MNOHOJAZYN DEMOGRAFICK SLOVNK

esk svazek

Druh vydn pipravili

Zdenk Pavlk - Kvta Kalibov

Acta demographica XV

esk demografick spolenost Praha 2005

Redakn rada: Pedseda: Jitka Rychtakov lenov: Zuzana Finkov Pavla Horsk Jaroslav Kraus Milan Kuera Tom Kuera Zdenk Pavlk

ISBN 80-239-4864-4

OBSAH Z pedmluvy k prvnmu francouzskmu svazku ......................................... 5 Pedmluva k druhmu eskmu vydn ...................................................... 7 Poznmky pro uivatele .............................................................................. 9 Pouvan zkratky ..................................................................................... 10 Prvn st Text ....................................................................................... 11 1. Zkladn pojmy ............................................................................. 13 2. Zpracovn demografickch statistik............................................ 33 3. Stav obyvatelstva .......................................................................... 45 4. mrtnost a nemocnost .................................................................. 65 5. Satenost a rozvodovost ............................................................. 77 6. Porodnost...................................................................................... 85 7. Populan rst a demografick reprodukce ................................. 97 8. Migrace ....................................................................................... 103 9. Ekonomick a sociln aspekty populanho vvoje .................. 111 Druh st Abecedn rejstk............................................................... 117 Pehled vybranch publikovanch svazk ............................................. 181

Z pedmluvy k prvnmu francouzskmu svazku Populan komise Organizace spojench nrod na svm tvrtm zasedn podala sekretarit OSN, aby pipravil vydn demografickho slovnku. Ji nkolik msc pot Mezinrodn unie pro vdeck studium populace nabdla pi pprav tohoto slovnku svou spoluprci. Na ptm zasedn Populan komise OSN byla sestavena komise pro vytvoen Mnohojazynho demografickho slovnku ve sloen: P. Vincent (Francie) pedseda a lenov C. E. Dieulefait (Argentina), H. F. Dorn (USA), E. Grebenik (Velk Britnie), P. Luzzato-Fegiz (Itlie), M. Pascua (vcarsko) a Ros Jimeno (panlsko). Komise dostala za kol pedloit slovnk v jazycch francouzskm, anglickm a panlskm. Projekt byl pojat jako skuten mnohojazyn slovnk, uren pekladatelm, ale zrove slouc k vkladu jednotlivch termn. Slovnk se skld se z ady jednojazynch svazk; v prvn sti kadho svazku jsou vysvtleny od born demografick a v demografii pouvan termny a ve druh sti je jejich abecedn rejstk. Souadnost text v rznch svazcch a systm slovn termn (kadmu termnu je piazeno slo, kter se skld z sla kapitoly, odstavce a konkrtnho vrazu) umouje najt odpovdajc termn v jinm jazyku. Prvn nrt prce byl zpracovn na zklad francouzskho textu, kter byl pipraven v Nrodnm stavu pro demografick studia (INED) a publikovn v roce 1954 jako prozatmn vydn. Komise musela eit otzky shodnosti vyjden francouzskch a romnskch termn na stran jedn a anglosaskch termn na stran druh. Ukzala se nutnost jasnho vymezen jednotlivch pojm a vysvtlen odlinch pojet v rznch jazycch. Jazyky jsou sloit empirick systmy, v rmci kterch existuj zaveden vztahy, jejich logika se nkdy mlo shoduje s racionlnmi poadavky vdy. Jednotliv termny maj v rznch jazycch odlin kontext, kter dn slovnk v plnm rozsahu nevystihne. Z tohoto hlediska m nesporn vznam zasazen jednotlivch termn do irho vkladovho kontextu. Komise mla za cl poslouit pekladatelm a proto pmo nedoporuuje nebo naopak neodmt nkter termny a nehodl vytvet demografickou terminologii. Slovnk nen sestaven jako pehled definic a pi vymezovn jednotlivch termn nebylo hlavnm clem doshnout pesnosti, ale spe pochopen danho vznamu. Normalizace terminologie by vyadovala jinou koncepci slovnku. Slovnk bude slouit zmrm svch tvrc v plnm rozsahu, a bude publikovn ve vtm potu jazyk.

Pedmluva k druhmu eskmu vydn Zjem o demografick studia v edestch letech ve svt se projevil tak u ns. Takovm projevem bylo pijet koncepce Mnohojazynho demografickho slovnku a jeho vydn v etin mezi prvnmi jazykovmi svazky. Ji v roce 1959 byla vytvoena pi Ekonomickm stavu SAV komise, kter prvn esk svazek pipravila. Komise pracovala ve sloen Zdenk Pavlk (redaktor) a lenov Vladimr Roubek a Vladimr Srb; nkterch prac komise se zast nil Jaromr Kork a komise vyjdila v prezentaci slovnku sv podkovn za cenn pipomnky Frantiku Egermayerovi, Frantiku Fajfrovi a Milanu Ku erovi. Komise byla tak v pracovnm kontaktu s pedsedou mezinrodn komise P. Vincentem. Prvn vydn eskho svazku Mnohojazynho demografickho slovnku vylo v roce 1965 (Nakladatelstv SAV). Prce mezinrodn komise pro ppravu Mnohojazynho demografickho slovnku pi Mezinrodn unii pro vdeck studium populace vydnm prvnch t verz (francouzsk, anglick a panlsk) neskonila. Na patnctm zasedn Populan komise OSN v roce 1969 v enev bylo doporueno, aby projekt slovnku pokraoval a aby na zklad zskanch zkuenost bylo pipraveno druh aktualizovan vydn. Tak na kongresu Mezinrodn unie pro vdeck studium populace se konstatovalo, e projekt slovnku splnil oekvn a e nov vydn m plnou podporu. Byla vytvoena obnoven komise ve sloen: P. Paillat (Francie) pedseda a lenov A. J. Bojarskij (Sovtsk svaz), E. Grebenik (Velk Britnie), K. Mayer (vcarsko), J. Nadal (panlsko), S. Kono (Japonsko); krom toho jako lenov pozorovatel byli jmenovn S. Baum a J. Siegel (USA), A. Hill (Velk Britnie), A. Lifshitz (Francie) a A. Saez (panlsko). Komise shromdila velk mnostv materil, kter dala v roce 1976 k disposici Louis Henrymu z Nrodnho stavu pro demografick studia; ten redigoval druh vydn francouzskho svazku (1981). Na jeho zklad pipravil druh vydn anglickho svazku Etienne van de Walle (1982). Pes relativn mal rozsah slovnku se druh vydn eskho svazku dostv do rukou tene s vce ne dvacetiletm zpodnm. Prce tohoto druhu vak nezastarv a stle pln sv zkladn cle. Bylo by jist vhodn pipravit dal hlavn anglick a francouzsk vydn, nebo se objevuj nov termny, kter v tomto svazku nejsou z pochopitelnch dvod zaazeny (nemly by odpovdajc vrazy v jinch svazcch a tm by slovnk ztratil svoji primrn funkci slouit jako pomcka pi pekldn). Lze pouze vyjdit pn, aby se v budoucnu nkdo ujal pokraovn tohoto projektu. Logicky by to patilo Mezinrodn unii pro vdeck studium populace, kter se zaslouila o ob 7

vydn dosavadn. Tak demografie se stv stle vce vdnm oborem, ktermu je vnovna pozornost ve vech zemch svta; pro odbornou komunikaci je existence podobn slovnkov pruky velmi dleit. Idea textovho slovnku, kter vychz v rznch jazykovch verzch a jednotliv termny jsou identifikovny pidlenm slem, byla nesporn originln. Je s podivem, e se tento zpsob neujal u jinch obor. Existuje mon vysvtlen; pprava podobnho slovnku nen jednoduch. Je na milou povinnost podkovat za cenn pipomnky i pomoc pi finln technick pprav slovnku k tisku Milanu Kuerovi a za technickou pomoc pi zvren fzi ppravy slovnku Ludmile Fialov.

V Praze dne 31. bezna 2005

autoi

Poznmky pro uivatele Pouit Mnohojazynho demografickho slovnku k jinmu elu ne k pekladu je patrn na prvn pohled a nepotebuje bli vysvtlen. Je vak nutn poukzat na nkter jeho zvltnosti ve srovnn s bnmi jazykovmi slovnky. Mnohojazyn demografick slovnk se skld z ady slovnk v rznch jazycch. Je logick, e pro peklad je vdy nutn pout dva svazky, kter obsahuj jazyk, ze kterho se pekld a do kterho se pekld. Pi pasivnm pekladu nalezneme nejprve slo termnu v rejstku cizho svazku a pot podle tohoto sla urme nejen odpovdajc esk termn, ale asto pevn i jeho podrobnj vysvtlen. Obdobn postupujeme pi aktivnm pekladu. Urme nejdve slo termnu a pak jeho odpovdajc ekvivalent i vklad v jazyku, do kterho pekldme. Velmi cenn je neomezit se pouze na porovnn termnu podle pslunch sel, ale seznmit se s celm kontextem vkladu a s pslunmi poznmkami. Systm slovnku je zaloen na oslovn jednotlivch termn. Obsah je rozdlen do devti kapitol a prvn slice danho sla termnu udv kapitolu (nap. 101-1 je termn z prvn kapitoly), druh dv slice odstavec v dan kapitole (v uvedenm ppad prvn odstavec); posledn slice ( v nkterch ppadech dv slice) oddlen spojovac rkou uruj potom vlastn termn (v uvedenm ppad je to prvn termn, kterm je prv demografie). Vechny termny jsou pouze jedenkrte vytitny tun. Jestlie se stejn termn vyskytuje jet v jinm kontextu vcekrt, je vytitn kurzivou (event. je u nho uveden odkaz na msto v textu, kde je vytitn tun). Vechny tun vytitn termny maj sv ekvivalenty v ostatnch jazycch, ve kterch existuje pslun slovnk. Krom toho jsou vytitny tun tak nkter termny v poznmkch; maj stejn slo jako hlavn termn v textu, jsou vak opateny hvzdikou (*). V poznmkch uvdn termny nemaj pm ekvivalenty v jinch jazycch, v nkterch z nich se vak vyskytuj (jazyk je pak zpravidla u termnu oznaen). Tyto termny uvdn v poznmkch nelze proto pout pmo pro peklad, nebo maj pouze vysvtlujc a doplkov charakter. Tak pro n plat zsada, e jsou tun vytitny pouze jednou a vyskytuj-li se vcekrt, jsou pi dalm vskytu vytitny kurzivou. Rejstk je uspodn abecedn, a to tak, e vceslovn termny jsou zpravidla uvedeny pod vemi slovy termnu (krom spojek). V textu se pouvaj zkratky, jejich pehled je uveden samostatn.

Pouvan zkratky apod. angl. atd. . event. fr. m. mj. mn.. n. nap. nm. odb. podst. pomn. pd. psl. resp. rus. s. slov. syn. p. tj. ter. tzn. tzv. viz . a podobn anglick jazyk, anglicky a tak dle, et cetera esk jazyk, esky eventuln francouzsk jazyk, francouzsky musk rod, masculinum mimo jin mnon slo, plurl neboli napklad nmeck jazyk, nmecky odborn, odborn podstatn jmno, substantivum pomnon podst. jmno, plurale tantum pdavn jmno, adjektivum pslovce, adverbium respektive rusk jazyk, rusky stedn rod, neutrum sloveso, verbum synonymum panlsk jazyk, panlsky to jest termn to znamen tak zvan porovnej ensk rod, femininum

10

Prvn st TEXT

Kapitola prvn Zkladn pojmy

101 Demografie1 je vdeck studium lidskch populac, zabvajc se jejich velikost, strukturou2, vvojem a dalmi znaky pedevm z kvantitativnho hlediska. Ve statistick ter. me bt jakkoli souhrn rozdlnch jednotek nazvn populac, v tomto smyslu je syn. souboru3. V demografii vak ter. populace4 oznauje obvykle obyvatelstvo5 uritho zem, nkdy pouze st tohoto obyvatelstva, nap. koln populace (346-7), satkuschopn populace n. satkuschopn obyvatelstvo (514-2), kterou oznaujeme jako st populace6. Mn asto chpeme pod pojmem populace jej rozsah, tzn. poet7 jejch pslunk.
1 Od demografie jako vdnho oboru je odvozen ter. demografick a ter.demograf, demografka, tj. osoba, kter se zabv demografickm studiem. Ve uveden vymezen demografie jako vdeckho oboru nelze povaovat za nejvhodnj, nebo nevystihuje jdro jejho pedmtu, kterm je studium reprodukce lidskch populac. Demografie bv nkdy mn vhodn nazvna populacionistikou n. populan vdou, v tomto druhm vznamu me vak bt chpna jako iroce pojat vda o obyvatelstvu n. jako populan studia. 4 Od populace je odvozen ter. populan, kter je syn. ter. demografick; ten vak oznauje pedevm zpsob pstupu ke zkoumn, populan ble specifikuje samotn pedmt zkoumn. Ter. populace a obyvatelstvo jsou syn., ale mohou mt t rozdln vznam. Populace jako pedmt demografickho studia je vymezena pedevm biologicky, mezi jejmi pslunky dochz k demografick reprodukci, tohoto ter. se pouv v biologii k oznaen jakchkoli, tj. nejen lidskch populac. Obyvatelstvo je vymezeno pedevm zemn, na uritm zem tak me t vedle sebe po uritou dobu i nkolik populac. 6 Syn. je subpopulace. 7 Tm se mysl poet obyvatelstva nebo jeho poetn velikost.

102 Nkter podobory demografie dostaly samostatn pojmenovn na zklad jejich uho pedmtu nebo pevn pouvanch metod. Historick demografie1 se zabv studiem populac ijcch v minulosti, o nich se zachovaly psemn zznamy; studiem jet starch populac, o kterch takov zznamy neexistuj, se zabv paleodemografie2. Popisn demografie3 se omezuje na pojednn o velikosti, geografickm rozloen, struktue a vvoji obyvatelstva, vyuv pitom pedevm statistik obyvatelstva4 n. demografickch statistik. 13

Kapitola prvn Teoretick demografie5 studuje kvantitativn vztahy mezi demografickmi jevy, a to ist formlnm zpsobem, abstrahujc od jejich spojen s jinmi jevy; jeliko pitom pouv rznch matematickch metod, bv v praxi ztotoovna s matematickou demografi6. Demografickou studi7 se oznauje vdeck pojednn o urit populaci vyuvajc prostedky demografick analzy (103-1). Pedchzejc obory v dsledku vznamu, kter pikldaj selnmu vyjden, jsou asto oznaovny souhrnn jako formln demografie9. Naproti tomu se e pojat pojednn o vztazch mezi demografickmi a socilnmi, ekonomickmi nebo jinmi jevy oznauj jako populan studie10.
2 Paleodemografie se nkdy oznauje jako prehistorick demografie. 5 Jako syn. se nkdy pouv ter. ist demografie. Teoretick demografie je v tomto smyslu nesprvn zamovna s demografickou metodologi. 7 Demografick studie ve smyslu demografick zkoumn. 9 Formln demografie se nkdy nazv t kvantitativn demografie. Nkdy se setkme tak s ter. regionln demografie, kterou se chpe studium demografick reprodukce v rzn vymezench regionech a jejich srovnvn. asto dochz tak ke spojen demografie a geografie obyvatelstva zejmna pi studiu migrac, kdy zrove sledujeme jejich demografick charakteristiky. Vznik tak vlastn nov podobor, kter bychom mohli nazvat jako demogeografie.

103 Demografick analza1 je st kvantitativn demografie (102-9), kter se sna vyjdit vliv velikosti a struktury populace a ev. i jinch promnnch na demografick jevy2 n. demografick udlosti, izolovat vliv jednotlivch promnnch a zejmna pitom vylouit psoben tzv. ruivch jev3. Pitom meme odliit longitudinln analzu4 n. generan analzu4 n. kohortn analzu4, kter se tk demografickch jev jedn nebo vce pesn vymezench generac (116-1) n. kohort (116-2), od transverzln analzy5 n. intervalov analzy5, zamujc se na analzu demografickch jev, kter nastanou bhem pesn vymezenho obdob (nap. bhem kalendnho roku) uvnit vce nebo vech exponovanch kohort.
1 Za jednu z metod demografick analzy (103-1) je mono povaovat t metodu potenciln demografie, kter je zaloena na ivotnch potencilech lid a nikoliv pouze na jejich potu. 4 Od longitudinln analzy, kter dlouhodob sleduje soubor osob majcch alespo jeden stejn znak, odliuje se v angl. panelov analza, kter sleduje rzn ppady (jevy) jednotlivch osob. 5 Intervalov analza se nkdy mn vhodn oznauje jako okamikov analza .

104 Studium vztah mezi demografickmi jevy na jedn stran a ekonomickmi a socilnmi jevy na stran druh nkte autoi povauj za demografick 14

Zkladn pojmy podobory se samostatnmi nzvy: ekonomick demografie1 a sociln demografie2. Rozloenm kvalitativnch znak v rmci jednotlivch populac, nap. znak intelektulnch, fyzickch nebo socilnch, se zabv kvalitativn demografie3, lze do n zahrnout t populan genetiku4. Tak lidsk ekologie5, kter studuje zemn rozloen a organizaci lidskch spoleenstv a vnuje pozornost zejmna procesm, kter se v nich i mezi nimi odehrvaj a souasn vlivu vnjho prosted, m mnoho spolenho s demografi (101-1) podobn jako biometrie6, kterou rozumme aplikaci statistickch metod v biologickm studiu.
3 Ter. kvalitativn demografie nen v e. ani v nkterch jinch jazycch bn; vtinou se hovo pouze o studiu kvality populace nebo o studiu kvalitativnch znak obyvatelstva. 4 Populan genetiku n. genetiku populac musme odliovat od lidsk genetiky, kter studuje ddinost gen u lid. 5 Od ekologie je odvozen ter. ekologick; kdo se zabv ekologickm studiem, nazv se ekolog. 6 Pro aplikaci statistickch metod v demografii se pouv nkdy oznaen demometrie a ve zdravotnickm vzkumu epidemiologie (423-6*).

105 Do demografie pat tak studium demografickch teori1, kter by nemly bt zamovny s teoretickou demografi (102-5). Demografick teorie se pokouej vysvtlit nebo pedpovdt populan vvoj vzhledem k uritm ekonomickm, socilnm, psychologickm aj. podmnkm; mohou slouit jako pod klad populan politiky2 (viz 930), kter se sna rznmi opatenmi ovlivnit populan vvoj, resp. v jejm rmci se studuje innost tchto opaten.
1 Demografick teorie se nkdy oznauj t jako demografick uen n. demografick doktrny.

110 Hlavn statistick jednotka1 pouvan v demografii je jedinec2 n. osoba2. Statistickmi jednotkami mohou bt tak demografick jevy n. udlosti nebo lidsk kolektivy jako je nap. domcnost3; jejich vymezen se v rznch zemch li. Jde o sociln resp. ekonomickou jednotku sestvajc z osob, kter ij v jednom byt a zpravidla t spolen hospoda. Meme rozeznvat soukrom domcnosti4, kter odpovdaj pvodnmu pojet, a stavn domcnosti5, tvoen osobami, ijcmi spolen v uritm zazen nebo stavu. Jedinec ijc samostatn tvo jednolennou domcnost6 bez ohledu na to, zda jde o osamle ijc osobu nebo o osobu bydlc spolen v jednom byt s dalmi osobami, ale samostatn hospodac. Ter. podnjemnk7 oznauje osobu, kter dostv za platu tak stravu a li se od ubytovan osoby8, kter si pronajala pouze 15

Kapitola prvn ubytovn, nap. mstnost nebo dokonce jen lko, a me nebo nemus bt zahrnuta do domcnosti, u kter bydl.
2 Podobn se dve pouvalo i ter. due n. hlava. 3 Podobn jako se dnes staj domcnosti, staly se nkde dve krby. 4 Soukrom domcnost n. nestavn domcnost pi stn lidu je nejastji tzv. censov domcnost; vychz-li ze vztahu rodi a dt, jedn se o domcnost rodinnou. 6 Jednolenn domcnost se nazv tak domcnost jednotlivce. 7, 8 V . ter. se nerozeznvaj rzn druhy podnjemnk. V nkterch jazycch existuje vak i vce ter. pro jejich rzn druhy. Ubytovan osoba bez stravy je v angl., kanadsk fr. a p. oznaovna zvltnm ter. jako osoba, kter si pronajala pouze zazenou mstnost. Podnjemnk se v pojet . demografie povauje za samostatnou domcnost.

111 Jestlie soukrom domcnost (110-4) sestv z vce osob, bvaj nazvny leny domcnosti1 a jedna z nich, zapsan na prvnm mst, bvala oznaovna podle star ter. jako pednosta domcnosti2; zpravidla nen stanoveno, jak m bt urena a v naich stnch je to vtinou v pln rodin manel n. druh, v nepln rodin rodi, v ostatnch ppadech ta osoba, kter je zapsna na prvnm mst. Nejastji to bude majitel bytu (komu byt prvn nle) nebo osoba s nejvym pjmem v domcnosti, tj. hlavn ivitel3. Ve vtin stn se zjiuje t vztah4 jednotlivch len domcnosti k jejmu pednostovi. To umouje rozliit jednotliv sti sloen domcnosti5, jej lenov nepat do jedn biologick rodiny (113-1). Sloen domcnost me bt rozdlena do nkolika jader6, z nich jedno je hlavn jdro7 a ostatn pak jdra vedlej8. Uveden jdra obvykle pedstavuj rodiny (112-1). Rodina, do n pat pednosta domcnosti, se oznauje jako hlavn rodina9. Velikost domcnosti11 je dna potem osob, kter do n pat.
2 V . stn se uv ter. uivatel bytu; je to osoba, k n jsou vyjdeny vztahy ostatnch osob v domcnosti; ter. uivatel bytu nen vak rovnocenn ter. pednosta domcnosti n. hlava domcnosti. V angl. ter. se setkme s ter. headship, kter by mohl bt peloen jako pednostenstv nebo ter. mra pednostenstv (angl. headship ratio), co je podl pednost domcnosti ze skupin obyvatelstva rozdlenho podle pohlav, vku a ev.dalch znak. 3 Hlavn ivitel je osoba, pedstavujc nejvt pnos pro hospodaen domcnosti. 6 Jdro ve smyslu manelsk pr nebo jeden rodi s dttem resp. s dtmi. 7 Ve smyslu hlavn jdro domcnosti resp. hlavn rodinn domcnost. 8 Ve smyslu vedlej jdro n. st domcnosti. 10 Ostatn rodiny se oznauj jako vedlej rodiny. V . demografick ter. se len censov domcnosti na pln rodinn (manelsk pr i vztah druha a druky, s dtmi nebo bez dt), nepln rodinn (jeden z rodi s dttem nebo dtmi), vcelenn nerodinn

16

Zkladn pojmy
a domcnosti jednotlivc (bu ijc samostatn nebo bydlc spolen, ale samostatn hospodac).

112 Rodina1 mus bt zeteln odliena od domcnosti (110-3). Vznik ze vztah v prbhu demografick reprodukce, zejmna kdy tyto vztahy jsou zaloeny sociln zkonem nebo obyejem, jako je nap. satek, adopce apod. Ve spolenostech evropskho typu vznik zkladn rodinn vztah satkem (501-4) mezi manely na jedn stran a rodiovstvm (114-3) na stran druh, mezi rodii2 - otcem3, matkou4 a jejich dtmi5, syny6 a dcerami7.
1 Rodinou (etymologicky) je manelsk pr s dtmi, ve statistick praxi pokldme za rodinu i pouh manelsk pr, tzv. bezdtnou rodinu, kter jet nem dt nebo u nem dti, protoe se odsthovaly nebo zemely, ev. nikdy dti neml a mt nebude. V demografickm pojet se za rodinu povauje zpravidla tak nesezdan souit n. faktick manelstv (503-3), tj. vztah druha a druky. 2 Vrazu rodie pouvme obvykle v mn. . Jen v odborn (nap. prvn) ter. a t v jinch jazycch se pouv ter. rodi.

113 Rodie a jejich dti tvo biologickou rodinu1. Podle jejich vzjemnch vztah dti jednoho pru oznaujeme jako bratry 2 nebo sestry3, souhrnn pak jako sourozence4. V ppad, e sourozenci maj pouze jednoho rodie spolenho, mluvme o nevlastnch bratrech5 resp. o nevlastnch sestrch6.
1 Biologick rodina je nkdy chpna ve smyslu zk rodina, ev. jako rodinn jdro; vdy se jedn o dvougeneran rodinu. 2 Bratr me oznaovat t nevlastnho bratra, zejmna v prvn ter. V ppad nutnho pesnho vyjden lze hovoit o plnorodnm bratru resp. o polorodnm bratru, kde je spolen pouze otec resp. spolen pouze matka. 3 V podobnm smyslu lze hovoit o plnorodn resp. polorodn seste nebo sourozencch. Vraz polorodn je pesnj ne nevlastn; nevlastn bratr m podstatou zcela jin vznam ne nevlastn otec. 5 Nevlastn bratr resp. nevlastn sestra vznik satkem rozvedenho nebo ovdovlho partnera s dtmi. 7 Opakem zk rodiny je rodina rozen, kter se skld z hlavn rodiny (111-9) a jedn nebo nkolika vedlejch rodin (111-10*). Jako syn. je mono pout t ter. rodina sloen n. spojen. 8 Rodina me bt rozena vertikln, potom hovome o tgeneran rodin (prarodie, rodie a dti) resp. o vcegeneran rodin. 9 V jinm smyslu me bt rodina rozena horizontln a pak je syn. sloen rodiny. 10 Nkter vcegeneran rodiny se mohou vytvet v souhlase s ddickm prvem, nap. kdy z generace dt zstv v rodin pouze ddic; takov rodiny mohou mt v jinch jazycch samostatn ter.

17

Kapitola prvn 114 Osoby, mezi nimi existuje takov vztah, e jedna je potomkem1 a druh jeho pedkem2 resp. maj spolenho pedka, jsou pokrevn pbuzn3 a je mezi nimi pbuzenstv3. Stupe pbuzenstv4 se zpravidla pot podle krok, kolik je zapoteb, ne dojdeme ke spolenmu pedkovi; existuj vak t jin zpsoby pro jeho uren. Vztah dt k jejich rodim je zkladem uvedenho kroku a nazv se filiac5, kter je opakem vztahu rodi, resp. matky a otce k jejich potomstvu7; potomci mohou bt dti jednoho manelskho pru, ale t jejich vnuci, pravnuci atd. Pbuzenstv ve vlastnm smyslu je vztahem pokrevnosti, zpravidla jm vak myslme i vagrovstv8, kter vznik satkem mezi pbuznmi jednoho manela a druhm manelem. Oba typy pbuzenstv je nutno rozliovat.
1 V odb. jazyku se potomek oznauje jako descendent, v tom smyslu mluvme o pbuzenstv v linii sestupn n. descendenn, tj. o osobch, kter maj stejn rodinn pvod. 2 V odb. jazyce se pedek oznauje jako ascedent a podobn lze hovoit o pbuzenstv v linii vzestupn n. ascendenn. 5 Pokud je filiace vztahem syn k rodim, meme ji nazvat synovstvm. 6 Vztah rodi k dtem meme oznait jako rodiovstv, pokud jde o vztah otc k dtem jako otcovstv resp. matek k dtem jako matestv.

115 Rodina (112-1) jako jednotka demografickho studia pedstavuje st nebo celou domcnost (110-3), jej vymezen se v rznch zemch li. Pro ely statistickho sledovn je dleit statistick rodina1, kter sestv ze vech len domcnosti, kte jsou njakm zpsobem pbuzn. Statistick rodina neme bt ir ne domcnost, ale domcnost me zahrnovat vce ne jednu rodinu.V nkterch zemch je definice statistick rodiny zaloena na biologick rodin (113-1), v jinch na jdru rodiny2 sestvajcm bu z bezdtnho manelskho pru, manelskho pru s dtmi, kter jsou dosud svobodn resp. bezdtn nebo z jednoho z rodi se svobodnmi resp. bezdtnmi dtmi.
1 Statistick rodina se nejastji uplatuje pi stn lidu a proto se jako syn. pouv t ter. censov rodina. 2 Ve Velk Britnii nap. zkladn rodinn jednotka sestv z rodi a jejich dt, sourozenc rodi a pedk. 4 Ter. nepln rodina oznaujeme rodinu, kde jeden z rodi chyb, a ji z dvod mrt, rozvodu, oputn rodiny nebo jde-li o svobodnou matku. 5 Nkdy me bt samostatnm ter. oznaen manelsk pr, nap. v nm., od kterho se ji dti trvale odsthovaly.

116 V demografii ter. generace1 m pesn vznam a oznauje nejastji soubor osob narozench v uritm asovm obdob; jestlie toto obdob nen pmo 18

Zkladn pojmy vymezeno, povauje se za n zpravidla kalendn rok. Zobecnnm pojmu generace pijdeme k ter. kohorta2; oznaujeme jm soubor osob, kter proily uritou udlost ve stejnm asovm obdob. V demografii podobn jako v genealogii (215-12) oznauje ter. generace3 tak potomstvo (114-7) osob, kter jsou samy generac ve smyslu ter. 116-1. Tak nap. o dtech imigrant mluvme nkdy jako o druh generaci. Nkdy uvaujeme descendentn linii oddlen pro ob pohlav a pot hovome o musk generaci4 n. obdobn o ensk generaci5, mme-li na mysli syny generace otc resp. dcery generace matek; tohoto rozlien uvme zejmna pro vpoet prmrn dlky generace (713-1).
1 Generace narozench v jednom roce se asto oznauje jako ronk. 2 Kohorta branc, kte jsou povinni zastnit se odvodu v jednom roce, se oznauje tak jako odvodn ronk. Mlo poetn ronky v tomto smyslu pochzej z poetn slabch generac na rozdl od poetn silnch ronk. 4 Jedn-li se o generaci otc, hovome v tto souvislosti o otcovsk generaci. 5 Podobn hovome o matesk generaci, mme-li na mysli generaci matek. 6 Ter. generace v druhm smyslu slova (116-3) se uv v rznch spojench. Tak se hovo o mlad generaci nebo o dorstajc generaci. 7 V jinm smyslu se hovo o stedn generaci. 8 Setkme se t s ter. star generace, star generace n. generace starch lid n. generace senior. 9 Potomci imigrant, kte se narodili ji v dan zemi, jsou asto oznaovni jako druh generace.

120 Msto k ubytovn tvoc celek a uren pro jednu domcnost (110-3) nazvme bytem1; zpravidla se nachz v dom urenm k bydlen, ale v pojet nkterch zem t pod stanem, na lodi apod. Velikost bytu lze vyjdit pomoc potu jeho obytnch mstnost2 nebo podle jeho celkov obytn plochy3. Zalidnnost4 bytu se vyjaduje potem osob, kter v nm bydl, ve vztahu k jeho velikosti. Na zklad stanovench norem lze urit byty pelidnn5 a na druh stran byty nedolidnn6. Pokud nen byt (120-1) trvale ani doasn pouvn, lze hovoit o byt neobydlenm7.
1 Podle ve uvedenho vymezen lze za byt povaovat jakkoli obydl; bv nejastji v soukromch domech a v inovnch domech. Byty mohou bt v domech rzn umstny; rozeznvme pzem, kter se v nkterch zemch nezapotv do potu poschod, v jinch zemch se povauje za prvn poschod. Z hlediska statistickho zjiovn je dleit vymezit bytovou jednotku. Soukrom dm me bt rodinnm domem, vcerodinnm domem nebo bytovm domem. . statistika vychz z pojet podla, kdy pzem je prvnm nadzemnm podlam, ale nikoliv prvnm poschodm n. patrem.

19

Kapitola prvn
2 Nen veobecn pijat pravidlo, podle kterho se kuchyn a jej plocha zapotv nebo nezapotv do velikosti bytu. 5 Ve stejnm smyslu lze z hlediska zkladnch funkc bytu hovoit o byt peplnnm. 7 Oznauje se t jako byt voln, pokud se v nm d celoron bydlet.

121 Osoba bydlc v byt, tj. uivatel bytu, me bt z prvnho hlediska jeho vlastnkem1, njemnkem2, uivatelem drustevnho resp. sluebnho bytu nebo podnjemnkem (110-7, 110-8). Je-li byt obvn bez prvnho opodstatnn, hovome o neoprvnnm driteli4 bytu.
1 Vlastnk vtho potu byt, inovnch dom a ev. t dalch nemovitost se nazv nkdy majitel realit. Spolen s osobou, kter m k bytu prvn vztah, jsou uivateli bytu i dal lenov domcnosti resp. podnjemnci. 2 Byt je mono pronajmout przdn nebo zazen. 5 Jestlie njemnk dle pronajm st svho bytu, lze ho oznait za hlavnho njemnka.

130 Demografick statistika1 je metoda sbru selnch daj 2 tkajcch se obyvatelstva, kter presentuje ve statistikch obyvatelstva (102-4). Pozorovn3 demografickch jev vztahujc se k rznm statistickm jednotkm (110-1) jsou nejprve shromdna4 pomoc rznch formul (206-1) a doklad (221-2); pot jsou kontrolovna5, aby byly odstranny zeteln chyby a teprve pot se pistoup ke zpracovn daj do tabulek n. tabelovn6 na zklad jejich pedchozch tdn7, kter sestv z roztdn statistickch jednotek podle jejich spolench znak, resp. rzn velikosti uritho znaku do zvolenho potu skupin8. Statistick zpracovn9 dat zahrnuje vechny operace nsledujc po jejich sbru, ev. vetn jejich analzy (131-1).
1 Kdo se zabv statistikou, nazv se statistik nebo statistika; kdo se zabv demografickou statistikou, nazv se demografick statistik. Demografickou statistiku v tomto smyslu odliujeme od demografickch statistik jako syn. statistiky obyvatelstva (102-4). 2 Syn. jsou seln data (pouv se pouze v mnonm sle). 4 Shromaovati v podobnm smyslu jako sbrati; ponkud jin smysl m slov. zjiovati, kter zpravidla sbru dat pedchz a je tedy spe syn. pozorovn. 5 Ve stejnm smyslu jako kontrolovna je mono pout ter. ovovna. 6 Z dat se vytvej za jednotliv soubory souhrnn pehledy a tomuto postupu kme tabelovn od slov. tabelovati. 7 Tditi pedstavuje innost vykonvanou pi tdn; zpravidla tdme, zejmna kvalitativn znaky, podle pedem pipraven klasifikace. 8 Syn. je tda, avak v jinm smyslu ne koln tda (345-1).

20

Zkladn pojmy
10 V podobnm smyslu lze t hovoit o statistickm vyuit dat.

131 Zkladn data1, kter dostaneme jako vsledek innost popsanch v pedchzejcm odstavci (viz 130), tvo adu2 absolutnch sel3 vtinou sestavench do selnch tabulek4. Jejich tdn (130-7) me bt provedeno podle hodnot uritch kvantitativnch znak, kter jsou povaovny za promnn5 (nap. vk, poet dt, viz odst. 143) nebo podle znak kvalitativnch6 (nap. pohlav, rodinn stav). Jestlie pi tdn bereme zrove v vahu vce znak, dostaneme kombinan tabulky7 o dvou ev. vce vstupech. Souhrnn tabulka8 shrnuje daje ze dvou nebo vce dlch tabulek9.
1 Syn. jsou primrn data; v angl. se za zkladn n. primrn data povauj takov daje, kter jsou vsledkem statistickho zpracovn. Data ped tmto zpracovnm se oznauj jako hrub data n. surov data; v jinch jazycch nen podobn dlen bn. Hrub m v demografii jet jin vznam (viz 136-8). V angl. se daje tkajc se jednotlivc oznauj t jako mikrodata na rozdl od ppad, kdy je jednotkou analzy nap. region nebo stt a kdy se daje oznauj jako makrodata. Mikrodata je mono zskat nap. ternnm etenm (203-5); jejich jinm zdrojem me bt tak vbr ze stacch arch, kter zskme systematickm nebo nhodnm vbrem osob resp. domcnost z vyplnnch stacch arch. 3 Absolutn slo na rozdl od rznch pomrnch sel (132-4). Absolutn je zde myleno v protikladu k ter. relativn. 4 Syn. je statistick tabulka; jestlie neme dojt k zmn, posta pout ter. tabulka (153-1). 5 Promnnou se nkdy nepesn chpe pmo promnn hodnota; oba ter. by se vak nemly zamovat. 6 Kvalitativn znaky jsou asto oznaeny jako vlastnosti. 7 Tabulka, kter podv rozloen etnost podle jedn promnn nebo vlastnosti, se nazv frekvenn tabulka. Nkdy se setkme vlivem angl. t s oznaenm kombinan tabulky jako tabulky kontingenn, a to i jako vsledku kombinanho tdn ve smyslu vsledku tohoto tdn. Zvltnm ppadem kombinan tabulky je tabulka korelan, kdy je vsledkem tdn znak kvantitativnch, a tabulka asocian jako vsledek tdn znak kvalitativnch.

132 Prci se zkladnmi daty je mono zpravidla rozdlit do dvou fz; prvn je analza1, jejm clem je izolace sloek pozorovanch dat, tj. potu (101-7), struktury (101-2), ruivch jev (103-3) a studovanho jevu; druhou je syntza2, pi kter dochz ke kombinovn resp. shrnovn dve izolovanch sloek. Ob fze vyaduj vpoet3 rznch pomrnch sel4, kter mohou dostat samostatn pojmenovn (viz 133). Oproti zkladnm datm pomrn sla poskytuj zpracovan vsledky6. Indexem7 nazvme pomrn slo, kter vyjaduje velikost jedn kvantity ve vztahu k jin kvantit, kterou bereme jako zklad8 21

Kapitola prvn a pokldme ji zpravidla rovnou 100. Nkter pomrn sla jsou dobrmi ukazateli9 urit komplexn situace; nap. nadje doit (433-3) se nkdy pouv jako charakteristika zdravotn situace i ivotn rovn obyvatelstva.
3 Ter. vpoet je odvozen od slov. potati; pi potn meme pouvat run tzv. kalkulaku, tj. pstroj s men kapacitou pamti uren k usnadnn jednoduch aritmetickch a statistickch vpot. Pota (225-2) je systm uren k pedvn, schov a zpracovn velkch soubor dat. Vpot je pracovnk na poetnch strojch. 4 Pomrn slo vznik vpotem ze dvou absolutnch sel a asto se t oznauje pouze jako ukazatel, i kdy ukazatelem meme myslet t jakkoli seln daj. 5 Pomrn sla vypoten ve fzi syntzy, resp. shrnujc adu sel analytickch nebo dlch, oznaujeme jako pomrn sla syntetick n. jako syntetick ukazatele.

133 Jednou z prvnch etap analzy (131-1) je vydlen pot (101-7) obyvatelstva nebo pot udlost (201-3) jinmi poty. Vsledn pomrn sla maj rzn pojmenovn. Pomrn slo srovnvac1 n. index porovnv dva poty rznch jednotek (nap. mue a eny, obyvatele a plochu). Pomrn slo struktury2 vyjaduje proporci n. podl2 urit sti z celku; asto se vyjaduje v procentech3. Pomrn slo intenzitn5, resp. urit st tchto sel, se oznauje jako mra4; tento ter. pvodn oznaoval relativn etnost (144-3) vskytu udlost v rmci jedn populace nebo sti populace (101-6) bhem uritho obdob, nejastji roku, nap. mra porodnosti. Nkdy se vak setkme nejen v ., ale i v ciz terminologii s pouitm ter. mra nepesn pro oznaen indexu (133-4) nebo podlu (133-2) apod.
4 V . ter. oznaujeme za mry pouze ta pomrn intenzitn sla, kdy za zklad, ke ktermu vztahujeme etnost udlost, volme stedn stav obyvatelstva (401-5). Jestlie za zklad volme vchoz stav, nap. poet narozench, potom takov pomrn slo intenzitn oznaujeme jako kvocient (135-5), kter je svou povahou blzk pravdpodobnosti (134-1); ta je jeho zvltnm ppadem, pokud se jedn o neobnoviteln jev, uzavenou populaci a stejnou generaci resp. kohortu. Ve fr. ter. se rozliuj mry prvn kategorie a mry druh kategorie, kter se t nazvaj redukovan mry n. redukovan udlosti. Ob kategorie mr se li podle jmenovatele; mry prvn kategorie vztahuj poet udlost k potu osob, u kterch me udlost nastat, jsou to tzv. exponovan osoby; redukovan mry vztahuj udlosti k cel populaci, resp. dan vkov skupin, nap. bez rozlien rodinnho stavu. Mry se zpravidla uvdj na l000 osob, tj. v promilch (), ale t na jinou mocninu 10, nap. mry mrtnosti podle vku na rzn piny mrt na l00 000 osob apod. Nkdy se setkme s tm, e oznaen mra se u ukazatele vynechv, tak nap. mrtnost se povauje za oznaen mry mrtnosti. Tento zpsob nelze doporuit, nebo mrtnost jako proces vymrn lze charakterizovat rznmi ukazateli (132-4).

134 Relativn etnost (133-5) neopakovateln udlosti (201-4) se nkdy povauje za empiricky zjitnou pravdpodobnost1 vskytu tto udlosti. To ped22

Zkladn pojmy pokld, e kad udlost pedstavuje urit riziko2 a osoby nachzejc se ve jmenovateli jsou uritm zpsobem vystaveny riziku3, e u nich dan udlost nastane. Jeliko riziko, ktermu jsou vystaveny rzn sti obyvatelstva, je asto velmi odlin, tj. v rmci cel populace velmi promnliv, je zdvodniteln snaha najt takov skupiny osob, kter jsou z hlediska danho rizika vce homogenn4 ve srovnn s celou populac, kter je ze stejnho hlediska relativn heterogenn5. Ukazatele vypoten za sti populace (101-6) vymezen nap. vkovou skupinou oznaujeme jako specifick mry6 oproti obecnm mrm7 vypotenm za celou populaci nebo jej velkou st, nap. eny v reproduknm vku.
2 Riziko nemus znamenat vdy nastoupen nedouc udlosti jako je tomu nap. ve spojen rizika mrt; ve stejnm smyslu se proto nkdy pouv ter. nadje, nap. ve spojen nadje uzaven satku a obdobn pak vystaven nadji. 6 Specifickmi ukazateli tedy i mrami chpeme zpravidla ukazatele specifikovan vzhledem k trvn uritho jevu (nap. k vku, dlce manelstv); vymezujeme-li sti populace nap. podle socilnch skupin nebo podle nrodnosti, hovome spe o ukazatelch n. mrch diferennch. 7 Obecn mry ve smyslu nespecifick mry; nkdy se pouv syn. celkov mry.

135 Nkter ukazatele (132-4) pouvan k analze (132-1) maj zvlt vznamn postaven, nebo slou k vpotu syntetickch ukazatel (132-5); jsou to pedevm mry podle vku1 a mry podle trvn3 resp. doby, kter uplynula od udlosti vchoz4, kterou me bt nap. narozen, satek apod.; obdobnm zpsobem se specifikuj i kvocienty5 (viz t 133-4). Mry (133-4) dostaneme, dlme-li poet udlost za jeden rok nebo urit obdob bu prmrnm potem obyvatelstva6 nebo potem lovkorok7 exponovanch riziku nastoupen dan udlosti bhem stejnho roku nebo obdob; poet lovkorok je souet asu ptomnosti vech osob pozorovan skupiny bhem danho roku nebo obdob, vyjden v letech. Rozliujeme mry intervalov8, kter se tkaj zpravidla jednoho roku nebo kratho obdob , a mry kohortn9, kter se tkaj jedn nebo vce kohort.
2 Zvltnm ppadem mr podle vku jsou mry podle vkovch skupin. 5 Kvocient me mt ve specilnch ppadech povahu pravdpodobnosti a proto se tak nkdy tak oznauje (viz 133-4). Nejde-li vak pmo o pravdpodobnost, je vhodnj pout ter. kvocient. 6 Prmrn poet obyvatelstva me bt vypoten jako aritmetick (resp.chronologick) nebo pesnji jako geometrick prmr, ale t uren jako bilancovan poet obyvatelstva ke stedu obdob, nap. roku. Syn. je stedn stav obyvatelsva (401-5). 9 Zvltnm ppadem kohortnch mr jsou mry generan, kter se tkaj jedn nebo nkolika generac.

23

Kapitola prvn
10 V nkterch jazycch se nkdy mry oznauj jako centrln mry, aby se odliily od kvocient; v . ter. toto rozlien nen potebn.

136 seln daje (130-2) povaujeme za pedbn1, jestlie jsou zaloeny na neplnm nebo nedostaten ovenm zpracovn n. zjiovn. Po jejich kontrole ev. doplnn je oznaujeme jako definitivn2. Podobn ukazatele zaloen na uvedench dajch nazvme pedbn ukazatele3, resp. definitivn ukazatele4. Jestlie ji byly definitivn ukazatele publikovny a dojde na zklad novch nebo doplnnch informac ke zmn vsledk, je vhodn oznait je jako ukazatele revidovan5. V ppad, e dojde ke zlepen metodiky nebo k odstrann chyb v pouit metodice, doporuuje se odliit tuto skutenost a pro nov ukazatele pout ter. ukazatele zpesnn6. V poslednm ppad je vhodn uvst, jakm zpsobem byl ukazatel zpesnn, nap. zpesnn ukazatel o migraci, o seznn vlivy apod. Srovnvac ukazatele7 nazvme takov ukazatele, kter byly speciln upraveny, aby umonily srovnvat intenzitu uritho jevu v rznch souborech osob (nap. intenzitu mrtnosti) odstrannm vlivu faktor, kter ji zkresluj (nap. vkov struktura). Neupraven ukazatele oznaujeme zpravidla jako hrub ukazatele8.
7 Nejastjm typem srovnvacch ukazatel jsou ukazatele standardizovan. Standardizovan ukazatele se nkdy oznauj t jako zpesnn ukazatele, ale pouit uvedenho ter. v tomto smyslu nelze doporuit.

137 Demografick ukazatele (132-4) jsou ve vtin ppad vztaeny k uritmu obdob pozorovn1; to plat pedevm o vtin mr (133-4). Ron ukazatel2 se vztahuje na obdob 12 kalendnch msc. Jestlie se zjiovn tk vce let, z kterch je vypoten prmr, hovome o prmrnm ronm ukazateli3. Ukazatele vypoten z daj za krat ne ron obdob jsou vtinou z dvod srovnatelnosti pevedeny na ron4 pomoc vhodn zvolenho koeficientu. Nkdy potme t okamikov ukazatele5, kter se vztahuj k nekonen malmu asovmu seku, jako nap. okamikov mra mrtnosti (431-4) nebo okamikov mra populanho rstu (702-5).
4 To znamen, e nap. tvrtletn ukazatele a msn ukazatele jsou zpravidla vyjdeny ve srovnateln ron rovni.

138 Hlavnm smyslem longitudinln analzy (103-4) je studium intenzity1 a asovn2 demografickch jev. Intenzita jevu vychzejc z jedn neobnoviteln udlosti (201-4) me bt mena konenou etnost3 jejho vskytu nebo jejm doplkem do jedn, ev. do sta. Konen etnost je rovna podlu pslunk kohorty (116-2), u kterch by za pedpokladu neptomnosti ruivch jev (103-3) v prbhu existence dan kohorty nastala uvaovan udlost. Intenzitu 24

Zkladn pojmy jevu vychzejcho z obnoviteln udlosti (201-5) jako jsou nap. satek nebo migrace je mono vyjdit prmrnm potem udlost4 pipadajcm na jednu osobu v prbhu existence kohorty za pedpokladu neptomnosti ruivch jev. asovn je vyjdeno rozloenm studovanho jevu v ase v prbhu ivota (existence) kohorty. Vsledky transversln analzy jsou bn vyjadovny syntetickmi ukazateli (132-5), kter oznaujeme jako ukazatele intervalov5 na rozdl od ukazatel kohortnch6, kter mohou bt konstruovny rznm zpsobem. Nejastji postupujeme tak, e vypoten intervalov ukazatele vtinou mry a kvocienty podle vku nebo trvn - pisuzujeme fiktivn kohort7.
2 asovn je mono nahradit ter. rozloen v ase nebo rozloen podle vku, co je sice pesnj, ale mn praktick. 5 V dsledku toho, e transverzln analza a vyuvn fiktivn kohorty pedchzely analze longitudinln, intervalov ukazatele jsou bn pojmenovny jako by se jednalo o ukazatele kohortn. Tak nap. intervalov ukazatele pravdpodobnosti zvtovn rodiny (637-7) mohou peshnout jednotku v dsledku kumulace dve odkldanch narozen dt. Proto je vhodn dt pednost ter. hrn redukovanch udlost, kter je syntetickm ukazatelem ve smyslu ukazatele srovnvacho (136-7). 6 Specilnm ppadem kohortnch ukazatel jsou ukazatele generan, kter jsou svm charakterem ukazately longitudinlnmi. 7 Syn. je hypotetick kohorta.

140 Nejastji pouvanm prmrem1 v demografii je prmr aritmetick2, kter je definovn jako souet ady absolutnch hodnot dlen jejich potem. Nen-li prmr ble specifikovn, jedn se vdy o prmr aritmetick. Jestlie vechny hodnoty jsou kladn, je mono pout t geometrickho prmru3, kter je vypoten jako n-t odmocnina z nsobku n hodnot. Venm prmrem4 nazvme prmr, kdy kadmu jevu pisoudme uritou vhu5, kter je zpravidla mrn jeho vskytu. Vedle rznch prmr pouv se v demografii tak jinch stednch hodnot, kter nkdy nazvme stedn hodnoty v um slova smyslu; pat mezi n medin6, kter rozdluje uspodanou srii 7 hodnot podle velikosti na dv poloviny n. je to hodnota prv prostedn, a modus8, kter je v souboru nejastji pozorovanou hodnotou.
1 Stedn hodnoty maj v esk ter. ir vymezen ne prmry. Sted nemus bt prmrem; tak nap. aritmetick sted je definovn odlin od aritmetickho prmru, v angl. a p. vak mohou bt oba ter. t syn. V demografii se pouv dvou typ stednch hodnot. Prvn vychzej z dat reln populace a mohou bt poznamenny aktuln vkovou strukturou, druh se vypotvaj z modelovch tabulkovch populac s hypotetickm vkovm sloenm, nap. prmrn vk pi prvnm satku, modus potu zemelch. 5 U skupinovho rozloen etnost jsou vahami prv tyto skupinov etnosti.

25

Kapitola prvn
6 Aplikac medinu na rozmstn jev na zem dostaneme geografick medin. 7 Medin rozdluje nejen uspodanou srii n. adu, ale i jakkoli uskupen na dv stejn poloviny; srii me tvoit nap. ada pozorovn. 8 Modus je v danm uskupen hodnotou nejetnj n. je to hodnota, okolo kter je nejvt hustota.

141 Krom stednch hodnot (140-1), charakterizujcch velikost prvk v souboru, je dleit poznat tak jejich mnlivost1, tj. jak se li vzjemn nebo vzhledem k njak stedn hodnot. Ukazatele mnlivosti3 jsou zaloeny na odchylkch2 jednotlivch hodnot promnnch veliin mezi sebou nebo k njak stedn hodnot. Nejjednodu charakteristikou mnlivosti je varian rozpt4, co je rozdl mezi nejvt a nejmen pozorovanou hodnotou ady (140-7). Kvartilov rozpt5 je definovno jako rozdl mezi hornm a dolnm kvartilem (142-2); vymezuje stedn polovinu hodnot ady. Jinou charakteristikou mnlivosti je pak kvartilov odchylka6, kter je polovinou kvartilovho rozpt. Prmrn odchylka7 je aritmetickm prmrem (140-2) absolutnch odchylek jednotlivch hodnot souboru od zvolen stedn hodnoty. Nejpouvanj mrou mnlivosti je prmrn tvercov odchylka8 n. rozptyl8, vypoten jako aritmetick prmr tverc odchylek jednotlivch hodnot od aritmetickho prmru a jeho druh odmocnina, kter se oznauje jako smrodatn odchylka9.
1 Syn. je variabilita. 3 Ve stejnm smyslu je mono hovoit o charakteristikch variability. 6 Ve smyslu svho vymezen nazv se kvartilov odchylka tak polovinou kvartilovho rozpt. 7 V . nepouvme angl. ter. stedn odchylka. 8 Syn. je variance. 9 V . se pouv t ter. standardn odchylka.

142 V ad uspodanch hodnot podle velikosti je mono stanovit takov veliiny, kter oddluj uritou jejich st; nazvme je kvantily1. Nejpouvanj mezi nimi je medin (140-6), dle sem pat kvartily2, kter spolu s medinem rozdluj adu na tyi poetn stejn velk sti, decily3, rozdlujc adu na deset st a percentily4, kterch je 99 a rozdluj adu na 100 st.
4 V . mn obvyklm syn. percentilu je centil.

143 Promnn me bt spojit1 v uritm intervalu, jestlie me mezi dvma krajnmi body intervalu nabvat nekonen poet hodnot. V opanm ppad kme, e je nespojit2. Jestlie promnn me nabvat pouze urit izolovan hodnoty, nazvme ji diskrtn3. 26

Zkladn pojmy 144 Roztdn jednotek souboru (101-3) do rznch skupin nebo td (130-8) dv rozdlen etnost1. Poet jednotek v kad skupin oznaujeme jako absolutn etnost2. Pomr absolutn etnosti ve skupin k celkovmu potu jednotek v souboru dv relativn etnost3. Rozdlen etnost jednotek podle uritho znaku charakterizuje strukturu (101-2) souboru n. jeho sloen4.
1 Syn. je rozloen etnost, kter pouijeme zejmna v ppad zemnho n. prostorovho hlediska; mn pesn hovome nkdy pouze o rozdlen. 2 Nkdy se ve stejnm smyslu pouv ter. skupinov etnost, kter vak me znamenat tak etnost relativn. 4 V nkterch ppadech je syn. struktury a sloen tak ter. rozdlen, nap. struktura n. sloen n. rozdlen podle vku.

