MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta socilnch studi Katedra sociologie Obor sociln antropologie

Kritick reflexe spor mezi ekonomickou antropologi a antropologi ekonom

(Bakalsk prce)

Autorka: Tereza Hamkov Vedouc prce: Mgr. Michal Nekorjak, Ph. D.

Brno 2011

Prohlauji, e jsem tuto bakalskou prci zpracovala samostatn. Uvedla jsem vechny zdroje, z nich jsem citovala a erpala.

V Brn, 8. prosince 2011

Tereza Hamkov [3]

Touto cestou bych rda podkovala vem, kte mi pomohli s ppravou prce a podporovali m bhem jejho vytven. Jmenovit dkuji vedoucmu m bakalsk prce Mgr. Michalu Nekorjakovi, Ph. D. za podntn rady, metodick veden prce a za jeho nesmrnou trplivost, rce Zajkov za pomoc s pekladem anotace a Danielu Moravcovi a svm rodim za jejich morln podporu a cenn pipomnky k m prci.

[4]

OBSAH
1) vod 2) Historick vvoj vdy Potky vdy Vvoj vdy od 16. stolet Vda ve 20. stolet str. 5 str. 8 str. 8 str. 9 str. 13

3) Antropologie ekonom hlavnho proudu: od klasick ekonomie po jej neoklasickou variantu Klasick politick ekonomie Liberln neoklasick ekonomie 4) Ekonomick antropologie a jej kritika neoklasick ekonomie Substantivist, formalist a kulturalist Hlavn body kritiky ze strany ekonomick antropologie Oprvnnost kritiky 5) Vedlej proudy ekonomickho mylen 6) Oblasti propojen antropologie a ekonomie Marketing Glokalizace Pierre Bourdieu 7) Zvr Anotace Abstract Jmenn rejstk Bibliografie Seznam ploh str. 15 str. 15 str. 17 str. 20 str. 20 str. 21 str. 24 str. 26 str. 29 str. 29 str. 30 str. 32 str. 35 str. 36 str. 37 str. 38 str. 40 str. 43

[5]

1) VOD
Clem prce je pomoc odhalen konceptulnch zdroj ekonomie a antropologie a podrobnjm studiem ekonomickch pstup ukzat, zda je antropologick kritika ekonomie vcn pimen. Prce by mla ukzat (stle nepli rozen) pohled na ekonomickoantropologickou kritiku ekonomie, kter nen jednostrann prosociologick i prosociln, naopak sten obhajuje ekonomii, pedevm v ppad sporu o plin redukcionismus, nerespektovn racionality rznch kultur, ignorovn kulturnho relativismu a nerelnosti konceptu homo economicus. Ekonomick antropologie se vydlila jako jedna z oblast sociln antropologie v jej modern vdn e.1 Pedmtem jejho studia se stala ekonomika a ekonomick chovn lid nejen mimo vysplou civilizaci Zpadu. Do centra zjmu ekonomick antropologie se m dl vce dostv samotn severoatlantick modern spolenost, m se dostv do styku s vdnm oborem ekonomie. Jak ekonomick antropologie, tak ekonomie se zabvaj stejnm pedmtem vzkumu, nicmn kad na nj poskytuje odlin pohled. Ekonomick antropologie, zastupujc sociln vdy, klade draz na zjitn motivac a socilnch pin jednn s drazem na kulturn relativismus. Na druhou stranu ekonomie vznikla jako vda v etnocentrick kesansko-idovsk tradici zpadn sti severn polokoule2 a navc sten pevzala a dosud si dr metodologii prodnch vd. Rozdln smovn vvoje antropologie a ekonomie dky odlinmu nhledu na tehdy dominantn pozitivismus je hlavnm dvodem jejich vzjemnch spor a pvodem jejich kritiky. Problematick postaven ekonomie na pomez vd socilnch, kter se zabvaj lidskm jednnm, a experimentlnch prodnch vd, u nich oprvnn pevauje pozitivistick smovn, napomh tomu, e jednou z npln ekonomick antropologie je prv kritika ekonomickch vchodisek hlavnho proudu ekonomie, o nm se mluv a kter je dnes vyuovn na vtin ekonomickch kol a fakult: liberln neoklasick ekonomie. 3 V prvn sti tto prce (druh kapitola) shrnuji obecn vvoj vdy, protoe ten mi poskytuje
1

Protoe esk antropologie nen striktn vyhrann vi americk kulturn antropologii ani britsk sociln antropologii, budu v tto prci pojmy sociln antropologie a kulturn antropologie povaovat za synonyma. Dalm synonymem tho je pro tuto prci antropologie (bez pvlastku), pokud nen uvedeno jinak. Antropologie je vda zabvajc se lovkem. Pro poteby tto prce, abych mohla proti sob postavit antropologii ekonom a jej kritiku, definuji antropologii jako pohled na lovka, tj. zpsob, jakm napklad ekonomie operacionalizuje lovka. Ekonomick antropologie je podmnoinou takto definovan antropologie.
2

Antropologie sice vznikla ve stejnch geografickch koninch a stejn dob, co znamen, e po uritou dobu po svm vzniku byla tak velmi etnocentrick, ale vlivem jejho pedmtu studia, jm tehdy byly pouze divosk kmeny, se postupn piklonila ke kulturnmu relativismu. Navc nikdy zcela nepijala metodologii prodnch vd, pestoe u antropolog meme pozorovat tendenci hledat univerzlie a obecn zkony fungovn spolenost celho svta.

[6]

odrazov mstek pro kritickou reflexi ekonomicko-antropologick kritiky antropologie ekonom. st druh popisuje vvoj antropologie ekonom od klasick k neoklasick ekonomii, ale zmrn opomj vedlej smry ekonomie, nebo se j vnuji v jin sti prce. Tet st m prce se vnuje samotn antropologick kritice ekonomickch pohled na lovka, pedevm konceptu homo economicus a metodologickmu redukcionismu. Kritika opan, tj. ze strany ekonom vi (sociln) antropologii, pokud vbec existuje, nen vznamn, a proto se j v tto prci nebudu zabvat. Akoli ekonomov nekritizuj antropologii, mus se njakm zpsobem sami vypodat se zmnnou socilnantropologickou kritikou. Tato poteba v historii stupovala spolu s tm, jak rostla dleitost kulturnch vd. Take postupem asu v ekonomii nap. vznikly sociln smry a byla pepracovna teorie uitku. O reakci na kritiku neoklasick ekonomick teorie, resp. vedlejch ekonomickch smrech je st tvrt. V poslednm seku prce se zabvm tm, co si neoklasick ekonomie od antropologie me vzt a vzala, ani by mnila sv paradigma: kulturnm relativismem v marketingu a konceptem glokalizace. Tak zde uku, e tento trend funguje i opan, tj. e pouitm ekonomickch pojm me bt obohacena sociln antropologie. Konkrtnm pkladem, jen bude popsn, je teorie Pierra Bourdieuho. Pro jsem si vybrala prv tma kritick reflexe spor mezi antropologi a ekonomi? Jednou z incentiv byl kurz ekonomick antropologie, kter jsem absolvovala v rmci svho antropologickho studia na Fakult socilnch studi MU. V semestru, v nm probhal, jsem zrove prvnm rokem studovala Podnikov hospodstv na Ekonomicko-sprvn fakult MU a nelbilo se mi, e se pouze jednostrann seznamujeme s antropologickou kritikou, ani by byly jakkoli reflektovny zmny v hlavnm proudu ekonomie, k nim vraznji dochzelo ji od Karla Marxe. Kdy jsme se uili o Pierru Bourdieum, nikdo nm neekl, jak jeho teorie ne/koresponduje s teori kapitlu neoklasick ekonomie. Povauji za nespravedliv, e je studentm poskytovn takto jednostrann pohled. 4 Pestoe sten vyven se dalo nalzt v textech Richarda R. Wilka, rozhodn nebylo dostaujc. Problmem je tedy i nedostatek tuto problematiku reflektujc literatury, zejm. v etin. Ani diplomov prce, kter se
3

Hlavnm proudem ekonomie od potku jejho vdeckho obdob byla klasick politick ekonomie, kter se po marginalistick revoluci transformovala do liberln ekonomie neoklasick. Ve 2. pol. 20. stol. dochz k prolnn hlavn a vedlejch vtv ekonomie. Zkladem dnenho ekonomickho mainstreamu zstv neoklasick ekonomie, kter je vak obohacen o nkter koncepty ostatnch smr. Souasnou ekonomi budu proto v prci mnit prv tento eklektick proud.
4

Dvody pro takovto jednostrann zamen jsou pravdpodobn dva: mal prostor, kter me bt v rmci studia holistick sociln antropologie vnovn samotnmu odvtv antropologie ekonomick, a zamen esk sociln antropologie, kter se zabv jinmi otzkami (nap. romskou spolenost i migrac). O nedostatenm povdom o ekonomii v antropologickm akademickm prosted pojednv ji lnek J. F. Sherryho Teaching International Business: A View from Anthropology z roku 1988.

[7]

zabvaj kritikou neoklasick teorie a konceptu homo economicus, nejsou v tomto ohledu vyven.5 Proto bych touto prac chtla pomoc trochu jinho hlu pohledu budoucm studentm poskytnout jistou platformu, od n by se mohli odrazit smrem k vyvenjmu studiu ekonomick antropologie. V dnm ppad si vak nemyslm, e prce nahrad studium pslunch text a utvoen vlastnho nzoru student. Pjde jen o impulz k vyvenjmu studiu dan problematiky, nebo rozsah prce vce nedovoluje, naopak ponechv irok prostor pro budouc rozen. Tato prce je teoretick, zaloen na kritick interpretaci petench text (viz Bibliografie). Jako studentka jak ekonomie, tak sociln antropologie (pod jej patronac tato bakalsk prce vznik), jsem se vyhnula jednoznan ekonomick orientaci prce. V Ploze k tto prci lze najt slovnek mn znmch pojm a koncept, kter nejsou uvedeny pmo v textu nebo poznmce pod arou. Pojmy, jejich definici tento slovnek obsahuje, jsou v prci pi svm prvnm vskytu zvraznn kurzivou.

Pokud njak takov prce existuje, autorovi se omlouvm. Mon se mi jen nepodailo nalzt jehlu v kupce sena. Mezi prce, kter jsou jednostrann kritick, pat nap. diplomov prce Ekonomika prodnch nrod: Obraz prodnch nrod v klasick a neoklasick ekonomii od Evy Hejzlarov i Kritika homo economicus od Jana Palaka.

[8]

2) HISTORICK VVOJ VDY

Vtina rozpor mezi antropologickm a ekonomickm pohledem na lovka logicky pramen z odlinho teoretickho zkladu propagandist obou pohled. Jak ekonomov, tak jeho oponenti do svch vah nkdy nevdomky zahrnuj i svj background, a to vetn teori, je jim byly bhem jejich vzdlvn vtpovny. V tto kapitole se proto pokusm strun shrnout obecn smovn vdeckho mylen6 od antiky po kulturn revoluci ve 20. stolet pomoc zkladnch milnk, jako je vznik newtonovskho modelu svta i pozitivistick lenstv po dokonal vd, a jejich zaazen do spoleensko-kulturnho dobovho kontextu. Tento pehled odhal, kde se roztpilo uvaovn ekonom a jejich kritik, co pispje k pochopen vzniklch spor a sten umon posoudit adekvtnost i neadekvtnost kritiky neoklasick teorie, j se budu zabvat v pozdjch kapitolch. 7 Tato kapitola erp z Budila (2001), Fajkuse (2005), Holzbachov (2000) a Wallersteina et al. (1998).

