ANOTACE

ST NAD LABEM - STEKOV

CLEM DIPLOMOV PRCE JE URBANISTICK NVRH PESTAVBY A DOSTAVBY MSTSK STI ST NAD LABEM ZVAN STEKOV. V PEDDIPLOMN STI PROJEKTU JE ZPRACOVNO ZEM STEKOVSK STRANY NBE EKY LABE, SOUVISEJC (PEVN BYTOV) ZSTAVBA A PEDEVM PAK OBLAST BVALHO POTRAVINSKHO ZVODU SETUZA A PILEHL ELEZNIN TRAT. TYTO OBLASTI JSOU VEDENY V EVIDENCE BROWNFIELDS MSTA ST NAD LABEM. DNES JSOU STLE JET VCE I MN SPORADICKY - VYUVAN, NICMN EXISTUJE RELN MONOST, E V DOHLEDN BUDOUCNOSTI DOJDE K DEFINITIVNMU OPUTN INDUSTRILN FUNKCE A NA STEKOV SE TAK UVOLN ROZSHL ZEM PRO PESTAVBU. PROJEKT UKAZUJE JEDNU Z MONOST, KUDY BY SE NSLEDN VVOJ TTO MSTSK STI MOHL UBRAT. ROZVD VARIANTU DOTVOEN STEKOVA JAKO DSTOJNHO MSTA PRO IVOT A NAPOJUJE ZEM NA EXISTUJC S LOKLNCH A CELOMSTSKCH CENTER. DIPLOMOV PROJEKT SE ZAMUJE NA NEJZSADNJ OBLAST PEDDIPLOMU (DKY JEJMU CELOMSTSKMU VZNAMU): BROWNFIELD BVALHO ZVODU SETUZA (ST NA SEVER OD ULICE UKOVOVA) A ROZVD NVRH DO DETAILNJ PODOBY. SOUST PROJEKTU JE I OVEN A POTVRZEN STEDNHO MOTIVU KONVERTOVANHO OBJEKTU SIL.

ST NAD LABEM - STEKOV

THE DIPLOMA PROJECT PROPOSES NEW WAY OF CONFIGURATING THE URBAN STRUCTURE OF THE DISTRICT STEKOV OF THE CITY ST NAD LABEM. THE PRE-DIPLOMA PART OF THE PROJECT DEALS WITH THE STEKOV SIDE OF THE LABE RIVER BANK, RELATED URBAN AREA AND ESPECIALLY WITH THE INDUSTRIAL ZONE OF A FORMER FACTORY SETUZA AND ADJACENT RAILWAY LINES. THOSE AREAS ARE RECOGNIZED AS BROWNFIELDS BY THE OFFICAL REGISTER OF ST NAD LABE M CITY OFFICE. TODAY THERE ARE STILL MORE OR LESS ACTIVELY USED, HOWEVER THERE IS A REAL POSSIBILITY THAT IN THE NEAR FUTURE THE INDUSTRIAL ACTIVITY SLOWS DOWN AND EVENTUALLY VANISHES LEAVING THE VAST AREA FOR CONVERSION. THE PROJECT SHOWS ONE OF THE OPTIONS HOW CAN BE THE SUBSEQUENT DEVOLPMENT OF THIS DISTRICT HANDLED. IT COMPLETES THE DISTRICT STEKOV AS A DIGNIFIED PLACE TO LIVE AND WORK AND IT CONNECTS THE AREA WITH EXISTING NETWORK OF LOCAL AND CITY CENTERS. DIPLOMA PROJECTS FOCUSES ON THE MOST FUNDAMENTAL PART OF THE PRE-DIPLOMA PROJECT (BECAUSE OF ITS CITYWIDE IMPORTANCE): THE BROWNFIELD OF FORMER FACTORY SETUZA (THE PART NORTH FROM THE UKOVOVA STREET) AND IT DEVELOPS THE DESIGN TO MORE DETAILED FORM. THE PROJECT ALSO VERIFIES AND CONFIRMS THE CENTRAL MOTIF OF CONVERTED SILOS.

PROHLEN
PROHLAUJI, E JSEM SVOJI DIPLOMOVOU PRCI VYPRACOVAL SAMOSTATN - BEZ CIZ POMOCI S VJIMKOU POSKYTNUTCH KONZULTAC. SOUHLASM SE ZAPJOVNM A ZVEEJOVNM TTO PRCE

ANOTACE

ZADN

VOD
ST NAD LABEM
ST NAD LABEM (NMECKY AUSSIG AN DER ELBE) JE STATUTRN MSTO NA SEVEROZPAD ECH, CENTRUM STECKHO KRAJE A OKRESU ST NAD LABEM. DO ROKU 1990 ZDE SDLIL TAK KRAJSK NRODN VBOR SEVEROESKHO KRAJE. JED N SE O SEDM NEJVT MSTO ESK REPUBLIKY. ST LE NA SOUTOKU EK LABE A BLINY. Z JIN STRANY SOUSED S ESKM STEDOHOM, NA SEVERN STRAN S KRUNMI HORAMI. NA ZPAD OD MSTA SE NACHZ OKRAJ PODKRUNOHORSK PNVE S POVRCHOVMI UHELNMI DOLY. MSTO SE ROZKLD V HLUBOKM DOL (A 400 M) LABE A NA OKOLNCH SVAZCH. KOTLINU OHRANIUJ DV SKLY SEVERN MARINSK A JIHOVCHODN STEKOVSK, A VRCHY VTRUE NA JIHU A SEDLO NA VCHOD. SAMOTN MSTO M VHODNOU POLOHU NA KIOVATCE ELEZNIC, NA HLAVN SILNIN TRASE PRAHA DRANY A NA DLEIT TRASE VODN DOPRAVY PO LABI. MSTO JE PMO NAPOJENO NA DLNICI D8 (BERLN PRAHA), KTER PROCHZ ZPADNM OKRAJEM MSTA. V SOUASNOSTI CHYB POSLEDN SEK ST NAD LABEM LOVOSICE, V BUDOUCNOSTI SE NICMN POT S JEHO DOSTAVENM A OEKV SE, E DOKONEN TTO TRASY POVEDE K ROZVOJI MSTA.

STEKOV

STEKOV JE MSTSK OBVOD O ROZLOZE 3029,32 HA (S 3 % ZASTAVN PLOCHY, 4 % VODN PLOCHY A 48 % LESY) SE ZHRUBA 13,5 TISCI OBYVATELI. PED 2. SVTOVOU VLKOU SE JEDNALO O SAMOSTATN MSTO, KTER BYLO A ROCE 1939 PIPOJENO K ST NAD LABEM. ROZKLD SE NA PRAVM BEHU EKY LABE. NA ZEM TTO OBLASTI SE NACHZ CYKLISTICK STEZKA PODL EKY A MODERN TERMLN KOUPALIT V BRN. CEL ZEM JE S CENTREM MSTA SPOJENO MARINSKM MOSTEM A MOSTEM DR. E. BENEE (PRO AUTOMOBILY A P) A ELEZNINM MOSTEM (PRO VLAKY A P).

ZALOENY V ROCE 1848 GEORGEM SCHICHTEM JAKO VARNA MDLA. KDY ROKU 1878 PODNIK GEORG SCHICHT PEDVAL SVM SYNM, LO O NEVELKOU, ALE SLUN ZAVEDENOU FIRMU S DESETI DLNKY - PEDEVM ALE SE ZZEMM TISC ZKAZNK. VEDEN TOVRNY SE RYCHLE UJAL SYN JOHANN SCHICHT, KTER ROKU 1882 ZAAL BUDOVAT NOVOU MDLRNU PRV NA STEKOV. SCHICHTOVY ZVODY SE DKY JEHO PODNIKATELSKMU TALENTU BRZY STALY NEJVTM TUKOVM PODNIKEM NA EVROPSKM KONTINENT. NSLEDN DOLO K MOHUTNMU ROZIOVN PROVOZU I SORTIMENTU. VEDLE MDLA SE V JEJICH NABDCE OBJEVILY ZTUEN POTRAVINSK TUKY, SVKY, GLYCERIN, VODN SKLO A ADA DALCH PRODUKT. NA PRVN POHLED BANLN UDLOST Z ROKU 1891 UDLALA Z FIRMY LEGENDU - TEHDY SI JOHANN SCHICHT ZAREGISTROVAL MDLO S JELENEM, Z NHO SE STALA JEDNA Z NEJZNMJCH ZNAEK DOBY. PED PRVN SVTOVOU VLKOU SPOLENOST DODVALA SV VROBKY TISCM STLCH ODBRATEL PO CEL EVROP A PRACOVALO V N PIBLIN 3500 ZAMSTNANC, PRO KTER BYLO VYBUDOVNO MNOHO OBYTNCH BLOK A NA TEHDEJ DOBU NADSTANDARDN OBANSK VYBAVENOST. PRVN PROBLMY PINESLA VLKA, Z HLEDISKA PODNIKN VAK JET VT KATASTROFU ZNAMENAL ROZPAD MONARCHIE, KDY SPOLENOST PILA O TI TVRTINY ODBYTOVCH MONOST. REAKC NA NEPZNIV POMRY BYLA MIMODN POZORNOST VNOVAN REKLAM: PRV J VD MDLO S JELENEM ZA SVOU NEHYNOUC POPULARITU. ROKU 1945 BYL PODNIK VYVLASTNN A MAJITEL ODELI DO ZAHRANI. V ROCE 1946 BYLA SPOLENOST ZNRODNNA A DOSTALA NOV JMNO: NRODN PODNIK SEVEROESK TUKOV ZVODY. ROKU 1990 SE OSAMOSTATNILY JAKO STTN PODNIK. O DVA ROKY POZDJI SE Z NJ PI VELK PRIVATIZACI STALA AKCIOV SPOLENOST SETUZA, JE POSTUPN UPADALA, A SE V ROCE 2008 ROZPADLA DO NKOLIKA SPOLENOST. TY POKRAUJ VE VYUVN ARELU, NICMN ZDALEKA NE V PLN ME (MIMO JIN DOCHZ I K DEMOLICI OBJEKT) A JE DISKUTABILN, NAKOLIK JE SOUASN STAV DLOUHODOB UDRITELN. ST ARELU EEN V DIPLOMNM PROJEKTU

SCHICHTOVY ZVODY

VOD

PEDDIPLOM

PRVODN ZPRVA
CLEM PEDDIPLOMNHO PROJEKTU JE URBANISTICK NVRH PESTAVBY A DOSTAVBY MSTSK STI ST NAD LABEM ZVAN STEKOV SE ZVLTNM ZAMENM NA OBLAST NBE A TI OBLASTI BROWNFIELDS (AREL BVALCH ZVOD SETUZA A PILEHL ELEZNIN TRAT). JEDEN ZE ZSADNCH NEDOSTATK STEKOVA JE FAKT, E I PES SVOU ROZLOHU A VZNAMNOU POLOHU V RMCI MSTA TATO OBLAST PRAKTICKY NEM CENTRUM. NVRH TOTO ROZPOZNV A REAGUJE NA TO VYTVOENM NOV ST CENTER LOKLNHO I CELOMSTSKHO VZNAMU. TATO S SE NAPOJUJE NA SYSTM EXISTUJC VE ZBYTKU MSTA, KTER M LINIOVOU PODOBU, A SPOLEN TAK DOTV PEVNOU PTE CENTRA ST NAD LABEM. VYTVOEN NOVCH CENTER NA STEKOVSK STRAN SEBOU PIN I JIST (DOUC) POSUN EKY Z OKRAJOV POLOHY DO POLOHY TM STEDN VZHLEDEM K NOV STI. TOTO JE VCE V SOULADU S TRADINM VNMNM EKY JAKO POZITIVNHO STEDNHO MOTIVU V RMCI MSTA, KTER JE ZHODNO VYUT. Z NHO BEKU SE PAK STV VZNAMN SOUST ST VEEJNCH PROSTOR. TO JE REFLEKTOVNO I V NVRHU, KDY NA NBE PIBV MNOHO NOVCH PRVK A FUNKC, KTER MAJ DLE POTVRDIT DLEITOST TTO OBLASTI. JEDN SE PEDEVM O MARINU, KOTVIT HAUSBT, N KOUPALIT POD MARINSKOU SKLOU A S OBJEKT OBANSK VYBAVENOSTI, JE OBSLUHUJ N PROMENDU (RESTAURACE, KAVRNY, ODPOVADLA S TOALETAMI APOD.). NOVOU SOUST NBE JE I TERASOV POSEZEN U BENEOVA MOSTU, POD KTERM SE NACHZ MEN PLOCHA, JAKSI PDIUM PRO PPADN OBASN VEEJN PEDSTAVEN, KURZY TANCE A DAL AKCE, JE PIVD IVOT BLE N HLADIN. ZSTAVBA NAVAZUJC NA N BEH JE V NVRHU V ZSAD POUZE DOPLNNA VE STYLU RESPEKTUJCM MSTN KONTEXT (NEBOLI BLOKOVOU ZSTAVBU) S NKOLIKA MENMI ZSAHY ODSTRAUJCMI NEVHODN OBJEKTY, A U SVOU POLOHOU I OBJEMEM. JEDN SE PEDEVM O OBJEKT SUPERMARKETU, JE JE PESUNUT NA ADEKVTNJ MSTO V REVITALIZOVANM TOVRNM ARELU A NKOLIK DALCH STAVEB PEVN HALOVHO CHARAKTERU, JE NEMAJ V TAKTO ATRAKTIVNCH POLOHCH OPODSTATNN A PSOB VYSLOVEN NEVHODN A RUIV. DLEITOU SOUST NVRHU JE I VYTVOEN NOV ZELEN PLOCHY NAVAZUJC NA MSTSKOU TDU VEDOUC K OBJEKTM KONVERTOVANCH SIL (V SOUASN DOB NEZASTAVN POZEMKY). TATO PLOCHA NEJEN, E DV POTEBN DSTOJN NSTUP DOMINANTNM OBJEKTM SIL, ALE TAK MAXIMLN VYUV VHODY POZEMKU, HLAVN PAK JEDINENHO VHLEDU NA MARINSKOU SKLU A VHODN POLOHY NA PTEN STI CENTER. V KOMBINACI S KOMERNM PARTEREM PILEHLCH OBJEKT JE NA TOMTO MST VYTVOENA KLIDN TRAVNAT OZA, VHODN MSTO K PIKNIKU, POLEEN NA TRV, POLEDN SVAIN (NAP. PRO ZAMSTNANCE Z NOV NAVRENCH BLZKCH ADMINISTRATIVNCH BUDOV) A K VYCHUTNN SI DOJMU Z VOLNHO PROSTORU OHRANIENHO ORIGINLNMI POHLEDY NA VE ZMNN SILA A SKLU. CO SE ELEZNINHO BROWNFIELDU TE, V NVRHU JE VRAZN ZMENEN POET TRAT Z DVODU, E JEJICH VYUIT JE I V SOUASN DOB DOSTI DISKUTABILN A V PPAD OPUTN INDUSTRILN FUNKCE PILEHLCH ZVOD SE D POTAT S DALM TLUMEM PROVOZU. NOV UVOLNN MSTO JE PAK VYUITO STEN PRO BYTOVOU ZSTAVBU (NAVAZUJC FORMOU DOM A ST KOMUNIKAC NA EXISTUJC STRUKTURU) A STEN PRO VYTVOEN VLAKOV PROMENDY. VLAKOV PROMENDA POT S PONECHNM DVOU KOLEJ, NA KTERCH JSOU V JISTCH INTERVALECH PONECHNY ODSTAVEN VLAKOV SOUPRAVY, JEJICH

