Alena ubrtov

DJINY POPULANHO MYLEN V ESKCH ZEMCH

esk demografick spolenost Praha 2006

Redakn rada ady Acta demographica: Pedseda: Jitka Rychtakov lenov: Zuzana Finkov, Pavla Horsk, Milan Kuera, Tom Kuera, Jaroslav Kraus, Zdenk Pavlk

Recenzovali: Prof. PhDr. Eduard Maur, CSC. Prof. ing. Zdenk Pavlk, DrSc.

Tato publikace vychz s podporou Rady vdeckch spolenost esk republiky.

ISBN 80-239-8369-5

PEDMLUVA Nzvu demografick mylen i populan mylen (pense dmogra phique) se uv pro irokou klu vah o biologick reprodukci lovka a o dsledcch lidskho mnoen. Populan teorie (doktrny), k nim toto mylen nkdy dospje, se pokouej vysvtlit vvoj populanch jev, z poznatk o demografickm chovn lid usoudit na jeho vvoj v budoucnosti. Sna se odpovdt na otzku, zda je stvajc populan vvoj dobr a vhodn pro spolenost anebo nen, formulovat nvod, jak jej ovlivnit, aby spolenosti vyhovoval. Populan teorie se me, ale tak nemus, stt podkladem pro vypracovn populan politiky. Nad lidskm mnoenm a jeho dsledky se zamleli stejn tak filosofov jako ekonomov, historikov, prodovdci, matematici, lkai a lid nejrznjch jinch profes dvno ped tm, ne se demografie - vda o populaci - stala samostatnou vdn disciplinou. Nad tm, kolik lid tu ije a zda je jich mlo nebo pli mnoho, uvaovali nejen uenci, ale i prost lid. Ani jim nebylo lhostejn, zda proij ivot jako svobodn nebo enat, kolik maj dt a kolik by jich chtli mt, zda jim bude dno prot ve zdrav a sle ivot dlouh nebo krtk. Zachytit historick vvoj takovch vah se pokouelo dost lid a ze svtov literatury znme etn pehledy djin populanho mylen a populanch teori. Pokud v nich schzej zmnky o populanm mylen ve stedn Evrop, echy nevyjmaje, nen to vina autor tchto syntz. Nemme dostatek ppravnch studi o jednotlivcch, nato souhrn za del asov sek ve srovnn se zemmi, kde m demografie ji dlouhou tradici a kde se i studiu nzor na demografick chovn a jeho dsledky pro spolenost vnovala vt pozornost (Francie, Anglie, Nizozemsko, Belgie). Kdy bylo v roce 1980 svolno do Pae demografick kolokvium Malthus vera a dnes a bylo teba napsat pspvek na tma Ohlas Malthu sovy doktrny v eskch zemch, znovu jsem si uvdomila, jak mezery bude teba zaplnit. Pokus shrnout nzory na to, jak se populace vyvjela v minulosti, vyplynul trochu z nezbytnosti. Tebae mme adu odbornch prac pro jednotliv dob, prostudovan velmi intenzivn, bylo asto nutn vrtit se k pramenm: autory zajmalo pramlo to, co jsem se snaila zjistit.

III

Djiny populanho mylen v eskch zemch Odhodlala jsem se pedloit tuto prci v dnen podob, protoe jen souhrn pome odkrt dal bl msta. Aby bylo co kritizovat a opravovat, je nutn uinit prvn a nevdn krok k syntze dosavadnch poznatk. Problm nebyl v nedostatku pramen, sp naopak, v jejich mnostv a vbru. Jsou bohat dky tomu, e v tto zemi odedvna pevaovala cta ke vzdln, knihm a dokumentm, a to navzdory dobm, kdy na as vtzila nevdomost, sbraten ve vech historickch asech s nienm kulturnch hodnot. Zila jsem prci na studium vvoje populanho mylen v eskch historickch zemch - k irmu obrazu vvoje na celm zem bvalho eskoslovenska mi nestail as ani sly. I tak je opovlivost vybrat z nepebern kly jmen a nzor jen pr destek v domnn, e pln vystihnou, jakmi cestami se ubral vvoj mylen o populaci tto zem v centru Evropy. Zem tce zkouen a pesto neporaziteln, pokud se nehroutila sama vnitn slabost a rozbroji, pocity malosti a beznadje. Natst mla i pi svm potu obyvatel, smn malm pi porovnn s okolnmi populanmi obry, dv pednosti: Zdrav jdro v tvoivch, myslcch lidech a dost moudrch hlav, kter se s pokorou rozhlely po svt a s vdomm odpovdnosti po kousku zem, na kterm proily ivot. Nebyli to jist andl ani gniov. Nevznikla zde ani dn populan teorie, kter by vela ve veobecnou znmost a proslavila svho autora. Ale pemleli, a u jejich mylen clilo ke zdokonalen radlice pluhu nebo k uspodn lidskch vc na Zemi. Zvidli si, rdi jedli, rdi pili, umli se rvt navzjem i s nepteli. Ve chvlch ohroen dokzali bt ale vzcn solidrn, nesobecky a obtav pomhali jeden druhmu. Vtinou je neopoutl smysl pro humor, dokzali improvizovat a nalzat lep strnky ivota i za situac, kter byly zdnliv beznadjn. Podat o tom svdectv, by nedokonal a kus, je potebn: bez poznn minulosti neporozumme souasnosti, to platilo a bude platit nadle. Studie byla dokonena v roce 1985 jako sedm kapitola svtovch Djin populanho mylen a populanch teori. Krom doplnn o nov vydanou literaturu, vyputn pli podrobnho rozboru homiletiky a nkterch jinch pramen, jsem ponechala text v pvodnm znn. Respektovala jsem pipomnky a podnty, kter mli posluchai pednek, v nich jsem je seznmila s obsahem prce a se zvry. Zjem o tyto pednky m poslil v pesvden, e lid chtj znt minulost, zajm je, jak vztah mli pedkov, a to nejen ti uen a slavn, k tak prostm a pece dleitm otzkm, jako je vzjemn vztah mue a eny, co soudili o potu dt, o mnostv obyvatelstva a o jeho vvoji. Zda lovk pasivn pijmal rozen a smrt nebo se snail ovlivnit vn kolobh zro IV

Pedmluva du a zniku, prodou dan a podmnn proces, v nm se jeden ivoin druh postupn vzdaloval ostatnm rozvojem svho mozku a ei, by obojho asto i zneuval ve jmnu prospchu a blahobytu prv jen svho vlastnho druhu. Byli i takov, kte troufale pedpokldali, e se d pikzat lidem, kolik maj mt potomk, poruit en, aby donosila a porodila i dt, kter nechce mt. e lze z lovka uinit statistickou jednotku, s n je mon libovoln manipulovat. A jako bie, jm je mon zkrotit individualitu lidsk bytosti, pout jednou hrozby trest pekelnch, podruh trest pozemskch, ppadn obojch najednou. Tak jako existuje prodn klima, existuje i klima populan, kter mohou lid ovlivnit pzniv nebo nepzniv. Jen ve vhodnm klimatu vyrst zdrav populace v optimlnm pomru k prodnmu prosted. I o tom, jak se toto klima mnilo, se leccos meme z historickch pramen dozvdt. Od doby dokonen prce vyla ada novch historicko -demografickch studi, kter rozily a obohatily nae dosavadn poznn o ivot minulch generac a nejednou je i opravily. Pedevm ale mme ji dv syntzy o djinch obyvatelstva eskch zem, kter dovoluj vyadit z pvodnho textu vodn kapitolky o poetnm vvoji obyvatelstva a jeho pirozen mn a omezit je na strun souhrny. Je to dlo Vladimra Srba 1000 let obyvatelstva eskch zem a prce kolektivu autor Djiny obyvatelstva eskch zem, vydan v roce 1998. Strun rekapitulace jsou nutn pro pedstavu o tom, na jak populan problmy lid reagovali, jak se je snaili vysvtlovat a eit. Djiny eskho ekonomickho mylen, kter nejednou zce souvis s populanm, pedstavil ve stejnojmenn publikaci Frantiek Vencovsk. O zdravotnm stavu obyvatelstva a o vvoji lebn pe informuj zevrubn nedvno vydan Djiny lkastv v eskch zemch autor Petra Svobodnho a Ludmily Hlavkov, kte neopomenuli ani demografick vvoj a kadou kapitolu uvd jeho souhrn. Lidov zvyky a obyeje, vztahujc se ke zrozen a smrti, shrnula v posledn dob brnnsk etnoloka Alexandra Navrtilov. Neobvykle velk mnostv knih bylo vydno rovn v zahrani, co odpovd setrvalmu zjmu o studium djin kadodennosti, zjmu o djiny rodiny a djiny eny Mnoh byly peloeny do etiny, a na obshl ptisvazkov dlo o historii en zpadn civilizan oblasti od antiky po souasnost (Histoire des femmes en Occident 1-5, 1987-1992), vydan ve Francii. V edici Kadodenn ivot, sv. 12 vyel peklad prce Edith Ennenov (eny ve stedovku. Praha, Argo 2001), shrnujc novj literaturu k tmatu na s. 29 a v poznmce 24 a).

Djiny populanho mylen v eskch zemch Djinami manelstv, respektive satk od ranho stedovku do konce 19.stolet, se zabv monografie francouzskho historika J. C. Bologne Svatby. Djiny svatebnch obad na Zpad. (Praha, Volvox Globator 1997. Orig.: Histoire du marriage en Occident. Paris, 1995). Tmatice evropsk rodiny, jejm typm a mnc se struktue, se vnoval adu let historik M. Mitterauer , jeho prce vychzej od roku 1982 podnes v Americe i v evropskch nakladatelstvch (mylen o rodin zachytil i v kapitolch v kolektivnch Geschichte der Familie). Rakousk historik Peter Dinzelbacher napsal adu publikac k tmatice djin lidov kultury a duchovnho ivota stedovkho lovka, vydal sbornk Europische Mentalittsgeschichte (1993) a estisvazkovou rukov nboenskch djin (Handbuch der Religionsgeschichte im deutschsprchigen Raum, 2000), v nakladatelstv Vyehrad vyla v roce 2004 kniha Posledn vci lovka. Nebe, peklo, oistec ve stedovku, v n jsou citovny etn pedchoz publikace. K nejvznamnjm francouzskm historikm, vnujcm se zkoumn mentality lid pozdnho stedovku a ranho novovku, pat Jean Delumeau, jeho Strach na Zpad ve 14.-18.stolet (vydan ve francouztin ji v roce 1978), i nsledujc svazek Vldnouc kultura a strach pat nesporn k dlm s mocnm inspirativnm vlivem, by obraz stedovk spolenosti, ovldan vudyptomnmi pocity dsu a zkosti, je v jeho podn snad a pli pochmurn a temn. Tot lze ci o dalm reprezentantu francouzskho badatelskho okruhu Michelu Foucaultovi, jeho kniha Dohlet a trestat (Surveiller et punir, Paris 1975) stejn jako jeho pedchoz prce obrtily pozornost k promnm chpn kriminln politiky a trestnho prva, pojet a interpretace zloin a pein, a u nboenskch, mravnostnch, djin sebevrad a vrad v ran novovk Evrop. Tak u ns, zejmna po roce 1989, se kadoron objevuje mnostv prac, jejich autoi vychzej vstc tto vln, ani by podlhali jej mdnosti. Je to (od dob Zikmunda Wintera a eka Zbrta) poprv, kdy se v tak znanm potu vnuj i tmatm, dotud povaovanm sp za okrajov zajmavosti ne za nutnou a potebnou cestu, po jejm zdoln nabude obraz ivota pedchozch generac lidskho rozmru i pitalivosti. Je potiteln, e je mezi nimi i dost autor mlad a nejmlad generace (Marie Ryantov, Marie Koldinsk, Daniela Tinkov a dal). I na tuto literaturu jsem se snaila reagovat, pokud jsem z n erpala pro dan tma a nech prominou vichni, kter jsem pes dobrou vli opomenula.

VI

Pedmluva Hovom-li o eskm populanm mylen, mm na mysli vahy a nzory, vznikl na zem eskch historickch zem respektive na zem eskho sttu, kter existoval od 9. stolet, nikoli nrodnostn pvod autor, pokud tu trvale ili a tvoili. Jsem si vdoma prolnn a vzjemnho ovlivovn kulturnch proud, kter se stkaly na tomto teritoriu. Mezi tmi, kte se vyslovili k populanm otzkm, byli krom rodilch ech i Nmci a id, prv tak jako zstupci jinch nrodnost, kte tvoili v eskm prosted meniny s vlastnmi mravy a chovnm vetn demografickho. Pokud zmiuji vslovn esk pvod nkte rch autor, pokldm to za potebn z prostho dvodu: dodnes se meme setkat s nedoceovnm, ba s pezravmi soudy o pvodnosti a vznamu toho i onoho jen proto, e je to esk. Obas vychzej i publikace, zaloen na snaivm flagelantstv a pehodnocovn djin v domnn, e doba postmodern je tomu naklonn a beztoho budeme vichni hlavn Evropan. Bohuel, takov reinterpretace djin bez znalosti fakt, dostaten dlouho pedkldan a propagovan, me zanechat stopy v mylen zejmna mladch lid. Bylo proto i jednm ze zmr tto prce pispt k pravdivmu obrazu minulosti, za kterou se nemusme stydt. Zaadit posledn kapitolu, kter by obshla vvoj do souasnosti, bylo teba nejen proto, e se demografick vvoj vrazn odliil od vech pedchozch etap poprv v historii dochz k bytku obyvatelstva pirozenou mnou. Demografick situace eskch zem pipoutala k sob pozornost a po del dob se o n hovo a pe v souvislosti s perspektivami budoucho vvoje v odborn literatue stejn jako v dennm tisku, je nmtem debat v rozhlase i v televizi. Doufm, e pt generace bude mt cestu k poznn o to snaz, e podobn nvraty do minulosti nebude nikdo povaovat za nemstn pepych a demografii za obor sice zajmav, ale pece jen ne tak nutn, aby se jm musel nkdo zabvat. Obma recenzentm rukopisu, prof. ing. Zdeku Pavlkovi, DrSc. a prof. PhDr. Eduardu Maurovi, CSc. dkuji za cenn pipomnky a doplky. RNDr. Ludmile Fialov, CSc. vdm za mnoho a pedevm za to, e prce nebude nadle odpovat v zsuvce. V Praze, jen 2006 ALENA UBRTOV

VII

DJINY POPULANHO MYLEN V ESKCH ZEMCH

OBSAH vod ............................................................................................................. 1 I. Od nejstarch dob k renesanci ............................................................ 1 I.l. Nejstar osdlen eskch zem ............................................................. 1
Vznam paleodemografie pro poznn struktury osdlen a potu obyvatelstva ............................................................................................................ 1

I.2. Kesanstv a jeho odraz v populanm mylen na naem zem......... 7 I.3. Nzor svtsk moci a odraz populanho mylen v psemnch pamtkch 13.-14. stolet ................................................................... 14
Kolonizace a jej dsledky .................................................................................... 16 Populan mylen v homiletice i v krsn literatue ............................................ 21 Oprava mrav .................................................................................................... 24

II. Populan mylen husitskho a pohusitskho obdob .................... 29 II.1. Nzory pedhusitskch kazatel. Mistr Jan Hus o manelstv, rodin a populan reprodukci ........................................................... 29
Mistr Jan Hus o manelstv a rodin ..................................................................... 31

II.2. Husitsk nzor na dt a rodinu ......................................................... 34 II.3. Pohusitsk homiletika a jej odraz v populanm mylen 15. stolet. Jan Rokycana, Vclav Koranda mlad. Odprci husitstv ... 38 II.4. Petr Chelick o rodin a populaci .................................................... 43 III. Populan mylen v pedblohorskch echch .......................... 47 III.1. Odhady potu obyvatelstva eskch zem ........................................ 47 III.2. Vvoj nzor na populaci v Jednot bratrsk .................................. 49 III.3.Odraz populanho mylen ve dvojm proudu esk homiletiky a v literatue 16. stolet ...................................................................... 53 Populace v pohledu svtsk literatury ......................................................... 57
IX

Djiny populanho mylen v eskch zemch

Pamtnky ............................................................................................................. 61

III.4. Prvn pedpisy a populace. Teorie a praxe. Kontracepce, potraty, vrady novorozeat .............................................................. 64 IV. Populan mylen poblohorskho obdob .................................... 73 IV.1. Pedpoklady populanho rstu. Odhady potu obyvatel ................ 73 IV.2 Nzory Jana Amose Komenskho, Pavla Strnskho, Jiho Kezelia Bydovskho ......................................................................... 80 IV.3. Nzory Bohuslava Balbna, Tome Peiny z echorodu a dalch ................................................................................................ 89 IV.4. Odraz populanho mylen v barokn homiletice a ve svtsk literatue ............................................................................................ 91 V. Od merkantilismu k fysiokratismu. Populacionismus v obdob osvcenskho absolutismu druh poloviny 18. stolet ................. 101 V.1 Zvltnosti stedoevropskho merkantilismu a jeho esk podoba ............................................................................................. 101 V.2. Populacionismus jako zkladn prvek sttn politiky ...................... 106 V.3. Populace a nrod, stt a nrod. Vlastenectv, nacionalismus .......... 117 V.4. Populan mylen prvn poloviny 19. stolet .................................. 121 V.5. Manelstv a rodina v prvnch pedpisech absolutistickho sttu ................................................................................................ 129 VI. Populan otzky v sociln politickm a ekonomickm mylen druh poloviny 19. stolet ............................................... 133 VI.1. Charakteristika obdob ................................................................... 133 VI.2. Populan mylen v programu radiklnch demokrat a liberln buroasie ....................................................................... 137 VI.3. Populan mylen v reformistickch ekonomickch teorich. Populan nacionalismus ve spojen s ekonomickm nacionalismem ................................................................................. 147 VI.4. Na pelomu 19. a 20. stolet. Nzory T. G. Masaryka na populan problmy ................................................................... 154 VI.5. Pokroki, radiklov a anarchist na pelomu stolet o problmu populace ........................................................................................... 158
X

Obsah VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami ........................................................................ 163 VII.1 Charakteristika obdob ................................................................... 163 VII.2.Vvoj populanho mylen v mezivlenm obdob ................... 166 VII.3. Institucionalizace demografie do roku 1945 ................................. 182 VII.4. Populan politika v letech 19181938 ......................................... 185 VII.5. Dsledky druh svtov vlky pro populan obraz eskoslovenska ............................................................................... 192 VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 ............................. 195 VIII.1.Charakteristika populanho vvoje .............................................. 195 VIII.2 Diskuse o populanch otzkch v povlenm obdob ............... 202 VIII.3. Organizace demografickho bdn v SR od roku 1945 ........... 211 VIII.4. Globln a syntetick pohledy na vvoj populace ....................... 214 VIII.5. Vvoj populan politiky jako odraz populanho mylen ........................................................................................... 217 IX. Populan mylen po roce 1989 ..................................................... 223 IX.1. Demografick situace ..................................................................... 223 IX.2. Populan politika a populan mylen po roce 1989 .................... 226 Zvr ....................................................................................................... 245 Literatura ............................................................................................... 249
Bibliografick pruky a zkladn souhrnn dla ....................................................... 249 Edice pramen a prameny ........................................................................................... 250 Fondy Archivu Nrodnho muzea, vyuit k tmatu .................................................. 251 Fondy pozstalost ....................................................................................................... 251 Postily a jin dla crkevn provenience, vtinou z fond Knihovny Nrodnho muzea ................................................................................................................. 252 Excerpovan edice smolnch knih .............................................................................. 254 Prameny k 18. a 19. stolet ........................................................................................... 255 Ostatn literatura ........................................................................................................... 259

Zkratky .................................................................................................... 277 Summary ................................................................................................. 279 Jmenn rejstk....................................................................................... 291

XI

I. Od nejstarch dob k renesanci

I.1. Nejstar osdlen eskch zem Vznam paleodemografie pro poznn struktury osdlen a potu obyvatelstva Od doby pchodu prvnch lid na zem, pirozen ohranien jako mlokter v Evrop vncem hor a protkan ekami, se na nm vystdalo mnoho archeologickch kultur, pojmenovanch podle typickch znak dochovan keramiky a jinch hmotnch pamtek osdlen i podle nalezi. Prvn otzka, kterou si dnen lovk patrn polo, je ta, zda tu ilo obyvatelstvo stle stejnorod, pejmajc pouze nov, mdn prvky, zpsoby bydlen ppadn pohbvn, nebo zda byla pro tento er pravk naopak typick neustl migrace, obmujc obyvatelstvo novmi pchozmi a odchodem pvodnch starousedlk. Pravda le patrn uprosted mezi tmito dvma extrmy: nco z pvodnch obyvatel vdycky setrvalo (a to nejen ve zvyklostech a zpsobu ivota, ale i v jejich fyzick ptomnosti), nkte byli bojovnjmi pchozmi vyhnni, druz asimilovni, mrumilovnj imigranti splynuli s pvodnm obyvatelstvem a pizpsobili se mu. Kdysi na dotaz studenta, zda jsme tu v echch pvodu keltskho nebo sp slovanskho, odpovdl akademik Josef Charvt: J bych o tom vbec nepemlel, vdy tu jsme (a nejen u ns), vichni asi nejvc vokov ! Tomuto nzoru, obsaenmu i v teorii superpozin, jej podstatou je jaksi postupn pekrvn sdelnch a kulturnch vrstev, lze dt nejsp za pravdu. Jejm autorem byl britsk antropolog Edward Burnett Tylor (1832 1917) a k nm ji uvedl Jaromr Kork (psal o n t Lubor Niederle). Nejpodstatnj pro vechny pchoz byla asi monost usadit se (ve vt skupin, protoe jedinec neml v boji o peit anci) nkde, kde byl dostatek potravy, vhodn kryt ped divokou zv a nepzn poas. Pedstavu o tom, jak vyhlel tento drsn ivotn cyklus, nm poskytuj archeologick nlezy a a do prvnch psemnch pamtek musme spolhat pouze na n. O tom, jak velk spoleenstv tu ila, vypovdaj nejen archeologov, ale i vdci, kte vypraco vali metody paleodemografie a z potu kosternch pozstatk a z jinch hmot 1

Djiny populanho mylen v eskch zemch nch pamtek, dochovanch na jednotlivch pohebitch, usuzuj (se znanou dvkou opatrnosti) na hustotu osdlen i na zpsob ivota lid. Dnes ji nen tajemstvm, jakho vku se v prmru tato populace dovala, kolik v n bylo zastoupeno en a kolik mu, jakmi chorobami trpli, zda zahynuli pirozenou nebo nsilnou smrt. Od paleodemografie se odtpila a v poslednch destiletch se slibn rozvj tzv. paleohistologie, kter ns o tom informuje a nkdy opravuje nae pedchoz matn tuen. Je pravdpodobn, e lovci a sbrai tudy jen prochzeli, i kdy u v mladm a pozdnm paleolitu (4000-8000 p. n. l.) ili lid i del as ve vtch tboitch, na nich stly psteky stanovho typu. K trvalejmu osdlen dochz teprve v prbhu 5. tiscilet v souvislosti se zemdlskmi neolitickmi kulturami. Rozshl osady na svazch a terasch vodnch tok mly vceprosto rov kolov domy, z jejich vnitnho uspodn usuzuj archeologov na to, e je obvaly u tenkrt jednotliv rodiny. Zpsob hospodaen pedpokldal ko lektivn ast vech len obiny, schopnch prce (obtn mcen lesa k pemn v zemdlskou pdu, sklize rody, stavba dom). Bylo v mylenkovm obzoru tchto lid msto i pro pedstavy, blzk naemu tmatu? Jist ano, ale meme se o nich pouze dohadovat. Velmi mlo z nich se dovalo vysokho vku paleodemografov dokonce pedpokldaj nadji doit v prmru 27 let, protoe tento nzk prmr velmi ovlivovala vysok kojeneck a dtsk mrtnost stejn jako mrtnost en v souvislosti s porody. Jejich ivot neovldaly jen instinkty a pudy, zpas o hol ivobyt a ds z prodnch kaz. Zanechali po sob dkazy o vtvarnm citu, primitivn odv neslouil vhradn k ochran ped zimou, zdobili sv tla perky, ndob vpichy, linkami i barvou. Teprve z psemnch pramen meme zptn usuzo vat na mnostv a podobu ritul a personifikovanch bostev, jejich vzvn a uctvn obtmi jim pomhalo pemhat hrzu ze smrti a z nepochopitelnho. Pevali jen nejsilnj a - nejobratnj, ti pedvali sv geny dalm pokolenm. Hrub fyzick sla nebyla vdycky nejspnj; to nemohlo uniknout pozorovn, vtiskovanmu do pamti. Prodn vbr hrl ovem nejpodstatnj roli, slab a neduiv jedinci podlhali v tomto neltostnm zpase o existenci, prv tak pevala jen nejsilnj a ivotaschopn lidsk mlata. Mon, e vzpomnte na scnu z prvnho dlu Vanurovch Obraz z djin eskho nroda, kdy Staena, respektovan a zkuen vdkyn kmene, odejme matce jej dt krtce po porodu a usmrt je jako nevtan. Pot, co usoudila, e v ase nerody a nouze okoln proda nenasyt ani dosavadn poet a nebude msta pro dal hladov krk, i kdyby nebyl viditeln pokozen. Pes protesty a nek rodiky, vdy matesk cit, kter nelze odept ani vtin zvecch matek, nemnme uprat lidskm bytostem. A to vzdor nzorm nkte 2

I. Od nejstarch dob k renesanci rch autor, kte soud, e primitivn mentalita neznala dn cit pro dt (je teprve plodem osvcenstv) a neexistovala ani kategorie dtstv v dnenm chpn (o tom nen pochyb). Vanura konzultoval sv literrn ztvrnn nejstarch eskch djin s historiky a jeho len nen spisovatelskou licenc. A. M. Carr-Saunders pe o tom, e Islanan, o mnoho let pozdji, byli srozumni s pijetm kesanstv jen s podmnkou, e se jim crkev nebude plst do podobn drastick selekce potomstva.1 Zachovn rodu zviselo na en jako drkyni ivota. Vra v abstraktn rodiv sly, jak se vyvinula s takovou intenzitou na Pednm Vchod, existovala do tto doby i na naem zem. Na vznam, jak pisuzovali lid vlastn reprodukci, meme soudit podle dochovanch umleckch vtvor, pedevm soek en se zdraznnm atribut plodnosti. Nejznmj je tzv. Vstonick Venue, kterou lze piadit k obdobnm pamtkm z jinch archeologickch nalezi. Kult souvisel s postavenm eny v rodov spolenosti, kdy rodinu, respektive rod, tvoili lid, odvozujc svj pvod od te matky (matrilinern funkce). Vznam tzv. rondel pravkch kruhovch pkop z mladho neolitu, se nadle zkoum, jejich funkn smysl a vznam se pokusil rozliit naposledy V. Poborsk.2 Za jeden z mla dostaten prkaznch hmotnch doklad na podporu mylenky, e tyto spolen velkodomy, resp. shromadit, slouily i ritulm, spojenm s oslavou plodnosti, se povauje keramick plastika z Hradiska u Kramolna, znzorujc dvojici pi koitu. V obdob eneolitu (4000-2400 p. n. l.) rostl poet archeologickch kultur, pibvaly nov rody a etnick skupiny imigrac. Na jeho potku dolo k vznamnmu pokroku v technice obdlvn pdy pomoc devnho rdla, taenho dobytkem. Star matrilinern systm byl snad postupn nahrazen patriarchtem, v nm se veden rodiny ujm mu otec. Na postupn pevaujc lohu patriarchlnho uspodn spolenosti usuzuj archeologov z bohatho vybaven nkterch muskch hrob.3 Ve druh polovin 2. a v prvn polovin l. tiscilet p. n. l. se hustota osdlen postupn zvyovala a osdlen plocha v echch ji patrn inila nejmn 5 000 km2. Poet obyvatelstva ech dohromady s zemm Moravy se podle odhadu archeolog bl asi tyiceti tiscm osob.4
1 2

CARR-SAUNDERS, A. M. 1936: World Population, s. 19. POBORSK, V. (ed.) 2001: Modely funkn interpretace pravkch rondel. In: 50 let archeologickch vzkum Masarykovy univerzity, Brno. KOVRNK, J.: K vznamu pravkch kruhovch staveb. Kninice Moravskoslezskho archeologickho klubu, sv. 3, Brno 1997, 108 s. 3 Velk djiny zem Koruny esk I, 1999: s. 58. 4 Djiny obyvatelstva eskch zem, 1998: s. 26. 3

Djiny populanho mylen v eskch zemch S nstupem Kelt (poslednch 450 let ped zmnou letopotu) nastv nov etapa nejen v naich djinch, ale i v djinch stedn Evropy doba latnsk. V keltskch pohebitch je vrazn zastoupena ozbrojen vojensk sloka, objevuj se i pohby mu a en privilegovan vrstvy. Nepochybn vzrostlo bhem tchto stalet i zalidnn, take na celm zem dnen esk republiky ji meme potat podle odhadu archeolog se zhruba stem tisc obyvatel. Mohutn rozvoj pispl nejen k vytvoen svrzn a vude rozpoznateln keltsk kultury, ale ml i sv spoleensk dsledky. Zejmna v poslednm stolet p. n. l., v dob rozkvtu emesel a vzniku neagrrnch opevnnch sdli mst skho charakteru oppid, se ji musel ivot lid podstatn odliovat od dosa vadnch dob, ktermi proel. Kolem zlomu letopotu nastal hlavn npor germnskch kmen (v echch Markomani, na Morav Kvdov, pozdji Herulov), kter pinesl zmnu, a to patrn retardanho rzu. Germni prochzeli asi stejnm stdiem vvoje jako Keltov ped tymi stoletmi. Pro tvrzen, e do zpadnch ech exp andovala kolem roku 500 tak mocn e Durynk, nejsou pm doklady: tato e byla opanovna Franky, kte se tak dostali do bezprostednho sousedstv. Langobardi, kte stejn jako Markomani a Kvdov nleeli do skupiny Svb, byli poslednm neslovanskm elementem, kter vrazn ovlivnil osdlen a setrval zde asi a do roku 568.5 V 5. stolet germnsk kmeny opustily zem naeho dnenho sttu, v jakm potu a pro, o tom prameny ml a ponechvaj dostatek prostoru pro nejrznj vysvtlen. Pedpokld se, e Markomani a Kvdov odeli bez boje a oputn, ale jist nikoliv liduprzdn msta obsadily nov pchoz kmeny Slovan, kterm jejich vchodn pravlast byla pojednou tsn. Nejstar slovansk osdlen (v dob ped polovinou 6. stolet) se tkalo oblast s nejphodnjmi podmnkami pro zemdlstv (moravsk valy, rodn kraje kdov tabule ve stednch a severozpadnch echch).6 Z celkovho potu nalezi jsou prozkoumna jen nkter tak podrobn, e podvaj bli svdectv o zpsobu ivota prvnch slovanskch obyvatel. Pm
5 6

Velk djiny zem Koruny esk I, 1999 : s. 143. Krom literatury citovan v Pehledu djin eskoslovenska I/1, 1985 a novj ve Velkch djinch zem Koruny esk, dl I., je teba pipomenout pstup prodovdc a geograf k otzkm etnogeneze. Z nich zejmna Jaromra Korka, kter po Luboru Niederlem rozvinul v nkolika pracch tzv. teorii superpozin, tj. pekrvn jednotlivch migranch vln a vrstev a jejich vzjemn ovlivovn. Lit. srvn. v bibliografii Korkovch prac in: AUC Geographica XV, Supplementum, Sbornk prac vnovanch oslav 85. vro narozen prof. Jaromra Korka, Praha, UK 1980, s. 16 n.

I. Od nejstarch dob k renesanci historick zprvy o spoleensk struktue, obyejch a mravech a o poetnosti naich slovanskch pedk nemme. Piblin obraz s platnost hypotzy se ovuje a zdokonaluje novmi archeologickmi a paleodemografickmi vzkumy. Archeologick nlezy svd o tom, e u nejstar zemdlsk vroba musela Slovany nejen uivit, ale zabezpeit i populan rst.7 Nejstar slovansk celky nebyly jet vrazn spoleensky rozvrstven. Pedpokld se, e zkladn jednotkou bylo obinn spoleenstv o nkolika rodinch, kter zdka kdy pesahovalo 50-60 osob. Velikost obydl nasvduje tomu, e je mohla obvat rodina s odhadovanm potem ty a esti len.8 Prvn historikov hovo o principu kolektivn asti vech len spoleenstva na rodinnm majetku, existenci ceny za nevstu a nevstina vna.9 Z dj kolem vojenskho konfliktu s Avary a pak s Franky se vynouje v hrubch rysech rozsah tzv. Smovy e (623-658 n. l.), jej hranice a lokalizace jsou dodnes pedmtem diskus. Vzrstajc hospodsk a bezpochyby i populan sla Slovanm umonila, aby zashli do sloitho vvoje men mocenskch sil v Evrop. U v 8. stolet se vytvely podmnky pro vznik organizovanho tvaru, znmho jako Velkomoravsk e. Na konci 8. a potkem 9. stolet dospl vvoj na Morav a jinm Slovensku k rozkladu starho kmenovho zzen.10 Do te doby spadaj potky christianizace, kter se tkala pouze knat a v n se stetvaly protichdn snahy: u knat snaha poslit svou vhu v och kesanskho svta po vzoru franck vldnouc vrstvy, u franckch soused jist i snaha uvst po moc kesanstv a crkevn sprvy vchodn zem v zvislost. Postupn rozleovn spoleensk struktury nalzme jak v psemnch pramenech, tak v archeologickch nlezech odlinch typ pohebi a sdli. O demografick struktue nejstarch populac pinesly cenn svdectv paleo demografick vzkumy, by sami paleodemografov nejednou upozornili na to, s jakmi vhradami lze tento materil posuzovat. Archeologick nlezy nicmn pomohly korigovat star odhady poetnosti slovanskho osdlen. Zatmco J. Matiegka (1917) odhadoval poet obyvatelstva ech pro 4.-6. stolet n. l. mezi 200-300 tisci, A. Boh (1936) zvil odhad na cca pl milionu v dob pchodu Slovan, tj. pro potek 6.stolet, na celm zem. Vzkumy potvrdily
7 8

KLANICA, Z. 1986: Potky slovanskho osdlen naich zem. Praha Academia, 259 s. Velk djiny, I. 1999: s. 154. 9 HANEL, J. 1869: Vno v prvu slovanskm. In: Prvnk, IX a X, s. 796; JIREEK, H. 1912: Slovansk prvo. I-III, Praha; VANEK, V. 1974: Djiny sttu a prva v eskoslovensku, Praha Orbis, s.37. 10 Pehled djin, s. 80. 5

Djiny populanho mylen v eskch zemch poetnj osdlen: pro echy kolem roku 1000 se odhad pibliuje pl milionu, poet obyvatelstva ech, Moravy a Slovenska k tmu obdob odhaduj archeologov na minimln 1,5 milionu. 11 Pro 9. stolet by bylo podle nich na mst uvaovat o vym daji, zejmna pro Moravu a Slovensko v nynjch hranicch, protoe vpd Maar a znik Velkomoravsk e s sebou nepochybn pinesly i urit poetn ztrty na populaci. Prmrn lidsk vk se pohyboval pi vysok dtsk mrtnosti kolem 28 let, pedpokld se, e vtina dosplch se v prmru dovala st o mlo vyho ne 40 let. Npadn vysok nadmrtnost en (index maskulinity dosp lch koster 1,231) vyvolv m. j. i otzku, zda se pohbvn en vnovala stejn pe jako pohbvn mu. Z potu hrob, doby trvn pohebi a odhad stedn dlky ivota meme pouze odhadovat poetnost obyvatelstva jednotli vch osad a to jet s vhradami: v nkterch dobch nebyli vichni ukldni na pohebit, k nmu patili sdlitm (padli v boji), nebo nebyli pochovni proto, e to odporovalo zvyklostem. Stle se nap. opakuje nedostatek koster malch dt na staroslovanskch pohebitch. Jako vysvtlen se uvd, e snad v prvnch kesanskch dobch se nesmly nepoktn dti ukldat do posvtn pdy hbitova, navc e pevaly pohansk zvyky utrcet st novorozench dt. Logick je i vysvtlen, e se st gracilnch dtskch koster nezachovala. U vekerho kosternch materilu je nutn vzt v vahu i pozdj vedlej zsahy a patnou zachovalost koster v nepznivch pdnch podmnkch. Pomrn vysok mrtnost en ve vku mezi 20-30 lety, vt poet mu na pohebitch a pravideln se opakujc mal poet dtskch koster jsou fakta, kter poskytuj voln pole pro pokusy o vklad, kter nen vdy tak snadn a jednoznan jako v ppad nadmrtnosti mladch en, spojovan s mrtmi pi porodech a v estinedl. Z patologickch zmn na kostech, kloubech, obratlovch tlech a chrupu se d usuzovat i na zdravotn stav populace. Analzy
11

STLOUKAL, M. 1975: Pravk a stedovk populace. Demografie 17, s. 55-61. Tamt odkazy na pedchoz odhady. STLOUKAL, M. - VYHNNEK, L. 1976: Slovan z velkomoravskch Mikulic. Praha, Academia. STLOUKAL, M. 1974: Paleodemografick vzkum v eskoslovensku. Historick demografie 7, s.19-25 uvd statistick zpracovn vsledk archeologickch vzkum a vpoty ukazatel zkrcench mrtnostnch tabulek, v nich jsou uvedeny stedn dlky ivota za Holeov (potek doby bronzov) hodnotou 30,2, let, Moraviany (stedn doba bronzov) 23,5 roku, epocha slovansko-avarsk hodnotou 30,3 let, hroby z dob Velkomoravsk e 28,1 let. Prmrn dlky ivota z obdob 7. a 12. stolet hodnotou 28,6 let. Korigovan stedn dlka ivota 23,1 roku. K problematice paleodemografie obecn srvn. STLOUKAL, M. 1981: Paleodemografie. Demografie 23, . l, s. 17-19. 6

I. Od nejstarch dob k renesanci paleodemografickch dat v rmci jednoho horizontu pinej ji dnes cenn vsledky pro poznn nejstarho populanch vvoje na naem zem. I.2. Kesanstv a jeho odraz v populanm mylen na naem zem Proniknut kesanstv na pohansk zem je bezpochyby v bezprostednm vztahu k populanmu mylen, protoe ovlivovalo kulturu spolenosti, denn obyeje i mylen lid. Otzkou zstv, nakolik se toto ovlivovn tkalo vldnouc sloky spolenosti a do jak mry irokch vrstev obyvatelstva. Stejn tak jako v ostatnch stech Evropy se i u ns msily prvky domc pohansk kultury, pedvan s generace na generaci vhradn stn, s jevy pinenmi kesanstvm a vlivy, pebranmi z kultury vldnoucch vrstev za hranicemi zem. Domc prvky velmi dlouho pevaovaly. Zakoenn ped stavy magickch a kultovnch ritul, spojench s kultem pedk a zemdlskm vrobnm cyklem, bylo jist nesnadn potlait a samotn kcen bk a pkazy v duchu odlin morlky by nestaily. Proto i rozvjejc se rann feudln prvo mus na jedn stran respektovat prvky, pevzat z obyej minulch dob, na druh stran energicky zpasit s tmi zbytky pohanstv, kter se dostvaj do pkrho rozporu s pronikajcm kesanstvm. Kompromis byl od potku nevyhnuteln. Ml spch tam, kde se podailo skloubit nov se starm a zaitm (nap. svtky slunovratu zmnit ve svtek Narozen Pn). Jak vstin konstatuje Pavel Spunar, stedovk kultura nevyvrtila podivuhodn svt obad a symbol, ale prohloubila jej, vtiskla mu d a vyuila ve svj prospch.12 Pokusy o zjemnn morlky narazily tam, kde se protivily jednn, na nm lid nevidli nic zlho, ba dokonce je povaovali za nevyhnuteln: utrcen sti narozench dt, zejmna v ppadech patrn tlesn vady, bn polygamie, nosy en, vypuzovn plod z matina tla na potku zjevnho thotenstv. Do eskho prostoru pronikalo kesanstv od 9. stolet z nejbliho okol Bavor a v posledn tvrti tohoto stolet z vchodu a z Velk Moravy. Oba proudy mly v podstat misijn charakter. Pm doklady o innosti tohoto psoben nemme: jeho vliv se nkdy odvozuje ze zmny pohebnho ritu - pechodu od rovho pohbvn, typickho pro Slovany, k pohbm do zem.13 Spojuje se s nm i skutenost, e ubv pohb s mimodnm uloenm nebotka (pohb ve skren poloze, s druhotnm rozruenm tlesnch pozstatk jako pedkesansk povry, e by mrtv mohl jet po smrti ukodit ivm). 14
12 13

SPUNAR, P. a kol. 1972: Kultura stedovku. Nkolik pohled do stedovk kultury. s.14. NOV, R. 1972: Pemyslovsk stt, s.64. 14 KADLEC, J. 1977: Pehled crkevnch djin eskch, I, Praha-Litomice, s. 4 n. 7

Djiny populanho mylen v eskch zemch Na polopohansk zpsob pohbvn upozoruj jet v prvn polovin 11. stolet tzv. Betislavova Hnzdensk statuta, zakazujc pohbvat mimo kesansk hbitovy, na polch i v lesch. Text Hnzdenskch statut Betislava I. (1035-1055) je zrove nejstar souvislou prvn pamtkou, o n bezpen vme, kter vyhlauje nvody a rozkazy pro lid ve smyslu kesansk morlky.15 Christianizace, spojen s donucenm obyvatelstva k zachovvn pkaz, pokraovala od 10. stolet s pomoc systematickho tlaku instituc sttu. Kostely budoval pouze kne (na svch hradech nebo na jinch mstech) a usazoval pi nich knze. V ranm stedovku byly i kostely soukromho zaloen, dlouho ovem nemly farn funkci. Hradsk kostely byly farnmi kostely pro hradsk obvod, mly prvo ktu i pohbu a pedstaven skupiny kn pi kostele (arciknz) ml na starost dohled nad obyvatelstvem pi dodrovn kesanskch zsad. Vlastn rukou zkona byl hradsk sprvce, jen oznamoval pestupky a trestal provinilce podle crkevnch pedpis. Do roku 973 patily echy k dieczi ezenskho biskupa. Zaloen praskho biskupstv Boleslavem II. znamenalo poslen domc crkve a mlo vznam i ze zahranin politickch dvod. Sama crkevn organizace, zakladatelsk innost (kltery) a kulturn innost jsou dleitou kapitolou, ponvad crkevn instituce se postupn stvaly vznamnou slokou feudln spolenosti. Fundacemi byly poloeny zklady crkevnho majetku, kter narstal tm nepetrit a do husitsk revoluce. Crkevn pedpisy vznamn zashly (zatm alespo v teorii) do vvoje ustanoven o rodin a do manelskho prva. Matriarcht ve smyslu jistho vsadnho postaven eny nen historicky doloen, jen z povst se dve usuzovalo na to, e snad pedchzel patriarchtu (Libue, dv vlka). Kosmas se odvauje hovoit o enskch prvech (feminea jura), kter pr vzala za sv dobytm Dvna. Za stopu po matriarchtu se nkdy povaoval obyej, panujc v pozdjm prvu, e sdlo mue pi soudnm phonu (alob) se urovalo sdlem eny a ena mla prvo poskytnout na smrt odsouzenmu asyl.16

15

Komentovan zznam textu z Kosmovy kroniky srvn. NOV, R. 1987: Slavnkovci ve stedovkm psemnictv. Praha Vyehrad, s. 301-302. Zpis Hnzdenskch statut Betislava I. v rukopisu Jakoba de Voragine Legenda aurea z pol. 13. stol. SOA Opava, pracovit Olomouc, Co 230, f.110 a), lev sloupec textu, 7.-9. dek zdola: et conceptus suos abortuant, quod est peccatum pessimum coram Deo Za zasln fotokopie dkuji pracovnkm archivu. Nejnovji k statutm srvn. EMLIKA, J.: Pemyslovci, 2005, s. 109 n. a literatura k vkladu v poznmce na s. 372. 16 KOZKOV, A. 1926: Prvn postaven eny v eskm prvu zemskm. Prce ze semine eskho prva na UK Praha, s. 11. 8

I. Od nejstarch dob k renesanci O patriarchtu naopak svd zmnky z nejstarch pramen o zpsobu satku nosem a vkupem.17 Zvl obtn muselo bt prosazen dsledn monogamie, jakou pedpisovalo kesanstv. Proti zbytkm pohanstv byl namen i prvn civiln zkonk, sepsan jednm z vrozvst Konstantinem pro Moravu, tzv. Zakon sudnyj ljudem, kter ml doplnit existujc prvn pedpisy. Nalezneme v nm lnky, tkajc se nerozluitelnosti kesanskho manelstv spolu s vzvami k dsledn monogamii.18 Druh z vrozvst, Metodj, pak vnoval znovu hlavn pozornost manelskmu a rodinnmu prvu v kzn Ke knatm, kte maj poddan lidi ve sv moci v hlaholsky napsanm tzv. Clozov kodexu.19 Vrame se ale k Betislavovm statutm jako k prvnm veejn vyhlenm pokynm panovnka, jimi se mlo dit chovn jeho poddanch. Je chara kteristick, e prvn tyi z Betislavovch dekret se tkaj rovn pechodu od provho souit k jednoenstv. Zrove se v nich pranuje uml potrcen plod a prohlauje se za nejhor zloin ze vech zloin. Tato prvotn uvdoml regulace porodnosti tud do tto doby bn existovala a eny ji praktikovaly. A do obdob novovku nememe hovoit o dn populan teorii v naich zemch, setkvme se jen s dlmi postehy a opatenmi, ve kterch se populan mylen odr. Jedinou systematickou a propracovanou doktrnou byla zde stejn jako v ostatnch evropskch zemch crkevn doktrna o manelstv a populan reprodukci, jen zdnliv rozporn ve svm zdrazovn askese
17

Letopisec Fuldsk k roku 869, srvn. PERTZ, MGH, Scriptores, I, s. 380. Nejznmj je ppad satku nosem u Betislava (Kosmas o nosu Jitky, FRB II, 61 a 62), dle zprva o nosu milnskch en u letopisce Vincencia, FRB II, s. 439. Bohatou literaturu, tkajc se nosu, shrnuje ZBRT, . 1891: Svatby nosem u starch ech, In: Listy z eskch djin kulturnch, Praha, J. R. Vilmek, s. 102-104. Ke kritice prvnch teori matriarchtu a domnl souvislosti mezi vvojem vlastnickch vztah a manelstvm srvn. ENNENOV, E. 2001: eny ve stedovku. Praha, Argo, edice Kadodenn ivot sv. 12, s. 29 n. Tam i novj literatura k tmatu. 18 KADLEC, J. 1977, Pehled crkevnch djin eskch, s. 10. 19 Tamt, s. 15. Anonymn homili z rukopisu Clozova uvd vzvu Metodje k vldcmsoudcm: Kad poktn je povinen sebe uchovvati istm jako chrm Bo (I. Kor. 3, 17) a spokojiti se svou enou a na nic jinho nepomlet ani na zpsob dobytka neoddvat se nesmyslnm chtm. S odvolnm na Jev vrok o tom, e kad, kdo propout svou enu krom piny smilstv, uvd ji do cizolostv (Mat. 5, 32) horl proti svvolnmu ruen manelstv a pokrauje: I povinen jest kad kesan podreti tu, kter si ho zvolila, souditi ji podle svatho zkona boho v kad naskytl rozepi, jak je psno v zkon. Srvn.: Duchem a meem, Praha 1963, s. 51-52. 9

Djiny populanho mylen v eskch zemch a celibtu a souasn preferenci monogamnho manelstv jako svazku, z nho m vzejt potomstvo. Idel panenstv a zdrenlivosti pijmalo i esk prosted, jak meme sledovat od vclavskch a vojtskch legend po reformtorsk hnut 15. stolet. V praxi se ovem crkevn pedpisy upravovaly tak, aby vyho vovaly zjmm spolenosti, resp. zjmm jejch jednotlivch socilnch vrstev. Pln dv stalet od prohlen Betislavovch statut trvalo, ne se kanonick manelsko-prvn zsady u ns zaaly uplatovat a zdaleka to neznamenalo jet pln a obecn uplatnn. Nov kesany, majc t v duchu tchto norem, bylo nutn neustle napomnat, aby je skuten dodrovali. Psemnch pamtek pibv a jsou to zejmna sbrky kzn (homilie), z nich erpme svdectv o tom, jak vyhlela skutenost. Homilie z potku 12. stolet i pozdj odsuzuj jako skutky blovy smilstvo, vyhnn plod, nabdaj k zachovvn zdrenlivosti a k dsledn monogamii. Z potku 12. stolet se dochoval homili Opatovick, kter ml slouit jako praktick pomcka pro poteby eskho kesanstv.20 Je k nmu pipojeno napomenut sv. Bonifce De renunciatione a penitencil, vypsan z dla wormskho biskupa Burchardta a jinch zpadnch autor. Sbornk pedpokld (asi prvem) u lid hrub neesti, zejmna pohlavn, mimo jin t potraty a vradn nemluvat. Bojuje proti cizolostv a smilstvu, incestm a dokonce i lascivnm eem, odsuzuje vtn, arovn, obti u pramen a pod stromy, psn u hrob za noc jako zbytky pohanskch zvyklost. Pipomn, e satek je mon uzavt pouze v kostele a satky mezi pbuznmi nejsou dovo leny a do 5. stupn pbuzenstv. Zapovd svatbu tajnou, neveejnou, vyzv k tomu, aby se zabraovalo nosm nevst. Obyej nosu en nebyl ovem
20

Rkp. III F, NK Praha, ed. HECHT, F. 1896: Das Homiliar des Bischofs von Prag. In: Beitrge zur Geschichte Bhmens I, L. DOSKOIL, F. 1941: Manelstv sv. knete Vclava, s. 224 oznauje edici za nedbalou a neplnou. Rozebr homili v souvislosti se zdraznnm cudnosti (castitas) zdrenlivosti v manelstv na podporu tvrzen, e svat Vclav il v podobnm duchovnm manelstv (s. 227 n.). Duan Tetk nepochybuje o tom, e byl kne Vclav enat jak se na knete sluelo, e vak z tohoto manelstv neml musk potomky. Pipout, e mohl mt s njakou pobon enou potomka Zbraslava, kter brzy zemel, nepochybn jet ped svm otcem. (TETK, D. 1994: Manelstv knete Vclava podle II. staroslovnsk legendy. In: Husitstv-reformace-renesance. Sbornk k 60. narozeninm Frantika mahela, s. 39-46). Ke konci Opatovickho homilie je pipojen Canon poenitentialis, podle nho se po zpovdi vymovaly tresty. Dlo, vydan v pvodnm latinskm znn F. Hechtem, pochz z konce 11. i z potku 12. stolet a cen se jako historick pramen zvltnho vznamu (PULEC, M. J. 1958: 102). L. NIEDERLE (ivot starch Slovan I, l, s.72) si poviml, e je v nm zrove nejstar zmnka o nosu en snad z celho slovanskho svta. Podrobn o homilii PULEC, M. J. 1958: Homili Opatovick jako pramen nrodopisnho bdn. In: esk lid 45, s. 99-103.

10

I. Od nejstarch dob k renesanci vhradn staroslovansk, ale peval i u ns hluboko do stedovku, jak o tom svd nejstar prvn pamtky zemskho i mstskho prva, libri erektionum ze 14. stolet a mstsk dy.21 Samotn zsada jednoenstv narela jet dlouho na odpor zejmna ve vych spoleenskch kruzch. Nen dvod pro nedvovat Kosmovu daji o charakteru manelstv v dob vldy knete Oldicha (1012-1034), ktermu se pro neplodnost choti nenarodil potomek, a proto pojal v manelstv Boenu, je byla Kesinova- star vak manelstv nerozvzal, protoe toho asu kad, jak se mu zlbilo, sml mti dv i ti eny a nebylo hchem unsti manelku blinho ani manelce vdti se za enatho mue.22 Prask kanovnk Kosmas (1045-1125) psal svou kroniku potkem 12. stolet a o nkdejch manelskch svazcch se nevyjaduje prv lichotiv: A co nyn se pit mravnosti, to tehdy bylo k velik hanb, jestlie mu il maje dosti na jedn en nebo ena na jednom mui; ili toti jako hloup hovada, majce manelstv spolen. Jestlie se pitala dsledn monogamie potkem 12. stolet k mravnosti, nen tm eeno, e byla veobecn. Patrn ne nadarmo zdrazuj pokraovatel Kosmovi ve svch kronikskch zznamech pklady vzornch manelek a panovnk, kte ili ctnostnm ivotem, pemhajce rozkoe tla.23 Vnjkov rz kesansk zbonosti (vetn jejch literrnch projev jako jsou duchovn psn), dodrovn zpovd, pijmn, ktu, o jeho rozsah u nemme bezpen informace, nesvd jet o tom, e mravn zulechtn zashlo vtinu obyvatelstva. Domnvm se, e je na mst skromnj sudek ne tvrzen, e vcelku je lid ji kesansk.24 Realit bli je konstatovn J. Kadlece, e kesanstv pronikalo do hloubky jen poznenhlu: Znovu a znovu musela crkev bojovat proti pohlavn neukznnosti a hchm s n spojenm (smilstv, krvesmilstv, cizolostv, potratm), proti rozkonictv a poivanosti.25 Ostatn ti, kte mli jt pkladem, sami asto ili ivotem velice nepkladnm a bylo rovn teba je napomnat.
21 22

Podrobn u ZBRTA, . 1891, s. 102-117. Kosmova kronika esk, Ed. BLHOV, M. FIALA, Z., 1975, s. 60. 23 Kronika Mnicha szavskho, zpis k roku 1132: Pibyslava, manelka Hroznaty dobr byla v dnm svm manelstv, jet lep se zaskvla po alostivm pohbu svho milho jedinka ebe.. In: Pokraovatel Kosmovi, ed. FIALA Z. BLHOV, M. 1974, Praha Svoboda, s. 15. Tamt na s. 62 zpis z Letopisu kanovnka vyehradskho k roku 1137: V krajinch slavi je jaksi ves, zvan Bstvina. V n ila ena od panenstv svho mnoho let se svm muem, zachovvajc mu vrnost a lsku, jak se slu. Tamt, s. 68: Kne Sobslav ... se t vemon varoval rozkoe tla, kter pemnoh mue vysiluje 24 HREJSA, F. 1947: Djiny kesanstv v echch, II, s. 70. 25 KADLEC, J. 1977, s. 63. 11

Djiny populanho mylen v eskch zemch Penitencil v Opatovickm homilii kritizuje opilstv a oberstv u kn, kter je ovem na druh stran zmnno samotnm papeem v projevu z druh poloviny 12. stolet jako star esk nrodn zvyk, take se tu oveky nad nm nepohoruj.26 Velice obtn bylo pinutit knze v echch, aby se podrobili celibtn kzni. V zznamu kroniky Mnicha Szavskho teme k roku 1143, e tho roku apotolsk legt odlouil kn od manelek. 27 Ve skutenosti vyhlela situace jinak. V letech 1143-1145 hodlal papesk legt kardinl Guidon provst reformu klru a dajn prohlsil, e enat kn byli odstranni, pokud byli na lezeni. Nepochybn bylo vc tch, kdo nalezeni nebyli. J. Kadlec pipout, e mnostv enatch kn bylo tak velk, e nebylo prakticky provediteln sesa zen vech a e se snad reforma tkala jen nejvych duchovnch hodnost ech a Moravy. Rostislav Nov soud, e poadavek celibtu nebyl zejm v bec vznesen, nebo reformtor vdl, e tak rigorzn ustanoven by se podailo splnit jen s nejvtmi obtemi.28 Knsk bezenstv se neprosadilo u ns v irm mtku ani do poloviny 13. stolet. Jet koncem 12. stolet (roku 1197) shledval papesk legt Petr z Kapue manelstv kn za vc v echch samozejmou a sotva si zachrnil ivot ped rozvnnm duchovenstvem, jeho mra vy chtl napravovat.29 Prvn pedpisy vtsnvaly populan reprodukci do rmce rodiny. Kesansk manelsk prvo vedlo ve svch dsledcch ke spoleensk i prvn diskriminaci svobodnch matek a k opovren osobami nemanelskho pvodu. Od vdan eny a enatho mue se oekvala plodnost, nebo bt plodn, t. zn. mt dti, bylo doslova nezbytn k tomu, aby lovk, a mu i ena, - mohl povat pln cty a vech prv, jak pe R. Van Dlmen, kter vztahuje toto tvrzen k ranmu novovku, ale stejn tak platilo u ns od as, kdy rozhodujcho vlivu nabylo kesanstv. Jedin plod ospravedloval tlesnost v manelstv. Musel to ovem bt plod dn nabyt levoboci se tolerovali pouze ve vysokch spoleenskch kruzch.30

26 27

Tamt, s. 31. Pokraovatel Kosmovi, s.21, zpis k roku 1143. 28 NOV, R. Pemyslovsk stt, s. 80 odkazuje na V. NOVOTNHO, esk djiny I, 2, s. 786 a I, 3, s. 139. Guidonv list srvn. CDB I, s. 135. 29 Podle svdectv Jarlochova by bval (kardinl-legt) mlem zabit od kn farnk, kte se vzbouili, e dal na svencch slib istoty a akoli byli za takovou opovlivost potrestni pimenm trestem, pec bylo pro tu phodu svcen znemonno. Cituje KADLEC, J. 1977, s. 70. 30 VAN DLMEN, R. 1999, s. 84. 12

I. Od nejstarch dob k renesanci Postaven vdan eny bylo v prvnm ohledu samostatn , pokud jde o dispozici s vlastnm majetkem i v ohledu procesn prvnm. Prvo mlo chrnit enu ped tm, aby manel mohl zneuvat proti n svho postaven hlavy rodiny (nap. v jednn, jm by se vzdvala svch majetkovch prv a nrok vi manelovi nebo je zmenovala, nemlo takov ponn prvn inek: vychzelo se ze skutenosti, e ena je ve faktick moci muov a mohla bt tud k takovmu jednn pinucena).31 Jej postaven bylo obrazn vyjdeno renm, e ena je vznm svho mue. Proheky proti crkevnm pedpism o manelstv byly zrove tkmi delikty z hlediska svtsk moci. Bylo to nap. zapuzen manelky a nahrazen jinou, mimomanelsk matestv (resp. othotnn), bigamie, sodomie neboli pohlavn styk se zvaty, sexuln odchylky (homosexualita, tribadie), pohlavn styk s osobami pbuznmi (krvesmilstvo). Zabit lovka se ponechvalo jet v 11. stolet soukrommu narovnn mezi pachatelem a pbuznmi zabitho a podobn tomu bylo s rznmi druhy ublen na zdrav (v tom i znsilnn eny). kla trest byla odstupovna od zmrskn pes penit pokuty a vypuzen ze zem a po uplen, zahrabn za iva, naraen na kl i jin drastick zpsoby zprovozen ze svta. J. Klabouch soud, e tyto surov tresty svdily o znan intenzit sttnho zjmu na ochran zkladnch prvk monogamn rodiny. Dluno ale dodat, e tresty za jin provinn nebyly o nic pijatelnj a byly zcela v intencch stedovkho soudnictv. V naich zempisnch kch se natst nikdy neujalo lenstv krevn msty, trestajc zcela nevinn vhonky zneptelench rod i jednotlivc po dal generace. Popral-li obalovan vinu, eila se vc bn ordly. Ordly (bo soudy) byly znm u Slovan ji v pedkesanskm obdob a jejich tradice byla natolik siln, e je mohla s uritmi obmnami pevzt i crkev; hlavn role vykona vatel pak pipadala knzm.32 V. Vanek povauje teprve druhou polovinu 13. stolet za obdob, kdy lze povaovat manelsk msk prvo za pln zdomcnl a k jeho uritmu uvolnn dochz a v obdob husitskho hnut, kdy se kritika obrac i proti

31 32

VANEK, V. 1977, s. 108, 109. Crkev je zaala oficiln potrat u ve 12. stolet, ale bezspn, protoe ji asto nebezpen kompromitovaly. Ble o tom Vanek 1977, s. 122. Ustanoven o jejich zruen bylo obsaeno v nvrhu celozemskho zkonku z roku 1355, kter musel Karel IV. odvolat listinou 6. 10. 1355. ryvek, tkajc se ordl, cituje KAVKA, F. 1964: Djiny eskoslovenska do roku 1437. I, Praha, SPN, ploha na s. 387 (Majestas Carolina, odst. 39). Z. Fiala soud, e nzory nkterch historik o praktickm postupu podle zsad M. C. jsou myln (srvn. FIALA, Z. 1978: Pedhusitsk echy, Praha, Svoboda, s. 146). 13

Djiny populanho mylen v eskch zemch nmu.33 Je to oprvnn tvrzen, protoe teprve v tto dob se zvyuje celkov trestn zjem veejnosti, co souvis se zvenm krlovsk moci, s celkovou konsolidac sttu, s rozvojem mst a s veobecnm hospodskm rozmachem. Vvoj smuje k potlaen soukrom iniciativy v trestn, i kdy tu jet trv jist pechodn stdium, pinejc zatm pokusy zednit mstu.34 I.3. Nzor svtsk moci a odraz populanho mylen v psemnch pamtkch 13.-14. stolet Rychl rozvoj crkevn organizace a koncentrace obyvatelstva v nov zakldanch mstech vytvely lep podmnky pro innj pronikn kesansk doktrny do spolenosti, kter dosud zstvala kesanskou jen na povrchu. I kdy nepedpokldm, e by psoben homiletiky ovlivnilo narz a vrazn populan klima ranho stedovku, tlak na morln kodex stedovkho lovka zesiloval. Rmec kadodennho ivota ohraniovalo psn vymezen svtench a pracovnch dn, rozdlen roku podle crkevnch svtk, zdrazoval se v znam svtosti, ktu, zpovd, povinnho pijmn a svtosti manelstv jako prostedk ke spse. To ve muselo postupn zanechat sv stopy ve vdom lid. S dsem ped pekelnmi tresty a bo nemilost potala nejen crkev, ale i vld nouc vrstva, udrujc poddan v poslunosti i krutmi pozemskmi tresty za peiny proti obecn hlsan morlce a spoleenskou i prvn degradac provinilc. Literu etickch a prvnch norem nememe vak ztotonit s kadodennost ivota, protoe lid v dn historick dob nejednaj pesn v souladu s normami. Crkevn i svtsk pokyny, jimi se mlo dit chovn vetn repro duknho, vypovdaj v prvn ad o oficiln pijatm nzoru obou instituc, crkevn i svtsk, kter na tuto kadodennost vykonvaly soustavn tlak. Po kyny k mnoen, uren irokm masm, vyhovovaly zjmm na poetn silnm obyvatelstvu. Vldnouc tda feudl vetn panovnka si uvdomovala, e jen poetn siln stt me odolvat tokm zven a v mnostv poddanch je i sla poplatnk. Vojensk a hospodsk zetel jednoznan motivoval toto propo pulan stanovisko. Jednou vystoupilo do poped mocnji to, podruh ono, ponvad djiny tohoto obdob byly nejen djinami vojenskch konflikt a potyek, ale i djinami mrovch pestvek, kdy se zdecimovan populace vzpamatovvala v zkonit kompenzan fzi.
33 34

VANEK, V. 1977, s. 108. Tak ve 14. stolet vtz soudnho ordlovho soubojeme protivnka sv ruk stieti. en, kter dosvdila, e byla nsiln unesena, se pachatel rovn vydv ped soudem, aby jemu sv ruk hlavu sala. Tamt, s, 119.

14

I. Od nejstarch dob k renesanci Druh nezanedbateln strnka vci byla tehdej pedstava o skutenm potu obyvatel zem, dosud nekorigovan dnm pokusem o jeho zjitn. Neznalost skuten poetn velikosti na jedn stran, viditeln a asto drastick poetn ztrty pi vlench vbojch, epidemich a hladomorech na stran druh, vedly asto k pehnanm vahm o dosahu tchto ztrt, jak se o tom pesvdujeme ze zmnek v pramenech. Rozmnoovn lidskho rodu bylo v pedstavch vldnouc tdy pedevm nutnost a pak teprve boskm pkazem. Stejnou nutnost se ovem stvalo i v irokch masch v dob, kdy uprosted poetnch rodin smrt odebrala jedno dt za druhm a velk rodiny se pojednou redukovaly na minimum. Dvno vzaly za sv star pedstavy o tom, e nejmn po cel stedovk pevaovaly rodiny s velkm potem dt. Populan klima formoval siln tlak pevn vnjch okolnost. Nejvraznji psobila patrn prv tato vysok mrtnost, dal okolnost byla po teba pracovn sly a vhodnost dtsk pracovn sly: pi minimlnch nrocch poskytovala rodin lep vyhldky na obivu i na zaopaten ve st. Kdyby bylo mon i pro tuto dobu rekonstruovat rodiny tak, jak to dovoluj prameny mnohem pozdj, dospli bychom patrn k zvrm velmi podobnm. Stle dochzelo k rozen dt do zsoby: dt, kter zemelo krtce po porodu nebo pi nm, bvalo rychle nahrazeno dalm poetm a porodem. Krtk mezipo rodn intervaly nejen vysilovaly organismus eny, ale sniovaly i vyhldku nov narozenho dtte na peit. ivotn cyklus rodiny se tak ocital v jakmsi zaarovanm kruhu, z nho nebylo prozatm niku. Poet obyvatelstva byl i pro stedovk autory jistm mtkem vzestupu i naopak padku zem a by jet neuvaovali o tom, jak jej zvit vnitnmi prostedky ani jak zven zashnout, aby to, co se zrod, zstalo naivu, znepokojovali se nad jeho umenenm. Nen divu, e zmnky o hubitelch stedovkho lidstva stly kronikm za zznam, postaven na rove jinm analistickm zpism, stejn dleitm v poad vznamnosti. Tak Kosmas udv, e kolem roku 1043 zahynula hladem jedna tetina lidu. Epidemie, kter zachvtila okoln nmeck krajiny, zashla v roce 1094 tak echy a velk mrtnost tu trvala jet ve dvou nsledujcch letech. Zhuba rodu Vrovc v jnu 1108 si pr vydala na ti tisce ivot.35 Ve 12. a 13. stolet zaznamenaly kroniky osm hladovch katastrof, kter za sebou zanechaly zven poet mrt, a to v letech 1126, 1133, 1154, 1186, 1217 a 1263.36 Dnen odhady potu obyvatelstva po obdob vl dy Karla IV.
35 36

Kroniksk zznamy shrnul NOVOTN, V. 1913: esk djiny, dl I, st 2, s. 457, pozn. 2. HORK, B. HIBOV, B. 1954: 127 cituje podle CURSCHMANNA, Fr.: Hungersnthe im Mittelalter, Leipzig, Studien aus dem Gebiete der Geschichte, ed. BUCHHOLZ, G. LAMPRECHT, K. MARCKS, E. SEELIGER, G., Bd. VI, Heft l, Leipzig 1900, s. 89-217. 15

Djiny populanho mylen v eskch zemch zstvaj nadle pedmtem diskus, i kdy dolo v prbhu let k jejich zpesnn, stejn jako pro obdob prehistorick smrem k vym hodnotm, ne se dosud pedpokldalo. Pijateln varianty populanho rstu s odhadem minimlnch hodnot podali v roce 1954 B. Hork a B. Hibov, o odhad osdlen ped ast cizch kolonist se pokusil o deset let pozdji Pavel Choc. 37 Ten odhaduje velikost prask aglomerace k polovin 13. stolet na 22-24 tisc osob a zvyuje odhad celkovho potu obyvatel krlovstv na 660-750 tisc. Pi porovnn odhad, zaloench na kronikskch zprvch, vahch nad stedovkou hustotou osdlen (zejmna vztahem mezi potem dom, zastavnou plochou a prmrnm potem obyvatel na jeden dm) zapadaj tyto odhady celkem dobe do obdobnch pro jin evropsk zem. Hustota osdlen (16 lid na km2 k roku 1300) se rovn pedpokldanmu evropskmu prmru a odpovd i relativn hustot osdlen jinch zem. Poet obyvatel na tveren kilometr kulturn pdy je rovn za tehdejch podmnek pimen. Kolonizace a jej dsledky. Od poloviny 12. stolet dochz v eskch zemch ke zrychlen osdlovacch proces, kter zmnily tradin strukturu osdlen a vedly i k hospodskm a socilnm zmnm. Prbh a fze vnitn a ciz kolonizace jsou popsny v literatue a dotknu se jich pouze v souvislosti s populanm mylenm. Obdobn jako v jinch zemch byla vsledkem pedchozho domcho vvoje a ovlivnily ji nkter obecn tendence evropskho vvoje. Z demografickho hlediska znamenala jak pohyb uvnit domcho obyvatelstva (migrace uvnit zem, roziovn venkovskho osdlen, hornick kolonizace v oblastech s loisky stbra), tak pliv cizho etnickho ivlu. Teorii o malm osdlen zem ped ast cizch kolonist meme pokldat za vyvrcenou: vvoj se nim neliil od srovnatelnho vvoje v ostatnch evropskch zemch a pirozen ron prstek by stail k pozvolnmu roziovn ekumeny, ale v delm asovm dob. Ciz ast na kolonizaci tento proces jen urychlila a zeslila. Vmluvnm dkazem vdomho propopulanho sil jsou sentence, opakujc se v zakldacch listinch a privilegich mst. Tak Pemysl Otakar II.
Shrnut starch odhad historik J. Peiskera, W. Friedricha, A. Bohe, J. V. imka, J. Matiegky a dalch podvaj HORK, B. - HIBOV, B.: Poet obyvatelstva v echch ve stedovku. In: Sbornk sl. spolenosti zempisn 1954, . 3, s. 122. 37 CHOC, P. 1963, 1964: Osdlen ech ped ast cizch kolonist. In: Demografie . l, s. 3852, . 2, s. 126-137, . 3, s. 235-244, . 4, s. 331-340, 1964 . l, s. 21-26. BOH, Z. 1987: Postup osdlen a demografick vvoj eskch zem do 15. stolet. In: Historick demografie 12, s. 59-85 + 3 mapy. 16

I. Od nejstarch dob k renesanci v listin z roku 1265 pikazuje Konrdovi z Limberka zaloit a znovu vzdlat msto Poliku se vemi ddinami, rolemi, lesy atd. tmito slovy: Vdouce o tom, e mnostv lid je slvou vladae a e tak v rozmnoovn poddanch se projevuje est a moc krlovsk velebnosti, starme se o to, aby ke cti a ozdob naich knectv pust a neschdn msta, jejich poloha je k tomu phodn a schopn, byla osazena a vzdlna lidskmi syny, jak to vyaduje posluenstv bo a budouc lidsk prospch.38 Stejn motiv - v hojnosti lidu je slva knete se opakuje v arengch krlovskch privilegi pro jin msta.39 Mocensk vboje poslednch Pemyslovc pedpokldaly ast silnho obyvatelstva. Z pznivch pedpoklad pro hegemonn postaven eskho sttu ve stedn Evrop se konstatuje jednak rozklad stedn vldn moci v msk i a tud jej rezignace na vbojnj politiku, na druh stran bohatstv, plynouc do pokladny eskho panovnka z tby stbra a veobecnho hospodskho rozvoje zem.40 Pemysl II. disponoval tm vdy vtmi finannmi prostedky ne ostatn vladai ve stedn Evrop. K tomu je jist nutno pist i poetn slu obyvatel obyvatelstvo jako producent a konzument, zdroj penn sly i potu bojeschopnch lid v ppad poteby. Bez tchto pedpoklad by jen tko mohl panovnk v roce 1254, krtce po zhoubn vlce s Uhry, pipravit velkou kovou vpravu do Prus, kterou demonstroval sv mocensk ambice, ani kovou vpravu 1267 do Litvy a Polska, ani vtzn taen do Uher roku 1271. Na kolena jej porazila teprve vzpoura ve vlastn zemi, kde zstal ve sku tenosti bezmocn proti esk lecht, ochotn vyut kad jeho slabosti, neboli vnitn krize sttu. Na braniborskou okupaci pak ovem doplatily vechny vrstvy obyvatel a zl lta po smrti Pemysla se stala zlmi pro vekerou populaci. Hladomor roku 1282 byl, jak se zd, skutenou katastrofou, kter na as ohrozila poetn rst obyvatelstva. Podle kronikskch daj zahynula tehdy pes polovina obyvatel Prahy (nejmn deset tisc lid), na polovinu se ztenil poet obyvatel cel zem.41 Padestiprocentn mrtnost nen vylouena a dost mon, e kronikv daj je vrohodn. mrtnost hladomorem v Anglii se odhaduje rovn na 50 %.42
38

BENDA, J., HNL, J. (eds) 1956: Djiny v pramenech, Praha, SPN. Odtud petiskuje KAVKA, F. 1964: Djiny eskoslovenska do roku 1437, dl I, Praha, SPN, s. 364. 39 HOFFMAN, F. 1992, s. 288 n. 40 Pehled djin eskoslovenska 1980, I/l, Praha, Academia, s. 225. 41 FRB II, s. 361-362. 42 KULISCHER, J. 1928: Allgemeine Wirtschaftsgeschichte des Mittelalters u. der Neuzeit, Berlin, II, s. 129. Podobn v Uhrch po vpdu Tatar, srvn. MARSINA, R. 1963: O potu a hustot obyvatelstva v Uhorsku do zaiatku 14. storoia. In: Historick asopis SAV, s. 619. 17

Djiny populanho mylen v eskch zemch Ani tak drastick snen potu obyvatelstva neznamenalo stagnaci trvalho rzu, jak dokazuj odhady potu obyvatel pro dal dv stalet. Obdob rozkvtu mlo stabilnj rz a petrvalo polovinu 14. stolet. Piny tohoto vvoje, od linho od situace v ostatn Evrop, kde je zvr prosperitnho obdob spojovn s dsledky hlubokho populanho poklesu, nejsou dosud jednoznan objasn n. Pravdpodobn je to zpsobeno asovm posunem, kdy proces kolonizace a pechodu k penn rent probh v echch dost intenzvn jet v prvn polovin 14. stolet a v te dob vrchol i rozvoj mst jako stedisek vroby a obchodu. Za druhou pinu odlinho vvoje se pokld prv populan prstek. Po stabilizaci lucembursk moci nenaruovaly vvoj nijak vnji vlky ani pustoen zem, navc, jak se zd, esk zem nepostihla morov epidemie let 1347-1350, kritick pro jin evropsk zem. Pandemie ern smrti, zavleen do znan sti Evropy v druh polovin 14. stolet z Vchodu pes Itlii, zashla echy nejzhoubnj silou teprve v roce 1380.43 O hromadnm bytku obyvatelstva ped touto dobou nemluv ani psemn prameny vetn doklad o oput nch venkovskch sdlech. D se naopak pedpokldat, e imigrace cizho obyvatelstva do eskch zem pokraovala nejmn do druh poloviny 14. stolet. Tetm zvanm momentem byla patrn autorita sttu. Obnovenm sttn moci, podporou vroby a obchodu etnmi vsadami a rozshlm zaklada telskm silm, podncujcm inorodost, vytvel Karel IV. podmnky k hospodskmu rozmachu. esk zem si zachovvaly pevn agrrn rz a nic se nemohlo zmnit ani na jejich nevhodn vnitrozemsk poloze, nebyly to ale zem chud ani na rodnou pdu ani na nerostn bohatstv. Nepekvapuje, e nenajdeme v tomto ovzdu celkovch propopulanch tendenc vahy, kter by se zamlely nad doucm potem obyvatelstva v jinm ne kladnm smyslu. S vlnami kolonist pibyl do tohoto mylen pece jen jeden prvek kolonist byli zsti jin nrodnosti. Jako vdy a vude, musela i tady na sebe narazit odlinost zvyk, socilnho chovn a jednn. Nezd se ale, e by prosted, do nho kolonist pichzeli, bylo xenofobn nebo netolerantn. Nejastji se pro toto dob pipomn jako doklad odporu proti cizmu nechu kronike Dalimi la k Nmcm, eventueln nelichotiv nzvy pro pisthovalce (nap. ji v Klaretov Glosi: Convena pilezlec, Veno hostk). Kritice, motivovan v lun nrodnostn, nebyla doba naklonn a marn vol Dalimil, e lpe jest ddiny pusty jmieti ne Nmci bud ny dnm krlovm drieti44 Prv tak
43

O epidemii srvn. MAUR, E. 1986: Morov epidemie roku 1380 v echch. In: Historick demografie 10, s. 37-71. 44 Nejstar esk rmovan kronika tak eenho Dalimila, ed. HAVRNEK, B., DAHELKA, 18

I. Od nejstarch dob k renesanci bychom mohli citovat skladbu z posledn tetiny 14. stolet De Theutunicis bonum dictamen, kter bv tak pokldna za protinmeckou, a nepropaguje nrodn nenvist. Poukazuje jen na ty, kte opustive rodnou pdu do cizch krlovstv a konin jako liky vstupuj, jako lvi vldnou a kte budou jako psi vyhnni. To a nic jinho se pak bude v obmnch opakovat po dal stalet. Skladbu neznmho autora oznail Frantiek mahel za oste protinmeck pamflet, kter vak, podobn jako jin publicistick projevy stejnho druhu, nen jist mon povaovat za jaksi spolen mnn vech eskch vrstev.45 Podle Frantika Hoffmanna tato literrn skladba ji zeteln ohlaovala nstup nacionalismu v mstskm prosted, i kdy autor asi nebyl man, jako protikladu tolerance, tolik potebn pro hospodsk a jin poteby.46 Tvrzen je trochu v nesouladu s tm, co konstatuje autor na mnoha jinch strnkch: ani stopy po nesnenlivosti tam, kde se tito host nezaali chovat jako vrstva nadazen, touc ovldat a vldnout, vnucovat domcm vlastn obyeje a mravy. Moudr panovnk ostatn pedchzel monm tenicm rznm zaruovnm prv meninm odlin nrodnosti, a to jak nmeck tak esk tam, kde nkter msta zaala mt pevn nmeck rz a v pozici meniny se najednou octlo pvodn obyvatelstvo (Sobslavova privilegia pro prask Nmce z roku 1174-1178, Otakarova prva z konce 13. stolet, v nich lo naopak o esk meniny). S jistm nznakem populanho mylen se setkme u autora Alexandreidy, tohoto osobitho typu na rytsk epiky, vznikl na rozhran 13. a 14. stolet, jej autor nepokryt obdivuje vojenskou slu soupecch stran, kter se navzjem trumfuj potem a odvahou svch bojovnk.47 esk bsnk vsouv do svch len Alexandrovch osud nejeden problm z domcho prosted. Nenajdeme tu tak ostr vpady proti novotm, zavdnm z ciziny, jimi byl naplnn ivot soudobho lechtice (turnaje, sluba panm) jako u Dalimila. Reln uvauje o rodinnm ivot, o manelstv, chvl manelku eckho krle
J., Praha, NSAV, l. vyd. 1957, s. 150. Dost vstin je zjitn, e Nmci tie najprve krotie, ale jak se rozplodie, tehdy o sv hospod (tj. esk vladae) netbaj. Cit. srvn. NODL, M. - MAHEL, F. 2000: lovk ve stedovku, s. 14. Nejen Nmce, ale i idy pokldal Dalimil za cizozemce rozdlnho jazyka (tamt). Podrobn rozbor kroniky u J. LEHRA 1983: Nejstar esk epika, Praha, Vyehrad, s.12 n. 45 MAHEL, F. 2000: Idea nroda v husitskch echch, s. 33, literatura v pozn. 39 na s. 72. 46 HOFFMANN, F. 1992: 232-233. 47 Alexandreida, ed. VN, V. Praha, NSAV, 1963, pedmluva F. Svejkovsk, s. 60, 63, 65. O Dalimilovi a Alexandreid, kter pedstavuje prvn zpracovn alexandrovsk ltky ve slovanskch jazycch, srvn. i P. SPUNAR 1985: Kultura eskho stedovku, Praha, Odeon 1985, s. 238-242, Alexandreidu jako protjek takzvanho antickho romnu rozebr LEHR, J., op. cit. s. 77 n. 19

Djiny populanho mylen v eskch zemch Filipa Olympii za jej ctnosti a soud, e ten, kdo m podobnou enu, m mnoho dar od Boha. Vlku pokld stejn jako ostatn stedovc autoi za pirozenou a nevyhnutelnou vc (nikdy nen sti dostojen, kdo chce bti vdy spokojen,48 ustanovenou spolu s jinmi nepjemnostmi jako jsou povodn, zemtesen a mor od prvnho dne stvoen. Pesto je zejmna vlka v jeho och strastn a jej dsledky pro populaci jsou hrozn. U apotezy mrovch let, zpetrhanch tm, e panovnk nikoho neetil a vichni se museli dostavit do zbroje, l relativn vylidnn venkova a jeho dsledky: Lid miee ovem mnoho, ale co bylo do toho?49 Samotn poet obyvatelstva nen nic platn, jestlie vlka naru vrobu spotebnch statk peloili bychom do dnen mluvy poetick len staro eskho bsnka, dvrn proit. Stejn dojemn l pocity bojovnk, z nich nejeden se vydal do vlky s vidinou koisti, ale pak vzpomn na domov, na dtka a enu a dal by nevm co za to, kdyby se mohl vrtit. Po vlce pak oplakvaj sv drah.50 Pro sv vahy s obecnou platnost byla Alexandreida iv a do potku 15. stolet. Dalimil jako prvn literrn mluv svtskch feudl se znepokojuje nad opoutnm starch mrav a kritizuje jak chlapy tak many jako novou spoleenskou tdu. Konstatuje s nelibost, e po hladomoru 1313 zemela dobr tetina lidu, ale nenavrhuje nic pro vyrovnn ztrt. Staroesk Alexandreida postoupila v populanm mylen o krek dl: je teba pokojnch as, aby se zem mohla vzpamatovat, prost sla vojska bez materilnho zzem nen dnmu panovnkovi nic platn: Strat lovk v kadm miest, kdy k tomu nen tstie; vz to kad, vz to, vzte! Mnoho b luda sprostnho a tak dosti tvrdho, jimi by mohl boj zdieti, by mu bh chtl toho pieti. Ale co do kter moci? Vynid mdle vitci roci, kdy zboie nenie pomoci.51 Populan mylen v homiletice i v krsn literatue. Za vrcholn projevy modern umleck przy povauje prvem P. Spunar dv obsahov pbuzn skladby, kter pat ke skvostm stedovk evropsk literatury. 52 Jsou to nmeck Ackermann aus Bhmen, datovan k roku
48 49

Alexandreida, ed. V. VN, s. 57, ver 851-854. Tamt, s. 101-102, ver 22412259. 50 Tamt, s. 55-56, ver 804-806: Plakala nejedna matka, zbyvi tu svho dtka, lkalo srdcem mnoh druie, zbyv svho milho muie Jan LEHR (Nejstar esk epika, s. 82) ovem soud, e rodina je pro autora protiklad ke zhoubn erotice. 51 Tamt, s. 102, ver 2259-2269. 52 SPUNAR, P. 1985: 434-435. 20

I. Od nejstarch dob k renesanci 1400, v nm se jeho autor Jan ze itboe (Jan z Tepl) vyrovnv se smrt sv eny Markty (zemela pi porodu roku 1400), a esky psan Tkadleek, jeho autor zstal prozatm nevyptran. Ob skladby jsou pozoruhodn nejen pro jazyk a formu, ale i pro nov tny, v eskm kontextu dotud neslchan: obhajobu vry v ivot pozemsk, s n oponuj oba protagonist nemilosrdn smrti, nabzejc jen mlhavou vidinu ivota po ivot, o nm nemme dn svdectv a o nm meme pouze snt. Na tom nic nemn fakt, e orv pbh osud zralho mue, oplakvajcho milovanou manelku a matku svch dt, byl ve srovnn s osudem Tkadleka, jen zklamanho nevrou a krtkost pozemsk blaenosti, mnohem trudnj. innm prostedkem, kterm mohla crkev psobit na formovn nzor na rodinu a reprodukci, byla kzn. Pes oprvnn vhrady k innosti kazatelstv na obyvatelstvo zstv stedovk homiletika nepominutelnm prame nem k pracn rekonstrukci dennho bhu ivota. Kazatel vtinou dobe znali sv okol a nejednou iv reagovali na dotazy a nmitky svch prostch poslu cha. Podrobn jsem se zabvala charakteristikou kzn ve vztahu k populan problematice v jin studii.53 Omezm se tud na souhrn zvr, k nim jsem rozborem tchto pramen dospla. Pedhusitsk homiletika nebyla nepzniv lidskmu mnoen a nic jinho bychom tak nemohli oekvat v prosted tak naklonnm poetnmu rstu obyvatel. Pochopiteln neopout rmec katolick dogmatiky pokud jde o nejvy palmu, pienou panenstv a istot. Nkter kzn se vak podrobn vnuj i pedmanelskmu ivotu a poskytuj mimodk obraz skutenho stavu. Tak napklad Opatovick sbornk se detailn zabv rozdly mezi pannami a enami a rozliuje patero a estero panen.54 Autor obshl vahy, jeden z nejvznamnjch tvrc esk didaktick przy pedhusitskho obdob, Tom ttn ze ttnho, stav na estn msto ty, kter se pipravuj ke vstupu do manelstv v bzni bo tie a v slunch obyejch. Nelb se mu pokrytectv, nejednou zastrajc skuten pohnutky dobrovolnho celibtu duchovnch panen, nezatracuje dokonce ani poklesky mld, kter oist pokn a pozdj dobr mysly. Tak ttn varuje eny ped

53

UBRTOV, A. 1988, 1989: Populan mylen v esk homiletice feudlnho obdob. st I. In: asopis Nrodnho musea ada historick, 157, 1988, . 3-4, s. 113 139. Nzory na populaci v homiletice poblohorskho obdob (st II). In: asopis Nrodnho musea ada historick, 158, 1989, . 3-4, s. 171-189. 54 Sbornk Opatovick, KNM rkp. III B 7, f. 318-322, v eskm pekladu poprv otitno v edici HAVRNEK, B., HRABK, J. a KOL.: Vbor z esk literatury od potk po dobu Husovu, Praha, NSAV, 1957, s. 724 n. 21

Djiny populanho mylen v eskch zemch antikoncepmi praktikami a dobe v, e jsou mezi nimi mnoh, jeto plod tratie bu kzly, npoji neb m kolvk, aby neponaly.55 Homiletika zanechala sv stopy i v krsn tvorb. Tak znm Desatero, kter odr problmy a zjmy manstva, vznikl v edestch letech 14. stolet, parafrzuje ve svm didaktickm vkladu kazatelsk pouky. Nejobrnji ze vech pikzn objasuje sedm (krde) a est (nesesmiln): estm kznm t svzal, nebu smilnk, tak bh kzal. Tvj lid nedr tohoto i jm velk hiech proto.56 Podle autora Desatera jsou smilnci dokonce hor ne kaci a hlavnm pvodcem jsou kdo jin ne eny: Mezi mumi toho mnoho, avak v ench viece toho. Anonymn tvrce Desatera pranuje i veobecn rozmohl jev kuplek, schopnch zviklat nejen panny, ale i poctiv vdovy ke smilstvu. Vechny skladby ovem nel eny jako naivn stvoen, hec mimodk, vinou nch nstrah. Vtinou velmi aktivn osnuj klady samy a neboz mla dci se mus mt ped nimi na pozoru. Protiensk skladby jsou v latinsk stedovk poezii velmi hojn a v naem prosted me poslouit za pklad bsnick skladba praskho scholastika a mistra pask univerzity Vojtcha Rakova z Jeova.57 Rakv z Jeova demonstruje pklady ensk patnosti na antickch pbzch a konstatuje: Nevidl jsem zpasnka, by ho Kypris (Afrodit), jak se k, nelapila na svj kep. Proe, m-li rozum, synku, varuj se mi bdle styk s takou velou prohnanou. Ponauen se tk hlavn student, kterm rad, aby se radji vnovali vzdln. S protienskmi invektivami, vetn ostr kritiky za provdn potrat, se setkme hojn i v pozoruhodn edici Pavla Spunara Smch a pl stedovku.58 Ambivalentn vztah k en, kterm se podle autora vyznauje stedovk, m, alespo pro asov sek, ohranien 11.-14. stoletm, dost jednoznanou povahu: kritika pevauje nad ocennm slabho pohlav. Ukzka nad jin
55

Z. Fiala pes zpochybnn pvodnosti ttnho vah nad obecnmi vcmi kesanskmi i v dalch dlech (ei besedn, ei nedln a svten) zdraznil vznam toho, e ttn psal esky etina mu byla nstrojem pro snadnj podn obsahu. (FIALA, Z. 1978: s. 250). Vstin hodnocen ttnho u Jar. VLKA (Djiny esk literatury, Praha 1960, sv. 3) jako prvnho, kdo pes spolenost, stt, crkev, nahldl do lovka vnitnho, do lidskho srdce a svdom, cituje i LEHR, J. 1983: Nejstar esk epika, s. 6. 56 HAVRNEK, J. HRABK, J. (eds) 1957: Vbor z esk literatury od potk po dobu Husovu, s. 298. 57 K ivotopisu, dlu a rozboru knihovny srvn. HLAVEK, I. 1965: Studie k djinm knihoven v eskm stt doby pedhusitsk. In: AUC Hist. Universitatis Pragensis T. VI, fasc. 2, pag. 47-87. Bse otiskuje VILIKOVSK, J.: Latinsk poesie ve stedovkch echch, Bratislava 1930, I., s. 92 i HAVRNEK, J. HRABK, J. (eds) 1957: Vbor z esk literatury, s. 444. 58 SPUNAR P. (ed.): Smch a pl stedovku. Praha, Odeon 1987. 22

I. Od nejstarch dob k renesanci vmluvn ze vech shromdnch gnm (vrok, sentenc, poekadel a slov): Jeden mu druhho tce njak peme, zdol, ena samotn si v trobch zrauje, potrc a trv krev plodu, zabij dcko, opout sirotka, rozhz vno, klevet na nro, vzdych ve tvm loi, zlody std a tak dle pokrauje vet zloin a nectnost. ena je vylena jako snka vech zel, elma a hotov bel.59 Kde se ena mue neboj, tu hospodstv zle stoj. Kde kep vldne mostem, radm, nebvaj tu hostem. Anebo: Spiee moe bez vody bude a havran sv ernosti zbude, neli ena zchytral sv chytrosti a lsti nech varuje jin skladba.60 Pes tento moralizujc tn, vlastn ostatn kad dob, vytryskla na na pd i milostn lyrika, hodn pedstav, jak vytvoila milostn lyrika provensalsk a vtinou erpajc prv z tchto zdroj. Ta chpe lsku jako milostnou slubu, zdrazuje ctu k en, ovem urozen, nebo to pat ke znakm ryte, a jejm projevem je milostn pse. Nkdy je baladick (jako nap. Pse od pana ternberka, lc tragick dl lechtice, zamilovanho do mansk dcerky), jindy je nn lyrick. Pkladem t druh me bt bse Hle, jaro pln vbnch krs, popisujc milostn muka chlapce, kter vzpomn na milou a l jej pvaby velmi poeticky.61 Mnohem relnj a drsnj podoby nabv poten s milou v kovsk poezii, rozpustil a pes bdu studentskho ivota vesel. O tom, e eny bvaly jeho prvodkynmi, by jim do vzneenosti dost chyblo, svd i ada pojme novn pro lehkonoh mzy, zpjemujc vedle pit asto klikatou cestu za vzdlnm. Je pochopiteln, e tvrd moralistn pojet manelskho svazku jako neroz luitelnho i v ppad choroby, impotence nebo vkov nerovnosti i poadavek panensk istoty ped satkem mohlo poskytovat ivnou pdu pro prostituci. Ta byla, stejn jako v ostatnch evropskch zemch, i v echch dost rozen, zejmna v Praze. V dob Karla IV. byly ji prostitutky soustedny do uritho okrsku msta stejn jako v jinch stedovkch evropskch mstech do veejnch nevstinc (hampejz). Proti pohlavn promiskuit i jinm druhm smil stva, k nim byl dostatek pleitosti zejmna ve mstech, brojili nejen kazatel katolit: istotu manelskch vztah obhajovala, mono ci jet s vt
59 60

SPUNAR,P. 1987: 54. LEHR, J. 1990: 271 61 Rkp. NK Praha, I E 22, f. 90. Lat. Text u VILIKOVSKHO, J. 1948: Milostn lyrika stedovku. Praha, s. 161-175. Novj edice esk stedovk lyriky srvn. LEHR, J. 1990: esk stedovk lyrika.Praha, Vyehrad, 406 s. 23

Djiny populanho mylen v eskch zemch vehemenc, i pozdj reforman homiletika. Smilstvo naruuje rodinn ivot, odvd otce od rodin, matky od mateskch povinnost. Dobu kritizovali i svtt pisatel moralistnmi narkami. Ani u nich ale nenalezneme soustavnji pronesen nzor na populan problematiku krom veobecnho konstatovn mravnch kaz, odporujcch etickm normm i v oblasti reproduknho chovn. Rozvoj etiky souvisel s rozvojem kolsk vzdlanosti, encyklopedismu a humanismu.62 Ze starovku se tradovala aristotelovsk a horatiovsk nauka o stedu, kter chpala ctnost jako sted mezi krajnostmi, ped nimi varovala. Bojovn hch se lechetnostmi dvalo nmt rznm enickm moralizacm. V jejich duchu a zcela v souladu s katolickou ortodoxi se bojovalo proti smilstv, azenmu mezi sedm smrtelnch hch i v oficilnch zpovdnch formulch. Stejnm smrtelnm hchem bylo brnn poet, ale ji sm fakt, e se neustle opakuj napomnn ped takovm ponnm, svd o tom, e pokusy aktivn ovlivovat poet dt byly od nejstarch dob iv. V duchu morlnch zsad ml t nejen prost lid, ale pedevm ti, kte mli v ele stedovk hierarchie udvat pklad. Jist normy pro svtskou hierarchii stanovila rzn knec zrcadla, v nich se odrej poadavky na ctnostn ivot v souladu s dobovou ideologi. Takovm knecm zrcadlem je nap. sama autobiografie Karla IV., jej moralistn tendence lze pokldat sp za snahu pouit nsledovnka, aby se vyvaroval prohek Karlova bujnho mld, ne za skuten morln profil pisatele. Dvakrt se v nm dotk hchu smilstv, poprv ve vroku o manel stv ve ctnosti, podruh v popisu vize o smrti vvody sienskho, jemu andl ual pohlavn d pro tento hch.63 Oprava mrav. dn z panovnk nebyl asketa a nebyl jm ani Karel IV. Dokzal tolerovat rzn proheky proti oficiln hlsan morlce, co ovem tolerovat ne mohl, bylo veobecn uvolnn mrav v adch tch, kte mli jt prostm lidem pkladem. Nkolik akc svd o tom, e npravu hodlal uskutenit dsledn a prakticky: jsou to pedevm nkter ustanoven zkonku, o jeho prosazen usiloval, dle podpora kazatelsk innosti a z diplomatickho hlediska nevyhnuteln zkrok proti kacm.
62

TKA, J. 1956: K potkm esk kolsk vzdlanosti a humanismu. In: AUC Hist. Univ. Car., T. VII, fasc. 1, Praha, s. 49-61. 63 KAREL IV. Vlastn ivotopis. Ed. Praha Odeon 1978, peklad J. Pavel, s. 23, s. 63. 24

I. Od nejstarch dob k renesanci Demoralizaci klru mlo zastavit nazen psnch vizitac a ustanoven zvltnho adu oprvc mrav duchovenstva (correctores cleri) v dob psobnosti arcibiskupa Arnota z Pardubic. O pestupcch klru se dozvdali korektoi od generlnho vike, arcijhn, dkan, plebn i samotnch osadnk. Nejastji se eily pestupky proti celibtu. Z akt korektor duchovenstva prask diecse vyplv, e takovch sthanch pestupk bylo za deset a pl msce roku 1407 celkem 59, v roce 1408 pak 61. V mnoha ppadech se jednalo o dlouholet souit se enou, jaksi nelegln manelstv, z nho vzelo asto i nkolik dt. Tento pestupek se trestal dost nemilosrdn vzenm, pokutou a hlavn bylo provinilcm uloeno, aby konkubint zruili a dti umstili u pbuznch i ptel. Pouze ojedinle bylo souasn nazeno, aby v ppad zapuzen dosavadn druky dali en njak odkodn nebo aby ji podporovali ve st. Mocnj ne obava o morln nkazu byl oividn strach z niku penz.64 Mnohem shovvavji se toti posuzovaly proheky proti zkazu her, ppady opilstv, nvtvy vykiench dom, tanc a nezzenho ivota, ton napaden, obvinn z loupee a dokonce v jednom ppad i z kladn vrady.65 Po odpykn trestu za tyto delikty, asto jen penitho a nkolikrt zmrnnho, mohl pestupnk setrvat v adu, ppadn heit dl. V porovnn se zpsobem, jakm se korektoi vypodali s delikventy, kte se v podstat jako dn otcov starali o sv dti a nelegln manelky, pi pad toto dvoj rameno spravedlnosti obzvl nemorln. Nen divu, e knsk povoln, kter poskytovalo tak vjimen citlivou ochranu svm pobloudilm pastm, mohlo lkat mnoh, kte na podobnou ochranu spolhali. Tresty za sexuln delikty byly rovn smn a to dokonce v ppadech sveden nezle tilch dvat.66
64

PODLAHA, A. (ed.) 1921: Akta korektor duchovenstva diecse prask z let 1408-1410. Editiones archivi et bibliothecae Capituli Pragensis XVI. 65 Tamt, s. 54: pro vradu byl souzen 7. 3. 1408 Tom Blaek z Psku, patrn klerik, kter se svou matkou Ntkou zabil hospodskou. Matka byla zaiva zahrabna, on uznn za vraha, odsouzen ke dvma hodinm na prani, pak k 9 mscm vzen a konen byl vypovzen z diecse na 2 roky, aby zmizel s o. 66 Tamt, s. 11: Knz Zikmund byl usvden ze sveden dvky, hjil se tm, e ji byla od jinho poruena. Bylo mu uloeno, aby zanechal s n styk, vymen trest 20 kop gro a pohroeno alem, jestli neuposlechne. S. 12: Adam plebn v Uhlskch Janovicch byl obvinn ze styk s jedenctiletou dvkou, a mu byl dal styk zapovzen, neuposlechl, take 6. 6. 1410 korektor Oj prohlsil, e upadl ve stanoven trest. Po nkolika odkladech zaplatil jen l kopu gro na opravu mstnho vzen, ostatn mu bylo prominuto. O knskm konkubintu a obecnm nedodrovn celibtu snesl mnostv doklad M. Nodl ( NODL, M.: Far. In: NODL, M. - MAHEL, F. 2002: lovk ve stedovku. Praha, Argo, s. 215-216). 25

Djiny populanho mylen v eskch zemch V aktech se vyskytuj i styky s vdanmi enami nebo podezen na n: i v tchto ppadech byl vymen trest a po novm udn, zpravidla penit a byl velijak obchzen. Karel IV. si byl dobe vdom sly, jakou pedstavovalo kazatelstv a ne nadarmo zval v roce 1364 do Prahy Konrda Waldhausera. Sm ovem nemohl tuit dosah tto kritiky negativnch spoleenskch typ, kter se stvala zrove kritikou sociln bdy a hybnou silou reformanch snah. Jestlie crkev poskyto vala nejveobecnj posvcen stvajcch podk, nen divu, e kad odpor proti nim byl nasmrovn nejprve proti kiklavm zlodm v n. mrn tomu, jak se rozchzelo jej uen s prax i v otzkch mravnosti, celibtn kzn a obecn pkladnho ivota, mnoily se i kritiky tohoto stavu. Od kritiky byl asto jen krok k popen zbran, kter dospl obas a k popen jakchkoliv pkaz. I kdy stedovc kroniki obesteli jednn rznch sekt mnostvm pomluv a jist i zveliovali vstelky, nkter dosply bez pochyb v nboensk extzi a k extzi sexuln. Tyto jevy nebyly rozhodn veobecn a samo opravn hnut je nejen slovn zavrhovalo, ale dokzalo proti nim zakroit dost krut. Ani esk prosted nebylo ueteno duevn infekce rznch vstednch proud, jakmi byli ve stedovku nap. flagelanti.67 Zprvy o jejich objeven najdeme u Dalimila k roku 1259, v Letopisu eskm Jindicha z Haimburka k roku 1261, u Pulkavy z Radenna k tmu roku a u Neplacha k roku 1262. Kolik lid bylo obt asketickho sebetrznn a na jak dlouho, nelze odhadnout, ale rozhodn nedosahovalo masovjho rozen. Mnohem vtho rozsahu nabylo sektstv, proti nmu povaovali za nutn vystoupit ji pemyslovt panovnci a proti ktermu energicky zashl i Karel IV. Kolonizace bezpochyby uspila infiltraci kacskch proud zejmna ze sousednho Nmecka, i kdy se domnvm, e k nm nebyly vneseny cizmi kolonisty jako nov prvek. Odstediv proudy jdou v patch kad ortodoxie nezvisle na teritoriu jej psobnosti a m vt teror je proti nim rozpoutn, tm mocnj je jejich soudrnost. Herezi nelze vymtit ani hranicemi ani prvnmi opatenmi. Pokud jde o obsah kacstv, byl toton s jeho projevy v ostatnch evropskch zemch (katarstv, valdenstv), s malmi rozdly mezi nzory a zsadami katar, begard, beky, sektou svobodnho ducha i valdenskmi. Poznatky, naerpan z vslechovch protokol inkvizice v echch, vnesly trochu svtla do celkovho ovzdu sklonku prvn poloviny 14. stolet a pinesly pekvapiv zjitn o dosahu hnut, jeho sthn se rovnalo masov67

Dalimilova kronika je popisuje k roku 1259 jako nahe, kte tup bo slubu a han knze, srvn., HAVRNEK, B. - DAHELKA, J. op. cit., s. 148. Dal prameny uvdj editoi na s. 289.