Potky vdy
V antickm ecku meme poprv sledovat sekularizaci vdy, a proto v tomto obdob meme hledat pvod dnenho pojet vdy jako zkoumn nemetafyzickch skutenost, pestoe tehdy byla vda pouze soust filozofie, jejch vah a spekulac o podstat svta. 8 Siln teologick stedovk na nkolik stolet peruil obecnou tendenci vdeckho mylen k sekularizaci. Rostouc mysticismus a intenzivn rozen kesanstv zpsobily rostouc nedvru ve vdeck poznn. Poznatky antickch vzdlanc byly z vt sti zatracovny jako pohansk. Zbyl byly sice stedovkmi filozofy pevzaty, ale musely bt pedn synkretizovny s kesanskmi idely a nzory.9 Filozofie a vda se staly (pouiji-li dnes ji zait oznaen) slukami teologie. Kltery se staly jedinmi ostrvky, kde se alespo uchovvaly antick spisy. Sekularizovan vdeck mylen rozvjejc vdn helnistickho
6

Vdu meme definovat jako proces systematickho a metodickho poznvn, kter je zamen uritm smrem, tj. jeho clem je poznn danho pedmtu, proces, jemu jsou vlastn metody poznvn pedmtu i verifikace zskanch poznatk [Holzbachov 2000: 6].
7

Povauji za nutn podotknout, e se ve sv prci budu zabvat pouze vvojem zpadn vdy, tj. toho vdeckho uvaovn, kter se formovalo na evropskm kontinentu, resp. v Novm Svt. Pro orientln civilizace, kter si sten vyvinuly vlastn systm mylen (na, islmsk svt), zde nezbv msto.
8

Filozofie je matkou vd, i kdy sama vdou nen. [Fajkus 2005: 21] Jednotliv modern vdn obory se postupn vydlovaly prv v rmci pvodn ist metafyzick filozofie a v modern dob se zcela osamostatnily.
9

(Stedovk nzor pozn. autorky) vychzel z tvrzen, e svt byl stvoen bohem. Ten v nm nechal stopu svho stvoitelskho dla. Sname-li se tedy poznat svt, dlme to proto, abychom prostednictvm svta poznvali boha. [Holzbachov 2000: 19]

[9]

svta se tehdy udrovalo pouze v arabskm svt, odkud bylo vytaeno na evropsk svtlo a v renesanci. Dky kovm vlkm, obchodu a arabsk expanzi se od 11. stolet Evropa stle vce dostv do kontaktu s arabskou kulturou, co vyvolvalo otzky ohledn oprvnnosti teologickmu podzen filozofie a vdy, kter vrchol v renesanci. V renesanci, zejm. od 14. stolet, se do stedu zjmu opt dostv lovk. Nicmn stle je oznaovn za bo stvoen, kter je bohu podobn pedevm svou tvr innost. Pes sten nvrat k antickm idelm poznn a vzdlanosti, mlo nboenstv stle svj vliv, ale renesann filozofov jej do svch vah nezahrnovali ani jej nepodporovali, ani se mu nestavli do opozice: renesance se tvila, jako by na n (na crkevn dogmata pozn. autorky) zapomnla [Holzbachov 2000: 22]. Postupem asu pichz nboensk reformace, kter piznvaj lovku vt roli pi utven svta, m je uvolnn dal prostor pro rozvoj bdn. Z vznamnch osobnost k vvoji vdy pispl napklad Leonardo da Vinci se svou oblibou experiment a volnm po matematizaci prodovdy (hlavn v oblasti mechaniky). Vda mla podle da Vinciho usilovat o poznn kauzlnch nex a zkon, kter dal prod jej stvoitel bh. Cel renesann uvaovn o svt lze vidt u Kopernka: tm, e odhalil samopohyb planet, v podstat popel existenci boha-hybatele. Bohu vak stle zstala funkce potenho tvrce vesmru. Z objev, kter pisply k rozvoji poznn, jmenujme kompas (umonil moeplavbu a rozen geografickch a mezikulturnch znalost) i knihtisk (pinesl revolun zmnu v en literrnch dl a tm i vzdlanosti). Akoli v n byly tyto znmy ji mnohem dve, nevedly k takovm dynamickm zmnm jako v Evrop.

Vvoj vdy od 16. stolet

V pozdn renesanci lidsk poznn zan bt povaovno za hodnotu, kter pispv k roziovn vldy lovka nad prodou. Podle Francise Bacona dv vda lovku moc k ovldnut prody. V oblasti chpn a vysvtlovn vc empirick poznn pedilo metafyzick vahy pvodn filozofie a teologie minulch obdob. Vda m vyuvat experimenty, jejich vsledky zobecn do zkona, kter vak neml bt matematicky vyjden a ml mt podobu prvnho zkona, nikoli obecn pravdy, za n byly prodn zkony oznaeny v obdob pozitivismu. Zrove se tu poprv setkvme s reflex postavy vdce Bacon ve svm Novm Organon stanovil tyi iluze, kter brn dosaen istho empirickho faktu a jeho nezaujatho vkladu.10 Tmito iluzemi je iluze rodu (tendence badatele
10

Dnes tuto problematiku pokrv pedevm hermeneutika, kter tvrd, e lovk k textu neme nikdy pistoupit nepedpojat, nebo je ovlivnn pedporozumnm, kterho postupn zathne do hermeneutickho kruhu. Sociln antropologie se pokusila vyeit problm, zda je tedy vbec poznn mon, sebereflex autor. Ekonomie k nemu takovmu nedospla, nebo se povauje za vdu, na n tyto iluze nemaj vliv.

[10]

k antropomorfismu), iluze jeskyn (pedporozumn dan vchovou, vzdlnm a prostedm, v nm lovk ije), iluze nmst (problm nejednoznanosti jazyka) a iluze divadla (nekritick pijmn nzor autorit). V 17. a 18. stolet se utvej zklady prodovdy, a to pedevm na zkladech zkoumn nebesk mechaniky (hlavn Galileo Galilei, Isaac Newton). Kniha Matematick principy prodn filozofie od Isaaca Newtona pinesla prvn vrazn bod zlomu na cest k modern vd. Newton v n rozvinul mylenku matematickho popisu prodnch jev a formuloval zkladn zkony mechanickho pohybu a veobecn gravitace. Tm sjednotil pozemskou a nebeskou mechaniku, principy fungovn, a umonil vznik pedstavy o univerzln platnosti zkon mechaniky. Proda mohla bt nov vnmna jako stroj fungujc podle odhalench zkon. Avak mechanicismus pracuje pouze se statickm svtem ve stavu rovnovhy a veker zmny v nm mu in problm vysvtlit. 11 Podle mechanicismu podlhaj vechny pohyby tm zkonm, maj cyklick charakter a pedstavuj vn kolobh. Podle Pierra Simona de Laplaceho v takovm mechanicky deterministickm svt neexistuje nhoda pouze neznme pinu takovho nahodilho jevu. Pesvden, e se lidstvo oprostilo od mt a pedsudk a zskalo nstroj k racionlnmu zen svho dalho vvoje, udlalo z klasick mechaniky jeden z mylenkovch zdroj osvcenstv. Mechanicismus se tedy stal vzorem pro zkoumn vech (nejen prodnch) jev a zkladnm prvkem tehdejho vdeckho mylen. Od osvcenstv se proto v Evrop prosazuje fyzika a obzvlt mechanika jako vzor vdn a vdy. Na rozdl od antiky a renesance m nov vda m dl vce kvantitativn a exaktn formu. Podle Fajkuse je dalm dleitm milnkem Darwinova teorie evoluce, kter nahlodala cyklick mechanistick uvaovn o svt. Nov je v iv prod objevena promnlivost, komplexnost, neredukovateln souvislost a provzanost jejch jednotlivch st. Msto metafory mechanismu je proda nahlena jako organismus, jeho zmny maj nevratn charakter. V prbhu 19. stolet se darwinismus stal alternativn teori vi neustle se rozvjejc teorii klasick fyziky.12 Protoe se klasick ekonomie zajmala pouze o evropskou kulturu (ostatn kultury spadaly pod antropologii i orientalismus), teorie nhodn evoluce j nebyla pejata. Zstv u n draz na rovnovn stav trhu v mst stetu poptvky a nabdky. Na druhou stranu antropologii se teorie evolucionismu z podstaty jej pedmtu
11

Ekonomie dodnes pracuje pevn s konceptem statick rovnovhy.

12

Mylenka evolucionismu ovlivnila veker vahy o lovku hlavn v prvn fzi existence antropologie, co se odr v evropocentrismu tehdejch vdc a pstupu tehdejch badatel, ale i antropologicky nekolench cestovatel z Evropy a Novho svta k jinm kulturm, kter byly vidny jako primitivn i barbarsk. Dodnes teorie evoluce petrvv napklad v konceptu socilnho darwinismu.

[11]

hodila. Jak je vidt, tak odlin pedmt zjmu obou vdnch obor (evropsk vs. jin kultura) vedl ke zvolen zcela odlinho smovn ji od 19. stolet. Tehdej antropologit badatel a kritici ekonomie vak nereflektovali tuto rozdlnost pedmtu zjmu, a tak nakli ekonomii pro jej etnocentrinost, je ve skutenosti byla pirozenm dsledkem toho, e ekonomick vda vznikla v rmci a pro popis pouze evropsk kultury. Jej analogick penos na ostatn kultury byl dn tehdejm chpnm kolonilnho svta. Nezapomnejme, e ani antropologie se tehdy nevyhnula silnmu etnocentrickmu zabarven.13 Nicmn mechanicismus zstv hlavn charakteristikou vdy. Ji ped nstupem 19. stolet se stalo rozdlen vdn na filozofii a vdu hierarchickm empirick a exaktn vda pebj filozofick metafyzick domnnky. Tak tomu je i nadle, a proto chtj-li sociln studia zskat titul skuten vdy, mus se tomuto trendu pizpsobit. 14 Od 19. stolet dochz dky odlinm pedmtm studia, rznm zkladnm principm (mechanicismus vs. darwinismus) a zvtovn rozsahu monch vzkumnch oblast (nov technika, objevovn dosud neznmch kultur apod.) k oborov specializaci a profesionalizaci vdn.15 V socilnch vdch byly ustanoveny ti jasn dlic ry, a to 1) mezi studiem modernho svta (nomotetick sociln vdy a historie) a nemodernho svta (antropologie, orientalistika); 2) v rmci zkoumn modernho svta mezi studiem minulosti (historie) a souasnosti (nomotetick sociln vdy); 3) v rmci nomotetickch socilnch vd mezi studiem trhu (ekonomie), sttu (politologie) a obansk spolenosti (sociologie). Prmyslov revoluce vedla k mnoha zmnm ve spolenosti, hlavn v tehdy nejvysplejch sttech Francii a Velk Britnii. Britsk ryz kapitalismus nebral ohled na externality trhu ani jejich sociln dsledky. Vznik nov sociln tda prmyslovho dlnictva. Tyto problmy pipravily rodnou pdu pro vznik novch mylenkovch smr,

13

Pokud se zabvme antropologickou kritikou ekonomickch pedpoklad, je dleit mt stle na pamti obdob, v nm se tyto kritick nzory zrodily, stejn jako okolnosti, za nich vznikaly ekonomick pedpoklady kritice podroben. Pokud od asu pouvn danch ekonomickch pedpoklad do doby kritiky dolo ke kvalitativnmu posunu tchto pedpoklad, kter zmnn kritika nereflektuje, potom takov kritika postrd svou relevantnost.
14

Pro by se sociln studia mla chtt stt uznvanou vdou? Protoe potebuj spoleensk uznn a finance na vzkumy. Nejjednodu zpsob, jak toho doshnout, je na univerzit, kam se ovem dostanou pouze, budou-li uznny za vdu. Proto se inspirovaly prodnmi vdami a nechaly se unet jejich spoleenskou presti [Wallerstein 1998]. Antropologie se pozdji od prodovdnho smovn odtrhla, pedevm kvli rostoucm odchylkm nalezenm pi vzkumu, je u tehdej paradigma prodnch vd nebylo s to vysvtlit. Ekonomie takov problm nemla, snad proto j trv tak dlouho se transformovat a vce se odpoutat od metodologie a pedpoklad vychzejcch z prosted prodnch vd. Pozitivistick mainstream navc zastnil vtinu tehdej kritiky vi ekonomii.
15

Vznik rozdlen vd, kter ve sv podstat petrvv dodnes. Grafick znzornn a popis tohoto rozdlen naleznete v ploze k tto prci.