FUNKCE JE ROZMANIT. A U IST ARTEFAKTOV (JAKO JE NAP. ODSTAVEN LOKOMOTIVA) NEBO IV VYUIT VAGN PRO KAVRNY, MAL PDIA PRO HUDEBNKY I JAKO MAL VSTAVN PROSTORY. TO VE ZNOVU V RMCI IDEY ZVEN KVALITY VEEJNHO IVOTA V ZEM A ZAPOJEN OBYVATEL DO DN. BROWNFIELDS BVALCH ZVOD SETUZA JSOU PAK PLN REVITALIZOVNY A NVRH POT S JEJICH POSTUPNOU ETAPOVOU KONVERZ NA PLNOHODNOTNOU MSTSKOU ST, KOMPLETN VETN BYDLEN, OBANSK VYBAVENOSTI A NOVCH PRACOVNCH PLEITOST. AREL NA JIH OD ULICE UKOVOVA M PEVN OBYTNOU FUNKCI, KTER JE VCE V SOULADU S CHARAKTEREM EXISTUJC ZSTAVBY. I TAM SE NICMN POT S METODICKM UPLATOVNM PRAVIDLA OIVEN PARTERU NEBOLI S PONECHNM PZEMNHO PATRA PRO KOMERN VYUIT. ST ARELU NA SEVER OD ULICE UKOVOVA M NAOPAK SILN POLYFUNKN CHARAKTER A JE POVAOVNA ZA ZSADN PRO CEL NVRH Z DVODU JEJHO CELOMSTSKHO VZNAMU. JEJ SOUST JE NOV SCHICHTOVO NMST, MONUMENTLN ZAKONEN PTEN LINIE ST CENTER. TOMTO ZEM SE TAK KONCENTRUJE MNOHO FUNKC MSTSKHO VZNAMU, JMENOVIT PAK KONCERTN SL, REKREAN AREL S BAZNEM I PLOCHY PRO FARMSK TRHY. DOMINANTOU A SYMBOLEM CELHO ZEM JE KONVERTOVAN OBJEKT SIL, Z NJ SE STV POLYFUNKN OBJEKT OBSAHUJC BYDLEN, ADMINISTRATIVU, HOTEL A OBANSKOU VYBAVENOST. V CELM NVRHU, ALE V OBLASTI BROWNFIELDS PEDEVM, JE UPLATOVN PRINCIP ZACHOVN OTISKU HISTORIE, RESPEKTOVN MSTNHO KONTEXTU A PIJMUT SPECIFICKHO GENIA LOCI ZEM JAKO POZITIVNHO JEVU, KTER DODV OBLASTI JEDINEN CHARAKTER. Z TOHO VYCHZ SNAHA MINIMALIZOVAT DEMOLIN ZSAHY DO STRUKTURY POUZE NA OBJEKTY, JEJICH TECHNICK STAV NEUMOUJE KONVERZI I NA OBJEKTY PEVN MODERNHO HALOVHO CHARAKTERU, JE NEMAJ HODNOTU. V PPAD DEMOLIC Z DVODU ZCHTRALOSTI SE PAK NVRH SNA PIJT S TAKOVM EENM, KTER BUDE CO NEJVCE RESPEKTOVAT PVODN PDORYSNOU A OBJEMOVOU STOPU OBJEKTU A TAK ZACHOV OTISK MINULOSTI. ZEM STEKOVA JE SPECIFICK TAK VELKM PODLEM ZELEN, CO VELMI LAD S CHARAKTEREM OKOLNCH ZALESNNCH KOPC. NVRH POKRAUJE V TOMTO TRENDU A I V NOVCH STRUKTURCH POT S MASIVN VSADBOU ZELEN. V ZEM PILEHLM K PTEN LINII MSTSKCH CENTER JE PAK NAVRENA VSADBA JASN SYSTEMATICK V PRAVIDELNCH ROZESTUPECH A JASNCH ADCH. VNMNO V KONTRASTU S EXISTUJC VYSLOVEN ROSTLOU ZELEN JE TOTO JASN ITELN SIGNL MSTSKHO CHARAKTERU TOHOTO ZEM. TENTO SIGNL POSTUPN SLBNE S TM, JAK SE VZDALUJEME OD CENTRA, A DOJDE K NAPOJEN SYSTMOV VYSAZEN ZELEN NA ZELE ROSTLOU (I PRODNJHO CHARAKTERU VSADBY).

PRVODN ZPRVA

NOV NAVREN

VEEJN PROSTORY
SVTLEJ = EXISTUJC NMST/PARKY TMAV = NAVREN NMST/PARKY (CELOMSTSKHO VZNAMU)

PTEN SYSTM CENTER

NA STEKOVSK STRAN JASN NEDOSTATEK CENTER (RELN FUNGUJC DN) - NVRH SE SNA TUTO DISPROPORCI EIT A DOSTAT TAK EKU DO SRDCE MSTA.

IR VZTAHY
ST NAD LABEM (A TEDY I STEKOV) SE NACHZ V DOL V KOPCOVIT SILN ZALESNN KRAJIN, CO DODV MSTU VELMI OSOBIT VRAZ.

SCHMATA

1.

2.

3. 4. 5.

NOV X PVODN

NOV ZSTAVBA (ERVEN) SE SNA NAVZAT NA EXISTUJC PROSTOROV VZTAHY A PIROZEN DOTVOIT KOMPOZICI I SE ZAHRNUTM ZEM BROWNFIELDS.

BROWNFIELDS

V ST SE NACHZ MNOHO BROWNFIELDS - TATO TI ZEM JSOU POZSTATKY PO JI NEEXISTUJC SCHICHTOV TOVRN A NAVAZUJCM (DNES U SILN PEDIMENZOVANM) NKLADOVM NDRA.

ROZVOJOV FZE

POSLOUPNOST FZ JE DOPORUEN, NICMN NIKOLIV JEDIN MON KAD ETAPA JE SCHOPNA OBSTT SAMA O SOB. RAFOVAN VYZNAENY MON SMRY DALHO ROZVOJE.

STEKOV NEM PES SVOJI BLZKOST K JDRU CELHO MSTA V SOUASN PODOB FAKTICKY DN FUNGUJC CENTRUM - NAVRENA JE PROTO S VELKCH I MALCH NMST, PARK A ZAHRAD LOKLNHO I CELOMSTSKHO VZNAMU. SYSTM JE ZETELN HIERARCHICK PRO USNADNN ORIENTACE V ZEM.

NMST A PARKY

ZELE

V NVRHU JSOU V ZSAD DVA DRUHY ZELEN - JASN USPODAN, PRAVIDELN VYSAZEN, "CIVILIZOVAN", JE M ZA KOL PODPOIT D CENTRA. DAL DRUH JE IVELN, NEPRAVIDELN, "PRODN", KTER NAVAZUJE NA EXISTUJC VZROSTLOU ZELE OBKLOPUJC ZEM A VTAHUJE JI DO ULIC A NMST.

POHLEDOV A KOMPOZIN OSY A CLE

STEKOV JE PMO OBLEEN POHLEDOVMI CLY ROZDLNCH CHARAKTER NAP. ZMKEM VTRU, KOSTELEM NANEBEVZET, HRADEM STEKOVEM, MARINSKOU SKLOU TYC SE NAD MSTEM I KOPCEM MAL SEDLO. NVRH PIDV MIMO JIN JAKO NOVOU CHARAKTERISTICKOU (POZITIVN) DOMINANTU OBJEKT UPRAVENCH SIL.

SCHMATA

K L A

DOASN PSTAV

PVOZ

TERASOV SCNA

ZKA OSTE L K Y C

PSTAV

N BAZN

HAUSBTY

PVOZ SMR ZOO

SMR HRAD

C Y K LO S T E Z K A

SPORTOVIT

SPORTOVIT

M 1:4000

SOCHA

50

200M

SITUACE

LEGENDA
OBYTN SMEN OBYTN V PZEM KOMERCE - OBCHODY, RESTAURACE APOD. ADMINISTRATIVN KOMERN NEOBTUJC PEVN POTRAVINSK VROBA PEKRNA, RODINN SRRNA, OKOLDOVNA, PIVNICE... OBANSK VYBAVENOST ELEZNIN VYBAVENOST ARTEFAKT - PONECHAN ODKAZ K INDUSTRILN HISTORII ZASTVKA MHD EXISTUJC ZASTVKA MHD NAVREN PODJEZD/PODCHOD PRJEZD/PRCHOD KAVRNA/ZZEM PRO CYKLISTY 26 SPORTOVN HALA 27 N BAZN LZN VRBENSKHO 28 KULTURN SL KRAJSK A OKRESN SOUDY 29 TERASOV SCNA SUPERMARKET 30 PVOZ FARMSK TRHY PEKRNY, CUKRRNY, PIVNICE... 31 OBCHODN STEDISKO 32 OBCHODN AKADEMIE SCHICHTOVO MUZEUM 33 MSTSK AD DIVADELN SCNA 34 VSTAVIT KVTIN, SKLENK KRYT KURTY, BOWLING HOROLEZECK STNA/BYDLEN 35 POTA 36 GALERIE/BYDLEN INOHERN DIVADLO 37 KONCERTN S/BYDLEN DOASN PSTAV OBCHODY, GALERIE, KAVRNY... 38 KONFERENN SL/BYDLEN 39 KOMUNITN CENTRUM HOTEL 40 PARKOVAC DM SPA 41 PSTAV KRYT BAZN 42 HAUSBTY UBYTOVN 43 MATESK KOLA SKATE PARK/LASER TAG 44 STEKOVSK NDRA MATESK KOLA OBCHODN AKADEMIE/S 45 PVOZ VAGONOV PROMENDA ZKLADN KOLA ROZHLEDNA NA KOMNU POLYFUNKN OBJEKT MON EEN PEMNY
DM S PEOVATELSKOU SLUBOU

DTSK HIT STEKOV V SOUASN DOB TRP NEDOSTATKEM DTSKCH HI MONM EENM TOHOTO PROBLMU JE KULTIVACE VNITROBLOK (POMOC PROSEKN KOVIN, VYTLAENM BOXOVCH GAR APOD.) A ZAKLDN HI PRV ZDE. V RMCI BROWNFIELDU JSOU PRVKY PRO DTI NAVRENY JAKO SOUST ZELENHO PHO PSU.

PARKOVN POD HLAVNM NMSTM (ZA SILY) I POD ZELENOU PLOCHOU (PED SILY) JSOU UMSTNA VELKOKAPACITN PODZEMN PARKOVIT UMOUJC MINIMALIZOVAT POVRCHOV PARKOVN NA ULICCH. PHO PSU.

AR

12

5
4

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

16 13 11 14 7
3

17

B
10

13

15
9
8

20

18

21

34

35
21
19

36

37

AR

38

39

C
21
33

AR

21

AR 24
28

29
30
31

32

40

23 AR

AR
45
27

41
43
42

HALY NA BYTOV DM

ODBOURN MONOFUNKNCH BLOK, VYTVOEN PESTR ROZMANIT NPLN TAK, ABY ULICE ILY PES DEN I VEER.

44

26

25

OP ELEZNICE NAVRHOVAN ZSTAVBA ZASAHUJE DO OP DRHY - POT SE S JISTOU VSTCNOST ZE STRANY VEDEN ELEZNICE, KTER TOTO POVOL (TAK JAKO TO BYLO KDYSI POVOLENO U VSTAVBY POBL ELEZNINHO MOSTU). CO SE HLUKU TE, BYLO BY ZHODNO NJEZDOVOU PAS NA MOST VYBAVIT PROTIHLUKOVM TUNELEM (VIZ. PKLAD Z HRADCE KRLOV). ZBYTEK JE EEN POMOC BARIROVCH DOM A VSADBY ZELEN. JE TAK NUTNO PIPOMENOUT, E VARIANTA ROZVOJE DO TOHOTO DNES DRNHO ZEM POT S LOGICKM PEDCHZEJCM POKLESNUTM FREKVENCE DOPRAVY NA TOMTO TAHU.

AR

M 1:5000
22

50

200M

FUNKN SKLADBA

MARINSK SKLA

OBCHODN STEDISKO FORUM KOSTEL NANEBEVZET PANNY MARIE

HLAVN NDRA

ZMEK VTRUE

VIZUALIZACE

10

HRAD STEKOV

ZMEK VTRUE

MARINSK SKLA

HLAVN NDRA

OBCHODN STEDISKO FORUM KOSTEL NANEBEVZET PANNY MARIE

VIZUALIZACE

11

3 VEEJN PROSTORY, 3 RZN MTKA

A VAGONOV PROMENDA

DV PONECHAN KOLEJE JAKO ODKAZ MINULOSTI A NA NICH ODSTAVEN A PROMNN VAGONY S RZNOU FUNKC - OD MINIGALERIE, KVTINSTV, AJOVNY A PO MAL PDIA PRO KOMORN HUDEBN AKCE. VAGNY JE MON SAMOZEJM POSUNOUT A VYTVOIT TAK NOV USKUPEN. PROMENDA JE ODDLENA OD TRAT PROTIHLUKOVOU STNOU.

DIVADLO

JEDNA STRANA NMST KAMENN OTEVEN, DRUH STRANA TRAVNAT UZAVENJ ZAHRADA. ZELEN KOUT DOPLUJE VSTAVIT KVTIN A SKLENKY V NOV PISTAVEN BUDOV NA LEV STRAN. KAMENN ST JE PAK ZAKONENA NOVOU DOMINANTN BUDOVOU KOMUNITNHO CENTRA A V OBLOUKCH MOSTU SE NACHZEJCMI BUTIKY, UMLECKMI DLNAMI, STYLOVMI RESTAURACEMI I MALMI HUDEBNMI KLUBY.

B NMST DVOU TV

C SCHICHTOVO NMST HLAVN NMST CELOMSTSKHO VZNAMU POJMENOVAN PO TOVRNKOVI SCHICHTOVI, KTER TENTO ZVOD KDYSI ZALOIL A ZASLOUIL SE TAK O ROZVOJ STEKOVA A CELHO ST. DOMINANTOU OBHO PROSTORU JSOU - NEMN OB - BUDOVY TRANSFORMOVANCH SIL, KTER JSOU NOSITELY MNOHA FUNKC - KROM BYDLEN JE TO NAP. KONCERTN S, HOTEL S PILEHLM KONFERENNM SLEM, GALERIE I VNITN A VNJ HOROLEZECK STNA. JAKO PIPOMNKA DOB DVJCH BYLY NA NMST PONECHNY VLEKY I S NKOLIKA VAGNY VYUITELNMI JAKO PROVIZORN KRYT PDIA I "POJZDN ZAHRADY".