150 Pozorovn udlost v asovm sledu, nap. poet narozench v mscch nsledujcch po sob, vytv asovou adu1; analza takov ady umon nkdy odhalit jej trend2 a ev. t jej kolsn3. Jestlie toto kolsn m pravideln charakter, hovome o cyklickm kolsn4, jestlie je zvisl na ronch obdobch, lze je oznait jako seznn kolsn5. V ppad, e nem pravideln charakter, jde o nepravideln kolsn6, kter me bt dsledkem mimodnch udlost nebo to mohou bt nhodn kolsn7.
2 V podobnm smyslu hovome o celkov tendenci n. o dlouhodobm trendu. 3 Nkdy hovome ve stejnm smyslu o vkyvu n. o variaci asov ady. Ter. variace m vak ve vtin jazyk ir vznam. 4 Syn. je kolsn periodick. 5 Seznn se nkdy pouv jako syn. periodick. 6 Nepravidelnosti, kter petrvaj, kdy se vylou definovateln vkyvy, vytvej reziduln kolsn, kter jsou podstatou nepravidelnho kolsn; tmto ter. se zdrazuje nepedvdatelnost poruch, kter nastaly v dsledku vjimench udlost. 7 Jestlie jde o mal poet pozorovn, vechny nebo st nepravidelnost je mono pist nhod; pak lze t hovoit ve stejnm smyslu o nhodnch vkyvech.

151 Nkdy je potebn nahradit adu pozorovanch dat adou vyrovnanou, kter m pravidelnj prbh. Podstata vyrovnn1 spov v nalezen kivky nebo teoretickch hodnot, kter by nejlpe vystihovaly trend pvodn ady. Nejjednodum zpsobem je grafick vyrovnn2, kter me bt pro nkter ely zcela dostaujc. Pi analytickm vyrovnn3 urme pedem vhodnou funkci, jej parametry pot hledme nap. pomoc metody nejmench tverc4; ta vychz z poadavku, aby souet tverc odchylek empirickch pozorovn od teoretickch hodnot lecch na zvolen funkci byl minimln. Mezi dal metody pat rzn mechanick vyrovnn jako nap. metoda 27

Kapitola prvn klouzavch prmr5 nebo vpoet konench diferenc6. Nkter z ve uvedench metod mohou bt pouity t pro interpolaci7, tj. pro uren hodnot mezi dvma znmmi veliinami, nebo pro extrapolaci8, tj. pro uren hodnot, kter jsou mimo oblast vlastnho pozorovn.
1 Vsledkem vyrovnn je vyrovnan ada. 4 Plnm nzvem metoda nejmenho soutu tverc. 6 Lze pout t ter. diferenn metoda, kter vak me mt i jin vznam (814-1).

152 Nkdy me bt clem vyrovnn opravit nesprvn uvdn daje, nap. snahu dotazovanch osob uvdt zaokrouhlen slo1. Pi demografickch etench, zejmna pi zjiovn vku, dochz k preferenci slic2 0 nebo 5, ev. i dalch; vede to k nepravidelnostem vkov struktury, kde jednotky vku konc na 0 nebo 5 jsou vznamn etnji zastoupeny ne jednotky vku sousedn.
2 Preference uritch slic vede ke kumulaci nkterch hodnot, nap. pi udvn vku. 3 Uveden preference slic vede k vkov akumulaci (322-8*). 4 Velikost vkov akumulace je mono vyjdit pomoc rznch ukazatel atraktivity n. ukazatel vkov preference. 5 Preference n. atraktivita uritch vk nen jedinm zdrojem nesprvn uvdnho st, kter mus bt opraveno.

153 seln daje demografickch funkc jsou nejastji uvdny v tabulkch1, viz nap. mrtnostn tabulky (432-1), tabulky plodnosti (634-1) nebo tabulky satenosti (522-1). Rozliujeme dva druhy tchto tabulek, jednak tabulky intervalov2, kter se tkaj uritho asovho obdob, jednak tabulky kohortn3, kter se tkaj urit kohorty. Spolen vliv vce neopakovatelnch udlost me bt popsn funkcemi vcevchodnch tabulek4, nap. vliv prvnho satku a mrt svobodn osoby na populaci svobodnch.
2 Zvltnm ppadem intervalovch tabulek jsou tabulky ron, nkdy mn vhodn oznaovan jako prezov. 3 Jestlie se kohortn tabulky tkaj jedn nebo nkolika generac, oznaujeme je jako generan tabulky. Pro oznaen tohoto druhu tabulek meme pout t termnu tabulky longitudinln oproti tabulkm transverslnm (153-2). 4 Vcevchodn n. nkolikavchodn tabulky; nejastj jejich formou jsou tabulky dvojvchodn. 5 Pro pm pouit k vpotu populanch prognz me bt tabelovna t funkce pravdpodobnosti peit (431-7); takov tabulky mrtnosti mohou pak bt nazvny tabulky perspektivn.

28

Zkladn pojmy 154 Jestlie data, kter jsou k dispozici, neumouj pesn urit hodnotu urit promnn veliiny, je mono ji s vt nebo men pesnost odhadnout1; vlastn odhad2 me bt chpn i jako vsledek tto innosti a je pak v tomto smyslu syn. odhadnut hodnota3, tj. je odhadem tto hodnoty. Jestlie neexistuj prakticky dn data, jde spe o urit dohad4, kter me poslouit alespo k posouzen velikostnho du5 odhadovan hodnoty.
2 Odhad vychzejc z korekce neplnch nebo nespolehlivch daj se v . nazv npoet.

155 K nzornjmu objasnn slovnho vkladu lze vhodn pout grafickho znzornn1; v demografii se hojn pouv diagram2 a kartogram3; t se pouvaj schemata4, kter pomoc zjednoduenho znzornn osvtluj urit vklad, ale nepoaduje se od nich pesn vyjden skutenosti. V grafech se pouv rznch stupnic. Krom rovnomrnch stupnic, u kterch stejnm selnm intervalm odpovdaj stejn dlky interval grafickch, pouv se tak stupnic nerovnomrnch; nejastj z nich je stupnice logaritmick. Pouijeme li na ose poadnic nebo na ose seek logaritmickou stupnici, hovome o semilogaritmickm grafu5, pouijeme-li na obou osch logaritmickou stupnici, hovome o logaritmickm grafu6. Pro grafick vyjden rozdlen etnost (144-2) lze pout histogramu8, kter je vlastn stupovitou arou vystihujc vrcholy skupinovch etnost, nebo sloupkovho grafu9, v kterm jsou etnosti vyjdeny pomrnou vkou sloupku.
2 V . ter. graf je souhrnnm oznaenm pro vechny druhy grafickho znzornn; v nkterch jazycch, nap. v angl. a nm., je vak syn. diagramu. 3 Kartogram me bt syn. statistick mapy, ale oba ter. mohou vyjadovat t rzn typy grafickho znzornn a liit se podle toho, zda jsou zdraznny prvky statistick nebo kartografick. Nkdy odliujeme od kartogramu jet kartodiagram, co je spojen diagramu a mapy pro vyjden extenzitnch statistickch veliin; v tomto ppad ter. kartogram omezujeme na ppady vyjden intenzitnch veliin. 6 Ter. logaritmick graf se nkdy pouv nepesn i ve smyslu ter. semilogaritmick graf. M-li se pedejt nedorozumn, mus se logaritmick graf oznait jako graf s dvojitou logaritmickou stupnic. 8 Spojenm bod pedstavujcch hodnoty etnost vznikne polygn. 10 Kumulativn rozdlen etnost bv asto znzornno soutovou kivkou n. ogvou.

160 Vbrov eten1 je zpsob statistickho zjiovn, kdy nepozorujeme vechny jednotky v souboru, ale pouze jejich vbr2, a to za elem odhadu, jak je struktura n. rozloen znak v celm souboru resp. jak jsou jeho statistick parametry. Soubor se skld z jednotek3, mezi nimi zvolenou metodou urme vbrov jednotky4, tj. ty jednotky, kter budou tvoit vbr. V demo29

Kapitola prvn grafii jsou jednotkami vtinou jednotlivci (110-2), rodiny (115-1) nebo domcnosti (110-3); vbrovmi jednotkami mohou bt tak domy, byty, bloky dom, obce, oblasti apod. Vbrov eten provdme podle dobe pipravenho plnu vbru5.
2 Vbr se asto nazv tak vbrovm souborem; pat do nho vechny jednotky, kter odpovdaj definici jeho vymezen. 3 Syn. je ter. prvek, pouvan vak vce v matematice, nap. prvek mnoiny, emu ve statistice piblin odpovd ter. jednotka a mnoin pak soubor. 5 Pln vbru by ml obsahovat vechny dleit etapy a prce vbrovho postupu.

161 Nhodn vbr1 je takov zpsob vbru, kdy vbrov jednotky jsou ureny nhodn2. Tento zpsob pedpokld, e existuje seznam jednotek, ze kterho je mono vybrat takov jednotky, kter pijdou do vbru; tento seznam ozname za zklad vbru3. Pi prostm nhodnm vbru4 jsou jednotky (160-3) vybrny nhodnm postupem individuln. Podl vybranch jednotek ze zkladu vbru ozname jako rozsah vbru5. Jinm zpsobem vbrovho eten je systematick vbr6, kdy ze seznamu seazench jednotek vybrme kadou n-tou, n+i-tou, n+2i-tou atd. jednotku, kdy i je ureno nhodn a n>i; kme, e jednotky jsou vybrny systematicky7. Pi shlukovm vbru8 nejsou jednotky souboru vybrny individuln, ale ve skupinch, kter se nazvaj shluky9.
1 Syn. nhodnho vbru je vbr pravdpodobnostn, pi kterm kad jednotka mus mt stejnou pravdpodobnost bt vybrna; pi vbru mus bt zachovna zsada nhodnosti. 2 Nejjednodu zpsob nhodnho vbru je losovn. 3 Zkladem vbru je ve skutenosti zkladn soubor (160-2) 5 Ve stejnm smyslu hovome o velikosti vbru. 6 Pi systematickm vbru zachovvme zsadu nhodnosti a nesmme ho proto zamovat se zmrnm vbrem nebo expertnm vbrovm etenm. 8 Ve stejnm smyslu lze hovoit o vbru hromadnm.

162 Pi stratifikovanm vbru1 je soubor rozdlen do uritho potu skupin, kter nazvme strata2, o kterch pepokldme, e jsou vce homogenn (1344) ne cel zkladn soubor (161-3); pot v kad takto vymezen skupin provdme prost nhodn vbr (161-4), piem rozsah vbru nemus bt pro vechna strata stejn. Vcestupov vbr3 je takov vbr, kdy stanoven vbrovho souboru provdme v nkolika stupnch. Nejprve vybereme primrn jednotky 4; kadou z tchto jednotek povaujeme za soubor a v jeho rmci vybereme podvbr5 druhotnch jednotek6 a postup meme dle opakovat 30

Zkladn pojmy v nkolika stupnch. Jako ast pklad vcestupovho vbru lze uvst vbr oblastn7.
2 Stratum, podst. v jednotnm sle; v mnonm sle strata.

163 elem nhodnho vbru (161-1) je zskat reprezentativn vbrov soubor1, tj. takov vbr, kter je vrnm obrazem zkladnho souboru (161-3) ve vech sledovanch charakteristikch s vjimkou nhodnho kolsn. Na druh stran pi kvtnm vbru2 je vbr stanoven elov, aby zobrazoval zkladn soubor podle uritch charakteristik, a kadmu tazateli (204-2) je urena kvta3 rznho typu vbrovch jednotek (160-4), kter maj bt zahrnuty do vbru (160-2). Tyto jednotky ur tazatel v rmci danho limitu podle svho uven. Kvtn vbr je pak druhem zmrnho vbru (161-6).
2 Vbr kvtn n. vbr podle kvt. 3 Ve stejnm smyslu se nkdy pouv t ter. kontingent.

164 Ter. statistick parametr1 myslme jakoukoli selnou charakteristiku souboru (101-3). Statistick odhad2 je pak takov postup, jeho smyslem je odhadnout parametry zkladnho souboru (161-3) z vsledk vbrovho eten (160-1). Vlastn odhad (154-3) je vdy zaten vbrovou chybou3, jej velikost meme odhadnout pomoc standardn chyby4. Kad odhad vtinou doplujeme urenm intervalu spolehlivosti5, tj. intervalu, v jeho hranicch pedpokldme, e odhadovan hodnota s pedem urenou pravdpodobnost le. Rozdl mezi dvma hodnotami oznaujeme jako vznamn rozdl6, jestlie pravdpodobnost, kter je vsledkem nhodnch vliv, je men nebo rovna stanoven hodnot, kterou oznaujeme jako hladinu spolehlivosti7. Tedy nap. tvrdme, e dv hodnoty se od sebe vznamn li (zamtme tzv. nulovou hypotzu), jestlie rozdl mezi nimi je vt pi zvolen hladin spolehlivosti ne odpovd rozdlu, kter by mohl vzniknout v dsledku nhodnho kolsn. Krom vbrovch chyb mohou existovat t chyby, kter jsou vsledkem chyb pozorovn8, z nich vznamnou st tvo chyby tazatel9 pi statistickm zjiovn (130-4).
4 Ve stejnm smyslu je mono pout ter. smrodatn chyba. 5 Interval spolehlivosti n. meze spolehlivosti. 7 Ve stejnm smyslu se pouv ter. rove spolehlivosti. 8 Chyby pozorovn mohou vzniknout nhodn nebo mohou bt systematick; u nhodn vzniklch chyb se pedpokld monost jejich odstrann vyrovnnm, naproti tomu systematick chyby sniuj spolehlivost vsledk.

31

Kapitola druh Zpracovn demografickch statistik

201 Zpravidla rozliujeme statistiky stavu obyvatelstva1 a statistiky pohybu obyvatelstva2; prvn zachycuj obyvatelstvo k uritmu okamiku a jejm pedmtem jsou pedevm statistick jednotky (110-1) typu osoba, domcnost apod.; druh zachycuje takov statistick jednotky, kter psob na zmny stavu obyvatelstva; pat sem demografick udlosti3 jako nap. narozen, mrt, satky, migrace aj. Mezi tmito udlostmi rozliujeme neobnoviteln udlosti4 jako jsou nap. mrt (401-3), a obnoviteln udlosti5 jako jsou thotenstv (602-5), porody (603-4) apod. U obnovitelnch udlost sledujeme mj. t jejich poad6 podle pedchzejcho potu udlost stejnho druhu. Statistiky pohybu obyvatelstva jsou zkladem pro studium populanho vvoje7. Stn (202) jsou hlavnm zdrojem informac o stavu obyvatelstva8, prbn registrace (212-1) pak o mn obyvatelstva9; obvykle zahrnuje pouze pirozenou mnu10, tj. pohyb, kterm se uskuteuje v rmci populace a nepihl k pohybm, kter probhaj mezi populacemi a ktermi se zabv migran statistika (812-1).
7 Studium populanho vvoje me bt chpno v e vznamu studia demografickch proces. 9 Pro . ter. mna obyvatelstva se asto pouv jako syn. pohyb obyvatelstva (801-2). V angl. svazku tohoto slovnku uvdn ekvivalent population growth (701-1) nepovaujeme za vystihujc vznam nejen v ., ale ani ve fr., nm. a p. Ter. pohyb obyvatelstva (angl. population movement) pvodn znamenal pouze pohyby migran a v angl. ter. si dosud tento vznam zachoval; v . ter. ho lze pout t v irm smyslu, tj. pro migran pohyby a pirozen pohyb obyvatelstva dohromady. Lze vak doporuit jeho pouvn v um smyslu. Bli by byl angl. ter. population dynamics (201-7). 10 Tak v tomto ppad jsme nepouili angl. ter. uvdn v angl. svazku slovnku natural increase (701-7), a to ze stejnch dvod jako ve. Pirozen mna n. pirozen pohyb obyvatelstva je vlastn biosocilnm pohybem; tento ter. se vak v . nepouv. 11 Migran pohyb (viz 817-8) lze t oznait jako zemn pohyb obyvatelstva.

202 Clem stn lidu1 je shromdit informace o stavu obyvatelstva (201-8) k uritmu okamiku. Nejastji jsou stny vechny osoby ptomn na zem t kter zem souasn, potom mluvme o celkovm stn2. Nkdy jsou vak 33

Kapitola druh stny pouze urit skupiny obyvatelstva nebo je stn omezeno na st zem; v takovm ppad jde o dl stn3. V obou ppadech se vak jedn o zahrnut vech jedinc v danm vymezen a proto hovome o stn vyerpvajcm4. Oproti tomu mikrocensy5 jsou omezeny na vbr (160-2) osob z danho zem nebo celho sttu, kter je zpravidla rozshl; zahrnujeme je mezi vbrov przkumy6. Pro oven metodiky pipravovanho stn se nkdy provd zkuebn stn7, pro kontrolu plnosti a pesnosti stn se provd ovovac przkum stn9.
1 Ve stejnm smyslu se nkdy pouv ter. soupis obyvatelstva nebo t populan census. Stn lidu jsou pravideln se po delm obdob opakujc akce, kter maj podobnou metodiku zskvn informac; ter. soupis obyvatelstva pouijeme i v jinm vznamu, nap. pro dl stn; ze starch dob jsou znm soupisy hlav. Ter. soupis se nkde oznauj i odhady obyvatelstva v pedstatistickm obdob zaloen na evidenci kt, krb apod. 4 Vyerpvajc ve smyslu plnho zahrnut. 6 Vbrov przkum me bt nkdy chpn jako syn. vbrovho eten (160-1); ve druhm ppad vak je zdraznna pedevm metodika postupu. 7 Zkuebn stn me bt oznaeno t jako pedbn stn nebo jako zkuebn przkum. 8 Ovovn po stn m za cl urit velikost monch chyb pi stn. 9 Przkum po stn je vlastn ovovac przkum stn.

203 Stn1 zpravidla pedpokld zjitn celkovho potu obyvatelstva; tm se li od pouhho soupisu2, kter v tomto um smyslu poskytuje pouze seznam3. Przkumem4 oznaujeme vtinou akci, kter m za cl poskytnout informace o speciln vymezenm pedmtu (nap. przkum mrtnosti, przkum zamstnanosti). Pi ternnm przkumu5 se zskvaj informace osobnm dotazem6 u osob zahrnutch do przkumu. Pi potovnch przkumech7 jsou dotaznky (206-3) rozeslny respondentm potou se dost o jejich vyplnn a zasln zpt. Smyslem retrospektivnho przkumu8 je zaznamenat minul demografick udlosti. Clem vcefzovho przkumu9 je zjistit pi kadm dalm kole przkumu udlosti, kter se udly od pedchzejcho kola; neml by bt zam ovn s opakovanm przkumem10 , kter je vynucen nezastienm respondenta pi prvn nvtv. Pi stn me bt pouito metody dotazovac11, kter spov v pmm dotazovn stan osoby (204-1) a kdy odpovdi zaznamenv pmo stac komisa (204-2), nebo sebestn12, kdy dotaznk vypluj samotn stan osoby. Druhem sebestn je tak potovn stn13 ve smyslu potovnho przkumu.
4 Przkum je asto oznaovn t jako anketa nebo jako eten.

34

Zpracovn demografickch statistik

5 Ve stejnm smyslu t ternn eten. 6 Ve smyslu pmho dotazu nebo interview n. dotazovn. 7 Syn. je korespondenn przkum. 10 Opakovan przkum je nutno odliovat od opakovan nvtvy z dvodu nezastien dotazovanho. 11 Metoda dotazovac bv nkdy nazvna t metodou stacch komisa.

204 Osoba, kter je pedmtem stn (203-1) nebo przkumu (203-4), se oznauje jako stan osoba1. Osoba, kter shromauje informace pi stn, je nejastji nazvna sta2. Stn zpravidla probh pod dohledem dalch stacch orgn, z nich nejvt poet tvo revizoi3. Stn provdj v zemi orgny hlavn statistick sluby4, kter mohou mt rzn pojmenovn.
1 Ve stejnm smyslu t stan n. respondent, u ostatnch przkum asto t dotazovan n. zpravodaj. 2 Sta je v na odb. ter. nazvn stac komisa. 3 Osoby, poven dohledem pi stn, mohou mt rzn nzvy podle funkce, kterou zastvaj a kter odpovd organizaci stn v dan zemi. Me to bt inspektor, kontrolor nebo obecn osoba poven dohledem. 4 Statistick sluba m v rznch zemch odlinou organizaci i pojmenovn. V esk republice existuje esk statistick ad; jemu jsou podzeny regionln tvary sttn statistick sluby. Ve Spojench sttech americkch je hlavnm sttnm statistickm orgnem Bureau of Census, ve Velk Britnii Registrar General, ve Francii Institut de statistique et d'tudes conomiques, v Nmecku Statistisches Bundesamt, Statistisches Landesamt, v Rakousku Statistisches Zentralamt a ve vcarsku Bundesamt fr Statistik. Ve panlsky mluvcch zemch jsou nejastj nzvy statistickch slueb Direccin de Estadstica y Censos, Oficina de Estadstica, Instituto de Estadstica.

205 Stn lidu jsou obvykle povinn1, tj. stanm osobm (204-1) je zkonem uloeno poskytnout poadovan informace; pesto ve vtin tabulek s vsledky stn existuje doplujc sloupek nebo dek oznaen jako nezjitno nebo neudno (230-11), aby v nm byly uvedeny ppady, kdy informace nebyly poskytnuty nebo zapsny. U dobrovolnch przkum2 me poet chybjcch odpovd3 nabt znanho vznamu. To je ast ppad potovnch przkum (203-7), kdy st chybjcch odpovd je dsledkem odmtnut zastnit se przkumu. Podl odmtnut8 je dleitm ukazatelem reakce respondent na dan przkum. Jestlie msto nepouiteln jednotky zahrnut do vbru pouijeme jin, mluvme o jejm nahrazen9.
1 Oznamovac povinnost je zpravidla doplnna ochranou zskanch informac ped zneuitm. 3 Chybjc odpov me bt oznaena jako neudan odpov n. bez odpovdi.

35

Kapitola druh
4 Pi potovnch przkumech (203-7) mus po prvnm rozesln dotaznk nsledovat asto rozesln upomnek nebo osobn nvtva. 5 Osoba, kter nevrt dotaznk pi przkumu, zpsob sv vypadnut z przkumu; me tak uinit z rznch dvod. 6 Nkter osoby odmtaj zastnit se przkumu a vrazem toho je jejich odmtnut dotaznk vyplnit ev. odeslat zpt. 7 Jin osoby nejsou staem (204-2) nalezeny pro jejich neptomnost a lze je proto povaovat za neptomn. 9 Jako syn. je mono pout t ter. substituce.

206 Tiskopisy1 pouvan pro sbr informac maj adu rznch oznaen. Nejastji se oznauj jako list2; vtina z nich m formu dotaznku3, zejmna kdy na otzky v nich zahrnut odpovdaj samotn stan osoby, resp. samy je vypluj. V jinch ppadech osoby poven stnm do nich zaznamenvaj odpovdi5 zpravodaj (204-1) nebo informace6, erpan7 z rznch doklad, kter nebyly pvodn ureny ke statistickm elm. Kladen otzky mohou mt dvoj formu: jedny meme oznait jako otzky uzaven8, tj. takov, kter pipoutj pouze jednu z odpovd pmo v dotaznku formulovanou; otzky oteven9 pipoutj naopak libovolnou odpov podle rozhodnut respondenta.
l Tiskopis je asto nahrazen ter. formul. 2 Jako syn. je mono pout ter. arch, zejmna pro formule vtho rozsahu. Tak nap. . stn pouvaj ter. stac arch, dle stac lstek pro jednotliv osoby nachzejc se mimo domcnost v okamiku stn, a domovn list. 4 Do dotaznk, kter maj bt vyplnny, se mus zapsat poadovan daje a tuto innost oznaujeme jako vyplovn. 5,6 Oba ter. se mohou v nkterch jazycch zamovat, nap. v nm. je odpov vyjdena ter. Auskunft a informace ter. Tatbestnde, co bychom v . peloili spe jako skutenosti.

207 Pi stn lidu (202-1) se pouv bu individulnch list1, kter jsou ureny pro jednu osobu (viz 206-2) nebo arch pro domcnost2, kam jsou zapsny vechny osoby v domcnosti ev. v byt (110-3) v okamiku stn ptomn nebo bydlc nebo oboje. Zpravidla pi dotazovac metod (203-11) se pouv hromadnch arch3, do kterch stac komisa postupn zapisuje informace o stanch osobch.
2 V nkterch zemch se pouvaj t archy pro bytovou domcnost n. bytov archy. 3 Hromadn arch me bt t seznamem ptomnch, nap. v bytov domcnosti. 4 Jinm druhem mohou bt archy osob stanch oddlen nebo archy pro stavn domcnost.

36

Zpracovn demografickch statistik 210 Pi provdn stn lidu1 se zpravidla zan vymezenm zemnch jednotek (302-1) rznho du pro ely stn. Zkladn jednotkou je stac obvod2, kter bv pidlen jednomu stacmu komisai (204-2); stac komisa me z organizanch dvod provdt stn i ve vce stacch obvodech, nap. pokud jsou tyto obvody mal. Vy zemn jednotkou je revizn obvod3, kter se skld z nkolika stacch obvod. Ve mstech bvaj asto rozdleny stac obvody do domovnch blok4 definovanch jako skupina dom, kterou je mono obejt bez pechzen ulice nebo kter je z jedn nebo vce stran omezena eleznin trat, ekou apod. Vtina vtch mst bv rozdlena do statistickch zemnch jednotek, kter se oznauj jako stac okrsky5 a kter mohou zahrnout jeden nebo vce stacch obvod.
2 Stac obvod jako zkladn zemn jednotka pi stn lidu je v angl. svazku tohoto slovnku nesprvn zaazen pod slem 210-3. 3 Ter. revizn obvod je pouvn v . a m pesn vymezen; je sven zpravidla jednomu revizorovi (204-3). Uvdn cizojazyn ekvivalenty nemus mt vdy pesn tento vznam, ale mohou oznaovat rzn statistick zemn jednotky vyho du ne je stac obvod. 5 Stac okrsek me mt rzn vymezen; me bt nap. syn. reviznho obvodu.. Vtinou je tm myleno zem, za kter jsou publikovny alespo zkladn vsledky stn; v tomto smyslu tento ter. meme pokldat za syn. naich zkladnch sdelnch jednotek, kter ve mstech oznaujeme jako urbanistick obvody a ve venkovskm osdlen jako sdeln lokality.

211 Mezi udlosti pirozen mny1 vtinou zahrnujeme narozen (iv, resp. mrtv nebo celkem), mrt, mrt plodu (potrat), satky, adopce, uznn otcovstv, anulovn satku a rozvody; jsou to udlosti, kter pmo souvis s demografickou reprodukc nebo se zmnami v rodinnm stavu2 osob. O kad udlosti pirozen mny (krom potrat a rozvod) je poizovn matrin doklad3 a zrove zznam do speciln pro tyto ely vedench knih, kter se nazvaj matriky4; mezi nimi rozeznvme matriku narozen5, matriku satk7 a matriku mrt9, kam se zapisuj udlosti pirozen mny, tj. kam se provd zznam o narozen6, zznam o satku8 a zznam o mrt10. Osoba poven vst matriky a vydvat uveden dokumenty se nazv matrik11.
3 Pvodn se jednalo pouze o matrin zpis uritch daj, kter teprve pozdji pi zpisu na samostatnm list nabyl vznamu dokladu. 4 Matriky se nazvaj tak matrin knihy. Dve a pvodn existovaly pouze crkevn matriky (214-1), v souasn dob je u ns povinn zpis pouze do civilnch matrik. Nkdy soubn veden crkevn matriky nemaj u ns prvn platnost. Krom toho nap. v Nmecku existuj tzv. rodinn knihy, kam se zapisuj daje o rodinch bhem dvou generac.

37

Kapitola druh 212 Statistika pirozen mny1 je zaloena na zpisech v matrikch (211-4); na jejich zklad se vypluj rzn statistick hlen2 zaslan ke zpracovn statistickm orgnm.
2 Statistick hlen o udlostech pirozen mny nelze zamovat s matrinmi doklady (211-3) maj zpravidla samostatn oznaen; tak rozeznvme hlen o narozen, hlen o satku a hlen o mrt (430-1). Jeliko vznikaj zpravidla vpisem z matrinho zznamu, dostaly v nkterch jazycch samostatn oznaen. Vjimkou jsou hlen o rozvodu, kter je vpisem ze soudnho rozhodnut, hlen o sthovn a hlen o potratu. 3 Demografick udlosti (201-3) se stle astji uskuteuj jinde, ne je trval bydlit osob, kterch se tkaj; proto se zpravidla pevdj do msta trvalho bydlit a tento postup se nazv domicilace. Sestaven tabulek podle msta bydlit je pro poteby demografick analzy cennj ne tabulky sestaven podle msta udlosti. V ad zem neodpovd obdob matrinho zpisu datu udlosti; me mezi nimi bt i vcelet rozdl.

213 Populan registr1 byl pvodn seznam vech obyvatel, kter byl stle aktualizovn, aby mohl poskytnout kdykoli informaci o stavu obyvatelstva (2018). Tento ter. oznaoval stlou kartotku obyvatelstva2, ve kter bylo obyvatelstvo uritho zem pedstavovno souborem lstk3; kad z nich byl uren pro jednu osobu nebo pro domcnost (110-3). Na lstcch byly zaznamenny informace z evidence pirozen mny a kartotka tak byla prbn aktualizovna a udrovna4; tak informace o zmn bydlit5 jsou dleit pro fungovn tohoto systmu. Populan registr je porovnvn6 s vsledky stn lidu (2021) a krom toho systematicky a periodicky ovovn zvltnmi kontrolami7.
1 Syn. t registr obyvatelstva. Populan registry se v souasn dob vedou v potaov podob. 2 Stlou kartotkou obyvatelstva se mysl kartotka prbn doplovan daty, a proto by ji bylo mono oznait t za datovou kartotku. 3 Ve stejnm smyslu t kartotn karta a jejich soubor pak kartotka n. lstkovnice. 4 Udrovn ve smyslu doplovn podle souasnho stavu. 6 Syn. srovnvn; odpovdajc innost je mono oznait za porovnvn.

214 Studie historick demografie (102-1) jsou vtinou zaloeny na zznamech, kter pedchzely evidenci pirozen mny (212-1) a pravidelnm stnm lidu (202-1). Crkevn matriky1 obsahovaly pvodn zznamy o crkevnch konech, jako jsou kty2, satky (503-2) a pohby3, na zklad kterch bylo mono usuzovat na udlosti pirozen mny (211-1). Podobn rzn seznamy zachycovaly sti obyvatelstva a jen vjimen vechno obyvatelstvo; pat sem seznamy du6, kam byli zapisovni vichni obyvatel farnost, seznamy pijma38

Zpracovn demografickch statistik jcch7, seznamy bimovanch8 a pro ely sttn sprvy pak seznamy krb9, seznamy poplatnk10 a odvodn seznamy11.
1 Crkevn matriky byly postupn doplovny i o dal zznamy demografickch udlost. 3 Pohbem se zpravidla chpou cel pohebn obady. 4 iv narozen dti, u kterch je obava z pedasnho mrt, bvaj nkdy nouzov poktn. Kest z nouze nemus bt vykonn knzem. 5 Dti, kter byly nouzov poktn ped crkevnm ktem, maj v nkterch jazycch zvltn oznaen. 6 V nkterch jazycch, nap. v ., fr. a nm., se pouv ter. status animarum. 10 Seznamy poplatnk podobn jako i jin seznamy maj rzn nzvy, nap. bern rula, bern knihy apod. 11 Dve oznaovny jako konskripn seznamy.

215 Vyuit crkevnch matrik (214-1) se provd pomoc zpis do pedem pipravench tiskopis, kter maj v nkterch jazycch zvltn pojmenovn; jako zznamn lstek1 ozname souhrnn vechny jeho druhy a dle meme rozliit zznamn lstek o ktu2, zznamn lstek o satku3 a zznamn lstek o pohbu4. Na uvedench lstcch se zape jmno pedmtn osoby zznamu5, dle jej rodie a dal osoby jako jsou kmotr6, kmotra7 a svdkov8. Nkdy se provdj vpisy omezenjho rozsahu na vpisovch arch11. Pomoc rodinnch list (638-1) se provd z matrik rekonstrukce rodin (638-2). Rekonstrukc potomstva (114-7) urit osoby nebo rodiny je mono sestavit genealogie12, kter podvaj relativn pesnou informaci o demografickm chovn vybranch rodin.
9, 10 Na vpisovm archu mohou bt anonymn vpisy nebo jmenovit vpisy. 12 Genealogie je historick vdn obor, ale t zna rodokmen.

220 Jestlie informace, uren ke statistickmu zpracovn (130-9), zskvme z doklad nebo jinch materil, kter nebyly k tomuto elu ureny, musme z nich nejprve podit vpis1.Teprve potom pistoupme k jejich zpracovn2, kter me bt run3, mechanick4, elektronick5 nebo kombinac uvedench zpsob. Run zpracovn nevyaduje sloitj pstroje (viz 132-3) ne stoln potaku6. Mechanick zpracovn vyaduje pouit elektromechanickch stroj (224-2), elektronick zpracovn pak elektronick potae (224-1). Bez ohledu na zpsob zpracovn mus bt nejdve provedeny urit druhy operac7: mezi n pat pprava8 dat pro dal zpracovn, jejich tabelovn (130-6) a tdn (130-7), kter mohou bt rzn sloit podle pouitho zpsobu zpracovn. 39

Kapitola druh
1 Ter. vpis m mnohem ir vznam; v ppad, e se jedn o vypisovn daj, meme je specifikovat jako statistick vpis. 8 Pprava zahrnuje kontrolu dat odstrannm zjevnch nesprvnost a nkdy se sem zahrnuj i dal navazujc operace. 9 Konenou fz zpracovn je pprava tabulek a vydn dat nebo vydn vsledk.

221 Do ppravy (220-8) dat se zpravidla zahrnuje i kdovn1 informac zachycench na zkladnm dokladu2. Smyslem kdu3 je pevod informac do seln formy, kter je vhodn pro dal zpracovn. Pouit kdu umouje bezprostedn tdn (130-7). Na rozdl od kdu je nomenklatura4 pouh seznam monch pojmenovn, kter me uspodnm dostat formu klasifikace (1307); potom je mon kad poloce5 pisoudit jedno nebo vce sel a tm ji zak dovat; pak pedstavuje zvltn formu lstkovnice (213-2, 213-3), kter me bt pouita bezprostedn pro strojov zpracovn. V druh fzi ppravy (220-8) se provd itn6 zznam odstraovnm chyb pomoc zkouky konsistence7 dat; me bt uskutenna v kad statistick jednotce (110-1) nebo mezi jednotkami. Odhalen chyby mohou bt opraveny v pvodnm dokladu nebo automaticky pmo v potaov podob.
3 Nkdy se kdem nazv i kdovnk n. selnk kd, tj. pruka, kde jsou kdy pehledn popsny. 5 Pi kdovn me dostat samostatn kd kad poloka, kad sloupec nebo zhlav apod. 6 K tomu pat t kontrola vrohodnosti dat apod. 7 Chyby mohou bt odstranny t zkoukou validity n. logickou kontrolou nvaznosti znak. Pro uveden zkouky se vtinou vyuv zpracovanch potaovch program.

222 Sebran a pipraven data a informace jsou pouze vjimen pmo pouiteln. Po svm zakdovn jsou zpravidla pedmtem tdn (130-7) a tabelovn (130-6), aby vsledky mohly bt prezentovny v selnch tabulkch (1314). Zskme je prvotn pravou dat a informac, jejich roztdnm do skupin1, kter me bt run nebo mechanick a jeho vsledkem je uspodn informac do pedem pipravench skupin nebo pouh zjitn etnost prvk, kter maj urit znaky. Toto uspodn me bt zaloeno na urit velikosti kvanti tativnch znak nebo na variantch2 jednoho nebo vce kvalitativnch znak (131-6). Velice mlo studi se me obejt bez vpot, a ji jednoduchch nebo sloitch, ev. opakovanch; potae (225-2) umonily vpoty, kter vyadovaly dve pli mnoho asu a proto se mohla rozvinout metoda analzy dat3. Zejmna rzn druhy model (viz 730-4, 730-5) stejn jako simulace (7306) vyaduj asto velk mnostv poetnch kon. 40

Zpracovn demografickch statistik

1 Jde o urit druh tdn (130-7), kter zpravidla v . jako samostatn typ nerozliujeme. 3 Vsledkem jsou pak analytick data.

223 Vydn vsledk (220-9) m rzn praktick formy z hlediska danho obsahu, zpsobu zpracovn (220-2) informac a elu pouit; mohou to bt speciln upraven pehledy1, seln tabulky (131-4), diagramy (155-2), kartogramy (155-3) nebo jin zpsoby popisn statistiky2. V dsledku zavdn pota se stle vce prosazuje potaov grafika3, kter umouje prezentaci velkho potu dat v grafickm vyjden ji v poten etap zpracovn.
1 V odb. ter. se meme setkat v tomto i podobnch ppadech tkajcch se vpoetn techniky s pouitm angl. ter., tedy nap. listing (podobn i ve fr.) pro pehledy jako vstupy z potae; syn. mohou bt listy (206-2); zrove se vak ve fr. doporuuje, jestlie se jev nutn je odliit od jinch pehled n. list, pout ter. listages. 3 Zvltnm druhem, pokud jde o mapov znzornn, me bt potaov kartografie.

224 ist mechanick (220-4) zpracovn (220-2) informac se ji pouv jen velmi mlo; elektronick pstroje1 tm zcela nahradily elektromechanick stroje2 pro sv mnohem ir uplatnn a rychlej poskytovn vsledk. Nejastji bvala informace po kdovn (221-1) penesena do drnch ttk3 pomoc drovae4; pezkoue5 umooval zjistit, zda v pedchzejc operaci nedolo k chybm. Tyto dva stroje, kter byly pouvny pi mechanickm zpracovn, zstaly zachovny, nebo drn ttky dlouho slouily pro vstup dat do potae (225-2). To neplatilo o tdice6, na kter se tyto ttky tdily do skupin, a tabeltoru7, na kterm byly vytitny seln tabulky. Vstupn informace jsou dnes pevdny pmo na magnetick psky (226-4) nebo disky (226-5) bez prostednictv drnch ttk.
1 Jeliko v ppad elektronickch pota nejde zpravidla o stroje v pvodnm smyslu, pouv se asto zejmna v nkterch jazycch ter. elektronick zazen.

225 ada demografickch prac vyaduje pouit elektronickho zpracovn dat1 pomoc potae2. Pro pouit potae je nutn mt jednak technick vybaven3, jednak programov vybaven4, kter poskytne uivateli5 vysvtlen, nvod a program, jak potae pouvat. S rozvojem vpoetn techniky vznikla nov specializace odbornk vpoetn techniky6; nejznmj mezi nimi jsou programtoi7, kte sestavuj potaov programy8 koncipovan systmovmi analytiky9.
3 V . odb. ter. se meme setkat i s pmm pouitm angl. ter. hardware. 4 Syn. je pstrojov vybaven, angl. software.

41

Kapitola druh 226 Pstrojov vybaven (225-3) potae (225-2) zahrnuje jedno nebo vce centrlnch zpracovatelskch jednotek1, vnitn pam2, jednu nebo vce zazen vnjch pamt3, kter vyuvaj magnetick psky4 nebo disky5 , a zazen vstupu a vstupu6. Programov vybaven (225-4) obsahuje systm pouit7, jeho smyslem je popsat a zavst efektivn vyuit prostedk8, kter jsou k dispozici pro vpoty uivatele (225-5), dle programy uivatelsk9 a standardn programy10, co jsou rutinn programy (225-8) pro een standardnch loh.
10 Standardn program me bt oznaen t jako program zpracovn ev. jako svazek program, kter se asto prodvaj pmo s potaem.

227 Uivatel (225-5) me eit problmy bu vytvoenm programu (225-8) v obecnm programovacm jazyku1 jako jsou nap. FORTRAN nebo BASIC, ev. v rznch specilnch jazycch, nebo pro jejich een pout standardnch program, kter jsou uloeny ve vnitn pamti (226-2) potae jako systm ovldn databze, jen umouje vytvoit a udrovat databanku2, dle program zpracovn przkum3 a soubor statistickch program4. Zazen, kter se pouvaj pro vstup a vstup informac z potae, se mohou liit podle zpsobu zpracovn. Pi dvkovm zpracovn7 je normlnm zazenm vstupu a vstupu snma5 a dkov tiskrna 6, pi zpsobu sdlen asu9 je normlnm zazenm vstupu a vstupu klvesnice terminlu8. V obou ppadech me bt vstupn jednotka mstn vzdlen od potae.
1 Krom programovacch jazyk mohou bt pouity i jin druhy jazyk k pouit potae; takov jazyk se obvykle nazv pracovn dc jazyk. 2 Jde vlastn o systm ovldn databze. 5 Syn. snmae je v . tec zazen. 8 Nkdy se oznauje prost terminl nebo ovldac pult. 9 Nkdy se v odb. ei pouv t angl. ter. timesharing. 10 V ppad, e pota je vzdlen od vstupnho zazen, hovo se o vzdlenm terminlu n. o vzdlenm zpracovn.

228 Jakkoli zpracovvan informace v potai (225-2) prochz temi hlavnmi fzemi. V prvn probh vstup dat1, kter me bt uskutenn pomoc drnch ttk (224-3) nebo dialogov2 s potaovm zazenm jako je nap. klvesnice terminlu (227-8) nebo tec zazen; tak data, kter jsou ji uloena bu ve vnitn pamti (226-2) nebo v nkter z vnjch pamt (226-3), mohou bt zpstupnna a pouita jako vstupn. Druhou fz je zpracovn (220-2), kter je rozdleno na dva typy: numerick zpracovn4 a nenumerick zpracovn5. V prvnm ppad jde o provdn statistickch a aritmetickch vpot, ve dru42

Zpracovn demografickch statistik hm o ppravu zpracovn jako jsou nap. tdn (130-7). Ve tet fzi, kter se nkdy oznauje jako vstupn fze, zpracovan vsledky6 mohou bt vytitny v dkov tiskrn (227-6) nebo zachovny uloenm do vnj pamti (226-3) za elem dalho zpracovn. Vsledky tak mohou bt pevedeny do grafickho terminlu7, kter poskytuje vstupy pmo ve form graf a obrzk.
1 Vstup dat n. angl. ter. input. 2 Ter. dialogov m vystihnout bezprostedn vztah (dialog) uivatele se vstupnm zazenm potae; v tomto smyslu se pouv t angl. ter. online . 3 Do prvn fze pat t uchopen dat. 6 Syn. je vsledek zpracovn, co je vlastn t vstup dat, n. angl. ter. output. 7 Grafick terminl n. kreslc zazen se t nkdy oznauje jako souadnicov zapisova.

230 Pesnost1 demografickch statistik zvis do znan mry na plnosti2 seten jednotlivc, skupin nebo udlost, kter jsou pedmtem zjiovn. Vynechn3 vede k podhodnocen4, na druh stran vcensobn zapotn5 k nadhodnocen6 zjiovanch daj. Dalmi zdroji chyb mohou bt chybn vpov7 nebo chyby tdn8. Pro odhalen nepesnosti se provdj kontroln przkumy9 nebo przkumy kvality10. K nepesnosti vsledk me vst tak nezodpovzen nkterch otzek nebo poskytnut neplnch informac; na jejich velikost je mono usuzovat podle podlu ppad, zaazench do skupiny neudno11.
3 Ve stejnm smyslu je mono hovoit o nezapoten nebo niku. 5 Pi vcensobnm zapotvn dochz nejastji ke dvojnsobnmu zapotvn. 11 Ve stejnm smyslu se pouv ter. nezjitno, neznmo, neureno, patn ureno apod.

43

Kapitola tet Stav obyvatelstva

301 Studium stavu obyvatelstva (201-8) je spojeno se studiem jeho struktury (101-2) nebo rozloen (144-4), z nich dleit je rozmstn obyvatelstva1. Obyvatelstvo ije na uritm zem2 a zpsob, jak je na zem rozmstno, oznaujeme jako jeho zemn rozloen3.
3 Syn. zemnho rozloen je zemn struktura, prostorov rozloen n. geografick rozloen.

302 zem (301-2), na kterch obyvatelstvo ije, mohou bt podle rznch kritri rozdlena na zemn sti1. Demografick statistiky (130-1) jsou nejastji sestaveny podle sprvnch jednotek2, ale mohou bt t sestaveny a ev. publikovny podle rznch region3 nebo zn4. Ter. region ev. zna nebo jejich syn. mohou bt pouity v rznm smyslu a jimi vymezen zem moh ou mt rozdlnou velikost. Hovo se nap. o polrnch oblastech, o klimatickch psmech, metropolitnm zem apod. V geografii maj ustlen vznam ter. prodn region5 a ekonomick region6. V lidsk ekologii (104-5) prodn oblast7 oznauje zem osdlen populac s uritmi specifickmi znaky.
2 Syn. je administrativn jednotka n. zemn st, kter m vlastn sprvn orgn. 3 Syn. v . me bt tak okres, kraj nebo oblast. 4 Syn. v . je psmo. 5 Prodn region ve smyslu fyzicko-geografickho regionu.

303 Administrativn dlen jednotlivch zem se li a zmny probhaj i v ase; proto stejn ter. me nkdy oznaovat hierarchicky rzn vymezen sprvn jednotky. Pi pekladu nelze vychzet pouze z vznamu danho ter., ale pedev m z zemnho uspodn v dan zemi. Z nsledujcho pehledu je patrn, e zde lze tuto problematiku pouze naznait.
1 Zkladn a nejmen sprvn jednotkou je velmi asto obec; nkdy se rozliuj obce mstskho typu a obce venkovskho typu. Sprvn jednotky (302-2) nejniho du maj v rznch zemch velmi rozdln oznaen, pro n je obtn nalzt ekvivalentn ter. v jinch jazycch. 2 Sprvn jednotky (302-2) nejvyho du zvis na velikosti sttu (305-5) a maj t velmi rozdln oznaen. V Rusk federaci to jsou nap. republiky, autonomn oblasti,

45

Kapitola tet
nrodnostn okruhy, kraje a oblasti. V ad zem jsou to provincie, stty i zem. V esk republice jsou to kraje a okresy. 3 Vysokho du jsou asto tak oblasti, regiony nebo departementy. 4 Stedn velkmi sprvnmi jednotkami (302-2) jsou v nkterch zemch nap. kantony. 5 Menmi jednotkami jsou nap. hrabstv. 6 V . jako okres se bude pekldat i ada dalch cizch ter., i kdy nemus vdy obsahov pesn odpovdat. 7 Sprvn jednotky (302-2) vyho du ne obec pekldme t zpravidla jako okres, i kdy jsou nkde oznaeny jako kraje.

304 Obyvatelstvo ijc trvale na uritm zem a bydlc v trvalch obydlch (120-1) se nazv usedl1; jestlie se pohybuje z msta na msto na uritm zem se svm obydlm, resp. majetkem, nazv se koovn2 a jestlie ije pouze st roku v trvalch obydlch nebo je na pechodu k usedlmu ivotu, jako polokoovn3. V nkterch zemch jsou na sti zem vytvoeny rezervace4, v nich ije pvodn obyvatelstvo podle svch tradinch zvyk.
1 Syn. me bt obyvatelstvo domc. 2 V . se t pouv jako syn. ter. nomdsk odvozen od ter. nomd n. koovnk. 4 Nkdy se pouv t ter. domorod rezervace.

305 V pvodnm smyslu oznauje zem1 zem (301-2), resp. jeho ohranienou st. Souhrn lid historicky spjatch spolenm jazykem, kulturou a zpravidla t ekonomikou, ijcch alespo pi jeho vzniku na stejnm zem, tvo nrod2, kter odliujeme od politick jednotky - suvernnho sttu3; v jednom sttu me t vce nrod nebo nrodnostnch menin (viz 330-4). V jinm smyslu federln stt4, kter je suvernn politickou jednotkou, sestv tak ze stt5 nebo zem, kter jsou leny uveden federace. Teritoriem6 se oznauje zem (301-2), kter bylo dve kolonizovno a zskalo urit stupe samostatnosti; podle tohoto stupn se rozliuj autonomn teritorium7, kter se bl svou povahou sttu, a neautonomn teritorium8, kter m pouze mlo vznamnou samosprvu.
2 Nrod se nkdy chpe ve smyslu lid; oba ter. je vak nutno odliit. 4 Syn. je ter. federace nebo spolkov republika. 5 Nkdy se ter. stt mysl pouze suvernn stt. 7 Syn. v . je samosprvn zem. 8 Syn. v . je nesamosprvn zem.

306 Souvisle zastavn msto trvalmi obydlmi (120-1) bez ohledu na jejich poet a oddlen od jinho podobnho zem nezastavnm prostorem (v esku 46

Stav obyvatelstva s minimln vzdlenost 400 m nebo oddlen pekkou obtn pekroitel nou) se nazv sdlem1. Nejmen sdlo se asto oznauje jako samota2. Vznamnjm venkovskm sdlem je vesnice3, kde se ji projevuje urit ekonomick diferenciace. Sdla, ve kterch zemdlsk innosti nemaj vt vznam, vytvej msta4. Kritria pro odlien vesnice a msta se v jednotlivch zemch li; nkdy se berou za zklad odlien sdla, nkdy obce (303-1); toto odlien m vznam pro vymezen mstskho a venkovskho osdlen, resp. obyvatelstva. Msto, kde sdl vlda sttu (305-5), se nazv hlavn msto5. Sprvn sdlo urit zemn sti (302-1) se oznauje jako sprvn stedisko6. Msta mohou bt rozdlena na obvody7.
1 Sdlo n. zemn lokalita pedstavuje tak souhrn obyvatelstva, kter v nm bydl. Dve se u ns uval ter. osada (osazen msto jako historicky primrn), pozdji st obce s vlastnm ednm nzvem. 3 Vesnice n. ves je zpravidla t obc (303-1); ve venkovskm osdlen me mt vznamnj vesnice funkci stediskov obce; dve se uvalo pro vznamnj obce ter. mstys. V nkterch zemch, nap ve Francii, se na venkovsk a mstsk nedl obce, ale sdla; potom je mon urit venkovsk sdlo. 4 Msto n. mstsk sdlo. V nkterch jazycch maj vt msta zvltn oznaen, nap. t historick msta. 6 Fr. statistika rozliuje aglomerovan obyvatelstvo ve sprvnm stedisku obce a obyvatelstvo rozptlen, tj. ostatn; tvo-li rozptlen obyvatelstvo vznamnj aglomerace, oznauje se jako st obce, v opanm ppad je podzeno pmo sprvnmu stedisku. Sprvn stedisko me bt nap. t okresnm mstem nebo krajskm mstem; je jm fakticky i hlavn msto. 7 Vtina vtch mst se dl na mstsk sti, tvrt nebo jinak pojmenovan sti, kter maj urit stupe samosprvy. Nkdy se msta dl pouze na volebn obvody. Za sdlit se povauj soubory obytnch dom postavench zpravidla shodnou technologi v uritm obdob vstavby.

307 V procesu rozvoje sdeln st dochz asto k faktickmu zemnmu sluo vn sdel nebo obc, kter si mohou ponechat svou sprvn samostatnost. Tm se vytv aglomerace1; v jejm rmci meme rozliit mstsk sdlo (306-4), kter pedstavuje jdro aglomerace2, a okoln sdla, oznaovan nkdy jako pedmst3. Jako soumst4 se oznauje spojen dov stejn velkch mst, sdel nebo aglomerac, kter si zachovaly svoji individualitu. Nkdy se vak ter. soumst pouv jako syn. aglomerace. Spojen soumst a velkch mst (306-4) vede k vytvoen metropolitnch ps5, kter se prostraj na relativn velkm zem.
1 V ppad, e ter. aglomerace se pouv v obecnjm vznamu ne v ., zdrazuje se v tomto smyslu spojen zem vce obc nebo sdel.

47

Kapitola tet
3 Za pedmst se nkdy oznauj t sti mst, kter dve byly samostatnmi obcemi. Obce a sdla v okol vtch mst asto vytvej pedmstsk zny n. pmstsk zny. Psma (302-4) vytvejc pechod mezi mstskm a venkovskm osdlenm maj v nkterch jazycch samostatn oznaen. 4 Soumst n. konurbace vedou nkdy k vytvoen metropolitnch zem. Ve Spojench sttech americkch byly ke statistickm elm vytvoeny standardn metropolitn statistick zem. Ve panlsku metropolitn zem je oblast, kter m jako sv jdro hlavn msto (306-5). 5 Metropolitn ps se t nazv megalopolis.

