Uvahy o Houslove Interpretaci PDF

MASARYKOVA UNIVERZITA
FILOZOFICK FAKULTA
stav hudebn vdy
Srovnvac umnovdn studia
vahy o houslov interpretaci s pesahem k principm houslov hry

Magistersk diplomov prce Bc. Veronika Hejnov
Vedouc prce: doc. PhDr. Lubomr Spurn PhD. Brno 2012
Prohlauji, e jsem magisterskou diplomovou prci vypracovala samostatn s vyuitm uvedench pramen a literatury.
V Brn dne 14. kvtna 2012
.......................................................
Dovoluji si podkovat svmu vedoucmu prce, docentu PhDr. Lubomru Spurnmu, Ph.D., za vstcn pstup a jeho podntn rady a pipomnky. Dkuji vyuujcm stavu hudebn vdy za mnostv cennch impulz v prbhu celho studia. Dkuji svmu uiteli houslov hry, profesoru Bohumilu Kotmelovi za to, e m vedl k tvoen houslovho tnu, kter vdy respektovalo hudbu a jej sdlen a nstrojov kvality, co mi tak otevelo cestu k prolnut praxe s teoretickm studiem. Dkuji cel na rodin za trplivost a toleranci.
OBSAH
VOD .......................................................................................................................................... 1. ST PRVN Kdo vystoup na Sinaj?

1.1. Symbiza metody a talentu Otakar evk a Jan Kubelk .............................................................................
12
1.2. Nepekro Jordn! Jan Kubelk .................................................................................................................. 17 1.3. Hudebn pohyb Josef Joachim .............................................................................................................. 23 1.4. Peskupen princip Leopold Auer ............................................................................................................. 27 1.5. Prohlouben subjektivita Efrem Zimbalist ........................................................................................................ 31 1.6. Minul, ptomn a nov horizont Mischa Elman ............................................................................................................. 36 1.7. V prostoru transparence Jascha Heifetz ............................................................................................................. 41 1.8. Prolnn filozofie a interpretace Nathan Milstein ......................................................................................................... 48
2. ST DRUH Nvrat k principm

2.1. Zrod princip .............................................................................................................. 60 2.2. Menuhinv nvrat ..................................................................................................... 63 2.3. Vchoz principy Problm dechu a rytmu ......................................................................................... 65
3
2.4. Hledn novch zdroj ......................................................................................... 69 2.5. Koordinace pohybovho organismu ............................................................ 73 2.6. Nepetrit pohyb a kontrast klidu ............................................................... 77 2.7. Pesah subjektivity .................................................................................................. 80
3. ST TET Obrcenou cestou k cli

3.1. Promny v interpretaci ......................................................................................... 85 3.2. Pam, mimesis, imaginace v interpretaci Ernest Bloch, Baal em Nigun ..................................................................... 92
ZVR Resum
................................................................................................................................................ 101 ............................................................................................................................................... 103 .......................................................................................................................................... 104 .................................................................................................................. 106
Summary
Zusammenfassung
PRAMENY A LITERATURA.......................................................................................... 108 Plohy

................................................................................................................................................ 113
A. Houslist ..................................................................................................................................... 114 B. Obrazov plohy ................................................................................................................... 122
VOD
Transparenc obvykle oznaujeme prhlednost i prsvitnost. e bychom tuto kvalitu mohli hledat v kontinuit houslov koly a povaovat ji za nosnou v komunikanm prostoru hudebnho dla, interpretanho umlce a publika, se me zdt neobvykl, avak ji vchodisko na prce a pedn tato intenzita sama, kter se objevila v tzv. auerovsk kole a kter byla a stle se jev oteven umleckm promnm, me nae smovn opodstatnit. teni se dostv do rukou magistersk diplomov prce, kter temi pohledy do svta houslov interpretace, skrze klovou otzku transparentnho houslovho tnu, sleduje kontinuitu vvoje interpretanho znaku tzv. auerovsk koly, hled tendence teoretickch prac z tto koly vychzejcch a vm si promny houslov techniky a psychofyzickho gesta v prostoru komunikanm. Tma, akoli je vnovno interpretanmu umn, vstupuje do souvislost s filozofi, estetikou, vtvarnm umnm, architekturou, baletnm umnm, herectvm, psychologi a mimoevropskou filozofi, nebo tyto oblasti mohou houslovou hru fundovan inspirovat a obohacovat. Vyjdme z esk koly, nebo prv zde, ve he houslovho virtuosa Jana Kubelka, kter svou zvratn dokonalou technickou rovn pedeel dobu, ji kolem roku 1900 obdivovn pi svch gigantickch houslovch turn, nastal zlom, kdy tento evkv k zaal po roce 1914 mnit svj zpsob hry tzv. odhmotovnm houslovho tnu. Symbize metody a talentu, Otakaru evkovi a Janu Kubelkovi a tomuto problmu je vnovna prvn a druh kapitola prce. Dal kapitoly tto prvn sti, symbolicky nazvan Kdo vystoup na Sinaj?, vnuj poslze pozornost idovskm houslistm Josefu Joachimovi, Leopoldu Auerovi, Efremu Zimbalistovi, Mischu Elmanovi, Jaschu Heifetzovi a Nathanu Milsteinovi.
Studiem dochovanch nahrvek, vydanch gramofonovou firmou Melodia, a pekladem dobovch kritik poznvme umleckou kontinuitu, kter vyla ze zpadn Evropy, byla konfrontovna se kolou ruskou a petrohradskou a po roce 1917 umlecky a pedagogicky zakotvila v Americe. Hledme typick znaky, je charakterizuj hru jejch houslist, abychom pochopili odlin principy, ze kterch zmnn svtov interpretan umn vychz a o kter se ve sv vchoz dimenzi opr. Otevraj se nm tak i mnoh dal souvislosti, nebo houslov hra je pln vkoenna do doby, kter pulzuje vemi umleckmi obory a filozofi. Interpretan umn kulminuje u kadho z tchto houslist, nebo kad z nich vynesl jinou kvalitu, bez kter by krsa celku, tvaru, kter meme vnmat nap pelomem stolet a tak vce ne jednm stoletm celm, nevykrystalizovala. Pesto ve he houslisty Jaschy Heifetze nachzme gradaci doby a koly a u Nathana Milsteina fzi peskupovn. Tak tet kapitola vystupuje s otzkou prodnho a pirozenho horizontu, jistho racionln-estetickho kalkulu, vchzejcho do umn i se svm fundamentlnm transcendentlnm pesahem. Ve tvrt kapitole si vmme vstupu zpadnho baletnho a houslovho umn do ruskho Petrohradu. Byla to prv rusk zpvnost a modern vystavn melodick frze, kter unesla konstrukci psychofyzickho umn a stala se stavebnm zkladem nejprogresivnjho houslovho smru ve stolet dvactm? V umn Efrema Zimbalista se nm otevr vysoce subjektivn, hluboce nitern interpretace, srdenost pesahujc vak subjekt samotn ve smyslu intersubjektivity. lo o dal nosn znak auerovsk koly? Klovou osobnost est kapitoly je Mischa Elman, kter propojil minul, ptomn i budouc horizont a zcela svou narativitou i vzdunmi formami otevel kolu modernmu houslovmu svtu a umn Jaschy Heifetze. Prozauje elmanovsk tn kontinuitu budoucho vvoje cel houslov koly?
Sedm kapitola vchz do prostoru transparence prostednictvm expresivnho umn Jaschy Heifetze. Dolo k zsadnmu peskupen technickch a vrazovch priorit. Nabz nm paralelu souvislost Freudv Vklad sn, Bretonovy Spojit ndoby i architektonick dla Le Corbusiera a Ludwiga Miese van der Rohe? V osm kapitole ji hra Nathana Milsteina pestoupila obdob hledn novho interpretanho tvaru, zbsil sil pelomu stolet, a zsadn vstoupila do interpretovanch dl. Byla to umleck svoboda a Milsteinv vkus, cit pro styl a formu a jeho kultivovan noblesa, kter peskupila principy? V tto prvn sti pracujeme pedn smiotickm zpsobem, nebo v umleck kontinuit hledme charakteristick nosn znaky, kter smovaly k nalezen modernho, psychofyzicky urovanho zpsobu hry. Sledujeme impulzy a jejich rozvjen a zetzen vzjemn se prolnajcch vztah. Nachzme i odlin kdy, kter modeluj fungovn pedelch znak (cesta zpadnho umn na vchod do Petrohradu a jeho invaze zpt). Z praktickho hlediska zskvme devian matrici pro nov monosti kdovn. Zcela charakteristickm z hlediska smiologie se stv metakomunikan prostor, nebo do nho znaky pesahuj a poslze jej nov kd novm zpsobem otevr. V tomto okamiku splv smiotika s transcendentln fenomenologi i odlesky psychoanalzy a s dalmi umleckmi teoriemi.
Druh st, nazvan Nvrat k principm, ns navrac k potkm. Vmme si zlomu v umleck karie genilnho idovskho houslisty Yehudiho Menuhina a jeho pokorn a lidsk cesty v hledn vchozch princip houslov hry a nov psychofyzick techniky. Vchzme tak do teoretickch dl houslist a pedagog Ivana Galamiana a Emila Kamilarova, abychom vedli vnitn linii prce i druhou polovinou 20. stolet, ale z odlinho hlediska.
V kapitolch Problm dechu a rytmu, Hledn novch zdroj, Koordinace pohybovho organismu, Nepetrit pohyb a kontrast klidu a Pesah subjektivity vychzme od dechu, kter vstupuje do houslov rezonance prostednictvm pirozen pohyblivosti a principu luku a pu. Zabvme se novm zpsobem podprn nstroje, dle rozlnkovnm tla do stereometrickch tles a vstupujeme do jinho uchopen zvukovho prostoru a novch dynamickobarevnch monost, nebo psychick i psychofyzick energie, kter je k nstroji smovna, m monosti bt zcela pesn odstiovna. Hranice alikvotnch tn, ticha a zvuk poslze spje k zeslyitelnn na poli slyenho. Tuto druhou st prce meme sten charakterizovat i v duchu Lacanovy psychoanalzy, avak svj pvod nalz pedn ve zkuenosti vychzejc z praxe.
Tet st textu, pojmenovan Obrcenou cestou k cli, ot smr. Od jemnch hranic hudebnho vrazu, sdlen a gesta vchz do komunikanho prostoru interpretace. Hledme srozumiteln jazyk, kter by byl schopen vyjdit horizont umleck interpretace. Pesto pouze vstupujeme do irokho a rozlehlho prostoru pdiov praxe. Tato st obsahuje tak interpretan rozbor improvizace Nigun z Baal em Ernesta Blocha. Charakteristick hudebn a interpretan znaky tto drobn skladby vytvej okna do irokho prostoru kulturnch a umleckch souvislost v souladu s fenomenologickou metodou.
Stejnm hudebnm pramenem pro prvn st prce nm budou gramofonov nahrvky z kolekce The Worlds Leading Interpreters of Music (Vd osobnosti svtovho interpretanho umn), vydan tehdejm sovtskm ministerstvem kultury a gramofonovou firmou Melodia v roce 1983.
K jednotlivm kapitolm byly vybrny gramofonov zznamy houslist Jana Kubelka z let 19031920, Josefa Joachima z roku 1903, Leopolda Auera zapsan v roce 1920, Efrema Zimbalista datovan lty 1910 a 19201930, Mischy Elmana z let 1913 a 19201930, Jaschy Heifetze z roku 19371950, Nathana Milsteina z let 1950 1960 a live zznam Milsteinova recitlu ve Washingtonu a v The Library of Congres v roce 1946. Zdrojem citac z dobovch kritik nm byl text bukletu, vypracovan pednmi hudebnmi vdci a pekldan z anglickho textu. Autentick poslech a nzor byly konfrontovny s tmto odbornm materilem, vychzejcm z dobovch zdroj. Druh st vychz z teoretickch prac houslist Yehudiho Menuhina Six Lessons (est lekc), knin i video verze, Emila Kamilarova O technice lev ruky houslisty a Ivana Galamiana Contemporary Violin Technique (Souasn houslov techniky). Jde o pedn odborn dla 20. stolet, kter zsadnm zpsobem ovlivnila rove souasnho interpretanho umn. Zdrojem kapitoly Pam, mimesis, imaginace v interpretaci, Ernest Bloch, Baal em Nigun je i vlastn interpretan praxe, ovlivnn studiem hry na housle. Jako cenn filozofick a umnovdn prameny nm slouila tato dla: Immanuel Kant Kritika istho rozumu, Eduard Hanslick O hudebnm krsnu, Arthur Schopenhauer Svt jako vle a pedstava, Sigmund Freud Vklad sn, Andr Breton Spojit ndoby, Carl Emil Schorske Vde na pelomu stolet, vybran spisy Jana Patoky, Jean Starobinski Symboly rozumu, Jan Vojvodk Povrch, skrytost, ambivalence, Kazimr Malevi Suprematick zrcadlo, Miroslav Lama Mylenky modernch mal, Shitao Malsk rozpravy a asopis iv hudba. Tma pracuje v souvislostech umn a filozofie doby. Prv tento kontext je zsadn pro pochopen vvoje modernho interpretanho umn, nebo teoretick houslov literatura filozofick a umnovdn souvislosti neobsahuje, a chpn houslov techniky v jejm interpretan-mimetickm pesahu proto me pipomnat bludit. Oblasti, kter uchopila filozofie a teorie umn, vstupuj do interpretace a dvaj svtlo jejmu prostoru.
Tma kontinuity vvoje znaku v auerovsk kole nebylo dosud zpracovno. Pro pklad si vimneme houslisty Jaschy Heifetze. Kdy se tento meteor na houslovm nebi objevil, vichni houslist, jak to vyjdil Itzhak Perlman, pes noc onemocnli nemoc zvanou Heifetz. Nepochybn to potkalo i eskho houslistu Jana Kubelka. Kdo z houslist, i z tch, kte i dnes obdivuj Jaschu Heifetze, si uvdomuje, e na heifetzovskm umleckm tvaru pracovali ji Josef Joachim, Efrem Zimbalist, Mischa Elman a pedevm sm Leopold Auer? Je zejm, e pelom stolet, tolik populrn v souasnosti, se nm stv pokladnic a vchodiskem dalho umleckho smovn. Diplomov prce usiluje bt pnosnou svm pesahem do praxe. Ze svtov interpretan praxe vychz, hled paralely a vraz v dalch umleckch oblastech a filozofii a do praxe by opt mla smovat.
10
ST PRVN Kdo vystoup na Sinaj?
11
1. 1. Symbiza metody a talentu Otakar evk a Jan Kubelk

Dne 28. ledna 1933 otiskly noviny Pestr tden fotografii eskho houslovho pedagoga profesora Otakara evka a jeho ka, virtuosa Jana Kubelka z pseck nemocnice, kde se setkali a za ptomnosti ptel usmili po umleckm sporu, kter trval tm sedmnct let. Dodat meme jen to, e podle svdectv evkova ka Karla Mayera dolo k usmen ji dve a za jeho pispn po strakonickm koncertu Jana Kubelka, na nm byl Otakar evk ptomen. Houslov karira Jana Kubelka zaala ji za jeho studi na prask konzervatoi, kde byl posluchaem v evkov td v letech 18921898. Jako slista vystoupil poprv v ptm ronku, a to s Wieniawskho Koncertem fis moll. Sklidil fenomenln spch, kter stvrdil i editel Bennewitz. Tento spch dal podnt k prvn srii koncert, tie tolerovanch tomuto mimodnmu posluchai konzervatoe. Paganiniho Rejem arodjnic, Wieniawskho Polonzou, Ondkovou Fantazi na Prodanou nevstu a dalmi virtuznmi dly se jeho jmno proslavovalo v prask hudebn spolenosti. Jan Kubelk zavril studium rokem absolutoria s provedenm dvou kontrastnch koncert. Mylenkov a obsahov bohatm Koncertem D dur od Johannesa Brahmse ve Stavovskm divadle 31. bezna 1898, je pedchzel virtuznmu absolventskmu vkonu s Paganiniho Koncertem D dur se Sauretovou kadenc dne 7. ervence 1898 v praskm Rudolfinu. Po proveden Brahmsova koncertu otiskly noviny Nrodn listy a Dalibor kritiky nesouc slova uznn a obdivu, rovn ale tak dv nznakem odlin stanoviska.
12
Dalibor (1848):
Do znamenit mry vyspl hotovost technick u tak mladho houslisty naplovala posluchae pmo asem; vechny pase a dvojhmaty ozvaly se tu naprosto korektn, s neomylnou jistotou. Ale mimoto i energick veden smyce, vydatn a zdrav tn, vel a proctn, pitom opravdu skoro mun pednes melodi ji dnes nleej k vynikajcm vlastnostem hry nadjnho virtuosa. Obecenstvu se ovem velice lbil, hned po kadenci v prv vt koncertu pehluen zvuk orchestru boulivm aplausem, jen se opakoval po vech tech vtch koncertu Brahmsova. Prof. evk me bt prvem hrd na tohoto svho ka a jet vce konzervato na takovho uitele []1
Nrodn listy (Jaromr Boreck):

M techniku na zdravm zklad postavenou, lev ruka ped pravici ve vyrovnanch pasch, istot intonace i he vcehlas, pravice k zbhlosti vycvien bude vak musit jet nabt sly a vtho klidu, aby tm doshl patin e a okrouhlosti a s n spojen lahody.2
spchy, ktermi Jan Kubelk zavril studium, pisply k obhjen metody profesora Otakara evka. Dokonal symbiza uitele a talentu dala hudebnmu, technickmu a analyticko-logickmu mylen Otakara evka svtlo finlnho tvaru umleckho. evkovu psoben na prask konzervatoi pedchzelo sedmnct let mnohostrannch pedagogickch a umleckch zkuenost z Carsk hudebn koly v Kyjev, poboky petrohradsk konzervatoe. Po vydanch opusech, op. 1 kole houslov techniky a op. 2 kole smycov techniky, kter byly napsny ji v Rusku, nsledovaly v Praze okolo roku 1900 opusy 3, 6, 7, 9 a 10, a je tedy pravdpodobn, e za Kubelkova studia ji mnoh notovan dla existovala v rukopisech a e je Otakar evk na prask konzervatoi provoval v praxi. V obdob, kdy devatenctilet Jan Kubelk zahajoval svou koncertn innost, musel sv umn mit s tmito houslovmi velikny: polskm houslistou Bronislawem Hubermanem (18821947), ktermu bylo 16 let, Francouzem Jacquesem
1
Dostl, Ji. Jan Kubelk. In Kolektiv autor. Jan Kubelk. Praha: koln nakladatelstv pro echy a Moravu, 1942, s. 1920. Dostl, Ji. Jan Kubelk. In Kolektiv autor. Jan Kubelk. Praha: koln nakladatelstv pro echy a Moravu, 1942, s. 19.
13
Thibaudem (18801953) 18 let, Vdeanem Fritzem Kreislerem (18751962) 23 let, Francouzem Henrim Marteauem (18741934) 24 let, belgickm houslistou Eugnem Ysayem (18581931) 39 let, Maarem Jeno Hubayem (18581937) 40 let, echem Frantikem Ondkem (18571922) 41 let, Maarem Leopoldem Auerem (1846 1930) 53 let, a ptapadestiletm panlem Pablem de Sarasate (18441908). Na zahajovacm koncertu prvnho velkho zahraninho turn piel v Budapeti Janu Kubelkovi sloit poklonu osmaedestilet Josef Joachim. Jan Kubelk za svj ivot absolvoval 10 americkch turn, jen prvn talo 78 koncert. Krtce citujme z kritik. 22. prosinec 1901, New York: Kubelk vytvoil bsnn, jak nevzbudil dn houslista poslednch let. Me bt srovnvno jen s demonstracemi Paderewskmu, kter vak ped [] je to gnius, jeho hra m belskou smlost a belskou dovednost.3 V letech 19011912 kadoron koncertoval v Rusku. Muzikolog V. Grigoriev cituje z dobovch lnk ve svm komenti ke Kubelkovm nahrvkm z let 19031913. Ty o nm hovo jako o nejvtm virtuosovi sv doby, kter vldne pekvapiv silnm a istm tnem. M rozmanitou barevnost, bohatstv odstn a nuanc. Osluje romantickou vroucnost, lyrikou a pestrou paletou poetickch nlad. Je houslistou par excellence.4 Je zejm, e Otakar evk a Jan Kubelk v houslovm svt zachytili a pedeli svou dobu, kter smovala k e pln technicky vybavench houslist, co tak poslze v prbhu 20. stolet v krajn me kulminovalo. Z Kubelkovy hry tume nostalgii mizejcho stolet a do poped vystupuje vestrann dokonalost, brilance, schopnost ovldat a dit cel komplex techniky, ohromujc pesnost a navc jemu osobit lehkost a przranost tnu, zzran jiskivost, kilov intonace a zcela zvltn umleck odstup, nadhled a vrazov spontaneita.
Vratislavsk, Jan. Jan Kubelk. Praha: Supraphon, 1978, s. 30. Grigoriev, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Jan Kubelk. Leningrad: Melodia, 1983.
14
Vrame se vak jet k evkov metod. Tato metoda svm hudebn-pohybovm vchodiskem v pltnovm systmu krystalizuje na pirozen hudebnch vztazch. Vychz ze smyslovho, preferuje slyen. Otakar evk ve svch opusech, pedevm v opusu 16, rozkld umleck tvar na jednodu a jednodu prvky. Jde o dslednou analzu hudebnhouslovch, technickch a technicko-pohybovch prvk, kter m k logickmu, kvalitou dslednmu a vbrem ltky k rychlmu studijnmu postupu. Lze si vimnout, e princip analzy jde ruku v ruce s nastupujcm modernismem. stice jsou odtreny od celku, aby svou hru princip rozehrly prozatm v rovin hudebn-technick. V evkov hudebnm idelu nalzme soulad s mylenm Eduarda Hanslicka, ve sv dob respektovanho vdeskho kritika. Kubelkova hra promlouv charakterem ist krsy, krsy jakoby vytren ze souvislost vednho svta5, krsy ukotven vlun v tnech a jejich umleckm spojen, krsy zcela nezvisl na jakmkoli vnjm obsahu a dramatizaci.6
Nyn charakterizujme rysy talentu Jana Kubelka. Norbert Kubt svdomit tlumo jeho osobitost. Z ist houslovho hlediska nalz znamenit nervov systm spojen s fyzickmi pedpoklady a s vjimenou hudebn pamt. Vm si Kubelkovy aureoly romantismu, kouzla osobnosti a umleckho zjevu spojujcho v sob i nitern osobn protiklady. Typick houslov-interpretan vlastnosti, kter znme pedevm z Kubelkovch nahrvek natoench do prvn svtov vlky, vak krystalizovaly pedevm v symbize metody profesora Otakara evka a Kubelkova talentu.
5 6
Hanslick, Eduard. O hudebnm krsnu. Pedmluva J. Stteckho. Praha: Supraphon, 1973, s. 10. Hanslick, Eduard. O hudebnm krsnu. Praha: Supraphon, 1973, s. 60.
15
Zzran jistota a pohyblivost, zetelnost techniky a rychlost hry jsou dokladem plnho rozvinut motorickch pedpoklad evkovou metodou. I na dnen dobu modern kombinace vcviku hozu prst s chromatikou (op. 1, op. 6 se. 5, op. 7 se. 1, 2) mohla pi Kubelkov talentu vst k on asn brilanci. Jeliko v evkov metod a v Kubelkov he nachzme typick rys esk houslov koly, citujme slova Norberta Kubta, kter hovo o Kubelkov prav ruce:
Kubelkova ruka prav [] prodou [] obdaen i kolou co nejpelivji kultivovan, dosahovala tnov lehkosti, jemnosti a pesnosti artikulan, smykov rozmanitosti, krsy a zvukov ulechtilosti; byla plnou vstavou ndhern vypstovanch smyk, nikdy neselhvajcch, bez nejmenho poruen souvislosti pi vmn smyce, i bez nejmenho kazu za cel dlouh veer. Prudk a znjc grand dtach, stejn vyrovnan sly pi sesmyku i vzesmyku, oslniv svou stejnost dlky, zkrtka vechny druhy smyk psobily dojmem dokonalosti. Pitom, a cel hra mla zvltn jiskru a ulechtilou rafinezzu, psobila cudn a elegantn, nezabhajc do naturalismu ani do npadnho nanen rubat na kor celkov linie pednench skladeb. Ji mlad Jan Kubelk ml svj vyhrann sloh pednesu []7
Nai kapitolu zakoneme tvrzenm, e v Kubelkov osobnosti se objevil zcela nov, dosud nevdan typ houslisty, co nepochybn pisplo k jeho asnm spchm ve svt.
Kubt, Norbert. O podstat houslovho umn Jana Kubelka. In Kolektiv autor. Jan Kubelk. Praha: koln nakladatelstv pro echy a Moravu, 1942, s. 116117.
16
1. 2. Nepekro Jordn! Jan Kubelk