VEEJN PROSTOR

12

PKLADY

OBCHODN STEDISKO (HENNING LARSEN)

PEMNA SIL (NL ARCHITECTS)

PVODN ELEZNIN MOST S PROMENDOU

VENKOVN N BAZN (V AALBORGU)

EZ ULIC V BROWNFIELDS

CHODNK

SILNICE

CHODNK

CHODNK

ZELEN PS PS S POSEZENM, TRAVNATMI I PSITMI PASEMI, VODNMI PRVKY A STROMY

CHODNK

PROTIHLUKOV TUNEL (KOTAS A CHMELK)

PEMNA PLYNOJEMU (PLESKOT)

EZ ZEMM

EZY, PKLADY

13

DIPLOM

URBANISTICK EEN

PRVODN ZPRVA
URBANISTICK NVRH SE SOUSTED NA ZEM BROWNFIELDS ARLU BVALHO ZVODU SETUZA (SMREM NA SEVER OD ULICE UKOVOVA). TOTO ZEM LE PMO NA OSE VEDOUC Z CENTRA MSTA, CO VEDE K ZVRU, E TATO ST SE STANE PIROZENOU STEDN OBLAST NVRHU PESTAVBY STEKOVA. TO SEBOU NESE POADAVEK NA KOMPLEXN REVITALIZACE ZEM, JEJM CLEM JE VYTVOIT DSTOJN ZAKONEN PTEN LINIE CENTER. VSLEDKEM BY MLA BT PLNOHODNOTN ST STEKOVA CELOMSTSKHO VZNAMU. NVRH POT S POLYFUNKN NPLN EENHO ZEM, KDY SE ZDE KONCENTRUJE MNOHO FUNKC NADMSTNHO VZNAMU, JMENOVIT NAP. KONCERTN A DIVADLEN SL, GALERIE, REKREAN AREL S BAZNEM A SPA I PLOCHY PRO FARMSK TRHY. ZA ZMNKU STOJ I OBNOVEN BVALCH LZN VRBESKHO NA JIHOVCHOD ZEM. DLEITM PRINCIPEM EEN JE NICMN DLEITOST IVHO PARTERU PES CEL DEN NEBOLI ELIMINACE VELKCH IST MONOFUNKNCH BLOK. KAD ULICE JE ZAKONENA NEBO DOPROVZENA OBYTNOU ZSTAVBOU S KOMERC V PZEM, ILI NEDOCHZ K NEGATIVNMU JEVU TYPICKMU PRO CENTRA, KDY SE VE VEERNCH HODINCH ZHASNOU VECHNA OKNA A EFEKTIVN SE TAK UMRTV CEL ZEM. NVRH JE SILN ORIENTOVN NA CHODCE. ZEM JE SAMOZEJM PLN OBSLUN PES S SILNINCH KOMUNIKAC (VYTVOENCH NA ZKLAD EXISTUJC ST V RMCI ARELU), NICMN DRAZ JE KLADEN NA MAXIMLN POHODL CHODC. TO MIMO JIN ZNAMEN, E S SILNIC NEN PEBUJEL A TAK JE NAP. TENDENCE DOSTAT V MAXIMLN MON ME PARKOVN Z ULIC POD POVRCH I DO PARKOVACCH DOM A UVOLNIT TAK PARTER PRO JEHO IV UIVATELE. V RMCI NVRHU JE VYTVOEN SYSTM VZJEMN PROPOJENCH VEEJNCH PROSTOR ODLINHO CHARAKTERU, KTER REFLEKTUJ PSLUN FUNKCE PILEHL ZSTAVBY. CELM ZEMM NAVC PROBH ZELEN STUKA, P KOMUNIKACE, ULIN PARK, KTER SI PRO SEBE ZABR ULICE V JEJICH PLNM PROFILU A S AUTOMOBILOVOU DOPRAVU PICHZ CO NEJMN DO STYKU. TENTO ULIN PARK CHODCE PLYNULE PROVEDE SKRZ CEL ZEM A V PPAD ZJMU HO PIROZEN NASMRUJE A DOVEDE K DALM VZNAMNM PM KOMUNIKACM - NAP. DO NOV NAVRENHO LESOPARKU NA SEVERU ZEM (DLE VEDOUCHO NA SPORTOVIT), NA VAGNOVOU PROMENDU NAVRENOU V RMCI PEDDIPLOMU PODL ELEZNIN TRAT I DO PODZEMN PASE VEDOUC SKRZ NOV STEKOVSK NDRA A DLE PAK MSTSKOU TDOU DO CENTRA. SOUST NVRHU JE NOV SCHICHTOVO NMST, MONUMENTLN ZAKONEN PTEN LINIE ST CENTER. TOTO NMST JE REPREZENTATIVN, DV POTEBN PROSTOR DOMINANTNM OBJEKTM KONVERTOVANCH SIL A NOV BUDOV KONCERTNHO SLU A DIVADELN SCNY. JE TO ALE I PLOCHA PES SVJ ROZMR HRAV A FUNKN. M FUNGOVAT JAKO HLAVN SETKVAC A POBYTOV PROSTOR A PLEITOSTN M TAK UMONIT PODN KULTURNCH AKC JAKO JE KONCERT POD IRM NEBEM I LETN KINO. JEJ ROZMR JE MONUMENTLN, ALE JE MRN JEJ DLEITOSTI, POLOZE V RMCI MSTA A MTKU PILEHLCH OBJEKT. POCITOV TVO PROTIVHU K HLAVNMU NMST ST NAD LABEM MROVMU NMST KDY TYTO DV VELKORYS PLOCHY VYMEZUJ NOVOU S CENTER, JE POSOUV EKU LABE S JEJM NOV REVITALIZOVANM NBEM DOPROSTED (TAK JAK JE KONCIPOVNO V PEDDIPLOMU). DOMINANTOU A SYMBOLEM CELHO ZEM JE KONVERTOVAN OBJEKT SIL, Z NJ SE STV POLYFUNKN OBJEKT OBSAHUJC MIMO JIN BYDLEN, ADMINISTRATIVU, HOTEL, GALERII,

LEZECKOU STNU A OBANSKOU VYBAVENOST. DV PROSTEDN SILA JSOU ZBOURNA A CEL KOMPLEX TAK VYTV MONUMENTLN BRNU, VSTUP DO ZEM. V CELM NVRHU JE UPLATOVN PRINCIP ZACHOVN OTISKU HISTORIE, RESPEKTOVN MSTNHO KONTEXTU A PIJMUT SPECIFICKHO GENIA LOCI ZEM JAKO POZITIVNHO JEVU, KTER DODV OBLASTI JEDINEN CHARAKTER. Z TOHO VYCHZ SNAHA MINIMALIZOVAT DEMOLIN ZSAHY DO STRUKTURY POUZE NA OBJEKTY, JEJICH TECHNICK STAV NEUMOUJE KONVERZI I NA OBJEKTY PEVN MODERNHO HALOVHO CHARAKTERU, JE NEMAJ HODNOTU. V PPAD DEMOLIC Z DVODU ZCHTRALOSTI SE PAK NVRH SNA PIJT S TAKOVM EENM, KTER BUDE CO NEJVCE RESPEKTOVAT PVODN PDORYSNOU A OBJEMOVOU STOPU OBJEKTU A TAK ZACHOV CENN OTISK MINULOSTI. ZEM STEKOVA OBECN JE SPECIFICK TAK VELKM PODLEM ZELEN, CO VELMI LAD S CHARAKTEREM OKOLNCH ZALESNNCH KOPC. NVRH POKRAUJE V TOMTO TRENDU A I V NOVCH STRUKTURCH REVITALIZOVANHO ARELU POT S MASIVN VSADBOU ZELEN. V ZEM EENHO BROWNFIELDU JE PAK NAVRENA VSADBA JASN SYSTEMATICK V PRAVIDELNCH ROZESTUPECH A JASNCH ADCH. VNMNO V KONTRASTU S EXISTUJC VYSLOVEN ROSTLOU ZELEN JE TOTO JASN ITELN SIGNL MSTSKHO CHARAKTERU TOHOTO ZEM. TENTO SIGNL POSTUPN SLBNE S TM, JAK SE VZDALUJEME OD CENTRA, A DOJDE K NAPOJEN SYSTMOV VYSAZEN ZELEN NA ZELE ROSTLOU (I PRODNJHO CHARAKTERU VSADBY).

PRVODN ZPRVA

14

PROSTOR ZA SILY

POHLED NA SILA (SMREM OD EKY)

UKOVOVA ULICE

SUPERMARKET

VSTUP DO ARELU Z UKOVOVI ULICE

MATESK KOLA

FOTODOKUMENTACE

15

EEN ZEM

TOVRN AREL

ELEZNIN TRA

VZNAMN SILNIN KOMUNIKACE

RYCHLOSTN SILNICE PRAHA - NMECKO CELOMSTSK CENTRUM CYKLOSTEZKA

VZNAMN POHLEDOV CLE

A DR N VN

SPORTOVN ZAZEN

A HL

VLAKOV NDRA

CENTRUM

M 1:5500
0 50 250M

ZMEK VTRUE

STE KOVS K

NDR A

LOKLN CENTRUM

IR VZTAHY

16

KRAJSK A OKRESN SOUDY

OBCHODN AKADEMIE

MTSK AD

DIVADLO POTA

RESTAURACE

SUPERMARKET

MATESK KOLA

HRANICE EENHO ZEM

TRASA TROLEJBUSU

SPORTOVN ZAZEN

VSTUP DO EENHO ZEM

OPUTN OBJEKT BVALCH LZN

TOVRN AREL

RYCHLOSTN SILNICE PRAHA - NMECKO

VLAKOV NDRA

JI NEEXISTUJC OBJEKT

M 1:3500

ELEZNIN TRA

CYKLOSTEZKA

OBANSK VYBAVENOST

NEHODNOTN OBJEKT (TECHNICKHO I HALOVHO CHARAKTERU) DOPRAVN PROBLEMATICK MSTO

VZNAMN SILNIN KOMUNIKACE

VZNAMN POHLEDOV CLE

STANICE MHD

PROBLMOV VKRES

50

150M

17

PROBLMY V ZEM
TEXTOV DOPLNK K PROBLMOVMU VKRESU

NEJVTM A NEJPATRNJM PROBLMEM JE CHYBJC CENTRUM STEKOVA. SNAD POUZE NOVOSEDLICK NMST (NA VCHOD OD EENHO ZEM) BY MLO JIST POTENCIL, ALE DKY SV VZDLEN POLOZE A V SOUASN DOB PATNMU STAVU SE JAKO LOKLNM CENTRUM NED PLI POTAT.

EEN ZEM JE BVAL TOVRN AREL, CO SEBOU NESE NKOLIK POZITIV (JAKO JE CHARAKTERISTICK ZSTAVBA A ORIGINLN GENIUS LOCI), ALE TAK NEGATIV. MEZI N PAT PEDEVM PATN TECHNICK STAV NKTERCH OBJEKT, KOMUNIKAC (A FAKTICK NEEXISTENCE SILNIC), NEKONCEPN NLETOV ZELE A OBROVSK PODL ZPEVNNCH PLOCH. EXISTUJE TAK JIST MONOST KONTAMINACE PDY, JE BY MOHLA OVLIVNIT VSADBU ZELEN.

DOPRAVN S

JE V ZSAD VYHOVUJC KROM PROBLEMATICKHO MSTA U KRUHOV UKOVOVA NAPOJUJE NA SILNICI VEDOUC DO

KIOVATKY, KDE SE TRASA VEDOUC Z ULICE CENTRA MSTA PES OSTROU SMYKU.

OBECN STEKOV TRP NEDOSTATENM MNOSTV OBANSK VYBAVENOSTI. V PRZKUMECH SI LID STUJ JMENOVIT NA NEDOSTATEK DTSKCH HITT.

POBL EENHO ZEM SE NACHZ ELEZNIN TRA, CO SEBOU NESE JIST PROBLMY S HLUKEM (DO JIST MRY EITELN PROTIHLUKOVMI BARIRAMI, VSADBOU ZELEN A BARIROVMI DOMY) A TAK OMEZEN PLYNOUC Z OP TRAT (JE BY NICMN MLO BT EITELN DOHODOU S VEDENM DRAH).

ST EENHO ZEM JE VE SVAHU (ZVYUJCM SE SMREM NA JIHOVCHOD).

PROBLMY (TEXT)

18

SYSTM CENTER

EEN ZEM

SCHWARZPLAN

19

STVAJC OBJEKT

NAVREN OBJEKT

SOCHASK DLO

1...

MON EEN PARTERU (VIZ. STRANA 38)

M 1:2000
0 20 100M

SITUACE

20

NOV NAVREN OBJEKTY

EXISTUJC OBJEKTY

STVAJC X NOV

21

PRCE KULTURA

PRODA ZBAVA

POTRAVA

VZDLN

SYSTM VEEJNCH PROSTOR

ERVEN KRUHY ZNA VZNAMN VEEJN PROSTORY (M VT, TM VZNAMNJ) ZELEN KRUHY ZNA VZNAMN PARKY A ZAHRADY SNAHA JE VYTVOIT HUSTOU S ROZMANITCH PROSTOR S VLASTNM SPECIFICKCH CHARAKTEREM

SYSTM FUNKN SKLADBY

SCHMA UKAZUJE V HESLECH PEVAUJC DOMINANTN FUNKCE PRO DAN STI ZEM TYTO FUNKCE JSOU PAK PIROZEN DOPLNNY BYTOVOU ZSTAVBOU TAK, ABY NEVZNIKALY IST MONOFUNKN BLOKY (KTER SE VEER VYLIDN)

SYSTM VEEJN ZELEN

UKZKA KONTRASTU MEZI ZELEN VYSAZENOU V JASNM SYSTMU V CENTRU ZEM A ZELEN ROSTLOU (A U NLETOVOU NEBO VYSAZENOU) V OKRAJOVJCH POLOHCH

SYSTM

22

"VAGNOV PROMENDA" CENTRUM M

M LESOPARK AREL II

HERLEV HOSPITAL, HENNING LARSEN ARCHITECTS ZELEN STUKA ULIN PARK KRLOVSTV PCH OZA KLIDU LINKA THNOUC SE CELM NVRHEM A PROPOJUJC ZEM M BAZN SOUST JE I OTEVEN PZEM BUDOV KOMERNMU UIT - ZELEN STUKA JE TAK DOPROVZENA RESTAURACEMI, KAVRNAMI, ALE I BUTIKY I JINMI OBCHODY (V ZVISLOSTI NA MONOSTI OBSLOUEN ZE SILNINCH KOMUNIKAC)

LZN

M STUKA JE V SITUACI VYZNAENA ZJEDNODUEN - PEVN PRAVIDELN RASTR STROM BY PI DETAILNJM ZPRACOVN ML ZSTAT ZACHOVN, NICMN MSTY JE HO MONO PERUIT A VYTVOIT "MTINU": TRAVNATOU PLOCHU S NZKOU ZELEN, KDE SE NAP. NASKT ATRAKTIVN POHLED SMREM VZHRU NA LVKU VEDOUC NAD STUKOU I NA TYC SE TECHNICK ARTEFAKT TOVRN MINULOSTI
STUKA PROCHZ V NKOLIKA PPADECH I BUDOVAMI - V TCHTO STECH Z POCHOPITELNCH DVOD NEBUDOU VYSAZENY STROMY, ALE SPE TRVY A KAPRADINY NEVYADUJC PM DENN SVIT STUKA BY MLA SLOUIT I JAKO BOTANICK NAUN STEZKA, KDY SE NVTVNK ME DKY DISKRTN UMSTNM CEDULKM DOZVDT NZVY DOTYNCH STROM, KAPRADIN, VYSOKCH TRAV APOD. STUKA POSKYTUJE VYIT I DTEM, KDY SE POT S TM, E SOUST JEJHO MOBILIE BUDOU I PRVKY JAKO JSOU PROLZAKY, PSKOVIT I PRUINOV HOUPADLA

RED RIBBON PARK, TURENSCAPE

ROBSON SQUARE COURTHOUSE, OBERLANDER, MORRIS

HOUTAN PARK, TURENSCAPE

ULIN PARK, TOKYO, EDOGAWA

ZELEN STUKA

23

OBYTN

SMEN OBYTN (KOMERCE V PZEM)

PARKOVAC DM

OBANSK VYBAVENOST

SUPERMARKETY, TRHY, PEKRNY...

ADMINISTRATIVN

POLYFUNKN

AR

TECHNICK ARTEFAKT

NAVREN ZSTVKA MHD

VODN PRVEK (VYSTIKUJC VODA) AR VODN PRVEK (MLK BAZN)

SOCHASK DLO

STROM AR "ZELEN STUKA" (P KOMUNIKACE)

VEEJN TRAVNAT PLOCHA

STVAJC OBJEKT

NAVREN OBJEKT

PODZEMN P KOMUNIKACE

AR

AR

PRJEZD/PRCHOD

HLAVN P VSTUP DO ZEM

P LVKY, ZASTEEN CHODNKU

DOCHZKOV VZDLENOST K MHD STANICI

AR

M 1:2000
0 20 100M

FUNKN SKLADBA

24

OBYTN

SMEN OBYTN (KOMERCE V PZEM)

PARKOVAC DM

OBANSK VYBAVENOST

SUPERMARKETY, TRHY, PEKRNY...