[12]

jako byl marxismus. Tehdy se vynouj prvn kritiky klasickch ekonom ohledn nespravedlnosti trhu. Rozvoj techniky a s tm lovkem vytvoench artefakt doshla evropsk spolenost novho stupn ekonomickho a kulturnho vvoje. Lidsk vtvory postupn zatlauj do pozad pvodn produ. lovk se povauje za skutenho pna svta, kter v, jak proda funguje a jak se chov. Aby mohly prodn procesy a analogicky spoleensk procesy (vechny jevy byly povaovny za podzen nezmnitelnm prodnm zkonm) bt sprvn popsny, zdla se nutn jet vt exaktnost vdy. Vda m popisovat pouze fungovn proces a nem ptrat po jejich pinch, jeliko potom se jedn o do vdy nepatc metafyzickou spekulaci. Zaloen pozitivismu, vdeckho paradigmatu, kter v sob zahrnuje zmnn nutnosti vdy, je pipisovno Augustu Comtovi. Comte rozdlil vvoj vdy na ti stdia: teologick, metafyzick a pozitivn. Nyn svt vdy vstupuje do pozitivistickho, tj. nejdokonalejho stdia. John Stuart Mill Comtovu prci dle rozvedl. Mimo jin stanovil univerzln zkon kauzality a vyzdvihl matematiku jako vhodn prostedek pro vechny vdy: Podle Milla vechny pinn zkony v nm znm prod psob v souladu s jistmi matematickmi pomry: inek odpovd pin v souladu s jej velikost a v souladu s jejm umstnm. Proto tak matematika me bt vznamnm pomocnkem ostatnch vd. Krom toho, prv matematika m daleko deduktivnj charakter ne ostatn vdy, a proto jim me slouit jako vzor. [Holzbachov 2000: 35] Pozitivist spojili vvoj s pokrokem a povaovali ho za nutn zkon vvoje vech spolenost. Evropsk a severoamerick mocensk a ekonomick pevaha proto vedla k marginalizaci kultur neevropskch. Pozitivistick evropsk ekonomie se proto dostala do opozice proti relativistick mimoevropsk antropologii, kter se stle vce od pozitivismu odpoutvala a brala si vzor spe z iracionalismu, pramencho ze socilnho rozvratu a rozdrobenosti Nmecka.16 Nmeck iracionalismus, jak tento mylenkov smr oznauje Holzbachov, odmtl rozum a smysly jako jedin zdroje vdn, odmtl tak jednoznanost vvoje smrem k pokroku (uznv i regresivn vvoj), nastolil otzku existence stejn racionality veho lidstva a pedevm piel s nzorem, e kad lovk je jedinen dky sv historii. Tut jedinenost penesli i na nrodn rove kad nrod m svou jedinenou historii. Tm iracionalist zpochybnili monost nalezen univerzlnch zkon. Iracionalistick proud, jakkoli hrl zatm vedlej roli, petrvval vedle novopozitivismu i ve 20. stolet, a vystil v relativistickm postmodernismu.
16

Iracionalismus splv s nmeckm romantismem.

[13]

Vda ve 20. stolet

Ve dvactm stolet dolo k nkolika podstatnm zmnm, kter podryly autoritu pozitivismu a zpsobily jeho transformaci do novopozitivistick podoby a vznik mnoha novch vdeckch teori. Prvn vzvou vi pozitivismu bylo zpochybnn newtonovsk teorie samotnmi fyziky ponaje Maxwellovmi rovnicemi o zkonech elektromagnetickho pole v 60. letech 19. stolet a vrcholc Heisenbergovou a Bohrovou kvantovou mechanikou a Einsteinovou teori relativity v 1. pol. 20. stol. Dsledkem tohoto zpochybnn bylo nsledujc: a) pozorovatel ji neme bt povaovn za nezvislho pozorovatele, nbr vdy v bdn hraje dleitou roli; b) vzrst abstraktnost teori a zanaj se vce pouvat matematick modely; c) newtonovsk pedstava o statickm svt je zcela oputna. Druhm zsadnm zvratem byla prvn svtov vlka, kter zpochybnila pozitivistick ztotonn vvoje s neustlm pokrokem. Tyto zmny byly reflektovny novopozitivismem, nicmn zkladn gr pvodnho pozitivismu, tj. empirinost, kumulativismus, induktivismus atd. zstv a poprn metafyziky je jet dslednji zavrhovno. Vdy postupn dostvaj nov kol krom popisu skutenosti maj nov tak pedvdat. Ekonomie zstv vrn pedloze prodnch vd, take setrvv v novopozitivismu. Antropologie na druhou stranu pokrauje svm vvojem v rmci iracionalistick tradice. Tyto dva obory se sob nadle vzdaluj. Po druh svtov vlce pichz zmna v mezinrodnm prosted. Dochz k finlnmu rozpadu pvodnch velmoc a dekolonizaci Tetho svta, co jet zvrazuje rostouc multiparadigmatinost vdy, kter vyvrcholila v postmodernismu neuznvajcm absolutn pravdy. Vznik bipolrnho svta a jeho vvoj zpsobil, e vdeck mylen na Zpad reflektovalo nov vzvy, dolo zde k vdeckmu obratu, kdeto vchodn st svta zamrzla v pozitivismu. Tento rozdl se vyrovnval velmi pomalu a dosud nen vdeck mylen bvalho Vchodu a Zpadu na stejn rovni. Selhn USA ve Tetm svt (nap. nespn vlka v Koreji a Vietnamu, ale tak postupn se projevujc nefunknost brettonwoodskho finannho systmu) jet pililo benznu do ohn uchvacujcho dominanci novopozitivismu. Vzrstajc draz stt na jejich welfare funkci dal vt prostor socialistickm vdeckm smrm. Co spoleensk oky 20. stolet pinesly? Zaprv pisply k tomu, e se jednotliv vdn obory a smry v rmci nich zaaly prolnat a vzjemn ovlivovat, co napklad smazalo tradin hranice mezi socilnmi vdami, jak byly stanoveny v 19. stolet. Teba ekonomie se zaala zabvat i hospodstvm jinch kultur, akoli ty ji byly deformovny [14]

dvjm pstupem, kdy museli pebrat zpadn systm hospodstv. Antropologie zase sten opustila studium tradinch kultur, mj. pro jejich nedostatek, a vrhla se na antropologick studium zpadn civilizace. Dal zmnou ve vdeckm poznvn byl sociologick obrat v 60. letech 20. stolet, kdy i dve striktn exaktn vdy zaaly uznvat roli socilnch podmnek ve vdeckm bdn vdeck vzkum a jeho vsledky jsou socilnmi jevy a proto tak mus bt i interpretovny. Badatel se neme zcela oprostit od svho socilnho pozad, backgroundu (jak zdrazoval ji Bacon), take ovlivuje jak vzkum samotn, tak interpretace jeho vsledk. Nsleduje nastolen otzky, zda je potom vbec mon najt njak zkony, a to hlavn v socilnch vdch. Postupn sociln zmny tak vedou ke vzniku novch smr, jako je feminismus. Vechno ve zmnn bylo vodou na mln postmodernmu epistemickmu relativismu, kter dnes umouje vedle sebe existenci vech monch vdeckch smr, kter se vzjemn prolnaj. Protoe se po druh svtov vlce dostalo konen vtho vlivu kulturnm studim, v. antropologie, ekonomov si zaali uvdomovat, e na kritice klasick, resp. neoklasick ekonomick teorie nco bude. Vsledkem bylo a) sten a reflektovn tchto vtek v rmci samotn neoklasick ekonomie a za b) vznik novch ekonomickch smr (nap. nov institucionalismus), je jsou v podstat reakc na tuto kritiku. Dnes vedle sebe koexistuje mnoho rznch ekonomickch teori a je na kadm ekonomovi, kterou si vybere. Nicmn hlavnm smrem je stle neoklasick ekonomie, proe se budu v nsledujcch kapitolch vnovat antropologii uznvan klasickmi a neoklasickmi ekonomy, jej kritice a odpovd na tuto kritiku.

[15]

3) ANTROPOLOGIE

EKONOM

HLAVNHO

PROUDU:

OD

KLASICK EKONOMIE PO JEJ NEOKLASICKOU VARIANTU

Tato kapitola je vnovna samotnm pedpokladm neoklasick ekonomie. Lid v oboru nevzdlan asto vztahuj pedpoklady neoklasick varianty na jejho linernho pedchdce, klasickou politickou ekonomii, jej potek je datovn k Adamu Smithovi. Jene klasick a neoklasick ekonomie se ve skutenosti svmi pedpoklady li. Proto, aby v nsledn kritizujc kapitole nebylo pli kivdno klasickm ekonomm, kdy kritika je ve skutenosti smovna proti pedpokladm neoklasickho proudu (plat to i naopak), tato kapitola uke mimo jin rozdly mezi tmito, zdnliv velmi blzkmi, smry. Literatury, je se zabv djinami ekonomickch smr, je mnoho. Nenala jsem vak dnou, kter by se konzistentnji zabvala antropologickmi pedpoklady ekonom. Ani samotn ekonomov asto nevnuj tomuto problmu jmenovitou pozornost. Pi studiu tto problematiky je nutno syntetizovat poznatky z mnostv rznch zdroj. Nsledujc kapitoly stoj na djinch ekonomickch teori z dl Broov (2006), Fuchse a Lisho (2007), Holmanovi et al. (2001), Kvasnikov (1999) a Volejnkov (2005) a definicch z Mankiwa (2009), nen-li uvedeno jinak. V ploze k tto prci lze nalzt grafick znzornn rozvtven nejdleitjch ekonomickch smr, kter teni pome se v nich lpe zorientovat.

Klasick politick ekonomie

Za pedchdce modern ekonomick vdy, od nj se tato datuje, je veobecn povaovn Adam Smith. Pvodnm vzdlnm morln filozof vypracoval tehdy pevratnou teorii, znan odlinou od pevldajcho merkantilismu. Merkantilismus nepinel takov ovoce, jak se od nj ekalo. Trpli zejmna obyejn lid. Zsahy sttu do ekonomiky byly neuviteln rozshl. Smithova teorie byla pirozenou reakc na tento kritick stav merkantilismu. Dnes je bn znm Smithova teorie neviditeln ruky trhu, kter broj proti zsahm sttu do ekonomiky a trh. Neviditeln ruka trhu koordinuje ceny a hodnoty a zrove vytv zisky a renty, kter umouj akumulaci bohatstv. Dal tendenc tehdej doby bylo, e sociln studia si brala inspiraci u prodnch vd a dolo ke konenmu oputn konceptu boha-hybatele. Morln ekonomov, mezi n Smith pat, proto hledali mtko hodnoty, kter by nepramenilo z nboenstv, a snaili se z ekonomie udlat racionln vdu. Jeliko zdroj bohatstv byl spatovn ve vrob, Smith za nejlep mtko hodnoty stanovil prci vynaloenou na vznik vrobku (individuln hodnota, kter je [16]

pirozen, natural). Existuje vak jet druh hodnota dan spolenost prostednictvm smny. Smith vak nikdy nedefinoval vztah mezi tmito dvma hodnotami. Pro podle Smithe lid vbec participuj na trzch? Za prv proto, e jsou nejlepm prostedkem dosaen jejich zjmu (zskat co nejvce za svou prci). Druhm dvodem je nco dleitjho vrozen lidsk pirozenost (ekonomick psychologie je podle Smithe univerzln vlastnost lovka). Lid nepestanou jednodue smovat, kdy jsou syt a obleen. Budou dle akumulovat bohatstv, mimo jin proto, e tou bt obdivovni. Smith s human being is selfish because of essentially positive natural impulses to make order in the world. [Wilk 1996: 47]17 Tyto pudy vak mus bt kultivovny prostednictv vzdln. Pokud jsou jedinci svobodn a vzdlan, jednaj racionlnm zpsobem a zjem jedince pak nen ve stetu se zjmem spolenosti sobeckost jedince vede prostednictvm instituce trhu k prospchu cel spolenosti. Smith bv asto zahrnut pod kritiku jdouc proti homo economicus. Pravdou vak je, e akoli morln chovn jedince posouv smrem k vtmu racionalismu, debatu o morlce nevypout, jak to dlaj jeho nsledovnci. David Ricardo byl prvnm, kdo definoval zkladn pedpoklady tvoc zklad klasickho ekonomickho paradigmatu. Pat k nim soukrom vlastnictv vtiny majetku, pracovn teorie hodnoty, svoboda volby ekonomickch aktr, a pvodn koncept homo economicus.
18

Poslednm pedpokladem je, e veobecn stav rovnovhy je pirozenm a

idelnm stavem hospodstv. [Tamt] Poslednm klasickm ekonomem, kterho zde zmnm, je John Stuart Mill. Znan ovlivnn Benthamovm utilitarismem rozvj koncept homo economicus na maximalizaci uitenosti, kterou navc dl do t skupin je tu uitenost jako vlastnost hmotnho statku, uitenost spojen se zvyovnm kvalit lovka a uitenost slueb poskytovanch v souvislosti se spotebou nebo odvrcenm nepohodl. Jak ji bylo eeno v pedchoz kapitole, J. S. Mill tak znanou mrou pispl k matematizaci ekonomie. Abych to shrnula, tak ekonomit klasici se vnovali hlavn makroekonomickm otzkm19, ale na rozdl od neoklasick makroekonomie jasn definuj svj koncept ekonomickho lovka. Pstup ekonom se postupn pesunul z hledn lidsk pirozenosti k dln pedpoklad o lidsk pirozenosti, kter umon predikovat a dit ekonomiku [Wilk
17

Vrazem selfish je mnno, e jedinec sleduje pouze vlastn zjmy.