26

I. Od nejstarch dob k renesanci mu pronsledovn. Podle zvr, k nim dospl A. Patschovsky, blila se inkvizice v echch co do intenzity pronsledovn a ovzdu rozpoutanho teroru pinejmenm rozsahu znm francouzsk inkvizice v oblasti Languedocu.68 Vslechov protokoly vak nedochovaly materil obdobn francouzskmu, kter obsahuje cenn daje pro poznn mentality lid vetn zprv o jejich rodinnm ivot, pomru k dtem atd. Patschovsky odhaduje celkov poet vyetovanch na 4 400 osob a nejmn 200 uplench v dob psobnosti eskho dominikna Havla z Jindichova Hradce (1353-1355), kter byl ustanoven papeem Benediktem XII. za inkvizitora pro echy. Tvrd sthn asto pod smnmi zminkami bylo vedeno spe ryze pekunirnmi cli (zskn majetku odsouzench) ne aby smovalo k zmrn likvidaci jejich populanho rstu. Sektstv se nepodailo v echch ani vyko enit ani existenn zniit pes odlouen rodin, konfiskace majetku a rozprostrn st na okruh pbuznch, znmch a sympatizujcch. Vnj populan dosah tyto akce nemly, v populanm pohybu znamenaly ale podle poznatk Patschovskho il vnitn migrace msto-venkov a naopak, odpovdajc tomu, jak pronsledovan mnili bydlit a uchylovali se do bezpe k pbuznm a pvrencm hnut. Z materil vyplv, e valdent kn stli v duchovn etick rovni ve ne soudob prmr farnho klru.69 Mravnostn delikty esk inkvizitory tolik nezajmaly. Ve vslechovch protokolech najdeme nap. obvinn proti budjovickmu rektoru koly za vrok, e nevra, odvodnn snahou zskat potomky, nen hchem, byla to ovem jen zminka jako u mnoha pronsledovanch.70 U beky a begard, kte se naopak zkali manelstv a plozen potomstva, nalezneme rozhoen zmnky biskupa Bruna ji k roku 1273 o tom, e tito mui a eny ij mnisky, nechtj mt nad sebou pny a opoutj sv manelstv, mlad vdovy chod po domech a pobuuj proti knm. Vc ne starost o manelsk ivot tchto odpadlk jej ovem zajmala praktick strnka: Lid pod jejich vlivem nechod ke zpovdm a nepijmaj svtosti, neplat destek a crkvi unikaj oveky. M pro n jedinou radu: A se pr vdaj a oen nebo jdou do kltera, jinak bude nutn je sthat.71
68

PATSCHOVSKY, A. 1979: Quellen zur bhmischen Inkvizition im 14. Jahrhundert. In: Monumenta Germaniae Historica, Quellen zur Geistescheschichte des Mittelalters, Bd. 11, Weimar, H. Bhlaus Nachfolger, s. 24. 69 K tomu HLAVEK, I.: Beitrge zum alltagsleben im vorhussitischen Bhmen. Zur Aussagungskraft des Prager Visitationsprotokolle von 1379-1381 und der benachbarten Quelle. In: Jahrbuch fr frankische Landesforschung 34/35, 1974/75, s. 874 n. 70 PATSCHOVSKY, A.: Op.cit., s. 47 doslovn znn vroku Ehebruch mit der Absicht Kinder zu bekommen ist keine Snde. 71 HREJSA, F. 1947: Djiny kesanstv v echch, dl II, s. 94. 27

Djiny populanho mylen v eskch zemch Vcelku lze snad ci, e toto kacstv nemlo podstatn vliv na populan klima v zemi, protoe se tkalo omezenho potu obyvatel.

28

II. Populan mylen husitskho obdob

II.l. Nzory pedhusitskch kazatel. Mistr Jan Hus o manelstv, rodin a populan reprodukci Husitstv jako reformn proud, kter od kritiky crkevnch zlod dospl k ostr sociln kritice, muselo nutn zaujmout stanovisko i k problmu rodiny, rodinnho prva, postaven eny ve spolenosti a k postaven dtte. Pi porovnn s dosavadnm vvojem populanho mylen mme ped sebou dleitou etapu se zmnami, kter nelze pehldnout. Nznaky tto zmny se objevily u v vahch pedhusitsk doby u nkterch vzdlanch jednotlivc. Stereotyp patriarchln rodiny, posvcen crkv, nebylo snadn naruit. V dosavadn hierarchii rodinnch vztah zaujmal vrcholn msto otec, pn nad enou a dtmi, z nich se jen nepatrn st doila dosplho vku. Spolenost, a vkovm prmrem mlad, neznala kategorii dtstv v dnenm slova smyslu nato pak ocenn vchovy dt v rodin. I ena matka a hospodyn mla sv nemnn msto, vymezen jej povinnost obstarvat domcnost, rodit dti a pracovat i mimo domcnost. Jist spoleensk poven, spojen s vlivy rytsk kultury, se dlouho tkalo jen zk vrstvy vzneench pan. Populan reprodukce se odehrvala v rodin. Mimomanelsk a pedmanelsk sexuln styky byly ovem bn a pokud mly nsledky, byla za n odpovdn ena. Do roviny hch je stavly crkevn zpovdi, pokryteck umenen hchu pedstavoval styk s nevstkami. Prostituce se nejen trpla, ale ve mstech znamenala i vnosn zdroj pjm; mnohem vhodnj bylo ji reglementovat ne se pokusit o jej vymcen. Husitsk kritika byla dsledn ve vyhledvn a odhalovn pznak zkaenosti. Je pochopiteln, e zaala tam, kde poruen etickch norem bilo do o nejvce v adch klru, kter o hch kzal. Ji okruh kazatel ped Husem tepal pedevm proheky kn, ijcch nezzenm ivotem vetn sexulnho. Ohniv kzn Konrda Waldhausera (+ 1369) psobila mocn na Jana Mile z Krome (+1374); Mil piml k literrn innosti Tome ze ttnho.

29

Djiny populanho mylen v eskch zemch Waldhauserova kzn, uveden v Postile student svat prask university, se opakuj v tomt znn ve Sbrce starch kzn eskch, kter rovn kr svtsk knze.1 Vedou marnost tance, pkn eny milujce a chrty a krahujce honce, v lenosti se kochajce a na svat hodiny rno nevstvajce, do poledne spce a v noci do plnoci na vn, na piv, vrchcby hrajce 2 Mil z Krome odsuzuje podobn nemravy u panen Bohu zasvcench, kter nejsou uzavrny, ale nkter bhaj svtem ke dvoru knat, k tancm, k turnajm, nkter v mstnostech klternch tan s milenci a bez uzardn vod do cel sv milovnky i spe nevstke.3 Krom slovnho odsouzen nemravnosti se Jan Mil pustil do pokusu o odstrann prostituce, jej neobyejn rozkvt zaznamenalo prv pedhusitsk obdob. Zzen jeho Jeruzalma neboli azylu pro npravu padlch dv bylo vbec prvnm pokusem toho druhu u ns. Vyprvn od Matje z Janova l Milv pchod do hlavnho msta, tou dobou nadmru hnho a v duchovnm smyslu pmo Babylona.4 Popisuje i zboen on nejhor a zlopovstn uliky, kter se nazvala Venecie, jist tak pojmenovan podle Venue, a v etin Bentky. Stejnm tnem promlouv postila Ondeje z Brodu z rozhran 14. a 15. stolet. Kritika se tk vech bez rozdlu stavu: svtt pni nejdou pkladem, Prahu charakterizuje jako Judsko doby Ezechielovy, kde se rozbujely vechny neesti: oberstv, opilstv, smilstvo, krvesmilstvo atd.5 Z ady Confessionale praktickch nvod pro knze, jak konat zpov a pouen o poknch, vynik traktt Mistra tpna z Kolna, jeho pedchoz kzn ke knstvu byla stejn kritick: ukld jim pedevm psobit na laiky pkladnost svho ivota. Jan Hus nazval tohoto svho pedchdce nejvelejim milovnkem vlasti prv pro tuto horlivost za estilet psobnosti v Betlmsk kapli. Confessionale Mistra tpna si podrobn vm manelstv ve vkladu o hchu smilstv a o sedmi svtostech. Hodnot manelstv jako dn spojen
1

Sbrka starch kzn eskch. Codex mixtus, f. 56 126. Rukopis Olomouck knihovny, opis, pvodn text asi z poloviny 14. stolet. Cit. HRUB, F. 1901: esk postily, Praha, s. 9. 2 Tamt, f. 69. 3 MIL Z KROME: Posln papei Urbanu V. z roku 1368. Ed. MENK, F. In VKSN 1890, s. 318-325. 4 HAVRNEK, B. - HRABK, J. - DAHELKA, J. a kol. 1963: Vbor z esk literatury husitsk doby, Praha, NSAV, I, s. 49. Vyprvn vloeno do Regulae veteris et novi testamenti za 5. traktt 3. knihy, f. 73. 5 KADLEC, J. 1977: Reformn postila a synodln kzn Mistra Ondeje z Brodu. In: Studie o rukopisech XVI, Praha A SAV, s. 13-17. 30

II. Populan mylen husitskho obdob mue a eny, jeho prvotnm elem je vychovn potomstva v ct k Bohu a vysthn se smilstv. Kupodivu nepokld za hn druhotn ely, mezi nimi ani krsu eny smrteln he jen ten, kdo se en z pouh touhy po rozkoch. Zajmav je, e jak tento traktt tak strunj Mistra Matoue z Krakova byly pepracovny do nminy.6 Toto uen kacstv, touc po oist crkve od pimylench, svtskch vc a snac se o nvrat k idelu pvodn chud crkve, pedznamenalo dal mylenkov vvoj husitstv. Citliv reagovalo na problmy, kter tily prost lidi, proto nalezlo tak ivou odezvu a proto s nm tak zhy souznv ostr neuen lidov kritika, kter se s nm spojuje v mocn proud. Z analzy kronikskch zznam vyel ve sv vaze o promnch hodnotov kly stedovkho lovka Petr ornej, kter soud, e od poloviny 14. stolet lze stopovat vzrstajc zjem laik o duchovn ivot, v nm problm spasen due stanul na jednom z pednch mst.7 Od kritiky poruen crkve vedla cesta k nprav svtskho ivota. V sestupu od ryze teologickch spekulac ke kadodennm problmm se rso vala jedna z dleitch zmn, kterou s sebou opravn proud pinesl: obrat k prostmu lovku, nejen k jeho starostem materilnm ale i k duchovnm potebm. Obrat od rytskho idelu vzneen dmy i od crkevnho idelu panny-bohorodiky k uden venkovance a matce, od nevzanho ivota tch, kte si jej mohli dopt, k ivotu uprosted rodiny, svzanmu dennm zpasem o potravu. Sla touhy po nprav byla umocnna tm, e se kazatel obraceli k tmto zstupm v jejich jazyce srozumitelnmi, jasnmi slovy. O piblen duchovnho svta stedovkch lid, jejich vztahu k poslednm vcem lovka, vztahu k materilnm hodnotm i hodnotm nadosobnm se zejmna v posledn dob sna tolik badatel, e je toto tma, tensky pitaliv, zastoupeno dostaten. adu let se problematice vnuje historik Peter Dinzelbacher (v posledn knize, vydan v eskm pekladu, zmiuje i Jana Husa mezi kritiky crkve, kte dobe pochopili funkcionalizaci vrounch pedstav i materiln zjem na en nboenskch obav vetn nejfantastitjch vmysl.8 Mistr Jan Hus o manelstv a rodin. Nejvraznj postavou reformnho sil byl nepochybn Jan Hus (13701415) nejen celm svm psobenm a dlem, ale svou dobrovolnou volbou smrti
6

ODLOILK, O. 1924: Mistr tpn z Kolna. In: Husitsk archiv, sv. I., Praha, Nkladem Husova musea. 7 ORNEJ, P. 1986: s. 87. 8 DINZELBACHER, P. 2004: s. 122-123. 31

Djiny populanho mylen v eskch zemch tv v tv nsil a li. V ovzdu psn moralizujcch odsudk jeho souasnk i pozdj homiletiky se Hus projevuje jako tolerantn, rozumn lovk, klidn rozvaujc a moudr. Nejvraznj dkaz nalezneme v trakttu O manelstv z roku 1414 a v esk postile, ale i na jinch mstech jeho spis, kde se dotk lidsk reprodukce. tyi momenty pokldm za nejzvanj ze vech parti Husova dla, kde se vyjaduje o manelstv a rodin: Pedn to, e pokld uzaven manelstv za vc normln, lovku vlastn: jako je pirozen cht k zachovn jedince innost vivnou tak jest k zachovn druhu plozenm. Proto dv sluebnkovi pln oprvnn neposlouchat pna, kter mu brn v uzaven satku.9 Za druh, rodie vedou dti k dobrmu, vdouce, e jsou jejich dti vlastn.10 Ocenn rodiny jako nezastupitelnho prosted k dobr vchov dt jet zeslilo v pohusovsk kazatelsk innosti a odtud pramenilo i psn odsouzen rznch sekt, kter rodinn svazky zavrhovaly. Tetm zvanm kriteriem a podmnkou dobrho manelstv je dobrovoln rozhodnut partnera. ena pestv bt v tomto pojet pasivnm objektem, i ona mus projevit svobodnou vli, chce-li se vdt.11 Z pekek manelstv je pinejmenm pozoruhodn varovn ped uzavrnm satk mezi duevn chormi, vslovn nezmiovan u dnho z kazatel jeho doby, impotence jako zbrana satku a neplodnost jako dvod k jeho rozvzn.12 tvrtm, ojedinlm stanoviskem je Husv vztah k potratm. mysln vyvolan potrat pokld za vradu jen tehdy, kdy zrodek nabyl tvaru a m dui, ne dve.13 Neznamen to, e by Hus potraty schvaloval, by v tomto
9

M. Jana Husi sebran spisy, ed. FLAJHANS, V., pekl. Svoboda, M., Praha J. Bursk, sv. 16. Vklad sentenc Petra Lombardskho ve sv. 3, s. 537. 10 Tamt, sv. 5, s. 119. 11 Tamt, s. 114 a 117., dle v Kzn na druhou nedli po zjeven Pn, f. 20 a 81 in: HAVRNEK, B. HRABK, J. DAHELKA, J. a kol. 1963: I, s. 99. 12 M. Jana Husi sebran spisy, ed. FLAJHANS, V. 1906 (?), sv. 5, s. 122, 531. 13 Tamt, sv. 3, s. 524. Husovy komente k Lombardovm sentencm charakterizuje F. mahel jako Husovo nejrozshlej uen dlo, v nm nevyboil ze zabhanch cest. (MAHEL, F. 2001: Husitsk echy, s. 267). Editoi latinskho textu V. Flajhans a M. Komnkov nevyluuj, e Hus mohl bt ovlivnn Stanislavem ze Znojma, jeho komente k Lombardovi bezpochyby znal, nelze ale doloit, nakolik jich pouil. Porovnala jsem latinsk text tto edice se znnm Lombardovch sentenc pro monost rozlien, co Hus pevzal od tto crkevn autority. Husv vrok o potratech je zhutnm podstatnho, co nalezneme u Petra Lombardskho, ani rozvd a sm komentuje vroky, tkajc se oduevnn plodu (u Husa foetus, u Lombarda (puerperium). V tom ovem byl nejoehavj bod vech dalch debat crkevnch autorit na toto tma i ostrost sporu a po dobu zcela modern. 32

II. Populan mylen husitskho obdob ranm hippokratovskm vymezen (do 30-40 dn od poet plodu). Na jinm mst vkladu Lombardovch Sentenc, kde shrnul rozporn stanoviska crkevnch autorit, pronesen na toto tma, pe, e nemn o tom lidu kzat vbec, aby nedal pleitost k zabjen malikch a rozen potratem.14 Ostatn kazatel z doby husitsk revoluce pokldali za homicidium u samotn koitus interruptus, nejastji pouvan kontracepn prostedek, nepipoutli ani skutek bona fide jak to inil Hus (pouv-li jeden z manel jedu neplodnosti a druh o tom nev, nehe nevdom).15 Nevru a tolik pranovan smilstvo chpe Hus zrove jako hchy, kter kod i v dn uzavenm manelstv, protoe psob nejistotu a ohrouj pev nost svazku, pek plozen a odporuj dobru potomstva. Dovolv se ale
Jan Hus: Quod qui aborsum procurant, tunc sunt homicidae, quando puerperium (i. e. foetus) formatum est et animam habet, non ante. (FLAJHANS, V. KOMNKOV, M. 1904: Mag. Joannis Hus Super IV Sententiarum, I. - IV., s. 659). Petr Lombardsk: Quando sunt homicidae, qui procurant aborsum. Hic quaeri solet de his qui aborsum procurant, quando iudicentur homicidae vel non ? Tunc puerperium ad homicidium pertinet, quando formatum est et animam habet, ut Augustinus super Exod. asserit. Informe autem puerperium, ubi non est anima viva, lex ad homicidium pertinere noluit. Dicit etiam Augustin, quod informe puerperium non habet animam: ideoque mulctatur pecunia, non redditur anima pro anima. Sed iam formato corpori anima datur, non in conceptu corporis nascitur cum semine deriuata. Nam si cum semine et anima existit de anima, tunc et multae animae quotidie pereunt, cum semen fluxu non proficit induci. Cum ergo linea menta compacta non fuerint, ubi erit anima. Item Hieron. ad Algasiam, semina paulatim formantur in utero: et tandiu non reputatur homicidium, donec elementa confecta suas imagines membraque suscipiant. His apparet, tunc eos homicidas esse, qui aborsum procurant, cum formatum est, et animatum puerperium. Petri Lombardi Libri quatuor sentenciarum, rkp. knihovna NM, sign. XII C 13, f. 279 nov paginace, kap. IV, odst. 7. Tento rukopis, patrn francouzskho pvodu, se dostal do NM z beznick knihovny a F. M. Barto jej datuje do 14. stolet, P. Brodsk do pol. 13. stol. (BARTO, F. M., 1927: II, s. 224, . 3195, BRODSK, P. 2000: Katalog iluminovanch rukopis KNM, s. 146). Stejn text srvn. Petri Lombardi NovariensisLibri quatuor sententiarum, Coloniae Aggripinae 1576, f. 411, dist. 31 e): Quando sunt homicide, qui procurant aborsum. Za monost porovnn muzejnho rukopisu s tmto tiskem, dochovanm ve strahovsk knihovn premonstrt, vdm kolegovi Janu Paezovi. 14 Tamt, sv. 2, s. 33. 15 Autor Postily praskho husity z doby husitsk revoluce pe: Je teba, aby se zabrnilo zabit lovka pi poet jako Onan, gen. 28, stejn jako podvn jed, obstarvajcch sterilitu a nicch thotenstv. Viz Postila praskho husity z doby revoluce, ed. BARTO, F. M. In: Vstnk esk akademie 60, Praha 1951, s. 134. Stejn sentence se opakuje u Jakoubka ze Stbra v jedn z jeho nevydanch latinskch postil, jej pepis se dochoval ve fondu F. M. BARTO, i. . 1312-1315. M. JAKOUBEK ZE STBRA: In nativitate Christi, postila z let 1410-1411. 33

Djiny populanho mylen v eskch zemch soudu svdom a zkona milosti, kdy se vyslovuje k dosavadnm krutm trestm, povolenm zkonem (zabit eny pro nevru a cizolostv). Jako soucitnmu lovku se mu pilo i bit en, i kdy se provinily. Husovy traktty o manelstv i pase Postily, vztahujc se k manelskm ivotu, jsou spe vldnmi radami ne zatracovnm hnk. Velkou lsku, s n promlouval na tmata u nich prodlil (zastavil se) u vdom, e je toho zapoteb, vyciujeme z kadho slova. II.2. Husitsk nzor na dt a rodinu. Husovo dlo bylo mocnm inspirativnm zdrojem celho obdob, nazvanho pozdji jeho jmnem a kdy pelo od slov k inm a muselo se i vojensky brnit proti odporu ve jmnu ke, rozhoelo se v por, kter svmi nsledky pekroil daleko rmec kacskch ech. Psnost a mravn vnost, s jakou se husitt kazatel obraceli k lidu, nesla v sob pee opravdovosti a jestlie u nkterch zabhala a k mezm puritnstv, byla to jen pirozen reakce na nevzanost ivota vych spoleenskch vrstev a na demoralizaci klru. Reformtoi zdrazovali zrove istotu vztah mezi muem a enou a vyzdvihovali pklady mravn vnosti. Husitstv kladlo draz na biblicky symbolistn idel manelstv, pedjmajc vztah Krista k crkvi a tm zvyovalo jeho dstojnost a odpovdnost. eny byly v esk reformaci poprv za cel stedovk postaveny na rove mu, alespo v nkterch otzkch: v prvu na vzdln (i odprci husitstv se podivovali tomu, e zde kad bba te v bibli a vykld ji), bojovaly po boku mu jako rovnocenn partner. Z ovzdu pospolitosti se nevyluovaly ani dti, od narozen pijman do spoleenstv slova a svtosti, star dokonce do vojen skho ivota (husitsk prata).16 Podvn svtosti nemluvatm, vysmvan a odsuzovan protivnky, zizovn kol pro dti obojho pohlav za asu tborsk obce, znamenalo v prvnm ppad symbolick vyzdvien hodnoty
16

Problematikou se zabvala REJCHRTOV, N. 1980: Dtsk otzka v husitstv. In: eskoslovensk asopis historick 28, Praha, . 1, s. 53-77, dle RYCHTEROV, P. 2002: Viklefice a jej pedchdkyn. In: NODL, M. - MAHEL, F. 2002: lovk eskho stedovku, s. 244. Pmou ast en v boji pipout P. Rychterov spe pro prvn lta vlenho konfliktu. Nezpochybuje vzdln, kdy ve druh polovin 14. stolet echy dohnly Evropu zvenm tempem. O nejstar esk spisovatelce se zmiuje i P. ORNEJ 1999: Velk djiny zem Koruny esk, V, s. 411. Spisek, jeho autorkou byla zejm bekyn, byl sepsn na obranu Mistra Jana a jeho reformnho programu a vyvolal odsuzujc reakci odprc hu sitstv, j vdme za to, e nm piblila obsah pomrn rozshlho, esky psanho trakttu (polemiku v Listech husitm od pevora tpna z Dolan cituje P. ORNEJ, tamt).

34

II. Populan mylen husitskho obdob dtte, v druhm pispn k jeho vchov i v neobvyklch vlench podmnkch. Problematikou se zabval P. ornej ve IV. kapitole Velkch djin zem Koruny esk.17 Tko lze souhlasit ale s autorovm tvrzenm, e celkov ani husitstv do spoleenskho postaven en dnou pronikavj zmnu ne vneslo.18 Pravda, nemli jsme v echch jet dnou pedasnou feministku typu Christine de Pisan, jakou se me chlubit Francie s ojedinlm jevem ale dstojn soupe poet en, kter nejen znaly st a pst, ale veejn vyjadovaly svj nzor, astnily se aktivn nboenskho ivota po boku onch vysmvanch vynlezc falench novot a pedvaly toto sv nov nabyt sebevdom potomkm. Co bylo mon pro dal vvoj to nejpodstatnj. V samotnm manelskm prvu husit stednho smru nezmrnili ustano ven kanonickho prva; i Tboi poadovali k uzaven manelstv souhlas rodi.19 V nkterch otzkch zastvali naopak liberlnj postup (husitt teoretikov nap. neuznvali pekku duchovnho pbuzenstv pro uzaven satku). Konsisto pod oboj od roku 1422 provdla dost neformln rozvody. Na druh stran nen doloeno, e by pipoutli rozluitelnost manelstv i za ivota partner a tud udleli povolen uzavt nov manelstv. Pramenn zkladna prvnho mylen nen vak pes mnostv literatury, vnovan husitstv, zdaleka dkladn prozkoumna. Prvnick a teologick mylen tsn souvisely a posuzovn manelstv jako prvnho pomru a svtosti zrove se projevuje v rznch trakttech de contractibus a summae confessorum (de casibus conscientiae), kter jsou jednm z nejrozenjch literrnch nr po cel pozdn stedovk a byly ureny k praktickm potebm duchovnch. Z obsahu tchto pruek soud nkte historikov prva, e prvn mylen v dlech husitskch teoretik svd dokonce o nov kvalit a o vytvoen ius poenitentiale ili zsad trestnho prva.20 V literrn produkci eskch reformanch crkv pat vznamn msto i husitskm a pozdjm bratrskm katechismm; byly to strun vroun i literrn cviebnice. Husitsk katechismy, kter se pidruj pkladu ped chdc zejmna z obdob Arnota z Pardubic a tvorby Mistra Jana Husa, pinej praktick mravn zsady a rady. Vrouka znamen nejen to, v co m lovk vit, ale hlavn to, co m dlat v duchu zsady viera bez skutkv mrtva
17

ORNEJ, P. 1999: Rodinn souit, dti a postaven en. In: Velk djiny zem Koruny esk V, 1-3 uvd t poetnou literaturu k tmatu na s.711-713. 18 Tamt, s. 412. 19 KEJ, J. 1953: O manelskm prvu husit. In: Prvnk 92, s. 50-58. 20 KEJ, J 1978: Prvn mylen v dlech husitskch teoretik. In: Prvn historick studie 21, Praha NSAV, s. 197-207. 35

Djiny populanho mylen v eskch zemch jest. Obracej se k vednmu ivotu, jazykov a vrazov jsou pstupn i prostmu teni a dtem. I v tom lze vidt obrat zsadnho vznamu, uvmeli, e dosavadn stedovk katechismy byly ureny jen pro pstouny a knze.21 Z otzek, kter jsou v pmm vztahu k reproduknmu chovn, se v nich (s vjimkou tch, kter mly st i dti) opakuj pouen o smrtelnch hch. Nejpodrobnj vklad nalezneme v pouen De tribus punctis essentialibus christianae religionis z doby Arnota z Pardubic. K vkladm je pipojen dodatek, tkajc se sodomie (vklad o hchu psm peccatum caninum), o hchu proti prod (tribadie-lesbismus, homosexualita), psn odsuzujc nejen ty, kte tyto vci in, ale i to incm povoluj. Opakuje se bezpod mnen zkaz zabit, k nmu nejpodrobnj vklad podv katechismov traktt krakovsk z potku 15. stolet. Zkaz zabit se vztahuje tud i na plod: kad tvor miluje, podle vyjden tohoto katechismu, jedince svho druhu (individui speciem); tak pohlavn pud eny m vdy jen k tomu smovat takto touiti a ne k zabit svho plodu. Vklad pikzn nesesmiln je pmoar: Tmto pikznm se zakazuje vecka soulo mimo zkon manelsk. Smilstvo dl na tlesn, duchovn a smen (corporalis, spiritualis et mixta). Nepod se tk opt pedevm smilstva a dtkliv zapovd cizolostv. Pas o manelstv poaduje manelstv ist, vrn, neposkvrnn nevrou. Mnoho pozornosti vnuje pohlavn istot knstva. Prvotn stav crkve je autorovi vzorem, idealizuje, aby tm spe vyvstal naruen stav souasn crkve. Katechismus odpovd husitsk radikln skupin. V ovzdu nejen hlsan, ale prakticky uskuteovan snahy o istotu a povznesen manelskho stavu nemohly najt shovvavost vstelky Adamit, s nim se tborsk vojsko vypodalo nemilosrdnm, le v t dob obvyklm zpsobem. Nrodnostn otzka v husitstv byla nmtem vdeckch studi a v souvislosti s populac je mon se j dotknout jen letmo.22 Nen sporu o tom, e husitsk vlastenectv stlo v poad vznamu a na druhm mst za stedn mylenkou npravy crkve a spolenosti. Tato spolenost byla vak zrove rozdlena sociln a nrodnostn. Bohat patricit v nkterch mstech byl z velk sti nmeck a s prohlubovnm socilnho napt souviselo i napt
21

HAVELKA, E. 1938: Husitsk katechismy. Praha, NSAV, s. 222. I psn o pijmn dtek byly vkldny do st dtem, pizpsobovaly se jejich naivnmu svtu, nzoru i vyjadovn, pe A. karka, kdy zmiuje tento druh literrn tvorby. (KARKA, A. 1986: Pt tiscilet eskho psemnictv. Praha, Odeon, s. 213). 22 Podrobn se j zabval MAHEL, F. 2000: Idea nroda v husitskch echch. Praha, Argo, 2. doplnn vydn, 345 s. 36

II. Populan mylen husitskho obdob nrodnostn. Zbohatlci byli kritizovni, e utiskaj jazyk esk a zpnaj se nad echy. Husitstv jet vystupovalo emancipan proces nrodnho sebeuv domn proniknm etiny jako ednho psemnho a sten i liturgickho jazyka. ei se hls o sv prvnie hlasy v celm krlovstv, dokonce se mezi vzdlanci projevuje snaha nahradit a vylouit nepotebn nmeck slova z eskho jazyka a zjednoduenm reformovat esk pravopis (spis De orthografia, bu dlo M. Jana Husa nebo vzdlance z jeho blzkho okruhu ). O identifikaci husitstv s estvm pe P. ornej, kter soud, e nrod se stal v mylen manstva hodnotou, kter jim ve spojen s husitskm pojetm boho zkona pomohla realizovat politick sny.23 Dochz i k projevm nrodn nesnenlivosti, ale pomysln dlc ra vede pedevm mezi stoupenci kalicha a ke. Za charakteristick pro Husovy politick nzory pokldal ji Z. Fiala jeho vroky z roku 1401, z doby oblhn praskch mst vojsky meskch markrab a jejich panskch spojenc: echov jsou bdnj ne psi a hadi, protoe pes hj lka, v nm le, a kdyby jin pes ho chtl odehnati, bojoval by s nm a had takt: ns vak Nmci utiskuj a zabraj ady v echch, a my mlme. echov v eskm krlovstv podle zkon, ano, podle zkona boho, a podle pirozenho pudu maj bti prvn v adech jako Francouzi v krlovstv francouzskm a Nmci v zemch svch, aby ech dovedl diti poddan sv a Nmec nmeck. Le jak prospch z toho, e ech neznajc ei nmeck je v Nmcch farem nebo biskupem? Vm, e tolik bude platen jako stdu pes nm, nemohouc tkati. A tak nm echm jest platen Nmec.24 Proti sob stli nejednou v boji nejen husit a katolci, ale i ei a jino zemci, host (hostci), naverbovan do kickch armd. Protinmeckou z, z n byli husit osoovni, provokoval i podl tchto cizozemc, kte se proti hnut postavili. Je teba opakovat znm Husv vrok o tom, e mu byl milej Nmec dobr neli bratr zl. Ideologie je schopn peshnout svou psobnost nrodnostn hranice, pronik-li na pipravenou pdu. Dkazem toho byl i zjem o Husa a husitstv v cizin (vbec prvn peklady Husovch spis vyly v dolnonmin kolem roku 1480 dlem Jana z Lbecku, Husa se dovolval ve svch spisech Martin Luther).

23

ORNEJ, P. 1985: Rozhled, nzory a postoje husitsk inteligence v zrcadle djepisectv 15. stolet, s.109. 24 FIALA, Z. 1978: Pedhusitsk echy, s.345-346. 37

Djiny populanho mylen v eskch zemch II.3. Pohusitsk homiletika a jej odraz v populanm mylen 15. stolet. Jan Rokycana, Vclav Koranda mlad. Odprci husitstv Od husitskho obdob se setkvme se zjmem o praktick problmy dennho ivota vetn ivota rodinnho a o vztahy mezi obma pohlavmi stle hojnji. Vlky nebyly idylickm obdobm jako jm nen dn konflikt, jeho dsledky se pociuj v ivot dalch generac nejde jen o prost poetn ztrty. Kad vlka mrza lidi nejen tlesn ale i duevn a pin neodiniteln ztrty kulturnch hodnot. Pesto se zatsla v koenech pedstava o nemnn a nezmniteln stupovit hierarchii od neomylnho papee pes svtsk vladae a po posledn a k trpn poslunosti odsouzen d spolenosti, ktermu byla nhle piznna lidsk dstojnost. To nebylo mlo a nebyl to ani jedin dsledek tohoto otesu crkv poehnan pyramidy trojho lidu. Ani ena a dt u nebyli poslednmi z poslednch, i kdy cesta k jejich zaazen do spolenosti jako rovnoprvnch, stejn hodnotnch a rovnocennch len byla jet velice dlouh. Nepochybujeme o tom, e vlka umocnila i mravn kazy, a pokud bychom chtli usuzovat na morlku jen z pedstavy, jakou nm o n podvaj psemn prameny, dospli bychom k velmi smutnmu obrazu. Musme pipustit nadszku, jako ostatn ve vech obdobch, jimi prochzme. Nen generace, kter by nesoudila rove mrav (zejmna mldee) psnji ne svou vlastn a neidealizovala zal asy. Nejvraznjm z kazatel je Jan Rokycana (+1471), jeho postila, sepsan po roce 1456, konstatuje obrovskou zpustlost mrav, relativn vt ve mstech, kde je ke hchm vce pleitost, men na venkov, kde je selsk stav jet nejpoctivj, nem podle nj ale dobr knze a trp tiskem pn, velkmi danmi, tkmi robotnmi povinnostmi, tlakem vdov a sirotk, surovm potlaenm lidskch prv a dstojnosti.25 Dokonce i v jeho pohledu na vlku chyb bn stedovk fatalismus: je sice trestem, kter sesl Bh na lidi pro jejich hnost, nen ale nevyhnuteln. Jej pinou je sebelska a pcha. Vlka je zlo, nepovstv z n le to, e povt kikem chudch lid pln se, zem krv a peklo duemi. Pros Boha, aby seslal na zemi mr. Postila je mil svou bezprostednost; nehledanmi a asto i drsnmi obraty ad ped sv posluchae zkladn pravidla vztah mezi muem a enou ped vstupem do manelstv i po nm. Z kzn plyne nad v pochybnost, e ped manelsk sexuln styk byl pes vzvy k neporuenmu panenstv zcela obvykl a jeho dsledky rovn. Podle Rokycany nelze ale ani v manelstv
25

IMEK, F. (ed.): Jan Rokycana. Postila, I-II, Praha 1928-1929. HRUB, F.: esk postily, Praha 1901 cituje z postily v NK 17 D 40, f. 175 a).

38

II. Populan mylen husitskho obdob nakldat se enou jako s majetkem; mu se nesm domnvat, e mu kdykoliv bude po vli, jak se to bn dje a jak to dokld vroky svch oveek. Tyto reakce na konkrtn dotazy jsou u Rokycany stejn jako ve vech ostatnch psemnch pramenech nejvmluvnjm zdrojem, kter nm dv nahldnout do vednho ivota. K napomnn se dru i hrozby, kter mohly bt psychologicky inn: varovn ped porody zdravotn postiench dt a zrd v ppad nedodren zdrenlivosti bhem thotenstv, v dob po porodu a pi menstruaci. V vaze o manelstv neposvcenm istotou zahrnuje rovnm dlem vitkami mue i eny, a to pedevm proto, e v manelstv vid prosted, v nm psob prv tak dobr pklad jako zl. Prokreativn loha rodiny zeteln ustupuje do pozad ped jej funkc vchovnou. Rady, kter udl, neztrcej na etick hodnot pes vzdlenost vk: nesta zplodit, je teba i vychovat, postavit do ivota, co nezbavuje rodie ani povinnosti dohldnout, jakou rodinu zalo mlad. Rozhouje se nad vkov nerovnmi satky, zejmna takovmi, kter jsou uzaveny jen s ohledem na hmotn zabezpeen: Pojme babu, drchtu star, pro penze, mlad dvka se provd za smrdodechho starce. Rodie mlo mysl na to, kam dti svm jednnm enou, kdy takovm satkm dvaj poehnn nebo je dokonce sami domlouvaj. S patosem mravokrce ovem pranuje i malichernosti, spojen s projevy mld i v tom, e jsou vesel, vid jen cestu ke patnosti. Vtky mravnmu ivotu laik se jet v ostej form opakuj u Rokycanova nstupce v adu nejvyho sprvce kalinick strany Mistra Vclava Korandy ml. z Nov Plzn (1425-1519). Koranda s nelibost konstatuje mravn padek vladislavsk doby proti minulm asm, kdy byli lid ctnostnj, byli k sob dobrotiv, odv musk, ensk byl poctiv. Nyn jeden druhho klame jak me, nos odv nestydat, an mui s vodhalenmi jemi s otevenmi aty chod jako kanci; eny t obnaen se shry, kde poteb zakrvati, a zduola vocasy nepotebn26 Z urozench si berou patn pklad ostatn stavy a po kud jde o rodinn ivot, m daleko k podob, jakou mu pedpisuje kanonick prvo a crkevn zpovdi. Jestlie duchovn sprvci kalinick crkve metali blesky pedevm do svch ad, trvali na vysokch nrocch na knze, majc pivst lidi na cestu ctnosti, mluv opanho tbora hledali vysvtlen poruen mravnosti pede vm v pedchozm obdob husitskch vlek. Rovn populan ztrty, vznikl tmito vlkami, zajmaj sp pisatele z opanho tbora a bvaj jednm z argument protihusitsk polemiky. Tak nap. Jan Papouek ze Sobslavi, Rokycanv souasnk a mistr prask university, tnsk far, kter pestoupil v roce 1448 od utrakvismu ke katolictv, pe ve svch Stnostech o neklidu
26

KADLEC, J. 1977: Pehled crkevnch djin eskch, I, s. 186. 39

Djiny populanho mylen v eskch zemch v echch: Nebo zhynulo jest v eskm krlovstv bez potu lid mnostvie: jedv vedle domnnie dest st lid zuostala, ale nen ivho, kter by pietele neztratil v tchto letech.27 To, e husitstv proti svatmu Pavlu povilo eny, bylo jeho kritikm rovn proti mysli. Snad nejdraznji o tom hovo anonymn skladba Slyte vichni, sta i vy, dti, ale s podobnmi invektivami se shledme takka ve vech skladbch, kritizujcch husitstv.28 Zcela nevhodn poven en a mldee potvrzuje mimodk i jeden z vznamnch humanistickch autor sklonku 15. stolet Bohuslav Hasitejnsk z Lobkovic v listu k pteli z roku 1489, kdy charakterizuje atmosfru v dob zpas mezi stranou podoboj a pod jednou.29 Jeho vtky mravnmi ivotu laik se mnoho neli od tch, kter vyslovili Rokycana a Koranda. Hasitejnsk konstatuje, e oboj pohlav m sklon ke smyslnosti. Podivuje se nad tm, e tak velk msto jako je Praha nem jedin nevstinec (pozstatek husitstv, kter nevstince ruilo). Je to psnjm trest nm (povtrn eny jsou vznny jako provinil). Skuten byl v roce 1419 zzen soud k trestn zjevnch tkch hch a smilstvo mezi n patilo, ale za Vladislava byl opt zruen. Hasitejnsk si povzdechl: Ostatn sotva najde dm, ve kterm by nebyla dn hodn nevstince, jako ji u Nmc ast jest pslov, e nevstinec byl v Praze ohnm splen, ale zbytky toho poru se rozptlily po celm mst. Dost zmnek na adresu zkaench mrav (mn ji o trestn) najdeme u letopisc.30 Je to te sam v kostky hran, sprost ei, cizoloen, ped kterm nebyly uchrnny nevinn panny ani ctnostn eny, pe kronik

27

HAVRNEK, B. HRABK, J. DAHELKA, J. a kol. 1963: Vbor z esk literatury husitsk doby, dl II., s. 132. Pit husitstv i rozen mravn nevzanosti, smilstvie eredn, sodoma, cizolostvie a tak dle, tamt, s. 134. Latinsk skladba Querellae de moribus Bohemiae, SA Tebo, je dochovna ve dvou zpisech Histor. 379 /A/ a Histor. 1541 /B/. Latinsk edice LOSERTH, J. In: MVGDB 29, 1895, 292-296, nepesn. NEUMANN, A. 1926: In: Hldka, 43, s. 429-432. toky proti Husovi a husitm viz KRAUS, Pawel: esk kac-husita. In: NODL, M. -MAHEL, F. 2002: lovk eskho stedovku, s. 248-269. 28 HAVRNEK HRABK, op. cit., s. 385. Originl KNM I E 6, f. 94 a)- 95 a). ver 337-481 a folio 107 a) 108 b), v. 1-133: Tak s enm kzati kzali, o to s se s svatm Pavlem netzali. Neb v jednie sv epitole die - to kad knz dobe vie - v nto pikazuje enm, aby nekzaly, ani tak nad mumi panovaly. A vy to jinak obracujete, uinte, cokolivk chcete. 29 KADLEC, J. 1977, op. cit., s. 186. 30 Ze starch letopis eskch. Praha, Svoboda 1980, s. 106 zznam o stt Makovce pro jeho zloiny, cizolostv a nsil na pannch a vdovch, jich se ml dopustit ve vlkch. 40

II. Populan mylen husitskho obdob k roku 1470 a dodv, e tyto nemravy zanesli do ech zeman a pni.31 Napomnn z kaza-telen se mjelo inkem a adresn oznaovn pestupnk proti morlce skonilo fiaskem, nejednou spojenm s nebezpem pro osobu pli horlivho mravokrce.32 Ztrty na populaci, tak asto pipomnan odprci husitstv, byly sice znan, nejsou ale, stejn jako pro pedchzejc obdob, pesn vysliteln. Krom pmch ztrt na ivotech v prbhu boj nepochybn dochzelo, jako v kad dob obecn nejistoty, i k odkldn satk, k odlouen en od mu, zkrcen jejich plodnho obdob, k astjmu zniku manelskch svazk mrtm jednoho i obou partner. Psobila tu cel ada vzjemn provzanch jev, kter se nim neliily od obdobnho prbhu populanho vvoje v okoln Evrop a tk je oznait jedin z nich za rozhodujc. as od asu to byly hladomory, kter postihovaly esk zem a s nimi i velkou st Evropy, mnoho obt mly na svdom epidemie nakalivch chorob. Mono jen shrnout, e pozdn stedovk byl dobou nepznivho demografickho vvoje, kter vystdal pedchoz dobu populanho rstu a znamenal po jist as i depopulaci. Celoevropsk hladomor let 1374-1375 nen v naich pramenech zmiovn, zato citeln hlad postihl zemi na konci husitskch vlek, zsti objektivn zpsoben nerodou, zsti i vojenskmi rekvizicemi a nedostatkem lid, kte by se vnovali prci na polch jinch ne vlench. Epidemie pravho moru a jeho nejrozenj formy moru dmjovho (pestis bubonica), penenho bacilem Pasteurella pestis prostednictvm krysch blech na lovka, zashly esk zem zejm s men intenzitou ne jin sti Evropy, pesto se jim nae zem nevyhnuly (po velk epidemii roku 1380 to byla jet mn zhoubn vlna let 1390, 1403-1406, 1414-1415, 1421, 1424 (s n se spojuje i mrt Jana iky, jen ped Pibyslav roznemohl se nemoci smrtedln od hliz) 33 a v porevolunm obdob v letech 1439, 1445 a 1451. Morov epidemie (mohl to bt ale i hladomor) dily po cel stolet a peshly i do nsledujcho. Byl to, jak podrobnji zmiuj Djiny obyvatelstva, jen jeden lnek krizovho vvoje, jen jedna z pin tehdejho krizovho vvoje.34 Ani z bytku potu rolnickch usedlost (vznik poustek) nelze bezprostedn odvozovat bytek obyvatelstva,
31 32

Tamt, s. 212. Lekci, jakou udlili pobouen man knm, zmiuje letopisec k roku 1477. Dost doklad se nalezne u Z. WINTERA: ivot crkevn v echch, l-2, Praha 1895-1896. 33 MAHEL, F. 1969: Jan ika, s. 186. O moru, jeho dsledcch pro vyerpn hospodsk dynamiky v pozdnm stedovku srvn. ORNEJ, P. 2000: in: Velk djiny zem Koruny esk, III, s. 12-14, 33-41. Tam i dal literatura k problematice pozdn stedovk krize na s. 667, pozn. 1 a 2. 34 Djiny obyvatelstva 1998: s. 64 n. 41

Djiny populanho mylen v eskch zemch mnohem mn ne vsi se vylidnila msta a msteka, kter vzpt na to poslila stenm vylidovnm venkova. Citeln ztrty utrpla velk msta (zejmna Praha), z nich jen mlokter si udrela pedchoz lidnatost. Jet jeden dsledek mlo toto zpomalen populanho rstu a pokles lidnatosti v l5. stolet: zmnila se nrodnostn skladba i kdy ne tak, jak tvrdila star literatura, kter zvrazovala podl husitstv na poetn eskch mst. Toto poeovn bylo, zd se, nepetritm procesem ji od samho potku vytven mstskch aglomerac postupn pliv venkovskho obyvatelstva, nejprve z blzkho, pozdji i ze vzdlenjho okol se jet zrychlil, jakmile pestalo dochzet k masivnjmu pohybu za hranicemi na nmeck stran z krajin, postiench ernou smrt. Nov vlna imigrace se do ech pelila v okamiku, kdy za zpadn hranici opt oil populan rst a sten vylidnn esk venkov k tomu dval pleitost. Kolonizan vlna vak ji nebyla tak mohutn jako ve stedovku.35 Pouze v katolickch mstech s nmeckm venkovskm zzemm si nmeck sloka udrela vraznj pevahu a to se tkalo pedevm Moravy, jinch ech a nkterch phraninch oblast na severu a severovchod. esk prosted, zd se, bez problmu vstebalo vlny pronsledovanch kac z Braniborska (valdent, usazen v Lankroun a ve Fulneku). Potkem l4. stolet se vyskytuj prvn zmnky o ciknskch koovncch, pijmanch zpo tku se sympatiemi rovn jako pronsledovan (sami tuto legendu ili), ale velmi brzy byli zcela izolovni pro odlin zpsob existence, nechu a nevli se usadit. Domnvm se, e prv tento odlin zpsob zskvn obivy parazito vnm na usedl populaci byl dvodem jejich pozdj tuh perzekuce. Protiidovsk vlny, kter s velkou intenzitou propukaly v zpadn Evrop v polovin l4. stolet a doznvaly kolem roku 1500, spovajc ve vypovdn tohoto etnika z jednotlivch zem, zanechaly i u ns stopy, ale zdaleka nedo shly takov intenzity jako ve Francii, Anglii, panlsku a v sousednch nmeckch zemch. Masovjho charakteru nabyly tyto nucen exody na Morav, kde se k iniciativ katolickch mst pipojil i panovnk Ladislav Pohrobek roku 1454 a vypovdl idy ze vech krlovskch mst s vjimkou Uherskho Hradit, ve stejn dob postihlo vypovdn, spojen s pogromy a dokonce s odebrnm dt rodim slezsk idy. id tvoili v nboenskm ivot cizorodou skupinu a chtli j zstat. Povaovali svou vru za jedinou vru pravou.36 Myslm, e ani tato odlinost ani zdrazovan vlunost nebyla tm nejpodstatnjm, co bylo pekkou splynut s prostedm (katolci ostatn prohlaovali svoji vru tak za jedinou
35 36

Tamt: 71. MACEK, J. 2001: 354.

42

II. Populan mylen husitskho obdob sprvnou). Nejmocnji se v eskm prosted uplatoval fakt, e pokud neuvali hebrejtiny, hovoili i mezi sebou nmecky. Historik jagellonskho obdob Josef Macek konstatuje, e esk krlovstv bylo kolem roku 1500 jednou z mla evropskch zem, odkud nebyli id nsiln vypuzeni a kde ili v relativnm klidu.37 II.4. Petr Chelick o rodin a populaci Pokusem o navzn sten na husitsk a tborsk ddictv bylo vytvo en Kunvaldsk jednoty brat a sester. Duchovnm otcem Jednoty byl Petr Chelick (asi 1390 asi 1460), kter jako jeden z nejpvodnjch myslitel esk reformace se nemohl dost dobe vyhnout ani otzkm, spjatm s lidskm mnoenm. Originln byl v tom, e se nenechal zcela svzat rmcem teologickch spekulac a uvaoval o problmech samostatn. Pochopiteln ani jeho mylen nemohlo naprosto vyboit z rmce sv doby. Odporoval proti nadazenosti mocnch, ale nesouhlasil s tm, e by se npravy mohlo doshnout nsi lm. nava z krveprolvn postihne ale i radikln jedince, zvlt kdy nsle duje po bezprostednch proitcch, kdy toho zvuku moe ukrutnho a vlnobit jeho tato zem esk velmi jest zkusila38 Na vlku, a je jakkoliv, doplat prost lid nejvce; vtinu ivota strvil jihoesk zeman mezi nimi a jako mlokdo z jeho souasnk s nimi souctil. V kritice soudobch mrav neopout tn ostatnch mravokrc. Nen podle nj prav zbonosti, lid he snadno a je zatvrzel, spolhaje na zpov a rozheen. Po psn kritice svtskch marnost, odvu, pravy vlas atd. se rozepisuje o tom, e lid he hned v mld freji a smilstvm, tanci, toulnm po jarmarcch, krmch, v rozputn nestydatch, rufinskch, oplzlch. 39 Je ale pvodn v vahch o podstat a charakteru manelstv, i kdy nen zcela pesn formulace, opakujc se v literatue, e snad jako jedin z eskch myslitel zapochyboval o jeho svtostnm charakteru.40 I Chelick hovo o svatosti
37 38

MACEK, 2001: 384. SMETNKA, E. (ed.) 1900-1903: Petr Chelick, Postilla I, II, Praha. Text listu z roku 1522 tamt, dl I, s. 18. Vvojovch tendenc, jimi literatura 15. -17. stolet penela do novovku demokratizan proudy husitstv, si vm KOPECK, M. 1979: Pokrokov tendence v esk literatue od konce husitstv do Bl Hory. Brno, UJEP, 204 s. 39 CHELICK, Petr: Kniha vkladuov spasitedlnch na ten nedln celho roku, prvn Praha 1522, podruh tamt 1532. Cituje HRUB, F.: esk postily, s. 50 n. CHELICK, Petr: Zprvy o svtostech. O rotch eskch. O nejvym biskupu Pnu Kristu. In: OPOENSK, M. - REJCHRTOV, N. (eds.) 1980: Praha 1, s. 61-62. 40 Tak soud AN, R. 1957: Djiny Jednoty bratrsk. Praha, Kalich, s. 30. KLABOUCH, J. 1962: Manelstv a rodina v minulosti, s. 77. 43

Djiny populanho mylen v eskch zemch manelstv, kter v sob nen bludem, nebo jest ji Bh na potku ustavil v rji. Popr ovem, e by bylo svtost jednou provdy udlenou pouhm poehnnm satku, jestlie ho uzavraj lid bez studu, ponajce je na zklad smilstv, nen svtost tehdy, kdy manel he nevrou a cizolostvm. Domyleno do konce, nic nestoj v cest rozvzn takovho nednho svazku, ani to, e byl manelsk stav kdysi prohlen za svtost. Spasen toti neme pijt pro dn znamen svat vci, ale jen pro vru a pravdu ivota, pokud je lovk iv podle pikzn. Na prvn msto klade poctiv rozmnoen lidskho pokolen ve smyslu genese. Druhm, ryze praktickm dvodem je pro Chelickho hospodsk zetel a zjem spolenosti. Mlad a svobodn lid nemaj zjem o hospodaen, sp se sna bezstarostn uvat. Teprve s rodinou jim pibudou povinnosti a starosti, jak zajistit dtem obivu, mus se postarat o ele, o hospodstv. Manelstv je pro nho svazkem, kde si dva lid maj vzjemn pomhat, bt si oporou a setrvat pi sob v dobrm i zlm, jen pak je to manelstv dobr. Naproti tomu dn vnj nlepka svatosti nezakryje, nebo, jak k Chelick, nesn vechny hchy, pchu, rozko mnoh ad jejich, lakomstv a antroky lichevn. V pomru ke katolickmu nadhodnocen panenstv zstval Chelick dlouho rozpait. Jeho zdrav mylen se vzpralo utkvlmu dualistickmu nzoru, zaloenmu na principu dobra (duch) a zla (tlo). Smyslovou strnku nepovauje za neistou: pramen pece ve svtovm du, ustanovenm Bohem.41 Bh ovem nadevecko miluje istotu. Nalezneme dost doklad ve spisech, kde Chelick pmo ironizuje tlesnou lsku, kter je mu, stejn jako jeho souasnkm, nstrojem blova pokuen. Tlesn dost lidi mravn kaz, k belskm praktikm pat i to, e bel svd lidi k manelstv, aby j mohli bez zbran uvat. 42 Naproti tomu v trakttu O boji duchovnm spravedliv soud, e ztrta duchovnho ivota hroz stejn tak mui jako en a panenstv nen vdy jen zsluha a zruka mravn lepho ivota. I tam hroz raz v domlivosti a pe, lenov d pln slib istoty asto po tkm boji a je to utrpn neuiten. V trakttu O sedmi svtostech najdeme vrok u dost jednoznan o tom, e nkte neprvem peceuj panenstv a vyvyuj je nad manelstv, protoe panenstv a panictv je nkdy vrazem chladn povahy a chorob.
41

Chelickho pojet manelstv je vyloeno ve 46. kapitole Sti vry, srvn. Sie viery, ed. SMETNKA, M. 1912, 2. vydn 1929, dle v jeho Postile. Ve vkladu Paij sv. Jana (Men spisy II, s. 124) poaduje aby mui mli prav a ist milost k enm svm, cituje CSAOV-KOLOV, A. 1942: ena v Jednot bratrsk, Praha Kalich, s. 19. 42 SMETNKA, E. (ed.) 1903: Petr Chelick, Postila II, s. 145, kzn na nedli po sv. Trojici. Tamt, s. 104, dle O boji duchovnm, 33-34, 43, 71. 44

II. Populan mylen husitskho obdob Originalita Chelickho se projevuje v jeho pomru k rodin, v n vytyuje po husitskm pkladu velmi estn msto en, pes vechny narky na jej nepzniv vlastnosti. Pznivch je toti v jeho vylen mnohem vce a pedevm ji nehodnot jako slab a podzen pohlav, ale podle mravn odpovdnosti a zsluh. Stejn jako ped nm Hus i Chelick dv pednost malm a prostm, i enm a laikm, ped urozenmi a duchovnm stavem, jestlie vedou ivot bli duchu evangelia. Jako dobr pozorovatel svho okol si musel povimnout toho, e mnohde hospodstv d ve skutenosti ena, moudej a statenj ne jej zmkil mu, podle stanovenho pravidla a crkevnho poehnn pn nad n, jemu je povinna poslunost. O tto podda nosti eny mui se nerozepisuje, zato najdeme pekvapivou sentenci, jako by pmo navazujc na husitsk pozdvien eny z jej pasivn role: Proto muo enou bti mu a ena muem, kdy zmuile a siln v dobrm prospv, siln a ustavin v dobrm trv a neto seb jako lehk a przdn mezi vtry, ponci to i chyt se opt jin, a to slove ena vtrn, dobrho nekonajc.43 Rodina podle Chelickho je zkladem, na nm spov morln ozdra vn spolenosti. Jak mohou bt jin dti, kdy jejich rodie jsou hovadn, slep a tlesn? Proto se najde tak tak mlo otc a matek, kter by trpilo, e jejich synov a dcery trop mnoh nepravosti, nemaj pedstavy o tom, jak zl dosti, oumysly a skutky zamstnvaj jejich srdce a kde se potuluj. Nzor, kter nepozbyl platnosti dodnes.

43

SMETNKA, E. (ed.) 1902: Petr Chelick, Postilla I, s. 66. 45

III. Populan mylen v pedblohorskch echch

III. l. Odhady potu obyvatelstva eskch zem Po cel 15. stolet jsme se nesetkali s vahami, kter by se dotkaly celkovho potu obyvatelstva v souvislosti s ekonomickm i kulturnm vvojem zem s vjimkou poukaz na to, e husitsk vlky zpsobily citeln bytek obyvatel. Odhady celkovho potu pro 16. stolet stejn tak pro nsledujc obdob a do prvn sttn konskripce v roce 1754 se li tak vrazn, e zstvaj v mezch pracovnch hypotz. daj o existenci ticeti tisc vs v echch, kter se opakuje v rznch pramenech od pedhusitsk doby a do konce 18. stolet, je pro odhad lidnatosti ech takka bezcenn.1 Studium pirozen mny ped prvnm sttnm stnm obyvatelstva se mus oprat vlun o lokln sondy. daje o potu narozench, zemelch a oddanch, kter by byly srovnateln s celozemskmi odhady potu obyvatel, a do prvn poloviny 18. stolet schzej. K pouit metody extrapolace, kterou by bylo mon prodlouit ideln kivku populanho vvoje do pomrn vzdlen minulosti (ron prstek dosahoval v evropskch zemch pedindustriln epochy v optimlnch podmnkch 3-5 %), nelze pistoupit: jako jedna z pekek se mu stav do cesty dob ticetilet vlky, kter znan ovlivnilo populan obraz Evropy v ranm novovku. Odhady lidskch ztrt a snen porodnosti v pomrn dlouhm vlenm obdob jsou nejist a dosti odlin u rznch autor, take i ony zstvaj jen pedpokladem. Nedostatek spolehlivch pramennch podklad znemouje pesn postihnout nejen celkov demografick pohyb obyvatelstva, ale tak ztrty, zpsoben epidemiemi (nap. v roce 1483), pm vlen obti, doasn migran pohyby a nrazov pisthovalectv. Nejnovj studie oponuj mnn o depopulaci ech jak po husitskch vlkch tak o drastickm bytku obyvatelstva v obdob ticetilet vlky. Radikln se snil poet obyvatelstva jen v uritch oblastech, dochzelo i ke znanmu sthovn, epidemie posti 1

MAUR, E. 1971: Historick zprvy o lidnatosti ech a jejich hodnota. In: Historick demografie 5, s. 31 47

Djiny populanho mylen v eskch zemch hovaly nejvce epicentra svho vzniku a ily se hlavn podl cest vtch migranch pohyb (prtahy vojsk). Pes etn povstn, vlky s Turky a epidemie lze pedpokldat, e se poet obyvatelstva zvtoval: shoda panuje v tom, e ale teprve obdob od druh poloviny 17. stolet bylo dobou dosti rychlho populanho rstu. Jet Antonnu Bohovi, kter pokldal vsledky spravedlivho seten obyvatel z roku 1582 v podstat za hodnovrn, vychzel poet obyvatelstva ech v tto dob na ti miliony a spolu s obyvatelstvem Moravy a Slezska by mlo t na zem eskch historickch zem kolem 3,8 milion obyvatel. Toto slo zcela neodpovd zalidnn stedoevropsk oblasti ve srovnn s nejhustji zalidnnmi zemmi. V Anglii (bez Skotska) ilo na pelomu 16. a 17. stolet sotva 33 obyvatel na kilometr tveren, v hust zalidnn Francii 35-40 osob, v italskch sttech prmrn 35 a v nejhustji zalidnnm Nizozem 36 obyvatel.2 Propoty potaj s prmrnou lidnatost Saska 32 osob, Luice 20-30 osob na tveren kilometr.3 Protoe se esk zem ani geograficky ani hospodsky pli neliily od sousednho Saska, Horn Luice a Slezska, nen dvod uvaovat o vy lidnatosti. Veobecn se ji odmtaj odhady vce ne t milionov lidnatosti v pedblohorskch echch. Alois Mka soud, e kolem roku 1550 dosahoval poet obyvatelstva ech 1 298 675 a 1 558 410, poet obyvatel Moravy se pohyboval kolem 555 550 a 666 660 obyvatel. Celkov by tedy vychzel poet obyvatelstva historickch zem nco mlo pes dva miliony. Jestlie dnes pi vech existujcch metodch interpretace torzovitch dlch daj a potebn kritinosti k pramenm pedstatistickho obdob lze stanovit jen piblin obraz vvoje, nememe se divit tomu, e nai pedkov mli o potu obyvatel sv zem i msta jet mlhavj pedstavy. Ani edn msta nemla a do prvnho stn relnou pedstavu o lidnatosti zem a o jejm vojenskm potencilu. Eduard Maur ve svm kritickm rozboru historickch zprv o lidnatosti ech snesl dosti dkaz o tom, e jet v prvn polovin 18. stolet u ns zcela chybl smysl pro kvantitu a bylo mon naprosto samozejm pijmat nejfantastitj daje.4 Nejinak tomu bylo v ostatnch evropskch zemch. Populan mylen nicmn odr konkrtn ekonomickou a spoleenskou situaci v zemi a v tomto ohledu u ns nebylo skuten msta pro antipopulacionistick nlady a projevy. Rozvoj reijnho velkostatku od potku 16. sto2

REINHARD, M. R. ARMENGAUD, A. DUPQUIER, J. 1968: Histoire gnrale de la Population mondiale. Paris, s. 116. 3 MKA, A. 1972: Poet obyvatelstva zvlt mstskho v eskch zemch ped ticetiletou vlkou. In: Demografie 14, . 3, s. 193. 4 MAUR, E. 1971: Historick zprvy, s. 16. 48

III. Populan mylen v pedblohorskch echch let, ekonomick konjunktura zejmna druh poloviny tohoto stolet zvyovaly poptvku po pracovnch silch. Rozvjela se i emesln vroba ve mstech a nezemdlsk vroba, pedevm padlctv, pltenictv, tkalcovstv a vroba skla v pohraninch horskch oblastech. Populan rst s sebou pinel i znepokojiv strnky, kter vyvolval nesoulad mezi ekonomickmi monostmi a pibvnm obyvatel. Nebezpe chudnut a hladomor nebyly jen prvodnmi jevy stedovku pesto dval esk pedblohorsk ekonomick vvoj dostatek dvod pro populan optimismus.5 Phodn hospodsk podmnky a pomrn nboensk tolerance ve srov nn se zbytkem Evropy inily esk zem pitalivmi pro pisthovalectv, pedevm nmeckho obyvatelstva. O fzch, rozsahu a charakteru tchto imi granch vln informuj studie Petra Janrka, souborn jsou poznatky obsaeny v syntetickm pehledu o vvoji obyvatelstva. Bylo to pronikn do oblasti eskho Krunoho, dalm vznamnjm proudem bylo pesdlen novoktn c z jinho Nmecka, aby zde nalezli azyl ped pronsledovnm (v letech 1535-1536 kolem patncti tisc, kolem roku 1600 jich na Morav ji ilo asi 20 tisc).6 Men rozsah mla kolonizace valask v prvn polovin 16. stolet, charvtsk na jin Morav a koncem 16. stolet kolonizace umavskch pohra ninch vs.7 Mra mrtnosti byla nadle vysok, nepsobily ji pouze mimodn vze stupy v asech epidemi, ale trvale vysok byla i mrtnost na bn, ve sv dob ovem smrteln choroby. Medicna zaznamenala jist pokrok, zlepila se o nco zdravotn pe a hygiena zejmna ve mstech, kde zaali systematitji psobit mstt lkai, proti en nkazy se bojovalo nejen morovmi dy, ale i osvtov-zdravotnmi prukami a vyhlkami, vt poet mst ml ji vodovody a mstsk jatka. Pes to byly vsledky tchto snah dosud natolik skromn, e celkovou vi mrtnosti mohly ovlivnit jen mlo. III.2. Vvoj nzor na populaci v Jednot bratrsk V eskch kulturnch djinch m Jednota eskch brat estn msto pro ddictv, kter zanechala v podob sv tvorby a psobnosti, pro zkostnou opravdovost etickch norem, kter si stanovila i pklad odvahy, s jakou elila

Dlouhodob populan trendy na zem SR (pedstatistick obdob). Acta demographica IV, VSEI a SDS, Praha, 264 s. 6 Djiny obyvatelstva 1998: 97. 7 JANREK, P. 1987: Populan vvoj eskch zem v pedblohorskm obdob a problematika jeho studia. In: Historick demografie 12, s. 125-136. 49

Djiny populanho mylen v eskch zemch svmu krutmu pronsledovn.8 V populanm mylen se ale odchlila od svho duchovnho otce Chelickho spe smrem k asketismu. Psn a puritnsk morlka prvnch let, kter se odr v pedpisech, jimi se dili, smovala k dost ponurmu zpsobu existence. Prvn a spoleensk normy, souvisejc s manelstvm, byly zakotveny v Dekretech, sepsanch jako usnesen synod ponaje rokem 1473.9 A do tictch let 16. stolet rozhodn povyuj naprostou istotu nad manelstv a degraduj tento svazek na odlesk manelstv duchovnho. Spis Luke Praskho O stavu svobodnm a manelskm (1523) je nadenou obranou panenstv, neodsuzujc ani extrmy ve zdrenlivosti. Vrac se k dslednmu chpn manelstv jako svtosti, kterou stanovil Kristus skrze sluhy sv, je napomh tomu, aby nkter osoby zstaly uchrnny ped neistou dost a umouje plozen dtek, co je tak jedin ospravedluje. Tento posledn dvod nen ovem rozhodujc: Pro samo plozenie dt nen co ruiti panenstv.10 Vehementn se pustil do boje s luterstvm, na reforman linii zstv snad jen nzorem, e svtost nepsob ex opere operato. Neenat biskup Jednoty probral manelsk i mimomanelsk hchy tak zevrubn, e jeho exhorty byly ureny pouze do rukou duchovnch sprvc z obavy, aby se mlde nedozvdla o lecems, o em dosud nemla pont.11 Nov pojet manelstv, kter pestv bt mncenn ve srovnn s rigorznmi pedpisy o oddlench lonicch, cudnm esn a strojen en a styku jen pro plod je spojeno se jmnem litomylskho starho Jednoty Jana Augusty. V kzn O stavu manelskm (1535) chpe manelstv jako spojen ke vzjemn duchovn a materiln podpoe, povyuje jeho roli na nejvhodnj vchovn prosted pro dti, v nm se maj oba partnei navzjem ctt a dtem vnovat vekerou pozornost a lsku.12
8

AN, R. 1957: Djiny Jednoty bratrsk. S kapitolou o bratrsk teologii od A. Molnra. Praha. 9 Dekrety Jednoty bratrsk. Ed. GINDELY, A. 1865 in: Monumenta historiae bohemiaca II, Star pamti djin eskch I. 10 Bratra Luke spis velmi potebn a uiten o stavu svobodnm a manelskm, prvn vytitn v Litomyli u Pavla Olivetskho (KNM 25 E 14). Druh samostatn st s titulem Tento spis o manelstvie uinn jest v Mlad Boleslavi u Jiho tyrsy v tme roce (KNM 25 E 14). Cituje MOLNR, A. 1948: Bratr Luk, bohoslovec Jednoty. Praha, Husova s. evangelick fakulta bohosloveck, s. 99. 11 CSAOV-KOLOV, A. 1942: ena v Jednot bratrsk. Praha, Kalich, s. 69 podrobnji k exhort O neslunm uvn manel. 12 AUGUSTA Jan: Kzn o stavu manelskm, kter se jest stalo v sboru litomylskm od Jana Augusty, sprvce tho sboru, 1535. Knihovna Strahov, DG IV 21. K problematice srvn. i TKOV, E. 1998: O manelstv kn, far a kazatel. In: Facta probant 50

III. Populan mylen v pedblohorskch echch Z takovho svazku miz ona pee ddinho hchu stejn jako Petr Chelick oceuje i Augusta lohu eny v manelstv. Blzen je podle nj ten, kdo soud jako hnka nkoho, kdo se rd smje, zpv, chov se stejn i v rodin. Dobe v, e mnoz rodie by rdi, aby hned dnho dtka nemli, co prce a starost jim pak pibude, ale nezatracuje ani je, pouze pipomn, e jen pomylen na takov sobectv je patn vlastnost. Sexuln styk nem jeden druhmu odprat proto, e sm bez toho bti me, nesm ale druhho obtovat nad mru. Radostnj vztah k ivotu, konkrtn rady, jak postupovat pi vchov dt, in z Augustova dla pozoruhodn doklad toho, jak i uprosted Jednoty dochzelo k nzorovm odlinostem a zleelo vce na osobnosti ne na psnch regulch i uprosted tak vlunho spoleenstv. Tento obrat v mylen nebyl ani nhodn ani ojedinl. Smoval k nmu pedchoz vvoj opoutn izolace vi svtu, spojen s prvotnm odmtnm vyho vzdln. Teba ci, e Augustovo radostn hodnocen manelstv posuzovali nkte brat jako dvn pln svobody hchm a v roce 1538 byly obnoveny zpovdi pod trestem vylouen v duchu pedchozch psnch zsad. Vniv polemiky vyvolala i otzka knskho celibtu, kter luterstv odsou dilo jako nepirozen a zbyten. Luk Prask se stetl s Lutherovmi nzory hned na potku svho psoben, Vavinec Krasonick vnoval otzce rozbor, bratr Augusta obrn vyloil sv stanovisko v roce 1540 v odpovdi Kalvnovi. Dvody pro obhajobu celibtu byly rzn: Nejlogitj u Augusty, kter ho vid jako doasn nevyhnuteln opaten vzhledem k tomu, e pronsledovan brati ij spe misijnm ivotem, bez monosti starat se dn o rodinu. Stejn jako se nedal zastavit vvoj v posouzen role vzdlanosti, spjat nejvraznji se jmnem Jana Blahoslava, nedal se zabrzdit ani v posouzen elnosti celibtu. Ke konci 16. stolet pibvalo enatch kn, pouze se dbalo na psn vbr manelek; v polsk vtvi Jednoty se pipoutl i nkoliker satek po ovdovn. Od po tku 17. stolet ji bratrt kn bn zakldali rodiny. Vliv reformace zashl nejpodstatnji do zdraznn rodiny jako nejd leitjho msta k vchov mlad generace, co souviselo s ocennm lohy matky, jednomysln spolupracovnice a pomocnice muovy. Idel piln, zbon a ctnostn eny, plnc dn sv matesk povinnosti, je porovnvn se ivotem celho kltera zahlivch jeptiek, dnmu nepisluhujcch, cizch mozol povajcch, przdn ivot vedoucch.13

homines. Sbornk pspvk k ivotnmu jubileu prof. dr. Zdeky Hledkov. Praha, Scriptorium, s. 479-489. 13 Bene BAVORYSK 1543: O pravm nboenstv kesanskm, 1543. 51

Djiny populanho mylen v eskch zemch V hodnocen dtte se objevuje zcela nov prvek, dosud neznm v hierarchii stedovkho mylen. Ukld rodim povinnost zabezpeit dtti zdrn fyzick vvoj, dt mu vchovu a vzdln, postavit je do ivota opatit mu vhodn zamstnn. Dt to m oplcet odmnnou lskou, kter st v povinnost postarat se o star a nemocn rodie a do jejich smrti a zajistit jim dstojn poheb. Bene Bavorysk stav dokonce dt do rodiny jako rovnoprvnho lena s monost projevit vlastn nzor. Pokud ji dti dovedou pochopit zlo, maj je samy potrat s pomoc rodi, nechovaj-li se rodie dn, mohou je dti napomenout. Vchova dt, poteba veobecnho i vyho kolnho vzdln, s e proklamovala nejen slovn. Bratrsk mravouky, kter kolovaly v etnch opisech, jejich autory byli Matou Konen, Pavel ze atce, Jan Augusta, Jan Blaho slav, Adam turma z Hranic, Ji Strejc a dal, jsou dokladem vychovatelsk pe Jednoty, kterou se zapsala do djin svtov vzdlanosti ped Komenskm. Kze, vypracovan v systematickou soustavu, kladla draz na pohlavn istotu ped satkem (proto i princip oddlenho pohlav pi vuce). Pesto bylo mon poktt dti, narozen ped satkem (nzev brzci a ranue pro tyto prenupciln potomky). Kdy se mlad pr zavzal ke satku a odinil pestupek poknm, nikdo jim ho nevytal. Tvrd odsuzovali pankharty, dti osob, kter na satek nepomlely, a v tom se neodliovali od katolickch moralist. Pes psnou etiku manelskch i pedmanelskch styk cena dtte a matestv stoupala. Znn pedpis i spisy pedstavitel Jednoty opravuj k zvru, e jimi prostupuje tn pzniv reprodukci. Ji usnesen z roku 1536 zakazuj velkou vkovou nerovnost mezi maneli, prv tak bylo Dekrety stanoveno, e dn strana bez svolen druh nesmla sloit slib zdrenlivosti. Kdy ena nemohla othotnt, mohlo bt manelstv rozloueno, nepome-li lka. ena se mohla vdt znovu po tech letech bezdtnho manelstv, po rozluce manelstv z dvodu manelovy impotence (k jednn o prkazu viny bylo zapoteb tzv. svdk pravdomluvnosti na obou stranch, aby se nedalo tohoto opaten zneut jednostrannm falenm prohlenm). Konkubint se posuzoval ve vech ustanovench Dekret jako hch, cizolostv vdy s ohledem na dal osud jednou uzavenho satku, mohlo vak bt dvodem rozluky, jestlie rozvrat byl hlubok a na rozluce trvala pokozen strana. Nov satky vdov povolovaly Dekrety v ppad, byla-li vdova mlad a v dalm manelstv mohla mt tud dti. Jestlie poet lid, kte mohli bt ovlivnni tmito etickmi normami, inil podle nejstzlivjch odhad asi jedno procento obyvatelstva, tko ped pokldat, e by mohly njak vrazn zashnout do celkovho populanho
52

III. Populan mylen v pedblohorskch echch klimatu. Byli ale opravdov slova se nerozchzela s iny, a tu psob i nepatrn skupina mocnji ne zstup. V en vzdlanosti, a v nm zpotku prost z jejich ad vidli nebezpe, se stala Jednota bez nadszky strcem jazyka a kultury. Kralick bible, ten ve vech bratrskch rodinch (1579-1594), Blahoslavova Gramatika esk (1571), Psn duchovn evangelick (1561), jeho teoretick spis o hudb (Musica, 1558, 1569) a cel innost tiskrny, zzen v roce 1562 a veden samotnm Blahoslavem, jsou jen malm dlem obrovskho duchovnho ddictv, kter Jednota zachovala dalm pokolenm. Kazatelsk innost a pozdj misijn psoben ve vzdlenm svt jsou tko postiiteln svm dosahem. Homiletika ale zstv, stejn jako v pedchozm obdob, dleitm pramenem tam, kde nm jde o poznn kadodennho ivota. Kazatel vtinou reagovali na situaci ve svm nejblim a dvrn znmm okol, nejednou komentovali vroky lid, museli vyvracet jejich nmitky a pochybnosti. III.3. Populan mylen ve dvojm proudu esk homiletiky a v literatue 16. stolet Reformace pinesla s sebou vrazn propopulan notu, o t nen pochyb, sledujeme-li produkci, kter k nm pronikala v pekladech, spolu s tvorbou, vyrostlou na domc pd. Ovlivnn tu bylo ovem oboustrann a o vztahu svtov reformace k domcm zdrojm, odlinostech i shodch, bylo napsno ji mnoho. Porovnme-li dvoj proud kazatelstv, kter se soubn rozvjel na naem zem, zjistme, e existuj podstatn rozdly v pojet nkterch otzek manelstv, rodiny, sexulnho ivota i v reakci na konkrtn situaci. Mnoho zleelo na osobnosti pisatele, na jeho vzdln, rozhledu a toleranci. Pak ona hranice neoddluje katolka od protestanta, ale sp lovka soudnho a rozumnho od dogmatika. Pes tuto vhradu nalezneme spolen znaky, ktermi se kazatelstv odliuje od nsledujcho poblohorskho obdob. Z bohat literrn tvorby, dosud nevyuit k podobnmu cli jako jeden z pramen i pro zachycen celkovho populanho klimatu v zemi, jsem soustedila porznu roztrouen zmnky ve studii k tomuto tmatu. Omezm se na rekapitulaci nkterch zvr, k nim jsem dospla. Mylenky a nzory Martina Luthera pronikaly do ech nejdve v pekladech dl luterskch kazatel. Bylo to nkolik vklad a postil Antonna Korvna, jejich pehled nalezneme v dosud nejplnj prci, vnovan eskm
53

Djiny populanho mylen v eskch zemch postilm, z pera F. Hrubho.14 Jinm oblbenm kazatelem byl Jan Spangberg (pangbersk), jeho Postila esk vyla v roce 1546 a v mnoha dalch edicch.15 K vraznm domcm kazatelm tohoto smru nleeli Martin Philadelphius Zmrsk, Jan Achylles Berounsk, Vclav Slovacius Turnovsk, Blaej Borovsk z Borovna a ada dalch. Z opanho tbora, neptelskho Bratm, je to nap. Tom Bavorovsk, vynikajc kazatel, jemu se dostalo estnho nzvu esk Skarga podle dobovho polskho vmluvnho kazatele Petra Skargy. Dobrm katolickm kazatelem byl Tom Reel Hradeck, za stedn pl lze pokldat vklady Jiho Dikasta z Mkova, kter od vyznn podoboj peel na stanovisko protireformace. Ocenn vznamu a hodnoty manelstv je tm u vech dno postojem k celibtu. Z djin bratrsk Jednoty je znm, jakm vvojem proel vztah k celibtn kzni v jednom, dost vyhrannm proudu esk reformace. Pes rozdly v hodnocen uitenosti (ba nezbytnosti) manelstv nepotlauj ani katolick kzn tohoto obdob jeho reprodukn el a smysl, jsou pouze zdrenlivj. S pmm tokem proti celibtu, kter se jinak stav i v lutersky orientovanch postilch pinejmenm do stejn roviny jako manelstv, se setkme u pangberskho, podle nho veker veleben panictv a panenstv je lidsk vmysl zcela jin podstaty, ne se mu pikld: Bh k nmu nevyzv skrze sv slovo, ale lid skrze lidsk a sv uen a smylen chytrosti. Falen se nbonci touto e pikrvati a chrniti nemohou. 16 Bda tm, kdo manelstv zlehuj, vol nejen Turnovsk ale ada dalch. Zdvoduj naprostou pirozenost tohoto svazku, varuj ped bdnm, smutnm osamnm bez opory a lsky, bez ulehen mnoha tkost a svzel. Mnoho msta vnuje, zejmna reforman proud, podmnkm jeho zdaru jako trvalho svazku. Ani se dotkaj pesn vkov hranice, bez rozdlu vya duj, aby se neuzavralo pedasn. Dvody, ktermi argumentuj, dokldaj, e jim lo nejen o ekonomick zajitn mlad rodiny, ale o jej soudrnost: pli mlad lid nebvaj dost rozumn a tolerantn, aby dokzali peklenout obte souit, jak se zhusta vyskytnou zejmna v dob pizpsobovn jeden druhmu. Nkter rady jsou velice konkrtn, tak nap. Turnovsk doporuuje zejmna v tto dob co nejvt trplivost a stupnost. Mnoz kazatel stanov celou klu pedpoklad pro vznik dobrho manel stv a poad tchto nezbytnost se samozejm u jednotlivch autor postil li.
14 15

HRUB, F. 1901: esk postilly. Praha, nkl. Jubilejnho fondu KSN, 320 s. Postylla esk na obzvltn svtky celho roku k uitku kesansk mldei skrze Jana pangberskho, kazatele Northauzskho, sloen. Prostjov, u Jana Gnthera 1546. Pedmluva datovan 1542 (KNM 35 E 2). 16 PANGBERSK 1546, folio XXII. 54

III. Populan mylen v pedblohorskch echch Nicmn na pimenosti vku trvaj bez rozdlu nboensk orientace, co odpovd objektivnmu zjitn, e vkov nerovn manelstv byla velmi ast. Nkte velmi jadrnmi slovy to na tene i posluchae, kdy kraj tento nevar, vyplvajc z chpn manelstv jako pevn ekonomickho svazku. Jednota nboenskho vyznn se bezvhradn pedpokld pouze v katolickch postilch; je zajmav, e v nekatolickch je motivovna jen obavou o mon rznice mezi maneli a obavou o vchovu dt: Ty se u jen pokrytectv, nen-li mezi rodii shoda. Snej-li se a respektuj-li se navzjem, nen rznost vyznn dvodem ani k rozvzn satku ani nepsob obte. Turnovsk zahrnul do tto tolerance vechna vyznn vetn id, nebo obzka nebo neobzka lid Bohu vzcnch nein, a ku poct Bo nenapomh, ale radji osthn pkaz boch.17 Dalm pedpokladem dobrho manelstv je poctivost myslu, s nm souvis slun hledn druh osoby. Tedy nikoliv pokoutn, v hospodch za konvikami i s pomoc dohazova. Postily reformanho smru vnuj ne men pozornost smilstvu v pedmanelskm vztahu, ale namnoze je jejich auto i posuzuj s vtm pochopenm pro mlad lidi. Vzpomeneme-li rozhoench kzn Rokycanovch a psnho odsudku Chelickho, pak nm pipadaj vahy z konce 16. a potku 17. stolet prodchnut mnohem smlivjm du chem. Mnoz rozliuj vnj, farizejsk pemhn tlesn touhy posty, bdnm, sebemrsknm, od pravho tlesnm cvienm, prac a obasnm ujmnm pohodl (Bavorovsk, Kapito). Podle Berounskho nelze dt vem lidem stejn pravidla: zle pece na rozdlech v povoln, tlesn kondici a lidskch silch. Turnovsk nevid nic nepirozenho v tepl nklonnosti k druhmu pohlav tu kdo ct, nehe, neb kdo jest ten, aby jak njak palek toho naprosto przden byl. Tolik zavrhovan tlesn krsa se u tohoto kazatele povzn dokonce mezi poadavky desatera pedpoklad pro manelstv jako osm, s podrobnm zdvodnnm, v nm se zaml i nad vzhledem potomstva: Ohyzdn ena mu pipad jako tmav lucerna a jako za kamny upren kachlk, z nto kared a j podobn dti rod.18 Toto vyzdvien ensk pohlednosti kompenzuje pedchozmi poadavky: Mus bt piln, zbon, dobr hospodyn a dobr matka. K poadavku sexuln abstinence v dob menstruace, po porodu a ve dnech crkevnch svtk v rmci biblickho vkladu zdrenlivosti pibv v reformanch postilch zeteln ohled na zdrav eny a dtte. V tto dob se setkvme
17

TURNOVSK Vclav Slovacius: Vysvtlen prost bibl mal. Praha, u M. Pardubskho 1615, dl I, vklad na epitoly Pavla ke Korintskm, dle Vkladov e masopustnch, e na pondl (nepaginovno) (NK B 16). 18 TURNOVSK Vclav Slovacius 1615, dl I, f. 997. 55

Djiny populanho mylen v eskch zemch s nzory, kter bychom mohli nazvat zdravotn osvtovmi a kter se znovu vyskytnou a v dob o mnoho vzdlenj. Zjem nejen o potomstvo jako vlastn cl satku, ale o potomstvo zdrav jde u mnoha kazatel velmi daleko a odr i zdravotn situaci populace. Tak nap. Zmrsk pin velmi konkrtn pona uen a rady thotnm enm, aby si nepivodily nemoc plinou nmahou a neetrnost ke svmu zdrav. Rzn oddluje istotu tlesnou od duchovn, odmt tvrzen, e by vbec kdy byla ena neist, kr povry a kouzla, spojen s narozenm dtte a s p o rodiku. Rad matkm, aby vas vyhledaly lkaskou po moc a to i v ppadech, kter se zdaj bt nenapraviteln. Tak je mon srovnat noiku chromou v destikch, prsteky srostl porozezati, praiviny astm mytm shnti, sehnutost v hrb pmm v kolbce kladenm napravovati atd. V pasi o nepodailch plodech si vm malformac jako jevu, kter se pr v jeho dob rozmh jako v pustm poli hlo.19 Tebae jsem se setkala se zmnkami o malformovanch plodech i v jinch pramenech, u tohoto autora nalezneme podrobn vet druh (vetn syndaktylie a roztpu rtu) i konstatovn, e nebyly pli vzcnm jevem. O phodnm lkastv dobrm se rozepisuje i Blaej Borovsk z Borovna v parafrzi Lutherova vroku, vztahujcho se k pi o tlesnou schrnku. Rozdln nzory m Dikast (Dykast) z Mikova spolu s ostatnmi autory katolickch promluv, pro n jedinm lkaem i lkem je vra, pokud se vbec zdrav dotkaj. Potem dt v rodin se vtinou zabvaj v obecn rovin: je jich mn, ne by jich mohlo bt, kdyby rodie nebyli lakotn a vypotav (pangbersk, Bavorovsk). Nejdle jde Bavorovsk, kter doporuuje bezdtnm prm adopci.20 Dost msta vnuj kzn pokynm, jak vychovvat dti. Katolick kzn kladou vt draz na poslunost rodim a respektovn jejich vle; reforman sp slevuj z tvrdch poadavk, jak vyslovil o stolet dve Rokycana. astji opakuj pn, jak vyslovil Jan Augusta: Slu se s dtmi dtinsky nakldati, ne trpce se s nimi mti. Nkter pravidla znj i dnes tak rozumn, e by se mohla pevzt do uebnic pedagogiky (pravidelnost v jdle a spnku, nepekrmovn, stdn pimen prce s hrou a s tlesnm pohybem, bit jako pochybn prostedek, jm se vychovvaj jen pokrytci). V mnoha postilch se opakuje drazn poadavek na vzdln od asnho vku, dokonce na vzdln bez rozdlu stavu ; nem-li dt vlohy, pak se m vyuit emeslu.
19 20

ZMRSK Martin Philadelphius: Postilla evangelick, l. vyd. 1592, f. 834-5 a 1117. Tome Bavorovskho, kazatele v eskm Krumlov a arcidkana kraje Bechyskho Postilla esk aneb kzn a vejklady na evangelia, Olomouc 1557, f. 34 b).

56

III. Populan mylen v pedblohorskch echch Epidemie a vlky zmiuj jako jev, s nm je teba se smit, s bnm nboenskm fatalismem. Nalezneme zde zmnky o moru (1582, 1599), o zemtesen (1590), o polomech, zplavch a jinch prodnch katastrofch, ale bez vztahu k populanmu padku nebo rstu. Celkov prostupuje pedblohorsk postily tn, kter je velmi pzniv lidskmu mnoen. Je mnohem silnj u kzn reformanho smru, kter jsou zrove nejble dennm starostem lovka, zajmaj se o jeho zdrav, tlesn a duevn schopnosti mlad generace. Obrat k lovku, pznan pro humanismus, stejn jako aktivn lidsk zsah, nejen spolhn na boskou vli, je velmi cenn. Na toto ddictv mohl navzat i Jan Amos Komensk, kter je pokldn za prvnho myslitele vrazn propopulanho, stojcho velmi blzko zpadoevropskmu merkantilismu. Pozornost by jist zaslouila i kancionlov tvorba, protoe zpvy pobon, opakovan zpvan pi rznch pleitostech, jist zanechaly stopy v myslch poslucha. Z katolickch zmnm alespo obshl olomouck kancionl, sestaven Janem Rozenplutem a vydan v roce 1601, typickou ukzku ortodoxnho proudu. Autor, probot kltera ve ternberku, si v vodn dedikaci kardinlovi Frantiku z Dietrichsteinu libuje, jak se da vyplenit herezi a novotnky, pozstatky uen Mistra Jana Husy Praskho, take ji velmi zdka na nkterch mstech v echch toliko se spatuje. V pedmluv k pobonmu teni nicmn piznv, e tak bludai se honos svmi kancionly a psn sv vokuban kokrhaj. V ad psn modlitebnch za crkev (s. 563, 571, 571-2, 589, 592, 598) povauje esk kace za hor ne Turky, pirovnv je k vlkm, doporuuje splen knih kacskch, od bla uvedench, jen vdy to, skrz lidi hled piny, jak by ji (crkev svatou) podvrtil svou chytrost. V psni O svtosti stavu manelskho (s. 136) pin jen varovn ped cizolostvm a poruovnm zvazku celibtu, v Psni vejron jasn veleb panictv a panenstv: Tlesn svatba panictv poruuje a manelstv v hchu na svt syny rod, k bd a k prci je pivod (s. 535). Populace v pohledu svtsk literatury Namlouvn, manelsk a rodinn ivot se staly astm nmtem i staro eskho dramatu, z nho do povdom tene vstoupil nejastji citovan Mastik. Krom nj existuje ada pvodnch nebo pevzatch her, kter odrej i prvky, nemysliteln ve vysok literatue.21 Zachycuj lidsk ivot se vemi zvyky, je v nich humor, nkdy dost obhroubl a nejedenou i ostr sociln kritika.
21

HRABK, J. (ed.) 1950: Staroesk dramata. Praha, s. spisovatel. 57

Djiny populanho mylen v eskch zemch Komedie nov o vdov (1575), jejm autorem je Pavel Kyrmezer, medituje o divnm svt, v nm je tolik nerovnost mezi lidmi a zaznamenv i pslov gro bohatmu a dt chudmu.22 Jin z komedi, provozovan ky o masopustech, l namlouvn vychloubanho selskho synka Valenty, kter mu d dve koem pot, co na nm vyloud pytel oovice.23 Hra Selsk masopust (1588) sympatizuje s dvetem, kter se obratn vyhne nevtanmu satku. Nmt manelsk nevry byl mnohokrt zpracovn nmecky; esk verze zdramatizovan hky italskho pvodu m nzev Polapen nevra. Byla patrn oblben, protoe jej ltka byla zpracovna tak v lidov he Salika, kter se tak provozovala o masopustu.24 Dorotka si v n stuje na mue, s nm m jen peklo a hoe. Je star, stn, pes den bublaninu dv, v noci pak ustavin s loe vstv. Chce si tud vynahradit s mladm, co starec zmek a kdy se neekan manel vrt, skryje milence pod necky, kde je ovem objeven. Ze hry plyne mravn nauen, kter vyslovuje podveden manel a kter kupodivu neodsuzuje mladou enu. Staec uznv, e v kterm manelstv nen rovnosti, neme tu bt ani svornosti. Proto si maj vzt z jeho ppadu lid odstraujc pklad a starci se nemaj enit s mladicemi. Silnou sociln notou je prostoupena Tragedie aneb hra ebra (1573), z n esk pekladatel vypustil historku o freji, kter se mu zdla bt pli frivoln, aby nevzbuzoval zl dosti. Poznamenv, e ten, lan takovch vc, jich najde dost v Mjovm snu Hynka z Podbrad.25 Mimodk tm pipomnl jednoho z nejvraznjch renesannch litert, zatracovanho po stalet jako nejnecudnj, pekladatele jedencti novel Boccacciova Dekameronu a autora stovek ver i didaktickch prz. Syn husitskho krle Jiho z Podbrad Hynek (1452-1492), zcestoval a vestrann vzdlan lovk, byl pli svrznou osobnost ne aby mohl dojt milosti svm vztahem ke klru, zdravou smyslnost, ivmi, ale tak nemilosrdnmi charakteristikami lidskch typ. Pipomeme jeho Vere o milovnku, kter stav enu nad mue pro jej citovou upmnost a nesobeckost, ale tak Stesk na enitbu, v nm si od plic ulevil nad kdkavou slepic, ztrpujc ivot tomu, s n ho sm ert oenil. Jenome nebylo tk uhdnout, komu stran ve skladb Ctnost, marn pemlouvajc mladka ke zbonosti, nebo v Rozprvce o pan Salomen, provdan za mue, kter netoliko tak pkn pan jest hoden, ale dobr svin hoden nebyl. Vyznal se v prosted dvora, prv tak msta i vesnice, byl vtipn, kritick a sarkastick. To se neodpout, stejn jako se neodpustilo ehoovi Hrubmu
22 23

Tamt, s. 110. Tamt, s. 150 n. 24 Tamt, s. 201 n. 25 Tamt, s. 209 n. 58

III. Populan mylen v pedblohorskch echch z Jelen (+ 1514) kdy usoudil, e tmata, kter a hanebn a mrzk, nic nemoh ukodit poctivmu lovku. Nadto Hrub pekldal pohanskho Cicerona, uvedl k nm Erasma Rotterdamskho Chvlu blznovstv v eskm jazyku, aby toto dlo mohli st i sprost a neuen. Evropsk humanismus nemusel buit v echch do zavench dve, naopak. Vztah k eskmu jazyku jako k tomu nejcennjmu, co je nutn zachovat, m-li nrod t, a lska k zemi, kterou obvali ddov, je nejvraznjm pojtkem jednotlivch pedstavitel latinsko-esk vzdlanosti a nrodn literatury na zem eskch historickch zem. Prce Josefa Tky, pednho znalce stedovk latinsk a esk literatury, literatury eskho humanismu ale i barokn tvorby, pinesly bezpoet dkaz o vzdln a kulturnm rozhledu naich pedk, o kontinuit s vznamnmi plody evropsk kultury a o ivm kulturnm dn v nejrznjch oblastech ech, Moravy a Slezska. Dokazuj zrove, e to nebyli ojedinl osaml tvrci, tvoili dost poetn druiny, navzjem se znali a stkali, nrodnostn byli tolerantn.26 Po obdob stedovk rtoriky, poezie a fabulistiky pineslo 16. stolet a potek nsledujcho stolet humanistickou poezii na domc pd. Vztahy k lidskm osudm, spoleensk drunost, vztahy k prodnmu prosted a mstnm tradicm dominuj v obsahovm bohatstv tto tvorby a bdn pineslo pozoruhodn svdectv o tom, jak velk byl okruh tchto lid, z nich mnoh lze povaovat za vrazn osobnosti sv doby. Povolnm byli vtinou kn a uitel, ale i drobn lechtici, ednci a hospodt sprvci, psai i lid jinch zamstnn, kte po sob zanechali odkaz v podob nesetnch bsn, alegori, novoronch a pleitostnch pn (tzv. symbola latinsk i esk), blahopn k narozen dtte, ke satku, kondolenc k mrt a nekrolog. Z dalch tmat to byly bsnick popisy jednotlivch pamtihodnost kraje i celch mst. Historik populanho mylen nalezne mezi nimi sentence o ivot a smrti, manelstv poprv uzavenm i o dalm satku po ovdovn. Je to pvabn ten, nepostrdajc vtip a originalitu. Pisatel namnoze vldnou jak dobrou latinou tak dokldaj bohatstv slovn zsoby a sv obraty tehdej etiny, posuzujeme-li je po formln strnce. Obsahov je po ns zajmavj. Se zrmutkem, bdou, strachem a souenm vezdejho svta je smiuje vyhldka na vnou odmnu tomu, kdo je pamtliv bo regule, ije poctiv a bohabojn, hov dni ptomnmu, ale pi tom je pamtliv posled nch vc. Zrmutek a bolest rodi nad odchodem malch dt a spanilch mldenek pece jen vyvolvaly otzku, zda i toto je bo zmr, dopad -li osud tak krut na nevinn, kte jet ani nestaili zheit. Variace na ast stedovk rozmlouvn lovka s personifikovanou smrt, kter si obti nevyb26

TKA, 2000: 69. 59

Djiny populanho mylen v eskch zemch r, jsou v evropsk literatue bn a setkme se s nimi i v eskm prosted. Dochzej k tmu zvru: Netruchlete nad mrtm svch drahch, je to bo vle, kter se nememe protivit, ek je blaenost vn.27 Nzor na eny a jejich postaven je v tomto druhu literatury jednoznan pzniv, nic jinho nelze u gratulac tak oekvat. Skladba spoleensky nejvznamnjho humanisty severovchodnch ech Mikule Jeremie Tebechovickho (1578-1645), inspirovan eckm bsnkem Fkylidem, je naproti tomu tak ostr v charakteristice druh en, e stoj za to z n uvst alespo mal citt. Byla sloen ke svatb bakale svobodnch umn Vclava Vodiky v roce 1598 a pirovnv jeho nevstu k piln velce, jedinmu druhu manelek, s nim je mon bez nebezpe vstoupit na spolenou cestu ivotem. Prvn druh se rod ze vel, sbratelek kvt, a ten je mil mui, prospn domu a vrn Bohu. Druh se zrodil ze svin, sbrajcch aludy, je pln blta nejinak ne pinav pna oplv pnou. Tet se zrodil ze ps, ale i ten se vyznauje patnmi mravy a je nepjemn vlastnmu mui. tvrt druh plod k; tato ena je pyn na vno sv krsy, miluje marniv ei i marniv rado vnky. Potud Fkylides, Mikul Jeremi Tebechovick seznal Ludmilu, dceru eskobrodskho mana Martina Npravnka, pslunou k prvnmu druhu en a peje pteli: Vyrovn se velm a dle nech ti do dlouhch pozdnch let pin z tvrd prce ist med. Nech je ti mil a prospv tvm zleitostem, nech je nadj a vrou vrn nebeskmu Otci. Toto pn j i vm spolen pin ze srdce nae Mza: Kolik vel sbr v lt na kvtech a kolik jich pin voskov dary, tolik prospchu a vyd na zemi a spe na nebi laskavost Pn k vaemu satku.28 esk humanistick historik Jan Kocn z Kocinetu (1543-1610), ovlivnn Jeanem Bodinem, je znm sp svmi teoretickmi vahami nad koly a cli djepisnho zkoumn a spiskem o moru z roku 1582. Ve sv Abeced pobon manelky z roku 1585 podal svou pedstavu manelstv v duchu soudobho nabdn k nezbytnm ctnostem, kter zaruuj spch a trvalost svazku. Sta, podle nj, aby ena byla zdrav, tla zpsobnho a radji k ctnostem neli k hchu podobn. Krsu eny pokld jako vtina moralist za svod, ovem nemla by doma chodit uoupan a uklen jako svin, rozprostovlaen jako pera, odhalen i obnaen jako nevstka (s. 71). I Kocn bduje nad satky, uzavranmi pro vno a zd se mu, e dnes lid pedn a nejvce toto hledaj, by tebas zjevnou nevstku, chromou, polmanou babku shnilou a proluklou sob pojti mli
27 28

Rozmlouvn smutn a nakn lovka s smrt, TKA, 2000: 111. TKA, 2000: 83.