1 4 2 7 5 4 3 2 6 8 3 4 6 9

10

ADMINISTRATIVN

POLYFUNKN

11 12

21 22

15 13 14 13 16 19 20 24 23

18 2 17 26 26 30

27
OBJEKT SIL JE POLYFUNKN NEBOLI KROM NE ZMNNCH FUNKC OBSAHUJE ADMINISTRATIVU, BYTOV JEDNOTKY A KOMERN PLOCHY V PZEMNCH PATRECH

25

27

1 2 3 4 5 29 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

NOV NDRA (PRO LOKLN SPOJE) PARKOVAC DM ROZHLEDNA RESTAURACE/VINRNA GALERIE SPOJOVAC V, RESTAURACE DTSK KOUTEK, KAVRNA LEZECK STNA (VNITN I VNJ) KONFERENN SL/ODDAC S HOTEL RESTAURACE, VSTAVA KONFERENN PROSTORY KAVRNA/OBERSTVEN MINIKINO VSTAVN PROSTOR

16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

KONCERTN S, INOHRA SUPERMARKET FARMSK TRHY SCHICHTOVO MUZEUM PEKRNY, CUKRRNY, PIVNICE... SPA KRYT BAZN UBYTOVN SKATE PARK, LASER TAG, ARKDY... KULTURN SL OBCHODY, KAVRNY OBCHODN AKADEMIE, STEDN KOLA SPORTOVN AREL TJ SLAVOJ SEVEROTUK OBNOVEN LZN VRBENSKHO KOMUNITN CENTRUM, MATESK KOLA, KAVRNA (PORADENSK SLUBY, MSTO PRO PODN KURZ, KROUK)

28

FUNKN SKLADBA 3D

25

P P P
STVAJC OBJEKTY SMEN OBYTN OBJEKTY (KOMERCE V PZEM)

1,0 5

MIN KZP = 0,7

1,0 5

1,0 6

MIN KPP = 4,0 MAX KPP = 4,7

ADMINISTRATIVN OBJEKTY SMEN ADMIN. OBJEKTY (KOMERCE V PZEM) OBJEKTY VEEJN VYBAVENOSTI

MSTN SBRN KOMUNIKACE

MSTN OBSLUN KOMUNIKACE

DLDN ZSOBOVAC KOMUNIKACE

1,0 5

MIN KZP = 0,7

1,0 5

CYKLOSTEZKA

1,0 6

MIN KPP = 4,0 MAX KPP = 4,7

P P P P P P P

PLOCHY VEEJNHO PROSTRANSTV "ZELEN STUKA" - P KOMUNIKACE, ULIN PARK STAVEBN RA

P P P

MAXIMLN HRANICE ZSTAVBY

0,4 3 1,0 5 MIN KZP = 0,7 1,0 5

DOUC POHLEDOV OSY STVAJC SPOJUJC LVKA (VE VCE 2-3NP) DOUC SPOJUJC LVKA TECHNICK ARTEFAKT - VLEKOV KOLEJE PRCHOD

KPP = 1,5 KZ = 0,6

0,9 4

1,0 6

MIN KPP = 4,0 MAX KPP = 4,7

DOUC DOMINANTA

PEDEPSAN VJEZD

MON VJEZD

POVRCHOV PARKOVAC STN

NAVRHOVAN SOLITRN STROM

NAVRHOVAN STROMOAD

1,0 3

1,0 3

KOEFICIENT ZASTAVN PLOCHY POET PODLA / TVAR STECHY ( = IKM)

M 1:500
1,0 4 1,0 6
0 5 25M

REGULACE
P P P

26

VIZUALIZACE

27

VIZUALIZACE

28

ARCHITEKTONICK EEN

PRVODN ZPRVA
POPIS OBJEKTU, ARCHITEKTONICK EEN

OBJEKT SE NACHZ NA NOV NAVRENM SCHICHTOV NMST. PVODN OBJEKT SIL SLOUIL KE SKLADOVN SILE, PO KONVERZI M POLYFUNKN NPL. KONVERTOVAN OBJEKT BYL O NCO OPROTI PVODN PODOB SNEN A ROZPATROVN, JE NAVREN JAKO 11-PODLAN (HOTEL 13-PODLAN). NOV BYL TAK VLOEN DO OBJEMU PEVN ADMINISTRATIVN 8-PODLAN HRANOL, KTER SILA MEZI SEBOU PROPOJIL A ZVIL EFEKTIVITU JEJICH VYUIT. TENTO HRANOL ZAN VE VCE 3.NP, ABY UMONIL VOLN PROCHZEN CHODC V PARTERU MEZI OBJEKTY SIL. V 10. NP DOCHZ K PROPOJEN LEV A PRAV STI OBJEKTU POMOC LVKY. VNJ PODOBA JE ZALOEN NA KONTRASTU MEZI OBJEKTY SIL A OBJEKTEM HOTELU. DO FASDY BYLY PRORAENY KRUHOV OKENN OTVORY JAKO ODKAZ K PDORYSN PODOB. SYSTM OKEN TVO PRAVIDELNOU M, KDY PAK VYNECHVNM PRVK Z TTO ST DOCHZ K ROZEHRN A OIVEN FASDY. VJIMKU Z PRAVIDLA KRUHOVCH OKEN TVO PSOV OKNA, JE ZA PRV UPOZORUJ NA SPECIFICK VEEJNOSTI PSTUPN FUNKCE ODEHRVAJC SE V OBJEKTU (DESIGN CENTRUM, VYHLDKY) A ZA DRUH UMOUJ EFEKTN VHLEDY DO ZEM. SOUST FASDNHO EEN JE I VNJ LEZECK STNA, JE DEFORMUJE ZKLADN OBJEM SILA A VYTV TAK V NVRHU DYNAMIKU A NAPT. VIZULN PODOBA HOTELU JE UTVENA SYSTMEM PS ODRAZIVCH OKEN A PLOCH A MATNCH FASDNCH DESEK TVOCCH DRUHOU KONTRASTN LINII. K TLESU HOTELU JE V PZEMNCH PATRECH PIDN OBJEKT KONFERENNCH SL, KTER NVRH UKOTVUJE A DKY RESPEKTOVN ULIN RY POMH DOTVOIT VEEJN PROSTOR. OBJEKT HOTELU JE SPOJEN DLOUHOU NADZEMN LVKOU (EXISTUJC) S BUDOVOU SCHICHTOVA MUZEA. NVRH PRACUJE S PIVDNM SVTLA DO VNITNCH PROSTOR PEVN POMOC SYSTMU ATRI/PROSVTLUJCCH VSTUPNCH SIL PLEITOSTN DOPLNNHO O VNITN USTOUPEN PODLA. STECHA JE EENA JAKO STANOV (STEJN JAKO V PVODN PODOB) KROM DVOU PLOCHCH STECH, KTER SLOU JAKO VYHLDKOV TERASY (A PLEITOSTN JAKO PSTUPOV BOD PRO DRBU OSTATNCH STECH).
FUNKN USPODN

NACHZ TAK VYHLDKOV BODY NA VCHODN I ZPADN STRANU TAK, ABY BYLO MONO Z VKY SLEDOVAT VVOJ A ROZVOJ OBLASTI. TO VE JE ZZENO ZA ELEM ZAPOJEN OBAN DO PROCESU A DLOUHODOB PRCI NA POZITIVN IMAGE CEL REVITALIZACE. PO UKONEN VSTAVBY V PILEHLCH ARELECH ZDE ZSTANE VSTAVA A ZBYL PLOCHY BUDOU NABDNUTY MSTNM ARCHITEKTONICKM I DESIGNOVM ATELIRM. PARKOVN JE EENO POMOC BLZKCH OBJEKT PARKOVACCH DOM, JE SVOU KAPACITOU BOHAT OBSLOU CEL KOMPLEX. V PPADN NUTNOSTI (A PI ZSOBOVN) JE MON DOJET A K OBJEKTM PO POJEZDN DLAB.
TECHNICK EEN

NOSN KONSTRUKCE JE NAVRENA JAKO KOMBINOVAN, STEN VYUVAJC PVODN KONSTRUKCE SIL A STEN JE DOPLUJC O SKELETOV SYSTM. MATERILOV SE JEDN O KONSTRUKCI ELEZOBETONOVOU A V STECH OCELOVOU. ZVLTN POZORNOST SI BUDE ZASLUHOVAT NVRH PROPOJEN LVKOU, KTER PEKONV ROZDL CCA. 20 METR. OKNA JSOU HLINKOV, FASDA JE ZATEPLENA A BLE OMTNUTA. NOSN KONSTRUKCE STANOVCH STECH JE OCELOV, VPL JE TVOENA PRSVITNMI FOTOVOLTAICKMI PANELY. HOTEL JE OBLOEN HLINKOVMI PANELY (TMAVJMI S VYM LESKEM A ODRAZIVOST A SVTLMI MATNMI).
BILANCE OBJEKTU

58 BYT 4800 M2 ADMINISTRATIVN PLOCHY 80 HOTELOVCH POKOJ

OBJEKT JE POLYFUNKN, NACHZ SE V NM BYTOV JEDNOTKY (NA FASDNCH STRANCH), ADMINISTRATIVA (VNITN VLOEN HRANOL), GALERIE, VNJ I VNITN LEZECK STNA, HOTEL, KONFERENN SLY, DESIGN CENTRUM, VYHLDKOV BODY A V POSLEDNCH A PZEMNCH PATRECH PAK PEVN KOMERN PLOCHY (OBCHODY, RESTAURACE, KAVRNY APOD.). TO VE JE VERTIKLN PROPOJENO PES SPOJOVAC SILA A HORIZONTLN PAK V 10. NP LVKOU. DESIGN CENTRUM SLOU JAKO STEDN KANCEL PRO CELOU OBNOVU STEKOVSKHO ZEM. ZDE SE SCHZ ODPOVDN OSOBY S OBANY A PREZENTUJ SV PROJEKTY, ZDE DOCHZ K VEEJNM BESEDM O BUDOUCM SMOVN ZEM, SLAVNOSTNM PREZENTACM A VYHLENM SOUT, KE SCHZKM MSTSKCH ZASTUPITEL S ARCHITEKTY, DEVELOPERY A STAVBYVEDOUCMI A ZDE JE MON SI ZDIT DOASN I TRVAL KANCELE PRO OSOBY PRACUJC NA REVITALIZACI ZEM. SOUST DESIGN CENTRA JE I TRVAL VSTAVA NVRH (MODEL I PLACHET) VECH VEEJNCH PROSTOR, DOM I SOCHASK VZDOBY. ZDE SE
PRVODN ZPRVA 29

EEN SCHICHTOVA NMST

SCHICHTOVO NMST JE STEDN VEEJN PROSTOR CELHO NVRHU (A V RM KONTEXTU CELHO STEKOVA). JE TO MONUMENTLN ZAKONEN PTEN OSY VEDOUC Z CENTRA MSTA A JAKO TAKOV JE I DIMENZOVAN. JEHO VELKORYS ROZMRY ODPOVDAJ DLEITOSTI, POLOZE A PEDEVM MTKU PILEHLCH OBJEKT (SIL A NOV KONCERTN SN A DIVADELN SCNY). M SLOUIT JAKO HLAVN POBYTOV PLOCHA, NICMN PLEITOSTN M UMONIT I PODN RZNCH AKC PRO VEEJNOST, A U SE JEDN O KONCERT, ADVENTN TRH I PROMTN LETNHO KINA. TOTO ZAJIUJE FLEXIBILN MOBILI, KTER JE MON V PPAD POTEBY VOLN PRZDN PLOCHY RELATIVN SNADNO ODMONTOVAT A DOASN USKLADNIT. NMST JE TVOENO V ZSAD OTEVENOU PLOCHOU (PRO VYNIKNUT OBJEKTU SIL) DOPROVZENOU DVMA LINIEMI STROM, KTER MAJ ZABEZPEIT STN PRO KLIDN POSEZEN A KONECKONC TAK FUNGOVAT JAKO PLCE TOHOTO PROSTORU. DAL ZELE PIN NA NMST ARTEFAKT PONECHANCH KOLEJ VLEKY, VE KTERCH ROSTE VYSOK TRVA, A STEJN TAK TRAVNAT POROST DOPROVZEJC VYBRAN LINIE POSEZEN NA HLAVN PLOE. KROM TOHO SE NA NMST PRO ZLEPEN POCITOV POHODY NACHZ NKOLIK VODNCH PRVK. DOMINANTNM JE BEZE SPORU TZV. 13 SILO, CO JE MLK BAZN KOPRUJC ROZMRY OBJEKT SIL. TUTO VODN PLOCHU JE TEORETICKY TAK MONO PLEITOSTN V ZIMNCH MSCCH NAPJET Z BLZKCH TERMLNCH PRAMEN (DVE VEDOUCCH DO OBJEKTU SIL LZN VRBESKHO) A UMONIT TAK UIVATELM NEVEDN RELAXAN ZITEK. VARIANTOU UIT JE NAOPAK NECHAT TUTO PLOCHU ZAMRZNOUT A VYTVOIT TAK KRUHOV KLUZIT. DAL VODN PRVKY JSOU VYSTIKUJC TYPU MOKR DLABA, KTER TAK PROVLHUJ A OCHLAZUJ VZDUCH V LETNCH DNECH. MOHOU BT NASTAVENY NA NKOLIK REIM, KDY JEJICH PRAVIDELNM STDNM JE MONO DOCLIT ZAJMAVCH VSLEDK. DRUHM PARTEROVM DOMINANTNM PRVEK JE BALVAN, OB KUS KAMENE (PPADN SKLDAN) Z BLZKCH ZNLCOVCH DOL V MARINSK SKLE. TENTO M ZA KOL KROM VIZULNHO OBOHACEN PROSTORU SLOUIT JAKO PJEMN ORIGINLN POSEZEN. I PRO NJ JE TEORETICKY MONO VYUT TERMLN PRAMEN A PLEITOSTN HO TAK ZEVNIT (OPTIMLN BY BYL DUT) NAHT PRO POSEZEN I V ZIM. OBECN VZATO BYLO CLEM VYTVOIT NMST, KTER BY FUNGOVALO DO JIST MRY JAKO OB DTSK HIT BEZ TOHO, ABY TAK VIZULN PSOBILO. JAKO PIPOMENUT MSTN HISTORIE SLOU SOCHA ZAKLADATELE ZVOD JOHAA SCHICHTA V IVOTN VELIKOSTI NA KRYCHLOVM PODSTAVCI, KTER JE UMSTNA NA ESTNM MST NA HLAVN OSE NMST SMUJC DO CENTRA MSTA. JEJM MN VRAZNM PROTJKEM JE PAK SILUETA JELENA (SLAVN LOGO NEJSLAVNJHO PRODUKTU ZVODU MDLA S JELENEM)

VYEZAN DO DLABY, KTER SE ZAPLUJE VODOU DKY PILEHLM VODNM PRVKM. CO SE DOPRAVY TE, SCHICHTOVO NMST JE KOMPLETN P, POUZE POBL SIL PROCHZ PROSTOREM OBSLUN DLDN KOMUNIKACE, KTER M SLOUIT PEDEVM PRO ZSOBOVN A JAKO DOASN PARKOVN TAXI SLUBY.

VEGETACE
SOUST KONCEPCE NMST JE I ODKAZ NA DAL MSTN TYPICK PRODUKT STOLN OLEJ A JEHO ZLATAVOU BARVU, KTER SE PROJEVUJE VE FORM VBRU ZELEN (DRUHY JAVORU A SPECIFICK TRVY), KTER NA PODZIM VRAZN ZIV ZELOUTNE A ROZSVT TAK NMST.

DETAIL PARTERU
I ZDE BY BYLO ZHODNO ZOPAKOVAT MOTIV PIPOMENUT MINULOSTI KOMPLEXU A TO PEDEVM POMOC HRAVHO VYUIT POMRN BOHAT ZSOBNICE DOBOVCH REKLAMNCH PLAKT, KTER MOHOU BT VYSTAVENY VE VITRNCH PO CELM ARELU I SE PPADN MOHOU OBJEVIT V PODOB MEGAGRAFIK NA VYBRANCH STECH FASD KONVERTOVANCH OBJEKT I TECHNICKCH ARTEFAKT (JAKO JSOU PEDEVM NDRE I MEN SILA). HLAVN SLAVN LOGO JELENA SE ME OBJEVIT V RZNCH PROVEDENCH NAP. VE FORM SKULPTURY, DETAILU V DLDN I POUZE JAKO PRUINOV HOUPADLO NA DTSKM HITI.