310 Pi provdn stn lidu (202-1) rozliujeme bydlc obyvatelstvo1 a ptomn obyvatelstvo2; bydlc obyvatelstvo uritho zem tvo osoby, kter na nm maj obvykl bydlit (u ns pihlen k trvalmu pobytu); jsou to jednak osoby ptomn3 v bydliti v okamiku stn, jednak doasn neptomn4. Ptomn obyvatelstvo tvo jednak ptomn osoby, kter v mst bydl, jednak osoby pechodn ptomn5, kter mstem projdj nebo jsou na nvtv apod. Oba tyto zpsoby zjiovn potu obyvatelstva ve stn lidu by teoreticky mly vst ke stejnm vsledkm (po prav podle pot osob v zahrani, resp. doasn ptomnch cizinc), avak vtinou poskytuj rzn vsledky; podle rozdlu mezi obma je mono usuzovat na pesnost stn lidu. Bydlit6 urit osoby je msto, kde obvykle bydl. Obyvatelstvo bydlc v stavech, resp. tvoc stavn domcnosti (110-5) oznaujeme jako stavn obyvatelstvo7. Zvltn zpsoby se uplatuj pi stn osob bez stlho bydlit8.
1 Bydlc obyvatelstvo se oznauje t jako obyvatelstvo de jure n. prvn obyvatelstvo n. legln obyvatelstvo n. obyvatelstvo s obvyklm bydlitm; ve stejnm vznamu se pouv v Rakousku ter. Volkszahl a ve vcarsku ter. stndige Wohnbevlkerung, kam nejsou zahrnuti seznn pracovnci. 2 Ptomn obyvatelstvo se oznauje t jako faktick obyvatelstvo. 3 Ptomn osoby nejsou toton se stlmi obyvateli. 5 Osoba pechodn ptomn me bt nap. nvtvnk nebo host event. pacient v nemocnici nebo student bydlc na internt apod. 6 V esk republice se za bydlit pro ely stn povauje msto, kde je osoba pihlena k trvalmu pobytu; v nkterch ppadech se toto trval bydlit me liit od obvyklho bydlit, kter bv pro ely stn vymezeno asto dlkou pobytu. Nkdy se rozeznv prvn bydlit n. hlavn bydlit a vedlej bydlit. 7 stavn obyvatelstvo sestv z velmi rozdlnch osob; me jt o osoby, kter jsou nucen v rznch zazench pro vkon trestu, npravnch zazench, nemocnicch pro duevn chor, invalidy a o osoby, kter jsou oputn; dle sem pat studenti na kolejch, vojci ijc v kasrnch apod. Tyto osoby jsou stny zvltnm zpsobem a jsou nkdy uvdny oddlen od ostatnho obyvatelstva bydlcho v obci. stavn obyvatelstvo pat zsti mezi bydlc, pevn vak mezi ptomn.

48

Stav obyvatelstva
8 Osoby bez stlho bydlit jsou asto tulci, kte tvo zvltn skupinu obyvatel, tzv. obyvatelstvo neusazen (fr. p.); u ns se pro n vil nzev bezdomovci (viz 330-3).

311 Demografick statistiky (102-4) rozliuj zpravidla venkovsk obce1 a mstsk obce2 podle uritch kriteri, licch se v jednotlivch zemch. Jako kriteri se pouv potu obyvatelstva, zastoupen zemdlskho obyvatelstva (359-2), technickho vybaven obce aj. V nkterch zemch jsou mstsk obce vymezeny prvnm aktem. Jako kriteria se asto pouv potu obyvatel, ve Francii nap. jako minimlnho potu obyvatelstva 2 000 osob ijcch ve sprvnm stedisku (306-6) obce. Jeliko vtinou cel zem sttu (305-5) je rozdleno do obc (303-1), souhrn obyvatelstva venkovskch obc tvo venkovsk obyvatelstvo3 a souhrn obyvatelstva mstskch obc mstsk obyvatelstvo4. V zemch, kde cel zem (301-2) nen rozdleno do obc, je vymezeno mstsk obyvatelstvo jinmi zpsoby. Podle nkterch definic je mono t urit polomstsk obyvatelstvo5, tj. obyvatelstvo, kter nespluje kriteria pro zahrnut mezi mstsk, pitom se vak zabv pedevm nezemdlskmi innostmi.
1 V ppad, kdy nen zem cel zem (305-1) rozdleno do obc, je nutno urit kriteria pro vymezen venkovskho zem. 2 Podobn uren mstskho obyvatelstva slou k vymezen mstskho zem a k rozdlen obyvatelstva na mstsk a venkovsk.

312 Intenzita zalidnn1 se vyjaduje nejastji jako pomr mezi potem obyvatelstva a velikost zem; takto konstruovan ukazatel se oznauje jako mra lidnatosti2 a vtinou se jm mysl poet obyvatel pipadajcch na l km2 , ev. v aglomeracch na l ha. Rozptlen obyvatelstva3 zvis na typu osdlen4; tak nap. hovome o osdlen skupinovm5 nebo o osdlen rozptlenm6. Nkdy se vypotv sted obyvatelstva7 uritho zem jako analogie fyziklnho pojmu tit plochy, kdy vem jedincm v obyvatelstvu dvme stejnou vhu.
2 Mra lidnatosti n. mra hustoty obyvatelstva je aritmetickm prmrem potu osob pipadajcch na jednotu plochy a proto se tak i nkdy vyjaduje; nkdy se t oznauje jako obecn mra lidnatosti, aby se odliila od srovnvacho ukazatele lidnatosti (viz 313). Jestlie nechpeme pomr potu obyvatel a zem jako intenzitu, potom se jedn o pomrn slo srovnvac a meme ho oznait jako index lidnatosti. 5,6 Osdlen ve skupinch n. skupinov osdlen me bt t povaovno za uzaven osdlen a osdlen rozptlen jako osdlen uvolnn.

313 Jestlie pi popisu intenzity zalidnn (312-1) nebereme v vahu cel obyvatelstvo, resp. celou plochu, dostaneme rzn srovnvac ukazatele lidnatosti1. Mezi tmito ukazateli uveme lidnatost na jednotku obdlateln pdy2 nebo zemdlskou lidnatost3 na jednotku obdlateln pdy. Nkdy jsou tyto ukaza49

Kapitola tet tele zaloeny na obdlan pd4 msto na obdlateln pd5. Lidnatost me bt vyjdena t jako vztah mezi obyvatelstvem a celkovmi ekonomickmi zdroji; potom lze hovoit o maximln mon lidnatosti6, kter vystihuje maximln poet obyvatelstva, kter se me uivit na danm zem; v populan teorii se hovo t o optimln lidnatosti7, tj. me lidnatosti (312-2), kter za pedpokladu danch zdroj vytv nejvy domc produkt na obyvatele.
2 Tento ukazatel je nkdy povaovn za fyziologickou lidnatost (fr., nm., p.). 3 Nkdy se tento ukazatel oznauje pouze jako zemdlsk lidnatost resp. pmo jako ukazatel, mra nebo index zemdlsk lidnatosti. 5 Pro msto nebo mstsk sdlit se nkdy pouv ukazatele hustoty na 1 hektar zastavn plochy, kter je pro vpoet tohoto ukazatele pesn definovna. 6 Maximln mon lidnatost m vyjadovat maximln kapacitu uritho zem z hlediska mon obivy danho obyvatelstva.

320 Pi studiu sloen obyvatelstva podle pohlav1 vytvme rzn ukazatele, kdy poet osob jednoho pohlav2 vztahujeme k potu osob druhho pohlav nebo jako podl z celkovho potu obyvatelstva. Je-li v itateli poet mu, mluvme o ukazatelch maskulinity3 obyvatelstva; je to jednak podl mu4 v celkovm obyvatelstvu, jednak index maskulinity5, kter vyjaduje pomr potu mu k potu en; podl mu se nejastji vyjaduje ze 100 obyvatel, index maskulinity na 100 en.
3 Obdobn meme konstruovat ukazatele feminity, kdy v itateli bude poet en. 4 Obdobn jako podl mu meme uvaovat t podl en. 5 Podl potu en k potu mu lze obdobn oznait jako index feminity.

321 Mu1 a ena2 oznauj jedince rznho pohlav; u dt a mldee se pouv tak ter. chlapec3 a dvka4. Mluvme-li o lidsk bytosti bez rozlien pohlav, pouvme ter. lovk5 .
1 Mu je osoba muskho pohlav. 2 ena je osoba enskho pohlav. 5 lovk n. lidsk bytost; mn.. lid.

322 Vk1 je jednou ze zkladnch charakteristik pouvanch v demografii. Vtinou se vyjaduje v letech nebo letech a mscch; u malch dt me bt stanoven v mscch a dnech nebo v letech a desetinch let. V demografii se zpravidla vyjaduje vk v potu proitch dokonench let2 a proto se t nazv vkem pi poslednch narozeninch3. Nkdy se ve statistikch pouv vk dosaen v danm roce4 vypoten jako rozdl mezi rokem pozorovn a rokem narozen. Jestlie se vychz ze zapoatho a nikoliv ukonenho roku 50

Stav obyvatelstva jako nap. v pojiovnictv, lze urit t vk pi ptch narozeninch5. Jako udan vk6 pi stn lidu (202-1) nebo pi zjiovn demografickch udlost (201-3) bv nkdy zapsn vk pi nejblich narozeninch. Nkdy se vyaduje uren pesnho vku7, aby se pedelo nejasnosti a vk nebyl vyjden v dokonench letech. Pi zjiovn vku je mono poadovat uveden data narozen, vk pi poslednch narozeninch nebo vk bez bli specifikace. Jestlie znalost vku mezi obyvatelstvem je mlo rozena, pouv se pro odhad st historickho kalende8 n. pehledu udlost se znmmi daty, kter se uskutenily v prbhu uplynulch sto let.
1 Syn. je st, kter vak v . m tak vznam vysokho vku; vkem se v tomto smyslu mysl vk chronologick. 2 Poet dokonench let je zkladem pro uren dokonenho vku. Tdn podle dokonench let vytv vkov skupiny, kde oba krajn vky jsou zahrnuty, nap. skupina 5-9 let zahrnuje osoby v pti dokonench letech, tj. v letech 5 a 9 let vetn. 3 Narozeniny odpovdaj dnu v kadm roce, ve kterm se dan osoba narodila. Narozen v pestupnm roce 29. nora maj fakticky narozeniny pouze jednou za tyi roky. 4 Tdn podle vku dosaenho v danm roce je vlastn metoda tdn podle roku narozen. 7 Pro symbolick oznaen pesnho vku doporuujeme pouvat eck psmeno (ks) na rozdl od dokonenho vku oznaovanho latinskm psmenem x. Vkov interval je vlastn rozdl mezi dvma pesnmi vky. 8 Historick kalend je vlastn srovnvac kalend, podle kterho se srovnv historick udlost s rokem narozen. V zemch s nedostaten pesnou znalost data narozen dochz pi stn k tzv. vkov akumulaci s astjm udnm vku koncho nulou nebo ptkou.

323 Nkdy se v demografii pouvaj ne zcela pesn ter. hovorovho jazyka pro oznaen rznch obdob ivota1. Obdob na zatku ivota se povauje za dtstv2. Za dt3 oznaujeme jedince, kter jet nedoshl vku zralosti (viz 620). Zcela na zatku svho ivota se dt nazv novorozenec4. Ter. kojenec5 by se mlo uvat pouze pro dti, kter jet nepestaly bt kojeny; avak v . i nkterch jinch jazycch se takto oznauj dti do svch prvnch narozenin. Dti pedkolnho vku7 jsou dti, kter jet nedoshly vku povinn koln dochzky, kter je u ns 6 let (viz 346). Naproti tomu koln dti8 jsou dti ve vku povinn koln dochzky.
1 Obdob ivota n. ivotn etapy je mono vymezovat z rznch hledisek. 6 Na rozdl od kojence je batole dt, kter jet neum samo chodit. Nkdy je toto obdob nazvno tak prvn dtstv (fr., p.). 7 asto se tm mysl dti patc svm vkem do matesk koly, kter nap. ve p. jsou oznaeny samostatnm ter.

51

Kapitola tet
8 Dti kolnho vku se oznauj t jako kolci; tento ter. oznauje v jinm vznamu tak dti, kter kolu skuten navtvuj.

324 Po dtstv (323-2) nsleduje mladost1, kter je charakteristick pohlavnm dospvnm. Ter. mladistv2 se pouv k oznaen osoby, kter vstupuje do obdob dospvn; souhrnn se oznauj jako mlde3. Pot nsleduje obdob dosplosti4 a lid ijc v tomto obdob se oznauj jako dospl5. Poslednm obdobm ivota je st6, jeho potek nen pesn uren a oznauje se jako dchodov vk7; nkdy se za nj povauje vk, kdy se vtinou odchz do dchodu, tj. 60 - 65 let. Lid ijc v tomto obdob se povauj za star osoby8.
1 Mladost n. mld nebv pesn vymezeno, i kdy se asto pouv jako jeho syn. ter. adolescence, kterm se mysl obdob mezi pubertou a dosplost. Obdob mladosti mezi dtstvm a adolescenc m v nkterch jazycch (nap. v rus.) samostatn ter. 3 Mlde n. mlad lid; mlde mezi 13 a 19 lety se v angl. (USA) oznauje zvltnm ter. teenager. 4 Dosplost ve smyslu zralosti. 5 Dospl n. plnolet se nachzej ve vku dosplosti n. plnoletosti, co m t prvn dsledky; ve vtin zem i u ns se za vk plnoletosti povauje 18 let. Do t doby jsou mladistv n. neplnolet. 8 Sta lid se nkdy dl na vce skupin, nap. na osoby vyho st nad 80 let nebo extrmn vysokho st nad 95 nebo 100 let. Nkdy se hovo t o tetm vku nebo o tvrtm vku (fr., p.). Nkter ter. pro star osoby maj rzn vedlej vznamy, nap. letit osoby (nm.) apod. Prvn stanoven vk zskn nroku na starobn dchod se nazv dchodov vk.

325 Tdn obyvatelstva podle vku se provd bu podle jednotek vku1 nebo podle vkovch skupin2, asto podle ptiletch vkovch skupin3 nebo podle velkch skupin vku4, nap. 0-19, 20-59, 60 a vce let; na rozdl od jednotek vku se nkdy tdn provd podle roku narozen5. Rozloen podle vku6 obyvatelstva spolu s rozdlenm podle pohlav je mono graficky znzornit vkovou pyramidou7.
5 Syn. je ronk (116-1*). 6 Rozloen podle vku je syn. vkov struktury. 7 Vkov pyramida je vlastn dvojit histogram (155-8); pi pouit dvojitho polygonu (155-7) dostaneme strom ivota; ve skutenosti jde o znzornn vkovch skupin nad sebou od nejnich k nejvym jako by se jednalo o stavbu, co je vyjdeno nap. pmo v nm. ter.

326 Prmrn vk1 obyvatelstva je aritmetick prmr (140-2) vku vech obyvatel, vkov medin2 rozdluje obyvatelstvo podle vku na dv stejn poetn skupiny (viz 140-6). Jestlie se v obyvatelstvu zvtuje podl starch osob 52

Stav obyvatelstva (324-8), hovome o strnut3 obyvatelstva; pi opanm procesu, kdy se zvtuje podl mladch osob, hovome o mldnut4 obyvatelstva. Star populace5 m vysok podl starch lid, mlad populace6 m vysok podl dt a mldee. Strnut obyvatelstva nelze zamovat s metodou posouvn vkovch skupin pomoc pravdpodobnosti peit (431-4) pi vpotu demografickch prognz (viz 720), kdy dochz tak k hypotetickmu procesu, pi kterm vchoz vkov struktura vlastn strne7.
3 Aby nedolo k omylu, je vhodnj hovoit o strnut obyvatelstva n. o demografickm strnut. 4 Tak zde je vhodnj hovoit o mldnut obyvatelstva nebo o demografickm mldnut, kter je zpravidla dsledkem zven rovn porodnosti. 7 V . se v tomto smyslu na rozdl od jinch jazyk msto ter. strnut pouv ter. pevn do vyho vku.

327 Demografick strnut (326-3) je nutno odliovat tak od individulnho strnut1 a od prodluovn dlky lidskho ivota n. od prodluovn lidskho ivota2 jako dsledku zlepovn ivotnch podmnek a lkask pe. Indivi duln fyziologick vk3 zvis na stavu tkn a orgn lovka, mentln vk4 na rovni jeho duevnch schopnost v porovnn s prmrnmi schopnost mi lid ve shodnm vku. Naproti tomu chronologick vk5 je potn od data narozen6.
1 V ppad jednotlivch osob mluvme tak o jejich strnut. 2 Pi prodluovn lidskho ivota dochz ke zvyovn dlouhovkosti. 4 Mentln vk uruje v jistm smyslu duevn zralost (nm.). 6 Porovnnm mentlnho a chronologickho vku se me urovat intelektuln rove dan osoby (pomr obou vk), kter vyjaduje jej tzv. inteligenn kvocient (IQ).

330 Obyvatel uritho sttu mohou bt bu jeho oban1 nebo cizinci2, kte mohou bt obany jinho sttu nebo mohou bt osoby bez obanstv3, tj. nemaj dn sttn obanstv4. Sttn obanstv je nutno odliit od nrodnosti5; v nkterch sttech me t spolen vce nrodnost s jednm sttnm obanstvm, jde o tzv. mnohonrodnostn stt6.
1 Oban uritho sttu jsou podle historickch tradic, kter se mnohde jet udruj, vlastn jeho poddanmi; vzhledem k tomu, e v nkterch jazycch se ztotouje stt a nrod, odpovdaj tomu i pslun ter. pro obany. Mezi obany a poddanmi byl nkdy prvn rozdl, zejmna v bvalch kolonich; oban v protektortech byli oznaovni jako chrnnci (fr., p.). 3 V jistm smyslu jsou to vlastn bezdomovci, i kdy pro tento ter. se vil jin vznam.

53

Kapitola tet
4 Sttn obanstv je ve smyslu ztotonn sttu a nroda t v nkterch jazycch oznaovno za nrodnost a pro odlien od skuten nrodnosti se pouv ter. politick nrodnost (angl., fr., p.) na rozdl od etnick nrodnosti n. pslunosti (nm.).

331 Ter. naturalizace1 oznauje udlen sttnho obanstv cizinci (303-2), kter se tm stane naturalizovanm2. K prokzn tto skutenosti se vydv osvden o sttnm obanstv3; v nkterch zemch existuje prvn monost odnt sttnho obanstv4, jeho dsledkem je ztrta sttnho obanstv5. Tdn obyvatelstva podle sttn pslunosti me bt komplikovno existenc dvojho sttnho obanstv6. Mezi cizinci se nkdy rozeznvaj cizinec se stlm bydlitm7 v dan zemi a cizinec s pechodnm bydlitm8.
1 K naturalizaci me v nkterch zemch dojt t jinm zpsobem ne udlenm, nap. prohlenm sttnho obanstv (fr.), jsou-li splnny urit podmnky. 4 Odnt sttnho obanstv n. t zruen sttnho obanstv (nm., p.). 7 V tomto smyslu se pouv nkdy t ter. cizozemec (fr.). U ns existuj navc kategorie cizinc s povolenm k dlouhodobmu a trvalmu pobytu. 8 V ppad cizince s pechodnm pobytem jde vtinou o cizince na nvtv (angl.).

332 Osoby ijc na zem, kde se narodily, se nazvaj rodci1. Jestlie jejich pedkov patili k pvodnmu obyvatelstvu danho zem, nazvme je praobyvateli2. Ve statistikch se nkdy rozliuje mezi osobami narozenmi v zemi3 a narozenmi v cizin4.
1 Ve stejnm smyslu se pouv v nkterch zemch i ter. domorodec. 2 Domorodci n. praobyvateli n. autochtony n. pvodnm obyvatelstvem se nkdy nazvaj t obyvatel hospodsky nevysplch oblast.

333 Lid, kte maj stejn tlesn znaky, kter se dd, jsou povaovni za p slunky stejn rasy1. Naproti tomu lid stejn kultury, jazyka a event. nboenskch tradic jsou oznaovni za etnickou skupinu2. V odb. literatue se nepouv v tomto smyslu ter. lid3, kterm se mysl kolektiv osob spojench spolenou histori a mluvcch stejnm jazykem. Lid ijc na uritm zem a lic se vznamn nktermi znaky od vtiny obyvatelstva se oznauj jako menina4.
1 V . je syn. plemeno. 2 Dve se pouvalo ve stejnm smyslu ter. kmenov skupina (angl., p.) 4 Meniny mohou bt rznho druhu, nap. menina etnick, menina jazykov, menina nboensk, menina nrodnostn apod.

334 V nkterch zemch se lid dl podle sv barvy1, resp. podle pigmentace sv pokoky. Potom se rozliuj bloi2 a barevn3. V dsledku satku osob 54

Stav obyvatelstva z rznch rasovch a etnickch skupin nebo osob s rznou barvou pleti dochz k men4. Vsledkem men je osoba smen krve5.
1 Barvou se zde rozum barva pleti. 2 Bloch je osoba bl pleti n. bl osoba (angl.). 3 Barevn jsou osoby barevn pleti na rozdl od bloch. 4 Pi men n. ken dochz zpravidla k men pslunk rznch ras. Potomci narozen ze svazk, kdy rodie pochzej z rznch rasovch skupin, se nazvaj menci; maj smenou krev (angl.) nebo smen rodie (angl.). Pro nkter typy menc existuj zvltn ter., nap. pi men ernocha a blocha je potomkem mulat, pi men blocha a americkho indina mestic apod. V angl. existuje i ter. pro mence evropskho a asijskho pvodu eurasian. V angl. zejmna v USA se nahrazuje pejorativn nzev pro ernocha negr ter. afroamerian.

340 Obyvatelstvo me bt tdno tak podle jazyka1 nebo ne2, kterm hovo. Vtinou se rozliuje mezi mateskm jazykem3 a hovorovm jazykem4, kter dan osoba nejvce pouv. Rozlien mezi obma jazyky nen vdy jednoduch, zejmna u osob, kter jsou dvojjazyn5. Statistick informace o rozloen znalosti jazyk mezi obyvatelstvem poskytuje jazykov statistika6.
1 Syn. je e. 2 Ne n. dialekt je zpravidla regionln varianta jazyka. 3 Matesk jazyk n. rodn e je vlastn jazyk, kterm s dttem mluvila matka. 4 Hovorov jazyk je jazyk, kter se nejvce pouv v bn styku, zejmna t mimo rodinu; syn. je obcovac e. 5 Dvojjazyn n. bilingvn; osobu, hovoc vce jazyky, meme oznait jako vcejazynou (angl., fr., nm., p.).

341 Tdnm obyvatelstva podle nboensk vry se zabv konfesn statistika1. V rmci velkch nboenstv2 se rozliuj hlavn vyznn3 a nkdy t rity4 a sekty5. Osoba, kter se nehls k dnmu nboenstv, me bt oznaena jako bezvrec6.
1 Syn. je kultovn statistika (fr., p.). 6 Bezvrec n. ateista je vlastn lovk bez nboensk vry n. svobodomysln lovk, jak t naznauj ter. v jinch jazycch; ateistu musme odliovat od osoby vc, ale bezkonfesn, kter se nehls k dn crkvi nebo nboensk spolenosti n. je bez vyznn.

342 Obyvatelstvo meme tdit tak podle dosaenho stupn vzdln1. Osoby, kter umj st a pst, se oznauj jako alfabeti2; naopak osoby, kter po dosaen uritho vku neumj st a pst, se oznauj jako analfabeti3. Statistika vzdln4 td osoby zpravidla podle dlky koln dochzky5 nebo mn asto podle vku pi ukonen koly6. Obyvatelstvo je mono tdit tak podle 55

Kapitola tet zskanch vysvden7, kter zvis na organizaci vzdlvn8 a v jednotlivch zemch se li.
1 Zkladn stupe vzdln se zskv zpravidla absolvovnm povinn koln dochzky. 2 Ter. alfabet je neologismus pro oznaen gramotn osoby. Ukazatel gramotnosti me bt konstruovn jako podl alfabet v cel populaci star 10 let apod. 3 Analfabet n. negramotn; nkdy se osoby, kter umj pouze st, ale nikoli pst, oznauj jako pologramotn. 4 Statistika vzdln me bt statistikou dosaenho vzdln, statistikou podle stupn vzdln nebo i dve resp. v . zemch statistikou gramotnosti. 5 Dlka koln dochzky me bt u vych stup kol oznaena jako dlka studia (fr.); ve stejnm smyslu me bt jako kritria pouito potu dokonench let studia (p.) nebo dosaenho stupn studia (angl.). 7 Pi formlnm ukonen koln dochzky nebo studia jsou zpravidla vydvna rzn vysvden, kter maj rozlin pojmenovn, nap. diplomy.

343 Systm kolstv1 zahrnuje veker zazen, kter poskytuj obyvatelstvu vzdln. Pokud v zemi existuj, rozliuje se veejn kolstv2 a soukrom kolstv3. Dle se rozliuje pedkoln vzdln4 a zpravidla ti stupn kolstv5, kter se oznauj jako kolstv prvnho stupn6, kolstv druhho stupn7, asto rozdlen do cykl8, a kolstv tetho stupn9, kter se nkde dl tak na dv rovn10 podle toho, zda je nebo nen zakoneno vysokokolskm diplomem11. Na druhm a tetm stupni kolstv se zskv tak technick vzdln12.
1 Systm kolstv n. systm vzdlvn (fr., p.). 3 Mezi soukrom kolstv se zaazuj tak koly crkv a obdobnch instituc. 6 Ve stejnm smyslu se hovo o zkladnm kolstv. 7 kolstv druhho stupn n. stedn kolstv; u ns se za prvn stupe oznauje 1. - 5. tda, za druh stupe 6. 9. tda zkladn koly 9 Ve stejnm smyslu t vysok kolstv. 10 rove ve smyslu rove vzdln (nm.). 11 V ad zem se kolstv tetho stupn povauje za univerzitn rove bez ohledu na to, zda jde o humanitn, ekonomick nebo technick smr. Do kolstv tetho stupn pat tak rzn typy studia po absolvovn koly druhho stupn, nap. u ns pomaturitn studium na vy odborn kole. 12 Technick vzdln na druhm stupni zabezpeuje bu uovsk kolstv nebo stedn odborn kolstv.

344 Typy vzdlvacch zazen1 se v rznch zemch li svm zamenm. Pedkoln vzdln (343-4) se poskytuje v mateskch kolch2. Podle ve

56

Stav obyvatelstva uvedenho systmu kolstv (viz 343) se rozliuj zkladn kola3, stedn kola4 a univerzita5; krom toho existuje ada odbornch kol6.
1 Jsou to zejmna koly, ale i jin zazen a stavy. 3 Zkladn kola se dve nazvala obecn kola a v ad zem m vce oznaen; v rmci povinn koln dochzky na ni u ns dve navazovala mansk kola. 4 Stedn koly maj adu rznch nzv podle svho zamen; jsou to jednak gymnzia, uovsk koly a stedn odborn koly, co je souhrnn nzev pro prmyslov, ekonomick, zemdlsk, pedagogick zdravotnick aj. koly. 5 Mezi kolami tetho stupn maj nejvznamnj postaven university; mezi vysok koly vak pat tak ada dalch kol. 6 Mimo rmec univerzit mohou bt i jin vysok koly na jejich rovni nebo to mohou bt koly rzn rovn vzdln; jsou to asto rzn typy vych odbornch kol. 7 V rmci systmu vzdlvn existuje ada dalch zazen, nap. uovsk stediska, ale tak zvltn koly pro dti s omezenmi schopnostmi vzdln. 8 Technick odborn koly se oznauj v . jako koly prmyslov. 9 Vysok koly technick pat mezi vysok koly. 10 Na stejn rovni me bt i technick stav (fr.,p.). 11 V rznch zemch jsou samostatn pedagogick vysok koly, pedagogick stavy n. pedagogick instituty.

345 Ter. tda1 me oznaovat skupinu k2, kter m stejnho uitele3; stejn ter. vak me oznaovat i koln uebnu4. ci, kte jsou na kole ve stejn rovni vzdlvn, vytvej koln ronk5. Ter. student6 se vtinou uv pro posluchae vysokch kol, nkdy t pro ky stednch kol.
2 kem je zpravidla oznaovn kolk na zkladn kole; kolk vak oznauje nkdy ka nebo studenta (angl.), kter dostv stipendium a je tedy vlastn stipendista. 3 Ter. uitel me bt v . oznaen vyuujc nebo pednejc na ktermkoli stupni vzdlvn; krom toho pro uitele na vych stupnch existuj zvltn pojmenovn, nap. na druhm a tetm stupni profesor. Nkde existuje zvltn ter. pro uitele zkladn koly (fr.). 4 V tomto smyslu je koln uebna syn. tdy. 5 Nkdy se pouv pouze ter. ronk, avak v jinm vznamu ne ter. (116-1*). 6 Student na vysok kole se asto nazv t poslucha. V nkterch zemch (nap. ve Francii, Velk Britnii a USA) se rozliuj studenti podle toho, zda ji doshli prvnho diplomu (u ns bakalskho) a jestli dle pokrauj ve studiu (u ns magisterskm); systmy v rznch zemch se vak odliuj.

346 kolsk statistika1 rozeznv zapsan ky2, jejich poet se me liit od ptomnch k3. Porovnnm obou meme sledovat koln dochzku4. Ve 57

Kapitola tet vtin zem existuje povinn koln dochzka5 pro dti, kter jsou ve kolnm vku6; jejich celkov poet tvo populaci ve kolnm vku7.
1 Nkde se ve stejnm smyslu pouv ter. statistika kolsk a univerzitn. 2 Zapsan ci n. poet zapsanch k je vlastn koln populace. 3 Ptomn ci n. poet ptomnch k tvo st koln populace, kter navtvuje kolu. 4 Ukazatel koln dochzky me bt vyjden jako pomr potu k navtvujcch kolu k potu zapsanch nebo jako pomr potu zapsanch k k velikosti populace ve kolnm vku. 6 Populace ve kolnm vku n. pesnji populace ve kolou povinnm vku.

347 Jin typ kolsk statistiky (viz 346) se zabv vzdlvacm procesem. Dt pichz do prvn tdy a normln postupuje kad rok a po ukonen povinn koln dochzky (346-4) opout kolu. Oputn koly1 je v prbhu povinn koln dochzky vjimen, dochz k nmu pouze z dvodu vnj choroby nebo mrt; pi pesthovn dt pouze mn kolu; k astjm odchodm vak dochz na vych stupnch kol. Kvocient odchodu2 je pravdpodobnost oputn koly ped zsknm vysvden o jejm ukonen nebo diplomu; tento kvocient je potn stejnm zpsobem jako pravdpodobnost mrt v tabulkch ivota (432-1). Jeho doplkem je kvocient setrvn ve kole3. Takto vypoten kvocienty umouj sestrojen tabulek odchodu ze koly4 a tak vyjdit prmrnou dlku studia5. Jestlie k nebo student koncem kolnho roku neukon spn studium, me bu opakovat ronk nebo, jestlie dodaten splnil studijn poadavky, postoupit do dalho ronku, ev. se zmnou zamen6 studia.
7 Nkdy se zjiuje t etnost opakovn danho kolnho ronku.

350 Z hlediska postaven v ekonomickm procesu se rozliuje ekonomicky aktivn obyvatelstvo1 a ekonomicky neaktivn obyvatelstvo2. V prvm ppad jde o obyvatelstvo, kter vykonv njak zamstnn n. vdlenou innost3; je to innost, kter pispv k vytven spoleenskho produktu. Do ekonomicky aktivnho obyvatelstva se vak zahrnuj i pomhajc lenov rodiny, kte nejsou pmo odmovni. Naproti tomu se do nho nezahrnuj eny v domcnosti4, inn pi neplacench pracch v domcnosti, studenti a dchodci. Lid zahrnut do ekonomicky neaktivnho obyvatelstva se nkdy oznauj jako zvisl5 v tom smyslu, e jejich obiva je pmo nebo nepmo zvisl na obyvatelstvu ekonomicky aktivnm (viz 358). Podl ekonomicky aktivnho obyvatelstva k velikosti cel populace, vtinou potan podle pohlav pro jednotliv vkov skupiny oddlen, se nazv ukazatel aktivity6 ve smyslu ekonomick aktivity. 58

Stav obyvatelstva
1 ada ter. se uv jako syn. ekonomicky aktivnho obyvatelstva, jsou vak vtinou mn pesn, nap. pracujc obyvatelstvo, vdlen inn nebo pracovn sly. Pro statistick vymezen ekonomicky aktivnho obyvatelstva existuj v nkterch zemch dv koncepce. Podle koncepce vdlen innch se zapotvaj pouze vdlen zamstnan osoby. Podle koncepce pracovn sly se zapotvaj i nezamstnan hledajc prci po uritou vymezenou dobu.. 2 Syn. je nepracujc obyvatelstvo resp. neinn obyvatelstvo. 3 Syn. je ekonomick aktivita, kter je zamena na vdlek. 6 Je to vlastn ukazatel asti v ekonomick aktivit n. podl aktivnch v obyvatelstvu od uritho vku nebo v dan vkov skupin.

351 Pracovnci1 vymezen ve jako ekonomicky aktivn obyvatelstvo (350-1) se dl na zamstnan2 a nezamstnan3. Mezi nezamstnan se zahrnuj pouze osoby hledajc zamstnn4. Mezi zamstnan obyvatelstvo5 pat potom pouze ty osoby, kter ve sledovanm ase pracuj za odmnu. st ekonomicky aktivnho obyvatelstva me bt v dsledku ekonomickch podmnek nucena pracovat krat smnu ne je obvykl dlka pracovn doby a ne je ochotna pracovat; v takovm ppad hovome o sten nezamstnanosti6. Pleitostn pracovnci7 se nejastji zahrnuj mezi ekonomicky neaktivn obyvatelstvo (350-2), protoe vykonvaj vdlenou innost (350-3) pouze pleitostn; v nkterch zemch se vak zahrnuj mezi aktivn obyvatelstvo.
4 Nezamstnan je pracovnk bez placen prce (fr., p.). 6 sten nezamstnanost je vlastn podzamstnanost nebo t skryt nezamstnanost (fr., p.). 8 Ukazatel zamstnanosti (nm.) me bt definovn jako podl zamstnanch v cel populaci nebo v urit skupin obyvatelstva. 9 Nepracujc jsou podle vymezen osoby, kter dn zamstnn nevykonvaj ani nehledaj (nm.). 10 Krom registrovanch nezamstnanch existuj t neregistrovan nezamstnan, kte tvo skrytou rezervu (nm.); jsou to lid, kte sami hledaj prci bez pomoci ad nebo ji nehledaj, ale mohou bt ke vstupu do zamstnn motivovni.

352 Klasifikace zamstnn1 poskytuje lenn ekonomicky aktivnho obyvatelstva (350-1) podle zamstnn2. Kritriem pro vytven skupin zamstnn3 je podobnost vykonvan prce spolu s poadovanou kvalifikac a prax.
2 Zamstnn ve smyslu skuten vykonvan prce je nutno odliit od povoln; nkdy se vak oba tyto ter. povauj za syn. nebo se zamstnn ble uruje jako subjektivn povoln. Povoln ve smyslu objektivnho povoln oznauje spe profesi, k jejmu vykonvn je urit pracovnk pipraven bez ohledu na to, zda ji v danou dobu skuten vykonv; v pvodnm vznamu jde vlastn o zamstnn, k jeho vkonu je pracovnk

59

Kapitola tet
povoln. Objektivn povoln me bt t syn. pro nrodohospodsk odvtv. Manuln zamstnn m v nkterch jazycch samostatn ter. (fr.,p.). 3 Syn. je profesn skupina.

353 Ekonomicky aktivn obyvatelstvo (350-1) se td tak podle postaven v zamstnn1. Rozliuj se zamstnavatel2 a zamstnanci3; zvltn skupinu tvo samostatn pracujc4 a pomhajc lenov rodiny5. Posledn skupinu tvo lenov rodin zamstnavatel nebo samostatn pracujcch, kte za svou innost nedostvaj mzdu nebo plat. Kombinac rznch kritri pi tdn pracujcho obyvatelstva, nap. zamstnn, postaven v zamstnn (357-1) a nrodohospodskho odvtv (357-1), lze vytvoit socioprofesn skupiny6.
1 Postaven v zamstnn je nkdy oznaovno t jako profesn status; podv vlastn uritou hierarchii v zamstnn. 2 Zamstnavatel bv oznaovn t jako podnikatel; mezi zamstnavatele se nkdy zahrnuj vedouc pracovnci (355-1), editel apod., tzv. manai. 3 Zamstnanci je v irm vymezen spolen ter. pro dlnky (354-2) a ednky (354-3), resp. nkter dal skupiny pracovnk. 4 Samostatn pracujc n. pracujc na svj et se nkdy oznauj t jako samostatn vdlen inn; jsou to vlastn osamocen pracovnci (fr.); zpravidla nemaj dnho zamstnance; pat sem i svobodn povoln. 5 Pomhajc lenov rodiny jsou rodinn pslunci pracujc bez odmny. 6 Podle socioprofesnch skupin lze tdit cel obyvatelstvo. 7 Podle postaven v zamstnn je mono vydlit t leny vrobnch a zemdlskch drustev a dle tak samostatn hospodac zemdlce, kte jsou zahrnuti mezi samostatn pracujc.

354 Ze zamstnanc (353-3) se nkdy vyleuj domt pracovnci1, kte mohou ev. pracovat souasn pro vce zamstnavatel (353-2). V rmci pracujcho obyvatelstva se dle oddluj dv velk skupiny: dlnci2 a ostatn zamstnanci3. Dlnci se pak vtinou td podle sv profesn kvalifikace4 na kvalifikovan dlnky5, dle polokvalifikovan dlnky6 a nekvalifikovan dlnky7. Uov8 se nkdy nesprvn zahrnuj mezi ekonomicky aktivn obyvatelstvo (350-1).
2 Syn. je manuln pracovnk. 3 Zamstnanec v irm smyslu oproti zamstnavateli. Zamstnanci v um smyslu jsou nemanuln pracovnci; nkdy je tento ter. syn. ednk, nkdy se sem zahrnuj i jin skupiny zamstnanch, nap. zzenci. Podle jinho tdn zejmna v angl. se dl ednci a dlnci podle toho, zda jsou placeni tdenn mzdou nebo msnm platem. Podobn se nkdy odliuj tak nezemdlt dlnci, dlnci ve slubch apod. V nkterch jazycch (zejmna v nm.) se rozliuj tak rzn stupn ednk, a to

60

Stav obyvatelstva
ednci jednoduch sluby, ednci ve stedn slub, ednci ve vy slub a ednci v nejvym postaven. 5 Kvalifikovan dlnci maj nkdy rzn oznaen (angl., nm.); pat mezi n nap. i pedci. 6 Syn. je zauen dlnk. 7 Syn. je pomocn dlnk. 8 Uov nepat mezi ekonomicky aktivn obyvatelstvo ani v zvru uovskho pomru, kdy ji pobraj stenou mzdu.

355 Mezi zamstnanci (353-3) se nejastji rozliuj vedouc pracovnci1, stedn odborn kdry2 a misti3.
1 Mezi vedouc pracovnky se zaazuj nap. manaei, editel, vedouc oddlen, vedouc ineni apod., kte maj v rznch jazycch zvltn pojmenovn (angl., fr., nm., rus.). 2 Zaazen rznch zamstnanc (353-3) do uvedench t skupin nen ve vech zemch stejn a tomu odpovdaj i jejich rzn oznaen, nap. dlovedouc (angl., nm., rus., p.; viz t 354).

356 Rzn pojmenovn ekonomicky aktivnho obyvatelstva (350-1) existuj v zemdlstv. Zemdlci1 jsou pracovnci, kte pstuj rostliny nebo chovaj rzn hospodsk zvata za elem zskn obivy a zisku. Mezi nimi meme rozliovat rolnky2, kte pracuj na vlastn pd, a zemdlsk njemce3, kte vlastnm vybavenm obdlvaj pronajatou pdu. Krom toho v zemdlstv pracuj t zemdlt dlnci4.
1 Zemdlec v nejirm smyslu jako pracujc v zemdlstv. 2 Mezi rolnky n. hospode se nkdy zaazuj i vedouc hospodstv, kte pracuj za plat. 3 Zemdlsk njemce n. pacht pronajmajc pdu za penze se li od njemce, kter si pjuje od vlastnka nejen pdu, ale i hospodsk vybaven a dl se s nm v naturlich o dosaen vtek; pvodn se dlil vtek na polovinu a odtud t oznaen tchto njemc v nkterch jazycch (nm.). asto existuj pro njemce mstn oznaen, nap. pro njemce malch hospodstv. 4 Zemdlsk dlnk me bt stlm zamstnancem (353-3) nebo me bt dlnkem najmanm na den n. ndenkem nebo seznnm dlnkem.

357 Ekonomicky aktivn obyvatelstvo (350-1) me bt tdno tak podle nrodohospodskch odvtv1, v nich vykonv sv zamstnn (352-2), resp. do kterho jejich zazen2 pat. Dleit je rozdlen pracujcho obyvatelstva mezi pracovnky v zemdlstv3 a pracovnky nezemdlsk4. Nkdy se samostatn vydluj veejn zamstnanci5 a zpravidla samostatn se uvdj 61

Kapitola tet vojent zamstnanci6. Nrodohospodsk odvtv se dl do t sektor, z nich primrn sektor7 zahrnuje zemdlstv, lesnictv a tbu, sekundrn sektor8 zpracovatelsk prmysl a stavebnictv a tercirn sektor9 sluby, tj. obchod, dopravu, finance a ostatn sluby. V rozvojovch zemch se zpravidla uvd oddlen tradin sektor10, kter se vrazn li od modernho hospodstv.
1 Nkdy se v tomto smyslu hovo o objektivnm povoln (viz 352) na rozdl od subjektivnho povoln; v rznch jazycch existuje t nkolik ter. pro nrodohospodsk odvtv (fr., p., nm., angl.). 2 Zazen mohou bt nejrznjho druhu; nejastji pjde o podnik nebo zvod jako jeho st, ale t nap. adovna (nm.). Tak zemdlsk podnik me mt zvltn ter. (fr., p.). 5 Veejn zamstnanec me bt zamstnancem stedn vldy nebo jinho veejnho orgnu.

358 Ekonomicky neaktivn obyvatelstvo (350-2) lze rozdlit podle zdroje jejich obivy na zvisl1 (350-5) a nezvisl2. Zvisl osoby nemaj zpravidla vlastn pjem nebo jeho ve jim nedostauje k obiv a jsou proto zvisl na iviteli3; jsou to nap. eny v domcnosti (350-4) a zvisl dti4. Nezvisl osoby maj samostatn zdroj obivy; pat mezi n nap. rentii5 a dchodci6. Zvltn skupinu tvo sociln dchodci7, jejich dchod nepochz z pedchzejc ekonomick aktivity (viz 350). Osoby neschopn pracovat oznaujeme jako nezamstnateln8. Podl ekonomicky neaktivnch k potu aktivnho obyvatelstva me bt oznaen jako ukazatel ekonomick zvislosti9.
1 Zvisl je vlastn lovk ijc na nklady jin osoby (viz 350-5). 3 ivitel je vlastn ten, kdo vydlv penze nejen pro sebe (angl.). 5 Rentir je osoba, kter nepracuje a ije z vtku svho majetku. 6 Dchodce n. penzista je osoba na odpoinku. Nkdy v nkterch jazycch existuj samostatn ter., pro rzn typy dchodc, nap. vojensk dchodce (p.), dchodce ze sttn sluby (p.), starobn dchodce, invalidn dchodce nebo dchodce z titulu ovdovn nebo osien apod. Podobn se odliuje dchodce z pedchzejcho zamstnn od dchodce - bvalho zamstnavatele (fr.). 7 Sociln dchodce n. osoba, kter dostv veejnou podporu (angl.), me mt na takovou podporu prvn nrok nebo je tato podpora piznvna individuln po splnn uritch podmnek. 9 Pomr osob mladch a starch k potu osob v produktivnm vku se nkdy oznauje jako ukazatel zvislosti.

359 Existuje tak monost tdit cel obyvatelstvo podle pslunosti k nrodohospodskmu odvtv (357-1); zvisl (358-1) jsou zaazeni podle svho ivi62

Stav obyvatelstva tele (358-3). Potom hovome o obyvatelstvu pslunm1 k uritmu odvtv nebo hospodsk innosti. Tmto zpsobem je mono urit obyvatelstvo pslun k zemdlstv2 a ostatn, tj. nezemdlsk obyvatelstvo3.
1 Obyvatelstvo pslun ve smyslu hospodsk pslunost obyvatelstva (nm.) n. obyvatelstvo ijc z uritho druhu hospodaen (fr., p.). 2 Syn. je zemdlsk obyvatelstvo; nemlo by bt zamovno se zemdlskmi pracovnky (357-3) nebo s venkovskm obyvatelstvem (311-3).

360 Ve stn lidu se v nkterch zemch vnuje pozornost osobm s tlesnou nebo duevn vadou, tj. handicapovanm osobm1. Td se podle druhu vady2. Zsadn se odliuj tlesn vady3 jako je nap slepota, hluchota, nmota, amputace konetiny aj. od duevnch vad4 jako je nap. slabomyslnost nebo demence apod.
1 Handicapovan osoba je vlastn zdravotn postien osoba, kter se oznauje nkdy jako invalida.

361 V souvislosti s analzou ekonomick aktivity (viz 350) bv pedmtem zjmu prbh pracovnho ivota1 jednotlivch osob, a to zejmna jejich vstup do ekonomick aktivity2 a jejich odchod z ekonomick aktivity3. Pi vstupu do ekonomick aktivity je mono rozliit osoby, kter nebyly dosud aktivn od tch, kter se do ekonomick aktivity navracej; odchod me bt rozlien podle piny, nap. mrt, doasn peruen prce nebo odchod do dchodu4. Analza se me uskutenit podle kohort nebo asovch interval a podle toho lze konstruovat ukazatele intenzity vstupu do ekonomick aktivity5 nebo pravdpodobnosti vstupu do ekonomick aktivity6; podobn lze konstruovat ukazatele intenzity odchodu z ekonomick aktivity7 nebo pravdpodobnosti odchodu z ekonomick aktivity8. Uveden ukazatele se potaj podle pohlav, vku a ev. t podle pin.
1 Je to vlastn biografie pracovnho ivotnho obdob (nm.).

362 Uveden ukazatele slou ke konstrukci tabulek ekonomick aktivity1, kter mohou bt sestrojeny v longitudinlnm nebo transverslnm pohledu (viz 153). Tabulky obsahuj rozloen tabulkovho potu osob podle vku vstupu do ekonomick aktivity2 a podle vku odchodu z ekonomick aktivity3, ev. podle pin odchodu, nap. s uvaovnm nebo bez uvaovn mrtnosti; dle obsahuj prmrn vk vstupu do ekonomick aktivity4 a prmrn vk odchodu z ekonomick aktivity5. Vslednm ukazatelem tabulek ekonomick aktivity je stedn dlka ekonomick aktivity6, kter me bt vypotena jako hrub stedn dlka ekonomick aktivity7 za pedpokladu neuvaovn mrtnosti a ist stedn dlka ekonomick aktivity8, kdy se mrtnost jako odchod z ekonomick aktivity respektuje; tyto ukazatele udvaj prmrn poet 63

Kapitola tet let pracovnho ivota, kter v kadm vku m ped sebou ekonomicky aktivn osoba. Pro vstupujc do ekonomick aktivity je stedn dlka ekonomick aktivity prv prmrn doba pracovnho ivota9.
1 Tabulky ekonomick aktivity se potaj zpravidla pouze tehdy, jsou-li rzn peruen v prci zanedbateln; to je vtinou splnno u mu, Naproti tomu u en peruen ekonomick aktivity v dsledku matestv a pe o dti vpoet tchto tabulek komplikuje. V takovm ppad je nutno rozliovat prvn vstup do ekonomick aktivity a optovn vstup do ekonomick aktivity. 9 Vsledky vech tchto vpot plat za pedpokladu trvalho udren intenzitnch ukazatel ekonomick aktivity v obdob, za kter byly vypoteny.

64

Kapitola tvrt mrtnost a nemocnost

401 mrtnost1 se v demografii rozum proces vymrn populace. Ter. mra mrtnosti2 se oznauj vechny mry (133-4), kter m etnosti mrt3. Jestlie ter. mra mrtnosti nen dle specifikovn, mysl se jm hrub mra mrtnosti4, tj. pomr celkovho potu zemelch z jednotlivch generac ke stednmu stavu obyvatelstva5 v danm obdob (zpravidla v kalendnm roce); tato mra se vtinou vyjaduje v promilch, tj. na 1000 obyvatel. Stedn stav obyvatelstva m vystihovat co nejpesnji prmrn poet osob ijcch v danm obdob; nejastji se pot jako aritmetick prmr z okamikovch daj na potku a konci obdob, pesnj je pouit geometrickho prmru nebo se ztotouje s okamitm potem obyvatel ke stedu danho asovho obdob; posledn zpsob je pesn za pedpokladu, e v celm sledovanm obdob je stl relativn prstek (bytek) obyvatelstva (viz 702). Hrubou mru mrtnosti oznaujeme jako hrub ukazatel (136-8) proto, e nebyl pi jejm vpotu odstrann vliv vkov struktury. Jestlie nepotme mry mrtnosti za celou populaci, ale pouze za jej st, oznaujeme je jako specifick mry mrtnosti podle pohlav a vku6; velmi asto jsou oznaeny pouze jako mry mrtnosti podle vku7, nebo specifick mry mrtnosti se vdy potaj oddlen pro ob pohlav.
2 Nkdy se mn pesn msto mry mrtnosti pouv ve stejnm smyslu ter. mrtnost. 4 Hrub mra mrtnosti je zpravidla hrub ron mra obecn mrtnosti n. obecn mrtnost, kter oznauje, e se potaj vechna mrt. 5 Stedn stav obyvatelstva je vlastn prmrn obyvatelstvo danho obdob; jeho nejpesnj vpoet dostaneme vyjdenm zmn potu obyvatelstva jako funkci asu.

402 Studium diferenn mrtnosti1 se zabv sledovnm rozdl v intenzit mrtnosti mezi rznmi skupinami obyvatelstva. Jestlie jedna st populace m vy intenzitu mrtnosti ne druh, hovome o jej nadmrtnosti2. Rozdly v rovni mrtnosti rznch skupin obyvatelstva roztdnch podle zamstnn oznaujeme jako mrtnost podle zamstnn4. Tento ter. nelze zamovat za ter. mrtnost ze zamstnn5, tj. mrtnost, kter je zpsobena pmo rizikem

65

Kapitola tvrt uritho zamstnn, resp. nadmrtnost zpsobenou danm zamstnnm, kter t vyvolv nemoci ze zamstnn6.
1 Diferenn mrtnost studuje rozdly v rovni mrtnosti (nm., rus.) mezi rzn vymezenmi skupinami obyvatel. 2 V tomto smyslu se hovo o musk nadmrtnosti, nap. v nkterch vkovch skupinch. 3 Nadmrtnost je mono vyjdit ukazatelem nadmrtnosti. 6 Syn. v . jsou nemoci z povoln; o rozdlu mezi zamstnnm a povolnm viz 352.

403 Hodnota ukazatele hrub mra mrtnosti (401-4) zvis na intenzit mrtnosti v jednotlivch vkovch skupinch (resp. jednotkch vku) a na vkov struktue (325-6) zkouman populace. Pro odstrann vlivu vkov struktury se konstruuj srovnvac ukazatele mrtnosti1, kter umouj porovnvn celkov intenzity mrtnosti. Jeden zpsob je zaloen na aplikaci mr mrtnosti podle vku (401-7) na vkovou strukturu standardn populace2; mry mrtnosti podle vku jsou veny etnostmi vkovch skupin tto standardn populace. Tento zpsob se nazv metoda pm standardizace3. Jestlie mry mrtnosti podle vku za srovnvan populace nejsou k dispozici, je nutno pout metodu nepm standardizace4, pi kter za standard zvolme mry mrtnosti podle vku nkter ze srovnvanch populac nebo ev. populace jin, kterou tm urme za standardn. Ty ozname za standardn mry mrtnosti podle vku6 a tyto mry aplikujeme na vkov struktury srovnvanch populac. Tmto zpsobem dostaneme oekvan poet zemelch8, tj. poet osob, kter by zemely za pedpokladu, e by v dan populaci byly takov mry mrtnosti podle vku jako v populaci zvolen za standard. Jestlie skuten poet zemelch7 dan populace vydlme oekvanm potem zemelch, kter zpravidla bereme za 100, dostaneme srovnvac index mrtnosti5.
1 Mezi srovnvac mry mrtnosti pat standardizovan mry mrtnosti. 5 Srovnvac index mrtnosti je vlastn tak standardizovan index mrtnosti , nebo je zaloen na metod nepm standardizace. Nepmo standardizovanou hrubou mru mrtnosti dostaneme, vynsobme-li hrubou mru mrtnosti srovnvacm indexem mrtnosti. Srovnvac index mrtnosti me mt t jin vznam; tmto ter. se oznauje t standardizovan hrub mra mrtnosti. 8 Oekvan poet zemelch n. t teoretick poet zemelch je vlastn vsledek tohoto vpotu.

410 mrtnost dt, kter jet nedoshly prvnch narozenin, se nazv kojeneck mrtnost1 a dt do ty tdn ivota n. do 28 dn novorozeneck mrtnost2, tj. mrtnost dt v novorozeneckm obdob3. mrtnost bhem prvnho tdne ivota se nazv asn mrtnost4. Ter. ponovorozeneck mrt66

mrtnost a nemocnost nost5 se oznauje mrtnost dt od 4. tdne n. od 28. dne do konce prvnho roku ivota.
2 Syn. je neonatln mrtnost, kter se v nkterch zemch pot do 1 msce ivota dt. 3 Novorozeneck obdob se nkdy oznauje jako ekvivalent pro ran dtstv (angl.).

411 Ter. fetln mrtnost1 oznauje mrt plodu jako vsledku nkterch poet (602-6) bez ohledu na dobu trvn thotenstv (603-3), ke ktermu dojde ped jeho vypuzenm i vyntm z tla matky. mrt v tomto obdob jsou oznaovna jako fetln mrt2. Podle doby trvn thotenstv se fetln mrtnost dl na asnou fetln mrtnost3, kter zahrnuje mrt do 20 tdn thotenstv, stedn fetln mrtnost4 zahrnujc mrt mezi 20. - 28. tdnem thotenstv, a pozdn fetln mrtnost5 po 28. tdnu thotenstv. Perinatln mrtnost6 je vymezena jako pozdn fetln mrtnost a asn mrtnost (410-4).
1 Fetln mrtnost je vlastn nitrodlon mrtnost. Vzhledem k tomu, e plod mlad 90 dn thotenstv se oznauje jako embryo (602-7), bylo by vhodn mrt v tomto obdob oznait jako embryonln mrtnost. 2 Fetln mrt jsou vlastn ztrty v thotenstv, kam pat uml ukonen thotenstv (603-5), samovoln potraty (604-1) a pozdn fetln mrt. 5 Pozdn fetln mrtnost zahrnuje vlastn mrtv narozen dti n. pozdn fetln mrt; je to vlastn mrtvorodnost. V nkterch zemch se iv narozen dti, kter zemely ped registrac, povauj za neprav mrtv narozen. Otzka na vitalitu pi narozen je vak umouje odliit od pravch mrtv narozench. 6 Zemel v tomto obdob se oznauj jako perinatln mrt. Nkdy se perinatln mrtnost vymezuje odlin, nap. se do n zahrnuje cel novorozeneck mrtnost (410-2) nebo mrtnost kojenc na endogenn piny (viz 424).