60

III. Populan mylen v pedblohorskch echch Z roku 1584 pochz pozoruhodn spis s nzvem est a nevina pohlav enskho, jeho clem bylo postavit se proti hanlivm a nestydatm eem, jak vedou nkte proti enm a manelstv. Je to rozmluva mezi Dobromrem a Kazimrem o bezprv a kivd, kter se pohlav enskmu nevinn dje. Na pkladech z bible a z antick historie dokld Dobromr, oponent misogyna Kazimra, e lze shledat mnohem vce en statench, moudrch, pracovitch a vrnch ne tch z opanho konce. Ano, ena mus bt posluna mue, ale vak posluenstv toto neslu tak tence natahovati, jako by eny za onuce a otrokyn drny bti mly, po nich by mui i nohama lapati mohli: tak jako nkte nevypitvan bloudi a bezbon mui svch manelek velmi mlo sob v a pokldaj daleko mn ne mnoh svch njemnch dvek A takov mui hodni jsou, aby svin, tisty a koky a ne eny spravovali: ano, nejsou hodni, aby se jim kter dobr ena dostati mla, uzavr spravedliv rozhoen pisatel (s. 151). Pamtnky K piblen nzor na manelstv, lsku a sex lze pout i netradinch dosud nevyuitch pramen, jakmi jsou nap. lechtick pamtnky. Hodnota vpovdi o problmech, kter vyplovaly rmec ivota jedn spoleensk vrstvy, nekles tm, e uritou st zpis meme povaovat za kli a mdn nmty. Jsou to pro obdob 16. a prvn polovinu 17. stolet motivy antickch bj, oblben vyobrazen tstny-Fortuny, zdrazovn osobnch vlastnost jako je odvaha, sla, statenost v boji, opatrnost pi volb ptel a potlaovn prchlivosti. I tak je mon, pi velkm potu dochovanch pamtnk, postihnout uritou kategorii hodnot, pedstavu toho, jak by ml vypadat ivot a reakci na to, jak vyhl ve skutenosti. Pokud jde o rodinu a rodinn tst, nalezla jsem v dostaten velkm souboru jedin vyobrazen poetn rodiny kolem stolu. Nmt manelskho svazku a vzjemn vrnosti se v nich vyskytuje astji. Bv symbolizovn obrazem dvojice, kter si podv ruce, dr se za ruce i je vkomponovna do uzaven ivotn drhy, znzornn cestou a kruhy. Vere Jiho Svchiny z roku 1619 vid manelstv jako rozkonou a plodnou zahrdku, v n je staten a ctnostn ena nad perly a zlato: pirovnv je ke astn lodi, pivejc do pstavu zbo.29 Mnohem astji se ale setkme s mileneckm prem v textu i v obrazu, nezdka i s manelskm trojhelnkem. Pamtnky byly soukromm rukopisnm ilustrovanm dlkem pro poten majitele a okruhu jeho znmch. Erotika zde mla voln pole nim necenzurovanho uplatnn od vyobrazen cudn
29

ZBRT, . 1907: Npisy ze staroeskch pamtnk, s. 76. 61

Djiny populanho mylen v eskch zemch zahalench en a po neodn milenky, nkdy v dost lascivnch pozicch. Texty, kter doprovzej vyobrazen, stdaj oslavu nn lsky, asto neoptovan, s vysloven necudnmi verky. Kdyby bylo vechno nebe paprem a vechny vody inkoustem, jet by nevypsali enskou lsku, vzdych autor zpisu v pamtnku Zikmunda Petra Feferiuse, pod kter vzpt vepsal jin autor dodatek: Jako ty ist v hrdlo le, ani se nevoblzne, m mil hubo!30 V pamtnku Vilma Kune z Machovic najdeme na stejn tma vere sp cynick: J miluju, jinej jedn. Pro mldenec pannu lb, domnv se, e je re ? Polib ji v i, bude jedna ke. Vude je tlo, rovn v i jako v elo.31 A Adam Horice pipojil do tho pamtnku drsn vyznn: Panna pkn, bl, erven, podobn k ri, nic j nekod, kdy ji roztahuju chlupatou ki. Z tho pamtnku pochz i povzbuzen pli nesmlho milovnka, od nho se oekv i odmna za lsku: Neutkej, kavalre, co se tak lek ? Jak sem t dvno dala, vra se zas, vybouchej mi notn taku, koupm na aty damaku a spasovan premovan pl, a jet sto dukt zvl.32 Jak je vidt, poten bvala i dost nkladn zleitost. Ani vkov nerovn satky nezstaly bez povimnut: Bernard Vnk z Vnku varuje ped svatbou pro vno neb pro statek a Ludvk Zsadsk nabd staenu, aby nezvidla mladici ona si tak pece v mld vzala jonka, a tedy peje mladou munmu. Nic nepome babice, zlato ani statek k milosti, dodv na adresu mladka, vhajcho mezi bohatstvm a lskou.33 Cave mulierem, zapsal Georg Erhardt von Gieck, zatmco Ji Adam Hofer projevil jin nzor: Gott im Herzen, die Liebste im Arm, vertreibt viel Schmerzen und macht fein Warm!34 A dal soud, e pkn eny jsou tu kvli vojkm a ne kvli farm, proto pr se stal vojkem, nikoliv mnichem. 35 Pkn k, pkn bo stvoen, jest mho srdce voveselen, piznv Ji Lukavsk ze Renic.36 Arnot hrab Salm se obrac ke Stvoiteli s nalhavou prosbou: Ach, Gott im Himmel, beschenk mir ein Schimmel, ein so schn Jungfrau an mein Seiten, so hab ich Tag und Nacht zu reiten.37
30 31

ANM, Rukopisy, b. . 12, II A 10, f. 93. Tamt, b. . 1166. 32 Tamt, f. 128 a 191. 33 ZBRT, . 1907: 97 a 133. 34 ANM, Rukopisy, b. . 18, Millauerv pepis zpisu z pamtnku Hofera von Lobenstein, f. 148. 35 Tamt, zpis z pamtnku Truchses von Wetzhausen, I, f. 219. 36 Tamt, VI, f. 131, zpis z roku 1628. 37 Tamt, I, f. 92, Salm Ernest Graf zu Regensburg, zpis z 23. 6. 1648. 62

III. Populan mylen v pedblohorskch echch Kdo nem poten z pknho kon, ostrho mee a krsn ensk, ten nem dn srdce v hrudi, prav zpis v pamtnku Jakuba Zinnenburga.38 Akoliv tu nalezneme i vlevy zbonosti, nkdy a svatoukovsk, nejastji se v nich e spor ducha a tla tak, jak to vyslovil svm zpisem Krytof von Breda: Miluji Boha a svou enu, onu pro tlo, toho zas kvli dui. 39 A nechci budit dojem, e pamtnky, kter maj ve svm hrnu cenu jak dokumentrn tak vtvarnou, byly soukromou pornografi tto spoleensk vrstvy, poslou i jako obrzek svho druhu. Jejich majitel ili vlkou, bylo v nich hodn nedvry v pze osudu, vrnost a spolehlivost ptel. V, vda komu, opakuje se v mnoha obmnch v kadm z pamtnk. Stereotypn jsou rovn pipomnky smrti, jej neustl hrozba a blzk ost konce, strach ze zchudnut a z osudu ebrk. Tm vc je v nich touhy po momentlnch proitcch a lska v jejich osobitm podn (krom pit a jdla) takov poitek poskytovala. Stav ji ped oi slovem i obrazem, kter je ponkud v protikladu k tomu, co slchali z kazatelen. Ne nadarmo si vichni mravokrci stovali na to, e nejvc neest vldne tam, kde je k tomu pleitost a penze. V pepisech eka Zbrta jsem se setkala i s narkou na Nmce, je to ale spe ojedinl zpis, jeho autorem byl Theodor Hk: Mol v drahm roue, iv ryba na sue, vlk mezi kozami, k mezi pannami, kozel v zahrad, Nmec v esk rad m tomu kad rozumti, e ty vci bez shody nemohou bti Hodnotov kla lechtice, jak nm ji demonstruj zpisy v pamtncch, je dost jednoznan: Lska, dost penz, dobr k a zbran, dobr jdlo a pit. Z nutnch duchovnch hodnot neustle zdrazovan est, vrnost, ptelstv a vra, e se s bo pomoc nakonec dostav ve, co tento idel ivota vytv. Piln, poctiv a krsn m bt v jejich pedstav ena. Vrnost vtinou nepedpokldaj, patrn pamtlivi vlastnch zkuenost: Pn Bh tstm vldne, msto panny Sybilly Eliku d mn, douf Divi Henikar a jin se posmv pedstav, e by mu a ena byli v manelstv jedno tlo: Kdyby to tak bylo, jak lidi povdaj, e mu a ena jedno tlo maj, i pro pak mu neuje, kdy mu jin enu confertruje? pt se Jan astolar Dlouhovesk.40 Nakonec je patrn spolehlivj dt pednost majetku i ped krsou a urozenost, protoe urozenost, krsa, umn, za nic nestoj, kdy penz nen a ensk lsce, pansk pzni, aprlovmu poas, kartm a kostkm se stejn ned vit.41 Nejjistj je neenit se, jak nabd i npis na poetnm groi
38 39

Tamt, III, f. 93, zpis z roku 1628. Tamt, V, f. 10, zpis z pamtnku hrabte Augustina de Bois z 19. 6. 1672. 40 Tamt, b. . 1166, f. 191. 41 Tamt, b. . 12, II A 10, f. 96. 63

Djiny populanho mylen v eskch zemch jchymovskho mincmistra Georga Geizkhoflera z roku 1577, ale i tento pn se nakonec podvolil zvyklosti.42 Starosti o to, zda je populace mnoho i mlo, si lechtici, alespo v tomto druhu psemnch pamtek, nepipoutj. Vlku a mor konstatuj mezi hrozbami, ktermi Bh trest bujn lidstvo, v jednom ppad se mor pivolv na hlavu licomrnka, kter do o chvl a po stran pomlouv. Obrazov doprovod dotv toto zajmav, i kdy znan jednostrann zrcadlo doby. III.4. Prvn pedpisy a populace. Teorie a praxe. Kontracepce, potraty, vrady novorozeat Otzkou, jak se vypodalo trestn prvo s problematikou manelstv, pedmanelskho sexulnho ivota a s populan reprodukc v manelstv i mimo n, se zabvala prvn historie. Zvykov prvo se jen zvolna pizpsobovalo ustanovenm prva zaznamenanho a shrnutho v zkonky, v tom se neliila situace u ns od pomr v zpadn Evrop, kam nae zem svm kulturn-historickm vvojem nleely. Zcela samostatnou kapitolu tvo vvoj mstskho prva. Omezenou prvn zpsobilost eny nejlpe vystihuje nesvoboda uzavt satek proti vli rodi nebo pbuznch. Kniha Tovaovsk ze druh poloviny 15. stolet hovo nejen o ztrt vna, ale o pomst podle obyeje v zemi. Jak druh pomsty, nerozvd ani Kniha Drnovsk, ale mohl to bt i trest smrti.43 Prva zemsk esk Ondeje z Dub mluv pouze o ztrt vna podle starho prva. Svolen matky nestailo k tomu, aby se neposlun dcera vyhnula trestu. Vslovn o tom pe Kniha Tovaovsk v kapitole 163: Aby kter dveka sama se vdala bez otcovy nebo nebo jinch pietel vuole, by pak i mateina vuole v tom byla. Stejn tak Obnoven zzen zemsk zakazuje vdt se proti vli otce nebo porunka a nazv takov jednn neslunm pestoupenm, kter je nutno trestat. Trest pozdji nejastji znamenal ztrtu vna a ddickho prva; neuposlechnut se povaovalo za urku rodiny a sourozenci se zhusta ochotn zkali takov ern ovce, protoe vce ddili. Jen urozen dvky se mohly odvolat ke krli a toto prvo jim zaruoval ji Majestas Carolina (lnek 127) i Zemsk zzen vladislavsk (l. VI, 492). Neudritelnost psnho poadavku otcovskho souhlasu vedla v pozdjm Obnovenm zzen zemskm k zsahu do bezvhradn otcovsk autority. Hroz se v nm naopak trestem rodim, kte
42

Htte dich, Nar, nimm kein Weib! (stez se, blzne, nee se!) POLVKA, E. 2003: esk poetn groe, etony, kovov znmky. Praha, esk numismatick spolenost, s. 42. 43 Kniha Tovaovsk, Brno 1868. Kniha Drnovsk, Brno 1868. Ed. BRANDL, V. 64

III. Populan mylen v pedblohorskch echch by chtli nsilm nutit dt k manelstv a vyhrazuje panovnkovi prvo rozhodnout o nroku na vno.44 Vdova mla trochu vhodnj postaven ne svobodn ena jak v rozhodovn o dalm satku tak o svm majetku. Sloit majetkoprvn vztahy v bvalm i nslednm manelstv inily ale tuto svobodu dost pochybnou, jak dokld historie. Krom toho byly vdovy znevhodnny v monostech uzavt dal satek po mrt partnera mnohem vce ne vdovci: Zatmco vdovci se enili velmi brzy po ovdovn (vtinou i kvli osielm dtem) a to se enami mnohem mladmi, vdovy s dtmi nalzaly pleitost k novmu satku obtnji nebo ji nenalezly vbec. Vjimkou byly zmon vdovy, tam pak mnoho nezleelo ani na jejich vku. Zachovat panenstv do satku byla povinnost i vi rodin: Pi dokzanm poruen cti ztrcela dvka i v tomto ppad nrok na vno i ddick prva, co bylo pece jen milosrdnj ne pvodn ztrta hrdla pro ni a pro svdce. Osoit z pestupku bylo jist snadn a prvn dy vnuj znanou pozornost zjitn poctivosti. Podle Vehrdova sepsn prv se takov ohledn provdlo v soukrom, povenmi poctivmi enami. Kdy se zprva ukzala mylnou, panna se opatila poctivost a iitel nepravdy byli potrestni pokutou nebo vzenm.45 Velmi psn se odedvna trestalo znsilnn, v pozdjch pramenech rozlien na defloratio virginis a opressio mulieris. ena ovem musela kiet a volat o pomoc, o tomto pn mli bt vyslechnuti soused. Zkonky pamatovaly na situaci, kdy se in odehrl na odlehlm mst. V takovm ppad bylo nutn hned po inu si stovat lidem, ukzat stopy po obran a staila vpov tchto svdk pod psahou.46 Prvn pedpisy se zabvaly i urenm zletilosti, nikoliv v souvislosti se satkovm vkem, ale s majetkoprvnmi zleitostmi. Viktorin Kornel ze Vehrd v pasi o uren dosplosti rozliuje lta pirozen a krlem dan. Nespolhalo se na vrok rodi pro monost chybnho daje nebo myslnho zkreslen pi udvn zletilosti sirotk. Sekundrn pohlavn znaky byly dlouho urujc pi posuzovn zletilosti: u chlapc ochlupen ohanb, nejen vous, kter me chybt i na brad, u dvek se zmiuje jen vvin prs. Stranou kupodivu zstv menstruace, kter jako kriterium zletilosti nen uvdna nikde. Ani tak
44 45

MAL, K. 1979: Trestn prvo v echch v 15. 16. stolet. Praha, UK, 262 s. M. Viktorina ze Vehrd O prvch zem esk knihy devatery. Ed. JIREEK, H. Praha Vehrd 1874, s. 310. 46 Prva mstsk Krlovstv eskho a markrabstv moravskho od M. Pavla Krystyana z Koldna, ed. JIREEK, J., Praha, Vehrd 1876, 5. vyd. MXXIX a MXXX-MXXXI hovo o stt meem, stejn psn ustanoven obsahoval ji Majestas Carolina, lnek 38 a 83. 65

Djiny populanho mylen v eskch zemch nebylo jednoty: zatmco Kornel ze Vehrd pot zletilost u hoch od 12 a dvek od 14 let, pozdj Koldnova prva posunuj tuto hranici na 15 let pro dvku, na 18 let pro mue.47 Nejpodrobnj pase, tkajc se manelskch vztah, sexulnho ivota a jeho nsledk maj prv tato mstsk prva M. Pavla Kristina z Koldna, jejich prvn vydn pochz z roku 1581, ale pijet se datuje teprve od roku 1600 po celm krlovstv. Jsou vrazn propopulan: zdrazuj vznam manelstv pro spolenost, nad nm maj dret ochrannou ruku nejen prvo, ale kad msto, kad obec. By uznvaj, e by manelstv mla bt svobodn, mezi vemi lidmi, bez veho pinucen, jednm dechem stanov, aby byla uzavrna jen se souhlasem rodi, porunk nebo jinch osob, pod jejichto ochranou, sprvou nebo moc by byli ti, kte chtj v n vstoupiti. Jako dvod se uvd, e manelstv uzavran svvoln se zdka kdy vyda a ostatn Bh tomu chce, aby se dti dily vl rodi.48 Zevrubnji ne ostatn zkonky se zabv zakrytm hanby, jestlie pedmanelsk styk nezstal bez nsledk. Prvo oznait milence psluelo podle Koldna jedin pannm i vdovm, kter se do t doby chovaly poctiv. Jestlie obvinn nemohl psahat, e s nimi neml styk, byl povinen vzt si ji za manelku i kdy se do t doby zdrhal. enat byl trestn za cizolostv stejn jako ena, kter se s nm dopustila smilstva. Takov zpsob zjiovn paternity nesl ovem znan riziko pro odprkyni: sloit psahu znamenalo zrove oitn jmenovanho a rameno prva dolehlo pouze na enu, kter pitilo jet kiv obvinn. Jist se nedalo spolhat na to, e hrza z hchu kivopsenictv u kadho peme hrzu ped nevtanm otcovstvm a zvazky. Zvykov prvo se dalo jen obtn smit s psanm v tak zakoennm nroku oklamanho manela i otce sveden dcery na beztrestn zabit svdce. Vztahovalo se dokonce i na beztrestn usmrcen dcery i manelky, pistien pi cizolostv, jen ponkud omezen povinnost pivolat svdky, kte by takovou nelechetnost dosvdili. Marn byla vechna smrn kzn o odpoutn vinkm, kdy rameno svtsk spravedlnosti tuto brutalitu prvn podporovalo. Mordy byly ostatn na dennm podku a Koldnv zkonk pesn rozliuje mezi vradou a zabitm. Trestal se i zl mysl pi nedokonan vrad, nabdn k n nebo spoluast na n. Historick sociolingvistika dokld bohatou klu vraz pro pojem vraha a lid, nettcch se zabjen i kladn vrady. Rozvod byl v pln shod s katolickou crkevn .doktrnou neprovediteln a neppustn. Zkon pipoutl nanejv odchod doasn a to z velmi
47 48

VIKTORIN ZE VEHRD, V, 45, s. 253-254 edice, Koldnova prva, s. 511 edice. Ttamt, s. 101.

66

III. Populan mylen v pedblohorskch echch zvanch dvod, lapidrn zahrnutch pod pojem nekesansk zachzen. Jestlie pot ila ena u ptel nebo v bval rodin poctiv, neztrcela nrok na svj podl majetku, ponvad j manel nemrnm trestnm k tomu (odchodu) pinu dal.49 Majetkoprvnch nrok pozbyla, jestlie odela od manela bez zvanch pin, odmtla opatrovat jej v nemoci, hanobila jeho povst, s jinmi hodovala a nocovala mimo dm, chovala se nepoctiv a pidrovala se nednch lid. Rozlien lid na dn to jest zachoval a nedn se objevuje jet v souvislosti s vbrem partner. Jin oddl tohoto zkonku (1052) pmo doporuuje vylouen osob neuitench, mezi n pot stupky, tverky, bubenky, pitce, idy, rasy, biice, kejkle, ebrky a jim podobn. Mstu a kad obci mus zleet na sloen, nejen na potu obyvatelstva, tak, aby se zaplovaly jen lidmi lechetnmi a dobe zachovalmi. Nikdo neme podle Koldna tmto vyvrencm na okraji spolenosti brnit, aby se enili a vdvali, ale jen mezi sebou, nemaj se msit s ostatnmi. Pestr spolenost nelechetnch druin se skldala krom lid na pokraji zkona nebo pmo v konfliktu s nm i z potulnch part seznnch dlnk. Patili sem i lid pobhl, kte se z nedostatku pracovn pleitosti snadno ocitali ve spolenosti povale, lek, nsilnk a poklada neboli podvodnk. Pi pomrn volnosti pohybu, vt, ne se dosud soudilo, a dost velkm aknm rdiu band sktala koncentrace takovch lid ve mstech i jejich migran pohyby po venkov samy o sob nebezpe. Od policejnch opaten, smujcch od poloviny 16. stolet hlavn proti krdem a banditismu, bylo teba pejt i ke sthn nezamstnan chudiny a od osmdestch let 16. stolet se problmem pauperismu zan zabvat i literatura (Hossius, Kyrmezer, Lomnick z Bude a ada anonymnch autor). Nepekraujc rmec pedchozho bnho stedovkho moralizovn, kter hledalo hlavn piny bdy u sti obyvatelstva v lenosti a rozmailosti, v nechuti pracovat, i kdyby co na prci mli. Takovch lid se najde dost v kad spolenosti a v kad dob. Nejdle jde voln peklad spisku francouzskho teologa Ondeje Hyperia, vydan v roce 1592 Veleslavnem, v nm se objevuje nvrh na vyuit pracovn sly ebrk a tulk ve vrob, zejmna textiln, a jejich donucen k prci.50
49 50

Tamt, oddl CXLV, s. 105 edice. PETR, J. 1964: Poddan lid v echch na prahu ticetilet vlky. Praha, s. 224-240. MAUR, E. 1974: Populan teorie a populan politika v eskch zemch za feudalismu. In: Demografie 16, . 2, s. 137. Postupn vypracovn systmu, jak oddlit ebrky a tulky od spolenosti, popsal pro zpadn Evropu nejpodrobnji M. FOUCAULT, zejmna v prci Histoire de la folie a lage classique, z n erp dal ze zpadoevropskch autor DELUMEAU, Jean 1999: Strach na Zpad ve 14. -18. stolet. Dl II. Obleen obec, s. 271275. Koncem 16. stolet existoval v Amsterdamu ji Spinhuys (dm, kde se tk), 67

Djiny populanho mylen v eskch zemch I v policejnch opatench se stetal zjem panovnka a snm, kter chtly v prvn ad zajistit bezpenost v zemi, se zjmem podnikatel (a u man nebo majitel panstv), pro kter byla stl rezerva seznnch dlnk nezbytnost. Snahy o praktick zsahy proti rstu pauperismu se odrej v poddanskch dech a instrukcch, brncch eledi uzavt satek ped odslouenm povinnch let. Hlavnm elem bylo zajistit dostaten poet pracovnch sil pro pansk dvory, ale dodret i nepsanou zsadu, ppustnou ostatn i v homiletice, e satek nen mon uzavt bez pedchozho zajitn existennho minima. Do konce 17. stolet vak nesoulad mezi populanm rstem a rstem ekonomickm se neprojevoval v eskch zemch natolik vrazn, aby njak ovlivnil populan mylen. Nebyly zde podmnky pro vznik otevenho antipopulacionismu v podob, jakou j vtiskl nap. v Itlii Giovanni Botero, nejvraznj z pedchdc Roberta Malthuse. Znmky relativnho pelidnn byly tak nepatrn, e nedaly vyrst obavm, podobnm vln populanho pesimismu v Anglii z obdob vrcholn renesance. Rozvjela se dv velmi vnosn odvtv zemdlsk vroby obilnstv, schopn zsobit vlastn zemi a pebytky vyvet po Labi a Dunaji, a pivovarnictv. Zbon vroba velkostatk se orientovala hlavn na udren poptvky na vnitnm trhu. echy byly nejen zem obilnou, ale i zem, kde kvetla emesla a obchod. Prvn pedpisy znamenaj nicmn jen normy, kterch bylo mon se dovolvat a respektovat je i poruovat. O tom, jak vyhlela praxe, ns informuj jin prameny, z nich pracn vytvme pedstavu o kadodennm ivot. Neodbytn vyvstv otzka, zda po cel tzv. pedstatistick obdob existovala skuten nim neregulovan plodnost u vtiny obyvatelstva, jak dalece byla znm a rozen abortiva, jak asto dochzelo k zmrn vyvolanm (indukovanm) potratm a zabjen nevtanch plod. Souasn svtov pehledy djin antikoncepce, s vjimkou star prce anglickho lkae Normana Himese, se zabvaj pedevm djinami crkevn politiky vi kontracepci, opraj se o soudobou homiletiku, literu oficiln platnch crkevnch knon a dk zmnky v necrkevn literrn tvorb, lkask prce, pokud se dotkaj tto tmatiky. Zabvala jsem se problmem ve studii, v n jsem shrnula i dosud mlo vyuit prameny, jakmi jsou pro nae zem knihy trpnho prva, lkask literatura a soudob kzn.51 Sledovn
pedobraz praskho Spinnhausu, kter soustedil prce schopn ebrky a tulky v budov na Rejditi tm o dv stalet pozdji. Zrove vznikaly v Evrop i veobecn nemocnice, uren k internaci invalidn a nemocn chudiny. 51 UBRTOV, A. 1990: Kontracepce, aborty a infanticidia v pramenech pedstatistickho obdob. In: Historick demografie 15, s. 3-46. 68

III. Populan mylen v pedblohorskch echch meziporodnch interval, by je ji umouje excerpce matrinch zznam, nepovauji za zcela prkazn z prostho dvodu: na neobvyklch intervalech mezi jednotlivmi porody se mohly podlet i okolnosti, kter nelze pesn zj istit (amenorrhoea v dob podvivy, nelen znty rodidel, pohlavn choroby i zcela prozaick vlivy jako bylo odlouen en od mu v obdob astch vlek a nepokoj v zemi). Dola jsem k zvru, e krom koitu interruptu jako nejastji pouvan kontraceptivn metody byla znm a bn praktikovan cel ada zpsob, jak zabrnit poet a nebyly dk ppady potrat, vyvolan rostlinnmi abortivy spolu s mechanickmi prostedky. I kdy se v lkaskch zprvch a v herbch uvd pedevm ada bylin, kter brn samovolnmu potratu, vdlo se o opanch incch a mocn schopnosti nkterch bylin vypudit plod i s lkem (oanka vt, saturejka, bobulky tisu a nejrozenj ze vech jalovec ili chvojka kltersk). Z vslechovch knih a z knih mstskho prva zjiujeme jmna en, kter se specializovaly na provdn potrat, vtinou s pomoc npoj (trak, obsahujcch krom svaenho ervenho vna prv tyto byliny), ale i mechanickmi prostedky. Nejastji to byly eny, pomhajc pi porodech a samy porodn bby (bby pupkoezn). ada pokus vyla najevo proto, e lk byl podn pozd a dolo k pedasnmu porodu u vyvinutho plodu, nebo nebyl dost inn a nkdo vyzradil pokus o zabit novorozente i dokonan usmrcen. Sestavit statistiku tchto delikt je obtn, pesto dala vybran sonda do pramen pinejmenm pedstavu o tom, jak nejastji k podobnm ppadm dochzelo a jak se prvn pedpisy odrazily v bnm ivot. Vztah veejnosti k jakmkoli zbranm poet byl dn veejnm mnnm, po stalet zpracovvanm crkevn doktrnou, je vtiskovala pee smrtelnho hchu podobnmu ponn. Pesto k tmto zbranm dochzelo bn a zd se, e ve vech spoleenskch kruzch, jak dokazuj prameny. Dochzelo k nim navzdory neskuten krutm trestm i napomnn s kazatelen a tuto krutost postihu zmnilo teprve pozdn 18. stolet, kdy mylenka pedchzen deliktm postupn vtzila nad penalizac jako innj prostedek. Tresty se odliovaly podle oblast; v dob, kdy se na jednom panstv i za pokus o vyhnn plodu a neprokzan usmrcen novorozente trestalo zahrabnm za iva a probit srdce klem, jinde se vrchnost rozhodla k mrnjmu trestu: vyplen cejchu a vyhnn z panstv. I takov postih znamenal krom zohaven existenn znemonn trestan eny. Smilstvo a cizolostv se trestalo podmnnm trestem smrti a pokud nebylo spojeno s infanticidiem i bigami, v praxi to pevn znamenalo vymrskn a vypovzen, pro mue nezdka jen pokutu.52
52

FRANCEK, J. 1993: Chlumeck hrdeln pbhy, 62-65. 69

Djiny populanho mylen v eskch zemch Krutost postih za potraty, v niem neodliench od jakchkoliv pokus o n i napomhn k nim, mly odstrait. Na druh stran spoleensk degradace svobodnch matek i vdov, kter se staly matkami, ztrta zamstnn po othotnn, pmo k takovm pokusm vybzely. Samotn strach z krutho potrestn otcem vedl mnoh dve k zatajovn thotenstv do posledn chvle nebo k zabit novorozence, jak o tom svd nejeden zpis. Strach ze spoleenskho opovren pemhal i hrzu ped pekelnmi zhrobnmi tresty: Domnvala sem se, e mi bude leheji hch smrtelnej na dui nsti, neli svtskou hanbu na rukou, vyznala jedna z mnoha odsouzench. Zahuben nedn nabytho plodu, jm se rozuml jak umle vyvolan potrat tak zabit novorozence, se trestalo sttm, zahrabnm a probitm srdce klem. Vrada thotn eny se pokldala za zvl odsouzenhodnou.53 Trestna byla tm vdy jen ena, nikoliv jej milenec, pokud se mu nedo kzalo znsilnn, spoluast i ast na vyvoln potratu nebo na zabit novo rozence. I tenkrt vak dvoj rameno spravedlnosti bralo ohled na spoleensk postaven mue: zmon lovk s mocnm pmluvcem pomrn snadno vyvzl bez trestu a peliv se utajila spojitost mezi nm a ponnm eny. V jimen se setkme s ppady, kdy takov pmluva pomohla zmrnit krut trest poddanskho dvete s ohledem na postaven jejho otce. Stejn tak tomu bylo v ppadech napomhn k potratu, jestlie tato zkuen ena psobila i v domcnostech lid vzcnch, vyho i niho stavu. Nepomrn lpe se asi da ilo utajit aborty v kruzch svobodnho manstva a lechty, ostatn lpe po uench o zpsobech, jak se nevtanmu thotenstv vyhnout ani by ena muse la sahat k podobnmu vchodisku. Za pklad me poslouit podrobn vpo v mladho kove Jika Wagnera, kter se stal, trochu z donucen, milencem Eliky Kateiny Smiick. Oba dobe znali, jak a m zabrnit othotnn.54 Mnoho indukovanch potrat v prvnch mscch thotenstv se pitalo poruchm menstruace, stejn jako samovoln potraty. Poruchy msnh o bhu byly bn a nepmo o tom svd i mnostv prostedk, citovanch v lkask literatue, k jeho nprav.
53 54

Tamt, s. 55-56. Archiv Nrodnho muzea, fond H-51, Smiit, vpov z 19. 10. 1619 o udlosti z roku 1608. Wagner vypovd, e semene muskho nevpoutl do jejho ivota, tamt i popis, jak si ponala mlad Smiick. Podrobn u M. KOLDINSK 2004: Kadodennost renesannho aristokrata. Praha-Litomyl, s. 130-132. Podstatn sti archivnho pramene byly vydny v roce 1993 (FRANCEK, J.: Elika Kateina Smiick a pbh jej lsky. In: Vchodoesk sbornk historick, 3, s. 290-291. Edith ENNENOV (2001: eny ve stedovku, s. 107) s odvolnm na prci S. SHARAH (1983: The fourth Estate. A History of Women in the Middle Ages, London-New York, s. 116 n.) pipout, e k ochran ped poetm dochzelo, nikoli vak ve velk me.

70

III. Populan mylen v pedblohorskch echch Rozen alkoholismus mezi mui a enami mohl mt (a patrn i ml) vliv na vskyt malformac a napomhal i sexulnmu styku bez zbran mnoho obvinnch se obhajuje tm, e jednali v podnapilm stavu. Znsilnn nezletilch se trestalo sttm provinilce, zvl krut se trestala sodomie (soulo se zvaty), pro n byl uplen nejen vink, ale i zve. V Diviov byl za takov delikt vynesen rozsudek ukrcen a uplen jet v roce 1706, v Bystrm u Poliky v roce 1711. Velmi podrobn vet provinn obsahuje pro toto obdob kniha imona Lomnickho z Bude Kupidova stela z roku 1590. Potvrzuje jen to, co se rozborem jinch pramen podailo doloit. Vme i o pokusu vrchnosti (v tomto ppad Vilma z Romberka) zabrnit potratm a zabjen novorozeat poniujcmi tvrtletnmi prohldkami dvat a vdov, kter se dostaly do e. Mravnostn komise, kter podobnm, lid skou dstojnost urejcm zpsobem zasahovaly do intimnho soukrom en, znme ze zmnek v mstskch knihch a v poddanskch dech teprve z poblohorskho obdob. Nazen Vilma z Romberka, kter uvd J. Pnek, pochz z druh poloviny 16. stolet.55 Nad veejnou mravnost bdli i konel Josef Macek uvd jako praskou specialitu kontroly dnho span,56 kter mly zamezit vekermu cizoloen; k podobnm pokusm ovlivnit mravopoestnost obyvatel preventivnmi zsahy do soukrom dochzelo i jinde ne jen v Praze. V nejmasovjm mtku to byla un zpov, odmtan kdysi husity a radiklnmi reformtory dokonce odsuzovan ve stejn rovin zlodu, jakm je svatokupectv. Jejm prosted 55

Ponvad mnoho nedv jest mezi lidmi, takov, e mnoh dveky a vdovy dopustc se nedu a obteny jsou, a potom potracuj dti a hub je tejn, proto Jeho Milosti pn poruen, aby rycht kad to opatil, aby kadho tvrt lta pi suchch dnech vecky dveky a dvky bvaly skrze rozumn eny opatrovny (tj. prohleny), jest-li kter thotna. Cit. PNEK, J. 1988: Posledn Romberkov, Praha, Panorama, s. 56. O zintenzivnn pozornosti, vnovan enm, kter othotnly a potratily, poppad se dopustily infanticidia, pe M. Koldinsk v souvislosti s fenomenem tzv. socilnho ukzovn (KOLDINSK, M. 2003: Norma nebo idel? Obraz vrchnost a poddanch ve svtle vrchnostenskch instrukc 16. a potku 17. stolet. In: Historik zapomenutch djin. Sbornk pspvk, vnovanch prof dr. Eduardu Maurovi. Praha, Libri, s. 189-196). V obecn rovin se tmto druhem kriminality zabval R. VAN DLMEN 1991: Frauen vor Gericht. Kindsmord in den frhen Neuzeit, Frankfurt a. Main. Problm infanticidia v tradin a ran novovk spolenosti, vvojem trestnho systmu a hierarchie trestnch in podrobn rozebrala Daniela TINKOV 2004: Hch, zloin, lenstv v ase odkouzlovn svta. Praha, Argo, s. 310 n. Tam i poetn novj literatura. O antikoncepnch praktikch a provdn potrat nepochybuje Thomas KRZENCK: Manka. In: NODL, M. MAHEL, F. 2002: lovk eskho stedovku, s. 416. Dkazy shledv prv v homiletice. 56 MACEK J. 2001: 93. 71

Djiny populanho mylen v eskch zemch nictvm pronikali zpovdnci i do nejintimnjch strnek lidskho ivota a vykonvali funkci veejnho dozorce, pedpisujcho dokonce sprvn a jedin ppustn polohy pi souloi. Vzdor vekerm snahm meme v te dob pozorovat nap. jist uvolnn dozoru nad uzavrnm manelstv a skldn manelskho slibu jen ped svdky, dodaten posvcenho v kostele, vc, do t doby nemyslitelnou. Stl dozor a ptrn po kacskch naruitelch zavedench praktik a ideologick istoty ovem nepolevoval, by nkte dnen odbornci (J. Delumeau, Jean-Claude Bologne) pipoutj, e pli napjat pruina povolila a po roce 1650 ztratily ob nboensk reformace dech a tak si od t doby mohly dovolit jen pomalej postup.57 J. C. Bologne podrobn popsal situaci po vydn povstnho dekretu o satkov reform, nazvanho podle vodnho slova Tametsi (zatmco), kterm prohlsil Tridentsk koncil 11. 11. 1563 za neplatn satky, uzaven bez ptomnosti fare z pslun farnosti i jm povenho knze a dvou a t svdk. Vylil obte, kter vyvstaly jet ped jeho vyhlenm (vce ne tvrtina astnk snmu se postavila proti nmu) a ani svtsk moc v jednotlivch zemch nepijala rozhodnut koncilu bez vhrad a pokus o pravu satkovch pomr vlastnmi nazenmi a edikty. 58 Zmnn Tridentsk koncil deklaroval ale i jinou dleitou povinnost: zapsat satek do matriky, kter pozdji me slouit jako dkaz. Uen o konsensualismu, podle nho je jedinou podstatou satku s pedmtem svtosti oboustrann souhlas, petrvalo a do nov doby, pestoe Iridentsk koncil zavedl jako podmnku ptomnost knze. Ten je pouze privilegovanm svdkem, nikoliv oddvajcm far u neodevzdv enu, ale spojuje oba (coniungo), pe J. C. Bologne.59 Stejn tak uzavrn satk mezi pslunky lechty rznch vyznn povauje Josef Macek za doklad praktick snenlivosti, sice vynucen pomry, nicmn existujc. Ani rozdlnost vyznn tedy nebrnila, alespo v tchto spoleenskch kruzch, uzaven satku a plozen dt. Pes praktiky, clen k zbranm othotnn a po dokonan potraty a nepli dk infanticidia je mon ci, e hrnem byla u vtiny obyvatelstva plodnost neregulovan, lpe eeno nespn regulovan. Snaha njakm zpsobem ji ovlivnit byla ovem velice iv a stle aktuln, stejn jako v pedchozch etapch vvoje, o nich byla e.

57 58

DELUMEAU, J. 1999: Strach na Zpad ve 14.-18.stolet, s. 276. BOLOGNE, J.-C. 1997: Svatby. Djiny svatebnch obad na Zpad, s. 171-177. 59 BOLOGNE, J. C. 1997: Svatby..., s.98-99. 72

IV. Populan mylen poblohorskho obdob

IV. l. Pedpoklady populanho rstu. Odhady potu obyvatelstva Pijmme-li v tomto nstinu rok 1620 jako chronologick pedl, chpeme jej pouze jako pedl zsadnho vznamu v politick, hospodsk a sociln oblasti, ne jako zvrat ve vvoji populanho mylen. Jeden jeho smr, siln ovlivnn reformac, se rozvjel a petrvval a byl v jistm smru zavren Komenskm v jeho pokusu o veobecnj pohled na populan problmy. Populan mylen zpadnjch st Evropy bylo v tto dob ji siln ovlivnno merkantilistickm pojetm lohy populace, Komensk se dostal do tsn blz kosti tohoto chpn a od nj pokraovala pronatalitn linie dle, rozvjena v pracch merkantilist na vdesk i prask kole. Druh smr, s nm se setkvme v protireforman homiletice, byl ji v pedchozm obdob rezervovanj pi hodnocen lidsk reprodukce, mn vnmav k monostem, jak podpoit populan rst z vnitnch zdroj, znan fatalistick v posouzen zdrav a nemoci, ale ani ten nebyl vysloven antipopulacionistick. Bylo by tak nelogick oekvat njak hlasy proti poetnmu rstu obyvatelstva v dob, je pineslo citeln oslaben populace, kter se svmi dsledky promtalo do ptch destilet. Tebae panuj dosud rozpaky nad hodnocenm populanch ztrt, kter pineslo cel poblohorsk obdob a ticetilet vlka, dv skutenosti jsou nepopirateln: dsledky vlench akc (a ji pm nebo nepm) vrazn zhorily na as podmnky pro reprodukci. Druhm zdrojem bezprostednch ztrt byla nucen emigrace, jej odhady rovn postrdaj spolehliv zklad. Jako kad hromadn emigrace z ideologickch dvod znamenala i tato nejen poetn ztrty, ale i kody na kvalit populace. Odchzej toti lid aktivn, s nekonformnmi nzory, vtinou v produktivnm vku, odhodlan riskovat svzele a obte, kter s sebou nese emigrace jakhokoliv druhu. Ona mn aktivn, jinak motivovan menina, jakou kad emigran proud vdy strhv, nemn nic na tomto zkladnm faktu.

73

Djiny populanho mylen v eskch zemch Vlka zvtila zsobovac problmy mstskho a venkovskho obyvatel stva. Bn prvodn jevy vlench akc jako je hlad, podviva, zhoren hygienickch pomr, byly vdy ivnou pdou pro epidemie, jejich en znsobuj migran pohyby; zachvacovaly pedevm msta podl komunikac. Historick literatura, vnovan eskm zemm v 17. stolet, dlouho zveliovala nsledky vlench ztrt, co sten souviselo s pecennm lidnatosti zem ped ticetiletou vlkou.1 Soudob historiografie smuje ke stzlivjm odhadm v obou smrech. I tak je slo, udvajc rozdl mezi odhadem pedvlenho a povlenho stavu pomrn vysok: pro echy pedstavuje hodnotu 250-400 tisc, asi 150 tisc pro Moravu a vce ne 500 tisc pro Slezsko, celkov tedy 900 tisc a 1 450 tisc pro historick zem krlovstv. Dleitj ne prost snen poetnho stavu populace je dopad takovch zmn na ekonomiku zem (pracovn sly a odbyt) a bezprostedn i zprosted kovan odraz populanch zmn v sociln a vkov struktue obyvatelstva. Populan ztrty, zpsoben vlkou, se pirozenm prstkem a imigrac vyrovnaly a po nkolika destiletch a teprve ped koncem stolet pevil poet obyvatel stav, kter pedpokldaj historikov ped Blou Horou. Prmrn poet obyvatel na kilometr tveren poklesl podle tchto dohad po vlce na 21-22 osob proti 29-30 osobm pedpokldanho pedvlenho stavu.2 Na zklad soupisu obyvatel podle vry z roku 1651 a daj bern ruly z roku 1654 dospl Otto Placht k odhadu 930 000 obyvatel ech, kter extrapolac daj zpovdnch seznam prask diecze z let 1671-1725 rektifikoval na cca l milion obyvatel. K roku 1722 odhadoval F. Gabriel lidnatost ech na zhruba 1 580 000 osob, O. Placht na 1 815 000.3 Nepetrit populan rst od sedmdestch let 17. stolet do dvactch let 18. stolet ukazuj podle Plachta zejmna zpovdn seznamy prask arcidiecze. I pes odlin interpretace pramen a diskuse o jejich vrohodnosti se historikov demografie shoduj v tom, e populan rst byl plynul, naruen v tomto obdob jen dvma vtmi morovmi epidemiemi z let 1680 a 1713 a 1714, obdob druh poloviny 17. stolet je u dobou dynamickho populanho rstu. Ukzalo se, e populan problm 17. stolet nen mono redukovat jen na
1

Odhady shrnuje MAUR, E. 1972: Populan vvoj eskch komornch panstv po vlce ticetilet. In: AUC Phil. et. hist. 3, s. 11, dle t 1974: Merkantilistick populacionismus a kritika feudalismu. In: eskoslovensk asopis historick 32, . 6, s. 850, MAUR, E. 1971: Problmy demografick struktury ech v polovin 17. stolet. In: eskoslovensk asopis historick 19, . 6, s. 839-870. 2 Pehled djin eskoslovenska, Praha Academia, I/2, s. 190. 3 Dlouhodob populan trendy na zem SR (pedstatistick obdob). Acta demographica IV, Praha, VSEI a SDS, 1981, s. 19. 74

IV. Populan mylen poblohorskho obdob poet oputnch usedlost (poustek) a poet robotnch sil, kter mlo feudln hospodstv k dispozici. V pevn zemdlskch echch znamenalo snen poptvky po zemdlskch produktech pokles jejich cen ve srovnn s cenami emeslnch vrobk a zejmna s rovn mezd. To mlo za nsledek snen rentability zemdlsk vroby, ktermu sice mohl elit velkostatek roziovnm robotn prce, ale tko se s nm mohl vyrovnat poddan. Situace se velmi liila na jednotlivch panstvch a roli zde hrl nejen po pulan pohyb, ale pedevm sociln a vkov skladba obyvatelstva. Podrobnou demografickou analzu situace na eskch komornch panstvch ve druh polo vin 17. stolet podal Eduard Maur. Jeho rozbor, odpovdajc poadavkm re prezentativnosti, pinesl mnoho cennch poznatk, kter dovoluj urit zeveobecnn. Pedevm je to konstatovn neplatnosti poustka = neobydlen dm, kter jej vedla k porovnn daj bern ruly s daji jinch pramen, zejmna s daji soupisu podle vry z roku 1651. Maur sleduje dva zkladn okruhy: stav lidskho potencilu, s nm mohl potat feudln velkostatek pi povlen obnov, dle vvoj ve druh polovin 17. stolet, kdy dochz k populanmu vzestupu. Ten se pak stv nejen obnovou populace, zdecimovan vlkou, ale i nstupem k dalmu populanmu rstu v 18. stolet. I kdy se vlen udlosti v letech 1620-1630 penesly mimo esk zem, zem nadle trpla prchody vojsk, kontribucemi a rekatolizanm ntlakem, ped nm prchali i poddan, zejmna z phraninch oblast. Souvislost populanho bytku s vojenskmi akcemi dobe ukazuje situace v Polab, zvlt na brandskm, podbradskm a kolnskm panstv, kam smovala vojensk ofenzva nkolika taen. Hlavn podl na bytku obyvatelstva mla zven mrtnost, doprovzen patrn i snenou porodnost a emigrac do zahrani. Nevysliteln, ale bezpochyby znan migrace pesouvaly obyvatelstvo do kraj mn postiench plennm. Morov epidemie tchto let (hlavn 1624 1626, 1631-1635 a 1648-1649) souvisely s epidemiemi v sousednch zemch a na jejich en se podlely armdy v oblastech hlavnch tah a cest. Panstv, kter se bhem vlky vylidnila, byla znovu osdlovna, nejprve pust chalupy, pozdji i velk statky, jejich obnova vyadovala vce nklad a pracovnch sil. Tam, kde pevaovaly velk statky, bylo i vce pleitost k obiv pro ele a podruhy. Pesto, jak dokumentuje Maur, vtina hospod v rodnm Polab se snaila obejt se bez nich a zamstnvala sv odrostlej dti. Zajistit dostaten poet eledi pro pansk hospodaen mlo tzv. stavn sirotk, kter se tkalo i vech dt poddanch, pokud je rodie doma nepotebovali. eledn sluba se stvala hlavnm zamstnnm nejen pro sirotky, jich bylo v povlench dobch dost, ale i pro dti podruh a sourozence mladch hospod, kte se nemohli zakoupit na nov usedlosti. st mladch lid
75

Djiny populanho mylen v eskch zemch odchzela za slubou do mst a to pevn eny, jejich podl zvyoval feminizaci mstsk populace.4 Odlin spoleensk struktura mst a venkova a mstn rozdly se projevovaly i v odlin struktue podle vku a pohlav. Npadnm znakem populace komornch panstv v polovin 17. stolet byla jasn poetn pevaha en, zvlt ve mstech. Vysok feminita se ale neprojevovala ve vech vkovch skupi nch, nejvce ve vku 15-19 a 25-29 let, tedy v nejvhodnjm reproduknm vku. Ve vku 40-49 a na vjimky ji pevaovali mui a ve skupin nad 50 let, pekraujc reprodukn obdob, byly eny ji v menin (dnes je tomu naopak!). E. Maur souhlas s nmeckm badatelem Blaschkem, kter zkoumal obdobnou situaci v nmeckch pomrech a pital ji vyerpvajc prci venkovskch en, zti enskho organismu astmi porody a mrt pi porodech, kter zpsobily nadmrtnost vych vkovch skupin. K tomu lze patrn pist i mrt na sepse a peritonitidy pi zntlivch a nelench infekcch rodidel, kterch muselo bt za stvajc rovn hygieny velmi mnoho. Vysvtlen vy feminity se hled jednak ve vlench ztrtch, jednak v odchodu mladch mu k vojsku, zsti dobrovolnm, zsti z pinucen, na kter si stovali ji pedblohort kazatel. nik do vojska neustal ani ve druh polovin 17. stolet, kdy nejeden poddan, zbhl z gruntu nebo eledn, zbhl z pansk sluby, tam hledali toit. Koncem 17. stolet nabyly pak hlavn nucen odvody takov intenzity, e na komornch panstvch ohroovaly i osazovn pustch usedlost. Nejzvanjm dsledkem vysok feminity bylo to, e a tvrtina venkovskch a tetina mstskch en v nejlepm reproduknm vku zstvala neprovdna nebo si braly vdovce i starce. Vmluvn o tom hovo porovnn potu svobodnch a provdanch v jednotlivch vkovch kategorich.5 Satkov vk 15-18 let byl u venkovskch dvat spe vjimkou, tm pln pak chybj takto star nevsty ve mstech. Maxima bylo dosaeno ve vku 25-29 let. Po tyictm roce vyhldka na provdn rychle slbla a to jak na venkov tak ve mst. Mui uzavrali satky mnohem pozdji, teprve kdy si zajistili prostedky k obiv, pesn v intencch toho, co se jim doporuovalo. Kazatelsk snahy by vak sotva mohly ovlivnit satkov vk nebt relnch ekonomickch zbran asnjch satk. V praxi existovaly znan pekky jak pro ele, tak pro tovarye, ale i pro dospl syny sedlk a man. Nechu enit se, o n promlouvaj nkte soudob pisatel, bezprostedn souvisela s neutenou hospodskou vyhldkou. Komorn sprva panstv se nkdy snaila pimt poddan k uzaven satku vemi prostedky vetn vzen, ale s malm spchem. Zato se znovu setkvme s jevem, veobecn konstatovanm ji
4 5

MAUR, E. 1972, op. cit., s. 45. Tamt, s. 49.

76

IV. Populan mylen poblohorskho obdob mravokrci pedblohorsk doby znanmi vkovmi rozdly mezi maneli. Je zajmav, e v oblastech s pevahou nmeckho obyvatelstva jsou rozdly ve vku manel men, i kdy E. Maur upozoruje, e materil je pli kus ne aby se daly init veobecnj zvry. Rozhodn nen ale mon pitat tuto situaci jen dsledku vlench udlost a patrn tu psobila, vedle vt feminity obyvatelstva, i vhodnost satku se starm a tedy ekonomicky zajitnm partnerem. Tento jev patrn existoval dvno ped ticetiletou vlkou a byl veobecn rozen; poukazuje na nj ostatn veker moralizujc psemn tvorba. Zejmna vdovci si nkdy brali za eny dvky jen o mlo star ne byly jejich dti z prvnho manelstv. Svzeln byl stejn jako v pedchzejcm stolet problm vdov, kter bu nenaly monost zaloit znovu rodinu nebo se jen tko odhodlvaly ke satku s elednem nebo podruhem. Ve mstech se setkvme s astmi satky vdov s tovaryi, asto o mnoho mladmi, kte tak zskali jedinou monost, jak pevzt ivnost po zemelm mistrovi.6 Negativn dsledky pro celkov reim reprodukce jsou zejm: plodn obdob se zkracovalo na dobu pomrn krtkho manelskho souit (pi velk nadmrtnosti mu v nich vkovch skupinch), urit st en byla bezdtn po cel jejich plodn obdob, nadje na nov provdn vdov a narozen dt v dalm manelstv nebyla velk. Tyto nepzniv okolnosti vyvaovala jen vysok porodnost, kter udrovala i pi znan mrtnosti vysok podl dtsk sloky v populaci. Maur odhaduje, e dky vasnmu (lpe eeno pedasnmu) zapojen dt do prce, malm potu starch osob, kter pracovaly do poslednch sil, tvoilo produktivn obyvatelstvo dv tetiny veker populace a ve zbvajc tetin zcela pevldala dtsk sloka.7 Potencil pracovnch sil byl v 17. stolet o nco vy ne dnes, kdy in produktivn sloka asi 55 %, ale dti a starci byly pracovnmi silami s nzkou produktivitou prce. Vysok podl dt v nejnich roncch ale zaruoval populan vzestup v budoucnu, kter se navenek projevil v osdlen povlench poustek, pozdji v pibvn bezzemk. Porodnost byla v tomto pedindustrilnm obdob velmi vysok a domnvm se, e daje, zjitn E. Maurem pro pirozenou mnu obyvatelstva komornch panstv lze pokldat za smrodatn i pro natalitu jinch oblast s nzkou urbanizac. V Polab se pohybovala mra natality kolem 50 , mra mortality kolem 35 . Na Zbirosku byly ukazatele podstatn ni, co ale me bt zavinno nepesnm vedenm zpovdnch seznam. Ve Slezsku dosahovala
6

Jejich poznatky shrnula publikace Marriage et Remarriage in Population in the Past (ed. DUPQUIER, J.- HLIN, E. - LASLETT, P. LIVI-BACCI, M. - SOGNER, S., London, Acad. Press 1981, XIX + 663 s. Srvn. ref. HORSK, P. in: Demografie 4, 1982, . 2, s. 162-163. 7 MAUR, E. 1972, op. cit., s. 60. 77

Djiny populanho mylen v eskch zemch natalita po napoleonskch vlkch dokonce vych hodnot (56,8 ), mortalita 37-39 . Tak tam byla charakteristick nzk urbanizace. Druh polovina 17. stolet se odliuje od pedchzejcho obdob malou intenzitou i frekvenc demografickch kriz. Jedinou zvanou epidemi byl mor v roce 1680 a potkem 18. stolet (1713-1714), co byla posledn skuten morov rna v eskch zemch. Ze statistickho zpracovn matrinch zznam a zprv far vyplv, e se epidemie roku 1680 ila nerovnomrn a e vysok ztrty z nkterch mst nelze zeveobecovat na cel echy. Zashla pedevm msta jako stediska nejvt koncentrace obyvatelstva, pokud nepro vedla psn karantnn opaten jako nap. Pardubice. Mor psobil ztrty pedevm oslabenm dtskch ronk a v nsledujcm destilet, kdy siln postien ronky dosply do reproduknho vku.8 Nepzniv dsledky epidemie sten zmrnila satenost po opadnut pohromy. Nejzvanjm dsledkem do budoucna zstal nedostatek eledi a tm i pote s pracovnmi silami v zemdlstv, znsoben jet odchodem mladch mu do vojska. Nepetrit populan rst, schopn zacelit ztrty, zajiovala jen vysok natalita. Maur zjistil na komornch panstvch prmr 6-7 dt na l rodinu, piem bere v vahu i bezdtn manelstv nebo manelstv pedasn ukonen mrtm jednoho z partner. daje o natalit a mortalit na komornch panstvch dokazuj, e jejich populace mla v druh polovin 17. stolet vzestupn rz. Protoe tot ukazuj i vsledky z jinch oblast ech, je zejm, e esk populace konce 17. stolet byla dynamick a vrazn se odliovala od zpadoevropskch pomr. Vvoj se nejvce piblil k situaci v sousednm Nmecku, kde dochzelo v te dob t k pomrn rychl populan regeneraci. Na rozdl nap. od Francie chybly u ns skuten hladomory a domc zemdlstv patrn stailo zajistit domc spotebu obil. V oblastech mn phodnch pro zemdlstv se rozvjela domck vroba, zejmna pltenictv, krajkstv, devastv. To ovem stailo st k uhjen hol existence a vytvely se rozdly mezi bohatm krajem a chudmi horami. Nicmn to byla pleitost pro vznikajc relativn populan pebytky. Jak se odrazil povlen stav populace a jeho dal vvoj v eskm populanm mylen ? Jednu jeho linii meme sledovat na podklad soudob homiletiky, dosud nevyuit k tomuto elu. V dal linii od poloviny 17. stolet krystalizuj nzory na populaci v bezprostedn nvaznosti na hospodsk vvoj habsbursk monarchie, zaostvajc za rozmachem rozvinutch zpadoevrop skch zem a postien populanm regresem vlench let.
8

Dlouhodob populan trendy 1981, s. 20-21. Podrobn o morovch epidemich v evropskm mtku a o demografickch dsledcch srvn. LIVI-BACCI, M. 2003: Populace v evropsk historii. Praha, NLN, s. 87 n.

78

IV. Populan mylen poblohorskho obdob Exulanti, rozptlen po cel stedn Evrop, si uchovali vdom pslunosti k matesk zemi, jej osudy je nepestvaly hluboce vzruovat. Vdomosti o literrn tvorb baroka obohatil nedvno vydan vbr z tvorby poblohorskch exulant ze Slezska.9 nry, shodn s katolickou barokn tvorbou, dopluje v tchto textech vrazn motiv alozpv nad ztrtou domova. I u domcch, kte vychzeli z ideologie katolicismu, zstvala jist st na pozicch vlastenectv, vnmali ztrtu samostatnosti krlovstv bolestn, snaili se postavit hrz upadajc rovni eskho jazyka a povzbudit nrodn povdom. Jin vc je, e k tomu vyuvaj rozvinutho kultu nboensk mystiky, vyuvaj cyrilo metodjsk a svatovclavsk tradice k zpasu s pozstatky husitstv. Vehementn bojuj s luterstvm a vemi zbytky kacstv a mimodk poskytuj cenn svdectv o tom, kolik z pedblohorsk reforman kultury ije i v tomto obdob s tvrdojnou nlepkou temna. Existuje nadle dvoj proud, ale ani v potlaovanm reformanm ani v oficilnm katolickm nebyl v tto dob prostor pro njak soustavnj vahy nad stavem a osudy populace, protoe tento zjem pekrvaly mnohem zva nj problmy, vystupujc do poped: vahy nad tm, pro dolo k porce a nad dalmi osudy crkve u jednch, snahy o unifikaci mylen a rekatolizan sil u druhch. Tk dilema nrodnho povdom u sti katolicky orientovan inteligence a poslunosti te moci, kter likvidovala plody pedblohorsk kultury, ztotoovan s protestantismem. Sociln a politick zmny vrazn ovlivnily nrodnostn vvoj. Pedevm se znan zmnila nrodnostn skladba esk a jet vraznji moravsk lech ty.10 Zeslen imigrace obyvatelstva nmeck nrodnosti v nkterch mstech ovlivnila jejich skladbu, zejmna v pohraninch oblastech, vystavench zvl intenzvn pisthovaleck vln. I kdy mla jen mimodn a doasn rz, zven potu nmecky mluvcho obyvatelstva nemohlo zstat bez odezvy. Jestlie v pedblohorsk dob pibyla k polarit venkovskho a mstskho obyvatelstva jet polarita reformanho a katolickho proudu, po Bl Hoe byla svtonzorov polarita doplnna momentem ne novm, ale zeslenm: nrodnostnm. Domnvm se, e odtud pramenilo chpn populace jako toton s estvm a jestlie narazme v literatue poblohorskho obdob na vahy o potu obyvatelstva a jeho vznamu, pak je to prv v tto souvislosti. Vjimku netvo ani lid, kte svou tvorbou spli k syntze, platn nad esk pomry, z nich je v poblohorsk dob nejvraznjm zjevem Jan Amos Komensk (1592-1670).
9

10

MALURA, J. KOSEK, P. 2004: ist plamen lsky. Brno, 364 s. Pehled djin eskoslovenska I/2, s. 247 n. 79

Djiny populanho mylen v eskch zemch IV. 2. Nzory Jana Amose Komenskho, Pavla Strnskho, Jiho Kezelia Bydovskho Komenskho nazv E. Maur prvnm echem, kter si uvdomil zvanost demografick problematiky sv doby a formuloval konkrtn nvrhy, jak se s n vypodat.11 Upozoruje na to, e Komensk si musel povimnout vzjemn zvislosti ekonomickho a populanho vvoje, jak se markantn projevovala v populan dynamice Spojenho Nizozem. Demografick expanze zde pokra ovala jet v polovin 17. stolet, pestoe zem vedla vlku se panlskem. Mezi lety 1514-1622 vzrostla skuten vesnick populace v provincii Holland o 110 % a mstsk dokonce o 185 %, piem doshla ji 54 % vekerho obyvatelstva. Kvantit ekonomickho rozkvtu zejmna dvou region zpadnho Frska a Noorderkwartier odpovdalo v podstat tempo populanho rstu.12 Nzory na populan problematiku nalezneme zejmna v Komenskho tst nroda, prci, vydan v roce 1659 a pedevm v jeho Veobecn porad o nprav vc lidskch, na n pracoval ji v emigraci do poslednch let svho ivota. Podrobn ob prce rozebr E. Maur ve studii pro Demografii a Gentis felicitas Frantiek Kutnar. Ve svtle svch spis se Komensk jev Maurovi jako pesvden popu lacionista; pipomnm jen, e navazuje na linii, zahjenou u ns adou refor manch kazatel luterskho smru a e ani v ortodoxn katolick produkci se nesetkvme s mylenm, kter bychom mohli oznait jako antipopulacio nistick. Ve tst nroda vypotv osmnct podmnek veobecnho blahobytu kadho nroda a na prvn msto klade jeho poetnost. Dostv se tm do tsn nzorov blzkosti s merkantilisty a jejich pedchdci z oblast, kde byly populacionistick mylenky formulovny bu za patn demografick situace nebo tam, kde vytvejc se manufakturn prmysl zvyoval potebu pracovn sly. Mylenka o plozen jako prostedku k naplnn potu vyvolench se znovu objevuje v Pampaedii (Vevchov), kter je jednou ze soust Veobecn porady13 Rozmnoovn lidskho rodu pokld Komensk za stle aktuln a v tto mylence je pmm pokraovatelem vah, s nimi jsem se na naem zem setkala ped nm a z nich nkte zachzej i dle (nap. Bavorovskho doporuovn adopce u bezdtnch).
11

MAUR, E. 1971: Jan Amos Komensk o populanch problmech. In: Demografie 13, . 1, s. 1 n. 12 VAN DER WOUDE, A. M. 1972: Het Noorderkwartier. In: A A Bijdragen 16, . 2, s. 858. 13 KOMENSK, J. A. 1948: Vevchova Pampaedia. Pel. Hendrich, J., Praha, s. 131-131. Cituje MAUR, E. 1971, s. 3. 80

IV. Populan mylen poblohorskho obdob V Informatoriu koly matesk opakuje Komensk po Lutherovi: Ne my ivme dtky sv, ale ony ns. Nebo pro n nevitka dv Bh opaten a my sta hnci ivme se pi nich.14 Z teologickho rmce mylen se vymyk poadavek, kter Komensk vyjdil ve tst nroda jako tet podmnku, j je plnost sebe, tj. obydlen zem domorodmi lidmi bez promsen s cizinci. Rovntko, kter klade mezi nrod, jeho jazyk, spolen pvod a populaci, je zejm. Zkladn argumentace ale pochz opt z bible: Kdy Bh odevzdal svmu nrodu zemi dobrou, po radil jim, aby jinch nesneli a zakzal jim msit se s nimi. V Uhrch, pro kter tst nroda bylo sepsno, ili i pisthovalci a zbytky pvodnch obyvatel. Podle Komenskho mlo bt clem maarsk populan politiky, aby maar sk nrod postupn vyplnil vechny koniny krlovstv a nenechval prostor ciz kolonizaci. Pkaz je trochu oslaben poznmkou, e lep vzdln mrav a jazyka me potlait nevhody nrodnostnho promsen, ale jako prvn a zkladn znak nroda klade jeho spolen jazyk a pvod. Stanovisko, kter logicky vyplynulo z nepznivho postaven eskch zem a z obavy ped ztrtou nrodn svbytnosti vetn znaku jazyka, jak se ozv z obav ped ponmovnm ji od dob Dalimila a na kter nejsou chud ani pedblohorsk postily: Ach, jak mnoz z echv se za svj matesk a pirozen jazyk, jemu jsou se s mlkem nauili, styd, vol ji Turnovsk.15 Se stejnm pojetm se setkme jak u Strnskho v jeho Okiku i v Balbnov Obran, stejn byla motivovna demografick statistika Tome Peiny z echorodu, kter roku 1622 zhotovil podrobnou nrodnostn mapu landperskho panstv a zaslal ji prask konsistoi se dost, aby na esk fary byli dosazovni jen et duchovn. S populanm mylenm souvis toto ztotoovn jazyka a populace natolik vrazn, e stoj vlastn v pozad celkovho nrodnostnho pojet populan problematiky a do dvactho stolet. Zjem o populaci splv se zjmem o osudy nroda, poetnost populace se posuzuje z tohoto hlediska. Druh hledisko vztah populace a ekonomiky - se u Komenskho projevuje ve vdom vzjemn zvislosti zdravho populanho vvoje a hospodskch a socilnch pomr. Povinnost sttu je v prvn ad vyut domcch prodnch zdroj a vytvoit pedpoklady pro povznesen lidnatosti zem. Jestlie se tak dosud nedlo, pinou je lenivost a neumlost a kolbkou veho nevzdlanost. Na pkladu Uher dokld, jak se i rodn zem me stt pohlcovatelkou svho obyvatelstva, kde d hlad a mor a asn mrtnost je pravidlem. Uhi pr milovali zuiv boje, jimi se sami mlem vyhubili , zato
14 15

Vybran spisy Jana Amose Komenskho, IV, s. 478. Cit. MAUR, E. 1971, s. 3-4. TURNOVSK, Vclav Slovacius: Vysvtlen prost bibl mal, dl II., Od sv. Trojice a do Adventu, nepaginovan vod (NK Praha, 54 B 16). 81

Djiny populanho mylen v eskch zemch neovldli dn ani zemdlstv ani emesla a nechvaj leet ladem nerostn bohatstv; zsti je to zavinno t tiskem vrchnost, zabraujcch lidem ve vkonu svobodnho povoln. patn hospodsk pomry mly vliv na porod nost: ne vichni k manelstv schopn se enili a zakldali rodiny. Nedostaten lkask pe zvyovala mrtnost. Pronatalitn sil jasn promlouv z Komenskho poadavku, aby obyvatel Uher vstupovali ve vtm potu v poestn satky a to i mezi obecnm lidem. Pedpokladem k tomu je ulehen bemen: mnoz se vyhbaj manelskmu ivotu a rolnickmu stavu, upoutanmu k vrchnosti, protoe jej povauj za pli tvrd a nevynakldaj dn sil k plozen potomstva. Od fikc dokonal spolenosti ostrovn obce v pedstavch Thomase Mora a dalch renesannch spoleenskch utopi se Komenskho pojet li tm, e vychz z konkrtnch danch pomr, kter se sna vylepit aktivnm zsahem. Dokonal uspodn spolenosti se tak stv dlem rozumu, dlem svtov porady pednch duch soudobho lidstva.16 Je teba vemi prostedky napomhat osvt a tm i hospodskmu rozvoji zem, populan rozvoj pak bude nsledovat; tak by se daly strun shrnout cle, k nim smuje jak ve tst tak ve Venprav. Maur upozoruje na spojitost Komenskho nzor se snahami jeho anglickch ptel z okruhu Samuela Hartliba, k nim patil nap. John Milton, John Dury, John Pell a William Petty; spojovala je vra v slu rozumu, opravovan stle novmi vynlezy a objevy. Ne nhodou se Komensk zajmal nap. o vynlez Angliana Plata, jak pstnm obil uetit ti tvrtiny osiva. Zatmco Hartlib v utopii A brief Description of the famous Kingdom of Macaria z roku 1641 prohlauje, e Anglie me zavedenm novch metod obdlvn pdy uivit dvojnsobn poet obyvatelstva, podle Komenskho by rodn Uhry mohly pi rozumnm hospodstv uivit dokonce tyikrt vce obyvatel, kte by ili v hojnosti. Na druh stran si uvdomuje, e se nkter nrod bom poehnnm velice rozmno a bude prv svou poetnost tak tsnn, e rodn pda nesta k viv vech - tud si je vdom i opan vazby vztahu populace a prostedk obivy, tlaku populace na tyto zdroje. Ani zde neponechv vc bomu rozhodnut a nboenskmu fatalismu, s jakm se pijmaly vlky a mor jako litel pli rozbujnlho lidstva. Sah ke staronov mylence koloni jako k prostedku k oderpn pebytenho obyvatelstva ze zem, kter maj mlo pdy a nerostnho bohatstv.17 Na rozdl od anglickch autor 17. stolet vetn Thomase Mora postehl Komensk i nebezpe kolonilnho tlaku a vslovn
16 17

MAUR, E. 1971: s. 2. POLIENSK, J. 1953: Komensk a jeho doba. In: Historick sbornk I, Praha, s. 215.

82

IV. Populan mylen poblohorskho obdob d, aby se kolonizace neprovdla bouliv, loupeenm, nbr na zklad zkona lsky tak, aby to pineslo uitek obma stranm. Kolonizace m podle nj i kol civilizan, m zrove povznst zaostal krajiny, jejich obyvatel nejsou schopni takov kol realizovat. S touto mylenkou se sice setkvme i u jinch autor vetn Mora, ale zrove pokldaj kolonizaci za zcela spravedliv dvod k vlce, jestlie takov nrod pdy sice sm neuv, avak nechce dopt ji uvat a ji vlastnit jinm, kte se maj podle pkazu prody z n ivit.18 Djiny kolonialismu dokumentovaly, jak vyhl takov zkon lsky v praxi a Komenskho humanistick ctn je v jejich svtle iluz, by dobe mnnou. Populan sil m podle Komenskho dv neodlun spjat strnky: npra vu jednotlivce, od n stupovit a harmonicky pokrauje nprava celku a aktiv n podporu sttu, respektive vldy. Veobecn nprava nepjde kupedu, pokud se nenaprav jednotlivci. Podobn jako jeho pedchdci z ad reformanch teolog vid cestu k nprav pedevm v rodin, kter je i pro nj zkladn jednotkou spolenosti. Znovu se v jeho dle setkvme s idelem bratrsk rodiny zbon, ukznn, etrn, stdm a pracovit. Vichni jej lenov pracuj podle svch sil, v rodin se jim dostv vchovy a prvnho vzdln, pimenho odpoinku a zbavy po prci. Na rozdl od utopist, kte rodinu bu vbec ru (Campanella) nebo ji transformuj do uml podoby (More), Komenskmu je zkladem prosperity celku prosperita rodiny. Ve vech jeho poadavcch se projevuje aktualizace na domc pomry, i vrnost zsadm bratrsk praxe a tradicm. Rodinu m podle nj uzavt kad, komu to jeho vk a postaven dovoluj. Celibt se nem trpt, ani knsk, zejmna ne pokryteck a neist. Hlediska pi vbru partner se mnoho neli od tch, kter jsme poznali z rozboru homiletiky ped Komenskm. Do poped jasn vystupuje ekonomick loha rodiny; enich m bt zaopaten majetkem nebo znalostmi, kter mu umon uivit rodinu. Tam, kde tento pedpoklad chyb, mus ho vyrovnat vno nevsty. Tm zrove zmruje majetkov rozdly, ani pekrauje hranice stavovskho rozdlen spolenosti, kter jak ve starch spisech tak ve Venprav respektoval. Nevsta nem bt ani pli mlad ani star, m bt zbon, dobr povsti, cudn, pracovit, krsn a bohat.19 Bohatstv ovem svd enu k panovanosti a krsa se patn sn s cudnost; proto klade tyto vlastnosti a na posledn msto. Prvn podmnkou je vhodn satkov vk. Znovu se tedy i u Komenskho setkvme s problmem vkov nerovnch manelstv a tud krtkosti reproduknho obdob. Ji na svm prvnm psobiti v Perov horlval proti
18 19

MORE Thomas: Utopie. Peklad B. Ryba, Praha 1950, s. 68. VSJAK Brno 1914, sv. IX, s. 388-390. Cit. MAUR, E. 1971. 83

Djiny populanho mylen v eskch zemch nedu v enn, kdy si sta brali mlad a mlad star, pak nebylo dt, msto pustlo a ciz se hnzdili.20 Dle rozvj tento nzor ve Venprav: lid, jsou-li pokroilho vku a navc churav, maj se satku zdret. Pli asn manelstv nejsou dobr. Mlad lid maj mt dostatek asu pipravit se na sv ivotn koly, aby mli mn pleitost k nerozvnmu spojen a byli zpsobil dvat ivot zdravmu a silnmu potomstvu. Na pkladu starch Sparan a Germn demonstruje vhodnost sp pozdnjch satk a zvyuje ponkud satkov vk v porovnn se svmi souasnky. Pro eny navrhuje jako nejvhodnj vk 18 -24 let, pro mue 20-30 let, proti Lutherovu poadavku 15-18 u dvek a minimln 20 let u mu (Campanella 19 u en a 21 u mu). Doporuen, vysloven Komenskm, se tedy odliuj, pokud jde o satkov vk, i od znn bratrskch Dekret. S Campanellou se rozchz i v otzce vbru snoubenc nehled jen k duevnm a fyzickm schopnostem, kter se maj doplovat, jak to in Campanella, ale pipojuje i hledisko hospodsk. Zastavuje se i u mylenky, zda je chudoba, jak se obecn soud, pekkou satku. Budou-li rodie zdrav, il a pracovit, m otec vc ne dost, aby je uivil i s potomstvem, soud. Vbr m pispt i k tomu, aby lid moud a poestn neili v bd a bohatstv aby se nespojovalo s bohatstvm beze veho mravnho prospchu. Proto se nem hledat pro bohatou nevstu enich bohat, ale moudr a z dobrho rodu a naopak. Nzory na etiku reprodukce se pohybuj v rmci bratrskch pedstav o sexulnm ivot v manelstv. Plozenm svuje Bh rodim takka svou lohu, protoe jeho zmrem je naplnit poet vyvolench. Neslu se, aby se lid rozmnoovali jako nm tve vilnm plozenm, maj se plodit zbon a svat jako synov a dcery bo. Mimo manelstv nem dochzet k sexulnm stykm, aby se nerodily nemanelsk dti. Manel maj uvat loe jen stdm, majce na mysli v prv ad sv zdrav jakoto koen, z nho poroste potomstvo. Mnohokrt byly ocenny Komenskho nzory na pi o dti, prodchnut pochopenm pro soulad fyzick a duevn strnky. Pe o dt zan pro nj ji v thotenstv, kdy m matka dodrovat zsady sprvn ivotosprvy. Po narozen je zkladn povinnost rodi, aby to, co na svt zplodili, to i odchovati zdrav hledli. Oste odsuzuje obyej dvat dti kojn, rozen pedevm v urozench vrstvch. Dohled a pe se vztahuje nejen na novorozeata, ale i na star dti, kter se mus chrnit ped nemocemi a razy. Mn pozornosti se vnovalo Komenskho zsadm pe o duevn hygienu lovka od nejtlejho vku a po dosplost, tak aktuln v dnen dob frustrac, petovn k a stres dosplch. Bez duevnho zdrav, bez
20

Clamores Eliae, ed. A. KARKA, pl. M. BLEKASTAD, Comenius. Oslo-Praha 1969, s. 722723. Cit. MAUR, E. 1971.

84

IV. Populan mylen poblohorskho obdob rovnovhy mezi racionalitou a etickm mylenm, pi zanedbvn citov vchovy dt se neme dospt k harmonii ani v populaci dosplch jedinc - to je vystn Komenskho vah. K dosaen cle podv velmi konkrtn nvody v Informatoriu koly matesk, ve Venprav, kole pansofick a v mnoha dalch spisech.21 Psychick, nejen tlesn zdrav dv ivotn optimismus, bez pln integrace a harmonie osobnosti nen integrace spolenosti mysliteln. I v tom se Komenskho pedagogick dlo vrazn odliuje od mnoha svtovch klasik pedagogiky a filosof, kte si v souvislosti s populanm vvojem tento dleit hybn moment pokroku neuvdomovali. Navc klade jako podmnku vchovnho procesu nensil, protoe podle nj je pirozen povaha lovka svobodn, miluje dobrovolnost a hroz se donucovn chce bt vedena tam, kam smuje, nechce bt ale vlena, strkna, nucena. Stejn povinnosti m dospl lovk vi sob sammu tlo je nejen pbytkem, ale i nstrojem due. lovk, kter db o sv zdrav, stdm j a pije, dostaten se pohybuje a dn odpov, me doshnout i velmi vysokho vku. Cituje italskho lkae Guarinoniho, e i nejslab lovk, narod -li se zdrv, m dostatek sly, aby mohl t do 60 let a kdo je nejsilnj pirozenosti, dokonce do 120 let. Kesansk fatalismus zasahuje vak do jeho nzoru na monost lidskho ovlivnn zdrav a nemoci, ivota a smrti. Pipout phodu a moc bo, on si vyhradil moc nad kadm lovkem v konen instanci a ti, kdo veten a nesmysln Bohu v moc jeho sahaj, nedobe in. Z tohoto hlediska odsuzuje i vyhnn morem nakaench, kter se provdlo dost drastickm zpsobem v polskm Len za morov epidemie 1631, aby zdrav byli uchrnni nkazy. Bereme-li v vahu zpsob proveden izolace, musme ocenit humanistick pstup Komenskho tak, jak to inila dosavadn literatura.Polome -li otzku, co je humnnj, zda pipustit dal en nkazy nebo bezohledn izolovat nakaen, aby se uchrnil vt poet zdravch, nejsou-li jin monosti, nepipad nm drastick ani postoj pardubickch man, kte nevpustili do bran msta pardubick usedlky, podezel z nkazy. Zatmco v didakticko-pedagogickch nzorech a zsadch pevil Komensk sv souasnky a poloil zklady novovk pedagogiky, v populanm mylen praktick obsah Komenskho poadavku adil autora tst nroda a Venpravy do blzkosti nrodohospodskch teoretik-merkantilist22. Frantiek Kutnar dokonce nevhal piadit Komenskho k proudu merkantilist;
21

MEISSNER, J. 1970: J. A. Komenskho kola duevnho zdrav. In: Pedagogika . 5, s. 733763. 22 MAUR, E. 1971: J. A. Komensk o populanch problmech. In: Demografie 13. . 1, s. 110. 85

Djiny populanho mylen v eskch zemch vnoval Komenskmu krom nkolika pednek a lnk rozbor tst nroda, mnohem podrobnj ne byla star sta J. V. Novka.23 Gentis felicitas, spis, v nm Komensk pojednal o osmncti podmnkch nezbytnch pro spn, zdrav vvoj populace v nrodn pospolitosti a podal nadasov vstinou definici nroda, zaslou pozornost. Vizme tedy kad zvlt: nejprve nedostatky a nemoci, potom piny, poslze lky. Tto logiky, jednoduch a pesto nerespektovan, se pidruje pi celm vkladu, openm o bibli, vroky moudrch mu a soudy obecnho lidu, jemu tento teolog nejen naslouchal, ale slouil celm svm dlem, k uitku obecnho dobrho. Jsou to: l) poetnost nroda, 2) sdla pro lidstvo vhodn, 3) plnost sebe bez zbytenho men s cizmi, 4) kolem sdel dobr sousedy, 5) neb aspo schopnost jim elit a zjednat si mr, 6) vnitn svornost a mr v nrod, 7) dobr zkony, 8) dobr ady jako jejich strce, 9) vrchnosti a po panovnka z domcho rodu, 10) svoboda bez tlaku, 11) monost bez pekek hledt si prce, 12) zdrn rozvoj orby, emesel a umn, 13) plynouc z toho dostatek, aby si kad mohl v klidu uvat ovoce sv prce, 14) bezpenost osob a majetku, 15) vchova mldee a pe o humanitu, 16) ist a vel vra, 17) zvltn znamen pzn bo a 18) uznn u jinch nrod. Jedno navazuje na druh, vyrst z pedchoz podmnky, podmiuje dal. Tato politick knka z roku 1654, vznikl jako pozorovn situace nrod v zpadn i stedn Evrop i na zklad vlastnch ivotnch zkuenost, nese v zhlav definici, v n pekroil hranice, vyten svou dobou: Nrod jest mnostv lid, zrozench z tho kme-ne, bydlcch na tm mst ve svt (jakoby ve spolenm dom, kter se nazv vlast), uvajcch tho zvltnho jazyka a tm spojench tmi svazky spolen lsky, svornosti a snahy pro dobro obecn. Nikdo ped nm a dlouho nikdo po nm nedospl k tak lapidrnmu souhrnu, diktovanmu rozumem a citem. U dalho autora poblohorsk doby Pavla Strnskho (1583-1657) nalezneme pm narky na stav esk populace a jej vyhldky ve spise Respublica Bohemiae (O stt eskm), vydanm v Leydenu jako 34. svazek elzevirsk sbrky monografi o jednotlivch sttech Evropy. 24 V posouzen
23

NOVK, J. V. 1917: Jana Amose Komenskho mylenky nrodohospodsk. In: Obzor nrodohospodsk 22, . 5, s. 201-207, . 6, s. 241-247. KUTNAR, F. 1954: Pojem nroda v Komenskho gentis felicitas. In: Sbornk vysok koly pedagogick v Olomouci, Historie I, Praha, SPN, s. 30-41. KUTNAR, F. 1957: Komenskho pojet nroda. Diskusn pspvek na mezinrodn komeniologick konferenci, Praha 1957. ANM, fond F. Kutnar, i. . 787. KUTNAR, F.: Nrod, nrodnost. Torso rkp. b. d., ANM fond Kutnar, i. . 592/2. 24 STRNSK Pavel ze Zpsk Strnky: esk stt. Okik. In: iv dla esk minulosti, Praha, SNKLH 1953, peklad B. Ryba. Rozbor P. Strnskho Res publica Bohemiae podal E. MAUR ji v r. 1966; MAUR, E. 1966: Pojet nrodnch djin v dle M. Pavla Strnskho 86

IV. Populan mylen poblohorskho obdob populan otzky se u nj setkme se dvma hledisky: do poped jasn vystupuje hledisko vojensk nutnost zajitn obrany sttu. Na druhm mst je zetel hospodsk. Obma je pak nadazen tet pohled, v nm opt splv pojem populace s pojmem jednolitho nrodnho celku, stmelenho spolenm jazykem a nrodnm uvdomnm. Markantn je vyjden zejmna ve Strnskho Okiku. Prvn zetel - vojensk - je pochopiteln nejen jako iv reminiscence na vlen udlosti nedvno uplynul doby, kdy si mnoho pisatel uvdomilo, e k obran olt a krb chyblo mimo jin vojsko. Strnsk sah pro pklady do esk historie, na nich demonstruje, jak eskm krlm dopomhala zdatnost domcho vojska, aby zskali k vn slv pemnoho spch nad nepteli.25 Nen ton militantn, peje si mr a pokoj pro klidn rozvoj zem, ale za nezbytn povauje, aby vrchnost, sedc u sttnho kormidla, mla vdy pohotov spolehlivou obranu zem a uprosted mru pamatovala i na vlku. Peje si krle, kter by vynikal udatnost ve zbroji nemn ne v obanskm at a vojky, kte i nyn mohou bt tak bojovn a poetn, jak kdysi bvali. Bude-li toti zem vyzbrojena tmito pednostmi, nebude j nikdy moci chybti ani moc ani ostatn pomcky a prostedky, ktermi by se sttu zachoval mr a dstojn vnost.26 Dokonce uvauje o potu, kter by se dal v ppad nutnosti postavit a dochz k odhadu ticeti tisc pk a deseti tisc jezdc, nastane-li jednou ppad, e bude nutn shnout po tto krajnosti. K populanm ztrtm po ticetilet vlce se vyjaduje pouze veobecn. Konstatuje, e sla domcho lidu neme se, jak se zd, vyrovnat sle, jakou ml ped patncti lety. Nebo pevelik mnostv lidu dlem bdn strvil plamen alostn vlky, kter, byvi v naem koutu svta rozncena, zachvtila ji cel Nmecko a dosud je sr, dlem vypudila prudk promna navoenstv. Nepochybuje ale o tom, e se tyto ztrty daj nahradit. Spolh pedevm na mladou generaci a soud, e je nemysliteln, aby mlde nroda eskho, kter po cel pedchoz lta ila ve vojenskm tboe, sjednot -li budoucn
O stt eskm. In: AUC-Phil. et Hist., . 3, s. 41-52, novji ve sbornku DANN, O. HROCH, M. KOLL, J. (eds.) 2003: Patriotismus u. Nationsbildung am Ende des Heiligen Romischen Reiches, s. 171-188. U Strnskho konstatuje vrazn xenofobn rysy Nmci jsou pro tohoto historika evropskho formtu a dobrho znalce nejstarch eskch djin nejen hlavnm neptelem, ale ze vech soused tak jedinm neptelem. Porovnv Strnskho s odlinm pohledem u Ignce Cornovy, jeho vahy maj ji typick osvcensk charakter: Cornova shledv praktinost a vhodnost pouit jedinho jazyka (tj. nminy) ve veejnch zleitostech usnaduje komunikaci, obchod, upevuje spojen mezi rznmi pod jednm ezlem spojenmi nrody (MAUR, E. 1966: 185). 25 STRNSK P. 1953: esk stt, s. 320-321. 26 Tamt, s. 326. 87

Djiny populanho mylen v eskch zemch svou mysl ve svorn prci pro obranu vlasti, nestaila jednou zadret ntlak vnjho neptele. Nemus jej pedt poetnost, sta, bude-li tak staten a svorn jako byli jej pedkov. I kdy nen obraz Strnskho prost idealizace, je mrn zmru a krom vylen sympatickch eskch vlastnost, jakmi jsou podle nj statenost v boji, pohostinnost, velkodunost a sebedvra, zachovvn sjednanch smluv, nevh citovat i mnoh negativn rysy nroda, z nho vzeel. Pipojuje k nim sv vlastn pozorovn, zajmav ze sociologickho hlediska (neschz kritika zbyten a kodliv zvisti, obdivu k cizmu a sniovn vlastnho).27 Dal, m se stt udruje ve astnm stavu, je jeho hospodsk sla, navenek se promtajc do stavu finannho hospodaen, pedevm do stability jeho mny. Podrobn se o tom rozepisuje ve dvou kapitolch, vnovanch dchodm eskch krl, eskmu mincovnictv a pennm jednotkm. Za projev hospodskho rozvratu prvem pokld inflan hospodaen a cituje slova, kter dajn pronesl Boleslav Moudr ped svoj smrt: dn mor ani dn vlka ani neptelsk zem plundrovn nemoh tak dobrm lid em ukoditi jako ast mnn a lstiv mince pohorovn.28 Svj Okik napsal Strnsk v roce 1618, dlouho ped svm exilem, jako varovn nrodn zvlanlm adm novoutrakvist. Spojitost populace a jazyka je oividn: v lutersk a kalvnsk expansi vid nebezpe ponmovn. Cen si vhod vzjemnch styk, nen zaujat proti Nmcm jako partnerm, s nim je mon t v dobrch sousedskch vztazch, vhodnch ekonomicky i kulturn pro ob strany. Ds jej pouze vyhldka na ponmen nroda, u nho znak jazyka je pro Strnskho nejpodstatnjm rozliovacm znakem. 29 Ne nadarmo pokld ze patnch vlastnost ech za nejnebezpenj tu, e s obdivem nsleduj vechno ciz, kdeto co vznik doma ve vlasti, posuzuj poven a pohrdliv; existuje tud reln nebezpe, e podlehnou md nmen a napodobovn cizch mrav. Z tohoto hlediska je Strnskho Okik prvn jazykovou obranou, clenou a vas vyslovenou, i kdy zmnky o podobnm nebezpe potkme i u kazatel ped nm. Podobn se brn jazykovmu men i vrazn kronik sv doby Ji Kezelius Bydovsk (1576 asi 1655), kter po statenm odporu proti rekatolizaci opustil vlast a po dvanct let ivoil v cizin.30 Zazlv Bohuslavu
27 28

Tamt, s. 109-111. Tamt, s. 335. 29 Nrod od nrodu nim jinm spe jako jazykem nebv rozeznn, a e ciz jazyk ciz jho a ciz jho porobu, poroba pak brzkou zkzu nese, ano i hanbu vnou plod, tamt, s. 371. 30 Kronika Mladoboleslavsk od Mistra Jiho Bydovskho sepsan. Ed. KAMPER, Z., Mlad 88

IV. Populan mylen poblohorskho obdob Hasitejnskmu z Lobkovic, kter jako vrchnost na rozdl od pedelch pn Kraj pli Nmce fedroval a za sebou do msta loudil. Nmeck ivel se v Boleslavi podle nj tak rozmnoil i dky zbhlm poddanm a eledi, e jim nkdy asem Boleslav bude tsn a zdka pravho echa tam se uhld. 31 Obv se ponmovn, protoe mnoz usedl Nmci a to i ti, kte se ji v echch narodili a znaj dobe jazyk, se za eskou e styd, vymohli si nmeck kzn a pivedli si sem kazatele, chovaj se rozpnav a nevdn. Kezelia nememe podezrat ze ovinismu, dokonce se omlouv upmnm Nmcm, kte maj rdi esk nrod a jich se jeho vtky netkaj.32 III. 3. Nzory Bohuslava Balbna, Tome Peiny z echorodu a dalch Zeslen historickch reminiscenc k povzbuzen nrodnho povdom i sebevdom, vyvolan zvltn politickou a nrodnostn problematikou, se pro jevilo i u sti inteligence, spjat s vtznm katolicismem. V eskm baroknm vlastenectv se spojila univerzalita a eskost a tato provzanost domcho s evropskm, kterou F. Kutnar nazval spodnm prvodnm akordem, na nj navazovaly domc motivy, dvala on kesansk univerzalit dost typickou podobu. Zdecimovanou populaci eskch zem posuzuje tato inteligence v prvn ad jako populaci ohroenou znikem. Spolu s Jakubem Bossuetem, historikem doby Ludvka XIV.,s jeho dlem se seznmili v nmeckm pekladu a jeho se dovolvali i nai obrozenci pozdj doby, vyznvaj onu neuhasitelnou nklonnost k mstu zrozen, k nmu lovka nepout jen matesk jazyk, ale i pokrevn a krajansk svazky, lovk tu m pbuzn a znm, ct se tu doma, pat sem a kad mus pece nkam patit. Jen ve vlasti se me dait osobnmu a rodinnmu tst. Zpetrhan pouta pochopiteln citlivji vnmali emigranti, ale o sounleitost k historicky vzniklm vazbm, chpanm jako zkonit, Bohem a prodou dan, se obvali i domc katolci. Strach ped utonutm v moi, kter se valilo do zem, rozdvan cizincm, kdy byla vlast jako slab zajek vprosted ps roztrhna, kdy u nen msta, nen kraje, kter by ne byl zpustoen a jeho obyvatelstvo pohubeno, stavl ped oi obraz tto veobecn pohromy celch ech a po nae doby. Kde e je slavn minulost nejlidnatj zem v centru Evropy, v nm byla Praha zvna svtem v malm! Nec umbra ejus gloriae sumus, nejsme ani stnem jejich slvy, zn bolestn vkik

Boleslav 1935. Podrobn k ivotopisu Jiho Bydovskho tamt, s. XIII n. Tamt, s. 65 edice. 32 Tamt, s. 66.
31

89

Djiny populanho mylen v eskch zemch z Balbnova pojednn o uench echch (Bohemia docta) jako nek Jeremie nad zkzou Jeruzalma.33 V mlenliv rezignaci a mravn vlanosti vid nejvt nebezpe stejn jako Strnsk. A tu vyzved nalhavost populan reprodukce domcch, udrujc nrod nejen pi fyzickm ivot, ale zrove znesnadujc pronikn cizho ivlu do zem, protoe udruje hustotu obyvatel na me, odpovdajc jeho hospodskm monostem. Pliv lechtickch a manskch cizinc jej roziluje, vid v nm nebezpe eskmu rzu zem, nebo ti, kdo pichzej, se nepizpsobuj eskmu prosted, ale ei se asimiluj Nmcm. Nikoliv domc, ale ciz maj pstup k vld: toto zcizen vldy a sprvy zem se dotk Balbnova sttoprvnho vlastenectv snad nejvc. Od potku svch djin nebyly echy ve vtm nebezpe vyhlazen jazyka a nroda, soud, a je v tom i podl viny na. Tyt obavy, s jakmi jsme se potkali u Strnskho: domcm se asto opovrhuje jako mncennm, nedostatek vnosti a cty k vlasti a nezjem o to, jakm jazykem se v n mluv. To jsou mravn kazy poblohorsk spolenosti, kter si ani neuvdomuje, jak se to dotk osud sttu. Pesto peliv rozliil povzbuzujc a obrann rz vlastenectv ve smyslu zrovnoprvnn od chvly vlastnch hodnot, nekritickho sebezbonn a nadazennosti: Mrnou a spravedlivou lsku k vlasti pokldm za ctnost, plinou odsuzuji.34 Vbojn a ozbrojen nacionalismus (nationalitas) z due nenvid: Libuje si v nm rozpnavost Nmc a jejich snaha mnit i vyhlazovat jazyk druhch zem - to nen cesta, je by vedla k nemu dobrmu. Mimodn ale strun a jasn formuloval nejpodstatnj z vhrad, kter tu od potku nmeck kolonizace existovaly vi prv tmto kolonistm. Balbnovo vlastenectv ve spojen se zjmem o populaci se jet obrac latinsky psanmi spisy k ueneckm kruhm a pedevm k onm pilm a sloupm - siln oslaben esk lecht. Je ale odprcem nzor Machiavelliho - lid tu nen kvli vladai, prv naopak. V dalm proudu tohoto poblohorskho vlastenectv iv historismus jet sl a populace se dostv do zornho pole v irm zbru: k projevm nebojcnho estv pibv sociln zjem o irok lidov vrstvy nejen proto, e se v jejich prosted udruje jazyk, ale v jejich plodnosti vid zruku prostorovho rozen nroda. K tmto lidem bylo teba se obracet v jejich rodnm jazyku, nikoliv latinsky. Tak Tom Jan Peina z echorodu (1629-1680) vydv svho Pedchdce Moravopisu esky, podobn zdvoduje jezuita Jan Konek vydn svch Starch pamt kutnohorskch a esk kiovnk Jan Beckovsk svou
33 34

BALBN Bohuslav: Bohemia docta II. Ed. UNGAR, R. 1776-1780, s. 48. T: Miscellanea Regni Bohemiae VII, s. 245.

90

IV. Populan mylen poblohorskho obdob Poselkyni starch pbh eskch. Stejn tn zn z pedmluvy k echoenosti (1672) Vclava Jana Rosy, poniujc stud pro to, e nrod nezn sv djiny, zazn pozdji z knihy jaromskho mana Vclava Vtka Zem dobr, to jest zem esk (1754). Zbrana padku jazyka a nroda se tu ovem spojuje s politickm protireformanm clem: odvrtit krajany od etby bludnch eskch knih, kter by jakkoliv pipomnaly husitstv a plinou svobodo myslnost pozstatk luterstv. Antonn Frozn (1671?-1720) v Obroviti marynskho atlanta (1704) chce putovnm po vlasti zjistit, jak je to s budouc existenc ech. Nejvraznjm rysem Froznova pojet nroda je hodnocen vznamu lidu, pedevm selskho obyvatelstva, jako zruky neustl regenerace nejen co do mnostv, ale i istoty jazyka a mrav. V, e co se v lidu vkoen a ujme, tak jako trn se tce vydobude a tce vyrve, co se proti zvyklostem do jazyka a do krajiny uvd, to se rozplodem lidu jako velikm rozvodnnm vecko zase vyplakuje.35 Rozsah tohoto lidu je u Frozna irok, objm vechno neurozen obyvatelstvo, lid vesck, ndenn, ndvorn a vorn. To je u nov pr vek, odlin od vlastenectv Balbnova: odnrodn-li se vd vrstvy, padaj-li pile a sloupy, nen jet teba zoufat nad celm stavenm eskm. Vlastenectv zmruje u nkterch i nenvist k husitm, a jinak mnoho tolerance neprojevuj; naopak, nap. Konek je hrub protireforman a nesnenliv, have veleb jen proto, e Tbory jako bodl kodliv plenili.36 Ve jmnu obrany nrodn cti a proti vtkm kacstv jsou ochotni bez vjimky pokldat husitstv za cizck vplod dychtivosti po kacskch novotch, zanesen do zem Nmci (Balbn), nanejv se pimlouvaj za to, aby ptomnost nebyla trestna za minul provinn (Frozn). IV. 4. Odraz populanho mylen v barokn homiletice a ve svtsk literatue Katolick a pedevm jezuitsk kazatelsk aktivita se mla stt vznamnou silou pi pevchov eskch zem, nasklch kacstvm. Katolick postily mly nahradit likvidovan a pronsledovan nekatolick knihy. Dalo by se pedpokldat, e se rekatolizan homiletika striktn pidr ortodoxie a potla dosavadn spe pronatalitn tn pedblohorskch kazatel. Na druh stran
35

FROZN Antonn 1704: Obrovit marinskho atlanta, s. 11. O Froznovi srvn. KUMPERA, Jan 1992: Zapomenut obrana eskho jazyka. In: Kultura baroka v echch a na Morav. Praha, H, s. 93-99. Tam i dal literatura. 36 KONEK, J. 2000: Star pamti kutnohorsk, s. 90. (STICH, A. LUNGA, R. eds), Praha, NLN 2000, 605 s. 91

Djiny populanho mylen v eskch zemch i kazatel stli tv v tv zmnnmu populanmu obrazu zem a tyto demografick vkyvy byly pli znateln ne aby si jich nepovimli. Ze studia dost velkho a prkaznho vzorku postil meme soudit na to, jak tyto zmny reflektovali duchovn pasti.37 Z etnch reakc na vroky jejich oveek lze (s dvkou opatrnosti) zjistit, jak problmy tily lid obecn a v em se vchovn prce pes znsoben sil potkvala s pramalm spchem. I to je vak cenn poznn, protoe dokazuje, jak esk prosted dokzalo petavit leccos na mru vhodnj domcm pomrm, z hrzostranho uinit smn, na stupovan tlak odpovdt vzdorem a i kostel pomnit v msto ke spoleenskmu setkn. Pilo, zpvalo a milovalo se mnoho, mnoho se vak tak etlo, mudrovalo a sepisovalo. Obdobm temna prosvcovaly zblesky svtla dost pronikavho. I tak horliv pznivci celibtu, jakmi byli dva z nejrozenjch pisatel postil, ebestian Vojtch Berlika a Matj Vclav teyer, hodnot manelstv jako posvtn a v podstat nutn svazek, a svorn to na pobloudilce, kte pokldali manelstv za zl a od bla uveden. Kdo by tvrdil opak, budi proklet, jak to ostatn prohlsil i Tridentsk snm, kategoricky uzavr teyer. st vyvolench nech pstuje celibt, protoe se dosti tch, kte by dti plodili, nachz. Sexuln zdrenlivost je udriteln podle nich stejn jako u vech ostatnch jezuitskch kazatel jedin posty, trznnm a smrcenm tla a modlitbou, tedy pesn tm, co zavrhovali reforman kazatel jako nenormln a nepirozen. Zejmna vdovy se maj varovat ped dalm satkem, protoe tm cizolo. Rovnost mue a eny v manelstv, kter se tak neodbytn hlsila v reformanch postilch ve zdraznn uritch pednost eny a jejho prva spoluasti na dleitch rozhodnutch jako druky a pomocnice manelovy, dostv v katolickch promluvch zcela jednoznanou podobu: ena je povinna ctt mue jako svho pna, poslouchat ho ve vem.38 Jestli se vbec d hovoit o rovnosti, pak se tk jen tla: Stejn tak jako tlo manelovo v moci manelky jest, jest tlo manelky v moci manelov.39 Skutenost, e manel je hlava rodiny a manelka jemu jako vrchnosti sv ve vem povoln a poddan zstv se pokld za prvn a zkladn pedpoklad dobrho manelstv. Teprve pak pijde vzjemn lska a vrnost, pvtivost a vldnost, pkladn kesansk ivot a po37

UBRTOV, A. 1990: Populan mylen v esk homiletice feudlnho obdob. st I. In: NM-ada historick 157, . 3-4, s. 113-139. st II tamt, 158, . 3-4, s. 171-189. Dle srvn. HANZAL, J. 1992: K duchovn a kulturn rovni baroknho klru. In: Kultura baroka v echch a na Morav. Praha, H, s. 85-91. 38 BERLIKA ebastian Vojtch: Svten postila 1688, f. 149. 39 BERLIKA . V.: Postilla, 2. vydn postily z roku 1618, Praha 1667, f. 77 (KNM 35 B 10). 92

IV. Populan mylen poblohorskho obdob sledn podmnkou je, aby mu nebyl oralcem a ena bumbalkou. Nemrn pit, ktermu holduj vechny stavy, se znovu ocit v palb kritiky. teyer vin z tohoto nemravu hlavn lechtu, ale opilstv a oberstv pokld i on za nrodn zvyk.40 Oba, Berlika i teyer, psn odsuzuj nedostatenou vchovu mldee a jej zhralost. Kostely se pr povauj za pleitost k popovdn, pro mlad za msto k seznmen. Dospl se ani doma nechovaj jinak: msto modlitby ped jdlem rozprvj, klevetaj a se smj aneb o msto spolu hdaj. 41 Mlad lid se tak nemodl, klej, jsou prv tak nchyln k oberstv a opilstv jako dospl, jsou chlpn, drze rozpustil, neposlun rodi a ln. teyer doprovz vklad hrzostranmi historkami, kterch bude v postilch pibvat a jejich velk as nastane s potkem 18. stolet. Postily konce 17. stolet jsou o poznn umrnnj, nalezneme tu i dost praktickch rad pro vstup do manelstv a rodinn ivot. Miz ovem napomnn rodi, aby dbali na vbr enich a nevst, ale nebrnili dtem, naopak se zvrazuje poslunost dt k jejich rozhodnutm. Prv tak se pipomn poadavek rovnosti stavu snoubenc . Naprosto odsouzenhodn jsou mimomanelsk sexuln styky a spoleensk degradace padlch dvek a en v tomto obdob psn ortodoxie vrchol. Vezmeme-li kazatelskou horlivost jako protjek soudn praxe, je patrn, e si kazatel byli vdomi znan frekvence potratovosti a zabjen nevtanch dt. Hrzn obrazy pekelnch muk za takov ponn jsou doprovzen vdy ujitnm, e dn, sebe obratnji proveden in nesmae ani nevykoup ani velice pkladn dal pozemsk ivot a pokn. Stejn jako postily pedchozho obdob jsou i protireforman kzn pro stoupena soucitem s chudmi a trpcmi, nakaj na bdu v zemi, na drahotu, nemoci a vlky, nemilosrdnost pn, kte polesn zv lpe chrn a opatruj neli sv vlastn poddan. Ale odplatu za vechny nespravedlnosti lze oekvat jen v nebi, kdo se vrchnosti protiv, bomu nazen se protiv. Bda tedy tm, kte obce proti vrchnosti sv podn bou a pozdvihuj! 42 Netaj se tm, e podobnm bouenm a volnm po sociln spravedlnosti prosluli prv kaci a kacstv je teba z ech z koene vymtit. Hus, ika a Chelick jsou pipomnni jako vzory nepravosti, za jedinou pravou crkev prohlaovn a katolick.43 Pesto neprojevovalo obyvatelstvo eskch zem mnoho trplivosti k ekn na zhrobn spravedlnost a men i mohutn vzpoury se zvedaly na
40

TEYER, Matj Vclav: Postilla katolick na dv stky rozdlen s myslem vyplenit kacstv, 1691, f. 365 (KNM 35 C 6) 41 Tamt, f. 192. 42 BERLIKA, . V. 1667, f. 437. 43 BERLIKA, . V. 1668, f. 100, 305, 323 n. 93

Djiny populanho mylen v eskch zemch rznch mstech zem (od velkho povstn 1679-1680, chodsk rebelie 1693 pes nesetn lokln ohnky a po velk taen nevolnk na Prahu v roce 1775). echov zlehen, suovan cizozemskou vldou, nezapomnli ani na Husa ani na iku. To pesto (anebo prv proto), e se tolik ple vynaloilo na jejich vymazn z pamti nroda. Krom bytku populace, jak pinej vlky, hladomor a jin pirozen pohromy, si kazatel vmali neobyejn vysok novorozeneck a dtsk mrtnosti. Obecn za vech, tedy nejen za vlench pomr. Vyrovnvaj se s n zcela jinak ne reforman postily, ale i postily katolick z prvn poloviny 17. stolet. Z homiletiky miz jakkoliv praktick rady a pokyny, jak udret na ivu to, co lid zplodili a dominuje nboensk odevzdn do vle bo. Veten lid jim pr kladou otzky, pro Bh na tyto nevinn dtky dopustil smrt a pro astji dopoutv, aby ulechtil mldenekov ped asem umrali ? Odpov znaj jedinou: neslu se zkoumat bo soudy, dosti nm bu, e vme, e vecko dobr jest, co on ustanov a e v niem neme chybiti. A tak neoplakvejte ztrtu dtek hojnji ne se slu, radji plate nad ztrtou due, zvanj ne je smrt tla.44 Nkter obecn tendence, sp naznaen v homiletice povlenho obdob, se s vt silou projevuj sp ve druh polovin 17. stolet. Nedolo ale k vraznjmu posunu v posuzovn lidskho mnoen a to ani v dob, kterou souasn historit demografov oznauj za populan dynamickou. Jako soust lidskho mylen se i nzor na populaci mnil pedevm v zvislosti na populanm klimatu, kter petrvv dlouh as. Nadle trvaly vrazn znaky obdob, kter pedchzelo demografickmu pechodu: vysok mrtnost vech vkovch skupin, zejmna kojeneck a dtsk, vysok porodnost, ale nzk prmrn dlka doit. Nebyly podmnky pro to, aby se njak propagoval celibt a zbrany mnoen ani z kazatelen. Postily a mravoun spisy, kter jsem proetla, pochzely z rznch mst ech, Moravy a Slezska. Jejich autory nebyli jen pslunci jezuitskho du, kter vedl cenzuru veker literatury do poloviny 18. stolet. Nenajde me mezi nimi velik rozdly v pojet a vkladu tmatiky (odhldneme-li od jazyka a stylu). Vedle fanatickch, znan asocilnch a naivnch spis nalezneme v neobyejn bohatm vzorku i takov, kter prozrazuj znan rozhled a vzdln, o nco smlivj postoj k lidskm pokleskm a hlubok sociln ctn, lsku k jazyku a k nrodu i lidsky jmav msta, za kter by se nemusely stydt ani reforman promluvy. Z konfrontace vrok a soud lze rekonstruovat pedstavu, jak nzor pevaoval v tomto oficiln platnm proudu katolick
44

TEYER, V. M. 1691, f. 60. KLEKAR, J.: Semeno slova Boho. Praha 1701, f. 81, podobn i na f. 630 (KNM 40 C 9).