18

Ricardv homo economicus znamen, e ekonomick lovk je racionlnm maximaliztorem (maximizer) ekonomickho zisku.
19

Napklad vznik, zdroje a rst spoleenskho bohatstv, akumulace kapitlu i dlba prce [Volejnkov 2005: 46].

[17]

1996: 49]. Z hlediska metody pouvali pouze verbln dedukci, nikoli matematick modelovn. Zde je vidt jasn korespondence s obecnm vvojem vd, kter jsem nastnila v pedchzejc kapitole (mechanicismus, hledn spoleenskch zkon apod.). Navc bych mla zmnit dal mylenkov zdroje klasik, k nim pinle mylenka pirozenho du Johna Locka, pedstavy o uspodn spolenosti podle Thomase Hobbese i Benthamv utilitarismus.

Liberln neoklasick ekonomie

Klasick ekonomie byla ve druh tetin 20. stol. nahrazena neoklasickou ekonomickou teori. Dleitm datem se stal rok 1871, kdy dolo k marginalistick revoluci. Marginalist vytvoili zkladn soubor tez, od nich se nsledn neoklasici odrazili. Na rozdl od klasik se zamovali na poptvkovou stranu trhu na spotebitele, z eho tak odvodili svou teorii subjektivn hodnoty. Spotebitelem je homo economicus, abstraktn, modelov, ideln bytost, kter racionln maximalizuje svj individuln uitek jednnm pouze ve svm vlastnm zjmu.20 lovk mus elit vzcnosti zdroj, kter se stetv s jeho neomezenmi potebami, m je nucen k racionlnm kalkulacm vech monost, kter mu jsou dostupn v rmci uritch omezen (nap. rozpotov omezen). Racionalita lidskho jednn je povaovna za univerzln bez ohledu na kulturu i jin mon promnn (vliv spolenosti, morlky, emoc). V pozdjm marginalismu se zan uvaovat o roli budouc nejistoty a subjektivnch oekvn na rozhodnut jedince. Dalm pedpokladem je, e ekonomick subjekt uvauje v meznch (marginlnch) veliinch, tj. rozhoduje se na zklad toho, co mu pinese zmna stvajc situace. Prvoadm kolem ekonomie se stala prv alokace vzcnch zdroj. Marginalistick analza zan s matematizac ekonomie. Pestaly bt zkoumny filozofick podstaty jev (nap. co je lidsk pirozenost) a kvalitativn vztahy veliin a naopak slovo dostaly empiricky pozorovateln kvantitativn vztahy. Analze podlhaj funkn vztahy mezi veliinami jakou zmnu zvisl promnn vyvol zmna nezvisl promnn ceteris paribus. Marginalistick metoda je dle charakteristick metodologickm individualismem, drazem na mezn veliiny (mezn uitek, mezn produktivita apod.), analzou dynamiky tchto marginlnch veliin, kter vdy opt skon ve stavu rovnovhy, a systematickm vyuvnm matematickho apartu.

20

Uitek je chpn jako subjektivn, vnitn uspokojen jedince, kter mu spoteba pinese.

[18]

Samotn neoklasick obdob ekonomie meme rozdlit na ti ry: pedkeynesinskou (70. lta 19. stolet 30. lta 20. stol.), keynesinskou (30. a 70. lta 20. stol.) a neokonzervativn (70. a 80. lta 20. stolet) [Volejnkov 2005].21 Ponvad druh a tet obdob se zabv primrn makroekonomi a antropologii lovka pebraj z ry prvn, zamm se pedevm na pedkeynesinskou neoklasiku. V rmci n se rozdlily ti koly lausannsk, cambridgsk a rakousk. Rakousk kola se od dvou pedelch znan li a podstatn mn charakter antropologie ekonom, a proto j bude vnovn prostor a v pt kapitole. Jak jsem ji ekla, neoklasick teorie vychz z marginalistick revoluce. Pebr proto i jej antropologick pedpoklady. Vstin je postihuje nsledujc citace: Neoklasick paradigma je utilitrn, racionalistick a individualistick. Vid jedince, jak maximalizuj svou vlastn uitenost a racionln pitom vol ty nejlep prostedky slouc jejich clm. Jsou rozhodovacmi jednotkami. To jest, in sv vlastn rozhodnut. Setkn tchto individu na konkurennm trhu, kter m daleko ke veobecnmu konfliktu, je povaovno za zdroj maximln efektivnosti a blahobytu. Spoleenstv, kter je asto v tomto paradigmatu zmiovno, vychz jako rezult agregace racionlnch rozhodnut individu. [Etzioni 1995: 11] Postupn meme, v souladu s pozitivismem, sledovat snahu neoklasickch ekonom vytsnit z teorie nemiteln uitek. Nicmn to se jim nikdy udriteln nepovedlo. Naopak. Uitek hrl stle stedn roli, nebo se ho nepovedlo nahradit. Kdy ho nemohli vypustit, museli ho alespo redefinovat tak, aby odpovdal poadavkm pozitivistick vdy. Pestali se pdit po jeho pvodu. Teorie uitku Vilfreda Pareta pila s indiferennmi kivkami, kter vyjaduj preference ekonomickho subjektu vi alternativm, mezi ktermi se rozhoduje, bez nutnosti uitek kvantifikovat.22 lovk podle principu maximalizace uitku vdy shne po nejvy indiferenn kivce, je mu pinese nejvt uspokojen danho koe jeho poteb. Preference jsou empiricky zjistiteln, relativn stabiln 23, tranzitivn a maj jet nkolik dalch vlastnost. Paretova teorie m tu vhodu, e nen poteba nijak vyjadovat uitek, sta jen seadit nabzen monosti podle aktulnch preferenc. Jedin dky vylouen uitku z jdra neoklasick ekonomie se z n ve 30. letech 20. stol. mohla stt teorie, kter prakticky
21

Za tvrt obdob (80. lta 20. stol. dosud) lze oznait neoliberln neoklasickou ekonomii, tj. souasn mainstream (viz ve). Pedpoklady tto ry jsou zahrnut v kapitole pt tto prce.
22

Dnes pojem uitek figuruje pouze jako uebn pomcka. Pareto ho dokonce ve sv prci nahradil vrazem ofelimita [Goev 2004].
23

Pozdj neoklasika pot i s jejich dynamickmi zmnami.

[19]

smetla vechny ostatn pstupy. [Goev 2004: 6] Vytsnnm uitku zbyla z teorie subjektivn hodnoty pouh teorie chovn spotebitele. 24 Po druh svtov vlce se, mj. dky zmnm v teorii vdy, uitek opt zan projevovat ve sv teoretick sle, nap. v teorii oekvanho uitku. Pozitivistit ekonomov pipustili nvrat metafyzickch koncepc pouze sten. Uznali, e se bez nich neobejdou pi vykreslen irho rmce ekonomickch proces, ale na druhou stranu se i nadle tv, e v samotn analze svrchovan vldne ist empirie ruku v ruce s matematikou. [Tamt: 8] K dalm neoklasickm charakteristikm pat orientace na stacionrn stav ekonomiky zkoum se dl, pozdji od dob Walrasovch tak celkov rovnovha trhu 25; i scientizace ekonomie, kter znamen odmtnut ist verblnch dedukc a vt draz na matematick modely a aplikaci marginln analzy. Zdrazovna je ekonomie blahobytu, kter racionln alokaci zdroj pizpsobuje podle spoleenskho optima a potk se s externalitami trhu.26 asem se zanaj nahrazovat tak pli dokonal modely pichz teorie nedokonal konkurence, zahrnuty jsou oekvn a nejistoty pi rozhodovn, zan se potat s nklady informac a transaknmi nklady. Tolik k antropologii ekonom. Vce informac o jednotlivch neoklasickch ekonomickch konceptech lze najt v jakkoli souasn uebnici ekonomie. Nyn se dostvme ke kritice ekonomie.

24

Vzkum probhal zejm. po vzoru behavioralismu ekonomov sledovali vnj chovn a vzdali ptrn po jeho dvodech.
25

Na rozdl od klasickch ekonom zkoumaj vzjemnou zvislost vech veliin, nikoli jen jejich kauzln zvislost. Model Lona Walrase pedstavuje soustavu simultnnch rovnic rovnovhy na vech trzch. Jedn se o prvn pokus vytvoit exaktn model zahrnujc vechny relevantn principy v ekonomice. [Goev 2004]
26

Napklad Arthur Cecil Pigou vedle individulnho pot se spoleenskm uitkem a nklady.

[20]

4) EKONOMICK

ANTROPOLOGIE

JEJ

KRITIKA

NEOKLASICK EKONOMIE Substantivist, formalist a kulturalist

Vichni ekonomit antropologov se mohou zaadit nkam na pomez mezi substantivisty, formalisty a kulturalisty, jak byly tyto nzorov skupiny oznaovny v 50. a 60. letech 20. stolet. Zde za pomoci Ensmingera (2002), Hanna (2007), Moritze (2006), Posnera (1980) a pedevm Wilka (1996) vysvtlm, jak jejich pslunci pistupuj k antropologii v kontextu ekonomie. Z pozic jednotlivch skupin jsou pak vedeny specifick vtky proti neoklasick ekonomii. Dnes ji debata mezi jednotlivmi skupinami nen na poadu dne v akademick sfe. To je vak koda, nebo spor mezi substantivisty a formalisty (zejmna) tvo zklad spor nejen mezi antropology a ekonomy, ale vyvolv i problmy v rmci samotn ekonomick antropologie. Jejich potlaovn a nedefinovn me jt na kor studia napklad v materiln kultue, protoe v dnenm svt se od ekonomie ned odpoutat. Formalist byli prvn obhajovni M. J. Herskovitzem. Ten stoj za zuniverzlnnm ekonomizovn, jako je logika racionln volby v situaci vzcnosti. Lid maj nekonen poteby, kter vak mus uspokojit omezenmi zdroji. V podstat se jedn o obhajobu neoklasick teorie, kter se pi uritch pravch me aplikovat na nezpadn spolenosti. Tmito modifikacemi se mysl, e cle, kterch chce jedinec doshnout, jeho poteby, jsou kulturn definovan. Nemusej mt ekonomickou hodnotu, ale jsou mkoli, eho si jedinec cen (nap. voln as, presti, solidarita). Preference se mohou mnit, nicmn koncepty ekonomicky jednajcho (ve smyslu dosaen nejvce monho za nejmen nmahy) a maximalizujcho jedince jsou stle platn. Antropolog m zkoumat ciz kultury, aby uril tyto kulturn odlin cle. Prvn, kdo definoval substantivistickou pozici, byl Karl Polanyi ve svch dlech Velk transformace (1944) a Trade and Market in the Early Empires (1957). Vymezil dv npln pojmu ekonomick formln, studujc racionln volbu, a substantivn, je zkoum hospodstv v rznch kulturnch podmnkch a ivotnch prostedch (making a living). Pouze zpadn kultura ob definice sjednotila, a proto nememe neoklasickou teorii lovka racionln maximalizujcho rozit na ostatn kultury. V modern ekonomii je hospodstv (economy) vtlen do instituce trhu, ale v ostatnch kulturch je natolik propleten s ostatnmi spoleenskmi institucemi (je v nich pevn zakotven, embedded), e ho nememe interpretovat odtren od tchto instituc, nbr v jejich kontextu. Substantivist vid [21]

ivovou strategii (making of living) jako adaptaci na ivotn prosted dan spolenosti a jej materiln zzem. Tento proces me, ale nemus zahrnovat maximalizaci uitku. Typy ivovch strategi se li natolik, e je nelze popsat jednou jedinou teori. Ekonomick rozhodovn substantivist nepovauj za zcela individuln volbu. Ta je spe zaloena na socilnch vztazch, morlnch zvazcch, politice, nboenstv nebo strachu z autority. Proto substantivist na neoklasick teorii kritizuj zejmna to, e nepijateln oddluje ekonomii od spolenosti a kultury. Akoli kritizuj univerzalismus formalist, sami chybuj, kdy vytvej univerzln teorii o preindustrilnch spolenostech (nap. Sahlinsova teorie original affluent society [Sahlins 1972]). Dal nmitkou ze strany kritik substantivismu je nedostaten prostor vnovan kultue: In fact, there is also not much room for what anthropologists call ,culture in Polanyis substantivism. Everything is social structure, groups, and institutions rather than systems of symbols, meaning, or custom. [Wilk 1996: 8] Podle nkterch nen substantivistick kritika neoklasick ekonomie, resp. formalist, dostaten. Na to reaguj kulturalist v ele se Stephanem Gudemanem, s postmodernm kulturnm relativismem a kulturnm konstruktivismem. Procesy hospodstv jsou podle nich kulturn konstruovan, a proto porozumn vem ekonomickm procesm dan kultury (vetn smny, penz a zisku) me bt pochopeno pouze z pohledu insidera tto kultury. Kdy jsem ve zkratce pojednala o zkladnch smrech ekonomick antropologie, kter stle existuj, akoli ji nejsou explicitn oznaovny27, z nich kad se svm zpsobem vymezuje vi neoklasick ekonomii, pistupme nyn ke konkrtnm bodm antropologick kritiky ekonomie a zhodnocen jejich oprvnnosti nebo neoprvnnosti.