412 Poet zemelch kojenc1, tj. poet dt zemelch ped dosaenm prvnch narozenin bhem kalendnho roku vztaen k potu iv narozench dt tho kalendnho roku je definovn jako kvocient kojeneck mrtnosti2 , zpravidla ve vyjden na 1 000 iv narozench dt. Dal ukazatele charakterizujc intenzitu mrtnosti kojenc je kvocient novorozeneck mrtnosti3, kde v itateli je poet zemelch v novorozeneckm obdob (410-3) a kvocient asn mrtnosti4, kde je k potu iv narozench danho kalendnho roku uveden v itateli poet zemelch v prvnch esti dnech ivota. Jestlie existuje kombinovan tdn zemelch podle kalendnho roku a podle roku narozen, je mono mrt do jednoho roku vzthnout k odpovdajcmu potu iv narozench, ze kterch zemel pochzej; tm dostaneme pravdpodobnost mrt v nultm vku5. Pi neexistenci uvedenho tdn me bt na zklad

67

Kapitola tvrt empiricky zjitnch daj pouit korekn koeficient6, kter umon rozdlit zemel kojence v danm kalendnm roku podle roku narozen.
l Poet zemelch kojenc je poet zemelch ve vku do 1 roku. 2 Nkdy se mn pesn oznauje jako mra kojeneck mrtnosti; tm dochz k zmn s mrou mrtnosti ve vku 0 vypotenou jako podl potu zemelch kojenc v kalendnm roce ke stednmu stavu ijcch kojenc v danm roce. 5 Pravdpodobnost mrt v dokonenm vku 0 n. pravdpodobnost mrt kojenc je vypotena za pedpokladu uzaven populace (701-4); jsou-li pouze upraveny poty iv narozench v kvocientu kojeneck mrtnosti, lze ji oznait za upraven kvocient kojeneck mrtnosti.

413 Podl pozdnch fetlnch mrt (411-5) n. mrtv narozench k celkovmu potu narozench se oznauje jako ukazatel mrtvorozenosti1; zpravidla se vyjaduje v promilch. Pomr mrtv narozench dt na 100 iv narozench (6014) se oznauje jako index mrtvorozenosti2. Ukazatel fetln mrtnosti3 me bt definovn jako pomr potu fetlnch mrt k celkovmu potu narozench v danm roce; naproti tomu pi vpotu indexu fetln mrtnosti4 vztahujeme poet fetlnch mrt k potu iv narozench. Uveden ukazatele zpravidla podhodnocuj rove fetln mrtnosti, protoe zejmna ran fetln mrt zstvaj neznm nebo nezaznamenan. Vystien fetln mrtnosti vhodnji poskytuj tabulky fetln mrtnosti5, kter jsou zvltnm ppadem aplikace tabulek ivota (viz 432), do jejich vpotu pozorovan eny vstupuj v rznch dobch thotenstv (603-3). Ukazatel perinatln mrtnosti6 se vypote, vydlme-li pozdn fetln mrt a asn mrt, tj. mrt do 7 dn po narozen, celkovm potem iv i mrtv narozench.
6 Jestlie se perinatln mrt (411-6) vztahuj k potu iv narozench, dostaneme index perinatln mrtnosti.

414 Pi studiu intenzity mrtnosti podle vku1 rozliujeme kojeneckou mrtnost (410-1), asnou mrtnost (410-4), novorozeneckou mrtnost (410-2) a ponovorozeneckou mrtnost (410-5), kter jsou pesn vymezeny vkem zemelch. Ostatn ter. jako dtsk mrtnost2, mrtnost mldee3, mrtnost dosplch4 a mrtnost starch osob5 nejsou pesn ureny vkem. Mra dtsk mrtnosti6 vyjaduje zpravidla intenzitu mrtnosti dt ve vku 1-4 dokonench let. 420 Pod ter. nemocnost1 se rozum studium vskytu nemoc2 v populaci. Me se k nmu pistupovat ze dvou hledisek, jako k vskytu onemocnn3 nebo k vskytu nemoc4; v prvnm ppad se uvauje vskyt novch ppad onemocnn5 za urit obdob, v druhm poet nemocnch k uritmu okamiku n. 68

mrtnost a nemocnost podl nemocnch (viz 425-3). Problmem pi sestaven statistiky nemocnosti6 je rozlien chorobnho stavu7 od dobrho zdrav. Nosologie8 se zabv rozliovnm a definovnm jednotlivch druh nemoc a vad, nosografie9 systematickm popisem nemoc a jejich klasifikac.
2 Ter. nemoc jako opak zdrav se pouv jako syn. choroby, kter vak me mt tak vznam dle trvajc nemoci, nap. chronick choroba; syn. je vak tak onemocnn, kter vak me mt t vznam potku nemoci nebo lehho onemocnn, ev. chorobnho stavu. 3 Vskyt onemocnn je vlastn etnost potk nemoc. 4 Vskyt nemoc je vlastn zastoupen n. etnost nemocnch v populaci. 9 V . se tohoto ter. nepouv a systematick popis nemoc a jejich klasifikace se zahrnuje do nosologie.

421 Pod ter. zdravotnick statistika1 se rozum nejen statistika nemocnosti (420-6), ale zahrnuj se do n rzn aspekty zdrav populace; pat do n i statistiky mrtnosti podle pin smrti2. Klasifikace mrt podle piny smrti3 je obtn, nebo v mnoha ppadech se nejedn o jedinou pinu smrti4, ale o sdruen piny smrti5. Z jinho hlediska je mono rozliit bezprostedn pinu smrti6 a piny pedchzejc smrti7; v ad zem se mrt td pedevm podle zkladn piny smrti8, za kterou se povauje takov pina smrti, tj. nemoc nebo raz, j byl zapoat etz chorobnch stav vedoucch k mrt. Statisticky se zpravidla nezpracovvaj pidruen piny smrti9. Intenzita mrtnosti na uritou pinu se vyjaduje mrou smrtnosti10, co je poet mrt na danou pinu, vyjden zpravidla na 10 000 obyvatel stednho stavu. Podl potu zemelch na uritou pinu mrt ze vech zemelch, tj. zemelch na vechny piny, se oznauje jako podl mrt podle piny smrti11; charakterizuje vznamnost rznch pin mrt.
5 Sdruen piny smrti jsou vlastn spojen piny smrti; mohou bt t oznaeny za vceetn piny smrti. 6 Bezprostedn pina smrti je tak konen pina smrti n. pm pina smrti. 7 Pina pedchzejc smrti je chpna jako nemoc nebo raz, kter ji zpsobuje, provz nebo pedchz zkladn pin smrti. 8 Zkladn pina smrti je podle svho vznamu tak prvotn pina smrti. 9 Rzn piny smrti jsou pojmenovny podle odlinch hledisek a jednotliv ter. v rznch jazycch si ne vdy pesn odpovdaj. Plat to t o vedlej pin smrti, kter je vlastn tak pidruenou pinou smrti a zrove pinou, kter pispv k zkladn pin smrti. 10 Syn. je specifick mra letality. 11 Procentn rozdlen mrt podle pin smrti dv strukturu mrt podle pin.

69

Kapitola tvrt 422 mrt nebo pracovn neschopnost (426-2) mohou bt dsledkem nemoci (420-2) nebo razu1 i otravy2. K porann, mrt, razu i otrav me dojt nehodou3 nebo nsilm4. Mezi ppady nsil se zahrnuj sebevrady5, zabit6 a mrt a porann zpsoben vlenmi udlostmi7.
1 Syn. je porann, kter m vtinou mn zvanou povahu. 3 mrt v dsledku nehody lze odliit od pirozench mrt, zpsobench nemoc nebo v dsledku st. 4 Vsledkem takovho nsil je nsiln smrt (fr., p.); nsiln smrt se zahrnuje mezi mrt v dsledku nehody. 5 Porann me bt t dsledkem pokusu o sebevradu nebo dsledkem sebepokozen. 6 Zabit me bt mysln zabit, kter lze oznait za vradu. Nemysln zabit se povauje vtinou za nehodu, jejm nsledkem bylo mrt. Dsledkem nsil me bt t mysln porann nebo otrven jinou osobou, ev. zloinn otrven. 7 T vlen mrt a ev. vlen porann nebo ztrty zpsoben vlenmi udlostmi.

423 Endemi1 se oznauje nemoc, kter se trvale vyskytuje v urit sti populace na rozdl od epidemie2, kter se rychle , ale i relativn rychle zmiz ; jestlie zasahuje do mnoha zem, oznauje se jako pandemie3. Zvltn pozornost je asto vnovna infeknm nemocm4, ktermi me v krtk dob onemocnt znan poet osob; oznauj se pak jako epidemick nemoci5 a jsou pedmtem epidemiologick statistiky6. O nkterch tchto nemocch lze zskat za etn zem pehledy vzhledem k tomu, e ada z nich pat mezi povinn hlen nemoci7. Podle vvoje nemoci resp. podle rychlosti, s jakou nemoc probh, lze rozliit nemoci chronick8 a nemoci akutn9. Tyto ter. nejsou pesn definovny, ale akutn nemoc se obvykle rozum nemoc, kter m nhl a prudk potek a krtk trvn, zatmco chronick nemoc m pozvoln potek a dlouh trvn.
1 Endemie ve smyslu endemick nemoc. 4 Syn. je penosn nemoc n. nakaliv nemoc. Ter. infekn nemoc, penosn nemoc a nakaliv nemoc nejsou syn. Nakaliv nemoc me bt penesena pouze z osoby na osobu; nap. malrie je penosn nemoc, ale nen nakaliv. Nkter infekn nemoci nejsou naproti tomu penosn. Mezi infekn nemoci se zaazuj tak parazitrn nemoci. 6 Epidemiologie je vdn obor, zabvajc se studiem epidemi. Zahrnuje studium vztah mezi biologickmi, socilnmi a ekologickmi faktory, geografickho rozen apod. 7 V nkterch zemch existuj t fakultativn hlen nemoci.

424 V rmci analz mrtnosti se vnuje zvltn pozornost nkterm dalm aspektm. Je to pedevm endogenn mrtnost1 jako dsledek genetick kon70

mrtnost a nemocnost stituce jednotlivce, vrozen vvojov vady2 nebo porann spojen s porodem, a degenerativn choroby spojen se stm, tzv. nemoci st. Naproti tomu exogenn mrtnost3 je zpsobena vnjmi pinami jako jsou nap. infekn a parazitrn nemoci (423-4), nemoci dchacho a trvcho stroj, razy a mrt dt pi porodu apod. Zvltn pozornost je vnovna tak mrtm jako nsledkm pracovnch raz, mrtm spojenm s thotenstvm (602-5), porodem (6034) a estinedlm4. Posledn uveden mrt tvo mateskou mrtnost5; k jejmu vystien se pouv index matesk mrtnosti6, vypoten jako poet zemelch en v dsledku matesk mrtnosti vztaen k potu narozench danho roku. Pokud jde o mrt na staeckou selost7, vyvolvaj pozornost z hlediska hodnocen kvality zpisu o pin mrt; vysok podl zemelch na tuto pinu ukazuje na jejich nepesn urovn.
1, 3 Endogenn mrtnost vzhledem k tomu, e podle pedpokladu nen ovlivnna vnjmi pinami, nazv se t nkdy biologick mrtnost. Zejmna kojeneck mrtnost (410-1) bv rozdlena na endogenn kojeneckou mrtnost a na exogenn kojeneckou mrtnost. 4 Syn. je puerperium, viz t 603-6; od tohoto ter. je odvozena puerperln mrtnost. 7 Syn. je senilita; v . se senilitou rozum psychick selost.

425 Zkladn ukazatele nemocnosti1 charakterizuj bu vskyt nemoc nebo jejich trvn a zvanost; mohou bt vyjdeny pro jednotlivou nemoc, skupinu nemoc nebo pro vechna onemocnn dohromady. Mezi ukazateli intenzity lze uvst mru onemocnn2, tj. poet onemocnn na uritou nemoc nebo celkem na 1 000 obyvatel stednho stavu. Jinm ukazatelem nemocnosti je ukazatel prevalence3, kter je podlem potu nemocnch osob celkem nebo na uritou nemoc v cel populaci; me bt vypoten jako ukazatel okamikov nebo pro urit, nejastji ron obdob. Doplujcmi ukazateli jsou prmrn dlka nemoci4 a prmrn poet prostonanch dn5; v prvnm ppad poet prostonanch dn na uritou nemoc nebo celkem je vztaen k potu onemocnn, v druhm ppad ke stednmu stavu obyvatelstva; tk-li se pouze ekonomicky aktivnho obyvatelstva, slou k charakteristice pracovn neschopnosti. Zvanost urit nemoci z hlediska uzdraven resp. peit me bt vystiena mrou smrtelnosti6, definovanou jako poet zemelch na uritou nemoc vztaen ke stednmu stavu nemocnch danou nemoc.
2 Syn. je mra incidence. 4 V nkterch zemch se nezapotvaj onemocnn, kter netrvaj dle ne je stanovena urit karenn n. ekac doba. 6 Syn. je mra fatality; oproti tomu zvanost urit nemoci v populaci me bt vystiena potem zemelch na uritou nemoc, zpravidla na 100 000 obyvatel stednho

71

Kapitola tvrt
stavu za sledovan obdob, tj. mrou letality n. mrou smrtnosti (421-10). Oba ter. se nkdy nesprvn zamuj.

426 Pod ter. porucha zdrav1 se rozum jakkoliv fyzick, funkn nebo psychick porucha jako dsledek nemoci (420-2), porann (422-1), otravy (422-2) nebo vrozen vvojov vady (424-2). Jestlie tato porucha znemouje ast v pracovnm procesu, nazv se pracovn neschopnost2, kter me bt bu celkov nebo sten; trval pracovn neschopnost3, a sten i celkov, se oznauje jako invalidita4. Pravdpodobnost, e osoba v pesnm vku se stane invalidn ped dosaenm pesnho vku + 1, se oznauje jako pravdpodobnost invalidity5 ve vku x, kter je zkladem pro konstrukci tabulek invalidity6 jako zvltnho ppadu tabulek ivota (432-1).
2 Pracovn neschopnost je nezpsobilost pracovat ze zdravotnch dvod. 5 Syn. je riziko invalidity.

430 Statistika mrtnosti je veobecn zaloena na registraci mrt (viz 211), kter je soust bn evidence demografickch udlost. Po kadm mrt je vydn mrtn list1 jako edn doklad o tto udlosti. Informace v nm obsaen, zejmna pina smrti (421-3), se pebraj z listu o prohldce mrtvho2, kter vak nen veejnm dokladem.
1 Prvn statistiky o mrt byly zaloeny v rznch zemch na lstcch o mrt, kter byly vypisovny z registrace pohb. V zemch, kde je nepln evidence pirozen mny, statistika mrtnosti me bt zaloena na vbrovch etench; otzkami je mono zjiovat poty zemelch bhem uritho obdob, nap. bhem pedchozho roku; nepm odhad mrtnosti je mono zaloit nap. na otzce o potu dovajcch dt ze vech iv narozench dt, o osien a o ovdovn. 2 List o prohldce mrtvho m v cizch jazycch adu rznch ter.

431 Nejpodrobnj zpsob studia intenzity mrtnosti poskytuje vpoet pravdpodobnosti mrt1 za urit obdob a kohortu; je to pravdpodobnost, e osoba v pesnm vku zeme ped dosaenm vku + n; oznauje se jako q,+n. Jestlie n=1, potom se jedn o ron pravdpodobnost mrt2, kterou ozname jako q ; jestlie n=5, potom se jedn o ptiletou pravdpodobnost mrt3. Okamikov pravdpodobnost mrt4 je hodnota tto pravdpodobnosti v ktermkoliv asovm bodu tto funkce, tj. jestlie se v limit asov obdob pibliuje nule. Doplkem pravdpodobnosti mrt do jedn je pravdpodobnost doit6, kterou oznaujeme jako p,+n , tj. pravdpodobnost osoby prv let dot se pesnho vku + n. Pi vpotu populanch projekc potme s pravdpodobnost peit7 mezi dvma dokonenmi vky za urit obdob; ozname ji px,x+n. 72

mrtnost a nemocnost
1 Od pravdpodobnosti mrt je nutno odliit tabulkovou mru mrtnosti (433-5); zna se mx a poet zemelch se pi jejm vpotu nevztahuje k potu exponovanch v pesnm vku, tj. k potu dovajcch, ale k potu ijcch; odpovd j mra mrtnosti podle vku (401-7) v reln populaci. 4 Syn. je sla mrtnosti. 5 Pravdpodobnost mrt mezi dokonenmi vky je vlastn doplnk pravdpodobnosti peit do jedn. 6 Pravdpodobnost doit a pravdpodobnost peit lze povaovat za syn. 7 Pravdpodobnost peit je ukazatel pouvan pi komponentn metod populanch projekc.

432 mrtnostn tabulka1 vystihuje d vymrn nejdokonaleji; skld se z ady funkc tabulek mrtnosti2, kter jsou vzjemn formln propojen; je-li jedna z hlavnch funkc znm, ostatn od n mohou bt odvozeny. Vstupn funkc do tabulky mrtnosti bv zpravidla pravdpodobnost mrt (431-1). Jednou z dalch funkc tabulek je tabulkov poet dovajcch3 n. funkce doit3, kter udv poet dovajcch4 z urit kohorty (116-2) narozench rznch pesnch vk (322-7) za pedpokladu dan intenzity mrtnosti podle vku v obdob, za kter je mrtnostn tabulka vypotena. Tabulkov poet narozench se oznauje jako koen5 tabulky; vol se za nj zpravidla mocnina 10 podle toho, na kolik platnch mst se poaduje vyslen tabulkovch funkc, nap. pi poadavku pti platnch mst se vol za koen 105, tj. 100 000. Koen tabulky se zmenuje v dsledku vymrn6 dan kohorty.
1 Nkdy se t oznauje jako tabulka ivota; tabulkami ivota se vak mohou nazvat i jin demografick tabulky vypoten obdobnou metodikou. 3 Tabulkov funkce doit je t nazvna jako tabulka dovajcch nebo m i jin oznaen zaloen na du vymrn; zna se l a odliuje se od tabulkov funkce ijcch znaen jako lx. 5 Koen je vlastn vchoz soubor tabulkovch iv narozench.

433 Funkci doit (432-3) odpovd funkce mrt1, kter udv poet zemelch jako rozdl mezi potem dovajcch na potku a na konci danho vkovho intervalu. Dal funkc mrtnostn tabulky (432-1) je nadje doit3, co je prmrn poet let, kter pipad na jednotlivce v uritm vku jet prot za pedpokladu zachovn intenzit mrtnosti podle vku v obdob, pro kter byla dan tabulka vypotena. Zvltnm ppadem je nadje doit pi narozen4; pedstavuje prmrnou dlku ivota prv narozenho dtte za pedpokladu zachovn danho du vymrn. Pevrcen hodnota nadje doit se nkdy t pouv k charakteristice mrtnosti, nebo je to tabulkov mra mrtnosti5. 73

Kapitola tvrt
2 Tabulkov poet zemelch je rozloen potu zemelch podle vku z funkce mrt v dokonenm vku. 3 Syn. je stedn dlka ivota; integrac funkce doit (432-3) mezi dvma pesnmi vky dostaneme celkov poet proitch let, resp. poet let proitch dovajcmi se vku do vku + n ; tato funkce se oznauje nkdy jako stacionrn populace. Integrac funkce doit od pesnho vku do konce ivota dostaneme celkov poet let, tj. poet lovkolet (135-7), kter jet proij osoby prv let; oznauje se jako t a je zkladem pro vpoet nadje doit. 5 Tabulkov mra mrtnosti je vlastn mra mrtnosti stacionrn populace.

434 Pravdpodobn dlka ivota1 je vk, kdy se velikost poten kohorty zmen na jednu polovinu; je to vk, pro jeho dosaen existuje stejn pravdpodobnost doit jako mrt. Normln dlka ivota2 je vk, ve kterm dospl osoby nejastji umraj a z tohoto hlediska lpe ne pravdpodobn dlka ivota nebo nadje doit vystihuje dlku lidskho ivota3. Ter. maximln dlka ivota4 se naopak oznauje vk, kterho se vjimen dovaj jednotliv osoby.
1 Pravdpodobn dlka ivota je medinem rozloen funkce tabulkovho potu zemelch (433-2) a je syn. ter. medinov dlka ivota ; je ji mono urit pro kterkoliv vk a proto je mono specifikovat nap. t pravdpodobnou dlku ivota pi narozen. 2 Normln dlka ivota je modem rozloen tabulkovho potu zemelch (433-2) a oznauje se t jako modln dlka ivota; vzhledem k rznmu vznamu ter. normln se asto doporuuje pouvat spe ter. modln dlka ivota. 3 Dlka lidskho ivota je charakteristikou lidsk dlouhovkosti.

435 pln mrtnostn tabulka1 podv daje funkc mrtnostnch tabulek (432-2) pro jednotky vku. Naproti tomu zkrcen mrtnostn tabulka2 poskytuje daje pouze pro vybran vky, nejastji pro vky konc na 0 nebo 5, resp. pro odpovdajc vkov intervaly; kojeneck vk se vtinou uvd samostatn. daje v tchto tabulkch pro jednotky vku se zpravidla zskvaj interpolac (151-7). Nkdy se rozliuj mrtnostn tabulky pro vybran skupiny3 osob pouvan asto v pojiovnictv a demografick mrtnostn tabulka4, vypoten za celou populaci. mrtnostn tabulky se zpravidla vypotvaj za kad pohlav samostatn; vjimen se konstruuj pro ob pohlav dohromady.
1 pln mrtnostn tabulka je vlastn podrobn mrtnostn tabulka. 3 Vzhledem ke svmu pouit v pojiovnictv maj v nkterch jazycch i obdobn nzev; mrtnostn tabulka pro vybran skupiny osob (fr., nm.) je vlastn tak zvltn mrtnostn tabulka n. specifick mrtnostn tabulka (nm.). 4 V podstat je kad tabulka mrtnosti (432-1) demografick a proto jej specifikace v tomto smyslu nen nutn; smyslem je pouze odliit jej pouit v obecn demografickm smyslu od jejho pouit nap. v pojiovnictv.

74

mrtnost a nemocnost
5 Zobecnnm vstup ady podobnch empirickch mrtnostnch tabulek je mono konstruovat modelovou mrtnostn tabulku; vtinou se vypotvaj rzn typy tchto tabulek, potebnch nap. pro modelovn budouc rovn mrtnosti podle vku pi vpotech demografickch projekc.

436 Pi konstrukci mrtnostnch tabulek (432-1) rozliujeme okamikovou mrtnostn tabulku1, kter charakterizuje d vymrn za urit obdob resp. asov interval, nap. jeden rok, a generan mrtnostn tabulku2, kter charakterizuje d vymrn urit generace (116-1) bhem jejho ivota, tj. piblin v prbhu 100 let (viz 153-3). Jestlie graficky znzornme funkci pravdpodobnosti mrt (431-1) v asovm vvoji, dostaneme trojrozmrn graf, kter se nazv plocha mrtnosti3.
1 Okamikovou mrtnostn tabulku by bylo mono oznait t za intervalovou mrtnostn tabulku, protoe ve skutenosti nevystihuje okamik, ale asov obdob; z jinho hlediska jde o transversln mrtnostn tabulku nebo o tabulku souasn ijcch osob, resp. o tabulku fiktivnch generac. 2 Syn. je kohortn mrtnostn tabulka n. longitudinln mrtnostn tabulka.

437 Demografick s1 je grafick schma, kter se pouv pro znzornn konstrukce demografickch ukazatel. Jej nejvhodnj formou je pravohl souadnicov soustava, kde na ose seek se vyjaduje kalendn as a na ose poadnic vk (trvn). Pmka vynen pod hlem 45o se oznauje jako ra ivota2; zan v bod narozen a kon v bod mrt3. Jednotliv osoba nebo soubor osob (kohorta) je takto pozorovan jak z hlediska kalendnho asu, tak z hlediska vku (trvn). V demografick sti je mono znzornit prbh vech demografickch proces, u kterch meme urit potek a konec; procesy jsou znzornny arami ivota resp. trvn. Metoda studia mrtnosti ve vysokm st se nazv metoda vymelch generac4, protoe je zaloena na studiu rovn mrtnosti generac, kter ji vymely.
1 Podle autora demografick st se nkdy oznauje jako Lexisv diagram.

75

Kapitola pt Satenost a rozvodovost

501 Studium satenosti1 se zabv etnost vzniku manelstv2 n. svazk3 mezi osobami opanho pohlav, kter vznikaj na zklad zkona nebo zvykovch tradic, a charakteristikami tchto osob do tchto svazk vstupujcch nebo z nich vystupujcch. V irm smyslu sem zahrnujeme i studium podobnch svazk, kter nejsou zaloeny na zkonnch normch (viz 503) a kter mohou mt v nkterch spolenostech znan vznam. Satek4 n. svatba4 je zpravidla provzena zvltn ceremoni n. formalitou, kter je pedepsna zkonem nebo vychz z pijatch zvyklost. Manely5 se nazvaj manel6 a manelka7, kte spolen tvo manelsk pr8.
2 Ve fr. me bt syn. manelstv postel, ale pouze ve vznamu dti z prvnho manelstv, resp. druhho manelstv atd. V tomto smyslu se jedn o zkonn svazek. 4 Ter. satek se oznauje prvn akt vzniku manelstv, ter. svatba obvykle pslun ceremonil. 5 Manel ped uzavenm manelstv se oznauj jako snoubenci. 6 Mu bezprostedn ped uzavenm manelstv se nazv enichem. 7 Manelka se nkdy nazv pouze ena, ped uzavenm manelstv jako nevsta.

502 Manelsk zkonodrstv1 nebo manelsk obyejov prvo2 se vznamn li v rznch spolenostech. Pokud me mt osoba pouze jednoho manela, oznauje se takov spolenost jako monogamn3; pokud me bt souasn sezdn s vce osobami, jako polygamn4. V rmci polygamn spolenosti je mono rozliit spolenosti polyandrick5, kde ena me mt vce manel, a polygynn6, kde manel n. mu me mt vce manelek n. en.
5 Syn. je mnohomusk. 6 Ter. polygynn n. mnohoensk je asto nahrazovn termnem polygamn.

503 V nkterch zemch mohou bt zkonn svazky uzaveny jen obanskm satkem1, uzavenm pedepsanm zpsobem ped obanskm orgnem. Jin zkonodrstv piznvaj prvn platnost tak crkevnm satkm2, uzavenm v souhlase s crkevnm prvem. Spoleensk a prvn postaven me bt v nkterch zemch piznno v souhlase s mstnmi tradicemi i faktickm manelstvm3, zaloenm na mstnch nebo kmenovch zvycch. Nkdy se tyto svazky oznauj jako konsensuln manelstv4 nebo svobodn svazky5, ev. t doasn svazky6, kter tm, e nejsou prvn zakotveny, nemaj zpravidla tak sta 77

Kapitola pt biln povahu a pedstavuj rzn formy nesezdanho souit7. Dv osoby rozdlnho pohlav ijc trvale spolen se oznauj jako pr8; oba jednotlivci se povauj za partnery.
2 V pojet katolick crkve je satek svtost a crkevn satek proto mohou uzavt pouze osoby svobodn nebo ovdovl. 3 Tento typ manelstv se nkdy oznauje jako konkubint; uvdn prvn ter. se pouv stle mn. V pesnm smyslu ena ijc ve faktickm manelstv bez leglnho statusu je prvn konkubna, zejmna v polygamnch spolenostech. Dnes se pro osoby ijc v tchto typech manelstv pouv spe ter. druh, druka, event. ptel, ptelkyn (fr.), spolenk, partner (angl.) apod. 8 Ve smyslu manelsk pr (501-8).

504 V mnoha zemch je stanoven zkonem minimln satkov vk1. V jednotlivch zemch se li a me bt rozdln pro kad pohlav. Satky mezi pbuznmi se nazvaj pokrevn satky2 a jsou zpravidla zkonem ev. zvykovm prvem zakzny. Osoba, kter je zakzno uzavt s jinou osobou z tchto dvod satek, se s n nachz v uritm prvn stanovenm stupni pokrevnosti3.
1 Minimln satkov vk vymezuje vlastn vk satkuschopnosti (fr.). 2 Syn. je pbuzensk satek. 3 Syn. je stupe pbuzenstv (114-4).

505 V nkterch zemch je povinnost uritou dobu ped uzavenm satku (5014) zveejnn ohlek1. Tm se dv veejnosti na vdom mysl uzavt satek a zrove zainteresovanm osobm monost, aby proti nmu event. vznesly nmitky. V mnoha zemch mus bt ped formlnm uzavenm satku zskno povolen ke satku2. Oddac list3 je oficiln listina, kter se po uzaven satku vydv novomanelm4. Konzumace manelstv5 znamen, e mezi manely byl po satku uskutenn pohlavn styk.
1 Ped uzaven satku jsou nkdy budouc manel zasnoubeni; samotn tento akt se oznauje jako zasnouben, co je vce mn formln slib uzavt satek.

506 Jestlie manel pat do stejn skupiny (kmenov, rodov, sociln apod.), hovome o endogamii1. V irm smyslu lze hovoit o endogamii i v geografickm smyslu, jestlie snoubenci pochzej z zemn omezen skupiny n. izoltu2; vtinou jde o poetn mal populace. V opanm ppad se jedn o exogamii3, jestlie snoubenci pochzej z rznch skupin; pak se jedn o smen manelstv4, kde snoubenci pochzej z rznch etnickch, nrodnostnch, nboenskch event. jinch skupin. Jestlie manel maj shodn sociln, fyzick, event. psychick znaky, hovome o homogamii5, v opanm ppad o heterogamii6. 78

Satenost a rozvodovost 510 Ukonen manelskho ivota1, kter me trvat rzn dlouho, znamen konec svazku2 n. znik manelstv3, tzn. peruen vzjemnch prvnch vztah, kter z manelskho svazku vyplvaly. Pedevm dv monost bvalm manelm uzavt nov zkonn svazek (501-3). Znik manelstv me bt dsledek mrt jednoho z manel (501-5); manel, kter peil, se pak nazv podle pohlav vdovcem4 nebo vdovou5. Ovdovl osoby6 ij pot ve stavu vdovstv7.
3 Znikem manelstv se z nho stv rozpadl manelstv (fr.), k nmu me dojt ovdovnm nebo rozvodem (511-1). 5 Nkter spolenosti nepipoutj nov satek vdov. Ve Francii je nov satek povolen vdovm teprve po urit vdovsk lht (fr.), kter in 300 dn po mrt manela; clem je vylouit nejasnosti pi urovn otcovstv (114-6) pohrobka (fr.), tj. dtte narozenho a po mrt manela. 6 Ovdovl osoby n. ovdovl, tj. ovdovl mui a ovdovl eny. 7 Syn. je ovdovn.

511 V zemch, kde existuje rozvod1, pedstavuje zkonn nebo zvykov prostedek zniku manelstv (510-3). Rozvod se uskuteuje zpravidla na zklad soudnho rozhodnut o rozvodu2. V nkterch zemch me bt dsledkem zapuzen3 jednoho z manel (501-5) druhm. Osoby, jejich manelstv bylo ukoneno rozvodem, se oznauj jako rozveden osoby4; jsou to rozveden5 mui resp. rozveden6 eny. 512 Zkonodrstv nkterch zem nepipout rozvod (511-1); v tchto zemch existuje nerozluitelnost manelstv1 a k zniku manelstv me dojt pouze mrtm jednoho z manel. V ktermkoli prvnm systmu vak me dojt k separaci2 manel, jestlie mezi nimi neexistuje dostaten vle k souit. Me mt formu faktickho odlouen3 na zklad souhlasu obou manel nebo me bt vsledkem oputn4 jednoho manela druhm. Krom toho existuje prvn odlouen5, kter umouje uvolnn nkterch vztah mezi manely, nap. povinnost spolenho bydlen a obcovn, ale nedv takto odlouenm manelm monost uzaven novho manelskho svazku (501-2). Manel, kte ij odlouen, se nazvaj odlouen osoby6. Manelstv, ve kterch manel ij odlouen, ale kter nebyla dosud prvn rozvedena, lze oznait za rozpadl manelstv7.
2 Do konce roku 1949 existovaly v . prvnm d rozvod, kter ml formu separace n. prvnho odlouen, a rozluka, kter znamenala znik manelstv. Od roku 1950 existuje pouze jedna forma ukonen manelstv za ivota obou manel a oznauje se jako rozvod. 5 Prvn odlouen se oznauje tak termnem odlouen od stolu a loe.

79

Kapitola pt 513 Prohlen neplatnosti manelstv1 je soudn vrok, kterm se prohlauje se zptnou platnost, e k uzaven platnho manelstv2 nedolo. Ter. znik manelstv (510-2) oznauje vechny formy ukonen manelstv mrtm (401-3) jednoho z manel, rozvodem (511-1), prvnm odlouenm (512-5), prohlenm neplatnosti manelstv nebo faktickm odlouenm (512-3); v takovm ppad je mono hovoit t o rozpadu svazku3 ve stejnm vznamu jako o konci svazku (510-2), i kdy je v tomto ppad vhodnj tento ter. pout pro ukonen manelstv rozvodem nebo odlouenm4. 514 Z prvnho pohledu kad osoba, kter vyhovuje prvnm podmnkm nebo zvyklostem pro uzaven satku, je satkuschopn1 a soubor tchto osob tvo satkuschopn obyvatelstvo2. Satkuneschopn obyvatelstvo3 tvo osoby, kter podle prva nebo zvyk satek uzavt nemohou. Satkov trh4 tvo osoby, mezi ktermi dochz k vbru partner6; nejedn se o vechny satkuschopn osoby, ale jsou to pouze kandidti satku7, tj. ty osoby, kter nejsou, teba doasn, ze zdravotnch nebo jinch dvod vyloueny ze satkovho trhu. Protoe ovdovl nebo rozveden osoby mohou uzavt dal satek9, lze rozliovat prvn satek8 n. satek svobodnch (515-2) a satek vyho poad. Jeliko poad satku se me pro oba manely liit, ter. prvn satek je nepesn pokud nen specifikovno, e se jedn o enicha (501-6*) nebo nevstu (501-7*) nebo o oba partnery (oboustrann prvn satek); pokud to nen uvedeno, povaujeme prvn satky za satky svobodnch (515-3, 515-4). 515 Rozdlujeme-li obyvatelstvo podle manelskho stavu1, potom pod pojmem svobodn2 chpeme takov osoby, kter nikdy neily v manelstv event. jejich manelstv bylo prohleno za neplatn (513-1). Mezi svobodnmi rozliujeme podle pohlav svobodn mue3 a svobodn eny4. Skupinu enatch a vdanch osob5 tvo vichni, kte ij v manelstv, tj. nepat mezi n osoby, jejich manelstv se rozpadlo (510-3*) ovdovnm (510-7*) nebo rozvodem (511-1), ale pat mezi n osoby, kter jsou fakticky nebo zkonn odlouen (512-6). Osoby ijc v manelstv jsou jednak enat mui6, jednak vdan eny7. Vechny osoby, kter se alespo jednou oenily nebo vdaly bez ohledu na to, zda jejich manelstv bylo ukoneno nebo ne, je mono oznait jako nesvobodn8.
1 Syn. je rodinn stav (211-2) n. osobn stav. 2 Svobodn mohou t v doasnm nebo trvalm celibt, zejmna v crkevnm smyslu. 3, 4 V historick demografii se v tomto smyslu meme setkat t s ter. hoch, resp. dvka (fr.).

80

Satenost a rozvodovost
8 Nesvobodn osoba je v tomto smyslu osoba alespo jednou vstoupiv do manelstv (angl.). 9 Syn. dalho satku je opakovan satek.

520 Mra satenosti1 vyjaduje relativn etnost satk v populaci nebo v jej sti. Tento ter. se nkdy mn pesn pouv jako syn. hrub mry satenosti2, kter se vypote jako podl ronho potu uzavench satk (501-4) a stednho stavu obyvatelstva (401-5). Oddlen je mono studovat muskou satenost3 a enskou satenost4, mezi ktermi me bt nkdy znan rozdl. Mry satenosti podle pohlav5 jsou vtinou vypoteny jako pomr potu satk k potu satkuschopnho obyvatelstva (514-2) kadho pohlav. Krom toho je mono potat mry satenosti svobodnch6 jako pomr prvnch satk (514-8) k potu svobodnch mu a en (515-2), mry satenosti ovdovlch nebo rozvedench7 jako pomr potu dalch satk ovdovlch nebo rozvedench k danmu potu vdovc (510-4), resp. vdov (510-5) nebo rozvedench (511-4). Tyto mry mohou bt vypoteny pro kad vk nebo vkovou skupinu manela (501-6) nebo manelky (501-7); jsou-li satky tdny podle satkovho vku8 kadho z manel (501-5), nazvaj se mry satenosti podle vku9. Rozloen podle vku (325-6) a pohlav novomanel (505-4) umouje vypotat prmrn vk pi satku10 v danm roce nebo sledovanm obdob. Pro studium rozdlu vku novomanel11 je nutn mt k dispozici kombinovan tdn vk12 novomanel.
2 Ve Francii se dve pi vpotu v itateli uvdl celkov poet novomanel. 4 Nap. v dob po vlce, jestlie v n zahynuly velk poty mu. 9 Krom toho je mon potat redukovan mry satenosti podle vku (fr.); pi jejich vpotu se poty uzavench satk vztahuj k celkovmu potu osob v danm vku bez ohledu na jejich rodinn stav. Souet tchto redukovanch mr dv hrnnou satenost n. hrn redukovanch mr satenosti n. hrnnou satenost svobodnch n. hrnnou prvosatenost (522-9). V nkterch jazycch se pouv v tomto smyslu mn pesn pouze ter. etnosti satk, resp. etnosti prvnch satk (angl.) a obdobn pak v generanm pohledu msto konen satenosti ter. kumulovan etnost satk. 10 Pro hlub analzu je vhodn odliit ukazatele okamikov a kohortn, tj. prmrn vk pi satku v danm roce a prmrn vk pi satku dan kohorty.

521 Intenzitu (138-1) satenosti (501-1) svobodnch (515-2) v jedn generaci (116-1) mu nebo en je mono mit podlem trvale svobodnch1; tento ukazatel je vtinou nahrazen podlem zstvajcch svobodnch2, tj. tch, kte nikdy neuzaveli satek do uritho vku, od kterho se prvn satky vyskytuj ji jen velmi dce, nejastji do 50 let. etnost svobodnch se pro kad vk 81

Kapitola pt pot pomoc pravdpodobnosti uzaven satku3 svobodnch. Tyto pravdpodobnosti jsou definovny jako pomr potu svobodnch, kte uzaveli satek mezi pesnmi vky a +1 k exponovanmu potu svobodnch ve vku za pedpokladu neexistence mrtnosti (401-1). V uzaven populaci podl svobodnch4 v uritm vku, kter poskytuje stn lidu (202-1), dv piblinou hodnotu etnosti svobodnch danho vku v odpovdajc kohort. asovn (138-2) prvnch satk je dno rozloenm vku pi prvnm satku, ze kterho je mono vypotat prmrn vk pi prvnm satku5, medinov vk pi prvnm satku6 a modln vk pi prvnm satku7.
3 Syn. je pravdpodobnost satku.

522 Analogicky jako tabulky mrtnosti lze konstruovat tak tabulky satenosti1 a odpovdajc funkce satenosti, tj. pravdpodobnosti satku (521-3), etnosti svobodnch (521-2), tabulkov poty prvnch satk2; souhrn etnost svobodnch dv tabulkov poet svobodnch3. Kombinac tabulek satenosti a mrtnosti svobodnch osob dostaneme dvojvchodn tabulky satenosti4 svobodnch, kter charakterizuj tak intenzity peit osob jako svobodnch, resp. nesvobodnch. V tchto tabulkch nalezneme funkce jako poet dovajcch se jako svobodnch5, poet dovajcch se jako nesvobodnch6, pravdpodobnost doit jako svobodn7 a nadje doit ve stavu svobodnch8. Ter. hrnn prvosatenost9 vyjaduje podl svobodnch ve vku 50 let z tabulkovho potu svobodnch 15 letch (tj. z koene tabulek satenosti svobodnch). 523 Se studiem satenosti je spojovna tak analza procesu rozvodovosti jako jedna z forem zniku manelstv. Intenzitu rozvodovosti mme mrou rozvodovosti1; me bt potna rznmi zpsoby. Nejjednodum ukazatelem procesu rozvodovosti je hrub mra rozvodovosti2, kter je konstruovna jako pomr potu rozvod (511-1) v danm roce ke stednmu stavu obyvatelstva. Jinm ukazatelem je mra rozvodovosti manelstv3, kdy se poet rozvod dv do vztahu k potu manelskch pr (501-8), resp. vdanch en. Pokud to data umouj, lze konstruovat tak mry rozvodovosti podle vku4 a mry rozvodovosti podle doby trvn manelstv5. K charakteristice rozvodovosti lze pout tak jako mn vhodn index rozvodovosti6, co je poet rozvod pipadajcch na poet (zpravidla 100) uzavench satk v danm roce; ve jmenovateli tohoto indexu me bt uveden t prmrn poet uzavench satk za urit pedchzejc vcelet obdob.
6 Pi analze rozvodovosti je mono poet rozvod vzthnout postupn k vchoz satkov kohort a vypotat redukovan mry rozvodovosti (fr.) podle dan doby trvn manelstv a jejich souet n. hrnnou rozvodovost; tento ukazatel lze oznait t

82

Satenost a rozvodovost
jako kumulativn podl rozvod (angl); udv poet rozvod ve sledovanm kalendnm roce pipadajcch na 100 vchozch satk.

524 Pokud to data dovol, je mono potat t pravdpodobnost rozpadu manelstv1 podle doby trvn manelstv2, a to nap. z dvodu mrt jednoho z manel (501-5) a sestrojit tabulky rozpadu manelstv. Tak je mono definovat ukazatele vhodn k analze dalch satk po pedchzejcm rozvodu (511-1) nebo ovdovn (510-7), nap. relativn etnost dalch satk3, tj. podl ovdovlch nebo rozvedench osob, kter uzavou dal satek podle vku pi ovdovn nebo rozvodu a podle doby, kter od ovdovn nebo rozvodu uplynula. Umouje to vypotat prmrnou dobu vdovstv4 vyjdenou jako dobu mezi ovdovnm a dalm satkem pro ty, kte uzaveli dal manelstv, a prmrnou dobu mezi rozvodem a dalm satkem5 pro rozveden, kte se opt oenili nebo vdaly.
5 Obdobn lze vypotvat nap. prmrnou dobu trvn manelstv ve vztahu k intenzit mrtnosti starch enatch mu a vdanch en.

83

Kapitola est Porodnost

601 Demografick studium porodnosti1 se zabv udlostmi, kter jsou spojeny s procesem rozen dt2 n. s reprodukc2. Pro tento proces se pouv jako syn. ter. plodnost1, zejmna pokud je tento proces omezen na studium ensk sti populace. Vsledkem realizovan plodnosti je etnost narozench dt3, zpravidla pouze iv narozench v populaci nebo v subpopulaci. Narozenm se rozum oputn matina tla dttem. Podle projevu, resp. neexistence znmek ivota a na zklad dalch podrobnch kritri se rozliuj iv narozen dti5 a mrtv narozen dti (411-5). Pokud bereme v vahu pouze iv narozen dti, pouv se nkdy termn ist plodnost6, bereme-li v vahu vechny narozen dti vetn mrtv narozench, mluvme o hrub plodnosti7. Diferenn plodnost8 je plodnost rzn vymezench skupin obyvatelstva, nap. socilnch skupin, subpopulac apod.
1 Vznam a pouvn termnu plodnost v demografii (viz t 623). 2 Reprodukce - krom procesu rozen dt se nkdy tento termn pouv v cizch jazycch (angl.) i pro oznaen rozdlu mezi potem narozench a zemelch. 3 Pokud je termn narozen dti pouit bez bli specifikace, obvykle se rozum iv narozen dti. 5 V esk statistice se za iv narozen dt povauje takov, kter m porodn hmotnost vy ne 500 gram (v ppad ni porodn hmotnosti, pokud dt peije 24 hodin po porodu) a projevuje alespo jednu ze znmek ivota, za kter se povauj dech nebo akce srden, pulzace pupenku a aktivn pohyb svalstva. V ppad, e plod neprojevuje ani jednu ze znmek ivota a m porodn hmotnost 1000 gram a vy, jedn se o mrtv narozen dt.

602 Poet1 n. koncepce1, tj. oplodnn2 ensk zroden buky3 spermi4 se povauje za potek thotenstv5 n. gravidity5. V prbhu thotenstv je produkt koncepce6 oznaovn v asn fzi vvoje jako zrodek7 n. embryo7, v pozdj fzi vvoje jako plod7 n. foetus7. Okamik, kdy se zrodek stv plodem, nen pesn definovn, obvykl hranice je konec 12. tdne thotenstv nebo 3. msce nitrodlonho ivota, nkdy se ter. plod pouv u po osmm tdnu vvojovho stadia. V prvnch dnech po oplodnn probh nidace8, tj. vrstn vajka do sliznice dlohy9. 85

Kapitola est
2 Uml oplodnn je oplodnn, kter je vsledkem uml inseminace, nikoliv pohlavnho styku (627-2). Provd se v ppad sterility pru, zpsoben sterilitou jednoho i obou partner, resp. jejich biologickou disharmoni. 3 Oplodnn zroden buka n. oplodnn vajko nazv zygota (911-7). 4 Syn. je spermatozoon n. chmov tlsko. 7 Embryologie je nauka o vvoji ivch organism v zrodenm obdob. 9 Lat. uterus.

603 V potenm stadiu thotenstv je plod ivotaneschopn2, teprve pozdji je oznaovn jako ivotaschopn1. K tto zmn dochz ve stadiu vvoje, kdy plod je schopen ivota mimo tlo matky, tj obvykle po 28. tdnu trvn thotenstv3. Pokud thotenstv trv dle ne 28 tdn (28-38), vypuzen plodu (ivho nebo mrtvho) z tla matky se oznauje jako porod4, ped dosaenm 28. tdne thotenstv jako potrat5 (viz 604). estinedl6 je obdob 6 tdn po ukonen thotenstv porodem dtte. V tomto obdob dloha postupn zskv svoji pvodn velikost a pravdpodobnost ppadnho poet je velmi nzk.
2 Za minimln dobu, urujc ivotaschopnost plodu, se obvykle povauje 20 a 28 tdn trvn thotenstv, a tato doba se li podle zem. Svtov zdravotnick organizace (WHO) doporuuje jako standardn dobu 28 tdn. Obvykl dlka thotenstv je definovna asovm rozdlem mezi datem posledn menstruace a datem porodu, a toto mechanick hodnocen vychz z tzv. menstruanho cyklu. Skuten dlka thotenstv vychz z vku pi koncepci a je potna od doby pedpokldanho poet. Rozdl mezi uvedenmi zpsoby uren dlky thotenstv je v prmru dva tdny.

604 Potratem se rozum ukonen thotenstv v dob od koncepce do takovho vvojovho stadia plodu, ne je plod podle platnch definic povaovn za dt (obvykle ped dosaenm 28. tdne thotenstv). Potraty se dl na samovoln potraty1 n. spontnn potraty1, uml ukonen thotenstv2 n. indukovan potraty2 a ostatn potraty3. Samovoln potraty pedstavuj biologicky podmnn proces nitrodlon mrtnosti (411-1*), etnost indukovanch potrat je dna pedevm legln monost ukonit thotenstv na dost eny, ostatn potraty zahrnuj ukonen thotenstv v ppad bezprostednho ohroen ivota eny, tj. z lkaskch dvod, a to pedevm pro mimodlon thotenstv. Ve vztahu k platn potratov legislativ se rozliuj potraty legln4, kter se provdj v souladu s platnou potratovou legislativou a potraty nelegln5 n. nezkonn5. Podle pouit techniky se rozliuj potraty provdn kyret6, mininterrupce7 a potraty provdn pomoc dalch specilnch lkaskch technik.
7 Jde fakticky o odst plodu. Pokud je miniinterrupce provedena velmi brzy po pedpokldan koncepci, je v nkterch zemch oznaovna jako regulace menstruace.

86

Porodnost 605 Pokud thotenstv trv alespo 37 tdn, tj. obvyklou dobu trvn thotenstv (603-3), mluvme o vasnm porodu1 a jeho vsledkem je donoen dt3. Thotenstv ukonen ped normln dlkou trvn thotenstv se oznauje jako pedasn porod2 n. pedasn narozen2 a jeho vsledkem je nedonoen dt4. V ad zem se pouv klasifikace iv narozench dt podle porodn hmotnosti6, tj. nepihl se k dlce trvn thotenstv. Podle tto klasifikace je iv narozen dt s porodn hmotnost 2500 gram a ni oznaovno jako nezral8. Toto hledisko je vak pouze formln a nesouvis s funkn zralost novorozence (323-4). Nezralost7 je nkdy spojovna s debilitou9 nebo s dlouhodobm nebo trvalm pokozenm zdravotnho stavu dtte. 606 Podle potu narozench dt se rozliuj porody jednoetn1 a porody vceetn2. Pevnou st porod tvo porody jednoetn, kdy se narod pouze jedno dt. Pi vceetnm porodu se rod dv nebo i vce dt. Dv dti narozen pi jednom porodu se nazvaj dvojata3. Rozliujeme dvojata jednovajen4 a dvojata dvouvajen5. Jednovajen dvojata, resp. vcerata vznikaj asnm rozdlenm jednoho vajka po oplodnn a jsou vdy stejnho pohlav. Dvouvajen dvojata, resp. vcerata vznikaj souasnm oplodnnm dvou nebo vce vajek a mohou bt stejnho i rznho pohlav.
2 Pi jednom porodu se tedy me narodit vce dt; porod a narozen dtte nelze povaovat kvantitativn za syn. 3 Pokud jsou vsledkem vceetnho porodu 3 dti, nazvaj se trojata, 4 dti tyata, 5 dt paterata atd.; je mono je tak oznait jako vcerata. V nkterch zemch jsou dti z vceetnch porod posuzovny podle potu dt, kter zstaly naivu.

610 Narozen dti jsou klasifikovny podle legitimity1 a obecn je toto lenn zvisl na rodinnm stavu matky v dob porodu, ev. poet. Psn vzato se za legitimn dt2 n. manelsk dt2 povauje takov, jeho rodie byli manel ji v dob jeho poet. V praxi se vak bere v vahu rodinn stav matky pi narozen dtte, v ppad rozpadu manelstv (510-3) rodinn stav matky v pedpokldan dob othotnn. Porody se podle rodinnho stavu matky rozliuj na legitimn narozen3 a nelegitimn narozen4. Obecn se za legitimn povauj i dti z pedmanelskch koncepc5 (tj. dti narozen do 8 msc po satku). Nelegitimn dt6 n. dt narozen mimo manelstv6 me bt legitimovno8 nslednm uzavenm manelstv jeho rodi. Proces legitimace9 je odlin podle zem a me nelegitimnm dtem piznat nkter nebo vechna prva dt legitimnch, tj. dt narozench v manelstv. Podle nkterch prvnch systm me otec uznat otcovstv7 svho dtte, ani dojde k uzaven satku rodi.
6 V historick demografii je nkdy pouvn hanliv ter. bastard n. levoboek. V nkterch zemch je za nelegitimn podle zkona povaovno i dt narozen z mimo-

87

Kapitola est
manelskho vztahu vdan eny i enatho mue, ale ne vdy jsou tyto dti jako nelegitimn registrovny.

611 Narozen dti jsou klasifikovny podle poad dtte1, tj. dti prvnho poad, druhho poad atd. Poad narozench je obvykle urovno podle potu vech pedchozch dt narozench matce3, nebo pouze podle potu dt z nynjho manelstv2. Poad dtte se obvykle uruje pouze podle potu iv narozench dt, nkdy se vak berou v vahu i mrtv narozen dti. Na stejnm principu je zaloena klasifikace en podle poad porod4, kdy se berou v vahu vechna thotenstv, kter trvala alespo 28 tdn (603-4); vceetn porod se v tomto ppad uvauje jako jeden. Podobn se provd klasifikace podle poad thotenstv5, kdy se uvauj vechna znm othotnn. ena, kter nebyla nikdy thotn, se v lkask terminologii nazv nulligravida6, ena poprv thotn primigravida7, ena vcekrt thotn multigravida8. eny jsou tak klasifikovny podle poad narozench dt9, tj. nejen na zklad potu iv narozench dt. ena, kter nikdy nerodila, se nazv nullipara10, ena rodc poprv prvorodika11 n. primapara11, ena rodc ji ponkolikt vcerodika12 n. multipara12.
1 Dvojata, trojata apod. se klasifikuj jako dti rozdlnho poad n. parity. Narozen vyho poad jsou narozen po poslednm specifikovanm poad, tj. nap. narozen tetho po porodu dvojat.