PRVODN ZPRVA

29

STNA, BARIRA

BRNA

MONOST EEN STI ADMINISTRATIVY (PRO MAXIMALIZACE PROSVTLEN INTERIRU)

OKNA BYT, KTER BY SVM HLEM HROZILA NARUENM SOUKROM OBYVATEL, JSOU EENA JAKO JEDNOSMRN ZRCADLOV

SCHMA MONOSTI VYUIT PRO OBYTNOU FUNKCI VYCHZEJC Z POADAVK NA PROSVTLEN INTERIRU (Z NHO BYL VYVOZEN ZVR, E PRO ZVEN EFEKTIVITY VYUIT OBJEKTU BY BYLO VHODN VLOIT DOVNIT KOMPLEXU NOV PEVN ADMINISTRATIVN - OBJEM)

PRINCIP

30

13NP 6NP
WC

OBYTN ST

GALERIE MODERNHO A SOUASNHO UMN

12NP
WC

KOMERCE

LEZECK STNA

5NP
WC WC

SPOJOVAC ST
PLOCH POCHOZ STECHA

11NP

HOTELOV ST

11 12
WC

ADMINISTRATIVA

PLOCH POCHOZ STECHA

DESIGN CENTRUM

4NP
WC WC

14

VEEJN VYBAVENOST 11

10NP
WC

17

SKLADOVAC PROSTORY, ZZEM

11 12

11

16

NAP. RESTAURACE, KAVRNY (BUTIKY)

3
WC

VSTUP - INFORMACE, PRODEJ VSTUPENEK APOD.

12

3NP
WC WC

14
WC

11

HOTELOV LOBBY, ZZEM

13 11 1
WC

9NP
15
WC

KONFERENN PROSTORY

10

ADMINISTRATIVN ST GALERIE
PSTUPN ZHORA

1 12
WC

7 10

ADMINISTRATIVA
PSTUPN ZHORA

1
WC

2NP
9 7
WC WC

8NP

RESTAURACE/VSTAVA
PES VNJ LVKU PROPOJEN S MUZEEM

BYTOV ST
PSTUPN PES SPOJOVAC CHODBU VEDOUC Z VEDLEJCH SIL (ZRUEN SCHODIT PRO SPORU MSTA)

7 2 1 2 2 5 1 6 2 2 2 2
WC

2
WC

10

VYHLDKA Z DESIGN CENTRA

1NP
4 9
WC WC

11

RESTAURACE, VINRNY

7NP

12

VYHLDKA/KAVRNA

1 2

13

ZDARMA PSTUPN SL GALERIE

14 3
WC

DTSK KOUTEK/CUKRRNA

15

VRCHOL LEZECK STNY

16

KONFEREN SL/ODDVAC SL

1 17 3 2 RESTAURACE

SYSTM

31

ZKLADN BILANCE PODLA

ID NZEV VELIKOST POET

1.2 3.1 1.1

GALERIE MODERNHO UMN

1.2

1.3

1.4

1.4 5.3 5.2

OBYTN ST 1.1 1.2 1.3 1.4 BYTOV JEDNOTKA 3+KK BYTOV JEDNOTKA 2+KK BYTOV JEDNOTKA 4+KK BYTOV JEDNOTKA 3+KK 80,4m2 51m2 129,2m2 97,1m2 2 2 3 3

1.1

ADMINISTRATIVN ST 2.1 2.2 ZASEDAC MSTNOST SKLAD ODPOINKOV MSTNOST ZASEDAC MSTNOST ADMINISTRATIVN JEDNOTKA A ADMINISTRATIVN JEDNOTKA B 422,8m2 536,9m2 1 1

5.1

GALERIJN ST 3.1 GALERIJN OCHOZ/VSTAVA 59m2

LEZECK ST

5.1 2.1
32 700 ZASEDAC MSTNOST KANCELSK PROSTOR SPOJOVAC MSTEK

4.1

VNITN LEZECK STNA

Xm2

HOTELOV ST 26 800

2.2
KANCELSK PROSTOR ZASEDAC MSTNOST

2.2
KANCELSK PROSTOR KLIDOV MSTNOST

5.1 5.2 5.3 5.4

DVOULKOV POKOJ DVOULKOV POKOJ (S PISTLKOU) DVOULKOV POKOJ (S PISTLKOU) ZZEM+CHODBA

20,6m2 38,3m
2

3 3 1

42,2m2 46,1m2

UREN VTAH
ODPOINKOV MSTNOST

5.4

5.1

ADMIN.

ADMIN.

KOMER.

ZSOBOVAC

4.1 1.3
SPOJOVAC SILO LEZECK SILO

1.3

SPOJOVAC SILO

5.2 1.4

5.2

KOMER. = KOMERN, POSLEDN PODLA (RESTAURACE, VYHLDKY...) 2. ADMIN. JE PO 18. HODIN ZPSTUPNN VEEJNOSTI PRO PSTUP DO KOMERNHO POSLEDNHO PODLA

15 600 B 136 000

M 1:150
0

PDORYS

10M

32

EZ A-A
40,800

0,000

EZ B-B

36,700

0,000

M 1:600
MLK ODRAZIV BAZN

ARCHITEKTONICK EZY

15

30M

33

ZPADN POHLED
DESIGN CENTRUM VYHLDKOV TERASA 36,700

0,000

JIN POHLED

VYHLDKOV TERASA 40,800

0,000

M 1:600
0 3 15 30M

ARCHITEKTONICK POHLEDY

34

VCHODN POHLED
40,800 VYHLDKOV TERASA LEZECK STNA DESIGN CENTRUM

0,000

SEVERN POHLED
40,800

0,000

M 1:600
0 3 15 30M

ARCHITEKTONICK POHLEDY

35

SILO, NL ARCHITECTS

FSDN EEN OBJEKT SIL A IDEA LEZECKCH STN JE PEVZATA ZE SOUTNHO NVRHU NA KONVERZI SIL V AMSTERDAMU OD NL ARCHITECTS. V RELN SITUACI BY BYLO Z HLEDISKA URBANISTY DOPORUENHODN VYPSAT NA STEDN OBJEKT CELHO ZEM - NA SILA - ARCHITEKTONICKOU SOUT, K ASTI V N BY BYLI VYZVNI I VE ZMNN NL ARCHITECT. JEJICH EEN JE ORIGINLN, PESVDIV, ZAPAMATOVNHODN A PRO OBJEKT, JE BYL ML DO JIST MRY PSOBITJAKO REKLAMN POUTA UPOZORUJC NA PROBHAJC ZMNY V ZEM, JE VELMI VHODN. TO JE KONECKONC I DVOD, PRO STLO PEDLOHOU PRO OBJEMOVOU STUDII V RMCI TOHOTO PROJEKTU.

FRSILOS, MVRDV

INSPIRACE PRO MON VIZULN EEN INTERIRU GALERIE

INSPIRACE PRO MON EEN OSTATNCH TECHNICKCH ARTEFAKT

SILO 468, KRUUNUVUORI

SILO

36

VSTUP Z PODZEMN PASE

VODN PRVEK (VYSTIKUJC)

SOCHA JOHANNA SCHICHTA

PRCHOD/PRJEZD V PZEMNM PODLA VTINY OBJEKT SE POT S KOMERNM VYUITM (OBCHODY, RESTAURACE...) 13. SILO JE VODN PRVEK (MLK BAZN)

M 1:1250
0 ADMIN. ADMIN.
KONFER. PROSTORY

10

40M

KOMERCE GALERIE GALERIE KOMERCE

HOTEL

KOMERCE

VSTUP

LEZECK STNA

KOMERCE

VSTUP

KOMERCE

KAVRNA

VSTAVA

ZELE

KAVRNA

MINIKINO

13. SILO

KONCERTN/ DIVADELN SLY

SCHICHTOVO NM.

37

TAASINGE SQUARE TADJE NATUR

SUPERKILEN SUPERFLEX

DEICHMANN SQUARE CHYUTIN ARCHITECTS

TRNKA GARDEN EVA WAGNEROV

CUMBERLAND PARK MARTHA SCHWARTZ

PARTER

38

PODZEMN PAS FUNGUJE JAKO HLAVN P PROPOJEN NVRHU S EXISTUJCM CENTREM MSTA (PES NOV UPRAVENOU MSTSKOU TDU). JE TO HLAVN NSTUP DO ZEM. PROTO JE DLEIT, ABY TOTO PROPOJEN BYLO DOSTATEN REPREZENTATIVN A BEZPEN. MONM EENM JE VYTVOEN VELKORYSHO PODZEMNHO "NDVO", KTER BUDE PROSVTLENO PES PROSKLEN STED KRUHOVHO OBJEZDU. SOUST TOHO "NDVO" BUDOU I KOMERN PLOCHY DROBNJHO CHARAKTERU JAKO JE NAP. TRAFIKA, OBERSTVEN, MEN KAVRNA, PEKRNA APOD. SAMOZEJMOST BY BYLO HLDN POCHODU BEZPENOSTN SLUBOU A VE VEERNCH HODINCH VELMI INTENZIVN UML OSVTLEN. PAS BY UMOOVALA I BEZBARIROV PRCHOD OSOBM NA INVALIDNM VOZKU (FORMOU RAMP I VTAH).

MLV, ADEPT ARCHITECTS MON INSPIRACE VIZULN PODOBY

PAS

39

POJEZDN ST DLABY

VSTUP PRO BYDLEN

VSTUP PRO BYDLEN

VSTUP PRO BYDLEN

OBANSK VYBAVENOST

OBYTN ST OBJEKTU

DLABA - BETONOV PSKY, ZK, ED

1

TRVNK A NZK ZELE

VSTUP PRO BYDLEN

VSTUP PRO BYDLEN

DLABA - BETONOV PSKY, IROK, BL

DLABA - BETONOV PSKY, BL, OBRUBNK

STOLIKA

KOMERN PLOCHA (RESTAURACE/KAVRNA) PLOCHA PRO VENKOVN POSEZEN

VSTUPN SILO DO ADMINISTRATIVY A POSLEDNHO KOMERNHO PODLA

KOMERN PLOCHA

SEDAC HRANOL

LAVIKA WOODY BEZ OPRADLA

LAVIKA WOODY S OPRADLEM A STOJANEM PRO JZDN KOLA

TDN ODPADKOV KO CRYSTAL

M KE STROMU ARBOTTURA

POJEZDN ST DLABY

ARTEFAKT VLEKY - KOLEJE

ARTEFAKT VLEKY - ZAPUTN KOLEJE

STROM (ACER CAMPESTRE)

VSTUP DO OBYTN STI OBJEKTU

VSTUP DO OBJEKT OBANSK VYBAVENOSTI

REFLEKTORY VEEJNHO OSVTLEN

6 3 3 4 4 5 4 5 6 6 6 3

6 3

6 3

STROPN SVTIDLO VEEJNHO OSVTLEN

NASVCEN OBJEKTU

BODOV SVTIDLA ZAPUTN V DLAB

VSTAVN PLOCHA KAVRNA/OBERSTVEN

LINIOV SVTIDLA ZAPUTN V DLAB DLABA SMREM OD LINIE STROM A K OBJEKTM SIL JE POJEZDN (PRO ZSOBOVN A DOASN PARKOVN PEDEVM TAXI SLUBY) OBDOBN JE POJEZDN ST DLABY NA HLAVN OSE NMST (OD KOMUNIKACE POUZE SEVEROZPADNM SMREM)

PLOCHA PRO VENKOVN EXPOZICI PLOCHA PRO VENKOVN POSEZEN

M 1:200
0 2 10M

DETAIL

40

JAVOR BABYKA ACER CAMPESTRE

DOPROVZ SILNIN KOMUNIKACE

LAVIKA WOODY LWD 150-01

DOPROVZ P KOMUNIKACE

ZBRADL LOTLIMIT SL 650

LAVIKA WOODY LWD 110

DOPROVZ P KOMUNIKACE

LAVIKY BLOCK NA ZAKZKU

POUZE NA SCHICHTOV NMST

STOJAN NA KOLA VELO VL 145

JAVOR ML ACER PLATANOIDES

SOUST "ZELEN STUKY"

STOLIKA RADIUM LR 115

U VSTUPU DO OBYTNCH ST SIL

TDN KOE CRYSTAL CS 351

TRAVINY MISCANTHUS SINENSIS

SOUPRAVA BISTROT LBS

DOPORUEN MOBILI PRO KAVRNU/OBERSTVEN NA SCHICHTOV NMST

PTKO ATLNTIDA VROBCE SANTA & COLE

TRAVINY CALAMOGROSTIS KARL FOERSTER SKLDAC LEHTKO XXX

VOLN MOBILI

M ARBOTTURA ART 371

MOBILI

41

REFLEKTOR VEEJNHO OSVTLEN STROPN SVTIDLO VEEJNHO OSVTLEN BODOV SVTIDLO ZAPUTN V DLAB LINIOV SVTIDLO ZAPUTN V DLAB MON UMSTN REFLEKTOR PI KONCERTU NASVCEN OBJEKTU

M 1:1250
0 10 40M

SCHMA OSVTLEN

42

NSTNN REFLEKTORY BST 3072

STROPN SVTIDLO SKYLUM VROBCE PRISMA DESIGN

U VSTUPU DO OBYTNCH ST SIL

STOROV OSVTLEN BALTA BALTA 8,20

DOPROVZ SILNIN KOMUNIKACE

PODVODN SVTIDLA UWF 22

PRO NASVCEN VODNCH PRVK

LINIOV ZAPUTN SVTIDLA CRICKET 61

ZDRAZNN HLAVN LINIE SCHICHTOVA NMST

BETONOV PRUHY
PRO SCHICHTOVO NMST DVA ODSTNY SVTLCH BETONOVCH PRUH, PRO ZELENOU STUKU TMAVJ VARIANTA

BODOV ZAPUTN SVTIDLA CRICKET 268+

NASVTLEN PARTERU I OBJEKT

KAMENN A ZMKOV DLABA

CHODNKY A OBECN P VEEJN PROSTORY V ZEM TVO KONTRAST VI BETONOVM PRUHM (MTKEM I ZBARVENM)

OSVTLEN, DLABA

43

VIZUALIZACE

44

VIZUALIZACE

45

VIZUALIZACE

46

VIZUALIZACE

47

VIZUALIZACE

48

PLTNO

STANDARDN VYUIT

LETN KINO

KONCERT
V TOMTO PPAD JSOU DOASN ODSTRANNY HRANOLOV LAVICE A VYSOK TRVA JE ZAKLOPENA (PRO JEJ OCHRANU)

SOCHA JOHANNA SCHICHTA JE V IVOTN VELIKOSTI NA PODSTAVCI VE TVARU KRYCHLE. JE OBKLOPENA TRYSKAJC VODOU, KTER M PROMNLIV REIM - VTINOU JE ALESPO JEDNA STRANA TVERCE OTEVEN TAK, ABY BYL K SOE UMONN VOLN PSTUP. SOCHA M JEDNU RUKU JEMN OTEVENOU JAKOBY V TICH POBDCE K VLOEN DLAN (SYMBOLIKA VZNAMN POSTAVY STEKOVA JAKO PATRONA A OCHRANITELE - KDY U PED NIM JINM, TAK ALESPO PED VODN STNOU).

VIZUALIZACE

49

DOPRAVN INFRASTRUKTURA

DOPRAVN INFRASTRUKTURA
AUTOMOBILOV DOPRAVA
SOUASN STAV
V TOMTO OKAMIKU SE EENHO ZEM DOTKAJ TI VZNAMNJ KOMUNIKACE: NA SEVEROZPAD ULICE DNSK (MSTN SBRN KOMUNIKACE), KTER SMREM NA SEVER POKRAUJE DLE DO DNA A SMREM NA JIH DO LITOMIC. ULICE DNSK JE RELATIVN RUN KOMUNIKACE CELOMSTSKHO VZNAMU. NA JIHOVCHOD ULICE TRUHLOVA, RESP. PURKYOVA (MSTN OBSLUN KOMUNIKACE) VEDOUC DO BLZKHO SDLIT KAMENN VRCH A SMREM NA JIH KONC V SOUASN DOB SLEP V BYTOV ZSTAVB. KOMUNIKACE LOKLNHO VZNAMU S VELMI OMEZENM PROVOZEM. TYTO DV LINIE PAK SPOJUJE NA ZPAD ULICE UKOVOVA (MSTN OBSLUN KOMUNIKACE) VEDOUC SMREM NA ZPAD DO CENTRA ST NAD LABEM A SMREM NA VCHOD POMRN VRAZN STOUPAJC NA NOVOSEDLICK NMST (JEDNO Z MLA EXISTUJCCH NMST NA STEKOV NICMN V SOUASN DOB VELMI ZANEDBAN A PRAKTICKY NEFUNGUJC). Z TTO ULICE JE PAK TAK OBSLUHOVN AREL TOVRNY (SMREM NA OB STRANY). KOMUNIKACE STEDN RUN, V OKOL VJEZD DO ARELU TOVRNY SILN ZATEN NKLADN DOPRAVOU, SMREM NA VCHOD SE PROVOZ VRAZN UKLIDUJE. PRO STEKOV JEDNA ZE ZSADNCH KOMUNIKAC.