94

IV. Populan mylen poblohorskho obdob homiletiky. Tn a rz pronsledovanch kacskch postil sledoval pedblo horskou linii a nezmnil se ani v nhledu na populan otzky. Znalosti barokn literrn tvorby obohatil svou edic Milo Sldek;45 ve vkladovch pasch piblil duchovn ivot naich pedk neobyejn plasticky. Krom barokn homiletiky (nejen katolick, ale i protestantsk) jsou to Knihy pprav ke astn smrti, katolick pohebn kzn ze 17. a potku 18.stolet, v nich se m. j. setkme s dkazy, jak vedn a obvykl byla dtsk mrt v rodin pozdnho stedovku a ranho novovku. Nevyhnul se ani jarmarenm psnm a tmatice smrti v nich. Jestli je nebo nen nutn zaloit rodinu a mt dti, na to odpovdaj pisatel s malmi odchylkami kladn. Katolick crkev dr se prostedka, patn je pli si cenit manelstv a patn je zavrhovat je vbec, tvrd stejn Jan Barner z Jina jako jezuitsk kazatel z moravskho pomez Daniel Nitsch nebo Frantiek tpn Nchodsk, probot praskch kanovnk, i bodr frantikn Marek Damascen. Valentin Bernard Jestbsk, typ venkovskho kazatele, autor jaksi kato lick analogie Komenskho Labyrintu, nejen e pokld manelstv za naprosto pirozen a od Boha ustanoven, ale seznamuje svho sedlka se tymi odlinmi typy manelstv: prvn je harmonick - idel souit, dal nesvorn, tetm je svazek hodnho partnera se zlm a nakonec manelstv sice dobr, ale dti z nj nevydaen. Proti hmotnm poutm zdrazuje cit jako pedpoklad harmonie. U Nitsche je nejpodstatnj v poad dleitosti vzjemn opora. Pouze dva misogyni Pavel Axlar, asketick cistercik, a Antonn Kelsk, bojovn a ton far z Knevsi, neshledvaj manelstv vbec za nutn nato potebn, lsku manelskou maj za podvodnou a nejistou a sp varuj ped svazkem, kter je tak nesnadn rozvzat. Antonn Koni, jeho jmno se stalo synonymem pro kulturn vandalstv, a Christopher Pflaumer, pechzej od kritiky nekatolickho ocenn manelstv a k pohrdn tmto stavem. Jakkoliv jin ne katolick nboenstv nevede podle nich k tomu, aby lid tlo krotili, zemsk vci opovrhovali, rozko tlesnch nepchali. Cel pedchoz pojet manelstv bylo zaloeno na bludu, e eny pojmati, jich uvati etc. je vc tak potebn jako pokrm, npoj a spasen. Jejich kzn jsou vehementn obhajobou pednost celibtu a zavrhovnm Luthera, kter dal patn pklad. Jak jsou to ei, pt se augustinin Koloman Hendl, poutnkov do Emmaus? Kdeto sob panna stuje, e je na vdan, nicmn dnho kalna neme dostati a nic ji neoekv, jedin e mus peroutky prodvati. Jak jsou
45

SLDEK, M. (ed.) 2000: Vtr jest ivot lovka aneb ivot a smrt v esk barokn prze. Praha, nakl. H+H, 317 s. 95

Djiny populanho mylen v eskch zemch to ei, pni mldenci, e jdouce do Emmaus vc myslte pannu vidti, s pannou mluviti, s pannou se prochzeti a po prochzce tlesnch pokrm uvati neli dnenmu Zvtziteli dky vzdvati?46 T Hendl, jeho kzn inspirovala i autory o generaci mlad, snesl tolik pklad ensk patnosti a prohnanosti, e jen velmi otrlm mladkem by jeho exempla neotsla. Znan asociln a nenvistn vi enm jako nositelkm vekerch hch je Bohumr Hynek Blovsk, kter stejn jako Pflaumer, Nchodsk a Koni jednm dechem zatracuje luternstv, kalvnstv, husity, idy a jinovrce vbec. Vlku na Bl Hoe pokldaj za astnou, nebo znamenit vykoenila kacstvo z ech a umonila vrtit vc do lna crkve, kter m jedin pravdu. Piznvaj ovem, e nekatolci stejn pechovvaj a tou odsouzen knihy, jsou velmi dmysln v jejich zatajovn, paovn a roziovn a toho kodlivho hlo se nachz vc, ne bychom se nadli. Spis Christopha Pflaumera je cenn prv jako pehled titul zapovzench knih a vet vemonch skr. Vtina, kter se proti manelstv nestav, se sna nalzt piny nezdaench svazk a dopracovat se k idelu manelstv vzornch. Vet pin nezdar se li, by se zkladn motivy opakuj: Nesoulad povah dominuje u Nitsche, opilstv jako jedna ze zkladnch neest, schopnch rozvrtit rodinu, se pipomn stejn jako v postilch pedchozho stolet bez vjimky u vech. Satky pro penze a vkov nerovnost bez zetele k vlastnostem partner se hodnot jako pedem uren k rozpadu a jako pina nesetnch obt. Rovnost majetkov a stavovsk se rozum sama sebou. U jedinho z nich, minority Michala Pelischota je toto nube pari vztaeno i na rovnost vzdln. Ostatn se bu o vzdln nezmiuj vbec nebo je povauj za neuiten, pro eny za nanejv kodliv: enm se tudrovati nedopout, e by pes n kacstv nejvt a hdky neskonen splozen byly, tvrd nejen Nchodsk; ani Nitsch a ostatn nepedpokldaj, e by ena mohla bt rovnocenn mui rozumem, naopak, cituj zhusta pslov o dlouhch vlasech a krtkm rozumu. Jak div poven eny pece souviselo s kacstvm! Dal pinu vid v pedchozm neistm ivot obou. Stejn jako jejich pedchdci konstatuj, e se mnoho manelstv uzavr kvli othotnn, a nevsta obtkna mus se vdti a enich se oeniti, aby tu hanbu zakryli a posmchu nebo trestn uli. Jedin Damascen poaduje oboustrannou istotu ped satkem a je v tomto ohledu pro naprostou rovnoprvnost: Jak je dte nalzti, takov a vs ony tak naleznou .... co ona me, tak ty me, jestli jen chce.
46

SLDEK, M. 2000: 91.

96

IV. Populan mylen poblohorskho obdob Rozen dt dopomh en ke spasen, zle ovem na tom, jak je vry. Dleit rada, aby matky kojily dti, kterou nalezneme u Barnera, m pramlo spolenho se zdravotn-osvtovou zsadou: argumentuje se toti jen tm, e s cizm mlkem me dt nast i bludy a hchy kojn, kter nen pravovrn katolika. Krom obecnho moralizovn a vzev ke zdrenlivosti i v manelstv je pro vechny samozejm, e ke styku m dochzet toliko pro plod. Psn kraj praktiky proti pirozen i sexuln abusus, kdy tlumo a vyvracej nzory, kter slchali od svch farnk. Jakkoliv pokusy o vyhnn plodu a dokonce sm mysl zabrnit thotenstv se odsuzuje jako napomhn k vrad. Za vradu povauj Barner a Nitsch tak nedodrovn sprvn ivotosprvy, kter me nenarozenmu dtti ukodit, kdy matka skknm, tancovnm aneb nepodn se chovajc v jdle a pit plodu ivota svho kod. Jako napomhn k vrad se posuzuje den, bit a zl nakldn s thotnmi - dt se pak me narodit mrtv a nedojt ktu, co je hlavn el podobnch napomnn. Due nekttek byly odsouzen dlt v pedpekl (mly svj limbus puerorum, v nm panovala i jist hierarchie: v nejvy sti dlely due kesanskch dt, v hust tm dt idovskch a v nejspodnj ply duiky dt mnich, jeptiek a kn).47 I nejmrnj postily tohoto obdob projevuj shodn ostr a nesmiiteln odsudek vi nemanelskm dtem a matkm, a jsou si kazatel vdomi toho, e prv ony asto vlastn plod svj zanej, ukrvaj, nkde odhod ano i usmrcuj a znaj i dvody, je k tomu vedou. Z mnohch hovo zkuenost zpovdnka pi konkrtnm vtu pestupk, kter lid k jejich zden ani nepokldaj za hch. Je to skuten pestr paleta a po rezignovan konstatovn, e zpovdnka klamou a o vech hch se ani nedozv. Nky na pedasnou ztrtu panenstv se opakuj u vech bez vjimky. Stejn jako ve smolnch knihch se setkme i tu se zmnkami o incestu v rodin (vtinou zavinnm spolenm spanm), o pederastii a tribadii. Varovn ped tlesnm pokuenm nebyla zejm dost inn a tak nkte kazatel psob na obrazotvornost poslucha a ten odpornm lenm rozkladu lidskho tla, historkami o trestech boch i belskch za onanii, za velijak druhy smilstva a zbrany thotenstv. K celkovmu potu dt v rodin se vtinou nevyjaduj. U jedinho z pisatel jsem se setkala s nzorem, aby rodinu nezakldal a dti neplodil ten, kdo je neuiv (Barner), Nchodsk se pimlouv za men rodinu, protoe plin uitek manelstva chudobu s sebou plod, mnoho zubv mnoho chleba potebuje. aludek tkajc muzikou se nezkrocuje a plin d pval trop.
47

DINZELBACHER, P. 2004: 88. 97

Djiny populanho mylen v eskch zemch Mlo rodiny mti jest lpji moci je k slv nebesk vychovati, snadnji Bohu odpovdati: nebo nejsou vickni synov v ivot matky sv posvceni Stejn jako v postilch pedblohorskch se vyskytuj zmnky o malfor macch. U Konie a Nchodskho jde o hrzn smylenky, slouc jako vstraha ped bom trestem, za kter se jednoznan vydvaj. Stejn cl mly ostatn i kramsk psn o narozen stvr. Realistick Barner doporuuje, aby v takovm ppad nemla ena ji dal dcko, protoe i s jednm nepovedenm, nepodailm je prce vc ne dost. Znanou novorozeneckou i dtskou mrtnost pozoruj vichni a stejn je i zpsob, jak na ni reaguj: vdy a bez vjimky uvauj o vysok mrtnosti, kter tak drasticky sniovala pirozen prstek, jen z nboenskho hlediska . ivot i smrt jsou v rukou boch, v nemoci je teba povolat dv fare ne lkae, pokud se vbec o len zmiuj. Odsuzuj sice dryky proti jedu, oleje, ktermi se lid maou jako prevenci proti moru, cedulky a kapule, ne jako smn a neinn povry, ale pedevm jako soust hluboce zakoennch pohan skch pedstav a lidovho arovn. Souasn propaguj lebnou moc jinch nesmyslnch prostedk, posvcench crkv (Agnus dei, svcen vosk). Jasn se v homiletice odrazila vy feminita populace, zejmna mstsk. Kazatel vtinou rad posunout vkovou hranici pro vstup do manelstv, kritizuj rodie za sjednvn pli asnch satk. Vmaj si disproporce mezi potem en a mu. Tak Kelsk shledv nepomrn vce en na pobonostech, poutch a trzch, Nitsch reprodukuje stesky neastnch dvat a vdov, kter marn ekaj na enichy a Damascen nepmo dokld, e obavy vdavekchtivch en nebyly neopodstatnn: jedna pes druhou nakaj na vojny, mor a smrt,protoe se jim zd bt mlo muskho pohlav, jen by je chtlo. Aby je vbec provdaly, vdvaj matky sv dcery bez rozmylen za prvnho, kter se vyskytne, vykldaj je v hospodch jako eznci telata a kozy v krm na prodej. Mnoz se sna odvrtit od takovho nerozumnho jednn pbhy, dost drsnmi na to, aby si dve uvdomilo, co me v manelstv oekvat. Bit je v tchto varovnch promluvch jet nejmrnjm zitkem. Zejm bylo natolik bn, e pokldaj za nutn proti nmu zahmt i kazatel, kte jinak neshledvaj na ench nic dobrho (Pelischot, Axlar a Kelsk). Jestbsk konstatuje, e se mnoh mu chov k en jako by ji ne za manelku, ne za krvu nebo psa sob pojal, avak ani krv ani psovi by tak zle nedlal Ped novmi satky vdov a vdovc varuj - u prvnch proto, e namsto oekvanho zastn snadno mohou narazit na mladka, kter si je vezme jen pro penze, hejsek, hr, mrh, oralec, bui, jak asto vidme takov pklady Stejn tak vdovci brzo od svch milenek jelen parokou obdaeni bvaj a kdy starec v podge le, mlad panika po mladch b
98

IV. Populan mylen poblohorskho obdob O celkovm potu obyvatelstva uvauj bu v souvislosti s kalamitami nebo se sna odhadnout, kolik lid u ilo na svt od jeho stvoen a jak velk je poet kesan (Nchodsk). Vlky, hlad a epidemie pokldaj za nevyhnutel n, nicmn je nepovauj za natolik niiv, aby obyvatelstvo ohrozily. Rychlou regeneran schopnost pozoruje Pelischot, Nchodsk, Barner i jin a soud, e echy jsou zem plnou lidu, zrove zem velkch prodnch bohatstv, kde nebyl nikdy plin nedostatek potravy a kdy se pece objevil, netrval dlouho. Tm kad postila obsahuje jak zmnky o vlench udlostech tak mod litby pro as vlky a moru. Barnerova kzn uvdj i lidov popvky, lc bdu za as vojny, bezohledn drancovn vojskem, ale nejsou beztn, i do slz se ms humor. Nitsch jako jedin prohlauje vlku za nesmyslnou a zbytenou; je to vjimka mezi kazateli. V pojet sociln nerovnosti se mnoho neli uznvaj ji za jednou danou a nemnnou. Nejvt dogmatici ji obhajuj jako bosk mysl pivst do nebe co nejvc oveek: s drkou naplnnou skrz ouzk nebesk dvee dn neprojde, drsn dodv Nchodsk. To jim ale nebrnilo, aby netepali vechny stavy, padni komu padni. to na neoprvnnou pchu urozench, kte si osobuj prvo vyvyovat se, a jejich krev nic vc v sob neobsahuje neli krev nkterho sedlka, ebrka a sprostka. U Fabina Veselho se pak potkme s velebenm znamenitho uence Thomase Mora a s kritikou Nicollo Machiavelliho, kter pr u dvora mluv, zatmco Kristus mus mlet. Stuj si na korupci, na patn chovn vrchnosti k eledi (Barner, Nchodsk, Vesel), ale i ti, kte projevuj hlubok sociln ctn, vybzej k bezpodmnen poslunosti a odplatu vkldaj jen do rukou Pn. Prvodnho jevu pauperizace ebroty si vm Kelsk, ktermu pipad, e je vude tolik ebrk, e je tk nkam vkroit, aby ho neobtovali. Nepit to pebytku populace, soud, e nepracuj a by mohli, kdyby je nkdo k prci pinutil. Vznam homiletiky nelze opomjet, protoe patila vedle kancionlov psov tvorby k nejrozenj barokn literatue jak rozsahem tak dosahem. Ovlivovala i svtsk enictv, legendistiku a beletristickou przu. Nen ale mon peceovat jej inky na obyvatelstvo, ktermu mla stavt ped oi vzory etickch norem. Patrn prvem si stuj takka vichni autoi na formlnost lidov asti na bohoslubch a jet vce kritizuj urozen, kte se dvali i zastupovat. Kdy odmyslme balast zzrak a moralistnch historek, pehnn nectnost a veleben pkladnho ivota svtc a zaslouilch panovnk, zbv ada konkrtnch posteh o situaci i populanm klimatu v zemi. Nadto se v n
99

Djiny populanho mylen v eskch zemch odr nejen oficiln nzor crkve a jednotlivc na reprodukn problematiku, ale i pizpsoben eskmu prosted. Homiletice prvn poloviny 18. stolet jsou spolen nkter znaky, dleit pro jej celkovou tendenci: pedkld idel hmotn zajitn rodiny, jej hlavou je manel. ena je opt rzn odsunuta na msto, kter j v hierarchii rodinnch vazeb podle nich nle. Pedmanelsk styk je odsouzenhodn prv tak jako mimomanelsk. Spoleensk opovren svobodnmi matkami a nemanelskmi dtmi je podporovno odsudkem crkve. Homiletika nen vysloven anti populacionistick, vtina kazatel hj pozici stedu ani pli nepodporovat mnoen, ani mu vslovn nebrnit. Marinsk kult zvraznil veleben panenstv a celibtu natolik, e se manelsk svazek a jeho pednosti ocitaj a v zadnm plnu - rozhodn pevauje vylen zpor nad klady. Je zajmav, e se vcelku bagatelizuje inek vlek a epidemi. esk zem se i pi velk mrtnosti, kterou kazatel jen konstatuj, pokldaj za zem lid nat, schopn uivit i dvojnsobn vt poet lid a velmi rychle zacelit doasn ztrty. Vrazn rozdl proti pedblohorsk tvorb je ve vztahu k otzce ivota a smrti. Pokud vbec uvauj autoi o nemocnosti a mrtnosti, dominuje nbo ensk odevzdanost a miz jakkoliv zmnky o pedchzen nemocem a o jejich len. Vzdln je pojednou zanedbateln, pro eny dokonce kodliv a nebezpen. Udrovn lid v nevdomosti je ostatn vdy zkladn pedpoklad k tomu, jak je pimt k poslunosti a zamezit srovnvn. Proti tomuto neviditelnmu nevolnictv pak smuj pozdj vahy osvcenskch pozorovatel a kritik. Oficiln crkevn doktrna, tebae pizpsoben domcmu prosted, v nm nebylo msta pro antipopulacionismus, se svm vhavm stanoviskem stvala brzdou ptm programovm a draznm populacionistm. Slibn vvoj, kter v populanm mylen obrtil zvenou pozornost k en, k dtti a k rodin, k nboensk toleranci, k loze vzdln, k lidskmu zdrav a nemoci, k poteb osvty, byl nsiln a nadlouho peruen militantn rekatolizac. Vechen katolick svt se semknul na obranu ohroench pozic, protoe sprvn pochopil, e brn nejen existenci habsbursk dynastie, kesany proti tureckmu nebezpe, ale presti a slu katolick crkve v cel stedn Evrop. Nepochopil staletou zkuenost: kad tlak bud protitlak, m je silnj, tm vt vyvolv odpor.

100

V. Od merkantilismu k fysiokratismu. Populacionismus v obdob osvcenskho absolutismu druh poloviny 18. stolet
V.1. Zvltnosti stedoevropskho merkantilismu Ve srovnn s hospodsky nejvysplejmi zemmi zpadn Evropy si ve vech stech habsbursk monarchie udrela naprostou pevahu zemdlsk vroba. Nevhodn vnitrozemsk poloha stedoevropskch zem nijak neusnad ovala jejich napojen na hlavn centra evropskho a svtovho obchodu; musely tedy spolhat na kapacitu mstnch trh, kter se nezvyovala podstatnou mrou. V tom tkv jeden z dvod, pro kladli stedoevropt merkantilist takov draz na zmrn zvyovn lidnatosti a cestu k povznesen mst na rove velkch evropskch center vidli i v organizovanm plivu emeslnk. Cechovn zzen s jeho privilegii pekelo manufakturnmu podnikn, nevolnictv brnilo jak rodcmu se prmyslu tak rozvoji zemdlstv. Pesun zjmu od vlastn vroby k vrobcm byl logicky vyvolan situac tchto lid: se zbdaelm, hmotn i fyzicky ruinovanm obyvatelstvem nelze potat ani pi obran sttu ani v jakmkoliv podnikn. V tto spojitosti se musela pihlsit i otzka kolu a vznamu zemdlstv jak zdroje domcch surovin a zkladny pro vivu stvajc populace. Merkantilismus tak brzy splv s fysiokratismem a ist merkantilisty zde takka nenalezneme. Frantiek Vencovsk, historik eskho ekonomickho mylen, zce sou visejcho s populanm, nachz jeho prvn stopy ke konci 18. stolet v souvislosti s vytvenm vdeckho a institucionlnho zzem (vliv Josepha von Sonnenfelse na prvnho eskho profesora nrodnho hospodstv Josefa Ignce Buka a jeho pokraovatele).1 Prvn merkantilist, kte ovlivnili ekonomick mylen v habsbursk monarchii, nicmn pochzej z pedchozho stolet. Za prvnho merkantilistu, ovlivn1

VENCOVSK F. 1997: Djiny eskho ekonomickho mylen do roku 1848, s. 33-34. 101

Djiny populanho mylen v eskch zemch nho francouzskm autorem Barthlemy Laffemasem, bv pokldn Pavel Hynek Morgenthaler (asi 1618-1683), kter po vdeskch studich pesdlil na Moravu a psobil jako brnnsk rycht. Stejn jako Laffemas jednoznan spojil rst populace s podporou prmyslovho podnikn, zkazem emigrace domcho obyvatelstva, clenou podporou a naturalizovnm schopnch imigrant.2 Pipojil k tomu nutnost dokonalho vyuit zemdlsk pdy, odstrann povale a ebrk a pilkn emigrant zpt: tyto nvrhy nalezneme jak v Morgenthalerov prvotin z roku 1649 tak i v jeho pozdjch relacch, pedkldanch csai.3 Z Morgenthalerovch argument vychz u ns Fabin ebestin Malivsk z Maliv (+1666), kter v edestch letech hodlal povolat na Moravu 150 tisc zpadoevropskch manufakturnch dlnk, m by stoupla jej lidnatost o celou tvrtinu.4 Tento sp utopick ne reln pln ale ztroskotal na odporu cechovnho emeslnictva. Mylen eskch merkantilist bylo inspirovno rakouskou ekonomickou kolou, pedevm publikacemi slavn trojice Becher Hornigk Schrder, z nich u Johanna Joachima Bechera (1635-1682) meme ji hovoit o ucelen teorii merkantilismu, zvlt ve spisech Politische Discours a Psychosophia.5 Stt podle Bechera prosperuje jen tehdy, tvo-li spoleenstv produktivnch pracovnk, mezi nimi probh intenzivn smna. Populan rst je v pm mrnosti k prosperit: msta i venkov se zalidn, nachzej-li tam lid dost pleitost k obiv a ta vznik spoluitm v lidnat zemi. Zruky populanho rstu vid ve spravedlivjm rozdlen pdy a majetku, ale i ve spoleenskm ntlaku na poetnost rodin, v odstrann celibtu; v ppad nutnosti se me shnout k podpoe pisthovalectv, nevyluuje ani dovoz otrok. Pro Becherova pokraovatele Philippa Wilhelma von Hornigka (16401714) je rovn zvyovn lidnatosti zkladnm kolem sttu jak z mocenskopolitickch tak z ryze ekonomickch dvod.6 Nepochybuje o tom, e zalidnn monarchie lze zdvojnsobit, vyuij-li se dokonale domc zdroje a suroviny. Tet z vdeskch merkantilist Wilhelm von Schrder (1640-1688) stav do poped vojensk hledisko odpovdnost panovnka za vnitn i vnj bez2 3

GONNARD, M. 1930: Histoire des doctrines conomiques. Paris, s. 102 n. MAUR, E. 1971: Merkantilistick populacionismus a kritika feudalismu. In: eskoslovensk asopis historick 32, . 6, s. 848-870. 4 MAUR, E. 1974: Populan teorie a populan politika v eskch zemch za feudalismu. In: Demografie 16, s. 145. 5 Podrobn rozbor srvn. MAUR, E. 1971, op. cit. , s. 855. 6 O Hrnigkovi viz BRAUTEKE, H. J. 1978: Leben und Werk des Kameralisten Philipp Wilhelm von Hrnigk. Versuch einer wissenschaftlichen Biographie. Frankfurt a. M., Ber, Las Vegas. 102

V. Od merkantilismu k fysiokratismu penost sttu jej zavazuje ke zprostedkovatelsk roli mezi feudln vrchnost, neprozeteln oebraujc poddan, a poddanmi, kte maj sklon k neposlunosti. Poaduje regulaci vysthovalectv, kritizuje ekonomick zbrany satk.7 Nvrhy rakouskch a moravskch merkantilist se sousteovaly sp na nepm metody (podpora imigrace, zajitn zdroj obivy) ne by sahaly k regulaci pirozen mny v tom smru, jak se o to pokoueli francouzt merkantilist (finann podpora manelstv, vysok dan pro svobodn, ntlak na rodinu v zjmu vysok porodnosti). Draz na vytvoen podmnek pro lep populan klima se ostatn vdy projevil jako realistitj cesta k spchu ne zdnliv rychlej, ale jen mlo a po omezen as inn stimulace porodnosti. Ukzalo se, e neuspli ani prut statki ani nkte et feudlov, nutc sv nevolnky pokutami i dokonce vzenm k uzavrn manelstv.8 Nzory rakouskch merkantilist naly ohlas zejmna v eskch zemch, kter tvoily ekonomicky nejrozvinutj st monarchie. Pijet teori neznamen zdaleka jejich prosazen v praxi. Nepm metody rozmnoen pirozenho prstku imigrac narely na dvoj odpor. Vidli jsme, jak se promtalo do populan problematiky nrodnostn hledisko, vyvolan v ivot sloitmi etnickmi pomry. Kritika plivu nmeckho obyvatelstva stejn jako kritika rstu idovsk minority ve mstech vystily pmo v poadavek omezit tyto prstky. S protiidovskmi nladami se setkme nejen v esk katolick homiletice, ale i v pracch kronik sv doby. V mnoha poddanskch dech se do omrzen opakuj zkazy obchodovn se idy, zejmna pekupnky a vypjovn penz od idovskch lichv. Zkaz roziovat existujc poet idovskch rodin, vydan v roce 1725, se nkolikrt opakoval v nsledujcch destiletch.9 Postup byl zcela v souladu s nzory rakouskch merkantilistteoretik. Becher nap. na rozdl od zpadoevropskch souasnk (Josiah Child, Charles Davenant), poukazoval na nevhodnost plin tolerance vi idm a na jejich ekonomickou kodlivost.10 Mnohem vc ne odpor proti rasov i nboensk odlinosti se tu projevovala nechu k dravjmu, podnikavjmu
7

BLINA, P. 1981: Teoretick koeny a sttn praxe osvcenskho absolutismu. In: eskoslovensk asopis historick 29, s. 884. 8 K tomu srvn. GONNARD, M. 1930: op. cit. , s. 159. 9 Jet nazen mstodrcch krlovstv eskho ze 16. 10. 1726 s odvolnm na csask ppis z 25. 11. t. r. povoluje v kad idovsk rodin satek pouze jednomu synovi, aby se zamezilo idovsk populaci v zemi. Patent Marie Terezie ze 3. 11. 1778 zakazoval idm pod trestem veejnho zmrskn a vykzn ze zem uzavrat satky bez povolen eskho gubernia. Teprve patent ze 3. dubna 1787 zvyuje povolen poet idovskch rodin v echch na 8600 a s touto cifrou se znovu setkme i v patentu Frantika II. z 5. 8. 1797. (ANM, sbrka E patenty). 10 MAUR, E. 1971, op. cit. , s. 859. 103

Djiny populanho mylen v eskch zemch a obratnjmu ivlu, obchodn zdatnmu a tud konkurence schopnmu, navc vzcn soudrnmu a navzjem spolupracujcmu. V eskm prosted se k tomu pidruoval i fakt, e vtina id hovoila nmecky. Ponkud tolerantnj stanovisko v nzorech i v praxi se projevovalo vi nmeck menin. Zde se odliovala uitenost hospodskch i kulturnch vztah od konkrtnch a kriticky posuzovanch projev rozpnavosti, pezravosti a nadutosti; mocn padalo na vhu i jazykov oslaben eskho obyvatelstva. Oboj kritika - protinmeck i protiidovsk vychzely z partikulrnch zjm manstva a duchovenstva, netkala se tolik lechty, kter v nich naopak vidla vhodn prostednky odbytu vrobk feudlnho reijnho velkostatku. Jazykov strnka negativn dsledky plivu cizinc leela na srdci vem, kte s nelibost sledovali nrodnostn men, vedouc k padku jazyka, zejmna ve vych vrstvch spolenosti. Dal pekkou imigrace byla nboensk situace v zemi. Teoretikov merkantilismu se nepostavili oteven proti rekatolizaci, vyzvali jen k umrnnosti, aby nedochzelo k dalm tkm z tchto dvod.11 Cesta k nboensk toleranci se tak pipravovala ji od konce 17. stolet. Habsbursk sttn politika a do poloviny 18. stolet pli nerespektovala nvrhy prvnch merkantilistickch populacionist v eskch a alpskch zemch ady pouze brnily emigraci a povolovaly pisthovalectv omezenm potu manufakturnch odbornk. Jen v Uhrch, vylidnnch po vlkch s Turky, mohlo dojt k vtmu osdlen cizm zemdlskm obyvatelstvem. Hlasy, volajc po zvyovn populanho prstku z vlastnch zdroj se neobjevuj teprve s nstupem osvcenskho absolutismu konce 18. stolet. Je charakteristick, e se u od 17. stolet spojovaly s kritikou vysokch robotnch povinnost, nevolnickho systmu a cechovnho zzen. Draz na rodinu jako zkladn spoleenskou jednotku, kter me dt vyrst potomstvu, rodinu hmotn zajitnou, se objevuje ve veker literrn tvor b, katolickou nevyjmaje. U sti autor, navazujcch na reforman tradice, se k tomu pidruuje pn, aby potomstvo bylo zdrav fyzicky a vzdlan. Posledn demografick vzkumy prokzaly, e tvrzen o populan stagnaci v prvn polovin 18. stolet neodpovd skutenosti. K roku 1702 se odhaduje poet obyvatel ech na 1 800 tisc (Placht)12 nebo 1 580 tisc (Gabriel).13 Soupis

11

Patent o emigraci z roku 1752 byl obnoven patentem Marie Terezie z 21. 7. 1764, rozen o vypsn odmny za udn emigrant a jejich napomaha. K pilkn emigrant nazpt mly slouit generln pardony, vztahujc se i na vojensk zbhy (12. 1. 1768, 21. 4. 1780 a dal), kter zaruovaly beztrestnost po nvratu do esti msc. 12 PLACHT, O. 1957: Lidnatosi a spoleensk skladba eskho sttu v 16. -18. stolet, 366 s. 104

V. Od merkantilismu k fysiokratismu obyvatelstva, proveden za vldy Marie Terezie v letech 1770-1771, pomrn spolehliv, udv pro echy 2 580 tisc obyvatel, pro Moravu a Slezsko 1 570 tisc, celkem tedy 4 150 tisc.14 Djiny obyvatelstva odhaduj celkov poet obyvatelstva, ijcho v echch, na Morav a ve Slezsku, pro konec 18. stolet na 4 908 tisc osob.15. Zsah do pznivho pirozenho rstu znamenala epidemie v letech 1771-1772, kdy po extrmn mokrch zimch a jarnch mrazech propukl hladomor (prost lid hovoil o moru a spojoval tuto rnu s provdnou konskripc: dum conscribebatur populus - pestis). V eskch zemch si vydal asi pl milionu obt, tj. 12 % vekerho obyvatelstva. Do roku 1805 vak ji opt vzrostl poet obyvatelstva na 5 057 tisc, ani tato katastrofa tedy neznamenala nadlouho ostr zez do populanch kivek. Byla ale poslednm varovnm signlem k urychlen reforem v zemdlstv nebt nedostatku potravin, hlavn obil, znehodnocenho velkm vskytem nmelu, nedopadla by epidemie s tak niivou silou. Pesnj obraz o obyvatelstvu mly dt konskripce, kter pevzal do svch rukou stt (poprv v roce 1754)16 a tento soupis, proveden v zemch esk koruny, Hornch i Dolnch Rakousch, ve trsku, Korutanech, Krasku a v Tyrolsku byl prvnm toho druhu v Evrop technikou stac metody jej pedstihl teprve v roce 1790 soupis obyvatelstva v USA.17 Dosavadn crkevn evidence v nejednotnch a nkdy i nedbale vedench matrikch a zpovdnch seznamech doznala zmny. Csask reskript z 13. 10. 1753 zavedl pro jednotliv farnosti jednotn rejstky du, rozliujc dospl osoby, mlde a dti podle pohlav, vku a stavu. Tet konskripce 1762 poprv rozhojnila tyto daje o poet satk, zemelch a narozench, od nsledujcho roku se shromaovala i data o migracch. Stac akce provdly politick ady, formule stejnho obsahu vyplovalo duchovenstvo. Ke statistice pirozen mny poloil zklad matrin patent Josefa II. z 20. nora 1784, sjednocujc zznamy; od roku 1805 bylo nazeno rozliovat iv a mrtv narozen dti. Evidenci urychlilo i slovn dom, zaveden v roce 1770. Ron sume s rubrikami, odpovdajcmi tem samostatn vedenm knihm matrik (narozen, satkov a zemelch), se sbha ly konskripnmu okresu, od krajskch ad je obdrelo gubernium, kter vyhotovilo dva sume.

13

GABRIEL, F. 1967: Lidnatost ech na potku 18. stolet. In: Demografie 9, s. 241-249, 343-348. 14 SEKERA, V. 1978: Obyvatelstvo eskch zem v letech 1754-1918, dl I, s. 24 a 52. 15 Djiny obyvatelstva eskch zem 1998, s. 141. 16 SEKERA, V. 1978: s. 5. 17 Tamt, s. 136. 105

Djiny populanho mylen v eskch zemch daje soupis dvaj nahldnout do vkov i sociln skladby obyvatelstva, by ron sume nevypovdaj nic o konkrtn situaci, odlin v jednotlivch krajch, a podchycuj jen muskou st populace podle zamstnn. V roce 1781 bylo z hrnnho potu 1 935 tisc mu enatch 728 476, zbytek byli svobodn a ovdovl. Musk dorost od l do 17 let tvoil nco pes jednu tetinu celkovho potu. Rolnci pedstavovali poetn nejsilnj vrstvu v celkov skladb mu podle povoln, pes 211 tisc. Man a emeslnci zhruba polovinu tto cifry. Pes 550 tisc mu byli domki, zahradnci a jinak zamstnan. pika spoleensk skladby honorace a vysoc ednci, byla zastoupena 5 697 osobami, lechta 2 401 osobou a 10 255 bylo pslunk duchovenstva. Za necelch dvacet let se tato skladba ji zmnila: asi o jeden tisc pibylo ednk, josefinsk ruen klter snilo zhruba o ti a pl tisce poet klru. I kdy to jsou velmi hrub kategorie, je z nich zejm, jak velik procento stle jet tvoilo zemdlsk obyvatelstvo.18 Rozbor urbarilnch smluv z roku 1789 ukzal, e bezzemci rznch kategori mli v tomto venkovskm obyvatelstvu edestiprocentn vtinu. Manufakturn tabely z tho obdob udvaj pes 62 tisc pomocnch dlnk i pi zvyujcm se potu mistr, tovary a u oboj je dokladem poetnho nrstu voln pracovn sly. V.2. Populacionismus jako zkladn prvek sttn politiky. Posuzujeme-li sociln-politick projekty i ekonomick zsahy, ptme se po motivech, kter k nim vedly. Ty byly v jdru shodn s motivac, kter obrac sttn zjem k obyvatelstvu jako ke zdroji fisklnmu, vojenskmu a ke zdroji pracovnch sil, tedy opt ekonomickmu. Osvcensk sttovda chtla a musela zajistit schopn poplatnky, vojky a v neposledn ad oporu ve svm boji s feudly o moc ve stt. Tento zjem stl v pozad vekerch reforem, kter zce souvisely se snahou doshnout urit fyzick i mentln kvality populace, nejen jejho absolutnho potu. Dva hlavn teoretikov rakouskho populacionismu Joseph von Sonnenfels (1733-1817) a Johann Gottlob von Justi (1720-1771) zformulovali pedchoz neucelen teze v systm. Byli to optimist za pedpokladu, e stt bude dn spravovn, pokldali pelidnn za nemon. Oba ovem pedpo kldali svobodu rolnictva, en vzdlanosti spolu s bojem proti povrm, svobodu svdom, podporu emesel a obchodu, podporu satenosti, pokroky
18

SEKERA, V. 1978: Obyvatelstvo eskch zem 1754-1918, dl I, s. 61.

106

V. Od merkantilismu k fysiokratismu v lkastv a hygien a tud pm psoben na piny vysok mrtnosti. Byly to jist podmnky v dan dob maximalistick, ale byl v nich vyjden seznam vech hlavnch smr pozdj reformn innosti osvcenskho absolutismu.19 Sonnenfels, kter pochzel z ortodoxn idovsk rodiny v Mikulov, byl m. j. vznamnm reformtorem lkaskch studi i praxe a svmi nsledovnky bv nejednou vzpomnn jako rozumn, uvliv lovk, kter dokzal reformn kroky nejen navrhnout, ale i prosadit. Nejen Justi a Sonnenfels, ale cel obdob vldy Josefa II. od jeho spolu regenstv po deset let samostatn vldy do roku 1790 vytvelo pedpoklady k hospodskmu a politickmu liberalismu a ve skutenosti mnilo feudln strukturu spolenosti. Bez tohoto pedpokladu by nebyl ani nstup prmyslov revoluce mysliteln. Na souvislost obou jev poukzal u ns poprv Antonn Boh.20 Populacionismus obrtil pozornost k nejdle zanedbvanm vrstvm obyvatelstva, kter pedstavovaly v celkov skladb jeho maximum. A byly tedy motivy jakkoliv, objektivn znamenaly zven zjem o lovka a nen nhod n, e se v tto dob mn i nzor na to, co vlastn je teba rozumt pod pojmem lid.21 Tko by ale mohla absolutistick sttn moc v emkoliv prosadit korigujc faktory, nebt lid, kte pijali za sv nboenstv rozumu a heslo ve pro stt. Byl to tlak jejich nzor, kter dval podnty sttn populan politice, byla mezi nimi i ada vjimench osobnost, jejich mylenky pli pedbhaly dobu a nebyly hned uskuteniteln. Ti se pak stetli nejen s odporem sttn byrokracie, kter, pes vechny teoretick snahy pivst ji na vysokou rove odbornou i morln, mla k tmto pedstavm daleko, i s odporem prosted, v nm psobili (svch mn schopnch a zvistivch koleg). V neposledn ad jim stly v cest hmotn obte, protoe sttn pokladna udlovala jen zanedbateln dotace a spolhalo se pedevm na dobroinnost.
19

BLINA, P. 1981: op. cit. , s. 889. O Sonnenfelsovi srvn. KROUPA, J. 1987: Alchymie tst. Pozdn osvcenstv a moravsk spolenost 1770-1810. Brno, Vlastivdn. spolenost moravsk, sv. 51, 317 s. V souvislosti s aristokratickm osvcenstvm si vm i osud a psobnosti nkolika vzdlanch en, jejich emancipan vzestup pat do djin moravskho aristokratickho osvcenstv stejn jako tomu bylo u mu. Patila k nim nap. Marie Kristna z Dittrichsteinu, Marie Brigitta Canal de Malabaila, Pavla Auerspergov i idovsk podnikatelka Sara Dobruska, kter stla u zrodu vchovnho institutu pro mlde. Ten zaloila na svm panstv v Kunn dal podnikav a vzdlan ena Marie Walburga Truchsess-Waldburg-Zeil (1762-1828). Tamt, s. 107-109. 20 BOH, A. 1936: Obyvatelstvo v eskoslovensk republice. In: eskoslovensk vlastivda, ada II, Nrodopis, s. 10. 21 KUTNAR, F. 1948: Sociln mylenkov tvnost obrozenskho lidu. Praha, s. 44 n. 107

Djiny populanho mylen v eskch zemch Je oprvnn tvrzen, e populan teorie a politika doshly v tomto obdob u ns nebval jednoty, e a innosti, protoe probhaly v pln vzjemn shod.22 Reformy zemdlstv, crkevn a dal z oblasti sociln a zdravotn pe smovaly zmrn nebo nepmo k podpoe populanho rstu. Dleitj ne sledovn osvcensk aktivity v legislativ (poet a charakteristika zkon, nazen, vnos) jsou jej projevy v praxi, jej vsledky i piny nezdar. Nejvt zjem se soustedil ke tem okruhm problm: evidence potu obyvatel jako zkladn pedpoklad jak zskat pedstavu o stavu a pohybu obyvatel, hospodsk rozvoj a snen mrtnosti jako pedpoklad ke zven pirozenho prstku. Nzory na roli a vznam populace musme hledat pedevm ve skupin prvnch statistik, osvcenskch ekonom a konen mezi poetnou skupinou lka. Pes odlinosti, dan profesnm a spoleenskm zaazenm tch, kdo uvaovali o populaci, lze sledovat v populanm mylen konce 18. a potku 19. stolet ony ti zkladn linie, jimi je charakterizoval Eduard Maur. Zpotku vrazn pevauje populan optimismus, potlaujc obavy z budoucho nadmrnho populanho rstu. V roce 1789 je napklad vyvrac lnek v asopisu, urenm ke vzdlvn man a sedlk, z pera osvcenskho praskho knze a editele kamerlnch staveb Tobie Grubera (1744-1806). Je pesvden o tom, e zemdlstv me uivit u ns nemn jednou tolik lid ne dosud ani by kdy trpli nedostatkem a proto je velmi nepodloen obava, e by n blahobyt mohl bt zmenen rozmnoenm obyvatelstva.23 Populacionismus, orientovan smrem k zemdlsk vrob jako podstat, mocn ovlivujc poetn rst obyvatelstva, nalezl irokou odezvu zejmna v pracch k profesora kamerlnch vd Josefa Ignce Buka (1741-1821); jejich nzory byly mnohdy radiklnj ne nzory vdeskch osvcenc. Sm Buek si nedovedl pedstavit nrodn bohatstv bez kvetoucho zemdlstv, kter je pro nj nevyerpateln pramen pravho a trvalho nrodnho jmn a proto zklad poetnho obyvatelstva.24 Sedlk pro nj ovem nen pouh poddan, nbr spoluoban, Staatsgenosse; jen svobodn a hospodsky zdatn jedinec me pak ctit njakou lsku k vlasti. Sttu pipad loha hjit pirozen prva lidstv, nedopustit, aby kterkoliv pracujc stav, tm mn tak dleit, byl nkm zneuznvn i dokonce opovrhovn. Nerovnost existuje, zakld se ale jen na rznch osobnch schopnostech, nikoliv na vsadch zskanch i
22 23

MAUR, E. 1974, op. cit. , s. 144. Monatliche Beitrge zur Bildung und Unterhaltung des Brgers und Landmanns, Prag 1789. sv. II, se. IV, s. 299. 24 BUEK, Josef Ignc 1768: Versuch ber die Absichten der Landesregierung bey Leitung der Landwirtschaft. Prag, s. 7. 108

V. Od merkantilismu k fysiokratismu zddnch, tvrd tento esk hlasatel Mirabeauova francouzskho fysiokratismu. Buek pednel nrodn hospodstv na prvnick fakult, kam byla stolice penesena v roce 1784 z filosofick fakulty, samozejm nmecky, jinak ani nebylo mon (teprve Albn Brf zaal v roce 1877 pednet esky). Bukovi ci li jet dle: dvaj sttu prvo zasahovat do pomru jednotlivch stav, do jejich poetnosti, protoe nemrn rozen nkterho stavu m pro stt neblah nsledky, zvlt jsou-li to stavy, kter jsou pracujc td nroda k obti a na jejich nklady jsou vydrovny, strhuj-li na sebe nadprv a svobody, kodliv veobecnmu blahu. Takov vsady me stt zruit, a u byly zskny z jakhokoliv titulu.25 Tito osvcent ekonomov, asto sprvci rozshlch panstv v echch i na Morav, jsou zajedno v tom, e robotnicko-nevolnick systm je nadle neudriteln. Nen to jedin a ojedinl hlas spe lavina jmen a spis, memorand a stnost lid, kte vdli, o em hovo, praktik s velkm rozhledem po svt: Ignc Svteck z ernic s jeho souborem zsad agrrn a populan politiky, Johann Joseph Trncka (Trnka) se spisem o povinnostech hospoddskho ednka, Jan Lexa z Aehrenthalu, Jan Alois Hanke z Hankentejna, vzdlan prvnk Tom A. Putzlacher, hrab Jan Buquoy, kter byl zrove praktickm reformtorem a na svm panstv v Novch Hradech uskutenil adu hospodskch reforem (snail se reformovat i chudinskou pi a kolstv vzdln jako prevence proti chudob, navrhnul zaloen vrn banky v echch. Dle je to ada anonymnch autor, u kterch obtn zjiujeme, kdo se za pli radiklnm nzorem skrv. Spolen hlas? Non solo populus, sed fundo sustentationis populi. Lapidrn shrnut zcela ve smyslu fysiokratismu nejen sm poet lid, ale zklad jejich obivy je dleit. Tento zklad nebude, dokud nevolnictv dus pli, oslabuje podnty a vli ke zlepovn. Kdyby nakrsn echy mly vechno, m lze podpoit zemdlstv, samotn nevolnick systm by byl schopn pivst je v padek. Otroci jsou vude ln, oban a svobodn nrody pracovit a piln, pe se v rozmluv dvou moravskch sedlk Pojednn o soustav na poraen robot, hledc k Morav (1786). Prce z donucen plod jen apatii. Sociln, nrodohospodsk a populan mylen nebylo ovem jednolitm proudem bez ostrch nzorovch stet. Tak napklad mylenka parcelace pozemkov drby vyvolala polemiku, dotkajc se i populanho problmu. Zatmco Buek, Sonnenfelsv k Hanke z Hankentejna i Putzlacher byli
25

TRNKA, Josef 1770: Die Pflicht eines Wirtschaftsbeamten. Prag, dl I., s. 15 a 22. Podrobnji srvn. KUTNAR, F. 1962: Poddanstv a robota v nzorech esk osvcensk spolenosti. In: AUC-Philosophica et historica, 3, s. 7-63. KUTNAR, F. 1977: Promny zemdlskho mylen v 19. stolet. In: Vdeck prce Zemdlskho muzea 17, s. 147 n. 109

Djiny populanho mylen v eskch zemch pesvdeni o tom, e nejvt brzdou populanho rstu jsou dosavadn pomry v zemdlstv (horliv se zasazovali za zruen roboty), Franz Carl Zauschner se na problm dv jinak. K rozmnoen obyvatelstva neme podle nj dojt dve, dokud se trh prce neroz i mimo zemdlstv. Autor, patrn hospodsk ednk v Ledi nad Szavou, vyvrac Bukovy teze o tom e i men hospodstv (tjitrov) mohou bt rentabiln. Proti astm vtkm, e by se v echch mohlo uivit pt a pl milionu lid jen ze zemdlstv oproti jednomu a pl milionu, kter se v echch nechv t, oponuje, e poet obyvatelstva bude stoupat sp po zakldn novch manufaktur a tud zmnoenm pleitost k prci.26 Jihlavsk krajsk fysik slovinskho pvodu Johann Michael Baptist Sagar (agar) (1732-1813) se dovolv pkladu Anglie a Francie a vyslovuje nadji, e pracovitost zdejch lid je zrukou, e se i u ns poda vybudovat prosperujc prmyslov podniky, pozvednout zaostalou zemdlskou vrobu zlepenm chovu dobytka a zintenzivnnm polnho hospodstv. Jako jeden z mnoha aktivnch propagtor okovn proti pravm netovicm, teoretik i praktick lka, nepochybuje o monostech zlepit v krtk dob i zdravotn situaci obyvatelstva.27 Mnohm, kter meme zaadit do tohoto mylenkovho proudu , je spolen i to, e jim nejde o pouh poetn rozmnoen populace, ale o jej hodnotu. Draz na kvalitu populanho prstku je vyjden snahou o vyazen osob ddin chorch z populan reprodukce; projevuje se i v liberlnjm mylen o rozluce rozvrcench manelstv a v pomru ke svobodnmu matestv. Pisa tel pipomnaj sttu povinnost preventivn pe o budouc dorost zakldnm porodnic, nalezinc a sirotinc, vykolen dostatenho potu lka a porod nch bab, vstavbu nemocnic. V nstinu rozshl zdravotn-sociln a osvtov prce, kterou teoreticky chpou v jej plnosti, nabv jednotlivec a rodina znovu na cen.28 Tyto mylenky prostupuj tvorbou i praktickm reformtorskm silm Jana Melie (1763-1837), syna praskho truhle, porodnka a velmi originlnho myslitele. Jako prvn u ns podnikl statistick dkaz o vi kojeneck
26

ZAUSCHNER, F. C. 1770: Praktische Untersuchung ob es den Staate vortheilhafter wre, wenn mann die Domnen besonders im Knigreich Bhmen zertheilen mchte? Prag. 27 UBRTOV, A. 1981: Johann Baptist Michael Sagar. In: NM ada hist., . 3-4, s. 153-190. 28 Briefwechsel zweener Bhmen ber einige Staatsverfassung ihren Vaterlandes betreffende Gegenstande, 1777. F. Kutnar soud na autorstv Bukovo, MEHLER, J. : Die Landwirtschaft des Knigreichs Bhmen, 1794, dl IV., 8. oddl, s. 27 udv jako autora Sagera! ton styl, doba vzniku i dokonal znalost moravskho venkova by pipoutly autorstv Johanna Sagara, je to ale zatm nepodloen domnnka. 110

V. Od merkantilismu k fysiokratismu mrtnosti na zklad excerpce matrik nejlidnatjho praskho farnho okrsku a narsoval pln studia mrtnosti obyvatel v souvislosti s jejich povolnm, vkem a socilnm prostedm.29 Rajonizace lebn pe, vyetovn thotnch en od prvnch msc thotenstv, podrobn nstin nemocenskho a socilnho pojitn pro obyvatelstvo, eny nevyjmaje, je jen nkolik myle nek tohoto vjimenho lovka, propracovanch teoreticky a ovench v jeho lkask praxi, pokud mu vystaila energie a vlastn finance. Za zmnku stoj i prvn dn dokumentovan csask ez z primrn indikace na Josefin Ruderov, proveden spolu s chirurgem od Milosrdnch doktorem Vrabcem v roce 1792, po nm matka i dt prokazateln peily. Nzor Melie a dalch, kte na sklonku 18. stolet uvaovali o populaci, e stt a dosud usiloval chybnou cestou o zven potu obyvatel z cizch zdroj, dokumentuje zrove typick rys, kter se dostal do poped a byl poven na jeden ze zkladnch prvk osvcensk populan politiky. vahy lka t doby, jako byli Antonn Hain, Johann Joseph Nehr, Johann Dionysius John, Franz Anton Stelzig a dal smovaly ke zkoumn pin klesajc satenosti, vzestupu potu nemanelskch porod a vysok mrtnosti zejmna v Praze jako tehdejm velkomst s vce ne sedmdesti tisci obyvatel. O manelstv a jeho vlivu na populaci psal J. D. John (1764-1814), mimodn profesor zdravotn policie a soudnho lkastv, jeden z etnch propagtor zdravotnick osvty.30 Stejn jako Meli podmiuje kvalitu potomstva socilnm a zdravotnm stavem matek, doposud patn a nevhodn ivench a rodcch za nedostatench hygienickch opaten. Hovo stejn jako prask malostransk lka Antonn Hain o pokusech vyhnn plodu jako o bn praxi, vm si astj mrtvorozenosti, spontnn potratovosti a mrt v kojeneckm vku u dt, kter tyto pokusy peij. Na pinnou souvislost ekonomicko-sociln a zdravotn situace poukazuje i statistik Joseph Anton Riegger (1742-1795), jeho podntn sil znamenalo potek soustavnho shromaovn statistickch daj o populaci v echch.31 Riegger je rovn pesvden populacionista; za nezbytn pokld sestaven tabel o satenosti a ostatnch demografickch ukazatelch v co nejdelch aso29

K osobnosti Jana Melie srvn. UBRTOV, A. ERVEN, J. 1983: About the history of caesarian section et its first performance in Prague 1792. In: AUC Medica, 29, . 5-6, s. 2025. 30 JOHN, Johann Dionysius 1797: ber den Einfluss der Ehe auf die allgemeine Gesundheit der Bevlkerung, Prag, s. 20-25. JOHN, J. D.: 1798: Ein Beispiel der Sterblichkeit zu Prag. Arzneywissenschaftliche Aufstze bhmischen Gelehrten, Prag u. Dresden. 31 RIEGGER, Johann Anton: Materialien zur alten und neuen Statistik von Bhmen. LeipzigPrag, 1787-1794, sv. X, s. 29 a 163. 111

Djiny populanho mylen v eskch zemch vch adch, podrobnj statistiky morlnch delikt, sebevraednosti atd. Opt mu nejde o prost resum dat, ale o podklad ke zjitn, pro tyto ukazatele stoupaj i klesaj, kde hledat piny, zda v nedostatku pleitosti k obiv i jinde.32 O tot usiluje F. A. Stelzig (1784-1856), jak jasn vyplv z pas jeho studie o vztazch mezi mrtnost a porodnost.33 Stelzigovy prce pat do irokho rmce tzv. medicinskch topografi, kter pedstavuj, zejmna pro prvn polovinu 19. stolet, cenn a dosud mlo vyuit materil.34 Kriticky zhodnotil dosavadn vsledky tzv. politick aritmetiky, sestavil prvn mrtnostn tabulky pro echy za lta 1800-1828. Porovnal je se zvry, k nim dospl vznamn prusk statistik Johann Sssmilch a poukzal na zmny, nim dolo ve svtovm mtku od poloviny 18. stolet. Hled piny vysok kojeneck mrtnosti, zaml se, stejn jako Meli, nad jej neklesajc rovn a pokou se o vpoty nadje doit pro jednotliv vkov kategorie. V vaze o poklesu plodnosti pesn vystihl jeden ze zkladnch rys tzv zpadoevropskho typu rodiny, pro n bylo charakteristick uzavrn satku v relativn vysokm vku a odkldn satku ped dosaenm uritho ivotnho standardu. Soud, e tento jev je na postupu ve srovnn se situac ped nkolika destiletmi a zrove je e schopn pronikav zmnit rove plodnosti. Pozo ruje i celkovou tendenci k poklesu satenosti (i bez zetele k tmto ekonomickm dvodm), kterm je t nastolena rovnovha a dve i pozdji vyvol bytek porod. To je podle nj jet mn douc ne ona celoevropsk snaha zvyovat satkov vk, protoe tm se zvyuje i poet nemanelskch porod, veobecn a prvem spojovan s vysokou kojeneckou i dtskou mrtnost. Z dalch pin, nepzniv ovlivujcch populan bilanci, se mu zd bt nejzvanj nahro madn lid ve mstech, kter pi nzk rovni bydlen a hygieny zvyuje mrtnost vech vkovch skupin, usnaduje en epidemi. Zpsobuje stagnaci populanho rstu, kter neme zanechat lhostejnm dnho moudrho stt nka: zlatm pravidlem, kterm se mus dit, je podpora rodiny. Dti, kter se

32

K Rieggerovi srvn. BLINA, P. 1977, op. cit., dle SEKERA, V. 1978 Obyvatelstvo, dl I, s. 3-4. Velmi podrobn KUTNAR, F. 2003: Obrozensk vlastenectv a nacionalismus, 2003, s. 111-112, 164-165, 329-331. 33 STELZIG, F. A. 1830: Vergleichende Darstellung der Geburts u. Sterbeverhltnisse vom verflossenen u. laufenden Jahrhunderte. Prag, Calve, 121 s. 34 ZAREMBA, V. 1964: Zdravotnictv a zdravotnick koncepce v echch v obdob rozkladu feudalismu a pechodu ke kapitalismu (1740-1848). In: Plzesk lkask sbornk 13, Praha SPN, s. 137-236. 112

V. Od merkantilismu k fysiokratismu z n narod, mus bt zachovny ivotu a v dnm ppad nesmj bt bemenem, kterho se sna ena zbavit vemonmi cestami.35 Speciln studii, vnovanou kojeneck mrtnosti, vydal na sklonku 18. stolet Johann Joseph Nehr (1757-1820), pozornost zaslou i dlo Jana Josefa Matale.36 Pozoruhodn je lkasko-sociologick przkum Podkrkono, kter podnikl v te dob Josef Karel Hoser (1770-1848), rodk z Ploskovic, magistr porodnictv, dvorn rada a praktick lka v Praze. Vm si bydlen, stravy, zamstnn, zdravotnho stavu lid vetn prmrn dlky ivota, zmn v chovn lid v souvislosti s pechodem od domck vroby ve fabrin. Komentuje vzestup nemanelskch porod, ast satky kvli othotnn. Zajmav jsou i jeho vahy o promnch lsky k vlasti, inspirovan Herderem.37 Populan optimismus nebyl ani u ns jednotnou lini dost autor konce 18. a potku 19. stolet ji uvaovalo o negativnch dsledcch pibvn oby vatelstva. Obavy z pauperismu a z populanho tlaku na prostedky obivy doprovzely celkov pronatalitn rz populanho mylen odedvna. Snahy sociln diferencovat satenost ustupovaly do pozad vdy, kdy se markantn projevily siln poetn ztrty v dsledku vlek i epidemi a znovu se tato mylenka vynouje, jakmile se podailo ztrty nahradit. Na sklonku 18. stolet s rostoucm potem bezzemk tchto hlas pibv a v prvn polovin 19. stolet poukazuj mnoz na pbuzn problm pebytk prmyslov chudiny. Tento druh proud v populanm mylen pokldal rovn reformu soudobch hospodskch a socilnch pomr za nevyhnutelnou, nechce ale urychlit populan rst, pouze pedchzet relativnm populanm pebytkm a odstranit ty, kter se ji vytvoily. Petr Kapar Svteck (1708-1788), ednk jednoho z nejvtch feudlnch panstv v jinch echch Teboskho, chce zlepit tivou sociln situaci venkovsk chudiny a dospv k nzoru, e je v zjmu poddanch
35 36

STELZIG, F. S. 1830, op. cit., s. 44 a 73. NEHR, Johann Joseph 1778: Quare plerique moriuntur infantes et eorum, qui adolescunt, quare plerique sunt morbosi? Disertatio inauguralis medica, edita par J. D. John, Pragae 1793. J. J. Matal (nar. 1757) v echch, psobil ve Vdni, kde vydal v roce 1787 pojednn o pi o novorozence. K osobnosti srvn. GICKLHORN, R. 1960 in: Neue sterreichische Zeitschrift fr Kinderheilkunde, Bd. V, Heft 1-5. 37 HOSER, J. K. E. 1803: Das Riesengebirge in einer statistisch-topographischen und pitoresken bersicht, Wien, Geistiger, dl I. a II. HOSER, J. K. E. 1841: Das Riesengebirge und seine Bevohner 1803. Prag. K osobnosti Josefa Hosera srvn. WEITENWEBER, R. 1849: Dr. J. C. E. Hosers Rckblick auf sein Leben. Prag (NK 1 G 92). WEITENWEBER, R. in: Vierteljahrschrift fr die praktische Heilkunde 6, sv. I, 1849, s. 106-108 (podrobn nekrolog, NK 18 E 225). 113

Djiny populanho mylen v eskch zemch i vrchnost parcelovat dvory a nahradit robotu reluic. Je znepokojen populanm rstem a hled cesty, jak odstranit jeho negativn dsledky. 38 Obdobn hlasy, volajc po vyeen chudinskho problmu, potkme v relacch, kter dochzely na novohradsk panstv editeli Buquoyskho zazen pro chudinu Armeninstitutu; prask purkrab hrab Vratislav pe svou relaci o pinch chudnut mstskho obyvatelstva. Mno se i praktick pokusy, jak vyut pracovn sly ebrk a tulk ve stvajcch i nov zizovanch manufakturch, drasticky se e otzka lid bez prce a lid, ijcch na pokraji zkona v Praze jejich nsilnm soustednm v robotrnch. Se znsobenm silm o vyazen tulk a povale ze spolenosti a jejich donucenm k prci (soustednm v manufakturch pod psnm dohledem) se setkvme ve Francii zejmna ve druh polovin 18.stolet. Pojednn o potulce, kter je lhn zlodj a vrah, zveejnil v roce 1764 fysiokrat Le Trosne (Mmoire sur les vagabondes), poadujc psn tresty.39 Prask lka Antonn Hain (1766-1820), autor cennch pehled o zdravotnm stavu obyvatelstva, dv do pinn souvislosti sociln situaci jednotlivch vrstev obyvatelstva se snenm kvality a sald populanho prst ku. Jako chudinsk lka, posuzujc pomry z vlastn zkuenosti, nepostrd sociln ctn, nicmn doporuuje sociln regulaci satenosti u nemajetnch. V odkldn satk, zejmna u emeslnickch tovary, ndenk a vech, kte nemaj stl a dostaten vysok pjem k uiven rodiny, vid rychl vchodisko ze situace.40 Tet, nejmn vrazn smr v populanm mylen, se zamuje pouze na prvodn stny pibvajc populace a chce se rzn vypodat s pebytky jednodue zakzat satky tm, kdo na to nemaj, ztit nebo pln znemonit, aby se nkde usadili a plodili dti. I po vydn patentu o zruen nevolnictv 1789 existovaly v eskch zemch ppady, kdy sttn ady musely napomnat vrchnostensk ednky, kte odmtali vydat lidem povolen k satku. Situaci v mstech, kde byl postup vrchnosti naopak pli benevolentn, vylil rycht Frantiek Vavk na podbradskm panstv. Neobyejn rozmnoen podru skch rodin (v 58 vesnicch bylo podle nj v roce 1791 pes 2000 podruh) pit tomu, e ohlaovac lstky vrchn vydval kdejakmu pacholkovi ano pitlnkovi, kadmu ceckovi a niemnmu chlapu a tak mnoho podruh
38
39

RENNER, E. 1958: Petr Kapar Svteck. Diplomn prce, FFUK. FOUCAULT, M. 2000: Dohlet a trestat, 138, 139. 40 HAIN, A. 1805: ber die bisher so betrchtliche Sterblichkeit der Kinder u. krankhafte Anlage der Erwachsenen in der Hauptstadt Prag. Als Anhang zu den medicinischen Prager Ephemeriden von Jahr 1805, s. 198. HAIN, A. 1807: Medicinische Prager Ephemeriden von den Jahren 1803 und 1804. 114

V. Od merkantilismu k fysiokratismu naplodil. Hlad po pd u tchto bezzemk dokumentuje Vavkovo vylen dramatickho srocen, pi nm se bezzemci doadovali penz na cestu do Uher, podl na vyuit letnnch rybnk i prost jen podporu (pdl mouky). Obavy ze socilnho neklidu stoj v pozad tto epizody z pera milickho starousedlka, kter ale asi prvem nejvc kritizuje ty, kte se enili, plodili dti a pitom jet ani pracovat neumli ani nechtli. Nejasn vidina snadnjho ivobyt v Uhrch vedla mnoh k tomu, e ani prci nehledali. Jak jinak by si zrove mohl Vavk stovat na to, e hospodi velmi tce shnli ele a pomocnky pi seznnm nvalu prce.41 Je znm, e i Sonnenfels v dob vlek s Franci vystoupil s nvrhem omezit satky nmezdn pracujcch ve mstech a povolen vydvat jen tm, kdo prok schopnost zajistit vivu rodiny. Z Kalouskovch d a instrukc shledme pro cel 18. stolet mnoho doklad o zkazu pijmn podruh z cizch obc, zkazy stavt domky, chovat dobytek na kodu sedlkm, usazovat se na panstv, omezovn enitby neusedlch, aby se nerozmnoovaly rodiny chalupnk a vmnki. Toto malthusinstv bez znalost Malthuse bylo nepochybn rozeno mezi majetnmi vrstvami vce ne se o nm dochovalo bezprostednch svdectv. Za typickho mluvho tto skupiny, u n obavy z dalho pauperismu pln zatlaily do pozad populan optimismus, meme pokldat Josefa Nepomuka Mllnera (Muellner), kter se vnoval statisticko-topografickmu popisu ech i vahm o populanm principu.42 Doslova jej formuluje takto: Obyvatelstvo pirozenho sttu roste v pomru ke klimatu a k produkci to je populan princip. Tomuto rstu se stav do cesty pekky jako jsou bda, drahota, vlky, hladomor, omezovn satenosti a velk zalidnnost mst, v nich panuje zvltn zpsob ivota. Mllner cituje adu prac politick aritmetiky, a kupodivu nikde nezmiuje Roberta Malthuse. Pekky povauje za zkonit a obdobn prodnmu systmu, kde tak ve roste v jistch proporcch, nikoliv neomezen. M za to, e ani echy vzhledem k rozloze orn pdy nemohou rozmnoit sv obyvatelstvo natolik, aby jednou nebyla nutn regulace jeho potu nebo vynucen emigrace. Je zajmav, a v jeho dob dost vzcn, e uvauje i v globlnm mtku svt jako celek, zem jako jeho sti. Proda a rozum se mus podle nj postarat o to, aby byl nastolen podek v souvislosti s celkem. V tomto irm mtku mnoho zvis na svobodnm jednn vdomm omezovn plodnosti; m-li se poetn stav zvyovat bez nebezpe pro celek, je vdy nutn pebytek vivy. Pedpokld, e i na pes velkou rozlohu svho zem bude jednou expanzivn zaplavovat Asii jako vchodisko z pelidnn.
41 42

SKOPEC J. (ed. ) 1915: Pamti Frantika Vavka z let 1770-1816, Praha, kniha III, s. 4-6. MUELLNER, J. N. 1805: Versuch einer statistischen Geographie von Bhmen. Prag s. 21-22 a 32-33. 115

Djiny populanho mylen v eskch zemch Z roku 1780 pochz drobn spisek, pozoruhodn tm, e jeho autorkou byla ena spolupracovnice Prager Magazin, publikujc ovem anonymn (pod inicilami RRR). Hlavn dvod, pro tolik dvat v jej dob nenalezne vhodnho partnera, vid ve stle se cm malomstskm, resp. malomckm stylu a morlce ten, jestlie se veobecn roz, bude mt prv tak neblah dsledky pro fyzick svt jako krasoenn rznch moralist. Soudobm mravokrcm 18. stolet, kte sv tene krm utopiemi, odpovd v zvru pslovm: Trittst du auf den Mantel, so prgele ich dich, trittst du nicht drauf, so kriegst du die Schlge! Odvn autorka vdla patrn z vlastn zkuenosti, o em hovo, a skuten se neme nikomu zavdit, a dl, co dl.43 Jak to z dnenho pohledu vyhlelo s populac na zem eskch historickch zem a zda byly obavy z malho i naopak plinho populanho rstu oprvnn, o tom podrobn hovo jednotliv kapitoly souhrnnch Djin obyvatelstva. Jist je, e rst byl pomrn plynul, krtkodob vraznji psobily vkyvy v mrtnosti, zavinn vlkami a epidemiemi. Ni satenost je mon vysvtlovat pomalej rst a stagnaci nkterch oblast (zvlt jin echy ji od 18. stolet) a tak ve vtin mst, kde se snadnji ily nakaliv choroby mrtnost pi epidemii pravch netovic byla vysok i v mrovch letech. Od 19. stolet zpsobovala tyto vkyvy cholera, tyfus a TBC. Poet obyvatelstva se nezvyoval po celm zem rovnomrn neplatilo u, e rozdly v hustot osdlen zvis na vhodnosti krajiny pro zemdlstv a rozhodujc vliv pojednou mlo rozmstn nezemdlsk vroby, pedevm textiln a sklsk,od 30.let 19. stolet tba uhl a elezn rudy. esk model rodiny nleel k zpadoevropskmu typu jednoduch rodiny, tvoen manelskm prem a svobodnmi dtmi. Na rozdl od vchodo evropskho typu byl satkov vk zvisl na monosti se osamostatnit, na venkov byl bn vmnek pedn usedlosti za ivota otce i eledn sluba. Ponkud ni byl satkov vk pi prvnm satku, ale i to je relativn (ve mstech byl o nco vy ne na venkov, v echch vy ne na Morav). Rstem potu bezzemk se zhorovala bytov situace na venkov, protoe a do druh poloviny 18. stolet si podruzi jen vjimen stavli vlastn obydl a vtinou ivoili v bdnch komrkch na selskch usedlostech.44 Promnami rodiny, charakteristikami zmn, jimi se odliovaly jej typy v evropskm historickm vvoji, se zevrubn zabval M. Mitterauer. V prci

43

Betrachtungen aus dem FF, oder Antwort eines Frauenzimmers an den Verfasser ber die gegrndete Ursachen, warum so viele Mdchen keine Mnner bekommen. Prag, J. F. v. Schnfeld, 27 s. (NK D f 136). 44 Djiny obyvatelstva eskch zem 1998: 125. 116

V. Od merkantilismu k fysiokratismu z roku 1992 doel k zvru, e teprve industrializace zpsobila nejzvanj sociln zmny v rodin a jej roli.45 V.3. Populace a nrod, stt a nrod. Vlastenectv, nacionalismus Nkolikrt jsem se dotkla pojm, promnlivch v ase a obsahov odlinch podle toho, jakou npl jim dval ten i onen pisatel, spoleensk vrstva a dokonce cel djinn dob, v nm urit pojet pevaovalo. Obvykle a tehdy, kdy se navenek siln projev nacionalismus, ppadn ovinismus jako jeho extrmn forma, ptme se po historickch koenech; nabz se otzka, z jakho podhoub naerpaly slu, pestoe byly pekrvny jinmi -ismy (kosmopolitismus, internacionalismus atd.). Nemme bohuel syntzu, kter by zachyti la jejich historick vvoj, promny obsahu a rozsahu. Zatm jsou jen vynikajc sondy pro jednotliv asov seky a ani to nen mlo (mahelovy do vku hu sitstv, reformace a renesance,46 Kutnarovy studie od baroknho po obrozensk vlastenectv a jeho syntza Obrozensk vlastenectv a nacionalismus,47 do svtovho kontextu zaazen prce Miroslava Hrocha a Jiho Koalky pro 19. stolet, sbornk k problmu multietnicity pod redakc Zdeka Krnka, a pspvky dalch autor).48 Ve sbornku, vnovanm problematice patriotismu a utven nrod, vydanm v roce 2003 v Koln nad Rnem49 jsou pro esk prosted vznamn pspvky Anny M. Drabek50 a Eduarda Maura.51
45 46

MITTERAUER, M. 1992, s. 357 n. MAHEL, F. 1971, 2000: Idea nroda v husitskch echch. 1. vyd. esk Budjovice, 2. doplnn vydn Praha, Argo, 345 s. Na s. 329-330 vet pedchozch prac autora, vztahujcch se k tmatice. 47 KUTNAR 1940, 2003: Obrozensk vlastenectv a nacionalismus. Praha, Karolinum, 395 s. vodn vydavatelsk poznmka Martin Kuera, doslov Ji Rak. 48 KOALKA, J. 1967: K diskusm o pojmu nrod. In: eskoslovensk asopis historick 15, s. 873-884. KOALKA, J. 1969: Co je nrod? Praha. HROCH, M. 1961: K problematice formovn buroaznho nroda v Evrop. In: eskoslovensk asopis historick 9, s. 374395. HROCH, M. 1968: Vlastenci bez nroda. In: Nae iv i mrtv minulost, Praha, s. 107 135. HROCH, M. 1999: V nrodnm zjmu. Poadavky a cle evropskch nrodnch hnut devatenctho stolet ve srovnvac perspektiv. Praha, Kninice Djin a souasnosti sv. 9, NLN, 198 s. KRNK, Z. (ed.) 1996: Sbornk k problematice multietnicity. esk zem jako multietnick spolenost: ei, Nmci a id ve spoleenskm ivot v eskch zemch 17541914. Praha, NSAV, 404 s. 49 DANN, O. - HROCH, M. - KOLL, J. (eds).: Patriotismus und Nationsbildung am Ende des Heiligen Rmischen Reiches, SH Verlag, Koln,411 s.). 50 DRABEK A. M. 2003: Patriotismus und nationale Identitt in Bhmen und Mhren. In: Patriotismus und Nationsbildung am Ende des Heiligen Rmischen Reiches, s. 151-170. 117

Djiny populanho mylen v eskch zemch Sloitost tmatu tkv i v tom, e se tu zce prolnaj vztahy k nrodm, nrodnostem a rasm, obvajcm od vk toto teritorium, pat sem vztahy mezi echy, Moravany a Slovky, cel historie slovansk vzjemnosti stejn jako filosofick ovlivnn mylenkovm svtem v ostatn Evrop i mimo ni, vztahy k meninm uvnit sttu i za jeho hranicemi. S populanm mylenm se stkaj v on rovin, kdy se o populaci uvauje nejen ve statisticko -demografickch kategorich, ale jako o populaci zcela svbytnho druhu. Populace nen jen multi tudo hominum, kte se rod, vyrstaj, en se a plod potomky, umraj na uritm zem, vymezenm prodnmi podmnkami i lidmi stanovenmi hrani cemi. Toto mnostv se usazuje, migruje uvnit hranic, rovn promnlivch, ms se s pisthovalci a samo se sthuje za hranice, ppadn tam utk ped pronsledovnm, asimiluje pchoz i je samo asimilovno. Poetn roste nebo vymr, specifickm zpsobem zachz s mateskm jazykem, udruje vlastn, vit zvyklosti a chovn vetn reproduknho, nebo se naopak d ovlivnit cizmi, m rzn siln citov pouta a svazky s mstem zrozen a vi lidem tch mrav a zvyk i naopak averze k sociln odlinmu chovn jak mnoho je tu propojeno ryze demografickho se sociologickm a historickm! Sv promny prodlval sm pojem nrod (gens seu natio); tak lid (populus) a obyvatelstvo (populatio) jsou pojmy, jejich obsah se mnil. Nemo hu a ani se nectm oprvnn podrobn sledovat dlouholet vvojov proces nrodnho uvdomovn a ctn. Frantiek Kutnar, kter se zabval probl mem dlouho a dkladn, zdraznil nejednou, e obrozensk nrodotvorn proces nepinel na djinn jevit cosi absolutn novho; ada prvk, kter z populace tvo nrod a vyznauj ho jako osobit celek, tu ji byla v tom i onom stupni, sle a me. Co se mnilo, byla kvalita jednotlivch sloek, vztah st k stem a k celku a pedevm se mnila sociln funkce jednotlivch td a vrstev, z nich se nrod skld.52 Soudil, e bez znalosti a zetele k moci nmeck buroasie v echch, k pozici a k nrodnmu sloen lechty, k postaven a funkci vysokho klru i drobnho knstva, inteligence, sedlk, malch rolnk a dalch vrstev, kter tvoily lid, nelze ani postihnout vvojov rytmus obrozenskho vlastenectv, proniknout do atmosfry dobovho mylen a mnn jednotlivc ani td. Obsahovou npl vlastenectv v jej vnitn rozrznnosti
51

MAUR E. 2003: Der Begriff der Nation in der bhmischen Historiographie der Aufklrung, In: Patriotismus und Nationsbildung am Ende des Heiligen Rmischen Reiches,s. 171-188). 52 KUTNAR, F. 1940: Obrozensk vlastenectv a nacionalismus. ANM, fond F. Kutnar, i. . 591 b), s. 57. Nad rol jazyka, nroda a djin v mylenkovm obzoru modernho eskho lovka se zamlel i Jaroslav MAREK v zajmav syntze z roku 1998 esk modern kultura, kter t podal zkladn bibliografickou orientaci ke vem nejdleitjm slokm, obvykle zahrnovanm pod pojem nrodn kultury (na s. 315-325 citovan prce). 118

V. Od merkantilismu k fysiokratismu nezachyt jen nzory vznamnch jedinc, jejich kultivovan mylen ped stavuje vrchol, kam a v vahch o svt a prod, nrodu a spolenosti dospli. Celistvmu obrazu se piblme, poda-li se k mylenkovmu okruhu vdc a myslitel pipojit poznatky o mylenkovm obzoru lid z nejrznjch td, s nejrznjm stylem a vysplost mylenkovch a citovch projev. esk obrozensk mylen je vak tak soust evropskho mylenkovho vvoje, i kdy svm vcnm obsahem tkv v domc pd. Zsady rozumovho, nikoliv teologickho vkladu svta, problematika spoleensk svobody a rov nosti, teorie nrodnho sttu byly jeho ivotn nutnou soust, aktivn osvojenou a pizpsobenou, jako u mnohokrt pedtm. Kolsn mezi pojetm nroda ve smyslu kulturn-jazykovm a sttnm lidem ve smyslu organizan-politickm se projevuje dlouhou dobu pot, co Komensk podal tak obshlou definici nroda. Ti objektivn dan jednoty kmenovho pvodu, zem a jazyka doplnil tak, e v jeho pojet znamen nrod kvalitativn vy spoleenskou jednotku: teprve na podklad objektivn danch znak vznikaj svazky spolen lsky, svornosti a snahy o dobro obecn. Nrod tud objektivn existuje, ale tak o nco usiluje, pracuje za uritm nrodnm clem i pro vklad k obecn svtov kultue. Ve tst nroda pipojil komponenty hospodskho, politickho a kulturnho rzu, tak dleit pro charakteristiku novodobho nroda. Bossuet klade v stt ne nrod, oboj sluuje jen zdnliv. Vlast zto touje se sttnm teritoriem povinnost k vlasti je mu zrove povinnost ke sttu, zaruujcmu nejen jednotu nroda, ale zabraujcmu vzniku politick anarchie. S tmt ztotonnm nroda a sttu se potkvme v definici francouzskch encyklopedist, obdobn nzory na nrod, vlast a vlastenectv mli nmet osvcenci. Vedle J. G. Zimmermanna se vyslovil i Joseph von Sonnenfels pro pojet vlasti sp prvn-politick ne kulturn-nrodn (ber die Liebe des Vaterlandes, 1771). V druhm vydn sv knihy uvd sice i Sonnenfels e jako prostedek nrodn jednoty, ale stle je rozhodujc, e pslunci nroda jsou poddanmi tho sttu. V naem prosted bychom nalezli mnoho doklad o splvn obou pojm a tko vybrat nejvmluvnj. Josef Tborsk v Krtkm vypsn zem esk (1778) vykld o nrodu, kter v echch pebv a hovo dlem nmeckou, dlem slovanskou e. Obrac se k esky mluvcmu lidu, v nect k jazyku vid jednu z pin jeho padku, ale teritoriln hledisko rozhoduje - nrod pouv ve smyslu lid, obyvatelstvo zem. Podobn M. A. Voigt a F. M. Pelcl hovo o ech a Moravanech jako o dvou slovanskch kmenech tho nroda (duae gentes), ale u obou se ji pouh zemn pojem nroda zan pekrvat

119

Djiny populanho mylen v eskch zemch s pojmem nroda ve smyslu kulturn-jazykovm. Souasn dospvaj (po stu letech od Komenskho) k odlien pojm nrod a stt. Nestalo se tak narz a u vech, kte uvaovali o populaci zem jako o nrodu. K Voigtovu a Pelclovu pojet vedla cesta od Balbna, Frozna a dalch, u nich je nrod politicky rozhodujc, svprvn lid sttn, respektive jeho vldnouc tdy a vechen poddan lid, spojen v celek jednotcmi svazky ei, vlasti, mravu a prva. K existenci nroda je podle Balbna zapoteb existence sttu, v nm jeho prva a veden maj v rukou domc, ne cizinci. Pro Pelcla je nrod souhrnem vech od nejmenho a do nejvtho lovka, kter se star o spolen jazyk, jeho zveleben a rozmnoen. Je mon sledovat, nakolik se nai osvcenci inspirovali Turgotovm rozlienm pojmu nroda a sttu i Rousseauovm pojetm nrodnho sttu, nroda jako kolektivn bytosti s jedinou vl (volont gnrale), v nm Rousseau zdraznil nrodn vli jako sloku nakonec rozhodujc. Pokud jsem v djinch populanho mylen do nj musela zahrnout i tento zorn hel pohledu, byl to dotek letm a naprosto nepostaujc. Prozatm se mi zd, e se nejcitlivji vnmala prv ona nezcizitelnost prva bt veden svmi, ne cizinci; byla dob, kdy se pevn manifestovala silm o uchovn jazyka. Vynucen pizpsobovn se cizmu zprostedkovn moci a vldy se vdy zrove projevilo potlaenm domcho jazyka a vnucovnm jazyka podmanitele. Jazyk je nejen nstrojem dorozumn, ale znamen i pstup ke vzdln v matetin, k adm, k podlu na zen. Nejprve to bylo vytlaovn etiny latinou, nsiln rekatolizace znamenala padek etiny stejn jako obdob josefinismu pes nesporn pokrok pineslo s sebou tuhou germanizaci. Jazykov a literrn forma nrodnho obrozen nebyla obalem naun formy, ale jedin monm a v prvn fzi utven novodobho nroda podmnkm pimenm projevem politickho a socilnho dosahu. Oboj dohromady zcizen vldy a jazyka mocn a vdy znovu ks historismus, pipomnn starch tradic na podporu sebedvry; snahy po oist jazyka ale i oist tto minulosti od smylenek a mt, tam, kde na sebe naraz svt kritinosti a vdy s touhou po starobylosti za kadou cenu. Stejn tak plat, e podstatou nrodnho obrozen nebylo uzaven se svtu a nostalgick vzpo mnn na minulost, ale vdom hledn souvislost s obecnm vvojem, touha po vlenn se mezi ostatn nrody jako rovnocenn a rovnoprvn partner a snaha vloit ke svtov kultue osobit pnos. Toto vyrovnvn mezi domovem a svtem je jeden z cennch odkaz, kter nm osvcenstv zanechalo. Dalm, novm prvkem, byl vzrst socilnho sebevdom jednotlivch vrstev; nejprve muselo dojt k tomu, co Frantiek Kutnar nazv mylenkovou revoluc v nzorech na sociln hodnotu jedince ve spolenosti. Absolutistick
120

V. Od merkantilismu k fysiokratismu stt svou egoistickou fiskln a populan p o vrobn tdy upozornil i na jejich vznam. Populacionisticky a fysiokraticky orientovan nrodohospodi a sttovdci nepovauj lid pouze za objekt, ale i za subjekt prva a moci. Jestlie v sedmdestch letech Pelclovo a Voigtovo vlastenectv chce pipoutat pedevm lechtu k nrodnmu programu, objevuj se i hlasy, kter zakldaj vlastenectv na opan sociln zkladn. Spolu s tm se i dosavadn osvcensk pojet lsky k vlasti, ve sv podstat rozumov, mn. Cit lsky k vlasti nem podklad v hmotnm a hospodskm prospchu, neme vystait se zsadou ubi bene, ibi patria kde je lovku dobe, tam je vlast. Pi slov vlast se mus prsa naplovat pohnutm, srdce ivji bt, jak pe Morav ec z Briefwechsel zweener Bhmen, touc po vlasti, jeho srdce se svr zkost, je -li ohroena. Nrodn-utlaovatelsk moc habsburskch centralist vyvolvala i siln sebezchovn sly; posilovala nrodn mylenku. V.4. Populan mylen prvn poloviny 19. stolet Dal vahy poetn skupiny ekonomicko-statistickch prac z prvn poloviny 19. stolet vychzej z poznn, e existuje vzjemn vztah mezi populanm rstem a materilnmi pedpoklady a tento vztah formuluj ji na zklad odlinch ekonomicko-socilnch podmnek. Pevratn zmny v hospodstv s sebou pinej znan populan pesuny: Vzrstala monost pracovnch pleitost, zan pozvoln odliv obyvatelstva ze zemdlstv. Jist pokrok zemdlsk vroby umonil zven pirozenho prstku v zemdlskch krajch, kter dle zostil neeen problm nedostatku pdy a relativn pes poetnost venkovsk chudiny. Na stlm rstu obyvatelstva se podlely jednotliv ekonomick oblasti nestejnm dlem: v populanm vvoji se sloit odrela nov sociln i ekonomick diferenciace obyvatelstva. Do hrnn bilance ptomnho obyvatelstva zashly nepzniv napoleon sk vlky, take stavu z roku 1805 bylo dosaeno teprve v roce 1819. esti milionm se piblil hrnn poet obyvatelstva ech, Moravy a Slezska v roce 183l. Do poloviny 19. stolet pekroil celkov poet obyvatelstva est a pl milionu osob.53 Podle stavu (povoln) bylo v roce 1850-1851 seteno v eskch zemch 6 706 duchovnch, 3 314 lechtic, 15 332 ednk a honorace, 52 379 emesl53

SEKERA, V. 1987: Obyvatelstvo, dl II, s. 161. Podrobn o vvoji satenosti a plodnosti obyvatelstva eskch zem v 19. stolet ve stejnojmennm lnku FIALOV, L., in: Historick demografie 12, 1987, s. 207-224. 121

Djiny populanho mylen v eskch zemch nk a umlc a 200 934 rolnk. Tato hrub klasifikace naprosto neodpovd dnenmu nazrn na sociln skladbu spolenosti. Tkala se jen mu, skupina ostatn povoln zahrnovala od domk, zahradnk a ostatnch vrobnch povoln i syny nelechtickch ednk a honorace, eledny, tovarye, nde nky a adu dalch. rove mrtnosti, kter za napoleonskch vlek vystoupila na 57,8 , se pohybovala kolem hranice 30 zemelch na 1000 obyvatel ron v letech, kdy do n ruiv nezashly epidemie (pi prvn vln cholery v roce 1832 doshla 37,8 ). Vraznj vzestup zaznamenala v hladovch letech kolem poloviny 50.let s nejvy rovn kolem 35 zemelch z tisce v letech 1848, 1850 a 1855. Satenost a plodnost dosahovaly pomrn vysokch ukazatel. Dvky se vdvaly poprv ve 23-24 letech, mui ve 26-28 letech. Od tictch let se satkov vk mu i en zvyoval a maxima doshl v padestch a edestch letech (u en mezi 25-26, u mu tm 30 let). Zrove se od druh tvrtiny 19. stolet zvyoval podl svobodnch osob v populaci, zejmna mstsk. Hodnoty hrub mry porodnosti, kter dosahovaly koncem 18. stolet 41-43 promile, klesaj od tictch let pod rove 40 promile; tento prvn vznamnj pokles plodnosti patrn souvisel se vzestupem satkovho vku. Zvil se i podl dt narozench mimo manelstv: zatmco na potku 19. stolet nepesahoval pt procent, ve dvactch letech byl ji deset procent z celkovho potu iv narozench a dle stoupal. Skutenosti, e se populan reprodukce zan mnit, si museli povimlnout i souasnci. Bez vjimky pozoruj, e s roziujc se prmyslovou vrobou dochz k nerovnomrnmu vvoji uritch oblast a k vytven socilnch skupin, ijcch ve znan bd. Pozorovatelem a kritikem tohoto stavu je nap. Johann Springer (17891867), prvnk, profesor statistiky na vdesk universit, kter ve svm sta tistickm popisu monarchie vnoval pase i vvoji v eskch zemch. Ani on vak nepovauje vznikajc pelidnn za absolutn, ale zvisl na monostech rozen zpsobu obivy. Polemizuje s Malthusovou tez o rstu obyvatelstva geometrickou adou a to ze zsadnho dvodu: pozorovn z minulosti nejsou zrukou vvoje v budoucnosti. Zkoumnm, kdy me obyvatelstvo doshnout dvojnsobnho potu, se podle nj me dospt k velmi nejistm odhadm; v jednotlivch oblastech monarchie sm posunuje tuto zdvojnsobovac periodu na 62-83 let i vce.54
54

SPRINGER, J. 1840: Statistik des Oesterreichischen Kaiserstaates. Wien, I, 16 o pomru obyvatelstva k obiv.

122

V. Od merkantilismu k fysiokratismu Springer pokld za mtko vyvinutosti a kulturnho vzestupu stupe urbanizace. Rozvoj manufaktur a tovren, kter tento proces urychluje, povauje za nejv nutn a hled piny, kter jej brzd. Spolu s dalm statistikem, profesorem regionln geografie a djin na vdesk universit Siegfriedem Becherem (1806-1873) doporuuje rozen potu satk a zamezen rstu nemanelskch porod, protoe v obou jevech spatuje pznaky nedostaten vhy populan politiky, o jej innosti jinak nepochybuje, a padku sttu.55 daj prvo pro bohat i chud na uzavrn manelstv, protoe prvo t a ivot dt je nejpirozenj, nejstar a nejposvtnj ze vech lidskch prv. Karl Joseph Czoernig (1804-1889) nle ji pevahou innosti druh polovin 19. stolet. Do potk jeho statistick innosti vak spad dkladn statisticko-demografick sonda, proveden na zklad daj pro Liberec a okol za lta 1818-1827. Ze svch pedchdc ocenil zejmna F. A. Stelziga a stejn jako on se vyrovnal s tehdej svtovou statisticko-demografickou literaturou 18. stolet a sv doby. Studium populace pokldal za nezbytn pro vechny, kdo se chtj zabvat vvojem fysickho i duevnho byt v na dob a studuj zkonitosti, na nich spov.56 Sna se odpovdt na otzku, jak psob zkon mrtnosti, tj. jak vlivy na ni psob a zvyuj ji v jednotlivch vkovch kategorich. Smr, kterm je nutn napt veker sil, spatuje ve snen kojeneck a dtsk mrtnosti. Jen to me zajistit pznivou populan bilanci bez dosavadnho vysokho pebytku porod nad mrtmi, protoe mnoho porod je jen znamenm mnoha smrt a tam, kde je velk nien, je nutn mnoho zplodit.57 Jako pesvden populacionista soud, e echy vynikaj nejen rodnost pdy, ale i ilou podnikavost svch obyvatel, schopnch zmnit i nerodn pohranin oblasti v kraje phodn pro nov vznikajc poetn obyvatelstvo. Stejn jako ped nm Meli, Nehr, Hain, John i dal obviuje pedevm systm s jeho nerovnm rozdlenm majetku, vynucenou bytovou tse ve vznikajcch mstskch centrech a nedostatenou pozornost, vnovanou rozvoji veobecnho vzdln jako kvalitativnho pedpokladu pro rozvinut a uplatnn dokonalejho systmu zdravotn pe. Zlepen bytovch pomr a zkvalitnn tto pe pokld v prmyslovch oblastech za dva z nejdleitjch pedpoklad, schopnch ovlivnit vi mrtnosti.
55

BECHER, Siegfried 1841: Statistische bersicht der Bevlkerung der sterreichischen Monarchie. Stuttgart, Tbingen, s. 223. 56 CZOERNIG, K. J. 1829: Topographisch-historische Beschreibung von Reichenberg. Wien, F. Wlke, s. 111. 57 Tamt, s. 189. 123

Djiny populanho mylen v eskch zemch Draz na praktickou cenu statistickch eten, s nm jsme se setkali u amatrskch statistik z ad lka, dominuje u statistik z povoln, jakmi byli J. Mader, J. Rohrer a K. J. Czoernig, kter proslul zejmna svou prac na Tafeln a od roku 1841 vedl editelstv sprvn statistiky. Rovn vahy Theophila Pislinga (1834-1916), kter zevrubn vylil hospodsko-sociln pomry v severnch echch, se nevymykaj z rmce obdobnch nzor a nevyznvaj pesimisticky pokud jde o osudy relativnho pelidnn. By je oznauje za jednu z pin bdy, hled monost npravy v rozen pracovnch pleitost a nevol po nutnosti njak zabrzdit populan rst.58 Mnohem radiklnj jsou vahy skupiny vzdlanc kolem vznamnho socilnho myslitele, matematika a logika Bernarda Bolzana (1781-1848), kter se svou prac O nejlepm stt zaadil mezi utopick socialisty.59 Na rozdl od mnoha socilnch utopi, na kter nejsou djiny svtovho populanho mylen chud, tkv tato jedin esk politick utopie pece jen pevnji v realit, nikde se neuchyluje k iracionlnmu snn. Na tom nic nemn skutenost, e jeho pedstavy o obecnm blahu, o idelnm uspodn sttu, o svobod smlen, sen o evropsk federaci vech stt, chpn lidstva jako celku, respektujcho ivotn zjmy a vl st tohoto celku, jsou nedostinm snem dodnes. Velmi konkrtn jsou Bolzanovy nzory na populaci, obsaen v kapitole, zabvajc se nleitm vedenm vc pohlavnch, ale i na jinch mstech, kde posuzuje jako osvcensk racionalista vznam vchovy, vzdln, kolsk systm, vivu, odvn, bydlen a jin vci ivotnho stylu oban. Pedpokld (a v tom je poplatn vem dosavadnm utopim), e se d zadit, aby ideln stt tvoil jist poet obc a v nich rodin asi se stejnm potem dt. Neohraniuje tento poet umle, pot stejn tak s velkmi rodinami jako s jedinci, kte je vbec nevytvo. Od sttu poaduje, aby z vnosu dan hradil veker vdaje, spojen s p o dti a mlde, bez ohledu na to, z jak sociln vrstvy a loe se dti narodily. Nemanelsk stav zcela na rove manelskm, vychzeje ze zsady, e dn dt nesm trpt za poklesky rodi. Nesmiiteln je v ppad, e se rodie o dti dn nestaraj, zanedbvaj je tlesn i duevn, poskytuj svm chovnm jen patn pklad a nedvaj zruku, e z dt vyrostou dn oban. Veker ochrana sttu pak m bt poskytnuta dtti m prvo i povinnost odejmout je takovm rodim a svit je do pe bezdtnm manelm.