612 Pi sledovn asovn porod1, tj. rozloen porod v prbhu asu, se sleduj meziporodn intervaly2. Prvoporodn interval3 je doba, kter uplyne od satku k narozen prvnho dtte, meziporodn interval4 je doba mezi pedchozm porodem a narozenm dtte n-tho poad. Doba mezi porodem a njakm pesnm asovm urenm, nap. datem stn (201-1) nebo eten (2034), se nazv oteven porodn interval5; intervaly, kter zanaj ped a kon po tomto pesn vymezenm datu, se oznauj jako roztaen intervaly6. Sleduje se tak doba od satku k narozen dtte n-tho poad7; tyto intervaly slou k charakteristice asovn narozen dt. Analogicky lze sledovat i intervaly mezi jednotlivmi thotenstvmi. 613 Dlka thotenstv je obvykle urena asovm rozdlem mezi datem prvnho dne posledn menstruace a datem vypuzen, resp. vynt plodu z tla matky. Pi sledovn interval mezi jednotlivmi thotenstvmi2 lze pi urovn dlky thotenstv povaovat za potek thotenstv dobu pedpokldanho poet1. Rozdl mezi uvedenmi pstupy k definovn dlky thotenstv in v prmru dva tdny. Interval mezi datem satku a prvnm thotenstvm se nazv prvothotensk interval3. Obdob mezi koncem thotenstv a potkem dalho je me88

Porodnost zithotensk interval4. Pokud nebereme v vahu dobu, po kterou ena nemla sexuln styk, zskme ist mezithotensk interval5. Obdob mezi koncem poslednho thotenstv a datem eten se nazv oteven thotensk interval6.
3 V angl. je syn. thotensk zpodn.

620 Reprodukn obdob1 n. u en rodiv vk1 je obdob, bhem kterho je ena schopna othotnt a rodit dti. Za jeho potek se povauje puberta2 a je spojen s objevenm prvn menstruace3 n. menses3. Prvn menstruace se nazv menarche5, posledn menstruac kon rodiv vk en a zan menopauza6. Pro ely statistiky je reprodukn obdob en obvykle vymezeno vkem 15 -49 let, nkdy t 15-44 let. V nkterch zemch je jeho potek spojen s uzkonnm minimlnm vkem pi vstupu do manelstv (504-1). Doasn nebo pln peruen menstruace ped klimaktriem (normln nebo patologick) se nazv amennorhoea7. K peruen menstruace dochz tak po othotnn a oznauje se jako thotensk amennorhoea8 a po porodu jako poporodn amennorhoea9.
3 Syn. je perioda n. msky. 6 Syn. je klimakterium, v hovorovm jazyce se pouv ter. pechod.

621 Schopnost eny a mue, resp. pru rodit dti, se nazv plodivost1 n. fekundita1. Jejm opakem je fyziologick neschopnost plozen, tj. neplodnost2 n. sterilita2; neschopnost eny othotnt3 je obvykle hlavn, ale ne jedinou monou pinou neplodnosti. Neplodnost pru me bt zpsobena sterilitou jednoho i obou partner, ev. jejich biologickou disharmoni, kdy nelze v ppad eny ani mue hovoit o faktick sterilit. Rozliujeme doasnou neplodnost5 a trvalou neplodnost7. U en rozeznvme primrn sterilitu8, kdy ena nen schopna pot, donosit a porodit dt, a sekundrn9 n. nslednou sterilitu9, kter se v prbhu ivota eny objev po narozen jednoho nebo vce dt.
1 Termn fekundita je nkdy chpn spe jako schopnost othotnt ne porodit iv dt. V ppad, e schopnost porodit iv dt je z rznch dvod omezena nebo e pravdpodobnost poet je velmi nzk, mluvme o sub-fekundit. 2 Syn. je infekundita.

622 Termn doasn neplodnost (621-5) se pouv i v ppadech, kdy neschopnost eny othotnt je zpsobena pirozenmi fyziologickmi pinami, tj. nen patologick. eny maj neplodn obdob1 v kadm menstruanm cyklu2, nebo k oplodnn me dojt pouze v nkolika dnech v obdob ovulace3. V matematickch modelech reprodukce se pouv ter. neovlivniteln obdob5 pro dobu sterility od poet (602-1) k nvratu ovulace po porodu; zahrnuje thotenstv 89

Kapitola est (602-5) a jeho dlka je ovlivnna tak dobou kojen4. Pinou doasn neplodnosti mohou bt i nepravidelnosti v menstruanm cyklu neboli anovulan cykly6; jsou to msn cykly bez ovulace; amennorrhoea (620-7) je doasn zmizen menstruace. Sub-fekundita7 velmi mladch en se obvykle nazv adolescentn sterilita8; vhodnj by bylo pouvat termn adolescentn sub-fekundita.8
5 Obdob mezi porodem a nvratem ovulace se nkdy oznauje jako postpartum sterilita.

623 Fertilita1 n. plodnost1 je skuten efekt plodivosti (621-1), tj. poet narozench dt danmu pru. Termn infertilita2 se pouv v ppad, e ve sledovanm obdob nedojde k narozen dtte. Rozliovn termn fertilita a fekundita je obvykl v demografii; nkdy se vak pouv obou ter. jako syn.
1 Pojmov rozlien ter. fertilita a fekundita lze nalzt i v dalch jazycch. . ter. odpovd angl. zpsobu rozliovn (fertilita = fertility, fekundita = fecundity). V mnoha jazycch je vak vznam ter. fertilita a fekundita opan. Fr. fcondit a p. fecundidad odpovd angl. vrazu fertility, naopak fr. fertilit a p. fertilidad znamen v angl. fecundity. Nm. a rus. jazyky odpovdajc ter. odlien nemaj. 2 Syn. je bezdtnost, kterou se rozum bu fyziologick neplodnost nebo zmrn rozhodnut pru nemt dti.

624 Fertilita (623-1) pru zvis na jeho reproduknm chovn1. Podle zpsobu reproduknho chovn se pry rozliuj na plnujc pry2, kter reguluj poet narozench dt a intervaly mezi jejich narozenm (612-1), a neplnujc pry3, kter svoji plodnost neplnuj. Ter. plnovan rodiovstv m ir vznam ne omezovn potu dt v rodin4, tj. snahu nepekroit chtn poet dt5. Kontrola porodnosti6 n. regulace porodnosti6 nen omezena pouze na plodnost manelskch pr.
5 Nechtn dti n. neoekvan dti jsou ty, kter se pru narod nad rmec chtnho potu dt (624-5). Odliuj se od neplnovanch dt, kter se narod v neoekvanou dobu, nkdy i mimo manelstv; st z nich lze povaovat za chtn.

625 Plnovan rodiovstv1 n. uvdoml rodiovstv1 smuje k plnovn a regulovn potu narozench dt v souladu s pnm pru nebo pedpokldanm zjmem spolenosti. Skuten poet narozench dt se me liit od plnovanho potu dt2 n. pedpokldanho potu dt2, udvanho nap. v etench populanho klimatu. Uveden rozdl v potu dt je obvykle zpsoben selhnm antikoncepce3, resp. innost antikoncepce4, kter m dva aspekty. Teoretick innost5 n. fyziologick innost5 udv, jak je metoda spolehliv, pokud se pouv podle pedpisu. innost pouit6 m jej spolehlivost pi bnm pouvn u sledovan populace. Mra selhn anti-

90

Porodnost koncepce7 je definovna jako poet neoekvanch othotnn k dlce doby, kdy je ena vystavena riziku nechtnho othotnn.
2 Nkdy se v etench populanho klimatu zjiuje tak oekvan poet dt. Rozdl existuje tak mezi chtnm potem dt, tj. potem dt, kter ena, mu nebo pr si pej mt a mezi idelnm potem dt, tj. potem, kter povauj vzhledem k uritm podmnkm za optimln. 4 Podobn vznam jako innost antikoncepce m spolehlivost antikoncepce. Jin vznam m demografick innost program plnovanho rodiovstv (viz 626-1).

626 Programy plnovanho rodiovstv1 se zamuj na zavdn a en kontroly porodnosti u skupiny potencilnch uivatel2 antikoncepce n. sleduj urit populan zmr2. Tm ternnch pracovnk3 se pokou zskat a pesvdit obyvatelstvo o vhodnosti pouvn antikoncepce, ev. umlho ukonen thotenstv. spch programu me bt men zastoupenm novch uivatel antikoncepce4 v clen populaci. V prbhu asu se sleduj zmny v potu osob uvajcch antikoncepci. Demografick innost (625-4*) program plnovanho rodiovstv se odvozuje od odhadu potu thotenstv, kterm bylo zabrnno7. Rozen a pouvn antikoncepce v populaci je odhadovno podlem souasnch uivatel antikoncepce8 z celkovho potu sledovanch osob, obvykle vdanch en v reproduknm vku.
3 Mezi tyto ternn pracovnky zahrnujeme distributory, agittory apod. 4 Jinak je definovna mra pouvn antikoncepce. 8 Speciln eten, tkajc se znalost, postoj a uvn antikoncepce se v angl. oznauje zkratkou KAP n. Survey of knowledge, attitudes and practice of contraception.

627 Antikoncepce1 je pouit takov metody, kter m zabrnit poet jako nsledku pohlavnho styku2 n. souloe2; antikoncepce zahrnuje i sterilizaci (6311), pouvanou enami v nkterch zemch jako antikoncepn metodu obvykle po dosaen chtnho potu dt. Ter. antikoncepn metody3 je nkdy nahrazovn v irm slova smyslu oznaenm metody kontroly porodnosti3 a v tomto ppad zahrnuje i uml ukonen thotenstv (604-2). Mezi antikoncepn metody n. metody kontroly porodnosti je zahrnovna i sexuln abstinence4 a zvlt tzv. periodick abstinence (628-4).
1 Syn. je kontracepce n. pouvn antikoncepnch metod. 2 Syn. je koitus. 4 Syn. je pohlavn zdrenlivost.

628 Obvykle se rozliuj speciln antikoncepn metody1, vyadujc aplikaci zvltnch prostedk, a pirozen antikoncepn metody2, kter dn spe91

Kapitola est ciln prostedky nevyaduj. Nejznmj pirozenou antikoncepn metodou je peruovan soulo3 n. coitus interruptus3; z dalch pak periodick abstinence4 n. metoda neplodnch dn4, pi kter se partnei zdruj sexulnho styku ve dnech, kdy je ena plodn (tj. ve dnech ovulace) a soulo pouze v tzv. neplodnch dnech5 menstruanho cyklu eny, kdy je pravdpodobnost poet vrazn snena. Tuto metodu nkter plnujc pry (623-2) pouvaj i v ppad, kdy chtj doshnout plnovanho othotnn v uritm termnu, tj. soulo prv v obdob pedpokldan ovulace, kdy je pravdpodobnost othotnn nejvt. Termny dozrn vajka a neplodn dny en umouje zjistit i metoda men zkladn tlesn teploty6.
1 Mezi speciln antikoncepn metody se ad nejen pouvn mechanickch antikoncepnch prostedk, kter zabrauj spojen spermie a vajka (tzv. barirov metody), ale i chemick antikoncepn prostedky s ltkou usmrcujc spermie, dle metody zaloen na pouvn specilnch antikoncepnch prostedk jako jsou nap. nitrodlon prostedky (629-10) a dal typy antikoncepce, nap. antikoncepn pilulky (630-4). 4 Jako pirozen metody plnovanho rodiovstv se obvykle oznauj vechny metody, kter vychzej z urovn stadia ovulanho cyklu en. Metoda neplodnch dn se nazv tak Ogino-Knausova metoda.

629 Mezi mechanick antikoncepn prostedky (tzv. barirov) pat u mu kondom1 n. prezervativ1, u en rzn typy pesaru2, nap. diafragmatick pesar3, tampon4 nebo hubka4, antikoncepn el5, pky6, pnov tablety7 a vplachy8, z nich nkter obsahuj spermicidy9 (antikoncepn ltky). Nkter z tchto prostedk je mon vzjemn kombinovat. Existuj tak rzn typy nitrodlon antikoncepce10 (pouv se angl. zkratka IUD10, tj. intra-uterine devices), kdy lka zavede do dlohy eny tlsko z uml hmoty, kter zabrauje poet a nazv se podle tvaru, nap. spirla10, malika10 apod. 630 Perorln antikoncepce1 je metoda hormonln antikoncepce2 nebo antikoncepce pomoc steroid3. Tento typ zabrauje ovulaci pravidelnm uvnm antikoncepnch pilulek4, nebo pomoc injekc nebo implantt. 631 Sterilizace1 jako antikoncepn metoda spovajc v peruen transportu zrodench bunk, je vsledkem chirurgickho zkroku a jedn se o trvalou ochranu ped nedoucm thotenstvm. Prchodnost tchto dutch orgn (chmovod u mu, vejcovod u en) se peru podvazem nebo chirurgickm peruenm trubice a umlm uzvrem obou jejch konc. U mu se provd tzv. vzektomie2, tj. podvaz a peruen chmovodu, u en podvzn vejcovodu4. Salpingestomie5 nebo tubectomie5 spov v zkroku na vejcovodech. Sterilizace zahrnuje i hysterotomii6, tj. chirurgick oteven dlon dutiny nebo odstrann dlohy. 92

Porodnost
4, 5 K zskn pstupu k vejcovodm jsou pouvny rzn metody, jako nap. laparotomie, colpotomie nebo laparoskopie.

632 Obecn termn mra porodnosti1 se pouv pro ukazatel, ve kterm je poet iv narozench dt ve sledovan populaci nebo subpopulaci v uritm asovm obdob vztaen k celkovmu potu obyvatel. Mra se obvykle vyjaduje v promilch, tj. na 1000 obyvatel a nejastji se udv v ronm vymezen. Pokud nen uvedena bli specifikace ukazatele, jedn se o hrubou mru porodnosti2, definovanou jako pomr potu iv narozench dt k cel populaci, resp. ke stednmu stavu obyvatelstva. Pokud bereme v vahu vechny narozen dti, tj. i dti mrtv narozen, mluvme o hrub me celkov porodnosti3. Podle legitimity narozench dt se rozliuje hrub mra manelsk porodnosti4, definovan jako pomr potu iv narozench dt v manelstv na 1000 vdanch en a hrub mra nemanelsk porodnosti5 n. hrub mra mimomanelsk porodnosti5, tj. pomr potu iv narozench dt mimo manelstv na 1000 nevdanch en. astji se vak pro hodnocen nemanelsk plodnosti pouv podl ilegitimity6, udvajc zastoupen dt narozench mimo manelstv z celkovho potu narozench. Pro porovnvn rovn porodnosti rznch populac se asto pouvaj standardizovan mry porodnosti7, kter eliminuj vliv odlinch struktur sledovanch populac (zejmna podle vku a pohlav). V ppad nepln evidence narozench dt lze jako charakteristiku porodnosti pout index plodnosti8, obvykle definovan jako pomr potu dt ve vku 0-4 let k potu en v reproduknm vku, tj. ve vku 15-49 let.
4, 5 Pi konstrukci mr manelsk a nemanelsk porodnosti je nkdy ve jmenovateli uveden celkov poet obyvatel.

633 Podrobnj analza procesu porodnosti je obvykle omezena na soubor osob stejnho pohlav v reproduknm vku (620-1) a vsledn ukazatel se oznauje jako mra plodnosti1. Pi konstrukci mr plodnosti je ve jmenovateli obvykle uveden stedn stav obyvatelstva v reproduknm vku ve sledovanm asovm obdob, nebo i poet let proitch uritou skupinou osob ve sledovanm obdob nebo prmrn velikost skupiny osob. Termn mra plodnosti bez bli specifikace oznauje zpravidla mru ensk plodnosti2 potanou pro soubor en v rodivm vku (obvykle 15-49 let), nkdy je stejnm zpsobem potna i mra musk plodnosti4. Mry plodnosti obecn vyjaduj poet narozench dt na 1000 osob stejn kategorie, tj. pohlav, vku, rodinnho stavu apod. (133-4*). Mra manelsk plodnosti5 n. mra legitimn plodnosti5 je definovna jako pomr v manelstv narozench dt (610-3) k potu vdanch en v reproduknm vku, mra nemanelsk plodnosti6 jako pomr mimo manelstv narozench dt (610-4) k potu svobodnch, ovdovlch a rozvedench en v re93

Kapitola est produknm vku. Pokud nebereme v vahu legitimitu dt (610-1) a rodinn stav jejich rodi, mluvme o celkovch mrch plodnosti7. Ukazatel, definovan jako pomr potu vech iv narozench dt na 1000 en v reproduknm vku bez ohledu na jejich rodinn stav, se nazv obecn mra plodnosti8. Pro vyjden zmn plodnosti v zvislosti na vku matek se potaj mry plodnosti podle vku9, nazvan t specifick mry plodnosti9, definovan jako pomr potu iv narozench dt enm v uritm vku (nebo vkov skupin, obvykle ptilet) k potu en v danm vku.
1 V praxi se rozlien nzv mry porodnosti a mry plodnosti psn nedodruje a oba ter. jsou asto pouvny jako syn. Vechny charakteristiky rovn plodnosti se vypotvaj pouze ze soubor iv narozench dt. 5 Manelsk plodnost n. legitimn plodnost se tk vdanch en a enatch mu (635-1). 6 Nemanelsk plodnost n. mimomanelsk plodnost n. nelegitimn plodnost se tk plodnosti svobodnch, rozvedench a ovdovlch osob. Nkdy se za n povauje i plodnost vdan eny, kdy otcem dtte nen manel (po neuznn otcovstv).

634 Pi konstrukci specifickch mr plodnosti podle poad1 je poet narozench dt uritho poad vztaen k potu en, k potu vdanch en nebo k potu narozench dt pedchozho poad. Specifick mry plodnosti stejnho poad2 jsou definovny jako pomr potu narozench dt stejnho poad k potu en, u kterch me k narozen dtte danho poad dojt (nap. poet dt druhho poad k potu en, kter maj dosud pouze jedno dt). Tyto mry jsou konstruovny obvykle podle vku en nebo doby trvn manelstv. Pi vpotu pravdpodobnosti narozen dtte podle poad3 je v itateli uveden poet narozench dt danho poad x + 1 ve sledovanm asovm seku, ve jmenovateli poet en s dttem danho poad x na potku sledovanho asovho seku. 635 Pi studiu manelsk plodnosti1 je mon uspodat data podle satkovch kohort (116-2) matek a mry manelsk plodnosti podle vku3 nahradit specifickmi mrami plodnosti podle dlky trvn manelstv2. 636 Pi sledovn plodnosti urit generace nebo satkov kohorty (116-2) se pouv ter. kohortn plodnost1 n. generan plodnost1. Souet mr plodnosti podle vku nebo mr plodnosti podle dlky trvn manelstv od okamiku, kdy sledovan kohorta vstoupila do pole pozorovn (tj. od doln hranice reproduknho vku, resp. od doby uzaven satku) a do zvolenho asovho okamiku se oznauje jako kumulativn plodnost2. Pokud zvolen asov okamik le nad horn hranic rodivho vku, mluvme o konen plodnosti4, kter pedstavuje souet generanch mr plodnosti podle vku a udv prmrn poet 94

Porodnost obvykle iv narozench dt enm sledovan generace za neexistence mrtnosti en bhem celho reproduknho obdob. Pokud bereme v vahu i pravdpodobnost mrt en mezi jednotlivmi roky, mluvme o ist kumulativn plodnosti5 dan kohorty.
4 V ppad, e sledovan generace jet nedoshla horn hranice reproduknho vku, mluvme o neukonen plodnosti n. aktuln plodnosti.

637 Data o rovni porodnosti poskytuj tak stn lidu a vbrov eten v ppad, e zahrnuj otzku na poet iv narozench dt en nebo pru, a to bu ze souasnho manelstv1 nebo vech narozench. Z tchto daj lze vypotat prmrn poet vech dt narozench jedn en2. Poet dt narozench pru se oznauje jako prmrn velikost rodiny3. Lze tak vypotat prmrn poet dt na jedno manelstv4. Zvltn pozornost je vnovna manelstvm s ukonenou plodnost5, tj. manelstvm, v nich ena doshla konce reproduknho obdob ped ev. rozpadem manelstv (rozvodem nebo mrtm partnera). Prmrn poet dt na jednu enu star 50 let, tzv. konen poet dt6, se nijak vrazn neodliuje od konen plodnosti (636-4). Tabelace konenho poad nebo konen plodnosti vdanch en podle potu dt slou k vpotu pravdpodobnosti zvtovn rodiny7; v itateli zlomku je poet en s n+1 dtmi, ve jmenovateli poet en s n dtmi. Informace o formovn rodin8 poskytuj speciln studie, v nich je vnovna pozornost meziporodnm intervalm (612-1) a vku en pi narozen poslednho dtte10, kter ji ukonily svou reprodukci. 638 Ze zznam dleitch udlost v reproduknm vku en, jako jsou nap. manelstv, thotenstv, narozen dt, mrt dt v kojeneckm vku apod. nebo retrospektivn z vbrovch eten lze sestavit rodinn listy1. V historick demografii (102-1) se za elem rekonstrukce rodin2 pouvaj rodinn listy, kter vychzej z dostupnch zznam evidence pirozen mny (211-3). Zznamy o prbhu thotenstv3 obsahuj detailn daje o potku, prbhu a ukonen thotenstv vetn jeho produktu. Tyto detailn zznamy o asovn rozen dt mohou bt pouity k rznm elm. Poskytuj nap. informace o pirozen plodnosti4, tj. plodnosti pr, kter velikost rodiny neomezuj (624-4). Mohou bt pouity tak k odhadu pravdpodobnosti poet5 v prbhu menstruanho cyklu (622-2). Rozliuje se pirozen schopnost othotnt6 za pedpokladu nepouvn antikoncepnch prostedk a v opanm ppad se mluv o reziduln schopnosti othotnn7. asto jsou pedmtem studia pouze thotenstv, ukonen porodem ivho dtte. K men innosti antikoncepce bhem obdob vystaven riziku othotnn (613-1) se nkdy pouv tzv. mra koncepce9 n. mra othotnn9. 95

Kapitola est
1 Informace o historii plodnosti n. reprodukn historii lze zskat z rodinnch list.

639 Mtkem intenzity plodnosti v danm obdob1, tj. ve sledovanm roce nebo asovm seku, je souet mr plodnosti podle vku n. specifickch plodnost, kter se nazv hrnn plodnost4. Tento syntetick ukazatel plodnosti3 pedstavuje poet dt, kter by se narodily souboru 1000 en (asto udvn na jednu enu) bhem jejich reproduknho obdob, kdyby zstalo zachovno rozloen plodnosti podle vku ve sledovanm kalendnm roce po dobu zhruba 35 let (za pedpokladu neexistence mrtnosti en bhem reproduknho obdob). hrnn plodnost tak m intenzitu plodnosti ve fiktivn generaci, jej d plodnosti2 je sloen z relnch mr plodnosti 35 generac. Obdobn lze konstruovat hrnnou manelskou plodnost5 (souet mr manelsk plodnosti podle vku en) a hrnnou plodnost podle poad narozench dt6 (souet specifickch mr plodnosti podle poad).
4 Zpsobem svho vpotu odpovdaj specifick plodnosti definici redukovanch mr, resp. redukovanch udlost, nebo poet iv narozench dt je vztaen ke stednmu stavu vech en bez ohledu na to, zda v reproduknm obdob rodily nebo nerodily. Vynsobenm soutu mr plodnosti podlem dvat pi narozen zskme hrubou mru reprodukce (711-4), kter vyjaduje prmrn poet iv narozench dvek jedn en za neexistence mrtnosti v reproduknm obdob. V longitudinlnm (generanm pojet) hrub mra reprodukce vyjaduje, do jak mry sledovan generace zajiuje za neexistence mrtnosti svoji nhradu. V transverzlnm pojet m pouze orientan vznam a vyjaduje, jakm zpsobem by se sledovan populace reprodukovala pi zachovn du rozen danho obdob; viz ist mra reprodukce (711-4).

640 Statistiku legln potratovosti (604-4) lze sestavovat pouze v ppad, e jsou potraty ve sledovan zemi uzkonny a je k dispozici evidence umlch ukonen thotenstv n. indukovanch potrat (604-2). Mra potratovosti1 udv intenzitu potrat v populaci bhem danho asovho seku, obvykle roku. Index potratovosti2 vztahuje poet potrat k potu iv narozench dt (601-4) ve sledovanm asovm seku, obvykle kalendnm roce. hrnn potratovost3 je souet mr potratovosti podle vku (specifickch mr potratovosti) a vyjaduje prmrn poet potrat na jednu enu bhem jejho reproduknho obdob. Potraty mohou bt vztaeny bu k cel populaci nebo pouze k potu en v reproduknm vku a specifikovny podle vku en, typu potratu nebo dalch charakteristik. Vzhledem k nejednotnosti veden statistik potratovosti je mezinrodn srovnn obtn.
1, 2 Mra a tak index potratovosti se u ns vypotvaj jak za samovoln, tak za indukovan potraty; obdobn se oddlen posuzuje t hrnn potratovost.

96

Kapitola sedm Populan rst a demografick reprodukce

701 Populan rst1 je vsledkem spolenho psoben proces porodnosti, mrtnosti a migrace. Populan bytek2 je dsledek vy rovn mrtnosti ne porodnosti, event. vy rovn emigrace ne imigrace, resp. kombinovanho dsledku tchto proces, a bv oznaovn jako negativn rst3. Je vhodn rozliovat uzavenou populaci4, do kter neexistuje ani pisthovn, ani z n nedochz k vysthovn, a populan rst v n zvis pouze na rozdlu mezi potem iv narozench a zemelch, od oteven populace5, jej rst ovlivuj tak migrace. Rst v oteven populaci je vsledkem migranho salda6 a pirozenho prstku7, kter vznik pebytkem iv narozench nad zemelmi8.
1 Populan rst je proces, jeho vsledkem je populan prstek. Nulov populan rst charakterizuje populaci, jej poetn velikost se v ase nemn. 2 Opakem populanho rstu jako procesu je ubvn populace n. populan bytek. 6 Syn. je ist migrace n. migran bilance (angl.). 7 V tomto smyslu lze t hovoit o bilanci pirozen mny n. o bilanci iv narozench a zemelch (angl.). 8 Opanm jevem je bytek pirozenou mnou, kter vznik pebytkem zemelch nad iv narozenmi.

702 Intenzita populanho rstu za urit obdob me bt oznaena jako mra celkovho prstku1; je to pomr celkovho prstku ke stednmu stavu obyvatelstva. Mn pesn me bt tato mra potna k potenmu potu obyvatelstva danho obdob. Jestlie se sleduje populan rst za vcelet obdob, me bt vypotena prmrn mra ronho prstku2. Pi vpotu tto mry se nkdy vychz z toho, e populace se bhem sledovanho obdob zvtuje nebo zmenuje exponencilnm rstem3. Velikost tto exponenciln populace4 lze vyjdit jako spojitou funkci asu; jej hodnoty udv mra exponencilnho rstu5. Pomr pirozenho prstku (701-7) ke stednmu stavu obyvatelstva se oznauje jako hrub mra pirozenho prstku6; vypote se jako rozdl mezi hrubou mrou porodnosti a hrubou mrou mrtnosti nebo jako rozdl mezi potem iv narozench a zemelch v danm kalendnm roce dlenm stednm stavem obyvatelstva. V souasn dob mlo pouvanm demografickm ukaza 97

Kapitola sedm telem je vitln index7, co je pomr mezi potem iv narozench a zemelch v danm obdob.
3 Jestlie se rst sleduje jako diskrtn funkce, home o geometrickm rstu. 4 Exponenciln populace bv nkdy nazvna t malthusovskou populac; tento termn vak nem jednoznan vznam (viz 906-1).

703 Lze dokzat, e v uzaven populaci (701-4), na kterou psob konstatn mry plodnosti podle vku (631-8) a mry mrtnosti podle vku (412-1) po dostaten dlouhou dobu, tak prmrn mra pirozenho prstku se pibliuje konstantn rovni. Tato mra se oznauje jako vnitn mra pirozenho prstku1. Populace, kter doshla tto rovn, se nazv stabiln populac2. V tto populaci zstv konstantn podl osob v jednotlivch vkovch skupinch n. takov populace m stabiln vkovou strukturu3, kter zvis pouze na konstantnch rovnch specifickch mr plodnosti a mrtnosti bez ohledu na to, jak byla vchoz vkov struktura4. V realit dn populace nedoshne nikdy pln stability, nebo mry mrtnosti a plodnosti se stle mn. Konstrukce modelu stabiln populace a jejich vnitnch mr slou k vpotu potencilnho rstu5, kter vychz z mr plodnosti a mrtnosti podle vku pi vylouen vlivu aktuln vkov struktury. Stabiln populaci, jej vnitn mra pirozenho prstku se rovn nule, nazvme stacionrn populac6. V takov populaci je tak poet osob v jednotlivch vkovch skupinch konstantn a lze ho urit pmo z funkce ijcch v tabulce mrtnosti nebo jako rozdl mezi horn a doln hranic funkce dovajcch (431-3), tj. integrac tto funkce mezi obma hranicemi, vynsoben koeficientem podlu shodnm pro vechny vkov skupiny. Pvodn stabiln populace se me zmnit na kvazi-stabiln populaci7, kter si zachovv konstantn rove plodnosti, ale mn se jej rove mrtnosti. Populaci, kter poetn roste podle logistick funkce10, nazvme logistickou populac9; mra prstku se v takov populaci nejprve podle urit funkce zvyuje, a poetnost populace doshne urit velikosti (inflexn bod), a pot se tato mra prstku sniuje a k nule a poetn velikost populace se pibliuje logistickou funkc vypoten maximln hranici.
1 Vnitn mra pirozenho prstku se nazv nkdy koeficientem progresivnosti; je to rozdl mezi vnitn mrou porodnosti a vnitn mrou mrtnosti, kter jsou tak stabiln. Akoliv jej konstrukci jako prvn navrhl Bortkiewicz, oznauje se nkdy t jako Lotkova mra.

710 Pod pojmem reprodukce obyvatelstva1 rozumme pirozen proces obnovy generac (116-1), kdy populaci chpeme jako reprodukujc se soubor2. Rozliujeme hrubou reprodukci3, kdy nebereme v vahu mrtnost en v prbhu reproduknho obdob (620-1), a istou reprodukci4, kdy tuto mrtnost uvaujeme. 98

Populan rst a demografick reprodukce

1 Syn. je demografick reprodukce n. obnova populace (angl).

711 Pi studiu demografick reprodukce se pouv ada ukazatel, kter lze souhrnn oznait jako mry reprodukce1. Vtinou se tkaj pouze ensk populace a jsou to tedy vlastn mry ensk reprodukce2. Takovou mrou je ist mra reprodukce3, kter vyjaduje prmrn poet iv narozench dcer jedn en bhem celho reproduknho obdob za pedpokladu zachovn aktulnch mr plodnosti a mrtnosti podle vku danho obdob, kter se zrove doij vku matky v dob svho narozen. Podobn se pot hrub mra reprodukce4 s tm rozdlem, e se neuvauje mrtnost bhem reproduknho obdob, tj. pokld se za nulovou. Podobn mohou bt konstruovny ukazatele musk mry reprodukce5 pro muskou st populace nebo spolen mry reprodukce6 pro ob pohlav. Ve uveden mry jsou ukazateli prezovmi. Z longitudinlnho pohledu je mono konstruovat generan mry reprodukce7, kter jsou zaloeny na mrch plodnosti podle vku urit generace. Jestlie nejsou k disposici mry plodnosti podle vku sledovan populace, me bt tento ukazatel nahrazen vpotem indexu reprodukce8, kter je pomrem podlu potu dt v nejmlad ptilet vkov skupin k potu en v reproduknm vku dan populace, tj. indexem plodnosti (630-8) a odpovdajcho podlu (indexu) ve stacionrn populaci (703-6).
1 Takto definovan mry reprodukce n. smnn mry vystihuj ve skutenosti reprodukci poten velikosti generac. Je mon je vymezit tak jako reprodukci potu jedinc v uritm vku, zejmna nap. na potku reproduknho obdob nebo jako reprodukci generac proitch let od narozen a do vymen. Takto je mono konstruovat mru reprodukce proitch let (fr.). 2 Syn. je mra matesk reprodukce (angl.). 3 Syn. je ist smnn mra, kter se podle demograf, kte ji zavedli a popularizovali, tak nkdy oznauje jako Bckova mra n. Kuczynskho mra n. Bck-Kuczynskho mra. 4 Syn. je hrub smnn mra.

712 Krom ve uvedench mr reprodukce se nkdy tyto mry tak dl podle legitimity na manelskou sloku1 a na mimomanelskou sloku2. Tak lze konstruovat mru manelsk reprodukce3; ta vyjaduje prmrn poet manelsky narozench dcer, kter by se narodily nov narozenm dvatm, kdyby zstaly konstantn mry mrtnosti, plodnosti, satenosti a rozvodovosti. Tyto mry se potaj zpravidla pro eny, analogick mry je vak mono konstruovat i pro mue.

99

Kapitola sedm
3 Mru manelsk reprodukce lze vypotat z tabulek manelsk plodnosti (643-1), satenosti (522-1) a rozvodovosti; lze ji konstruovat jako hrubou mru a nazvat ji mrou reprodukce pi uvaovn satenosti (fr.) nebo t jako istou mru (viz 710).

713 Rychlost obnovy generac (viz 116) me bt charakterizovna intervalem mezi nsledujcmi generacemi1. Pokud uvaujeme nsledovn enskch generac (116-5), tento interval odpovd prmrnmu vku matek2 v dan generaci pi narozen jejich dt. Mry reprodukce potan za jeden kalendn rok nebo krat asov obdob se vztahuj k fiktivnm generacm3, kter vznikaj ze souhrnu relnch generac prochzejcch souasn danm asovm sekem.
2 Prmrnmu vku matek odpovd prmrn dlka ensk generace. Obdobn prmrnmu vku otc pi narozen jejich dt odpovd prmrn dlka musk generace. 3 Syn. je hypotetick generace; obdobn se hovo o fiktivn kohort ( 138-7) n. o hypotetick kohort.

720 Populan projekce1 jsou vpoty budoucho populanho vvoje vychzejc z pedpokldanch nebo tak pouze uvaovanch monch (teba i nerelnch) zmn jednotlivch demografickch proces. Jsou spe nstrojem analzy souasn situace a nzorn ukazuj, co by nastalo, kdyby se tyto pedpoklady realizovaly. Jsou zaloeny na formlnch vpotech. Naproti tomu populan prognzy2 jsou takov odhady budoucho vvoje, kter se povauj na zklad demografickho poznn za nejlpe vystihujc pedpokldan budouc trendy. Akoliv dlka prognzy3 je promnliv, zpravidla se potaj krtkodob prognzy4; odchlen prognzy od skutenho budoucho vvoje je tm vt, m je vypotena na del obdob. Nejastji pouvan metoda populanch prognz je komponentn metoda5, kter jako vchoz bod6 bere vkovou strukturu populace a posouv ji po jednotlivch vkovch skupinch do vyho vku pomoc pravdpodobnost peit. Dosud nenarozen ronky dopluje ve vkov struktue na zklad pedpokldanho vvoje mr plodnosti podle vku en. Me bt vypotena bez nebo s uvaovnm migrace. Jestlie se pouije pro jej vpoet formln maticov poet, lze takov odhad oznait za maticovou metodu projekc7.
1 Analogicky jako se provdj projekce do budoucnosti je mono provdt odhady i do minulosti, kter se nazvaj retrospektivn projekce (fr.) n. zptn projekce (angl.) n. retroprojekce (angl., fr.,p.). 2 Populan prognzy se vypotvaj nejen za celou populaci, ale tak za rzn subpopulace, a rovn za soubory osob, tj. domcnosti apod. Krom toho se potaj odvozen prognzy, nap. ekonomicky aktivnch, nemocnch nebo pojitnc.

100

Populan rst a demografick reprodukce

4 Krtkodob prognzy jsou vypotvny zpravidla na obdob krat ne jedna generace; prognzy na obdob piblin jedn generace oznaujeme jako stedndob a prognzy na del asov sek jako dlouhodob. . 5 Syn. je kohortn komponentn metoda (angl.). 6 Vchoz bod (fr.) ve smyslu vchoz datum (angl), vchoz populace (p.) n. populace vchozho roku (nm.) nebo i prh projekce.

721 Populan odhady1 tkajc se velikosti populace a jejho sloen k rznm datm v minulosti i souasnosti mohou bt provdny rznmi metodami, vetn tch, kter se pouvaj pro populan projekce (720-1). Demografick odhady2 zahrnuj krom odhad velikosti populac tak odhady jejich rznch charakteristik jako je rove plodnosti, mrtnosti apod. Odhady velikosti populace k uritmu datu, kter se nachz mezi dvma nebo vce stnmi, se oznauj jako intercensln odhady3. Chyba odhadu4 je rozdl mezi velikost populace zjitn novm stnm lidu a odhadnut k datu stn na zklad minulho stn, bilance pirozen mny a migranho salda (805-2). Tento rozdl pedstavuje bilanci chyb v datech o potech iv narozench, zemelch, migranho salda a samotnho stn.
3 Oproti intercenslnm odhadm postcensln odhady vychzej pouze z poslednho stn.

730 Modelem1 nazvme teoretickou konstrukci vystihujc vvoj populace (101-3), (event. osoby, manelskho pru, rodiny, domcnosti) a jej struktury jako funkci svho vchozho stavu a psoben demografickch promnnch, plodnosti (601-1), mrtnosti (401-1) apod. Tyto modely mohou bt statickmi modely2 nebo dynamickmi modely3 podle toho, zda uvaovan promnn jsou konstantn v ase nebo zda se v prbhu asu mn. Dle je tak mono rozliovat deterministick modely4, kter jsou zaloeny na funknch vztazch mezi jednotlivmi promnnmi a pedpokldaj nekonenou velikost populac, a stochastick modely5, ve kterch se uvauje pravdpodobnost nastoupen uritch udlost u jednotlivc bhem studovanho obdob. Model me bt vyjden matematickmi vzorci nebo me mt povahu simulace6, kdy jednotliv hodnoty promnnch jsou zahrnuty do systmu vztah vyjdench pravdpodobnostmi doit (431-6), uzaven satku, migrace apod., uvaovanch u jednotlivc izolovan nebo jako sousti urit skupiny. Jako pklad makrosimulace7 je mono uvst populan prognzy (720-2) potan komponentn metodou. Pi mikrosimulacch8 se pedpokld nhodn vskyt udlost jednotlivcm nebo skupinm podle pravdpodobnost pisouzench jednotlivm pro mnnm v danm modelu. 101

Kapitola sedm
1 V demografickm studiu se jedn o demografick modely nebo tabulkov modely (angl.) event. o typov tabulky (fr.). Nemly by se zamovat modely, kter se tkaj studia uritho procesu, a formln vyjden nkterch zkonitost; nap. Gompertzv nebo Makehamv zkon vvoje mrtnosti, kter vyjaduje vztah okamikov mry mrtnosti a vku, nen faktickm modelem.

102

Kapitola osm Migrace

801 Studium zemn mobility1 n. geografick mobility1 se zabv kvantitativnmi aspekty pohybu obyvatelstva2 v geografickm prostoru. Migrac3 se obecn rozum zmna obvyklho msta pobytu (310-6*) pes hranice urit zemn jednotky. Vymezen migrace je v jednotlivch zemch odlin; v esk republice je migrace definovna jako zmna trvalho pobytu pes hranice urit administrativn jednotky, zpravidla obce. Administrativn jednotka, ze kter se osoba vysthovala, se nazv pedchoz trval bydlit4 n. msto vysthovn4; msto do kterho se osoba pisthovala, je nov trval bydlit5 n. msto pisthovn5. Do migran statistiky nejsou obvykle zahrnuty zemn pohyby obyvatelstva bez trvalho bydlit, tj. nap. koujc obyvatelstvo. V praxi je nkdy obtn rozliit migraci, tj. relativn trvalou zmnu pobytu a doasn zemn pohyb6. V tomto ppad se sleduje dlka neptomnosti7 v mst trvalho bydlit nebo dlka pobytu8 v novm bydliti. Obecn plat, e geografick mobilita nezahrnuje krtkodob cesty, pi kterch nedochz ke zmn trvalho pobytu, i kdy tak tyto pohyby jsou vzhledem k jejich ekonomickmu a socilnmu vznamu pedmtem studia. Kyvadlov migrace9 pedstavuje pravideln se opakujc denn nebo tdenn zemn pohyby mezi mstem trvalho bydlit a mstem pracovit i koly, seznn migrace10 se pravideln ron opakuje. Transity11 jsou pejezdy pes zem sttu, kter le mezi vchozm a clovm mstem cesty a nejsou povaovny za migraci. Podobn cesty za rekreac12 a turistika12 nejsou zahrnuty do geografick mobility.
1 Prostorovou mobilitu je teba odliit od sociln mobility (920-4) a pracovn migrace (921 -3). 3 Jako syn. migrace se pouv pojmu sthovn. Ter. migrace vystihuje proces a nap. v angl. (na rozdl od fr.) ho nelze pout pro oznaen jednoho pesthovn; zdka se pouv v mn.. Nkte autoi povauj za migraci i sthovn uvnit vymezench administrativnch jednotek, tj. residenn mobilitu (803-6). Od roku 1976 se za migraci povauje nap. i sthovn mezi mstskmi obvody Prahy. Obvykle se vak migrac rozum sthovn pes hranice pedem definovan zemn jednotky. 5 V ppad mezinrodn migrace se pouv termn clov zem. 9 Kyvadlov migrace se v etin asto oznauje jako dojdn n. cesta za prac, a osoba, kter pravideln cestuje z msta svho bydlit do msta zamstnn, se nazv dojdjc.

103

Kapitola osm
10 Seznn pohyb za prac je vhodnj ter. ne asto pouvan oznaen seznn migrace, nebo tento pohyb obvykle neznamen zmnu trvalho bydlit.

802 Pro sledovn migrace v prbhu asu je vhodn porovnvat minul msto bydlit1 nebo pedchoz msto bydlit2 se souasnm mstem bydlit3. Osoba, kter ve sledovanm asovm intervalu zmnila msto pobytu, tj. vymezenou administrativn jednotku, se nazv migrant4. Migrujc osoby se rozliuj na emigranty5 n. vysthoval osoby5 ve vztahu k jejich pvodnmu bydliti, a na imigranty6 n. pisthoval osoby6 vzhledem k jejich souasnmu bydliti. Jestlie stn lidu obsahuje otzku na pedchoz msto bydlit, zskan data informuj pouze o posledn migraci7 n. o posledn zmn bydlit7. Za migranta se povauje osoba, kter mla alespo jedno pedchoz trval bydlit v jin zemn jednotce ne je jej souasn bydlit. Tato osoba pak bu imigrovala8, tj. pisthovala se do souasnho bydlit nebo emigrovala9, tj. vysthovala se ze svho pedchozho bydlit. Osoba, jej msto narozen10 je odlin od msta trvalho pobytu, se v angl. oznauje jako life-time migrant11, v . ji meme oznait ter. celoivotn migrant11.
4 Psn vzato, migrujc osoba n. migrant se mus narodit ped obdobm, kter je z pohledu migrace sledovno a mus t do konce tohoto obdob. Nkdy je definice rozena a migrace zahrnuje i dti, kter se narodily bhem sledovanho obdob; jejich pedchoz bydlit je pak shodn s pedchozm bydlitm matky na potku sledovanho obdob. Poet registrovanch migrant za urit sledovan obdob nemus bt vdy shodn s potem migranch pohyb, nebo jedna osoba se me bhem vymezenho asovho seku sthovat vcekrt nebo se me dokonce vrtit do svho pedchozho msta bydlit. 5 Ter. emigrant oznauje osobu, kter se pozdji me vrtit do zem, ze kter se vysthovala. Oproti tomu exulant je vyhnan nebo vyhotn osoba bez monosti nvratu. 10 Msto narozen je v nkterch zemch urovno podle msta bydlit matky nebo podle msta, kde je dt pihleno prvn k pobytu. 11 V opanm smyslu se pouv ter. bydlc rodk.

803 Migrace se sleduje zpravidla podle du zemnch jednotek. Pokud dochz k zemnm pohybm v rmci jednoho svrchovanho sttu (305-3), tj. msto vysthovn (801-4) a msto pisthovn (801-5) le uvnit hranic sttu, mluvme o vnitrosttn migraci1 n. vnitn migraci1 n. vnitrosttnm sthovn1. Sthovn za hranice sttu se nazv zahranin migrace2 n. mezinrodn migrace2, nkdy se pouv i termn extern n. vnj migrace3. Pesto, e se obvykle tyto ter. pouvaj jako syn., nejsou ve vech ppadech rovnocenn, nebo za vnj migraci se me povaovat sthovn za hranice jakkoli vymezen oblasti. Zahranin migrace se z hlediska clov zem a zem pvodu dl na imigraci4 104

Migrace a emigraci5. Sthovn v rmci nejnich administrativnch jednotek, tj. obvykle obc, se do statistiky migrace nezahrnuje a je oznaovno jako rezidenn mobilita6 n. mstn sthovn6. Migran proud9 je soubor migrujcch osob, kter maj stejn msto vysthovn i pisthovn. Poetnj proudy mezi zemnmi jednotkami vyho du, nap. kraji, se nazvaj hlavn migran proudy10.
1 V ppad stt s vce i mn autonomnmi oblastmi me bt rozlien migrace na vnitn a mezinrodn obtn a nepesn. 2 Pouh pravideln dojdn za prac pes hranice sttu se oznauje jako phranin pracovn migrace a nelze ho ztotoovat s mezinrodn migrac. Takovto dojdn se u ns nkdy nazv pendlovn a dojdjc jsou pak pendlei. 6 V tom ppad se mluv o zmn adresy v obci.

804 Pokud se urit osoba sthuje bhem sledovanho obdob nkolikrt, rozliuje se migrace podle poad1. Doba pobytu2 je bu asov interval mezi pisthovnm do uritho msta a nslednm vysthovnm, nebo doba, kter uplynula od poslednho pisthovn. Zptn migrace3 je sthovn bu do msta pvodnho pobytu nebo do kterhokoliv z pedchozch bydli. Jako opakovan migrace4 n. chronick migrace4 je oznaovna tendence sthovat se nkolikrt bhem pomrn krtkho asovho seku. Migrace mezi mstem a venkovem5 m asto podobu postupn migrace6; konenm clem migrujcch osob jsou velk msta a migrace do nich me probhat sri postupnch sthovn.
3 Osoby zahrnut do zptn migrace se nazvaj zptn migranti. 4 Pokud opakovan migrace zahrnuje i migran pohyby do novch oblast, mluv se nkdy o tzv. druhotn migraci a druhotnch migrantech na rozdl od primrn migrace, kter zahrnuje migran pohyby prvnho poad n. primrn migranty. Toto pojet bv vak zdrojem astch nedorozumn, pokud tyto ter. maj tak jin vznam (806-4).

805 Na celkovm prstku obyvatelstva (701-1) se migrace (801-3) n. migran pohyby1 podl tzv. istou migrac2, co je rozdl mezi potem pisthovalch3 a potem vysthovalch4, kter je oznaovn tak jako saldo migrace2. ist migrace me mt kladnou nebo zpornou hodnotu. V ppad, e poet pisthovalch je vy ne poet vysthovalch, mluvme o migranm prstku5 n. ist imigraci 5, v opanm ppad o migranm bytku6 n. ist emigraci6. hrn pisthovn a vysthovn v urit zemn jednotce se oznauje jako objem migrace7, nkdy tak jako hrub migrace7, a dl se na hrubou emigraci a hrubou imigraci. Sledujeme-li pouze vnitn migraci (803-1), poet vysthovn a pisthovn je shodn, nen vak toton s potem migrant, nebo nkte z nich se mohli bhem sledovanho obdob vysthovat resp. pisthovat vcekrt.
2 Nkdy je tak oznaovna jako bilance migrace.

105

Kapitola osm 806 Spontnn migrace1, dobrovoln migrace1 n. voln migrace1 je vsledkem iniciativy a svobodnho vbru migrujcch osob. V ppad sthovn jednotlivch osob mluvme o individuln migraci2; pokud se sthuj cel rodiny, pouv se nkdy termn migrace rodin3. Migrace, kter je vyvolan sthovnm jinch osob, se nazv druhotn migrace4 n. pidruen migrace4, nap. kdy dti nsleduj sv rodie. Pracovn migrac5 se nazv sthovn osob za pracovnmi pleitostmi. Migrace vyvolan satkem se oznauje jako migrace z dvodu satku6, migrace vyvolan odchodem do dchodu se oznauje jako migrace z dvodu odchodu do dchodu7.
4 I kdy tyto termny jsou nkdy pouvny tak v jinm smyslu (804-4), primrn migrant je osoba, kter se sthuje na zklad svho rozhodnut. Druhotn migrant je nap. mal dt, kter se sthuje na zklad rozhodnut svch rodi. etzov migrace je sthovn do uritho msta, kde perspektivn migranti maj ji sv pbuzn (114-3*) nebo ptele, kte se v danm mst ji usadili a jsou ochotni jim poskytnout informace a pomoc.

807 V ppad, e se skupiny osob nebo rodin rozhodnout migrovat spolen, mluvme o kolektivn migraci1 n. skupinov migraci1. Masov migrace2 se tk velkho mnostv osob. Termnu exodus3 se pouv k oznaen nhlch hromadnch migrac, vyvolanch uritm nebezpem nebo prodn kata strofou. 808 V protikladu s dobrovolnou migrac (806-1) n. chtnou migrac je migrace vynucen1, kdy jsou lid sttn moc pinuceni ke sthovn. Repatriace2 je umonn nebo nucen nvrat osob do jejich zem pvodu, obvykle organizovan sttn administrativou. Jinm pkladem vynucen migrace je vypovzen3 n. vyhotn3 osob nebo celch skupin obyvatelstva ze zem, kde chtly zstat. Ter. evakuace4 se obvykle pouv pro sthovn velkch skupin obyvatelstva v dsledku jejich zchrany ped nsledky njak katastrofy, jako jsou nap. ze mtesen, povodn, vlen operace apod. Uprchlk5 obvykle opout svou zemi dobrovoln na zklad vlastnho rozhodnut, kdy je vystaven silnmu tlaku ze strany vldn moci a v ppad setrvn v zemi mu hroz pronsledovn. Vysdlenec6 n. vyhnanec6 je osoba, kter byla nucena opustit zemi svho pvodu na pkaz sttn moci. Tento typ migrace je obvykle soust rozshlejho vysdlovn 7 n. transferu obyvatelstva7 n. vmny obyvatelstva8.
3 Nucen vysthovn, kdy dal pobyt osoby v urit zemi je nedouc, se oznauje jako deportace.

809 Proces, kdy se imigranti pizpsobuj podmnkm svho novho bydlit, je postupn a rozliujeme nkolik jeho fz a druh: naturalizace (331-1) n. zskn 106

Migrace sttnho obanstv; absorbce1 n. zapojen1 do ekonomick aktivity zsknm pracovnho povolen; asimilace3 n. pln splynut s novm prostedm; adkulturace2 n. kulturn pizpsoben pijetm zvyk a hodnot v nov zemi.
3 Pizpsobovn se migrant novmu prosted lze oznait jako jejich akomodaci a jejich zapojen do socilnch struktur ve smyslu rovnocennho postaven jako integraci.

810 Pokud se imigranti z uritho zem ve sv nov zemi neasimiluj a zachovvaj si zvyky svho msta pvodu (803-1), vznik tzv. kolonie1. Je-li zem pchodu ji obydlena, vznik problm koexistence2 n. souit2 dvou odlinch populac. Ten me bt vyeen fz3 n. splynutm3 populac, kdy rozdly mezi populacemi postupn miz, nebo integrac4 n. vlennm4 jedn z populac do druh. V ppad, e dv nebo vce populac ij na uritm zem a zstvaj oddleny zvyky nebo zkonem, mluvme o segregaci5.
5 V extrmnch ppadech me konflikt vystit v genocidu, tj. pokus o sten nebo pln vyhlazen urit populace (obvykle se jedn o odlin etnick, jazykov nebo nboensk skupiny).

811 Migran politika1 je soust populan politiky (105-2). Vtina zem reguluje pliv cizch sttnch pslunk imigranmi zkony2. Tyto zkony asto umouj pouze vbrovou imigraci3, n. selektivn imigraci3, tj. povolen k pobytu je poskytovno pouze osobm s uritmi charakteristikami. V nkterch zemch je zaveden systm kvt4, kter pevn stanovuje poty imigrant podle jejich zem pvodu5. Opaten, kter ovlivuj perozdlovn6 n. redistribuci6 obyvatelstva uvnit zem, tj. intern migraci (803-1), maj obvykle nepm charakter. 812 Statistika sthovn1 poskytuje informace o objemu migrace, smrech migranch proud a charakteristikch migrujcch osob. Pesnost zskanch daj zvis na zpsobu zskvn dat a pouitch metodch; v ad zem je vak migran statistika zaloena spe na piblinch dajch a odhadech ne na pesnm zjiovn. Pm zjiovn migrace2 mus bt zaloeno na systematick registraci migranch pohyb v prbhu asu. Nejplnj migran statistiky jsou odvozeny z populanch registr, kter zaznamenvaj vechny zmny bydlit. Statistick daje z populanch registr jsou postaujc pro men vnitn migrace; k hodnocen zahranin migrace jsou vak mn vhodn. V zemch, kde populan registry nejsou zavedeny, se za elem zjitn rozsahu migrace pouvaj nkter vybran administrativn zznamy, kter vak obvykle nezahrnuj celou populaci. Jedn se nap. o seznamy voli3, zznamy sociln pe4, seznamy daovch poplatnk5 apod. Informace o zmosk migraci byly zskvny ze seznam cestujcch7 leteckch a nmonch spolenost. Registrace osob, kter pekra107

Kapitola osm uj sttn hranice, vak poskytuje pouze velmi hrub data v oblastech s velkm pohybem obyvatelstva pes hranice (803-2*) jsou obvykle pijmna zvltn opaten, kter umouj odliit migrujc osoby od cestujcch8, kte nemn msto svho trvalho bydlit a od osob v tranzitu (801-11). Informace o zahranin migraci lze zskat i na zklad potu udlench vstupnch vz9 nebo vstupnch povolen9, vydanch povolen k pobytu10 nebo pracovnch povolen11.
9 Obyvatel nkterch zem mohou vycestovat do ciziny pouze na zklad zskn povolen k vycestovn. Tyto zznamy mohou slouit t jako zdroj informac o zahranin migraci.