Hlavn body kritiky ze strany ekonomick antropologie

Nsledujc rozdlen antropologick kritiky ekonomickch pedpoklad vychz pedevm z knihy R. R. Wilka Economies and Cultures: Foundations of Economic Anthropology (1996), nebo se mi zd potebn jasn a pehledn, i kdy msty znan strun (co ovem vzhledem k omezenmu prostoru tto prce nen na kodu). Wilk na vod ke kritice ekonomie pouil trefn pslov z Belize, kter je vhodn pro oteven tto podkapitoly: Belizeans often say ,The higher monkey climb, the more he expose his ass. Neoclassical economics has climbed about as high as is possible for a social science, and it has therefore attracted a crowd of critics. [Wilk 1996: 64] Naopak ekonomick antropologie pro svou nevraznost je nepostiena kritikou ze strany ekonomie.
27

Lze se domnvat, e tomu tak je pro vyprchn jejich pvodnho pedmtu studia, resp. obratu od studia nezpadnch kultur ke studiu spotebitele v globalizovanm svt.

[22]

Ti hlavn skupiny kritiky antropologie ekonom, kter Wilk identifikuje, jsou nmitky vi konceptu homo economicus a jeho racionalit, ekonomickm metodm (plin redukcionismus) a nemorlnosti ekonomick teorie (ignorace socilnch a kulturnch promnnch). Co se antropologickm kritikm nelb na ekonomickm konceptu racionality ve smyslu chpn lovka jako racionlnho maximaliztora uitku?28 Jedna z nmitek smuje proti pedpokldan maximalizaci. Napklad podle Herberta Simona lid nehledaj vdy nejlep een, protoe je to pro n pli nkladn v porovnn se ziskem, kter by jim plynul po dosaen nejvyho uspokojen. Proto udlaj kompromis a spokoj se s nim stupnm uspokojen poteb, kter je vak nebude tolik stt. Vedle nklad, je nejsou ochotni vynaloit, jsou lid pi svch volbch limitovni tak omezenost vnmn, nedokonalmi informacemi i subjektivnmi pocity. Sna se proto doshnout co nejlepho v nedokonalm svt za pijatelnch nklad. Dal kritika zbroj proti univerzlnosti uitenosti zpochybuje, e existuje jeden jednotn uitek, e preference mohou bt srovnvny (ranked), e jsou tyto preference stabiln a e jsou tranzitivn. Pokud uznme, e lid maximalizuj a mohou srovnvat sv preference, jak meme ty preference zjistit? Ekonomov se domnvaj, e sta sledovat chovn spotebitel. Antropologm se to nezd: We have to assume people are rational in order to measure their preferences. [Tamt: 65; kursiva pvodn] Pak ovem takovto pedpoklad nememe verifikovat a jeho falzifikace bude tak obtn. Kritika dopad tak na racionln rozhodovn mon nkdy je jednodu se pizpsobit jednn ostatnch a nepemlet o rozhodovn vbec, nkdy se zase rozhodujeme, ani znme cle nebo mon nsledky naich in. Nkte antropologov se domnvaj, e potom se nejedn o racionln rozhodovn. Napklad podle Bourdieuho se rozhodovn jedince li v modelov situaci doxn (kdy jedn automaticky), heterodoxn (existuje nutnost racionln volby) a ortodoxn (racionln uvaovn, ale bez monosti volby vzhledem nap. ke spoleenskm sankcm) [Bourdieu 1998]. Posledn vtka jde vi racionalit samotn jak chcete stanovit, co je a co nen racionln? Nkdy to me vypadat, e urit chovn je iracionln, ale pitom jen neznme vechny okolnosti toho inu. Existuje jednotn lidsk mysl a proto jednotn racionalita? Nebo
28

Vedle kritiky, kter je uvedena v tomto odstavci, me bt dal nmitkou vi konceptu homo economicus napklad neexistence dokonalho trhu, asymetrie a nedokonalost informac apod. V postat se d zpochybnit kad prvek definujc abstraktn model ekonomizujcho lovka. Nicmn dky pizpsobenm, kter mainstreamov ekonomie uinila a o nich je mono se dost pr slov v pt kapitole, je koncept homo economicus stle zkladnm modelem souasn ekonomie.

[23]

je to kulturn i sociln determinovan? To jsou otzky, na kter antropologov, a nejen ti, dlouho hledaj odpov. Lze pochybovat o budoucm dosaen jakhokoli iroce uznvanho konsenzu v tto vci. Ekonomov to vyeili elegantn pvod racionality nee vbec. Druhm balkem nmitek jsou vtky vi metod ekonomie. Kritizovan bv hlavn plin redukcionismus, matematinost a nepouvn empirickch dat. Ekonomie se proto zd pli odtren od reality. Pokud jsou reln data pouita, problm je se zpsobem jejich zskvn ekonomov se ve vtin ppad spolhaj na data statistick, kter vak poskytuj pouze zkreslen pohled na realitu. Zkreslenost bv navc zeslena principem moci, kdy data jsou sbrna za njakm elem, ale hlavn njakou (vtinou vldn) organizac, sledujc s jejich pomoc vlastn zjmy. Abstraktn matematick modely, a ekonomick modely vbec, jsou kritizovny pro jejich neovitelnost v praxi pedpoklady, z nich vychzej, jsou msi, co nelze potvrdit, ani vyvrtit. Vedle redukcionismu je nejvce nasnad nmitka vi metodologickmu individualismu. lovka nemete vytrhnout z prosted, v nm ije, a proto o nm nemete uvaovat jako o sobeckm jedinci, kter jedn pouze ve vlastnm zjmu, jen vychz pouze z jeho subjektivn poteby. Jedinec je strukturovn spolenost a kulturou, v n ije. Sociln determinismus je reflektovn od dob Karla Marxe, ale hlavnmu ekonomickmu proudu se vyhbal. Otzku morlnch zvazk vi dan spolenosti a jejho vlivu na ekonomick rozhodovn lovka nastoluje nejzetelnji ve sv teorii morln ekonomie Amitai Etzioni: Tam, kde platil neoklasick pedpoklad, e se lid sna maximalizovat svou uitenost (a je to poitek, tst, spoteba anebo pouze formln vymezen uritho cle), pedpokldme, e se lid sna sledovat nejmn dv neredukovateln uitenosti a maj dva zdroje hodnocen: poitek a morlku Neoklasick pedpoklad, e lid in sv rozhodnut racionln, je nahrazen pedpokladem, e pro lidi je typick volit prostedky, nikoli pedevm cle na bzi jejich hodnot a emoc Neoklasick pedpoklad, e lovk je rozhodovac jednotkou, je zde zmnn tak, e za jednotku rozhodovn povaujeme sociln spoleenstv Individuln rozhodovn asto ve znan me reflektuje spoleensk vlastnosti a procesy. Individuln rozhodnut se vyskytuj, avak asto v rmci kontextu urenho rznmi spoleenstvmi Pedpokld se tud, e dynamika ekonomiky, vetn rozsahu jej konkurennosti, neme bt zkoumna bez integrace socilnch, politickch a kulturnch faktor do jejho paradigmatu. [Etzioni 1995: 1314]29 Etzionimu vak chyb kulturn rozmr. A tady pispchv na pomoc antropologie a jej kulturalist (viz pedchoz st kapitoly): The idea that culture patterns the way we think
29

O morln ekonomii pe nap. i Nixon (2007).

[24]

and the way we value different options allows anthropology to resolve the paradox of rationality and autonomy in a social setting. [Wilk 1996: 70]

Oprvnnost kritiky
V tto podkapitole se pokusm srozumiteln vyjdit, pro si myslm, e vtina ve nastnn antropologick kritiky ekonomie postrd v dnen dob svou relevantnost. Kritika maximalizace v podn H. Simona byla v dob jejho vzniku (ostatn jako vechny zbvajc body kritiky) oprvnn. Dnes ji Simonova teorie omezen racionality splynula s hlavnm smrem ekonomickho mylen. Kategorie uitku je podobn obtn definovateln jako pvod a otzka jednotnosti racionality. Ekonomov se zkoumn jejho pvodu zcela vyhnuli, stejn jako to udlali u racionality. Vzhledem k tomu, jak tok v rmci obecn vdy zvolili (pozitivismus), kter je zaloen na empirismu a potlaen spekulac, je to naprosto pochopiteln. Stejn jako zjiovn preferenc behaviorlnm zpsobem.30 Zde je prv prostor pro antropologii, aby toto (pro ekonomii slep) msto vyjasnila. Co se racionlnho jednn a rozhodovn tk, racionalita je v ekonomii stle nejasn definovan koncept, jeho obsah si kad ekonom doml podle sebe. Vtina ho vak chpe ve smyslu, e racionln jednat znamen chovat se tak, aby to bylo v nejlep prospch jednajcho individua, tj. nejlep uspokojen jeho poteb, a u jsou sobeck, sociln, morln nebo jin (jejich soubor uruje uitenost, kterou se lovk sna racionln maximalizovat). Kritiku konceptu homo economicus ji vzhledem k vt subjektivizaci nelze povaovat za pimenou. K druhmu bodu kritiky. Myslm, e problm zkreslen reality se netk pouze ekonomie. Zpsob zskvn dat je dn pedmtem oboru a jeho historickm vvojem ekonomie vdy zkoumala jevy komplexnj a potebovala o nich zskat data a njak je zjednoduit, aby z nich byla schopn vbec nco vyvodit. Na druhou stranu antropologie zkoumala men tradin kultury a mohla si dovolit zastnn pozorovn. V ekonomii to nen mon. Matematick modely jsou skuten hodn kritiky pedevm pro plinou abstraktnost, na druhou stranu ale pispvaj ke zpehlednn a pochopitelnmu zjednoduen nesmrn komplexn reality, kdy zachycuj mnohem vce promnnch ne verbln a jin modelovn a mohou snze vyjdit vliv jedn promnn na ostatn prvky struktury (viz nap. Walrasv model celkov trn rovnovhy).31 Nevyvratitelnost pedpoklad me bt problmem, avak tuto kritiku zajmavm zpsobem vyvrac Milton Friedman, kter k, e
30

Otzka objektivity vzkumnka, resp. objektivity interpretace vsledk je tak podrobovna kritice, ale pouze minoritn.