58

PISLING, Theophil 1856: Nationalkonomische Briefe aus dem nordstlichen Bhmen. Prag, s. 21 n. 59 BOLZANO, Bernard: O nejlepm stt. In: et utopist devatenctho stolet. esk mylen sv. 11, ed. Novotn, J., Praha Melantrich 1982, s. 16-134. 124

V. Od merkantilismu k fysiokratismu V kapitole Pe o zdrav a ivot krom racionalistickch zsad prevence vyslovil i poadavek, aby se kladla vt vha na zchranu matky ne na ivot plodu. Pedstavu, e panick stav je dokonalej ne manelsk pokld za peil pedsudek, kter je teba s nleitm pouenm odstranit. Zsady pedmanelsk vchovy smuj ke stabilit svazku, kter se nesm uzavrat s pedstavou snadnho rozvzn. Stt m ovem podle nj povolovat rozvody ze zvanch dvod. Optovn satek po pedchozm, ukonenm soude m nebo mrtm jednoho z partner, se nem pokldat za nco, co by bylo k necti obana. Za krutost povauje, aby jakkoliv sluebn pomr nebo chudoba nutily dosplho a zdravho obana vyhbat se manelstv. Pozoruhodn je i Bolzanv poadavek naprost rovnosti partner, zahrnujc jak uplatnn ve veejnm ivot a v povoln (ena m mt stejn hlasovac prvo jako mu, m i stejn prvo na vzdln), tak v jejich povinnostech pi vchov dt. Nepokld dokonce za zcela sprvn, e dti pejmaj pouze otcovo pjmen, protoe o ivot a zdrav dt a o jejich vchovu maj matky asto vt zsluhy ne jejich otcov. Protoe z praktickch dvod nen mon, aby dti dostvaly pjmen po obou rodich, navrhuje, aby synov ddili pjmen po otci, dcer y po matce. Spis O nejlepm stt nebyl ve sv dob vydn; Bolzanovy pednky a exhorty mly ale nepopirateln vliv na mladou generaci esk inteligence prvn poloviny 19. stolet. Z okruhu eskch katolickch kn se alespo pr slovy zastavm u Matje Josefa Sychry (1776-1830), pekladatele,etika a teologa, kter piznal en v nrodn spolenosti mimodn dleitou roli. V kzn O uren pohlav enskho obhjil jej lidskou dstojnost, danou nejenom biologickou mateskou rol, kter zaslou ctu a vnost nemn zslun je loha vychovatelsk, pro n se mus pipravovat, tud i vzdlvat. ena -matka pedv kladn vlastnosti novmu pokolen, kter vychovv v lsce k jazyku a k vlasti. I kdy Sychra nedosahuje radiklnosti Bolzanovy, ena je v jeho pojet alespo rovnocenn mui a jako takov m bt uznvna a cenna Za politovnhodn pokld potupn tlachn o ench a jejich odsouvn z veejnho ivota jako doposud pomjench a podceovanch bytost.60 Pmou kritiku Malthusovy teorie nalezneme ve tictch letech 19. stolet u moravskho publicisty a novine Jana Ohrala (1810-1868), kter pochopil vznam a dsledky prmyslov revoluce.61 Ohral, seznmen s mylenm anglick nrodohospodsk koly v dlech A. Smitha, D. Ricarda, z francouzskch autor hluboce ovlivnn dlem Saint Simona, Frderica Bastiata
60 61

Vce k Sychrovi KUTNAR, F. 2003: Obrozensk vlastnectv, s. 274. TRAPL, M. 1969: Novin Jan Ohral. Brno, Profil, 214 s. 125

Djiny populanho mylen v eskch zemch a dalch, byl pronikavm kritikem socilnch a hospodskch pomr a v tomto kontextu se dotk i otzek populace. Ji v roce 1833 odsoudil Malthusovo stanovisko jako chladn rozumov uvaovn bez asti srdce, nelidsk zejmna v tvrzen o vvoji bohatstv jako pirozenho a zkonitho procesu, jeho dsledkem je sociln nerovnost. Pochopil zrove slu a pitalivost malthusinstv pro drav a bezohledn elementy, nastupujc i v naich podmnkch s vehementn silou. Ohralovy zprvy o ivotnch podmnkch dlnk ve mstech nebyly ojedinlm svdectvm o obtech, jakmi bylo doprovzeno zprmyslovn. esk vela, jeden z kulturnch asopis, vydvanch od roku 1834, si vm v lnku Orba a manufaktury v Anglianech hustoty zalidnn prmyslovch oblast pi souasnm zkracovn nadje doit, kritizuje neblah vliv zejmna dtsk prce na mrtnost a chorobnost; pin statistiku pomru rodin, zamstnanch v prmyslu a zemdlstv v letech 1811-1831 a porovnv rozdly v souvislosti se stedn dlkou ivota a potem obyvatel.62 Barbarsk zapojen dt do vrobnho procesu a mrtnost jako krutou da za postup industrializace konstatuje i Kapar ze ternberka (1761-1838) v ei ve veobecnm shromdn eskho musea v roce 1837.63 Vysoko hodnot vznam populanch rozbor jako zkladn podmnky, jak zskat pedstavu o vvoji populace a o smrech, jimi se mus ubrat nprava, pozastavuje se nad vadami dosavadnch, mlo detailnch eten. O nespolehlivosti matrik hovo ve stejnm smyslu jako Czoernig, je zapoteb, aby se do vci vloil energicky stt. Nepomj ani obte, s jakmi se a dosud potkv kad statistick zjiovn mezi lidmi, veobecn spojovan bu s daovmi nebo vojenskmi povinnostmi.64 Nen mon zapomenout osobnost Vincence Julia Krombholze (17821843), kter svj nzor na nezbytnost rozvoje lkastv, dostupnost a innost jeho psoben v nejirch vrstvch obyvatelstva jako pedpoklad kvality populace naplnil iny. Chirurg, patolog a fysiolog, universitn rektor, nenavn teoretik i praktik-organiztor a lka s hlubokm nrodnm a socilnm ctnm, jeho pamtka ila v dalch generacch.65
62 63

esk vela 1834, 30. 9. , s. 311. asopis eskho musea 11, sv. I, s. 347 n. 64 Tamt, s. 351-353. 65 Biografie a vet prac srvn. WURZBACH, C. 1865: Biographisches Lexicon XII, Wien, s. 247-250. Mimodn dleit byla jeho innost v dob cholerov epidemie, k n se ve jeho General Rapport ber die asiatische Cholera zu Prag in den Jahren 1831-1832, Prag 1836. Cenn je jeho Topographisches Taschenbuch von Prag zunchst fr Naturforscher und rzte, Prag 1837. 126

V. Od merkantilismu k fysiokratismu Pipojme jet jeden hlas z kruh, kter si po vky osobovaly prvo promlouvat o otzkch lidskho mnoen. Frantiek Slma se roce 1831 zaml nad zsluhami kesanstv a roli nboenstv vid v paralyzovn extrm.66 Bh je sm pvodcem rozlinosti stav a je tomu tak dobe, je teba jen zmrovat nouzi. Mal poet obyvatel v zemi je obecn blaenosti kodliv prv tak, jako se j stv velk pelidnn zhoubnm, nouze, vzrst bdy, je nsledkem obojho. Otzka poetnho rstu jej zajm neobyejn: konstatuje, e obyvatelstvo ech vzrostlo od ticetilet vlky z 900 tisc na ti a pl milionu a nedovede si pedstavit, e by v echch mlo t za 120 let nejmn osm milion lid. V kesanskm panictv a zdrenlivosti vid prostedek, jak oddlit obtnou situaci, je nastane pelidnnm. Do manelstv vstupuje u nyn mnoho nuznch lid, kte se nemohou uiviti, je mnoho dt nemanelskch proto. Stav se proti nepedloenm manelstvm, kter ij v bd, protoe prameny dobroinnosti vysychaj mrn tomu, jak se mno poet potebnch. echy pece nemaj dn Austrlie, kam by zem svj pespoetn lid odvela, m a jak se uiv takov mnostv? pt se Frantiek Slma, open o Ren Chateaubrianda a zmiujc i Williama Cobetta, ani by ovem poado val njak radiklnj sociln reformy jako tento britsk politik a novin. Nzor nenov, v nm nepadne jmno Malthuse, ale pesto vystrkuje svrzn malthusinstv rky z kad kesansky tn frze. Nebylo by nutn vnovat tolik msta vahm podobnho druhu, kdyby byly ojedinl a vjimen. Tragick osud jednoho z nejvtch eskch filosofickch myslitel prvn poloviny 19. stolet, rovn katolickho knze, Augustina Smetany (18141851) je vmluvnm dokladem toho, jak nemilosrdn se trestalo kad vyboen z normy. Nenvidl a bl jsem se protestant jako zlch lid, nenvidl a opovrhoval jsem idy stejn jako vechny ostatn dti, kter byly katolicky vychovny, svuje se Smetana ve svch Pamtech. Zbavil se nejen podobnch pedsudk, ale pochopil, e cestou vlunosti, a u nrodnostn nebo vroun, nelze dospt k harmonii mylen a byt. Dopadl stejn jako vichni poctiv a mravn hlasatel humanismu a demokracie, jejich jednota projev a skutk pli popuzuje - jako zrcadlo, nastaven svtu sobectv a nsil. Byl exkomunikovn z crkve, dn do klatby, zbaven existence, utvn k smrti. Odkazem pro jeho etn ky zstala jeho vra ve vzdln a dvra v to, e vzdlan mlde nroda nikdy a nikde nepropj svho ramene patn vci. Poddil se celibtu, i kdy jej pke odsoudil jako pramen nejhrub nemravnosti, jeho trvnm udruje se hierarchie a touto pak znan statky hodnost crkevnch. Ocenil matestv eny a nim nenahraditelnou psob 66

SLMA, F. 1831: Zsluhy kesanskho nboenstv o zaopaten nuznch. In: asopis pro katolick duchovenstvo IV, s. 34, 66-67. 127

Djiny populanho mylen v eskch zemch nost harmonickho rodinnho prosted. Jeho vize o sjednocen Evrop jako o spolenm domov nrod, navzjem spznnch nboenstvm lsky, d slednm potlaovnm nenvisti, nrod, ijcch v pokornm respektu ped prodnm prostedm, pli pedbhla dobu.67 Nepzni a postihu neuel ani filosof a publicista Frantiek Matou Klcel (1808-1882), augustininsk knz, psobc v Brn, kter se v roce 1869 vysthoval do Ameriky. Za pipomnku stoj jeho pojet vlastenectv, ztotonnho s aktivn prac pro nrod, ohlas mly i stati, v nich se zabval vztahy mezi nrodn a svtovou kulturou. O egoismu v at nrodomilstva hovo Klcel jako o nezdrav podob patriotismu, zejmna jej rozhoovalo hulkn vlaste nectv plnou hubou, ale chladnm srdcem a lnou rukou.68 V mylenkovm ovzdu zem, kter stly na samm potku demogra fickho pechodu, pro kter byl v zpadn sti Evropy ji charakteristick pokles plodnosti pi postupnm sniovn mrtnosti, bylo jen mlo msta pro pitakn podobnm populanm principm, jak vyslovil Robert Malthus ve sv svtov proslulm spisu. Pokud se v eskch historickch zemch vbec uvaovalo o pelidnn, konstatovaly vtinou tyto vahy pelidnn sten a relativn. Vina za tento stav se nepisuzovala samotnmu populanmu tlaku, ale patnmu systmu nrodnho hospodstv a sttn sprvy. Populan mylen ve valn vtin clilo k nprav. Pidrovalo se pi tom zsady hlavnch teoretik populacionismu, e sla populace nen pouze v jej poetnosti. Vytrvale se vynouje mylenka, kterou zdraznil ve sv vaze o populanm principu statistik Joseph R. Rohrer (1769-1829): Starost o zmnoen prostedk obivy je mnohem dleitj ne starost o rozmnoen obyvatelstva.69 Filosofov vyvauj toto snaen o materiln poteby populace zetelem k nemn zvanm potebm duchovnho rozvoje. Uvdomuj si, e bez nich degraduje kad sil o vezdej blaho na krut a egoistick zpas, podobn toku smeky, kter nemilosrdn likviduje slab a shlukuje se k obran, je-li sama ohroena, proti silnjmu dravci. Trochu dviv pedpokldaj, e pouze jim samm je souzeno projt dobou utrpen, jakou nebyla dn jin po vnost lidskho svta a dn jin nikdy nebude. V, e pomine bolest, kterou pipravuje
67

SMETANA Augustin: Pamti knze z crkve vyobcovanho. Pekl. L. Podhorsk, Praha 1910, naklad. A. Hajn. s. 2, 28, 62. SMETANA Augustin: Vznam souasnho vku. In: et utopist 19. stolet. esk mylen sv. ll, Praha, Melantrich 1982, s. 136-198. Rozboru Smetanova pnosu k esk filosofii vnoval pozornost i T. G. MASARYK in: esk otzka. Snahy a tuby nrodnho obrozen. Praha, Melantrich 1969, s. 129, 149-151, 182. 68 KLCEL, M. F. 1842: 169. 69 ROHRER, J. R. 1810: Prfung des sogenanntes Bevlkerungs-Princips in der Politik. In: Hormayrs Archiv fr Geographie, Historie, Staats u. Kriegskunst, Wien, ro. I, . 102-103, s. 433-438. 128

V. Od merkantilismu k fysiokratismu ona spousta lid, honcch se nenasytn jenom za dobrm bydlem a smyslovmi proitky, pomine sobeckost, domnl vsady a vlda hrub moci. Ale z eho erpat tchu, radost, pchu i nadji v kad strastipln dob, kdy ne z tak mravn ulechtilch lid, ochotnch pinet i nejvy obti pro vzneen cl? V.5. Manelstv a rodina v prvnch pedpisech absolutistickho sttu Mnohokrt se diskutovalo o tom, zda vydn patentu o zruen nevolnictv pineslo podstatnou zmnu snubnch pomr, zda zvilo satenost a migrace, nakolik se promtalo do celkov populan bilance eskch kraj. Od hodnocen, oznaujcch zruen nevolnictv za zahjen nov epochy vvoje manelstv se po zevrubnjm studiu daj z pedstatistickho obdob a dlouhodobch trend pechz sp ke konstatovn, e sm legislativn akt byl jen formlnm dovrenm procesu, kter probhal dvno ped tm. Patentem z 1. listopadu 1781 bylo nicmn odstranno omezen satk, vyplvajc z osobn zvislosti poddanch na pnech; napt sml poddan uzavt manelstv po pedloen ohlaovacho lstku, kter musel vrchnostensk ad bezplatn vystavit adateli, kdy oznmil mysl oenit se. Padaly tedy zbrany mezipanskch satk a poddan se mohli sthovat i do mst. Nzory populacionistick koly zashly i do panstv crkve nad manel skmi vztahy. Cestu usnadnilo postupn modifikovn soustavy crkevnho manelskho prva podle poteb sttu: jednm z doklad snahy postavit crkev pod sttn dozor byla i opaten osvcenskho absolutismu u ns, kde se v reformch dosplo pomrn nejdle. Reforma manelskho prva nenarazila na odpor v ppadech, kter kanonickmu prvu nevadily (nap. zamezit vzniku manelstv u nezletilc), ob tnj bylo usnadnit uzavrn satk tam, kde se proti tomu katolick crkev stavla. Tolerann patent z potku vldy Josefa II. pipoutl smen satky evangelk a katolk. Rozhodn stanovisko panovnka, kter nemnil respekto vat crkevn dogmata proti zjmm sttu, se projevilo i v otzce zvaznosti zsnub, uznvan kanonickm prvem. Zruen tto zvaznosti v roce 1782 pedznamenalo naruovn ostatnch normativ a pimlo dokonce papee k cest za csaem do Vdn, aby jej odvrtil od dalch prav. Pesto byl v roce 1783 vydn manelsk patent Josefa II., jm csa penesl rozhodovn o manelskch sporech na sttn soudy, zruil crkevn jurisdikci v manelskch vcech a prohlsil sv vlun prvo upravovat manelsk pomry, na kter se vzaly pedevm majetkov nsledky. J. Klabouch, kter porovnv toto prvo se zkonodrstvm francouzsk revoluce, konstatuje, e se josefinsk reformy uskuteovaly za jinho pomru
129

Djiny populanho mylen v eskch zemch sil sttem, jeho podstata byla jet feudln. Z rozboru manelskho prva skuten plyne, e zstalo stt na polovin cest mezi poadavky crkve a osv censk filosofie, by jeho principy zstaly zkladem manelskho prva na naem zem a do roku 1919. Pomr sil nedovolil nap. prosadit mylenku na povinnost civilnho satku, kter se vynoila ve sttn rad v roce 1784 a krtce po csaov smrti byla smetena i prvn prava postaven nemanelskch dt (dvorsk dekret z 9. 3. 1770 a patent z roku 1787, kterm byly postaveny na rove manelskm v otzce ddickho prva a nov pravy poruenstv).70 Obavy z pauperismu a pedevm reakce na vbuch francouzsk revoluce vyvolaly snahu zvrtit podstatu josefinskch reforem a omezit satky nmezdn pracujcch na venkov i ve mstech. Rozit platnost podobnch pokus, provedench v sdelnm mst monarchie v letech 1796 a 1802 na celou i, se ale vlda neodvila. Veobecn platn obansk zkonk, vyhlen v roce 1811 a platn od nsledujcho roku, kodifikoval osobn i majetkov manelsk prvo v zsad jednotn pro vechny osoby bez rozdlu stavovsk pslunosti, nrodnosti a vyznn, formuloval prvn pomry rodi a dt, poruenstv a adopci. V osobnch pomrech podizoval enu mui, kter byl ustanoven jejm zstupcem ped soudy a ady, rozhodoval o jejm zamstnn, ml stle pe vahu v dispozici spolenm majetkem a prvy neplnoletch dt, ml monost vyddit potomky. Podobn jako francouzsk Code civil z roku 1804 odrel zkladn soukromovlastnick zklad a patriarchln charakter rodiny s tm rozdlem, e v nkterch lncch nebyl zdaleka tak radikln. Francouzsk prvo prohlaovalo satek za svtskou obanskou smlouvu a zasahovn do vnitnch rodinnch pomr se stt vzdal. Rakousk manelsk prvo nadle trvalo na povinnosti crkevnho satku, ponechvalo jistou pravomoc duchovnm v rozvodovm zen, upravovalo manelstv podle vyznn stran, respektovalo systm pekek kanonickho prva i nerozluitelnost manelstv pro katolky. Ani formln rovnost neplatila pln (byly ponechny nkter vhody lecht, privilego vanm vrstvm vysokho ednictva a vojska). Trvala dvojkolejnost sprvnch ustanoven, kter upravovala soukrom prva odchyln od obanskho zkonku, co omezovalo nap. snubn svobodu vojk, ednk a id.

70

O obtch, spojench se zsknm povolen k satku, srvn. KLABOUCH, J. 1960: Politick konsens k manelstv v echch. Praha, NSAV, s. 11 n. Leopoldovo zruen dvorskho dekretu z 9. 3. 1770 si pochvaluje Frantiek Vavk, kter stoupajc nemanelskou porodnost provz slovy: a jsou nyn kurvy tu i tam, e 3, 4. 5, 6 i vce dt maj a tak nednm a od Boha zapovdnm a s hchem nabytm plodem svt napluj In: SKOPEC, J. 1936: Pamti F. Vavka, kniha IV, Praha, s. 19-20.

130

V. Od merkantilismu k fysiokratismu Tento napl feudln zkonk byl jen vrazem souasn slabosti buroasie, respektive jej politick moci. To, co znamenalo v konkrtnch historickch pomrech pokrok, umoovalo zrove pro svou poloviatost stupky crkvi v podob smrnic, doplujcch dekret a opaten, clcch k regulaci satk a k optnm snahm po dohod s crkv. Jej tlak zeslil po napoleonskch vlkch v ad zem, Rakousko nevyjmaje. edn vklady (dekrety z roku 1814 a 1835) vytvoily novou manelskou pekku tzv. katolicismu, kter zleela v tom, e po rozluce smenho manelstv se smla znovu oenit jen nekatolick strana katolick byla vzna i rozlouenm manelstvm a do smrti partnera. Pro pedstavu, jakho procenta obyvatelstva se podobn ustanoven tkala, uvedu nboensk vyznn snouben c, narozench a zemelch k roku 1835: Z hrnnho potu satk, uzavench v tomto roce v eskch zemch, bylo stejnho nboenskho vyznn 47 715 katolickho, 1 162 evangelickho, 414 idovskho, 662 rozdlnho. Z hrnu iv narozench dt bylo 229 718 katolk, 6 222 evangelk, 2 399 id, l dt jinho vyznn. Ze zemelch bylo 180 557 osob msko-katolickho vyznn, 5 307 evangelickho a 2 006 idovskho.71 Upevnn stedoevropskch absolutistickch reim vedlo i k novm pokusm o sociln regulaci satenosti. Administrativn opaten k regulaci satk venkovsk i mstsk chudiny zavdj po Vdeskm kongresu vechny tzv. stedonmeck stty. V Rakousku je v roce 1815 vydn pedpis, omezujc vstup do manelstv u nmezdn pracujcch ve Vdni a bez zkonnho podkladu se ujm i v echch. Dochz k nezkonnmu odprn ohlaovacch lstk; jednn, kter v letech 1824-1827 vedlo gubernium s krajskmi ady o legalizaci tto praxe, vak nevedlo k vsledku. Ve dvactch letech 19. stolet se tendence k edn regulaci neomezuje pouze na poddansk obyvatelstvo, ale roziuje se i ve mstech, v nich se mno nov spoleensk tda prmyslov proletarit. Pozornost pisatel, zamlejcch se nad stavem spolenosti, se pak obrac i k n. Ukzkou takov vahy me bt anonymn broura, vydan v Lipsku v roce 1847, jej autor kritizuje tuto zakladatelskou formu dravho kapitalismu a vin j pedevm z toho, e jen mlo podnikatel se zrove zajm o morln a fyzick stav dlnk, zajm je pouze levn pracovn sla a zisk. A pece, nikoliv mnostv lid samo o sob in stt astnm a kvetoucm, jenom mnostv dobrch, zdravch, prce schopnch a spokojench poddanch m v mansk spolenosti skutenou cenu, pe.72

71
72

SEKERA, V. 1978: Obyvatelstvo, dl I, s. 141. Sociale u. politische Zustnde Oesterreichs mit besonderer Beziehung auf den Pauperismus. Leipzig 1847, s. 192, 224, 226, 288 131

Djiny populanho mylen v eskch zemch Dalm znepokojivm jevem je pro nj stoupajc sebevraednost, klesajc satenost a rostouc poet nemanelskch dt. Uvauje tak o zizovn donu covacch pracoven pro ty, kte se prci vyhbaj, a dobrovolnch pracovnch koloni pro ty, kte ji marn hledaj. Zavdn novch, stle vkonnjch a sloitch stroj do vroby neznamen jen postupnou likvidaci malovroby a stlaen mezd na minimum, ale pin s sebou i stoupajc nezamstnanost.

132

VI. Populan otzky v socilnpolitickm a ekonomickm mylen druh poloviny 19. stolet
VI.1. Charakteristika obdob. Dobou, v n dochz k plnmu rozmachu a dovren prmyslov revoluce v eskch zemch, se zabv pomrn bohat literatura.1 Ze syntetickch prac vak jedin J. Pur sledoval ve svm zaazen prmyslov revoluce do kontextu modern doby i lohu populanho faktoru, i kdy nzorm na vvoj populace nemohl vnovat tolik msta, kolik by zaslouily. Pehledn shrnul nzory
1

Zkladn prac k vvoji obyvatelstva eskch zem pro uveden obdob zstv KRNKOV, L. 1965: Vvoj obyvatelstva v eskch zemch 1754-1914, Praha, NSAV, 404 s., doplovan a korigovan vsledky historicko-demografickho vzkumu, dle prce V. SRBA a M. KUERY 1959: Vvoj obyvatelstva eskch zem v XIX. stolet In: Statistika a demografie l, Praha, NSAV, s.109-156. Vvojem rodiny, plodnosti, postupem urbanizace a otzkami s tm souvisejcmi se zabvaj prce Pavly Horsk, z nich jmenujeme alespo: HORSK, P.: Historick vvoj plodnosti v eskch zemch. Stav a monosti vzkumu. In: Historick demografie, s. 3-39, HORSK, P. 1974: Urbanizan vlna v eskch zemch na pelomu 19. a 20. stolet a nkter aspekty vvoje rodiny. In: Sbornk k djinm 19. a 20. stolet, sv.2, Praha, NSAV, s. 87-125. HORSK, P. 1979: Urbanizace v eskch zemch v letech 1879-1914. In: eskoslovensk asopis historick 27, s. 709-729; HORSK, P. 1980: K otzce vlivu nemanelskch porod na vvoj plodnosti z hlediska historick demografie. In: Demografie 22, s. 343-350; HORSK, P. 1982: K otzce socilnho vvoje eskch zem na pelomu 19.-20. stolet. In: Sbornk historick 29, s. 119-177. Poklesem rovn plodnosti a vlivem zmn ve satenosti na rove realizovan plodnosti se zabvaj prce Ludmily Fialov 1981: Postaven SR v procesu v Evrop. In: Dlouhodob populan trendy na zem SR (pedstatistick obdob). In: Acta demographica IV, VSEI a SDS, Praha, s. 233-263, FIALOV L. 1983: Rozdly v poklesu plodnosti v eskch zemch ve venkovskch a mstskch oblastech v letech 1869-1930. In: Historick demografie 8, s. 133-147, FIALOV L. 1985: Pspvek k vvoji plodnosti v eskch zemch. In: Demografie 27, . 1, s. 34-43. FIALOV L. 1987: Vvoj satenosti a plodnosti obyvatelstva eskch zem v 19. stolet. In: Historick demografie 12, s. 207-224. 133

Djiny populanho mylen v eskch zemch z oblasti ekonomickch teori. Souhrnn prce o djinch eskho ekonomick ho mylen F. Vencovskho pak tento pohled podstatn rozila a zaznamenala i nzory nrodohospod, kte upadli v zapomnn nebo byli interpretovni zkreslen a nedostaten.2 Syntzy, zabvajc se eskou spolenost v letech 1848-1918, vnuj populan problematice okrajovou pozornost. To plat i o dkladn monografii O. Urbana esk spolenost 1848-1918 s bohatou bibliografi k tmatu, stejn tak o prci J. Koho o eskm nrodnm obrozen.3 Druh polovina 19. stolet je obdobm, v nm se pronikav zmnila cel dosavadn spolenost. Revolun rok 1848 a nsledn rozmach kapitalismu, velk mezinrodn konflikt prvn svtov vlka, znamenaly pesun hodnot, vznik modernch nrodnch celk ve stedn Evrop, zashly nejen do politickho obrazu tehdej Evropy, ale pinesly i zmny jejho obrazu demografickho. Tato doba, pln rozpor a zvrat, je mimodn obtn pro syntetick zpracovn. Projevy populanho mylen by bylo nutn sledovat podrobn i v publicistice, kter se rozvinula do nebval e, nejen v naun, ale i v krsn literatue. Populan mylen se u ns soustedilo k nkolika okruhm problm: stejn jako v prvn polovin tohoto stolet se jet obrac v duchu neofysiokratismu k zemdlstv jako k nejmohutnj populan zkladn. Promtaj se v nm i potky soustavnjho ekonomickho mylen, zamenho na rozvoj prmyslu a jeho dsledky, zmny sociln struktury spolenosti a v neposledn ad nrodnostn problmy. Nkolika jmny, jimi charakterizuji jeho vvoj, je mon podat jen hrub nstin, jakmi smry se toto mylen ubralo. Logicky z nho nemiz poadavek populanho rstu v dob, kter vyadovala vce ne kdy jindy uvolnn a nrst potu pracovnch sil pro rozv oj prmyslu. Sloit nrodnostn otzky je mon se v tto souvislosti jen dotknout. Nrodn a jazykov charakter nrodnho obrozen pesunul vtinu vah nad populanm rstem do tto roviny. Zatmco v obdob jet nevrazn polarizace spolenosti na eskou a nmeckou a zrove v obdob politick a kapitlov slabosti esk buroazie ne vichni chpali esk zem ve smyslu nrodnm, ale teritorilnm, vznik buroazn ekonomick teorie je spjat s vahami o podlu a asti eskho ivlu na prmyslovm podnikn. Zjiovn a hodnocen maj pak hlavn odkrt monosti, jak se v tom smru nasktaj. Dkazem snahy po zskn detailnjho materilu, z nho by bylo mon soudit nejen na souasn stav, ale odhadnout budouc vvoj, bylo
2 3

PUR, J. 1973: Prmyslov revoluce. Praha, Academia, s. 446 n. URBAN, O. 1982: esk spolenost v letech 1848-1918. Praha, Svoboda, 690 s., KO, J. 1978: esk nrodn obrozen. Praha, Svoboda, 457 s.

134

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen programov zaazen populanch otzek do anket, navrhovanch soudobmi spolenostmi, kter si kladly za cl podporovat zemdlstv i prmysl. Zjem, vnovan nastupujc spoleensk td prmyslovch dlnk, charakterizuje O. Urban citac slov, kter napsal v polovin osmdestch let v vodu ke studii o socilnch pomrech v severovchodnch echch sociolog I. Singer: e jsou vyslny expedice k vzkumu mikroskopickch moskch ivoich do nejvzdlenjch svtadl, to pokld za samozejmost kad jen trochu vzdlanj lovk; e by vak ml lovk se v vnost vdeckho poznn studovat lovka tak jinde ne prv jen na nemocnin posteli nebo pitevnm stole, to chpe dnes jen nkolik jedinc i mezi nejvzdlanjmi.4 Nebylo vak ji dost dobe mon pominout skutenost, e populan problematika proletaritu a sociln slabch spoleenskch vrstev se zce pimyk k sociln problematice v nejirm slova smyslu; pozornost se upn k bytovm problmm, k migracm, k mrtnosti. Proces poklesu plodnosti ve vysplch evropskch sttech, kter dal vzniknout cel ad populanch teori o jeho pinch a nsledcch, se v eskch zemch jet neprojevil s takovou intenzitou, aby vyvolal zneklidnn. Z vysok rovn plodnosti, jak se u zpadoevropskch populac ji pomrn dlouho nevyskytovala, zan u ns v sedmdestch letech 19. stolet nejprve mrn, po roce 1900 prudk pokles, pozdren kompenzac porodnosti po prvn svtov vlce, ale po n pokraoval v nezmnnm tempu a do tictch let, kdy doshl nejni rovn (14,9 narozench na 1000 obyvatel).5 Zmny ve vvoji obyvatelstva ve druh polovin 19. stolet pehledn podal V. Srb, obecnjmi tendencemi vvoje i de tailnm zkoumnm demografickch ukazatel se zabvalo mnoho autor.6 Spolehliv podklad pro podchycen pirozen mny obyvatelstva pineslo prvn novodob stn lidu v roce 1869, odpovdajc ji poadavkm, kladenm na populan census. V tto dob mly esk historick zem hrnem 7 615 tisc obyvatel (z toho 5106 tisc v echch, 1 998 tisc na Morav a 512 tisc ve Slezsku)7 Do roku 1900 se poet obyvatelstva zvil na 6 320 tisc v echch, 2 438 tisc pipadalo na Moravu a 680 tisc na Slezsko, celkov dolo bhem ticeti let ke zven o 12,3 % v eskch zemch. Pevn agrrn charakter naich zem petrvval: a do roku 1900 bylo zemdlsk obyvatelstvo nejpoetnj slokou populace, i kdy podl obyvatel 4 5

Tamt, s. 283. FIALOV, L. 1983: op. cit., s. 134. 6 SRB, V. 1978: Obyvatelstvo eskch zem v letech 1918-1978. In: Demografie 20, . 4, s. 289-316. SEKERA, V. 1978: Obyvatelstvo eskch zem v letech 1754-1918, dl II, 18661918. Praha, esk statistick ad, 147 s. 7 daje obou autor se nepodstatn li. 135

Djiny populanho mylen v eskch zemch stva zvislho na zemdlstv se neustle snioval: k roku 1900 inil 34 % v eskch zemch (na Slovensku 63 %), podl obyvatelstva, zamstnanho v prmyslu a vrobnch emeslech, stoupl na 40 % (na Slovensku na 20%). S touto strukturou souviselo i zastoupen mstskho a venkovskho obyvatelstva a postup urbanizace. V roce 1900 psluelo k mstskmu obyvatelstvu v eskch zemch 43 % populace, do roku 1910 se tento podl zvil na 45 %, zrove stoupla hustota zalidnn ze 79 obyvatel v roce 1869 na 119 obyvatel v roce 1900 a 128 v roce 1910. Do pirozenho prstku zasahovala nepzniv emigrace: pebytkem vysthovalectv nad imigrac ubylo z pirozenho prstku obyvatelstva ve vi 978 tisc v eskch zemch ron 314 obyvatel (pirozen prstek byl tud snen o 32 %). Vysok mrtnost, pohybujc se kolem 23 promile, mla za nsledek, e nadje doit v letech 1900-1912 nebyla v eskch zemch vy ne 44,7 let. Nepzniv mrtnostn pomry, v nich stle jet hrla roli ve kojeneck mrtnosti, vyvaovala jen pomrn vysok porodnost, jej mra neklesla a do konce edestch let pod 39 promile (39,8 v letech 1861-1870, 38,2 v mezidob 1871-1880, 37 promile v letech 1891-1900 a 21,7 promile v letech 1901-1920). Antonn Boh pi rozboru dat o manelsk plodnosti podle okres shledal vraznou zvislost poklesu tohoto ukazatele v letech 1880-1900 na rychlosti a intenzit sociln-ekonomickch a politickch pemn spolenosti. Centrem s nejni plodnost a zrove oblast, kde klesala nejrychleji, byla Praha s okolm a Liberecko s Jabloneckem.8 Po cel obdob druh poloviny 19. stolet mly oblasti s pevahou prmyslovho obyvatelstva odlin reprodukn zvyklosti ne ryze zemdlsk kraje. Nejdle petrvvala vysok rove plodnosti v okrajovch oblastech jihozpadnch a jinch ech, jin a vchodn Moravy. Ludmila Fialov, kter se zabvala vvojem poklesu realizovan plodnosti v SR, prokzala, e tento proces u ns probhal obdobn jako u jinch evropskch zem s tm rozdlem, e jeho potek byl opodn ve srovnn s centry tohoto poklesu (zpadn Evropa, pedevm Francie, Velk Britnie, Belgie, Nizozem, vdsko). Pro populaci eskch zem je typick, e pokles realizovan plodnosti je doprovzen nim poklesem mrtnosti, pedevm jej dtsk sloky. Prmrn ron mry mrtnosti v eskch zemch se stle udrovaly na vysok rovni kolem 30 zemelch na 1000 obyvatel, jen vjimen klesaly pod tuto hranici (v roce 1861 na 25,3). Hladov lta, provzen epidemi tyfu a cholery, psobila jej prudk vkyvy (nejvt byly zaznamenny ve vlench letech 1865-1866 a dal zven pineslo neekan rozen pravch netovic
8

BOH, A. 1914: esk problm populan a nkter pozoruhodn zjevy v na mn pirozen. In: Obzor nrodohospodsk, Praha,s. 7-32.

136

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen v letech 1872-1873 jako dsledek neinnho okovn slabou vakcnou; po dobn epidemie zkrtu v letech 1877 a 1878 s vysokou mrtnost dt zpsobila jej vzestup nad hranici 30 promile). Srovnn s ostatnmi evropskmi zemmi ukazuje, e obyvatelstvo u ns patilo mrtnostnmi pomry vce mezi agrrn zem stedn a vchodn Evropy ne k prmyslov vysplm zemm, a to pes to, e pokrok v lkastv vytvel dobr pedpoklady pro inn zsah. Teprve od potku devadestch let do konce stolet kles hrub mra mrtnosti z 27,7 na 19,5 promile. Na kivkch veobecn mrtnosti se drasticky podlela mrtnost kojenc, kter si v ptiletch prmrech zachovala a do konce 19. stolet dost vyrovnan hodnoty v rozmez 240-265 promile; znamen to, e piblin tvrtina vech narozench dt umrala ji bhem prvnho roku ivota. Tyto hodnoty pe vyovaly nejen rove kojeneck mrtnosti ve vysplch zemch, v nich byla piblin o polovinu ni, ale dokonce v obou sousednch zemch, Rakousku a Nmecku, kde se udrovala slab nad hranic 200 promile. Teprve v prvnch dvou destiletch dvactho stolet poklesla kojeneck mrtnost na stle jet vysokou hodnotu 190 zemelch do jednoho roku z tisce narozench. Skutenosti, e jsou to ekonomicky odlin oblasti (zejmna s textilnm prmyslem), kter se nejvce podlej na tomto smutnm obrazu, si povimli i souasnci, kte nemli po ruce pesn daje statistik. Museli pozorovat i to, jak ovlivuje rytmus rstu jednotlivch geografickch oblast Evropy vhu jejich politickho vlivu. Zatmco v obdob napoleonskch vlek ilo na zem pozdj Nmeck e asi 22 milion obyvatel, do roku 1910 vzrostl tento poet na 65 milion. Populace zem zpadn sti habsbursk monarchie, jej soust byly v 19. stolet esk zem, vzrostly do stn obyvatelstva v roce 1910 na 28 milion, vchodn st na bezmla 21 milion. Poet obyvatelstva eskch zem roku 1820 poprv peshl 5 milion a deseti milion doshl roku 1909.9 VI.2. Populan mylen v programu radiklnch demokrat a liberln buroasie Vznam ekonomickch nzor eskch radiklnch demokrat z let 18481849 se vysoko hodnot v pehledu djin ekonomickch teori.10 Ani u jednoho z nich vak nenalezneme soustavnj vahu nad stavem, rol a budoucnost populanho vvoje. Rok 1848 osvobodil rolnictvo od robotnch povinnost, na populanm obrazu eskho venkova se zmnilo jen mlo.
9 10

Djiny obyvatelstva, 1998: 197 SITROV, Z. KLIMENT, A. a kol. 1981: Djiny ekonomickch teori. Praha, Svoboda, s. 470-472. 137

Djiny populanho mylen v eskch zemch Emanuel Arnold (1800-1869) vrazn dovruje program radiklnch demokrat v poadavku na zruen roboty bez nhrady a na konfiskaci velkostatksk pdy ve prospch pibvajcch bezzemk. Revoluce, kterou pokld za prodn nutnost, m v jeho pohledu pinst politickou svobodu a vyeit alespo st socilnch problm. Populan tlak, stc v pauperizaci, konstatuje v evropskch pomrech jako nutn prvodn jev nerovnho spoleenskho uspodn. V naem stolet, pe, se na prostoe evropejsk lovenstvo tak nramn rozmnoilo, e pda, na kter ije, dostatenou vivu mu nepo dv.11 Ze vech svch souasnk projevuje nejvt sociln ctn, kdy l pomry zchudlch drobnch emeslnk a bdu tovrnch dlnk, opr se o proitou znalost francouzskch utopickch socialist a demokrat, na druh stran pokld strojovou vrobu za prostedek ke zbdaovn a doporuuje nvrat k emesln malovrob. Karel Sladkovsk (1823-1880), novin a politik, spoluzakladatel mladoesk strany, rsuje een zcela v duchu utopickho socialismu, s jeho hlavnmi zsadami, zejmna s Fourrierovou kritikou obchodnho kapitlu, se zcela ztotouje. Jako protivhu nemilosrdnmu tlaku prmyslovho kapitlu navrhu je zzen dlnickch asociac, kter by bez zsahu obchodnho kapitlu zpro stedkovaly odbyt vyrobenho zbo; tovrnkm by patil ptiprocentn rok a zbytek zisku by se dlil mezi leny asociace.12 Vtina radiklnch demokrat ale varovala ped nsilnm zvratem, zast vaj reformy shora, pedevm takov, kter by odstranily proletarizaci malo vrobc. Karel Sabina (1813-1887) pokld dla Thomase Mora, Campanelly a dalch za pouh bsn, pozitivn snad v tom, e lidstvo potebuje njak idely. Blaho nroda zakld na kulturn revoluci, spovajc v zeveobecnn vzdln. Cl podle nj nele v rozlehlosti zem, v rozen nroda, nbr v svobod, v osvt a blahobytu, jichto vichni lenov nroda povaj.13 Ale ani tento teoretik a naden obdivovatel vd, kter ve slub lovenstva stoj, nepovauje populan problematiku za natolik hodnou pozornosti, aby j vnoval samostatnou vahu. Projevy radiklnho demokratismu v zemdlskm mylen, kter dost dobe nemohlo pominout populan problmy ve svm zornm poli, jsou sp
11

ARNOLD, E. 1954: Pomr pracujcho lidu k bohm. Sebran spisy, Praha, s. 415-420. In: Antologie z djin eskho a slovenskho filosofickho mylen do roku 1848. Praha, Svoboda 1981,s. 589. 12 SLADKOVSK, K. 1849: ber den Urgrund alles bels in der menschlichen Gesellschaft, cit. SITROV,Z. 1981, s. 472. 13 SABINA, Karel 1861: Duchovn komunismus. Praha, s. 43-44. 138

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen vjimkou. Agrrn program esk liberln buroasie se v principu neli ani po vzedmut vln revolunch udlost od stanoviska nejtypitjho mluvho eskho manstva Frantika Augustina Braunera (1810-1880). Jeho nvrhy, soustedn ve dvou drobnch publikacch, Bhmische Bauernzustnde a O robot a vkupu z n, pokldaj sice robotu za hlavn pekku pokroku v zemdlsk vrob, vykoupen z n vid jako nejdleitj lohu cel vlasti, celho nroda, ale nepihl k hlasm tch, kte dali jej zruen bez nhrady. Uvdomuje si postup sociln diferenciace, ale nezastavuje se ani ped tak konzervativnm eenm, jakm bylo zten a zkazy satk neusedlho, nemajetnho obyvatelstva.14 et vzdlanci a manstvo si ji ped polovinou 19. stolet uvdomovali rozpor mezi dosavadn typicky zemdlskou spolenost a nstupem spolenosti industriln. Neofysiokratismus pozvolna ustupuje pesvden, e proti nstupu pry a stroj je nejen bezeln, ale i nesmysln bojovat a pokud jde o populaci, me jej poetn rst bt prv tak motorem spoleenskho pokroku jako jeho brzdou. K obojmu se nerozlun dru nacionln hledisko: vstup eskho nrodnho ivlu do prmyslovho podnikn a obchodu bud pn, aby si nrod vybojoval v konkurenci s cizm prmyslem ve svt a s nmeckm na domc pd lep pozici jak ve prospch prmyslov tak zemdlsk prce. Hospodsk momenty se uplatuj v boji eskho ivlu v Prmyslov jednot a Fysiokratick spolenosti. Ob spolenosti zanaj i se shromaov nm statistik, z jejich koncepce je zejm, e nepehlej lohu populanho faktoru.15 Doshnout vzdln v nrodnm jazyku vid jako zkladn pedpoklad k tomu, aby byl pekonn stav, kdy pouhmu echu jen chudinsk odpadky z prmyslu a obchodu eskho se dostvaj.16 Usilovn zpas v prmyslovm podnikn a podl na vzdlanosti v mateskm jazyku byl poloen jako conditio sine qua non pro uhjen existence eskho nroda. Je-li mon nazvat toto sil ekonomickm nacionalismem, odpovd tomu podobn vyburcovan nacionalismus v populanm ohledu? Pouze v tom smyslu, e draz byl poloen spe na kvalitu ne na kvantitu populace. Jak jinak vysvtlit vrok Karla Slavoje Amerlinga o tom, e echy v prmyslovm ohledu in, vydlvaj a plat ve vzdlanosti zrovna tolik, co vechny rakousk zem dohromady, tedy zem asi 1000 tverench mil tolik, jako 11 tisc
14

KUTNAR, F. 1977: Promny zemdlskho mylen v 19. stolet. In: Vdeck prce zemdlskho muzea 17, s. 147-161. 15 MENDL, B. 1934: esk prmysl ped sto lety a potky Prmyslov jednoty. In: Sto let Jednoty k povzbuzen prmyslu v echch 1833-1933, Praha, s. 7-168. KLEPL, J. 1934: Prmyslov jednota a esk sil ped beznem 1848. Tamt, s.169-240. 16 Cit. PUR, J. 1973: s. 447. 139

Djiny populanho mylen v eskch zemch tverench mil a 4 miliony lidu tolik, co 31 milion a jeden ech tolik, co ostatnch obyvatel rakouskch.17 Znm a asto citovan jsou vroky Karla Havlka Borovskho (18211856) v souvislosti s jeho vahami o perspektivch eskho nroda. Havlek jako dsledn liberl neopoutl ani v padestch letech stedostavovsk agrrn program, kter ovem buduje na plnm zodbornn zemdlskho podnikn. Vzdln a rozhled, pohled eskm okem na vechno, co se jinde ve svte dje, bylo nejen krdo Havlka-novine, ale mravnho a poctivho lovka, odhodlanho patn nazvat patnm i kdyby to esk bylo. 18 Populace mu splv s nrodem, pro nrod je rozhodujc e a ostatn kulturn znaky, utven po stalet, nrod nen vechno obyvatelstvo te zem.19 Havlkv vztah k nboenstv a k crkvi veel, dky Masarykovi, do povdom generace, kter zn eskou otzku. Chpal je v Husov duchu, dal zruen celibtu a zmny v crkevn organizaci. Jako realista duchem, obhjce svobody smlen a ctn nemohl ani jinak. Stejn jako kdysi et reformtoi vyzvedv i Havlek vysoko rodinu, vzdln mldee pokld za nejcennj investici, jakou nejen me, ale i mus stt vynaloit (v tto souvislosti zn velice aktuln i jeho vaha o patnm sttu, kter mizern honoruje uitele). Nedocenn jsou i jeho rady obanm, jak a podle eho vybrat sv volen zstupce. Jak jednoduch nvod: pesvdit se nejprve, jak se onen kandidt chov v rodin - despota v domcm prosted bude sotva demokratem ve veejnm ivot a jestlie sm sebe a svou rodinu zachovalm a dnm zpsobem iviti neum, nevte mu, e dovede radu dt, jak by se zlepil stav cel zem. A prv mnoho takovch lid se nejvce roztahuje a potlouk ve veejnm ivot jist jenom ke zkze zem a nrodu. Ani aktuln migraci nevynechal. Dotkl se j ve sv slavn obhajob ped porotnm soudem 13. dubna 1849 pro lnek v . 62 Nrodnch novin, kde elil obvinn, e se obv rozmnoen Nmc a je proti svobodnmu sthovn. Migraci podmiuje dvma podmnkami: dobrovoln pijet (pedn e se nem nikdo sthovat tam, le kde ho dobrovoln pijmou), dle pizpsoben se tamnm pomrm (e se m v sv nov vlasti chovat tak, jak jest tam obyej). Kdyby se sm s nkolika krajany vysthoval nap. do Francie, nepoch ybuje o tom, e by byli pijati, ale to mi ani napadnout neme, aby se tam kvli nm nkolika zavdly koly a ouady.
17 18

AMERLING Karel Slavoj 1851: Prmysl v echch. Praha, s.2. Prask noviny 1847, 19.12., s. 416. Na rok 1848 slibuje Havlek podvat vdomosti, kter pokld za potebn pro politickou vzdlanost kadho stavu, mezi n pot djiny, zempis a statistiku svta. 19 Tamt, 19. 4. 1846, . 31, lnek Co je nrod, co jsou echov a co chtj ? 140

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen Populan problm stle jet nejpoetnj vrstvy obyvatelstva se nepro mtal do projev reprezentant soudobho liberalismu. Osobit m dokladem radiklnch nlad byly petin akce venkovskho lidu, kter odrely slc sociln diferenciaci vesnice. Bezzemci, kte se pro svou poetn pevahu pokldali za rovnoprvn leny obce, nroda a sttu, se v nich doadovali toho, co pokldali za jedinou zchranu sv sociln existence: dostat kousek pdy. Polovina padestch let, zejmna lta 1853-1856, znamenala vrchol bdy poetn armdy padlk, tkalc,drobnch emeslnk a rolnk v horskch a podhorskch krajch ech. Hlen etnickch stanic i edn materily, shromdn za toto obdob, pinej konkrtn pohled na bytovou, vyivovac a populan situaci v jednotlivch okresech.20 Veker sil se zamilo k pekonn situace staronovou dobroinnost s jedinm clem: zamezit nepokojm. Je zajmav, e jen ojedinle se z okruhu sttnch hejtman ozvaly nvrhy v duchu star feudln vzanosti, kter chtly elit vzrstu populace zkazem asnch a ekonomicky nezajitnch satk nebo omezenm plinho droben pdy. Nalezneme je v memorandu, podanm podnikatelem a starostou Vysokho nad Jizerou Josefem Kramem, o kterm se zmiuji proto, e se stalo pod kladem pro oficiln zprvu mstodritele Mecsryho ze 24. dubna 1854. Kram zdvoduje rub podprnch akc, provzench spolhnm na mi lodary. Je to podle nj rozvracen pomru k prci a zakoenn mravnho zla v pt generaci. Poaduje energick morln psoben na horsk obyvatelstvo, aby bylo zachrnno od pln mravn zkzy.21 Konkrtn podoba tto zchrany se mnoho neliila od pokus o vykoenn pauperismu, jak jsme je poznali v nvrzch o pl stolet starch: veejn donucovac pracovny pro dospvajc mlde, jaksi dtsk kolky pro dti tlejho vku, aby byly vytreny ze patnho vlivu svch rodi. Stylem npadn pipomn Malthusovu kritiku chudinskch podpor i donucovac pracovny Kotze z Dobre. Stejn nota zaznv i z Kramova doporuen omezit edn satky nezmonm a vdlen nezajitnm osobm - zdroje proletaritu a pauperizace. Mecsryho rozbor pin bdy a populanch pomr nazv F. Kutnar zvrcenm logickm postupem nejvyho byrokrata v zemi. lovk, kter byl obt nezamstnanosti, celho krizovho procesu vroby a bdy, podobn jako jeho morln padek a rozvrat jeho socilnho sebevdom, kter byly dsledkem sociln krize a bdy, jsou oznaeny za jej pinu. Mecsry nepevzal z Kramova podkladu jen metodu donucovacch pracoven a zruen svobody
20

KUTNAR, F. 1981: Nezamstnanost a bda padlk a tkalc v krkonoskch horch v 50.letech 19. stolet. In: Lnsk prmysl Trutnov, .4, s. 128-164. 21 Tamt, s. 154. 141

Djiny populanho mylen v eskch zemch satk patrn u vdom, e tak radikln een by nutn vyvolalo odpor, jet mn douc ne ony rozkladn jevy. Nov vlna nezamstnanosti a krize v zsobovn, umocnn enm tyfu, vyvolala koncem padestch let v ivot dal nvrhy, jak eit situaci, hor o dsledky patn veden a prohran vlky. Vynoil se nvrh na kolonizaci Uher a Halie relativn pebytenm obyvatelstvem eskch zem. S plnem na vysdlen nezamstnanho padlckho obyvatelstva do vchodnch, primitivn agrrnch oblast monarchie, se potkvme ji v roce 1856 v hlen okresnho hejtmana z Chebska.22 Opakuje se v sociln utopickch plnech znmho prkopnka drustevn mylenky, lkae Frantika Cyrila Kampelka (18041872). Jeho Krtk ivotopis chudiny na jizerskm poho, na Krkonoch a po Sudetch je hlubokou sondou do socilnch, zdravotnch i populanch pomr. Nespokojil se s konstatovnm tohoto tlesnho i duchovnho moru, kter mrza lid a nrod jm ztrc slu a kapitl, hled piny a na rozdl od pstupu oficilnch byrokratickch mst nezamuje pinu a nsledek. Nen stoupencem tch, kdo nakaj na industrializaci a jej prvodn jevy - je pro zavdn stroj, kter zbav lovka od hmotn, duchaprzdn prce, odmt pouze ivelnost a bezohlednou honbu za ziskem. Ale to, s m pichz, je jen velkou sociln utopi, ve sv dob neuskutenitelnou. Mla to bt velk a organizovan kolonizan akce - zakldn zemdlskch a prmyslovch osad po halisk a uhersk stran Karpat s plnm hospodskm, socilnm a kulturnm vybavenm. Kampelkovy agrogorody by spojovaly vhody msta se ivotem na venkov, pivdly by pokroilej zpadn slovansk element do jihovchodn Evropy dve ne by tam pronikla konkurence nmeckho prmyslu. Osdlovn kmenov pbuznch oblast by zrove postavilo v jeho pedstav hrz proti vysthovalectv do zmo, kter povauje za nebezpen jak sociln tak nrodn. Nrod by pak nepichzel o tu st populace, kter v souasnosti nenachz dostatek obivy ve vlasti a na nov pd by vytvel pedobraz hospodsky a kulturn vyrovnanj spolenosti. A nrod pichzel o dost: v letech 1853-1855 opoutlo ron zemi nejmn est tisc lid, z nich vtina smovala do Spojench stt americkch, mstsk obyvatelstvo vchodnch ech do Srbska. Potky eskho hromad nho vysthovalectv se pochopiteln odrazily i v populanm mylen nrodn spolenosti, krom toho, e vyvolaly zjem o americkou souasnost i minulost. Pokud se nkolik jedinc zajmalo i o sociln strnku vystho-valectv, vtinou varovali ped idealizovanmi pedstavami, e Nov Svt je zem absolutn svobody a velkch vdlk. Jin (Josef Kajetn Tyl) hodnotili vysthovalectv jako oslaben nroda, ztrtu rukou a mozk. Marn byly apely na mravn 22

Podrobn rozbor relace tamt, s. 160.

142

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen vlasteneck city a smen se s domcmi, by obtnmi pomry. K hospodskm podmnkm pistupoval dob Bachova absolutismu jet tlak nrodn a politick, spolu s rostoucm bemenem dan, kter po prohran krymsk vlce tce dolehlo na drobn emeslnick a rolnick podnikn. Projekty na zprmyslovn horskch oblast, po jakch volali jedinci jako byl Czoernig, Springer, sttn ednci jako Kram a Mecsry, narely na nepekonateln finann pekky, neschopnost a vnitn rozklad absolutistick ho reimu, kter se zmohl nanejv na neinn paliativa. O jakkoliv populan politice nelze za tto situace mluvit. Prozatm bylo mon sahat pro pklady za hranice zem, porovnvat, varovat ped chybami. Anton Heinrich Springer (1825-1891), historik pvodem z Prahy, k Augustina Smetany, publikoval v letech 1850-1851 sv Studie socilnho ivota v Anglicku; vystihl slabiny v postupu dvou velmoc, jejich vha, podle jeho mnn, jet spe poroste. V Anglii smuj sly dovnit, k zajitn materilnho blaha jednotlivce, v Rusku zcela navenek, bez ohledu na lovka a spojen s nm. Individualismus a liberalismus stav proti despocii a chudob nroda. Bohat nrod bude vdy odmtat krajn radikalismus, m v nenvisti anarchii, ale jet vce despotismus. Springer vid i stny anglickho vzoru: siln konku renn boj, plinou monopolizaci v drb pdy i v prmyslu. Pauperismus ovem nespojuje s prmyslem, vrhajcm dlnka do bdy, nevyrst z pibvajc civilizace, ale z toho, e sm prmysl jet nedoshl potebnho stupn. Pro nae pomry je zapoteb spolk a jejich prostednictvm co nejir ast na veejnm ivot i podnikn. Hlavnm clem bude vchova a vzdln, pprava k vysoce kvalifikovan prci, dle podpora lid momentln neza mstnanch a lid neduivch, prce neschopnch. Zkladn pedpoklad zsahu je znalost souasnch pomr: Kdybychom znali lpe opravdov stav nebo hho obyvatelstva v Rudoho a v Krkonoch, velikost a rozen, jako i djepis bdy jeho, zajist by poteb nebylo ekati na pomoc tak dlouho, jak se to, bohuel, snad nyn stane23 Velice pbuzn nota zaznla jen o nco dve z pera Jana Erazima Vocela (1802-1871), archeologa a djepisce, v jeho vahch o vznamu kolstv. Vystoupil proti zastncm vhradnho klasickho vzdln, jm sm proel, pimlouv se za vt podporu praktickmu vzdln, pipravenosti k tomu, aby se zachytil nstup technologie a mechaniky, s nm mus udret krok prmysl stejn jako dlnk. Dobu vid jako osudovou, protoe j vldnou dva ivly: nrodnost a chudobnost.
23

SPRINGER,A. 1850: Studie socilnho ivota v Anglicku. In: asopis eskho musea 1850, s. 576 n. a 1851, s. 123 n. 143

Djiny populanho mylen v eskch zemch Uplynul stolet se snailo peklenout prv svtoobanstvm, druh nboenstvm. Prvn pokld za zminku aristokratickch choutek panujcch nrod nost, kter usilovaly o otrockou zvislost podrobench. Druh, by velebn idea, u nesta ukonejit poukazy na vnou odmnu v nebesch o nboenstv mstsk prolet mlo db.24 Plyne z toho i varovn: Nepoda-li se pimt chudinu, aby trpla jako za starch as, vrhne se jako rozkacen zve na spolenost, protoe svt se ots volnm po opravch. Spsu vid ve vzdln, v naprost rovnosti pstupu k nmu. Nklady na n mus nst stt, spolenost se mus ujmout dt, jim chudoba hroz zhubou, je teba dt vem rovnou anci (Vocelova kritika Thiersova spisu O vlastnictv). Zvan byl i zjem vdeckch spolenost o populaci. kla problm, zahrnutch do jejich programu, svd nejen o rozsahu tohoto zjmu, ale o snaze prakticky vyut zskan poznatky ku zveleben duevnho i tlesnho blaha nrodu, ba asem i celho lovenstva.25 Snad nejvraznji psobila v tomto smru Fysiokratick spolenost, kter vyvjela innost blzkou demografii z podntu svho zakladatele Karla Slavoje Amerlinga (1807-1884) ve dvou z pti svch sekc - statisticko-antropologick a zdravotn-sociln. Tmata pednek a dotaznkov akce svd o nvaznosti na linii, jakou narsovali jednotlivci z ad statistik a lka pedchozho obdob. Obsahem tohoto lovkozpytu nebylo pouh zjitn sald pirozen mny obyvatelstva, ale hlub sonda do demografickch pomr. Proto tmata ped nek s nmty Zven mrtnosti ve velkch mstech, problm prostituce, sebevraednosti, nutnost zvyovn hygieny mst, zlepovn mstskho ovzdu , poteba istoty studninch vod, kdy za konstatovnm nsledovala hned vyjden pro veejn instituce, dotkajc se nejrznj hygienicko -epidemiologick a zdravotn problematiky. Dotaznkov akce nejsou jen doklady o tom, k emu clil tento iroce pojat lovkozpyt: zde se koncipovaly zklady pro antropologick, so ciologick a demografick eten dve ne se demografie zformovala v samostatnou vdu. Pedpokldalo se sestaven retrospektivnch i progrdnch, tj. perspektivnch vvojovch demografickch ad, zhotoven populanch i ekonomickch map pro jednotliv obce a kraje. Antropologicko-somatick znaky se mly zjiovat s ohledem na vskyt vlastnost vrozench a zskanch, detailn przkum se ml tkat bezdtnch rodin a situace rodin s mnoha dtmi. Amerling ml v myslu vydat i fysiokratickou mapu ech s prodovdeckmi i demo24

VOCEL, Jan Erazim 1849: O zveleben stednch kol. In: asopis eskho musea 1850, s. 63 n. T 1849: koly a lid. asopis eskho musea III, s. 73-114. 25 DAVDEK, V. 1968: Vdeck spolenosti v echch o populaci a demografii. In: Demografie 10, .3, s. 233-237. 144

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen grafickmi fakty. Za zmnku stoj i jeho frenologick przkum, kter byl jen potkem iroce zamlench antropologickch vzkum, plnovanch antropologicko-statistickm komittem spolenosti po roce 1869. Kvalita populace se mla v Amerlingov pedstav stt zkladem, z nho by vyrstal zdrav a blahobytn esk nrod.26 Vzkum regionlnho idiotismu ml zjistit piny, zajistit prevenci dalho en mentlnch vad a postarat se o zven hygienick i morln rovn nejvce postiench oblast. Przkum doel k zvru, e mezi 5000 tzv. choromyslnch v eskch zemch je kolem 2000 zanedbanch idiot a krom sporadickho vskytu debil existuje v nkterch krajch vrazn vt vskyt mentlnho pokozen; podle Amer lingova nzoru m nejen sv endogenn piny a se vzjemnmi satky duevn pokozench po cel generace, ale i sv piny exogenn (charakter stravy, chyby v thotenstv a pi porodech atd.).27 Amerling v dnm ze svch spis neklade nejvt vhu na pouh poet populace, ani tam, kde srovnv lidnatost prmyslov Anglie a ech.28 Sla nrodnho celku spov podle jeho sudku ve schopnosti jeho prmyslovho podnikn a v kvalit jeho populace, zdatn fysicky i duevn. Odtud pramenily i jeho praktick snahy, vysoce humnn ve vztahu k mentln postienm stejn jako k trpcm njakou tlesnou vadou. Amerlingv stav slabomyslnch pro nezletil, zzen v roce 1871 zpotku pro 70 osob, vznikl jako prvn evropsk stav srovnatelnho typu v Praze a sm zakladatel se ujal na penzi jeho veden (poskytoval podle typu postien pi men koln vzdln, dti vyrbly v chrnnch dlnch jednoduch koiksk vrobky, hraky, uily se na koln zahrad szet a oetovat stromy a kvtiny). Pokusy o realizaci Bud jako vzdlvacch center, Amerlingova dv kola jako vraz snah o ensk vzdln a pln esk hlavn koly ad jejich inicitora mezi prkopnky mylenek, jejich vznam docenily teprve pt generace. Prim eskho zemskho nalezince, docent dtskho lkastv a zstupce pednosty dtsk kliniky doktor Alois Epstein vydal v roce 1882 podrobnou studii, vnovanou nejen vsledkm pe o nalezence od 50. let 19. stolet, ale

26

HOFFMANNOV, E. 1982: Karel Slavoj Amerling. Praha, Melantrich, ed. Odkazy sv. 66, s. 122. 27 Archiv Nrodnho muzea, fond Fysiokratick spolenost, i.. 697-734. 28 AMERLING, K. S. 1851: Veobecn zprvy statistick o prmyslu v echch. In: Prmysl v echch, s. 60. 145

Djiny populanho mylen v eskch zemch i novorozeneck a kojeneck mrtnosti v echch v porovnn s evropskmi zemmi. Zamlel se nad jej hroziv vysokou rovn.29 Populan problematiky se dotkl na sklonku sv vdeck drhy Jan Evangelista Purkyn (1787-1869) v souvislosti s vkladem prodn filosofie djin. Rozeznv ti stupn vvoje nrod: 1. asimilan negativn, kdy nrod populan zdatnj a houevnatj snz odolv nrazm prody ne nrod konstitun slab a keh, 2. asimilan animln, kdy jeden nrod stravuje druh, pevld mechanick, hrub sla (vlky, krtk obdob mru), a konen 3. asimilan inteligentn, k nmu spje vvoj: nrody budou ovldny silou rozumu, zvtz moc ducha nad hrubmi silami prodnmi.30 V pasi o individualit vesmru a zem z List ze zpisnku zemelho prodovdce se sna dobrat podstaty celkovho obrazu ivota zem jako organismu, v nm jsou sladny jevy organick a neorganick, ivotn procesy a stdajc se generace lidstva. V jeho pedstav je to antropologie a obory k n pinleejc, psychologie, etnografie a historie, kter pomohou vykreslit obraz lovka jako du chovnho subjektu ivota na zemi, jeho jsou orgny. Je to jeden, ale nikoliv osamocen hlas, kter vnesl do nzor na populaci jin zorn hel. Proud, kter zakotvoval populaci v realit prodnho prosted, na nm byla, je a bude zvisl, a osudy jednotlivch populanch seskupen vsazuje do irho rmce ne kam sahaj jejich politick (a tud uml) hranice. Oboj poadavek - vtzit silou ducha, i druh, kter pedpokld dokonal poznn on pozemsk prodn reality, odvrac od plinho historismu smrem k ivotn nezbytnmu zpasu o to, aby byl nrod schopn udret krok i pi sv nepatrnm potu a respektovat pi tom ivotn prosted. Co je brzdou, vdli vichni, kdo se nad tm zamleli, a byli jakkoliv profese. Historik Frantiek Palack (1798-1876) nemus bt pedstavovn jako autor etnch pehled o vvoji svtovho obyvatelstva v asopisu eskho musea ani jako autor pehledu o vvoji obyvatelstva ech za edest let. 31 Chci
EPSTEIN, A. 1882: Studien zur Frage der Findelanstalten unter besonderer Bercksichtigung der Verhltnisse in Bhmen. Prag, J. Calve, 64 s. mrtnost v nalezinci, kter v r. 1856 dosahovala 27,7 %, stoupla v roce 1857 na 41,7 % a kolosln ve 66,3 % doshla v r. 1862 (EPSTEIN, A. 1882: 13). Obecn uvauje o kojeneck mrtnosti na s. 38-39 citovan prce. 30 BLHA, I. A. 1923: Purkyovy nzory sociologick. In: esk mysl 19, s. 172-174. PURKYN, J. E. 1847, ed. 1850: Papierstreifen aus dem Portfeuille eines verstorbenen Naturforschers. In: Antologie z djin eskho a slovenskho filosofickho mylen, s. 439444. 31 PALACK, F. 1827: Stav lidnatosti krlovstv eskho lta 1826. In: JbM I, 1827, s. 110112. V asopisu eskho musea otiskoval na pokraovn vtahy z Almanachu genealoggicko-historickho a statistickho G. Hassela o lidnatosti Evropy (ro.1827, II, s. 121, ro.
29

146

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen spe pipomenout aspo jednu z jeho mylenek z doby, kdy vyuit modern vdy a techniky se stalo stejn zvanm kolem nroda jako boj za uhjen a zachovn bytu svho. Zzranou moc pry a elektiny dna pomrm svtovm nov mra, star hrze mezi zemmi a nrody mizej vdy vce, vechna plemena pokolen lidskho sblily se k sob. Kdo nepob napotom o zvod se sousedy svmi, zakrs a zahyne konen 32 Musme, podle nzoru Palackho, opustiti ne starou vru a poctivost svou, ale star a zaryt onen zvyk lendrinsk, onu dvnou ochablost a zahlku, kter jest pinou chudoby a malomyslnosti na ztrojnsobiti piinlivost svou a staviti se co nejvce mon v rove s jinmi nrody, kte podnikavost svou opanovali kraje svta VI.3. Populan otzky v reformistickch ekonomickch teorich. Populan nacionalismus ve spojen s ekonomickm nacionalismem Nalhavost rolnick problematiky ve spojen s populan nepominula ani po odstrann nejtch brzd rozvoje - soukromoprvn i veejnoprvn zvislosti na vrchnostech. Agrrn-sociln mylen nabv jen novch forem v obdob pronikn pennho kapitlu a svobodnho trhu do velkostatkskho i selskho hospodaen. Rolnictvo, kter se dostvalo pod jeho diktt, se mlo podle pedstav sociln-politickch myslitel brnit proti tto zvislosti spolo vnm, hospodskou a nakonec i politickou svpomoc. Charakteristick jsou vahy brat Lambl, zejmna Karla Milana Lambla (1823-1884). Argumentace neofysiokratismu je obohacena o nov detaily, kter u vychzej ze zmnn situace tovrnho prmyslovho podnikn: nebude-li zemdlstv zkladem a zrukou obivy, nebude nic platn ani prmysl fabrin, kter sice me nahromadit kapitl a pinst rostouc populaci obivu, ale zaraenm odbytu a pekenm trh vzdlench uvrhne tuto populaci opt do bdy.33 Prvodn jevy podnikn, jakmi jsou nezamstnanost a krize odbytu, tu ji ovlivuj pohled na kol a vznam zemdlstv pro populan rst. Lamblv program hospodsko-vrobn pevchovy, na nm
1829, I, s. 117, ro. 1832, s. 257. PALACK, F. 1828: Hohes Alter in Bhmen. In: asopis eskho musea 1828, II, s. 87-89. PALACK, F. 1829: Gradation der Bevlkerung Bhmens seit den letzten 60 Jahren. In: Monatschrisft der Gesellschaft d vaterlandischen Museums in Bhmen 3, s. 187-205. PALACK, F. 1834: Historick zprvy o lidnatosti zem esk. Tamt, 3, s. 67-79. 32 PALACK, F. 1873: Zprva o pipravovn naunho slovnku pro echy, Moravany a Slovky r. 1852. In: Radhost I, s. 235. 33 KUTNAR, F. 1977: Promny zemdlskho mylen, s. 157. 147

Djiny populanho mylen v eskch zemch m spovat zmonost a sla nroda, je jet naplnn optimismem jako ostatn cel sociln politick mylen v prvnm dob vldy liberalismu i pes varovn hlasy, kter se v nm ozvaly.34 Od druh poloviny edestch let nastalo ponkud vystzlivn, kdy prvn dsledky konkurence zahraninho a zmoskho obil pinesly vzpt vleklou agrrn krizi. K odvodnn hrozb pauperizace pibv znovu strak radikalizace, jak je dobe patrn z ekonomickho mylen sklonku stolet v projevech nejvznamnjch eskch politik, zahrnujcch do tto sfry i dlnickou otzku. Hospodsk a sociln zchrana rodiny a selskho stavu, pro kter mlo bt alespo zajitno ivotn minimum, dominuje v mylen Alfonse Frantika astnho (1831-1913). Vychz rovn z kritiky liberalismu, ale tlaku velkokapitlu, proletarizujcho malorolnky jako dosud nejsilnj populan zkladnu nroda, chce brnit pevedenm malorolnk na drustevn hospodaen. astn jde dost daleko v reformnch nvrzch, poaduje rozdlen komornch, lechtickch a crkevnch velkostatk mezi bezzemky, raz zsadu spolenho vlastnictv pdy jako ji pedtm staroesk publicista Jakub Mal. V pozad tchto vah stoj opt obava z poruen socilnho klidu zem.35 V prmyslu vede kapitalismus dlnka k prmyslovmu, v rolnictv zase k agrrnmu komunismu. Jakmile se tyto dv tdy komunist sejdou, vypukne revoluce, proti n i francouzsk byla dtskou hrou, kter jet vce zmn tvnost zem. Stejn znj slova socilnho demokrata Josefa Hybee (1850-1921) v Rovnosti o spolen bd dlnictva a rolnictva. Vysuj v pesvden, e mal rolnictvo, ivnostnci a dlnci si nakonec podaj ruce, aby se vysvobodili z podru kapitlu a uskutenili zespoleentn veker prce.36 Vznik buroasn ekonomick teorie v echch se obvykle spojuje se jmnem Frantika Ladislava Riegera (1818-1903), prvnka, politika, aktivnho lena Jednoty ku povzbuzen prmyslu, zet Frantika Palackho. Po roce 1848 se v Pai seznmil s pracemi J. B. Saye, Sismondiho, Smitha, Malthuse a dalch. Jeho prvn ekonomickou prac byla studie O statcch a pracch nehmotnch a jejich vznam a postaven v nrodnm hospodstv (1850), nejvznamnjm spisem Prmysl a postup vroby jeho v psoben svm k blahobytu a svobod lidu zvlt pracujcho (Litomyl, 1860).37 V pojet zkladnch ekonomickch kategori vyel F. L. Rieger pedevm z J. B. Saye a podobn jako on hodnot ekonomick jevy (krizi jako vjimen
34

KUTNAR, F. 1935: Agrrn mylenka a program Alfonse astnho. In: asopis pro djiny venkova, s. 73-85. 35 KUTNAR, F. 1977: Promny zemdlskho mylen, s. 159. 36 Tamt. 37 ANM, fond F. L. Rieger, kart.. 101/3. 148

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen stav, vyvolan nadvrobou, nepimenou poptvce). Kritizuje Bedicha Engelse za to, e mysln popsal jen negativn rysy anglickho prmyslnictv a zkreslil i pomry dlnictva, kter nejsou zdaleka tak katastrofln v porovnn s tm, co zjistil Rieger sm pi nvtv Glasgowu a Manchesteru. Na Engelsovu obhajobu vystoupil pozdji proti Riegrovi sociln demokratick asopis Budoucnost v srii lnk, nazvan vahy o dle F. L. Riegra.38 Tam, kde se Rieger pmo dotk populanch pomr, se npadn bl maltuzinskmu pojet: svou bdou jsou si dlnci v mnohch krajch sami vinni svou nestdmost a neopatrnost. Jako prvn pokus o kritiku marxismu se jeho ekonomick prce nesetkaly se zvltnm ohlasem: zastnila je Riegrova dal bohat innost veejn a politick. Nen ale bez vznamu, e do Riegrova slovnku naunho byla zaazena hesla populace, populacionistika a populan politika, tebae sm nebyl jejich autorem. Populac se rozum veker obyvatelstvo njak zem, krajiny nebo msta, definice se tedy pidruje Bernoulliho pojet populacionistiky jako vdy, obrajc se vyptrnm pomr populanch vbec, v um smyslu pak vyzkoumnm a formulovnm prodnch zkon, dle nich se d vznamnj kazy lidnatosti. Po strunm vkladu Malthusova tvrzen o geometrick progresi rstu obyvatelstva zmiuje autor hesla adu Malthusovch odprc, mezi nimi Evereta, Careye, Sadlera, Waylanda a Godwina, kte bludnost jeho dokazovati usilovali a populacionist jsou nazvni.39 Populan politiku pak zahrnuje do pedmtu politiky vnitn a v n pak do rmce politiky zdravotn a chudinsk ! Zd se, e skuten psobil pklad zpadoevropskch politickch tiskovin, kter dvaly evropskm liberlm za pklad anglick een cestou soukrom filantropie. Riegrova manelka Marie rozen Palack podporovala prask rodiny nezamstnanch dlnk a jej dcera Marie Riegrov-ervinkov vzpomn ve svch rukopisnch pamtech na tyto osobn nvtvy, kam j matka brvala s sebou. Jej innost se neomezovala na rozdlovn potravin, nakoupench z dobroinnch sbrek, sama organizovala kursy a jaksi rodinn koly pro dvky z nemajetnch rodin, kde se nauily domcm pracm a doplnily si vzdln, aby snze nalezly dstojnj zamstnn a postaven ne byla nekva lifikovan prce pomocnch tovrnch dlnic. esk opatrovna pro dti z dlnickch rodin, kterou z jejho podntu zaloila mstsk rada v Praze, nebyla prvnm zazenm tohoto typu v tehdejm velkomst, kde byly ji nmeck
38 39

Budoucnost, ro. 3, 1876, . 1 Slovnk naun (red. F. L. RIEGGER), Praha 1867, dl 6, s. 681. Zkratka B- nen uvedena v seznamu autorskch zkratek. 149

Djiny populanho mylen v eskch zemch opatrovny bank a tovrnk Zdekauer a Dormitzer a tak pedstavovaly jen kapku levy do moe bdy. Prask dmy se obracely pro pklad a vzor i do Francie.40 Neobyejn plasticky nm dv nahldnout do ivota nejnich spoleenskch vrstev Jan Neruda ve svch Praskch obrzcch (Obrzky policejn, 1868, Ze zastavrny, 1869, ebrctvo, 1868, Po nroch, 1864, Sluky, 1875, Domc pni a njemnci, 1870-1873). Z galerie eskch feministek jmenujme alespo jednu, kter vrazn penv nejen rozsahem sv literrn innosti (jako redaktorka enskch list, pekladatelka, kritika, opern libretistka a bsnka), ale i praktick realiztorka svch sn a pedstav: Elika Krsnohorsk (Albta Pechov 1847-1926). Tm tyicet let svho ivota vnovala innosti v enskm vrobnm spolku, byla zakladatelkou Minervy (1890), prvnho dvho gymnzia nejen v eskch zemch, ale v celm tehdejm Rakousku.41 Riegrv o dvacet let mlad souasnk Frantiek Ladislav Chleborad (1839-1911) je znm jako propagtor mylenky dlnickho drustevnictv a jedinm jeho teoreticky vznamnjm spisem je Soustava nrodnho hospodstv politickho (1869).42 V dob dovren prmyslov revoluce pe pod silnm vlivem nmeckho ekonoma Friedricha Lista s tm rozdlem, e pvlastek nrodn spojuje se substantivem hospodstv. Autor hesla svobodou k blahobytu odmt jako neinn dobov provoln osvtou k svobod: Vy, kdo bojujete za svobodu osvtovou, podlehnete, neozbrojte-li sv pae zbran prmyslu.43 Souznn s principy ekonomickho nacionalismu je dobe patrn z nkterch vrok,
ERVINKOV-RIEGROV,M. 1887: Ochrana chud mldee kole odrostl. Pednka pan Marie ervinkov-Riegrov v Obansk besed na Smchov dne 8. prosince 1887. Praha, nkl. vlastnm, 42 s. V posledn dob se podrobn zabvala potky emancipace en v echch ve stejnojmenn publikaci Marie Bahensk, kter zachytila vvoj dvho vzdlvn a enskch spolk v Praze v 19-stolet. 41 sil, kter stlo zaloen Minervy,vylila ve vzpomnkov stati Boj o vy dv kolu. In: KRSNOHORSK, E. 1956: Vbor z dla II, Praha, SNKLHU, s. 483-495. Z Krsnohorsk Bajek velkch sta mal ukzka z Homraje (tamt, dl I, s. 262), aby byl jasn jej pohled na zakoenn, bn pohled na ensk dl. Pro sv zjitn se vru nemusel trmcet bajk a do Indie, dost mme doma takch homraj! Ptk,co zazdili svou cho ve hnzd a ponechali jen otvor pro zobk. Tam jej msto, jej svatyn! Tam a m dti lhne v oddanosti, to jej cl a blaho jedin, to sladk obor jej povinnosti! Tam a tyje, a tbet, - tm ije! Le krom zobce ena nen ptk! J volnost by jen byla na kodu! Snad by j ltat pilo k chuti ?! Mu homraj sm jen mti svobodu, by z plnch sil se vznel na peruti! 42 Rozbor demografickho mylen u Chleborada srvn. SALABA, E. 1896: Vvoj teori populanch a nauka Nittiova. In: Rozhledy, ro. 6, . 8 a d., s. 401 n. 43 CHLEBORAD, L. 1869: Soustava nrodnho hospodstv politickho, Praha, 172 s.
40

150

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen v nich spojuje nrodn otzku se sociln jako specifikum eskho vvoje. Ne pzniv postaven v hospodsk oblasti mus podle nj ei pekonat tm, e se vynasna, aby prce v stt eskm pestala dliti se v tovrnickou nmeckou a rolnickou eskoslovenskou. Odtud jeho propagace svpomocnho dlnickho hnut, kter mla udrovat esk dlnictvo v jednotnm eskm tboe a podporovat jeho hospodsk vzestup. Stejn jako u Riegera se setkme i u nj s obavami ze slc diferenciace spolenosti, nebezpen nahrvajc sociln revoluci, kter by nebyla bez zhubnch ink pro cel vzdlan svt. Oste se vyslovuje proti Malthusov lidoroutsk nauce, j neschz ne njak Taygetos, kde by se vysadily chud dtky smrti hladem nebo od asu k asu njak Betlehem.44 Lidnatost a potrava podle Chleborada rostou v rovnm pomru, Malthus zamnil pinu a nsledek, m vt lidnatost, tm vt moc nad prodou, tm bohat plody tto Jen v tto souvislosti vid populan faktor, kdy vehementn obhajuje systm sttn ochrany v oblasti vekerho podnikn: Proto, chce-li si nrod zabezpeiti vlasteneck prmysl co zdroj bohatosti a svobody, nutno dbti o nleitou ochranu jeho, o sttn moc. Proto teba starati se o rozshl a vhodn zem, o etn a nadan obyvatelstvo a nrodn sjednocenost.45 Profesor nrodnho hospodstv na esk universit, ministr financ v kabinetu hrabte Thuna, Josef Kaizl (1854-1901) vnoval ve sv uebnici Nrodn hospodstv (1883) vahu o populaci v souvislosti s maltuzinstvm. Populan rst pokld za symptom zdrav a pokroku nroda, naopak loudav stoupn nebo stabilitu, j rozum stacionrn stav, za pznak padku. Zklad Malthusova uen pokld ale za prav a nepopirateln. Blahodrn pib vn lidnatosti podmiuje Kaizl co nejmenmi ztrtami, psobenmi zejmna dtskou mrtnost a pokou se o formulaci optimlnho populanho rstu. Tm je pro nj takov rst, kter je provzen zlepovnm anebo aspo zachov nm obvykl mry ivota ve vech tdch nebo slovem: vzrst obyvatelstva pekonan rstem dchodu jeho.46 Mnohem vraznji vystupuje do poped populan otzka u dalho z eskch ekonom Albna Brfa (1851-1912). Z podrobnho studia Brfovch spis, koment k pokynm pro stn obyvatelstva v roce 1910 i z pokusu o zaloen esk spolenosti pro otzky populan v Praze lze rekonstruovat Brfovo stanovisko, resumujc ve skutenosti ve, co v populanm mylen esk buroasie vykrystalizovalo.
44 45

Tamt, s. 406. Tamt, s. 496. 46 KAIZL, J. 1883: Nrodn hospodstv. Praha, s. 53 a 57. 151

Djiny populanho mylen v eskch zemch Pedevm je neseno zkladnm odporem proti Marxovu ekonomicko socilnmu rozboru spolenosti i k pojet populan problematiky v duchu marxismu. Brf kritizuje Marxe za determinismus jeho teorie a pedstavu, e zmna spoleenskho du pinese nutn mravn dokonalej stav spolenosti.47 Malthusovo tuh stanovit individualistick je Brfovi sice nepijateln, ale mocn mravn pozev vid v jeho morlnch pekkch proti nepimenmu rstu lidnatosti. to proti teorii o klesajcch vnosech pdy, protoe proti n stav vyhldky na industrializaci v zemdlstv, vyuit hnojiv k zskn vych vnos a soud, e Ricardova nauka spolu s Malthusovm uenm otvraj velmi chmurn a namnoze neodvodnn vhledy do budoucna. Harmonii v populanm vvoji brn pouze nedokonalost souasnho spoleenskho uspodn, nikoliv jeho podstata. Brf dokzal bt ostrm kritikem sociln nepznivch jev v souvislosti s vvojem populace. Je to nap. jeho rozbor bytovch problm, v nich dluno nasaditi pky jin ne pky soukromho podnikn.48 Bytovou otzku velkomst kvalifikuje jako sociln velmi nepzniv jev, vyadujc een; zdraz uje vznam bytov statistiky a velkou pravdu anglickho pslov as the home, as the people. Vechny vahy o socilnch a bytovch problmech dlnictva v souvislosti s populanm problmem jsou neseny snahou elit zloinnosti a vytven ohnisek podvratnch agitac.49 Stejn motivace reformnch zmr se opakuje v dalch Brfovch projevech z oboru sociln politiky.50 V ekonomickm uen, s nm spojil tsn populan otzky, byl Brf velmi vzdlanm eklektikem, jeho pedagogick i publicistick innost sehrly vznamnou roli - ovlivnil dal generace ekonom, z nich mnoz psobili dl na vysokch kolch. Patili mezi n Karel Engli, Willibald Mildschuh, Josef Gruber, Cyril Horek a pravicov socialista Josef Macek - jmna, s nim se setkvme v souvislosti s eskm populanm mylenm obdob mezi dvma svtovmi vlkami.
47

BRF, A. 1923: Boj proti liberalismu. In: GRUBER, J. HOREK, C.: Albn Brf. ivot a dlo, sv. II, Praha, s. 140. Jet osteji se k Marxovu stanovisku postavil ve stati Vda nrodohospodsk potkem XX. vku ve Sbornku vd prvnch a sttnch, ro. IV, Praha 1904, seit 3, s. 4 n. 48 BRF, A. 1906: Zkladn zkon zemdlstv a drustevn svpomoc. e na l. sjezdu svpomocnch hospodskch spoleenstev v Praze 29.6.1906. In: GRUBER, J. HOREK, C. 1923, dl 3, s. 15-26. 49 BRF, A. 1895: Pbyten pomry velkch mst rakouskch se zvltnm zetelem ku Praze a pedmstskm obcm. Tamt, dl 4, s. 89-106. 50 BRF, A.: Obec dlnick. Prvn v Lumru, petisk tamt, dl 3, s. 193-203. BRF, A. 1884: Sociln politiky stt evropskch. Tamt, dl 3, s. 148-163. 152

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen Je logick, e sv pojet populanho vvoje zce ve na teorii o dovren nrodnho obrozen v hospodsk oblasti. Ekonomick nacionalismus u nj st v poadavek podpory esk populace svho druhu populan nacionalismus. Bojuje za hospodskou hegemonii esk buroasie a za zskn eskho trhu, dosud ovldanho vdeskm a nmeckm kapitlem. Prvnm zmrem bylo zskat eskho spotebitele rozvinutm kampan svj k svmu a zabezpeit trh pro esk prmysl bez pomoci celnch barir. Vchova k podnikatelsk dravosti a sledovn ciz konkurence v praxi se mla dt vyslnm mladch expert do zahraninch prmyslovch a obchodnch center k zskn zkuenost. Nov ustaven Nrodohospodsk stav pi esk akademii (1907) poskytoval na tyto studijn cesty stipendia. Objektivn poslouila jeho ekono mick teorie k snaze o rychlej akumulaci kapitlu a k hospodskmu poslen esk prmyslov a obchodn buroasie. Stejn cl poslen eskho elementu v populaci, sledovala i Brfova snaha po teoretickm zvldnut populan problematiky. Brfv poadavek pronatalitn politiky v echch snad nejdraznji vystupuje z jeho nvrhu na zaloen esk spolenosti pro otzky populan, vznikl patrn z jeho innosti v esk nrodn rad a dokumentovan v jeho pozstalosti.51 elem spolku s eskou jednac e mlo bt organizovn a podpora studia otzky populan v nrod eskoslovenskm. Spolenost mla pracovati k zdravmu vvoji nroda eskoslovenskho a to positivn vemi opatenmi, je jsou s to podporovati vzrst nroda, i negativn, bojem proti nebezpe, ohroujcmu jeho organismus. innost spolenosti, kter svou psobnost neomezovala na esk zem, ale mla se vztahovat na cel Rakousko, se sice nerozvinula, ale podrobn nvrh jejch stanov, dochovan v Brfov psemn pozstalosti, zstv dokladem prvnho pokusu o clenou innost v oblasti populanho vzkumu a praktick populan politiky, snahou o sjednocen zjm vech vdeckch stav, spolenost a vech korporac, jejich innost se dotk populan politiky. Tsn spojitost populan a nrodnostn problematiky pak vyplv z pprav ke stn roku 1910, do nich Brf vznamnou mrou zashl.52

51 52

ANM, fond Albn Brf, kart.46, i.. 3688. Pokyny pro stn lidu po strnce nrodnostn ve smyslu porad stacch komisa meninovho odboru NR. Pipojen peklad protieskch obnk, ench v pohrani, kter vydala Deutsche Volksrat a nbdajcch k odstrann eskch obyvatel jakmikoliv prostedky v den stn, aby jejich poet nekazil nrodnostn statistiku v pohrani a dokzala se tak pevaha Nmc. Praha 1910, Bursk a Kohout, 45 s. Vznam soupis lidu (vodn slovo A. Brfa). ANM, fond A. Brf, i. . 3682. 153

Djiny populanho mylen v eskch zemch VI.4. Pelom 19. a 20. stolet. Nzory T. G. Masaryka na populan problmy Populan mylen na pelomu stolet neovlivovaly jen teoretick ekono mick koly; sestupn trend v rovni porodnosti, en neomaltuzinskho plnovn potu dt v rodin, piml adu biolog, lka, sociolog, prvnk a filosof k tomu, aby ptrali po pinch tohoto jevu. Vznik tm nepehled n kla teori, z nich zanechala v eskm populanm mylen nejvraznj stopy teorie sociln kapilarity francouzskho ekonoma a sociologa Arsene Dumonta v kombinaci s teori racionalizan a urbanizan. Sv koeny zde zapustil pozitivismus a s nm hlub zkoumn socilnch instituc a struktury spolenosti. Populan mylen se u mnohch odpoutv od rmce domcch problm, i kdy to nebyl ani jednorzov ani jednoduch proces. K velmi vzdlanm lidem, jejich tvorba mla znan vliv na utven nzor v prosted esk inteligence, patil nesporn Tom Garrigue Masaryk (1850-1937). V roce 1898 vydv prvn spis Otzka sociln, podvajc vklad marxismu a zrove polemizujc s tmto metodologickm vchodiskem zkoumn spoleenskho ivota s materialistickm pojetm djin. Populan problmy nestly zdaleka v centru jeho pozornosti, pesto vnoval ve svch pednkch z praktick filosofie, sociologickch pednkch i spisech dost msta otzkm, souvisejcm s problmy rodiny, s eenm tzv. ensk otzky, ale i s alkoholismem, prostituc a s dalmi tabuizovanmi tmaty. Sociologicko-statistickou studi o sebevraednosti se dotkl populanch otzek v souvislosti s hustotou zalidnn a potem sebevrad, s vlivem rodinnho a manelskho ivota a religiozity na tento jev. K otzce svtovho trendu poklesu porodnosti se vyslovil ve spise Nrodnostn filosofie doby novj.53 Spis zahrnuje Masarykovo irok pojet podstaty nrodnosti, spovajc nejen v jazyku jako rozliovacm znaku. Oste to proti pojet Gobineaua, Lagardeho, Nietscheho a dalch o rasov nerov nosti a nadazenosti bl rasy a Herrenvolku54. K teorim, objasujcm pokles plodnosti degenerac a dekadenc vysplch nrod se stav vc ne zdrenliv: Za pinu fysick a mentln degenerace pokld nepzniv prvodn jevy velkomstsk civilizan vhn, v n syfilis, alkoholismus a prostituce znamenaj neinnj pinu degenerace.
53

MASARYK, T.G. 1919: Nrodnostn filosofie doby novj. Praha, Melantrich, Knihovna ml. proud . 2, 40 s. 54 Nen plemene inferiornho, prodou k otroctv urenho, tamt, s. 18. 154

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen K poetnmu stavu esk populace se vyjaduje v kritice dosavadnho nrodnho programu, pojmanho jet pli jazykov. Nevhodnost malho nroda vid v nedostaten dlb prce, nedostatenou poetnost lze ale nahradit pln kvalitou. Zulechtn nroda m bt v jeho pohledu pedevm otzkou mravn vchovy, zven prestie rodiny a koly. Tam, kde sah pro pklady do djin esk literatury, zdrazuje pspvek tch, kte od jazykovho a nacionlnho pojet dospvaj k pohledu socilnmu, spojenmu s tzv. enskm a rodinnm (Neruda, Machar).55 K vahm o rodin, vzjemnmu vztahu mue a eny, vchov dt v rodin, se Masaryk dostv v devadestch letech, kdy prostedm esk inteligence hbaly velk a nedoeen otzky nrodnostn a sociln. Posoudit obrodn a v mnoha smrech provokujc psoben Masaryka-filosofa a sociologa v tchto letech pipadlo povolanm interpretm jeho dla. To, co sama povauji za nejcennj Masarykv vklad k populan problematice, kter se nemohl a nechtl vyhnout, jsem se pokusila shrnout v samostatnm pspvku.56 Mohla pobuovat a tak skuten pobuovala otevenost, s jakou se vyjadoval ke stydliv obchzenm problmm prostituce, sexuln vchovy, k otzce rozvod, potrat a zamezovn poet. Hlasatel voln lsky mu vytkali evangelick puritnstv v jeho dslednm odsuzovn pohlavn promiskuity, zachzejcm a k odmtn dalch satk po rozluce manelstv. toky proti katolickmu pojet manelsk svtosti a barbarskmu nzoru na inferiorn postaven eny v rodin a ve spolenosti mu opt vynesly z katolickch crkevnch kruh. Tento maximln tolerantn a osobn staten lovk narel vude, kde se stetal s bichopasnm, vlastencm liberalismem, s klerikalismem a s pokrytectvm ve svm hledn cesty k humanitnm idelm, kter mu nebyly frz, ale vytrvalou prac. Tak vlastn sociln koeny mncennho postaven eny v soudob patriarchln rodin 19. stolet i prvodn jevy degenerace populace chce odstra nit obrodnou prac koncentricky ve vech smrech. Dobe si uvdomuje, e formln rovnoprvnost, dosaen legislativn, neposta. Jak obtn bude udlat prvn kroky k faktickmu zrovnoprvnn poznal sm, kdy jako jeden z mla eskch poslanc na sk rad obhajoval prvo en na vy a vysokokolsk vzdln. Masarykovo dsledn chpn tzv. ensk otzky jako otzky kulturn a lidsk, jeho zdraznn rovnch prv i povinnost obou rodi a naprost rovnocennosti mue a eny ve vech oblastech kulturnho a veejnho ivota, meme sledovat v Otzce sociln, v pednkch z praktick filosofie, z ame55 56

Tamt, s. 39 n. UBRTOV, A. 1990: T. G. Masaryk a populan otzky. In: Demografie . 4, s. 298-306. 155

Djiny populanho mylen v eskch zemch rickch pednek, z vah o jednoenstv a mnohoenstv, z kritik Zolova naturalismu a recenz Macharovch knih. Macharv nzor, e ena bude ve vem takovou jako mu a vice versa pokld za modern a stav jej do protikladu k pokryteck morlce soudob spolenosti.57 Stoj za zmnku, e Masarykova manelka Charlotta peloila do etiny kritickou prci anglickho filosofa a prvnka Johna Stuarta Milla Poddanstv en, byla zastnkyn ensk emancipace stejn jako Masaryk byl pkladem lovka, u nho se teorie neroz chzela s prax: rozhodn nebylo v jeho dob obvykl, aby i mui vaili potomkm kai nebo se starali o jejich tlesn poteby. Mnoho Masarykovch vah smuje k rodin jako k zkladu, na nm spov morln ozdravn spolenosti i jako k prosted, je poskytuje prvn dotyky se spolenost. Soulad a mravnost v rodin se mu tak stv hodnotcm mtkem pi posuzovn mezilidskch vztah vbec, stejn tak jako vztah k hodnot lidskho ivota, jeho cen, mtkem kulturnosti nroda. Nepovauje za nenormln, e st populace manelstv neuzavr z rznch dvod, nen nic nemorlnho na souit, nedje-li se to - na kor dtte. Jen z tohoto pohledu uvauje nad situac nemanelskch dt, o nich hovo jako o nebohch, diskriminovanch ve skutenosti od svho poet. Stejnou obavou o osud dt je motivovn jako vztah k rozvodovosti, tebae si uvdomuje, e rozvrcen manelstv me bt horm prostedm pro ivot dtte ne nepln rodina. Masarykova reakce na lnek anarchisty Josefa kby v Novch proudech z roku 1893 pedchzela tomu, co pozdji shrnul v pojednn o monogamii z roku 1899. kbova kritika konvennho, pokryteckho rzu manelstv nebyla v rozporu s tm, o em byl i Masaryk pesvden; zneklidovat jej mohla (a to prvem) pedstava snadnho bourn peilho modelu rodiny bez jasn pedstavy o tom, jak by mla vyhlet rodina modern. Vidina snadn rozluitelnosti manelstv a voln lsky jej vedla k eticky motivovanm protiargumentm o svatch povinnostech malho nroda vychovat pokolen siln
57

V zjmu cel spolenosti je, aby ena byla postavena na rove mui ve vech oborech, vyjmouc zamstnn, dan rznost pohlav. Vyluuje pouze ta zamstnn, kde by tk fyzick prce mohla ukodit organismu eny. In: T. G. Masaryka mravn nzory. Sbrka spis pounch, Praha 1925, ro. 2, sv. 1, s 114. Recenze Macharovy knihy Zde by mly kvst re viz Nae doba 1895, 2, s. 1131-1133. Macharovy nzory na postaven eny ve spolenosti by ostatn zaslouily vc ne jen letmou zmnku: Domnval se, e podmnkou spchu na cest k emancipaci je, aby pedevm samy eny nalezly dosti odhodln i sly, odvrtily se od shnilch, stojatch, staro vlasteneckch vod, jinak jsou vechny dosavadn kroky (sjezdy, vystoupen v tisku) zbytekn a modern esk ena zstane i nadle jen pium desiderium a marnm snem, pe, kdy komentuje neuskutenn sjezd eskch en 28. 9. 1896. (MACHAR, J. S. 1920: Za rna, Praha, nkl. G. Dubskho, s. 227).

156

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen a mun. I pinu mnoha nevydaench manelstv vid Masaryk v pedchozm neistm ivot obou partner. Jit je, e rozvodm nebylo mon zabrnit ani moralizovnm ani nedomylenmi projekty manelstv na zkouku. V Mnohoenstv a jednoenstv (1899) se Masaryk vrac k tmatu rozvodovosti a sprvn chpe rozvod jako een symptomatick, kter me v danm ppad prospt, ale radikln zlo neodstran. Rozvodovost jako sociologick jev s nepznivmi dsledky pro rodinn ivot a populan klima nebyla v t dob nejaktulnjm problmem, sp se od potku 20. stolet stvalo neodkladnm een rozluky a snahy zabrnit rozpadu manelstv nvratem k jeho nerozluitelnosti i ztenm rozluky byly zbyten. Nejproblematitj zstv Masarykv vztah k faktu, nazvanmu ji v jeho dob prozetelnm plozenm, dnenm jazykem eeno - plnovan rodiovstv. Jako sociolog si byl vdom frekvence potrat, nejmn doucho vchodiska z nechtnho thotenstv, i monost preventivn ochrany ped nm. Vytk spolenosti prudrn zavrn o ped mnoha jevy, kter nepzniv psob na vvoj populace, broj vak nejen proti abortm, ale i proti jakkoliv mechanick antikoncepci, pro kterou m jedin vraz - manelsk onanismus. Argumenty bere z etick i biologick sfry: Stane se jinde, co ve Francii se stalo, na jedn stran vytrat se nn a mravn pocity v rodin, na druh degeneruje se obyvatelstvo fysicky V kad biologii se poume, jak velk zlo je to pro organisaci /organismus/ eny povame, jak populace tm fysicky se zeslabuje. O tom, e by vdom omezovn plodnosti mohlo mt i jin piny ne prostou npodobu vzoru, kter znenhla po cel Evrop se rozhouje, ani v nznaku neuvauje. Naopak, pozastavuje se nad tm, e v naich dencch (i nejlepch) se firmy doporuuj, kter mohou poslouit v t pin.58 Toto morln stanovisko, pekrvajc se s nboenskm, zastval v dob, kdy zkuenost zem s velmi liberlnm pstupem hovoila o nem jinm: tam, kde se propagace antikoncepce spojovala s jej dostupnost a souasnou osvtou, klesalo procento kriminlnch potrat, byla zde zrove nejni mra kojeneck mrtnosti a plodnost obyvatelstva ani fyzick stav populace to neovlivnilo. Masaryk povaoval za vn nedostatek omezen se na souasn etno grafick studium rodin vzdlench civilizac, exoticky sice pitaliv, ale jedno strann; hovo o poteb vdy o rodin, kter se ustavila v poslednch letech a nem jet jmna, vdy, kter by si mla vc vmat rodinnho ivota souas nch nrod. Za pozornost stoj i pokus definovat vdu o populaci, demografii neboli populacionistiku ve vtu konkrtnch socilnch vd.59
58 59

T. G. Masaryka mravn nzory, s. 142. Definice demografie in: KRACH, V. (ed.) 1922: Politick mylenky. Sbrka spis pounch, 157

Djiny populanho mylen v eskch zemch Populan politiku zaadil Masaryk po bok praktickch kol politiky sociln a hospodsk a o jej nutnosti a innosti nepochyboval. VI.5. Pokroki, radiklov, anarchist na pelomu stolet o problmu populace Mylenka kulturnho, prvnho a politickho zrovnoprvnn eny byla se sympatiemi pijata do programu sociln-reformnho proudu v dob, kdy samo feministick hnut nemlo jasnou pedstavu o tom, kam se bude ubrat. Radi kln-pokrokov hnut, jeho hybnou silou byli studenti, novini a inteligentn dlnci, prolo rovn sloitm vvojem. Do populanho mylen vraznji zashly dva jeho smry, respektive politick strany, ve kter se hnut roztpilo: esk strana pokrokov, zaloen v roce 1905 spojenm Masarykovy esk strany lidov - realistick se skupinou kolem Osvty lidu, redigovan Aloisem Hajnem a strana radikln-pokrokov, zaloen v roce 1897. Alois Hajn (1870-1953) byl stejn jako jeho bratr Antonn Hajn (1868 a 1949) teoreticky pipraven univerzitnm studiem a obeznmen s vekerou dostupnou literaturou k problematice rodiny, dtte a eny. Oba se zaslouili (pes nzorov rozdly a pozdj politick rozchod) nemlo o rozen znalost o tto literatue (Antonn jako novin, nakladatel a vydavatel, Alois jako redaktor a publicista, oba jako pekladatel). Alois Hajn shrnul pozdji lnky k tmatice do sbornku ensk otzka. Nemal inspirativn vliv T. G. Masaryka, jeho nzory sledoval a komentoval, je z jeho tvorby patrn, i kdy se zcela jinak vyrovnval s otzkou kontroly poet. Protoe jsem populanmu programu pokrok vnovala studii, omezm se na strun souhrn.60 Populan politiku povil Alois Hajn na hlavn kol politiky nrodn a sttn. Nrodnostn zetel ustoupil, pronatalitn politika, vedouc ke zven kvantity, se nezdrazuje na kor kvality. To je tres Hajnova pesvden o tom, e pro budoucnost nroda bude mnohem dleitj pe o jakost, o zdatnost, o ivoucnostn vlastnosti obyvatelstva. sil je teba napt v prv ad ke snen mrtnosti, ke zdokonalen preventivnho kolskho zdravotnictv, pi o bydlen a stravovn, k vchov k odpovdnosti za ivot vlastn i ivot vznikajc. Program z roku 1912 je rozpracovan do konkrtnch podrobnost. Kdyby doel uskutenn, pispl by k dokonalejmu zkonodrstv a pomohl by eit
60

sv. l, s. 22. UBRTOV, A. 1990: Populan otzky v programech eskch politickch stran na potku stolet. In: Demografie 32, . 2, s. 126-131.