813 Statistiku migrace1 poskytuj i stn lidu nebo vbrov eten. Dle typu poloen otzky obvykle zahrnuj statistiku pisthovalch osob2, statistiku vysthovalch osob2 a statistiku msta narozen3. Tento pstup vak omezuje studium mezinrodn migrace; neumouje studium emigrace, poskytuje vak informace o pisthovalch osobch, bez ohledu na zemi jejich pvodu. 814 V ppad, e nelze urit migraci pmo, pouv se nepm zjiovn ist migrace pomoc diferenn metody1 n. residuln metody1. Porovnnm celkovho a pirozenho prstku v uritm asovm seku zskme informaci o migranm prstku nebo bytku. Metoda pirozenho prstku2 uruje pirozen prstek (701-7) v intercenslnm obdob z evidence pirozen mny a porovnv ho s celkovm prstkem v obdob mezi dvma stnmi lidu. Metoda kvocient (pravdpodobnost) peit3 se obvykle pouv k odhadu ist migrace podle vku a nevyaduje aktuln statistiku zemelch. Kvocienty peit jsou odvozeny bu z mrtnostnch tabulek nebo ze dvou po sob nsledujcch stn lidu a slou k odhadu oekvan vkov struktury v okamiku nsledujcho stn lidu. Porovnnm registrovanho a oekvanho potu osob lze zskat bilanci migrace podle vku. V ppad, e existuje statistika msta narozen (813-3) s uvedenm vku osob a informace o souasnm mst bydlit ze dvou po sob nsledujcch stn lidu, je mon nepmo odhadnout migran proudy.
2 Rozdl celkovho a pirozenho prstku obyvatelstva je nkdy oznaovn jako bilance obyvatelstva. Pi pouit tto metody k odhadm rozsahu migrace je vak teba vychzet z pedpokladu, e poet osob, kter nebyly do stn zahrnuty (230-3) a poet osob setench vcekrt (230-5), byl v obou stnch stejn.

815 Ter. mra migrace1 se obecn pouv k oznaen ukazatele, kter vyjaduje intenzitu migrace v populaci. Bez bli specifikace se jedn o ron mru migrace2, co je pomr celkovho potu migranch pohyb (pesthovn) ke stednmu stavu obyvatelstva ve sledovanm kalendnm roce. Mra ist 108

Migrace migrace3 a mra celkov migrace4 jsou definovny stejnm zpsobem za pouit odpovdajcch informac, tj. daj o ist migraci, resp. celkov migraci. Index migran innosti 5 n. index efektivnosti migrace5 je definovn jako pomr migranho salda (805-2) k celkovmu objemu migrace (805-7). Hodnoty tohoto ukazatele se pohybuj od 0 (poet pisthovn je nulov, tj. nikdo se nepesthuje) do 1 v ppad, e i migrace probh pouze jednm smrem. Obdobn pi zpornm migranm saldu se hodnoty ukazatele pohybuj od 0 do -1 v ppad, e emigrace probh pouze jednm smrem.
2 Pi vpotu tohoto ukazatele me bt ve jmenovateli tak nap. poet obyvatel na potku nebo na konci sledovanho asovho seku.

816 Zastoupen migrant1 zskme, kdy poet migrujcch osob za urit asov obdob vzthneme k populaci, do kter nebo ze kter tyto osoby migrovaly. Pokud poet vysthovalch osob z urit oblasti vzthneme k potu osob, kter v dan oblasti bydlely na potku sledovanho asovho seku a zrove se doily konce sledovanho asovho seku, zskme zastoupen emigrant2; tento ukazatel m pravdpodobnost vysthovn u pozorovan populace a je krom jinho pouvn pi vpotu populanch prognz. Pi vpotu podlu migrant lze jako jmenovatel pout tak daje pouze o urit sti populace podle sledovanch typ migrace. Obdobn zastoupen imigrant3 lze zskat, kdy poet pisthovalch do danho zem za sledovan asov obdob dlme potem obyvatel v zem na konci asovho obdob, nkdy vak ve jmenovateli me bt tak poet obyvatel na potku obdob nebo stedn stav populace. Zastoupen celoivotnch imigrant4 me bt odvozeno z informac o mst narozen, tj. poet obyvatel narozench mimo sledovan zem je vztaen k potu obyvatel sledovanho zem. Zastoupen celoivotnch emigrant5 zskme, kdy poet osob ve sledovanm zem, kter ij mimo oblast svho pvodu, vzthneme bu k celkovmu potu osob narozench v tto oblasti nebo k potu osob, kter zde dosud ij. Pokud znme podrobnj charakteristiky migrujcch osob, nap. vk (322-1), zamstnn (352-2) nebo rove vzdln (34 -1), lze potat diferenn indexy migrace6, kter se pouvaj pi studiu rozdl mezi migranty a zbytkem populace. Index m hodnotu 1 minus hodnota ukazatele, kde v itateli je zastoupen migrant v populaci se shodnou sledovanou charakteristikou a ve jmenovateli zastoupen migrant v cel populaci. Diferenn index migrace je roven 0, pokud populace se sledovanou charakteristikou m stejn migran chovn jako zbytek populace. 817 Longitudinln (generan) analza migrace1 vyaduje informace o vech po sob nsledujcch migranch pohybech jednotlivch osob v prbhu asu, tj. informace, kter poskytuj obvykle pouze populan registry (213-1) nebo 109

Kapitola osm retrospektivn eten (203-8). Z tchto pramen lze zskat jemnj ukazatele, nap. pravdpodobnost prvn migrace2, tj. pravdpodobnost, jakou m skupina dosud nemigrujcch osob3 ve vku x podstoupit prvn migraci ped dosaenm vku x+n. Tato pravdpodobnost se pouv pi vpotu migranch tabulek prvnho poad4. Obdobn lze urit i pravdpodobnost migrace podle poad6. Mra migrace vech poad7 je pomr migranch pohyb vech poad ve sledovanm roce ke stednmu stavu sledovan kohorty (117-2) v danm roce. Kumulac tchto mr pro uritou generaci zskme odhad prmrnho potu migranch pohyb8 za pedpokladu neexistence mrtnosti. K odhadu prmrnho potu migranch pohyb, kter m osoba v uritm vku ped sebou pi zachovn souasn rovn mrtnosti se kombinuj migran tabulky vech poad9 a pravdpodobnosti peit, dan mrtnostn tabulkou (432-3).
4 Odpovdajc angl. ter. je non-migrant table.

818 Pi studiu migrace mezi dvma msty v prbhu asu se obvykle pouv index migran intenzity1. Pi jeho vpotu je v itateli poet migrant z msta A do msta B, ve jmenovateli souin potu obyvatel v mst B na konci sledovanho obdob a potu obyvatel v mst A na potku obdob, kte se doili i konce obdob. Pokud tento index vydlme pomrem celkovho potu migrant k druh mocnin potu obyvatel v zemi, zskme index migran preference2, kter se pouv pro hodnocen smrovn migranch proud, danho rozdlnou atraktivitou jednotlivch mst. 819 Migran modely1 se dl na dv kategorie. Prvn z nich dv do vztahu migran proudy (803-9) mezi dvmi oblastmi, a sociln, ekonomick a demografick promnn. Tyto promnn jsou oznaovny jako vytlaujc faktory migrace2, kter zahrnuj dvody odchodu ze zem pvodu, pitahujc faktory migrace3, kter charakterizuj atraktivnost clov oblasti, a mezilehl pekky4 mezi dvma oblastmi. Nejjednodu z tchto model jsou gravitan modely5: proudy mezi dvma oblastmi jsou pmo mrn poetn velikosti jejich populace a inverzn proporcionln jejich vzjemn vzdlenosti6, kter vyvolv jejich slu. Ostatn modely pedpokldaj, e proudy jsou proporcionln k pleitostem clov oblasti a inverzn proporcionln k rozdlu poskytovanch pleitost7 mezi vchoz a clovou oblast. Modely z druh kategorie jsou stochastick modely (730-5) a tkaj se spe jednotlivc ne populac. Tyto modely vztahuj pravdpodobnost sthovn k uritmu potu osobnch charakteristik, jako je nap. vk nebo pedchoz historie migrace.
2, 3 Vytlaujc faktory migrace je peklad z angl. push factors a pitahujc faktory migrace z angl. pull factors.

110

Kapitola devt Ekonomick a sociln aspekty populanho vvoje

901 Studiem ekonomickch a spoleenskch podmnnost populanho vvoje na stran jedn a studiem dsledk populanho vvoje na ekonomick a sociln procesy se zabv ekonomick a sociln demografie (104-1, 104-2). Zabv se vztahy, kter existuj mezi populac a zdroji1, ktermi ekonomika dan spolenosti disponuje a kter j umouj vytvet bohatstv a zajiovat sluby n. realizovat produkci2. V posledn dob se draz pi tomto studiu sousteuje na vztah mezi populanm rstem (703-1) a jeho slokami a ekonomickm rstem (903-1), zejmna s ohledem na spotebu3, spoen 4 a investice5. 902 Posouzen vztahu mezi velikost populace a zdroji vede k pojmu pelidnn1 nebo nedolidnn2. Tyto ter. jsou vymezeny pouze vzhledem k urit rovni rozvoje. Jestlie ani vt ani men velikost populace nevykazuje vhody, lze ci, e bylo dosaeno populanho optima4 n. optimln velikosti populace4. Pokud se jedn o ekonomick vhody, hovome o ekonomickm optimu5. Diskuse o ekonomickm optimu, kter je obtn urit, se vtinou dotk ivotn rovn6 n. ivotnho standardu6. Pro jej vystien se pouv vytvoen nrodn dchod na obyvatele7.
5 Podobn se nkdy pouv v obdobnm smyslu termn sociln optimum. 6 Nkte ekonomov uveden dva termny rozliuj. Pojem ivotn standard pouvaj jako pijat cl, kterho m bt dosaeno, a ivotn rove jako skuten dosaen standard. 7 Nrodn dchod je vtinou nahrazovn hrubm nrodnm produktem na obyvatele (pod vlivem angl. se asto pouv syn. hrub nrodn produkt na hlavu), kter je zaloen na koncepci hodnoty pidan zpracovnm. Od nrodnho dchodu n. istho nrodnho produktu se li zahrnutm resp. odetenm odpis. Pro mezinrodn srovnn se hrub nrodn produkt na obyvatele uvd nkdy v pepotu podle kupn sly.

903 Ekonomov studuj dynamick vztah mezi ekonomickm rstem1 n. ekonomickm rozvojem1 a mrou populanho rstu a zmnami ve struktue obyvatelstva; v souasn dob se mn zajmaj o statick koncept optimln velikosti populace a vce o dynamick koncept optimln mry populanho rstu2, kter by mla odpovdat maximln me rstu ivotn rovn. Tyto vzta111

Kapitola devt hy jsou dleit zejmna v zemch s nzkou ivotn rovn, kter se oznauj jako mn rozvinut zem3 n. rozvojov zem3.
3 Tyto zem se oznauj tak jako nerozvinut na rozdl od zem rozvinutch.

904 Maximln populace1 n. populan maximum1 vyjaduje maximln poet obyvatelstva, kter me t na uritm zem (301-2) za danch podmnek a existujcch zdrojch (901-1); nkdy se tm mysl nejvt poet za pedpokladu udren urit ivotn rovn. Opakem je minimln populace2 n. populan minimum2, kterm se oznauje minimln poet obyvatelstva, kter umouje peit skupiny3. 905 Pojem populan tlak1 je spojen s koncepty poetn velikosti populace a jejich disponibilnch zdroj. Tento tlak je na uritm zem siln nebo slab podle toho, zda obyvatelstvo danho zem je blzko nebo daleko od maximln populace. V souhlase s malthusinskou populan teori2, nazvanou podle jejho autora Thomase Malthuse, bude vdy dochzet k tlaku obyvatelstva na prostedky obivy3. Jakkoliv rst v objemu prostedk obivy zpsob populan rst (701-1) do doby, dokud opt nevznikne populan rovnovha4, kdy ivotn rove (902-6) doshne existenn rovn5, tj. rovn, kter prv posta k peit. Rovnovha bude udrovna odstrannm pebytenho obyvatelstva pozitivnmi zbranami6, nkdy oznaovanmi jako malthusinsk zbrany6 (hladomor, epidemie, vlka) nebo preventivnmi zbranami7, event. morlnmi zbranami8, kter spovaj v odkldn satk9 a omezovn pohlavnch styk. 906 Akoli termn malthusianismus1 pvodn charakterizuje teorii Malthuse, pouv se asto k oznaen jakkoliv doktrny, kter poaduje omezen populanho rstu. Podobnou ideologii zastv doktrna neomalthusianismu2; poadovan omezen populanho rstu vak doporuuje doshnout prostedky plnovanho rodiovstv (viz 933). 907 Proces pechodu ze situace, kdy rovn plodnosti a mrtnosti byly zprvu relativn vysok k pozdjm rovnm relativn nzkm, kter se postupn usku teuje ve vech zemch, se nazv demografick revoluce1. V prbhu tohoto procesu z pedrevolunho stavu2 k porevolunmu stavu3, kdy v nkterch zemch vznikaj vt rozdly mezi rovn plodnosti a mrtnosti, dochz asto k pechodnmu rstu4 obyvatelstva. Ekonomov nkdy studuj zmny v produktivit5, tj. v mnostv produkce pipadajc na jednoho pracovnka, ke kter v prbhu tohoto pechodu dochz.

112

Ekonomick a sociln aspekty populanho vvoje

1 Syn. je demografick pechod. Demografick revoluce se tak nkdy oznauje mn vhodn jako vitln revoluce. Teorie demografick revoluce je spojovna s jinmi historickmi procesy jako jsou nap. industrializace, urbanizace, emancipace en, rozvoj a demokratizace vzdln, rozvoj hygieny, lkastv, vdy apod.; tento irok proces zahrnujc vechny aspekty lidskho ivota je mono oznait jako globln revoluci modern doby.

910 Eugenika1 je vdn disciplna, kter studuje kvalitu populace a vnuje pozornost zejmna roli ddinosti2 n. pedvn ddinch znak3, jako jsou nap. barva o, z jedn generace na druhou. Zskan znaky4 nejsou takto pedvny. Letln znaky5 obvykle zpsobuj asn mrt plodu. 911 Pedvn ddinch znak probh prostednictvm gen1, kter jsou pedvny dtem od jejich rodi. Genetika2 je vdeck disciplna, kter se zabv pedvnm a psobenm ddinch znak. Geny jsou neseny chromozmy3, kter tvo dlouh vlkna DNA (deoxyribonukleov kyseliny) umstn v jdru buky. Umstn genu na chromozmu se oznauje jako jeho lokus4. Geny zaujmajc stejn lokus ovlivuj stejn vlastnosti, akoli to mohou init rznmi zpsoby, kter odpovdaj rozdlnm alelm5 genu v danm lokusu. Nov buka vytvoen svazkem dvou sexulnch bunk n. gamet6 v procesu poet (62-1) se nazv zygota7.
1 Souhrn vech gen, kter nese jedinec, se nazv jeho genetick vbava.

912 Uspodan pr gen jedn osoby na stejnm lokusu se oznauje jako jej genotyp1; ten me bt homozygtn2, kdy alely jsou na danm lokusu toton, a heterozygtn3 v opanm ppad. Fenotyp4 sestv z pozorovanch vlastnost urench genotypem a prostedm. Jestlie heterozygtn jedinec (AA) neme bt odlien od homozygtnho jedince (AA), potom alelu A ozname za dominantn5 nad alelou A a A ozname za recesivn6. Geny se rychle a zjevn nhodn promuj; oznauje se to jako jejich mutace7. Panmixie8 n. nhodn vbr partner8 zajiuje nemnnost genotypovho sloen populace. 913 V eugenick politice se asto rozliuje pozitivn eugenika1, kter si klade za cl zvit poet osob s poadovanmi vlastnostmi, od negativn eugeniky2, kter se sna omezit reprodukci osob, o kterch se pedpokld, e penej nedouc znaky n. ddin vady3. Velk pozornost byla vnovna diskuzi o eugenick sterilizaci4, tj. sterilizaci osob, kter mohou penet nedouc znaky na sv potomstvo. Nmitky proti tto metod byly zaloeny na morln m zklad a tak na mal efektivnosti sniovn etnosti recesivnch gen (912-6). Mezi doporuenmi prostedky se doporuuj pedmanelsk vyeten5, kter 113

Kapitola devt mohou budoucm manelskm prm poskytnout informace o pravdpodobnm genetickm pokozen jejich potomk. Budouc partnei mohou tak bt varovni ped uzavenm dysgenickho satku6, ze kterho mohou poetm vzniknout pokozen potomci. 914 Pravdpodobnost, e jedinec v reproduknm vku bude mt urit poet potomk, kte tak doshnou reproduknho vku, me zviset na jeho genotypu (912-1). Tato diferenn reprodukce se oznauje jako selekce1. Selektivn hodnota2 n. adaptivn hodnota2 genotypu je relativn poet dt jednotlivc s danm genotypem, kter se doij reproduknho vku. Stedn selektivn hodnota3 n. stedn adaptivn hodnota3 se rovn prmru selektivnch hodnot genotyp jeho len. Genetick zt4 populace je relativn pokles stedn adaptivn hodnoty vyplvajc z ptomnosti odlinch genotyp s rozlinmi selektivnmi hodnotami. Nhodn kolsn etnosti, se kterou se nachz urit gen v rznch generacch dan populace, se oznauje jako genetick posun5. Genov struktura6 populace odpovd rozloen etnost rznch alel (911-5) na danm lokusu (911-4) mezi leny populace. Genotypov struktura7 populace vystihuje rozloen rznch genotyp na tomt lokusu. 915 V ppad jedince, jeho rodie maj spolenho pedka, dva geny jsou oznaeny jako identick geny1 podle pvodu, jestlie oba ml tent pedek a nachzej se na tomt lokusu. Pravdpodobnost, e nhodn vybran jedinec v populaci je nositelem dvou identickch gen podle pvodu, se oznauje jako ukazatel pokrevnosti2 populace. Ukazatel pbuznosti3 populace je pravdpodobnost, e dva nhodn vybran jedinci maj tyt geny podle pvodu na tomt lokusu. 920 V mnoha studich je obyvatelstvo rozdleno do ady socilnch skupin1 podle zamstnn, pjmu, vzdln nebo podobnch charakteristik socilnho statusu. Jedna z tchto skupin je sociln tda2. Rozdlen spolenosti do ady takovch skupin se nazv sociln stratifikace3. Pohyb mezi jednotlivmi socilnmi skupinami se oznauje jako sociln mobilita4; v sociln hierarchii se rozliuje vzestupn mobilita5 a sestupn mobilita6. Mobilita dt vzhledem k sociln pslunosti jejich rodi se oznauje jako mezigeneran sociln mobilita7.
3 Zvltn postaven v sociln hierarchii m kasta jako uzaven sociln skupina. 7 Sociln mobilita jednotlivce v prbhu jeho ivota se oznauje jako nitrogeneran mobilita.

114

Ekonomick a sociln aspekty populanho vvoje 921 Pracovn mobilita1 je obecn termn, kter zahrnuje zmnu zamstnn2 jednotlivce, pod kterou myslme profesn mobilitu3, zmnu zamstnavatele4 nebo zmnu ekonomickho odvtv5. 922 Zjem o problmy starch osob (324-8) a o demografick strnut (326-3) podntil vznik studi, kter se jako zvltn obor zahrnuj do gerontologie1, do n pat t lkask obor geriatrie2. 930 Za populan politiku (105-2) lze povaovat adu opaten pijatch veejnou sprvou s clem psobit na populan vvoj. Rozliuje se populacionistick1 politika, kter si klade za cl zvtit poetnost populace nebo zvit jej mru prstku event. omezit ponajc populan pokles n. depopulaci2, a politika omezovn poet3 za elem snen populanho rstu. Populacionistickou politiku lze oznait jako pronatalitn4, jejm clem je zvit mru porodnosti (322-1). V protikladu s tm je antinatalitn5 politika, kter usiluje o snen potu narozench. Populan politika me zahrnovat tak politiku perozdlen obyvatelstva6, kterm se mysl jeho poadovan nov zemn rozmstn.
3 Omezovn poet se nkdy oznauje jako populan kontrola (angl.). Tato politika se tak oznauje jako malthusinsk. Soust populan politiky me bt tak politika zahranin migrace, tedy proimigran nebo proemigran.

931 V mnoha zemch existuj pdavky1 n. dvky1 a podpory2, jejich pjemci jsou rodie dt. Pdavky nebo dvky tvo urit mnostv penz, kter jsou poskytovny pravideln, podpora je zpravidla jednorzov. Rodiovsk dvky3 n. dtsk pdavky3 se poskytuj v urit vi rodim podle potu a event. tak st jejich dt. V mnoha finannch systmech existuj slevy na danch4 z pjmu rodi, kter tak zvis na potu dt. V nkterch zemch je vyplcena podpora v matestv bu jako matesk dvka nebo jako porodn5, vyplcen po narozen dtte. Matesk dvky mohou bt vyplceny ji ped narozenm dtte jako prenatalitn dvky6. V nkterch zemch se poskytuj novomanelsk pjky7 novomanelm k pozen bytu nebo k vybaven jejich domcnost.
4 Porodn m charakter jednorzov podpory, matesk dvka je vyplcena po uritou dobu pravideln.

932 Demografick chovn me ovlivnit tak mnoho dalch opaten nap. v oblasti bydlen nebo v oblasti veejnho zdravotnictv1. Poskytovn slueb thotnm enm na prenatalitnch klinikch2 a v dob porodu (603-4*) me pomoci pi sniovn pozdn fetln, dtsk a matesk mrtnosti (410, 411, 413 a 425-5). Sluby, kter jsou primrn ureny na pomoc matkm, se nazvaj

115

Kapitola devt matesk sluby3; takov, kter jsou ureny dtem, se nazvaj sluby dtsk sociln pe4. 933 Populan programy1 vytvoen za elem snen rovn plodnosti v rozvojovch zemch zahrnuj vchovu k plnovanmu rodiovstv2 a sluby plnovanho rodiovstv3, kter jsou bu samostatn nebo spojen se zdravotnickmi programy4 nebo s programy sociln pe5, z nich zejmna pak s mateskmi a dtskmi zdravotnickmi programy6, zamenmi na snen rovn mrtnosti dt. Nkter zem pistoupily k rznm druhm podnt7 a zbran8 motivujcch rozhodovn o velikosti rodiny; je mono se setkat i se socilnm tlakem9 a leglnmi sankcemi10 proti neschvalovanmu chovn ve sfe plozen dt.

116

Druh st ABECEDN REJSTK

A
absolutn etnost absolutn slo absorbce abstinence, periodick abstinence, sexuln adaptivn hodnota adaptivn hodnota, stedn adkulturace administrativn jednotka adolescence adolescentn sterilta adolescentn sub-fekundita afroamerian agittor aglomerace aglomerace, jdro aglomerovan obyvatelstvo akomodace aktivita, ekonomick aktivita, ukazatel aktuln plodnost akumulace vkov akutn nemoc alela alfabet amennorhoea amennorhoea, poporodn amennorhoea, thotensk analfabet analytick data analytick vyrovnn analytik systmov analza analza dat analza, demografick analza, generan 144-2 131-3 809-1 628-4 627-4 914-2 914-3 809-2 302-2* 324-1* 622-8 622-8 334-4* 626-3* 307-1 307-2 306-6* 809-3* 350-3* 350-6 636-4* 322-8* 423-9 911-5 342-2 620-7 620-9 620-8 342-3 222-3* 151-3 225-9 132-1 222-3 103-1 103-4

analza, intervalov analza, kohortn analza, longitudinln analza migrace, longitudinln (generan) analza, okamikov analza, panelov analza, transversln animarum, status anketa anonymn vpis anovulan cyklus antikoncepce antikoncepce, hormonln antikoncepce, mra pouvn antikoncepce, mra selhn antikoncepce, nitrodlon antikoncepce, perorln antikoncepce, podl souasnch uivatel antikoncepce pomoc steroid antikoncepce, selhn antikoncepce, spolehlivost antikoncepce, innost antikoncepce, zastoupen novch uivatel antikoncepn metody antikoncepn metody, pirozen antikoncepn metody, speciln antikoncepn pilulka antikoncepn prostedek antikoncepn el antinatalitn arch arch, bytov arch, hromadn arch, osob stanch oddlen

103-5 103-4 103-4 817-1 103-5* 103-4* 103-5 214-6* 203-4* 215-9* 622-6 627-1 630-2 626-4* 625-7 629-10 630-1 626-8 630-3 625-3 625-4* 625-4 626-4 627-3 628-2 628-1 630-4 628-1* 629-5 930-5 206-2* 207-2* 207-3 207-4* 119

Mnohojazyn demografick slovnk arch, pro bytovou domcnost arch, pro domcnost arch, pro stavn domcnost arch, stac arch, vpisov aritmetick prmr aritmetick sted ascendenn ascendent asimilace asocian tabulka ateista atraktivita, ukazatel autochton autonomn oblast autonomn teritorium 207-2* 207-2 207-4* 206-2* 215-11 140-2 140-1* 114-2* 114-2* 809-3 131-7* 341-6* 152-4* 332-2* 303-2* 305-7 bilance, obyvatelstva bilance, pirozen mny bilance, iv narozench a zemelch bilingvn biografie pracovnho ivotnho obdob biologick rodina biologick mrtnost biometrie biosociln pohyb bimovn, seznam blok domovn Bck-Kuczynskho mra Bckova mra bod, mrt bod, vchoz bratr bratr, nevlastn bratr, plnorodn bratr, polorodn buka, ensk zroden bydlc obyvatelstvo bydlc rodk bydlit bydlit, hlavn bydlit, obvykl bydlit, obyvatelstvo s obvyklm bydlit, osoba bez stlho bydlit, prvn bydlit, trval bydlit, trval nov bydlit, trval pedchoz bydlit, vedlej bydlit, zmna byt byt, nedolidnn byt, neobydlen 814-2* 701-7* 701-7* 340-5* 361-1* 113-1 424-1* 104-6 201-10* 214-8 210-4 711-3* 711-3* 437-3 720-6 113-2 113-5 113-2* 113-2* 602-3 310-1 802-11* 310-6 310-6* 310-6* 310-1* 310-8 310-6* 310-6* 801-5 801-4 310-6* 213-5 120-1 120-6 120-7

B
barevn ple barevn barirov metoda barva barva pleti bastard batole bloch bern kniha bern rula bez odpovdi bez vyznn bezdtn rodina bezdtnost bezdomovec bezprostedn pina smrti bezvrec bl osoba bilance, migrace bilance, migran 120 334-3* 334-3 628-1* 334-1 334-1* 610-6* 323-6* 334-2 214-10* 214-10* 205-3* 341-6* 112-1* 623-2* 310-8* 421-6 341-6 334-2* 805-2* 701-6*

Rejstk byt, przdn byt, pelidnn byt, uivatel byt, voln byt, zazen bytost, lidsk bytov domcnost, arch bytov jednotka bytov arch bytov dm 121-2* 120-5 111-2* 120-7* 121-2* 321-5* 207-2* 120-1* 207-2* 120-1* crkevn satek civiln matrika cizinec cizinec, na nvtv cizinec, s pechodnm bydlitm cizinec, se stlm bydlitm cizozemec coitus interruptus colpotomie cyklick kolsn cyklus cyklus, anovulan cyklus, menstruan 503-2 211-4* 330-2 331-8* 331-8 331-7 331-7* 628-3 631-4* 150-4 343-8 622-6 622-2

C
celibt celkov migrace, mra celkov mra celkov porodnost, hrub mra celkov tendence celkov mry plodnosti celkov stn celkov poet proitch let celkov prstek, mra celoivotn emigrant, zastoupen celoivotn imigrant, zastoupen celoivotn migrant censov domcnost censov rodina census populan centil centrln mra centrln zpracovatelsk jednotka cesta za prac cesta za rekreac cestujc, seznam clov zem crkevn matrika 515-2* 815-4 134-7* 632-3 150-2* 633-7 202-2 433-3* 702-1 816-5 816-4 802-11 110-4* 115-1* 202-1* 142-4* 135-10* 226-1 801-9* 801-12 812-8 801-5* 214-1

ra ivota as, rozloen as, sdlen asn fetln mrtnost asn mrtnost asn mrtnost, kvocient asov ada asovn asovn porod st, mstsk st obce st populace st, zemn sten nezamstnanost ekac doba ernoch erpan etnost, absolutn etnost dalch satk, relativn etnost konen etnost nemocnch v populaci 437-2 138-2* 227-9 411-3 410-4 412-4 150-1 138-2 612-1 306-7* 306-1* 101-6 302-1 351-6 425-4* 334-4* 206-7 144-2 524-3 138-3 420-4* 121

Mnohojazyn demografick slovnk etnost opakovn etnost potk nemoc etnost prvnch satk etnost skupinov etnost satk etnost relativn etnosti, rozdlen etnosti, rozloen innost, vdlen inn vdlen inn vdlen, koncepce inovn dm pek seln data seln tabulka seln daj slice, preference slo absolutn slo pomrn slo pomrn intenzitn slo pomrn srovnvac slo pomrn, struktury slo pomrn syntetick slo relativn slo zaokrouhlen ist demografie ist emigrace ist imigrace ist kumulativn plodnost ist migrace ist migrace, mra ist mra reprodukce ist plodnost ist reprodukce ist smnn mra ist stedn dlka ekonomick aktivity ist mezithotensk interval ist nrodn produkt 122 347-7* 420-3* 520-9* 144-2* 520-9* 144-3 144-1 144-1* 350-3 350-1* 350-1* 120-1* 629-6 130-2* 131-4 130-2 152-2 131-3 132-4 133-5 133-1 133-2 132-5* 131-3* 152-1 102-5* 805-6 805-5 636-5 805-2 815-3 711-3 601-6 710-4 711-3* 362-8 613-5 902-7* itn len domcnosti len rodiny pomhajc len vrobnch a zemdlskch drustev lovkoroky lovk tec zazen tvercov odchylka, prmrn tvr tvrtletn ukazatel tvrt vk tyata 221-6 111-1 353-5 353-7* 135-7 321-5 227-5* 141-8 306-7* 137-4* 324-8* 606-3*

D
dal satek dan, sleva daov poplatnci, seznam data analytick data seln data elektronick zpracovn data hrub data kontrola data primrn data surov data uchopen data, vstup data, vydn data, vstup data, zkladn databanka databze, systm ovldn datov kartotka datum narozen datum udlosti datum vchoz dvka dvka, matesk 514-9 931-4 812-5 222-3* 130-2* 225-1 131-1* 220-8* 131-1* 131-1* 228-3* 228-1 220-9* 228-6* 131-1 227-2 227-2* 213-2* 327-6 212-3* 720-6* 931-1 931-5*

Rejstk dvka, prenatalitn dvka, rodiovsk dvkov zpracovn dcera de jure obyvatelstvo debilita decil ddin vada ddinost ddin znak definitivn definitivn ukazatel dlka ekonomick aktivity, ist stedn dlka ekonomick aktivity, hrub stedn dlka ekonomick aktivity, stedn dlka lidskho ivota dlka nemoci, prmrn dlka neptomnosti dlka pobytu dlka prognzy dlka studia dlka studia, prmrn dlka koln dochzky dlka thotenstv, obvykl dlka thotenstv, skuten dlka ivota, maximln dlka ivota, medinov dlka ivota, modln dlka ivota, normln dlka ivota, pravdpodobn dlka ivota pi narozen, pravdpodobn dlka ivota, stedn dlnk, dlnice dlnk, kvalifikovan dlnk, nekvalifikovan 931-6 931-3 227-7 112-7 310-1* 605-9 142-3 913-3 910-2 910-3 136-2 136-4 362-8 362-7 362-6 434-3 425-4 801-7 801-8 720-3 342-5* 347-5 342-5 603-2* 603-2* 434-4 434-1* 434-2* 434-2 434-1 434-1* 433-3* 354-2 354-5 354-7 dlnk, nezemdlsk dlnk, polokvalifikovan dlnk, pomocn dlnk, seznn dlnk, ve slubch dlnk, zauen dlnk, zemdlsk dloha demogeografie demograf demografick analza demografick doktrna demografick metodologie demografick reprodukce demografick revoluce demografick s demografick statistika demografick studie demografick teorie demografick innost demografick udlost demografick mrtnostn tabulka demografick mldnut demografick strnut demografick uen demografick zkoumn demografick demografick jev demografick model demografick odhad demografick proces demografick pechod demografick statistik demografie demografie, ist demografie, ekonomick demografie, formln demografie, historick 354-3* 354-6 354-7* 356-4* 354-3* 354-6* 356-4 602-9 102-9* 101-1* 103-1 105-1* 102-5* 710-1* 907-1 437-1 130-1 102-7 105-1 625-4* 201-3 435-4 326-4* 326-3* 105-1* 102-7* 101-1* 103-2 730-1* 721-2 201-7* 907-1* 130-1* 101-1 102-5* 104-1 102-9 102-1 123

Mnohojazyn demografick slovnk demografie, kvalitativn demografie, kvantitativn demografie, matematick demografie, popisn demografie, potenciln demografie, prehistorick demografie, regionln demografie, sociln demografie, teoretick demometrie depopulace deportace drn ttek drova descendenn descendent deterministick model dti dti, ideln poet dti, narozen dti narozen matce, pedchoz dti narozen, poad dti, nechtn dti, neoekvan dti, neplnovan dti, oekvan poet dti, plnovan poet dti, poet dovajcch dti, pedpokldan poet dti, pedkolnho vku dti, koln dti, z nynjho manelstv, poet dti, zvisl dti, iv narozen dtsk sociln pe, sluba dtsk mrtnost dtsk mrtnost, mra 124 104-3 102-9* 102-6 102-3 103-6* 102-2* 102-9* 104-2 102-5 104-6* 930-2 808-3* 224-3 224-4 114-1* 114-1* 730-4 112-5 625-2* 601-3 611-3 611-9 624-5* 624-5* 624-5* 625-2* 625-2 430-1* 625-2 323-7 323-8 611-2 358-4 601-5 932-4 414-2 414-6 dtsk pdavek dtstv dtstv, prvn dtstv, ran diafragmatick pesar diagram diagram Lexisv dialekt dialogov diference, vpoet konench diferenn indexy migrace diferenn metoda diferenn mra diferenn plodnost diferenn ukazatel diferenn mrtnost dl stn dl tabulka dlovedouc diplom diplom, vysokokolsk disk diskrtn distributor dt dt, donoen dt, legitimn dt, manelsk dt, narozen mimo manelstv dt, nedonoen dt, nelegitimn dt, nezral dt, poad dvka dlouhodob projekce dlouhodob trend dlouhovkost dny, neplodn 931-3 323-2 323-6* 410-3* 629-3 155-2 437-1* 340-2* 228-2 151-6 816-6 814-1 134-6* 601-8 134-6* 402-1 202-3 131-9 355-2* 342-7* 343-11 226-5 143-3 626-3* 323-3 605-3 610-2 610-2 610-6 605-4 610-6 605-8 611-1 321-4 720-4* 150-2* 327-2* 628-5

Rejstk doba ekac doba karenn doba mezi vdovstvm a dalm satkem, prmrn doba od satku k narozen dtte n-tho poad doba pobytu doba pracovnho ivota, prmrn doba pedpokldanho poet doba trvn manelstv doba trvn manelstv, prmrn dobrovoln migrace dobrovoln przkum doasn neplodnost doasn neptomn doasn svazek doasn zemn pohyb dohad dochzka koln dochzka koln, dlka dochzka koln, povinn dojdjc dojdn doklad doklad matrin doklad zkladn dokonen lta dokonen vk doktrna demografick domc domck pracovnk domcnost domcnost, arch domcnost, arch pro bytovou domcnost, arch pro stavn domcnost, censov domcnost, len 425-4* 425-4* 524-5 612-7 804-2 362-9 613-1 524-2 524-5* 806-1 205-2 621-5 310-4 503-6 801-6 154-4 346-4 342-5 342-1* 801-9* 801-9* 211-3* 211-3 221-2 322-2 322-2* 105-1* 304-1* 354-1 110-3 207-2 207-2* 207-4* 110-4* 111-1 domcnost, hlava domcnost, jednolenn domcnost, jednotlivc domcnost, nestavn domcnost, pednosta domcnost, rodinn domcnost, rodinn nepln domcnost, rodinn pln domcnost, sloen domcnost, soukrom domcnost, stavn domcnost, velikost domcnost, vcelenn nerodinn domicilace dominantn domorod rezervace domorodec domovn blok domovn list donoen dt doplovati dorstajc generace dosaen vzdln, statistika dosaen stupe studia dosaen vk v danm roce dospl, mrtnost dosplost dospl dotaz osobn dotaz pm dotaznk dotazovac metoda dotazovan doit, funkce doit jako svobodn, pravdpodobnost doit, nadje doit, nadje pi narozen 111-2* 110-6 111-10* 110-4* 111-2 110-4* 111-10* 111-10* 111-5 110-4 110-5 111-11 111-10* 212-3* 912-5 304-4* 332-1* 210-4 206-2* 605-3 213-4* 116-6* 342-4* 342-5* 322-4 414-4 324-4 324-5 203-6 203-6* 206-3 203-11 204-1* 432-3 522-7 433-3 433-4 125

Mnohojazyn demografick slovnk doit, pravdpodobnost dovajc dovajc dti, poet dovajc se jako nesvobodn, poet dovajc se jako svobodn, poet dovajc, tabulka dovajc, tabulkov poet druh druh operac druh generace druhotn jednotka druhotn migrace druhotn migrant druh stupe, kolstv druka dritel, neoprvnn dchod, nrodn na obyvatele dchod, odchod dchodce, dchodkyn dchodce, invalidn dchodce, sociln dchodce, starobn dchodce, vojensk dchodce, ze sttn sluby dchodov vk dm, bytov dm, inovn dm, rodinn dm, soukrom dm, vcerodinn due due, seznam duevn vada duevn zralost dvojata dvojata, dvouvajen dvojata, jednovajen 126 431-6 432-4 430-1* 522-6 522-5 432-3* 432-3 503-3* 220-7 116-9* 162-6 806-4 806-4* 343-7 503-3* 121-4 902-7 361-4 358-6 358-6* 358-7 358-6* 358-6* 358-6* 324-7 120-1* 120-1* 120-1* 120-1* 120-1* 110-2* 214-6 360-4 327-4* 606-3 606-5 606-4 dvoj sttn obanstv dvojjazyn dvojnsobn zapotvn dvojvchodn tabulka dvojvchodn tabulka satenosti dvouvajen dvojata dysgenick satek 331-6 340-5 230-5* 153-4* 522-4 606-5 913-6

E
efektivnost migrace, index ekologick ekologie ekologie, lidsk ekonomick aktivita ekonomick aktivita, ist stedn dlka ekonomick aktivita, hrub stedn dlka ekonomick aktivita, odchod ekonomick aktivita, optovn vstup ekonomick aktivita, pravdpodobnost odchodu ekonomick aktivita, pravdpodobnost vstupu ekonomick aktivita, prmrn vk odchodu ekonomick aktivita, prmrn vk vstupu ekonomick aktivita, prvn vstup ekonomick aktivita, peruen ekonomick aktivita, stedn dlka ekonomick aktivita, tabulka ekonomick aktivita, ukazatel intenzity odchodu 815-5 104-5* 104-5* 104-5 350-3* 362-8 362-7 361-3 362-1* 361-8 361-6 362-5 362-4 362-1* 362-1* 362-6 362-1 361-7

Rejstk ekonomick aktivita, ukazatel intenzity vstupu ekonomick aktivita, ukazatel asti ekonomick aktivita, vk odchodu ekonomick aktivita, vk vstupu ekonomick aktivita, vstup ekonomick demografie ekonomick zvislost, ukazatel ekonomick odvtv, zmna ekonomick optimum ekonomicky aktivn obyvatelstvo ekonomicky neaktivn obyvatelstvo ekonomick region ekonomick rozvoj ekonomick rst elektromechanick stroj elektronick zazen elektronick zpracovn elektronick zpracovn dat elektronick pstroj embryo embryologie embryonln mrtnost emigrace emigrace, ist emigrant emigrant celoivotn, zastoupen emigranti, zastoupen emigrovat endemick nemoc endemie endogamie 361-5 350-6* 362-3 362-2 361-2 104-1 358-9 921-5 902-5 350-1 350-2 302-6 903-1 903-1 224-2 224-1* 220-5 225-1 224-1 602-7 602-7* 411-1* 803-5 805-6 802-5 816-5 816-2 802-9 423-1* 423-1 506-1 endogenn kojeneck mrtnost endogenn mrtnost epidemick nemoc epidemie epidemiologick statistika epidemiologie etapa, ivotn etnick menina etnick nrodnost etnick pslunost etnick skupina eugenick sterilizace eugenika eugenika, negativn eugenika, pozitivn euroasian evakuace existenn rove exodus exogamie exogenn kojeneck mrtnost exogenn mrtnost exponenciln populace exponenciln rst exponenciln rst, mra extern migrace extrapolace exulant 424-3* 424-1 423-5 423-2 423-6 423-6* 323-1* 333-4* 330-4* 330-4* 333-2 913-4 910-1 913-2 913-1 334-4* 808-4 905-5 807-3 506-3 424-3* 424-3 702-4 702-3 702-5 803-3 151-8 802-5*

F
faktick manelstv faktick obyvatelstvo faktick odlouen fakultativn hlen nemoc fatalita, mra federace federln stt fekundita 503-3 310-2* 512-3 423-7* 425-6* 305-4* 305-4 621-1 127

Mnohojazyn demografick slovnk feminita feminita, index fenotyp fertilita fetln mrt fetln mrt, pozdn fetln mrtnost fetln mrtnost, asn fetln mrtnost, index fetln mrtnost, pozdn fetln mrtnost, stedn fetln mrtnost, tabulka fetln mrtnost, ukazatel fiktivn generace fiktivn kohorta filiace foetus formln demografie formovn rodin formul frekvenn tabulka funkce doit funkce logistick funkce tabulky mrtnosti funkce mrt funkce ijcch fze fyzicko-geografick region fyziologick lidnatost fyziologick vk 320-3* 320-5 912-4 623-1 411-2 411-5* 411-1 411-3 413-4 411-5 411-4 413-5 413-3 713-3 138-7 114-5 602-7 102-9 637-8 206-1* 131-7* 432-3 703-10 432-2 433-1 432-3* 810-3 302-5* 313-3* 327-3 generace, fiktivn generace, hypotetick generace, interval mezi nsledujcmi generace, matesk generace, metoda vymelch generace, mlad generace, musk generace, otcovsk generace, prmrn dlka musk generace, prmrn dlka ensk generace, slab generace, star generace, stedn generace, ensk generan analza generan mra generan mra reprodukce generan plodnost generan tabulka generan ukazatel generan mrtnostn tabulka genetick vbava genetick zt genetick posun genetika genetika, lidsk genetika, populac genetika, populan genocida genotyp genotypov struktura genov struktura geny identick geografick mobilita geografick rozloen geografick medin 713-3 713-3* 713-1 116-5* 437-4 116-6* 116-4 116-4* 713-2* 713-2* 116-2* 116-8* 116-7* 116-5 103-4 135-9* 711-7 636-1 153-3* 138-6* 436-2 911-1* 914-4 914-5 911-2 104-4* 104-4* 104-4 810-5* 912-1 914-7 914-6 915-1 801-1 301-3* 140-6*

G
gameta gen genealogie generace generace, dorstajc generace, druh 128 911-6 911-1 215-12 116-1 116-6* 116-9*

Rejstk geografie obyvatelstva geometrick prmr geometrick rst geriatrie gerontologie globln revoluce modern doby graf graf, logaritmick graf, semilogaritmick graf, sloupkov grafick vyrovnn grafick znzornn grafick terminl grafika potaov gramotn osoba gramotnost, statistika gramotnost, ukazatel gravidita gravitan model gymnzium 102-9* 140-3 702-3* 922-2 922-1 907-1* 155-2* 155-6 155-5 155-9 151-2 155-1 228-7 223-3 342-2* 342-4* 342-2* 602-5 819-5 344-4* hlen o potratu hlen o rozvodu hlen o satku hlen o sthovn hlen o mrt hlen statistick hlava hlava domcnosti hlavn bydlit hlavn jdro hlavn msto hlavn migran proud hlavn njemnk hlavn rodina hlavn ivitel hlavy, soupis hledajc zamstnn hmotnost, porodn hodnota, adaptivn hodnota, adaptivn stedn hodnota, nejetnj hodnota, odhadnut hodnota, promnn hodnota, selektivn hodnota, selektivn stedn hodnota, stedn hoch homogamie homogenn homozygtn hormonln antikoncepce hospod, hospodka hospodsk pslunost obyvatelstva hospodstv, vedouc host hovorov jazyk hrabstv hromadn arch 212-2* 212-2* 212-2* 212-2* 212-2* 212-2 110-2* 111-2* 310-6* 111-7 306-5 803-10 121-5* 111-9* 111-3 202-1* 351-4 605-6 914-2 914-3 140-8* 154-3 131-5* 914-2 914-3 140-1* 515-3* 506-5 134-4 912-2 630-2 356-2* 359-1* 356-2* 310-5* 340-4 303-5* 207-3 129

H
handicapovan osoba hardware headship headship ratio heterogamie heterogenn heterozygtn histogram historick demografie historick msto historick kalend historie plodnosti historie, reprodukn hladina spolehlivosti hlen o narozen 360-1 225-3* 111-2* 111-2* 506-6 134-5 912-3 155-8 102-1 306-4* 322-8 638-1* 638-1* 164-7 212-2*

Mnohojazyn demografick slovnk hromadn vbr hrub data hrub migrace hrub mra celkov porodnosti hrub mra manelsk porodnosti hrub mra mimomanelsk porodnosti hrub mra nemanelsk porodnosti hrub mra porodnosti hrub mra pirozenho prstku hrub mra reprodukce hrub mra rozvodovosti hrub mra satenosti hrub mra mrtnosti hrub mra mrtnosti, nepmo standardizovan hrub plodnost hrub reprodukce hrub stedn dlka ekonomick aktivity hrub nrodn produkt na hlavu hrub nrodn produkt na obyvatele hrub ukazatel hubka hustota na 1 hektar zastavn pdy hustota obyvatelstva, mra hypotetick generace hypotetick kohorta hysterotomie 161-8* 131-1* 805-7 632-3 632-4 632-5 632-5 632-2 702-6 711-4 523-2 520-2 401-4 403-5* 601-7 710-3 362-7 902-7* 902-7* 136-8 629-4 313-5* 312-2* 713-3* 138-7* 631-6

CH
chmov tlsko charakteristika variability chlapec choroba chorobn stav chovn, reprodukn chrnnec chromozm chronick migrace chronick nemoc chronologick vk chtn poet dt chyba odhadu chyba pozorovn chyba smrodatn chyba standardn chyba systematick chyba tazatel chyba tdn chyba vbrov chyba vznikl nhodn chybjc odpov chybn vpov 602-4* 141-3* 321-3 420-2* 420-7 624-1 330-1* 911-3 804-4 423-8 327-5 624-5 721-4 164-8 164-4* 164-4 164-8* 164-9 230-8 164-3 164-8* 205-3 230-7

I
ideln poet dt identick geny ilegitimita, podl imigrace imigrace, ist imigrace, selektivn imigrace, vbrov imigran zkony imigrant imigrant celoivotn, zastoupen 625-2* 915-1 632-6 803-4 805-5 811-3 811-3 811-2 802-6 816-4

130

Rejstk imigranti, zastoupen imigrovat incidence, mra index index efektivnosti migrace index feminity index fetln mrtnosti index lidnatosti index maskulinity index matesk mrtnosti index migrace, diferenn index migran intenzity index migran preference index migran innosti index mrtvorozenosti index perinatln mrtnosti index plodnosti index potratovosti index reprodukce index rozvodovosti index mrtnosti, srovnvac index mrtnosti, standardizovan index vitln individuln list individuln migrace individuln strnut indukovan potrat infekn nemoc infekundita infertilita informace input inseminace uml inspektor institut pedagogick integrace inteligenn kvocient intenzita 816-3 802-8 425-2* 132-7 815-5 320-5* 413-4 312-2* 320-5 424-6 816-6 818-1 818-2 815-5 413-2 413-6* 632-8 640-2 711-8 523-6 403-5 403-5* 702-7 207-1 806-2 327-1 604-2 423-4 621-2* 623-2 206-6 228-1* 602-2* 204-3* 344-11* 810-4 327-6* 138-1 intenzita plodnosti v danm obdob intenzita zalidnn intenzitn pomrn slo intercensln odhad interpolace interval, ist mezithotensk interval, mezi nsledujcmi generacemi interval, meziporodn interval, mezithotensk interval, oteven thotensk interval, porodn interval, porodn oteven interval, prvoporodn interval, prvothotensk interval, roztaen interval, spolehlivosti intervalov analza intervalov mra intervalov tabulka intervalov mrtnostn tabulka intervalov ukazatel intervaly mezi thotenstvmi intra-uterine-devices (IUD) invalida invalidita invalidita, pravdpodobnost invalidita, riziko invalidita, tabulka invalidn dchodce investice IUD (intra-uterine-devices) izolt 639-1 312-1 133-5 721-3 151-7 613-5 713-1 612-4 613-4 613-6 612-2 612-5 612-3 613-3 612-6 164-5 103-5 135-8 153-2 436-1* 138-5 613-2 629-10 360-1* 426-4 426-5 426-5* 426-6 358-6* 901-5 629-10 506-2

J
jdro jdro, aglomerace 111-6 307-2 131

Mnohojazyn demografick slovnk jdro, hlavn jdro, rodinn jdro, rodiny jdro, vedlej jazyk jazyk, hovorov jazyk, matesk jazyk, pracovn dc jazyk, programovac jazykov menina jazykov statistika jedin pina smrti jedinec jednoetn porod jednolenn domcnost jednotka jednotka, administrativn jednotka, bytov jednotka, centrln zpracovatelsk jednotka, druhotn jednotka, primrn jednotka, rodinn zkladn jednotka, sprvn jednotka, statistick jednotka, vku jednotka, vbrov jednotka, zkladn sdeln jednotlivec, domcnost jednovajen dvojata jev, demografick jev, ruiv jmenovit vpis 111-7 113-1* 115-2 111-8 340-1 340-4 340-3 227-1* 227-1 333-4* 340-6 421-4 110-2 606-1 110-6 160-3 302-2* 120-1* 226-1 162-6 162-4 115-2* 302-2 110-1 325-1 160-4 210-5* 111-10* 606-4 103-2 103-3 215-9* kalkulaka kandidt satku kanton KAP karenn doba karta kartodiagram kartografie potaov kartogram kartotka kartotka datov kartotka obyvatelstva, stl kasta kategorie, mry druh kategorie, mry prvn klasifikace klasifikace zamstnn klvesnice terminlu klimakterium klinika prenatalitn klouzav prmr kmenov skupina kmotr kmotra kniha bern kniha matrin kniha rodinn koovnk koovn kd kdovn kdovnk koeficient, korekn koeficient progresivnosti koexistence kohorta kohorta, fiktivn kohorta, hypotetick kohortn komponentn metoda 132-3* 514-7 302-4* 626-8* 425-4* 213-3* 155-3* 223-3* 155-3 213-3* 213-2* 213-2 920-3* 133-4* 133-4* 130-7* 352-1 227-8 620-6* 932-2 151-5 333-2* 215-6 215-7 214-10* 211-4* 211-4* 304-2* 304-2 221-3 221-1 221-3* 412-6 703-1* 810-2 116-2 138-7 138-7* 720-5*

K
kdry, stedn odborn kalend, historick kalend, srovnvac 132 355-2 322-8 322-8*

Rejstk kohortn analza kohortn mra kohortn plodnost kohortn tabulka kohortn ukazatel kohortn mrtnostn tabulka koitus kojenci, poet zemelch kojenci, pravdpodobnost mrt kojenec kojeneck mrtnost kojeneck mrtnost, endogenn kojeneck mrtnost, exogenn kojeneck mrtnost, kvocient kojeneck mrtnost, mra kojeneck mrtnost, upraven kvocient kojen kolektivn migrace kolsn kolsn, cyklick kolsn, nhodn kolsn, nepravideln kolsn, periodick kolsn, residuln kolsn, seznn kolonie kombinan tabulka kombinan tdn kombinovan vk komisa, metoda stn komisa stac komponentn metoda komponentn metoda, kohortn koncepce koncepce, mra koncepce, pracovn sly 103-4 135-9 636-1 153-3 138-6 436-2* 627-2* 412-1 412-5* 323-5 410-1 424-3* 424-3* 412-2 412-2* 412-5* 622-4 807-1 150-3 150-4 150-7 150-6 150-4* 150-6* 150-5 810-1 131-7 131-7* 520-12 203-11* 204-2* 720-5 720-5* 602-1 638-9 350-1* koncepce, produkt koncepce, pedmanelsk koncepce, vdlen innch kondom konec svazku konen etnost konen plodnost konen pina smrti konen satenost konen diference, vpoet konen poet dt konfesn statistika konkubna konkubint konsensuln manelstv konsistence, zkouka konskripn seznam kontingenn tabulka kontingent kontracepce kontrola kontrola dat kontrola populan kontrola porodnosti kontrola porodnosti, metody kontrola vrohodnosti kontroln przkum kontrolor kontrolovan konurbace konzumace manelstv korekn koeficient korelan tabulka korespondenn przkum koen kraj krajsk msto krtkodob prognza krb 602-6 610-5 350-1* 629-1 510-2 138-3 636-4 421-6* 520-9* 151-6 637-6 341-1 503-3* 503-3* 503-4 221-7 214-11* 131-7* 163-3* 627-1* 213-7 220-8* 930-3* 624-6 627-3 221-6* 230-9 204-3* 130-5 307-4* 505-5 412-6 131-7* 203-7* 432-5 302-3* 306-6* 720-4 110-3* 133