Potek 20. stolet, ve vdeckm mylen pevratn objevenm teorie relativity, nov osvtil svt, pehodnocujce Newtonovu kosmologii, kter se oprala o euklidovskou geometrii a Galileiho pojem absolutnho asu, tedy o dokonale dan zkonitosti ve prospch relativity. Svou teorii Albert Einstein v nejirm smyslu vyjdil slovy: Veker fyzikln jevy jsou takov povahy, e vyluuj pojem absolutnho pohybu; nebo krateji, ale mn pesn: Absolutn pohyb neexistuje.8 Albert Einstein, kter bytostn odlioval d s jeho dokonalmi zkonitostmi od sfry subjektivn, byl pevn vzdlen relativismu. Svm objevem nepmo navzal na smrovn nmeckho osvcenstv, jeho siln tendence ponechat si objektivn d i smovat do sfry subjektivn popsal ji esk filozof Jan Patoka.
I Sigmund Freud, dal vlivn osobnost pelomu stolet, kter vtiskla pee nejen svmu oboru, ale i umn, ns me zajmat v souvislostech houslov hry. Jeho dosazen zkona o zachovn energie jako klovho pro oblast psychoanalzy, hierarchizace struktury osobnosti jako trojlenn i ozejmn ventilanch mechanism pisplo nejen k chpn skrytch oblast psychiky, ale rovn otevelo cesty k uchopen hlubinnch vrstev umleck tvorby a jejich zrcadlen v umleckch dlech. Ani vtvarn umn nemlo setrvat u Pliniovch hrozn. Ji barokn Borrominiho prce a sil impresionist a jejich nsledovnk podkopvaly pdu dogmatm inscenovanho osvtlen obrazovho prostoru a du centrln perspektivy, akoli a Picasso definitivn posunul vnmn skutenosti k autonomn umleck struktue, kter se vyvinula jen z obrazu.
Johnson, Paul. Djiny 20. stolet. Peloil J. ulk. Praha: Rozmluvy, 1991, s. 9.
17
Nov technika poruila peit zkonitosti, aby vstoupila na cestu transparence mezi objektivitou nmtu a umleckm vyjdenm. Smyslov, racionln a psychick individualita umlce poslze pivedla divka k novmu vnmn, rezonujcmu intenzivnji na poli subjekt.
Vrame se vak nyn k Janu Kubelkovi, jeliko v tto kapitole bychom chtli hledat piny a souvislosti jeho zmny zpsobu hry, ke kter doel v obdob tsn ped prvn svtovou vlkou a kter i ovlivnila jeho osobn vztah s profesorem Otakarem evkem. Vyjdeme ze slov Norberta Kubta v jeho stati O podstat houslovho umn Jana Kubelka:
Tento vldce housl reformoval v dob tsn ped svtovou vlkou zpsob hry pravou rukou: hrt spe jen lehkm dotekem smyce, tvoe tn obdobn asi tak jako belcantov pvci. Ve to, co bylo [] prvmu Janu Kubelkovi v dob bezstarostnho ohnivho mld vlastn, udroval v pozdj dob druh Kubelk intelektem, vdomm regulovnm a zajiovnm veho dosud dosaenho. Jeho reprodukn sloh se stle prohluboval, mistr formoval sv zkuenosti do velkch ploch, jeho vkus vyuval pro reprodukci vech monch odstn a barev tn, zskvanch rznm zpsobem ozvuovn.9
Dle citujme slova Jana Kaprase:

Mistr byl ve svm mld vyzbrojen brilantn, suvernn i transparentn technikou, naprosto dokonalou, jasnm, lesklm, ndhern modulovanm tnem a ohnivou rafinezzou, stupujc vkony a k dmoninosti. Jeho krsn zjev, osobn kouzlo i vrozen rys grandseigneurstv vem zmnnm kvalitm jen napomhaly. Zde byl pvod srovnvn s Paganinim. My, kte jsme mli tst celou jedinenou Kubelkovu umleckou drhu sledovati, vme dobe, e postupem doby zskval pak umlec vdy vc a vce na prohlouben lidskm i ve he. S lety a snahou po obsahovosti a zvnitnn interpretace vdom odstupoval od zpsobu, jemu svt kal pyrotechnick. Tak znali jsme Mistra z poslednch let. Vlastnosti ty projevovaly se ve vrazovm een reprodukce. Ani dve, ani pozdji neuchyloval se vak k lacinm efektm
Kubt, Norbert. O podstat houslovho umn Jana Kubelka. In Kolektiv autor. Jan Kubelk. Praha: koln nakladatelstv pro echy a Moravu, 1942, s. 117.
18
a lbivmu dramatizovn, nbr odhmotoval, stdm vtiskoval svou osobitou pee a slinou dui dlu, aby mu poctiv slouil a vrn tlumoil zpis skladatelv. Byl a do svch pozdnch let vtznm interpretem, jsa technicky vysoko nad dlem.10
Je tedy zejm, e Jan Kubelk usiloval o zmnu zpsobu hry, kter intenzivnji vyjadoval jeho vlastn subjektivitu a jeho jako interpreta maximln piblil ke koncepci autora. Hlavnm umleckm prostedkem mu mlo bt prv odhmotnn houslovho tnu. Jeliko se dle dozvme, e se Jan Kubelk intenzivn zajmal o vtvarn umn, jeho mylenka odhmotnn nm nepestv rezonovat nejen s duchovn prapodstatou tvoen houslovho tnu, ale koresponduje tak s dly vtvarnmi a literrnmi v baroknm i modernm umnm a tak s filozofi Edmunda Husserla. Citujme tedy dle ze vzpomnek ptel. Alfrd Holeek (klavrista, korepetitor Jana Kubelka):
Vdy a vude, kde jsme mli jen chvli volna, rd a s opravdovm porozumnm vodil m do obrazren, muze, ukazoval vznan stavitelsk i umleck pamtky [] byl velmi vzdlan a hluboce mravn i lidsky zaloen. Po rznch ivotnch zklamnch nerad se stkal s neznmmi lidmi, ale koho znal a ml rd, ten znovu bval oarovn kouzlem jeho velk osobnosti.11
Karel Othal (akademick socha, autor plastiky a kresby Jana Kubelka):

Mistr Kubelk nebyl jen nejslavnj houslista, nbr zajmal se tak, daleko vc, ne kdo jin myslil, o umn vtvarn. Proel tm vechny hlavn muzea svta a shldl umn vech nrod. Kupoval s velkou lskou knihy pojednvajc o vtvarnm umn a ivotopisy. Kolikrt m upozornil, abych si nkter ivotopis nebo knihu peetl. Posledn kniha, kterou mi s velkm zjmem ukazoval, bylo nov vydn Petra Bruegela.12
10
Kapras, Jan. Projev pi pohbu Jana Kubelka do Slavna na vyehradskm hbitov dne 10. prosince 1940. In Pamtce Jana Kubelka. Ti projevy. Praha: Kulturn rada pi Nrodn rad esk, sted pro kulturn a kolskou prci NS, 1941, s. 7. Holeek, Alfred. Nkolik vzpomnkovch rt. In Kolektiv autor. Jan Kubelk. Praha: Sttn nakladatelstv pro echy a Moravu, 1942, s. 140. Othal, Karel. Jan jsem tvoil sochu Jana Kubelka. In Kolektiv autor. Jan Kubelk. Praha: Sttn nakladatelstv pro echy a Moravu, 1942, s. 163.
11
12
19
V pedel kapitole jsme hovoili o vdeck, pedn hudebn-technick fragmentaci v evkov dle. Chpali jsme ji krejce ruku v ruce se zrodem modernismu. Podvme-li se do vtvarnho umn, vimnme si, e okolo roku 1910 ran avantgarda zapojovala do svch dl asto smioticky rznorod a dokonce i protikladn fragmenty. Hovome o futurismu, poetismu, konstruktivismu surrealismu. Otakar evk ale spl k dokonalmu tvaru hudebnmu. sten jsme pirovnali jeho idel k hudebnmu idelu Hanslickovu. Jeho smovn v opusu 16 na podklad melodickm vychzelo z konkrtnch hudebnch dl a ani zde neopustilo cestu k ryze hudebnmu tvaru. Jakou lohu vak Otakar evk penechval individuln umleck subjektivit? Pokud se vce zamyslme nad zabsolutizovnm mylenky technickho pokroku v prbhu 19. stolet a z toho plynoucm naptm, kter vznikalo mezi skutenost a subjektivitou a kter v konenm dsledku vedlo k rozpolcen mylen a ctn, pochopme, e evkv idel nemusel bt o deset let pozdji idelem Kubelkovm, idelem um lce kter pravd podobn intenzivn il svou dobou a navc vldl vysokm stupnm talentu. Navc Jan Kubelk ji dokonal symbizy s metodou svho uitele doshl. Ta byla navc pln stvrzena svtovmi umleckmi spchy a konkrtn i napklad tm, e jako prvn v historii hrl vech 24 caprici Niccoly Paganiniho na jedinm koncert. Ovldl tedy i velkou techniku Niccoly Paganiniho, m t zavril stolet. V jeho odhmotovn proto tume touhu rezonovat s vlastn entitou a s duchovn podstatou jeho vlastn doby.
V roce 1913 pe fenomenolog Edmund Husserl o odebrn platnosti objektivnmu svtu v aktu redukce, nebo absolutn byt, tedy absolutnost sfry irho vdom, je dosaiteln pouze v romantick uzavenosti transcendentln sfry byt.
20
Je pesvden o skryt poznvac moci transcendentln subjektivity jako prapvodn dimenze veho byt13.
Jan Kubelk uvedl: Zmnil jsem ne jedenkrt, ale ptkrt svou techniku. Pravdpodobn kad vt umlec prochz dobm, kter bychom mohli oznait sebereflexivnm zlomem. Sebereflexe, kter provz umleckou tvorbu, jako vle odpoutat se od empirickho svta a naturalistickch aspekt mylen a ctn byla a je prostedkem sil o hledn jinho svta, kter postupn nabv vlastn transcendentln konkrtnosti a svho duchovnho ztvrnn v umleckm dle.
Dovolme si letmou asociaci mezi Kubelkem a Brueghelem. Citujme z pera Maxe Dvoka k Brueghelovu obrazu Slepci:
Vnmme pouze jejich smr, kter mj venkovsk mikrokosmos, prolamuje jeho hranice a psob proti plon vrstv obrazovho prostoru. Tento pn pohyb neukazuje oku vnmatele cestu k v mylenmu formlnmu i obsahovmu stedobodu, jako u Correggia a jeho nsledovnk, nbr je pouze smrem, jen prostorovm pohybem, nad kterm divk stoj a kter vede od normln ve ivota dol.14
Pokraujme dle v odkrvn pin Kubelkovy zmny zpsobu hry a hledejme souvislost se svtovou houslovou interpretac v obdob ped prvn svtovou vlkou. Mezi houslisty v obdob nejvtch Kubelkovch spch se objevovalo jmno slavnho Leopolda Auera, maarskho houslisty idovskho pvodu, vynikajcho slisty a pedn svtovho houslovho pedagoga, kter psobil do roku 1917 na Petrohradsk konzervatoi a po rusk revoluci od roku 1918 v New Yorku. Z jeho nejslavnj garnitury k jmenujme povstnou tveici houslist: Efrema Zimbalista (*1890), Mischu Elmana (*1892), Jaschu Heifetze (*1901) a Nathana Milsteina (*1904).
13
Vojvodk, Josef. Povrch, skrytost, ambivalence. Manrismus, baroko a esk avantgarda. Praha: Argo, 2008, s. 7879. Vojvodk, Josef. Povrch, skrytost, ambivalence. Manrismus, baroko a esk avantgarda. Praha: Argo, 2008, s. 19.
14
21
O prvnch dvou, Efremu Zimbalistovi a Mischu Elmanovi, budeme hovoit pro jejich styl hry v souvislostech houslovho umn 19. stolet. Z prce Otakar evk houslov pedagog svtovho vznamu. Jeho dlo a prce s nm si meme vzpomenout, e Leopold Auer poslal Efrema Zimbalista na studijn st k profesoru Otakaru evkovi, co je nm v naich souvislostech dkazem modernosti Otakara evka ve sv dob. Druz dva houslist, Jascha Heifetz a Nathan Milstein, svm zpsobem hry ji zcela pat stolet dvactmu. V Auerov pedagogick karie tedy nalzme obdobn zlom, a v jinch umleckch souvislostech, jakch si meme vimnout v dle male Pabla Picassa. Domnvme se, e Jan Kubelk byl pi svm svtovm psoben konfrontovn s auerovskmi houslisty a e se to stalo mementem mori jeho umleck kariry. Uvdomme-li si, e tato dnes nazvan izraelsk kola m zcela odlin kulturn-umleck principy, z nich vychz, a navc je siln podepen generan kontinuitou, pochopme, jak obtn muselo bt i pro tak geniln talent, jakm byl Jan Kubelk, pekroit jej duchovn odlinosti. Musme konstatovat, e Kubelkovi se tento styl a rove houslist, kter ji patila do konce 20. stolet, pekroit nepodailo.
22
1. 3. Hudebn pohyb Josef Joachim

Hudebn pohyb, pronikajc z podstaty, vol i destruktivn prostedky, ktermi si klest cestu ke svmu ztvrnn. Hled osvobozen od zakletch tvar, kter ztratily spojen vnitnho s vnjm, duevnho svta s hmotnm. Usiluje o aktuln, ivou existenci, do kter by se promtal akt jednn a psoben. Ji anglick estetika 18. stolet nahradila ve jmnu pirozenho a fantazie normativn racionalismus doktrny klasicistn analytickm pohledem psychologickm [] pozdn francouzsk a nmeck osvcenstv si bez jejho vlivu nelze pedstavit15. Pjdeme-li nyn po stopch hudebn psychofyzickch princip v houslov interpretaci, poslechem dochovanch nahrvek, ve kterch lze rozpoznat vvoj psychofyzickch princip hudebnho pohybu, souvislosti ns pivedou ke generan kontinuit v auerovsk kole. Vbec prvn houslista idovsk a izraelsk houslov tradice, jeho hra je zaznamenna na deskch, Josef Joachim, bv s ohledem na svj maarsko-idovsk pvod i ponkud paradoxn pezdvn papeem housl. A byly zznamy jeho hry natoeny a v roce 1903, v jeho 73 letech, jeho hra principiln pat polovin 19. stolet a poskytuje nm monost sledovat stavebn kameny idovsk tradice, o kterch zatm jen tume, e jsou generan kontinuitou zachovvny, a petveny a pekraovny. Josef Joachim (18311907), na vdesk konzervatoi k Josefa Helmensbergera a Josefa Bhma, studoval hru na housle tak v Lipsku u Ferdinanda Davida. Na jeho vestrann umleck rst mlo vliv mnoho velkch hudebnch osobnost doby, zpotku Felix Mendelssohn-Bartholdy a Robert Schumann.
15
Hanslick, Eduard. O hudebnm krsnu. Pedmluva J. Stteckho. Praha: Supraphon, 1973, s. 21.
23
Od svch estncti let psobil v Lipsku jako koncertn mistr v Gewandhaus orchestru po Ferdinandu Davidovi a vyuoval na lipsk konzervatoi. Toto obdob vystdalo krtk dob ve Vmaru a romantick vliv Franze Liszta. Avak pedn seznmen s Johannesem Brahmsem u Schumann v Hannoveru, zejm zvrat, zapoalo tinctiletou umleckou a koncertn spoluprci a ptelstv, kter zanechalo otisky i v kompozicch. Josef Joachim aranoval pro housle Brahmsovy Uhersk tance a Johannes Brahms mu vnoval Houslov koncert D dur op. 77, ve kterm hudebn portrt svho ptele vkomponoval do tet vty. Tak Josef Joachim vnoval Johannesu Brahmsovi tet ze svch houslovch koncert. Obdob jeho nejintenzivnj koncertn innosti pat ltm 18721884, kdy Josef Joachim koncertoval v Britnii, Francii, Rakousku, Maarsku a v Rusku. Slavil nejvt spchy a vynikal provedenm Bachovy Ciaccony a Beethovenova Houslovho koncertu. V roce 1866 zaloil v Berln Vysokou hudebn kolu, kde psobil ve funkci profesora a editele a do konce svho ivota. Z jeho tdy vylo mnoho houslist, a skrze Bronislawa Hubermanna, pozdjho zakladatele Izraelsk filharmonie, a Leopolda Auera, kter pesdlil ze zpadn Evropy do Petrohradu, dv nejsilnj vtve idovsk a izraelsk houslov koly. Nyn se ji vnujme poslechu dochovanch nahrvek. Mme k dispozici Bachovo Adagio z g moll slov sonty, Bourre z h moll partity a prvn a druh Uhersk tanec Johannesa Brahmse. Ji na dojem prvnho poslechu zaujme Joachimova hra intenzitou a silou svho duchovnho fundamentu v osobnosti, zcela vkoenn do sv doby. Ve hudebnho mylen je vtisknuta do modifikac tnu a hudebn architektoniky, hra je hluboce duevn utvena a odstovna. Josef Joachim vldne vysokm umleckm vkusem, uplatujcm se otevenou cestou bezprostedn hudebn pedstavy a vle. Jeho hern ist formy, naplnn doslova duchem ze sebe sama v zkladu a v genezi cel koly, formy pirozen houslov techniky, vystupuj nad celkem kompozic, a je tento zdroj techniky vysoce umlecky zasten.
24
Vrazov zen impulzy, zachzen s asem k prostorovmu rozeznvn nstroje je zcela zeno pedstavou a znanou mrou improvizan umleck svobody. V jeho he se tedy stetvaj dva protichdn zdroje, z nich kad raz svou vlastn cestu, a nelze tedy ci, e by byly zcela v symbize. Naopak jsou zdrojem intenzivnho a kumulujcho se napt. Mme na mysli formy pirozen houslov techniky a subjektivn umleck zdroj v Joachimov osobnosti. Vmme si smyk i akord hranch z prudkch konzonant, jasn rytminosti, hry na impulzy, vyuvn setrvanosti k rezonanci, tedy i jistho racionln-estetickho kalkulu, kter umouje prnik do laterlnho svta. Ten ovem sm o sob stoj prozatm jako polosvt, a je z protilehl strany v ivch intenzitch sycen zdrojem duevnm. V jeho podn Uherskch tanc ns upout dynamick e, prostor, plnost znn hry a hloubka emocionality. Nznakem se zde ji otevr velk frzovn, ale je zachovn i smysl pro detail. Originln zachz s tempem. V tomto okamiku neunikneme pokuen se pozastavit a porovnat nkter umleck a hudebn-kritick souvislosti v Joachimov generaci. V roce 1854 vydv rakousk hudebn kritik Eduard Hanslick svou habilitan prci O hudebnm krsnu, ve kter formuluje pohyb jako spolen prvek hudebnho umn a citovch vztah16, kter lze utvet v tisci odstnech a protikladech17, a obsah hudby zcela ztotouje se znjcmi pohybovmi formami [naplnnmi] duchem, kter plane ze sebe sama18. Jde o vrazn a vlivn dlo ducha klasicko-romantick syntzy. sten je zde zejm, e prodn a pirozen horizont nabv nadazenosti a usiluje vystupovat jako horizont absolutn.19
16 17 18 19
Hanslick, Eduard. O hudebnm krsnu. Praha: Supraphon, 1973, s. 45. Hanslick, Eduard. O hudebnm krsnu. Praha: Supraphon, 1973, s. 45. Hanslick, Eduard. O hudebnm krsnu. Praha: Supraphon, 1973, s. 65. Hanslick, Eduard. O hudebnm krsnu. Pedmluva J. Stteckho. Praha: Supraphon, 1973, s. 26.
25
Nyn si ale polome otzku. Nemohl bt Eduard Hanslick pro sv dlo O hudebnm krsnu a pedn jeho sti souvisejc s interpretac do znan mry inspirovn idovskou kulturou a hrou idovskch houslist? ist znjc pohybov formy naplnn duchem ze sebe sama zeteln rozpoznvme z Joachimovy hry. Josef Joachim studoval ve Vdni a patil k okruhu Hanslickovch ptel. Jak teme v pedmluv, Richard Wagner v zchvatu antisemitismu prohlsil Eduarda Hanslicka za ida. Nemohlo to bt prv proto, e Eduard Hanslick nabyl svho hudebn-estetickho idelu prv v tomto hudebn-duchovnm zdroji? Me ale hudba nabt sv plnosti jen z istho hudebnho zdroje a z pohybovch forem? V houslov he v symbize impulz a rezonance lze utvet mnostv forem, kter se pedn snoub s kvalitou a krsou tnu housl. A jak jsme ji ekli, tyto zvukov-pohybov formy umouj prniky do laterlnho svta, ale pedevm na pozad uit princip racionality. V baroknm umn meme nalzt obdobn racionln-estetick kalkul v Borrominiho architektue, ve kter je prv architektonika pohyblivch geometrickch tles, realizace virtulnho pohybu prostedkem a efektem onoho pemostn.
Pekrome vak nyn od Josefa Joachima dle, ve snaze pekonat fragmentalizaci, pluralizaci smyslu i thnut k transcendenci hmoty imanentnho svta20 a skepsi ze zpochybovn jednoty smyslu.
20
Vojvodk, Josef. Povrch, skrytost, ambivalence. Manrismus, baroko a esk avantgarda. Praha: Argo, 2008, s. 24.
26
1. 4. Peskupen princip Leopold Auer

Celek plynouc frze, rozvjen polyfoni alikvot a rytmem, pvodn svinut komplex v nevdom, odvj svj ivot v symbize se svtem objektivnm, hudebnm dlem plynoucm v ase a prostoru a v mnoha odliench a formch utv ivouc hudebn prostor. Na cest k modern houslov interpretaci nm k cestu umn baletn, proto v urit okamiky sledujme tak jeho stopy. Jeden z vynikajcch len umleck rodiny Petip, Mario Petipa (18191910) po spch, kterch doshl v zpadn Evrop, odchz v roce 1847 do Petrohradu, kde velmi brzy stanul v ele carsk baletn koly. Jako doslova kouzelnk choreografie za padest est let psoben choreografoval padest sedm balet ve velkorysch zpracovnch, kter potvrdila baletu jeho msto na scn v druh polovin 19. stolet, prv v obdob, kdy byl jinde balet jen trpnm oborem. Jeho odchod do Petrohradu je v baletnm umn povaovn za patrn nejsilnj invazi Zpadu do Ruska21, kter pipravila slavnou invazi Rus na Zpad. Clevdomm vedenm interpret, programovm tbenm techniky a nejtu prpravu poskytl vklad pozdjm spchm tanenk agilevovy skupiny. Zatmco zpadn a stedn Evropa ve vvoji baletu ustrnula, kormidlo baletnho umn se otoilo na vchod. A byla to prv hudba a jej melodick linie, citliv k niternm pochodm, kter uinila balet svbytnm umnm skrze kompozice La Delibese a Petra Iljie ajkovskho. Podobnou invaz i penesenm umleckch princip ze Zpadu na Vchod do Petrohradu a opt zpt na Zpad prostednictvm jedin osobnosti proel i svt houslov hry.
21
Burian, K. V. Hvzdy baletu. Praha: Panton, 1971, s. 97.
27
V roce 1868 nastv zlom v umleck karie houslisty Leopolda Auera (1846 1930), ktermu klavrista, skladatel a editel petrohradsk konzervatoe Anton Grigorievi Rubinstein pi jejich setkn v Londn, oarovn jeho hrou, nabz msto profesora na petrohradsk konzervatoi po mn pedagogicky spnm Henriku Wieniawskm. A tak Leopold Auer, Maar idovskho pvodu z Veszpremu, kter studoval hru na housle v Peti u Kohna, na vdesk konzervatoi u Donta a Helmesbergera a v Hannoveru u Joachima, se svmi zkuenostmi zpadoevropsk houslov tradice, jako uznvan koncertn umlec, odchz do Ruska a zde polo psycho-fyzick zklady k modern houslov he. Podobn jako Mario Petipa psobil houslista Leopold Auer v Petrohrad tm padest let. Vnoval se koncertn a pedagogick innosti, hrl prvn housle v kvartetu, dirigoval a zastval post slisty orchestru Marinskho divadla. Pro kontinuitu naich souvislost je urujc vzpomnka Leopolda Auera, e to byl prv Josef Joachim, kdo ped nm otevel prhled do transcendentlnho umn, o kterm by nikdy nepedpokldal, e me existovat.
Jeliko u zrodu psychofyzickho umn stla stavebnost celku a melodie, podvejme se, jak na melodii ve sv dob nahl nmeck filozof Arthur Schopenhauer. Ve svm dle Svt jako vle a pedstava vnoval mimo jin pozornost prv melodii a jej schopnosti psobit. Arthur Schopenhauer nalz podstatu melodie ve stle se obnovujcm rozchzen a smovn rytmickho prvku s harmonickm22. Za fundamentln nosn sloky melodie tedy pokld harmonii a rytmus, prvky, kter jsou v zkladu vzny na ist aritmetick pomry, tedy i na as.23
22 23
Schopenhauer, Arthur. Svt jako vle a pedstava. Pelhimov: NTP, 1998, s. 334. Schopenhauer, Arthur. Svt jako vle a pedstava. Pelhimov: NTP, 1998, s. 332.
28
Rytmus jako kvantitativn prvek m vztah k relativnmu trvn dlky tn, harmonie je kvalitativn hodnotou odvjejc se od relativn dlky trvn tn a relativn rychlosti vibrac. Vychzeje z pedpokladu zkladnho tnu a taktu, harmonickho odchylovn se od tniky smrem k rzn stupovanmu napt a k nvratm do klidu v symbize s asovmi body rytmu, tkmi a lehkmi dobami, dospv ke sv pedstav podstaty melodie, je m schopnost psobit. Harmonii nadle stle vce pirovnv k ivotu srdce (k vli) a jeho niternm zneklidnnm i uspokojenm. Pitom ustavin rozchzen a smiovn obou prvk je z metafyzickho hlediska obrazem vznikn novch pn a polem jejich uspokojen. Prv tm se hudba loud do naeho srdce, e mu vdy pedehrv dokonale uspokojen pn.24 I baletn umn je povaovno za umleck projev voln. Za jeho vnitn ivost nestoj projevy pudov, nbr psychick pochody voln a jejich imaginace v prostoru a ase. V druh polovin 19. stolet balet pedn poteboval onu svbytnou hudbu, kterou by se vyvzal ze svazku s operou. Hudba La Delibese a Petra Iljie ajkovskho, citliv vi niternm pochodm, mla jasnou rytmiku a inteligentn plastickou melodickou linii, je napovd a kresl gesto a tnov a barvou nstroje doke vborn charakterizovat postavu i situaci. Je nesloit, symetrick, nikdy nezaten kontemplac nebo deskriptivnost.25
Na pelomu stolet charakterizuje jednu vtev moderny na individuln rovni citlivost k psychickm stavm. Racionln lovk uvoluje msto lovku rozmanitjmu, lovku psychologickmu.26 Baletn i houslov umn hled nov umleck jazyk, citliv vi niternm psychofyzickm pochodm.
24 25 26
Schopenhauer, Arthur. Svt jako vle a pedstava. Pelhimov: NTP, 1998, s. 335. Burian, K. V. Hvzdy baletu. Praha: Panton, 1971, s. 100. Schorske, Carl E. Vde na pelomu stolet. Brno: Barrister & Principal, 2000.
29
Podobn jako byly vsledky umlce baletu Maria Petipy zroeny prostednictvm agilevova baletu, vklad Leopolda Auera do modern houslov hry se pln otevel a s novm stoletm prostednictvm jeho slavnch k. A bychom mohli nabt dojmu, e s Leopoldem Auerem ji pikrome k modern, na dochovanch nahrvkch jeho hry z vrazovch intenzit vystupuje pedn pirozen zpvnost. Ve srovnn s hrou Josefa Joachima se Auerovy intenzity zjemnily a dynamick kla se zd u. Ovem pevil celek, frze, nekonen zpvn melodie, pro poslech mylenkov srozumiteln a z nstrojovho hlediska ji stavebn konstituovan psychofyzicky. Leopold Auer pedn propojil zpadn umleckou tradici, vzdlanost a kontinuitu v houslov he s ruskou mentalitou, emocionalitou bytostn citovho zaloen, charakteru prodn celosti, odrejc se v irok rusk nekonen plynouc melodii. Prv psychofyzick vklad a stavebnost celku, kter siln pevily nad pirozenm prvkem, otevely brny do novho stolet, do kterho vstoupili Auerovi ci, pedn Efrem Zimbalist, Mischa Elman, Jascha Heifetz a Nathan Milstein.
30
1. 5. Prohlouben subjektivita Efrem Zimbalist