158

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen problmy s kvantitou i kvalitou populace. Tak nap. prava sdlen obyvatelstva obsahuje detaily, s nimi se potkaj ekologov dodnes a kter pi tehdej me zneiovn vzduchu, vody, pustoen krajiny, obt s odpadem a zplodinami prmyslovch podnik, pedstavovaly smn mal bemeno i pi rostouc urbanizaci a stavebnch plnech. Autoi programu zejm pedvdali, kam vvoj dospje. Vybrali z toho, co se jim v celoevropskm rozhledu zdlo bt nejvhodnj k aplikaci na domc pomry, i kdy pedem museli vdt, e jen minimum prosad. Tko se dalo oekvat, e vdesk ministerstvo kultu a vuky akceptuje poadavek na povinnou vuku o pohlavnch chorobch a otzkch, i sociologicko-etick vklad o ct k en a lepm, mravnjm ivot, nebo osvtov psoben na lid o vznamu eugenickch snah. Ani uza vrn manelstv nepouenmi, asto naprosto nevdommi mladmi lidmi, na nich m spoinout bemeno odpovdnosti jak za narozen dtte tak za jeho zdrav fyzick i duevn vvoj, nepokldal Hajn za sprvn. Uvdomme -li si dobu, o n jde, pozici a velmi militantn postoje crkve, okamit pokik o znemravovn mldee, situaci, s n ml sv trpk zkuenosti i Masaryk (po opakovanch udnch ml bt odstrann jako pednejc z fakulty), musme se sklonit ped odvahou lid, ochotnch utkat se s ady a pedevm s klrem. Poadavek reorganizace zdravotnictv, jeho vymann z podru laick byrokracie, vybaven pravomoc rozhodovat a dit na zklad profesionlnch zkuenost, nikoliv direktiv shora, zbaven zbytenho paprovn, kter zatuje lkae na kor vkonu povoln, to jsou pase, kter by neponechal bez povimnut ani souasn esk lka. Tot se tk maximlnho rozen prodeje nealkoholickch npoj vetn minerlek bez zdann, zzen automat na n v ulicch mst, bezplatnch poraden pro matky s kojenci, s vdejnou nezvadnho mlka pro ty, kter nemohou kojit, dozor nad kolnm stravovnm mldee, hrazenm sttem pro sociln slab. Dozor nad skladbou a nezvadnost vivy dosplch, kter tak ovlivuje zdravotn stav populace! V t dob maximalistick pedstavy, ale nemli je pouze tito pokroki, hodn z programu bylo pevzato do dalch. stedn spolek eskch en ve sv petici sk rad z roku 1909 formuloval adu poadavk, kter vychzely z pedpokladu: Z nedostaten ochrany matestv a kojenc budou i nadle velk sociln pohromy, ohroujc budouc nost nroda i sttu. Z nedostaten ochrany matky vznik plm mncenn, je ohrouje budoucnost nroda i sttu.61 Pln pojitn pro ppad matestv, prmie za kojen novorozente, zkonn povinnost zamstnavatele umonit kojen do esti msc pracujcm matkm, to ji byla nejen reakce na znepokoji 61

ANM, fond Antonn Hajn, i. . 3932 petice stednho spolku eskch en, podepsan Z. Hovorkovou a Elikou z Purky. 159

Djiny populanho mylen v eskch zemch v vysokou mru kojeneck mrtnosti, ale drazn vtlen alespo sti programu veejnho zdravotnictv do konkrtn pedstavy, jak by se ml stt vypodat s p, je nle k povinnostem politickm stejn jako povinnostem nrodnm a mravnm. Jestlie byla populan politika tohoto druhu postupn vyzdviena na prvoad kol, svd to o nzorovm posunu alespo sti inteligence. Vdy si byli dobe vdomi i toho, e dosud po strnce populan belo sttm vce o mnostv obyvatel, o lidnatost. Nezneuznvme tto politiky, pe se v vodu k programu esk strany pokrokov. Je i pro ns dleit, zvlt kdy pozorujeme, e v nkterch naich smench krajch kles porodnost eskho obyvatelstva proti nmeckmu. Pesto i v dob vypjatch velkch otzek nrodnostnho zpasu dokzali pohldnout dl. Je spravedliv zastavit se nkolika slovy u Antonna Pravoslava Veselho (1873-1904), novine, odsouzenho v procesu s Omladinou a za dvj tiskov delikty k 18 mscm ale na Borech, typu proletskho inteligenta, kter zstal ve vem svm. Nejen kritikou frzovitho vlastenen a ulpvn na nrodn a jazykov strnce, zatmco je nutn vmat si socilnch a kulturnch problm, ale pro jeho vztah k populaci jako k ivmu organizmu, o nm mme nedostaten vdomosti. Je mnoho lid, nejlpe by bylo, kdyby pila vlka, prav kdosi A Vesel mu odpovd: Takov osel v lidsk ki, kter si nhodou spletl svj rod, nejlpe by udlal, kdyby sm svj drahocenn ivot vedl nkam na porku62 Studoval prosted chudiny vetn lid na okraji spolenosti, prosted prostitutek a pask, vmal si abnormln mrtnosti na TBC, frekvence sebevrad, zahrnul do okruhu svch sociologickch sond i takov vyddnce spolenosti, jakmi byli homosexulov. A nebyl jednm z nich, varoval ped tupost lid, kte zvedaj pst, aby udeili lovka, kter je patn vtip prody, biologick odchylka, zasluhujc lidsk pochopen a ne stedovk kamenovn. Nen mon opomenout ani pspvek eskho anarchismu, i kdy mezi tmi, kdo se k nmu hlsili, je pli mnoho nzorovch odlinost ne aby bylo mon charakterizovat hnut jako jednolit proud. Teoretick anarchismus, pronikajc k nm v pekladech Petra Kropotkina, ale i francouzskch autor (S. Faure, Charles Albert, Adam Paul a dal) oivil v populanm mylen reminiscence na Malthuse a pedevm se vyrovnval s neomaltuzianismem.63 Vtina z tch, kdo se hlsili k neodvislmu socialismu, promtala vldu anarchie do dalek budoucnosti a jejich hlsn voln lsky (osvobozen eny
62 63

MYSLK, J. 1905: Antonn Pravoslav Vesel. Praha, nkl. J. Zieglossera, s. 83. Tuto problematiku ponechv stranou WOHLGEMUTHOV, R. 1971 ve sv studii Pspvek k djinm eskho anarchistickho hnut v letech 1900-1914 in: Rozpravy SAV ro. 81, se. 8, 73 s.

160

VI. Populan otzky v sociln-politickm a ekonomickm mylen jako milenky) a voln matestv (jej emancipaci jako matky) je teba chpat sp jako rukavici, hozenou na protest proti instituci manelstv, kterou kritizovali jako zvrhlou, jako vsmch onomu studu nestydatch, kte pokldali za znemravovn lidu kadou zmnku o kontracepci.64 Z neomaltuzinstv pebrali snahu po oddlen pohlavnho ivota od rozmnoovn. asopis Nov kult, redigovan Stanislavem Kostkou Neumannem (18751947) v letech 1897-1904, zavd rubriku kout novomalthusist, v nm zveejuje prohlen, e se nemn vzdt prozetelnho plozen. Neumann obhajoval morln oprvnnost ochrany ped nechtnm othotnnm pedevm poukazy na statistiky kriminlnch potrat a obt na ivotech en, kter j sou stle jet nuceny podstupovat toto riziko. Reakce nsledovala okamit konfiskace broury, informujc o neomaltuzinskm hnut, bl strnky Novho kultu, pouze nedopatenm cenzury vyel lnek Robina Paula O prozetelnm plozen dt (1. 5. 1902). Samotn stanovisko k Malthusov doktrn nebylo ji tak jednoznan. Jet A. P. Vesel ponechal bez komente sta A. Marpauxe o maltuzianismu (Rud z, 14.4.1898), kter oznaila Malthusovo uen za protipirozen, nahrvajc kapitlu, jeho ochrnci zat pomalu k barbarstv. Z Malthusovy Eseje vybral Marpaux ovem jen nejvce napadanou partii o prostenm stole prody, u nho nemaj pespoetn msta. Neumann naopak souhlas s postojem Robina Paula, kter pokld princip Malthusova zkona za sprvn, pouze patn interpretovan. Je ovem pohodlnj opakovati posmn lidov kuplet ne studovati a pemleti. Tvrd, e devadest devt ze sta Malthu sovch odprc zn z Malthuse prv jen ono emfatick msto, a je jen knskou, rtorickou tirdou toho, kter podal sprvnou diagnzu, ale nedokzal lit. Neumann neztotouje Malthuse s neomaltuzinstvm, kter m pramlo spolenho s jeho doktrnou. Pi plnm vdom toho, e bdu neodstran kontracepce a umrnn plozen, poaduje prvo na uvdoml, odpovdn rodiovstv. Proti manelstv, zaloenmu jako obchod, stav v duchu francouzskho romanopisce Adama Paula velmi vysoko manelstv, zaloen na odda nosti, ptelstv a ct, s monost plnovat poet dt tak, aby vtan a chtn dti pichzely do prosted harmonie a dobrch podmnek pro svj dal

64

Vnos ministerstva vnitra ze 6. 8. 1900 slo 22155 a obnk mstodritelstv z 25. 8. 1900 . 146452 obsahuj seznam vech ochrannch prostedk a ppravk, zakzanch dovet a prodvat, a to jak mechanickch tak chemickch. Reklamou podobnch prostedk riskoval vydavatel novin nebo asopisu odejmut koncese a vystavoval se trestnmu postihu. ANM, fond Antonn Hajn, i. . 4970. 161

Djiny populanho mylen v eskch zemch vvoj.65 Populan problematiky se tkaj i Neumannovy popularizan monografie (Monogamie, Djiny lsky, Djiny eny). Neumannovm nzorm byla blzk stanoviska Wilhelma Reicha, jeho spis Sexuln boj mldee vyel v nmeck i esk verzi. Reich informoval o freudismu a o marxismu v souvislosti s populanm mylenm.66

65

Nov kult, ro. 4, duben 1903-bezen 1904. tamt, sv. V, . 8, sta S. K. Neumanna O prozetelnm plozen dt. Srvn. t: NEUMANN, S. K.: Stati a projevy I (1893-1903), Praha, Odeon, s. 492-508. Nzor na rodiovstv ve stati Matestv a osvobozen eny tamt, Stati a projevy II, s. 559 n. Nekrolog P. Robina, do nho je vsunuta kritika Roberta Malthuse, tamt, Stati a projevy IV, 1914-1917, s. 182-186. 66 REICH, W. 1939: Sexuln boj mldee. Praha,121 s. BLHA, I. A. (1933, s. 111) cituje Reicha jako reprezentanta komunistickch nzor na manelstv vedle anarchisty Neumanna: odkazuje na Reichovu publikaci Marxismus a freudismus, Praha 1933). 162

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami

VII.1. Charakteristika obdob Prvn svtov vlka vytvoila na dalch sto let prvn vnou poruchu ve struktue obyvatelstva.1 V dlouhodobm trendu ovem neznamenala, prv tak jako dn dosavadn vlen obdob, zsadn zvrat v tendencch, kter se projevily v pedchozm vvoji. Pokles plodnosti se trochu pozdrel kompenzac po rodnosti v povlenm obdob, ale pak pokraoval v nezmnnm tempu a do tictch let. Natalita klesla z 28 promile v roce 1914 na 12,6 promile v roce 1918 a v tomt roce inil pirozen bytek tm 142 tisc obyvatel. Populan bilance byla pasivn nejen v dsledku pmch vlench ztrt, odhadovanch na 420 000 osob, ale uvaovan ztrty na nenarozench inily 740 tisc pro dob 1914-1918, ztrty v dsledku zven mrtnosti minimln 80 tisc pro esk zem. Je pochopiteln, e velk st svtovho populanho mylen se v prvnch povlench letech upnala k demografickm dsledkm vlky a k deformujcm vlivm vlench podmnek na pirozen pohyb evropskho obyvatelstva. Tendence ke zmenovn demografick vhy Evropy, podporovan i jinmi ne populanmi faktory a pozorovan od potku 20. stolet, se prohloubila.2 eskoslovensko jako nov vznikl samostatn stt se rovn snailo pedevm zjistit populan bilanci a zskat podrobnj charakteristiku populanho stavu, pohybu a struktury. Prvem ohraniuje Vladimr Srb prvn povlenou etapu vvoje censy 1921 a 1930, kter poskytly podklad pro vahy nad budoucnost populanho vvoje a zamen populan politiky. O tom, e se populan problmy nadle spojovaly s nrodnostnmi, nen pochyb; nebylo ale dost dobe
1

SRB,V. 1978: Obyvatelstvo eskoslovenska v letech 1918-1978. In: Demografie 20, . 4, s. 291. 2 JINDRA, Z. 1984: Prvn svtov vlka. Praha, SPN, s. 342. 163

Djiny populanho mylen v eskch zemch mon pominout ani sociln strukturu obyvatelstva a nepznivou bilanci mrtnosti. Prvn stn v roce 1921 zjistilo na zem bvalho eskoslovenska 13 300 300 obyvatel. Jet stle tm dv ptiny obyvatelstva byly zvisl na zemdlstv, lesnictv a rybstv (38 %, na prmyslu 33,9 %, na stavebnictv a vrobnch emeslech 39 % v eskch zemch, 17,1 % na Slovensku). Sociln strukturu charakterizoval podl 51,8 dlnickch profes, 6,4 % ostatnch zamstnanc, 31,8 % samostatn hospodacch (z toho 24,6 % drobnch rolnk). Necelch 5 % populace tvoil podl pslunk kapitalistick vrstvy (asi 570 tisc osob). Mezi obma stnmi stoupal podl dlnickho obyvatelstva, snil se podl drobnch rolnk a ivnostnk, ale vzrostl poet lid, disponujcch volnm kapitlem na 5,5 % (zvil se tm o 200 tisc). esk a slovensk obyvatelstvo pedstavovalo v dob prvnho povlenho stn 67,7 % obyvatelstva, zbytek tvoily meniny, z nich nejsilnj byla nmeck (24,7 %, maarsk inila 5,1 %). Pokles natality ve vlench letech vedl k tomu, e v pedproduknm vku bylo pi stn 1921 jen 29 % obyvatelstva, ve vku nad 60 let 9 %. Feminita populace se nijak vrazn nezmnila proti stavu v letech 1900 a 1911 (1000 mu ku 1077 enm v roce 1921). V obcch do 2 000 obyvatel bylo seteno 57 % obyvatelstva, ostatn ilo v obcch mstskho typu. Celkem 2,7 % obyvatelstva v eskch zemch a 15 % na Slovensku bylo negramotnch. Po potench hospodskch obtch, plynoucch z nedostatku surovin i nutnosti nov ekonomick orientace samostatnho sttu, nestoupila konjunktu ra, kter spolu s adou nejnalhavjch opaten sociln a zdravotn politiky pzniv ovlivnila populan klima. K tomu je teba pist vlnu naden, kter provzela zskn samostatnosti: stalet zpas o vymann z podru monarchie, do jejho tsnho objet uvrhla nrod porka ped temi sty lety, byl dovren. Kad dob, naplnn nadjemi, je pzniv touze zplodit potomstvo. Pes jednou nastoupen a pokraujc pokles plodnosti nenastal v tto dob v populan reprodukci dn zlom a do tictch let, kdy bezprostedn a nepzniv zashly vlivy celosvtov hospodsk krize. Pomrn vysok satenost (13,2 promile v roce 1921) se udrela na tto rovni po adu let zejmna v eskch zemch, i kdy jej vliv na rove porodnosti byl zde ni ne na Slovensku. Jej mra byla nejvy v roce 1921 26,8 iv narozench na 1000 obyvatel (25,7 v eskch zemch, 38,2 na Slovensku). Mn pzniv byla bilance mrtnosti, v n po cel povlen obdob doznvaly dsledky vlen podvivy, epidemi a nemoc, podmnnch vle164

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami nm strdnm. V roce 1922 inila hrub mra mrtnosti 17,2 promile, take stedn dlka ivota, vypoten z prmru let 1920-1922, byla v eskch zemch 49,2 rok, na Slovensku dokonce jen 44,2 roky. Teprve v roce 1923 dolo k poklesu hrub mry mrtnosti na 14,8 promile, ale vinou vysok kojeneck mrtnosti zstvala ron mrtnost v rozmez 15-16 promile a do tictch let. Kojeneck mrtnost dosahovala v letech 1925-1929 hodnoty 145,8 promile, tm 22 % vech zemelch byli kojenci. Nepznivou bilanci vyrovnvala tud jen pomrn vysok porodnost, dky kter byla prvn povlen lta populan pzniv. Relativn vysok pirozen prstek redukovalo vysthovalectv. V letech 1920-1924 se podle dat migran statistiky vysthovalo v eskch zem 22 tisc obyvatel, ze Slovenska 28 tisc. Celkov migran ztrty inily za dob 1920-1929 celkem 237 tisc obyvatel (z toho 93 tisce z eskch zem, 144 tisc ze Slovenska). Druh stn lidu zjistilo v roce 1930 na zem tehdejch eskoslovenska 13 998 tisc obyvatel. Vvoj v rozmez let 1931-1937 ovlivnilo dlouh dob sociln a koncem tictch let i politick nejistoty, kter mocn zapsobilo na populan klima. V absolutnch slech se odrazil i vliv klesajcho potu potencilnch matek a snoubenc, ponvad do reproduknho vku vstupovaly v tto dob pomrn slab ronky, narozen za prvn svtov vlky. Vliv nepznivch ekonomickch podmnek psobil ale nepomrn silnji ne odraz nepzniv demografick situace. Poet nezamstnanch (210 tisc v roce 1930) stoupl na 412 tisc osob k roku 1933, ale ve skutenosti lo o vce ne 900 tisc lid bez trvalho pracovnho pomru. Hrub mry populanho vvoje v tto dob vykazovaly snenou rove satenosti kolem 8,5 promile. Realizovan plodnost klesala rychleji ne poet en v reproduknm vku. Jet v roce 1930 se narodilo 304 122 ivch dt, v roce 1935 244 103 a v roce 1937 jen 235 858. Hrub smnn mra klesla z 1,194 na pouhch 0, 988 v roce 1934. Klesn mry reprodukce pokraovalo k nejnimu bodu v roce 1936 s hrubou mrou 0,936 a istou mrou reprodukce 0,733. Na nepzniv ist me se podlela i vysok mrtnost. V letech 1929-1932 byla stedn dlka ivota v eskch zemch 55,6 rok, na Slovensku 49,9 rok. Do roku 1937 se nadje doit prodlouila na 58,5, pro Slovensko na 53,3 rok. Kojeneck mrtnost zde byla abnormln vysok jet v roce 1937 (v eskch zemch 100,7, na Slovensku 149,8 promile). Pirozen prstek klesal na pouhch 3,2 promile v roce 1937 v celosttnm prmru (1,5 promile v eskch zemch, 8,6 promile na Slovensku). Obyvatelstva sice jet pibvalo, ale mry reprodukce ukazovaly na perspektiv 165

Djiny populanho mylen v eskch zemch n bytek obyvatelstva v eskch zemch. Zrove se vrazn projevoval rozdl v populan dynamice dvou odlinch typ plodnosti v zpadn a vchodn polovin sttu. Zahranin sthovn znan omezily zpsnn pedpisy v zemch, kam tento odliv smoval. V roce 1930 se jet vysthovalo 23 930 osob, v nsledujcm roce pouze 9 304. Tento stav dle klesal a k prmru 4 600 osob za lta 1933-1934. bytek obyvatelstva vysthovnm inil v letech 1931-1937 pouze 22 495 obyvatel. Zastoupen eskho a slovenskho obyvatelstva se do roku 1930 zvilo na 69,4 % a podl nrodnostnch menin klesl z 32,4 na 30,6 %. Z obyvatelstva starho 10 let bylo zjitno 2,8 negramotnch (1,3 % v eskch zemch, 8,2 % na Slovensku). VII.2. Vvoj populanho mylen v mezivlenm obdob Ji na pelomu stolet se dostv studium populace v celm Rakousku a tedy i u ns na vy rove pi vyuit bohat pramenn zkladny demogra fickch dat i v metodice jejich zpracovn. Souviselo to se zdokonalenm statistickch soupis ve svtovm mtku i se znanou obeznmenost eskch statistik a nrodohospod se smry, ktermi se ubralo bdn v zahrani. Nebyly jet vymezeny hranice populan vdy, ani nebyla vytvoena institu cionln zkladna pro studium populanch otzek, ktermi se zabvali prv tak ekonomov jako sociologov, statistici, prvnci, geografov a u ns, v nvaznosti na silnou tradici lkasko-demografickch prac, i poetn skupina lka. Na populan mylen bezprostedn psobil konkrtn ekonomick a populan vvoj a v obdob prvn republiky bylo pod silnm vlivem zpadoevrop sk demografick literatury, pedevm francouzskch, britskch a nmeckch autor. Dleit bylo, e se od samch potk samostatn vdy populan neuzavralo do zkho rmce specificky eskch problm, citliv reagovalo na trendy ve svtovm demografickm mylen a ti, kte se u ns demografi zabvali, chpali teorii pedevm jako podklad a nvod k praktickm eenm snaili se nalzt vhodn formy populan politiky. Vvoj eskoslovensk demografie v mezivlenm obdob jsem shrnula ve studii, vnovan zakladateli esk demografie Antonnu Bohovi a v vodu k edici Nrodn bibliografie eskoslovenska.3 V tomto pehledu se omezm na
3

UBRTOV, A. 1977: Antonn Boh statistik a demograf. In: Sbornk Nrodnho muzea ada A, sv. 32, . 1-3, s. 150 n. UBRTOV, A. 1984: Development in Czechoslovak Demography: an Introduction. In: KOUBEK, J. - PODZIMEK, J. (eds.): National Population Bibliographies. IUSSP, SDS Praha, s. 7-20.

166

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami podchycen hlavnch zjmovch okruh populanho mylen a nkolika jmen, spojench s vyslovenm ucelenjch nzor na vvoj na i svtov populace. Od konce 19. a do dvactch let 20. stolet zeteln pevaoval zjem o nrodnostn problematiku, zkoumn vvoje eskho a nmeckho obyva telstva, o problematiku menin a migrac. Toho druhu byly prce Theodora ivanskho (1876-1954) Antonna Hubky, Josefa Kudely, Vilibalda Mildschuha, Jeronyma ubrta, Jana Auerhana (1880-1942) a dalch. Pozornost vtiny autor pitahoval vvoj populace od druh poloviny 19. stolet a soudob stav; star populan vvoj s vjimkou nrodnostn problematiky zstval takka neprobdan. Zkoumala se vrohodnost rakouskch statistik obcovac ei od roku 1880 a zvr, kter se z nich vyvozovaly o poetnosti jednotlivch nrodnost, o zmnch hranic atd. st tchto prac jak z nmeck tak z esk strany se pi tom nevyhnula nebezpe tendennho vkladu. Ojedinl byly pokusy zachytit vvoj obyvatelstva za del asov dob (Z. Lepa, J. V. Dane), kriticky zhodnotit dosavadn soupisy obyvatelstva pro echy, Moravu a Slezsko ( H. Grossmann, Frantiek Dvoek). Od potk samostatnho sttu, zaloen Sttnho adu statistickho, vybudovn odboru pro populan statistiku a oteven publikanch monost pibv prac, vnovanch aktulnm problmm, ktermi ilo svtov popu lan mylen: byla to evropsk depopulace, relativn pelidnn, souvislost populanho vvoje s ekonomickm a socilnm, problm populanho optima. Ve dvactch letech jet pevauj prce, vnovan poklesu plodnosti jak u ns, tak v hospodsky a kulturn pokroilch sttech zpadn Evropy. Diskuse k tomuto tmatu navzala na pedvlenou literaturu. Prvn prezident SS statistik Dobroslav Krej (1869-1936) vnoval otzce pelidnn a plodnosti nkolik populrn-naunch vah ji ped rokem 1914, intenzivn se zabval populac i histolog a embryolog Otakar Srdnko (1875-1930), jeho teorii o zven plodnosti v nkterch prmyslovch okresech vyvrtil vzpt Antonn Boh. Pod vlivem blahobytov teorie psal u ns ekonom Jan Kolouek (18591921), kter zejmna v knize Problm plodnosti (1913) uvedl klesn plodnosti do bezprostedn zvislosti na hmotn situaci rodiny. Populan politice v souvislosti s politikou podnikatelskou se vnoval v prvnm dlu svho Nrodnho hospodstv, nazvanm Populan problmy a vydanm v roce 1918. Kolouek se neobval pelidnn (co pokld F. Vencovsk sp za vraz jeho ivotnho optimismu), potal s nm nanejv v dalek budoucnosti: Nelze tedy pochybovati o teoretick monosti, pe, e sebe pomalejm stlm a vytrvalm rozmnoovnm by se nkdy dosplo k plnmu pelidnn zemkoule ktermkoliv tvorstvem ivoinm (nebo i rostlinnm). Ale je zcela neppustn
167

Djiny populanho mylen v eskch zemch usuzovat z takovch pouhch teoretickch velmi vzdlench monost, e by pi uritm jet skrovnm potu tvorstva schzely kojn prostedky dvno ji ped dobou obvanho peplnn. Je nemysliteln, aby proda ji snad dvno naped zkostliv odprala ivotm dosud dkm potravu jen proto, e nkdy v nedohledn jet budoucnosti mohly by se ivoty pli rozmnoit.4 V polemice, kterou svedl Antonn Boh s Koloukovou modifikac Dumontovy teorie o sociln kapilarit i v pozdj diskusi s nzory Edvarda Benee zaujal zrove stanovisko ke vem teorim, kter pli zuovaly problm omezovn plodnosti. Zvislost na hmotn situaci vidl Boh v ekonomickm tlaku, ktermu je vystavena rodina po dlouhou dobu, kdy se sociln a pedevm pracovn podmnky nesluuj s normlnm rodinnm ivotem, nezaruuj sebemen jistotu, e se situace zlep.5 Antonn Boh (1882-1950) bv pokldn za faktickho zakladatele esk demografie a dospl ze svch souasnk k nejucelenjmu pohledu i na esk populan mylen, by je sledoval jen v souvislosti s vvojem svtovch populanch teori, o kterch pednel na prodovdeck fakult . Ve Studich demografickch (1913) kritizoval i teorie, kter se snaily svst plodnost a mrtnost pod spolenho jmenovatele a pipoutly mechanickou regulaci obou jev ( v tomto pojet se plodnost jevila jako funkce mrtnosti). Vznesl poprv poadavek, kter se pak opakuje v nkolika pozdjch studich a kter neopustil: detailn geografick zkoumn, vpoet diferennch mr plodnosti, kter by se vztahovaly k jednotlivm zempisnm a ekonomickm oblastem, obvykle i dost sociln homogennm. Ve studii esk problm populan a nkter pozoruhodn zmny v na mn pirozen (1914) shrnul souasn evropsk nzor na depopulaci a jej piny, vznik neomaltuzinskho hnut, pokusil se vystihnout specifiku dom cho populanho vvoje a podat jeho prognzu. Ji ve Studich demografickch a znovu v tto studii vyslovil teorii o ubvn plodnosti isochronickou vzdlenost od depopulanch center, jakmi byla v tehdej dob pro nj Praha a Liberecko, teorii, kter vstoupila do povdom ve spojitosti se jmnem nmeckho ekonoma K. Oldenberga, publikovanou pozdji (1916). Pokles plodnosti posuzoval nejen on jako nepzniv z hlediska ekonomickho, politickho i nrodnostnho v prbhu celho mezivlenho obdob. Nezdka ho autoi spojovali s problmem vylidovn venkova, tj. postupnm pesunem obyvatelstva do mstskch center se vemi prvodnmi populanmi dsledky, kter tato fze demografickho pechodu s sebou pin. Nejvt st
4 5

VENCOVSK, K. 1997: 124. BOH, A. 1913: Problm plodnosti. Poznmky k posudku Koloukova problmu plodnosti. In: Nrodopisn vstnk eskoslovensk, VIII, .1, s. 14,17, 99-101.

168

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami autor dvactch let psala pod vlivem blahobytov teorie, spojovan s teori civilizan a teori zamstnanosti eny. Pronatalitn hlediska se asto kombinuj s apelem na odvrat od racionalismu a egoismu, v nm se hledaj motivy pro en kontracepce (B. Augustin), esk populan problm se v nich spojuje s nrodnostn otzkou a s nboenskm indiferentismem (J. Gruber) nebo s poklesem vitln sly populace (Cyril Horek ml.)6 Krom nich existovala ada tch, kte zkoumali geografick rozloen obyvatelstva, srovnvali popu lan vvoj a rznch prmyslovch oblastech (Dane, Dvorsk), zabvali se pinami vylidovn venkova od prostho konstatovn faktu po jeho dsledky (J. Kork, J. Pohl-Dobersk, J. Dvok) a dsledky vysthovalectv (Jan Auerhan).7 Nkolik z nich se pokouelo shrnout svtov populan teorie a zaadit esk populan problm do irho rmce mezinrodnho srovnn. Z vtch jmenujme prce eskho ekonoma a politika Josefa Grubera (1865-1925) s nzvem Populan problmy (1917) a Populan otzka (1923), Bedicha Augustina (1885-1960) Pokles natality u kulturnch nrod (1928). Gruber je typickm pedstavitelem populanho nacionalismu, kter u ns nedoshl zdaleka prbojnosti francouzskch i italskch autor, protoe byl mrnn kladenm drazu na kvalitu populace. esk populan problm je u Grubera spojen s nrodnostn otzkou: Uvnit sttu nm neptelskho je vdy teba usilovat o kvalitu i kvantitu obyvatelstva, protoe vt vitalita a poetnost jsou zrukou hospodsk i mocensk sly: Svt pipadne v podl tm, kdo zplod nejvce potomstva. Navzal na teorii zamstnanosti eny, kter je soust ekonomick teorie v pracch A. Salomonov, L. Jerrov a L. Braunov
6

AUGUSTIN, B. 1928: Pokles natality u kulturnch nrod. Praha, nkl. eskoslovensk akciov tiskrny, 328 s. GRUBER, J. 1917: Populan problmy. In: Obzor nrodohospodsk, 22, . 1, s. 24-33, . 3, s. 128-136, . 4, s. 163-173, . 5, s. 214-220, . 5, s. 254-263, . 7, s. 301-310, . 8, s. 233-245. GRUBER, J. 1923: Populan otzka. Praha, 190 s. HOREK, Cyril ml. 1922 : Malthusova nauka a nkter novodob jevy populan. Brno, 75 s. HOREK, Cyril ml. 1940: Populan problm. Sbrka pednek, podanch eskou spolenost nrodohospodskou sv. II, Praha, 18 s. DANE, J.V. 1915: Obyvatelstvo Kladensk oblasti prmyslov v letech 1843-1910. In: Nrodopisn vstnk sl., 10, Praha. DANE, J. V. 1916: Obyvatelstvo Krlovstv eskho v letech 1843-1910. Tamt, 11. DVORSK, V. 1918: zem eskoslovenskho nroda. Praha. DVORSK, V. 1919: Nrod a pda. DVORSK, V. 1920: Nmci v eskoslovensk republice. Praha. DVORSK, V. 1923: Zklady politick geografie a eskoslovensk stt. Praha. KORK, J. 1929: Vylidovn jinch ech. Praha. KORK, J. 1934: Druh stn lidu v eskoslovensku. In: s. statistika sv. 98. POHL-DOBERSK, J. 1930: Vvoj populanch pomr v echch v obdob 1850-1921. Praha. POHL-DOBERSK, J 1932: Vylidovn venkova v echch v obdob 1850-1930. Praha. AUERHAN, J. 1918: eskoslovensk meniny za hranicemi. Praha. pln vet prac Jana Auerhana podv HRSK, J. 1946: Jan Auerhan. ivot a dlo. Praha, nkladem Zahraninho stavu, 109 s. 169

Djiny populanho mylen v eskch zemch (vychzela z mylenky, e vt zamstnanost en sten sniuje fyzickou schopnost plozen, jednak vytv ekonomickou situaci, nepznivou natalit). Zrove ve svch Populanch problmech doel k nzoru, e vliv crkve a jejch nazen na skuten ivot obyvatelstva jest nepomrn men neli v Nmecku a e je teba vzdt se nadje, e by proti tendencm, omezujcm porodnost, bylo mon psobiti momenty nboenskmi. Pipomn stalet nsiln protireformace, kter mla nepopirateln podl na nboenskm indi ferentismu vtiny naeho obyvatelstva. Odvrat od crkve a pokles natality ale nepokldala vtina autor za paraleln jevy, nejen proklamativn, ale s oporou statistickch dkaz a sociologickch zkoumn (Mombert pro Nmecko stejn jako A. Boh pro esk zem). Studie Bedicha Augustina Pokles natality u kulturnch nrod je psan se znanm rozhledem a informovanost o tehdej svtov demografick literatue. Napsal ji teolog, kter hled koeny poklesu plodnosti v pklonu k materialismu, racionalismu a egoismu, spsu hled v obrod nboensko-mravnho ivota. Tko pijateln jsou jeho dal zvry o nutnosti legislativn zabrnit potratovosti i varovn ped nebezpem, kter hroz evropskm nrodm od asijskch civilizac. Jin prce se zabvaly podrobn enm neomaltuzinstv, kter zcela ztotouj se enm kontraceptivnch prostedk.8 Sem je mon piadit pedevm studii Aloise Hajna, o nm jsem se ji zmnila, s nzvem Novomalthusianism a eskoslovensk republika z roku 1921. Podal v n nejen rozbor Malthusovy doktrny, vet argument jeho stoupenc i odprc, ale i svj nzor na regulovn potu dt, o nm soud, e je jednou z nejdleitjch otzek modern kultury.9 V tsnm sept s problematikou mrtnosti, zejmna kojeneck, pipout uml regulovn potu dt, nedochz -li k nmu jen z ist hedonistickch a sobeckch pin, jako vraz odpovdnosti za plozen, jako pirozen a nutn dsledek stoupajc kultury a civilizace. Hajn, vrazn zastnce ensk emancipace, piznn plnho prva eny na vysokokolsk vzdln a monost uplatnn v zamstnn, hovo v tto prci o tom, e ena nesm bt snena na rozkonou hku pro mue a na pravideln fungujc stroj pro dti. Sociologov a lkai v te dob vnuj pozornost rozkladu rodinnho ivota, krizi manelstv a postaven eny ve spolenosti, kdy stejn j ako
8

HAJN, Alois 1921: Novomalthusianism a eskoslovensk republika. Praha, G. Dubsk, 60 s. K Hajnovi srvn. UBRTOV, A. 2004: Alois Hajn a jeho msto v djinch eskho populanho mylen. In: Demografie 4, s. 248-255. HOREK, C. ml. 1924: Pspvek k na populan otzce. In: Obzor nrodohospodsk 29, Praha. 9 HAJN, A. 1921: 7. 170

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami ostatn autoi hledaj piny poklesu plodnosti.10 Argumentace a motivy, ktermi zdvoduj nutnost zabrzdn poklesu plodnosti, jsou rzn, ale v podstat se shoduj v tom, e dal prohlouben tohoto poklesu by znamenalo nebezpe pro vvoj sttu. S nepatrnmi vjimkami pevauje v jejich pracch voln po dkladnm studiu hospodsko-spoleenskho prosted a po nalezen pin tak nepznivho populanho klimatu. Tato tendence jet zesiluje v prbhu tictch let. stednm problmem zstv proces vylidovn venkova a pokles plodnosti ve mstech, ale pibv i prac, kter odmtaj eit populan probl my izolovan od svtovho vvoje. Do te doby tak spadaj prvn pokusy o vymezen populanho optima a diskuse o nm v tisku, pedevm polemika mezi statistikem a demografem Antonnem Bohem a ekonomem Karlem Engliem. Karel Engli (1880-1961), prvnk a ekonom, eil ji v roce 1924 v uebnici nrodnho hospodstv vztah mezi potem obyvatelstva a prostedky obivy klasifikac pojmu absolutnho a relativnho pelidnn.11 V dob vrcholc hospodsk krize poloil Engli populan tlak do souvislosti s monostmi obivy a nezamstnanost. Sociln demokratick politik, teoretik a novin Frantiek Modrek (1871-1960) posuzuje podobn jako Engli populaci pedevm z hlediska poteb trhu prce, vyel ovem ze zcela jinch pozic radiklnho kritika spo lenosti. Pedpokld , e zvolujc se tempo populanho rstu bude nutit pod nikatele k rznm dohodm, aby pipoutali dlnictvo ke svm zvodm. V nznaku u nj nalzme tot, co pozdji v rozvinut form u Bohe: radu zabrzdit tk z venkova do mst pipoutnm k pd (vyvlastnnm velkostatksk pdy bez nhrady dt obivu relativnm pebytkm na venkov a stejnm mechanismem oderpat poet nezamstnanch ve mstech).12 To, co tohoto propagtora mylenky drustevnho socialismu stejn jako mnoh sociln demokraty odrazovalo od zdrazovanho internacionalismu formujc se levice v dlnickm hnut, byl jeho odpor k mechanickmu pejmn
10

Literaturu shrnuje VAEK, B. 1924: Rodina dvactho stolet. Studie Sociologick. Olomouc, 260 s. 11 ENGLI,K. 1929: Poznmky k pojmu pelidnn absolutnho a relativnho. In: s. statistick vstnk 10, . 7-8. ENGLI, K. 1937: Soustava nrodnho hospodstv, sv. 2, kniha 1, s. 39 n. BOH, A. 1929: Pojem pelidnn absolutnho a relativnho v esk vd nrodohospodsk. In: s. statistick vstnk 10, Praha, . 3-4, s. 1-2 a 73-79. BOH, A. 1933: Je pinou svtov krise pelidnn? In: Statistick obzor . 1-2, s. 2 n. BOH, A. 1934: Paradox pelidnn. In: Statistick obzor . 1-3, s. 26-34. 12 MODREK, F. 1918: Samosprva prce. Praha, s. 219. 171

Djiny populanho mylen v eskch zemch doktrny od soused, ijcch ve velmi odlinch kulturnch, politickch i hospodskch pomrech. Dospl ze vech svch souasnk nejdle pokud jde o vystien nejvtho omylu, jeho se dopoutj stoupenci komunistickho a jakhokoliv kolektivistickho zzen: je jm domnnka, e samotn zruen soukromho vlastnictv doke vytvoit novou, dokonalej spolenost. Lid podle Modrkova mnn nejsou pasivn hmotou, kterou lze formovat podle urit ablony. Obecnou platnost prokzal i dal soud toho to teoretika, komunisty s oblibou nazvanho elnm pedstavitelem revizionistickho a nacionalistickho proudu v esk sociln demokracii vrok, e dn diktatue dlnick tdy se nepoda trvale udreti jej reim na mstech hospodsky rozhodujcch a zodpovdnch, schzej-li j vlastnosti, nutn k spnmu zastvn kol pevzatch. Soudil, e od 19. stolet zashl vzrst populace do vvoje spolenosti jet vt mrou ne v minulosti, protoe se stal, pmo i zprostedkovan, jednou z hlavnch pruin vech velkch zmn modern spolenosti. Socilnmu hnut pikld vt vhu pro dal vvoj populace ne dvma dalm proudm liberalistickmu a nacionlnmu. Vchodisko vid pouze jedno: hrozba socil nch bou a pevrat nepomine, nepoda-li se zrove pesvdit vy tdy o kodlivosti jednostrann kapitalistick politiky, udret sociln smr. 13 Proti nzorm austromarxist na een populan otzky se oste postavil Bohumr meral (1880-1941), kter zkritizoval podle nj oportunistick program socilnch demokrat, pijat na lineckm sjezdu v roce 1926. Otto Bauer, kter se v parlamentu zabval populan otzkou, si poviml faktu, e mezi obyvatelstvem kulturnch nrod (nezvisle na stanovisku politickch stran) pronik pevrat pivdt na svt mn dt, ale vnovat vce pe novorozencm, aby zstali na ivu. A zprva o Bauerov vystoupen, otitn ve Wiener Arbeiterzeitung 2. 11. 1926 a citovan meralem, hovo jasn o tom, e pro sociln demokracii nen problm populan politiky vyerpn bojem proti zkonnmu zkazu potrat a sociln demokracie vyaduje pedevm pi o matku a dt a poradny, jak zabrnit poet, interpretoval meral tento program jako ideov poadavek, aby proleti pivdli na svt mn dt.14 V roce 1929 vydal Antonn Boh studii Pojem pelidnn absolutnho a relativnho v esk vd nrodohospodsk, v n shrnul nzory starch i souasnch ekonom a statistik Chleborada, Brfa, Kaizla, Rana, Krejho, Grubera, Kolouka, Horka, Englie a dalch. K polemice mezi Bohem
13

T 1929: Spoleensk vvoj. Djiny spoleenskch d. Praha, Stt. nakladatelstv, s. 137, 148. 14 MERAL, B. 1961: Od marxismu k malthusinstv. Historick prce 1908-1940. Praha, SNPL, s. 203-205. 172

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami a Engliem a ke shrnut ostatnch prac se pak vrtil jet Cyril Horek ml. v knize Populan problm (1940). Bohovo resum dosavadnch vah pokldm za stzliv nejen proto, e stl mezi svmi souasnky nesporn nejv v oblasti teoretick demografie. Vytk jim pli zen chpn vztahu obyvatelstvo prostedky obivy jako vztahu poet obyvatelstva pleitost k prci a k vdlku a stanoven populanho optima vcemn v tto relaci. Sm klade draz pedevm na zemn vymezen celku a jeho pirozen vlastnosti (velikost, bonita pdy, surovinov zdroje), dle na obyvatelstvo jako soubor lid se zetelem k jejich vlastnostem (vetn subjektivnch jako je ple, vzdln, schopnost tvoit) a veho, co mohou vynaloit na vyten vc, potebnch pro ivot (kapitlov investice, hospodsk a technick objevy). Pi hledn tchto kriteri popu lanho optima byl Boh pod vlivem H. P. Fairchilda, kter v roce 1927 dv vem tmto faktorm souhrnn nzev stage of arts.15 Fairchildv vliv je patrn i z dalho faktoru, kter je pro Bohe kriteriem optima: ivotn mra jako soubor vech ivotnch poteb, sloucch lovku k dosaen uritho ivotnho standardu. K tomu piazuje zpsob rozdlen vrobnch prostedk mezi obyvatelstvo, tedy sociln d, kter je reguluje a mru sept nrodnho hospodstv s hospodstvm svtovm (sem spad faktor hospodsk sobstanosti nebo naopak tsn vzanosti na ciz trhy, nezbytnost dovet nap. zkladn potraviny atd.). Boh neuznval absolutn pelidnn a v pokusech o stanoven populanho maxima soudil, e nen dn vdeck metody v jeho vpotu.16 V prci Soustava populan vdy komentoval odhady E. G. Ravensteina, C. Balloda, A. Pencka, E. Easta, M. Seringa, F. Oppenheimera a dalch a konstatoval, e nebezpe nevid v celkovm pelidnn ve smyslu maximlnho poetnho rstu svtov populace; je teba se ale vas zabvat stenm, relativnm pelid nnm uritch oblast a zem.17 Ve stati, psan pro eskoslovenskou vlastivdu, se vyjdil i k populanmu maximu tehdejho eskoslovenska. Soudil, e pi dosavadn hustot
15

H. P. Fairchild, sociolog newyorsk univerzity, rozeznval tyi hlavn materiln faktory sociln organizace a pohybu: 1. pda jako zdroj hmotnch statk (L), 2. obyvatelstvo jako soubor, chpan kvantitativn (P), 3. hrn vech vybaven spolenosti, ktermi me zskvat hmotn statky, tzv. potenciln produktivita (StA), 4. ivotn standard (StL). Tuto teorii rozvinul na Svtov populan konferenci v enev roku 1927 (Du degr optimum de peuplement. In: Congres mondial de la population,Geneve 1927, s. 27-44). 16 BOH, A. 1928-1933: Soustava populan vdy. Nepublikovan pednky. ANM fond Antonn Boh, kart. . 21. 17 Tamt, s.125. 173

Djiny populanho mylen v eskch zemch zalidnn a ivotn rovni se eskoslovensko bl hranici svho populanho maxima.18 Jako mlokter z jeho vrstevnk znal a sledoval biologick a bioorganick teorie, stejn jako matematick, v nich se zrcadlila dvra ve faktick, nesmrn krok kupedu, o kter postoupily exaktn vdy. Zstal ale velmi kritick k vlunmu biologickmu determinismu. V celosvtov kontroversi dvou oste vyhrannch pstup k populan problematice odmtl pedstavu, e by existoval veobecn platn populan zkon, zaloen na biologickm principu. Metoda dialektickho materialismu pivedla podle nj studium populace na nov drhy, uspokojivm zpsobem vak Marxem populan problm vyeen nebyl.19 Vytyen jakchkoliv populanch zkon pokld za postult, nikoliv za vrok o skutenosti. Nedostatkem Bohovch zvr na adresu eskho populanho probl mu je jednak plin draz na vztah populace-pda, z nho vyplynuly nereln cesty een (snaha zamezit odklonu od zemdlsk vroby, zadret n rst nevrobnch povoln), jednak tko postiiteln pojem ivotn mry, co byla snadno napadnuteln slabina i Fairchildova pojet . Tyto nedostatky kritikoval Cyril Horek ml., kter zdraznil promnlivost populanho optima v ase a pi respektovn zemnho celku.20 Otzkami populanho optima se u ns zabvala ada lid. Dynamickou strnku pojmu optima zdvodnil Otto Schmidt (1912-1994), kter se ji v roce 1938 kriticky vyrovnal s dosavadnmi definicemi v pracch A. B. Wolfeho, H. P. Fairchilda, Knuta Wicksella, Julia Wolfa, H. Daltona a dalch, vetn polemiky mezi Karlem Engliem a Antonnem Bohem. Zkladn omyl dosa vadnch pokus o stanoven optima ve vztahu ke komplexu hospodskch initel vid O. Schmidt v tom, e se hledal kvantitativn vztah. Za vlastn populan optimum pokldal kvalitativn pojet stavu, promnlivho v ase. Stav obyvatelstva je tehdy optimln, je-li jeho struktura proporcionln ostatnm hospodskm initelm. Vnjm znakem tohoto stavu je pak vysok ivotn mra.21
18

BOH, A. 1936: Obyvatelstvo v eskoslovensk republice. In: eskoslovensk vlastivda, ada II, s.17. 19 BOH, A. 1931: Djiny mylen o vcech populanch. Nepublikovan rukopis, ANM, fond A. Boh, kart.. 23, s. 66. 20 HOREK, C. ml. 1940: Populan problm. Praha, esk spolenost nrodohospodsk,18 s. 21 SCHMIDT, O. 1939: Nrody na rozcest. Populan studie. Praha, Orbis, 248 s. K otzce populanho optima a debat o nm srvn. KUCHR, I. UBRTOV, A. 1985: The Optimum Population Problem in the CSSR from a historical Perspective. In: AUC Geographica, . 1, s. 49-65. 174

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami Veobecn se soudilo, e v letech 1918-1938 nedosahovalo eskoslovensko zdaleka optimlnho stavu obyvatelstva vzhledem k pibvajcmu podlu rodin s jednm a dvma dtmi a tud k vyhldce na budouc strnut populace. Populan prognzy byly s vjimkou nkolika mlo hlas pesimistick. Do debat o populaci zashli vznamnou mrou sociologov. Ze k T. G. Masaryka to byl Betislav Foustka (1862-1947), kter vnoval st svch monografickch studi demografickm a sociln-patologickm jevm. Studoval vztah mezi satenost a socilnm prostedm, sebevraednost mldee aj. Prvnk a sociolog Emanuel Chalupn (1879-1956) se zabval populan otzkou v souvislosti s reformou trestnho prva (novelizace zastaralho zkona o potratech). Zastval nzor, e na populan rst nelze psobit pmmi legislativnmi zkroky, nbr jen socilnmi, hospodskmi a zdravotnmi reformami.22 Zjem sociolog se sousteoval hlavn ke studiu rodiny. Toho druhy byly vzkumy profesora brnnsk university Arnota Inocence Blhy (1879-1960) a okruhu lid, soustednch kolem revue Sociln problmy, kterou dil Josef Krl (1882-1978). Vzkumn prce, vztahujc se k pomovn praskho okol a k jeho demografickm dsledkm zahjili pracovnci katedry sociologie na filosofick fakult UK (J. Krl, Zdenk Ullrich a dal). Sociologii rodiny byly vnovny prce Otakara Machotky (1899-1970) (spolu se Zdekem Ullrichem vydali studii Sociologie v modernm ivot, 1929, Sociln potebn rodiny v hlavnm mst Praze,1936; po norovm pevratu odeel do exilu a psobil jako profesor sociologie na americkch universitch).23
22

CHALUPN, E. 1929: K otzce populan a reform trestnho prva. Publikace Socilnho stavu SR, .44, Praha. Za citaci v plnm znn stoj: Na vzrst populace nelze psobit pmou regulac plodnosti, tedy ani dohnnm obanstva odmnami a tresty k hojnjm porodm, nbr jedin usnadnnm zevnjch podmnek ivotnch, tedy reformami socilnmi, zejmna zdravotnmi, hospodskmi a mravnmi, tedy jinmi slovy: nikoli umlm mnoenm porod, nbr zmenenm pedasn mrtnosti (s. 11). V populan politice je nutno vzdti se utopickch snah o zvten porodnosti a msto nich energickou politikou sociln hledt kadmu ji narozenmu obanu republiky zajistit existenci, zejmna dnou vivu a vchovu. (s. 18). 23 Literaturu k sociologickm studim o rodin shrnuje MACHOTKA, O. 1932: K sociologii rodiny. Praha, Knihovna Statistickho obzoru, sv. 24, s. 216 n. Populrn naun rz m kniha BLHA, I. A. 1933: Dnen krise rodinnho ivota. Brno, nkl. vlastnm, 119 s. SLAMINKA, V. 1933: Kam smuje populan vvoj v eskoslovensku ? In: Sociologick revue 4, sv.l, Brno, s. 127-129. Slaminka hledal piny v nov kolektivn pse souasnho lidstva, popral, e by byly rzu biologickho nebo ist hospodskho a socilnho. Modern kultura a civilizace zpsobuje odvrat od nevdomho rozmnoovn k rozmnoovn uvdomlmu hromadn plozen a hromadn umrn odporuj duchu novodob kultury, ponvad zvyuje strdn a bolesti. Pelidnn chpe jako ist 175

Djiny populanho mylen v eskch zemch etn pspvky k tmatu rodiny a populanch problm pinesla Sociln revue (vstnk ministerstva sociln pe a Socilnho stavu SR) a Sociologick revue, vydvan sociologickm seminem Masarykovy university v Brn pod redakc I. A. Blhy, J. L. Fischera a E. Chalupnho, ale i Ptomnost pod redakc Ferdinanda Peroutky. vahy Ferdinanda Peroutky (1895-1978) v Ptomnosti (i v Tribun) nedosply, podle soudu Peroutkova ivotopisce P. Kosatka, k zajmavjm ne bnm a sv dob odpovdajcm zvrm.24 V em tedy byly tyto nzory svho druhu typick? V pojet eny jako doplku dominantnho mue. Bytosti zhadn, kterou je teba dobvat (jist ne vyzvav a v emkoliv aktivn), vdy ale pipraven uznat autoritu partnera, dobrovoln setrvvajc v pozad, saturovan odvkou rol strkyn krbu, milenky a matky. To odpovdalo nejen jeho dob, ale petrvv u sti musk populace do dob zcela modernch. Peroutkv profesorsko-moralistn pohled, zmrnn shovvavm ohledem ke slabmu pohlav, pokld v podstat manelstv za nekonen trpen, zbavujc mladho mue svobody (odtud bouliv louen s n), setrvale toc na jeho tvoiv sly, zvlt kdy pijdou dti, ty mal, obtn bytosti. Nen s tm v rozporu pozdj Peroutkova vaha nad kriz manelstv z roku 1925, brilantn napsan esej o oprvnnosti tto instituce, kter m ostatn tolik obsahu, kolik ho do n dovedou vloit lid.25 Manelstv je podle nj v krizi po celou dobu svho trvn, nyn je jen ponkud vce v krizi. Dospv ale k zvru: Zd se, e si meme opatiti siln ivot jen za tu cenu, opatme-li si njak omezen, kter d naemu ivotu tvar. Nen nejlep zpsob tkati ivotem jako zrnko v prvanu. Udrelo-li se manelstv tak dlouho, ukazuje to, e tato instituce odpovd njak hlubok lidsk poteb a moudrosti, e omezen skt vhody a teplo ivota. Lid bez hranic jsou oputn, a proto rsujeme kolem sebe hranice manelstv a domova Manelstv, zd se, je formou pokory. A asto to bv pokora, je nm otevr cestu k bohatstv ivota. Chceme-li mt teplo, vytopme sp mal pokoj ne sloupovou s. Diskusi o krizi rodinnho ivota na potku tictch let shrnul A. I. Blha v knize Dnen krise rodinnho ivota (1933); v podobnm duchu, s drazem na
relativn, aktuln sociln, zpsoben poruenm rovnovhy mezi vrobou a spotebou (s.128). Naopak VALK, J. 1934: Ubvn porod, ale pro ? (In: Sobota, tdenk pro politiku, hospodstv a kulturu, 5, s. 936-938) klade draz na biologick piny a jejich sociln projevy: strnut populace, nechu k potomstvu. Polemicky se stetl s Karlem Plaanskm. Draz na udren a podporu rodinnho ivota a nezastupitelnost rodiny kladl LINHART, J. 1937: Zdrav rodiny siln nrod. In: Sociln revue 18, .11-12, s. 11-129. 24 KOSATK, P. 2003: Ferdinand Peroutka ivot v novinch (1895-1938). Praha, Paseka, s. 219. 25 PEROUTKA, F. 1925: Ptomnost 2, . 6, s. 81. 176

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami piny pevn rzu hospodskho a socilnho, se nesly vahy Vladimra Slaminky, Josefa Linharta a dalch26 Znanou pozornost budily demografick problmy u lka a nen n hodn, e prvnm docentem demografie jako samostatnho oboru byl na pro dovdeck fakult Univerzity Karlovy lka - Frantiek Netuil (1890-1927). Vnoval se zpotku sebevraednosti, pozdji studiu pirozen mny obyva telstva a ve dvactch letech zaloil sv prce na biosocilnm chpn pod vlivem Raymonda Pearla, v jeho laboratoch njak as pracoval. Kolem roku 1930 vyla ada pspvk, jejich autory byli lkai nebo p rodovdci. Vztahovaly se k aktulnm otzkm zdravotnick legislativy a zdravotnmu stavu obyvatelstva ve vztahu k populan reprodukci. Byly to pedevm studie profesora socilnho lkastv na UK Hynka Pelce (1895-1942), profesora obecn biologie a fysiologie Jana Blehrdka (1896-1976), kter
26

PELC, H. 1929: Zdravotn stav eskoslovensk republiky v jejm prvnm destilet. Praha, Bursk a Kohout, 182 s. T 1929: Hodnocen zdravotnho stavu obyvatelstva RS za poslednch deset let. In: Hygiena, 2, . 4-4, 39 s. BLEHRDEK, J. 1927: Populan problm z hlediska obecn biologie. In: Biologick listy, Praha, s. 400 n. T: 1931: Podklady a vklady eugenickch snah. Praha. T 1934: Ddinost a eugenika. Praha. T 1937: Populan politika z hlediska lkaskho. Sbrka pednek a rozprav z oboru vojenskho. Praha, Vojensk stav vdeck, 15 s. SEKLA, B. 1934: Poteba eugenick populan politiky. Praha, 16 s. T 1936: Ubvn duevnho nadn v populaci nsledkem modernho vvoje populanho. Zvl. otisk ze Sbornku Masarykovy akademie prce, 10, . l. T 1937: Ddinost v prod a ve spolenosti. Praha. K zaloen a k programu esk eugenick spolenosti v Praze srvn. HAKOVEC, L. 1915: esk eugenick spolenost . In: Nrodn listy 1915, 128 a 135. T in: Osvta 46, s. 33-43, dle PLAANSK, K. 1931: Co vlastn je a co chce eugenika? In: Nov obzory, 1, s. 20-28. PTEK, L. 1933: Populace a hygiena rasy. Tamt, ro. 3, .3, s. 83-85; dtsk a novorozeneck mrtnost je pro nj nejlepm ukazatelem patn populace. NECHAMKIS, J. 1930: Pspvek ke studiu porodnosti a mrtnosti obyvatelstva v echch a na Slovensku. Praha. T 1931: Vliv poklesu porodnosti na povahu obyvatelstva. Praha, zvl. otisk Sbornku Masarykovy akademie prce, ro. 5, . 30, s. 1-7. TRAPL, J. 1939: Matka zdrojem nrodnho ivota. Praha. TRAPL, J. TALACKO J. 1941: Problm kojeneck mrtnosti z hlediska lkae a statistika. Praha, Kninice zemskho sted pe o mlde v echch, sv. 3, 44 s. SUK, V. 1933: Lidsk rasy z hlediska mediciny. Zvl. otisk z Biologickch list, ro. 18, . 4, s. 203-213. WEIRICH, M. 1938: Ideln poet obyvatel. In: Brzda, ro. 18, . 1. T 1937: Pravdpodobn vkov rozvrstven obyvatelstva v eskoslovensku. In: Statistick obzor 26. TALACKO, J. 1939: Pspvek k matematickmu rstu obyvatelstva. Praha. T 1940: Verhulstova logistick kivka, jej zobecnn a monosti uit na eskoslovenskou populaci. Praha. Talacko se polemicky stetl O. Bankem, kter aplikoval Verhulstovu kivku na eskou a slovenskou populaci a s pomoc Pearlova vitlnho indexu studoval jej vitalitu. Srvn. BANK, O. 1935: Biologick stav populace SR. In: Biologick listy 20, s. 58. Talackovo stanovisko ve Statistickm obzoru 17, s. 138-139. 177

Djiny populanho mylen v eskch zemch posuzoval populan problmy z hlediska biologie a eugeniky. Stejn zamen byly prce Bohumila Sekly (1901-1987) k problematice ddinosti ve vztahu ke kvalit populace a prce Vojtcha Suka (1879-1967). Z nkolika pokus o prognostiku jmenujme prce Marco Weiricha, kter matematickou cestou uril obraz vkov struktury obyvatelstva a jeho prognzu do roku 1960, dle J. Talacko a O. Banka, kter po Netuilovi sestrojil logistickou kivku populanho vvoje republiky. Vniv diskuse kolem nutnosti novelizace 144 trestnho zkona o peruen thotenstv, kter shrnul E Chalupn, sociln-demokratick poslankyn Betty Karpkov i jin, peshly rmec odbornho tisku, vyvolaly reakci ady lka, sociolog a prvnk. Problmem se zabvaly sjezdy prvnk, disku toval se na strnkch asopisu lka eskch i v parlamentnch debatch. Prvn se pi tto pleitosti stet stanovisko, poadujc bezodkladn zruen zkona o trestnosti abort a jejich legalizaci s umrnnjm, ale v t dob nepomrn realistitjm poadavkem sociln demokracie na novelizaci dosavadnch takka stedovkch pedpis. Celkov smovala demografick aktivita po cel mezivlen obdob k praktickm potebm populan politiky, bezvhradn pronatalitn. Rozdly existovaly pouze v nzorech, jak doclit zabrzdn tendence k rodin s minimlnm potem dt i bezdtnosti. Tomu pak odpovdaly i nvrhy een eskho populanho problmu. Vtina pisatel trvala na zven populan bilance. Ti, kdo zvrazovali pevn hospodsk piny poklesu plodnosti (nezamstnanost, nzk mzdy, zten satk), poadovali energickou prona talitn politiku systmem daovch zvhodnn, satkovch pjek, rodinnch pdavk, vyplcen porodnho atd. Ve vtu nepznivch podmnek stoj tm u vech na prvnm mst bytov situace mlad rodiny, kterou potvrdily i ankety o mstskm obyvatelstvu. Sociologov a filosofov doporuovali obrtit pozornost smrem k rodin, na jejm stavu je zvisl osud nroda a sttu. V tom byli s nimi zajedno i katolit teologov, kte k demografick diskusi pispli, s tm rozdlem, e cestu k nprav vidli ve znesnadnn rozluky manelstv, zamezen en antikoncepce, zachovn trestnosti abort a poslen nboenskho citu.27 Rigidn stanovisko katolick crkve se stetlo se stzlivjm a uvlivjm u pslu nk ostatnch crkv (ale i reformist z prosted katolickch kruh), z nich nkte chpali omezovn plodnosti jako nutn pizpsoben jednotlivce neut enm socilnm pomrm.
27

K postojm crkv srvn. VACEK, J. 1920: Crkev msko-katolick a manelstv. Praha, Mj, Knihovna socialisace vdy sv. 1, 55 s. URBAN, R. 1933: Populan problm a kesanstv. Praha, nkl. vlastnm, 32 s.

178

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami Nejkrajnj stanoviska charakterizuje neptelsk postoj k en a propagaci antikoncepnch prostedk a k nvrhm na uvolnn potratov praxe. Radikln opan stanovisko zaujala st sociolog a lka, kte namsto utopickch snah o zven porodnosti a populanho lenstv, jak nazvali zven pronatalitn sil, poadovali innj sociln -zdravotn politiku jako zkladn pedpoklad efektivnch krok. Zejmna z ad lka vylo mnoho velmi konkrtn koncipovanch nvrh (odstupovn rodinnch pdavk, vyplcench pmo enm, penesen bemene pe o dt zsti na stt, posunut satkovho vku pednostnmi prvy pi obsazovn mst pro mlad lidi, pidlovn socilnch byt po dobu, ne si mlad rodina vybuduje solidn sociln zzem, pjky pro mlad rodiny, daov levy pro rodiny s dtmi). Namsto represivnch opaten navrhovali preventivn (vchovu k matestv na kolch, bezplatn kursy pro eny od 18 do 40 let, v nich by se seznamovaly s antikoncepnmi prostedky, odbornost pi provdn potrat, zlepen pe o matku a dt ped porodem i po nm). V roce 1937 byl zaloen Svaz eskoslovenskch rodin v Praze, jeho kolem bylo pesvdit veejnost a odpovdn kruhy, e een populanho problmu z hlediska zjmu nrodnho i sttnho je mon jen tehdy, kdy bude usnadnna existence eskoslovenskch rodin a kdy bude mladm lidem umonno, aby zakldali rodiny a mli dti.28 Z tzv. negativnch eugenickch opaten navrhovali lkai povinn lkask vyeten ped satkem a irokou propagaci pedsatkovho poradenstv, k nmu existovaly jen nesml nbhy: eugenick poradny, jejich clem mlo bt podchycen nejzvanjch recesivnch ddinch vad, byly zatm dv v Praze a po jedn v dalch tech mstech. Eugenick poadavky byly vysloveny pomrn zhy po vytvoen samostatnho sttu. Jmnem svch pedstavitel, lka Ladislava Hakovce (1866-1944) a Vladislava Riky (1870-1934) je zformulovala esk eugenick spolenost, zaloen v roce 1919. Nstin programu je zrove podrobn zdvodnnm plnem na zaloen eskoslovenskho stavu pro nrodn eugeniku, kter skuten v roce 1925 vznikl a jeho prvnm pednostou se stal Vladislav Rika. Jeho autoi si byli vdomi toho, e bez analz domcch pomr nen mon pevzt ciz vzory ani jakkoliv se snait ovlivnit kvalitu populace. Prce stavu mla bt podle idelnho pedpokladu organizovna ve tech oddlench: 1) pro vzkum ddinosti u lovka, erpajc materily ze st eugenickch kancel, pipojench k humanitnm stavm (na zpsob ji existujc, veden MUDr. Herfortem pi praskm Ernestinu) a ze zdravotnch matrik (jejich zaveden pokldala spolenost za nezbytn), 2) oddlen pro eko28

LINHART, J. l937: 626-629 179

Djiny populanho mylen v eskch zemch logick studium (vzkum vlivu vnjch kodlivin v celm komplexu ivotnho prosted, obklopujcho lidi), statistick podchycen nemocnosti a mrtnosti v zvislosti na zpsobu bydlen, zamstnn, alkoholismu, 3) oddlen pro nrodn psychologii. stav pedpokldal interdisciplinrn souinnost odbornk mnoha obor (biolog, lka, psycholog, ale i historik, uitel a umlc). Samotn shro maovn materil, tebae ihned nepouitelnch, mlo pispt k vdeckmu odvodnn politiky populan, biologicko-vchovn a sociln-biologick. Za jednu z nejodpovdnjch innost s ohledem na budouc generace pokldali autoi pi o dt a ochranu mldee. Z dosavadn tm vhradn dobrovoln pe mla bt v plnm rozsahu organizovna sttem v kompetenci ministerstva sociln pe a ministerstva zdravotnictv. Tyto pase programu bezprostedn navzaly na populan program esk strany pokrokov v poadavku na drazn psoben na mlde od kolnch let. K podn je pipojen nedatovan, velmi detailn nvrh na organizaci a koly sekce pro tlesnou vchovu pi ministerstvu zdravotnictv, ponajc p o tlesn vvoj kojenc pes organizaci povinn tlesn vchovy pro vechen dorost do 18 let, vypracovn normli pro vstavbu tlocvien, hi, plovren, td v prod, vetn organizace tlovchovy pro tlesn postienou mlde. Kdyby tento velkorys nstin doel realizace, pak budeme prvnm nrodem, kter se postaral o vdeck zaloen sv vlastn existence, prvem tvrd jeho tvrci.29 Snahy zakladatel esk eugeniky byly nadlouho paralyzovny skutenost, e eugenika byla zneuita nacisty a rasisty za druh svtov vlky. Kam spje svtov vvoj v demografick teorii, bylo u celkem zejm po berlnskm kongresu v roce 1935. Potiteln je konstatovn, e eskoslovent autoi nepodlehli mdnmu biosocilnmu pojet populanch proces a mnoz z nich vystoupili velmi energicky proti jakmkoliv rasov-diskriminanm teorim. Pipomnm v tto souvislosti Bohovu kritiku cyklick teorie Corrado Giniho, Sukovy lnky o lidskch rasch z hlediska medicny a referty, ktermi bylo zastoupeno eskoslovensko na mezinrodnm populanm kongresu v Pai v roce 1927. Josef Maixner ve spisu s charakteristickm nzvem Rasismus hroz kultue podal historick pehled vvoje rasovch teori a podstatu rozdl, existujcch mezi vdeckou eugenikou a jej aplikac v Nmecku. Toto vasn varovn, vydan v roce 1934 nkladem Voln mylenky, charakterizovalo eugeniku jako soubor snah, smujcch k zulechtn ddinosti lovka, ne njak zvltn rasy na kor ostatnch. Jedin obshlej prce, vydan v roce
29

ANM, fond Antonn Hajn, i. . 4239.

180

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami 1934 a vychzejc z postult Giniho teorie, byla kniha Lva Borskho (Bondy) Vdcov lidstva a jeho svdci.30 Pokud jde o vztah ke klesajc plodnosti, za nejrozumnj pokldm vahy dvou lka Pelce a Blehrdka. Oba shodn povauj jev, kter postihuje eskoslovensko, za zcela zkonit a nevyhnuteln, pouze pomalej, probhajc u ns s opodnm proti sttm zpadn Evropy.31 Vechny rozbory je teba opt o skutenost, e v civilizovanch zemch vvoj spje k jistmu, vcemn rovnovnmu stavu a e nehroz pelidnn ani vylidnn, pokud se meme dovolvat dosud znmch fakt. Pro sttn populan politiku formuluj oba poadavek psoben na ukazatele mrtnosti v nejirm rozsahu a dle promylen zachzen se statkem, jakm je rodina. Systm dvou dt nepokldaj za vhodn a douc v zjmu dalho zdravho populanho vvoje, nicmn jen doporuuj poslit vli k dtti. Pod bezprostednm vlivem udlost, pedchzejcch Mnichovu a vypuk nut druh svtov vlky, meme zaznamenat jet nkolik emotivn vypjatch voln po zeslen nrodn a ivotn energie, spojench s vtkami dosavadn meninov politice, e dostaten nrodnostn nestrvila pohranin kraje. Vyciujeme z nich obavy z hysterickho pronatalitnho sil nacistickho Nmecka, kter ji del as komentoval A. Boh jako neklamnou pedzvst vboje (nejdve v Itlii, pak v Nmecku). Nejtypitj z nich, Populace jako mocensk initel, je z pera Jaroslava Koudelky, kter v dynamickm populanm vvoji vid zdroj neodolatelnch sil a klade jej nad vechny politick prostedky a pomcky nrodn expanse.32 Klesnm porodnosti se zabval i MUDr. Frantiek Pachner (1882-1964), kter byl referentem pro populan politiku pi Zemskm vboru v Brn a svou
30

BORSK, L. 1934: Vdcov lidstva a jeho svdci. Praha, ed.Cesta, 221 s. Kritick recenze, odmtajc koncepci knihy, in: Index 7, 1935, .7, (KABELK Jan) a Sociologick revue 6, 1935, . 3-4, s. 322-324 (CHALUPN, E.). 31 PELC, H. 1929: Hodnocen zdravotnho stavu obyvatelstva RS za poslednch deset let. In: Hygiena, 2, . 4-5, pe na s. 9: Pokles pirozenho prstku je zjevem celho civilisovanho svta, kde jet k tomu u ns se tento pokles odehrv pomaleji a s dosti znanm opodnm proti sttm zpadnm a vt sti naich soused. BLEHRDEK, J. 1937: Populan politika z hlediska lkaskho, s.6. varuje ped mechanickou aplikac Verhulstovy kivky: Zejmna jest dbti toho, e lovk jest bytost kulturn a e tedy u nho plat vedle zkon biologickch t dleit vztahy mimoprodn, kter maj jist vliv prv t na rst populace plat-li tedy ra Verhulstova pro vvoj lidskch populac, je tomu tak z pin obecnjch a hlubch ne jen prodnch. Prakticky lze pak odtud vyvoditi ten nejdleitj poznatek, e populace spje k rovnovze. 32 KOUDELKA, J. 1938: Populace jako mocensk initel.. In: Modern stt, ro. 11, Praha, s. 233-235. 181

Djiny populanho mylen v eskch zemch analzu Otzka potomstva otzkou nrodnho byt dokonil v roce 1938. Za okupace nesml z rasovch dvod publikovat, pesto prce vyla s vodem MUDr. Emilie Lukov pod jejm jmnem.33 V roce 1946 ji autor vydal s drobnmi doplky a statistickmi daty, poskytnutmi ze SS Vclavem Sekerou. Pachner navrhoval adu konkrtnch krok v oblasti zdravotnickho zkonodrstv, zamezen komplikacm pi porodu soustednm porod do odbornch stav, podstatn rozen st poraden pro matky s dtmi. Pedevm ale pokldal za nutn zvrtit dosavadn depopulan duch jasn formulovat a navenek projevit stanovisko sttu, e pokld rodinu za pil nrodnho ivota. Z roku 1938 pochz jet jeden zajmav pokus z iniciativy pedsedy Svazu sl. pe o mlde Jaroslava Kallaba anketa nazvan Jak pouen plynou z populan politiky pro sociln pi o mlde? Lkai, prvnci, nrodohospodi, sociologov, pedagogov a sociln pracovnci byli vyzvni, aby odpovdli na ti otzky: 1. Co povauj za piny poklesu populanho prstku, 2. Zda je mon populan bytek vyrovnat snenm dtsk mrtnosti, 3. Vliv poraden pro matky a dti na porodnost a mrtnost. O anket pe L. Patokov-Horkov, e praktick vznam nemla, protoe nejistota podzimu 1938 a tragedie roku ptho obrtila pozornost jinm smrem. 34 V dalch nkolika krutch vlench letech lo vak mnohem vc o prost peit ne o nrodn byt. Diskuse nad budoucnost populace drasticky peruila nacistick okupace a nkolik mlo prac, kter vyly za vlky, se vztahovalo ke kojeneck mrtnosti (E. Lukov) a k biologick kvalit populace (B. Sekla). VII.3. Institucionalizace demografie do roku 1945 Demografick studia se od potku vzala k innosti jinch vdnch obor, jejich metodologick zklad ji ovlivoval. Pipomnm v tto souvislosti alespo Jaroslava Janko (18931965), kter pispl k rozvoji demografick metodologie konstrukcemi mrtnostnch tabulek a reproduknch mr, a Josefa Erbena (18301910), pozdjho editele prask statistick kancele, jeho
33

LUKOV, E. 1940: Otzka potomstva otzkou nrodnho byt.Praha, F.Borov,72 s. Rec. V. SLAMINKA in: Sociologick revue 11, 1940, .3-4, s. 318-319. 34 V roce 1939 se uskutenila anketa v asopise Pe o mlde pod nzvem Jak pouen plynou z populan statistiky pro sociln pi o mlde, do n pispla ada odbornk (SEKLA, TOMNEK, I. A. BLHA, Eduard BENE, M. TRAPL a dal). Zvr ankety vyznl v poadavek zvit vli k rodiovstv a poslit porodnost zsahy do zdravotnictv (dokonalej pe o matku a dt). 182

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami prce o vvoji mrtnosti v Praze byla ji demografickm pspvkem. Erben byl tak prvnm eskm volenm lenem Mezinrodnho statistickho institutu (ISI) v roce 1886. Zkladnou, z n vychzely demograficko-statistick prce, byl Sttn ad statistick, zaloen v roce 1919, v nm se otevely publikan monosti v eskoslovenskm statistickm vstnku (1919, od roku 1930 vychzel jako Statistick obzor), a z okruhu eskoslovensk statistick spolenosti. Prvnci a ekonomov vzali zjem o populan problmy k aktulnm potebm ekonomick politiky. Publikan zkladnou zde byl Obzor nrodohospodsk, v nm vychzely i prce s demografickou tmatikou. Sociologie se v mezivlenm obdob oprala o dv centra bdn, prask a brnnsk. Sociologii vyuovalo koncem tictch let na vysokch kolch 14 profesor a docent, zatmco teoretick pprava demografie v te dob byla nedostaten. Souviselo to i s nevyjasnnm postavenm pes piznn jej nevyhnutelnosti jako vdy, kter v Bohov pojet mla slouit vdeckmu rozboru a syntetickmu studiu populanch jev. Mnoho podnt k rozvoji demografie pinesla Mezinrodn populan konference v enev v roce 1927, kter otevela cesty k mezinrodn spoluprci a k vmn poznatk. eskoslovensko na n bylo zastoupeno osobou A. Bohe, jeho zsluhou zaal v roce 1931 pracovat nrodn komitt Mezinrodn unie pro vdeck studium populace (IUSSP), zaloen v roce 1928. Pi druhm odboru Socilnho stavu, instituce, zaloen pi ministerstvu sociln pe, byl tento nrodn komitt ustaven 25. 5. 1931 a v tomt roce byl pijat za volitelnho lena. Komitt ml koordinovat vzkum, rozvinout propagan innost, opatovat pehledy a peklady stejnch prac, vydvanch v zahrani a poskytovat pomoc pi tvorb samostatnch vdeckch prac. Tiskovmi orgny se mly stt Sociln revue a Statistick obzor. Do pednkovch cykl Socilnho stavu byly zaazeny pednky s demografickou tmatikou, v revui Sociln problmy vychzely referty o zahranin demografick literatue, referty a souhrnn recenze nejzvanjch prac. Ve Statistickm obzoru informace o vsledcch stn v zahrani, o populanch problmech jednotlivch evropskch stt a kritick recenze. Styk s ISI a IUSSP zprostedkoval pedevm Boh, kter byl ve tictch letech nejaktivnj osobnost esk demografie. Z jeho pokraovatel se na prci nrodnho komittu podleli Jaromr Kork (1895-1989) a Vclav Sekera (1898-1982). eskoslovensko bylo zastoupeno delegty na vech mezivlench popu lanch kongresech, organizovanch Uni s vjimkou londnskho v roce 1931, na kongresu v Pai v roce 1937 byl Boh lenem kongresovho vboru.

183

Djiny populanho mylen v eskch zemch Velmi zeteln se projevovala tendence pejt od popisn demografie k vytvoen zklad pro analytickou a teoretickou demografii, kter byla u ns v potcch svho vvoje. irok, syntetick pojet demografie jako soustavy rznch obor uvnit tto vdy ovem vyadovalo nalezen spolenho jazyka pro vechny obory, kter se dosud podlely na zkoumn populanch problm. Z toho vyplynula nutnost vytvoit pevnj institucionln zkladnu pro demografii. V Bohovch pedstavch se ml stt takovm centrem, sdruujcm odbornky ke komplexnmu studiu problematiky, Populan stav.35 Za nezbytnou podmnku pro rozvoj demografie se pokldala i vchova dorostu na vysokch kolch. Demografie se pednela od roku 1899-1900 na filosofick fakult jako universitn obor jen v nvaznosti na antropologii. Vznamn esk antropolog a lka Jindich Matiegka (18621941) zde zaal pednet zklady demografie. I kdy se sm vnoval pevn antropologii, pednky z demografie byly zajitny. Matiegkv stejn spis Filosofie somaticko-antropologick ml vznam i pro demografii. Po rozdlen fakulty byla vuka demografie penesena na prodovdeckou fakultu, kde se jako prvn docent demografie habilitoval v roce 1923 Frantiek J. Netuil. Po nm pevzal vuku na tto fakult Antonn Boh, kter zde od roku 1929 pednel zklady populan vdy, djiny populanch teori, cyklus rodina a manelstv, proda, populace a spolenost a vybran kapitoly ze statistick metody ve vztahu k demografick statistice. Kolem tto fakulty se postupn soustedil okruh lid, zabvajcch se demo grafi ve vztahu k antropologii, geomorfologii, antropogeografii a geografii. Tento ir pohled na populaci se ukzal pro dal vvoj demografie jako p nosn. Odhalen duality statistickch struktur (relativn homogenity struktur, odpovdajc druhovm souborm a krajn nerovnomrnosti diferenciace geogra fickch struktur) v pracch Jaromra Korka (1936, 1941) pineslo podntn mylenky, rozpracovan v povlench pracch, kter hodnotily ir souvislosti populanho vvoje.36 Rozshl sociologick vzkum obohatil demografii nestatistickmi metodami zkoumn a z jeho okruhu vyly podnty ke studiu populan problematiky v souvislosti se socilnm prostedm (studium rodin, bytov otzky, migrace apod.).37

35

UBRTOV, A. 1985. Organizace demografickho bdn v eskoslovensku a mylenka Populanho stavu. In: Demografie 27, .2, s. 155-161. 36 K hodnocen srvn. HAMPL, M. 1976: Hierarchie reality a problm hodnocen irch souvislost populanho vvoje. Zprva pro etap.oponentn zen hl. kolu SPSZ VIII-1-8, UK Praha, s. 98. 37 In: Sociologie a sociln problmy, ro. 4, . 3-4, Praha 1938, s. 262-263. 184

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami V roce 1938 dolo k pokusu o zaloen Populanho stavu z iniciativy lka-genetik, kter ml iv ohlas zejmna v adch sociolog. Zsadn nmitka proti charakteru budoucho stavu platila tomu, e ml bt zamen pedevm na otzky kvality populace, spojen s genetickm vzkumem. Alarmujc vhledy na budouc vymrn nroda, nejen na pasivn populan bilanci, provzely obavy z plin zte populace nedoucmi geneticky zaloenmi vadami i snen mentln kapacity, ubvn duevnho nadn v budouc populaci. Byla ovem i poetn skupina lka, kte nebyli pzniv naklonni eugenisovn, jak nazvali snahy o poslen kvality populanch prstk, stavli se i proti navrhovanm povinnm lkaskm prohldkm ped satkem, i kdy uznvali, e pi lidsk nesvdomitosti me v dob rozen pohlavnch chorob zkostn zachovvn lkaskho tajemstv mimovoln krt budouc netst nkolika generac. Psychiatru Vladimru Vondrkovi, kter tento posteh zaznamenal, pipadaly snahy eugenik pepjat: kal jsem si, e kdyby se jejich program ml uskutenit, nebudou snad pak ani debilov ani zloinci, ale nebudou ani gniov, budou sam zdrav, prmrn malomci.38 Jist je, e se nepodailo vybudovat Populan stav ani v podob, zamlen genetiky, ani v t, jakou koncipoval Antonn Boh. Udlosti nsledujcch let zmaily vechny plny na organizaci populanch vzkum a nadlouho peruily i prci jednotlivc. Nacistick okupace eskoslovenska, uzaven vysokch kol a perzekuce vdeckch a kulturnch pracovnk citeln zashly do vdeck prce. Prask zasedn Mezinrodnho statistickho institutu v roce 1938, na jeho programu byla i diskuse demografickch problm, bylo perueno; zruenm Socilnho stavu a jeho tiskovch orgn ustala i aktivita nrodnho demografickho komittu Unie. Pestaly vychzet nkter asopisy, Statistick obzor vychzel od roku 1942 pouze dvojjazyn jako Statistische Rundschau. Rovn Statistick zpravodaj, kter od roku 1938 vychzel jako asopis, uren ir veejnosti, byl zmnn na Statistische Nachrichten, tajn list v malm nkladu, uren nmeckm adm. Demografie (a nejen ona) mla i sv lidsk obti: pensiono van president SS Jan Auerhan byl popraven za heydrichidy, stejn osud postihl Hynka Pelce, kter zahynul v koncentranm tboe; Antonn Boh byl do konce vlky konfinovn v rodnch Liicch pro zkaz Prahy. VII.4. Populan politika v letech 19181938 Jednm z poadavk, kladench na statistiku a demografii od jejich potk u ns, bylo to, aby se staly zrcadlem doby, reagovaly na jej poteby a nestaly se
38

VONDREK,V. 1977: Lka dle vzpomn, s. 309 185

Djiny populanho mylen v eskch zemch vdou pro vdu, odtrenou od dennho ivota spolenosti. Sledujeme-li vvoj v mezivlenm obdob, je patrn, e demografie dvala dostatek nmt pro zamen populan politiky. Rozpornost v jejm nasmrovn dobe vystihl J. Koubek, kter pehledn shrnul jej odraz v prvnch pedpisech SR a v praktickch opatench v letech 19181938.39 Protichdnost snah vid v tom, e na jedn stran stt provdl politiku, spovajc v morln i materiln podpoe rodiny a rodiovstv, na druh stran tat spolenost provdla politiku, smujc k regulaci rstu obyvatelstva v dob krizovho relativnho pelidnn. Pro jakoukoliv clenou populan politiku schzela pedevm koncepce, vypra covan na zklad dkladnho ekonomickho, socilnho a populanho hodno cen situace. Nejvznamnj opaten vychzela vdy z rozboru momentln nejtivjho stavu a snahy jej zlepit ; i to bylo ale v danm okamiku pokrokem ve srovnn s opatenmi jinch stt v tomt historickm obdob a J. Koubek tak prvem konstatuje, e populan a sociln opaten mezivlenho eskoslovenska patila k nejpokroilejm, kter v t dob ve svt existovala. Zejmna to plat o podpoe matek, dt a rodin a o opatench zdravotnick politiky a socilnho zabezpeen. Opaten SR, majc vliv na populaci, td J. Koubek do nkolika okruh: prvnm byla ta, kter psobila na plodnost a porodnost (matesk dovolen a ochrana en a matek, opaten, souvisejc s materiln i jinou strnkou vchovy dt a jejich vzdln a konen ta, kter upravovala podporu a ochranu rodiny). Do druhho okruhu zahrnuje opaten, psobc na zdravotn stav a mrtnost (pedpisy o povinnm okovn, zizovn orgn pro boj proti nkterm chorobm, nemocensk a razov pojitn i nkter strnky pracov nch podmnek). Sem pat i ada pedpis, upravujcch pi o osoby neschopn samostatn obivy. Tet okruh zahrnuje mechanick pohyb obyvatelstva a jeho rozmstn. Ped vet opaten prvnho okruhu je teba pedeslat fakt, e se nepodailo doshnout faktickho zrovnoprvnn en ani v oblasti obanskch prv, v prci a v pstupu ke vzdln, ani formln zrovnoprvnn eny s muem v manelskch a rodinnch pomrech. Bylo by teba zrove zkoumat, nakolik ochrann zkonodrstv zstalo pouze na pape a do jak mry se odrazilo v praxi. Vznamnm opatenm na ochranu en a matek byl zkon . 91/1918 Sb., zakazujc non prci en (vjimky byly povoleny jen pro nkter odvtv a na pechodnou dobu), i ratifikace smlouvy o non prci en z roku 1921, kterou eskoslovensko pistoupilo na zkaz non prce en v prmyslovch podnicch od 22 hodiny veern do pt hodiny rann. Zkaz non prce en platil i v do39

KOUBEK, J. 1980: Populan politika v prvnch pedpisech eskoslovensk republiky v letech 1918-1938. In: Demografie 22, . 2, s. 126-135.

186

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami lech, na stavbch, v doprav, u telegrafu a telefonu. Podle zkona . 689/1920 Sb. O pojitn dlnk pro ppad nemoci se poskytovala enm v souvislosti s matestvm podpora ve vi dvek nemocenskho pojitn po dobu esti tdn ped a esti tdn po porodu dtte a tzv. prmie na kojen ve vi polovinch dvek nemocenskho pojitn a do uplynut 12 tdn po porodu (za uritch okolnost a do uplynut 28 tdn). Stejn nroky dlnic v souvislosti s matestvm potvrdily zkony . 221/ 1924 Sb., . 184/1928 Sb. (resp. 185/1928Sb). J. Klabouch udv, e pouze 15 % en tto dovolen ped porodem skuten vyuvalo, 24% bylo doma pouze 4 tdny a 61 % pracovalo do poslednho dne.40 Dvodem nevyuvn tto placen dovolen, kter podle zkona . 103/1926 Sb. inila pro nkter kategorie sttnch zamstnanky ti msce, obemykajc den porodu, byly obavy ze ztrty zamstnn. Zrove zstal toti v platnosti 82 ivnostenskho zkona, kter dovoloval, aby zamstnanci, kte jsou dle ne 4 tdny mimo zvod, byli proputni. Zkon . 185/1928 Sb. piznal bezplatnou pomoc porodn asistentky nebo lkae pi porodu nejen pojitnm, ale rodinnm pslunicm pojitnc. Po dobu hospitalizace se rodikm vyplcela jen polovin dvka nemocenskho, ale pslunice rodiny pojitnce platila jen st nklad hospitalizace. Urit populan stimul mohly znamenat pdavky na dti, jejich vchovu a vzdln; pinesl je zkon . 103/1926 Sb., upravujc platov pomry sttnch zamstnanc a zkon . 104/1926 Sb. o platovch pomrech uitel. Krom vchovnho byly tmto zkonem piznny i pdavky na dti (na tet a est nezaopaten dt ve vi 900 Ks ron) tm zamstnancm, jejich slun nepesahovalo 33 600 Ks ron. Tzv. doplovac pspvky enatch zvisely na potu len domcnosti a jejich ve se mnila podle pohybu cen. V nkterch soukromch podnicch byly zavedeny rodinn pdavky spojen i s naturlnmi poitky. Rodinn pdavky vyplcely vechny penn stavy a pojiovny ve vi 1500-2500 Ks ron na kad dt asto bez omezen potu. V zemdlstv byly pdavky ojedinl, hlavn v naturlich; celosttn prava, obdobn jako u sttnch zamstnanc, neexistovala. Stt pihlel k velikosti rodiny pi vymovn dchodov dan (snen o 10% poplatnkovi s jednm a dvma dtmi, o 20% se temi a tymi dtmi atd.) Zkladn koln vzdln bylo po celou dobu trvn prvn republiky bezplatn a povinn, piem se podle zkona 189/1919 Sb. zizovaly koly s mateskm vyuujcm jazykem vude tam, kde bylo alespo 40 dt kolou povin nch. Na zajitn vchovy dt a jejich materiln zabezpeen se pamatovalo ve vech zkonech, upravujcch penzijn a nemocensk pojitn i vi podpory v nezamstnanosti.
40

KLABOUCH, J. 1962: Manelstv a rodina v minulosti. Praha, Orbis, s. 204. 187

Djiny populanho mylen v eskch zemch Prvn pedpisy, tkajc se pe o zdrav a osoby, neschopn samostatn obivy, mohu shrnout jen velmi strun. Zkonem . 412 /1919 Sb. a provdc vyhlkou k nmu bylo nazeno bezplatn a povinn okovn proti netovicm u dt v prvnm, sedmm a trnctm roce ivota. Vldn nazen . 191/1923 zavedlo tot okovn u elezninch a potovnch zamstnanc, zkon . 116/1934 povinn okovn pslunk vojska, etnictva a nkterch dalch osob proti netovicm, binmu tyfu a paratyfu. Podntem k nmu byla zdokonalen evidence a sledovn vvoje infeknch onemocnn s ohledem na letalitu. Dobrm pramenem pro posouzen zdravotnho stavu obyvatelstva jsou pehledy Sttnho zdravotnho stavu SR, oddlen pro sociln hygienu, z pera Hynka Pelce.41 Vldn nazen, tkajc se evidence a povinnho hlen v skytu infeknch chorob, upravujc karantnu a izolaci nemocnch, shrnuje opt J. Koubek. Nazenm .10/1920 Sb. byl zzen stl poradn sbor pro boj s tuberkulzou a vldnm nazenm .15/1920 Sb. stl poradn sbor proti pohlav nm nemocem a prostituci, kter psobil pi ministerstvu zdravotnictv a tlesn vchovy. Z mnostv publikac, posudk a nvrh opaten i ze souhrnnch zprv o zdravotnm stavu obyvatelstva lze usuzovat na to, e intenzivn zjem o paliv zdravotn problmy pinesl vsledky.42 Dleitm opatenm v boji proti pohlavnm nemocem byl zkon . 241/1922 Sb. a provdc nazen k nmu . 193/1923, kterm bylo stanoveno povinn, pro nemajetn obany bezplatn len, povinn lkask vyeten a nucen stavn len. Soust kampan bylo i pouen o pohlavnch choro bch ve kolch. Vdeck knihovna eskoslovensk spolenosti pro potlaovn chorob pohlavnch vydala ve sv kninici populrn naun pojednn k tmatu vetn pehledu H. Fgnera o dosavadnm systmu boje proti nim. 43 Moralistn hledisko v nich vrazn ustoupilo do pozad ped zdravotn osvtovm.
41

PELC, H. 1930: Rok 1929 s hlediska zdravotnho. Zvl. otisk z Vstnku min. veejnho zdravotnictv a tlesn vchovy, ro. 3, . 10, Praha, 18 s. T 193l: Rok 1930 s hlediska zdravotnho. Praha, nkl.vlastnm, 17 s. T 1930: Nemocnost a mrtnost v rznch povolnch. Praha. T 1931: Considrations sur ltat sanitaire de la population tchcoslovaque au cours des annes 1918, 1928. Prague. 42 Pelcovy pehledy dokldaj zejmna v echch znan pokles mrtnosti na TBC, kter dokonce dovolil pesunout draz na jin sloky zdravotn pe, srvn. PELC, H. 1931: Rok 1930, s. 14. 43 FGNER, H. 1931: Veejn sprva a boj proti pohlavnm chorobm. In: O pohlavn vchov. Uspodal H. PELC, Vdeck knihovna eskoslovensk spolenosti pro potlaovn chorob pohlavnch, sv. 4, Praha, s. 90-98. V tomt sbornku stati H. Pelce a K. Ulricha k problmu prostituce a dal lnky o vchov k rodiovstv, ochran matestv a k populan otzce obecn. 188

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami Mimodn nalhavm problmem byla nadle vysok kojeneck mrtnost a mrtnost novorozenc. Souhrn, vypracovan v zvru mezivlenho obdob J. Traplem a J. Talackem, pednesen na lensk schzi Spolenosti pro sociln hygienu a lkastv v roce 1941 a vydan v kninici Zemskho sted pe o mlde v echch, vychz ze statistickch dat, shromdnch pro esk zem lkai J. Pelcem a J. Talackem, pro Slovensko A. Churou a E. Tomnkem.44 Je nejen vtem nedostatk soudobho zdravotnictv na tomto poli, ale zrove koncepc hlavnch poadavk, tkajcch se ochrany matestv. Konstatuje zvan nedostatky v prevenci (poraden pro thotn existuje v echch jen 147, z toho 10 ve Velk Praze, take sotva desetina vech thotnch se me dostavit do poradny). Pravideln kontrola thotnch u praktickch lka se provdla jen v ojedinlch ppadech. Pojiovny nemly povinnost kontrolovat, stailo zjitn nastalho thotenstv. Talacko uvd, e tm 90% vech porod se dosud odbv v domcnostech a e nedolo k radikln nprav v odbornm vzdln porodnch babiek (i kdy se jim k porodn asistentky), pestoe se esk gynekologick spolenost energicky zasazovala o een. Pe vst porodnictv do modern vybavench stav dnes nen mono ani z dvod finannch ani technickch, dodv. Lkam t doby bylo jasn, jakm smrem se mus ubrat dal vvoj pe o rodiky, matky a dti po porodu. Celkem 622 poradny, zzen odbory Ochrany matek a dt ve vech lkaskch obvodech v echch, nemohly dostt svmu kolu, nadto bylo jejich veden z valn sti sveno praktickm obvodnm lkam. Podle revize zznam z poraden byla nvtvnost prvorodiek sotva jednoprocentn, socilnch pracovnic z povoln pracovalo v poradnch jen 151 na cel echy.45 Sebelpe koncipovan nvrhy ztroskotaly vdy na nemonosti realizace. Populan mylen prkopnk modern zdravotn koncepce z nich vak promlouv dost pesvdiv: cesta ke zlepen populan bilance povede pede vm pes zlepen zdravotn pe a to ji od poet plodu. V pi o zdrav dt kolnho vku sehrlo roli vldn nazen . 64/1925 Sb., kter zdilo stl koln lkae s povinnost dvakrt ron zevrubn vyetit vechny ky, provdt preventivn prohldky ve tdch, profylaxi nakalivch onemocnn a sledovat tlesn vvoj actva. Nklady tto innosti hradil stt. Ochranu zdrav obyvatelstva sledovala i opaten, tkajc se zkazu non prce mladistvch do 18 let a upravujc prci dt. Prvn pedpisy, tkajc se
44

TRAPL, J. - TALACKO, J. 1941: Problm kojeneck mrtnosti s hlediska lkae a statistika. Praha, Kninice Zemskho sted pe o mlde v echch, sv. 3, 44 s. 45 Tamt, s. 42. 189

Djiny populanho mylen v eskch zemch bezpenosti prce a pracovn prvn pedpisy alespo na pape omezovaly libovli zamstnavatele a stanovily rozsah jeho povinnost vi zamstnancm. Jin je otzka, jak se dodrovaly a nakolik byli lid s nimi obeznmeni.46 Proti dosavadnm rakouskm pedpism o nemocenskm pojitn dlnk vetn domckch znamenaly pokrok zkony o nemocenskm a razovm pojitn . 268/1919 Sb., dal pravy pinesl zkon . 221/1924 Sb., kter se tkal pojitn pro ppad invalidity a st a zahrnoval do systmu pojitn vechny osoby v zamstnaneckm pomru.47 Nklady zdravotn pe vetn lk krylo pojitn. Po sto padesti letech od jejho vysloven dola tak realizace mylenka eskho lkae Jana Melie na veobecn pojitn pro ppad nemoci a poskytnut lebn pe zdarma. Znan vznam pro sniovn mrtnosti zejmna ve vych vkovch skupinch mly zkony o pensijnm pojitn a starobnch podporch.48 Zkony a nazen, tkajc se pohybu a rozmstn obyvatelstva, jsou sku ten na prvn pohled rozporn s celkovou pronatalitn tendenc sttu. Do jist mry se v nich odr to, co plat o populan politice tohoto obdob: nacionln motivovan snaha o poslen eskho a slovenskho ivlu a omezen monosti ekonomiky, brnc vyuit nabdky na trhu prce tak, aby lid nemuseli hledat pracovn pleitosti v cizin. Nereln byly snahy o zadren tku z venkova, a zmn v odvtvov struktue pracovnch sil, protoe byly logickm pr vodnm jevem pokraujc industrializace a urbanizace. Na sociln mobilitu obyvatelstva nen mon psobit dnmi administrativnmi opatenmi, dokud trvaj znan rozdly mezi ivotnmi podmnkami v mstskm a venkovskm prosted. Tot se tk emigrace, kde ke komplexu materilnch podmnek lid sk existence jet pibv podmnka respektovn zkladnch obanskch prv. Prvnm zkonem, tkajcm se migrace, byl zkon . 181/1919 Sb. o ome zen sthovacho prva: k pesdlen do obce bylo teba psemnho povolen obecnho adu na zklad rozvahy o potu byt v obci a adatel musel prokzat nutnost pesdlen. Zkon se nevztahoval na obany s domovskm prvem v obci a na sttn a eleznin zamstnance v inn slub. Zkon . 118/1921 Sb. rozioval kategorii osob, u nich se nepoadovalo svolen, o zstupce cizch stt, studujc, zamstnance a dlnky, sthujc se do sluebnch byt, domc sluebnictvo a osoby, sthujc se do vlastnho domu. Provdc nazen . 235/1921 Sb. jmenovit urilo obce, kterch se zkon tkal. V podstat lo

46

Dost obshlou literaturu k otzce tzv. veejnoprvnho pojitn shrnuje Ottv slovnk naun, Dodatky, dl IV, sv. 2, 1937, s. 1195. 47 Zkonodrstv pehledn u KOUBKA, J. op.cit., s. 132-133. 48 Zkony . 89/1920 Sb., 221/1924 Sb. a 43/1929 Sb. 190

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami o velk msta a tud o pokus, jak zadret pliv vnitnch migrant, v neposledn ad pak o nedostatek byt ve velkch mstech. Vysthovalectv z SR za prvn republiky je pedmtem pomrn bohat literatury, men pozornost se vnovala vysthovaleck politice pedmnichovsk republiky. 49 Nebyl to populan jev zanedbatelnho rozsahu. innost dvou instituc, kter se otzkou zabvaly - Komise pro vysthovalectv a kolonizaci pi ministerstvu sociln pe a stavu pro hospodsk styky emigran a kolonizan pi Masarykov akademii prce odrela rozpaky, kter ve vci pano valy: jedni vidli v emigraci sociln chorobu industrializovanho sttu, kter nen schopn zajistit obivu pro vechno sv obyvatelstvo, druz ji hodnotili ja ko pirozenou regulan sloku populanho, ekonomickho a socilnho vvoje. Po celou dobu existence republiky platil ( s stenmi zmnami) zkon . 71/1922 o vysthovalectv, kter je prohlaoval za svobodn, nemajc za nsledek ztrtu sttnho obanstv; s vjimkou osob trestn sthanch, rodi, kte by zanechali doma dti do 16 let bez zajitn pe o n, lid pokroilho vku a lid nemocnch (pokud nebylo dostaten prokzno jejich budouc zaopaten), dle lid, kte by se octli na mst uren zcela bez prostedk a tch, kterm byl zkony zakzn vstup do zem uren. Tzv. vysthovaleck list byl formou souhlasu s vysthovnm. Zkon zakazoval sjednvat osadnky pro cizinu a najmat dlnky pro mimoevropsk zem. Najmn dlnk do Evropy se provdlo prostednictvm zprostedkovatelen prce a bylo k nmu zapoteb souhlasu Sttnho adu prce. Pisthovalectv do republiky ponkud omezil (v pedveer krize) zkon . 39/1928 Sb. o ochran domcho trhu prce, kter stanovil, e zamstnat cizince lze, nen-li mon na urit druh prce zskat domc sly (zejmna specializovan), ppadn jsou-li pro zamstnn cizince mimodn i osobn dvody. V kadm ppad se vyadovalo zvltn povolen se zdvodnnm. Prvnmi pedpisy (zkonem . 52/1935 Sb. a vldnm nazenm k nmu . 143/1935) se upravoval pobyt cizinc na zem republiky. J. Koubek uzavel svj pehled prvnch pedpis ve vztahu k populaci konstatovnm, e hodnotit populan a sociln politiku t doby souasnmi mtky nen mon. Uvme-li, e jde zhruba o dvacet let existence samostatnho sttu a e polovina z tohoto dob byla poznamenna citeln celosvtovou hospodskou kriz, musme zaznamenat obrovsk krok kupedu ve
49

K tomu srvn. BOH, A. 1924: Vysthovalectv z eskoslovensk republiky. Sociln politika v eskoslovensk republice. Publikace Socilnho stavu . 11, Praha, s. 59-66, dle sbornk eskoslovensk vysthovalectv. Jeho piny, dsledky a vyhldky. Publikace Socilnho stavu . 39, Praha 1928, 133 s. 191

Djiny populanho mylen v eskch zemch srovnn s pedchzejcm obdobm. eskoslovensko jako jeden z prvnch stt na svt upravovalo prvnmi pedpisy i takov oblasti, jako jsou pe o matku a dt, vchova a viva dt, pe o osoby, neschopn samostatn obivy a podobn. Efektivnost uvedench opaten neodpovdala zmrm v pln me: to vak nelze klst za vinu tm, kte je navrhovali a zasazovali se o jejich realizaci. Na tyto snahy vak bylo mon navzat a snait se je uskutenit. VII.5. Dsledky druh svtov vlky pro populan obraz eskoslovenska. Zhodnocen populanch zmn v prbhu druh svtov vlky znesnaduje nedostatek podrobnch statistickch podklad: hrub daje a rekonstruovan demografick mry umouj jen povrchn analzu. Za okupace byla dosavadn jednotn statistika rozdlena na t hlavn stedny (v Praze, v Bratislav pro neobsazen slovensk zem a v Liberci pro severn pohrani esk, moravsk a slezsk a st zpadoeskho zem). Statistika na zbytku zem se vedla ve vedlejch stednch spolen s cizm zemm, s nm byly odtren sti republiky spravovny a do konce vlky. Rekonstruovan data proto vychzej ze zkladnch daj pro esk zem bez pohrani, za st okupovanho severoeskho s zpadoeskho pohrani, za Slovensko bez pohrani a z odhad za ostatn zem. Konec mezivlenho obdob, resp. lta 1937-1938, pinesl nznak zmn v reprodukci jak ve zven satenosti tak zven hrub i ist mry reprodukce. V roce 1938 se iv narodilo 244 300 dt a ivorodost stoupla na 16,7 promile. ist mra reprodukce v eskch zemch bez pohrani stoupla na 0,720 a v roce 1939 na 0,746. Rok 1939 pinesl zven potu satk na 10,8 promile, potu iv narozench dt na 273 500 (18,6 promile) a pirozenho prstku na 77 700 (5,3 promile). V eskch zemch se zaala projevovat diferenn satenost i plodnost eskho a nmeckho obyvatelstva za rozdlnch politickch, ekono mickch a kulturnch podmnek obou etnik. K vy natalit nmeckho obyvatelstva v prvnch vlench letech patrn pispla propaganda o nov etap jejho vvoje, psn sthn potrat a pliv Nmc na obsazen zem. esk obyvatelstvo mlo ve vnitrozem v roce 1939 natalitu 14,9 promile, nmeck (v potu asi 260 tisc osob) pouze 9,9 promile v odtrench zemch mli Nmci natalitu 22,1 promile, ei pouze 17,8 promile. Vzestup natality pokraoval jet v roce 1940, opt relativn vy u nmeckho obyvatelstva, dokonce i ve vnitrozem. V roce 1940 se natalita zvila i na Slovensku (na 24 promile) a stoupala a k roku 1944, kdy doshla hodnoty

192

VII. Vvoj populanho mylen v obdob mezi dvma svtovmi vlkami 26,3 promile. V eskch zemch byla a do roku 1941 natalita 18,8 promile, ve vnitrozem pouze 17,1 promile. vahy nad budoucnost esk populace zatlaily do pozad zvanj problmy, pedevm nsiln okletn pohraninho zem, v celkovm rozsahu 37 % bval rozlohy sttu, na kterm podle dat censu z roku 1930 ilo 36 % obyvatelstva. Na zabranm zem ilo z tm 3 900 tisc obyvatel 855 tisc ech, tedy 12 % esk populace.50 Piblin polovina z tohoto potu byla odtud nsilm vyhnna nebo sama prchala do vnitrozem. Existujc Svaz vyhnanch z pohrani dokumentuje krom potu vysdlench i teror hen leinovci zfanatizovanho obyvatelstva nmeck nrodnosti, k nmu pi tomto prvnm masovm pesunu obyvatelstva dochzelo. Sudett Nmci enou revoluci kupedu, poznamenal ve svm denku 14. z 1938 ministr propagandy Josef Goebbels. Vude obrovsk demonstrace, nstupy, sten vjimen stav. Vci se tedy vyvjej tak, jak jsme si pli.51 Asi 130 tisc ech odelo, resp. bylo vyhnno ze Slovenskho ttu, vzniklho krtce po rozpadu republiky pod nmeckou kuratelou, a z Podkarpatsk Rusi. Po 15. beznu 1939 a vojenskm obsazen vnitrozem nmeckou armdou byl Protektort echy a Morava fakticky zalenn do e. Konen een ponmen sti pizpsobivjho obyvatelstva, vysdlen vtiny na okraj evropsk civilizace a fyzick likvidace nepizpsobivch mlo bt provedeno po skonen vtzn vlky, ale ve skutenosti se pln zaal uskuteovat velmi zhy po okupaci. Pipomnm na tomto mst zslun a zsadn prce historika Boivoje (Borise) elovskho, zejmna jeho een esk otzky podle nmeckch dokument, kter nenechaj nikoho na pochybch, jak se hodlali nacist vypodat s rasov nestravitelnmi (unverdauliche).52 Ke 3. 10. 1938 pe Goebbels: Veer jsem u Vdce. Jeho rozhodnut zniit jednou eskou zem je neotesiteln. A tak je uskuten. Tento mrtv a amorfn sttn tvar mus pry.53 S likvidac esk inteligence se zapoalo v asovm soubhu s uzavenm eskch vysokch kol. Nkolik set tisc osob (tm cel ronk 1921, eny, narozen v roce 1924) muselo odejt na nucen prce v Nmecku, v eskm vnitrozem byli z celho zem povolvni do tovren, pemnnch na zbrojovky (nap. Junkers ve Dvoe Krlov nad Labem).
50 51

Djiny, 1998:330 GOEBBELS, J. 1938: Denky, 220. 52 ELOVSK, B. een esk otzky podle nmeckch dokument. Ostrava,Sfinga 1995. 53 GOEBBELS, J. 1938: Denky, s. 251. 193

Djiny populanho mylen v eskch zemch Obyvatelstvo reagovalo zvenm satenosti, dolo ke snen prmrnho satkovho vku, k vzestupu porodnosti u en 20-24 letch i mladch dvaceti let, kter se thotenstvm brnily pracovnmu nasazen. Na zven hrnn plodnosti z 1,94 v roce 1939 na 2,80 v roce 1944 se stle vce podlely mlad eny, v prbhu vlench let pibylo i dt druhho a tetho poad. Diskuse o tom, nakolik se na tomto ponkud paradoxnm stavu podlela obnoven vitalita nroda, vychzejc z nadje na brzk ukonen vlky porkou nacismu, nebo byla zven porodnost vyvolna jen snahou vyhnout se totlnmu nasa zen, by mla smysl, kdybychom mli srovnn s reproduknm chovnm nmeck populace v zabranm pohrani za tut dobu (nezachovaly se daje). Vysvtlen tohoto jevu, jak uvd psycholog a psychiatr Vladimr Vondrek ve svch pamtech, cituji pro odlehen textu, ale jistou vhu nepochybn m: Za okupace byla tma, musilo se etit uhlm, byla zima, uhl mlo, ani operan sly ve Vinohradsk nemocnici nebyly asto dn vytopeny. Mnoho zbav nebylo. esk divadla Nmci pod zavrali. Za poslouchn cizho rozhla su, kter byl ostatn siln ruen, byl trest smrti. Chodilo se brzy spt. Toto asn lezen pod peinu mlo dosti pzniv vliv na rst populace eskho nroda. Kdy zaalo povolvn eskch en k pracovnmu nasazen, zaalo to ronkem 24, rozpoutala se pln epidemie thotenstv54 mrtnost civilnho obyvatelstva bhem vlky rostla. Vzestup zaal v roce 1940 a trval po cel vlen obdob. Pirozen prstek kolsal pi mrnm rstu a v letech 1940-1944 doshl rovn 6,5 promile ron. Vlen ztrty se odhaduj 212 tisc obyvatel, z toho 55 tisc ech a Moravan, l9 tisc Slovk, 71 tisc id z eskch zem a 67 tisc ze Slovenska., 5 tisc eskch Rom. Ve vznicch, koncentranch tborech a pi nucenm pracovnm nasazen zemelo dalch 50 tisc lid. Zven mrtnost civilnho obyvatelstva znamenala podle odhadu ztrtu kolem 100 tisc obyvatel.55

54 55

VONDREK,V. 1988, Konec vzpomnn: 258-259. daje erpan z prce SRB, V. 1978: Obyvatelstvo eskoslovenska v letech 1918-1978, in: Demografie 20, .4, s. 296-297 a T 1947: Vymrajc nrod. Kninice Sociln revue, Praha, Mlad fronta, s. 47-53.