Mnohojazyn demografick slovnk krb, seznam kreslic zazen krev smen kest kest, z nouze kest, zznamn lstek kivka soutov ken Kuczynskho mra kuchyn kultovn statistika kumulace kumulativn plodnost kumulativn plodnost, ist kumulativn podl rozvod kumulovan etnost satk kvalifikace profesn kvalifikovan dlnk kvalita populace kvalita, przkum kvalitativn demografie kvalitativn znak kvalitativn znaky obyvatelstva kvantil kvantitativn demografie kvartil kvartilov odchylka kvartilov rozpt kvartilov rozpt, polovina kvazistabiln populace kvocient kvocient asn mrtnosti kvocient inteligenn kvocient kojeneck mrtnosti kvocient kojeneck mrtnosti, upraven kvocient novorozeneck mrtnosti kvocient odchodu 134 214-9 228-7* 334-4* 214-2 214-4* 215-2 155-10* 334-4* 711-3* 120-2* 341-1* 152-2* 636-2 636-5 523-6* 520-9* 354-4 354-5 104-3* 230-10 104-3 131-6 104-3* 142-1 102-9* 142-2 141-6 141-5 141-6* 703-7 135-5 412-4 327-6* 412-2 412-5* 412-3 347-2 kvocient (pravdpodobnost) peit, metoda kvocient setrvn ve kole kvta kvtn vbr kvty, systm kyret kyvadlov migrace 814-3 347-3 163-3 163-2 811-4 604-6 801-9

L
laparoskopie laparotomie legln obyvatelstvo legln potrat legitimace legitimita legitimn dt legitimn narozen legitimn plodnost legitimn plodnost, mra lta, dokonen letalita, specifick mra letln znak letit osoba levoboek Lexisv diagram lhta, vdovsk lid lid, stn lid lid mlad lidnatost, fyziologick lidnatost, index lidnatost, maximln mon lidnatost, mra lidnatost, na jednotku obdlan pdy lidnatost, obecn mra 631-4* 631-4* 310-1* 604-4 610-9 610-1 610-2 610-3 633-5* 633-5 322-2 421-10* 910-5 324-8* 610-6* 437-1* 510-5* 333-3 202-1 321-5* 324-3* 313-2* 312-2* 313-6 312-2 313-2 312-2*

Rejstk lidnatost, optimln lidnatost, srovnvac ukazatel lidnatost, zemdlsk lidnatost, zemdlsk na jednotku obdlan pdy lidsk bytost lidsk ekologie lidsk genetika lidsk populace, reprodukce lidsk ivot, dlka lidsk ivot, prodluovn life-time migrant list list, domovn list, individuln list, o prohldce mrtvho list, oddac list, rodinn list, mrtn listages lstek lstek, o mrt lstek, stac lstek, zznamn lstek, zznamn o ktu lstek, zznamn o pohbu lstek, zznamn o satku listing lstkovnice logaritmick stupnice logaritmick graf logistick funkce logistick populace lokalita, sdeln lokalita, zemn lokus longitudinln analza longitudinln analza migrace (generan) 313-7 313-1 313-3* 313-3 321-5* 104-5 104-4* 101-1* 434-3 327-2 802-11 206-2 206-2* 207-1 430-2 505-3 638-1 430-1 223-1* 213-3 430-1* 206-2* 215-1 215-2 215-4 215-3 223-1* 213-3* 155-6* 155-6 703-10 703-9 210-5* 306-1* 911-4 103-4 817-1 longitudinln tabulka longitudinln mrtnostn tabulka losovn Lotkova mra 153-3* 436-2* 161-2* 703-1*

M
magnetick pska majitel realit makrodata makrosimulace mal hospodstv, njemce malthusianismus malthusinsk populan teorie malthusinsk zbrana malthusovsk populace manar, manarka manuln pracovnk manuln zamstnn manel manel manelka manelsk plodnost manelsk plodnost, mra manelsk plodnost, mry podle vku manelsk plodnost, hrnn manelsk porodnost, hrub mra manelsk reprodukce, mra manelsk sloka manelsk dt manelsk obyejov prvo manelsk zkonodrstv manelsk pr manelsk stav manelsk ivot 226-4 121-1* 131-1* 730-7 356-3* 906-1 905-2 905-6 702-4* 353-2* 354-2* 352-2* 501-6 501-5 501-7 635-1 633-5 635-3 639-5 632-4 712-3 712-1 610-2 502-2 502-1 501-8 515-1 510-1 135

Mnohojazyn demografick slovnk manelstv manelstv, doba trvn manelstv, faktick manelstv, konsensuln manelstv, konzumace manelstv, mra rozvodovosti manelstv, mra rozvodovosti podle doby trvn manelstv, nerozluitelnost manelstv, osoba alespo jednou vstoupiv manelstv, platn manelstv, pravdpodobnost rozpadu manelstv, prohlen neplatnosti manelstv, prmrn doba trvn manelstv, prmrn poet dt manelstv, rozpadl manelstv, s ukonenou plodnost manelstv, smen manelstv, souasn manelstv, znik mapa statistick maskulinita maskulinita, index masov migrace malika matematick demografie matesk dvka matesk generace matesk reprodukce, mra matesk sluba matesk kola matesk mrtnost matesk mrtnost, index 136 501-2 524-2 503-3 503-4 505-5 523-3 523-5 512-1 515-8* 513-2 524-1 513-1 524-5* 637-4 512-7 637-5 506-4 637-1 510-3 155-3* 320-3 320-5 807-2 629-10 102-6 931-5* 116-5* 711-2* 932-3 344-2 424-5 424-6 matesk a dtsk zdravotnick program matesk jazyk matestv maticov metoda projekc matka matrin doklad matrin kniha matrin zpis matrin zpis, obdob matrika matrika crkevn matrika civiln matrika narozen matrika satk matrika mrt matrik maximln dlka ivota maximln mon lidnatost maximln populace maximum, populan medin medin, geografick medin, vkov medinov dlka ivota medinov vk pi prvnm satku megalopolis mechanick zpracovn mna, bilance pirozen mna, obyvatelstva mna, pirozen mna, pirozen bytek mna, statistika pirozen mna, udlost pirozen menarche mn rozvinut zem mnlivost mnlivost, ukazatel 933-6 340-3 114-6* 720-7 112-4 211-3 211-4* 211-3* 212-3* 211-4 214-1 211-4* 211-5 211-7 211-9 211-11 434-4 313-6 904-1 904-1 140-6 140-6* 326-2 434-1* 521-6 307-5* 220-4 701-7* 201-9 201-10 701-8* 212-1 211-1 620-5 903-3 141-1 141-3

Rejstk menopauza menses menstruace menstruace, posledn menstruace, regulace menstruan cyklus menina menina, etnick menina, jazykov menina, nboensk menina, nrodnostn mentln vk men zkladn tlesn teploty, metoda msky msn ukazatel mestic msto msto, historick msto, hlavn msto, krajsk msto, okresn mstsk st mstsk obec mstsk obyvatelstvo mstsk sdlo mstsk zem mstys mansk kola metoda barirov metoda diferenn metoda dotazovac metoda kohortn komponentn metoda komponentn metoda kvocient (pravdpodobnost) peit metoda men zkladn tlesn teploty 620-6 620-3 620-3 603-2* 604-7* 622-2 333-4 333-4* 333-4* 333-4* 333-4* 327-4 628-6 620-3* 137-4* 334-4* 306-4 306-4* 306-5 306-6* 306-6* 306-7* 311-2 311-4 306-4* 311-2* 306-3* 344-3* 628-1* 814-1 203-11 720-5* 720-5 814-3 628-6 metoda nejmenho soutu tverc metoda nejmench tverc metoda neplodnch dn metoda nepm standardizace metoda projekc, maticov metoda pm standardizace metoda pirozenho prstku metoda residuln metoda stacch komisa metoda vymelch generac metodologie demografick metody antikoncepn metody antikoncepn, pirozen metody antikoncepn, speciln metody kontroly porodnosti metody plnovanho rodiovstv, pirozen metropolitn ps metropolitn statistick zem, standardn metropolitn zem meze spolehlivosti mezigeneran sociln mobilita mezilehl pekky mezinrodn migrace meziporodn interval mezithotensk interval mezithotensk interval, ist migrace, analza migrace, bilance migrace, celkov mra migrace, ist migrace, ist mra migrace, diferenn indexy migrace, dobrovoln 151-4* 151-4 628-4 403-4 720-7 403-3 814-2 814-1 203-11* 437-4 102-5* 627-3 628-2 628-1 627-3 628-4* 307-5 307-4* 307-4* 164-5* 920-7 819-4 803-2 612-4 613-4 613-5 817-1 805-2* 815-4 805-2 815-3 816-6 806-1 137

Mnohojazyn demografick slovnk migrace, druhotn migrace, extern migrace, hrub migrace, chronick migrace, index efektivnosti migrace, individuln migrace, kolektivn migrace, kyvadlov migrace, longitudinln (generan) analza migrace, masov migrace, mezi mstem a venkovem migrace, mezinrodn migrace, mra migrace, mra vech poad migrace, objem migrace, opakovan migrace, podle poad migrace, posledn migrace, postupn migrace, pracovn migrace, pracovn phranin migrace, pravdpodobnost podle poad migrace, pravdpodobnost prvn migrace, primrn migrace, pidruen migrace, pm zjiovn migrace, pitahujc faktory (pull factors) migrace, ron mra migrace, rodin migrace, etzov migrace, saldo migrace, seznn migrace, skupinov migrace, spontnn 138 806-4 803-3 805-7 804-4 815-5 806-2 807-1 801-9 817-1 807-2 804-5 803-2 815-1 817-7 805-7 804-4 804-1 802-7 804-6 806-5 803-2* 817-6 817-2 804-4* 806-4 812-2 819-3 815-2 806-3 806-4* 805-2 801-10 807-1 806-1 migrace, statistika migrace, vnj migrace, vnitrosttn migrace, vnitn migrace, voln migrace, vynucen migrace, vytlaujc faktory (push factors) migrace, z dvodu odchodu do dchodu migrace, z dvodu satku migrace, zahranin migrace, zptn migran bilance migran intenzita, index migran modely migran pohyb migran pohyby, prmrn poet migran politika migran preference, index migran proud migran proud, hlavn migran prstek migran saldo migran statistika migran tabulky prvnho poad migran tabulky vech poad migran bytek migran innost, index migrant migrant, celoivotn migrant, druhotn migrant, life-time migrant, primrn migrant, zptn migranti, zastoupen mikrocensus 813-1 803-3 803-1 803-1 806-1 808-1 819-2 806-7 806-6 803-2 804-3 701-6* 818-1 819-1 805-1 817-8 811-1 818-2 803-9 803-10 805-5 701-6 812-1 817-4 817-9 805-6 815-5 802-4 802-11 806-4* 802-11 806-4* 804-3* 816-1 202-5

Rejstk mikrodata mikrosimulace mimo manelstv narozen dt mimomanelsk plodnost mimomanelsk porodnost, hrub mra mimomanelsk sloka miniinterrupce minimln populace minimln satkov vk minimum populan minul msto bydlit mra mra Bck-Kuczynskho mra Bckova mra celkov mra celkov migrace mra celkov porodnosti, hrub mra celkovho prstku mra centrln mra ist migrace mra dtsk mrtnosti mra diferenn mra exponencilnho rstu mra fatality mra generan mra hustoty obyvatelstva mra incidence mra intervalov mra kohortn mra kojeneck mrtnosti mra koncepce mra Kuczynskho mra legitimn plodnosti mra letality specifick mra lidnatosti mra lidnatosti, obecn 131-1* 730-8 610-6 633-6* 632-5 712-2 604-7 904-2 504-1 904-2 802-1 133-4 711-3* 711-3* 134-7* 815-4 632-3 702-1 135-10* 815-3 414-6 134-6* 702-5 425-6* 135-9* 312-2* 425-2* 135-8 135-9 412-2* 638-9 711-3* 633-5 421-10* 312-2 312-2* mra Lotkova mra manelsk plodnosti mra manelsk porodnosti, hrub mra manelsk reprodukce mra matesk reprodukce mra migrace mra migrace vech poad mra migrace, ron mra mimomanelsk porodnosti, hrub mra musk plodnosti mra nemanelsk plodnosti mra nemanelsk porodnosti, hrub mra obecn mra onemocnn mra othotnn mra plodnosti mra plodnosti, manelsk mra plodnosti, nemanelsk mra plodnosti, obecn mra podle trvn mra podle vkovch skupin mra podle vku mra populanho rstu, optimln mra porodnosti mra porodnosti, hrub mra porodnosti, standardizovan mra porodnosti, manelsk hrub mra porodnosti, nemanelsk hrub mra porodnosti, vnitn mra potratovosti mra pouvn antikoncepce mra pednostenstv 703-1* 633-5 632-4 712-3 711-2* 815-1 817-7 815-2 632-5 633-4 633-6 632-5 134-7 425-2 638-9 633-1 633-5 633-6 633-8 135-3 135-2* 135-1 903-2 632-1 632-2 632-7 632-4 632-5 703-1* 640-1 626-4* 111-2* 139

Mnohojazyn demografick slovnk mra pirozenho prstku, hrub mra pirozenho prstku, vnitn mra reprodukce mra reprodukce ist mra reprodukce generan mra reprodukce hrub mra reprodukce musk mra reprodukce proitch let mra reprodukce pi uvaovn satenosti mra reprodukce spolen mra ronho prstku, prmrn mra rozvodovosti mra rozvodovosti hrub mra rozvodovosti manelstv mra rozvodovosti podle doby trvn manelstv mra rozvodovosti podle vku mra rozvodovosti redukovan mra selhn antikoncepce mra smnn mra smnn, ist mra smnn, hrub mra smrtelnosti mra smrtnosti mra satenosti mra satenosti hrub mra satenosti ovdovlch mra satenosti podle pohlav mra satenosti podle vku mra satenosti podle vku, redukovan mra satenosti rozvedench mra satenosti svobodnch mra specifick mra mrtnosti 140 702-6 703-1 711-1 711-3 711-7 711-4 711-5 711-1* 712-3* 711-6 702-2 523-1 523-2 523-3 523-5 523-4 523-6* 625-7 711-1* 711-3* 711-4* 425-6 421-10 520-1 520-2 520-7 520-5 520-9 520-9* 520-7 520-6 134-6 401-2 mra mrtnosti hrub mra mrtnosti hrub, nepmo standardizovan mra mrtnosti podle pohlav a vku, specifick mra mrtnosti podle vku mra mrtnosti stacionrn populace mra mrtnosti, tabulkov mra mrtnosti, vnitn mra ensk plodnosti mra ensk reprodukce mry druh kategorie mry manelsk plodnosti podle vku mry plodnosti celkov mry plodnosti podle dlky trvn manelstv, specifick mry plodnosti podle poad, specifick mry plodnosti podle vku mry plodnosti specifick mry plodnosti stejnho poad, specifick mry prvn kategorie mry redukovan mry mrtnosti podle vku, standardn mstn sthovn mstnost msto bydlit, minul msto bydlit, pedchoz msto bydlit, souasn msto narozen msto narozen, statistika msto pisthovn msto vysthovn mistr menec 401-4 403-5* 401-6 401-7 433-5* 433-5 703-1* 633-2 711-2 133-4* 635-3 633-7 635-2 634-1 633-9 633-9 634-2 133-4* 133-4* 403-6 803-6 120-2 802-1 802-2 802-3 802-10 813-3 801-5 801-4 355-3 334-4*

Rejstk men mlad generace mlad populace mlde mlde, mrtnost mld mlad lid mladistv mldnut mldnut demografick mldnut obyvatelstva mladost mnohomusk mnohonrodnostn stt mnohoensk mobilita, geografick mobilita, nitrogeneran mobilita, pracovn mobilita, profesn mobilita, rezidenn mobilita, sestupn mobilita, sociln mobilita, sociln mezigeneran mobilita, zemn mobilita, vzestupn modln dlka ivota modln vk pi prvnm satku model model, demografick model, deterministick model, dynamick model, gravitan model, statick model, stochastick model, tabulkov modelov mrtnostn tabulka modely migran 334-4 116-6* 326-6 324-2 414-3 324-1* 324-3* 324-2 326-4 326-4* 326-4* 324-1 502-5* 330-6 502-6* 801-1 920-7* 921-1 921-3 803-6 920-6 920-4 920-7 801-1 920-5 434-2* 521-7 730-1 730-1* 730-4 730-3 819-5 730-2 730-5 730-1* 435-5* 819-1 modern doba, globln revoluce modus monogamn morln zbrana mrtv narozen, neprav mrtv narozen, prav mrtvorodnost mrtvorozenost, index mrtvorozenost, ukazatel mrtv, list o prohldce mulat multigravida multipara mutace mu mu, ovdovl mu, rozveden mu, svobodn mu, enat mui, podl musk generace musk generace, prmrn dlka musk mra reprodukce musk nadmrtnost musk satenost 907-1* 140-8 502-3 905-8 411-5* 411-5* 411-5* 413-2 413-1 430-2 334-4* 611-8 611-12 912-7 321-1 510-6* 511-5 515-3 515-6 320-4 116-4 713-2* 711-5 402-2* 520-3

N
nboensk menina nboenstv nadje nadje, bt vystaven nadje doit nadje doit pi narozen nadje doit ve stavu svobodnch ndenk 333-4* 341-2 134-2* 134-2* 433-3 433-4 522-8 356-4* 141

Mnohojazyn demografick slovnk nadhodnocen nadmrtnost nadmrtnost, musk nadmrtnost, ukazatel nhodn nhodn kolsn nhodn vznikl chyba nhodnost nhodn vbr nhodn vbr partner nhodn vbr prost nhodn vkyv nahrazen njemce malho hospodstv njemce, njemkyn njemce zemdlsk njemnk njemnk hlavn nakaliv nemoc npoet nrod nrodn dchod na obyvatele nrodn produkt ist nrodn produkt na obyvatele, hrub nrodnost nrodnost, etnick nrodnost, politick nrodnostn menina nrodnostn okruh nrodohospodsk odvtv narozen dti narozen dti, poad narozen dti, iv narozen, datum narozen dtte n-tho poad, doba od satku narozen dtte podle poad, pravdpodobnost 142 230-6 402-2 402-2* 402-3* 161-2 150-7 164-8* 161-1* 161-1 912-8 161-4 150-7* 205-9 356-3* 356-3* 356-3 121-2 121-5* 423-4* 154-2* 305-2 902-7 902-7* 902-7* 330-5 330-4* 330-4* 333-4* 303-2* 357-1 601-3 611-9 601-5 327-6 612-7 634-3 narozen, hlen narozen, legitimn narozen, matrika narozen, msto narozen, nadje doit narozen, nelegitimn narozen poslednho dtte, vk eny narozen, pravdpodobn dlka ivota narozen, pedasn narozen, rok narozen, vyho poad narozen, zznam narozeniny narozeniny, vk pi poslednch narozeniny, vk pi ptch narozen mrtv, neprav narozen mrtv, prav narozen v cizin narozen v zemi ne nsil nsiln smrt nsledn sterilita nsledujc generace, interval naturalizace naturalizovan nvtva opakovan nvtva osobn nvtvnk neautonomn teritorium neinn obyvatelstvo nedolidnn nedolidnn byt nedonoen dt negativn eugenika negativn rst negr 212-2* 610-3 211-5 802-10 433-4 610-4 637-10 434-1* 605-2 325-5 611-1* 211-6 322-3* 322-3 322-5 411-5* 411-5* 332-4 332-3 340-2 422-4 422-4* 621-9 713-1 331-1 331-2 203-10* 205-4* 310-5* 305-8 350-2* 902-2 120-6 605-4 913-2 701-3 334-4*

Rejstk negramotn nehoda nehoda, mrt v dsledku nechtn dti nejetnj hodnota nejmen tverce, metoda nejmen souet tverc, metoda nkolikavchodn tabulka nekvalifikovan dlnk nelegln potrat nelegitimn dt nelegitimn narozen nelegitimn plodnost nemanuln pracovnk nemanelsk plodnost nemanelsk plodnost, mra nemanelsk porodnost, hrub mra nemoc nemoc, akutn nemoc, endemick nemoc, epidemick nemoc, fakultativn hlen nemoc, chronick nemoc, infekn nemoc, nakaliv nemoc, parazitrn nemoc, povinn hlen nemoc, prmrn dlka nemoc, penosn nemoc, z povoln nemoc, ze zamstnn nemoci, etnost potk nemoci, vskyt nemocn, etnost v populaci nemocnost nemocnost, statistika nemocnost, ukazatel 342-3* 422-3 422-3* 624-5* 140-8* 151-4 151-4* 153-4* 354-7 604-5 610-6 610-4 633-6* 354-3* 633-6* 633-6 632-5 420-2 423-9 423-1* 423-5 423-7* 423-8 423-4 423-4* 423-4* 423-7 425-4 423-4* 402-6* 402-6 420-3* 420-4 420-4* 420-2 420-6 425-2 nenumerick zpracovn neobnoviteln udlost neobydlen byt neoekvan dti neomalthusianismus neonatln mrtnost neoprvnn dritel neovlivniteln obdob neplnovan dti neplnujc pr neplnolet neplodn dny neplodn dny, metoda neplodn obdob neplodnost neplodnost, doasn neplodnost, trval nepracujc nepracujc obyvatelstvo neprav mrtv narozen nepravideln kolsn nepm standardizace, metoda nepmo standardizovan hrub mra mrtnosti nepm odhad mrtnosti neptomnost neptomnost, dlka neptomn neptomn doasn nerodinn domcnost vcelenn nerozluitelnost manelstv nerozvinut zem nesamosprvn zem nesezdan souit neschopnost, pracovn neschopnost, trval pracovn neschopnost, eny othotnt 228-5 201-4 120-7 624-5* 906-2 410-2* 121-4 622-5 624-5* 624-3 324-5* 628-5 628-4 622-1 621-2 621-5 621-7 351-9* 350-2* 411-5* 150-6 403-4 403-5* 430-1* 205-7* 801-7 205-7* 310-4 111-10* 512-1 903-3* 305-8* 112-1* 426-2 426-3 621-3 143

Mnohojazyn demografick slovnk nespojit nesvobodn, poet dovajcch se nesvobodn neudan odpov neudno neukonen plodnost nemysln zabit nepln rodina nepln rodinn domcnost neureno neusazen obyvatelstvo nestavn domcnost neuznn otcovstv nevsta nevlastn bratr nevlastn otec nevlastn sestra nezkonn potrat nezamstnanost, sten nezamstnanost, skryt nezamstnan nezamstnateln nezapoten nezvisl nezemdlsk obyvatelstvo nezemdlsk dlnk nezemdlsk pracovnk nezjitno neznmo nezpsobilost pracovat nezral dt nezralost nidace nitrodlon antikoncepce nitrodlon mrtnost nitrogeneran mobilita nomd nomdsk 144 143-2 522-6 515-8 205-3* 230-11 636-4* 422-6* 115-3* 111-10* 230-11* 310-8* 110-4* 633-6* 501-7* 113-5 113-3* 113-6 604-5 351-6 351-6 351-3 358-8 230-3* 358-2 359-3 354-3* 357-4 230-11* 230-11* 426-2* 605-8 605-7 602-8 629-10 411-1* 920-7* 304-2* 304-2* nomenklatura normln dlka ivota nosografie nosologie nouzov poktn nov trval bydlit novomanel novomanel, rozdl vku novomanelsk pjka novorozenec novorozeneck mrtnost novorozeneck mrtnost, kvocient novorozeneck obdob nulligravida nullipara nulov populan rst numerick zpracovn 221-4 434-2 420-9 420-8 214-4* 801-5 505-4 520-11 931-7 323-4 410-2 412-3 410-3 611-6 611-10 701-1* 228-4

O
obcovac e oban obansk satek obanstv, dvoj sttn obanstv, odnt sttnho obanstv, osoba bez obanstv, osvden o sttnm obanstv, prohlen sttnho obanstv, sttn obanstv, zruen sttnho obanstv, ztrta sttnho obdlan pda obdlan pda, lidnatost na jednotku obdlateln pda obdob, matrinho zpisu obdob, neovlivniteln obdob, neplodn 340-4* 330-1 503-1 331-6 331-4 330-1 331-3 331-1* 330-4 331-4* 331-5 313-4 313-2 313-5 212-3* 622-5 622-1

Rejstk obdob, novorozeneck obdob, pozorovn obdob, reprodukn obdob, ivota obec obec, st obec, mstsk obec, stediskov obec, venkovsk obecn mra obecn mra lidnatosti obecn mra plodnosti obecn kola obecn mrtnost objektivn povoln objem migrace oblast oblast, autonomn oblast, prodn oblastn vbr obnova populace obnoviteln udlost obad pohebn obvod obvod revizn obvod stac obvod urbanistick obvod volebn obvykl dlka thotenstv obvykl bydlit obvykl bydlit, obyvatelstvo obyejov prvo, manelsk obydl obytn plocha obyvatel, stl obyvatelstvo obyvatelstvo, aglomerovan obyvatelstvo, bilance obyvatelstvo, bydlc 410-3 137-1 620-1 323-1 303-1* 306-1* 311-2 306-3* 311-1 134-7 312-2* 633-8 344-3* 401-4* 352-2* 805-7 302-3* 303-2* 302-7 162-7 710-1* 201-5 214-3* 306-7 210-3 210-2 210-5* 306-7* 603-2* 310-6* 310-1* 502-2 120-1* 120-3 310-3* 101-5 306-6* 814-2* 310-1 obyvatelstvo, de jure obyvatelstvo, ekonomicky aktivn obyvatelstvo, ekonomicky neaktivn obyvatelstvo, faktick obyvatelstvo, geografie obyvatelstvo, hospodsk pslunost obyvatelstvo, kvalitativn znaky obyvatelstvo, legln obyvatelstvo, mna obyvatelstvo, mstsk obyvatelstvo, mra hustoty obyvatelstvo, mldnut obyvatelstvo, neinn obyvatelstvo, nepracujc obyvatelstvo, neusazen obyvatelstvo, nezemdlsk obyvatelstvo, poet obyvatelstvo, podl aktivnch obyvatelstvo, pohyb obyvatelstvo, polomstsk obyvatelstvo, pracujc obyvatelstvo, prvn obyvatelstvo, prmrn obyvatelstvo, prmrn stav obyvatelstvo, perozdlen obyvatelstvo, pirozen pohyb obyvatelstvo, pslun obyvatelstvo, pslun k zemdlstv obyvatelstvo, ptomn obyvatelstvo, pvodn obyvatelstvo, registr obyvatelstvo, reprodukce obyvatelstvo, rozmstn obyvatelstvo, rozptlen 310-1* 350-1 350-2 310-2* 102-9* 359-1* 104-3* 310-1* 201-9 311-4 312-2* 326-4* 350-2* 350-2* 310-8* 359-3 101-7* 350-6* 801-2 311-5 350-1* 310-1* 401-5* 135-6 930-6 201-10* 359-1 359-2 310-2 332-2* 213-1* 710-1 301-1 306-6* 145

Mnohojazyn demografick slovnk obyvatelstvo, rozptlen obyvatelstvo, s obvyklm bydlitm obyvatelstvo, sloen podle pohlav obyvatelstvo, satkuneschopn obyvatelstvo, satkuschopn obyvatelstvo, soupis obyvatelstvo, stl kartotka obyvatelstvo, strnut obyvatelstvo, statistika obyvatelstvo, statistika pohybu obyvatelstvo, statistika stavu obyvatelstvo, stav obyvatelstvo, sted obyvatelstvo, stedn stav obyvatelstvo, transfer obyvatelstvo, stavn obyvatelstvo, zemn pohyb obyvatelstvo, vda o nm obyvatelstvo, venkovsk obyvatelstvo, vmna obyvatelstvo, zamstnan obyvatelstvo, zemdlsk obyvatelstvo, ijc z uritho druhu hospodaen obiva, prostedky oekvan poet dt oekvan poet zemelch odborn kola odbornk vpoetn techniky oddac list odhad odhad, demografick odhad, chyba odhad, intercensln odhad, nepm mrtnosti odhad, populan 146 312-3 310-1* 320-1 514-3 514-2 202-1* 213-2 326-3* 102-4 201-2 201-1 201-8 312-7 401-5 808-7 310-7 201-11* 101-1* 311-3 808-8 351-4* 359-2* 359-1* 905-3 625-2* 403-8 344-6 225-6 505-3 154-2 721-2 721-4 721-3 430-1* 721-1 odhad, postcensln odhad, statistick odhadnut hodnota odhadovat odchod do dchodu odchod, kvocient odchod z ekonomick aktivity odchod z ekonomick aktivity, vk odchod ze koly, tabulka odchylka odchylka, kvartilov odchylka, prmrn odchylka, prmrn tvercov odchylka, smrodatn odchylka, standardn odchylka, stedn odkldn satk odlouen osoba odlouen odlouen, faktick odlouen, od stolu a loe odlouen, prvn odmtnut odmtnut, podl odnt sttnho obanstv odpov odpov chybjc odpov neudan odst plodu odvtv, nrodohospodsk odvtv, zmna ekonomickho odvod, seznam odvodn ronk odvodn seznam odvozen prognza ogva ohlky, zveejnn okamikov analza 721-3* 164-2 154-3 154-1 361-4 347-2 361-3 362-3 347-4 141-2 141-6 141-7 141-8 141-9 141-9* 141-7* 905-9 512-6 513-4 512-3 512-5* 512-5 205-6* 205-8 331-4 206-5 205-3 205-3* 604-7* 357-1 921-5 214-11 116-2* 214-11 720-2* 155-10* 505-1 103-5*

Rejstk okamikov pravdpodobnost mrt okamikov mrtnostn tabulka okamikov ukazatel okres okresn msto okrsek stac okruh, nrodnostn omezovn poet omezovn potu dt v rodin onemocnn onemocnn, mra onemocnn, ppady onemocnn, vskyt online opakovan migrace opakovan nvtva opakovn, etnost opakovan przkum operace, druh optovn vstup do ekonomick aktivity oplodnn oplodnn uml optimln lidnatost optimln mra populanho rstu optimln velikost populace optimum, ekonomick optimum, populan optimum, sociln oputn oputn koly osada osamocen pracovnk osdlen osdlen, rozptlen osdlen, skupinov 431-4 436-1 137-5 302-3* 306-6* 210-5 303-2* 930-3 624-4 420-2* 425-2 420-5 420-3 228-2* 804-4 203-10* 347-7* 203-10 220-7 362-1* 602-2 602-2* 313-7 903-2 902-4 902-5 902-4 902-5* 512-4 347-1 306-1* 353-4* 312-4 312-6 312-5 osdlen, uvolnn osdlen, uzaven osien osoba osoba, alespo jednou vstoupiv do manelstv osoba, bez obanstv osoba, bez stlho bydlit osoba, bl osoba, dosud nemigrujc osoba, gramotn osoba, handicapovan osoba, kter dostv veejnou podporu osoba, letit osoba, odlouen osoba, ovdovl osoba, pedmtn osoba, pisthoval osoba, ptomn osoba, rozveden osoba, stan osoba, star osoba, ubytovan osoba, vysthoval osobn dotaz osobn nvtva osoby pisthoval, statistika osoby vysthoval, statistika osoby, mrtnost starch osoby, zvisl osoby, enat a vdan ostatn potraty osvden o sttnm obanstv otzka oteven otzka uzaven otcovsk generace otcovstv otcovstv, neuznn 312-6* 312-5* 430-1* 110-2 515-8* 330-1 310-8 334-2* 817-3 342-2* 360-1 358-7* 324-8* 512-6 510-6 215-5 802-6 310-3 511-4 204-1 324-8 110-8 802-5 203-6 205-4* 813-2 813-2 414-5 350-5 515-5 604-3 331-3 206-9 206-8 116-4* 114-6* 633-6* 147

Mnohojazyn demografick slovnk otcovstv, uznn otec otec, nevlastn othotnn, mra oteven otzka oteven populace oteven porodn interval oteven thotensk interval otrava otrven jinou osobou otrven, zloinn output ovdovl osoba ovdovl, mra satenosti ovdovl ovdovn ovovac przkum stn ovovn po stn ovovan ovldac pult ovldn databze, systm ovulace oznamovac povinnost 610-7 112-3 113-3* 638-9 206-9 701-5 612-5 613-6 422-2 422-6* 422-6* 228-6* 510-6 520-7 510-6* 430-1* 202-9 202-8* 130-5* 227-8* 227-2* 622-3 205-1* parazitrn nemoc parita partner, nhodn vbr partner, partnerka partnei, vbr ps, metropolitn pska magnetick psmo paterata patro pe sociln, program pe sociln, sluba dtsk pedagogick vysok kola pedagogick institut pedagogick stav pendler pendlovn pnov tableta penzista, penzistka percentil perinatln mrt perinatln mrtnost perinatln mrtnost, index perinatln mrtnost, ukazatel perioda periodick abstinence periodick kolsn perorln antikoncepce perspektivn tabulka pesar pesar, diafragmatick ptilet pravdpodobnost mrt ptilet vkov skupina pilulka, antikoncepn pln vbru plnovan rodiovstv plnovan rodiovstv, program 423-4* 611-1* 912-8 503-3* 514-6 307-5 226-4 302-4* 606-3* 120-1* 933-5 932-4 344-11* 344-11* 344-11* 803-2* 803-2* 629-7 358-6* 142-4 411-6* 411-6 413-6* 413-6 620-3* 628-4 150-4* 630-1 153-5* 629-2 629-3 431-3 325-3 630-4 160-5 625-1 626-1

P
pacient pacht, pachtka paleodemografie pam vnj pam vnitn pandemie panelov analza panmixie pr pr, manelsk pr, neplnujc pr, plnujc parametr, statistick 148 310-5* 356-3* 102-2 226-3 226-2 423-3 103-4* 912-8 503-8 501-8 624-3 624-2 164-1

Rejstk plnovan rodiovstv, pirozen metody plnovan rodiovstv, sluba plnovan rodiovstv, vchova plnovan poet dt plnujc pr platn manelstv plemeno ple, barevn ple, barva plnoletost plnolet plnorodn sestra plnorodn bratr plod plod, odst plodivost plodnost plodnost, aktuln plodnost, celkov mry plodnost, ist plodnost, ist kumulativn plodnost, diferenn plodnost, generan plodnost, historie plodnost, hrub plodnost, index plodnost, kohortn plodnost, konen plodnost, kumulativn plodnost, legitimn plodnost legitimn, mra plodnost, manelsk plodnost manelsk, mra plodnost manelsk, mry podle vku plodnost, mimomanelsk plodnost, mra 628-4* 933-3 933-2 625-2 624-2 513-2 333-1* 334-3* 334-1* 324-5* 324-5* 113-3* 113-2* 602-7 604-7* 621-1 623-1 636-4* 633-7 601-6 636-5 601-8 636-1 638-1* 601-7 632-8 636-1 636-4 636-2 633-5* 633-5 635-1 633-5 635-3 633-6* 633-1 plodnost, mry podle vku plodnost musk, mra plodnost, nelegitimn plodnost, nemanelsk plodnost, neukonen plodnost, obecn mra plodnost, pirozen plodnost, d plodnost, specifick mry plodnost, specifick mry podle dlky trvn manelstv plodnost, specifick mry podle poad plodnost, specifick mry stejnho poad plodnost, syntetick ukazatel plodnost, hrnn plodnost, hrnn manelsk plodnost, hrnn podle poad narozench dt plodnost v danm obdob, intenzita plodnost ensk, mra plocha, mrtnosti plocha, obytn pobyt, dlka pobyt, doba pobyt, povolen potek nemoc, etnost poet poet dt, chtn poet dt, ideln poet dt, konen poet dt na jedno manelstv, prmrn poet dt, oekvan poet dt, plnovan poet dt, pedpokldan 633-9 633-4 633-6* 633-6* 636-4* 633-8 638-4 639-2 633-9

635-2 634-1 634-2 639-3 639-4 639-5 639-6 639-1 633-2 436-3 120-3 801-8 804-2 812-10 420-3* 101-7 624-5 625-2* 637-6 637-4 625-2* 625-2 625-2 149

Mnohojazyn demografick slovnk poet dt z nynjho manelstv poet dokonench let studia poet dovajcch dt poet dovajcch se jako nesvobodnch poet dovajcch se jako svobodnch poet dovajcch, tabulkov poet obyvatelstva poet prostonanch dn, prmrn poet proitch let, celkov poet pisthovalch poet ptomnch k poet udlost, prmrn poet vech dt narozench jedn en, prmrn poet vysthovalch poet zapsanch k poet zemelch kojenc poet zemelch, oekvan poet zemelch, skuten poet zemelch, tabulkov poet zemelch, teoretick poet poet, omezovn poet, pravdpodobnost poet, pedpokldan doba pota potaka stoln potaov grafika potaov kartografie potati poddan podhodnocen podl podl aktivnch v obyvatelstvu podl ilegitimity 150 611-2 342-5* 430-1* 522-6 522-5 432-3 101-7* 425-5 433-3* 805-3 346-3* 138-4 637-2 805-4 346-2* 412-1 403-8 403-7 433-2* 403-8* 602-1 930-3 638-5 613-1 225-2 220-6 223-2 223-3* 132-3* 330-1* 230-4 133-2 350-6* 632-6 podl mu podl odmtnut podl rozvod, kumulativn podl souasnch uivatel antikoncepce podl svobodnch podl trvale svobodnch podl mrt podle piny smrti podl zstvajcch svobodnch podl en podla podnjemnk podnt podnik podnik zemdlsk podnikatel, podnikatelka podpora podrobn mrtnostn tabulka podvzn vejcovodu podvbr podzamstnanost pohlav pohlav, sloen obyvatelstva pohlavn styk pohlavn zdrenlivost pohrobek pohby, registrace poheb poheb, zznamn lstek pohebn obad pohyb biosociln pohyb doasn zemn pohyb migran pohyb obyvatelstva pohyb obyvatelstva, pirozen pohyb obyvatelstva, statistika pohyb obyvatelstva, zemn pohyb za prac, seznn pokrevn pbuzn 320-4 205-8 523-6* 626-8 521-4 521-1 421-11 521-2 320-4* 120-1* 110-7 933-7 357-2* 357-2* 353-2* 931-2 435-1* 631-4 162-5 351-6* 320-2 320-1 627-2 627-4* 510-5* 430-1* 214-3 215-4 214-3* 201-10* 801-6 805-1 801-2 201-10* 201-2 201-11* 801-10* 114-3

Rejstk pokrevn satek pokrevnost, stupe pokrevnost, ukazatel poktn nouzov pokus o sebevradu politick nrodnost politika, migran politika, populan pologramotn polokoovn polokvalifikovan dlnk polomstsk obyvatelstvo polorodn sestra polorodn polorodn bratr polovina kvartilovho rozpt poloka polyandrick polygamn polygn polygynn pomhajc len rodiny pomrn slo pomrn slo intenzitn pomrn slo srovnvac pomrn slo struktury pomrn slo syntetick pomocn dlnk ponovorozeneck mrtnost popisn demografie popisn statistika poplatnk, seznam poporodn amennorhoea populace populace, st populace, etnost nemocnch populace, exponenciln populace, genetika populace, kvalita 504-2 504-3 915-2 214-4* 422-5* 330-4* 811-1 105-2 342-3* 304-3 354-6 311-5 113-3* 113-3* 113-2* 141-6* 221-5 502-5 502-4 155-8* 502-6 353-5 132-4 133-5 133-1 133-2 132-5* 354-7* 410-5 102-3 223-2 214-10 620-9 101-3 101-6 420-4* 702-4 104-4* 104-3* populace, kvazistabiln populace, logistick populace, malthusovsk populace, maximln populace, minimln populace, mlad populace, obnova populace, optimln velikost populace, oteven populace, reprodukce populace, stabiln populace, stacionrn populace, stacionrn, mra mrtnosti populace, standardn populace, star populace, koln populace, ubvn populace, uzaven populace, ve kolnm vku populace, ve kolou povinnm vku populace, vchoz populace, vchozho roku populacionistick populacionistika populan census populan genetika populan klima, eten populan kontrola populan maximum populan minimum populan odhad populan optimum populan politika populan prognza populan program populan projekce populan prstek 703-7 703-9 702-4* 904-1 904-2 326-6 710-1* 902-4 701-5 101-1* 703-2 703-6 433-5* 403-2 326-5 346-2* 701-2* 701-4 346-7 346-6* 720-6* 720-6* 930-1 101-1* 202-1* 104-4 625-2* 930-3* 904-1 904-2 721-1 902-4 105-2 720-2 933-1 720-1 701-1* 151

Mnohojazyn demografick slovnk populan registr populan rovnovha populan rst populan rst, nulov populan rst, optimln mra populan studia populan teorie, malthusinsk populan tlak populan bytek populan vda populan vvoj populan zmr porann porann, mysln porann, vlen porevolun stav porod porod, asovn porod, jednoetn porod, poad porod, pedasn porod, vasn porod, vceetn porodn porodn hmotnost porodn interval porodn interval, oteven porodnost porodnost, hrub mra porodnost, kontrola porodnost, metody kontroly porodnost, mra porodnost, regulace porodnost, standardizovan mra porodnost, vnitn mra porovnvn porovnvat 152 213-1 905-4 701-1 701-1* 903-2 101-1* 905-2 905-1 701-2 101-1* 201-7 626-2 422-1* 422-6* 422-7* 907-3 603-4 612-1 606-1 611-4 605-2 605-1 606-2 931-5 605-6 612-2 612-5 601-1 632-2 624-6 627-3 632-1 624-6 632-7 703-1* 213-6* 213-6 porucha porucha zdrav poad dtte poad migrace poad narozenho dtte, pravdpodobnost poad narozen, vy poad narozench dt poad porod poad thotenstv poad udlosti poschod poschod, prvn poskytovan pleitosti posledn menstruace posledn migrace posledn zmna bydlit poslucha, posluchaka postaven v zamstnn postcensln odhad postel postpartum sterilita postup vbrov postupn migrace posun genetick potovn przkum potovn stn potenciln demografie potenciln rst potenciln uivatel potomek potomstvo potrat potrat, hlen potrat, indukovan potrat, legln potrat, nelegln potrat, nezkonn potrat, samovoln 150-6* 426-1 611-1 804-1 634-3 611-1* 611-9 611-4 611-5 201-6 120-1* 120-1* 819-7 603-2* 802-7 802-7 345-6* 353-1 721-3* 501-2* 622-5* 160-5* 804-6 914-5 203-7 203-13 103-6* 703-5 626-2 114-1 114-7 603-5 212-2* 604-2 604-4 604-5 604-5 604-1

Rejstk potrat, spontnn potratovost, index potratovost, mra potratovost, hrnn potraty, ostatn povinn koln dochzka povinn hlen nemoc povinnost oznamovac povinn povoln povoln, nemoc povoln, objektivn povoln, subjektivn povoln, svobodn povolen k pobytu povolen k vycestovn povolen ke satku povolen pracovn povolen vstupn pozdn fetln mrt pozdn fetln mrtnost pozitivn eugenika pozitivn zbrana pozorovn pozorovn, chyba pozorovn, obdob pozorovn, ada pracovn dc jazyk pracovn migrace pracovn migrace, phranin pracovn mobilita pracovn neschopnost pracovn neschopnost, trval pracovn povolen pracovn sla pracovn sla, koncepce pracovn ivot pracovn ivot, prmrn doba 604-1 640-2 640-1 640-3 604-3 346-5 423-7 205-1* 205-1 352-2* 402-6* 352-2* 352-2* 353-4* 812-10 812-9* 505-2 812-11 812-9 411-5* 411-5 913-1 905-6 130-3 164-8 137-1 140-7 227-1* 806-5 803-2* 921-1 426-2 426-3 812-11 350-1* 350-1* 361-1 362-9 pracovn ivotn obdob, biografie pracovnk, bez placen prce pracovnk, domck pracovnk, manuln pracovnk, nemanuln pracovnk, nezemdlsk pracovnk, osamocen pracovnk, pracovnice pracovnk, pleitostn pracovnk, ternn pracovnk, v zemdlstv pracovnk, vedouc pracujc na svj et pracujc obyvatelstvo pracujc samostatn pracujc v zemdlstv prh projekce praobyvatel pravdpodobn dlka ivota pravdpodobn dlka ivota pi narozen pravdpodobnost pravdpodobnost doit pravdpodobnost doit jako svobodn pravdpodobnost invalidity pravdpodobnost migrace podle poad pravdpodobnost narozen dtte podle poad pravdpodobnost odchodu z ekonomick aktivity pravdpodobnost poet pravdpodobnost prvn migrace pravdpodobnost peit pravdpodobnost rozpadu manelstv 361-1* 351-4* 354-1 354-2* 354-3* 357-4 353-4* 351-1 351-6* 626-3 357-3 355-1 353-4* 350-1* 353-4 356-1* 720-6* 332-2 434-1 434-1* 134-1 431-6 522-7 426-5 817-6 634-3 361-8 638-5 817-2 431-7 524-1 153

Mnohojazyn demografick slovnk pravdpodobnost satku pravdpodobnost mrt pravdpodobnost mrt kojenc pravdpodobnost mrt mezi dokonenmi vky pravdpodobnost mrt, okamikov pravdpodobnost mrt, ptilet pravdpodobnost mrt, ron pravdpodobnost uzaven satku pravdpodobnost mrt v nultm vku pravdpodobnost vstupu do ekonomick aktivity pravdpodobnost zvtovn rodiny pravdpodobnostn vbr prvn obyvatelstvo prvn odlouen prvo, manelsk obyejov prav mrtv narozen przdn byt preference slice preference, ukazatel vkov prehistorick demografie prenatalitn dvka prenatalitn klinika prevalence, ukazatel preventivn zbrana prezervativ primapara primrn data primrn jednotka primrn migrace primrn migrant primrn sektor 154 521-3* 431-1 412-5* 431-5* 431-4 431-3 431-2 521-3 412-5 361-6 637-7 161-1* 310-1* 512-5 502-2 411-5* 121-2* 152-2 152-4* 102-2* 931-6 932-2 425-3 905-7 629-1 611-11 131-1* 162-4 804-4* 806-4* 357-7 primrn sterilita primigravida procento proces, demografick prodluovn lidskho ivota produkce produkt, ist nrodn produkt, hrub nrodn na obyvatele produkt koncepce produktivita profesn kvalifikace profesn mobilita profesn skupina profesn status profesor prognza, dlka prognza, krtkodob prognza, odvozen prognza, populan program program plnovanho rodiovstv program populan program sociln pe program standardn program, statistick program uivatelsk program zdravotnick program zdravotnick, matesk a dtsk program zpracovn program zpracovn przkum programtor programovac jazyk programov vybaven programy, svazek progresivnost, koeficient 621-8 611-7 133-3 201-7* 327-2 901-2 902-7* 902-7* 602-6 907-5 354-4 921-3 352-3* 353-1* 345-3* 720-3 720-4 720-2* 720-2 225-8 626-1 933-1 933-5 226-10 227-4 226-9 933-4 933-6 226-10* 227-3 225-7 227-1 225-4 226-10* 703-1*

Rejstk prohlen neplatnosti manelstv prohlen sttnho obanstv prohldka mrtvho, list projekce, dlouhodob projekce, maticov metoda projekce, populan projekce, prh projekce, retrospektivn projekce, stedndob projekce, zptn promnn promnn hodnota pronatalitn prostonan dny, prmrn poet prostorov rozloen prostedek prostedek antikoncepn prostedky obivy prost nhodn vbr proud migran proud migran, hlavn provdn stn lidu provincie proit lta, celkov poet proit lta, mra reprodukce prmr prmr, aritmetick prmr, geometrick prmr, klouzav prmr, ven prmrn tvercov odchylka prmrn dlka musk generace prmrn dlka nemoci prmrn dlka studia prmrn dlka ensk generace 513-1 331-1* 430-2 720-4* 720-7 720-1 720-6* 720-1* 720-4* 720-1* 131-5 131-5* 930-4 425-5 301-3* 226-8 628-1* 905-3 161-4 803-9 803-10 210-1 303-2* 433-3* 711-1* 140-1 140-2 140-3 151-5 140-4 141-8 713-2* 425-4 347-5 713-2* prmrn doba mezi vdovstvm a dalm satkem prmrn doba pracovnho ivota prmrn doba trvn manelstv prmrn doba vdovstv prmrn mra ronho prstku prmrn odchylka prmrn velikost rodiny prmrn obyvatelstvo prmrn poet dt na jedno manelstv prmrn poet migranch pohyb prmrn poet prostonanch dn prmrn poet udlost prmrn poet vech dt narozench jedn en prmrn ron ukazatel prmrn stav obyvatelstva prmrn vk prmrn vk matek prmrn vk odchodu z ekonomick aktivity prmrn vk otc prmrn vk pi prvnm satku prmrn vk pi satku prmrn vk pi satku dan kohorty prmrn vk pi satku v danm roce prmrn vk vstupu do ekonomick aktivity prezov tabulka przkum 524-5 362-9 524-5* 524-4 702-2 141-7 637-3 401-5* 637-4 817-8 425-5 138-4 637-2 137-3 135-6 326-1 713-2 362-5 713-2* 521-5 520-10 520-10* 520-10* 362-4 153-2* 203-4 155

Mnohojazyn demografick slovnk przkum dobrovoln przkum kontroln przkum korespondenn przkum kvality przkum opakovan przkum ovovac stn przkum po stn przkum potovn przkum retrospektivn przkum ternn przkum vcefzov przkum vbrov przkum, vypadnut przkum zkuebn prvek prvn bydlit prvn dtstv prvn poschod prvn satek prvn stupe, kolstv prvn vstup do ekonomick aktivity prvoporodn interval prvorodika prvosatenost, hrnn prvothotensk interval prvotn pina smrti pebytek iv narozench nad zemelmi pedk pedbn stn pedbn pedbn ukazatel pedasn narozen pedasn porod pedek pedchzejc pina smrti pedchoz dti narozen matce pedchoz msto bydlit 156 205-2 230-9 203-7* 230-10 203-10 202-9 202-9* 203-7 203-8 203-5 203-9 202-6 205-5* 202-7* 160-3* 310-6* 323-6* 120-1* 514-8 343-6 362-1* 612-3 611-11 522-9 613-3 421-8* 701-8 354-5* 202-7* 136-1 136-3 605-2 605-2 114-2 421-7 611-3 802-2 pedchoz trval bydlit pedmanelsk koncepce pedmanelsk vyeten pedmst pedmstsk zna pedmtn osoba zznamu pednosta domcnosti pednostenstv pednostenstv, mra pedpokldan poet dt pedrevolun stav pedkoln vk, dti pedkoln vzdln pehled pechod pechod, demografick pechodn bydlit, cizinec pechodn ptomn pechodn rst pelidnn pelidnn byt penosn nemoc perozdlen obyvatelstva perozdlovn peruen ekonomick aktivity peruovan soulo pesnost pesn vk peveden na ron ukazatel pezkoue peit, pravdpodobnost peit skupiny pbuzensk satek pbuzenstv pbuzenstv, stupe pbuznost, ukazatel pbuzn, pokrevn pina pedchzejc smrti pina smrti 801-4 610-5 913-5 307-3 307-3* 215-5 111-2 111-2* 111-2* 625-2 907-2 323-7 343-4 223-1 620-6* 907-1* 331-8 310-5 907-4 902-1 120-5 423-4* 930-6 811-6 362-1* 628-3 230-1 322-7 137-4 224-5 431-7 904-3 504-2* 114-3 114-4 915-3 114-3 421-7 421-3

Rejstk pina smrti, bezprostedn pina smrti, jedin pina smrti, konen pina smrti, prvotn pina smrti, pidruen pina smrti, pm pina smrti, vedlej pina smrti, zkladn piny smrti, podl mrt piny smrti, sdruen piny smrti, spojen piny smrti, mrtnost piny smrti, vceetn pdavek pdavek, dtsk pidruen migrace pidruen pina smrti phranin pracovn migrace pijmajc, seznam pleitosti, poskytovan pleitostn pracovnk pm pina smrti pm standardizace, metoda pm zjiovn migrace pmstsk zna pm dotaz ppady onemocnn pprava pprava tabulek prodn oblast prodn region pirozen mna pirozen mna, bilance pirozen mna, statistika pirozen mna, bytek pirozen mna, udlost pirozen plodnost pirozen schopnost othotnt 421-6 421-4 421-6* 421-8* 421-9 421-6* 421-9* 421-8 421-11 421-5 421-5* 421-2 421-5* 931-1 931-3 806-4 421-9 803-2* 214-7 819-7 351-7 421-6* 403-3 812-2 307-3* 203-6* 420-5 220-8 220-9* 302-7 302-5 201-10 701-7* 212-1 701-8* 211-1 638-4 638-6 pirozen antikoncepn metody pirozen metody plnovanho rodiovstv pirozen mrt pirozen prstek pirozen prstek, hrub mra pirozen prstek, metoda pirozen prstek, vnitn mra prstek celkov, mra prstek, migran prstek, populan prstek, pirozen prstek pirozen, hrub mra prstek ron, prmrn mra pslunost, etnick pisthoval osoba pisthoval osoby, statistika pisthoval, poet pisthovn, msto pstroj elektronick pstrojov vybaven pitahujc faktory migrace (pull factors) ptel, ptelkyn ptomn osoba ptomn obyvatelstvo ptomn, seznam ptomn ci, poet ptomn pechodn ptomn k pzem psychick selost puberta pda, obdlan pda, obdlateln 628-2 628-4* 422-3* 701-7 702-6 814-2 703-1 702-1 805-5 701-1* 701-7 702-6 702-2 330-4* 802-6 813-2 805-3 801-5 224-1 225-3* 819-3 503-3* 310-3 310-2 207-3* 346-3* 310-5 346-3 120-1* 424-7* 620-2 313-4 313-5 157