PROFILY I CHARAKTERISTIKY NOVM KATEGORIM ODPOVDAJ). SOUST NOVHO SCHICHTOVA NMST JE I OBSLUN DLDN KOMUNIKACE FUNGUJC JAKO ZSOBOVAC PRUH PRO VEEJNOU VYBAVENOST V PZEM SIL, PLEITOSTN STN VE VJIMENCH PPADECH PRO OBYVATELE SIL A PLEITOSTN STN PRO VOZY TAXI SLUBY (PEVN PRO HOTEL I BUDOVU KONCERTN HALY). TATO KOMUNIKACE JE VYUVNA I JAKO SOUST SYSTMU CYKLOSTEZEK.

PARKOVN
VECHNY NOV OBJEKTY MAJ VLASTN PODZEMN GARE, PIEM JE SILN DOPORUENO JE NADDIMENZOVVAT A OTEVT ASPO V OMEZEN ME I VEEJNOSTI (HLAVN CO SE TE ADMINISTRATIVNCH OBJEKT). TOHO JE MONO DOCLIT NAP. FORMOU REGULAC, POBDKAMI APOD. TYTO PARKOVAC STN BY TOTI MLA SLOUIT OBYVATELM I NVTVNKM EXISTUJCCH OBJEKT (JEJICH PZEMN PODLA BY MLO OPTIMLN ZSTAT VOLN A OBSAHOVAT VEEJNOU VYBAVENOST VE FORM OBCHOD, RESTAURAC APOD.). V NKOLIKA PPADECH JSOU NAVRENY NOV PODZEMN GARE POD PARTEREM POBL EXISTUJCCH OBJEKT, JE MAJ ZA KOL OBSLOUIT. V NVRHU SE NACHZI I TI OBJEKTY TRANSFORMOVAN DO PODOBY PARKOVACCH DOM. TYTO JSOU UMSTNY TAK, ABY POHODLN OBSLOUILY PEDEVM SCHICHOTOVO NMST, SILA A PILEHL OBJEKTY, U KTERCH SE OEKV VYSOK NVTVNOST (SUPERMARKET, FARMSK TRHY). OBECN JE DOPORUENO ZVIT MODERN MONOSTI EEN PARKOVN VE FORM AUTOMATICKCH PARKOVACCH SYSTM PRO ZVEN EFEKTIVITY VYUIT ZEM. VELIKOST NKTERCH PODZEMNCH GAR PRAVDPODOBN TAK POVEDE K JEJICH PPADNMU ROZDLEN NA VCE ST SE SAMOSTATNMI VJEZDY (TOTO BY BYLO NUTNO PROVIT DETAILNJMI KONKRTNIMI PPADOVMI STUDIEMI). PODL NAVRENCH KOMUNIKAC JE POTNO S PARKOVACMI STNIMI, KTER BY NICMN MLA SLOUIT SPE PRO PLEITOSTN PARKOVN. ULICE LEMOVAN ADAMI ZAPARKOVANCH AUTY JE V EENM ZEM (KTER M BT DO ZNAN MRY REPREZENTATIVN) NEDOUC JEV, KTERMU BY MLO ZABRNIT PRV NADDIMENZOVN PODZEMNCH GAR (SPOLEN S NAP. ZPOPLATNNM POVRCHOVHO PARKOVN).

NVRH
EEN ZEM JE DNES Z VT STI STLE JET TOVRNM ARELEM (V PROVOZU) Z TOHO VYPLV EXISTENCE JIST ST NEVEEJNCH KOMUNIKAC V RMCI ARELU, ZE KTER JSEM VYCHZEL VE SVM NVRHU A NA KTEROU NAVAZUJI. TYTO KOMUNIKACE JSOU NAVRENY S NOVMI PARAMETRY ODPOVDAJCMI NOVM FUNKCM VNESENM DO ZEM A NOV ZSTAVB. MIMO AREL SE PAK NAPOJUJ NA EXISTUJC ULICE A PIROZEN TAK ZAPOJUJ EEN ZEM DO KOMUNIKAN ST STEKOVA. NEJVZNAMNJ NAPOJEN JE JEDNOZNAN NA ULICI DNSKOU, KDY DOCHZ K PODSTATN ZMN V KONCEPCI VSTUPU DO ZEM. EXISTUJC KRUHOV OBJEZD (ZZEN PEDEVM KVLI EXTRMN MATOUC DOPRAVN SITUACI ZPSOBEN NESTANDARDNM NAPOJENM MNOHA KOMUNIKAC) JE ZRUEN A NAHRAZEN STANDARDN KIVATKOU ZENOU SVTELNOU SIGNALIZAC. K TRANSFORMACI TOHOTO UZLU DOCHZ ZE DVOU HLAVNCH DVOV: MATOUC SYSTM BYL NOVM NVRHEM ZJEDNODUEN A NOV KIOVATKA TAK ME MT STANDARDN PODOBU KE A TAK JE POTEBA TTO ZMNY K UETEN MSTA, JE JE VYUITO PRO NOV HLAVN VSTUP DO STEDNHO ZEM, KTER JE NAVREN JAKO PODJEZD POD EXISTUJC ELEZNIN TRAT. ZA TMTO PODJEZDEM SE NACHZ NOV KRUHOV OBJEZD, KTER UMOUJE BU OKAMIT VJEZD DO PARKOVACCH OBJEKT PSLUEJCCH SCHICHTOVU NMST NEBO NAPOJEN SE NA SEVERN I JIN (UKOVOVA) MSTN SBRNOU KOMUNIKAC, KTER OBSLUHUJ VTINU ZEM A NA SEVERU SE NAPOJUJ NA ULICI TRUHLOVA. TOTO EEN BY (NAP. KVLI NESTANDARDN KRTK VZDLENOSTI MEZI KIOVATKAMI) BYLO DOPORUENO OVIT SAMOSTATNOU DOPRAVN ANALZOU A STUDI, KTER BY PROVILA JEHO RELNOU FUNKNOST. ALTERNATIVNM EENM JE PAK NAPKLAD POSUNUT OBJEZDU SMREM K SILU ZA HRANICI PARKOVACCH OBJEKT (ZA CENU JEJICH MRNHO ZMENEN). NVRH POT SE ZMNOU KATEGORIE SEKU UKOVOVI A TRUHLOVI ULICE Z MSTN OBSLUN NA MSTN SBRNOU PRO ZAJITN VY PLYNULOSTI PROVOZU (JEJICH

MHD
V SOUASN DOB EXISTUJC DV ZASTVKY MHD, KTER SE PMO TKAJ EENHO ZEM. ZASTVKA DNSK (SMREM NA ZPAD) A ZASTVKA NA ZNAMEN ZPA (TSN ZA KIOVATKOU SMREM NA KAMENN VRCH), OB NA ULICI DNSK. ZASTVKA DNSK JE OBSLUHOVNA AUTOBUSY, ZASTVKA ZPA PAK TROLEJBUSY. NVRH POT S PODSTATNM ZVENM FREKVENCE VYUIT ZASTVKY ZPA A TUD JI MN ZE ZASTVKY NA ZNAMEN NA ZASTVKU STANDARDN (DOPORUEN JE I I JEJ PEJMENOVN). NOV JSOU PAK NAVRENY DV NOV ZASTVKY MHD V RMCI NOV LINKY (VYNUCEN RADIKLNM ZMNOU FUNKC V ZEM), KTER BY VEDLA ULIC UKOVOVA A DLE PAK NA NOVOSEDLICK NMST (Z HLEDISKA KONCEPCE OBSLOUEN IRHO ZEM OPTIMLN PES ULICI PURKYOVA). NOV ZASTVKY JSOU OB NAVRENY PRO AUTOBUS O DLCE 12M.

TECHNICK ZPRVA

50

ELEZNIN DOPRAVA EENM ZEMM PROCHZ NA SEVEROZPAD ELEZNIN TRA, JEJ PROFIL BYL OPROTI SOUASNMU STAVU ZMENEN ZE 4 KOLEJ NA 2 (2 ZRUEN KOLEJE SLOUILY K ZSOBOVN TOVRNY). EXISTUJC TRA JE POMRN MLO FREKVENTOVAN, NICMN BY BYLO ZHODNO DOPROVODIT JI SMREM DO EENHO ZEM PROTIHLUKOVMI STNAMI, ZELEN A BARIROVMI DOMY. NVRH POT S JISTOU VSTCNOST ZE STRANY VEDEN ELEZNICE, KTER POVOL ZSTAVBU I UVNIT OP (TAK JAKO TO BYLO POVOLENO U EXISTUJC ZSTAVBY PEDEVM U ELEZNINHO MOSTU). SOUST NVRHU JE I ZZEN NOV ELEZNIN STANICE (IST PRO OSOBN DOPRAVU) NA HRAN KOMUNIKACE DNSK. CYKLISTICK DOPRAVA NVRH NAVAZUJE NA PEDDIPLOMN PROJEKT A JM NAZNAENOU S, JEJ PTE BYLA NBEN STEZKA PODL EKY LABE. NAVREN CYKLOSTEZKY V EENM ZEM SE NAPOJUJ NA TUTO S PES HLAVN PODCHOD POD TRAT A PROPOJUJ TAK DVA STEDN MOTIVY REGENERACE STEKOVA TRANSFORMOVAN TOVRN AREL A NOV REVITALIZOVAN NBE. HLAVN CYKLOSTICK TRASY (PODL ZELEN I KLIDNJCH KOMUNIKAC) JSOU NAVRENY JAKO SAMOSTATN CYKLOSTEZKY. SOUST ST JE I DLDN KOMUNIKACE NA SCHICHTOV NMST. P KOMUNIKACE JEDNOU Z MYLENEK NVRHU BYLA TOUHA VYTVOIT PROSTED NEOBYEJN PVTIV K CHODCM. TOHO JE DOCLENO POMOC VELKORYSE POJATCH ZPEVNNCH PLOCH ROZMANITCH POJEDNN A RZNCH MTEK, POMOC CHODNK POHODLN KY (VTINOU 3M A I VCE) A V NEPOSLEDN AD POMOC VYTVOEN ZVLTN KOMUNIKAN ST VYHRAZEN IST PRO P, TZV. ZELEN STUKY, ULINHO PARKU, KTER SE THNE CELM EENM ZEMM A PROPOJUJE VTINU STEDNCH PLOCH A OBJEKT VEEJN VYBAVENOSTI. M TAK ABSOLUTN PEDNOST A PROTO V NKOLIKA MSTECH DOKONCE PROCHZ SKRZ BUDOVY. SOUST KONCEPCE EEN PCH KOMUNIKAC JSOU I PECHODY PES KOLEJE I FREKVENTOVANOU SILNICI VE FORM PODCHOD I LVEK. HLAVN VSTUP NA ZEM PODCHOD VEDOUC Z KONCE NAVREN MSTSK TDY SMREM Z CENTRA JE NAVREN JAKO P PODZEMN KOMUNIKACE MODERNHO TYPU. TO ZNAMEN PRAKTICKY V PARAMETRECH OBCHODN P ZNY (A TO VETN PIROZEN OSVTLENHO STEDNHO NMST POD OKRUN KIOVATKOU, KDE SE POT S VYBUDOVNM PROSTOR PRO MEN OBCHODY TYPU PEKASTV, KAVRNA I TRAFIKA). P KOMUNIKACE ZAHRNUJ V ZEM I LVKY SPOJUJC NKTER OBJEKTY (OBVYKLE VEEJN VYBAVENOSTI), KTER VEDOU ZPRAVIDLA VE VCE 2-3 NP.

TECHNICK ZPRVA

51

SCHMA SILNINCH KOMUNIKAC

MSTN SBRN KOMUNIKACE KATEGORIE B

STVAJC X NAVRHOVAN SILNIN KOMUNIKACE

NAVRHOVAN SILNIN KOMUNIKACE

SCHMA CYKLOSTEZEK
SAMOSTATN CYKLOSTEZKA

MSTN OBSLUN KOMUNIKACE KATEGORIE C

STVAJC SILNIN KOMUNIKACE

DLDN KOMUNIKACE UMOUJC JZDU CYKLISTY

DLDN ZSOBOVAC KOMUNIKACE

NAVRHOVAN DLDN ZSOBOVAC KOMUNIKACE

PODCHOD - SPOJNICE TRAS

ELEZNICE

STVAJC ELEZNICE

OEKVAN TRASY CYKLISTY

PODJEZD/PRJEZD

PODJEZD/PRJEZD

ELEZNICE

STANICE MHD

NAVRHOVAN STANICE MHD

STVAJC STANICE MHD

SCHMA DOPRAVY

52

P P P P

ZSTAVBA

MSTN SBRN KOMUNIKACE B2

MSTN OBSLUN KOMUNIKACE C2

DLDN ZSOBOVAC KOMUNIKACE

VJEZDY DO GAR (PODZEMNCH I PZEMNCH)

P P P P P P P P P P

CYKLOSTEZKA

P KOMUNIKACE/VEEJN PROSTRANSTV

POVRCHOV PARKOVAC STN

"ZELEN STEZKA" - P KOMUNIKACE, ULIN PARK

STROM

DOPORUEN VJEZD NA SOUKROM POZEMKY

P P P P P P

PRCHOD

SPOJUJC LVKY (VE VCE 2-3NP)

TECHNICK ARTEFAKT - VLEKOV KOLEJE

P P P B

SVTELN SIGNALIZACE

M 1:1000
P P P P P P P P P P P P B

0
P P P P P P A P P P P P P P P P P P P P P P A P

10

50M

P P P P

P P P P P P P P P P

P P P

DOPRAVN SITUACE

53

PARKOVAC DOMY

DOMY S PARKOVNM NA POZEMKU NEBO V RMCI OBJEKTU

PODZEMN PARKOVN

VJEZD DO PARKOVACHO DOMU

VJEZD K PODZEMNMU PARKOVN

MONOST ZZEN PZEMNHO PARKOVN V OBJEKTU

PARKOVAC DOMY
OBSLUHUJC SCHICHTOVO NMST A OBJEKT SIL TRANSFORMOVAN EXISTUJC OBJEKTY, VYZTUEN, UVNIT PODKOPAN A NOV PEPATROVAN, VSLEDKEM JE 6 PODLA A ZACHOVAN FASDA