Kolosln talent. Inspirujc emon zitek. Ohromujc dojem. Takovho druhho nen. Tak zaznla slova editele petrohradsk konzervatoe, skladatele A. K. Glazunova po vystoupen Efrema Zimbalista pi absolutoriu v roce 1907. Stejnho nzoru byli jen o nkolik msc pozdji pedn hudebn kritici z Berlna a Londna. Prostednictvm jeho umn a tak houslovho umn Mischy Elmana Evropa poznvala novou brilantn kolu, kter vyla z houslov tdy Leopolda Auera z Petrohradu.
Poslouchme-li Zimbalistovy nahrvky, nalzme tmbry hlubok niternosti a subjektivity, kter se vylenily z kontinuity vvoje houslov techniky v petrohradsk kole prv na pelomu stolet.
V proveden Schubertova Ave Maria s klavrnm doprovodem Emmanuela Baye vnmme Zimbalistovo vibrto a jeho impresivn nuance, ve kterch vzduch prostupuje jeho vkyvy, obdobn jako na pltn Gustava Klimta Schubert u piana (1899) mal propojil impresionistickou techniku (zejm vliv francouzskho impresionismu), jemn, mkk i hust tahy ttcem s atmosfrickm celkem vnitnho prosted. Tak nitern a subjektivn tny, skrze vzdun pohyb, kterm je prostoupena impresivn technika i pirozen tvoen houslov vibrto, vstupuj do obrazovho i zvukovho prostoru. Chopinv Valk op. 70 . 1 ve Spoldingov prav a proveden Efrema Zimbalista interpretan nesou auerovsk frze i baletn petrohradsk
psychofyzick celky a jiskrn technika i kad detail jsou urovny z on protilehl strany vrazovch intenzit a umleckch ploch.
31
Narativn zpsob zachzen s melodikou a hlubokou niternost slyme v proveden Persk psn z opery Ruslan a Ludmila M. I. Glinky v Zimbalistov prav, kde se ji motivy vyleuj ze struktury, v jej hloubi nalezly svj zrod.
Mlad Efrem Zimbalist vstoupil do Auerovy houslov tdy v jedencti letech. Ji pedtm se vnoval jeho vyuovn Zimbalistv otec, profesionln houslista a dirigent opernho orchestru v Rostov na Donu. Rodina se pesthovala do Petrohradu, kde bylo mon chlapcv talent pln rozvjet pod vedenm Leopolda Auera a Auerovch asistent. Nezanedbateln vliv na profesn i osobn rst mladho houslisty ml zde i skladatel N. A. Rimskij-Korsakov, kter na petrohradsk konzervatoi skladbu vyuoval a v jeho dom byl Efrem Zimbalist, podle dochovanch zprv, astm hostem.27 Ji v tomto studijnm obdob obdrel Efrem Zimbalist za sv umn zlatou medaili Antona Rubinsteina.
Nezapomenutelnm provedenm ajkovskho houslovho koncertu v lipskm Gewandhausu 1. ledna 1910 pod vedenm Arthura Nikische a zaocenskm debutem s Bostonskm symfonickm orchestrem 27. srpna 1911 s koncertem A. K. Glazunova vstoupily do jeho ivota prvn svtov spchy. Efrem Zimbalist se rozhodl pro pesdlen do Spojench stt a pln zahjil svou koncertn, skladatelskou i pedagogickou drhu. Vystupoval v mnoha zemch svta a od roku 1914 rovn se svou enou, zpvakou Almou Gluck, kter byla t jeho skvlou klavrn doprovzekou.28 Poznn kultury Dlnho vchodu v prbhu dvou koncertnch turn okolo svta zanechalo zeteln otisk v jeho umn29, eho si lze povimnout v Zimbalistov skladatelskm dle a na dochovanch gramofonovch nahrvkch.
27 28
Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Efrem Zimbalist. Leningrad: Melodia, 1983. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Efrem Zimbalist. Leningrad: Melodia, 1983.
32
Nalzme tak poslechem mylenkovou prci v novm asoprostoru, kter vytvoila vyvjejc se houslov technika skrze formy vzdun techniky, kter jsme analyzovali na Joachimovch nahrvkch, a auerovsk frze. Tak je zobrazen napklad orientln ornament v Zimbalistov he ve skladbch A. C. Kjuje Orientale op. 50 . 9, K. Yamady Japonsk melodie, v Zimbalistov Improvizaci na japonskou melodii i v ji zmnn Persk psni z opery Ruslan a Ludmila M. I. Glinky. Pestoupme-li pro vt nzornost do svta malstv, velmi podobn vdesk mal Gustav Klimt v souvislosti s hlednm vlastnho osobitho stylu po roce 1892, kdy sm prochzel tkou osobn a umleckou kriz po smrti otce a milovanho bratra Ernsta a na krtk as i zanechal prce, odstupuje od platnch a uznvanch umleckch knon a pestupuje k symbolismu. Z pltna Hudba I, jeho prvn alegorie hudby, teme zrozen novch mylenek skrze jemn dekorativn prvky, poletujc jako chm pampeliek v prostoru mezi Sfingou, symbolem umleck svobody a jednoty, a Silnem, pedstavujcm instinktivn sly prody. Tato zatm jemn dekorativnost se postupem asu v dle tohoto male rozvj v symbolistn ornamentiku a obrazov prostor zskv nov vznamy a metafory. Tyto otisky umleckch prlom ve velmi blzkch intenzitch u houslisty Efrema Zimbalista a u male Gustava Klimta zrcadl charakteristick meznky konce jedn epochy a vrazu, kter pestupuje do modernismu v dle tchto umlc.
Na Zimbalistovu neuvitelnou schopnost proniknout do nejhlubho nitra lidskho srdce a do neuvitelnch variac jeho barevn palety30 poukazuje ve svch memorech David Oistrach. David Oistrach mimo jin hodnot tak jeho techniku jako neuviteln dokonalou, bezchybnou i umlecky skrytou tak, e si pi poslechu nejste vdomi
29 30
33
technickch obt ve skladbch obsaench. Vyzdvihuje naprostou perfekci jeho hry jako vsledku slouen jedinenho talentu, ple a skvlho kolen.31 Kritik V. Rudenko hovo o lyricko-dramatick interpretaci koncert Mendelssohna, Brahmse, ajkovskho, Glazunova, Koniuse a Stocka: Vel, zpvn tn zanechal okouzlen i v Paganiniho koncertu . 1. Efrem Zimbalist byl prvn, kdo porazil legendrn obtnost Sauretovy kadence k tomuto koncertu.32 V. Rudenko vyn hlubokou koncentraci pi jeho interpretaci Bacha a Beethovena a vm si tet Brahmsovy sonty, kde dal Efrem Zimbalist promluvit romantick erstvosti, tak charakteristick pro tuto kompozici.33 Magazn Sovtsk hudba pe o jeho schopnosti uchopit sfru intimity a pocit a o lyrickm talentu, ze kterho rostla ve jeho umn a schopnost okouzlit publikum neskutenou zrunost.34 David Oistrach se vyjdil piblin takto: as nad tmto umlcem neml slu. Jeho srdce je stejn tak mlad jako jeho ruce, ruce houslovho virtuosa.35
Vrtme-li se k naemu filozofickmu konceptu k Zimbalistov he, nalzme hlubok ponor do vlastn osobnosti, vpravu do nitra, kter po fzi peskupovn nekon ve stadiu zrcadla, nalezen jakhosi narcisistnho j, tak jednoho z charakteristickch odstn umn pelomu stolet, nbr je jeho umn prnikem skrze bytostn transparentn subjektivitu, kter v objektivnm ase a prostoru neztrc kosmick rozmr. Ji je zde zcela konstituovan nomadick transcendentln subjektivita ve fenomenologickm smyslu intersubjektivity, kter pesahuje subjekt samotn i zrcadlen.
31 32 33 34 35
Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Efrem Zimbalist. Leningrad: Melodia, 1983. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Efrem Zimbalist. Leningrad: Melodia, 1983. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Efrem Zimbalist. Leningrad: Melodia, 1983. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Efrem Zimbalist. Leningrad: Melodia, 1983. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Efrem Zimbalist. Leningrad: Melodia, 1983.
34
Jeho interpretace ji nen v zajet svta, omezena pirozenm postojem ke svtu, nbr je oteven pro ve, co skuten je.
Efrem Zimbalist, jeden z nejtalentovanjch Auerovch k, ml velk vliv ve Spojench sttech americkch. Krom sv koncertn innosti od roku 1928 vyuoval na Curtis Institute of Music in Philadelphia, kde psobil ve funkci editele od roku 1941 do roku 1968. Z jeho tdy vylo mnoho koncertnch umlc svtovho formtu, uznvanch uitel a hr Filadelfskho symfonickho orchestru, kter je dodnes vjimen svou krsou a barvitost tn smyc. K houslm a jejich zvuku se Efrem Zimbalist vyjdil takto: Dle mho nzoru jsou housle lyricko-koloraturnm nstrojem, kter je v souasn dob pouvn jako bic nstroj, zvlt v modernch kompozicch.36 Vimnme si tak vroku Davida Oistracha, kter vyzdvihl magnetickou slu Efrema Zimbalisty, jeho humanitu a laskavost, kter vychz z pod jeho smyce37 a otevr srdce poslucha.
36 37
35
1. 6. Minul, ptomn a nov horizont Mischa Elman

Mlad a nadjn houslista, toho asu desetilet, se ocitl v Petrohrad v roce 1901. lo o mimodn talent, kter piel z odsk koly od A. Fiedelmana, kde ji jako sedmilet vystoupil s orchestrem. Jeliko Mischa Elman pochzel z chud idovsk rodiny, Leopold Auer, kter jej poznal pi svm koncertnm turn ve mst Kivorograd, pro nho u editele Glazunova zadil stipendium, kter umonilo jeho studium. Chlapcovy neskuten hudebn schopnosti a vjimen kapacita pro prci daly jeho uiteli monost bohat experimentovat, eho vsledkem bylo, e si mlad houslista velmi brzy osvojil svtov koncerty Brucha, Mendelssohna, Wieniawskho a ajkovskho.38 Ji v roce 1904, tedy po tech letech studia, ve svch tincti letech, vystoupil ped petrohradskm publikem a v tme roce debutoval s ajkovskho koncertem v Berln. Obecenstvo bylo uchvceno spontnnost jeho hudebnho talentu, fenomenlnm pednesem a virtuozitou, a co vce, melodickou krsou a vrazovou expresivitou. V publiku byli ptomni Joachim, Nikisch a Richter. Zaalo se hovoit o elmanovskm tnu. Akoliv v tto dob ji po Evrop koncertovali Auerovi ci, byl to prv Mischa Elman, kdo prvn pinesl Auerov kole mezinrodn reputaci a zakotven ve svtovm umleckm dn. Pokusme se nyn hledat charakteristick znaky oslavovanho elmanovskho tnu, jeliko mme k dispozici dochovan nahrvky, kter nm umouj sledovat jeho genezi.
38
Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Mischa Elman. Leningrad: Melodia, 1983.
36
Znovuoivovn a roziovn popularity Antonia Vivaldiho okolo roku 1910 pineslo i vynikajc nahrvku od Mischy Elmana, zaujatho jeho Koncertem g moll a jeho provedenm v aranm maarskho houslisty Tivadara Nachze v roce 1913. Kritikov oznaili interpretaci druh vty za skuten doznn trpcho lidskho srdce39. I z hlediska dnen doby meme ocenit hluboce lidsk a umleck souznn modernho interpreta a baroknho skladatele. Nalzme prvn typick rys Elmanovy hry ji v interpretaci tohoto koncertu? Narativnost, kter utv celky a nese rozvjejc se vznam na plochch frz a hudebnch mylenek, a vraz, kter je dn istou hudebn mylenkou a hloubkou slova. I houslista Fritz Kreisler skrze svj nstroj hovo. Zde vak ije narativita ve vysoce syntaktick a vpovdn rovin. Byla poslena loha lev hemisfry a utvoena rovnovha k prav hemisfe lidskho mozku, zodpovdn za mimiku a gesta. Do modernho interpretanho vrazu je vlenn jazyk, kter vstupuje do techniky a posiluje srozumitelnost a intenzitu hudebn vpovdi. Takto bychom mohli uvaovat na rovni primrnho smyslu lingvistick kompetence v tvorb kognitivnch model reality i na sekundrn rovni komunikace. Vrame se do obdob Elmanova debutu v Berln. Pot zaal koncertovat v Nmecku, Britnii, Francii, Rusku a Skandinvii a ve volnm ase pokraoval ve studiu u Leopolda Auera. Leopold Auer pe svmu asistentu R. Nalbanyanovi: Misha udlal neuviteln pokrok, jeho technika je perfektn, jeho tn m okouzlujc dui. [] Okouzlil m neskuten plnm tnem a neskuten vjimenou technikou.40 Mischa Elman pekroil Atlantick ocen v roce 1908. Ve Spojench sttech americkch vystupoval s ajkovskho koncertem a sklzel velk spchy. Kdy jeho
39 40
Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Mischa Elman. Leningrad: Melodia, 1983. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Mischa Elman. Leningrad: Melodia, 1983.
37
proveden ajkovskho slyel belgick houslista Eugene Ysaye v roce 1911, napsal: Elman hrl naprosto asn, s vervou a s technickou perfekcionalitou. Zail jsem nekonen pocit blaha pi poslechu housl, kter vibrovaly ivotem.41 Na oslavu Elmanovy hry a jeho talentu napsal pom Extze op. 21, kter houslistovi vnoval. Hledejme dal charakteristick znak elmanovskho tnu. Poslouchme Sibeliv Valse Triste a Ciknsk melodie Pabla de Sarasateho. Mischa Elman oslov lyrikou a poetikou hudebnho a prostorovho pohybu a jeho agogika pipomn pohyb vzduchu, malovn dechem. Jeho iv tn ns me penst do obrazovho svta a malskho prostoru Oskara Kokoschky. Kokoschkova prostorov pedstava je zaloen na ohniscch dvojit elipsy a umouje subjektivn tvr svobodnou perspektivu oproti pedstav perspektivy jednoho ohniska, kter ustrnula jako statick a neschopn unst subjektivn umleck vraz a kter setrvala v Pai ovlivnn impresionismem. Jak to vyjdil Oskar Kokoschka:
Je ovem zsadn rozdl, jestlie si dnes v Pai pohrvaj s reminiscencemi na tyto exotick nebo primitivn kultury [] nebo kdy se dospje na zklad ehosi vrozenho a dky svobodn perspektiv, k prostoru, jen nen logicky miteln i uchopiteln podle perspektivy jednoho ohniska, a zstv tedy nevyjditeln a abstraktn.42
Vzdun, prostorov formy, nesouc subjektivitu vrazu, byly v dle Oskara Kokoschky i v interpretanm umn Mischy Elmana posleny. U Mischy Elmana se tak e spojila s umleckm vrazem, kter utvoil dech, slyiteln vzduch, ptomn v tnu. Vzhledem k tomu, e tedy narativita a subjektivita vrazu nesen vzdunou technikou, zjednoduen na principu dvojit elipsy i v houslov he, ji vytvoily jistou rovnovhu ve he, nen divu, a se v Elmanov umn otevr nov houslov vraz, typicky nitern, citov a lidsk projev.
41 42
Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Mischa Elman. Leningrad: Melodia, 1983. Lama, Miroslav. Mylenky modernch mal. Praha: Odeon, 1989, s. 375376.
38
Rovn tyto konstrukn principy dle naeho nzoru ponesou houslov vraz doby poelmanovsk, ry Heifetzovy. Ve kole Leopolda Auera nachzme respekt k umleck individualit, umleckou kontinuitu i vchodisko v pirozench formch. Nahldnme pro srovnn do malsk koly Oskara Kokoschky:
Moji ci [] mus malovat lovka v pohybu [] tedy zitek odehrvajc se v trojrozmrnm uzavenm nebo volnm prostoru. Pracuj akvarelovmi barvami, kter se nedaj korigovat, a nesmj ztratit kontakt s prodou. Pitom se nutn mus nauit sousteovat vekerou pozornost na skutenost a koordinovat vnitn napt se schopnost zvldnout obtn malsk materil. [] Moje kola je pracovn, ne diskusn. [] Na rozdl od prmyslu a techniky je teba hledat podstatu umleck vize ne v pokroku, ale v organickm rstu, ve splynut minulosti, p tomnosti a budoucnosti. [] Nakonec chci jet upozornit, e vtin mch k zstv m vlastn tvorba vce nebo mn neznm nebo znm jen z reprodukc, a proto nechybuj napodobovnm mho vlastnho umleckho vyjadovacho zpsobu. Vrazov sla jejich prac pramen jedin z tm okujcho setkn se skutenost, se svtem jev, kter je u vidt jejich oima.43
Vrame se opt k elmanovskmu tnu. V Schumanov Snn, prav pro housle a klavr, poslouchme houslistovo vibrto, kter pestoupilo do expresivity a svou barevnost utv sjednocen celky. Tent prvek nalzme v Massenetov Elegii a v Ave Maria od Percyho B. Kahna, kde Mischa Elman vystupuje spolen s tenoristou Enricem Carusem. Mischa Elman byl povahou ptelsk a tmto zaloenm si zskal mnoho ptel. S Enricem Carusem provdl ve zmnn duety, kter jsou a nadskutenm, hvzdnm interpretanm zjevenm, v nich Mischa Elman lyrikou a houslovm zpvem dokonce pesahuje svtov tenor.
43
Lama, Miroslav. Mylenky modernch mal. Praha: Odeon, 1989, s. 376.
39
Jeho schopnost vctit se do hudby nechvala obecenstvo naprosto nemon slova. Myslel hudbou nahlas. Pro tyto vlastnosti je zvlt oceovna jeho interpretace Houslov sonty Csara Francka, Brahmsovch Sont a Koncert ajkovskho a Glazunova. Mischa Elman uspodal na prahu svch sedmdestch narozenin koncert v Carnegie Hall, po kterm vyla tato kritika:
Vechny kvality, kter si spolenost mohla uvat pes pl stolet, se znovu objevily na tomto jeho koncert. Roky neubraly nic z t jeho asn techniky, ani nevybledl oslavovan elmanovsk tn. as z nho udlal slab, mn rafinovan tn, jemu byla propjena a nadlidsk lehkost.44
Je patrn, e generan kontinuitou, kterou jsme mohli sledovat od Josefa Joachima a umleckm rstem Mischy Elmana, byl vytvoen zcela nov umleck tvar. Pokud bychom jej charakterizovali v Husserlov pojet, meme hovoit a o transcendentlnch celcch a z houslovho hlediska pak o nadskutench, umleckch celcch. Otevely je formy nehmotnho pohybu, pohybu, kter je nepetrit a nevyerpateln duevn oivovn, a v skrytu nesen nepetritm pohybem, dovolujcm promnu a pestoupen do rozmanitch duevnch svt. Z pohledu asovho si ji v Elmanov interpretaci vimneme ukotven hry v rznch asech, ase minulm mizejc as, vyprchvajc stolet a bolestn idovsk vibrto a nhl zvraty do modern doby. sten by toto zachzen s asem mohlo bt charakterizovno v duchu Waltera Nigga jako vcerozmrn pocit svta, jako mnohorozmrnost na plochch rozdlnch asovch psem a jeden z monch prnik do sfry transcendence. Emocionln napt pechzejc do exprese se u Mischy Elmana prozatm objevuje jen na malch plochch, je vak neseno jednotnm charakterem vibrta, kter sjednocuje hudebn-vrazov celky. Houslov hra pestoupila hranici hmoty a pekroila do modern sfry duchovn a transcendentln. Byl to tedy Mischa Elman, kdo pomysln vystoupil na horu Sinaj?
44
Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Mischa Elman. Leningrad: Melodia, 1983.
40
1. 7. V prostoru transparence Jascha Heifetz