Mnohojazyn demografick slovnk puerperln mrtnost puerperium pjka, novomanelsk pull factors, migrace pult ovldac push factors, migrace pvod rodinn pvod, zem pvodn obyvatelstvo pyramida, vkov 424-4* 424-4* 931-7 819-3 227-8* 819-2 114-1* 811-5 332-2* 325-7 rekonstrukce rodin rekreace, cesta relativn etnost relativn etnost dalch satk relativn slo rentir, rentirka repatriace reprezentativn vbrov soubor reprodukce reprodukce, ist reprodukce, ist mra reprodukce, demografick reprodukce, hrub reprodukce, hrub mra reprodukce, index reprodukce, lidskch populac reprodukce, mra reprodukce, mra generan reprodukce, mra manelsk reprodukce, mra matesk reprodukce, mra ensk reprodukce, mra musk reprodukce, obyvatelstva reprodukce, proitch let, mra reprodukce, pi uvaovn satenosti, mra reprodukce, spolen mra reprodukn historie reprodukn chovn reprodukn obdob reprodukujc se soubor republika republika spolkov residuln kolsn residuln metoda respondent retrojekce retroprojekce 638-2 801-12 144-3 524-3 131-3* 358-5 808-2 163-1 601-2 710-4 711-3 710-1* 710-3 711-4 711-8 101-1* 711-1 711-7 712-3 711-2* 711-2 711-5 710-1 711-1* 712-3* 711-6 638-1* 624-1 620-1 710-2 303-2* 305-4* 150-6* 814-1 204-1* 720-1* 720-1*

R
ran dtstv rasa ratio headship reality, majitel recesivn redistribuce redukovan mra rozvodovosti redukovan mra satenosti podle vku redukovan mry redukovan mry satenosti, hrn redukovan udlosti redukovan udlosti, hrn region region, ekonomick region, fyzicko-geografick region, prodn regionln demografie regionln tvar statistick sluby registr obyvatelstva registr populan registrace pohb regulace menstruace regulace porodnosti 158 410-3* 333-1 111-2* 121-1* 912-6 811-6 523-6* 520-9* 133-4* 520-9* 133-4* 138-5* 302-3 302-6 302-5* 302-5 102-9* 204-4* 213-1* 213-1 430-1* 604-7* 624-6

Rejstk retrospektivn projekce retrospektivn przkum revidovan ukazatel revizn obvod revizor revoluce, demografick revoluce modern doby, globln revoluce, vitln rezerva skryt rezervace rezervace domorod rezidenn mobilita reziduln schopnost othotnt ritus riziko riziko invalidity riziko vystaven ron mra migrace ron pravdpodobnost mrt ron prstek, prmrn mra ron tabulka ron ukazatel ron ukazatel, prmrn ron ukazatel, peveden ronk ronk, odvodn ronk, siln ronk, koln rodk rodk, bydlc rodi rodie rodie, smen rodiovsk dvka rodiovstv rodiovstv plnovan rodiovstv plnovan, program rodiovstv plnovan, sluba 720-1* 203-8 136-5 210-3 204-3 907-1 907-1* 907-1* 351-10* 304-4 304-4* 803-6 638-7 341-4 134-2 426-5* 134-3 815-2 431-2 702-2 153-2* 137-2 137-3 137-4 116-1* 116-2* 116-2* 345-5 332-1 802-11* 112-2* 112-2 334-4* 931-3 114-6* 625-1 626-1 933-3 rodiovstv plnovan, vchova rodiovstv, uvdoml rodina rodina, bezdtn rodina, biologick rodina, censov rodina, formovn rodina, hlavn rodina, jdro rodina, migrace rodina, nepln rodina, omezovn potu dt rodina, pravdpodobnost zvtovn rodina, prmrn velikost rodina, rekonstrukce rodina, rozen rodina, sloen rodina, spojen rodina, statistick rodina, tgeneran rodina, zk rodina, vedlej rodina, vcegeneran rodinn domcnost rodinn domcnost, nepln rodinn domcnost, pln rodinn jednotka, zkladn rodinn kniha rodinn jdro rodinn dm rodinn list rodinn pvod rodinn stav rodiv vk rodn e rodokmen rok narozen 933-2 625-1 112-1 112-1* 113-1 115-1* 637-8 111-9* 115-2 806-3 115-3* 624-4 637-7 637-3 638-2 113-7* 113-7* 113-7* 115-1 113-8* 113-1* 111-10* 113-8* 110-4* 111-10* 111-10* 115-2* 211-4* 113-1* 120-1* 638-1 114-1* 211-2 620-1 340-3* 215-12* 325-5 159

Mnohojazyn demografick slovnk rolnk, rolnice rovnovha, populan rozdlen rozdlen etnost rozdl vku novomanel rozdl vznamn rozdly v rovni mrtnosti rozen dt rozhodnut o rozvodu rozloen etnost rozloen geografick rozloen podle vku rozloen prostorov rozloen zemn rozloen v ase rozluka rozmstn obyvatelstva rozpad manelstv, pravdpodobnost rozpad svazku rozpadl manelstv rozpt kvartilov rozpt kvartilov, polovina rozpt varian rozptyl rozptlen obyvatelstvo rozptlen osdlen rozptlen obyvatelstva rozsah vbru rozen rodina roztaen interval roztdn do skupin rozveden osoba rozveden ena rozveden, mra satenosti rozveden mu rozvinut zem rozvinut zem, mn rozvod 160 356-2 905-4 144-1* 144-1 520-11 164-6 402-1* 601-2 511-2 144-1* 301-3* 325-6 301-3* 301-3 138-2* 512-2* 301-1 524-1 513-3 512-7 141-5 141-6* 141-4 141-8 306-6* 312-6 312-3 161-5 113-7* 612-6 222-1 511-4 511-6 520-7 511-5 903-3* 903-3 511-1 rozvod, hlen rozvod, rozhodnut rozvodovost, hrub mra rozvodovost, index rozvodovost manelstv, mra rozvodovost, mra rozvodovost, mra podle doby trvn manelstv rozvodovost, mra podle vku rozvodovost, redukovan mra rozvodovost, hrnn rozvody, kumulativn podl rozvoj, ekonomick rozvoj, rove rozvojov zem run zpracovn rula bern rst ekonomick rst exponenciln rst exponenciln, mra rst geometrick rst negativn rst, populan rst, populan nulov rst populan, optimln mra rst, potenciln rst, pechodn ruiv jev 212-2* 511-2 523-2 523-6 523-3 523-1 523-5 523-4 523-6* 523-6* 523-6* 903-1 902-3 903-3 220-3 214-10* 903-1 702-3 702-5 702-3* 701-3 701-1 701-1* 903-2 703-5 907-4 103-3

d plodnosti d velikostn ada, absolutnch sel ada, asov ada, pozorovn ada, vyrovnan dkov tiskrna e 639-2 154-5 131-2 150-1 140-7 151-1* 227-6 340-1*

Rejstk e, obcovac e, rodn etzov migrace 340-4* 340-3* 806-4* stan sdlen asu sdruen piny smrti sebepokozen sebestn sebevrada sebevrada, pokus segregace sekta sektor, primrn sektor, sekundrn sektor, tercirn sektor, tradin sekundrn sektor sekundrn sterilita selekce selektivn hodnota selektivn hodnota, stedn selektivn imigrace selhn antikoncepce semilogaritmick graf senilita separace srie hodnot sestra sestra nevlastn sestra plnorodn sestra polorodn sestupn mobilita, selost psychick selost staeck setrvn ve kole, kvocient sexuln abstinence seznam seznam bimovanch seznam cestujcch seznam daovch poplatnk seznam du seznam konskripn 204-1* 227-9 421-5 422-5* 203-12 422-5 422-5* 810-5 341-5 357-7 357-8 357-9 357-10 357-8 621-9 914-1 914-2 914-3 811-3 625-3 155-5 424-7* 512-2 140-7 113-3 113-6 113-3* 113-3* 920-6 424-7* 424-7 347-3 627-4 203-3 214-8 812-7 812-5 214-6 214-11* 161

S
saldo migrace saldo migran salpingestomie samosprvn zem samostatn hospodac zemdlec samostatn pracujc samostatn vdlen inn samota samovoln potrat sankce sbrati stac arch stac komisa stac komisa, metoda stac lstek stac obvod stac okrsek sta stan osoba stn stn, celkov stn, dl stn lidu stn lidu, provdn stan oddlen, arch stn, ovovac przkum stn, ovovn stn, potovn stn, przkum stn, pedbn stn, vyerpvajc stn, zkuebn 805-2 701-6 631-5 305-7* 353-7* 353-4 353-4* 306-2 604-1 933-10 130-4* 206-2* 204-2* 203-11* 206-2* 210-2 210-5 204-2 204-1 203-1 202-2 202-3 202-1 210-1 207-4* 202-9 202-8* 203-13 202-9* 202-7* 202-4 202-7

Mnohojazyn demografick slovnk seznam krb seznam poplatnk seznam pijmajcch seznam ptomnch seznam voli seznn dlnk seznn kolsn seznn migrace seznn pohyb za prac shluk shlukov vbr shromdn shromaovati schema schopnost othotnt, pirozen schopnost othotnt, reziduln sdeln jednotka, zkladn sdeln lokalita sdlit sdlo sdlo, mstsk sdlo, venkovsk sla pracovn sla mrtnosti siln ronk simulace s demografick skryt nezamstnanost skryt rezerva skupina skupina, etnick skupina, kmenov skupina, profesn skupina, peit skupina, sociln skupina, socioprofesn skupina, vkov skupina, velk vkov 162 214-9 214-10 214-7 207-3* 812-3 356-4* 150-5 801-10 801-10* 161-9 161-8 130-4 130-4* 155-4 638-6 638-7 210-5* 210-5* 306-7* 306-1 306-4* 306-3* 350-1* 431-4* 116-2* 730-6 437-1 351-6* 351-10* 130-8 333-2 333-2* 352-3* 904-3 920-1 353-6 325-2 325-4 skupina, zamstnn skupinov etnost skupinov migrace skupinov osdlen skupiny, roztdn skuten dlka thotenstv skutenost skuten poet zemelch slab generace sleva na danch sloupec sloupkov graf sloen domcnost sloen rodina sloen sloen obyvatelstva podle pohlav sloen podle pohlav sloka, manelsk sloka, mimomanelsk sluba dtsk sociln pe sluba matesk sluba plnovanho rodiovstv sluba statistick sluby, dlnk smnn mra smnn mra, ist smnn mra, hrub smrodatn chyba smrodatn odchylka smen krev smen manelstv smen rodie smrt, bezprostedn pina smrt, konen pina smrt, nsiln smrt, podl mrt podle piny smrt, prvotn pina 352-2* 144-2* 807-1 312-5 222-1 603-2* 206-5* 403-7 116-2* 931-4 221-5* 155-9 111-5 113-7* 144-4* 320-1 320-1 712-1 712-2 932-4 932-3 933-3 204-4 354-3* 711-1* 711-3* 711-4* 164-4* 141-9 334-4* 506-4 334-4* 421-6 421-6* 422-4* 421-11 421-8*

Rejstk smrt, pina smrt, pina pedchzejc smrt, pidruen pina smrt, pm pina smrt, sdruen piny smrt, spojen piny smrt, vedlej pina smrt, vceetn piny smrt, zkladn pina smrtelnost, mra smrtnost, mra satenost satenost, dvojvchodn tabulka satenost, hrub mra satenost, konen satenost, mra satenost, mra podle pohlav satenost, musk satenost ovdovlch, mra satenost podle vku, mra satenost, redukovan mra podle vku satenost rozvedench, mra satenost svobodnch, mra satenost svobodnch, hrnn satenost, tabulka satenost, hrn redukovanch mr satenost, ensk satek satek, crkevn satek, dal satek, dysgenick satek, hlen satek, kandidt satek, obansk satek, pokrevn satek, povolen 421-3* 421-7 421-9 421-6* 421-5 421-5* 421-9* 421-5* 421-8 425-6 421-10 501-1 522-4 520-2 520-9* 520-1 520-5 520-3 520-7 520-9 520-9* 520-7 520-6 520-9* 522-1 520-9* 520-4 501-4 503-2 514-9 913-6 212-2* 514-7 503-1 504-2 505-2 satek, pravdpodobnost satek, pravdpodobnost uzaven satek, prmrn vk satek prvn, prmrn vk satek, prvn satek prvn, medinov vk satek prvn, modln vk satek prvn, prmrn vk satek prvn, tabulkov poet satek, pbuzensk satek, zznam satek, zznamn lstek satkov trh satkov vk satkov vk, minimln satkuneschopn obyvatelstvo satkuschopn obyvatelstvo satkuschopnost, vk satkuschopn satky, etnost satky, etnost prvnch satky, kumulovan etnost satky, matrika satky, odkldn satky, relativn etnost dalch snma snoubenec, snoubenka sociln demografie sociln dchodce sociln mobilita sociln mobilita, mezigeneran sociln optimum sociln pe, program sociln pe, sluba dtsk sociln pe, zznamy sociln skupina 521-3* 521-3 520-10 521-5 514-8 521-6 521-7 521-5 522-2 504-2* 211-8 215-3 514-4 520-8 504-1 514-3 514-2 504-1* 514-1 520-9* 520-9* 520-9* 211-7 905-9 524-3 227-5 501-5* 104-2 358-7 920-4 920-7 902-5* 933-5 932-4 812-4 920-1 163

Mnohojazyn demografick slovnk sociln stratifikace sociln tda socioprofesn skupina software soubor soubor reprodukujc se soubor statistickch program soubor vbrov soubor vbrov reprezentativn souasn manelstv souasn msto bydlit souet tverc nejmen, metoda soutov kivka souhrnn tabulka soukrom domcnost soukrom kolstv soukrom dm soulo soulo, peruovan soumst soupis soupis hlav soupis obyvatelstva sourozenec souadnicov zapisova souit souit nesezdan souit populac speciln antikoncepn metody specifick mra specifick mra letality specifick mra mrtnosti podle pohlav a vku specifick mrtnostn tabulka specifick mry plodnosti 164 920-3 920-2 353-6 225-3* 101-4 710-2 227-4 160-2* 163-1 637-1 802-3 151-4* 155-10* 131-8 110-4 343-3 120-1* 627-2 628-3 307-4 203-2 202-1* 202-1* 113-4 228-7* 503-7 112-1* 810-2 628-1 134-6 421-10* 401-6 435-3* 633-9 specifick mry plodnosti podle dlky trvn manelstv specifick mry plodnosti podle poad specifick mry plodnosti stejnho poad spermatozom spermicidy spermie spirla splynut spojen rodina spojen piny smrti spojit spolen mra reprodukce spolenk, spolenice spolehlivost antikoncepce spolehlivost, hladina spolehlivost, interval spolehlivost, meze spolehlivost, rove spolkov republika spontnn migrace spontnn potrat spoen spoteba sprvn jednotka sprvn stedisko srovnvac index mrtnosti srovnvac kalend srovnvac pomrn slo srovnvac ukazatel srovnvac ukazatel lidnatosti srovnvac ukazatel mrtnosti srovnvati stabiln populace stabiln vkov struktura stacionrn populace

635-2 634-1 634-2 602-4* 629-9 602-4 629-10 810-3 113-7* 421-5* 143-1 711-6 503-3* 625-4* 164-7 164-5 164-5* 164-7* 305-4* 806-1 604-1 901-4 901-3 302-2 306-6 403-5 322-8* 133-1 136-7 313-1 403-1 213-6* 703-2 703-3 703-6

Rejstk stacionrn populace, mra mrtnosti stl kartotka obyvatelstva stl bydlit, cizinec stl bydlit, osoba bez stl obyvatel standard, ivotn standardizace, metoda nepm standardizace, metoda pm standardizovan mra porodnosti standardizovan index mrtnosti standardizovan ukazatel standardn chyba standardn metropolitn statistick zem standardn mry mrtnosti podle vku standardn odchylka standardn populace standardn program star generace star osoba star populace star osoby, mrtnost strnout strnut strnut demografick strnut individuln strnut obyvatelstva starobn dchodce staeck selost st stt stt, federln stt, mnohonrodnostn stt, suvernn 433-5* 213-2 331-7 310-8 310-3* 902-6 403-4 403-3 632-7 403-5* 136-7* 164-4 307-4* 403-6 141-9* 403-2 226-10 116-8* 324-8 326-5 414-5 326-7 326-3 326-3* 327-1 326-3* 358-6* 424-7 324-6 305-5 305-4 330-6 305-3 statick model statistick jednotka statistick mapa statistick rodina statistick sluba statistick sluba, regionln tvar statistick tabulka statistick zem, metropolitn standardn statistick hlen statistick vyuit statistick zpracovn statistick odhad statistick parametr statistick program statistick vpis statistik statistik demografick statistika statistika demografick statistika dosaenho vzdln statistika epidemiologick statistika gramotnosti statistika jazykov statistika konfesn statistika kultovn statistika migrace statistika migran statistika msta narozen statistika nemocnosti statistika obyvatelstva statistika podle stupn vzdln statistika pohybu obyvatelstva statistika popisn statistika pirozen mny statistika pisthovalch osob statistika stavu obyvatelstva 730-2 110-1 155-3* 115-1 204-4 204-4* 131-4* 307-4* 212-2 130-9* 130-9 164-2 164-1 227-4 220-1* 130-1* 130-1* 130-1* 130-1 342-4* 423-6 342-4* 340-6 341-1 341-1* 813-1 812-1 813-3 420-6 102-4 342-4* 201-2 223-2 212-1 813-2 201-1 165

Mnohojazyn demografick slovnk statistika sthovn statistika kolsk statistika kolsk a univerzitn statistika vysthovalch osob statistika vzdln statistika zdravotnick sttn obanstv sttn obanstv, dvoj sttn obanstv, odnt sttn obanstv, osvden sttn obanstv, prohlen sttn obanstv, zruen sttn obanstv, ztrta sttn sluba, dchodce status animarum status profesn stav chorobn stav obyvatelstva stav obyvatelstva, prmrn stav obyvatelstva, statistika stav manelsk stav porevolun stav pedrevolun stav rodinn sthovn sthovn, hlen sthovn, mstn sthovn, statistika sthovn, vnitrosttn sterilita sterilita, adolescentn sterilita, nsledn sterilita, postpartum sterilita, primrn sterilita, sekundrn sterilizace sterilizace, eugenick stipendista, stipendistka stipendium 166 812-1 346-1 346-1* 813-2 342-4 421-1 330-4 331-6 331-4 331-3 331-1* 331-4* 331-5 358-6* 214-6* 353-1* 420-7 201-8 135-6 201-1 515-1 907-3 907-2 211-2 801-3* 212-2* 803-6 812-1 803-1 621-2 622-8 621-9 622-5* 621-8 621-9 631-1 913-4 345-2* 345-2* stochastick model stoln potaka stratifikace, sociln stratifikovan vbr stratum stroj elektromechanick strom ivota struktura struktura genotypov struktura genov struktura mrt podle pin struktura zemn struktura vkov struktura vkov, stabiln struktura vkov, vchoz sted aritmetick sted obyvatelstva stedisko sprvn stedisko uovsk stediskov obec stedndob projekce stedn adaptivn hodnota stedn dlka ekonomick aktivity stedn dlka ekonomick aktivity, ist stedn dlka ekonomick aktivity, hrub stedn dlka ivota stedn fetln mrtnost stedn generace stedn hodnota stedn odborn kdry stedn odborn kolstv stedn odchylka stedn selektivn hodnota stedn stav obyvatelstva stedn kola stedn kolstv 730-5 220-6 920-3 162-1 162-2 224-2 325-7* 101-2 914-7 914-6 421-12* 301-3* 325-6* 703-3 703-4 140-1* 312-7 306-6 344-7* 306-3* 720-4* 914-3 362-6 362-8 362-7 433-3* 411-4 116-7* 140-1* 355-2 343-12* 141-7* 914-3 401-5 344-4 343-7*

Rejstk student, studentka studia populan studie demografick studium, dlka studium, dosaen stupe studium, poet dokonench let studium, prmrn dlka stupe pokrevnosti stupe pbuzenstv stupe kolstv stupe vzdln stupe vzdln, statistika stupnice logaritmick styk, pohlavn sub-fekundita sub-fekundita adolescentn subjektivn povoln subpopulace substituce surov data Survey of knowledge, attitudes and practice of contraception (KAP) suvernn stt svatba svazek svazek doasn svazek, konec svazek, program svazek, rozpad svazek, svobodn svazek, zkonn svdek svobodn ena svobodn povoln svobodn, mra satenosti svobodn, nadje doit ve stavu 345-6 101-1* 102-7 342-5* 342-5* 342-5* 347-5 504-3 114-4 343-5 342-1 342-4* 155-6* 627-2 622-7 622-8 352-2* 101-6* 205-9* 131-1* svobodn, poet dovajcch se svobodn, podl svobodn, podl trvale svobodn, podl zstvajcch svobodn, tabulkov poet svobodn svobodn mu svobodn, pravdpodobnost doit svobodn svazek syn synovstv syntetick, pomrn slo syntetick ukazatel syntetick ukazatel plodnosti syntza systm kvt systm ovldn databze systm pouit systm kolstv systm vzdlvn systematick chyba systematick vbr systematicky vybrat systmov analytik 522-5 521-4 521-1 521-2 522-3 515-2 515-3 522-7 503-5 112-6 114-5* 132-5* 132-5* 639-3 132-2 811-4 227-2* 226-7 343-1 343-1* 164-8* 161-6 161-7 225-9

626-8* 305-3 501-4 501-3 503-6 510-2 226-10* 513-3 503-5 501-2* 215-8 515-4 353-4* 520-6 522-8

estinedl eten eten populanho klimatu eten ternn eten vbrov kola, matesk kola, mansk kola, obecn kola, odborn kola, oputn kola, stedn 603-6 203-4* 625-2* 203-5* 160-1 344-2 344-3* 344-3* 344-6 347-1 344-4 167

Mnohojazyn demografick slovnk kola, uovsk kola, vysok kola, vysok pedagogick kola, vysok technick kola, vy odborn kola, zkladn kola, zvltn kolk, kolaka koln dti koln dochzka koln dochzka, dlka koln dochzka, povinn koln dochzka, ukazatel koln populace koln ronk koln uebna koln vk koln vk, populace kolou povinn vk, populace kolsk a univerzitn statistika kolsk statistika kolstv, druhho stupn kolstv, prvnho stupn kolstv, soukrom kolstv, stedn kolstv, stedn odborn kolstv, stupe kolstv, systm kolstv, tetho stupn kolstv, uovsk kolstv, veejn kolstv, vysok kolstv, zkladn patn ureno ttek drn vagrovstv 344-4* 344-5* 344-11* 344-9* 343-11* 344-3 344-7* 345-2* 323-8 346-4 342-5 346-5 346-4* 346-2* 345-5 345-4 346-6 346-7 346-6* 346-1* 346-1 343-7 343-6 343-3 343-7* 343-12* 343-5 343-1 343-9 343-12* 343-2 343-9* 343-6* 230-11* 224-3 114-8

T
tabeltor tabelovn tabelovati tableta, pnov tabulka tabulka, asocian tabulka, seln tabulka, demografick mrtnostn tabulka, dl tabulka dovajcch tabulka, dvojvchodn tabulka ekonomick aktivity tabulka fetln mrtnosti tabulka, frekvenn tabulka, generan tabulka, intervalov tabulka invalidity tabulka, kohortn tabulka, kombinan tabulka, kontingenn tabulka, korelan tabulka, longitudinln tabulka, nkolikavchodn tabulka odchodu ze koly tabulka, perspektivn tabulka pro vybran skupiny, mrtnostn tabulka, prezov tabulka, ron tabulka satenosti tabulka satenosti, dvojvchodn tabulka, souhrnn tabulka, statistick tabulka, transversln tabulka, typov 224-7 130-6 130-6* 629-7 153-1 131-7* 131-4 435-4 131-9 432-3* 153-4* 362-1 413-5 131-7* 153-3* 153-2 426-6 153-3 131-7 131-7* 131-7* 153-3* 153-4* 347-4 153-5* 435-3 153-2* 153-2* 522-1 522-4 131-8 131-4* 153-3* 730-1*

168

Rejstk tabulka, mrtnostn tabulka mrtnostn, funkce tabulka mrtnostn, generan tabulka mrtnostn, intervalov tabulka mrtnostn, kohortn tabulka mrtnostn, longitudinln tabulka mrtnostn, modelov tabulka mrtnostn, okamikov tabulka mrtnostn, podrobn tabulka mrtnostn, specifick tabulka mrtnostn, transversln tabulka mrtnostn, pln tabulka mrtnostn, zvltn tabulka, vcevchodn tabulka, zkrcen mrtnostn tabulka ivota tabulkov mra mrtnosti tabulkov model tabulkov poet dovajcch tabulkov poet prvnch satk tabulkov poet svobodnch tabulkov poet zemelch tabulky migran, prvnho poad tabulky migran, vech poad tabulky, pprava tampon tazatel, chyba teenager thotensk amennorhoea thotensk zpodn thotensk interval, oteven thotenstv thotenstv, obvykl dlka thotenstv, poad 432-1 432-2 436-2 436-1* 436-2* 436-2* 435-5* 436-1 435-1* 435-3* 436-1* 435-1 435-3* 153-4 435-2 432-1* 433-5 730-1* 432-3 522-2 522-3 433-2* 817-4 817-9 220-9* 629-4 164-9 324-3* 620-8 613-3* 613-6 602-5 603-2* 611-5 thotenstv, skuten dlka thotenstv, trvn thotenstv, uml ukonen thotenstv, zabrnn thotenstv, zznam o prbhu thotenstv, ztrta technick vybaven technick vzdln technick stav tlesn vada tlsko chmov tendence celkov teoretick demografie teoretick poet zemelch teorie demografick teorie malthusinsk populan tercirn sektor ternn pracovnk ternn przkum ternn eten teritorium teritorium autonomn teritorium neautonomn terminl terminl grafick terminl, klvesnice terminl vzdlen timesharing tiskrna dkov tiskopis tlak tlak populan tradin sektor transfer obyvatelstva transit transversln analza transversln tabulka 603-2* 603-3 604-2 626-7 638-3 411-2* 225-3 343-12 344-10* 360-3 602-4* 150-2* 102-5 403-8* 105-1 905-2 357-9 626-3 203-5 203-5* 305-6 305-7 305-8 227-8* 228-7 227-8 227-10* 227-9* 227-6 206-1 933-9 905-1 357-10 808-7 801-11 103-5 153-3* 169

Mnohojazyn demografick slovnk transversln mrtnostn tabulka trend trend dlouhodob trh satkov trojata trval neplodnost trval pracovn neschopnost trval bydlit trval bydlit, nov trval bydlit, pedchoz trvale svobodn, podl trvn manelstv, doba trvn, mra trvn thotenstv tet stupe kolstv tet vk tda tda sociln tdn tdn, chyba tdn, kombinan tdika tditi tgeneran rodina tubectomie tulk turistika typov tabulka 436-1* 150-2 150-2* 514-4 606-3* 621-7 426-3 310-6* 801-5 801-4 521-1 524-2 135-3 603-3 343-9 324-8* 345-1 920-2 130-7 230-8 131-7* 224-6 130-7* 113-8* 631-5 310-8* 801-12 730-1* uen demografick innost antikoncepce innost demografick innost migran, index uitel, uitelka uovsk kola uovsk stedisko uovsk kolstv daj seln udlost, datum udlost, demografick udlost, neobnoviteln udlost, obnoviteln udlost, prmrn poet udlost, pirozen mny udlost, hrn redukovanch udlost, vchoz udlosti, redukovan udan vk udrovati hrn redukovanch mr satenosti hrn redukovanch udlost hrnn manelsk plodnost hrnn plodnost hrnn plodnost podle poad narozench dt hrnn potratovost hrnn prvosatenost hrnn rozvodovost hrnn satenost svobodnch uchopen dat ukazatel ukazatel aktivity ukazatel atraktivity ukazatel tvrtletn ukazatel definitivn ukazatel diferenn 105-1* 625-4 625-4* 815-5 345-3 344-4* 344-7* 343-12* 130-2 212-3* 201-3 201-4 201-5 138-4 211-1 138-5* 135-4 133-4* 322-6 213-4 520-9* 138-5* 639-5 639-4 639-6 640-3 522-9 523-6* 520-9* 228-3* 132-9 350-6 152-4* 137-4* 136-4 134-6*

U
bytek, migran bytek, populan bytek, pirozenou mnou ubytovan osoba ubvn populace uebna koln ue, unice 170 805-6 701-2 701-8* 110-8 701-2* 345-4 354-8

Rejstk ukazatel ekonomick zvislosti ukazatel fetln mrtnosti ukazatel generan ukazatel gramotnosti ukazatel hrub ukazatel intervalov ukazatel intenzity odchodu z ekonomick aktivity ukazatel intenzity vstupu do ekonomick aktivity ukazatel kohortn ukazatel lidnatosti, srovnvac ukazatel mnlivosti ukazatel msn ukazatel mrtvorozenosti ukazatel nadmrtnosti ukazatel nemocnosti ukazatel okamikov ukazatel perinatln mrtnosti ukazatel plodnosti, syntetick ukazatel pokrevnosti ukazatel prevalence ukazatel prmrn ron ukazatel pedbn ukazatel pbuznosti ukazatel revidovan ukazatel ron ukazatel srovnvac ukazatel standardizovan ukazatel syntetick ukazatel koln dochzky ukazatel asti v ekonomick aktivit ukazatel mrtnosti, srovnvac ukazatel vkov preference ukazatel zamstnanosti ukazatel zvislosti ukazatel zpesnn 358-9 413-3 138-6* 342-2* 136-8 138-5 361-7 361-5 138-6 313-1 141-3 137-4* 413-1 402-3* 425-1 137-5 413-6 639-3 915-2 425-3 137-3 136-3 915-3 136-5 137-2 136-7 136-7* 132-5* 346-4* 350-6* 403-1 152-4* 351-8* 358-9* 136-6 ukonen koly, vk ukonen thotenstv, uml uml inseminace uml oplodnn uml ukonen thotenstv mrt mrt a porann zpsoben vlenmi udlostmi mrt, bod mrt, fetln mrt, funkce mrt, hlen mrt, jedin pina mrt kojenc, pravdpodobnost mrt, lstek mrt, matrika mrt mezi dokonenmi vky, pravdpodobnost mrt, okamikov pravdpodobnost mrt, perinatln mrt, ptilet pravdpodobnost mrt, podl podle piny smrti mrt podle pin, struktura mrt, pozdn, fetln mrt, pravdpodobnost mrt, pina mrt, pirozen mrt, ron pravdpodobnost mrt, mrtnost podle pin mrt, vlen mrt v dsledku nehody mrt v nultm vku, pravdpodobnost mrt, zznam mrtn list mrtnost 342-6 604-2 602-2* 602-2* 604-2 401-3 422-7 437-3 411-2 433-1 212-2* 421-4 412-5* 430-1* 211-9 431-5* 431-4 411-6* 431-3 421-11 421-12* 411-5* 431-1 421-3 422-3* 431-2 421-2 422-7* 422-3* 412-5 211-10 430-1 401-1 171

Mnohojazyn demografick slovnk mrtnost biologick mrtnost asn mrtnost asn fetln mrtnost dtsk mrtnost diferenn mrtnost dosplch mrtnost embryonln mrtnost endogenn mrtnost endogenn kojeneck mrtnost exogenn mrtnost exogenn kojeneck mrtnost fetln mrtnost fetln, tabulka mrtnost fetln, ukazatel mrtnost, hrub mra mrtnost, hrub mra nepmo standardizovan mrtnost, index fetln mrtnost, index matesk mrtnost, kojeneck mrtnost, kvocient asn mrtnost, kvocient kojeneck mrtnost, kvocient novorozeneck mrtnost matesk mrtnost, mra mrtnost, mra dtsk mrtnost, mra kojeneck mrtnost, mra podle vku mrtnost, mra ve stacionrn populaci mrtnost mldee mrtnost, neonatln mrtnost, nepm odhad mrtnost, nitrodlon mrtnost novorozeneck mrtnost obecn mrtnost perinatln mrtnost perinatln, index 172 424-1* 410-4 411-3 414-2 402-1 414-4 411-1* 424-1 424-3* 424-3 424-3* 411-1 413-5 413-3 401-4 403-5* 413-4 424-6 410-1 412-4 412-2 412-3 424-5 401-2 414-6 412-2* 401-7 433-5* 414-3 410-2* 430-1* 411-1* 410-2 401-4* 411-6 413-6* mrtnost perinatln, ukazatel mrtnost, plocha mrtnost podle pin mrt mrtnost podle vku mrtnost podle zamstnn mrtnost ponovorozeneck mrtnost pozdn fetln mrtnost puerperln mrtnost, rozdly v rovni mrtnost, sla mrtnost specifick mra podle pohlav a vku mrtnost, srovnvac index mrtnost, srovnvac ukazatel mrtnost, standardizovan index mrtnost, standardn mry podle vku mrtnost starch osob mrtnost stedn fetln mrtnost, tabulkov mra mrtnost, upraven kvocient kojeneck mrtnost, vnitn mra mrtnost ze zamstnn mrtnostn tabulka mrtnostn tabulka, demografick mrtnostn tabulka, generan mrtnostn tabulka, intervalov mrtnostn tabulka, kohortn mrtnostn tabulka, longitudinln mrtnostn tabulka, modelov mrtnostn tabulka, okamikov mrtnostn tabulka, podrobn 413-6 436-3 421-2 414-1 402-4 410-5 411-5 424-4* 402-1* 431-4* 401-6 403-5 403-1 403-5* 403-6 414-5 411-4 433-5 412-5* 703-1* 402-5 432-1 435-4 436-2 436-1* 436-2* 436-2* 435-5* 436-1 435-1*

Rejstk mrtnostn tabulka, pro vybran skupiny mrtnostn tabulka, specifick mrtnostn tabulka, transversln mrtnostn tabulka, pln mrtnostn tabulka, zkrcen mrtnostn tabulka, zvltn mysln porann mysln zabit nik univerzita univerzitn rove pln rodinn domcnost pln mrtnostn tabulka plnost upomnka upraven kvocient kojeneck mrtnosti uprchlk raz urbanistick obvod ureno patn rove rove existenn rove rozvoje rove spolehlivosti rove mrtnosti, rozdly rove univerzitn rove vzdln rove ivotn adovna ednk jednoduch sluby ednk v nejvym postaven ednk ve stedn slub ednk ve vy slub usedl stav pedagogick stav technick 435-3 435-3* 436-1* 435-1 435-2 435-3* 422-6* 422-6* 230-3* 344-5 343-11* 111-10* 435-1 230-2 205-4* 412-5* 808-5 422-1 210-5* 230-11* 343-10 905-5 902-3 164-7* 402-1* 343-11* 343-10* 902-6 357-2* 354-3* 354-3* 354-3* 354-3* 304-1 344-11* 344-10* stavn domcnost stavn domcnost, arch stavn obyvatelstvo uterus tvar regionln sttn statistick sluby uvdoml rodiovstv uvolnn osdlen uzaven otzka uzaven populace uzaven osdlen uzaven satku, pravdpodobnost zem zem mstsk zem metropolitn zem nesamosprvn zem samosprvn zem standardn metropolitn statistick zem venkovsk zemn st zemn lokalita zemn mobilita zemn pohyb, doasn zemn pohyb obyvatelstva zemn rozloen zemn struktura zk rodina uznn otcovstv uivatel uivatel bytu uivatel potenciln uivatelsk program 110-5 207-4* 310-7 602-9* 204-4* 625-1 312-6* 206-8 701-4 312-5* 521-3 301-2 311-2* 307-4* 305-8* 305-7* 307-4* 311-1* 302-1 306-1* 801-1 801-6 201-11* 301-3 301-3* 113-1* 610-7 225-5 111-2* 626-2 226-9

V
vada vada ddin 360-2 913-3 173

Mnohojazyn demografick slovnk vada duevn vada tlesn vada vrozen vvojov vha vajko vlen porann vlen udlosti, mrt a porann vlen mrt validita, zkouka variabilita variabilita, charakteristika variace varian rozpt variance varianta vzektomie ven prmr vasn porod vlenn vdan ena vdova vdovec vdovsk lhta vdovstv vdovstv, prmrn doba vda o obyvatelstvu vda populan vedlej bydlit vedlej jdro vedlej pina smrti vedlej rodina vedouc hospodstv vedouc pracovnk vejcovod, podvzn vk vk tvrt vk, dti pedkoln vk dokonen 174 360-4 360-3 424-2 140-5 602-3* 422-7* 422-7 422-7* 221-7* 141-1* 141-3* 150-3* 141-4 141-8* 222-2 631-2 140-4 605-1 810-4 515-7 510-5 510-4 510-5* 510-7 524-4 101-1* 101-1* 310-6* 111-8 421-9* 111-10* 356-2* 355-1 631-4 322-1 324-8* 323-7 322-2* vk dosaen v danm roce vk dchodov vk fyziologick vk chronologick vk, jednotka vk kombinovan vk matek, prmrn vk mentln vk minimln satkov vk, mra rozvodovosti vk, mra satenosti vk, mry vk novomanel, rozdl vk odchodu z ekonomick aktivity vk odchodu z ekonomick aktivity, prmrn vk otc, prmrn vk, populace kolou povinn vk prmrn vk pesn vk pi poslednch narozeninch vk pi prvnm satku, medinov vk pi prvnm satku, modln vk pi prvnm satku, prmrn vk pi ptch narozeninch vk pi satku dan kohorty, prmrn vk pi satku, prmrn vk pi satku v danm roce, prmrn vk pi ukonen koly vk, redukovan mra satenosti vk, rodiv 322-4 324-7 327-3 327-5 325-1 520-12 713-2 327-4 504-1 523-4 520-9 135-1 520-11 362-3 362-5 713-2* 346-6* 326-1 322-7 322-3 521-6 521-7 521-5 322-5 520-10* 520-10 520-10* 342-6 520-9* 620-1

Rejstk vk, rozloen vk, satkov vk satkuschopnosti vk, koln vk, tet vk, udan vk, mrtnost vk, velk skupina vk vstupu do ekonomick aktivity vk vstupu do ekonomick aktivity, prmrn vk eny pi narozen poslednho dtte vkov akumulace vkov preference, ukazatel vkov pyramida vkov skupina vkov skupina ptilet vkov struktura vkov struktura stabiln vkov struktura vchoz vkov skupiny, mry vkov medin velikost domcnosti velikost rodiny, prmrn velikost vbru velikostn d velk skupina vku venkovsk obec venkovsk obyvatelstvo venkovsk sdlo venkovsk zem vrohodnost, kontrola veejn podpora, osoba, kter ji dostv veejn kolstv veejn zdravotnictv veejn zamstnanec 325-6 520-8 504-1* 346-6 324-8* 322-6 414-1 325-4 362-2 362-4 637-10 322-8* 152-4* 325-7 325-2 325-3 325-6* 703-3 703-4 135-2* 326-2 111-11 637-3 161-5* 154-5 325-4 311-1 311-3 306-3* 311-1* 221-6* 358-7* 343-2 932-1 357-5 ves vesnice vceetn piny smrti vceetn porod vcelenn nerodinn domcnost vcefzov przkum vcegeneran rodina vcejazyn vcensobn zapotn vcerata vcerodika vcerodinn dm vcestupov vbr vcevchodn tabulka vitln index vitln revoluce vzum vstupn vlastnk vlastnost vnj migrace vnj pam vnitrosttn migrace vnitrosttn sthovn vnitn migrace vnitn mra porodnosti vnitn mra pirozenho prstku vnitn mra mrtnosti vnitn pam vojensk dchodce vojensk zamstnanec volebn obvod volii, seznam voln migrace voln byt vrada vrozen vvojov vada vstup a vstup, zazen 306-3* 306-3 421-5* 606-2 111-10* 203-9 113-8* 340-5* 230-5 606-3* 611-12 120-1* 162-3 153-4 702-7 907-1* 812-9 121-1 131-6* 803-3 226-3 803-1 803-1 803-1 703-1* 703-1 703-1* 226-2 358-6* 357-6 306-7* 812-3 806-1 120-7* 422-6* 424-2 226-6 175

Mnohojazyn demografick slovnk vstup dat vstup do ekonomick aktivity vstup do ekonomick aktivity, optovn vstup do ekonomick aktivity, pravdpodobnost vstup do ekonomick aktivity, prvn vstup do ekonomick aktivity, ukazatel intenzity vstup do ekonomick aktivity, vk vstupn povolen vstupn vzum vbava genetick vybaven programov vybaven pstrojov vybaven technick vbr vbr, hromadn vbr, kvtn vbr, nhodn vbr, nhodn partner vbr, nhodn prost vbr, oblastn vbr, partner vbr, pln vbr, podle kvt vbr, pravdpodobnostn vbr, rozsah vbr, shlukov vbr, stratifikovan vbr, systematick vbr, velikost vbr, vcestupov vbr, zklad vbr, zmrn vbrov chyba vbrov imigrace 176 228-1 361-2 362-1* 361-6 362-1* 361-5 362-2 812-9 812-9 911-1* 225-4 225-3* 225-3 160-2 161-8* 163-2 161-1 912-8 161-4 162-7 514-6 160-5 163-2* 161-1* 161-5 161-8 162-1 161-6 161-5* 162-3 161-3 161-6* 164-3 811-3 vbrov jednotka vbrov eten vbrov postup vbrov przkum vbrov soubor vbrov soubor, reprezentativn vybrat systematicky vycestovn, povolen vyerpvajc stn vydn dat vydn vsledk vdlen innost vdlen inn vdlen inn, koncepce vdlen inn, samostatn vyhnanec vyhotn vchova k plnovanmu rodiovstv vchoz bod vchoz datum vchoz populace vchoz udlost vchoz vkov struktura vkyv vkyv nhodn vmna obyvatelstva vymrn vymel generace, metoda vynechn vynucen migrace vypadnut z przkumu vpis vpis anonymn vpis jmenovit vpis statistick vpisov arch vplach 160-4 160-1 160-5* 202-6 160-2* 163-1 161-7 812-9* 202-4 220-9* 220-9* 350-3 350-1* 350-1* 353-4* 808-6 808-3 933-2 720-6 720-6* 720-6* 135-4 703-4 150-3* 150-7* 808-8 432-6 437-4 230-3 808-1 205-5* 220-1 215-9* 215-9* 220-1* 215-11 629-8

Rejstk vyplnn vyplovn vpoet vpoet konench diferenc vpoetn technika, odbornk vpot vpov chybn vypovzen vyrovnan ada vyrovnn vyrovnn analytick vyrovnn grafick vysdlenec vysdlovn vskyt nemoc vskyt onemocnn vsledek zpracovn vsledek zpracovan vsledky, vydn vsledky zpracovan vysok kola vysok kola pedagogick vysok kola technick vysok kolstv vysokokolsk diplom vystaven nadji vystaven riziku vysthoval osoba vysthoval osoby, statistika vysthoval, poet vysthovn, msto vstup dat vysvden vyeten pedmanelsk vy odborn kola vytlaujc faktory migrace (push factors) vyuit statistick vvoj populan 206-4* 206-4* 132-3 151-6 225-6 132-3* 230-7 808-3 151-1* 151-1 151-3 151-2 808-6 808-7 420-4 420-3 228-6* 132-6 220-9* 228-6 344-5* 344-11* 344-9* 343-9* 343-11 134-2* 134-3 802-5 813-2 805-4 801-4 228-6* 342-7 913-5 343-11* 819-2 130-9* 201-7 vvojov vada vrozen vznamn rozdl vyznn vyznn, bez vzdlen zpracovn vzdlenost vzdlen terminl vzdln pedkoln vzdln, statistika vzdln, statistika podle stupn vzdln, stupe vzdln technick vzdln, rove vzdlvac zazen vzdlvn vzdlvn, systm vzestupn mobilita vztah 424-2 164-6 341-3 341-6* 227-10* 819-6 227-10* 343-4 342-4 342-4* 342-1 343-12 343-10* 344-1 342-8 343-1* 920-5 111-4

Z
zabit zabit nemysln zabit mysln zbrana zbrana malthusinsk zbrana morln zbrana pozitivn zbrana preventivn zabrnn thotenstv zhlav zahranin migrace zklad zklad vbru zkladn data zkladn doklad zkladn pina smrti zkladn rodinn jednotka 422-6 422-6* 422-6* 933-8 905-6 905-8 905-6 905-7 626-7 221-5* 803-2 132-8 161-3 131-1 221-2 421-8 115-2* 177

Mnohojazyn demografick slovnk zkladn sdeln jednotka zkladn kola zkladn kolstv zkonn svazek zkonodrstv manelsk zkony imigran zalidnn, intenzita zalidnnost zmr populan zmrn vbr zamen, zmna zamstnan obyvatelstvo zamstnanec zamstnanec veejn zamstnanec vojensk zamstnanec, zamstnankyn zamstnn zamstnn, hledajc zamstnn, klasifikace zamstnn, manuln zamstnn, nemoc zamstnn, postaven zamstnn, skupina zamstnn, mrtnost podle nj zamstnn, mrtnost z nj zamstnn, zmna zamstnanost, ukazatel zamstnan zamstnavatel, zamstnavatelka zamstnavatel, zmna znik manelstv zaokrouhlen slo zpis matrin zpis, obdob matrinho zapisova souadnicov zapisovat zapotn dvojnsobn 178 210-5* 344-3 343-6* 501-2* 502-1 811-2 312-1 120-4 626-2 161-6* 347-6 351-5 354-3 357-5 357-6 353-3 352-1 351-4 352-1 352-2 402-6 353-1 352-3 402-4 402-5 921-2 351-7 351-2 353-2 921-4 510-3 152-1 211-3* 212-3* 228-7* 206-4* 230-5* zapotn vcensobn zapojen zapsan ci, poet zapsan k zapuzen zroden buka ensk zrodek zazen zazen tec zazen elektronick zazen kreslic zazen vstupu a vstupu zazen vzdlvac zazen byt zasnouben zastavn pda, hustota na 1 hektar zastoupen celoivotnch emigrant zastoupen celoivotnch imigrant zastoupen emigrant zastoupen imigrant zastoupen migrant zastoupen novch uivatel antikoncepce zt genetick zauen dlnk zvisl dti zvisl osoby zvislost, ukazatel zvisl zvod zznam o narozen zznam o prbhu thotenstv zznam o satku zznam o mrt zznam, pedmtn osoba zznamn lstek 230-5 809-1 346-2* 346-2 511-3 602-3 602-7 357-2 227-5* 224-1* 228-7* 226-6 344-1 121-2* 505-1* 313-5* 816-5 816-4 816-2 816-3 816-1 626-4 914-4 354-6* 358-4 350-5 358-9* 358-1 357-2* 211-6 638-3 211-8 211-10 215-5 215-1

Rejstk zznamn lstek o ktu zznamn lstek o pohbu zznamn lstek o satku zznamy sociln pe zdrav zdrav, porucha zdravotnick statistika zdravotnick program zdravotnictv veejn zdroj zdrenlivost pohlavn zem zem, clov zem, mn rozvinut zem, nerozvinut zem pvodu zem, rozvinut zem, rozvojov zemdlec zemdlec samostatn hospodac zemdlsk lidnatost zemdlsk lidnatost na jednotku obdlan pdy zemdlsk obyvatelstvo zemdlsk dlnk zemdlsk njemce zemdlsk podnik zemdlstv, obyvatelstvo pslun zemdlstv, pracovnk zemdlstv, pracujc v nm zemel, oekvan poet zemel, skuten poet zemel, tabulkov poet zemel, teoretick poet zskan znak zjiovn migrace, pm zjiovati 215-2 215-4 215-3 812-4 420-2* 426-1 421-1 933-4 932-1 901-1 627-4* 305-1 801-5* 903-3 903-3* 811-5 903-3* 903-3 356-1 353-7* 313-3 313-3 359-2* 356-4 356-3 357-2* 359-2 357-3 356-1* 403-8 403-7 433-2* 403-8* 910-4 812-2 130-4* zkoumn demografick zkouka konsistence zkouka validity zkrcen mrtnostn tabulka zkuebn przkum zkuebn stn zloinn otrven zmna bydlit zmna bydlit posledn zmna ekonomickho odvtv zmna zamen zmna zamstnn zmna zamstnavatele znak ddin znak kvalitativn znak letln znak zskan znaky obyvatelstva, kvalitativn znzornn grafick zna zna pedmstsk zna pmstsk zptn migrace zptn projekce zptn migrant zpodn thotensk zpracovan vsledky zpracovn zpracovn dat elektronick zpracovn dvkov zpracovn nenumerick zpracovn numerick zpracovn, program zpracovn przkum, program zpracovn statistick zpracovn, vsledek zpracovn vzdlen 102-7* 221-7 221-7* 435-2 202-7* 202-7 422-6* 213-5 802-7 921-5 347-6 921-2 921-4 910-3 131-6 910-5 910-4 104-3* 155-1 302-4 307-3* 307-3* 804-3 720-1* 804-3* 613-3* 228-6 220-2 225-1 227-7 228-5 228-4 226-10* 227-3 130-9 228-6* 227-10* 179

Mnohojazyn demografick slovnk zpracovan vsledek zpracovatelsk jednotka centrln zpravodaj zpesnn ukazatel zralost zralost, duevn zruen sttnho obanstv zzenec, zzenkyn ztrta sttnho obanstv ztrta v thotenstv zstvajc svobodn, podl zveejnn ohlek zvltn kola zvltn mrtnostn tabulka zygota 132-6 226-1 204-1* 136-6 324-4* 327-4* 331-4* 354-3* 331-5 411-2* 521-2 505-1 344-7* 435-3* 911-7 ensk generace ensk generace, prmrn dlka ensk reprodukce, mra ensk satenost ensk zroden buka eny, podl ijc, funkce iv narozen dti ivitel hlavn ivitel, ivitelka ivot, ra ivot lidsk, dlka ivot, manelsk ivot, maximln dlka ivot, medinov dlka ivot, modln dlka ivot, normln dlka ivot, obdob ivot, pracovn ivot, pravdpodobn dlka ivot, pravdpodobn dlka pi narozen ivot, strom ivot, stedn dlka ivot, tabulka ivotaneschopn ivotaschopn ivotn etapa ivotn obdob pracovn, biografie ivotn standard ivotn rove 116-5 713-2* 711-2 520-4 602-3 320-4* 432-3* 601-5 111-3 358-3 437-2 434-3 510-1 434-4 434-1* 434-2* 434-2 323-1 361-1 434-1 434-1* 325-7* 433-3* 432-1* 603-2 603-1 323-1* 361-1* 902-6 902-6

k ptomn k zapsan k, aka el antikoncepn ena ena, neschopnost othotnt ena ovdovl ena rozveden ena svobodn ena v domcnosti ena vdan enat a vdan osoby enat mu enich 346-3 346-2 345-2 629-5 321-2 621-3 510-6* 511-6 515-4 350-4 515-7 515-5 515-6 501-6*

180

181

Vybran publikovan svazky Mnohojazynho demografickho slovnku Mitmekeelne demograafia - snastik. Eesti vljaanne. Eesti Demograafia Assotsiatsioon. Tallinn 1993. ISBN 9985-60-015-0. Mehrsprachiges demographisches Worterbuch. Deutschsprachige Fassung. 2nd ed. Schriftenreihe des Bundesinstituts fur Bevolkerungsforschung. Vol. 16. Harald Boldt-Verlag. Federal Republic of Germany 1987. ISBN 3-76461867-1. Diccionario demographico multilingue. Version en espaol. 2nd ed. International Union for the Scientific Study of Population. U.N. Centro Latinoamericano de Demografia. Santiago 1985. ISBN 2-87040-033-0. Multilingual demographic dictionary. English Section. 2nd ed. International Union for the Scientific Study of Population. Ordina Editions, Lige 1982. ISBN 2-87040-026-8. Dictionnaire dmographique multilingue. Volume franais. 2nd ed. Union Internationale pour lEtude Scientifique de la Population. Ordina Editions, Lige 1981. ISBN 2-87040-017-7. Viejeziki demografski renik. Srpskohrvatska verzija. Institut Drutvenih Nauka. Centar za demografska istraivanija. Beograd 1971. Wielojzyczny sownik demograficzny. Wersja polska. Polska Akademia nauk, Komitet nauk demograficznych. Pastwowe Wydawnictwo Ekonomiczne. Warszawa 1966. Mnohojazyn demografick slovnk. esk svazek. eskoslovensk demografick spolenost. Nakladatelstv SAV. Praha 1965. Mnogojazinij demografieskij slovar`. Russkoje izdanije. Demografieskije issledovanija No. 29. ST (SOA) Ser. A/29. United Nations. New York 1964. Monikielinen vesttieteen sanakirja. Suomenkielinen Tilastoseuran Julkaisuja. Helsinky 1962. laktos. Suomen 181

Flersprkig demografisk ordbok. Svensk volym. Almqvist & Wiksell. Goteborg 1961. Mehrsprachiges demographisches Wrterbuch. Deutschsprachige Fassung. Deutsche Akademie fr Bevlkerungswissenschaft an der Universitt Hamburg. Hofmann-Druck Augsburg 1960. Wrterbuch demographischer Grundbegriffe. Deutsch, Franzsisch, Italienisch, Englisch. Deutsche Akademie fr Bevlkerungswissenschaft an der Universitt Hamburg. Hofmann-Druck Augsburk 1960. Diccionario demogrfico plurilinge. Volumen espaol. Naciones Unidas. ST (SOA) Ser. A/29. Nueva York 1959. Dizionario demograficko multilingue. Volume italiano. Multa Paucis AG. Milano 1959. Multilingual demographic dictionary. English Section. United Nations, Department of Economic and Social Affairs. Population Studies, No. 29. ST (SOA) Ser. A/29. New York 1958. Dictionnaire dmographique multilingue. Volume franais. Nations Unies. ST (SOA) Ser. A/29. New York 1958

182

Zdenk Pavlk Kvta Kalibov Mnohojazyn demografick slovnk, esk svazek

Vydala esk demografick spolenost jako 15. svazek v ad Acta demographica Revize eskho textu Milan Kuera Technick redakce Ludmila Fialov Nklad 1000 vtisk 184 strany. Vydn druh, aktualizovan. Praha 2005 Distribuce: esk demografick spolenost Albertov 6, 128 43 Praha 2 tel.: 221851418 fax: 224920657 e-mail: teskova@natur.cuni.cz