[25]

dokud teorie pin vsledky pi predikci dj, nen nutno vyzvat realistinost jejch pedpoklad. Pokud by ekonomie pijala nemonost utvoen obecnho zkona, jak by pak mla smysl jako vda? Popisem vvoje se me starat historie, souasnost by se zabvaly politologie a sociologie, a bez obecnho zkladu pedpovdat nelze. Byla by pak ekonomie jet vda? Metodologick individualismus je dnes ji propojen s metodologickm subjektivismem a institucionln teori (viz dal kapitola), take hlavn ekonomick proud reflektuje sociln a kulturn zakoennost na aktra. Z pvodnch t kategori antropologick kritiky vi ekonomickm pedpokladm tedy zstvaj oprvnn a relevantn pouze nmitky pro jej metodologii, kterou vak nen zatm mono transformovat tak, aby tuto kritiku vce reflektovala. Koncept homo economicus a metodologick individualismus ji byly petvoeny a kritiku, jak je podvna ze strany antropologie, si v souasn dob nezaslou.

31

Lze se domnvat, e pedpovdi na zklad matematickch model, kter jsou znan odtren od reality, pisply k souasn finann a ekonomick krizi.

[26]

5) VEDLEJ PROUDY EKONOMICKHO MYLEN

Tato kapitola m za cl postihnout dleit ekonomick smry mimo jej hlavn proud, o nm se hovoilo ve, abych tak poskytla vyrovnanj pohled na dnen ekonomii. Souasn ekonomie je sice zkladem neoklasick, avak tendenc vvoje vdy v poslednch desetiletch i u n dolo k eklekticismu. Jenom proto se dnes konen bere v potaz napklad omezen racionalita nebo lidsk kapitl.32 Kdy se projevily negativn dopady prmyslov revoluce, zaaly vznikat nov nzorov proudy v ekonomii. Od poloviny 19. stolet se k tmto smrm pidvaj teorie stavjc na kritice klasick politick ekonomie. Vytkaly j, e nereflektovala nov ekonomick podmnky, oplvala nedostatky v metodch a chybjcmi mikroekonomickmi zvry (klasick politick ekonomie eila hlavn makroekonomick otzky). Utopick socialismus a vdeck socialismus (pozdji komunismus) byl prvnm smrem upozorujcm na sociln problmy a dal negativn dsledky kapitalismu z pohledu dlnick tdy. Veobecn znm teorie Karla Marxe spad prv do vdeckho socialismu. Stejn problmy reflektuje maloburoazn politick ekonomie, je vak vystupuje ve prospch stednch vrstev. Do opozice proti klasick politick ekonomii se stavly tak historizujc koncepce, v ele s Nmeckou historickou kolou. Ta, vrna iracionalistick tradici, poukazuje na nutnost respektu vi nrodnm specifikm jednotlivch zem, kritizuje tak deduktivnost a abstraktivnost metody, univerzalismus, individualismus a liberalismus klasick koly. Ve stejn dob se zanaj ukazovat pedchdci marginalistick revoluce, kte vak pin jen intraparadigmatickou zmnu pechod z klasick ekonomie na teorii neoklasickou. Z neoklasiky zde zmnm pouze odvtv rakousk koly subjektivn psychologie, protoe se od teorie kol lausannsk a cambridgsk, o nich pojednv kapitola tet tto prce, li v nkolika dleitch bodech. Zaprv v metodologii rakousk kola odmt matematizaci ekonomie, nebo skrze ni dochz k odtren od reality. Rakousk kola se sna propojit deduktivn a induktivn metody induktivn metody vce odpovdaj subjektivismu a nmeck kole, ale bez deduktivnch metod se podle rakouskch ekonom nejedn o vdu, a chceme-li zachovat ekonomii jako vdu, nememe je vypustit. Druhm rozdlem je subjektivn teorie hodnoty. Rakousk kola kladla draz na metodologick subjektivismus vechny ekonomick jevy jsou subjektivn, tj. nejsou vsledkem psoben objektivnch zkon. Naopak zkony jsou vsledkem samostatnho zmrnho jednn
32

Literatura, z n zde erpm, zstv stejn jako v kapitole tet.

[27]

mnoha jedinc, jejich subjektivnch preferenc, rozhodnut. Hodnota je proto zcela subjektivn veliinou. Rakousk kola mimo jin zavd koncept nklad obtovan pleitosti. Na rozdl od obou dalch neoklasickch kol tak nezkoum statick stavy rovnovhy, ale dynamick proces pizpsobovn (trhu) mncm se podmnkm. Co vak maj vechny ti koly stejn, je drazn metodologick individualismus. Dnen neorakousk kola mnohmi svmi koncepty dky eklekticismu (viz ve) pomh spoluutvet souasnou ekonomickou teorii. Nejucelenji o lovku v ekonomii pojednv Ludwig von Mises. Podle nj nen ekonomie vdou samou o sob, nbr je soust obecnj vdy o lidskm jednn (praxeologie). lovk eln jedn s clem doshnout subjektivn lep situace, ne ve kter se prv nachz. V tom tkv podle Misese racionalita lidskho jednn. Mezi dal inovtorsk koncepty neorakousk ekonomie pat, dnes velmi vyuvan, teorie her.33 Jej stvoitel Oskar Morgenstern a John von Neumann uznvaj institucionln prosted, kter m vliv na jednn lovka. Ten se pi svm jednn dostv do stetu se zjmy ostatnch lid. Teorie her je o kalkulovn toho, kter strategie jednn je pro m nejvhodnj pi danm chovn spoluhre, je my ani nemusme znt. Teorie her se dnes velmi uplatuje napklad pi odhadu chovn konkurence, ale monost jejho uplatnn jsou jet mnohem ir. Dalm proudem, kter kritizuje neoklasickou teorii, a to hlavn pro jej plinou matematizaci, vytren lovka z jeho socio-kulturnho kontextu (a tm zpsobenou naprostou ignoraci formlnho i neformlnho institucionlnho prosted) a pedpoklad neomezen racionality a dokonal informovanosti, je institucionln ekonomie. Podle n m lovk limitovanou racionalitu a existuje ve svt omezench a asymetrickch informac. Pomoc pokus a omyl vytv v tomto komplikovanm prosted pravidla, je mu umouj spn eit problmy a rozhodovat se. Tato pravidla jsou pak v rmci kultury mezigeneran pedvna. Neoinstitucionln ekonomie tak pin koncept transaknch nklad. Akoli antropologi lovka se v neoklasickm proudu zabvala hlavn pedkeynesovsk ra, postkeynesovsk neoklasick ekonomie pece jen pinesla nco novho, pedevm dky ji zmnnmu prolnn jednotlivch smr. Jednn lovka a lovka samotnho chpe jako determinovanho jeho socio-kulturnm prostedm, jako integrln soust struktury instituc a spoleenskch vazeb obecn. Jednn probh pod roukou nejistoty. Schopnost lovka zskvat a zpracovvat informace je omezen, a proto se jedinci mnohdy spolhaj na konvence, pravidla i skupinov rozhodovn. Tyto jsou urovny skupinami disponujcmi dostatenou moc.
33

Velmi dobe je teorie her vysvtlena v knize Mikroekonomie a chovn od Roberta H. Franka.

[28]

Poslednm smrem, kter zmnm, je chicagsk kola, kam spad mj. Milton Friedman, George Joseph Stigler i Gary Stanley Becker. Friedman pispl nap. koncepc adaptivnch oekvn lid se u ze zkuenost a na tomto zklad zlepuj sv budouc rozhodnut. Stigler zformuloval teorii informac, kdy jedinec pi svm rozhodovn zvauje nklady na zskn informac potebnch pro rozhodnut a ppadn zisk, kter mu tyto informace pinesou pi uplatnn v rozhodovacm procesu. Nesmme zapomenout ani na Beckera a jeho teorii lidskho kapitlu. Ekonomick rst podle nj nelze vysvtlit pouze kvantitativnm nrstem ekonomickho kapitlu a jeho kvalitativnmi (technologickmi) zmnami. Dleitou roli hraje v rstu i lidsk kapitl. Lidsk kapitl se akumuluje prostednictvm vzdlvn a zskvnm zkuenost, tak sem pat schopnosti lovka. m je lidsk kapitl jedince vt, tm je dotyn produktivnj. Nutn investice do lidskho kapitlu ho zvyuj a vrt se zptky ve vych mzdch produktivnjho jedince.

[29]

6) OBLASTI PROPOJEN ANTROPOLOGIE A EKONOMIE

Z antropologick kritiky ekonomie lze nabt dojmu, e jsou tyto dv disciplny nesluiteln. Avak ve skutenosti tomu tak nen. V tto kapitole se zabvm temi oblastmi, v nich je propojen kulturn antropologie a ekonomie dnes nejvraznj. Zmnnmi oblastmi jsou: teorie francouzskho sociologa a antropologa Pierra Bourdieuho, kter vtluje prvky ekonomie do sv antropologick teorie; marketing, jen dnes tvo jednu z nejvznamnjch sloek businessu; a glokalizace trend v poslednch letech m dl tm vce pozorovateln v podnikovm managementu i marketingu, ale tak princip definovan antropology.

Marketing
Stejn jako v antropologii nen jednotn definovan kultura a jin dleit termny, tak v ekonomii existuj pojmy, jejich npl se mn podle toho, na jakou vlastnost danho problmu se zamte. Proto me bt i marketing rozdln definovan napklad podle toho, zda je clem prodat ji vyroben zbo (bez ohledu na pvodn zjmy spotebitel) i vyrbt, co lid vd, e chtj.34 Nicmn kdy ze vech definic vythnete zkladn esenci, zjistte, e lze marketing jednodue obecn definovat jako integrovan komplex innost zamench na sledovn chovn spotebitel a situace na trhu [Co je marketing? 2011] Pokud se na tu definici podvte oima antropologa, vidte hned, e znalosti o kultue jsou zde nepostradateln nejene je antropolog cvien v ternnm vzkumu a zastnnm pozorovn, jeto jsou dle mho nzoru pnosnj ne jakkoli kvantitativn ist dotaznkov eten, antropolog je tak citlivj ve vnmn rznch kulturnch diferenc i jemnjch subkulturnch nuanc [Winick 1961].35 Bohuel vak v esk republice stle nen dostaten irok povdom o sociln a kulturn antropologii, lze se domnvat, e kvli patnm kolnm osnovm [analogicky Sherry 1988]. Ekonomov se proto mlo dozvd o monosti, kter se ped nimi otevraj dky vyuvn antropolog pi vzkumech (nemluv o chybjcm antropologickm vzdln samotnch ekonom). Antropologov na druhou stranu mon ani nev, e se mohou v marketingu uplatnit, protoe veker jejich spojen s ekonomi je skrze jej kritiku.
34

Vce k definici marketingu nap. Kotkov, Zlmal (2008).

35

Antropologovo uplatnn tedy nen pouze v mezinrodnm marketingu, jak by se mohlo na prvn pohled zdt. Naopak je dky sv sensibilit k okol velmi platn i ve vnitrosttnm marketingu, jeliko ani tam nejsou spotebitel jednotnou skupinou. Na rozdl od psychologie vak dovoluje alespo njak zobecnn a na rozdl od sociologie je zase vce konkrtn a citlivj k odlinm kulturm i subkulturm. [Winick 1961]

[30]

The relative slowness of anthropologists and marketers in finding common ground is surprising, zan Charles Winick svj lnek Anthropologys Contributions to Marketing. Nutno podotknout, e tento lnek, vyzvajc k vtmu zapojen antropologie v marketingu, vyel ji v roce 1961. V USA je kulturn antropologie dnes u pomrn znmm oborem, kter je iroce vyuvn v nejrznjch jinch oborech, vzkumech a studich. V Evrop se povdom o monostech antropolog ned s tm americkm srovnvat. Take akoli v americkch firmch marketing u dlouho t z pnos antropologie, u ns mme jet co zlepovat. Proto pro evropskou oblast lnek Charlese Winicka jet neztratil svou aktulnost. Winick rozdluje dvody pro uit antropologie v marketingu do t zkladnch skupin. Prvnm dvodem jsou specifick znalosti antropologa, zejm. co se tk metodiky vzkumu a znalosti kultur (jejich jazyka, nboenstv, vzdln, socilnch instituc, hodnot apod.). 36 Dle je podstatn rozshl povdom antropologa o tmatech z kultury, kter jsou asto brna za samozejm (nap. teorie daru, pechodov rituly i kulturn specifika rodiny). Nakonec je zde antropologova sensitivity to taboos. Podnikatel mohou pi propagaci svho produktu nevdomky pout nco, co je v clov kultue tabu (obzvlt v mezinrodnm marketingu). Podobn je to se symboly, je mohou v rznch kulturch mt odlin vznamy. Antropologick znalosti mohou firm pomoci vyhnout se podobn faux paus, kter by dokonce mohly ovlivnit zisk firmy, nebo dky patn reklam (co je u vznam marketingu) nedoshne takovho objemu prodeje, jak se mohla pvodn odhadovat. S marketingem je zce spojena i dal problematika, kde dochz k syntze ekonomie s kulturn antropologickm pohledem glokalizace.