Nejvt umlec, v jeho dui byla probuzena inspirace, tvo asn umleck dlo, naprosto vjimen svmi umleckmi kvalitami a barvami.45 (Carl Flesch) Doposud jsme studovali gramofonov nahrvky Jana Kubelka a v kontinuit poslze Josefa Joachima, Leopolda Auera a jeho k Efrema Zimbalista a Mischy Elmana. Nyn pechzme do svta houslov hry jednoho z nejvtch velikn umn 20. stolet Jaschy Heifetze. Ocitme se ve sfe modernho interpretanho pednesu, ve kterm pevauje expresivn vraz, pln odrejc umlcovo splynut s dobou, a absolutn technick dokonalost a intonace. Hra Jaschy Heifetze doshla zralho a finlnho tvaru ve tictch letech. Houslista zroil technick, architektonick a vrazov prostedky pedvan tradic rusko-idovsk koly, otevel a osobit rozvinul jej vrazov monosti a umleck svty. Tento rozkvt Heifetzova talentu vleme do doby, ve kter skladatel a rovn pedstavitel modern houslov interpretace, pedevm Fritz Kreisler, Jacques Thibaud, George Enescu a Joseph Szigeti, mn do znan mry estetick rmec interpretanho umn. Houslov hra se v nesrovnateln vt me ne v pedelch obdobch dostv pod kontrolu intelektu, co je i jeden z nejmarkantnjch znak hry prv Jaschy Heifetze, jeho virtuzn, vniv a romantick ndech, na dobu neobvykl dynamika a zdraznn kontrasty jsou vdy oblastmi, nad ktermi bd modern intelektuln nadvdom.
45
Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Jascha Heifetz. Leningrad: Melodia, 1983.
41
Jak to vyjdil violoncellista Pablo Casals: Heifetz je nepekonateln houslista, jeho umleck pednes se nikdy neme zdt pehnan, pokud jde o jeho bezchybnou harmoninost, vdy patrnou v jeho hran, kter propjuje tak asnou brilanci.46 Jeho umn pmo roste z hudebnho materilu, jemu talent a intelekt dvaj subjektivn osobitou fyziognomii. Konkrtn tvary formov i znjc pohybov formy, pouijeme-li terminologii Hanslickovu, volen prostedky psychofyzickho rzu, vstupuj do svazku s hudebnmi ideami. Pesto, a Jascha Heifetz respektuje skladatelovu jedinenost, vynik pedevm on sm svou subjektivn interpretan osobitost, kter ho jako interpreta nadsazuje nad kompozice. Jeho jedinenost vyjdil I. Jampolsky ve smyslu kombinace jeho monumentln virtuzn brilance, pesnosti a plastick expresivnosti a perfektnho zakonen formy47. Zde tedy formu chpeme jako tvar, kter vznikl v generan kontinuit auerovsk koly, nebo jak ji bylo ve eeno, Jascha Heifetz zroil jej jedinen prvky. Soustedn vraz, architektonika celk, precizn frzovn, jedny z nejtypitjch rys tohoto umlce vme, e byly jedinen neseny tradic umn pelomu stolet, Leopoldem Auerem a jeho ky, kte tyto prvky vynesli na svtlo. Heifetzovsk frze vak oproti auerovskm nabyly na plnosti, stupujc se a do maximln sytosti, masivnosti a vldnou impulzivnmi barevnmi a emonmi kontrasty. Toto ve je nsobeno do t doby neslchanm houslovm vibrtem. Pokud bychom ses naili sjednotit charakteristick prvky umn Jaschy Heifetze, o kterch jsme doposud hovoili, a jejich vet nen pln, uvaujeme tak, e by mohly splynout s pojmem velk technika, kter nechpeme pouze ve smyslu nepetritho pohybu po celm hmatnku, tedy ze zornho hlu techniky, nbr spe jako hranici umn a techniky, jako samotn horizont umn v interpretaci.
46 47
Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Jascha Heifetz. Leningrad: Melodia, 1983. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Jascha Heifetz. Leningrad: Melodia, 1983.
42
Ocitme se tak na jemn transparentn hranici, kde se proln a prostupuje vnitn a vnj prostor. Jejich prostednkem je pohyb, kter psob jako oduevnl e a spolutvrce. Tato hranice je ivm autonomnm organismem, syntetizujcm mylen a ctn, hmotn a duchovn a spje k vyjden ideje nehmotnosti. Podobn sil nalzt iv, dynamick a dchajc prostor nalzme v Heifetzov dob mimo jin i v avantgardn architektue druh poloviny dvactch let. Stavby architekt Waltra Gropia, Le Corbusiera a Ludwiga Miese van der Rohe rovn nachzej transparentn vraz a odhmotnn. Nahldneme krtce do dvou slavnch vil. Nejprve ns zavede historik architektury Julius Posener do Le Corbusierovy vily Savoye, kterou sm navtvil v obdob krtce ped jejm dokonenm. Napsal:
Rozdlen vnjku a vnitku, o kterm Le Corbusier mluv, opticky neexistuje, ani by nebylo u tak transparentnho domu mon, a transparence je jeho podstatou, je signaturou modern architektury. [] Dm pro novho lovka, kter zatm neexistoval, jedin jeho projekce prv tto vize nov architektury. Ano, byla nov, ano, vyuila novch konstrukc, ano, mla transparenci, prostorovou soudrnost, abstrakci slouen: tenk, zaoblen podpry les pilotis a stny psobc imateriln.48
Druhou slavnou vilou je brnnsk vila Tugendhat, architekta Ludwiga Miese van der Rohe, jeho nejvznamnj stavba realizovan v Evrop. Architekt vyel z pedstavy celku a ivoucho interiru zakotvenho do prostoru a asu. Tm, e radikln pevrtil koncepci a prostorov princip stn nahradil principem dlen, dospl k dynamickmu, vnitnmu neperuovanmu, plynoucmu prostoru a ke kontinuit vnitnho s vnjm. Jednoznan zbavil stavbu thy, statinosti a lidsk rozmr pasivity. Plynul nepetrit vnitn pohyb, vzduch, uit nepravidelnost a diagonly a rozen horizontly skrze psov okna a sklenky smrem do zahrady a okol, umonilo transparentn prolnut vnitnho a vnjho svta.
48
Vojvodk, Josef. Povrch, skrytost, ambivalence. Manrismus, baroko a (esk) avantgarda. Praha: Argo, 2008, s. 109.
43
Z Miesovch inovac bylo z konstruknho hlediska zsadn oddlen dlc funkce od nosn u podprnch lnk49 a nahrazen tradinch plnch stn ocelovmi sloupky, kter byly odhmotnny a k hranici nosnch monost50, pokryty chromovanm plechem, kter dojem odhmotnn pi reflexi nsobil. Prostorov sounleitost se stala danost a duchovn sfra naplnila prostorov celek. Je zejm, e od zajatosti pirozenm a svtem pestupuj tyto koncepce k nadpirozenmu vidn a k prozen. Obdobn mra transparence v odhmotnn houslovho tnu, uchopen prostorovch celk skrze modern een frzovn, sublimaci a diafanizaci hmotnho odhmotnnm tnu, je patrn ve he a vibrtu houslisty Jaschy Heifetze, kter m s touto modern architekturou tolik spolenho. Novodob dla, a interpretanho umn i dla architektonick, vyla cele z univerzln subjektivity, kterou nesly v nepetritm pohybu konstanty asu a prostoru transformovan nyn i nesetnkrt dve lidskm rozmrem. Celek skuten v mylence ovldl prostor a pedstava, skryt v proit fantazii, byla propjena asu. Psychick skutenost se stala skutenost hmotnou. Podobn jako se surrealismus pokusil ve dvactch letech o propojen [] rozpojench svt bdn a spnku, vnj a vnitn skutenosti, rozumu a lenstv, klidu poznn a lsky51, nalezlo i umn vraz jdouc z vnitnch vazeb, vraz vcnho a ivouc trvn. Andr Breton navzal na Freudv Vklad sn, aby poslil tzv. tenounk pletivo mezi vnjm a vnitnm, mezi psychickm a hmotnm svtem, i proto, aby snu zetelnji poukzal i lohu odstedivou. Jako vzor mu slouila Hrakleitova
49
Kudlka, Zdenk. Vila Tugendhat. Brno: Krajsk stedisko pamtkov pe a ochrany prody v Brn, 1971, s. 4. Kudlka, Zdenk. Vila Tugendhat. Brno: Krajsk stedisko pamtkov pe a ochrany prody v Brn, 1971, s. 4. Breton, Andr. Spojit ndoby. Praha: Dauphin, 1996.
50
51
44
harmonie protikladnch napt, napt luku a napt lyry, nebo Sigmund Freud, zakladatel psychoanalzy, a svm Vkladem sn jist bohat inspiroval umn, ponechal oba svty, svt psychick a fyzick existence z vt sti rozpojen. Dosame nyn prostor snu, svt nevdom, do oblasti velk houslov techniky Jaschy Heifetze, kterou rozen chpeme prostednictvm nepetritho hudebnho pohybu jako transformujc se do mnoha hudebnch prvk a tvar. Z Freudovy psychoanalzy je zejm, e bhem dne zpracovv nae nevdom rozshl mnostv podnt, co si bezprostedn v mnohm ani neuvdomujeme, a e ve snu tyto obrazy utvej vlastn nov celky. Podobn jsou tyto podnty a vjemy nekonen oteven umleckmu zpracovn. Tak je mon, e i v interpretaci laterln strnka reprodukovanho dla erp ze spojen s nam nevdomm, pokud je j otevena psychofyzick cesta i za bdn, a e toto zrcadl pohybov formy konstituovan v meziprostoru vnitn pedstavy a vnj reprodukce. Vjemy uloen v hloubce snov pamti jsou prostednictvm hudebnho dla, fantazie a mimetick houslov techniky, kter je transparentn k vdom, uvedeny do pohybu a podlej se na utven nov podoby umleckch svt. Umn je tak cestou, kter konstituuje vy a smysluplnj odraz duevnho svta, nebo vnitn svt jako odraz pravdivch a skutench subjektivnch proitk nalezl reln smyslov zrcadlen v psychofyzickm prostoru utvejcm mimetick meziprostor umleck reprodukce a umleckho dla.
[V] tvorb a spdn genia snu se mnohdy projevuje hloubka a vroucnost mysli, jemnost ctn, jemnost nazrn, bystrost pozorovn, pohotovost vtipu [] Sen je kouzeln poetick, trefn alegorick [] Hled na svt v podivn idealizujcm svtle a zhusta umouje psobivost jev nejmoudejm pochopenm jejich podstaty. Co je pozemsky krsn, ukazuje se ve tpytu skuten nebeskm, co je vzneen, v nejvy majesttnosti, co ze zkuenosti znme jako hrozn, v nejdsivj podob, co je smn, s nepostiitelnou drastickou komikou; a mnohdy jsme jet po procitnut tak naplnni nkterm z tchto dojm, e se nm zd, e nm skuten svt nikdy nco podobnho neposkytl.52
52
Freud, Sigmund. Vklad sn. Pelhimov: Nov tiskrna Pelhimov, spol. s r. o., 2005.
45
A tak podobn umlecky subjektivn, expresivn vraz Jaschy Heifetze peklenuje dobu. Jeho hra m schopnost plynout nad asem, zachytvat as, dt asu voln prbh, vtsnat as do jedin chvle, pedbhnout as a naplnit prostor nekonen mnoha odstny svt duevnho ivota, umlecky transformovanmi obrazy. Pokusili jsme se o pohled do svta velk interpretace tvoen tzv. velkou technikou, jeliko je pro ns sjednocujcm znakem umleck jedinenosti Jaschy Heifetze, houslisty, kter ovlivnil houslov nebe 20. stolet, podobn jako sto let ped nm Niccolo Paganini. Fenomenln talent tohoto umlce byl rozvjen od jeho t let, kdy jej zaal uit hrt na housle otec a brzy pot zkuen uitel Ilja Malkin. Jako estilet ji debutoval v svm rodnm mst Vilnius s Houslovm koncertem e moll op. 64 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Na doporuen Leopolda Auera, kter Vilnius osobn navtvil, byl Jascha Heifetz pijat na petrohradskou konzervato, kde jej nejprve uil R. Nalbandian a mezi lty 19111914 a od jeho deseti let poslze Leopold Auer. Ji v tomto ase mal Jascha Heifetz koncertoval v Petrohrad a po ruskch mstech. V Berln vystoupil pod ztitou slavnho dirigenta Arthura Nikische v roce 1914. F. Kreisler, kter byl na koncertu asten, se pozdji vyjdil, e nikdy pedtm neslyel tak brilantn ztvrnn Mendelssohnova houslovho koncertu.53 V jeho karie byly stejn i nsledujc triumfy v Hamburku a v Praze a koncertn turn ve Spojench sttech americkch v roce 1917. Pot se novm domovem Jaschy Heifetze stala Kalifornie, z t vyjdl a koncertoval po celm svt.
53
46
V jeho repertoru nalzme nespoetn mnostv dl tradinho i novodobho houslovho repertoru a vce neli sto jeho vlastnch transkripc, za kter je vysoce cenn pro inovace originl modern harmonie a zrove nebvalou houslovou expresi. Jeho jmno, stejn tak jako jmno Fritze Kreislera, se stalo zkladem vvoje hry na housle a zanechalo otisk v umn celho 20. stolet.54
54
47
1. 8. Prolnn filozofie a interpretace Nathan Milstein

Lidsk mylen [] je ten nejsilnj pohyb. Ve vesmru neexistuje nic tak silnho. [] Co je materiln, mus tedy nejprve pijmout vlastnosti istho mylen, aby mohlo pejt do inertnho stavu na skutenosti. [] Mylenka ztlesuje veker energie rznch stav.55 Vstupujeme do houslovho umn Nathana Milsteina, kter je prostorem umleck svobody, kde vkus a cit pro styl a formu utvej nebvale vysokou kultivovanost a noblesu. Houslista vldne modernm znnm houslovho tnu, kter m znan barevn a vrazov monosti. Pedn se ale jeho hra osvobodila od zbsilho sil pelomu stolet, hledajcho nov interpretan tvar. Z Milsteinovy hry dch svoboda lidskho a umleckho vrazu, vrazu, kter pestupuje magickou hranici hledn a vyjden. Oproti expresivn-subjektivnmu umleckmu stylu Jaschy Heifetze, projevujcmu se napklad v intenzit houslovho vibrta, kumulaci frz, rychlosti hry, nabyla Milsteinova hra na klidu a vstupuje ve vt me do kompozic samch. Umlec ulechtile vol interpretan prostedky a z opan strany otevr autonomn svt a svt modern houslov interpretace. Nov vrazov prvky a vyjadovn hudbou sjednotila nejen subjektivita interpreta, ale pedn odlin hel umleckho vnmn houslisty, kter i novm zpsobem otevel ji zmnn prostor. V vodu tto kapitoly jsme citovali mylenky male Kazimira Malevie. Jeho suprematismus hled nov svt pedmtu. V expresivnm umn vid deformaci, druh napodobivho, karikaturu.
Povrch prounu pestv mt povahu malby a stv se stavbou, kterou je teba pozorovat ze vech stran. Dvat se na ni shora, zkoumat ji zdola. Vsledkem je likvidace jedin, k horizontu pravohle postaven osy malby. Otivm pohybem se zavrtme do prostoru. Uvedli jsme
55
Malevi, Kazimir. Suprematick zrcadlo. Texty k bezpedmtnosti. Praha: Brody, 1997, s. 2324.
48
proun do pohybu, a tak jsme zskali vt poet proniknutch vc; stojme mezi nimi a posunujeme je od sebe. Stojce v tomto leen v prostoru, musme jej zat poznamenvat. Przdno, chaos, protiprodn se stane prostorem, to znamen uritm zpsobem a v uritm pomru. Stavba a mtko d prostoru urit napt. Tm, jak stdme poznamenn, mnme napt prostoru, stvoenho ze stle stejnho przdna.56
Mal dle vyjaduje podstatu umleckho principu, kter nen v prod, ale pouze v lovku, ve mn, a kter modeluje podobu jev.
Chci vytvoit takov odstn, jak nen v prod, avak kdybychom pezkoumali vechny procesy prodn chemick laboratoe, v kadm z nich by pro sebe lovk nael nekonenou harmonii barevnch odstn psychoharmonii, tvar a vstavbu. Zdlo by se mu, e vechno je vystavno logicky a spojit, dokonce promylen; ve skutenosti by ale probhal jen slep pohyb inkovn jev a pouze jev, nebo svt jako proda nic neprojevuje a nezjevuje.57
Proto umleck princip, novodob krsa, pechz vn byt, jako nov zkon tvarovn, co nejcharakteristitji vyjaduje Kazimir Malevi svm slavnm abstraktnm obrazem z let 19141915 ern tverec na blm pozad. Zde prodn idea duchovn i materiln jako ern tverec je jen prnikem vn byt a umleck princip, stojc vn lovka, poznv krsu vn byt a stv se novm zkonem tvarovn, v nm se zjevuje vdom nasmrovan bytm, kter pohlcuje vnitn chaos. Tento proces Kazimir Malevi mistrn pirovnv ke krasohledu s barevnmi sklky a zrcadlem, ve kterm se skrze pohyb a klid utv ornament. Podobn se vyjaduje i Andr Breton ve sv surrealistick knize s nzvem Nadja a pe o Jorisi Karlu Huysmasovi:
Vdy se tak vc ne kdo jin piinil o to, aby se dovedlo a k nejzaz hranici ono nezbytn, vitln rozlien mezi zchrannm psem, kter je na pohled tak kehk a me se stt na spsou, a zvratnm nstrojem sil, kter se spikly, aby ns potopily. Svil mi, jakou rozechvvajc nudu v nm vyvolvala takka vechna divadeln pedstaven; nikdo ped nm nedokzal kdy u ne pizvat m k velkmu procitnut bezdnho na zpustoen pd vdomch monost [] I on podlh onm neustlm podntm, kter pichzej jakoby zven a na nkolik okamik v ns vyvolaj nehybnost ped njakm nhodnm, vcemn
56 57
Lama, Miroslav. Mylenky modernch mal. Praha: Odeon, 1989, s. 262 Malevi, Kazimir. Suprematick zrcadlo. Texty k bezpedmtnosti. Praha: Brody, 1997, s. 70.
49
novm seskupenm, jeho tajemstv bychom asi nali v sob, kdybychom se do sebe podn zahledli.58
sil pelomu stolet se pohybovalo v odkrvn t podstat houslov hry. Na rovni hudebn technick, v uchopen prodnch jev, pirozench princip hra skrze nstroj, a ve snaze o oteven umleckho principu, kter by byl vrazem a vyjdenm modernho umlce.
Vrame se k Nathanu Milsteinovi. Narodil se v Odse 31. prosince 1904. V Odse proil sv dtstv a byl zde kem svtoznmho uitele Petra Stoliarskho, kter jej po tech letech studia poslal k Leopoldu Auerovi na petrohradskou konzervato. O Leopoldu Auerovi vme, e u svch k podporoval rozvinut virtuznch dovednost a e ml i hlubok respekt k umleck individualit a k osobitosti talentu, co nm dokld jejich tak odlin umn, v nm nalzme od Efrema Zimbalista k Nathanu Milsteinovi souasn kontinuln umleckou progresi, ke kter mohl dvat vchoz podnty prv Leopold Auer v prbhu postupujcho asu. Houslista Nathan Milstein vystoupil v Petrohrad veejn poprv v roce 1920 s koncertnm repertorem, kter zahrnoval dla J. S. Bacha, W. A. Mozarta, L. van Beethovena, F. Mendelssohna-Bartholdyho, H. W. Ernsta a H. Wieniawskho. Toto vystoupen mu pineslo prvn velk spch.59 O ti roky pozdji zaal koncertovat spolen s erstvm absolventem kyjevsk konzervatoe Vladimrem Horowitzem. Tyto koncerty, podle vyjden souasnk, ohromovaly publikum svou umleckou perfekc, pozoruhodnou virtuozitou, istou hrou, souhrou a romantinost.60
58 59 60
Breton, Andr. Nadja. Praha: Dauphin, 1996, s. 1920. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Nathan Milstein. Leningrad: Melodia, 1983. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Nathan Milstein. Leningrad: Melodia, 1983.
50
Pask debut, turn po Evrop a pozvn dirigenta Leopolda Stokowskho ke koncertovn s Filadelfskm orchestrem pineslo Nathanu Milsteinovi reputaci jednoho z nejbrilantnjch virtuos doby. Odsthoval se do Spojench stt americkch a zaal inkovat na piblin stovce koncert ron po celm svt. Na potku tictch let zaali kritikov poukazovat na jeho vjimen odliovn styl a schopnost pronikat do autorovy koncepce. Zvlt vyzdvihovali pvtivost a upmnost vyjden v kombinaci s emon plnost a se znnm nstroje.61 Nyn se vrame k mylenkm Kazimira Malevie, kter jako by souvisely s Milsteinovou hrou a s jeho peskupovnm priorit.
Katastrofa Boha nastala sedmho dne, kdy si usmyslel, e zsk pln klid, a protoe plnho klidu je mon doshnout jen tehdy, bude-li zniena sama mylenka, Bh ji vrhl a ona se stala vesmrem nekonenho pohybu. A proto se stal obrazem nemyslitelnosti, a lovk ct nemyslitelnost, hled ho a jde k nmu, nebo nov rj se bude znovu zdokonalovat tak, aby lovk zskal pln klid vi vem fyzickm stavm.62
Pokud jsme do tto chvle nepmo pozorovali prudk rozvoj pohybov, psychofyzick techniky, nalzme v Milsteinov he naprost zlom. 7. jna 1946 vystoupil Nathan Milstein spolen s klavristou Josefem Blattem ve washingtonsk Library of Congress v The Coolidge Auditorium na recitlu, ze kterho byla pozena iv nahrvka. Projdme postupn cel koncert, na jeho programu byla tato dla: Tomaso Vitali Ciaconna, Johann Sebestian Bach Sonta g moll pro slov housle, Nathan Milstein Paganiniana (Variace), Felix Mendelssohn-Bartholdy Koncert e moll op. 64, Fryderyk Chopin Nokturno cis moll pro housle a klavr v prav Nathana Milsteina a Henryk Wieniawski Scherzo-Tarantella.
61 62
Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Nathan Milstein. Leningrad: Melodia, 1983. Malevi, Kazimir. Suprematick zrcadlo. Texty k bezpedmtnosti. Praha: Brody, 1997, s. 48.
51
Nathan Milstein tedy zahjil svj recitl slavnou Ciacconnou od Tomasa Vitaliho, velkolepm a mistrovskm dlem italskho baroka, napsanm pro housle a generlbas v duchu varian prce. Milsteinova interpretace pekroila hranice psychofyzick techniky a toto vdom umn vchz do interpretovanho dla. Tma, mylenka i plastick jdro je nekonenm, plynoucm a tekoucm prostorem, promujcm se v duchu baroknho sfrickho svta i divadla, vstupujce do klidu, rtoriky, virtuozity, kontrast temnoty a vchzejc do svtla a slunce. I virtuozita se stv boskm, konstitutivnm principem. Skladbu a jej interpretaci prostupuje hlubok meditativnost. Geneze interpretanch prvk z jdra tmatu pestupuje princip hmoty a interpret vtz nad hmotou. Nathan Milstein zde podtrhuje rznorodost varrovn hlavnho tmatu jak houslov, tak i emocionln. Druh proveden dlo, Bachova Sonta g moll pro slov housle, pln promlouv duchem nmeckho baroka. Interpretan nadhled prostupuje hudebn pohyb vnjho adagia a prostorov odstup konzervuje vtu z nadasovho zornho hlu. Ve druh vt Fuze interpret uv tzv. klidov rezonace setrvanch smyk, znlch konsonant, toho, co znme ji od Josefa Joachima, jako jedny z konstitutivnch prvk, zde velmi vkusn, s istotou a stylov volen. Akordy hran ze spiccat svou velkolepost kontrastuj ke klidu a poslze i dramatinosti legat a spj k majesttn pompznosti baroka. Zde Milsteinv vkon pipomn varhann hru. Siciliana, jako zpvn, ale i vn tanec v tdobm taktu, je lidovm odlehenm sonty. Me pipomnat svt Brueghelovch malskch dl a piblit ns vce lovku i naivnmu divku, kter neprohld masku baroknho svta. Tuto vtu reprodukuje houslista jako venkovskou idylu, kter evokuje ve zmnn Brueghelovy obrazy.
52
Zvratn, ale i absolutn nemnn tempo bez jakhokoliv zakolsn a mimodn kvalitn zvuk smyce navozuje barokn tajemnou syntzu mylen a ctn. Cel sonta v Milsteinov interpretaci dl dojem velkolepho obrazu, pestoe je hran znan rychleji, ne jak jsme zvykl u jinch interpret.
Paganiniana je Milsteinovou fantazijn kompozic na tmata z Paganiniho skladeb. Jde o velmi strhujc koncertn dlo, kter si Nathan Milstein napsal sm pro sebe. Interpretaci vkld elegantn noblesn lernost, virtuzn nadhled, ironick vtip i sarkasmus, vroucnost italsko-idovskho ple vstupujcho do vibrta, arovn dmonick romantick kouzlo a italsk zpv ve kle barvitch hlas a jejich virtuozit. Milsteinova interpretace tto skladby z strhujc virtuozitou a nenapodobitelnou osobitost.
Mendelssohnv Houslov koncert e moll byl sloen pro koncertnho mistra lipskho Gewandhausu a profesora konzervatoe Ferdinanda Davida, kter tak jako prvn tento koncert provedl s doprovodem lipskho orchestru za zen autora. Jde o slavn dlo, kter maj v repertoru vichni velc houslist. Nathan Milstein vystihuje velmi zpvn a filozofick tma prvn vty, tma, kter si rzn rozvj, a nastoup druh tma, kter je lyrick a je opakovan tak v reprze. V tto vt je vloena virtuzn kadence, napsan samotnm
Mendelssohnem. Milsteinv absolutn smysl pro ist zpv Mendelssohnovy ran romantick prce a jej filozofick koncept jsou mistrovskm prnikem do autorova mylen. Nepochybn si uvdomujeme tradici a kontinuitu cel koly Leopolda Auera, ukotven v Lipsku i v tto symbize Joachimova uitele Ferdinanda Davida a Mendelssohnova dla. Druh vta koncertu je ji typicky romantickou vtou, jej emocionln obsah meme srovnvat s druhou vtou Bruchova Koncertu g moll. Mendelssohnova vta
53
je vak pirozen prost, ndhern rozvjen, peruen ve stedn sti repretovanmi dvojhmaty (soutrylem). Milsteinova interpretace vychz z ran romantickho vrazu, vstupuje do expresivnho vrazu vrcholn romantiky a opt se vrac do klidu a jemnosti. Tet vta je vesel, radostn a virtuzn skotaiv a mohla by bt pedobrazem skladeb rznch rej sktk a tamburin, kte jako by evokovali tuto skladbu ran romantiky a v houslovch skladbch se objevovali i pozdji. Zde, ve tet vt tohoto koncertu, je Nathan Milstein umlcem barvitch scn a nlad, perliv techniky i kontrastnho vrazovho zpvu a velkolepho usazen finle, kter neztrc na typinosti a autenticit. Dojem cel vty na ns psob radost ze hry samotnho interpreta. Proveden Mendelssohnova houslovho koncertu Nathanem Milsteinem je snad nejlep interpretac tohoto koncertu v djinch houslov hry. Chopinovo Nokturno cis moll pevedl houslista mistrn do houslov zpvnosti, ani by naruil Chopinv zmr klavrnho originlu. Je to asn zpv typick chopinovsk melodie. Recitl uzavela virtuzn skladba Scherzo-Tarantella od Henryka Wieniawskho, ve kter dominuj dva rovnocenn prvky jak v expozici, tak v reprze, mezi n je vloena ndhern slovansk melodie, pro Henryka Wieniawskho typick. Tato skladba je jakoby psan Wieniawskm pro Milsteina a je typickou ukzkou jeho hry. Cel koncert byl pijat obecenstvem boulivm potleskem, jak bylo u Milsteinovch vystoupen zvykem. Dla starch mistr, koncerty, sonty a drobn skladby autor 20. stolet mly v repertoru tohoto houslisty stl msto. Byl oceovn za proveden Tartiniho blova trylku a Bachovch Slovch sont.
54
V rozhovoru se vyjdil takto:

Nezle na tom, jakou hudbu pedstavuji svm poslucham. Dva autoi, Bach a Paganini, jsou vdy soust mch program. Co se te Bacha, nedovedu si pedstavit recitl bez zahrn alespo jednoho dla tohoto autora. A pestoe se jejich dla li velkou mrou ve stylu, myslm si, e na rozdl od Bacha a Paganiniho, nejsou zde dn skladatel, kte by sloili takovou hudbu pro housle.63
Vrame se vak jet k suprematismu, nebo skrze jeho mylenky snad pesnji vystihneme rozdl mezi houslovm umnm pedchzejcm Milsteinovi a jeho hrou. Suprematismus se osvobozuje od subjektivity i barvou. Ustupuje od oranov, zelen, modr. Dospje k ern a bl, ve kterch objev istotu energetick sly.
Malba sama o sob je u konce, naplnn a uzaven. Proun se pohybuje od jedn zastvky k druh na cest k dokonalosti. Proun mn dlenskou formu umn a zbavuje malbu individualistickho malovrobce, kter, sed ve svm uzavenm kabinetu a skryt za stojanem, sm svou malbu zan a sm ji dokonuje. Proun zavd do tvoen plurl, protoe kadm obratem objm nov tvr univerzum.64
Mal Kazimir Malevi nalz konstitutivn moment krajnch monost v psoben odporu65, co Andr Breton vyjaduje jako podntn odpuzovn pitalivosti, jejm prostednictvm se doshne obrovskho oiven, co dopluje Hrakleitovm vrokem o harmonii protikladnch napt, jako (napt) luku a napt (lyry).66 Konstitutivnmi se v umn stvaj psobiv sly odmtn, prvky ivota, pdavn prvky, kter svou dynamikou promuj a utvej novou situaci. Jde o ist abstraktn prvky, kter dvaj vzniknout novm formm, odrejcm nov tvr pedstavy. Jsou vyjdenm umleckho vnmn, nikoliv tedy
63 64 65 66
Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Nathan Milstein. Leningrad: Melodia, 1983. Lama, Miroslav. Mylenky modernch mal. Praha: Odeon, 1989, s. 263. Malevi, Kazimir. Suprematick zrcadlo. Texty k bezpedmtnosti. Praha: Brody, 1997, s. 90. Breton, Andr. Spojit ndoby. Praha: Dauphin, 1996, s. 155.
55
pouhm reprodukovnm tvaru, jsou vrazem vazby mezi umlcem a svtem prostednictvm jeho vnmn.67 Zachytvaj jedin obsah umn smysl. Na Milsteinov he si vimneme pedn dvou vlastnost, kter v jeho he vystupuj pozoruhodn umleckosti a neskuten voln, svobodn techniky.
Tento houslista tak nechv sv obecenstvo bez dechu svou vl, temperamentem a dynamickou energi. Vkus a cit pro styl a formu v dlech, kter hraje, mu pomhaj vytvoit komplexn umleck dojem. Souasn jeho intelektuln saturace a hlubok ponoen se do nejhlubch zkout lidskho srdce vytvej zvltn plnost a vitalitu hudebnch tmat, ktermi je tento harmonick hudebnk znm.68
Jeliko ze zkuenosti vme, e mimodn umleck vkony, a jen ve vzcnch okamicch, pesahuj as a prostor, dlo se oddluje od umlce a na tyto konstanty je nahleno jakoby shora, k emu smuje i umn Nathana Milsteina, citujme slova profesora Svetozara Nevole, kter se touto zleitost ze svho hlu pohledu zabv. Ve sv monografii O tyrozmrnm vidn (1947) povauje tento psychiatr trojrozmrn vnmn za nauen pohled, kter nechce spojovat s pravdivost, realitou a objektivitou. Na jeho fascinaci tvrtou dimenz vak profesor Vladimr Vondrek, jeho kolega, reaguje takto: O tom jsme dosti debatovali, nedal si vymluvit, e lovk neme vidt tyrozmrn, alespo pokud uznvme Einsteinovu teorii o asoprostoru, v nm tvrt rozmr je as a pt je rozmr, do nho je prostor zakiven.69 Nemohou ale urit umleck konstelace, podobn jako mezkalinov halucinace, kter zkoumal profesor Nevole, otevrat tvrtou dimenzi a pesahovat as a prostor?
67 68 69
Malevi, Kazimir. Suprematick zrcadlo. Texty k bezpedmtnosti. Praha: Brody, 1997, s. 183. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Nathan Milstein. Leningrad: Melodia, 1983. Svatoov, Kateina. Jak vme, e jsme bytosti trojrozmrn? Djiny a souasnost, 2009, . 7, s. 23.
56
Zd se, e na to profesor Nevole odpovd ve sv knize O smyslovch iluzch a jejich formln geneze (1949):
I normln vnmn je vlastn iluz. [] Skutenost toti nevnmme pasivn, ale dotvme si ji svmi vjemy. Svt je pak definovateln jako horizont monch konstitutivnch vkon vdom a veker asoprostorov byt zskv smysl jen ve vztahu k subjektu vdom.70
Jeliko se sname pochopit zsadn zlom mezi hrou Jaschy Heifetze a Nathana Milsteina, jednu z hranic modernho umn, postavme proti sob slova Romana Ingardena a Jana Patoky. Ingardenova metafyzick kvalita je chpna jako celkov smysl, kter se explikuje i vyvj ve vech slokch (umleckho dla) tak, jako u Bergsona se jednoduch akt pohybu zvnjuje, promt do prostoru v nezmrnm potu tlesnch poloh71. Skrze metafyzickou kvalitu prosvt slavnostn svten strnka svta, emocionln kvalita a harmonie prvk dla se dostv do shody s celkovm smyslem. Jde tedy o dc ideu, kter funguje jako ucelujc initel, kolem nho krystalizuj vechny ostatn prvky72. Modern umn vak dv vypuet svtm smyslu, jak pe Jan Patoka, svtm rozmanitm, od sebe navzjem velmi vzdlenm a oproti harmonii, tuto modern disharmonii, mnohost smyslu spojuje s neklidem a bolest. Jan Patoka akcentuje i hlubok smysl pro svobodu, prostupujc prvky a formln prostedky soustedn na zkladn vznamovou vrstvu znac na kor meta-fyzick vrstvy znaenho ve smyslu vyprvnho. Zde je pravdpodobn podstata rozdlu mezi hrou Nathana Milsteina a Jaschy Heifetze.
70 71 72
Svatoov, Kateina. Jak vme, e jsme bytosti trojrozmrn? Djiny a souasnost, 2009, . 7, s. 23. Patoka, Jan. Umn a as I. Praha: OIKOYMENH, 2004, s. 309. Patoka, Jan. Umn a as I. Praha: OIKOYMENH, 2004, s. 309.
57
Uzaveme tuto kapitolu slovy Jana Patoky:

Umn ve svm souasnm oprotn, to svt, to byt ve svm vtrysku, je to konkrtn smysl, kter vyvstv na zklad prvk pro sebe nmch, to je ryz tvorba, kter se astnme ast na dle: zrove vak p i tom praktick d kaz, e lovk nen pouh transformtor a akumultor energie, kter si vytvoila hra kosmickch sil, nbr opravdov tvr pramen, svoboda.73
Patokova slova jako by vystupovala z houslov hry Nathana Milsteina a pinela poslucham srozumiteln vklad filozofie doby.
73
Patoka, Jan. Umn a as I. Praha: OIKOYMENH, 2004, s. 316.
58
ST DRUH Nvrat k principm
59
2. 1. Zrod princip
S vstavbou vdom psychofyzick techniky hry se poslucham otevr nov dimenze interpretanho umn. Je snahou nalzt nov emocionln jazyk, kter by byl schopen vyjdit slovy, ve kterch se tvr subjekt ocit v e moderny. Star, koherentn obraz svta se rozpad a s nm i celistvost. Pesto paradoxn prv modern psychofyzick interpretan umn nese kd celosti. Tento psychofyzick kd 20. stolet ozname v duchu antropologie, za nov kulturn vzorec. Prv auerovsk kola vytvoila velmi siln a vlivn kulturn klimax, vrazn a typick ohnisko, z nho se zpt do zpadn Evropy a poslze i do Ameriky ily nov umleck prvky. Ve druh polovin 20. stolet v nvaznosti pak teoretick prce houslist a houslovch pedagog k nmu dotvej teoretick zzem. Rozpracovvaj nov kdy v principy, aby bylo mon i na b n rovni vstoupit do jeho vnit nch, skryt i interpretanch forem. Znakem vech teoretickch dl je vak znan mra ve sv dob nutn, ale i prost analytinosti. V dsledku toho se stvaj mn pehlednmi pro uchopen podstaty celku, ze kterho vlastn auerovsk kola vzela. Jde o zmr, nebo je to nutnost, aby principy zstaly skuten tvrn umlecky uchopiteln? Vimneme-li si hlediska antropologickho mylen, Kroeberovy superorganick teorie kultury, zjistme, e chpn prostednictvm princip neme uspokojiv vysvtlit vy kulturn rovinu, kter je tmto principm vlastn. Principy jsou rmcem a zkonitostmi. Z tohoto hlediska je zejm, e psychofyzick umn m sv nadindividuln smovn. Je silou, kter ovlivnila cel 20. stolet.
60
Do dan mry se to projevuje i v tom smyslu, e se interpreti stvaj nositeli a zprostedkovateli novho kulturnho vzorce, kter je ve svm skrytu organizanm principem s velmi jasnmi, avak jemnmi hranicemi mezi systmem a nejindividulnjim umnm. Poznvn prostednictvm princip vylo z doby osvcenstv. Principy apeluj na rozum i spolupracuj s metafyzikou a utvej se skrze sebepoznn. Do princip vstupuje apriorn poznvn, v nm myslc subjekt vkld do pedmtu to, co naerpal sm ze sebe. Na jedn stran se pohybuj v nesvobodn zkuenosti, kter podlh prodnm zkonm, a na stran druh jsou svobodn i umlecky oteven. Finln pedstava tak vznik skrze smysly i intelekt, akoliv rozum smyslov a intelektuln pedstavy kriticky odliuje. Podobn jsou i apriorn analytick soudy v teoretickch pracch Ivana Galamiana, Emila Kamilarova a Yehudi Menuhina ukotveny v prodnch zkonitostech. Dle Kantovy Kritiky istho rozumu z toho vyplv, e pirozen poskytuj monosti syntetickch soud. Akoliv do jev vstupuje pocitov strnka a velk mra senzitivnosti, kter i racionln chpan konstanty prostoru a asu subjektivn modifikuje a transformuje, jevy finln ve sv ist form i v umleckm tvaru vystupuj jako nezvisl na tto pocitov senzitivnosti. Immanuel Kant smyslov vnmn oznauje za nepvodn (intuitus derivatus) a odliuje ho od intelektulnho nahlen. Ponechv mu ale znanou dleitost ve schopnosti utvet pedstavy. Zvlt pak dovednost ve spojen se smysly, dle Kanta, zrcadl schopnost myslet a dobrat se k poznn. To, co Kant nazv transcendentln logikou, je zpsob poznvn, kter se vlun sousted na dovednost a z n erp poznn.
61
Transcendentln logika hovo o elementech istho dovednostnho poznn a o principech, bez kterch nen vbec mon pemlet o njakm pedmtu.74 Ponechme tedy prostor univerzlnm principm, principm, kter jsou zakldajc vpovd a hovo e zatku, je m v myslu obsahovat zivou autoritu zrodu.
74
Kant, Immanuel. Kritika istho rozumu. Bratislava: Pravda, 1979, s. 102.
62
2. 2. Menuhinv nvrat
Kdy legendrn houslista Yehudi Menuhin 12. bezna 1999 zemel, uzavela se posledn kapitola houslovho umn 20. stolet, skonilo jedno ndhern obdob.75 Tento zzran talent, snad jeden z nejvtch dtskch talent vech dob, ml ji v dtstv absolutn kvalitu i dokonale vyeenou techniku hry a byl na rovni dosplch svtovch interpret. V jedencti letech vystoupil v newyorsk Carnegie Hall s Beethovenovm koncertem, a ve tincti letech provedl v Berln pod dirigentskou taktovkou Bruna Waltera velkolep program sestaven ze t svtovch koncert Bacha, Beethovena a Brahmse takovm zpsobem, e prv jeho hudebn zralost nadmru pekvapila znalce i kritiky. Yehudi Menuhin ve svch memorech uveejnil ivou vzpomnku na setkn s Albertem Einsteinem pi tomto koncert: Pamatuji si velmi jasn, jak Albert Einstein bel pes pdium, ani se nenamhal jt zadem, obejmul m, pivinul m na svou hru a svm astronomicky pehnanm hlasem zakiel: Nyn vm, e Bh existuje.76 Reputace Yehudiho Menuhina stle rostla a vystupovat s nm se stalo pro pedn dirigenty ct. Kdy jej ale slyel hrt houslista Fritz Kreisler, pronesl po vyslechnut jeho hry prorockou vtu: Pedpokldm, e toto zzran dt by mohlo mt v budoucnu velk pote. Co se tak splnilo. Zlom v umleck karie Yehudiho Menuhina, kter nastal v jeho dvaadvaceti letech, otevel jeho dlouhou a pokornou cestu hledn pirozench hernch princip, cestu nvratu k podstat hry, respektujc zvukov monosti nstroje v duchu pirozen pohyblivosti a jejch umleckch vchodisek.
75
Umn housl. http://www.myskreen.com/theatre-concert-spectacle/4276910-l-art-du-violon-audela-du-violon-neveu-oistrakh-menuhin. Neznm autor. Yehudi Menuhin. Music Alliance Membran GmbH, Sony Music, 2010.
76
63
Toto velk sil vedlo Yehudiho Menuhina k napsn jeho dla Six Lessons (est lekc). V nsledujcch kapitolch proto erpejme impulzy z tto prce a rovn si vmejme dalch dvou dl, Galamianovy Contemporary Violin Technique (Souasn houslov techniky) a Kamilarovy knihy O technice lev ruky houslisty. V linii tmatu a v klov otzce transparence houslovho tnu vak smujme i vlastn cestou, vychzejce z praxe, a pohybujme se v irokm kontextu souvislost mezioborovch pesah.
64
2. 3. Vchoz principy Problm dechu a rytmu

Yehudi Menuhin ve sv prvn lekci hry na housle uvd dechov cvien pro ovldnut schopnosti vdomho dchn v souvislosti s nejnzornjmi problmy houslov techniky, kdy by ml dech setrvat klidn, pravideln a nezvisl na tto technice. Prv cvien pro co nejhlub a asov dlouh ndech a vdech mohou vst ke schopnosti rovnomrnho dchn a zlepuj kontrolu innosti plic. Dech, brna ivota, se nm otevr jako jeden z princip a kl k modernmu houslovmu umn, vstupuje do kvality a krsy houslovho tnu, frzovn a umleck koncentrace. Vdom dchn otevr vdom mylen. Vdom ndech meme vnmat jako okamik soustednho sebeuvolnn, kter psob na jednu stranu ke zklidnn mylen a k uvolnn sval a z druhho pohledu jako hudebn-duevn pprava, naplnn prostorovm pohybem. Niternm ponoenm se do sebe jsou potlaeny ruiv vnj vlivy a je posleno vnitn vnmn a konn a maximln fyzick uvolnn me poskytnout pln duevn soustedn. Z hlediska pohybov strnky houslov hry odpovd ndech nstupu nebo odpruen v prbhu hry i v zvru frze apod. V rznch intenzitch se tak usnaduje nstup k pohybu, kter je pedem promtnut v pedstav. Pokud bychom tento problm sledovali z hlediska psychologickho a finln i hudebn-imaginativnho, psob zde tzv. ideoplaztick princip (B. R. Forer) mimovoln mechanismus, kter umouje velmi ivm pedstavm a mylenkm uskuteovat se v relnch mezch.77 Je opakem nsilnho pepnn vle a funguje na principu duevnho klidu.
77
Vojek, Karel. Autogenn trnink. Praha: Avicenum, 1988, s. 48.
65
Podvejme se na tento problm mylenm vchodn a starovk filozofie, prv pro jejich chpn dchn v irch duchovnch dimenzch. Slovo prna oznauje v indick literatue dech, vzduch a posvtnou esenci ivota. Vraz chi, vzduch, kter plcemi dchme, je v nsk medicn zrove ivotn a kosmickou energi. I ve starovkm ecku byl vraz pneuma vzduchem, dechem a tak duchem a esenc ivota. Vraz pro brnici phren odpovdal mysli. Tak latina m vraz spiritus- jako synonymum dechu a ducha. Slovansk jazyky maj stejn slovn zklad u slov dech a duch. Podobn jako starovk i progresivn soudob psychologick techniky vyuvaj dech a dechov cvien k mobilizaci duchovn energie a k plnmu soustedn na procesy, kter probhaj v nitru.78 Pokud i v houslov he povme dech nad pouhou fyziologickou funkci, jeho vliv skrze duevn koncentraci a pohybov organismus dosahuje k nejumletjm slokm prostednictvm rezonance nstroje, dynamiky, barev, artikulace, vibrta, frzovn atd. Je vlastn podstatou nepetritho pohybu i velk techniky, techniky vychzejc z velk hern pohyblivosti rukou. Nejprve dech vchz do znn housl skrze pirozenou rezonanci nstroje a netlumen houslov kmity. Do tchto souvislost nechme dle vstoupit nejjednodu princip a prapvodn podstatu housl a smyce a jejich rozeznn, kterou popisuje houslista Yehudi Menuhin. Tedy: dut tleso s napnutou strunou a luk a p. Po vystelen z luku se ttiva jet njak as chvje. Jde o velmi jemn kmitn, kter jde a za hranici slyen.79 Podobn smyec rozechvv strunu a hudebn dlo, pedstava, citliv hmat a sluch moduluj dynamiku, charakter a barvu houslovho tnu.
78 79
Grof, Stanislav, Grof, Christina. Holotropn dchn. Opava: HOLOS, 2011, s. 46. Menuhin, Yehudi. es hodn hry na huslch. Edin stredisko SVT v Bratislave, 1978, s. 9.
66
Vzhledem k tomu, e dech, kter vstupuje do rezonance nstroje, nese melodiku, artikulaci, rytmus a mnoh dal hudebn-vrazov sloky, je ji v tomto vchozm okamiku nutn uvaovat o koordinaci hudebnho a technickho asovho prbhu. Podstata tohoto problmu je charakterizovna Ivanem Galamianem jako nutn rozlien dvou asovch psem, kdy technick asov prbh, asto rychlej pprava jet ped rozezvuenm tnu, ovldan skrze procviovanou synchronizaci, odpovd pesnmu rozeznn nstroje podle hudebnho zpisu a v odpovdajcm tempu, nebo hudebn asov prbh je rozhodujc. Prv rytmick, smykov, dynamick a artikulan varianty a cvien ve zpomalench tempech, pomhaj k uvdomn si zmn svalovch pocit a k jejich koordinaci. Jeliko jde i o vdom ovldnut souvislost pohybu a klidu ve he, zstv pro ns stle ptomn vchoz princip dechu. Pro nepetrit a prostorov znn, ve vztahu k velk technice, hledejme dal fundamentln nosn principy. Od bulharskho houslisty, kter studoval na petrohradsk konzervatoi, Emila Kamilarova, si vypjme princip pohybu a klidu. Emil Kamilarov jm oznauje tzv. dvojjakost pohybovho procesu, ve kterm se neustle setkvaj a jaksi navzjem zpas dva stavy pohyb a klid80. Sm se touto otzkou zabval v souvislosti s levou rukou houslisty pro monosti nepetritho pohybu po celm hmatnku v zjmu minimalizovat statinost, oproti dsledku pehnanho fixovn svou podstatou klidovho principu hry v polohch. Prv voln, nenucen a lehk pechod z jednoho stavu do druhho, ze stavu pohybu do klidu a obrcen, povauje Emil Kamilarov za kl k technickmu mistrovstv interpreta.81
80 81
Kamilarov, Emil. O technice lev ruky houslisty. Praha: Editio Supraphon, 1973, s. 7. Kamilarov, Emil. O technice lev ruky houslisty. Praha: Editio Supraphon, 1973, s. 7.
67
Jako druh ns bude zajmat Menuhinv princip plivu a odlivu. Na tomto pirovnn Yehudi Menuhin nalz a vyvj opan impulzy ve smru kadho libovolnho nepetritho pohybu, co ve vsledku pin neustlou cirkulaci psychofyzick energie pi he, vyplnn tepem a rytmem. Vchozm a stednm je mu tep lidskho srdce a rytmus dchn. Oba tyto principy pln vyuvaj prodnch zkonitost a opraj se o Newtonovy prodn zkony. Vstupuj do asovho a prostorovho znn tnu a jsou zzemm vy umleckosti na cest k houslov interpretaci. V neposledn ad v sob ukrvaj mnoho dlch prvk houslov hry.
68
2. 4. Hledn novch zdroj

Fragmentalizace, kter se stala charakteristickm rysem umleckho jazyka v e modernity, technika rozloen a syntetizace, hledajc cestu k vstinjmu vyjden nov konstituovanho subjektu ve 20. stolet, nalezla pestrost svch forem a nsledn tak vrazovch monost i v houslov interpretaci. Jejm zdrojem je znan mra sebereflexivity, novho zpsobu uchopen vc a svta prostednictvm vdom, kter nechce bt pohlceno svtem, ale usiluje svt obepnout a uzavt (odkaz k transcendentln fenomenologii Edmunda Husserla). Pohyb, pznak modern doby, se stv pedmtem analzy. Je hledna mechanika pohybu ve vysplch i v elementrnch podobch. Podobn jako kubismus uinil ze stereometrickch forem novou stavebn jednotku obrazovho svta, aby hloubji uchopil obrazov prostor, modern houslov interpretace nalz v rozlnkovn tla a v mechanice pohybu nov zdroje zvukovch a vrazovch intenzit. Ivan Galamian nov charakterizuje dokonalou houslovou techniku jako rozvinut vech duevnch schopnost tak, aby bylo mono dokonale realizovat vechny hudebn pedstavy82. Techniku popisuje jako schopnost vechny dleit pohyby bhem hran v prav a lev ruce duevn dit a tlesn ovldat83. Aby byla technika ve spojen s interpretac, rozliuje u houslovho vkonu fyzick, duevn a estetick faktor. Z hlediska fyzickho jde o uvdomn si anatomickch vlastnost kloub a sval ve formch odpovdajcch he. Duevn faktor vychz z porozumn tto innosti a ze schopnosti ovldnout tuto psychofyzickou rove a mt nad n kontrolu. Duevn faktor je propojen
82
Galamian, Ivan. Contemporary Violin Technique. Copyright. Massachusetts: Galaxy Music Corporation, 1996, s. 2. Galamian, Ivan. Contemporary Violin Technique. Copyright. Massachusetts: Galaxy Music Corporation, 1996, s. 2.
83
69
s estetickm faktorem, kter ji na rovni interpretace vstupuje do hudebnho sdlen a do svobodnho komunikanho prostoru. Aby byla nov cesta schopn otevt a konstituovat nov celek, vyla z odlinho zpsobu podprn nstroje. Oproti statickmu pevnmu dren housl je uplatovn dvoubodov i s hrajcmi prsty spe trojbodov a tybodov princip podprn nstroje, promnn v zvislosti na he, fundamentln nesen hudebn pulzac, plynouc frz, tedy opt nepetritm hudebnm pohybem a volnou pohyblivost kloub. Otevr se tak irok pole monost penosu pirozench a mechanickch energi skrze nstroj. Energie dechu, tepu lidskho srdce, krevnho obhu, pirozen pulzace, setrvanosti, dopadu a odrazu, akce a reakce, volnho pdu, ten pi tahu smyce i tvoen zvuku na principu pky napklad u konzonant apod. Tyto vchoz zdroje a prostedky penosu energie skrze nstroj se mohou stt mezilnky promny houslov hry v hlubokou duevn innost, nebo veobecn ve he funguj na principu pohybu a klidu. Jsou nosn pro oteven, modifikovan houslov tn i pro uvolnn jednotlivch hudebnch parametr a jejich rznorod a svobodn zapojen do celk. V tchto souvislostech hraj nsledn velmi dleitou lohu i tzv. psychick energie. Tento termn uvme dle Carla Gustava Junga, kter navzal na Sigmunda Freuda, ale vchoz freudovskou koncepci transformoval a za zdroj psychick energie oznail instinkty. Prostednictvm zrcadlen v psychofyzickch energich vystupuje do poped osobn nevdom se zapomenutmi a podprahov vnmanmi zkuenostmi, kter odrej individualitu a jej vvoj, historii i kolektivn nevdom, kter C. G. Jung charakterizoval jako zdroj kreativity a sdlo univerzlnch obraz, archetyp. Archetypy asto nalzme skryt ve sdlen interpretovanch dl.
70
C. G. Jung nalz souvislost mezi archetypy a instinkty.