220 PARKOVACCH MST

180 PARKOVACCH MST

M 1:2000
0 20 100M

SCHMA PARKOVN

54

3 300

500

2 500

250

3 500

3 500

250

2 500

500

4 000

2% 2,5% 2,5% 2,5% 2,5%

2%

3%

3%

KAMENN ZMKOV DLABA KLADEC VRSTVA, DRCEN KAMENIVO 2-5mm NOSN VRSTVA, DRCEN KAMENIVO 2-5+4-8mm HUTNN ZEMINA

60mm 30mm 150mm DRENN TRUBKA PVC, DN 200

KAMENN ZMKOV DLABA KLADEC VRSTVA, DRCEN KAMENIVO 2-5mm NOSN VRSTVA, DRCEN KAMENIVO 2-5+4-8mm HUTNN ZEMINA

60mm 30mm 150mm

ASFALTOV BETON STEDNZRNN ABS II OBALOV KAMENIVO STEDNZRNN OKS II VIBROVAN TRK 32-63mm, VPL 4-8mm TRKODR 0-63mm

40mm 80mm 180mm 170mm

ASFALTOV BETON STEDNZRNN ABS II OBALOV KAMENIVO STEDNZRNN OKS II VIBROVAN TRK 32-63mm, VPL 4-8mm TRKODR 0-63mm

40mm 80mm 180mm 170mm

ASFALTOV BETON STEDNZRNN ABS II OBALOV KAMENIVO STEDNZRNN OKS II VIBROVAN TRK 32-63mm, VPL 4-8mm TRKODR 0-63mm

40mm 80mm 180mm 170mm

E Z M S T N S B R N O U K O M U N I K A C B 2 A - A

EZ KOMUNIKAC

M 1:50

55

2 200

500

500

3 000

3 000

500

500

2 700

2%

2,5%

2,5%

2%

3%

3%

KAMENN ZMKOV DLABA KLADEC VRSTVA, DRCEN KAMENIVO 2-5mm NOSN VRSTVA, DRCEN KAMENIVO 2-5+4-8mm HUTNN ZEMINA

60mm 30mm 150mm

KAMENN ZMKOV DLABA KLADEC VRSTVA, DRCEN KAMENIVO 2-5mm NOSN VRSTVA, DRCEN KAMENIVO 2-5+4-8mm HUTNN ZEMINA

60mm 30mm 150mm

DRENN TRUBKA PVC, DN 200

ASFALTOV BETON STEDNZRNN ABS II OBALOV KAMENIVO STEDNZRNN OKS II VIBROVAN TRK 32-63mm, VPL 4-8mm TRKODR 0-63mm

40mm 80mm 180mm 170mm

CHODNKOV OBRUBNK NA PODKLADNM BETONU

EZ MSTN OBSLUNOU KOMUNIKAC C2 B-B

EZ KOMUNIKAC

M 1:50

56

TECHNICK INFRASTRUKTURA

SOUASN STAV
INFORMACE PEVZATY PEVN Z NVRHU A ODVODNN ZEMNHO PLNU ST NAD LABEM
ZSOBOVN PITNOU VODOU ZSOBOVN ST NAD LABEM JE REALIZOVNO PTOKY VODY Z OKRESU TEPLICE, VODRENSK SOUSTAVY FLJE (AK MALHOSTICE) A OKRESU LITOMICE, VODRENSK SOUSTAVY ERNOSEKY (AK EHLOVICE), KTER JSOU MEZI SEBOU PROPOJENY. JEDNOTLIV OBCE ZJMOV OBLASTI JSOU ZSOBENY ZE SKUPINOVCH VODOVOD A DLE Z VODOVOD MSTNCH. VODOVODN S MSTA JE VZJEMN PROPOJENA, M JE UMONNO PROPOJEN JEDNOTLIVCH TLAKOVCH PSEM, KTERCH JE V ZEM 7. STAV ZSOBOVN PITNOU VODOU JE V SOUASN DOB V OBLASTI STABILIZOVN, NA VODOVODN S JE PIPOJENO VCE NE 98% VEKERHO OBYVATELSTVA. MAJITELEM VODOVODU JE SEVEROESK VODRENSK SPOLENOST, A.S. A PROVOZOVATELEM SEVEROESK VODOVODY A KANALIZACE, A.S. DO BUDOUCNA JE UVAOVNO S POSTUPNOU REKONSTRUKC VODOVODN ST. REKONSTRUKCE SE BUDE TKAT PEDEVM VODOVODNCH AD PRV NA ZEM STEKOVA, KDE DOCHZ K VYM NIKM. ZEMN PLN NAVRHUJE MIMO JIN ROZVOJOV PLOCHY JAKO JE STEKOV ZSOBOVAT POMOC NAPOJEN NA STVAJC ADY. VZHLEDEM K VELKM VKOVM ROZDLM JSOU PLOCHY DOPLNNY AUTOMATICKMI TLAKOVMI STANICEMI. DLE ZEMN PLN POADUJE VYMSTN (PELOEN) VECH PRVK VODOHOSPODSK INFRASTRUKTURY URENCH K ELM ZSOBOVN PITNOU VODOU MIMO ZASTAVN PROSTOR, NEBO ZOHLEDNN VEDEN INFRASTRUKTURY V RMCI ZEMNCH STUDI DO PROSTOR VEEJN PSTUPNCH, NEBO PROSTOR DOPRAVN INFRASTRUKTURY.

NVRH ZEMNHO PLNU A NA VJIMKY (ZPRACOVAN STUDIE) NEE LIKVIDACE DEOVCH VOD. TYTO BUDOU PEDMTEM KONKRTNCH NVRH VSTAVBY NA JEDNOTLIVCH PLOCHCH. PEDPOKLDNA JE PEDNOSTN LIKVIDACE DEOVCH VOD PMO NA POZEMCCH JEJICH SPADU (TREND NAKLDN S DEOVMI VODAMI). V PPADECH NEVHODNCH PODMNEK PRO ZASAKOVN JE NEZBYTN RETENOVN A POSLZE SAMOSTATN POSTUPN ODVEDEN DEOVCH VOD DO VODOTEE, BEZ JAKHOKOLIV VYUIT KANALIZACE STVAJC, I NAVRHOVAN, KTER SLOU VHRADN K ODVEDEN VOD SPLAKOVCH. DLE ZEMN PLN POADUJE VYMSTN (PELOEN) VECH PRVK VODOHOSPODSK INFRASTRUKTURY URENCH K ELM ODVEDEN ODPADNCH VOD MIMO ZASTAVN PROSTOR, NEBO ZOHLEDNN VEDEN INFRASTRUKTURY V RMCI ZEMNCH STUDI DO PROSTOR VEEJN PSTUPNCH, NEBO PROSTOR DOPRAVN INFRASTRUKTURY.

NAKLDN S ODPADY NA ZEM MSTA ST NAD LABEM JE ZAJIOVN SBR SEPAROVANCH ODPAD JAKO JE PAPR, PLASTY A SKLO. VE MST SE NACHZ 2 SBRN DVORY: KRSN BEZNO A VEBOICE. V SOUVISLOSTI S OPATENMI PODLE PLATN EVROPSK I NRODN LEGISLATIVY V ODPADOVM HOSPODSTV (PEDEVM DLE EVROPSK SMRNICE 1999/31/ES, O SKLDKCH ODPAD A EVROPSK SMRNICE 2008/98/ES, O ODPADECH A O ZRUEN NKTERCH SMRNIC) JE NUTN ZVIT VYUVN KOMUNLNCH ODPAD A SNIT MNOSTV ODPAD UKLDANCH DO SKLDKY. ZA ELEM SPLNN POADAVK POSTUPNHO SNIOVN MNOSTV BIOLOGICKY ROZLOITELNHO KOMUNLNHO ODPADU (BRKO) UKLDANHO NA SKLDKY JE JI NYN NUTNO VYLOUIT ZE SKLDKOVN PIBLIN NA 10 000 TUN KOMUNLNCH ODPAD MSTA ST NAD LABEM. A V DALCH LETECH JE NUTN DOSHNOUT DALHO POSTUPNHO SNIOVN PODLU

KANALIZACE STOKOV S MSTA ST NAD LABEM JE EENA A NA MAL VJIMKY JAKO JEDNOTN SOUSTAVA. SYSTEMATICK USPODN STOK JE VE MST EENO FORMOU STOKOVCH ST, Z NICH NEJVZNAMNJ JE ZAKONENA NA HLAVN OV ST NAD LABEM NETMICE. ROZLOHOU MEN ST JAKO JE PRV NAP. STEKOVSK JSOU ZAKONENY NA OV STEKOV, NEBO JSOU ODPADN VODY VOLN ZASTNY DO LABE. V SOUASN DOB JSOU ITNY ODPADN VODY (DLE JEN OV) OD CCA 73% OBYVATEL MSTA ST NAD LABEM A VE VHLEDU JE UVAOVNO S POSTUPNMI REKONSTRUKCEMI. VLASTNKEM OV JE SEVEROESK VODRENSK SPOLENOST, A.S. OV STEKOV JE MECHANICKO-BIOLOGICK, KOMBI BLOK, DLOUH DOBA ZDREN S STENOU AEROBN STABILIZAC KALU, STEDN RUN STRAN ESLE, 1 AKTIVAN NDR S TURBNOU SIGMA GIGANT, 2 DOSAZOVAC NDRE, 2 KALOJEMY O OBJEMU 200 M3, DLE JE NA OV MEN ODTOKU PARSHALLOVM LABEM A PROVOZN BUDOVA SE SOCILNM ZAZENM. ZEMN PLN NAVRHUJE MIMO JIN: OBECN BUDE ODKANALIZOVN ROZVOJOVCH PLOCH EENO NAPOJENM NA MSTN STVAJC A NAVREN KANALIZAN ADY VEDEN PEVN VE STVAJCCH I NAVRENCH ULINCH PROFILECH. V RMCI VHLEDU JE POTNO NEJEN S DOSTAVBOU, ALE I REKONSTRUKC ZASTARALCH A DNES JI NEVYHOVUJCCH KANALIZANCH POTRUB. ODKANALIZOVN ROZVOJOVCH PLOCH V K.. STEKOV URENCH VHRADN K BYDLEN GRAVITAN NAPOJENM NA STVAJC KANALIZACI A NSLEDN ODVEDEN OV NA OV STEKOV. VE VHLEDU JE TAK PLNOVNA REKONSTRUKCE A INTENZIFIKACE OV STEKOV, JEJ ODPADN VODY BUDOU PEPOJENY NA OV ST NAD LABEM NETMICE, JEJ KAPACITA JE DOSTATEN.

BRKO UKLDANHO NA SKLDKY. JE PEDPOKLDNO, E ST KOMUNLNCH ODPAD MSTA ST NAD LABEM BUDE V BUDOUCNOSTI ZPRACOVVNA V NKTERM Z MONCH ZAZEN S VYUITM TECHNOLOGIE ENERGETICKHO VYUIT KOMUNLNHO ODPADU I TECHNOLOGIE MECHANICKO-BIOLOGICK PRAVY KOMUNLNHO ODPADU. VZHLEDEM K TOMU, E MSTO ST NAD LABEM SVOU PRODUKC KOMUNLNCH ODPAD TVO PIBLIN POUZE MAXIMLN JEDNU PTINU OPTIMLN KAPACITY PRO PROVOZ TAKOVCHTO TECHNOLOGI, BUDOU K TOMUTO ELU VYUITA REGIONLN ZAZEN V ODPOVDAJC SPDOV OBLASTI. ZEMN PLN TEDY NEVYMEZUJE DN NOV PLOCHY ANI FUNKN VYUIT PMO PRO TUTO FUNKCI.

ZSOBOVN PLYNEM ZSOBOVN MSTA ST NAD LABEM JE ZAJITNO OKRUN VEDENMI VTL PLYNOVODY. OKRUH VTL PLYNOVOD DN500 PN40 VSTUPUJE NA ZEM MSTA Z TRMIC A POKRAUJE V TRASE: PEDLICE ESK JEZD VEBOICE SEVERN TERASA NETMICE VALTOV BEZ KOJETICE STEKOV. V TRASE VELK BEZNO STEKOV JE PLYNOVOD VEDEN V POTRUB DN300. S MSTSKCH I OKRUNCH VTL PLYNOVOD JE STABILIZOVAN A NEJSOU NAVRHOVNY DN NOV VTL PLYNOVODY. OBECN BUDE ZSOBOVN ROZVOJOVCH PLOCH ZEMNM PLYNEM PROVEDENO STL PLYNOVODY ULOENMI PEVN VE STVAJCCH NEBO NAVRHOVANCH ULINCH PROSTORECH.

TECHNICK ZPRVA

57

ZSOBOVN ELEKTRICKOU ENERGI

ZSOBOVN ST NAD LABEM ELEKTRICKOU ENERGI JE PROVEDENO Z PROPOJENHO DISTRIBUNHO SYSTMU ELEKTRIZAN SOUSTAVY PROSTEDNICTVM ELEKTRIZAN DISTRIBUN SOUSTAVY VELMI VYSOKHO NAPT (110 KV) VYSOKHO NAPT (10, 22 A 35 KV) A NZKHO NAPT (0,4 KV). ELEKTRICK DISTRIBUN SOUSTAVA VVN 110 KV JE NAPOJENA VE DVOU UZLECH PENOSOV SOUSTAVY. PRVNM NAPJECM BODEM JSOU CHOTJOVICE U BLINY S TRANSFORMAC 220/110 KV A DRUHM NAPJECM BODEM JE BABYLON U ESK LPY S TRANSFORMAC 400/110 KV. VEDEN VVN 220 KV PENOSOV SOUSTAVY PROCHZ ZEMM MSTA V JIN STI. OBECN BUDE ZSOBOVN ROZVOJOVCH PLOCH ELEKTRICKOU ENERGI PROVEDENO VEDENMI VN ULOENMI PEVN VE STVAJCCH NEBO NAVRHOVANCH ULINCH PROSTORECH. VEKER NOV VEDEN UMOOVAT PPADN PECHOD NA NAPOV HLADINY 22 A 35 KV. V NVRHU ZEMNHO PLNU JSOU PRO ZSOBOVN ELEKTRICKOU ENERGI VYMEZENY TYTO ZEMN REZERVY (CO SE TE OBLASTI STEKOV): 1) PLOCHA PRO UMSTN ELEKTRICK STANICE 110 KV STEKOV NAVAZUJC NA KORIDOR VVN 110 KV BEZ STEKOV. 2) KORIDOR PRO VEDEN VVN 110 KV BEZ STEKOV.

V SOUASN DOB JE VYTVOEN UCELEN SYSTM ELEKTRONICKCH KOMUNIKAC. HLAVN TRASY JSOU VYBUDOVNY A DOHLEDN DOB SE NA ZEM ST NAD LABEM NEUVAUJE O REALIZACCH, KTER BY BYLY PODMNNY ZEMNMI POADAVKY, I ZVISELY NA VSTAVB NOVCH OBJEKT. JEDNOTLIV DODAVATEL SLUEB V OBLASTI PENOSU INFORMAC SE SOUSTED NA ROZVOJ MSTNCH OPTICKCH PSTUPOVCH ST, KTER JE ZVISL NA POTEBCH A POADAVCCH ZKAZNK. ZAJITN PIPOJEN ROZVOJOVCH OBLAST NA ST PENOSU INFORMAC BUDE EENO V NVAZNOSTI NA KONKRTN POADAVKY NOVCH ZKAZNK V TCHTO LOKALITCH.

NVRH
EEN ZEM SE NACHZ NA PLOE BVALCH POTRAVINSKCH ZVOD, CO M DVA DSLEDKY: 1) NKTER INENRSK ST BUDE NUTNO PELOIT KVLI ZVEN EFEKTIVITY VYUIT ZEM

ZSOBOVN TEPLEM
SYSTM CENTRALIZOVANHO ZSOBOVN TEPLEM PROEL DLOUHODOBM HISTORICKM VVOJEM A S OHLEDEM NA KAPACITN MONOSTI HLAVNHO ZDROJE (TEPLRNA TRMICE) UMOUJE PIPOJOVN NOV ZSTAVBY VE VECH LOKALITCH, KTER JSOU V DOSAHU STVAJCCH ROZVOD TEPLA. V RMCI ZEMNHO PLNU SE NAVRHUJE MIMO JIN PROPOJEN PRAVOBENHO A LEVOBENHO SYSTMU CZT V TRASOVN IKOVA ULICE ELEZNIN MOST UKOVOVA ULICE. DECENTRALIZOVAN ZSOBOVN TEPLEM DECENTRALIZOVAN ZSOBOVN TEPLEM V EENM ZEM JE ORIENTOVNO NA VYUIT TUHCH PALIV, ZEMNHO PLYNU A STEN ELEKTRICK ENERGIE. OBNOVITELN ZDROJE ENERGIE JSOU VYUVNY SPORADICKY. V RMCI ZLEPEN IVOTNHO PROSTED V EENM ZEM JE PRIMRN NAVRENO VYUIT ZEMNHO PLYNU PRO VYTPN PLOCH URENCH K INDIVIDULNMU BYDLEN. V MAXIMLN MON ME BY MLI BT VYUVNY TAK OBNOVITELN ZDROJE ENERGIE, KTER MOHOU ZAJIOVAT JAK STEN POKRYT POTEBY TEPLA (SOLRN SOUSTAVY PRO PPRAVU TV A PITPN, TEPELN ERPADLA) TAK MOHOU BT POUITY JAKO HLAVN ZDROJ TEPLA (KOTELNY NA BIOMASU). DRAZ NA VYUIT OBNOVITELNCH ZDROJ ENERGIE BY ML BT KLADEN ZEJMNA V OBLASTECH, KTER JSOU MIMO DOSAH ROZVOD TEPLA A ZEMNHO PLYNU.