Glokalizace
Glokalizace je koncept, kter pestoe rozen od osmdestch let 20. stolet zstv dosud zastnn vraznj globalizac. O glokalizaci nelze najt v esk literatue pli mnoho zmnek, co je koda, nebo se jedn o koncept velmi uiten v marketingu a managementu. Antropologii zase me pomoci vypodat se s trendem globalizace, kter zatm nedoshl svho absolutnho stdia, kde by na svt existovala jen jedna jedin spolenost a kultura.37

36

Z mnostv a kvality publikovan literatury se lze domnvat, e amerit studenti kulturn antropologie maj vt faktick znalosti o jednotlivch kulturch mimo jin dky tydimenzionlnmu pojet antropologie a kvli vt prestii a vtmu zjmu o obor ne je tomu u ns (resp. vyplv to z odlinho akademickho zzem). I pesto vak et studenti zskvaj svm studiem specifick znalosti kulturnho relativismu a ternnho vzkumu, stejn jako nov pohled uvaovn o spolenosti, co by marketingu znan prosplo, nebo ekonomov takov pohled na spolenost stle z vt sti postrdaj.

[31]

Pvod termnu glokalizace (kombinace slov globalizace a lokalizace) meme hledat v Japonsku, kde mu marketingov odbornci pisoudili nsledujc vznam: products of Japanese origin should be localized that is, they should be suited to local taste and interests yet, the products are global in application and reach [Khondker 2004: 3]. V anglitin, tj. prvn na Zpad vbec, pojem poprv pouil sociolog profesor Ronald Robertson. Podle Robertsona nen globalizace fenomnem poslednch let, nbr zde existovala odjakiva. Globalizace je neodvratn spjata s lokalizac, a proto se v jeho pojet globalizace d zamnit za glokalizaci souasn toti dochz ke globalizaci loklnho (tj. globalizovan ili univerzalizovan prvky jsou obohacovny elementy z endemickch kultur) a k lokalizaci globlnho (tj. globln je pizpsobovno mstnm podmnkm, aby bylo lidmi vstcnji pejmno nebo vbec pijato) [tamt]. 38 Koncept glokalizace plat v podstat pro jakkoli sousti kultury a spolenost napklad praktikovn kesanstv se sten pizpsobovalo podmnkm spolenosti, kter ho pejmala, a zrove do sebe vstebvalo specifick jevy tchto spolenost a penelo je na jin msta, k jinm spolenostem. Konceptu glokalizace se mimo jin da ve vzkumech migrace a turismu. Mimo sociologickou a antropologickou platformu se povdom o glokalizaci nejvce vyuv ve dvou oblastech ekonomie v marketingu a managementu. Co se te oblasti marketingu, glokalizace pomh lepmu zaclen produktu a reklamy tm, e pekrauje nedostatky globlnho marketingu, jako je nerespektovn kulturnch rozdl, odlinosti trh, rozdlnosti v potebch zkaznk i v me pouvn vrobk, nestejn dostupnosti mdi, ale i prvnch omezen [Knihov 2011]. 39 Marketingov glokalizace je zkladn npln pojmu glokalizace (bez pvlastku) podle serveru Wordspy (glocalization means pozn. autorky) the creation of products or services intended for the global market, but customized to suit the local culture [McFedries 2003]. Tato definice je korespondujc s pvodn japonskou npln pojmu glokalizace. V managementu se princip glokalizace firmy uplatuje tak, e globln (resp. nadnrodn) firma ve svch jednotlivch pobokch v rznch zemch zamstnv a kol
37

Lze pedpokldat, e k takovmu stavu ani nedojde dky neskuten diverzit a heterogenit kultur a spolenost, kter na Zemi existuj. Ty se nebudou chtt zcela vzdt svch jedinenost, stejn jako se stt tko vzdv sv suverenity ve prospch njak nadnrodn organizace i vtho sttnho celku, a budou se vi globlnm tendencm vymezovat.
38

Podle Robertsona me bt glokalizace vyjden jako podvojn proces makro-lokalizace a mikroglobalizace. [Khondker 2004]
39

A to i v ppad, kdy uvaujeme o men oblasti globlnho nap. nrodn firma me pomoc gloklnho principu lpe prodat svj produkt rznm stem obyvatelstva, pokud pochop, e i v rmci jednoho nroda, resp. sttu existuj subkultury, jim bude produkt pedstavovat pomoc odlinch reklam.

[32]

mstn lidi, kte lpe rozum prosted, kultue a spolenosti v mst lokalizace poboky. To vede k zefektivnn fungovn firmy. Opt to penesen meme vzthnout na oblast marketingu globln firma najme pracovnka, kter zn mstn prosted a pome lpe kustomizovat produkt a reklamu podle poteb dan spolenosti. Jak je vidt, vyuit antropologie pomh podnikatelm a ekonomm v lepm porozumn kulturn a spoleensk diverzity svta, m zefektivuje nkter oblasti jejich fungovn. Nyn se podvme na to, jak me aplikace nkterch ekonomickch koncept prospt antropologick teorii.

Pierre Bourdieu
Pklad, kdy sociln antropologie adoptovala nkter prvky ekonomie, nen mnoho. Jednm z nich je teorie Pierra Bourdieuho. Ta nm dv pklad, jak me sociln antropologie do sebe vstebat nkter ekonomick koncepty, napklad kapitl (kter me bt shromaovan i investovan, me dojt k jeho smn, konverzi i spoteb). 40 Akoli Bourdieuho teorie nen konzistentn a pesn definovan samotnm Bourdieum, je pro aplikaci na vzkum socilnho prosted velmi uiten a vlivn. 41Zde se zamm pouze na hlavn formy kapitlu dle Bourdieuho. Bourdieuho text, v nm se nejkonzistnji zabv monmi formami kapitlu, je The Forms of Capital a autorsk pklady praktick aplikace cel Bourdieuho teorie lze nalzt v knize Teorie jednn. Bourdieu chpe svou teorii jako pspvek k praxeologii. Vychz z kritiky tradinho ekonomickho pojet, kter redukuje ekonomick vztahy na zbon penn. Ekonomie podle Bourdieuho proln vemi oblastmi ivota. Tm, e tuto skutenost tradin pojet ignoruje, m tendenci implicitn vysvtlovat vechny ostatn formy socilnch vztah ne-ekonomicky, tj. jako vztahy, kter nejsou zamen na vlastn prospch. [ubrt, Balon 2010: 176] Podle Bourdieuho je zapoteb rozit ekonomickou teorii kapitlu mimo ist penn a materiln sfru. I v jinch pro tradin ekonomii neekonomickch oblastech chovn lze najt prvky, kter meme analogicky identifikovat jako ekonomick, pokud nebudeme uvaovat pouze o penzch. Akoli jsou ostatn formy kapitlu za jistch okolnost pevoditeln na kapitl
40

V ekonomii se dnes bn reflektuje koncept lidskho kapitlu a v posledn dob tak socilnho kapitlu. Sm Bourdieu se mj. inspiroval u G. Beckera a L. von Misese (viz pt kapitola), akoli jejich teorie transformuje tak, e lovk nejedn vdy racionln, protoe to nemus bt ekonomick, a je ovlivnn svou sociln pozic. Zstv akumulace kapitlu, avak investice do nj nejsou vdy racionln zvaovny.
41

Nebudu se zde zabvat Bourdieuho kritikou ekonomie, jeliko ta je svm vznamem pouze marginln a vztahuje se z vt sti pouze na problmy dnes ji een napklad institucionln teori (viz est kapitola tto prce). Bourdieuho spe ne za kritika antropologie ekonom povauji za syntetika antropologie a ekonomie, nebo se ve svm konceptu kapitl inspiruje v kapitlu ekonomickho pojet.

[33]

ekonomick nebo alespo ohodnotiteln v penzch, nejsou tyto vlastnosti kapitlu nutn, abychom identifikovali ekonomick jednn.42 Dky takovmu pojet nememe kapitl povaovat za jednorzovou vc. Nen to vhra v loterii. Naopak, n kapitl se akumuluje postupn ji od narozen a prostednictvm pedevm rodiny a sttnch instituc se postupn rozrst. Suma vech kapitl ustavuje sociln pozici jedince v socilnm poli, a to jak v absolutnm mtku (zjednoduen, m vce m subjekt akumulovanho kapitlu, tm ve si bude stt na socilnm ebku), tak v mtku relativnm (jeho postaven se bude liit v zvislosti na sloen jeho kapitlu pevaha ekonomickho kapitlu ho napklad peduruje bt podnikatelem, jedn se tedy o horizontln posun v rmci spolenosti). Kapitl pak spolu s habitem a specifikacemi pole, v nm se situace odehrv, uruje jednn jedince [Rika, Vat 2011]. Kapitl Bourdieu dl na ti, resp. tyi zkladn skupiny: ekonomick, kulturn, sociln a symbolick. Ekonomick kapitl v sob zahrnuje kapitl fyzick, kter slou k vrob dalch statk, a kapitl finann. Jeho definice je ist ekonomicko-vdn. Je okamit a pmo pevediteln na penze a me bt institucionalizovan majetkovmi prvy. Kulturn kapitl nachzme ve tech stavech vtlen (embodied) je zvisl na osob, kter ho sesbrala, tud nen penositeln (znalosti, schopnosti; ovlivnn tdou, pohlavm, vkem, ); zpedmtnn (objectified) je materiln projev kultury; institucionalizovan je kulturn kapitl se sttn garanc (nap. univerzitn diplomy). Vechny formy pinej vlastnkovi zisk a jsou za uritch podmnek redukovateln na ostatn formy, obzvlt pak na kapitl ekonomick. Sociln kapitl je agregt lenstv v rznch skupinch, s vztah a znmost, kter jedinec me vyut pro zisk (chpno tak jako nepenn zisk). [Bourdieu 1986] Posledn, symbolick kapitl je kapitlem zvltnho typu, nebo ho lze zskat pouze skrze dve popsan formy kapitlu. Je zaloen na uznn a ve ve spolen hodnoty. Jde o to, e lid rozpoznaj jedincv kapitl a na zklad toho mu pitou uritou mocenskou pozici, resp. autoritu, kter ani nemus bt oficiln. Tento kapitl tak me bt i potenciln zvis v podstat na ostatnch lidech, nikoli na jedinci. To je ve, co jsem mnila o Bourdieum, ale i cel problematice uvst. Nsleduje zvren shrnut cel prce.

42

Ekonomick lze v tomto kontextu chpat jako dosaen toho, co subjekt povauje za nejlep mon vsledek za danch okolnost a prostedk.

[34]

7) ZVR
V tto prci jsem pomoc nastnn vvoje vdy ukzala, e antropologie a ekonomie maj odlin konceptuln zdroje. Tento dvod je nutn mt na pamti, kdy pijde na objektivn hodnocen relevantnosti kritiky antropologie ekonom, protoe z nj vyplvaj rozdly v metodologii, ale tak v pstupu ke lovku a dalm pedpokladm oboru. Vchoz teoretick pozice antropologie a ekonomie se postupem asu, zejm. dky sociologickmu a kulturnmu obratu ve 20. stolet, sbliovaly, avak zrove dochzelo ke znanmu vtven uvnit jednotlivch obor (u ekonomie obzvlt). Z toho dvodu mus kritikov definovat, vi ktermu ekonomickmu smru jejich vtky smuj. Dnes je to povtinou mainstreamov neoklasick ekonomie, nebo ostatn smry vznikaly prv v reakci na kritiku tohoto hlavnho proudu, proe ji ji reflektuj. Nicmn samotn liberln neoklasick ekonomie (pedevm jej neorakousk vtev) do sebe absorbovala prvky z vedlejch ekonomickch proud a uzpsobila sv, dve tolik kritizovan, koncepty. Na zklad studia pslun literatury si tedy dovoluji tvrdit, e v souasnosti zstv relevantn pouze kritika metodologickho redukcionismu neoklasick ekonomie, nebo ten skuten zpsobuje jist zkreslen pi vzkumu. Na druhou stranu urit redukcionismus je pro jakoukoli vdu nepostradateln, klade-li si nrok na srozumiteln popsn komplexnho svta, a proto je pochopiteln pouit matematickch model i neverifikovatelnch pedpoklad (do t doby, dokud pinej funkn vsledky v oblasti predikce).43 Kritiku si dnes ji nezasluhuje koncept homo economicus, jen se od sv klasick verze znan transformoval a zrelativizoval dky vtmu subjektivismu. Problm uritho petrvvajcho etnocentrismu ekonomie by mohlo vyeit vt propojen ekonomie s antropologi. Dnes tomu tak je hlavn v oblasti marketingu, ale velkou perspektivu m i koncept glokalizace. Vzvou pro antropologii by mohlo bt hlub porozumn souasnmu ekonomick mainstreamu, jeliko ten je v souasnosti vudeptomn. Proto by s nm antropologov (nejen ekonomit) mli bt srozumni, ne se vydaj do ternu. Antropologov tak mohou erpat inspiraci z ekonomickch koncept a tyto dle rozvjet, jako to udlal nap. Pierre Bourdieu ve sv teorii jednn.