Instinkt uruje Jung jako nevdom fyzick popud k akci, zatmco archetyp pokld za psychick protjek instinktu.84 Lidsk kultura neutralizuje niiv vliv psychick energie, vzan na archetypy, a me je vyuvat pro vlastn civilizan sil, vytvenm harmonickch a konzistentnch duchovnch systm, ve kterch se archetypy objektivizuj v podob symbol archetyplnch obraz.85
C. G. Jung pln akcentuje hodnotu autonomn psychick energie vzan na archetypy a zdrazuje nutnost hledat vhodn rituln-ideologick vztah k tmto psychickm silm zvlt v modern dob, kdy se lovk tzv. stv mrou vech vc, pokud je popr nebo tranformuje jen ve vlastn rozum a vli, co nsledn negativn vede k tzv. fenomnu psychick inflace.86 Otzku hledn vhodnho rituln-ideologickho vztahu k psychickm silm a psychickm zdrojm si dovolme v houslov he a interpretaci prolnout do souvislosti s vdomou ovldanou a kontrolovanou psychofyzickou innost, kterou bychom z pohledu Lacanovy psychoanalzy ve vchoz rovin mohli
charakterizovat pomoc t fz. Fzi pirozenho, tzv. jevcho se J, kdy jsou hledny a ovldny pirozen i umleck formy a jejich zvukov monosti, fzi navozen estetickho, kdy je poslen reflexivn postoj a jsou prohloubeny zvukovumleck monosti a je aktualizovna relace J Druh, a tet fzi tzv. distance, kdy ji vystupuje umleck dlo, schopn samostatn existence.87
I v intepretanm umn se v mimodnch okamicch v prbhu tvrho procesu objevuje tento tvrt rozmr, kdy se dlo pln oddluje od interpreta a zcela zvltn a pln vstupuje do komunikanho prostoru.
84 85 86 87
Budil, Ivo. Mtus, jazyk a kulturn antropologie. Praha: Triton, 1995, s. 109. Budil, Ivo. Mtus, jazyk a kulturn antropologie. Praha: Triton, 1995, s. asi 109. Budil, Ivo. Mtus, jazyk a kulturn antropologie. Praha: Triton, 1995, s. 114. Zuzka, Vlastimil. Mimsis fikce distance k estetice XX. stolet. Praha: Triton, 2002.
71
Zvlt ve vchozch fzch sob oste kontrastuj sly pohybu a klidu. Je ale clem, aby se doplovaly, podobn jako plynouc a cyklick as, a daly prostor interpretaci v jejm smyslu hudebnm, estetickm a hudebn-komunikanm. Vrame se vak k vchozm pirozenm formm a jejich zvukovm monostem, kter vystupuj jako principy v prci Sixs Lessons (est lekc) Yehudiho Menuhina.
72
2. 5. Koordinace pohybovho organismu

Aby ruce houslisty skuten mly nejjemnj schopnost penosu hudebnch pedstav, vrazovch a psychickch impulz prostednictvm nstroje, je teba, aby proly ppravnou pohybovou prpravou, kterou Yehudi Menuhin detailn rozfzoval pro pravou ruku ve sv lekci 2 a pro levou ruku v lekci 3. U prav ruky je pozornost vnovna nejvce koordinaci prst a jejich lnk a pohybm palce. Jde o velmi jemn sly, o kter, podobn jako napklad i o vibrto, mus houslista po cel ivot peovat a vdom je ve sv technice zulechovat. Cvien vedou ke schopnosti citlivho kontaktu s nstrojem, k monmu pizpsoben organismu nstroji (Emil Kamilarov), ke schopnosti tvrnch a zench impulz, k vyrovnn sil energie a odporu, k vdommu klidu ve he a svalov volnosti, k pivykn si odstupovanmu svalovmu tonusu ve vztahu k prunosti smyce, dynamice a prun pohyblivosti kloub. Od samho potku Yehudi Menuhin pstuje tzv. hru na impulzy, kter dv monost vy tnov kvality, a to i v etnch kombinacch pi zmnch rychlosti tahu a zmnch dynamiky na jednotlivch smycch. Galamianovu mylenku odlien hudebnho a technickho prbhu rozvj o pojmenovn tzv. nulovho bodu, stavu nejmen nmahy, stadia, ve kterm si uvdomujeme zodpovdnost ruky za vyvaovn smyce a funkci ramene a nadlokt pi nesen vhy smyce v dob napklad tahu vzduchem pi obrtce.88 Po a extrmnm vdomm rozpohybovn ruky ve vech kloubech m Yehudi Menuhin k pohyblivosti, kter se stv neviditelnou a kter je spe pocitov. Spje k charakteristickmu zvuku housl k jedn legatov linii a k pedstav jedinho neperuovanho tnu.
88
Menuhin, Yehudi. es hodn hry na huslch. Edin stredisko SVT v Bratislave, 1978, s. 48.
73
I lev ruka prochz v Menuhinov tet lekci mnohostrannou prpravou, jejm zmrem je zajistit j co nejvt volnost pohybu po celm hmatnku v nov situaci trojbodovho podprn nstroje. Menuhin nejprve vyvj cit pro vyvenost a prunost a teprve na tomto zklad stav slu a vkon. Podobn jako Ivan Galamian a Emil Kamilarov klade draz na techniku palce. Pi he na housle vydme ze sebe to nejlep a potom, kdy se naume palec pouvat a ovldat ho.89 loha palce tak vstupuje do hry v souvislosti s trojbodovm podprnm housl. Jde o formu kontaktu s nstrojem, kter nebrn pirozen pulzaci, a tedy i penosu vnitnch impulz od hre k nstroji v opanm smru. Hra prst je tak skrze prunost kloub a uvolnn po kadm tlaku doprovzena dle rychlosti, zpsobu hry, dynamiky a barvy tnu pohyblivost a energi smujc z od housl pi zapojen a koordinaci vertikln, horizontln a diagonln pohyblivosti. Kruh i kulovit prostor bv asto chpn jako symbol celku. Ji renesann architekt Andrea Palladio, kter vysoce uznval tvar kruhu, se vyjdil takto: Je v nejvy me vhodn, aby znzornil jednotu, nekonenou esenci, rovnomrnost...90 I Yehudi Menuhin dospje ve sv tet lekci (podkapitole Kruh) ke kruhu i k prostorovm elipsm, kter opisuj klouby prst, palce, zpst a lokte, aby zkoordinoval ti smry pvodn oddlen pohyblivosti, tedy smr vertikln, horizontln a diagonln, vetn protipohyb. Touto vysoce jemnou a soustednou prpravou spojuje po tnov strnce svt hudebn a vnitn (subjektivn), v nejcitlivjch a nejjemnjch nuancch. Pohyblivost pestv bt omezujc. Je harmonicky vyladn, zahrnuje i monosti dynamick hry od lev ruky a rychlost promnn, dynamick vibrto, do nho vstupuje energie psychick.
89 90
Menuhin, Yehudi. es hodn hry na huslch. Edin stredisko SVT v Bratislave, 1978, s. 49. Gssel, Peter, Leuthuserov, Gabriele. Architektura 20. stolet. Praha: Slovart, 2006, s. 11.
74
Ovem pedpokladem tchto monost je jako vchoz stereometrie, prostorov pohyblivost ruky rozlnkovan klouby, nejprve jednotliv a poslze zkoordinovan skrze prunost, balanc a opan impulzy ve smru kadho pohybu do pohybov nepetritch forem. Zvltnost modern houslov techniky je bezpochyby technika vmn poloh. K zajitn jej hladkosti, nezvislosti pohyb vmn na he prst je nutn pedn ovldnout synchronizaci palce a zpst, vrazov i technicky pedjmajc hudebn prbh. V souvislosti s oblast hmatnku, kde vmna probh, velikost vmn, rychlosti pohybu ruky a ve vztahu k dynamice je nutn rozvjet i spoluprci dalch kloub s palcem, kter by zajistily nejen kvalitn mechaniku hry, ale hlavn a pedevm jistotu realizovan pedstavy po strnce hudebn a finln vrazov. Bulharsk houslista Emil Kamilarov vnuje pozornost pohybu po celm hmatnku na konkrtnch pkladech, kde pedn odliuje jedin hrnn pohyb cel ruky, kter sjednocuje pas (tzv. velk technika) od malch pohyb, kter jsou hrnnmu pohybu podzeny. Vm si rozsahu pase, kter se stv smrodatnm pro vnitn pohybov formy, napklad mru vyboen lokte pi pohybu do vysokch poloh a charakteru a typu vmn smrem dol. Podstatn, vzhledem k technice palce, velk technice a interpretaci, je, e Emil Kamilarov odliuje vdomou palcovou techniku, tedy aktivn pohybov kony palce, kter vyaduj speciln vypracovn, od mnostv rozmanitch pomocnch pohyb, kter jsou pasivn a nepodlhaj kontrole vdom.91 Ze zkuenosti si tak uvdomujeme, e kvalita palcov techniky a techniky vychzejc z pohyb velkch st ruky je utvena i nejvnitnj umleckou pedstavou, nebo vychz z pohyblivosti od hre, tedy i z intenzivnho nepetritho, hudebn-duevnho oiven z hudebn pedstavy a z pohyblivosti, kter hru asov pedjm.
91
Kamilarov, Emil. O technice lev ruky houslisty. Praha: Editio Supraphon, 1973, s. 55.
75
V dsledku toho se roziuje i asov prostor hudebnho dn, z hlediska Husserlovch pojm, prostor protence (co bezprostedn oekvme) a retence (co bezprostedn minulo). I v tomto druhm smru (retence) palcov a velk technika reaguj na pokyny sluchu a dynamicky a rezonann tn dotvej.
76
2. 6. Nepetrit pohyb a kontrast klidu