A UZPSOBEN SYSTMU NAVRENM OBJEKTM S NOVMI FUNKCEMI 2) EXISTUJC ST MAJ VYSOKOU KAPACITU A NEML BY TEDY BT PROBLM S NOVMI PIPOJENMI I ROZVODY

PROJEKT POT S VEDENM VTINY NOVCH TRAS INENRSKCH ST V KOLEKTORECH UMSTNCH POD NOVMI POZEMNMI KOMUNIKACEMI (Z DVODU SNAZ DRBY).

ZSOBOVN PITNOU VODOU

NAVREN VODOVODN ADY BUDOU NAPOJENY NA STVAJC, KTER BUDE NUTNO ODBORN POSOUDIT KVLI ZAJITN DOSTATEN KAPACITY ST. NOV TRASY JSOU VEDENY ZPRAVIDLA POD NOVMI POZEMNMI KOMUNIKACEMI. V SOULADU S ZEMNM PLNEM DOJDE K PPADN REKONSTRUKCI EXISTUJCCH VODOVNCH AD, KTER TRP VYMI ZTRTAMI.

KANALIZACE
NAVREN KANALIZAN ADY BUDOU NAPOJENY NA STVAJC TRASU V ULICI UKOVOVA, KTEROU BUDE NUTNO ODBORN POSOUDIT KVLI ZAJITN DOSTATEN KAPACITY ST. NOV TRASY JSOU VEDENY ZPRAVIDLA POD NOVMI POZEMNMI KOMUNIKACEMI. V EENM ZEM JE KANALIZACE NAVRENA JAKO ODDLEN, KDY JE DEOV VODA ZE ZPEVNNCH PLOCH A STECH VEDENA DO SBRNCH NDR TATO VODA BUDE DLE VYUITA

TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE
SOUASN VVOJ V OBLASTI PENOSU INFORMAC PROBH VE ZNAMEN SJEDNOCEN OBLAST TELEKOMUNIKAC A INFORMANCH TECHNOLOGI. STVAJC DIGITLN ZAZEN UMOUJ SLUOVAT DO SPOLENCH ELEKTRONICKCH KOMUNIKANCH ST VT MNOSTV SLUEB (HLASOV, DATOV ATD.). SLUBY V SEKTORU PENOSU INFORMAC POSKYTUJE CEL ADA ORGANIZAC, CO M POZITIVN VLIV NA JEJICH ROZVOJ, DOSTUPNOST A KVALITU.

PEDEVM PRO ZAVLAOVN ZELENCH PLOCH.

NAKLDN S ODPADY
PEDPOKLD SE, E V ZEM BUDE PRODUKOVN BN KOMUNLN ODPAD. SBR TOHOTO ODPADU BUDE V PROSTORU PODZEMNCH GAR I V PZEM OBJEKT, ODKUD BUDE ODVEN V PRAVIDELNCH TDENNCH INTERVALECH DO SBRNHO DVORA NEBO DLE RECYKLOVN.

TECHNICK ZPRVA

58

ZSOBOVN PLYNEM

ZKLADN BILANCE VZTAEN K OBJEKTU SIL

NAVREN PLYNOVODY BUDOU NAPOJENY NA STVAJC STL PLYNOVODY, KTER BUDE NUTNO ODBORN POSOUDIT KVLI ZAJITN DOSTATEN KAPACITY ST. NOV TRASY JSOU VEDENY ZPRAVIDLA POD NOVMI POZEMNMI KOMUNIKACEMI.

ENERGETICK NROKY
VYTPN OBJEKTU = . 7 + . . = 43 . 7 + 0,6 . 69 000 . 34 = 1 407 900 1 408 = 1, 408 m q V t POET BYT TEPELN CHARAKTERISTIKA [W/m3K] OBJEM OBANSKCH BUDOV [m3] ROZDL TEPLOT [ C]

ZSOBOVN ELEKTRICKOU ENERGI

NAVREN TRASY BUDOU NAPOJENY NA STVAJC SOUSTAVY VN, KTER BUDE NUTNO ODBORN POSOUDIT KVLI ZAJITN DOSTATEN KAPACITY ST. PEDBN SE POT S VYBUDOVNM NOVCH TRAFOSTANIC NA SEVERU EENHO ZEM. NOV TRASY JSOU VEDENY ZPRAVIDLA POD NOVMI POZEMNMI KOMUNIKACEMI. V SOULADU S ZEMNM PLNEM BUDOU VEKER NOV VEDEN UMOOVAT PPADN PECHOD NA NAPOV HLADINY 22 A 35 KV.

VTRN OBJEKTU = . 4 + 0,35 . . 0,9 . . = 43 . 4 + 0,35 . 2 . 0,9 . 69 000 . 24 = 1 043 450 1 044 = 1, 044 m n V t PPRAVA TV = N q . 485 . 150 + 850 . 30 . . . 1,163 . = . 1,35 . 2 . 1,163 . 45 578 470 24 24 579 = 0, 579 POET OSOB (TRVALE BYDLCCH, PECHODN UBYTOVANCH A ZAMSTNANCH) SPECIFICK POTEBA VODY TRVALE BYDLC OSOBY 150l/os., den OBANSK STAVBY 30l/os., den 1,35 (EMPIRICK HODNOTA PRO OBJEKT TTO VELIKOSTI) 2,0 ROZDL TEPLOT [ C] POET BYT POET VMN VZDUCHU [h-1] OBJEM OBANSKCH BUDOV [m3] ROZDL TEPLOT [ C]

ZSOBOVN TEPLEM
NAVREN TEPLOVODY BUDOU NAPOJENY V UKOVOV ULICI NA STVAJC SYSTM CZT, KTER BUDE NUTNO ODBORN POSOUDIT KVLI ZAJITN DOSTATEN KAPACITY ST. NOV TRASY JSOU VEDENY ZPRAVIDLA POD NOVMI POZEMNMI KOMUNIKACEMI. V SOULADU S ZEMNM PLNEM SE POT S MONM VYUITM OBNOVITELNCH ZDROJ ENERGIE A TO PEDEVM VE FORM TEPELNCH ERPADEL A SOLRNCH PANEL NA STEE OBJEKTU SILA.

TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE
EEN ZEM BUDE NAPOJENO NA METALICK KABEL VEDOUC ULIC UKOVOVA. NVRH POT SE ZACHOVNM ZKLADNOV TELEKOMUNIKAN STANICE V OBJEKTU SILA.

PLATN LEGISLATIVA
ZKON .183/2006 SB. ZKON . 254/2001 SB. ZKON . 274/2001 SB. ZKON . 86/2002 SB. ZKON . 185/2001 SB. ZKON . 254/2001 SB. ZKON . 458/2000 SB. ZKON . 406/2000 SB. ZKON . 151/2000 SB. ZKON . 133/1985 SB. STAVEBN ZKON ZKON O VODCH ZKON O VODOVODECH A KANALIZACCH ZKON O OCHRAN OVZDU ZKON O ODPADECH ZKON O OCHRAN VEEJNHO ZDRAV ENERGETICK ZKON ZKON O HOSPODAEN S ENERGI ZKON O TELEKOMUNIKACCH ZKON O PORN OCHRAN

kd kh t

OSTATN FUNKCE (DROBN ELEKTROSPOTEBIE, VAEN APOD.) = 600 . = 600 . 265 = 159 000 159 = 0, 159 N POET TRVALE BYDLCCH OSOB (POTEBA 600W/os)

OBANSK VYBAVENOST (OSTATN FUNKCE OB. STAVEB) . . = 600 . = 600 . 850 = 510 000 510 = 0, 51 N POET ZAMSTNANCH OSOB (POTEBA 300W/os [TEPLO] + 300W/os [OSTATN])

TECHNICK ZPRVA

59

UML OSVTLEN OBJEKTU

PRODUKCE ODPADU
= 10 . = 10 . 34590 = 345 900 346 = 0, 346 F PLOCHA VECH PODLA [m2], PKON PRO PRMRNOU OSVTLENOST 10W/m2 . = . + . = 265 . 156 + 850 . 78 = 107 640 / 107,6 / . . = . + . = 265 . 3,2 + 850 . 1,6 = 2208 / 2,1 / N M P O POET TRVALE BYDLCCH OSOB POET ZAMSTNANCH OSOB MRN PRODUKCE SMSNHO KOMUNLNHO ODPADU [kg/rok] TRVALE BYDLC OSOBY 156 kg/rok ZAMSTNAN OSOBY 78 kg/rok (STATISTICK ODHAD 50 PROCENT TBO) MRN PRODUKCE SMSNHO KOMUNLNHO ODPADU [kg/tden] TRVALE BYDLC OSOBY 3,2 kg/tden ZAMSTNAN OSOBY 1,6 kg/tden (STATISTICK ODHAD 50 PROCENT TBO)

VEEJN OSVTLEN NEJBLIHO OKOL OBJEKTU . . = 2500 . = 2500 . 0,38 = 950 0,95 A PLOCHA PSLUNHO INTRAVILNU [ha], POTEBN PKON 2500W/ha

CELKOV ENERGETICK NRONOST OBJEKTU = + + + + . . + + . . = 1 408 + 1 044 + 579 + 159 + 510 + 346 + 0,95 = 4 046 4,05

CELKEM

EE % 100 100 100 100 100 100 100 1800,9 143,1 459 311,4 90 90 90 kW 887,4 % 85

CZT kW 1408 579 % 100 100

OZE kW 156,6 15,9 51 34,6 0,95 % 15 10 10 10 100

POTEBA VODY
PRMRN DENN POTEBA VODY = . = 265 . 150 + 850 . 50 + 220 . 150 = 115 250 / n1 n2 n3 P1 P2 P3 POET TRVALE BYDLCCH OSOB POET PRACUJCCH OSOB POET LEK PRO PECHODN UBYTOVAN OSOBY (HOTEL) SPECIFICK POTEBA VODY PRO OSOBY TRVALE BYDLC (150l/os.den) SPECIFICK POTEBA VODY PRO OSOBY PRACUJC (50l/os.den) SPECIFICK POTEBA VODY PRO OSOBY PECH. UBYTOVAN (150l/l.den) VYTPN VTRN TV OSTATN FCE. OB. VYBAV. OSVTLEN B. VE. OSVTL. CELKEM Qvyt Qvt QTV Qost. Qobc. vyb. Qosvet Qosvet.ver

kW 1408 1044 579 159 510 346 0,95 4046

MAXIMLN DENN POTEBA VODY = . = 115 250 . 1,35 = 155 588 / = 1,8 / kd SOUINITEL DENN NEROVNOMRNOSTI (1,35)

1987

259,05

MAXIMLN HODINOV POTEBA VODY = . = 1,8 . 2 = 3,6 / kh SOUINITEL HODINOV NEROVNOMRNOSTI (2)

EE ELEKTRICK ENERGIE ZP ZEMN PLYN (PRO OBJEKT NEVYUVNO) CZT CENTRLN ZSOBOVN TP TUH PALIVA (PRO OBJEKT NEVYUVNO) OZE OBNOVITELN ZDROJE ENERGIE

KANALIZACE
PRMRN DENN ODVOD SPLAKOV VODY = . 0,9 = 115 250 . 0,9 = 103 725 / = 1,8 / MAXIMLN HODINOV ODVOD SPLAKOV VODY = . 0,9 = 3,6 . 0,9 = 3,24 /

TECHNICK ZPRVA

60

M 1:2000
0 20 100M

SOUASN STAV

61

M 1:2000
0 20 100M

SOUASN STAV

62

VODOVODN POTRUB PITN VODY - STAV

VODOVODN POTRUB PITN VODY - NVRH

VODOJEM ZEMN - STAV

RDIORELOV TRASA - STAV

ZKLADNOV TELEKOMUN. STANICE - STAV

TELEKOMUNIKAN KABEL - STAV

TELEKOMUNIKAN KABEL - NVRH

VEDEN ELEKTRICK ST VN 1-35 kV - STAV

VEDEN ELEKTRICK ST VN 1-35 kV - NVRH

OSTATN ZAZEN ZPRACOVN A DISTRIBUCE ELEKTINY - STAV

MSTN ROZVOD TEPLA PRIMRN - STAV

MSTN ROZVOD TEPLA PRIMRN - NVRH

OSTATN ZAZEN ZPRACOVN A DISTRIBUCE TEPLA - STAV

JEDNOTN KANALIZACE - STAV

DLEN KANALIZACE - NVRH

STROMY ROSTOUC BLZKO TRAS ST BUDOU OPATENY CHRNII (PROTI NEDOUCMU PRORSTN KOEN). V PPAD KONFLIKT OP ST SE STROMY (PEDEVM) V "ZELEN STUCE" BY PI DETAILNJM ZPRACOVN DOLO K NAHRAZEN STROM TRVOU I KVTINOVOU ZELEN.

M 1:1000
0 10 50M

KOORDINAN SITUACE

63

SEZNAM POUITCH PRAMEN

SKRIPTA URBANISMUS 1 PODKLADY PRO CVIEN Z TECHNIKY STAVBY MST SKRIPTA DOC. ING. FRANTIEK MEDEK, CSC.: TECHNICK INFRASTRUKTURA MST A SDEL NEUFERT NAVRHOVN STAVEB NVRH ZEMNHO PLNU ST NAD LABEM, DUBEN 2011 (TEXTOV ST) ODVODNN ZEMNHO PLNU ST NAD LABEM, DUBEN 2011(TEXTOV ST) VYHLKA . 268/2009 SB. O TECHNICKCH POADAVCCH NA STAVBY VYHLKA . 398/2009 SB. O OBECNCH TECHNICKCH POADAVCCH ZABEZPEUJCCH BEZBARIROV UVN STAVEB SN 734301 OBYTN BUDOVY SN 734130 SCHODIT A IKM RAMPY SN 736110 PROJEKTOVN MSTNCH KOMUNIKAC SN 736058 HROMADN GARE SN 736005 PROSTOROV USPODN ST TECHNICKHO VYBAVEN WWW.PAROSTROJ.NET/KATALOG/NV (KATALOG VAGN) WWW.USTI-AUSSIG.NET WWW.MMCITE.COM (MOBILI) WWW.SANTACOLE.COM (MOBILI) WWW.GELIGHTING.COM (OSVTLEN) WWW.MAPS.GOOGLE.CZ WWW.MAPY.CZ HTTP://OLDMAPS.GEOLAB.CZ HTTP://MAPY.MAG-UL.CZ (VKRESOV ST AD, PD) WWW.USTI-NAD-LABEM.CZ HTTP://CS.WIKIPEDIA.ORG HTTP://STREKOV.WORDPRESS.COM (VECHNY INTERNETOV STRNKY: STAV KE DNI 10.5.2013)

PODKOVN
TMTO BYCH RD PODKOVAL VEDOUCMU M DIPLOMOV PRCE DOC. ING. ARCH. JANOVI MUKOVI, CSC. ZA CENN RADY A AS, KTER MI VNOVAL. ZA TO SAM CHCI PODKOVAT I ING. VCLAVOVI JETELOVI, PH.D. A ING.ARCH. JIMU NMEKOVI. V NEPOSLEDN AD TAK DKUJI MM RODIM. TAK CELKOV.

PRAMENY

64