43

Nmitkou by zde mohla bt souasn ekonomick krize pro ji ekonomov nepedpovdli? Lze pedpokldat, e zde je na vin prv matematick modelovn a mylen v dlouhm obdob.

[35]

ANOTACE
Clem tto bakalsk prce je odhalen konceptulnch zdroj ekonomie a antropologie a podrobnjm studiem ekonomickch pstup ukzat, zda je antropologick kritika ekonomie vcn pimen. Ekonomie a antropologie maj odlin koeny ekonomie zanala jako vda popisujc hospodstv evropskho svta, kdeto antropologie studovala nezpadn kultury, nsledkem eho el kad z tchto obor jinm smrem i v oblasti metodologie. A do 2. poloviny 20. stolet, kdy dolo k mnoha spoleenskm zmnm, je se promtly do vvoje vdy, mohla neoklasick ekonomie z vt sti antropologickou kritiku ignorovat. Od t doby vak sv pedpoklady upravila a dnen mainstreamov neoklasick ekonomie mnoh z pvodn kritiky reflektuje. Relevantn zstv kritika metodologickho redukcionismu, kter vak je nutn pro kadou vdeckou teorii, aby mohla srozumiteln popsat svt a pokusit se predikovat budouc vvoj. Koncept homo economicus se v dnen ekonomii znan li od pvodn Ricardovy varianty, pedevm pro subjektivizaci jeho npln, a antropologickou kritiku si ji nezaslou. Vraznji se reakce na kritiku projevila ve vedlejch ekonomickch smrech, nap. v institucionln ekonomii. Lze pedpokldat, e ekonomie bude v budoucnu s antropologi vce spolupracovat, a to pedevm v oblasti marketingu a v rmci trendu glokalizace. Spoluprce v opanm smru, kdy se antropologie inspiruje v ekonomii, je vzcnj, ale znm je nap. teorie Pierra Bourdieuho. Rozsah prce bez ploh: 89 356 znak Klov slova: antropologie ekonom, glokalizace, kritika ekonomie, marketing, Pierre Bourdieu, vvoj vdy

[36]

ABSTRACT
The Bachelors thesis aims to reveal the conceptual sources of economics and anthropology and to show by thorough study of economics approach whether the anthropologys criticism of economics is objectively reasonable or not. The origins of economics and anthropology are different - the economics has started as a science describing European economy, while anthropology has studied non-western cultures. As a result, each of these disciplines has also a different methodology. Till the second part of the 20 th century, the neoclassical economics could have ignored the anthropologys criticism, but then many changes in social environment occurred, which have had an impact on development of science. Ever since the neoclassical economics has changed its assumptions and current mainstream reflects some of the former criticism (especially it has relativized the concept of value and utility). The criticism of methodological reductionism remains relevant, even though it is necessary for every scientific theory to describe the world understandably and to try to predict the future development. The concept of Homo economicus in contemporary economics differs from original Ricardos version considerably, especially because of subjectivity of its content, and it doesnt deserve any anthropological criticism. The reaction on criticism had a noticeable impact on minor economic schools, for example on institutional economics. Closer cooperation of economics and anthropology could be expected, especially in the field of marketing and due to globalization. Collaboration in the opposite direction, when anthropology finds inspiration in economics, is rare but known for example from theory of Pierre Bourdieu. Extent of the thesis: 89 356 characters Key words: anthropology of economists, criticism of economics, development of science, glocalization, marketing, Pierre Bourdieu

[37]

JMENN REJSTK
Bacon, Francis Balon, Jan Becker, Gary S. Bentham, Jeremy Bohr, Niels Bourdieu, Pierre Broov, Dagmar Budil, Ivo T. Comte, Auguste Darwin, Charles Ensminger, Jean Etzioni, Amitai Fajkus, Betislav Frank, Robert H. Friedman, Milton Fuchs, Kamil Galilei, Galileo Goev, Petr Gudeman, Stephan Hann, Chris Heisenberg, Werner Hejzlarov, Eva Herskovitz, M. J. Hobbes, Thomas Holman, Robert Holzbachov, Ivana Khondker, H. H. Knihov, Ladislava Kopernk, Mikul Kotkov, Hana 9, 14 33 28, 32 16, 17 13 6, 22, 29, 3237 15 8 12 10 20 18, 23, 24 8, 10 27 25, 28 15 10 18, 19 21 20 13 7 20 17 15 8, 9, 12, 13 31 31 9 29 [38] Kvasnikov, Albta Laplace, Pierre Simon de Lis, Jn Locke, John Marx, Karl Maxwell, James Clerk McFedries, Paul Mill, John Stuart Mises, Ludwig von Moritz, Mark Morgenster, Oskar Neumann, John von Newton, Isaac Nixon, Mark Palak, Jan Pareto, Vilfredo Pigou, Arthur Cecil Polanyi, Karl Posner, Richard A. Ricardo, David Robertson, Ronald Rika, Michal Sahlins, Marshall Sherry, John F. Simon, Herbert Smith, Adam Stigler, George Joseph ubrt, Ji Vat, Petr Vinci, Leonardo da Volejnkov, Jolana 15 10 15 17 6, 23, 26 13 32 12, 16 27, 32 20 27 27 10 24 7 18 19 20, 21 20 16, 36, 37 31 33 21 7, 29 22, 24 15, 16 28 33 33 9 15, 16, 18

Wallerstein, Immanuel Walras, Len Wilk, Richard R. Winick, Charles Zlmal, Jaroslav

8, 11 19, 25 7, 16, 17, 2024 29, 30 29

[39]

BIBLIOGRAFIE
Bourdieu, Pierre. 1998. Teorie jednn. Praha: Karolinum. Bourdieu, Pierre. 1986. The forms of capital. Pp. 241 258 in John G. Richardson (ed.). Handbook of Theory and Research for the Sociology of Education . New York: Greenwood. Broov, Dagmar. 2006. Mal djiny ekonomickho mylen. Praha: Vysok kola ekonomick. Budil, Ivo T.. 2001. Za obzor Zpadu: Promny antropologickho mylen od Isidora ze Sevilly po Franze Boase. Praha: Triton. Co je to marketing? [online]. Teoriemarketingu.cz [cit. 1. 12. 2011]. Dostupn z: http://www.teoriemarketingu.cz/teorie-marketingu/definice-marketingu.html. Ensminger, Jean (ed.). 2002. Theory in Economic Anthropology. Walnut Creek, CA: AltaMira Press. Etzioni, Amitai. 1995. Morln dimenze ekonomiky. Praha: Victoria Publishing a.s. Fajkus, Betislav. 2005. Filozofie a metodologie vdy. Vvoj, souasnost a perspektivy . Praha: Academia. Frank, Robert H. 1995. Mikroekonomie a chovn. Praha: Svoboda. Fuchs, Kamil, Jn Lis. 2007. Djiny ekonomickho mylen I. Brno: Masarykova univerzita. Goev, Petr. 2004. Epistemologick problmy neoklasick ekonomie [online]. Marathon, 54 (3) [cit. 7. 11. 2011]. Dostupn z: http://www.valencik.cz/marathon/04/mar040300.htm#_Toc71508658. Hann, Chris. 2007. A short history of economic anthropology [online]. The Memory Bank: A New Commonwealth [cit. 7. 11. 2011]. Dostupn z: [40]

http://thememorybank.co.uk/2007/11/09/a-short-history-of-economic-anthropology/. Hejzlarov, Eva. 2008. Ekonomika prodnch nrod. Obraz prodnch nrod v klasick a neoklasick ekonomii (magistersk diplomov prce). Brno: Masarykova univerzita. Holman, Robert, a kol. 2001. Djiny ekonomickho mylen. Praha: C. H. Beck. Holzbachov, Ivana. 2000. Filozofick a metodologick problmy vdy. Brno: Masarykova univerzita. Khondker, Habibul Haque. 2004. Glocalization as Globalization: Evolution of a Sociological Concept [online]. Bangladesh e-Journal of Sociology, 1 (2) [cit. 1. 12. 2011]. Dostupn z: http://www.bangladeshsociology.org/Habib%20-%20ejournal%20Paper %20GlobalizationHHK,%20PDF.pdf. Knihov, Ladislava. 2011. Glokalizace nen peklep, aneb Mysli globln, jednej lokln. [online]. Educationonline.cz [cit. 1. 12. 2011]. Dostupn z: http://educationonline.cz/index.php/clanky/clanky-v-cestine/80-glokalizace-neni-preklepaneb-mysli-globalne-jednej-lokalne. Kotkov, Hana, Jaroslav Zlmal. 2008. Co je marketing? [online]. Asistentka.cz [cit. 1. 12. 2011]. Dostupn z: http://www.asistentka.cz/node/7075. Kvasnikov, Albta, a kol. 1999. Djiny ekonomickho mylen (vybran kapitoly) . Praha: REGO. Mankiw, Gregory. 2009. Zsady ekonomie. Praha: Grada. McFedries, Paul. 2003. Glocalization [online]. WordSpy: The Word Lovers Guide to New Words [cit. 1. 12. 2011]. Dostupn z: http://www.wordspy.com/words/glocalization.asp. Moritz, Mark. 2006. Economic anthropology. Pp. 170 172 in M. Zafirovski, J. Beckert. International Encyclopedia of Economic Sociology. Londn: Routledge.

[41]

Nixon, Mark G. 2007. Satisfaction for Whom? Freedom for What? Theology and the Economic Theory of the Consumer. Journal of Business Ethics 70 (1): 39 60.

Palak, Jan. 2006. Kritika homo economicus (magistersk diplomov prce). Brno: Masarykova univerzita.

Polanyi, Karl. 1965. Trade and Market in the Early Empires: Economies in History and Theory. New York: Free Press.

Polanyi, Karl. 2006. Velk transformace. Brno: CDK. Posner, Richard A. 1980. Anthropology and Economics. Journal of Political Economy 88 (3): 608 616.

Rika, Michal, Petr Vat. 2011. Zkladn koncepty Pierra Bourdieu: pole kapitl habitus [online]. AntropoWebzin [cit. 1. 12. 2011]. Dostupn z: http://antropologie.zcu.cz/zakladni-koncepty-pierra-bourdieu-pole-kapital-habitus.

Sahlins, Marshall. 1972. Stone Age Economics. New York: Aldine de Gruyter. Sherry, John F. Jr. 1988. Teaching International Business: A View from Anthropology. Anthropology and Education Quarterly 19 (4): 396 415.

ubrt, Ji, Jan Balon. 2010. Soudob sociologick teorie. Praha: Grada. Volejnkov, Jolana. 2005. Modern kompendium ekonomickch teori od antickch zdroj a po 3. tiscilet. Praha: Profess Consulting s.r.o.

Wallerstein, Immanuel, a kol. 1998. Kam smuj sociln vdy. Zprva Gulbenkianovy komise o restrukturalizaci socilnch vd. Praha: Sociologick nakladatelstv.

Wilk, Richard R. 1996. Economies and Cultures: Foundations of Economic Anthropology. Boulder, Colo.: Westview Press.

Winick, Charles. 1961. Anthropologys Contributions to Marketing. The Journal of Marketing 25 (5): 53 60.

[42]

SEZNAM PLOH

1) Slovnek pojm 2) Rozdlen vdy 3) Grafick znzornn rozvtven ekonomickch smr

[43]