194

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989

VIII.l. Charakteristika populanho vvoje. tyicet let populanho vvoje sttu je krtk sek k hodnocen vvoje populace, ale sta k zachycen tendenc, kter se v nm odrej. Obdob charakterizuje stdn vraznch populanch vln, snaha reagovat na n, usmrnit populan vvoj. Tomu budou odpovdat i postoje tch, kte se nad situac zamleli. V dob ukonen vlky na zem eskoslovenska se odhaduje 14 300 tisc ptomnho obyvatelstva (z toho na zem eskch zem 10 840 tisc civilnch obyvatel a na zem Slovenska 3 460 tisc). V prbhu let 1945 a 1946 se uskutenil ve smyslu Postupimsk dohody hromadn odsun vtiny nmeckho obyvatelstva a sten vmna obyvatelstva s Maarskem. Na odsun a individuln tky pipadlo 2 870 tisc obyvatel, pibylo kolem 140 tisc repatriant (reemigrant). Koncem roku 1946 mlo eskoslovensko nejni povlen poet obyvatelstva - esk zem 8 689 tisc Slovensko 3 386 tisc. Odhaduje se, e v prvnch povlench letech bylo v pohybu vce ne 5 milion obyvatel (odsun, znovuosdlen pohrani, vnitn migrace, reemigrace).1 Vlen udlosti zanechaly stopy ve vysok mrtnosti civilnho obyvatel stva (17,8 promile) i v poklesu natality. Kompenzan obdob, jak se dostav po
1

Zkladn daje erpny z publikac: SRB, V. 1975: 30 let populanho vvoje socialistickho eskoslovenska. In: Demografie 17, .2, s. 97-104. T: Obyvatelstvo eskoslovenska v letech 1918-1978. In: Demografie 20, . 4, s. 297-316. PAVLK, Z. VVRA, Z. 1964: Czechoslovak Population after the second World war and Perspective Development. Czechoslovak Economic Papers III, Prague, s. 221-252. SVETO, J. VVRA, Z. 1965: Reprodukcia obyvatelstva v eskoslovensku po druhej svetovej vojne. Bratislava, SAV, 288 s. KOLEKTIV AUTOR 1981: Povlen populan trendy v eskoslovensku. In: Acta demographica III, VUSEI a SDS pi SAV, Praha, 179 s. SRB, V. ANDRLE, A. 1989: Populan, ekonomick a nrodnostn vvoj pohraninch okres SR od roku 1930 do roku 2010. Publikace Kninice MVS SR, Terplan, Praha, 34 s. 195

Djiny populanho mylen v eskch zemch kad vlce, pineslo velmi oivenou populan reprodukci, kter naznaila, e se zhy vyrovnaj demografick vlen ztrty. V roce 1947 se narodilo iv 294 404 dt, poet zemelch se snil na 146 768 osob a pirozen prstek stoupl na 12,1 promile (147 636 osob), nejvy za cel povlen obdob a dodnes. ist mra reprodukce byla v tomto roce 1, 338. V roce 1947 a 1948 pekroila ist smnn mra v eskch zemch prvn (a tak naposledy) tuto mru na Slovensku. Tento pzniv vvoj trval do roku 1950 a podporovala jej ada okolnost: osvobozen zem, psliby trval prosperity (v politickm a hospodskm programu, kter zaruoval plnou zamstnanost, sociln jistoty). Druily se k tomu prvn pravy (snen zletilosti ze 20 na 18 let, formln zrovnoprvnn en a zskvn jejich ekonomick nezvislosti), zmny v nrodnostnm sloen populace. Dlouhodob a z hlediska historickho vvoje zkonit nastoupen tendence k poklesu plodnosti zaala psobit na podobu populanho vvoje na potku padestch let. sten to bylo zpsobeno tm, e se (stejn jako ve tictch letech) snil poet potencilnch snoubenc a matek. Analytick mry reprodukce vak stejn jako tenkrt ukzaly na reln sniovn plodnosti. V roce 1954 klesl hrn specifickch plodnost na 2,834, hrub smnn mra na 1,373 a ist smnn mra na 1,287. Klesn plodnosti alespo sten vyrovnval pokles mrtnosti. Stedn dlka ivota pi narozen se prodlouila do obdob 1951 -1961 na 70,38 rok z hodnoty 63,23 roky v dekd 1941-1951. Z pohledu na mrtnost bylo destilet 1951-1961 nejpznivj z celho dosavadnho dlouhodobho vvoje eskoslovensk populace. Vnitrosttn migran pohyby, zejmna pesuny obyvatelstva slovensk nrodnosti, ovlivnily ukazatele reprodukce: v roce 1950 bylo v eskch zemch 258 025 Slovk, jejich natalita se pohybovala v padestch letech kolem 30 promile. V letech 1950-1954 byl pirozen prstek slovenskho obyvatelstva v eskch zemch 43 tisc obyvatel; za toto obdob se ze Slovenska pisthovalo 57 503 osob. Nrodnostn sloen obyvatelstva se od konce vlky zmnilo dost proni kav: v roce 1950 pedstavovalo esk a slovensk obyvatelstvo 94,4 % populace, jinonrodn meniny pouze 5,8 %. V tomt roce se zjiovalo i koln vzdln: postup skolarizace od poslednho stn pokroil. Z obyvatel starch patncti let mlo 87 % zkladn vzdln, 13,5 % vzdln vy ne zkladn, u 1,1 % nezjitno, u 0,7 % dn vzdln. Prvn signl ke snen rovn plodnosti zaznamenv V. Srb k roku 1953 v souvislosti se zruenm lstkovho systmu a s mnovou reformou, kter pipravila obyvatelstvo o spory. Oboj mlo vliv na vydn rodin s vce dtmi.
196

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 Dal nznak se projevil podle nj v pmm vztahu k zkonn prav potratovch pedpis. Poet iv narozench klesl v roce 1957 na 252 740 dt a hrub mra reprodukce na 1,329. Vvoj v obdob 1958-1968 byl etapou postupn se zhorujcch demografickch ukazatel a mr reprodukce. V souvislosti s pijetm zkona . 68/1957 Sb. dolo sice v tomto roce k prav pdavk na dti (teprve od tvrtho dtte), byla zzena Sttn populan komise jako poradn orgn vldy, ale populan politika nebyla inn i kdy se postupn pijmala dal opaten ke stimulaci populanho rstu. edest lta vyznauje klesn natality a realizovan plodnosti. Do roku 1968 klesl poet iv narozench na nejni hladinu (213 807 iv narozench dt). hrn fertilit v eskch zemch se snil na 1,84 (na Slovensku dolo k poklesu ze 3,24 na 2,39). ist mra reprodukce klesla v celosttnm mtku na 0,947 z 1,199 v roce 1958, co byl zrove nejhlub bod realizovan plod nosti. sten se piblily mry reprodukce v eskch zemch a na Slovensku, kde rove realizovan plodnosti inila v roce 1968 0,869. Prudkost poklesu analytickch ukazatel plodnosti byla zpsobena tm, e k nmu dochzelo v obdob, kter by teoreticky mlo bt pzniv: en v plodnm vku pibvalo. Rovn pokles mrtnosti se postupn zastavil - v roce 1964 inila stedn dlka ivota 70,66 rok, ale v dalch letech se ji ukazatel nadje doit zhoroval. Migran saldo bylo pasivn trvale: v roce 1948 a 1949 se udv poet pisthovalch ron kolem 5tisc proti 6tisc vysthovalch. Po noru 1948 dochz k prvn velk vln politick emigrace. Bezprostedn po komunistickm pe vzet moci odelo podle neovench pramen asi 60 tisc osob (ministerstvo vnitra piznalo jen 36 tisc) a emigrace pokraovala i v dalch letech. V mezidob let 1950-1964 se vysthovalo z cel republiky ji 32 767 osob ( z toho 27 400 z eskch zem, pouze 5 367 ze Slovenska), nejsilnj odliv zaznamenvme v letech 1960-1964. V letech 1965-1969 nsledovala druh vlna politick emigrace, kter mla znan podl na celkovm potu vysthovalch. Bylo to celkem 47 284 osob, z toho z eskch zem 43 613, ze Slovenska 3 671. Z bilance je zejm, e na rozdl od doby ped prvn svtovou vlkou a od mezivlenho obdob vce ztrcely obyvatele zahraninm sthovnm esk zem, nikoli Slovensko. Dleit je i skladba migrant a jejich vkov sloen pes polovinu emigrant tvoili lid v produktivnm vku, ekonomicky aktivn. Podle stn lidu v roce 1961 bylo ze 100 obyvatel 93,9 ech a Slovk, podl obyvatelstva se zkladnm vzdlnm se snil u patnctiletch a starch na 81,9%, vy ne zkladn vzdln mlo 15,9 % dosplch obyvatel (bez vzdln 0,7 %, nezjitno 1,5 %).
197

Djiny populanho mylen v eskch zemch Etapu 1969-1978 charakterizuje oiven, jeho potek se datuje od pijet ady propopulanch opaten: zven pdavk na dti, zaveden vplaty mateskho pspvku. Opaten pokraovala v letech 1971-1973 zavedenm novomanelskch pjek s odpisem sti pjky pi narozen dtte, dalm zvenm pdavk a vchovnho. Vliv pronatalitn injekce se projevil nejrychleji na vzestupu natality. V roce 1969 se iv narodilo 222 934 dt, poet se kadoron zvyoval a k maximu v roce 1974, kdy se iv narodilo 291 800 dt (o 36,5 % vce ne v roce 1968). ist smnn mra v republice se v roce 1972 piblila hranici 1,00. Standardizac vkovho sloen a specifickch plodnost v roce 1972 se ukzalo, e vzestup absolutnho potu iv narozench dt mezi lty 1972 -1974 byl jen z 27 % zpsoben vkovm sloenm en v plodnm vku, zbvajc procenta byla tedy mon pist na vrub populanch opaten. Uznvm, e svoji roli tu mohlo sehrt tzv. asovn dt, tj. kompenzace za jejich odkldn v dob politick nejistoty ped sovtskou invaz a doasn uzavenmi monostmi uritho uvolnn v prbhu praskho jara (oekvn zmn), po invazi dolo k nvratu do rodin, jak soud Z. Pavlk. Pikld mu dokonce mnohem vt vznam ne samotnm propopulanm opatenm. V nsledujcch letech se poet narozench zvolna snioval, stle ale zstval nad rovn edestch let. V roce 1972 inila hrnn plodnost 2,38 ( pi plodnosti 2,35 v R a 2,47 na Slovensku). ist mra reprodukce byla opt vy na Slovensku ne v eskch zemch (1,113 proti 1,557). Ukazatele hovoily o obnov mrn rozen reprodukce. Populan opaten se projevila i na vzestupu satenosti. Na tisc neprovdanch en starch patncti let pipadalo v roce 1978 v prmru 63-64 uzavench manelstv ron, take v manelstv ilo 63-64 % en starch patncti let. Ukazatele rozvodovosti byly ji od prvn svtov vlky o nco vy ne byl evropsk prmr, na Slovensku naopak patila mra rozvodovosti k nejnim. Na 1000 existujcch manelstv pipadalo v roce 1978 osm rozvod ron.2 Ukazatel nadje doit neboli stedn (prmrn) dlka ivota jako souhrnn ukazatel zdravotnho stavu populace v tomto obdob nejen stagnoval, ale v nkterch letech se dokonce zhoroval s pokraujc tendenc. Souviselo to jist s tm, e nijak vraznji neklesala ani kojeneck ani dtsk mrtnost, ale podlela se na tom i rostouc mrtnost ve vych vkovch skupinch a nadmrtnost mu ve vku nad 40 let. Rozdl mezi stedn dlkou ivota mu a en se v t dob zvtil ze 4,6 rok na 6,9 rok. Stedn dlka ivota obyvatel
2

SCHLLER, V. PROKOPEC, J. DYTRYCH, Z. 1982: Celospoleensk ekonomick ztrty z rozvodovosti. In: Demografie 24, . 1, s. 42-46.

198

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 Slovenska, kter byla po celou dobu statistick ry krat ne v eskch zemch, prvn v obdob 1960-1961 pekroila hladinu nadje doit v eskch zemch a od t doby byla trvale vy. Ze zmn v potu a struktue obyvatelstva za toto obdob byl nejvznamnj podl vnitnho sthovn mezi R a SR. Od roku 1950 do konce roku 1974 se mezi obma stmi republiky sthovalo tm 830 tisc obyvatel; z nich se do esk sti pisthovalo 505 tisc a skoro 325 tisc se odtud vysthovalo do slovensk sti. Pedstavu o charakteru populanho vvoje poskytuj zpracovan vsledky stn z roku 1980.3 Podle nich bylo zjitno v eskoslovensku 15 277 tisc obyvatel, o nco mn ne ukazovaly bilance obyvatelstva, veden na podklad demografick statistiky. Hlavnm dvodem rozdlu byly nkter nepesnosti migran statistiky. Vzhledem k pznivjmu populanmu vvoji v pedchozm destilet pibylo v eskoslovensku pes 930 tisc obyvatel, zhruba o polovinu vce ne v destilet 1961-1970. Relativn pibylo obyvatelstva SR dvojnsobnm tempem ne v R. Nejvt prstek zaznamenala Bratislava, vzrostl za deset let tm o tvrtinu (74 tisc 23%) na rozdl od Prahy, v n pibylo pouze 42 tisc obyvatel 3,7 %). Nejvce obyvatelstva pibylo od poslednho stn ve Vchodoslovenskm kraji (150 tisc), Severomoravskm a Stedoslovenskm, nejni vzestup ml Stedoesk kraj. Dsledkem posun ve vkovm sloen se mnila i vkov struktura popu lace. Pznivj vkov sloen si udrovaly vechny slovensk kraje, z kraj R Severomoravsk a Severoesk. Nejhor vkovou strukturu mlo ji tenkrt obyvatelstvo Prahy (podl dt do 15 let jen 19,7 % a cel tvrtina obyvatelstva byla v postproduknm vku). Ze zjiovn rovn plodnosti vyplynuly zvry, kter potvrdily, e vze stup plodnosti en v sedmdestch letech jen doasn zmrnil tendenci dlouhodobho poklesu, i kdy propopulan opaten zapsobila na relativn dost dlouhou dobu, del, ne se pedpokldalo. Zatmco dve byly mezi eskem a Slovenskem dost velk rozdly v prmrnm potu dt iv narozench, pipadajcch na jednu enu, data z roku 1980 ukzala sblen ukazatel a do vku 25-29 a mrn rozdly ve vym vku. V esk republice se dle stabilizoval model dvoudtn rodiny, v SR se zatm vytvel (dosud ni podl en s jednm a dvma dtmi a vy podl rodin se temi dtmi). Zrove se ukzalo, e populace v eskch zemch reaguje
3

KUERA, M. ULLMANN, O. 1971: Oekvan zmny ve struktue obyvatelstva a bytovho fondu podle definitivnch vsledk stn 1980. Ploha Demografie 23, .1, 16 s. DVOK, J. SRB, V. ALE, M. 1983: Vzkum reprodukce. In: Demografie 25, .1,s.9-11. 199

Djiny populanho mylen v eskch zemch rychleji na kladn i negativn podnty ve svm reproduknm chovn, kdeto na Slovensku se udruje stabilnj populan klima. Konen plodnost vdanch en neodpovdala v roce 1980 rovni, potebn pro trval zabezpeen prost reprodukce ( pro prostou reprodukci by bylo teba, aby na jednu rodinu pipadlo zhruba 2,4 narozench dt). Ani do budoucna se tedy nedalo v eskch zemch potat s udrenm prost reprodukce, zatmco na Slovensku zstala jet zachovna rozen reprodukce. Nepzniv se vyvjela potratovost i rozvodovost. V absolutnch slech bylo v eskoslovensku v roce 1979 provedeno 123 tisc potrat, v roce 1984 135 104 (z toho v R 97 033, na Slovensku 43 071).4 V tomt roce bylo uzaveno 127 458 satk a 36 241 manelstv rozvedeno. Rozvodovost se pocho piteln odr i v reprodukci, protoe jen st en rod dti i s novm partnerem. daje o plodnosti en z vsledk stn si vydaly podrobn rozbor aktuln i konen (celkov) plodnosti, kter potvrdil, e bez pijet dalch opaten by zstala generan plodnost pod rovn roku 1970 i v mladch vkovch skupinch.5 Vvoj mrtnosti a ukazatel nadje doit zaznamenal rovn zmny k hormu. Potek nov etapy zven mrtnosti spad k roku 1980, kdy v R zemelo 186 116 obyvatel, co znamenalo vzestup proti pedchozmu roku o 5,9 %. V nsledujcch letech tento vvoj pokraoval stejnm tempem. Nebyl to jen dsledek postupujcho strnut populace, podrobn rozbor prokzal, e jsou znan rozdly jak v mrtnosti tak ve stedn dlce ivota mezi okresy a oblastmi, kde jsou hodnoty tohoto ukazatele extrmn vysok.6 Rezervy v sniovn mrtnosti byly dosud ve sniovn kojeneck mrtnosti, ukazuje se vak, e to jsou rezervy dost problematick.7 Postaven R v mezinrodnm porovnn hodnot kojeneck mrtnosti m eme rozdlit do dvou etap: v padestch letech se zlepovalo (z hodnoty 77,7 promile v roce 1950 na 23,5 promile v roce 1960), ve druh polovin edestch let a zejmna v sedmdestch letech se pokles snil. V roce 1983 dosahovala kojeneck mrtnost 15,6 promile (v tomt roce Francie 9,0, NDR 10,7, NSR 10,9, Norsko 8,3, vdsko 6,8, SSR 28,0).
4

KRAUS, J. 1985: Pohyb obyvatelstva v eskoslovensku v letech 1979-1984. In: Demografie 25, .1, s. 75 n. KUERA, M. 1983: Populan vvoj 1970-1980 podle vsledk stn. In: Demografie 25,.1, s. 9-11. ANDRLE, A. SRB, V. FRANCLOV, M. 1985: mrtnost obyvatelstva v SSR podle okres. In: Demografie 27, .1, s. 44-52. KRAUS, J. 1985: Vvoj kojeneck a novorozeneck mrtnosti v letech 1950-1983. Tamt, s. 81-88.

200

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 Vznamn se dailo sniovat rove kojeneck mrtnosti tsn po porodu a u dt s nzkou porodn vhou, ale je nutn se stle vc zabvat osudy pe vajcch.8 Nkter charakteristick rysy reprodukce obyvatelstva eskoslovenska shrnul na zklad dat demografick statistiky a vsledk poslednch t stn 1961, 1970 a 1980 Milan Kuera.9 Z jeho souhrnu vyplv, e do manelstv tehdy vstupoval, a to pevn v nzkm vku, vysok podl mu i en. Svobodnch zstvalo kolem 3 % en a 5 % mu, na druh stran rodila i zhruba tvrtina en, kter z rznch dvod zstaly svobodn. Pestoe do manelstv tehdy vstupovalo vce en ne dve, vce ne polovina z nich rodila prvn dt do devti msc po satku. Omezen velikosti rodiny na dv, mn asto na ti dti, vedly postupn ke zkracovn reproduknho obdob en. Podly vdanch en s pti a vce iv narozenmi dtmi byly velmi nzk, astji se objevovaly jen v ciknsk populaci. Vt pokles specifickch plodnost po roce 1975 spolu se zhorenm vkov struktury en vyvolal dal vrazn zez ve vkov struktue obyvatelstva. Bylo nutn pehodnotit vstupn hypotzy minulch prognz a provst vpoty novch populanch projekc.10 Odhad specifickch plodnost pedpokldal dal pokles rovn plodnosti, i kdy mrnj ne tomu bylo v roce 1980. Od poloviny osmdestch let se oekval v R dokonce absolutn bytek obyvatelstva. Podl SR na hrnu obyvatelstva se podle tchto prognz zv z 32,7 % v roce 1980 na 35,3 % koncem stolet. Tak vkov struktura v esk republice bude mnohem deformovanj ne na Slovensku. Populan vkyvy, prochzejc postupn touto strukturou, nepzniv ovlivn adu oblast ivota spolenosti, zejmna z hlediska bilance pracovnch sil. Z rozbor dat vyplynulo tak, e znan poetn vhy nabv ciknsk obyvatelstvo. Jeho poet se od stn roku 1970 do roku 1980 zvil tm o tetinu, na 288 440 osob. V dsledku vysok porodnosti a znanho pistehlvalectv ze Slovenska stoupl pedevm v R a to o 47,0 %, co pedstavovalo v roce 1980 tm tetinu veker tto populace v eskoslovensku.11 Zpracovan vsledky nebyly pln, protoe se nepodailo sest tuto etnickou meninu v celm rozsahu.
8 9

RYCHTAKOV, J. 1985: Kojeneck mrtnost a kvalita populace. Tamt, s. 14-18. KUERA, M. 1985: Reprodukce obyvatelstva a kvalita populace. Tamt, s. 11-14. 10 IMEK,M. 1983: Projekce obyvatelstva SSR do roku 2000. In: Demografie 25, .1, s. 77 n. 11 SRB, V. 1984: Nkter demografick, ekonomick a kulturn charakteristiky ciknskho obyvatelstva v SSR. In: Demografie 26, .2, s. 161-172. 201

Djiny populanho mylen v eskch zemch Od sedmdestch let se mn charakter esk populace na typ populace regresivn, nezajiujc ani rove prost reprodukce. Ped populan politikou vyvstvaly nemal problmy, je-li vbec efektivn a jakou npl j dt.12 VIII.2. Diskuse o populanch otzkch v povlenm obdob. Po nsiln pestvce, zavinn nacistickou okupac, navzala demografie na tradice pedvlench let. Po roce 1945 se rozvinuly v odbornm i dennm tisku vahy, soustedn k otzkm, jak nahradit vlen ztrty a bytek pracovnch sil po transferu nmeckch a maarskch menin. Ozvaly se znovu hlasy, e je zapoteb posuzovat populan otzku jako celek, po strnce zdravotn, kulturn a eugenick.13 V ovzdu veobecnho povlenho optimismu trochu zanikaly pspvky z ad statistik a demograf, nepli naden a asto dost varovn. Gynekolog a porodnk Ji Trapl (1880-1965) zashl ji v obdob prvn republiky do diskus nad populanmi problmy, zejmna do debat o p pustnosti umlho peruen thotenstv. Po roce 1945 patil mezi zastnce energickho odstrann veho, co pozved kivky mrtnosti kojenc i v irch souvislostech, nejen medicinskch. Nejvraznji se problematice vnoval v prci Sociln hygiena v pi o matku a dt (1945). Vysok mra kojeneck mrtnosti, kter ji ped vlkou budila znepo kojen, byla pedmtem rozboru Ludmily Patokov-Horkov, motivovanho pedchozm vystoupenm Jaromra Korka na tot tma v srpnovm sle Statistickho zpravodaje. Jej tl knka je cenn jak pro monost mezinrodnho porovnn (tabulky, grafy), tak vylenm konkrtnch pomr ve valaskch okresech, drazem na prevenci a nstinem opaten, kter pokldala za prvoad a neodkladn. Tak Patokov soud, e nejpodstatnj pinou poklesu plodnosti nen ubvn schopnosti mt dti, ale ubvn vle mt dti. Dovolv se nzor profesora Josefa Macka (1887-1972), nrodohospode,sociln demokratickho politika a publicisty: Lid brn dnes jednotliv sebe i sv potomstvo proti nedoucm pomrm hospodskm, politickm, zkrtka socilnm jak dovedou, omezovnm porodnosti kdy nrod a stt je nebrn kolektivn tj. kdy jim a jejich dtem nedv rozumn vyhldky na
12

ROUBEK, V. 1982: K otzce efektivnosti populan politiky. In: Demografie 24, . 2, s. 141-145. KOUBEK, J. 1982: Nkter teoretick problmy populan politiky. Tamt, s. 131140. 13 daje o demografick literatue z let 1937-1947 shrnul KORK, J. 1947: Souasn vzestup plodnosti v eskch zemch. Zvl. otisk ze Statistickho obzoru 27, se. 2 a 3, s. 202. 202

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 uplatnn vloh a na hledn a nalzn tst. Nrody a stty, kter se nestaraj o dobr hmotn i mravn vyhldky svch ptch generac, nemohou mt nadji, e rozumn lid budou chtt mt vce dt.14 Nkolik vtch studi publikoval Vladimr Srb (1917-2006), kter hodnotil biologickou situaci obyvatelstva v eskch zemch, nepznivou bytovou situaci a kojeneckou mrtnost a poukzal ji tenkrt na to, jak vznam m bytov problm v souvislosti s populanm.15 Srbovy studie narsovaly dost jasn perspektivu dalho vvoje, dsledky nevyhnutelnho strnut populace pro nrodn hospodstv i doasnost povlen kompenzace nepznivch ukazatel reprodukce. Jaromr Kork (1895-1989) se zabval dlouhodobjm trendem ve vvoji plodnosti a jeho vyhldkami, oznail souasn stav za dosud patrn jedin nosn z hlediska jednotlivcova; rodin sice pibv, ale jejich velikost se zmenuje. Populan politika podle jeho nzoru nesm tuto skutenost pehldnout a obrtit pozornost k distribuci rodinnch byt. Pokldal stejn jako Srb vlen vzestup plodnosti za cyklickou zmnu, vyrovnvajc pedchoz depresi, soudil ovem, e z toho neplyne pedpov brzkho poklesu, protoe zatm nenastala hlubok zmna v zkladnm faktoru populanm: zemn podklad esk populace se odsunem Nmc prakticky zvtil o 25 200 tverench kilometr, tedy o polovinu. Shodn s Bohovm pesvdenm o tom, e je teba zabrnit pekotnmu tku z venkova a od vroby k nevrobnm povolnm, povaoval zlepen hospodsko-socilnch a bytovch pomr za jeden z faktor, kter mohou zabrzdit tendenci dlouholet diskrepance mezi satenost a plodnost.16 Efekt podobn politiky pokldal nicmn za nejist. Nkolika slovy je teba se zastavit u transferu nmeck a maarsk meniny, z nich zvlt prvn opaten se vrac a do souasnosti jako bume rang v nekonench diskusch: od otzky, zda bylo vbec nutn, pes hodnocen zpsobu jeho proveden, ke stle hlasitjm a stupovanm poadavkm Sudetonmeckho Landsmannschaftu nejen na dal omluvy za obti odsunu, ale na zruen tzv. Beneovch dekret i na odkodnn za majetek, kter zde vysdlenci zanechali. Stejn otzky si kladl Antonn Boh, jedin z demograf, kter byl jet v prbhu vlky podn stedm domcho odboje (VOD) o stanovisko
14

PATOKOV-HORKOV,L. 1946: N populan problm.Olomouc, OK,63 s. J. Macka cituje na s. 13. 15 SRB,V. 1947: Biologick situace v eskch zemch. Kninice Sociln revue sv. 6, Praha, 71 s. T 1947: Dti nm umraj. Tamt, sv.3, Praha. T 1947: Vymrajc nrod. Tamt, 77 s. T 1947: Bytov otzka a populan politika. Praha, Min. sociln pe, 54 s. 16 KORK, J. 1947: Op. cit. ,s. 201. 203

Djiny populanho mylen v eskch zemch k nmeck menin po skonen vlky. Boh byl jednm z vdc, kte krom prce za katedrou a psacm stolem zjiovali situaci na mst, cestovnm po eskm pohrani a znal problematiku z autopsie. Byl to velmi tolerantn lovk, vc evangelk, prost jakkoliv nacionln zti, mezi nmecky mluvcmi demografy a statistiky ml adu osobnch ptel. Zabval se vak vce ne ostatn i histori vlastnho nroda, vetn historie menin. Uvdomoval si, e pedvlen zfanatizovn vtiny obyvatelstva Sudet, podncovn zti, odporu a pohrdn vi esky mluvcmu obyvatelstvu pohrani nem potek teprve v politickm vvoji zhruba od tictch let dvactho stolet. Existov aly pokusy mnohem starho data ne byly snahy v samch potcch samostatnho sttu o odtren Sudet a vytvoen Deutschbhmen. Tato bez nadszky pt kolona v zdech republiky zde pracovala a byla mocn podporovna i nmeckou publicistikou ji od stolet devatenctho. Prvn mohutnou vlnou se jen manifestovala v sil o odtren pohrani a zalenn do e; Henleinova stranick politika tu nalezla natolik ivou odezvu, e s jeho karlovarskmi poadavky, likvidanmi vi esk nrodnosti a existenci, souhlasilo vce ne osmdest procent nmeckch voli. Boh navrhl een shodn s tm, k nmu dosplo po vlce jednn spojenc v Postupimi: vysdlen podstatn sti obyvatelstva s vjimkou antifaist tam, kam se toto obyvatelstvo pihlsilo ve svobodnch volbch s volnm po ochran e ped eskm utiskovnm (Heim ins Reich). Nezamoval piny a nsledky. Toto stanovisko k transferu neopustil, i kdy kritizoval zpsob proveden odsunu a byl zejmna proti tzv. divokm akcm, za nimi se nejednou skrvala snaha jejich aktr zakrt vlastn mslo na hlav kolaboraci s nacistickm reimem. Nzor, e to, co spchali Nmci a z nich hlavn obyvatel Sudet, uin po konen porce hitlerovskho Nmecka jakkoliv dal souit i symbiosu s nimi v jednotnm sttnm tvaru nemonm, sdleli Bohovi souasnci Frantiek Weyr i Karel Engli.17 Pokud jde o obyvatelstvo, zejmna v eskm pohrani, kter na vlastn ki poctilo dsledky vlky, nsiln vyhnn eskch obyvatel z pohrani, zailo transporty id i zbdovan lidsk trosky, kterm se podailo pet v koncentranch tborech a byly pi pch i vlakovch transportech nemilosrdn pobjeny podl silnic (vlaky smrti, pochod smrti z Gross-Rossen u re a dal), bezvhradn souhlasilo s dekrety presidenta Benee a to i rodiny nrodnostn smen, kde dlc ra odsunut-ponechan probhala nezdka i jimi sammi nebo v irm pbuzenstvu. K souasnm stupovanm tokm na osobu prezidenta E. Benee ze strany konzervativnch nmeckch
17

WEYR, F. 2004: Pamti, 3: 31, 62.

204

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 politik a publicist, zejmna ale ze Sudetonmeckho Landsmannschaftu, v souvislosti s vysdlenm se vyslovil Vclav Kural, kter se v pedchozch pracch zevrubn a se znalost pramen vnoval esko -nmeckm vztahm a historii souit.18 Cenn a objektivn jsou prce Evy Hahnov, kter psob jako nezvisl historika v Oldenburgu a jejho manela Hanse Henninga Hahna, profesora vchodoevropskch djin na univerzit tamt. Nejnovji oba posoudili souasnou strategii sudetskch Nmc v recenzi dvou knih k tmatu.19 Nalhavost populanch otzek zatlaily brzy po ukonen vlky jin problmy, v neposledn ad politick: boj o charakter sttu. Sttn statistick ad, jeho pedsedou byl jmenovn Frantiek Fajfr a pedsedou odboru pro po pulan statistiku Vclav Sekera, byl zavalen koly obnovy a rozen sta tistickch eten pro poteby hospodskho vvoje, ppravou a zpracovnm vsledk povlench populanch cens pro plnovn ekonomiky. Potkem padestch let pak dochz ke stagnaci populanch vzkum. Navenek se jevil demografick vvoj jako pzniv, co vzbuzovalo iluze o trvale nastoupenm vyhovujcm trendu. Toto zdn bylo po noru 1948 mocn podporovno i ideologicky, aplikac Marxova populanho zkona na vvoj populace v podmnkch socialistick spolenosti, v n neme teoreticky dochzet k nepedvdatelnm zmnm, protoe vytv vechny pedpoklady k harmonickmu rstu populace. S tm souviselo i nedocenn vznamu demografickho studia. Nemalou pekkou bylo i to, e se statistika stala tajnou edn zleitost (teprve v roce 1956 byl drazn vznesen poadavek na odtajnn dat vkov struktury obyvatelstva podle jednotek vku). Dal brzdou bylo peruen styk s vdeckmi institucemi v kapitalistickm zahrani. Na nutnost koordinace prce upozornil drazn v roce 1947 Vladimr Srb; narsoval i irok program innosti Populanho stavu podle vzoru francouz skho Nrodnho stavu pro demografii (INED), zaloenho krtce po skonen vlky pi ministerstvu zdravotnictv a populace a shrnul souasnou situaci u ns; praktick een leelo na ministerstvu sociln pe. To tak hradilo z rozpotu ve vi 8 260 tisc nklady na 951 poraden pro matky, v nich pracovalo stdav na 11 500 dobrovolnch pracovnic a pes lto bylo v innosti 507 zemdlskch tulk pro 12 167 ohlench dt.20

18

KURAL, V. 2004: K souasnm tokm na prezidenta Benee. In: Psn tajn, . 6, s. 126142. 19 In: Lidov noviny 22. 4. 2006, s. III. 20 SRB,V. 1947: Vymrajc nrod, s. 75 n. 205

Djiny populanho mylen v eskch zemch Srbv hlas zanikl bez odezvy stejn jako snaha A. Bohe v roce 1950 zdit Populan stav pi SAV jako pracovit, kter by sdruilo odbornky v oboru demografie, sociologie, statistiky a ekonomie. stav ml teoreticky zkoumat populan vvoj a navrhovat praktick opaten populan politiky, vy-uvat statistick data, chpan dosud spe jako pouh vkaznictv bez zetele ke konkrtnmu vyuit. Kontinuitu demografickch prac zajiovala hlavn innost jednotlivch osobnost z okruhu Sttnho adu statistickho, prodovdeck fakulty UK i jinch fakult, kter obnovily po roce 1945 pedagogickou a vdeckou innost. Tato kontinuita byla vn naruena kdrovou politikou, zenou z vldnoucho centra V KS. Mnoho pedagog (mezi nimi i Antonn Boh) bylo zbaveno prva vyuovat a byli nuceni odejt do pedasnho dchodu, jin byli persekvovni, vznni, nebo unikli persekuci emigrac. Na prvn znmky poklesu rovn satenosti a porodnosti poukzal SS v roce 1953 v analytickm rozboru Pohyb obyvatelstva v letech 1951 a 1952 ve Zprvch SS. Podrobnosti jednn a pprav, kter vedly v roce 1957 ke zzen Sttn populan komise (SPK) jako trvalho vldnho orgnu a zrove jako nrodnho komittu populan komise OSN, jsem shrnula jinde.21 Jist je, e prce demograf, zejmna V. Srba, F. Fajfra a J. Sveton a jejich poukazy na zvanost populanho problmu v naem stt podstatnou mrou pisply k tomu, e alespo trochu oil zjem o tuto problematiku. Pinesly nov impulsy pro vvoj demografickho mylen a teoretick zvry. Jednou z vraznch osobnost obdob, v nm po stagnaci demografickho studia dochz navzdory politick situaci k objektivnjm nhledm na populan problematiku, byl Frantiek Fajfr (1892-1969), vzdlnm prvnk a filosof. V SS pracoval ji ped vlkou, jako pedseda SS od roku 1945 do roku 1961 se vznamn podlel na organizaci dvou povlench stn. Demografii pednel na Vysok kole ekonomick v Praze. Pod jeho vedenm provedla Sttn populan komise adu eten (o rodiovstv, o manelstv, potratovosti, antikoncepci, rovni bydlen, zamstnanosti en, matesk dovolen atd.). Upo zornil na nebezpe mechanickho spojovn populanho vvoje s vvojem ekonomickm a kritizoval zejmna nzor, e za socialismu s odstrannm pekek, brzdcch porodnost, bude realizovan plodnost stoupat. Stejn tak

21

UBRTOV, A. 1985: Organizace demografickho bdn. .. , s. 155-161. Zzen Demografickho stavu pi SAV navrhoval v roce 1957 i Frantiek Fajfr. stav zzen nebyl, ale v tomt roce byla dv msta pro studium populanch otzek pidlena Ekonomickmu stavu SAV, kde na jedno z nich nastoupil v jnu tho roku Zdenk Pavlk.

206

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 odmtl pedasn vytyovn populanch zkon socialismu jako postulty a stnov teorie.22 Fajfrova psemn pozstalost poskytuje dost doklad o tom, e ml jasnou pedstavu, kam mus populan politika smovat, aby mla vznam - selektivn populan opaten, odstupovn rodinnch pdavk na dal dt v souladu s pedstavou o optimln velikosti rodiny: do tvrtho dtte progresivn, ale zamezit tomu, aby se z rodinnch pdavk stal zdroj pjm pro rodie, kte nevnuj dtem potebnou pi. Poadoval postavit mateskou dovolenou na rove zamstnn eny a maximln ji prodlouit, namsto budovn dalch jesl a kolek ulehit postaven zamstnan eny s dtmi, dsledn eit bytov problmy mladch manelstv a vcegeneranch rodin. Zlomek tchto mylenek publikoval, jin se dochovaly v jeho sdlench na kongresech a symposich, vtina v podkladech pro prci Populan komise.23 Zvan jsou i Fajfrovy pspvky k teoretickm otzkm demografie (pedmt demografie, jej posta ven v systmu vd). V roce 1959 vydala prvn teoreticky zamenou prci Helena varcov (nar. 1931), v n kritizovala buroasn populan teorie a objasovala zmry socialistick populan politiky.24 Druh prce te autorky s nzvem Populace je psna ji pod dojmem vsledk kritickch analz dosavadnho populanho vvoje. Vyslovuje se i k innosti dosavadn populan politiky a pedpokld vypracovn dlouhodob koncepce ekonomickho vvoje: Piny, vyvolvajc urit smr trendu porodnosti, je nezbytn hledat tam, kam ns vede marxistick metodologie, tj. k zkladnm hybnm silm lidskho ponn, k ekonomickm vztahm, zde k ekonomickm podmnkm existence rodiny.25 Soud, e populan prstek by neml bt v rozporu s prstky vroby, anulovat nebo podstatn redukovat prstky produktivity prce. Na druh stran by neml klesnout pod rove, kdy nastv rapidn zhoren vkov struktury. Dal rozvoj vroby bude uplatovat nroky na kvalitu, vzdln a kvalifikaci pracovn sly nikoli pedevm na jej mnostv.26

22

FAJFR, F. 1959: O studiu populanho vvoje. In: Demografick sbornk (V. SRB ed.) Praha, SS-SEVT, s. 7-9. T 1964: Pedmluva ke knize Z. PAVLKA (1964) Nstin populanho vvoje svta. Praha, NSAV, s. 5 n. V roce 1963 zformuloval aktuln koly populan politiky ve stati Aktualne zadanija politiki demograficznej In: Studia demograficzne, l, se.1, s. 53-59. 23 Pozstalost Frantika Fajfra je uloena a zpracovna v Archivu Nrodnho muzea v Praze. 24 VARCOV, H. 1959: Populace a spolenost. Praha, SNPL, 192 s. 25 T 1966: Populace, Praha, SNPL, s. 189. 26 Tamt, s. 227. 207

Djiny populanho mylen v eskch zemch Nkolik zvanch pspvk vylo k otzce populanho optima, z nich jmenuji alespo prci Zdeka Vvry (1930-1995) a Milana Kuery (nar. 1929).27 Autoi se piklnj k nzoru, e hlavnm smyslem populanho optima je dosaen rovnovnho stavu jak s ohledem na hospodsko-spoleensk vvoj tak na vlastn reprodukci. Tato rovnovha m dynamick charakt er a za souasnho stavu populanho vvoje by pedpokldala dosaen takov ve reprodukce, kter by zmrnila tzv. relativn strnut; to znamen doshnout alespo rovn prost reprodukce v cel populaci. Otzkm populanho optima se pak dle vnoval Ivan Kuchr (1932-1998), kter publikoval v Demografii a v Politick ekonomii adu pspvk k tomuto tmatu. (u nkolika z nich byl spoluautorem Zdenk Pavlk). Zdenk Vvra studoval tendence v dlouhodobm vvoji reprodukce obyvatelstva eskch zem a v prci K vznamu populace v ekonomickm rozvoji se zabval i rstem svtov populace. V tto souvislosti ukzal (patrn jako prvn z naich autor), e se nedostaten odliuje vlastn sociln-ekonomick koncepce maltuzinstv od problmu regulace plodnosti dal spoleensk vvoj pmo i nepmo pedpokld plnovan rodiovstv.28 Milan Kuera krom cennch analytickch prac, vyplvajcch z vsledku cens i zachycen dlouhodobjch tendenc populanho vvoje, zdraznil vznam dlouhodob a intenzivn vchovy k rodiovstv a soustedn spoleensk pomoci na tet, resp. tvrt dti k zabezpeen alespo prost reprodukce.29 Vsledky sociologickho przkumu ostatn prokzaly, e regulace potu dt pat stle jet k prostedkm, kter zmruj napt ve zdrojch rodin.30 Ve struktue demografickch prac v obdob 1959-1973 pevaovaly analytick studie, vnovan problematice mortality, natality i fertility. V tomto strunm pehledu nen mon obshnout ani nejzvanj podl jednotlivc a slou sp pro orientaci v celkovch tendencch. K pedstavitelm demografick analzy patili pracovnci SS (od roku 1968 Federlnho statistickho adu) Vladimr Srb, jeho bohat publikan innost zasahovala do mnoha dalch oblast a Milan Kuera. Spolu s Ladislavem Rikou vydali v roce 1971 publikaci Demografie. Pedchzela j Demografick pruka, vydan V. Srbem v roce 1965 a obsahujc dlouhodob asov ady na obdob 1965-1975. V tomt roce vyel v nakladatelstv SAV esk
27

VVRA, Z. 1969: K vznamu populace v ekonomickm rozvoji. In: Studie SAV . 3, Praha, Academia, 152 s. -, M. 1973: K problematice optimlnho vvoje v eskoslovensk socialistick republice. In: Demografie 15, . 2, s. 97-100. 28 VVRA, Z. 1969: Op.cit.,s. 82. 29 KUERA, M. 1973: Op.cit.,s. 100. 30 MACHONIN, P. a kol. 1969: eskoslovensk spolenost. Bratislava, Epocha, 419 s. 208

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 svazek Mnohojazynho demografickho slovnku. Znan pozornost se soustedila k otzkm populan politiky a jej efektivnosti (Vladimr Wynnyczuk (1921-2002), Vladimr Roubek (1930-2005), Josef Koubek (nar. 1940), k otzkm struktury domcnost a rodin Zdenk Jureek (1914-2002), Ota Ullmann (nar. 1917), Josef Vytlail (nar. 1920) a jin, k problematice migrac a urbanizace v souvislosti s populanm vvojem Ji Musil, (nar. 1928), Karel Khnl (1936-1996), bytovou problematikou se zabval Jaroslav Doua (nar. 1925), prvnmi aspekty populace Olga Vidlkov (nar. 1928). Nedostatek vysokokolskch uenic a skript, kde od Korkovch Zklad populan vdy (1946) a Cvien v demografii (1954) nevylo nic, co by je nahradilo, vyplnil svmi zslunmi pracemi Vladimr Roubek. Od edestch let pokroilo i historicko-demografick bdn. Syntetick vklad populanho vvoje v letech 1754-1914 v prci Ludmily Krnkov (1931-1965) z roku 1965, asov navazujc na star prci O. Plachta (1957), metodicky cenn, doplnily dal vzkumy, kter jej v mnohm pekonaly: studie i knin publikace Pavly Horsk (nar. 1927), Eduarda Maura (nar. 1937) a skupiny pro historickou demografii. Vyla prce o dlouhodobch populanch trendech na zem SR a mnostv analytickch studi. Zkladn dat a o stavu a pohybu obyvatelstva eskch zem od nejstarch dob do roku 1918 zpracoval a vydal v roce 1978 Vclav Sekera (1898-1982). Pro Slovensko pedstavuj zkladn prce, hodnotc celkov populan vvoj, studie Jna Sveton (19051966). V zahrani ili a publikovali Ladislav Rika (nar. 1921), kter vydal adu vznamnch prac k tmatice socilnch vztah a k sebevraednosti a Tom Frejka (nar. 1932), kter se zabv koncepc stacionrnho obyvatelstva a prognostikou ve svtovm rmci. Obdobn tmatice jako L. Rika se vnuje i Dagmar Dzrov (nar. 1957). K demografickm pracm irho zamen nle Nstin populanho vvoje svta (1964) Zdeka Pavlka (nar. 1931) s pokusem o teoretick zobecnn, zaloenm na teorii demografick revoluce. Pedstavu o struktue demografickch prac od roku 1945 podvaj biblio grafick pehledy (prvn ronk Bibliografie esk statistiky a demografie, zahrnujc rok 1966, vyel v roce 1967) Jaroslava Podzimka, t autor vydal v roce 1981 soupis pramen k demografickmu vvoji SR a spolu s Josefem Koubkem edici nrodn bibliografie demografickch prac za lta 1945 -1977 (1984). I tato struktura je odrazem populanho mylen, respektive vyjdenm poad nalhavosti problm, k nim se obracelo bdn. Zvanost populan problematiky byla uznna zaazenm kolu Zkladn problmy reprodukce lidskch populac se zvltnm zetelem k eskosloven209

Djiny populanho mylen v eskch zemch sku jako jednoho z hlavnch kol do sttnho plnu zkladnho vzkumu pro lta 1976-1980 a kolu Dlouhodob vvoj, souasn stav a prognzy demografickch struktur v regionlnm aspektu pro lta 1980-1985.31 Pozoruhodn vsledky pineslo eten populanho klimatu, i kdy se tkalo jen sti populace a to venkovskch en. Sbornk, pipraven k tisku ji v roce 1973 (vyel v roce 1977), shrnul diskusi metodickch otzek (vymezen obsahu populanho klimatu, konkrtn problematiku vbrovch soubor) a pinesl pehled vybranch vsledk eten v eskoslovensku i ve svt. Je teba zdraznit, e eskoslovensk eten zaujmala estn msto mezi prvnmi etenmi ve svt a to jak svm rozsahem tak metodikou a pinesla vdy cenn poznatky.32 Snad jet nikdy v historii se nevytvoily (alespo proklamativn) tak velk pedpoklady pro tsnou nvaznost populanho mylen na praxi; populan mylen me nicmn jen pinst rozbory konkrtn situace, kterou je nezdka vyprovokovno, a dt v vahu smry, jakmi by se mla ubrat populan politika. Za dleit pokldm i to, e eskoslovent demografov nebyli ji zcela izolovni od svtovho dn ve svm oboru a e v rmci monost reagovali na podnty, kter pinelo. I kdy dodnes postrdaj samostatn pracovit, astnili se alespo nkte z nich akc, podanch dokonale vybavenmi pracoviti v zahrani (ast na programu INED pro sledovn krtkodobho i dlouhodobho vvoje plodnosti aj.), jednotlivci byli leny mezinrodnch spolenost (pokud se jim zdailo zaplatit lensk pspvek ve valutch, a tak neprokdrovan mli s vjezdem nesmrn obte, pokud se kongres konal v zpadn cizin). Smry potebnch opaten, vyplvajc z rozboru dlouhodobch trend reprodukce a przkum populanho klimatu, jsou znm od dob, kdy se k nim vyjdili Vladimr Srb, Frantiek Fajfr, Milan Kuera, Vladimr Roubek a mnoz dal. Zstv ada oblast, kde nebyly ani formulovny nato pijaty
31

Vsledky dosavadnch vzkum shrnul PAVLK, Z. a kol. ve Zprv koordintora k zvren oponentue H VIII-1-8, Prodovdeck fakulta UK Praha 1980, 141 s. Dle srvn. LESN, I. 1982: Zkladn vzkum v demografii v obdob 1981-1985. In: Demografie .3, s. 252-253. Tabulka s pehledem demografick literatury v letech 1945-1979 podle tmat srvn. KOUBEK,J. PODZIMEK, J.(eds.): 1984 National population Bibliographies, s. 19-20. Strukturu obsahu asopisu Demografie v letech 1969-1973 in Demografie 18, 1976, .1, s. 50-54. Dtto za lta 1974-1981, tamt, 24, 1982, .2, s. 152-156. Dtto za lta 19591989 tamt 32, 1990, . 2, s. 143-147. 32 PAVLK, Z. 1977: eten populanho klimatu. Metodika,mezinrodn pehled a eten venkovskch en v echch. UK Praha, 298 s 210

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 potebn smry innosti, kter rovn souvisej s problmy populace (eln zen migranch proud, irok oblast problm kolem kvality populace, dsledky, kter pinese strnut populace v dchodov politice, struktue pracovnch sil atd.). VIII.3. Organizace demografickho bdn v SR od roku 1945 Protoe na rozdl od naich soused (blzkch i vzdlench) nem n stt samostatn pracovit pro demografii, vzalo se veker bdn institucionln k innosti Sttnho adu statistickho a k ad dalch pracovi (universitnch kateder, stav SAV, archiv aj.), kter v rmci jinch kol vnovala t pozornost demografii. Vvoj eskoslovensk statistiky za poslednch 70 let shrnul J. Podzimek,33 100 let vuky demografie na Univerzit Karlov vzpomenul Z. Pavlk. Demografick statistika sledovala pirozenou mnu obyvatelstva, kde navzala na soustavu pramennch dl o pohybu a stavu obyvatelstva a roze brala zjitn situace. etn rozbory se tkaly aktulnch jev populanho vvoje z dlouhodobho pohledu (plodnost, vnitn migrace, rozvodovost, potratovost, satenost atd.). Doplkem pravidelnch zjiovn v rmci cens (1950, 1961, 1970, 1980) byla jednorzov eten a vzkumy k hlub analze pin a podmnek nkterch jev. Prvn speciln eten o rodin se uskutenilo v roce 1956, nsledovalo nkolik destek rznch eten, z nich J.Podzimek zdraznil studium plodnosti 1977, v nm se eskoslovensk statistika zapojila do mezinrodn spoluprce pi svtovm eten fertility.34 V roce 1964 se ustavila pi SAV eskoslovensk demografick spolenost jako zjmov vbrov sdruen vdeckch a odbornch pracovnk rznch profes se zamenm na demografii. Vytvoila se tak jedin zkladna pro evidenci a soustedn odbornk, jejich spolenm zjmem je demografie. V rmci spolenosti vznikly dv poboky, jedna se sdlem v Brn, druh v Ostrav. Prvnm pedsedou SDS byl Frantiek Fajfr, od roku 1969 po jeho smrti ho ve funkci vystdali Vladimr Srb, Miroslav Vojta a Zdenk Pavlk, kter ji vykonval od roku 1972 jako adujc mstopedseda, teprve v roce
33

PODZIMEK, J. 1985: tyicet let eskoslovensk sttn statistiky. In: Demografie 27, . 1, s. 4-7. T 1989: 70 let eskoslovensk sttn statistiky. Praha, PS a VSEI, 223+XXIV s. 100 let demografie na Universit Karlov. In: Zpravodaj esk demografick spolenosti 19/1999, s. 1 (red). 34 K tomu srvn. WYNNYCZUK, V. FAKTOROV, F. 1980: Mezinrodn srovnn populanch opaten v Evrop (1978). In: Demografie 22,.1,s. 1-15. SRB, V. 1979: eten plodnosti (1977). In: Demografie 20,.1,s. 4-14, .2, s. 97-106, .3, s. 205-213, .4, s. 302-310. 211

Djiny populanho mylen v eskch zemch 1974 bylo povoleno, aby se nestrank stal pedsedou spolenosti. Tuto funkci zastval do roku 2003, kdy byla pedsedkyn zvolena Jitka Rychtakov. Vdeckm tajemnkem spolenosti byl od doby zaloen do roku 1968 Zdenk Pavlk, v letech 1972-2003 Vladimr Roubek, v letech 2003-2006 Ludmila Fialov, od roku 2006 zastv tuto funkci Tom Kuera. Od kvtna 1993 se Spolenost nazv esk demografick spolenost. V roce 1967 byla zaloena Slovensk demografick a statistick spolenost SAV, (pedseda Daniel Vojtko), jej demografick sekce plnila koly SDS na Slovensku. Nkter akce, zejmna mezinrodn sympozia, podaly ob spolenosti spolen.35 Hlavn odborn innost SDS (od roku 1993 DS) spovala v organizovn pravidelnch pednkovch veer a vronch celodennch konferenc ke zvolenmu tmatu. Spolenost pracovala v nkolika odbornch skupinch (pro historickou demografii, zdravotn biologick aspekty populace, pro plnovan rodiovstv, modelovn a vpoetn techniku v demografii, stn lidu, dom a byt, rozmstn a sthovn obyvatelstva).36 Uspodala do roku 1989 tyi mezinrodn sympozia . v roce 1965 na tma Ekonomick aspekty reprodukce obyvatelstva, v roce 1976 konferenci demograf socialistickch zem, vnovanou demografickm prognzm, v roce 1983 konferenci k problematice demografickho vvoje v kontextu socilnho rozvoje a v roce 1989 na tma Strnut obyvatelstva ve vysplch zemch. V roce 2005 uspodala spolu s Centre francais de recherche en sciences sociales a Goethe-Institut Prag trilaterln demografickou konferenci ke tem tmatm: 1. Pro (ne)mme dti? 2. Migrace, pluralita a integrace, 3. Pro a jakou rodinnou a imigran politiku? Publikan monosti se otevely od roku 1959 ve tvrtletnku Demografie, vydvanm SS, od r. 1969 FS. Od roku 1968 vychzela tvrtletn revue Demosta (v rutin, anglitin,panltin a v esperantu) pro zahrani. Sbornk Statistika a demografie vychzel v letech 1959-1971 (10 svazk), jeho pokraovnm byl sbornk Statistick revue, vydvan FS. Od roku 1977 vychz neperiodick sbornk Acta demographica, kter vydvala SDS do .VI/1982 spolu a Vzkumnm stavem sociln-ekonomickch informac, od sla VII samostatn). Poslednm slem XV je druh pepracovan vydn Mnohojazynho demografickho slovnku.37
35

UBRTOV, A. (ed.): 10 let SDS. Roenka SDS, Praha 1976, 88 s. SDS (ed.): 20 let eskoslovensk demografick spolenosti pi SAV. Praha 1985, 198 s. 36 VIDLKOV, O. 1984: eskoslovensk demografick spolenost 20 let. In: Demografie 26, . 2, s. 152-153. 37 PAVLK, Z. KALIBOV, K. 2005: Mnohojazyn demografick slovnk esk svazek, druh vydn. Acta demographica XV, Praha, DS, 186 s. 212

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 Vldn populan komise, kter pevzala od roku 1972 koly Sttn populan komise, vydvala estkrt ron Populan zprvy. Skupina pro historickou demografii SDS vydv nepravideln sbornk Historick demografie (nkladem stavu eskoslovenskch a svtovch djin SAV, od roku 1991 nkladem Sociologickho stavu AV R). Do souasn doby vylo 30 svazk. Samostatn pednky z demografie maj nejdel tradici na prodovdeck fakult UK, kam byly po jejm zaloen v roce 1920 spolen s antropologi peneseny z filosofick fakulty UK. Od roku 1918 byl dnm profesorem antropologie a demografie lka a antropolog Jindich Matiegka (1862-1943), zakladatel Antropologickho stavu. Na tomto stavu antropologie a demografie se habilitoval Antonn Boh (1929) a Jaromr Kork (1950), kter v roce 1950 penesl demografii na katedru geografie. Demografick statistika se pvodn pednela od roku 1955 na Vysok kole ekonomick v Praze, fakult nrodohospodsk v rmci oboru ekonomick statistika; pi tto fakult byla zzena rok 1968 Laborato demografie jako vdecko-pedagogick pracovit, kter se specializovalo na prognzy, ze jmna na regionln populan prognzy ve spojen s ekonomickou prolematikou. Na te kole (fakult zen) se pednela demografick statistika i v Bratislav. V rznch letech se demografie nebo demografick statistika pednela i na jinch fakultch vysokch kol v Praze, Olomouci, v Brn a v Bratislav. Od doby, kdy kontinuitu demografickch studi udrovali jen jednotlivci, pes dob, kdy byla podobn jako sociologie i demografie odsunuta na vedlej kolej, zskalo studium demografie postupn pece jen ir zkladnu. Z vvoje je vak zrove patrn, e rozsah i zamen vzkumnch innost bylo a pli diktovan nutnost reagovat na momentln vvoj populace a snait se jej njak usmrnit. Nadto vzkum trpl a dosud trp tm, e nen koordinovan; co ovem neplat jen pro demografii. Vznamn msto si v nm podrela analza souasnho vvoje mrtnosti a zejmna zjem o analzy nadmrtnosti mu ve stednm vku, kter se stvala vnm problmem esk populace. Domnvm se, e tak zjem o otzky kvality populace nebyl mrn zvanosti tohoto nmtu. pln nap. schzelo (a domnvm se, e schz dosud) podchycen dalho vvoje zachrnnch plod s extrmn nzkou porodn vhou, kde spchy, sniujc ukazatele novorozeneck a kojeneck mrtnosti, nejsou konfrontovny s prognzou pevajcch inkubtorovch dt. I kdy rozsah vzkumu od prvnch povlench let znan pokroil, zstvalo jet mnoho otevench a nevyjasnnch problm.
213

Djiny populanho mylen v eskch zemch VIII.4. Globln a syntetick pohledy na vvoj populace. Draz na analytick studium, kter provzel demografii u ns od jejch potk dodnes, je typick i pro rozvoj demografie ve svtovm mtku : pro syntzu nebyl dostatek spolehlivch oprnch bod. Pesto bylo vysloveno u tolik rznch teori, tolik vysvtlen pro rzn typy reproduknho chovn lid a jeho dsledky, e by jejich prost vet zaplnil mnoho stran. Nkter z nich ji padly, jin teprve prov as. Uiten je pipomenout si obas vrok Gilberta Chestertona, i kdy nebyl pronesen na et demografickch diskus : Teoretik, kter vytvo novou teorii na zklad nov udlosti, mnoho kody nenatrop. Ale teoretik, kter nejprve zplod falenou teorii a pak vid ve vem jej d kazy, je nejnebezpenj neptel lidskho rozumu. Zbv trpliv prce, pokusy o syntzu dosavadnch poznatk, protoe jen v dlouhodobm hodnocen populanho vvoje se me ukzat vha nkterch vvojovch trend a rys, specifickch pro danou populaci, i tch, kter jsou spolen pro populace, ijc ve zcela odlinm prosted a podmnkch. Neplat to jen pro demografii tzv. statistickho obdob, plat to i pro demografii historickou v dnenm vymezen jejch hranic jako oboru, kter se zabv studiem populace v tzv. pedstatistickm a ran statistickm obdob. O tom, e et demografov jsou si tto nutnosti vdomi, svd bibliografie prac za uplynul obdob, zabvajc se trendy populanho vvoje v SR, zdokonalovn metodiky projekc a dlouhodobch vhled i zjem o populan problmy ve svtovm mtku.38 Spoluprce historik, ekonom, sociolog, lka i geograf je dleit, protoe pirozen reprodukce a jej vsledn efekt je pomrn zk aspekt mnohostrann lidsk existence. Jedinou monou cestou je interdisciplinrn studium obyvatelstva, jeho chovn i dalho vvoje.39 Tak, jako se ve svt upn pozornost pedevm k teorim, kter se sna o zobecnn na ir rovni abstrakce, odrej tuto snahu i prce eskch demograf. Prvn prac, zaloenou na teorii demografick revoluce (demografickho pechodu, transition), byla kniha Zdeka Pavlka Nstin populanho vvoje svta (1964), v n doel k zvru, e demografick revoluce jako biosociln proces vznik u populac s rznou ivotn rovn i rznm pedchzejcm populanm vvojem. M celosvtov charakter, ktermu odpovd i celosvtov charakter spoleenskho vvoje. Plnovn potu dt v rodin se
38

Bibliografie tto literatury srvn. PODZIMEK J. 1981: Prameny demografickho vvoje SSR, Praha, s. 112-118, dle KOUBEK, J. PODZIMEK, J. (eds.): National population bibliographies, s. 1-12. 39 VIDLKOV, O. 1984: Mezinrodn demografick konference Smolenice 1983. In: Demografie 26, . 1, s. 1-11. 214

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 stv znakem hospodsky i kulturn vyspl spolenosti. Poukzal na speci fick rysy prbhu demografick revoluce, podmnn dobou, kdy k n dochz, zabval se lohou vnitnch a vnjch podnt pro jej prbh a rozliil nkolik jejch typ. V vodu k Pavlkov prci se vyjdil k teorii F. Fajfr, kter ji pijal jako odvnou hypotzu, podntnou pro dal bdn. Dal prac, vydanou na toto tma, kter chpe demografickou revoluci jako historickou zkonitost populan reprodukce, je studie tho autora Demografick revoluce jako globln zkonitost populanho vvoje (1977). Je to zrove pokus vymezit populan systm a oddlit jej od systm hierarchicky nadazench - populan-ekonomickho a totln-socilnho a poukzat na obecn charakter chovn tchto systm, dleit zejmna z hlediska pedpovdi jejich budoucho chovn.40 V nkolika pracch z posledn doby dospl autor k zvru, e se jedn o globln revoluci modern doby, jej sti (pr myslov, vdecko-technick, urbanizan, politick-demokratizan, revoluce ve vzdln, medicin, informatice, emancipaci a zrovnoprvnn en) jsou navzjem propojen a podmnn bez toho nelze demografickou revoluci pochopit. V tomto smyslu je pesnj demografick revoluce jako revolun zmna v demografickm chovn pechod z extenzivn formy reprodukce na formu intenzivn (dve se mnoho dt rodilo a mnoho jich umralo brzy po narozen, nyn se jich mlo rod a tm vechny se dovaj dosplosti). Vrazem snahy po zaazen problematiky demografickch a geodemogra fickch systm do irch souvislost je hledn podstatnch zkonitost, kter by vyjdily relativn vestrann charakter objektivn reality, oznaen jako totalita. Nkter podnty pinesly ji prce Jaromra Korka, v nich autor formuloval protiklad krajn nerovnomrnosti diferenciace geografickch struk tur a relativn homogenity struktur, odpovdajcch druhovm souborm. 41 Autor dval do protikladu heterogenitu anorganickho svta (komplexnho celku) a homogenitu biologickch druh (vetn druhu lidskho) a vid tak piny rozdl v rzn vvojov sloitosti celk. K vytvoen teoretickch vchodisek nejen ke zkoumn specifickch, resp. vnitnch problm demografie a geodemografie nbr i ke zkoumn vnitnch podmnnost pslunch systm smovaly prce Martina Hampla, Zdeka Pav40

PAVLK, Z. 1977. Demografick revoluce jako globln zkonitost demografickho vvoje. Zprva pro etapov zen hlavnho kolu SPZV, 217 s. T 1981: Zkonitosti vvoje demografickch systm. In: AUC Geographica 16, .1, s.3-31. 41 KORK, J. 1936: Regionln typ v pojet statistickm. In: Sbornk III.sjezdu s. geograf v Plzni 1935, Praha, s. 111-112. T 1941: Prodn dualita statistickho rozloen. In: Statistick obzor 22, Praha, s. 171-222. T 1973: Geografie obyvatelstva ve statistick syntze. Praha, UK, 147 s. 215

Djiny populanho mylen v eskch zemch lka a Frantika Charvta.42 Zejmna prce Martina Hampla Hierarchie reality a problm hodnocen irch souvislost populanho vvoje (1976) podrobn ukazuje na monosti aplikace vsledk teorie totality pi hodnocen demografickch a geodemografickch systm.43 Dleit je podle mho soudu logicky odvozen zvr o transformaci extenzivnch tendenc na tendence intenzivn a o veobecnm zvyovn vlivu socilnho prosted pi vytven konenho efektu pirozen reprodukce, rozhodujcho pro zmny v jej rovni. Logistick prbh dlch proces a pslunou reprodukci demografick homogenity na vvojov vy rove nachz souhrnn u pemny demografickho chovn, tj. pedevm u zmny vdom neregulovan plodnosti na vdom regulovanou. Demografickou revoluci povauje za proces v podstat tho vznamovho du, jakm byl a dosud je proces industrializace nebo proces urbanizace. Obecn vvojov generalizace je v tchto pracch objasnna. Konkrtn historick vzkum a budouc vvoj, kter lze pedpokldat, nikoliv s jistotou urit, ji me jednak potvrdit, nebo tak vyvrtit.44 V roce 1986 vyly Zklady demografie jako celosttn vysokokolsk pruka pro studenty prodovdeckch, ekonomickch, filozofickch a lkaskch fakult.45 Tak sil historickch demograf smuje k syntze, zpotku alespo k postien dlouhodobch tendenc ve vvoji populace pedstatistickho obdo b.46 Prce Ludmily Fialov (nar. 1947), s pouitm specilnch index a metody nepm standardizace, navrench v roce 1965 A. J. Coalem, jsou pspvkem k vvoji plodnosti v eskch zemch a zrove k prbhu demografickho pechodu u ns. Prokzaly, e pokles rovn plodnosti byl ve vech oblastech eskch zem ukonen ped koncem druh svtov vlky a tm byl z rove zavren pechod k dnenmu reproduknmu chovn, kter charakterizuje pomrn vysok podl obyvatelstva, ijcho v manelstv za souasn nzk rovn manelsk plodnosti.47
42

Bibliografie tchto prac srvn. HAMPL, M. 1976: Hierarchie reality a problm hodnocen irch souvislost populanho vvoje. Praha, Prodovdeck fakulta UK, 285 s. 43 Tamt, s. 256. 44 MUSIL, J. 1985: Oponentn posudek zvren zprvy Vybran aspekty populanho vvoje dlho kolu VIII-3-4/2 Dlouhodob vvoj, souasn stav a prognzy demografickch struktur v regionlnm aspektu. Prodovdeck fakulta UK Praha, 7. 3. 1985. 45 PAVLK, Z. RYCHTAKOV, J. UBRTOV, A. 1986: Zklady demografie. Praha, Academia, 732 s. 46 Dlouhodob populan trendy na zem SR. pedstatistick obdob. In: Acta demographica IV, Praha 1981, 273 s. 47 FIALOV, L. 1985: Pspvek k vvoji plodnosti v eskch zemch. In: Demografie 27, . 1, s. 34-43. 216

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 VIII.5. Vvoj populan politiky jako odraz populanho mylen. Populan politika navzala po druh svtov vlce na adu opaten, k nim dolo v mezivlenm obdob. Zrove se dost jasn ukzalo, e dn, sebeinnj opaten neme trvale stimulovat porodnost, pokud jeho innost oslabuj nepzniv okolnosti, ruiv psobc na celkov populan klima. K nejzvanjm ruivm elementm psobila ji ped vlkou mnoho krt zdrazovan nzk tempa bytov vstavby, stoupajc rst nklad na ni, rozvoj a rove slueb obyvatelstvu, vstavba kol a pedkolnch zazen, uspodn pracovn doby, cenov opaten, vysok zamstnanost en. Pehled konkrtnch zsah populan politiky je dobe zpracovan v ad studi a nen teba se jm detailn zabvat.48 V souvislosti s vvojem populanho mylen stoj za povimnut, jakou obsahovou npl kdo dval populan politice, nakolik byla teoreticky podloen a do jak mry se promtaly nzory na jej zvanost, obsah a innost do konkrtnch opaten. Ji z pehledu demografick literatury v povlenm obdob do souasnosti je patrn, e populan mylen dvalo dostatek podnt k tomu, aby se populan politika mohla orientovat sprvnm smrem. Zptn se ovem hodnot nepomrn snze ne dochzej nmty sv realizace. Na nutnost vzjemn sladit bytovou a populan politiku upozornila ada autor velmi vasn a nebylo to jen opakovn nzoru ekonoma Albna Brfa, e dohled nad bytovm hospodstvm si mus ponechat v rukou stt a trh s byty nelze stoprocentn svit soukrommu podnikn. Na zvanost problmu upozornili jak J. Kork, V. Srb, F. Fajfr, tak J. Musil, M. Kuera, J. Doua a jin. O Fajfrov drazn iniciativ, smujc k selektivn podpoe rodin s dtmi a k maximlnmu prodlouen matesk dovolen jsem se ji zmnila. ivotu a dlu F. Fajfra je vnovna monografie z roku 1993, v n je ocenn vznam tohoto filosofa, sociologa a statistika a jeho pnos pro eskou demografii .49 Z Fajfrovch nzor stoj za pipomenut jeho zdraznn nezastupiteln matesk a vchovn funkce eny, kter se odedvna uznvala. O tom, e by matku mohla malmu dtti nahradit celodenn pe mimo domov, si dovolili pochybovat mnoz, a to u od konce 19. stolet, kdy byla jet k rodin pevn
48

KOUBEK, J. 1981: Populan politika eskoslovensk republiky v letech 1945-1980. In: Demografie 23, . 1, s. 32-50. KUERA, M. 1968: Populan politika eskoslovenska. In: Demografie 10,.4, s. 307-317. KOL. 1974: Population Policy in Czechoslovakia. Praha, Orbis, 90 s. 49 PAVLK, Z. - UBRTOV, A. 1993: Frantiek Fajfr. ivot a dlo. Acta demotgraphica XI. Praha eskoslovensk demografick spolenost a esk statistick ad, 214 s. 217

Djiny populanho mylen v eskch zemch pipoutan. Nebyli to ti, kte se snaili udret matku v rodin a odept j jakkoliv podl na spoleenskm ivot a uplatnn, naopak, prv ti, kte zrove hjili jej prva v tomto ohledu. K tomuto spoleenskmu ocenn matesk role en a snaze, aby se nedostvala do rozporu s jejm zamstnnm, se dostvme znovu v proklamacch osmdestch let. Opaten z pelomu edestch a sedmdestch let o prodlouen matesk dovolen, dvkch v matestv a pdavcch na dti, zkon o mateskm pspvku . 154/1959 Sb. z 18. 12. 1969 s innost od 1. 7. 1970, zvhodnn nebo pednostn pjky pat k tm, kter meme pokldat za pm odraz nzor na nutnost stimulace porodnosti. Do stejn kategorie nleela daov opaten, pednostn zaazen rodin s vce dtmi do poadnk pro pidlovn byt a pjky se sttnm pspvkem, zaveden od 1. 4. 1973. Dal oblast, na jej zvanost demografov upozorovali, je vchova k rodiovstv, poskytovn odbornch socilnch slueb pi naruench manelskch vztazch, porady ve vci plnovanho rodiovstv, sexuln vchova na kolch atd. Autoi se shodovali v nzoru, e prostor pro akce populan politiky se nesm zit na hospodskou oblast, protoe motivace lidskho jednn nen jednoduchm odrazem ivotn rovn.50 Apel se strany demograf nebyl dost drazn: jet v roce 1966 soudila H. varcov, e pevn starch mravnch norem pedstavuje tendenci doasnou, zmny ekonomick funkce rodiny pedstavuj funkci absolutn a dve i pozdji vyvolaj i zmny mravnch norem, idelnch pedstav.51 Stoupn rozvodovosti vyvolalo diskuse, jejich dsledkem byla snaha o prevenci vysok rozvodovosti. Meznkem mezi dvma etapami v prvn prav manelstv a jeho zruen rozvodem bylo vydn zkona o rodin . 94/1963 Sb. a obanskho du . 99/1963 Sb., asov velmi pozdn bylo zizovn manelskch poraden podle vldnho usnesen . 267/1973 Sb. Tmata rodiny, manelstv a rozvod se mno v poetnm zastoupen v demografick literatue vraznji teprve od roku 1960 a dle, aby jich smrem k dneku pibvalo mrn tomu, jak to vyadovalo nezbyt reagovat na tyto nepzniv rys y populanho vvoje. Tot se tkalo potratovosti, kter byla do znan mry odrazem neuspokojiv situace v prevenci poet, sexuln vchovy mldee a vchovy k rodiovstv. F. Fajfr ve svch pipomnkch k nvrhu zsad na vyuit masov vchovnch prostedk ke sprvnmu pomru k rodiovstv kritizoval ji v roce 1962 postoj k antikoncepci, kter se vnovala naprosto nedostaten pozornost a navc se jednostrann propagovala ensk antikon 50 51

VARCOV, H. 1966: Populace, s. 215. Tamt, s. 195.

218

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 cepce. Znovu pipomenul nutnost intenzivn teoretick prce jako pedpokladu spchu v ktermkoliv smru populan politiky a nedostaten vyuit zdravotnick statistiky k praktickm zvrm.52 Kdy v roce 1968 hodnotil Ji Prokopec deset let prce Sttn populan komise, konstatoval obrat k lepmu v mezch monost, pedevm v prci na komplexnm programu sociln a ekonomick pomoci rodinm s dtmi, ustaven poradnho sboru pro vchovu k rodiovstv a zzen prvn stl manelsk poradny v Praze. Za jeden z hlavnch kol SPK pro pt dob pokldal postupn a trpliv zpesovn optimlnho modelu opaten a sil o jeho realizaci.53 I z tto strun rekapitulace je zejm, e mezi nmty a nvrhy, asto tvrdojn opakovanmi, a jejich realizac, uplynula dost dlouh doba. Jej zkrcen podmiovala nejen prosperita, lpe eeno neprosperita nrodnho hospodstv, ale i to, e do hlubho povdom veejnosti ani nepronikla poteba njak se angaovat pro lep vvoj. et demografov se ve sv vtin nepipojili ke veobecnmu optimismu let krtce po druh svtov vlce, ale ani nepodlehli stejn nekritickmu pesimismu z obdob klesajc porodnosti. Podle nzoru M. Kuery (1973) nen skuten nutn bezprostedn podmiovat pznivj ekonomick vvoj vy mi prstky obyvatelstva v produktivnm vku a tm rychlejm rstem zamstnanosti. Automatizace a intenzifikace mus umonit rychlej ekonomick rst, stle vtho vznamu mus pi tom nabvat rove vzdln a kvalifikace, kter bude mt vt vhu ne pouh kvantitativn objemy zamstnanosti. spn spoleensk rozvoj si ovem nelze pedstavit bez trval obmny generac. Znamen to doshnout alespo rovn prost reprodukce, aby se zabrnilo perspektivnmu bytku obyvatelstva a vytvoily se celkem stl relace mezi hlavnmi vkovmi skupinami. 54 V diskusi k teoretickm problmm populan politiky vyslovili demo grafov dost obecn platnch zvr, z nich jeden dobe vystihuje zdroj obt: spolenost hled opaten a tehdy, kdy je zejm, e se v populanm vvoji nco hrout. Populan opaten pak reaguj na situaci s opodnm, zatmco spn me bt jen takov politika, kter pedvd a reaguje s pedstihem, dokonce znanm.55 Zrove tato politika mus bt selektivn z hlediska
52 53

ANM, fond F. Fajfr, i. . 235. PROKOPEC, J. 1968: Deset let prce Sttn populan komise. In: Demografie 10, . 1, s. 1315. 54 KUERA, M. 1973: K problematice optimlnho populanho vvoje v eskoslovensk republice. In: Demografie 15, .3, s. 98. 55 KOUBEK, J. 1982: Nkter teoretick problmy populan politiky. In: Demografie 24, .2, 219

Djiny populanho mylen v eskch zemch demografickch cl (v praxi to znamen relativn nejvraznj podporu rodinm optimln velikosti). Z hlediska taktiky by se nemla podporovat plodnost v obdob vrcholu populan vlny, ale naopak v jejm poklesu. Pokud se pokld za eln zavst urit pechodn opaten, je nutn ho jako pechodn, zaveden na omezenou dobu, tak prezentovat ped obyvatelstvem. Rzn typy vzkum reprodukce pinesly nespoet doklad o tom, e veejnost, hlavn eny v plodnm vku, je velmi vnmav pro populan politiku, je-li pedkldna jako konkrtn opaten. Potvrdily vak tak, e model dvoudtn rodiny, alespo v echch, natolik pevauje, e je obtn usilovat o radikln zmnu populanho klimatu (finann dvody spolu s bytovmi byly nejzvanj pi rozhodovn o potu dt). Zcela na mst byl liberln pstup k otzce umlho peruen thotenstv v co nejrannjm stdiu, prozatm jedin kompenztor stavu v oblasti poradenstv, vchovy a dostupnosti anti koncepce. Jasno, alespo teoreticky, bylo i v dalch smrech: jak psobit na zdravotn stav a mrtnost. Otzkm kvality populace se po cel povlen obdob nevnovala dostaten pozornost a jestlie se objevily studie, v nich demografick obraz slouil jako inspirace nap. pro genetiku, nebyla to jen poteba zabvat se i tmito problmy, ale i varovn signl. Pi stagnujcm rstu i ubvn obyvatelstva bude biologick i mentln kapacita populanch prstk stle vznamnj kompenzac kvantity. V roce 1986 pedloil Vladimr Srb svj Program nrodnho zdrav, respektujc vechno, na bylo mon bez rozpak navzat z historie naeho demografickho mylen. Obvm se, e skonil bez odezvy a realizace mezi dalmi archivnmi materily. K diskusi pispl z naich lka, blzkch demografii, nejvraznji Ji Kuera (1927-1992), pediatr-teratolog, k prof. Stevensona, kter jako prvn v Evrop zavedl u ns registraci vrozench vvojovch vad, byl zakldajcm lenem Mezinrodn spolenosti pro zchyt a epidemiologii vrozench vad (International Clearingshouse for Birth Defects Monitoring Systems), kter je od roku 1986 soust WHO. Z dalch lka se zastavm alespo u Josefa Charvta (1897-1984), endokrinologoga, lena poradnho sboru OSN pro vdu a techniku. Ve svch pracch se nejednou vyjdil k problmm lidsk existence. Jeho soudy o nutnosti restaurovat rodinu jako pedpoklad dobrho populanho vvoje, vahy nad citovou a kulturn deprivac a dalmi hrozbami, s nimi se potk souasn vvoj spolenosti, jsou stle aktuln. Ji v roce 1969, kdy vydal esej
s. 137. ROUBEK, V. 1982: K otzce efektivnosti populan politiky. Tamt, s. 141-145. Diskuse k eskoslovensk populan politice srvn. Demografie 32, 1990, .3, s. 234-241 (RABUIC, L., PAVLK, Z., KUERA, M.). 220

VIII. Od konce druh svtov vlky do roku 1989 ivot, adaptace a stres (v roce 1974 lovk a jeho svt), povil kulturu (resp. kulturnost) na podstatnou soust lidstv -nen nadstavbou nad materiln zkladnou podle terminologie marxist, ale nezbytnou soust: Lidstv lze doclit jen vyvenm obou sloek civilizace a kultury Citov a kulturn deprivace je stejn zl jako hlad.56 To, emu se k svdom a morlka, rozeznvn zla a dobra, sprvnho a nesprvnho, vyrst hlavn ze zvyk a nzor naeho domova, napsal, kdy se zamlel nad dlkou kritickho vpeeovacho dob a nad nevratnm pokozenm a znevhodnnm tch, kte zzem dobr rodiny nepoznali.57 Neprvem se opomjelo zhorovn ivotnho prosted, zvadnost vody a potravy, do znan mry ovlivujcch mry mrtnosti a nadji doit. Budovala se mamut sdlit, svm charakterem spe noclehrny ne domovy, anonymn a odlidtn. Nevysloveno zstalo i to, do demografov pociovali u dlouho a o em ns me pouit historie, chceme-li j naslouchat: populan klima ovlivuje i celkov spoleensk atmosfra a zdrav spolenost je pouze ta, kter me doufat, vit ve smysl duevn i fyzick prce. Spolenost nebyla nemocn jen fyzicky. Pokles morlky, nejen pracovn, rozruen mezilidskch vztah, degradace vznamu vzdln, kultury a kulturnosti, snen inteligence na podezel element, iven z prce manueln pracujcch, vedou vdycky k vhodnjmu smen se s prostednost, s prmrem, k rezignaci a skepsi. Ale i naopak k agresivit, k zpasu za okamit, momentln proitky a blaho, jak poskytuje konzumn spolenost, zasaen tm, co Jaromr Kork nazval pleonexi (hromadn vc, kter lovk nepotebuje ke svmu ivotu bez prostedn, ale jejich vlastnn, i lpe touha mt je, v nm vypluj zoufalou przdnotu namsto jin seberealizace). eeno s Janem Amosem Komenskm, lky hledejme, a nalezneme piny nedostatk a nemoc. To je nejzvanj krok k jakkoliv nprav, ponaje zenm sttu a kone rodinou s dtmi.

56 57

CHARVT, J. 1970: 131. Tamt, s. 117. 221

IX. Populan mylen po roce 1989

IX. 1. Demografick situace. Vechno, co potebujeme vdt, jsme se dozvdali z rozbor vsledk dvou cens, kter dnen situaci pedchzely - v roce 1991 a 2001, z odbornch studi, uveejovanch nejen v Demografii, ale v ad dalch tiskovin, vylo i nkolik soubornch studi, vnovanch populan problematice. Teprve nyn se ocitaj populan otzky astji i v dennm tisku a ostatnch masmedich, o populan politice se diskutuje ve vld. Milan Kuera k tomu vstin podotkl: Zjem o demografick daje nezvily systematicky zveejovan daje o nepznivm vvoji pirozen mny, nbr a skutenost, e z dvodu neustle se sniujcch pot kolnch dt v dnoucm venkovskm osdlen bude nutn zavrat ve vtm potu men venkovsk koly.1 Nejvt pozornost bud patrn konstatovn, e obyvatelstva u ns ubv, e zhruba od konce osmdestch let dochz (rychleji ne v okolnch evropskch zemch) k vraznmu poklesu satenosti a zejmna porodnosti. Uspokojen pi pohledu na zlepujc se ukazatele mrtnosti a stoupajc kivky ukazatel nadje doit ponkud kal vyhldka na rychl strnut populace a tm pronikav zhoren vkov struktury (rovn rychlej ne jinde), s nm spojen budouc struktura pracovnch sil, poteba radikln reformy penzijnho systmu a vechny dal prvodn jevy (nelze vylouit ani stoupn mezigeneranho napt nestlm zdrazovnm, kolik penzist pipadne na jednoho lovka aktivn zamstnanho). Mezi stnmi l980 a 1991 nedoshl celkov poet obyvatelstva eskch zem pedvlen rovn, nicmn jet vzrostl o 484 tisc na celkovch 10 340 tisc (piblin tolik, kolik inil v roce 1922 a o 550 tisc mn ne koncem roku 1937). I pi zapoten emigrace by zstal rozdl patrn a bytky, zpsoben odsunem, se nepodailo nahradit.2
1

KUERA, M. 2003: Perspektivy populanho vvoje esk republiky na obdob 2003-2065. In: Zpravodaj DS, . 32, s. 2. 2 Djiny obyvatelstva eskch zem 1998, s. 358. 223

Djiny populanho mylen v eskch zemch Od ledna 1991 dolo k vraznmu poklesu potu uzavench manelstv (pitom pibvalo potencionlnch snoubenc z poetn silnch ronk, narozench v prbhu demografick vlny sedmdestch let). Jet v roce 1989 vstupovalo do manelstv 80 % svobodnch mu (do 30 let) a 91 % svobod nch en, v roce 1996 ji jen 53 % mu a 66 % en. Stoupal satkov vk: u mu z 24,6 roku v roce 1989 na 27,1 roku v roce 1996 a 29,3 roku v roce 2001, u en z 21,8 roku na 24,9 roku v roce 1996 a 26,9 roku v roce 2001. Absolutn bylo v roce 2001 uzaveno 52 400 manelstv, co bylo v historii R zatm nejmn.3 Dochz i ke zvyovn vku pi uzaven prvnho satku a to v republikovm prmru mezi roky 1991 a 2001 tm o ti roky (z 24,7 na 27,6 let). Vysok rove rozvodovosti se povauje za jeden z charakteristickch rys demografickho chovn na populace a v evropskm srovnn patme do kategorie zem s jej vysokou mrou ji od sedmdestch let, s maximem v letech osmdestch. hrnn rozvodovost doshla v roce 2001 historicky nejvy hodnoty, kdy poet rozvod po dvoulet pauze opt peshl hranici 30 tisc. V potu rozvod na tisc obyvatel jsme byli spolu s Dnskem ji v 80. letech na tetm mst v Evrop (za Velkou Britni a bvalou NDR). zce s tm souvis i rst potu neplnch rodin. Pokles manelsk plodnosti, kter se projevil v prvn polovin devadestch let, zashl vechny vkov kategorie (15-44 let), pokraoval v dalch letech, piem k mrnmu vzestupu dolo u en 30-39 letch. Ve srovnn s ostatnmi evropskmi zemmi se vvoj demografickho chovn v R odliuje jen tm, e trend smrem k rovni ukazatel zem zpadn Evropy probh rychlm tempem (to, co se odehrvalo v zpadn Evrop 10 a 20 let, mn se u ns v prbhu nkolika mlo let). Tk se to pedevm pronikavho poklesu porodnosti. Zatmco v roce 1990 se iv narodilo jet pes 130 tisc dt, v roce 1993 ji jen 121 tisc a v roce 1996 pouze 90 tisc4. hrnn plodnost se v tchto letech snila z 1,89 iv narozenho dtte na jednu enu na 1,18 v roce 1996 a 1,16 v roce 1998. (Pro zachovn potu obyvatelstva je nutn, aby hrnn plodnost inila alespo 2,1; nen-li tomu tak, dostavuje se bytek obyvatelstva pirozenou mnou). rove plodnosti se ve vech zemch Evropsk unie pohybuje pod hranic prost reprodukce, zatmco v edestch letech byla rove hrnn plodnosti ve vech zemch vy ne 2. Nejni rovn dosahuje nyn ve panlsku (1,15 v roce 1998) a v Itlii
3

KRETSCHMEROV, T. 2002: Vvoj obyvatelstva v esk republice v roce 2001 (Ze zprvy S). In: Demografie 44, .3, s. 157-169. 4 Djiny obyvatelstva eskch zem 1998, s. 367 224

IX. Populan mylen po roce 1989 (1,19), stabiln vy hodnoty se udrely ve skandinvskch zemch (Dnsko 1,72, Finsko 1,70).5 Plodnost se stv stle vce nezvislou na satku dky roziujcm se formm nesezdanho souit (kohabitace). Podl nemanelskch dt vzrst ve vech evropskch zemch, ale rozdly mezi nimi jsou dosud velk nejvy hodnoty zaznamenvme ve skandinvskch zemch, dle ve Francii a Velk Britnii (zastoupen nemanelskch dt se zvilo z necelch 10 % v roce 1991 na 23,5 % v roce 2001). V R se tento podl zvyuje kadoron, ale zatm zstv pod evropskm prmrem (v prbhu 70. a 80. let se pohyboval ukazatel mry ilegitimity na rovni 5 % ze vech iv narozench, v roce 1995 stoupl na tm 15 %). Zd se, e nastaven systmu socilnch podpor je rozhodujc, vliv tradice a nboenstv a pohled spolenosti, tj. pijet nebo odmtn svobodnho matestv se ned peceovat, i kdy se zd bt dosud jednm ze zvanch faktor (Polsko, Itlie, panlsko, ecko). Rozhodn se s nejnimi hodnotami ilegitimity meme potkvat vude, kde sociln systm nen tak tdr, tj. tam, kde sociln dvky pro svobodn matky nejsou vy ne ty, se ktermi mohou potat jako vdan. Vrazn klesala a nadle kles potratovost. Mezinrodn srovnatelnost je ztena nespolehlivou evidenc, na vin je i odlin legislativa a rozdln definice miniinterrupc (ada zem neposkytuje daje bu proto, e potraty nejsou evidovny, nebo nejsou povoleny (Irsko, Lucembursko, Portugalsko). U ns je pro indukovanou potratovost charakteristick jej nepetrit klesn od roku 1988 ke stle nim hodnotm (neplat to o samovolnch potratech, jejich poet se stabilizoval na hodnot mrn pesahujc 11 tisc),6 a dal pokles evidovanch interrupc se povauje za trval.7 hrnn indukovan potratovost klesla v roce 2001 na 0,44, dleit je i zjitn, e se na n podlely vce ne 50 % vdan eny po plnovanm ukonen reprodukce, nikoliv na jejm zatku. Svd to dostaten nabdce kvalitnch antikoncepnch prostedk a sniujcm se potu nechtnch dt. Nadje doit pi narozen vzrostla v R do roku 1996 na 70,4 rok u mu a 77,3 roku u en, kojeneck mrtnost klesla do roku 1996 na 10,2 promile.8 Perspektivy populanho vvoje na obdob 2003-2065 nastnili v roce 2002 Boris Burcin a Tom Kuera ve vpotu prognzy na netradin dlouh
5

DVOKOV, A. 2000: Srovnn demografick situace esk republiky s vybranmi zemmi Evropsk unie. In: Demografie 42, . 4, s. 260. 6 KRETSCHMEROV, T. 2002: 164 7 KUERA, M. IMEK, M. 2000: Vvoj obyvatelstva v esk republice v roce 1999. In: Demografie 42, . 3, s. 169. 8 Djiny 1998, s. 372. 225

Djiny populanho mylen v eskch zemch obdob, nutn pro pedstavu, jak se budou postupn zvyovat poty budoucch senior. Prognza byla pedloena ve tech variantch a vechny potaj s rovn hrnn plodnosti pod hranic prost reprodukce, s odlinostmi v tempu poklesu intenzity mrtnosti a s vrazn odlinmi aktivnmi saldy migrace.9 V nzk variant uvauj autoi o trvalm bytku obyvatelstva a na necelch 9,5 milion v roce 2030. Zastoupen dtsk sloky v populaci by klesalo ze souasnch 15,6 % ve vku do 15 let (vlivem niho potu potencilnch matek a pi ni rovni plodnosti en) podle nzk varianty na 12,5 %, ve stedn by inilo 13,8 % a ve vysok 14,2 %. Zhruba od roku 2010 by byl podl senior vy ne je souasn zastoupen dt a v roce 2030 se pedpokld, e zastoupen senior ve vku nad 65 let bude zhruba o 10 procentnch bod vy ne podl dt.10 Je zejm, e jak souasn obraz tak vyhldky na budouc vvoj esk populace znamen jej strnut rychlejm tempem, ne se pedpokldalo a je oprvnn tvrzen Milana Kuery, e ani zdaleka nepjde o to, kolik obyvatel stva bude esk republika mt. Zvanj bude zvyujc se podl starho obyvatelstva a jeho mentln pstupy snaha t v setrvanosti s udrenm socilnch jistot. Z tohoto hlediska nebude postaven esk republiky v Evrop pzniv.11 Meme jist povaovat souasn vvoj jen za pokraovn vvoje obdob nho zpadoevropskmu a nazvat jej odborn dovrenm demografick revoluce, druhm demografickm pechodem i druhou demografickou revoluc, nic to nemn na faktu, e toto transformovan demografick chovn hluboce ovlivn ivoty generac, kter pijdou po ns. Jak se to projevilo v souasnm populanm mylen, jeho odrazem v praxi me bt populan politika sttu, shrnu na dalch dcch. IX. 2. Populan politika a populan mylen po roce 1989 Nzory na to, k jakm zmnm dolo v demografickm chovn esk populace, vyslovila ada demograf jet dve ne mli v rukou vsledky stn z roku 1991. Diskuse, publikovan na strnkch Demografie, ukzala vak tak zeteln, e nen jednoty ani mezi demografy, jak na tento stav pohlet. Jak jej hodnotit a zda hledat njak vchodiska, nebo se spokojit
9

Zpravodaj DS 32/2004. Tamt, s. 2. 11 Tamt, s. 3.