V pedchoz kapitole jsme zaznamenali fzi stereometrie, analzy pohybu a rozpohybovn pa a rukou ve vertiklnm, horizontlnm a diagonlnm smru, kter pozdji pechz ve vnitn svobodn vraz, kde jeden pohyb plasticky pronik druhm, aby i vnitn rozvolnil hudebn strukturu a celek. Hudebn uvaujeme o polyfonnch barevn-dynamickch psmech, vynen melodii, harmonii, rytmu, artikulaci, vrazu, gesta a zvuku a mnoha dalch slokch vyplvajcch z hudebnho pohybu. Podobn jako mal Vincent van Gogh vyvjel svou techniku od jednotlivch jednoduchch zkladnch tah a v dsledku toho zpotku a geometricky uspodanch krajin a postupoval pes nepatrn, tm nepostehnuteln chvn u prodnch motiv, kter by nm mohla pipomnat oiven houslovho tnu dechem i vzduchem, houslista Yehudi Menuhin tak vychz z impulz, tedy jednotlivch tah, z gravitace, kyvadlovho pohybu, z jemnho chvn ttivy luku po vystelen pu pirovnvanho k pirozenm impulzm, k rezonanci housl atd., a pechz k zachovn energie ze setrvanosti, v podstat k akci a reakci (reaktivn energii), sle odporu, provzan s fyzickou a duevn energi a s tvr silou. Zlomovou prac male Vincenta van Gogha je dlo Tkadlec ped zavenm oknem z roku 1884, kde mal zachytil nepetrit pohyb, nepetrit tok lini u pltna, kter se posouv tkalcovskm stavem, a tm zjevn i po strnce vrazu posunul a nsledn i rozvolnil vlastn umleckou techniku. Prv nejen z technickch a zvukovch, ale pedn z hudebn-vrazovch zmr propracovv Yehudi Menuhin energii odporu v prci proti gravitaci a zachovn stlho pohybu v horizontlnm smru i zachovn kyvadlovho pohybu v nepetrit form a finln nalz opan impulzy, navzjem se etzc pohyblivost, kter je ozvnou na kmitn housl a zapojuje cel tlo do rezonance.
77
Za ohnisko Menuhinovy prce ozname zpsob nepetritho znn houslovho tnu na principu plivu a odlivu. Tento princip utv skrze protipohyby rovnovhu, kter je svou podstatou klidov, a paradoxn vyla z pohybu a z jeho bohat lenitosti. Finln se jm Yehudi Menuhin zabv ve sv est lekci. Na nkolika pkladech postupn vytv cel etzec zptn vlny, pohyblivosti reagujc na rezonanci. Vychz od impulzu odrazu v kontaktu chodidla a zem, kter uvd do pohybu celou vlnu odlivu, jdouc pes lehk oten tla, uvolnn ramen vzad, v opanm smru od housl, k otevenmu uvolnn postupn vech kloub ruky a k palcm, kter se tak doslova stvaj vyslai i zptn antnami zeslyitelnn, zvnitnn hudby. Tato zptn zvukov vlna je nesena psychofyzickou energi a uvd do pohybu tvr energii, prci s alikvotn rezonanc, zvuky i tichem. Z klasickho hlediska m houslov tn monost znn s plnm jdrem, vzdunm obalem, prostorem i se ivou, tvrnou, polyfonn rezonanc. Ji v tento okamik meme hledat i hudebn psychickou cestu z opanho smru a vyjt od pohybovho klidu a z ticha ve smru ke znn a k pohybu, nebo rovnovha, kter z principu plivu a odlivu vyla, je stavem klidovm. Uvedli jsme jako jeden z princip Menuhinv pliv a odliv, nebo je ohniskem jeho prce a m podstatu v nepetritm znn. A tento okamik ist hudebn pedstavy a svobodnho znn houslovho tnu ns me pivst k plnmu pochopen mnoha dlch prvk, kter jsou analytick a finln stavebn ptomn i nezbytn pro fungujc celek. Pod napklad levou rukou se tak skrv smysl p vodn analyticky vycvi ovan horizontln a diagonln pohyblivosti, kter je vsledn reakc na vertikln dopad prst skrze zptnou vlnu, do kter vchz jako jedna z monost i napklad nepetrit kruhov hybnost. Je ale teba, aby prstov technika fungovala na principu pohybu a klidu, napt a uvolnn a veobecn byla prun a tvrn a nebrnila tto zptn psychofyzick rezonanci.
78
Podstatnm mezilnkem je v tomto smyslu nejen prunost vech kloub, ale i kontakt hlavy s nstrojem skrze podbradek housl, kter by umooval obousmrn penen impulz pulzace, taktu a rytmickch impulz i uvolnnho duevn tvrnho klidu a i vrazov pocitovch sloek plynoucch mezi hudbou a podvdomm. Houslista by ml bt schopen i plnho odpoutn hlavy od podbradku, aby nebrnil toku dynamickch vln, sycench energi odrazu a vchzejcch do ruky, dynamicky rozlnkovan klouby. Tak se dobrme k dynamick he, dynamickmu vibrtu i k monostem dynamickch smyk, reagujcch na pomr zmny tlaku a tahu (rychlosti). Asociace ns pivedou k pracm newyorskho male Hanse Hofmanna, abstraktnho expresionisty, kter v eseji Search for the Real in the Visual Arts (Hledn relnho ve vtvarnm umn) popsal svj malsk princip takto:
Hloubka, chpan v obraznm smyslu, se ned vytvoit odstupovanm uspodnm pedmt vzhledem k bodu perspektivy ve smyslu, v nm perspektivu chpala renesance, nbr naopak (a v naprostm popen tto doktrny): vytvenm sil ve smyslu push and pull [tlaku a tahu].92
Podobn s takto tvrn prostorov utvenm zvukem skrze smycovou techniku je hudebn prostor odlin kdovn, ovem zdaleka neuvaujeme pouze ve smyslu k abstraktnmu expresionismu, a to proto, e do hry vstupuje i uvolnn lenitost hudebn struktury, kter je charakteristick pro postmodernu. Navc me tento interpretan znak pln vystihnout znn mnoha styl, nebo po tnov a vrazov strnce pispv k lenitosti, plasticit, hloubce a ivosti hudebnho obrazu. Ve skutenosti se vak obracme u k pozdn dob barokn a k druhmu Newtonovu prodnmu zkonu, jeho ovldnutm, tedy i zvldnutm napklad mnoha kombinac smyk, kter pracuj se zmnou tlaku a rychlosti, i v interpretanm umn dospvme k existenci asu ve spojen hmotnosti a zrychlen, principu, kter odkrv pesah k monostem prac s dynamickm pohybem a nikoliv jen k pesn metronomickmu, nbr i k pln subjektivnmu zvnitnnmu asu vytvejcmu prostorov lenit hudebn obraz.
92
Hessov, Barbara, Grosenickov, Uta. Abstraktn expresionismus. Praha: Slovart, 2005, s. 88.
79
2. 7. Pesah subjektivity
Hlubok zjem teorie a praxe houslov interpretace o analzu psychofyzick oblasti houslov hry a techniky ns pivd k nzorm vdce Francisca Varely, kter v polovin devadestch let pln rozvinul metodu neurofenomenologie. Tato kombinace neurovd a fenomenologie pispla ke studiu provn, ve spojen s mysl a vdomm. Neurofenomenologii je vlastn mylenka ztlesnn mysli, mysli, kter je zvisl na form tla. Zastnci vtlesnn mysli tvrd, e vechny aspekty kognice, jako napklad mylenky, pedstavy, pojmy a kategorie, jsou determinovny vlastnostmi konkrtnho tla.93 V poslednch patncti letech je navc zvaovna mylenka, e titm mysli je tlo propojen v akci.
Z tto perspektivy se mozek jev jako dynamick (nikoliv syntaktick) proces relnch asovch promnnch, s velkou sebe-podajc schopnost (nikoliv mainerie reprezentac). Tedy v tomto smyslu nen mysl v hlav, protoe jej koeny sahaj do tla jako celku a tak do rozenho okol, kde se dan organismus prv nachz.94
Tak neurofenomenologie sten opodstatuje promnu houslov hry v hlubok poznvac proces, kter by umonil hudebnm, duevnm a emocionlnm pedstavm se v pirozen-umleckch formch uskuteovat.
Pesunem pozornosti umlce k interpretovanmu hudebnmu dlu se soustedn dostv do oscilace mezi provajcm j a subjektem situace dlem on, 3. osobou. Tto jist polarity jsme si mohli v prvn sti prce vimnout mezi vrazn expresivnm umnm Jaschy Heifetze a houslovou hrou Nathana Milsteina, kter pesahovala hranici exprese a j a vstupovala do interpretovanch dl ve znateln vt me.
93 94
Oplitilov, Iva. Nelinern as v postcageovsk hudb. iv hudba, 2010, ro. 1, . 1, s. 122. Oplitilov, Iva. Nelinern as v postcageovsk hudb. iv hudba, 2010, ro. 1, . 1, s. 123.
80
Sname-li se ble uchopit jist meziprostor, kter by opodstatnil lohu vdom psychofyzick prce v interpretanm umn, uvdomme si pozici umleckho proitku, nebo ten nen jen soukrom a neodehrv se v izolaci, nbr je osobn a uskuteuje se v objektivnm svt, m zetelnji vystupuje role psychofyzickho umn v komunikanm prostoru a loha intersubjektivity. Psychofyzick umn otevr novou citlivost, nebo interpret pekonv fundamentln tnov limit, pekrauje do oblast ticha, zvuk a alikvot, kter vstupuj do houslovho tnu a houslov hry prostednictvm pirozench forem a skrze vysoce duevn innost se pohybuj v ivch intenzitch, rozlinch asovch stopch a tvarech. Akoliv principy mohou jednotliv pipomnat rozpadajc se svt, jako duevn innost jsou nepetrit neseny a osobit rozvjeny v ase, a jeliko nejen vchzej do hudebnch dl, ale jsou jimi i zptn modelovny, stvaj se jako duchovn meziprostor nosnmi v rmci hudebnch dl. Nejsou samoeln, ale podpraj a nesou interpretan kdy, sdlen, dle interpreta uspodanho ve smyslu vznamov jednotky i mnohosti. Interpretace tak v ase a prostoru dospv od du a pevn struktury k promn v komunikan prostor, zcela svobodn a oteven, nebo hudebn sloky jsou neseny pirozenmi, psychofyzickmi energiemi a lidskou tvr energi. Hudba se stv citlivou a jemnou duevn komunikac v rovin sdlen i estetiky. Jeliko v tchto z hlediska umn 20. a 21. stolet novch formch houslov hry a techniky je reln ptomn i klid, kter charakterizujme jako dynamick klid, stvaj se vchozmi nepetritho duevnho oiven (Max Dvok) a pesaen hranice hmotnho, kdy se hmotn stv podrunm. M tedy monost vystoupit tvr akt a ryze umleck prostedky na podkladu souladu duevnho a fyzickho faktoru.
Pokud lidsk tlo na zatku 20. stolet vystupovalo v industrializac promnnm ase i jako silueta bez ivota a jeho prav podstata skryta za matoucm
81
povrchem95, hled 20. stolet i souasnost houslov interpretace cestu k vdom, k pravmu vnitnmu ivotu, kter by se otevel skrze houslovou hru. Paradoxn tento proces ji probhal a el a jde nezvisle po vlastnch cestch i za socialistickho realismu a komernho umn.
Rozen zvukovch a tnovch monost ns tak pivd do centra hudby, kter mnohem eji pracuje s percepc, nebo poslucha m na poli psychofyzicky utven hry podstatn vt monosti osobitho dotven hudebnho znn. Zde meme jet znatelnji vstoupit do prostoru nelinernho asu, atemporality, ve kter ji vznik pevnj hudebn objekt, tedy jen se linern neposouv asov oknko, a kdy hudebn objekt i subjekt splv s okolm. Roziuje se i n prostor prce v subjektivnm hudebnm ase, kter utv mysl a polyfonn hudebn pedstava, vrstvy a jejich rezonann celky. Je tedy nepochybn zejm, e velk technika i velk interpretace pirozen vchzej do rozen asovosti. Jednm z pedpoklad estetizace v houslov he je i jej protiklad, Wolfgang Welschem popsan tzv. anestetika. Z hlediska houslov psychiky je mrou vnitnho klidu i schopnosti distance, z pohledu svalov prce je mrou uvolnn a pedpokladem zmn svalovho napt. Psychofyzicky je klid tak pedpokladem hudebnho mylen a koncentrace. Penesen se zd, e Yehudi Menuhin jej nalz v jm popsanm nulovm bodu, okamiku nejmen nmahy, kter je ptomn veobecn snad ve vech formch houslov techniky. Podobn jako je anestetika pro metafyziku cestou k nadsmyslovmu, je v interpretaci mezilnkem ve schopnosti odpoutn se od subjektu smrem k objektu, k hudebnmu dlu a k monostem jeho dalho zduchovnn. Pesnji toto charakterizuje mal Paul Klee, kter hovo o umn, kter nereprodukuje, nbr zviditeluje.96
95
Pednka prof. Josefa Vojvodka Zhada a tajemstv lidsk tve v umn portrtnm pi pleitosti vstavy Mysl v obrazech, Brno Umlecko-prmyslov muzeum, 14. bezna 2012.
82
Akcentujme tento moment s vchozm bodem i v anestetice a v zeslyitelnn, nebo bez nho by se neotevely dal cesty. Co skladatel John M. Cage nalz v tichu a ve zvucch, je prostednkem zeslyitelnn na poli slyenho. Kdy niternost vystupuje z letargie a zeslyiteluje se neslyen, jsme ptomni zrodu intersubjektivity v prostoru mezi hudbou, umlci a posluchai.
96
Welsch, Wolfgang. Estetick myslenie. Bratislava: Archa, 1993, s. 28.
83
III. Obrcenou cestou k cli
84
3. 1. Promny v interpretaci
Od inspirace ivou nahrvkami zachovanou kontinuitou auerovsk koly, konfrontovanou s umnm a filozofi doby, pes teoretick uchopen konkrtnch otzek houslov hry a techniky, kter vstupuj do znn houslovho tnu skrze pohybov nstrojov organismus, pekraujeme k tet oblasti tmatu vah nad houslovou interpretac. Uvaujeme pestoupit od houslov hry a techniky a obrtit pozornost k nitern povaze hudebnho dla samho a k interpretanmu talentu, nebo nm jde o promnu veker mnohosti, kter by dala krystalizovat tvaru celku i charakteru jedinho tnu. Tak vlastn vstupujeme do vsostnho umn, kde skrze jedinenost promlouv hudebn vraz a umleck sdlen. Usilujme tak, pokusit se zachytit zlom, kter zaznamenv houslov hra a technika pi stetu s prax interpretan.
Proda mohla obdait lovka zpsobem, neme ho u obdait dlem. Proda ho mohla nadat arou, ale neobda ho jej promnou.97 Zklad umleck techniky jist hledme v prod, ale jen hudebn dlo me vynst pravou schopnost rozumn, pokud se setk s talentem, kter je schopen jeho tlumoen. Pirozen je ivm pohybem, tvoivou energi, kterou me ovldnout individualita v souladu se svou osobnost. Toto umn je proto jen v omezen me mono penst na druh. Sname se nyn postihnout rozhran oblast gesta a hudebnho vrazu.
97
Shitao. Malsk rozpravy. Peloil a komentoval O. Krl. Praha: Agite/Fra, 2007, s. 119.
85
Dejme prostor mimoevropskmu kontextu, nsk filozofii umn pro pesnost a jemnost jejho vyjadovn. Pramenem nm budou Malsk rozpravy, vychzejc z text umlce tuov malby, mnicha Shitao ze 17. stolet.
Hledn dokonal houslov techniky v druh polovin 20. stolet a objevovn veskrze dokonalho pohybovho organismu pro nstrojovou hru dovedlo relnou praxi interpretace i na jist scest, nebo sil bylo mnohdy zavreno holm schmatem, postrdajcm nutnou mru integrace techniky a tla do ducha hudebnho dla. Houslist hovo ve znan me o pohybu a vmaj si i klidu, avak duchovn tve tchto gest nejsou zdaleka tak naplnny, jak bychom od interpretanho umn oekvali. Nahldnme proto pro srovnn do nskho umn. Dech, od kterho jsme odvjeli hledn transparentnho tnu a novou kvalitu koordinace pohybovho organismu, je v nskm umn jednm ze zkon malstv pro svj iv pohyb, pulz a rytmus. Vimnme si pro pklad tak jednoho z pohybovch element prce zpst.
Je-li zpst v souladu s przdnou du, malba zsk lehkost a promnlivost; neztrat-li ttec svou pevnost a jistotu, tvary se nematou. Pevn zpst se vyznauje dkladnost, je neuhne ped nim. Przdn zpst se zase pohybuje, jako by se vznelo a tanilo. [] Rychl zpst se veho zmocuje jakoby hrou. Pomal zpst vkld do kadho pohnut cit. Pizpsobiv zpst vybavuje dlo nenucenou pirozenost. Promnliv zpst pin s sebou nco zvltnho, co nkdy hrani se svvolnou bizarnost. Originln zpst m sklon ke genilnmu dlu a zzran virtuozit. Boskmu zpst se krajina sama otevr a nabz mu svou dui.98
Pedn nm jde o vysokou mru kultivace fyzick energie, kter by pemnila nstroj v prostedek penosu duevn energie, co by pochopiteln mohlo pinst i hladk pestupovn mezi svty vdom techniky a umleck interpretace.
98
Shitao. Malsk rozpravy. Peloil a komentoval O. Krl. Praha: Agite/Fra, 2007, s. 50.
86
Zvolme-li pro zmnu zpadn hel pohledu, vimneme si teorie mnohostrannch inteligenc, kterou rozvinul americk psycholog Howard Gardner. Upozornil na to, e pojem inteligence, cel desetilet zce chpan, je teba rozit a zahrnout do nho dal schopnosti, napklad i hudebn inteligenci, tlesn-motorickou inteligenci, intrapsychickou, interpersonln inteligenci atd.99 Oblast reflexe pohybov strnky hry by tak z tohoto hlu pohledu mohla pekonat psychofyzick automatismy a otevt se nejenom vdommu mylen, ale pedn bohatm odstnm hudebn-vrazovch intenzit. Nadto emocionln bohatost dv monost vnitn organizace hudebnho dla, nebo emoce jsou podle psycholog tm, co vvoj organizuje a umouje komunikan dimenzi. Prv emocionln zen, vyjdeme-li ze slov nmeckho profesora psychologie Klause Scherera, vytv oproti instinktivnm mechanismm pestr vzorce chovn, tedy penesen v hudebnm smyslu m vliv na pestrost hudebnho vraziva.
Pekrome k dalmu inspiranmu pramenu, tentokrt k hereck metod K. S. Stanislavskho: Skuten umn nepipout hru, veobecn. Jedno vyluuje druh. Umn miluje d a harmonii, ale hra veobecn s sebou nese chaos a nesoulad. [] Veobecn je chaotick a nesmysln. [] Veobecn vechno zane a nic nedokon.100 Veobecn je povrchn a lehkomysln, ni podstatu tvr prce.101 Hereck metoda navrhuje prci s tzv. pomyslnmi kdyby. Kdyby je pka, kter pen herce do svta tvr prce. [] Pedstavivost nm vyvol to, co je, co znme. Fantazie to, co neexistuje, co ze skutenosti neznme. Fantazie vechno zn a vechno doke. Pro umlce jsou pedstavivost a fantazie nepostradateln.102
99 100 101 102
Huber, Andreas. Emocionln inteligence. Praha: ZEMS a Pragma, 2005, s. 20. Lukavsk, Radovan. Stanislavskho metoda hereck prce. Praha: SPN, 1978, s. 26. Lukavsk, Radovan. Stanislavskho metoda hereck prce. Praha: SPN, 1978, s. 26. Lukavsk, Radovan. Stanislavskho metoda hereck prce. Praha: SPN, 1978, s. 27.
87
Prv subtilnost pedstav, jemn a nehmotn, doke vldnout hmot sval a nstrojov hybnosti. V okamicch iv reprodukce prv ona pispv ke snazmu setrvn pozornosti v interpretan rovin a k plnmu odpoutn se od vchoz technicko-reflexivn povahy umleck ppravy.
Tak hereck metoda si vm klidu. Od pedstav m k vt me soustedn a pozornosti, kter se proln s jednnm a smuje k odstrann pebytenho napt: Ptadevadest procent napt dol! [] nedlat na scn vbec nic [] Tomu km dvat se a vidt [] Nic nen stranj, ne przdn hercv pohled.103 Usiluje pejt do siln vnitn pozornosti a k dotven za pomoci vech pti smysl, vedoucmu k navozen provn i v nejnronjch situacch ivho umleckho vkonu. Pochopiteln tato v praxi na prvn pohled jednoduch, avak reln i sloit otzka m hlub rozpracovn v principu veejn samoty, tedy oddlen se od divka i posluchae malm okruhem pozornosti i koncentrac k pedmtnmu bodu a postupnou schopnost roziovat tento okruh. I toto je pole pro cvien a pro rozvjen smyslov a vnit n pozornosti. V jdru jde p edevm o schopnost bt i v nron situaci pdiov prce schopen erpat z emocionlnho materilu a svta podvdom, z uloench hlubokch zdroj lidskch proitk, transformujcch se v umleckou prci.
Nyn pejdme ble k hudebnmu dlu. V interpretanm rozboru hledme pedn formu. Zajmav je srovnn hudebn formy se slovy nskho literrnho kritika Liu Xie: Krsn forma []
znamen velikou slu []!104 Snaha nalzt formu, je tedy podobn od potku na snahou vynst duchovn tv hudebnho dla, jeho podstatu ukrytou v tto prostorov stavb, nebo prv ona ukrv vnitn aspekty hudebnho dla.
103 104
Lukavsk, Radovan. Stanislavskho metoda hereck prce. Praha: SPN, 1978, s. 32. Shitao. Malsk rozpravy. Peloil a komentoval O. Krl. Praha: Agite/Fra, 2007, s. 24.
88
Dalm momentem na onom rozhran promny hry v umleckou interpretaci je schopnost pizpsobit technick a psychofyzick principy ivm hudebnm okolnostem. Mal Shitao k: Sotvae jsem pochopil osnovn princip, zanm jej mnit, pizpsobuji to okolnostem; sotvae jsem njak pravidlo pochopil, ji usiluji o jeho zmnu.105 Prv tato promna princip ve vrazov komponenty jim jedin me vtisknout umleckou nosnost, nebo jsou neseny individualitou osobnosti umlce a vloeny do ivn pdy finlnho tvaru; kde se mohou svobodn a tvrn rozvjet v relnm ase interpretace a bt dotveny interakc v komunikanm prostoru. Shitao tyto okolnosti podobn charakterizuje jako nekonen proudn praltek iv energie106. A tedy svt hudebnho dla a irok komunikan prostor je skutenm prostorem, kter peet houslovou hru, nebo je ivm svtem a ivm pohybem. Shitao jinmi slovy k: ttec je nstrojem duchovn energie, kter vtiskuje malb ivot, tu je onm yinovm prostedm, v nm se tto energii da.107
Interpretanm rozborem hranho dla usilujeme peklenout jeho intuitivn uchopen, abychom zskali i pedstavy, akoliv potme i s tm, e je tato pedstava nepetrit promnn. Takto promnn je i technika, krystalizujc opanm smrem, z dla. Bytostn a jedinen se setkvaj dva svty, aby daly vzniknout nov, iv a pulzujc jednot. Takto mal Shitao nedostin uvauje o nmtu a technice: Znm-li krsu krajinomalby, ani jsem pochopil jej vnitn d, rum d samotn krajiny. Znm-li jej podstatu, projev se to padkem malsk metody.108 Dle: [] dokud zstane v tto
105 106 107 108
Shitao. Malsk rozpravy. Peloil a komentoval O. Krl. Praha: Agite/Fra, 2007, .s. 29. Shitao. Malsk rozpravy. Peloil a komentoval O. Krl. Praha: Agite/Fra, 2007, s. 29. Shitao. Malsk rozpravy. Peloil a komentoval O. Krl. Praha: Agite/Fra, 2007, s. 44-45. Shitao. Malsk rozpravy. Peloil a komentoval O. Krl. Praha: Agite/Fra, 2007, s. 63.
89
jednot cosi nejasnho, desetitisce vc si budou navzjem peket; jen nebude-li v tto jednot nejasnosti, desetitisce vc budou v rovnovze a harmonii.109 Takto se pro ns hudebn sdlen stv absolutnm univerzem a jeho vnitn prvky znaky univerza. Do nho tak vchz vnitn svt umlce, kter se setkv s tm druhm, pouili-li jsme penesen slov pekladatele a komenttora nskho textu Oldicha Krle.110
Jeliko se v nsledujc kapitole budeme vnovat interpretanmu rozboru houslov improvizace Nigun z Baal em Ernesta Blocha a budeme si vmat vnitn artikulace, akcentace, dynamickch a agogickch promn, pokusme se pirovnat nae sil k jemnosti nskho krajinskho vrsnn, kter dalece pesahuje oblast hrub reality i napodoben a vystupuje z konkrtnho nmtu a z vnitnho proitku kresby. Ji zaznn prvnho tnu chpeme jako nejsoustednj okamik, ve kterm se ve he tajemn setkv svt tnu a prostor vrazov, a pokud forma skladby nese ti odlin tmata, ji prvn gesto uvauje propojit vechny ti sti a pipravuje atmosfru, je by je propojila. Ji v tento okamik do hry vstupuje prav oduevnlost, vychzejc nejen z formy, ale i z jdra dla. Pevauje nad detailem a promuje jej. O form jsme uvaovali jako o prostorov stavb, proto i promylen a hern propracovan plasticita celku se stv nosnou zkratkou pro uchopen i jedinho tnu, kter se stv nosnm v rmci celistvho tvaru dla. Interpret si postupn vytv odstup od svho dla a iv sly jeho pravou a rozmanitou barevnost, nechv t jeho spontnnost, kter promlouv nejen z podvdom, ale i jako proud vdom.
109 110
Shitao. Malsk rozpravy. Peloil a komentoval O. Krl. Praha: Agite/Fra, 2007, s. 63. Shitao. Malsk rozpravy. Peloil a komentoval O. Krl. Praha: Agite/Fra, 2007, s. 63.
90
Zde opt nalz svj prostor klid. Ne ovem pouze fyzick i psychofyzick, emotivn neurit i dokonce fdn, ale i jiskiv, ivouc a vysoce subtiln, nebo nen jen emotivn, nbr nese mylenku. Mylenka subtiln modeluje vrazov svt hudebnho celku. Vstupuje do koloritu nekonen vedench lini, kter se svobodn rozbhaj do artikulac, dynamickch, intonanch, rytmickch, agogickch tvar a jejich modifikac. Je klem, se kterm vchz i imaginace jako kategorie ist mysli, duchovn przranost, przdn klid i vnitn d sycen talentem, zkuenost a hlubinami slyen.
Pro komunikativnost se opt navracme k transparentnmu houslovmu tnu, jeho hledn v irch dimenzch prostupovalo vnitn linii celho textu prce. Peklenujeme nekonen mnostv prvk, kter do nho vstupovaly a vstupuj, nebo je peshl hudebn vraz a mylenka, kter subtiln modeluje hudebn skladbu a jej interpretaci, rozloenou v ase a prostoru, v ivouc transparenci mezi hudbou a jejm sdlenm, vnitnm svtem umlce, vdomm, gestem, a posluchai.
Nakonec pipad nejsilnj loha talentu, nebo talent dv hudb ivot. Proto zakoneme kapitolu slovy panlskho violoncellisty Pablo Casalse:
Vkonn umlec, a chce nebo nechce, je interpretem a obnovuje dlo pouze prostednictvm sebe sama.111 Ten, kdo se nept sebe, kdo neposlouch hlasu sv umleck due za pedpokladu ovem, e njakou m jde patnou cestou. Zvan je to, co ctme, a to prv musme umt vyjdit.112 Kad je jin a kad mus vyut pi sv prci vznt a hlubokch impuls sv povahy. Sta se podvat kolem sebe, abychom vidli scnu celho ivota sloit organizovanou a harmonicky rozmanitou. Umlec mus bt dostaten siln, aby se ctil osvobozen od veho, co je u hotov od veho, emu se nauil a mus pesvdit sebe sama, e ctit se osvobozen je jeho povinnost a clem.113
111 112 113
Corredor, J. Ma. Casals. Praha: Sttn nakladatelstv krsn literatury, hudby a umn, 1958, s. 191. Corredor, J. Ma. Casals. Praha: Sttn nakladatelstv krsn literatury, hudby a umn, 1958, s. 190. Corredor, J. Ma. Casals. Praha: Sttn nakladatelstv krsn literatury, hudby a umn, 1958, s. 190.
91
3. 2. Pam, mimesis, imaginace v interpretaci Ernest Bloch, Baal em Nigun
V dle americkho skladatele Ernesta Blocha, kter byl tak kem slavnho houslisty Eugna Ysaye, nalezneme mnoh dla, kter maj idovskou tematiku. Pedn jmenujme Rapsodii Schelomo pro violoncello a orchestr, Symfonii Izrael a z houslov literatury Baal em, Abodah, houslov koncert a z pozdjho obdob dv vynikajc suity pro slov housle. Baal em, Ti obrazy ze ivota Chasid napsal Ernest Bloch v roce 1923, sedm let pot, co se usadil ve Spojench sttech, a ve stejnm roce, kdy zskal americk obanstv. Trilogie Baal em pro housle a klavr m ti sti: I. Vidui (Pokn) Un poco lento, II. Nigun (Improvizace) Adagio non troppo, III. Simchas Torah (Radost) Allegro giocoso. Druh verze s orchestrlnm doprovodem vznikla o estnct let pozdji v roce 1939. Tuto kapitolu vnujme druh sti Baal em, improvizaci Nigun. Nejprve srovnejme interpretace dvou svtovch houslist idovskho pvodu.
Interpretace Nigunu Ernesta Blocha Ivry Gitlisem pekvap syrovost projevu, ale zashne vs jako blesk, kter pad z istho nebe. Nese stopu pamti. Jm interpretovan meditace promlouv v intenzivnch, expresivnch barvch a vraznch dynamickch a artikulanch zvratech v rmci srozumitelnho frzovn. Vimneme-li si intonanch odchylek, mohou odvst nai pozornost k napodoben autentickho projevu chasidskch lidovch houslist. Hra Ivry Gitlise neodkazuje ke klasick dokonalosti, nbr je obrcena ke sdlen dla, kam je soustedna veker koncentrace interpreta.
92
Vkon Isaaca Sterna je znan kontrastn. Je vce klasickou hrou, avak pouze co do intonan istoty a ve tvoen houslovho tnu respektujcho zvukov, dynamick a akustick monosti nstroje. Jazykem pamti hovo typick sternovsk vibrto. Skrze jeho rznorodost promlouv onen n ek k Bohu, kontrast asu a nevdom, ochraovan kulturn a nboensk tradice nroda.
Zabvejme se interpretanm rozborem skladby.
Celek dla vystihuj pedn ti odlin tmata s prostory vypsanch improvizac, jdro skladby, kter je hlubokou modlitbou v duchu chasidsk tradice, ale i charakteristika zvru, mizejcho do ztracena, co ns pout ke skryt pamti dla, kter Ernest Bloch napsal na pam sv matky.
Adagio non troppo. Mystick vstup. Fieramente. Zde se nm otevr cel pam nroda. Je to titulek nadepsan velkmi psmeny. Tma, kter zazn v houslovm partu, je vystavno s gradac a nvratem. Pechz v lamentoso, prostoupen kumulujcmi se repetitivnmi a improvizanmi motivy, a v kadenci a v lyrickou obmnu svho pvodnho tvaru, odkazujc svm charakterem k improvizaci. Tak bychom mohli strun charakterizovat prvn st skladby, oblast prvnho tmatu. Vnujme se nyn jej interpretaci, pedevm v houslovm partu. Po klavrnm vstupu, kter spadne jako blesk, naplnn akcentac a rytmickou charakteristikou dvojitho tekovanho rytmu, pechz bas chromatikou do piana a v soprnu se ozvaj nzvuky star idovsk modlitby. Nstup tmatu v houslch pipravuje klavrn tremolo. Jakmile tma zazn, z jeho melodiky ctme hluboce bolestn rz, interpretovan a dynamickou
93
plnost houslovho vibrta, podporovanho artikulac smyk pod tmbrem frz nesoucch vraz fieramente. Rovn rytmick sloka nen bez zajmavosti. Vyleme hru osminovho zdvihu a jeho vazbu k nsledujc not. Jde nm o rytmickou pesnost, o moment nhlho pekvapen, kter se v tmatu objevuje nkolikrt, vdy po tekovan hodnot. Hra mal hodnoty je smovan k nsledujc dob. Toto vystien tekovanho rytmu kontrastuje s vnitnm klidem melodiky a kumuluje napt uvnit tmatu. Lamentoso pin lidsk vzdor, ale i nek. M narativn charakter modelovan triolami. I zde autor vyjaduje triolami, jako ada skladatel, vrchol emotivnho vrazu. Poslze houslov part pechz do vypsan improvizace a kadence. Dvaaticetinov zdvih ve 12. taktu lze pomaleji rozbhat a crescendovat jej a v nepetritm pohybu padat prudkou akcelerac do figury, kter je stylizovanm nvratem klavrnho vstupu. Z t se zane odvjet kadence a vypsan improvizace. Navracej se triolov proartikulovan modlitebn motivy, ze kterch v nhlch vzestupech a pdech melodie vystupuje neprosn vzdor lidsk due osudu. Kadence smuje do improvizovanho nvratu tmatu, kter se lyricky probarvuje, akoliv v largamente a fortissimu neztrc na nalhavosti. Tn, a ve fortissimu, nabv na zpvnosti a provzdunn, vibrto ztrc expresivitu a vstupuje do klidu a vel niternosti. Dva nhl pasov vzestupy v zvru improvizace poprv ve zrychlench dvaaticetinch, uzaven korunou, a podruh v akcentovanch oktvch zakonench dvojitm tekovanm rytmem s akcentem na estnctinov hodnot vchzej jako gradace a vyvolvaj dojem vzdorovitho vtzstv lovka nad smrt.
Hudebn-vrazov npl skladby Nigun pipomene melodie synagogln modlitby s bohatou, kvtnatou melismatikou a obsahuje rovn prvky, kter pi zpvan modlitb vznikaly improvizan. Rysem tto melodiky je ast uplatovn pltn a zvtench sekund a kvart v melodich. Meme hovoit o pevzet
94
starobyl tradice kontinuitou zachovanch modlitebnch motiv, kter byly chrnny oproti nesetnm variacm, nahodile vznikajcm v improvizacch, ovlivnny nadnm zpvajcch rabn. Improvizanm dojmem na ns psob mnoh nsobn se opakujc motivy, pedevm v triolovm a v estnctinovm rytmu, kter zdaleka nejsou jen vpln, ale vyjaduj kontemplaci. Frze a promluvy neobvykl krsy vznikaly v idovsk liturgick hudb tak v momentech inspirace mezi leny shromdn. Skladbu a jej interpretaci tedy meme rozdlit na tmata se vznosnou melodickou stavbou a v nich skryt svt idovskch synagoglnch zpv a prostor vypsanch improvizac, kter odkazuj ke kontemplaci ve shromdn a k osobn rozmluv.
Nstup druhho tmatu m opt pekvapit a zashnout nitern svt posluchae. Jeho vraz se pohybuje ve znan expresivit, pipomnajc velmi starou biblickou tradici s orientalismy a klezmer. Je nutn akcentace zdvihu na obou estnctinovch notch, jeliko toto pedtakt m podobn uhraniv rz jako zdvih na zatku skladby. Vrazov nadazujeme frze, primrn nosn barevn plochy, utven tmbry alikvotn rezonance a napt, vyuvajc vdy dan prunosti nstroje pro nosnost zvuku. Dal vnitn sloky vrazu dynamick zmny, akcentace, artikulace a dal, podporuj starobyl a orientln charakter melodiky, avak jsou podazeny celkm, barevnm plochm, zde doslova obrazm rozloenm v ase. V houslov technice tato st poaduje znanou schopnost prce se smycem. Pedevm nestejn asov dlouh smyky, kterch zde nalzme v rznch kombinacch velk mnostv, hran pod dynamickou plochou, se neobejdou bez schopnosti mnit rychlost tahu a tlak tm na kad not. Prv pro zachovn znlho a duchovn prostoupenho tnu, nepetrit duevn sycenho, jde o schopnost neztrcet zvuk pedevm v obrtkch smyk a o jeho plynut nezvisl na artikulaci. Tato nepetrit technika se proto odpoutv od vchoz geometrinosti
95
a vstupuje do svobodnho prostoru, kter utv p edn alikvtn rezonance, ale i zvuky napklad v konzonantech a klid. Tento zpsob tvoen tnu pi schopnosti hlubok introjekce me svobodn vstoupit do onoho fascinujcho chvn, o nm hovoil Ernest Bloch, jen je ct pulzovat v srdci idovskho nroda, a kter dodnes slyme v tnu idovskch houslist, v tnu, jen vyn lidskou dui s jejm pulzujcm chvnm. Houslov kmity, kter nsob pulzace a alikvotn rezonance, jsou pocitov odstiovny i zmnami svalovho napt a celky udruje prv klid v jednot rozmanitch barev. Charakter tetho tmatu je vrazn narativn. Melodika se pohybuje pevn po sekundovch krocch, kter vnej klid po vtch skocch. Je znan prolegatovan. Psob velmi starobyle. Posluchae pen do hlubokch biblickch djin. Jejmi obmnami se symbolicky odvj historie nroda. Houslov technika, kter je prostoupena rozmanitmi technicko-vrazovmi prvky na urit ploe, neztrc kontrastujc protiklad pohybu v ase, mylenku frze a vrazov prostorov celek. Melodika postupn smuje ke kulminanmu jdru skladby v 76. a 77. taktu. Tma je v modulaci, ve vysok houslov poloze a ve fortissimu emotivn vystupovno, stv se hlubokou modlitbou, jej naplnn v duchu chasidsk tradice chpeme jako plnou transformaci bolesti v krsu.
Chasidsk nauka je ve sv podstat poukazem na ivot v zancen, v zancen radosti. Ale tato nauka nen teori, je by existovala nezvisle na tom, zda se uskuteuje. Mnohem spe je pouhm teoretickm doplnnm ivota, jak ho kadici a Chasid skuten ili.114 Ani by oslabovalo mesiskou nadji, probouzelo chasidsk hnut jak v duchovnch, tak v obyejnch lidech, kte se k nmu pipojili, radost ze svta, jak je, ze ivota, jak je, z kad hodiny ivota, jak je.115 [] fakticky odstranilo dlc ze mezi svatm a profnnm a uilo svatmu provdn kadho konu.116
114 115
Buber, Martin. Chasidsk vyprvn. Praha: Kalich, 1990, str. 16. Buber, Martin. Chasidsk vyprvn. Praha: Kalich, 1990, str. 16.
96
Nyn obrame pozornost k nzvu dla Baal em. V pekladu Pn Boho jmna byl v minulosti muem z lidu vyboujcm z rabnsk posloupnosti, kter p sobil mimo synagogln systm. Tento druh svatosti se objevuje v Babylnii a v gaonskm obdob ji v 6.11. stolet. V 16. stolet se tchto mu objevilo mnoho v akenzskm idovstvu. Baal em se vnoval psan amulet, zabval se lidovm litelstvm a pouval zvltn modlitby, zaklnac formule, byliny a kousky zvat. Nkter se specializoval i na duevn poruchy a na vymtn zlch duch, debuk. Nemme tedy kontakt s istou judaistickou tradic, ale s chasidskm hnutm, ovlivnnm nboenskm skepticismem po roce 1700. Kolem roku 1736 poctil posln jeden z tchto mu, Izrael ben Iliezer (kolem 17001760), pozdji znm jako Baal em Tov ili divotvorn Dritel Boho jmna (zkrcen Bet).117 Jako prvn byl uznn samotnm rabnem. Pro chpn dla Nigun, skryt filozofick koncept mimeze i interpretaci skladby je stejn, e se stal autorem lidov modlitby, kter dala i bezvznamnm idm monost vnst svj vklad do nboenstv. Prostm lidem dal nadji, e mohou svmi modlitbami uspit pchod Mesie.
Bet uil vchzet do chodeb modliteb, kde lovk mus zapt svou osobnost a stt se nim, aby mohl vejt dovnit. Znienm svho j vytvo vakuum, kter se zapln jakousi nadpirozenou bytost, kter za nho jedn a mluv. Kdy se slova z modlitebn knky zastou a splynou do jedinho bodu, tehdy nastane pemna. lovk ustv v lidsk innosti a msto toho, aby tvoil slova a sty je vypoutl, jsou mu tam poslna. sta dl mluv, ale duch je zsobuje mylenkami.118
Nehledalo chasidsk hnut ti stolet ped Sigmundem Freudem cestu k pochopen nevdom?
116 117 118
Buber, Martin. Chasidsk vyprvn. Praha: Kalich, 1990, str. 17. Johnson, Paul. Djiny idovskho nroda. evnice: Rozmluvy, 1996, str. 285. Johnson, Paul. Djiny idovskho nroda. evnice: Rozmluvy, 1996, str. 287.
97
V prostoru je st men ne celek, v ase naopak vt, alespo subjektivn, protoe v ase je skuten jedin st, zatmco celek je pouze pedmtem mylenky a vteina ve skutenosti nm pipad del ne cel rok v pedstavch.119 (L. Feuerbach)
Reprza tmatu pekvap, zazn v dynamice piana Po oitn hlubokou modlitbou, ke ktermu vystila oblast tetho tmatu, hovo zprvu vznosn a velkolep tma nyn e due odchzejcho, umrajcho lovka Krtce na to se jet ozv hmn pvodnho lamentosa Lamentoso. V lamentosu je obsaeno cel utrpen idovskho nroda. Proln se zde generan pam a jej mimetick vraz. Nrod byl Bohem vyvolen, ale podle pesvden id z nepochopitelnch dvod Bohem nejvce trestan. idovsk problmy, kter vlastn vznikaly od zatku civilizace, se promtaly do idovsk kultury, do idovskho ivota i do nboenstv a z hlediska hudebnho meme pozorovat, e zpvy v synagogch jsou vlastn lidsk nky, kter smuj k Bohu o Bo vysvtlen. Pro? Tyto idovsk zpvy, vlastn zpvan biblick texty, utkvvaly v dtech, kter se astnily bohoslueb a tuto melodiku zachovaly ve svm mimodnm hudebnm nadn, kdy tyto melodie zpvaly a samy petvely doma. Vdy se jednalo o emocionln npl tchto zpv podle toho, jak byly pro n zapamatovateln nebo snadn. Ten asn smutek v koloritu tchto psn penely i do hry na housle. Dodnes kme, e vtina idovskch houslist m v tnu slzu, kter je nenapodobiteln u houslist, jejich rodina i obansk vchova byly zcela jin. Oni tlumoili svoji kulturu, pam svch nrod jako id pam svho nroda. Do interpretace skladby rovn promtme i korekci schmatu danou novm vnmnm idovsk otzky v prbhu 20. stolet.
119
Breton, Andr. Spojit ndoby. Praha: Dauphin, 1996, str. 61.
98
V oblasti reprzy pechzme opt do stylizovan improvizace, kterou pedstavuj repetin motivy. Pibv vak stle vce lidovch prvk, kter nm vzdlen pipomnaj vesel chasidsk bohosluby. Chasidi si tropili posmch ze synagog.120 Ve svch modlitebnch zpvali melodii zvanou Nigun a tanili pi n.
V zvru skladby se ale opt navrac pam. Pam bolesti a utrpen. Od 106. taktu slyme opt melizmatickou melodiku, opakuj se repetin rytmick vzorce, hru obohacujeme glissandy. Nvrat due, matky nebo due nroda V pianissimu, dolcissimu due vhav opout tlo a melodie miz do ztracena
Vrame se nyn k samotnmu autorovi. Na potku sv tvr drhy byl ovlivnn hudbou Richarda Strausse a Clauda Debussyho. Pedevm v opee Macbeth. Pes tyto vlivy se jeho hlavnm inspiranm zdrojem stal Star zkon. Pi poznvn tchto idovskch djin vdom a spn usiloval o vytvoen autonomn idovsk hudby (dla ji jmenovan). Velmi brzy Ernest Bloch pekonal pokuen napodobovat hebrejsk folklorn melodie a rituln synagogln zpvy. Pi etb starozkonnch pbh zaal usilovn pronikat k sam podstat idovskho etnika. Zajmala ho idovsk due, irok, hav, neklidn, takov, jak ji ctil prostednictvm Bible. Budeme-li velmi kritit, je charakteristickm vrazivem jeho hudby orientln a kvazi-hebrejsk kolorit, kupen kvartovch interval, pipomnajc idovsk nstroj ofar, a prvky, kter evokuj hebrejtinu: nespoutan proud rytmizovan hudby, akcentace posledn i pedposledn doby v taktu.
120
Johnson, Paul. Djiny idovskho nroda. evnice: Rozmluvy, 1996, str. 287.
99
Ernest Bloch oivil slvu star idovsk hudby a stal se tak jednm z pedstavitel idovsk hudebn renesance. Napad ns srovnn Ernesta Blocha s jeho vrstevnkem Bohuslavem Martin, kter byl o deset let mlad. Oba byli ve sv dob vsostn modern autoi, kter spojovalo sil o nrodn hudbu. Zatmco Bohuslav Martin evokoval ve svch dlech eskost (druh houslov koncert, est symfonie), Ernest Bloch obrac pozornost k tiscilet pamti nroda, odkud erp inspiraci a tvo hudbu plnou idovstv. Spojuje je nrodn melodika, ale rozdluj je inspiran prameny. Skladba Nigun je z jeho obdob napodobovn, ve skladb ptomn mimese, zatmco dv suity pro slov housle z roku 1958 jsou vrcholn modern dla, vychzejc jen z Blochovy pedstavy o hudebnosti vlastnho nroda.
100
ZVR
Vstoupili jsme do hlubokch inspiranch zdroj, kter nalezlo houslov umn 20. stolet v progresivn auerovsk kole. Akoliv byl nepochybn zjem uchopit jej kvality teoreticky, byla to pedn praxe, kter penesla jej umleck kd pes nov pelom stolet. Dnen doba preferuje techniku, finance a pevauje vliv populrn hudby. Pesto si generace poauerovsk udrely prv skrze prvky auerovsk koly odstup od doby zahlcen podniknm, reklamou a komerc. Z generac houslist poauerovsk doby jmenujme Davida Oistracha,
Yehudiho Menuhina, Henryka Szerynga, Isaaca Sterna, Ivryho Gitlise, Idu Haendel, Itzhaka Perlmana, Pinchase Zukermana, Maxima Vengerova, Gila Shalama a Joschuu Bella. Vichni nesou stopy auerovsk koly, akoliv jejich interpretan umn je na sten jin platform. Staly se z nich osobnosti velmi odlinho charakteru. Smovn tto koly, kter vychovvala talenty idovsk i neidovsk, vedlo ve druh polovin 20. stolet a ve 21. stolet ke splynut smru izraelskho a kesanskoevropskho. Dnes je obtn poznat, kter houslista pat k idovsk nrodnosti a kter ne. Je to dan obrovskm rozvojem metodiky, kdy vt st zodpovdnosti za slistick talent pebral na sebe uitel a teprve men st si e tito slov umlci sami. Dojdou samozejm t k rozdlnosti osobnost, ale styl a zpsob reprodukce je dnes ji tak dokonal, e kdy do urit mry peeneme tvrzen, jsou vichni v technick dokonalosti a vrazu tm stejn, na rozdl od starch generac, kdy byla podstatn vt st vvoje na stran interpreta a pedagog rst talentu pedevm usmroval. Tak se nm houslist pelomu stolet zdaj snad mn dokonal, ale umlecky absolutn rozdln a pln poezie a osobitosti, zatmco souasn mlad generace rezonujc s technickou dobou se vyjaduje pedn intenzitou emocionlnho tlaku na posluchae a expresivitou hry.
101
Pesto se nm zd, e vchoz auerovsk kd, kter pravdpodobn tzv. modern nelze zcela odmtnout a hledat nov cesty opt od zatku, by mohl bt oteven novm pstupm a novm umleckm promnm i dnes. Jeho vchodiska jsou po hudebn, nstrojov a fyzick strnce pirozen, co nelze opomenout a pejt, a je zejm, e svou organickou podstatou umouj promnu individulnmi interpretanmi nzory. Jeliko se v tto dob ustupovalo od kol slavnch pedagogickch jedinc (kola Joachimova, evkova, Auerova, Fleschova) a zaaly vznikat koly nrodn (hlavn po zzen konzervato se zaalo hovoit o kole francouzsk, prask, nmeck, rusk apod.), zaaly tyto koly vce vychzet z nrodn hudby, a odliovat se tud pstupem k intonaci vlastn hudby, nikoliv nzorem velkho pedagoga. Postupem asu vznikem a rozenm hudebnch mdi, gramofon, magnetofon, televize, CD, DVD, penosem hudby pes internet zanikaj i nrodn koly. Zanme hovoit o kole celosvtov. Vnovali jsme se vvoji interpretanho znaku auerovsk koly snad prv proto, abychom si uvdomili nejen vchodiska svtovho houslovho umn ve 20. stolet, ale i duchovn potencil ptomn v kad kultue a v kad individualit. Proto prostednictvm vchoz mylenky tto prce smujeme dl, k pekroen samotnho znaku, k pln it ptomnosti v komunikativn transparenci, umoujc novou promnu interpretanho tvaru. Tak vychzme z auerovsk koly jako z prostoru, kter vytvoil monosti pro rozmanit, individuln vraz i cestu vysoce nadindividulnho smovn.
102
Resum
Diplomov prce vahy o houslov interpretaci s pesahem k principm houslov hry sleduje sv tma ve tech okruzch. Seznamuje tene s kontinuitou houslov hry v auerovsk kole, z pohledu praxe vstupuje do geneze psychofyzick techniky a cestou od hudebnho dla a otoenm pohledu od umleckho sdlen a jeho zprostedkovatele v talentu, vchz do dlch interpretanch otzek. Pnosem prce je jej pekroen do mezioborovch souvislost, nebo charakteristick nosn znaky v houslovm umn nalzaj sv typick paralely v mnoha pbuznch umleckch a filozofickch oborech. Studiem gramofonovch nahrvek, ale i dobovch kritik, poznvme hru houslist Jana Kubelka, Josefa Joachima, Leopolda Auera, Efrema Zimbalista, Mischy Elmana, Jaschy Heifetze a Nathana Milsteina v prvn sti prce. Druh st, kter vychz z teoretickch prac houslist a pedagog Yehudi Menuhina, Ivana Galamiana a Emila Kamilarova, spje k chpn princip nov techniky v jejch odlinch zvukovch a vrazovch monostech. Tet st prce peklenuje nekonen mnostv prvk obrcenou cestou, a tak tak prostednictvm fenomenologick metody pechz ze irokho pole hudebnho vrazu do komunikanho prostoru. Diplomov prce pedstavuje prvn krok k chpn interpretan kontinuity auerovsk koly, a to z pohledu houslov hry a srovnvacch umnovdnch studi, a je zejm dle naeho soudu vbec prvnm pohledem na vvoj znaku v auerovsk kole, nebo toto tma nebylo dosud zpracovno. Organickmi souvislostmi mezioborovch pesah usiluje o peklenut izolovanosti houslov hry od teoreticky vysplch obor. Prce je urena houslistm, kte se orientuj v pbuznch umnch a zjemcm o houslovou interpretaci.
103
Summary
The thesis Reflections on Violin Interpretation with an Overlap into the Principles of Violin Play describes its topic in three individual parts. It acquaints its readers with the continuity of the violin play in the Auer school, in terms of practice it enters the genesis of psychophysical technique and along with the musical piece of art, artistic talent and experience of communication enters the partial interpretation issues. The benefit of the subject treatment is the transendence into interdisciplinary contexts, since the characteristic structural features of the art of violin play and its typical parallels are to be found in many related philosophical and artistic disciplines. By means of close study into various recordings tied to the topic, as well as corresponding reviews, we get to know the work of the following violinist (in the first part of the thesis): Jan Kubelik, Joseph Joachim, Leopold Auer, Efrema Zimbalist, Mischa Elman, Jascha Heifetz and Nathan Milstein. The second part, which is based on the theoretical work of the violinists and the pedagogues Yehudi Menuhin, Ivan Galamian and Emil Kamilarov leads to understanding of principles of a new technique in their different sound and expressive possibilities. The third part spans an infinite number of elements reverse means, and thus also passes through phenomenological methods from a wide array of musical expression in the communication space. This thesis represents the first step to understanding the continuity of Auers interpretation school of Auer from the perspective of violin and art-scientical comparative studies and is probably the pioneering one providing the first study into the development of character in Auer school, as similar topic has not yet been processed.
104
By means of organic context of the interdisciplinary overlaps we strive to bridge the secludedness of the violin play from the other theoretical developed disciplines. The work is intended for violinists with some knowledge of the related arts and those interested in the violin interpretation.
105
Zusammenfassung
Die Diplomarbeit berlegungen ber Violine, Interpretation mit einem Zusammenhang mit Violine Spiel und seinen Prinzipien bearbeitet das Thema in drei Bereichen. Die Leser werden mit der Kontinuitt des Violine Spieles in der Auers Schule bekannt gemacht, Genese der psychophysischen Technik und Weg vom Musikstck werden von der Sicht der Praxis betrachtet, Talent und Erlebnis der knstlerischen Mitteilung gehen in die partikulren Fragen der Interpretation ber. Der Beitrag dieser Themenbearbeitung besteht in seiner berschreitung in die Zusammenhnge von einzelnen Bereichen, charakteristische Tragelemente der Violine Kunst finden typische Analogie in vielen verwandten Fchern der Kunst und Philosophie. In dem ersten Teil der Arbeit lernen wir whrend des Studiums von Schallplatten und zeitgenssischen Kritiken die Spielkunst von Violinspielen Jan Kubelk, Josef Joachim, Leopold Auer, Efrem Zimbalist, Mischa Elman, Jascha Heifetz und Nathan Milstein kennen. Der zweite Teil geht von den theoretischen Arbeiten der Violinspielern und Pdagogen Yehud Menuhin, Ivan Galamian und Emil Kamilarov zur Auffassung von Prinzipen und neuer Technik in ihrer unterschiedlichen Schall- und Ausdrucksmglichkeiten ber. Der dritte Teil der Arbeit berbrckt auf umgekehrte Art und Weise eine endlose Menge von Elementen, um sich nach einem vielfltigen Feld des Musikausdrucks mit Hilfe von einer phnomenologischen Methode auf einen Bereich der Kommunikation zu orientieren. Die Diplomarbeit stellt einen ersten Schritt zur Auffassung der
Interpretationskontinuitt der Auers Schule dar und das aus der Sicht eines Violine Spieles und der komparativen kunstwissenschaftlichen Studien und ist dadurch nach unserer Ansicht zur berhaupt erster Auffassung von der Entwicklung des
106
Merkmales in dieser Schule geworden, weil dieses Thema bis jetzt noch nicht bearbeitet wurde. In den organischen Zusammenhngen und berlappungen zwischen den Fchern bemhen wir uns die Isolierung vom Violine Spiel und theoretisch entwickelten Bereichen zu berbrcken. Die Arbeit ist fr Violine Spieler bestimmt, die sich in den verwanden Kunstbereichen orientieren und fr alle, die sich fr Violine Interpretation interessieren.
107
PRAMENY A LITERATURA:
Abrams, Mayer Howard. Zrcadlo a lampa. Praha: Trida, 2001. Bertens, Hans. Natoli, Joseph. Encyklopedie postmodernismu. Brno: Barrister & Principal, spol. s r. o., 2005. Breton, Andr. Nadja. Praha: Dauphin, 1996. Breton, Andr. Spojit ndoby. Praha: Dauphin, 1996. Bsel, Richard, Frommel, Christoph. Borromini Architekt im barocken Rom. Mailand: Electa, 2000. Buber, Martin. Chasidsk vyprvn. Praha: Kalich, 1990. Budil, Ivo. Mtus, jazyk a kulturn antropologie. Praha: Triton, 1995. Budi, Ratibor. Slavn et houslist. Praha: Sttn hudebn vydavatelstv, 1966. Copplestone, Trewin. Modern umn. Praha: Sttn nakladatelstv krsn literatury a umn, 1965. Corredor, J. Ma. Casals. Praha: Sttn nakladatelstv krsn literatury, hudby a umn, 1958. eleda, Jaroslav. Jan Kubelk. Praha: koln nakladatelstv pro echy a Moravu, 1930. ernouek, Michal. Sigmund Freud. Dobyvatel nevdom. Praha: Paseka, 1996. Dostl, Ji. Jan Kubelk. Praha: koln nakladatelstv pro echy a Moravu, 1942. 2005.
Freud, Sigmund. Vklad sn. Pelhimov: Nov tiskrna Pelhimov, spol. s r. o.,
Galamian, Ivan. Contemporary Violin Technique. Copyright. Massachusetts: Galaxy Music Corporation, 1996. Galamian, Ivan. Principles of Violin Plaing and Teaching. New York: Prentice Hall, 1962. Golding, John. Cesty k abstraktnmu umn. Brno: Barrister&Principal, 2003. Gssel, Peter, Leuthuserov, Gabriele. Architektura 20. stolet. Praha: Slovart, 2006.
108
Grof, Stanislav, Grof, Christina. Holotropn dchn. Opava: HOLOS, 2011. Hanslick, Eduard. O hudebnm krsnu. Praha: Supraphon, 1973. Hessov, Barbara. Grosenickov, Uta. Abstraktn expresionismus. Praha: Slovart, 2005. Huber, Andreas. Emocionln inteligence. Praha: ZEMS a PRAGMA, 2005. Charle, Christophe. Pa na pelomu stolet. Brno: Barrister & Principal, 2004. Iser, Wolfgang. Jak se dl teorie. Praha: Karolinum, 2009. Jahn, Johannes. Pieter Bruegel. Leipzig: VEB E. A. Seemann, 1964. Johnson, Paul. Djiny idovskho nroda. 1. vyd. evnice: Rozmluvy, 1996. Kamilarov, Emil. O technice lev ruky houslisty. Praha: Editio Supraphon, 1973. Kant, Immanuel. Kritika istho rozumu. Bratislava: Pravda, 1979. Kapras, Jan. Projev pi pohbu Jana Kubelka do Slavna na vyehradskm hbitov dne 10. prosince 1940. In Pamtce Jana Kubelka. Ti projevy. Praha: Kulturn rada pi Nrodn rad esk, sted pro kulturn a kolskou prci NS, 1941. kolektiv autor. Pazdrkv slovnk naun. Brno: Pazdrkovo nakladatelstv, 1939. kolektiv autor. Jan Kubelk. Praha: koln nakladatelstv pro echy a Moravu, 1942. Kudlka, Zdenk. Vila Tugendhat. Brno: Krajsk stedisko pamtkov pe a ochrany prody v Brn, 1971. Kudlka, Zdenk. Vila Tugendhat. Brno: Fotep ve spoluprci s Muzeem msta Brna, 2001. Lama, Miroslav. Mylenky modernch mal. Praha: Odeon, 1989. Lman, Antonn. Chrm pln kvt. Praha: Dharma Gaia, 2011. Lukavsk, Radovan. Stanislavskho metoda hereck prce. Praha: SPN, 1978. Malevi, Kazimir. Suprematick zrcadlo. Texty k bezpedmtnosti. Praha: Brody, 1997. Markun, Silvia. Ernst Bloch. Hamburk: Rowohlt, 1996. Menuhin, Yehudi. es hodn hry na huslch. Edin stredisko SVT Mrz, Bohumr. Fernand Lger. Praha: Odeon, 1980.
109
v Bratislave, 1978.
Newton, Kenneth, M. Jak interpretovat text. Olomouc: Periplum, 2009. Nopp, Viktor. Mak, Jan. Housle. Praha: Hudebn matice Umleck besedy v Praze III., 1944. Nopp, Viktor. Otakar evk. ivot a dlo. Brno: Pazdrkovo hudebn nakladatelstv, 1948. Patoka, Jan. Umn a as I. Praha: OIKOYMENH, 2004. Pejochov, Michaela. Misti nsk tuov malby ze sbrek Nrodn galerie v Praze. Praha: Nrodn galerie v Praze, 2008. Petrov, Eva. Fernand Lger. Praha: Orbis, 1966. Shitao. Malsk rozpravy. Peloil a komentoval O. Krl. Praha: Agite/Fra, 2007. Schorske, Carl E. Vde na pelomu stolet. Brno: Barrister & Principal, 2000. Skalick, Karel. Blochova filosofie nadje. Praha: Jeek, 1995. Soukup, Vclav. Djiny antropologie. Praha: Karolinum, 2004. Starobinski, Jean. Symboly rozumu. Brno: Barrister & Principal, 2003. efl, Vladimr, Otakar evk. ivotopisn studie. In Otakar evk. Soubor stat a vzpomnek. Praha: Sttn nakladatelstv krsn literatury, hudby a umn, 1953. Vojek, Karel. Autogenn trnink. Praha: Avicenum, 1988. Vojvodk, Josef. Povrch, skrytost, ambivalence. Manrismus, baroko a esk avantgarda. Praha: Argo, 2008. Vojvodk, Josef. Pednka prof. Dr. phil. PhDr. Josefa Vojvodka Zhada a tajemstv lidsk tve v umn portrtnm pi pleitosti vstavy Mysl v obrazech, Brno Umlecko-prmyslov muzeum, 14. bezna 2012. Vymtal, Josef. Otakar evk a jeho houslov metoda. Praha: Nkladem Mojmra Urbnka. Tiskem Politiky, 1904. Welsch, Wolfgang. Estetick myslenie. Bratislava: Archa, 1993. Wittlich, Petr. Literatura k djinm umn. Vvojov pehled. Praha: Nakladatelstv Karolinum, 2008.
110
Zich, Jaroslav. Kapitoly a studie z hudebn estetiky. Praha: Supraphon,
1975.
Zuzka, Vlastimil. Mimsis fikce distance k estetice XX. stolet. Praha: Triton, 2002.
Internetov zdroje
http://www.neurophenomenology.com http://www.myskreen.com/theatre-concert-spectacle/4276910-l-art-du-violon-au-deladu-violon-neveu-oistrakh-menuhin
CD
Neznm autor. Yehudi Menuhin. Music Alliance Membran GmbH, Sony Music, 2010.
Gramofonov desky
Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Nathan Milstein. 1. vyd. Leningrad: Melodia, 1983. Grigoriev, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Joseph Joachim, Leopold Auer, Henri Marteau, Pablo de Sarasate. 1. vyd. Leningrad: Melodia, 1983. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Efrem Zimbalist. 1. vyd. Leningrad: Melodia, 1983. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Mischa Elman. 1. vyd. Leningrad: Melodia, 1983. Rudenko, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Jascha Heifetz. 1. vyd. Leningrad: Melodia, 1983.
111
Grigoriev, V. The Worlds Leading Interpreters of Music Jan Kubelk. 1. vyd. Leningrad: Melodia, 1983. Galland, M. Sol Garcia. Klimt. 1. vyd. estlice: Rebo Productions, 2006.
Novinov lnky
Lan, estmr. Radikln filozof malby. Mlad fronta dnes, 11. 3. 2003, s. C/9. Neznm autor. Kazimir Malevi prkopnk abstrakce. 100+1, 2003, . 8, s. 4649. Svatoov Kateina. Jak vme, e jsme bytosti trojrozmrn? Djiny a souasnost, 2009, . 7, s. 2124. ebrowska, Anna. Osaml ern tverec Kazimir Malevi. Proglas, 2005, . 5/6, s. 2526.
asopisy
Oplitilov, Iva. Nelinern as v postcageovsk hudb. iv hudba, 2010, ro. 1, . 1, s. 121143. ebrowska, Anna. Osaml ern tverec Kazimir Malevi. Proglas, 2005, . 5/6, s. 2526.
112
Plohy
Seznam ploh:
A. Houslist a) Jan Kubelk b) Josef Joachim c) Leopold Auer d) Efrem Zimbalist e) Mischa Elman f) Jascha Heifetz g) Nathan Milstein B. Obrazov plohy a) Francesco Borromini: San Ivo alla Sapienza (16421650), m, celkov pohled b) Francesco Borromini: San Ivo alla Sapienza (16421660), m, pohled do kupole c) Francesco Borromini: San Ivo alla Sapienza (16421660), m, pohled do bon kupole d) Pieter Brueghel: Podobenstv o slepcch (1568), olej na pltn, 86 x 154 cm, Neapol, Musco Nazionale e) Pablo Picasso: Sleny z Avignonu (19061908), olej na pltn, 243,9 x 233,7 cm, New York, Muzeum modernho umn f) Gustav Klimt: Schubert u piana (1899), olej na pltn, 150 x 200 cm, dlo shoelo v zmku Immendorf v roce 1945
g) Gustav Klimt: Hudba I (1895), olej na pltn, 37 x 44,5 cm, Mnichov, Neue Pinakothek, Bayerische Staatsgemldesammlungen h) Le Corbusier (Edouard Jeanneret): Villa Savoye (19291931), celkov pohled. i) j) Ludwig Miese van der Rohe: Vila Tugendhat (19281930), Brno, pohled do interiru Kazimr Malevi: ern tverec na blm pozad (19141915), olej na pltn
k) Vincent van Gogh: Tkadlec ped zavenm oknem (1884), olej na pltn na dev, 47 x 61,3 cm, Rotterdam, Museum Boymans van Beuningen l) Hans Hofmann: Podzim (1949), olej na pltn, 61 x 76,2 cm, New York, Brooklyn Museum of Art
m) ung-nien: Dva literti v krajin, tu a barvy na hedvb, 53,9 x 47,1 cm, Praha, Nrodn galerie (z pozstalosti Niny Otavov, 1983) n) ung-nien: Jaro na ece (1929), tu a barvy na hedvb, 90 x 49 cm, Praha, Nrodn galerie
113
A. Houslist
114
a) Jan Kubelk
115
b) Josef Joachim
116
c) Leopold Auer
117
d) Efrem Zimbalist
118
e) Mischa Elman
119
f) Jascha Heifetz
120
f) Nathan Milstein
121
B. Obrazov plohy
122
a) Francesco Borromini: San Ivo alla Sapienza (16421650), m, celkov pohled
123
b) Francesco Borromini: San Ivo alla Sapienza (16421660), m, pohled do kupole
124
c) Francesco Borromini: San Ivo alla Sapienza (16421660), m, pohled do bon kupole
125
d) Pieter Brueghel: Podobenstv o slepcch (1568), olej na pltn, 86 x 154 cm, Neapol, Musco Nazionale
126
e) Pablo Picasso: Sleny z Avignonu (19061908), olej na pltn, 243,9 x 233,7 cm, New York, Muzeum modernho umn
127
f) Gustav Klimt: Schubert u piana (1899), olej na pltn 150 x 200 cm, dlo shoelo v zmku Immendorf v roce 1945
128
g) Gustav Klimt: Hudba I (1895), olej na pltn, 37 x 44,5 cm, Mnichov, Neue Pinakothek, Bayerische Staatsgemldesammlungen
129
h) Le Corbusier (Edouard Jeanneret): Villa Savoye (19291931), celkov pohled
130
ch) Ludwig Miese van der Rohe: Vila Tugendhat (19281930),
Brno, pohled do interiru
131
i) Kazimir Malevi: ern tverec na blm pozad (19141915), olej na pltn 106,2 x 106,5 cm, Moskva, Tretjakovsk galerie
132
j) Vincent van Gogh: Tkadlec ped zavenm oknem (1884), olej na pltn na dev, 47 x 61,3 cm, Rotterdam, Museum Boymans van Beuningen
133
k) Hans Hofmann: Podzim (1949), olej na pltn, 61 x 76,2 cm, New York, Brooklyn Museum of Art
134
l) ung-nien: Dva literti v krajin, tu a barvy na hedvb, 53,9 x 47,1 cm, Praha, Nrodn galerie (z pozstalosti Niny Otavov, 1983)
135
m) ung-nien: Jaro na ece (1929), tu a barvy na hedvb, 90 x 49 cm, Praha, Nrodn galerie
136

Uvahy o Houslove Interpretaci PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Uvahy o Houslove Interpretaci PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

MASARYKOVA UNIVERZITA

vahy o houslov interpretaci s pesahem k principm houslov hry

Vedouc prce: doc. PhDr. Lubomr Spurn PhD. Brno 2012

V Brn dne 14. kvtna 2012

VOD .......................................................................................................................................... 1. ST PRVN Kdo vystoup na Sinaj?

2. ST DRUH Nvrat k principm

3. ST TET Obrcenou cestou k cli

PRAMENY A LITERATURA.......................................................................................... 108 Plohy

A. Houslist ..................................................................................................................................... 114 B. Obrazov plohy ................................................................................................................... 122

ST PRVN Kdo vystoup na Sinaj?

1. 1. Symbiza metody a talentu Otakar evk a Jan Kubelk

Nrodn listy (Jaromr Boreck):

1. 2. Nepekro Jordn! Jan Kubelk

Dle citujme slova Jana Kaprase:

Karel Othal (akademick socha, autor plastiky a kresby Jana Kubelka):

1. 3. Hudebn pohyb Josef Joachim

1. 4. Peskupen princip Leopold Auer

Burian, K. V. Hvzdy baletu. Praha: Panton, 1971, s. 97.

1. 5. Prohlouben subjektivita Efrem Zimbalist

1. 6. Minul, ptomn a nov horizont Mischa Elman

Lama, Miroslav. Mylenky modernch mal. Praha: Odeon, 1989, s. 376.

1. 7. V prostoru transparence Jascha Heifetz

1. 8. Prolnn filozofie a interpretace Nathan Milstein

V rozhovoru se vyjdil takto:

Uzaveme tuto kapitolu slovy Jana Patoky:

Patoka, Jan. Umn a as I. Praha: OIKOYMENH, 2004, s. 316.

ST DRUH Nvrat k principm

Kant, Immanuel. Kritika istho rozumu. Bratislava: Pravda, 1979, s. 102.

2. 3. Vchoz principy Problm dechu a rytmu

Vojek, Karel. Autogenn trnink. Praha: Avicenum, 1988, s. 48.

2. 4. Hledn novch zdroj

C. G. Jung nalz souvislost mezi archetypy a instinkty.

2. 5. Koordinace pohybovho organismu

2. 6. Nepetrit pohyb a kontrast klidu

Welsch, Wolfgang. Estetick myslenie. Bratislava: Archa, 1993, s. 28.

III. Obrcenou cestou k cli

99 100 101 102

105 106 107 108

111 112 113

3. 2. Pam, mimesis, imaginace v interpretaci Ernest Bloch, Baal em Nigun

Zabvejme se interpretanm rozborem skladby.

Breton, Andr. Spojit ndoby. Praha: Dauphin, 1996, str. 61.

Zich, Jaroslav. Kapitoly a studie z hudebn estetiky. Praha: Supraphon,

a) Francesco Borromini: San Ivo alla Sapienza (16421650), m, celkov pohled

b) Francesco Borromini: San Ivo alla Sapienza (16421660), m, pohled do kupole

h) Le Corbusier (Edouard Jeanneret): Villa Savoye (19291931), celkov pohled

ch) Ludwig Miese van der Rohe: Vila Tugendhat (19281930),

Brno, pohled do interiru

You might also like