10

226

IX. Populan mylen po roce 1989 s etnickm konstatovnm, jak takov styl demografickho mylen kdysi nazval Frantiek Fajfr - to znamen ponechat dal vvoj osudu, bez jakhokoliv pokusu ovlivnit jej. Zastnci tohoto pstupu vol rznou argumentaci: od tvrzen, e jakkoliv intervence je zbyten a neinn, a po mnn, e je dokonce neppustn, protoe by zasahovala do osobnch prv a svobod jednotlivce a stvajc situace je jen dsledkem modernizmu - pechodu k jinm, zpadoevropskm formm mylen a tud i demografickho chovn. Stejn nejednotnost panovala (a dodnes panuje) v samotn definici populan politiky, nezdka pmo ztotoovan s politikou rodinnou, respektive sociln. Josef Koubek, kter zachytil ve sv stati z roku 1981 historii populanch opaten v letech 1945-1980, rozliil ti cesty, kter by mly bt sou asn temi hlavnmi cli populan politiky: a) opaten, psobc na realizaci plodnosti (sem pat ochrana en a matek, matesk dovolen, vzdln dt a ochrana a podpora rodiny, b) opaten ve prospch zdravotnho stavu obyvatelstva a jeho ivotn rovn, a opaten ve prospch handicapovanch osob, c) opaten, vztahujc se ke sthovn a rozmstn obyvatelstva a jeho bydlen.12 Tuto charakteristiku v podstat pejm Vladimr Srb, kdy pe, e soubor vech tchto opaten pedstavuje kompletn populan politiku, jak ji rozumme i my.13 Srb odmt nzor, e by populan politika byla pouhou soust sociln politiky, m podle nj samostatn charakter a nen toton s rodinnou politikou, pod ktermto nzvem je nyn ve zen form traktovna. Vldn populan komise byla zruena v rmci spornch opaten ji v roce 1988; od t doby, pe V. Srb, neexistoval dn vysoce postaven orgn bdc nad populanmi kivkami eskch zem. Nebdl rozhodn u v letech 1979 a 1980, kdy dopustil citeln zdraen dtskho odvn a vivy, a veejnost zareagovala takka okamit. Zlom reproduknch kivek bez prostedn pot meme tko pokldat za nhodn: netvrdm, e toto jednoznan antipopulan opaten nastartovalo novou etapu vvoje reprodukce, tato etapa byla nastartovna dvno pedtm, ale beze v pochybnosti to bylo jasn znamen, nakolik vlda a jej vysoce postaven orgny to mysl s podporou populace vn. Zkon o sttn sociln podpoe z 26.kvtna 1996 (. 117 Sb.) byl jedinm polistopadovm opatenm, kter m blzko k populan politice v jejm zkm vymezen a zahrnut do politiky sociln. Litera zkona prav, e stt se podl na kryt nklad na vivu a ostatn zkladn osobn poteby dt a rodin
KOUBEK, J. 1981: Populan politika eskoslovensk republiky v letech 1945-1980. Demografie 23, s. 32-50. 13 SRB,V. ANDRLE, A. 2000: Populan politika mst a obc v esk republice. In: Demografie 42, . 3, s. 197.
12

227

Djiny populanho mylen v eskch zemch a poskytuje ji i pi nkterch dalch socilnch situacch. Sttn sociln podpora se ve stanovench ppadech poskytuje v zvislosti na vi pjm. Druhy dvek podle 2, poskytovan a) podle ve pjm, jsou tyto: l. pdavek na dt, 2. sociln pplatek, 3. pspvek na bydlen, 4. pspvek na dopravu, b) ostatn dvky: 1. rodiovsk pspvek, 2. zaopatovac pspvek, 3. dvky pstounsk pe, 4. porodn, 5. pohebn. Do nekonena se vede spor o to, zda se maj pdavky na dti vyplcet plon i selektivn. Vyplcenm v zvislosti na vi pjmu byl smazn dleit charakter tohoto pspvku jako zvltn dvky uznn spolenosti za realizovan matestv a otcovstv, a stal se z nho pspvek chudinsk, navc s nutnost o nj individueln dat.14 Nejpodstatnj je ale odpov na otzku, zd m stt vbec zjem na prstku obyvatelstva a zda a do jak mry jsou ochotn sttn orgny se v t vci jakkoliv angaovat. Deviza co nejmn sttu, postupn penesen pravomoc a povinnost hierarchicky na kraje, obce a jednotliv msta, zn sice sympaticky, ale pedpokld nadle a) ochotu tchto nich decisnch hladin zabvat se touto politikou, (v jakm rozsahu a konkrtnch krocch je asto nejasn i jim), b) prostedky k tomu, aby se daly jednotliv programy realizovat (koly spojen s vstavbou byt, s provozem kol, pedkolnch zazen, zizovnm hi, vstavbou domov pro dchodce, zvl aktuln vzhledem k vyhldkm na budouc populan kivky a poet starch lid), c) kontrolu, zda se tak skuten dje. K l. lednu 1999 byl usnesenm vldy esk republiky ustaven Republikov vbor pro otzky dt, mldee a rodiny, o nm referoval v Demografii v roce 2000 nmstek Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy R Paed. Dr. Ladislav Mal.15 Zsti byl zzen proto, aby podporou rodin s dtmi dal jasn najevo, e sttu zle na pznivjm populanm vvoji alespo na hranici prost reprodukce, zsti proto, aby napomohl podchytit tu st mlad generace, kter je frustrovna nejistotou, nezamstnanost, m pirozen sklon nachzet jednoduch een. Byl v souladu s projektem Terplanu, vypracovanm v roce 1997, kter nese nzev Populan politika v obcch a mstech R. V. Srb a A. Andrle uvdj i jin iniciativy, kter bychom mohli souborn oznait za pokusy provdt populan politiku na tto decentralizovan rovni a kter se ve svm dsledku vztahuj k celmu ivotnmu cyklu lovka, a ije kdekoliv v republice. Vsledky se jet nemohly projevit, bude zajmav zjistit, nakolik
14 15

Tamt, s. 198. MAL, L. 2000: Jak a pro vznikl a m by ml bt Republikov vbor pro dti, mlde a rodinu. In: Demografie 42, . 1, s. 63-64.

228

IX. Populan mylen po roce 1989 se oekvn naplnilo (pokusy o stabilizaci obyvatel a poetn rst jednotlivch lokalit s pomoc finann vpomoci na kad narozen a bydlc dt bez souas nho vytven pracovnch pleitost pro rodie samy o sob asi n epomohou). Republikov vbor se dajn neosvdil a byl zruen. Posledn kroky souasn vldy svd sice o uvdomn, e demografick situace je nepzniv, nicmn jednotliv navren opaten svd o znan bezradnosti Tak nap. jednorzov zven porodnho me neekan zaplnit kojeneck stavy novmi prstky vzpt pot, co si rodiky pomrn vysokou stku vyzvednou a nepochybuji o tom, e se tak stane (v souasn dob je v kojeneckch stavech R umstno kolem 22 000 dt, jejich matky je odloily bezprostedn po porodu nebo tam byly dny pro zanedbvn pe, pobyt matky ve vkonu trestu atd.). Je dost neuven vypustit do medi nap. zprvu, e nen vylouen zdraen dtskch plen, tebae to pro vechny mlad lidi, kte se ji rozhodli nepivdt na svt dn dti, me bt anonce zanedbatelnho vznamu. Stejn neuven je zvit dtsk pdavky a u plon nebo v zvislosti na vi pjmu a nezajmat se dl o to, jak se rodie (rodi) o dt staraj, anebo, jak to kritizoval ji dvno ped rokem 1968 Frantiek Fajfr, dti pedstavuj pro sv zploditele jen zdroj bezpracnho stlho msnho pjmu (m je jich vce, tm pochopiteln lpe) a dn zven nebudou nikdy pokldat za dostaten. Psychologicky nejdleitj okolnosti vytven vhodnho populanho klimatu, se nevnovala pozornost vbec dn. Myslm, e je sp neptelsk njak touze zplodit dt a vychovvat je pro spolenost, v n nen msta pro idealismus v dnm ohledu a ebek hodnot je stejn bizarn jako souasn vkov pyramida esk populace. Za naivn sociln inenry oznauje s oblibou nkdej premir, pedseda parlamentu a nynj prezident Vclav Klaus vechny, kte obhajuj aktivn pronatalitn politiku a jej potebnost. O tom, e jsou pro nj pijateln jen nzory demograf, zastvajcch opan stanovisko a ztotouje se s nm, nenech na pochybch jeho vod k publikaci, vydan Centrem pro ekonomiku a politiku (CEP) s nzvem Propopulan politika ano i ne? v roce 2002.16 Pedchoz vystupovn a rozpornost vrok eskch demograf tomuto prohlen ostatn vydatn napomohlo. Jestlie alespo v nem panovala shoda, pak jen v tom, e demograficky udriteln rozvoj, jm se mysl stav, kdy je dosaeno alespo rovn prost reprodukce, pestal existovat. Vrazn zestrnut esk spolenosti tak nebylo mon popt - nejvt optimist pedpokldaj, e nemus mt jen negativn
16

Propopulan politika ano i ne ? CEP, 2002, . 21, 73 s. (Rozen zznam refert ze semine 23. 5. 2002 s pspvky Jiiny Kocourkov, Milana Kuery, Marka Louka, Ladislava Rabuice, s pedmluvou Vclava Klause). 229

Djiny populanho mylen v eskch zemch dsledky, nedostatek lid ve vku ekonomick aktivity se dopln aktivn imigran politikou.17 Ubvn obyvatelstva pirozenou mnou vtinou demografov jen konstatovali (s vjimkou Vladimra Srba, kter se zamlel nad Demografickm smyslem eskch djin a znovu v pspvku Populan vvoj a populan politika esk republiky).18 Nkte oekvaj vsledky dohncho efektu (porody, odsouvan do pozdj doby a po ukonen vzdln a nastartovn profesn kariry, jsou pro n dsledkem plnovn, nikoliv vylouen monosti mt dti). Populan reprodukce svmi dsledky ovem zasahuje do vech sfr ivota spolenosti a tak lze jen tko ponechat bez povimnut tyto pesahy, kter se netkaj jen ekonomiky. Obecn povauje zjem demokratickho sttu o lidi za cennou sociln hodnotu nap. Jan Holk, kter soud, e stt by ml vhodnm zpsobem projevit svj zjem a pevzt svj dl odpovdnosti za to, kolik ns bude a jac budeme.19 Vchodisko se hled pevn v podpoe imigrace pi souasnm vzdn se jakkoliv aktivn populan politiky, nanejv jej omezen na nezbytn nutnou politiku sociln (resp. rodinnou). Jen nemnoz veejn zastvaj nutnost aktivn pronatalitn politiky v irm vymezen i jako politiky rodinn, sociln, zdravotn atd. Diskusi se zastnci pronatalitn politiky se pokusil uzavt sociolog Ladislav Rabuic (nar. 1954) v roce 2002, kter se domnv, e v kontextu propojujcho se svta a sjednocujc se Evropy je zcela legitimn se ptt, z jakho dvodu by se mla esk populace poetn reprodukovat?20 Autor definoval est podmnek, kter je teba naplnit, aby bylo mon s vdeckou i politickou odpovdnost formulovat pronatalitn opaten a dospl k zvru, e v pti z tchto podmnek nemme k dispozici poadovan informace a tud z ist analytickho hlediska nen vhodn zaveden pronatalitnch opaten v eskch podmnkch doporuovat. Rabuicovi odpovdl v tomt sle Demografie Milan Kuera (s. 202203), kter zdraznil, e zastnci pronatalitn politiky nemaj v myslu jakkoliv dit demografick chovn lid, sna se jen upozorovat na vytven nutnch
17

RABUIC, L. 1995: esk spolenost strne. Masarykova universita Brno,

Georgetown.
18

SRB, V. 1996: Demografick aspekty smyslu eskch djin. In: Demografie 38,.4, s. 282287. T 2002: Populan vvoj a populan politika v esk republice. In: Demografie 44, . 3, s. 198 n. 19 HOLK, J. 2002: Diskutujme o populan politice. In: Demografie 44, . 3, s. 198. 20 RABUIC, L. 2002: K nkterm pedpokladm formulace pronatalitn politiky. (diskuse s Milanem Kuerou a zastnci pronatalitn politiky ). In : Demografie 44, . 3, s. 177 n. 230

IX. Populan mylen po roce 1989 podmnek k tomu, aby ti, kdo se rozhoduj, zda a kolik budou mt dt, je mt mohli. To je nakonec zkladn teze, kterou kdysi dvno obhajoval a mnohokrt opakoval i Frantiek Fajfr (je teba naplnit ti podmnky, ktermi jsou prostor, as a odvaha neboli vle k dtti). Mlad lid potebuj mt ped sebou jistou perspektivu - i kdy budou mt teba jen prmrn pjmy nebo e budou nkdy uritou dobu nezamstnan, e budou i v nepzniv ivotn situaci mt urit sociln jistoty mezi n pat pedevm monost pimenho bydlen a vdom, e mt dti nen cesta k trval chudob. 21 Pro Vladimra Srba jako dalho vraznho pedstavitele pronatalitnch demograf je nepochopiteln, e sice odbornci rznch profes uznvaj, e souasn populan vvoj bude mt pro nai spolenost pevn nepzniv dsledky, avak postoje k tomu jsou velmi vlan. Krize na pirozen reprodukce je vykldna jako samozejm a vstcn pejmn zpadnho modelu reprodukce, s m se ned nic dlat. Je to pln rezignace na vlastn koncepci populan politiky, kde zevn faktory maj objektivn povahu a nen v na moci je zmnit22 Je to bohuel pochopiteln. Ned se ekat nic jinho ani od odbornk v takov spolenosti, kter postupn rezignuje i na jin koly sttu, a v n se obyvatelstvo pro politiky stv objektem zvenho zjmu jen bezprostedn ped volbami. Tko se d hovoit o kultivovan, slun demokratick spolenosti tam, kde se mlokdo zajm nejen o to, kolik ns bude, ale pedevm o to, kam spjeme, jac budeme. Jestlie si i nkte demografov mysl, e jejich povinnost nen prosazovat uritou ideu optimlnho stavu, e vbec nezle na tom, zda se zbytek ech za pr destek let roztav i neroztav v kotli pisthovaleckch vln a ek ns v lepm ppad osud Polabskch Slovan nebo srbskch obyvatel Kosova (mte tu sice kolbku, ale le v n dvno nkdo jin, argumentovali kosovt Albnci, kdy boili pravoslavn chrmy), tko lze oekvat vt znepokojen nad osudy obyvatel tohoto sttu od politick reprezentace. Co na tom vlastn zle, vymeme-li jako nrod?, uvauje rovn demograf Vladimr Roubek. Trh satk se roz vstupem do Unie o cizince, mnoho mladch a schopnch odejde jinam za dstojnjmi platy, teba se tam i oen a usad anebo budou modern kohabitovat jako bezdtn, je to jejich svat prvo. I kdy se v posledn dob (jako u mnohokrt v minulosti) zan hovoit o krizi rodiny a jej transformaci v postmodern spolenosti, nic lepho ne
21

KUERA, M. 2002: K diskusi o populan politice esk republiky. In: Demografie 44, .3, s. 202-203. 22 SRB. V. 2002: Populan vvoj a populan politika, tamt, s. 200. 231

Djiny populanho mylen v eskch zemch rodinu jako socializan prosted s monost pedvn jistch hodnot a zsad jsme prozatm nevymysleli a rozklad rodin vede postupn k rozkladu na vych rovinch ivota spolenosti, to vdli a pli dobe vichni, kte se tmatem kdy zabvali. Argumentace nrodnmi zjmy anebo jen prostou pslunost k zemi pedk se obecn povauje za peil romantismus, pokud se mu rovnou nepisuzuje snaha o propagaci nacionalismu, rasismu nebo alespo xenofobie. Politolog Ji Pehe (nar. 1955) nepovauje za pinu nzk porodnosti patnou materiln situaci, ale naopak konzumn zpsob ivota a rozpad tradinch hodnot.23 Odmt spojovat hodnotu lidskho ivota tak vehementn s nrodn pslunost a zd se mu, e v podtextu podobn debaty se skrv pesvden, e narozen ech je lep ne teba narozen Ind, nebo e narozen pslunk zpadn civilizace je lep ne novorozenec z jinch civilizanch okruh. To je ovem v lepm ppad filozoficky tko obhajiteln, v horm ppad prost rasistick teze, pe. Pravda, erstv narozench Ind, jakoto i Afrian, an i dalch je tolik, e tamn vldy si s populanm rstem nevd rady, usiluj naopak o men frekvenci bezstarostnho plozen (Svat Otec je ovem jinho mnn!), a je tomu tak co svt svtem stoj. Obas uin plinmu mnoen ptr njak malthusovsk pekka (nap. AIDS). Jist, z Indie k nm kdysi ve 14. stolet piputovali pedkov dnench Rom, kte maj dosud asi osmkrt vy plodnost ne zatm vtinov obyvatel stvo, ale vtinov spolenost je nedokzala integrovat ani za est stalet natolik, aby nahradili postupn vpadky kvalifikovanch a vkonnch pracovnch sil. Je otevenou otzkou, zda, jak a kdy si s romskou problematikou poradme a je zsluhou eskch demograf a revue Demografie, e se j systematicky vnuj ji od roku 1969. Dle politolog Pehe soud, e jet nikdy se ei nemli tak dobe jako nyn. Dvod odmtn mnoen je podle nj pesn opan ne tvrd nkte sociln ineni, poadujc podpory pro mlad rodiny (od bydlen po pdavky odvozovan od potu zplozench dt). Je jm konzumeristick pesycenost, doprovzen prachobyejnm sobectvm, tvrd. Mimoto jsou ei v Evrop pravdpodobn nejmn nboensky zaloen nrod a nen tud nhodn, e maj nejni porodnost. Nco pravdy m v tom, e jsme soust civilizace, kter stvoila ohlupujc kult mladosti a uspokojovn slasti za kadou cenu, jenom aby pak bulvrn sebe sama dsila, e za padest let u nebude mladch lid!

23

PEHE, J. 2004: Podivn debata o vymrn ech. In: Lidov noviny 5. 2. 2004, s. 14.

232

IX. Populan mylen po roce 1989 Vm, e budeme mt dost sly ubrnit se tmto civilizanm tlakm, kter pinej s sebou i ivotn styl, odsuzovan nejen autorem. Ovem pesycenost a sladk ivot v nadbytku se rozhodn netk vtiny rodin s dtmi ani tch, kte nechtj st prot v osamn, dti a vnuky chtj mt. Pokud ale jde o spolhn na masivn pliv cizinc a aktivn migran politiku, nejlpe snad bude obrtit se pro zkuenosti k zemi, kter je m s integrac jako s procesem, kter tam probh ji po dv stalet - nejen proto, e je mnohmi z tch, kte dnes diskutuj o populaci, dvna za pklad. Jakou roli pisuzuj amerit politologov a vdet pracovnci obecn loze populanho faktoru ve svtovch djinch, objasnil naposledy velmi plasticky samostatn vdeck pracovnk Carnegie Endowment for International Peace Robert Kagan (nar. 1958) v knize Labyrint sly a rj slabosti. Amerika, Evropa a nov d svta.24 Jestlie i dnes nkdo v mtu o americk tradici izola cionismu, je na velkm omylu, tvrd autor. Snaha hrt hlavn roli na svtovm jeviti je hluboce zakoenn v americk povaze.25 Konstatuje, e americk internacionalismus byl jen vedlejm produktem jejich nacionalismu; kdy hledali ospravedlnn pro sv zsahy v zahrani, nehledali je u mezinrodnch instituc, ale ve svch vlastnch zsadch. Proto bylo pro Ameriany vdy snadn uvit, a mnoz tomu v dodnes, e prosazovnm svch vlastnch zjm prosazuj zjmy lidstva. Jak tvrdil Benjamin Franklin, vc Ameriky je vc celho lidstva. Kaganovi jako zastnci hard power nelze zazlvat, e se a pli sousteuje na polaritu sla-slabost, je oteven a rozhodn nehal sv pesvden do frz - tvrd stav ped oi to, co je u del as v mezinrodnch vztazch zjevn: Jsme na potku americk svtov hegemonie a nedojde -li k nemu nepedvdatelnmu, mohou bt veker debaty o populaci nepatrnho stteku smn, protoe skuten nezle na tom, zda vymeme ztra nebo pozt. Tvome nepatrn zlomek (asi 2%) obyvatelstva dnen Evropy a demografick vvoj ukazuje, e americk populace roste rychleji a mldne, zatmco evropsk populace kles a trvale strne. Pokud budou souasn trendy pokraovat, me podle tdenku The Economist americk hospodstv, nyn zhruba stejn velk jako evropsk, do roku 2050 doshnou dvojnsobku hospodstv Evropy. Stedn vk Amerian je dnes 35,5 let, v Evrop je to 37,7 let. V roce 2050 bude stedn vk v Americe 36,2 let. Bude-li vak souasn vvoj pokraovat, bude toto slo v Evrop 52,7 let. Mimo jin to znamen, e finann pe o strnouc dchodce poroste v Evrop mnohem rychleji ne ve Spojench
24

KAGAN, R. 2003. Labyrint sly a rj slabosti. Amerika, Evropa a nov d svta. Praha, NLN 2003, peklad A. Hradlek, pedmluva A. Vondra, 140 s. 25 Tamt, s. 110. 233

Djiny populanho mylen v eskch zemch sttech. A z toho tak plyne, e Evropan budou mt v ptch letech a destiletch jet mn prostedk na obranu, ne maj dnes. The Economist k tomu k, e z dlouhodobho hlediska se zd, e zkony demografie pravdpodobn posl moc Ameriky a prohloub souasn transatlantick trhliny. A vsledkem bude npadn kontrast mezi mladistvou, nadenou, pestrobarevnou Amerikou a strnouc, upadajc a do sebe zahlednou Evropou.26 Pokud se sla Ameriky v pomru k ostatnm nesn, nememe ani ekat, e Amerian zmn nzor na to, jak m bt sla pouvna, pe Kagan. Bez ohledu na vechny pevratn geopolitick zmny po roce 1941 zastvali Amerian ve skutenosti velice nemnn nzory na podstatu svtovho dn a na lohu Spojench stt v petven svta tak, aby odpovdal jejich zjmm a idelm. Protoe svtov djiny nabzej dostatek dkaz, e prost poetn sla (by s nejmocnjm materilnm zzemm, jak si lze pedstavit), nemus bt za vech okolnost rozhodujc, mohlo by ns aspo zajmat, jak a m se podailo stmelit tuto mladou a stle mldnouc pestrobarevnou spolenost. Nen jist jednoduch doclit toho, aby byla pouiteln i jako vojensk kontingent, ochotn k nasazen kdykoliv je toho zapoteb, k obran nikoliv jen sv vlasti, ale i k obran, ochran a en demokracie ve svt, hotov it svobodomysln d, dokonce tam, kde o to vtina obyvatelstva zjevn nestoj a kde nen ani potuchy o pedpokladech, za nich by se tam mohla demokracie prosadit, existovat a udret (souasn Irk, kde je nenvist vi intervenujcm Amerianm, osvoboditelm z tyranie pedelho dikttora Saddma Huseina, tak velk, e ve smuje nesp k obansk vlce). Poukazovn na americk pklad tavicho kotle, v nm se rozpustily i etnick rozdly, potlaila se extrmnost nboenskch vyznn atd., kulh v mnoha smrech. Idealizovan obraz Ameriky naich dn zastr podstatn fakta: Jestlie se da vstebvat cizorod elementy, prosazovat multikulturalismus, dje se tak na podklad nkladnho, dlouhodobho, nekoncho sil. Opr se pinejmenm o dva hledn kameny, s nimi neme ona strnouc, upadajc a do sebe zahledn Evropa mit sly, a to dokonce ani stty, povaovan dnes objektivn za nejbohat : - Obrovsk finann nklady, vnovan na pozitivn diskriminaci, pi souasn dobe fungujcm a mnohem razantnjm represivnm apartu (vojsko, policie, tajn sluby, sledovn neamerick innosti). S tm souvis i promylen psychologick psoben v masmedich (pklady veskrze kladnch hrdin odlin nrodnosti a rasy ve filmov produkci a v tisku, jejich vyven zastoupen).
26

Tamt, s. 113.

234

IX. Populan mylen po roce 1989 - Vznamn mediln pispn k pznivmu populanmu klimatu (mt dti je normln a pirozen, potebn k naplnn ivota, nejen pro enu, ale i pro mue, rodina, zvlt se schopnmi dtmi, pozved v och veejnosti spoleenskou presti). - Prapor nacionalismu a neskrvanho, naopak podporovanho a hlsanho idealismu, jm se pokouej stmelit tuto pestrobarevnou spolenost tak, aby se ctila bt pedevm Ameriany, u vdom svtov, a mesianistick role Ameriky. Jsme skuten pipraveni na organizovan psun cizinc jako doplnk stvajcho potu imigrant, pro kter se ji R nestv jen prchoz, ale clovou zem pevn ekonomick migrace? Vechny dosavadn przkumy hovo o opaku.27 Vlda se nemus ohlet na mnn veejnosti, ale luxus naprost lhostejnosti k nmu si me dovolit nanejv do ptch voleb. Vtinov obyvatelstvo v historii celkem bez obt pijalo pisthovalce, vetn velmi odlinch vzhledem a nvyky, pokud se tito nov pchoz nedostvali do konfliktu se zaitmi a obecn respektovanmi pedstavami o pravidlech slunho chovn, projevovali elementrn snahu obstarvat si obivu prac a v nem byli pro okoln spolenost pnosem, nejen od n chtli brt. Vsledky souit s na dosud nejvt meninovou etnickou skupinou, nerozhodnutou, zda se chce jen integrovat pi svm vymezen ve svbytnou nrodnost nebo asimilovat, jsou dost tristn. Nejde pitom o meninu poetn zanedbatelnou - hypotzy budoucho vvoje, vysloven na zklad analzy dat ze stn 1970 a 1980 (kdy bylo naposledy ppustn pokusit se zjistit jej poet n stav) hovo o tom, e v roce 2005 bude t na zem bvalho eskoslovenska tm pl milion Rom.28 I kdy v roce 1991 bylo umonno deklarovat romskou nrodnost, hls se k n jen zlomek populace a sociologick eten prv tak jako pedstavitel romsk reprezentace zpravidla udvaj znan vy poty ve srovnn s oficilnmi daji. Zatm posledn konference Romov v souasn esk spolenosti dost plasticky vystihla zdroje obt a spe nezdar ne spch, s jakmi se dlouhodob pokusy o pokojn a oboustrann pijateln souit setkvaj.29 Ji dnes meme bezpen konstatovat, e ij mezi nmi Romov,
27

RABUIC, L. BURJANEK, A. 2003: esk veejnost a imigranti aneb vlda mn, veejnost vak mn ? In: Demografie 45, . 2, s. 88 n. 28 KALIBOV, K. 1997: Demografie Rom v esk republice. In: Demografie 39, . 1, s. 2732. 29 Konference Romov v souasn esk spolenosti. In: Demografie 39, . 1, s. 26 n. Nespnost dosavadnch pokus o integraci Rom do spolenosti pit sociln antropolog Marek Jakoubek principiln patnmu pojet problmu jako etnickho namsto 235

Djiny populanho mylen v eskch zemch kte nevybydluj byty, maj vzdln (i vysokokolsk) nebo o n usiluj, pracuj a sami popraj svoji diskriminaci v prosted majoritn populace, stle ovem tvo jen mal procento. To, jak velk obavy panuj v Evrop z plivu prv tto etnick skupiny, se okamit projevilo v souvislosti s blcm se vstupem R do Evropsk unie: svdila o tom reakce vld zem, kam ji ped tmto datem smoval proud ekonomickch migrant. Za nebezpen (a to nejen vzhledem k vystupovanmu sil terorist) pokldm slc pliv imigrant muslimskho vyznn, usilujcch pi dosavad nm souasnm potu (odhadem pes 10 tisc) o jeho legalizaci jako sttem uznanho nboenstv. Stejn tak jako nelze uznat asociln, anetick chovn kohokoliv vetn zpsobu obivy krdeemi za folklorn prvek a trpn je snet, nelze povaovat za projev odlin kultury n pohrdn pozemskm lidskm i votem ve jmnu ivota vnho. Nboensk fanatismus, vyplvajc z bezpodmnen poslunosti ve, nesnenlivosti a nenvisti k jinovrcm, nelze v nejmenm tolerovat a tm mn mu otevrat nov prostor k jeho en. Spoluast, respektive podl demografickho faktoru na islamizaci Evropy pesvdiv doloil Samuel P. Huntigton v prci Stet civilizac, oznaen Henry A. Kissingerem za jednu z nejdleitjch knih od konce studen vlky.30 Gilles Kepel (nar. 1955), francouzsk politolog, kter bv povaovn za jednoho z pednch svtovch odbornk na problematiku islmu, s Huntingtonem nesouhlas a je optimistitj: Evropa je schopn podle nj ovlivnit stoupence islmu natolik, e se on islamizace neteba obvat. Domnv se, e vtina muslim chce islm evropeizovat, pouze mal procento oteven usiluje o islamizaci Evropy a dal st si peje budovat paraleln spolenost. V rozhovoru, kter poskytl Lidovm novinm v jnu roku 2005, uznv za jedin sprvn postup kulturn integraci poetnch muslimskch pisthovalc: Multikulturalismus s jeho drazem na podporu odlinosti povauje za politi cky korektn vraz pro apartheid.31

socilnho. Stt by neml podporovat kulturn emancipaci Rom, ale pouze jejich sociln integraci -potrat kulturu chudoby, kter kvete v znch socilnho vylouen.Srvn. JAKOUBEK, M. 2004: Romov konec (ne)jednoho mtu. Socioklub, Seity pro sociln politiku, Praha, 317 s. Rec.: Pavel BARA: Konec Rom v echch? In: Lidov noviny 15.1.2005, s.13-14). Zajmav informace o aktivitch MV R a Policie R ve vztahu k meninm pinesl Kriminalistick sbornk 2006, .3, s. 68-69 v lnku Kateiny Pospilov. 30 HUNTINGTON, S. P. 2001: Stet civilizac. Praha, Rybka Publishers, s. 120 n. 31 ZDEK, P. 2005: Terorismus s islmem pouze souvis. In: LN 17. 10. 2005, s. 9. 236

IX. Populan mylen po roce 1989 Velmi podobn nzor zastv vznamn esk arabista Zdenk Mller (nar. 1952) v knize Svat vlky a civilizan tolerance,32 kter soud, e islm potebuje oiven a pizpsoben dneku (s. 99). Bohuel, jsou tyto nepochybn sympatick a nadjn vize natolik pln kondicionl, e na jejich uskutenn bych v nejmenm neszela. Doufat v to, e muslimov eliminuj ze svho nboenstv anachronismy, zeknou se vech diskriminujcch zvoj a dalch nevkusnost typu kamenovn cizolonch en apod. mi pipad, pi v ct k renomovanmu autorovi, sp jako zbon pn ne jako reln pedpoklad civilizan oboustrann tolerance dvou tak odlinch svt. Dal okolnost, kterou je vdy nutn v souvislosti s imigrac uvit, je stoupajc nezamstnanost. R m oficiln podle daj Statistickho adu na potku letonho roku nejvy poet nezamstnanch od konce druh svtov vlky. D se oekvat rst socilnho napt a frustrace, tud dal nepzniv moment, kter protie snaze o masov pliv pracovn sly ze zahrani, a to i pro odvtv, nevyadujc kvalifikovanou pracovn slu (sami Romov si nap. stuj na to, e tam, kde pedtm byli zamstnvni oni, vykonvaj tyto prce nyn Ukrajinci, tot se tk i seznnch prac, na kter ji dlouho musme do vet cizince). Mvat praporem nacionalismu, a dokonce ani pipomnkami vlastenectv, nezitnosti a obtovn se pro idely neho vzneenjho, ne je prost uspo kojovn vlastnch tueb a poteb, se vtinou pokld za neppustn, peil a dokonce nanejv kodliv pro spnost vytven nov, nadnrodn evropsk spolenosti. V tom tedy americk pklad rozhodn nsledovat nememe a zd se, e ani nechceme. Nkter prce historik a socilnch antropolog jsou nvodem, jak se zbavit i nepatrnch zbytk vlasteneckho ctn a naivnch viz o loze hnacho motoru, kterm byly kdysi hluboce provan city lsky k zemi svch pedk, cta ke generacm, kter s nadenm a obtavost, hranic se sebezapenm, vytvely lep svt pro sv syny a budouc pokolen. Ernest Gellner (1925-1995), sociln antropolog, pochzejc z prask esko-idovsk rodiny, kter emigrovala v roce 1939 do Velk Britnie, uznv, e dal deteriorizace kultury bude obtn, protoe vliv romantick literatury, kter uinila z rodn krajiny feti, je dosud ohromn a je tk s tm zpasit. Hovo o pupku nacionalismu, kter pro ns vymyslel hlavn Masaryk: nepotebujeme nic takovho, ostatn po obnoven demokracie v roce 1989 se k nmu ei podle Gellnera ji pli nehls. Jsme demokrat kvli naemu konzumerismu, nikoli v dsledku njakho bombastickho historickho trendu: zpadn trhy ns zajmaj vce ne zpadn hodnoty. S pomoc modern
32

MLLER, Z. 2005: Svat vlky a civilizan tolerance, Praha, Academia 2005. 237

Djiny populanho mylen v eskch zemch komunikan technologie bude umonna jet vt kulturn pluralita, blahobyt je druhm receptem proti nacionalismu a tetm doporuenm medikamentem je centralizovan nadnrodn instituce, kter obstar hlavn funkce, nezbytn k uchovn du, zatmco mnoh sociln funkce se ze stt pesunou na regiony (kantony). Definitivn to vye oddlen lsky k vlastn kultue a jejm nositelm od posedlost uritm zemm. Tak sttn h ranice se mohou rozplynout, protoe se stvaj zbyten - dvact stolet zaznamenalo pece jen pokrok: Kad dnes v, e moc a presti nroda zvis na ron me rstu a ekonomickho vlivu, nikoli na tom, jak velk kus mapy doke natt svou vlastn barvou.33 Seriznj mi pipad esej o sttu a nrodu, zpracovan profesorem nmeckch a svtovch djin na Svobodn universit v Berln Hagenem Schulzem (nar. 1943).34 Schulze vykreslil svj obraz souasn Evropy na podklad znalosti evropskch djin a i kdy se namnoze omezil na zpadoevropsk kulturn okruh, jde hluboko do minulosti a je mu zejm, e existuje nco jako nrodn pam. Cituje francouzskho sociologa Edgara Morina, kter soudil ,e tent nrod dr pohromad dky kolektivn pamti a dky spolenm normm a pravidlm. Spoleenstv tho nroda erp z dlouh minulosti, kter je bohat na zkuenosti i zkouky, na al i na radost, na porky, vtzstv i slvu, kter jsou v kad generaci prostednictvm rodiovskho domu i koly optovn pedvny kadmu jednotlivci, jen je citov prov a prohlubuje tak jejich niternou vroucnost Schulze konstatuje, e v historick pamti Evropan zaujm prvn msto stle jen jejich kulturn identita a protoe nezastv mnn, e by vdom tto kulturn identity vzniklo teprve v 19. stolet i pozdji jako n vmysl, me i pipustit, e star stty a nrody tu budou existovat jet dlouho a bude jich dokonce zapoteb. Soud, e teprve tehdy, a se naume pemlet o Evrop jako o kontinentu na principu solidarity, star nrody se mohou pozvolna vytratit a ustoupit stranou, aby uvolnily msto Evrop, nrodu, jeho podobu dnes jen nejasn tume.35 I to je dost odvn doufn, protoe zatm neexistuje ani nznak podob nho obratu v mylen. Je pro nj tak pochopitelnj souasn probouzen nacionlnch a regionlnch ambic v zpadn Evrop.
33

GELLNER, E. 2003: Nacionalismus. Praha, CDK, Brno, 133 s. Rec. in: LN 10. 1 .2004, s. 13, ZDEK, P.: Kde se vzal esk pupek? 34 SCHULZE, H. 1994: Staat und Nation in der europischen Geschichte, C. H. Beck, Mnchen. esk peklad vyel v Naklad. Lidovch novin v roce 2004, edice Utven Evropy sv. 7, 366 s. 35 Tamt, s. 324. 238

IX. Populan mylen po roce 1989 Praktick, jednoduch nvod, jak pomrn rychle dospt k celoevropsk ztrt pamti, podal s ironi jemu vlastn Benjamin Kuras (nar. 1944)36 Jakmile ztratme vdom, co znamen bt Francouzem, Britem nebo echem, pe stvme trvat na tom, e stoj za to msi konkrtnm zstvat a v tradicch pokraovat. Stvme se tvrnm manipulovatelnm stdem ovc, ktermu se d kat jakkoli teba Evropan. Kad historik totalitnch reim v, e vymazvn nrodn pamti je prvnm nezbytnm krokem k nastolen totality. Meme tomu kat duchovn odzbrojen. Postup demonte dosud respektovanch hodnot doporuuji k peten, je to scn smutn, ale nikoliv nepravdpodobn a neprovediteln - dost krok se bohuel u uplatnilo s spchem i u ns (vlastnmi silami, s pomoc rznch aktivist, kte vystupuj jako historikov, pekonvajc peil mty za pomoci novch). Jestlie hrozba vymrn nroda plat dnes u ns za neinn strak (tak se tak prezentuje, dokonce zesmuje), mladou generaci me zanechat naprosto chladnou v jejch rozvahch o potu potomk, a k importu cizinc se stav spolenost ve sv vtin odmtav, co opravuje demografy-optimisty k nadjm, e s eskou populac to nevyhl tak katastrofln, jak by se na prvn pohled zdlo? Zbv realizace odloench poet a to je podle mho soudu neoprv nn, pehnan nadje. Neoprvnn proto, e se pomj biologick strnka posunu matestv (ale i otcovstv) do pli vysokch vkovch hranic. Je u dlouho, ale nikoliv veobecn znm, e u en od uritho vku nejen kles pravdpodobnost poet, ale stoup i riziko vy frekvence pokozench plod. I bez tohoto nebezpe nen pro matku pli vhodn, jestlie prodlv menopausu piblin v tut dobu, ve kter jej potomci vstupuj teprve do puberty a vtinou kladou i vy nroky na jej nervovou soustavu. Tady je spe prostor pro odbornky gynekology, neonatology, teratology i psychology, aby pednesli sv doporuen nejvhodnjho plodivho vku a laickou veejnost se vemi riziky obeznmili. Nakolik bylo oprvnn oekvn vsledku odkl dacho efektu, uke as, ale u nyn se zd, e se tm poty narozench zv zanedbateln. Zdnliv baby boom me rychle pominout, jakmile realizuj sv odloen poet siln populan ronky ze sedmdestch let. Populan klima je strun shrnuto velmi patn. Zd se, e je siln ovliv uje v souasn dob nejistota v dlouhodobm vhledu, prohlouben jet oekvnm poklesu ivotn rovn po vstupu do EU, ale i politick situace. Z moment subjektivnch, kter nelze podceovat, je to nastaven priorit, hodnotov kly, kter se oproti oekvn porevolun veobecn euforie zformovala
36

KURAS, B. 2001: Pry s praivkami. Praha, ELK, s. 72. 239

Djiny populanho mylen v eskch zemch hrub materialisticky: hlasit se dv najevo, e pedevm zle na indivi dulnm spchu a na sle kapitlu, vechno ostatn se ocit v zadnm plnu. Obraz rodiny v medich nanejv traktuje realitu (atomizace spolenosti, stoupn potu neplnch rodin, osamlch jedinc i ve st). Dal generace to bude mon pokldat za samozejm, prv tak jako promiskuitu, oddlen sexu od reprodukce a k absurdit - sex jako sport. Pokud jde o rodinn ivot, valnou vtinou je to obraz rodiny s handicapovanmi dtmi, nanejv pstounsk rodiny s vce dtmi: je to logick po dob, kdy se o tlesn i mentln postie nch nehovoilo a nepsalo vbec, ale tak masivn prezentace tto tmatiky sotva nkoho povzbud k myslu mt potomstvo. Dlouho jsem nevidla dnou report o rodin se zdravmi dtmi, dobrmi rodinnmi vztahy a vazbami. Jedin jistota, kterou prozatm mme, je ta, e jet njak as bude ve stedu Evropy pevat (a strnout) velmi nepoetn nrod, kter ztrc to nej podstatnj, co ke sv existenci nezbytn potebuje: svoji vitalitu, innost namsto inivosti, vdom, e m co nabdnout jako protivhu dnenho dikttu penz a omezenho individualismu. e opravdu nechce jen existo vat, ale e jeho existence m njak smysl a nasmrovn, uloen v myslch lid. Nrod bez historick pamti tradinch hodnot, kter by mu dodvaly sebevdom, ztrc obanskou soudrnost, potebnou k udren pravidel demokratick hry a prvnho sttu, pe Kuras.37 Nechceme se dot okamiku, kdy se kterkoliv jedinec z mlad generace bezelstn zept: A co jsou to ty tradin hodnoty? Tato vlda se k nim pihlsila alespo formulac stavy a sna se podnikat kroky, kter by ve svm dsledku mohly pispt k lepmu vhledu na budouc stav populace. Jakkoliv jsou tyto kroky dosud tpav a nejist, vtejme i tu snahu, pokud se uke bt opravdov, protoe cokoliv je lep ne pln lhostejnost. Slovent demografov, zd se, o poteb populan politiky nepochybuj a na rozdl od naich doli ke shod. Svd o tom alespo zvry tdennho odbornho rokovn demograf, statistik, ekonom,sociolog, historik a pedagog k problematice rodiny, uskutenn v z roku 2003 v Tajov, z nho vyplynuly pozoruhodn konkrtn zvry. Nespokojuj se s oficilnmi statistickmi daji, kter jsou sice dostaujc pro mnoh analzy, ale nikoliv pro zskn podklad o populanm klimatu. Doporuuj eten, zamen na zskn dostatenho mnostv poznatk o rodinnm chovn, o reproduknch zmrech, hodnotovm a sociln-ekonomickm systmu, ovlivujcm vznik a stabilitu rodin. Pedsevzali si stanovit urit cl v rozvoji populace a podle nj
37

Tamt, s. 73.

240

IX. Populan mylen po roce 1989 koncipovat populan politiku. Vypracovat systm mimoekonomickho ovlivovn pznivho klimatu ve vztahu k rodin a k populan reprodukci. Uvliv stanovit ekonomick podnty pznivjho pronatalitnho chovn relevantn populace, napklad systmem daovch lev v urit maximln stce a za urit asov obdob (nikoliv plon platbou za narozen dt).38 Z takovch detailnch eten vyly tak ti studie o eskch ench, vyda n Sociologickm stavem AV R v roce 2003, opravujc k mrnmu optimismu, i kdy se tk jen dlu ensk populace, a to zejmna en s vysokokolskm vzdlnm.39 Tyto eny dosud vysoko hodnot matestv a rodinu, plnuj dokonce vy poet dt ne jejich vrstevnice s nim stupnm vzdln. Rozdl mezi reprodukc plnovanou a chtnou a nakonec realizovanou zaviuje dosavadn obtn monost, jak skloubit nron povoln s p o dti. I kdy pedstavuj ( pro nkoho mon pekvapiv) nejkonzervativnj dl populace, s nejmenm potem rozvod, nejvym podlem satk a nejmenm potem mimomanelskch porod, v opatench rodinn politiky se tomuto faktu nevnovala a posud dn pozornost. Z debat v souasnm tisku stoj za zmnku pohled spisovatelky Evy Hauserov (nar. 1954). Ne proto, e by byl zcela nov (v jinm znn, ale v obsahov shod je dokonce soust Fajfrovy tridy nezbytnch podmnek), ale pro to, e jej formulovala ena-matka a shrnula obecnou zkuenost zamstnanch en, kter se pokouely a pokouej harmonizovat mateskou roli se svou profes (osobnm rstem, karirou). Pestame oddlovat rodinu od prce, jinak tich stvka eskch en neskon, nazvala svj pspvek do Lidovch novin.40 Poukzala na pkladu Francie a Skandinvie, e se me podait, za rozdlnch finannch i politickch podmnek, nejen vytvoit, ale i udret pznivj populan klima. Sociolog se zamenm na sociologii rodiny profesor Ivo Mon (nar. 1932), prodkan pro rozvoj a vnj vztahy Fakulty socilnch studi Masarykovy univerzity v Brn, se podlel i na mezinrodnm vzkumnm projektu Hodnota dt. Odpovdl na dotaz redaktora Lidovch novin, v em spatuje nae nejvt rezervy, pokud jde o uplatnn rovnosti pohlav: Jednoznan v malm podlu mst se zkrcenm vazkem na eskm trhu prce. Ale prv zkrcen vazek umouje plynul pechod i smen domcnost a za 38 39

BARTOOV, D. 2003: Slovensk konference o rodin. In: Zpravodaj DS .31, s. 4-5. HAMPLOV, D. RYCHTAKOV, J. PIKLKOV, S. 2003: esk eny: vzdln, partnerstv, reprodukce a rodina. Praha, Sociologick stav AV R, 108 s. 40 HAUSEROV, E. 2004: Pestame oddlovat rodinu od prce, jinak tich stvka eskch en neskon. In: Lidov noviny, 21. a 22. 2. ,s. 1 a 10. 241

Djiny populanho mylen v eskch zemch mstnn. Vce ne polovina Holananek pracuje na zkrcen vazek, z eek sotva osm procent. Mui, kte by pracovali na pl vazku, aby se mohli vnovat dtem, se u ns snad ani nevyskytuj.41 35 T autor si dobe uvdomuje meze a hranice, kter by lid nemli pe kroit. Na snaze mnoha en o pracovn spchy mu pipad nejproblematitj ono odkldn rozhodnut mt dt namsto odloen kariry: Lid od vk pracuj kvli tomu, aby udreli svj rod naivu. Kdy naopak nemaj dti kvli tomu, aby mohli pracovat, stav logiku ivota na hlavu. Tm sp, kdy jim jde hlavn o to, aby mohli konsumovat vce ne soused. Ale v dlouhodobj perspektiv to moc nevad - bezdtnost toti nen ddin. V naich podmnkch ve vtin ppad mus pracovat oba rodie, aby zajistili dtem ponkud vy standard ne je pouh peit. Ani odloen zamstnn, o karie nemluv, nen tedy een. Muselo by pedevm, a toho si je vdom i sociolog Mon, dojt k vraznmu potlaen jedn z nejzsadnjch zmn, k nim dolo v esk spolenosti v poslednch letech onoho rozvolnn vazby mezi enstvm a matestvm. Ve spoleenskm vdom i v praxi. Z generace eskch en, kterm te kon ance stt se matkou, zstane nakonec cel tetina do konce ivota bez d tte. Ohromn to pispje k jejich rovnosti s mui. O tom, zda to pispje k jejich tst v dlouhodobm ivotnm horizontu, je myslm, mon pochybovat. S ocennm matestv a vchovy dt jako spoleensky vznamn, odpovdn lohy eny, nikoliv jakhosi hobby, na n by mla ena -matka dokonce doplcet spoleenskou degradac, dennm provnm poniujcch zkuenost a po hranici lidsk dstojnosti, se zatm u ns nesetkvme ani slovn, tm mn pak v praktickm kadodennm ivot. Nzk spoleensk presti rodiovstv, podcenn kadodenn prce matky jako odpovdnho zamstnn, pln rovnocennho s ktermkoliv jinm, je jednou z nejpodstatnjch pekek pro vytvoen pznivjho populanho klimatu. Vm, e se i toto zmn, protoe je to nezbytn, nechceme -li jen vegetovat ze dne na den, v trpnm oekvn vc ptch. Prv tak jako po etap pesycen konsumem, prezentac nsil, sexu, debilnch reklam na cokoliv, falenou a nesmyslnou rdoby demokratickou toleranc k vronm blbstv, sprostoty a hrubosti veho druhu, bezmocnost vi krdem v malm i velkm, podvodm, pestupkm a zloinm, dojde i tady k draznmu vymhn npravy, a se mra trplivosti napln.

41

HYKA, M. 2005: en ve vrcholovch pozicch je mlo. Interview s Ivo Monm, LN 19. 10. 2005, s. II.

242

IX. Populan mylen po roce 1989 I mlo informovan a dosud lhostejn si uvdom, e meze zdravho ro zumu ji byly pekroen. Bez dobrovolnho a uvdomlho r espektu k takovm hodnotm, jako je smysl pro est, poctivost, odpovdnost, slunost, spravedlnost, d a podek nelze trvale uspt ani v zamstnn, v jakmkoliv podnikn, ani v osobnm ivot. Nen mon se pi kad pleitosti ohnt lidskmi prvy a zrove nedbat zkladnch povinnost a ohled vi ostatnm spoluobanm. K plnosti a harmonii osobnho ivota neodlun pat dti, z nich dn se nepros o to, aby bylo poato a tm vt odpovdnost vi nim mme. Nkam patme, mme bt na co hrd, a aby i tyto dti mohly bt hrd na nae iny, mus tomu nae snaen odpovdat.

243

Zvr
Smyslem a clem prce o vvoji populanho mylen v eskch zemch nebylo pouze zjistit, nakolik a jak se o populanch problmech na tomto teritoriu uvaovalo. Soubn zpracovvn tto studie s pehledem svtovho populanho mylen a teori ukzalo na jedn stran pronikn rznch nzor na populan problematiku ze svtovch mylenkovch proud (vliv reformace, odezva na Malthusovu doktrnu, vliv merkantilismu, osvcenskho populacio nismu, reakce na populan teorie 19. a 20. stolet), na druh stran ovlivnn konkrtnmi podmnkami, jejich tlakem a potebami, kter vyplvaly z domcho hospodskho a spoleenskho vvoje. Jedin v celkovm pohledu na vvoj populanho mylen za velmi dlouh asov dob bylo mon usoudit, k jakm clm toto mylen smovalo, co v nm pevaovalo za kadho spoleenskho du a v kad dob a jak tud byly jeho zkladn rysy. Domnvm se, e toto zjitn m vznam i pro modern spolenost dneka, protoe pes nesoumitelnost souasnosti s epochami dvno minulmi m mnoh platnost obecnou. Obecn plat, e m kulturnj prosted, tm vc lovk peml o svt, kter ho obklopuje, tm nesnadnji psob na jeho mentalitu dogmata, rozporn s tm, co pozoruje a hodnot z vlastn zkuenosti. Pvlastek kacskch ech nedostala tato zem nadarmo. Obyvatelstvo bylo pes negativn vlastnosti, vypozorovan v povaze lid, pemliv, vilo si vzdln. Dokzalo bt dlouho trpliv a zdnliv rezignovan, ale v okamiku, kdy mra trplivosti byla naplnna, vzepelo se proti nsil v jakkoliv podob se spontnnost, srovnatelnou s vbuchem. esk historick zem leely v prseku vojenskch stet i kulturnho proudn. Otevraly se tto infiltraci, byly deptny fyzicky i morln dsledky vlek, kter se nejednou odehrvaly i na jejich zem, ale katastrofick, jak se zd, nebyl vvoj jejich populace nikdy v historii. dn doktrna se zde nepijmala pasivn. Ani crkevn doktrna o rodin a manelstv nebyla akceptovna beze zbytku, ani se musela pizpsobit tlaku prosted. Naopak, siln reforman hnut clilo ke koenm rozporu mezi tm, co hlsala oficiln
245

Djiny populanho mylen v eskch zemch morlka a co se jevilo navenek. Cokoliv bylo nsilm potlaeno, pevalo a udrelo se, stejn jako peil jazyk a nrodn povdom. Dalm rysem byla citliv reakce na sociln problematiku a neustl spojo vn populanch otzek s ekonomicko-socilnmi pohledy. To provz jako zkladn linie cel djiny populanho mylen bez ohledu na to, zda sttn propopulan hledisko zdrazovalo prospnost populanho rstu z dvod vojenskch, hospodskch nebo nacionlnch. Ve srovnn s mylenkovmi proudy ve svtovm mtku nezstvaly nae historick zem v niem pozadu. I v populanm mylen se setkvme s originlnmi mysliteli jakmi byli Hus, Chelick, Komensk. Vsledky rozboru homiletiky pinesly dkaz o tom, jak iv byl zjem o populan problmy o tom svd reakce na nkter rysy demografickho chovn (satkov vk, poet dt v rodin, vytven tzv. evropskho typu satenosti odsouvnm vkov hranice pro vstup do manelstv, problematika nemanelskch dt atd.). Sledoval se zdravotn stav populace, pozoruhodn velk byl zjem o zdravotn osvtov otzky. Spojovn nrodnostn problematiky s populan bylo logick u sttnho tvaru, kter byl neustle vystaven tlaku sousednho okol a nebylo zdaleka teprve vplodem nrodnho obrozen nebo populanho nacionalismu pozdnho 19. stolet. Splvn populace a estv, ztotoovn pojm lid a nrod, jen zesilovaly v dobch, kter clen a zmrn potlaovaly nrodn jazyk a vdom sounleitosti s etnikem. Nebyla tu domovem nacionln z, pokud nebyla mysln ivena, nalezli tu toit i kolonist i psanci, pokud se ivili poctivou prac. Antipopulacionismus byl eskmu mylen v celm prbhu jeho historie ciz. Pitakn obdobnm principm, na nich rozvinul svou teorii Robert Malthus, tu nenalezlo ivnou pdu. Naopak, dost pisatel odsoudilo uen o obsazenm svt, v nm zejmna sociln slab nemaj prva na existenci. Oteven populacionismus ve smyslu pm podpory populanho rstu byl vdy (jako ostatn na celm svt) potlaovn obavami z pauperismu a socilnho neklidu, ale populan mylen ve sv vtin clilo spe k nprav toho, co brzdilo spoleensk pokrok a disharmonii mezi populanm rstem a rstem obivnch monost hledalo v nedostatcch a vadch stvajcho spoleenskho uspodn a v nedostatcch hospodstv, nikoliv v tomto rstu samotnm. Smysl pro sociln spravedlnost a svobodu svdom byl ve vech historickch dobch dost siln vyvinut a kivdy se pociovaly velmi paliv. Zro ve tu existovala pomrn siln averze vi lidem se sociln odlinm ivot nm stylem a chovnm, chpanm jako parazitn, koistc z prce druhch, ppadn nic vsledky prce ostatnch. Tot se tkalo i okzal demonstrace
246

Zvr

vlunosti a nadazenosti, a u motivovan ekonomicky, nboensky nebo etnicky Kad pokus o zavdn njakho kastovnictv by v tchto podmnkch musel skonit fiaskem. Devatenct stolet pin (stejn jako v mnoha jinch evropskch zemch) zvraznn nrodnostn problematiky a zk sept se vznikajc ekonomickou teori. V mezivlenm obdob zesiluje v dob kolem cens a zjiovn nrodnosti a mateskho jazyka. Nrodnostnho hlediska bylo mon vyut (a tak se slovn vyuvalo) jako jeden z motiv k pronatalitn politice v dob zjevn klesajc plodnosti a obavy z vymrn nroda. Tento motiv z povlenho mylen po roce 1945 miz, sl v nm ekonomick motivace a postuluj se cle tzv. socialistick populan politiky. Populan nacionalismus, kter se il v evropskch sttech (pedevm Nmecko, Itlie, Francie) nikdy nebyl v naich podmnkch pijmn nekriticky. esk populan mylen projevovalo odpor vi ryze biologickmu chpn populan politiky a rasov diskriminanm teorim. V celch djinch populanho mylen se vyskytuje pesvden, e u ma lho nroda zle mnohem vce na kvalit ne na samotn poetn sle obyva telstva. Proto voln po tom, aby potomstvo bylo zdrav a pedevm kulturn a vzdlan. To nen nzor modern doby, svd o tom sentence v reforman homiletice, ozv se z celoivotnho dla autora nadnrodnho vznamu Jana Amose Komenskho, vrazn podoby nabv v vahch lka ji od 18. stolet a lze ci, e dokonce vdy pevauje nad prostmi poadavky na poetnost obyvatelstva. Na tuto linii je nejen mon, ale nutn navzat i v nasmrovn dnen populan politiky. Celosvtov trend k poklesu plodnosti jako jeden ze znak civilizanho procesu se ukazuje jako zkonit a nen v silch dnho vystupovanho propopulanho sil jej zvrtit, tebae by nm to pipadalo dleit z hlediska vkov struktury a tm i struktury pracovnch sil. Je samozejm nejen mon, ale nutn tento trend ovlivnit, usmrnit, ukazuje-li se to jako potebn. V tomto momentu je teba mt na pamti, e obyvatelstvo v naich zemch reagovalo vdy citliv (kladn i zporn) na rzn opaten populan politiky a tud pomrn rychle zjist, kdy a v em je slovo v rozporu s inem, v em se ponechv svoboda rozhodovn a v em se projevuje ntlak.

247

Literatura
Bibliografick pruky a zkladn souhrnn dla esk literatura od zatk k dneku. 2004: Praha, NLN, 2. doplnn vydn, (LEHR, J. STICH, A. JANKOV, J. HOL, J.),1078 s. Djiny eskoslovenska do roku 1648, (dl I.), 1990 Djiny eskoslovenska 1648-1918 (dl II.) 1990 Praha, SPN, (PETR, J. BLHOV, M. HLEDKOV, Z. KUERA, M. MAUR, E. PNEK, J. SKBOV, A. EMLIKA, J.), 684+568 s. Djiny obyvatelstva eskch zem. 1998.: Praha, Mlad fronta, (FIALOV, L - HORSK, P. KUERA, M. MAUR, E. MUSIL, J. STLOUKAL, M.), 398 s. Djiny zem koruny esk I., II. 1992: Praha, Paseka, (ORNEJ, P. ORNEJOV, I. RADA, I. VANEK, V.), 303+309 s. Dlouhodob populan trendy na zem SR pedstatistick obdob (Acta demographica IV). 1981: Praha, SDS, VSEI, 273 s. KLABOUCH, J. 1962: Manelstv a rodina v minulosti. Praha, Orbis, 280 s. KOUBEK, J. PODZIMEK, J. (eds.): National Population Bibliography of Czechoslovakia 1945 1977. IUSSP, SDS pi SAV, Praha 1984, 229 s. Lexikon esk literatury. 1985-2000: 1-3/II, Praha, AV, stav pro eskou a svtovou literaturu. PAVLK, Z. RYCHTAKOV, J. UBRTOV, A. 1986: Zklady demografie. Praha, Academia, 732 s. PODZIMEK, J. 1981: Prameny demografickho vvoje SSR. Sttn knihovna SR stedn ekonomick knihovna Praha, VSEI Praha, 258 s. PODZIMEK, J (ed.) 1989: 70 let eskoslovensk sttn statistiky. Praha FS, Vzkumn stav sociln ekonomickch informac a automatizace v zen, 223 s. + plohy. Populan vvoj eskch zem (do roku 1914). Sbornk refert za zasedn 14. - 15. 4. 1987. In: Historick demografie 12, Praha 1987, 304 s. Pehled djin eskoslovenska I/l, Praha, Academia 1980, l. vyd., 648 s. I/2, Praha, Academia 1982, l. vyd. 648 s. SEKERA, V. 1987: Obyvatelstvo eskch zem v letech 1754-1918, Dl I. (1754-1865), Praha S 1978, 191 s. Dl II. (1866- 1918), 148 s. SRB, V. 1998: Tisc let obyvatelstva eskch zem. Praha, 276 s. + graf. st SVOBODN, P. HLAVKOV, L. 2004: Djiny lkastv v eskch zemch. Praha, Triton, 247 s. VANEK, V. 1975: Djiny sttu a prva v eskoslovensku do roku 1945. Praha, Orbis, 3. vyd. 584 s. + 40 s.
249

Djiny populanho mylen v eskch zemch

Velk djiny zem Koruny esk. 1999 a d., Praha, Paseka. Dl I. do roku 1197 (BLHOV, M. FROLK, J. PROFANTOV, N.), 798 s. Dl V. (ORNEJ, P.) 788 s. Dl X. 1740- 1792 (BLINA, P. KAE, J. KUERA, J. P.) 766 s. VENCOVSK, F. 1999: Djiny eskho ekonomickho mylen do roku 1848. Brno, 433 s. Edice pramen a prameny : BIDLO, J. (ed.) 1915-1923: Akta Jednoty bratrsk. Sv. l- 2, Brno. BLHOV, K. FIALA, Z. (eds.) 1975: Kosmova kronika esk. Praha, Svoboda. BOROV, K. (ed.) 1868: Jednn a dopisy konsistoe katolick a utrakvistick. Praha, s. 186 n. BRANDL, V. (ed.) 1868: Kniha Drnovsk. Brno. DA, F. (ed.) 1930: Nejvyho sudho Krlovstv eskho Ondeje z Dub Prva zemsk esk. Praha, NAVU, Hist. archiv . 48, 231 s. ERBEN, K. J. (ed.) 1865- 1868: Mistra Jana Husi sebran spisy esk. Sv. 1-2, Praha. FIALA, Z. BLHOV, M. (eds) 1974: Pokraovatel Kosmovi. Praha, Svoboda, 251 s. FLAJHANS, V. (ed.) 1904: Mistra Jana Husi sebran spisy. Sv. 1-6. Praha, Bursk, J. GINDELY, A. (ed.) 1865: Dekrety Jednoty bratrsk. In: Monumenta hist. bohemica II. Star pamti djin eskch I. Praha. HADERKA, K. VAICA, J. (eds.) 1971: Zkon sudnyj ljudem. Magnae Moraviae Fontes historici IV. Brno, s. 147-198. HAVRNEK, B. DAHELKA, J. (eds.) 1958: Nejstar esk rmovan kronika tak eenho Dalimila. 2. vyd., Praha NSAV. HAVRNEK, B. HRABK, J. DAHELKA, J. a kol. 1963: Vbor z esk literatury husitsk doby. Praha, NSAV, dl I. HECHT, F. (ed.) 1863: Das Homiliar des Bischofs von Prag. In: Beitrge zur Geschichte Bhmens I. Abt., Bd. 1, Prag. HFLER, C. (ed.) 1869: Concilia Pragensia. XI, XII, Prag. HRABK, J. (ed.) 1950: Staroesk dramata. Praha, s. spisovatel. JIREEK, H. (ed.) 1874: M. Viktorina ze Vehrd O prvch zem esk knihy devatery. Praha, Vehrd, , 572 s. JIREEK, J. JIREEK, H. (eds.) 1882: Zzen zemsk Krlovstv eskho XVI. vku. Praha. JIREEK, J. (ed.) 1876: Prva mstsk Krlovstv eskho a markrabstv moravskho s krtkou jejich sumou od M. Pavla Krystyana z Koldna. 5. vyd. Praha, Vehrd, 511 s. KAREL IV. Vlastn ivotopis. Ed. 1978: Praha, Odeon (peklad J. Pavel) MENK, F. (ed.) 1890: Mile z Krome Posln papei Urbanu V. z r. 1368. Praha, VKSN, s. 318- 325. NOVOTN, V. (ed.) 1920: M. Jana Husi Korespondence a dokumenty. Praha.

250

Literatura
PODLAHA, A. (ed.) 1921: Akta korektor duchovenstva diecse prask z let 14071410. Praha. PODLAHA, A. (ed.) 1922: Liber ordinationum cleri 1395-1416. Praha. RYBA, B. (ed.) 1949: Sto list M. Jana Husi. Praha, Laichter. SKLA ze Zhoe, Pavel 1865-1870: Historie esk od r. 1602 do r. 1623. Ed. Tieftunk, Praha, dl 1- 4. Vbor J. POLIENSK v edici esk vlka 1618-1620, Praha 1964. SLDEK, M. (ed.) 2000: Vtr jest ivot lovka aneb ivot a smrt v esk barokn prze. Praha, nakl. H+H, 317 s. SMETNKA, E. (ed.) 1929: Petr Chelick Postilla 1-2. 2. vyd, . Praha. STRNSK ze Zap, Pavel 1953: O stt eskm (Respublica Bohemiae) (peklad B. Ryba), 3. vyd. Praha. IMEK, F. (ed.) 1959: Star letopisy esk z rukopisu kiovnickho. Praha. KARKA, A. (ed.) 1949: Nejstar esk duchovn lyrika. Praha. TADRA, F. (ed.) 1893-1901: Soudn akta konsistoe prask 1- 7. In: Historick archiv 1, 2, 8, 11, 15, 18, 21. Praha. TICH, Z. (ed.) 1981: Jan ern, Knieha lkarsk, kter slove herb aneb zelin. Praha, Avicenum, 464 s. TOBOLKA, Z. (ed.) 1908: Mistra Pavla idka Sprvovna, sepsan 1470, vydan v lednu 1471. Praha, nkl. esk akademie csae Frantika Josefa pro vdy, slovesnost a umn. TRUHL, J. (ed.) 1899: Zlomek akt inkvizice Waldensk v echch z let 1393-1394. Praha, VA 8, , s. 353- 355. TUREEK, J. a kol. 1956: Vbor z text ke studiu obecnch djin sttu a prva. Praha, SPN. VN, V. (ed.) 1963: Alexandreida. Praha, NSAV. Ze starch letopis eskch. 1980: Praha, Svoboda. Fondy Archivu Nrodnho muzea, vyuit k tmatu Fondy pozstalost: F. M. Barto, Antonn Boh, Albn Brf, Frantiek Fajfr, Antonn Hajn, Ladislav Kaizl, Karel Kazbunda, Frantiek Kutnar, Frantiek Ladislav Rieger, Fyziokratick spolenost (st pozstalosti Karla Slavoje Amerlinga). Fond Patenty, vyhlky, drobn tisky (chronologick ada) Fond Rukopisy ve sbrkch ANM.

251

Djiny populanho mylen v eskch zemch

Postily a jin dla crkevn provenience, vtinou z fond Knihovny Nrodnho muzea: AXLAR Pavel Josef: Nbon horliv vdce do msta svatho nebeskho Jeruzalma aneb kzn vejron nedln, nkdy porozdln hlsan skrze vysoce uenho P. P. Pavla Jozefa Axlara, Psma sv. doktora. Praha, u sv. Klimenta 1720 (KNM 39 B 4). BARNER Jan: Postylla tj. vkladov na nedln evangelia pes cel rok podle katolickho uen a du ped lety v nmin sepsan od Jiho erera nyn pak v etinu uveden skrze dvojctihodnho knze Jana Barnera. Praha, kolej sv. Klimenta 1704, 1058 s. + rejstk (KNM 30A 3). BAVOROVSK Tom: Postilla esk aneb kzn a vejklady na evangelia. Olomouc 1557 (KNM 35 A 5). BEPTA Vysokomtsk Bohuslav: Postila evangelick aneb vkladov na evangelia nedln, svten, epitoly na dni vedn, stedn a pten. Praha 1594. O obsahu VLEK, J.: Djiny esk literatury, I, 1951, s. 365- 366. BERLIKA ebastian Vojtch: Postilla, to jest potom toho, co se z evangelium kadou nedli pes celej rok te. l. vyd. 1618 (NK 54 F 23), 2. vyd. 1667 (KNM 35 B 10) BERLIKA ebastian Vojtch: Svten postila jak kosteln tak domc. 1668. Pvazek k postile z roku 1667 pod tou signaturou 35 B 10. BEROUNSK, Jan Achylles: Vejkladov kratit na epitoly, kte se pes cel rok v nedln dni tou v shromdn crkevnm z latinsk ei na esko peloen od knze Jana Achyllesa Berounskho kazatele slova Boho v mst Pacov. Praha, u J. Daickho 1595 (NK 54 F 1128). BLOVSK, Bohumr Hynek: Coelum vivum tj. svten postilla. Opava 1724 ( NK 54 E 25). BOROVSK z Borovna, Blaej: Hypomnema epistolarium quae diebus dominicis ab adventu noque ad festum sacrosanctae Trinitatis in ecclesia catholica christiana explicari solent, pars prima, 1617 ( KNM 35 D 1). BRATR LUK: Tento spis o manelstvie ureno jest. V Boleslavi Mladm Ji tyrsa 1523. (KNM 25 E 14, KNM C 7 b). BRATRA LUKE Spis velmi potebn a uiten o stavu svobodnm a manelskm. Litomyl, Olivecensis, 1523. (KNM 25 E 14). DAMASCEN, Marek: Troj chlb nebesk pro lan lid esk. Dl 1., Praha u K. J. Hraby (sepsno 1727, posmrtn edice 1732), (NK 54 B 82), dl 2. pod tou signaturou navazuje na 1. dl od s. 567 do s. 1131. DIKAST (DYKAST) z Mkova, Ji: Postylla aneb kzn krtk na evanelia svat vydan jazykem eskm od knze Jiho Dykasta Mikovskho, fare pi kostele sv. tpna Velikho v Novm Mst praskm 1612 ( KNM 35 C 4). FERRO, Jan: Postila zimn o svatch evangelitsk pravdy a pravho obecnho a apotolskho uen na evangelia a epitoly nedln skrze Jana Fera, kazatele

252

Literatura
mohutskho kzan a nyn z ei nmeck v eskou peloen. Praha, u Jiho Melantricha 1575 (KNM 35 A 1). JAKOUBEK ze Stbra: In nativitate Christi. Latinsk nepublikovan postila z let 14101411. (ANM, fond F. M. Barto, i. . 1312- 1315). JAN KAPITA (CAPITO): Postyla tj. kzn, kter na ei Bo ke dnm svtenm pinleej, sepsna 1586 a znovu vytitn lta 1619. (2. vyd. KNM 35 C 3, dal exempl NK 54 E 7). JESTBSK, V. B.: Vidn rozlin sedlka sprostnho. Ed. Milan Kopeck, Uhersk Brod, nkl. Muzea J. A. Komenskho, 1973, Prameny, sv. I, 190 s. KELSK, Antonn: Conciones dominicales in totius anni Dominices, P. Joane Antonio Kelsky, phil. Magistro, Sanctae theologiae baccalaureo formato, Curato Herrmansdorfensi. Praha 1736 (KNM 40 B 9). KELSK, Antonn: Conciones dominicales in totius anni festa. Praha 1732, dal vyd. 1734. (NK 54 B 68, 54 B 69). KHUN, Karel: Mravnch a spasitedlnch kzn na evangelia nedln celho roku. Praha 1776, dl 1., dal dly 2. 5. v letech 1778- 1782, na konci 5. dlu rejstk ke vem dlm. ( NK 54 D 6 a 54 E 28). KLEKAR, Jan: Semeno slova Boho aneb dv kzn nedln k uitku a k nauen duchovnmu. Praha, u V. J. Konye 1701, 698 s. (KNM 40 C 9). KOCN z Kocinetu, Jan: Abeceda pobon manelky a rozafn hospodyn a lechetn eny, tj. vklad dvamectma ver o ctnosti dobr, od Ducha svatho poloench. Praha 1585 (NK, 54 C 132). T: Rozmlouvn o moru. Praha 1582 (NK 54 D 193, 54 E 97). KOLMAN Hendl: Kvtkov na pouti emautynsk sebran, ne vem, jedin tm, kter jsou takov, obtovan 1703. In: SLDEK, M.: Vtr jest ivot lovka, s. 91. KONY, Antonn: Vejtan nauen a vejkladov na vechny dni dny nedln a svten Epitoly, t Evangelia celho roku. Hradec Krlov, u V. Tybely 1740 ( KNM 39 D 5). Mravy ctnostn, mldei potebn. Soubor bratrskch verovanch mravouk Jiho Strejce, Adama turmy z Hranic a Matoue Konenho. Praha, Kalich, edice palek . 10 (NK 54 K 13894). NCHODSK, tpn Frantiek: Sancta curiositas, tj. svat vetenost, dl 1. Praha 1707 (NK 54 C 51, KNM 40 B 2), dl 2. Praha 1746 ( NK 54 E 26, KNM 40 B 2). NITSCH, Daniel: Berla krlovsk Jezu Krista, to jest slovo Bo jehoto moc a prvem Kristus Je Pn a Krl n milostiv v srdcch naich vldne a panuje. Praha, u V. J. Konye 1709 ( KNM 40 A 15 do strany 294). PELIOT (PELLISCHOTT) Michal: Concionum festivalium A. R. P. Michaelis Pellischotti tomus I, Unum, binum, trinum, tj. jedno, dvoje, troje kzn svten. Praha, nkl. ofie Rosenmllerov 1751, dl II. 1753. ( NK 54 A 20). PETROZELIN Kunttsk, Jakub: Postylla aneb kzn sumovn a krtk na epitoly ke Dnm Pn nedlnm od knze Jakuba Petrozelina Kunttskho. Teb, b. d. Pedmluva datovna 1613. (KNM 35 C 12).
253

Djiny populanho mylen v eskch zemch

PFLAUMER, Christoph: Zlat neomyln msko katolick pravdy Dennice na veejn slavnosti Svatch a svtic Boch v epitolnch ech. Praha, u J. Kanickho 1728. (KNM 39 D 6, 870 s., dal exempl NK 54 D 405). RAN, Karel: Snm nebesk svatch a svtic Boch, kde se jejich svat ivot, hrdint skutkov, divov a zzrakov pedstavuj. Praha 1712. (NK 54 B 57, NK 54 C 82). Prvn vydn Praha 1706, dal Praha 1720 (KNM B 1). REEL, Tom: Kzn kesansk s krtkmi vejklady na evangelia, kter se pes cel rok v nedln a svten dni tou. Praha, u J. Melantricha 1561. (NK 54 C 231). Sbornk Opatovick ttensk ( KNM, rkp. III B 7). ROZENPLUT, Jan: Kancyonl tj. sebrn zpv pobonchOlomouc, lta 1601, u Jika Handle (NK 54 C 36). PANGBERSK, Jan: Postylla esk na obzvltn svtky celho roku k uitku kesansk mldei skrze Jana pangberskho, kazatele northauzskho, sloen. Prostjov, u J. Gnthera 1546. (KNM 35 E 2). TEYER, Matj Vclav: Postilla katolick na dv stky rozdlen 1691 s myslem vyplenit kacstv. (KNM 35 C 6). TBORSK, Ignc Xaverius: Tria tabernacula in Monte Thaboreo exstructa. Olomouc 1737. T: Mons Thabor. Hradec Krlov, 1747. TURNOVSK, Vclav Slovacius: Vysvtlen prost bibl mal. Praha u M. Pardubskho 1615, Dl I. (NK 54 B 16). Dl II , vydan v roce 1620, pod tou signaturou. VESEL, Fabin: Kzn na kad ptek v post a na nedli Vzken Pn. Praha, kolej Sv. Klimenta, 1723-1726, 200 s., lat. index. (KNM 40 C 5). Pod stejnou sign. dal kzn Veselho. VESEL, Fabin: Conciones in precipua totius anni festa et nonnuli in speciales solemnitates panegyrici (KNM 40 A 5). Vkladov e boch, kter ve dny nedln a svten v shromdn kesanskch od uitel Jednoty Bratrsk obecn pedkldny bvaj. Praha 1576 (KNM 35 C 1). ZMRSK, Martin Philadelphius: Postilla evangelick aneb vejkladov na evangelia nedln, l. vyd. 1592 (KNM 35 A 2). B. a.: est a nevina pohlav enskho. Rozmlouvn o bezprv a kivd, kter se dje poctivm manelkm i vemu enskmu pohlav, jak od mudrkv pohanskch, tak od nkterch jalovch kesan, jeto se na to vydali, aby vechny eny hanli a o nich nestydat a potupn mluvili a psali. Tisk, 1584, NK 54 C 121. Pivzno k Abeced pobon manelky od Jana Kocna z Kocinetu. Excerpovan edice smolnch knih : BIK, Z. 1969: Knihy smoln. Hradec Krlov. CVREK, J. 1947: Knihy smoln zaloen lta 1588. Liberec. EHRENBERGER, J. 1947: Vpisky ze smoln knihy msta Solnice. In: asopis eskho musea 21, s. 608-622. KYTKA, J. 1939: Smoln kniha msta Milevska. Milevsko, 48 s.
254

Literatura
LNY, E. P. 1946: Knihy smoln pi hrdelnm soudu v Bystrm u Poliky. Liberec, Cl, 58 s. LNY, E. P. 1947: Knihy smoln zaloen lta 1588. Liberec. LNY, E. P. 1948: Kniha ern jinak smoln msta Smidar 1631-1769. Liberec. LNY, E. P. 1948: Knihy smoln zaloen lta 1588. Dobruka (zpisy z let 15881667). LNY, J. P. 1948: Knihy trpn, smoln, msta Nchoda 1539-1597. LNY, J. P. 1948: Smoln jinak ern knihy msta Solnice z let 1569-1721. Liberec, 86 s. MARE, F. 1878: Poprav kniha pn z Romberka. Praha. OBERPFALCER, F. 1937: Vyznn na muidlech Texty ze starch knih ernch, jinak smolnch. Praha, F. Borov, 357 s. PNEK, J. 1977: Smoln kniha msteka Diviova z let 1617-1751. Praha, stav sl. a svt. djin SAV, 291 s. POHL, J. 1911: Kniha ern nebo smoln krl. svob. msta Rokycan z let 1573-1630. Rokycany. SKLA, K. 1972: Das Egererer Urgrichtenbuch. Berlin. STRAKA, J. 1937: Z tborsk knihy ern. Tbor, 494 s. VERBK, A. TARHA, I. 1973: Smoln kniha Velkobtesk 1556-1636. Brno, Blok. VERBK, A. 1971: Krevn msta msteka Bojkovic. Uhersk Hradit. WEISS, F. 1927: Das Braunauer Blutbuch. Das Register ber die peinlichen Fragen 1550 der Stadt Braunau in Bhmen. Trutnov. (Zpisy z let 1570-1733). ZDKA, J. 1948: O smoln knize msta Starkova. In: Broumovsko, . 12, s. 3-4. Prameny k 18. a 19. stolet AMERLING, Karel Slavoj: Prmysl v echch. Praha 1851. ARNOLD, Emanuel: Pomr pracujcho lidu k bohm. Sepsno 25. 3. 1848, publik. v Obanskch novinch 26. 4. 1849. In: Sebran spisy Emanuela Arnolda, Praha 1954, s. 415-420. BECHER, S.: Statistische bersicht der Bevlkerung der sterreichischen Monarchie. Stuttgart-Tbingen, 1841. BOLZANO, Bernard: O nejlepm stt. In: et utopist 19. stolet. Ed. J. NOVOTN, esk mylen sv. 11, Praha Melantrich 1982. BRAUNER, F. A.: Bhmische Bauernzustnde im Interesse der Landeskultur u d. National Wohlstandes. Wien 1847. CARTELLIERI, P.: Medicinisch statistische Beschreibung des Leitmeritzer Kreises im Knigreich Bhmen. In: Medicinische Jahrbcher des k. k. sterreichischen Staates, sv. 42, s. 105-108, 227-230 (NK 18 G 220 /42). CZOERNIG, K. J.: Topographisch-historisch-statistische Beschreibung von Reichenberg. Nebst einem Anhange, die Beschreibung von Gablonz enthaltend. Wien 1829 (KNM 70 F 229, sv. 1).
255

Djiny populanho mylen v eskch zemch

CZOERNIG, K. J.: Abhandlungen aus dem Gebiete der politischen Aritmetik. JbM II, 1831, s. 22-53. CZOERNIG, K. J.: Ueber Volkszahlungen und das Gesetz der Sterblichkeit im allgemeinem und mit besonderer Rcksicht auf England. JbM II, 1831, s. 161183. DAIMER, J.: Geburten und Sterblichkeitverhltnisse in sterreich whrend der Jahre 1819-1899. In: sterreichische Sanittswesen 14, 1902, pl. k . 4, s. 1-81. EPSTEIN, A.: Studien zur Frage der Findelanstalten unter besonderer Bercksichtigung der Verhltnisse in Bhmen. Prag, J. G. Calve, 64 s. Freymthige Gedanken ber einige Gegenstnde der bhmichen Staatsverfassung als ein Nachtrag zum Briefwechsel zweener Bhmen vom nmlichen Verfasser. Prag 1778 (Strahov, S XIII c8). HAIN, Anton: Medicinische Prager Ephemeriden von den Jahren 1804 und 1805. Prag 1807. HAIN, Anton: ber die bisher so betrchtliche Sterblichkeit der Kinder u. krankhafte Anlage der Erwachsenen in der Hauptstadt Prag. Als Anhang zu den Prager Ephemeriden von J. 1805. HOFMANN, J.: Katechysmus o zdrav obzvlt pro ddinskou mlde. V etinu uvedl N. Vank. Praha 1829. HUFELAND, K. W.: Kunst prodlouen ivota lidskho. Vacov 1800. CHLEBORAD, F. L.: Soustava nrodnho hospodstv politickho. Praha 1868. JOHN, J. D.: Ein Beispiel der Sterblichkeit zu Prag. In: Arzneywissenschaftliche Aufstze bhmischen Gelehrten, Prag u. Dresden 1798. JOHN, J. D.: Ueber den Einfluss der Ehe auf die allgemeine Gesundheit und Bevlkerung. Prag 1797. JOHN, J. D.: Die medicinische Polizey u. gerichtliche Arzneywissenschat in den k. k. Erblndern, Prag 1797. JOHN, J. D.: Lexikon der k. k. Medizinalgesetze, sv. I-VI, Prag 1790-1798. KAIZL, J.: Nrodn hospodstv. Praha, 367 s. KAMPELK, F. C.: Prmyslov nvrhy. Hradec Krlov 1859. KLCEL, M. F.: Kosmopolitismus a vlastenectv s obzvltnm ohledem na Moravu. In: asopis eskho muzea 1842, ro. 16, sv. 2, s. 163 n. . KNOLZ, J. J.: Darstellung der Medicinal Verfassung in den k. k. Staaten sterreichs. Wien 1829. KODYM, F. S.: Zdravovda ili nejlep zpsob, jak by lovk svho ivota ve zdrav a vesele uti a dlouhho vku doshnouti mohl. Praha 1853. KOTZ, M. J.: Die Gesundheitspolizey des sterreichischen Kaiserstaates nach den bestehenden gesetzlichen Anordnungen, ffentlichen Staats-Anstalten, wissenschaftlichen u. praktischen Bemerkungen. Sv. I. -II, Wien 1821-1822. KROMBHOLZ, J. V.: Topographisches Taschenbuch von Prag zunchst fr Naturforscher u. Aerzte. Prag 1837. MADER, J.: ber Begriff u. Lehrart der Statistik. Prag 1793.
256

Literatura
MADER, J.: Vermischte Ausstze. Prag 1788. MAL, J.: Vlastenectv a kosmopolitismus. In: asopis eskho muzea 1857, s. 96 109. MEHLER, Johann: Die Landwirtschaft des Knigreichs Bhmen. Prag u. Dresden 1798, Bd. IV, 8, s. 71-72 (Strahov, AJ XV, 71-72). Monatliche Beitrge zur Bildung und Unterhaltung des Brgers u. Landmanns. Prag 1789, Bd. II. MLLNER (MUELLNER), J. N.: Versuch einer statistischen Geographie von Bhmen. Prag 1805 (NK 50 C 7). NADHERNY, I.: Sanitts-Hauptbericht vom Knigreichs Bhmen fr das Jahr 1843. In: Medicinische Jahrbcher des k. k. sterreich. Staates 52, 1855, se. 1, s. 93-96, se. 2, s. 219-230, se. 3, s. 347-354, se. 4, s. 91-98, se. 5, s. 217-22, se. 6, s. 353-363, a ronk 53, 1856, s. 93-104, 217-230, 349-352. NADHERNY, I.: Darstellung des Physikatswesen in den sterreichischen deutschen Erblndern mit Beziehung auf die diesfalls erlassenen Gesetze, Wien 1819. NEHR. J. J.: Abhandlung ber die Ursachen des Todes der meisten neugebohrenen u. der krnklichen Beschaffenheit mehrerer schon erwachsener Kinder. In: Beitrge zur praktischen Arzneykunde, Bd. I, Prag 1781. NEHR, J. J.: Quare plerique moriuntur infantes et eorum qui adolescunt, quare plerique sunt morbosi. Dissertatio inauguralis medica, edita par J. D. John, Pragae 1793. PALACK, Frantiek: Popis Krlovstv eskho ili podrobn poznamenn vech dosavadnch krajv, panstv, statkv, mst, msteek a vesnic, nkdejch hradv a tvrz, t samot a zpustlch osad mnohch v zemi esk s udnm jejich obyvatelstva dle popisu v roce 1843 vykonanm. Praha 1848. PALACK, Frantiek: Gradation der Bevlkerung Bhmens seit den letzten 60 Jahren. In: Monatschrift der Gesellschaft des vaterlandisches Museums in Bhmen. Prag 1829, 3, s. 187-205. PALACK, Frantiek: Historick prameny o lidnatosti zem esk. Monatschrift der Gesellschaft des vaterlandisches Museums in Bhmen. Prag, 1834, s. 67-79. PALACK, Frantiek: Hohes alter in Bhmen. Monatschrift der Gesellschaft des vaterlandisches Museums in Bhmen. Prag, 1828, s. 87-89. PALACK, Frantiek: Lidnatost mst eskch v 16. stolet. Zbrky ze staroitnosti eskoslovensk. JbM I, 1827, s. 110-112. PISLING, Theophil: Nationalkonomische Briefe aus dem nordostlichen Bhmen. Prag 1856. PISLING, Theophil: Ein Volkswirth. Orig. Lustspiel in einem Aufzuge. Prag 1857, C. Bollmann, 18 s. PONFIKL, J. E.: Vollstndiger Umriss einer statistischen Topographie des Knigreichs Bhmen. Prag 1822-1827. REINHOLD, C. E.: Verzeichniss aller in Knigreich Bhmen befindlichen Ortschaften. Ploha k asopisu Hyllos 1820 ( KNM 71 d 42).
257

Djiny populanho mylen v eskch zemch

RIEGGER, J. A.: Materialien zur alten und neuen Statistik von Bhmen. Leipzig-Prag 1787-1794, sv. I- X. ROHRER, J. R.: Prfung des sogenanntes Bevlkerungs-princips in der Politik. In: Hormayrs Archiv fr Geographie, Historie, Staats u. Kriegskunst. Wien 1810, ro. 1, . 102-103, s. 433-438. ROHRER, J. R.: Abriss der westlichen Provinzen des sterreichischen Staates. Wien 1804. ROHRER, J. R.: Versuch ber die slawische Bewohner der sterreichischen Monarchie. Wien 1804, s. 214. (NK 22 D 81 a). SCHNABEL, G. N.: Das Knigreich Bhmen im sterreichischen Kaiserstaate. In: MGVM II, Prag 1828, sv. 2, s. 195-204. SCHNABEL, G. N.: Statistische Darstellung von Bhmen. Prag 1826. (NK 49 F 120). SLADKOVSK, K.: ber den Urgrund alles bels in der menschlichen Gesellschaft. Prag 1840. SPRINGER, J.: Statistik des sterreichischen Kaiserstaates. Wien 1840, dl I. STELZIG, F. A.: Notizen ber die Bevlkerung Bhmens. In: MGVM I, Prag 1847, s. 60-75 (Mrz). STELZIG, F. A.: Notizen ber die Bevlkerung Prags. MGVM I, Prag 1847, Januar, s. 61-76. STELZIG, F. A.: Vergleichende Darstellung der Geburts u. Sterbeverhltnisse. Prag 1830 (NK 13 C 82). STELZIG, F. A.: Versuch einer medicinischer Topographie von Prag. Prag 1824, Sv. III (NK 48 C 77). STERNBERG, K. KROMBHOLZ, J. V.: Bericht ber die Versammlung deutscher Naturforscher und Aerzte in Prag im September 1837. Prag 1838. STERNBERG, K.: e ve veobecnm shromdn Spolenosti eskho museum dne 5. dubna 1837. In: asopis eskho musea 11, sv. I, s. 347 n. STROS, F.: Medicinisch-statistische Beschreibung des Pilsner Kreises in Knigreiche Bhmen. In: Medicinische Jahrbcher des k. k. sterreich. Staates 1845, 54, s. 105-110, 227-238. VOCEL, J. E.: O zveleben stednch kol. In: M 1949, 2, s. 63 n. VOCEL, J. E.: el a vznam archeologie. In: asopis Nrodnho musea 1950, s. 115 (o znacch nroda, nrodn pamti) WANDER v. GRNWALD, J. L.: Physikalische Beschreibung des Bunzlauer Kreises. Abhandlungen 1786 ( NK 50 E 124/3). WEITENWEBER, W. R.: Die medizinischen Anstalten Prags nach ihrem gegenwrtigen Zustnde geschildert. Prag 1845. WEITENWEBER, W. R.: Mitteilungen ber die Pest zu Prag in den Jahren 1713 und 1714. Prag 1852. Zwei Abhandlungen ber die Landwirtschaft (autor patrn Schrckhansen, F. M. Bartoem autorstv pipsno Rottenhanovi, KNM XI A 33).

258

Literatura
B. a.: Betrachtungen aus dem FF, oder Antwort eines Frauenzimmers an den Verfasser ber die gegrndeten Ursachen, warum viele Mdchen keine Mnner bekommen. Prag, J. F. von Schnfeld 1780, 27 s. (NK D f 136). B. a.: Soziale und politische Zustnde Oesterreichs mit besonderer Beziehung auf den Pauperismus. Leipzig 1847. Ostatn literatura Antologie z djin esk a slovensk filosofie. 1981: Praha, Svoboda, 675 s. ARNAU, F. 1969: lovk mimo zkon. Praha Orbis, 360 s. AUGUSTIN, B. 1928: Pokles natality u kulturnch nrod. Nkl. esk akciov tiskrny Praha, tisk Valask Mezi, 328 s. BAHENSK, M. 2005: Potky emancipace en v echch. Dv vzdlvn a ensk spolky v Praze v 19. stolet. Praha, Slon, Libri, Gender sondy, sv. 2, 175 s. BARTO, F. M. 1951: Postila praskho husity z doby revoluce. In: Vstnk esk akademie vd 60, s. 121-135. BAUER, M. 1967: Obyvatelstvo SR v letech 1920-1965. Statistick studie. Praha, VE, Kabinet hospodskch djin pi katede djin nrodnho hospodstv, 35 s. BLINA, P. 1977: K potkm statistiky v eskch zemch (psoben J. A. Rieggra v echch). In: eskoslovensk asopis historick 25, s. 63-86. BLINA, P. 1981: Teoretick koeny a sttn praxe osvcenskho absolutismu v habsbursk monarchii. In eskoslovensk asopis historick 29, s. 879-904. BLHA, I. A. 1933: Dnen krise rodinnho ivota. Brno, nkl. vlastnm, 119 s. BOH, A. 1914: esk problm populan a nkter pozoruhodn jevy v na mn pirozen. In: Obzor nrodohospodsk, s. 7-32. BOH, A. 1936: Obyvatelstvo v eskoslovensk republice. In: eskoslovensk vlastivda, ada II Nrodopis, Praha, s. 1-96. BOH, Z. 1987: Postup osdlen a demografick vvoj eskch zem do 15. stolet. In: Historick demografie 12, 1987, s. 59-85 + 3 mapy. BOH, Z. 1994: Nrodnostn pomry v zemch esk koruny v dob pedhusitsk a do ticetilet vlky. In: Husitstv-renesance-reformace I, s. 124-131. BOLOGNE, J. - C. 1997: Svatby. Djiny svatebnch obad na Zpad. (Franc. orig. Histoire du mariage en occident, peklad Barbora Chvojkov), Praha, Volvox Globator, 390 s. BORSK, L. 1934: Vdcov lidstva a jeho svdci. Zklady biopolitiky. Praha, Cesta, 221 s. BOUEK, V. 1906: Pro se domhme reformy prva manelskho? Praha, nkl. SZ, 18 s. BRF, A. 1904: Vda nrodohospodsk potku XX. vku. In: Sbornk vd prvnch a sttnch 4, se. 3.

259

Djiny populanho mylen v eskch zemch

BRF, A. 1907: Politick vdy v echch na sklonku vku 18. a v prvn polovici devatenctho. In: Almanach esk akademie, Praha, 17, s. 183-239. BUQUOY, M. 2004: Hrab Jan Buquoy, sociln reformtor doby osvcenstv. Feldkirchen-Westerham, 134 s. CSAOV-KOLOV, A. 1942: ena v Jednot bratrsk. Praha, Kalich. APKOV, D. 1978: Komenskho pojet dtstv. In: Studia Comeniana et historica, . 19. ELOVSK, B. 1995: een esk otzky podle nmeckch dokument. Ostrava, Sfinga, 543 s. ORNEJ, P. 1986: Rozhled, nzory a postoje husitsk inteligence v zrcadle djepisectv 15. stolet. Praha, UK, 275 s. DANN, O. HROCH, M. KOLL, J. (eds.) 2003: Patriotismus und Nationsbildung am Ende des heiligen Rmischen Reiches. Kln, SH-Verlag, 411 s. DAVDEK, V. 1965: Statistick pspvky o osdlen a zalidnn esk zem v 16. a 17. stolet. In: Demografie 7, . 2, s. 128-144. DAVDEK, V. 1965: Statistick pspvky o demografii esk zem v 18. stolet a do poloviny 19. stolet. In: Demografie 9, . 2, s. 142-154, . 3, s. 250-260. DAVDEK, V. 1967: Vdeck spolenosti v echch o populaci a demografii. In: Demografie 10, . 3, s. 233-237. DELUMEAU, J. 1999: Strach na Zpad ve 14. -18. stolet. Dl I. lovk a jeho dm. Dl II. Obleen obec. Praha, Argo, 326 s. (Franc. orig.: La Peur en Occident (XIV. -XVIII siecles). 1978. DINZELBACHER, P. 2004: Posledn vci lovka. Nebe, peklo, oistec ve stedovku. Praha, Vyehrad, 151 s. (Z nm. originlu Die letzten Dinge, Freiburg in Breisgau 1999, peklad P. Babka). DOKOUPIL, L. 1967: Demografick vvoj ostravsk aglomerace za prmyslov revoluce. Ostrava, Spisy Pedagogick fakulty sv. 6, 71 s. DOKOUPIL, L. 1973: Demografick vvoj centra ostravsk prmyslov oblasti v 19. stolet. In: Demografie 15, . 4, s. 328-334. DOSKOIL, K. 1941: Manelstv sv. knete Vclava a cta svatojimramovsk (K obsahu pojmu castus, castitas okolo doby vclavsk). In: esk asopis historick 46, 3-4, s. 201-235. DRACHOVSK, J. 1939: Rasismus. In: Brzda 20, . 5, s. 78-81. DUPAQUIER, J. HLIN, E. LASLETT, P. LIVI BACCI, M. SOGNER, E. (eds): Marriage and Remarriage in Population in the Past. London, Acad. Press 1981, XIX, s. 663. DURYCH, J. 1937: estv v Evrop. In: koly estv. Praha, Melantrich, soukr. tisk k novmu roku 1937, s. 16-25. DZROV, D. DRAGOMIRECK, E. (eds.): 2002: Sebevraednost obyvatel esk republiky v obdob transformace spolenosti. Praha, Prodovdeck fakulta UK, 80 s.

260

Literatura
ENNENOV, Edith 2001: eny ve stedovku. (Z nm. originlu Frauen im Mittelalter, vyd. C. K. Beck v r. 1994 (5. peprac. vydn), Praha, Argo, 338 s. FAJFR, F. 1930: Masaryk a statistika. In: s. statistick vstnk XI, . 3-4, s. 153-160. T 1963: Aktualne zadanija politiky demograficznej. In: Studia demograficzne, Warszawa, I, se. 1, s. 53-59. FAJFR, F. 1968: Demografie v klasifikaci spoleenskch vd. In: Statistika a demografie VIII, Praha, Akademia, s. 7-20. FIALA, Z. 1978: Pedhusitsk echy. Praha, Svoboda, 2. vyd., 421 s. FIALOV, L. 1981: Postaven SR v procesu poklesu plodnosti v Evrop. In: Dlouhodob populan trendy na zem SR, Acta demografica IV, VSEI, SDS, Praha, s. 233-263. FIALOV, L. 1983: Rozdly v poklesu plodnosti v eskch zemch ve venkovskch a mstskch oblastech v letech 1869-1930. In: Historick demografie 8, Praha, stav sl. a svtovch djin, s. 133-147. FIALOV, L. 1985: Pspvek k vvoji plodnosti v eskch zemch. In: Demografie 27, . 1, s. 34-43. FOUCAULT, M. 2000: Dohlet a trestat. Praha, Dauphin, Studie sv. 10, 427 s. (Z franc. orig. Surveiller et punir. Paris, Gallimard, 1975). FRANCEK, J. 1993: Chlumeck hrdeln pbhy. Praha-Litomyl, Paseka, 165 s. GABRIEL, F. 1967: Lidnatost ech na potku 18. stolet. In: Demografie 9, . 3, s. 241-249, . 4, s. 343-348. GELLNER, E. 2003: Nacionalismus. CDK Brno, 133 s. GRUBER, J. 1917: Populan problmy. In: Obzor nrodohospodsk XXII, . 1, 2433, . 3, s. 128-136, . 4, s. 163-173, . 5, s. 214-220, . 6, s. 254-263, . 7, s. 301-310, . 8, s. 233-245. GRUBER, J. 1923: Populan otzka. Praha, 190 s. GRUBER, J. Horek, C. (eds) 1923: Albn Brf. ivot a dlo. Sv. I III, Praha, Vesmr, 193 s., sv. IV-V, 270 s. HAJN, Alois 1921: Novomalthusianism a eskoslovensk republika. Pspvek k problmu lidnatosti. Praha, G. Dubsk, 60 s. HAJN, Alois 1930: ivot novinv 1894-1930. Praha, Svaz nrodnho osvobozen, 302 s. (NK 54 G 63 967). HAJN, Alois 1939: ensk otzka v letech 1900-1920. Praha, tiskem a nkladem Pokroku, 191 s. (NK 54 J 132 77) HAMPL, M. 1971: Teorie komplexity a diferenciace svta. Praha, UK, 183 s. HAMPL, M. 1976: Hierarchie reality a problm hodnocen irch souvislost populanho vvoje. Zprva pro etapov oponentsk zen hl. kolu SPZV VIII1-8, Praha, UK, 285 s. HAMPL, M. PAVLK, Z. 1977: On the nature of demographic and geodemographic structures. In: AUC Geographica, Praha, 12, . 2, s. 3-23. HAMPL, M. JEEK, J. KHNL, K. 1978: Socilngeografick rajonizace SR. Praha, SDS pi SAV, 301 s. +graf. plohy.
261

Djiny populanho mylen v eskch zemch

HAMPL, M. 1998: Realita, spolenost a transforman procesy v esk republice. Praha, Prodovdeck fakulta UK. HAMPLOV, D. RYCHTAKOV, J. PIKLKOV, S. 2003: esk eny: vzdln, partnerstv, reprodukce a rodina. Praha, Sociologick stav AV R, 108 s. HUFLER, V. 1968: Ein Beitrag zur Bevlkerungsgeographie der Bhmischen Lnder 1869-1921. In: AUC Geographica, Praha, 1, s. 3-27 + 7 map. HAVELKA, F. 1938: Husitsk katechismy. Praha, NSAV, 222 s. HAVRNEK, J. 1967: loha mst v populanm vvoji 19. stolet. (Pklad Prahy). In: Demografie 15, . 3, s. 229-234 HERMANN, T. MARKO, A. (eds.) 2004: Emanuel Rdl vdec a filosof. Sbornk pspvk z konference 9. 2. -12. 2. 2003. Praha, Oikoymenh. Prce z djin vdy sv. 16, 707 s. HLAVEK, I. 1965: Studie k djinm knihoven v eskm stt doby pedhusitsk II, In: AUC Hist. Univ. Carol. Pragensis, VI, fasc. 2, s. 47-87. HLAVEK, I. 1974: Beitrge zum Alltagsleben im vorhussitischen Bhmen. Zur Aussagungskraft des Prager Visitationsprotokolle von 1379-1381 u. der benachbarten Quellen. In: Jahrbuch fr die frankische Landesforschung 34/35, 1974/75, s. 874 n. HOBZA, A. TUREEK, J. 1936: vod do crkevnho prva. Praha, Vehrd. HOFFMANN, F. 1974: Poprav zpisy jihlavsk. In: Prvn historick studie 18, Praha, SAV, s. 163 n. (Na s. 164 bibliografie dosavadn edice, jejich charakteristiky). HOFFMANN, F. 1992: esk msto ve stedovku. Praha, Panorama, 456 s. HOFFMANNOV, E. 1982: Karel Slavoj Ammerling. Praha, Melantrich, Odkazy, sv. 66. HOREK, C. ml. 1922: Malthusova nauka a nkter novodob jevy populan. Brno, 75 s. HOREK, C. ml. 1940: Populan problm. Sbrka pednek, podanch eskou spolenost nrodohospodskou sv. II, Praha. HORK, B. HIBOV, B. 1954: Poet obyvatelstva v echch ve stedovku. In: Sbornk s. spolenosti zempisn, Praha, . 3, s. 122-128. HORSK, P. 1972: Historick vvoj plodnosti v eskch zemch. Stav a monosti vzkumu. In: Historick demografie 6, s. 3-39. HORSK, P. 1974: Urbanizan vlna v eskch zemch na pelomu 19. a 20. stolet a nkter aspekty vvoje rodiny. In: Sbornk k djinm 19. a 20. stolet. Praha, stav s. a svt. djin SAV, sv. 2, s. 87-125. HORSK, P. 1974: Statistiques autrichiennes de la fin du 19e siecle, source pour ltude rciproque de levolution sociale et dmographique. In: Historick demografie 7, s. 99-135. HORSK, P. 1979: Urbanizace v eskch zemch v letech 1879-1914. In: eskoslovensk asopis historick 24, Praha, s. 709-729. HORSK, P. 1980: K otzce vlivu nemanelskch porod na vvoj plodnosti z hlediska historick demografie. In: Demografie 22, s. 343-350.

262

Literatura
HORSK, P. 1982: K otzce socilnho vvoje eskch zem na pelomu 19. a 20. stolet In: Sbornk historick Praha, s. 119-177. HORSK, P. 1983: Vztah rodiny a domcnosti v procesu demografick revoluce ve stedoevropsk oblasti. In: Populan vvoj v kontextu socilnho rozvoje. In: Acta demographica 2, s. 45-56. HORSK, P. KUERA, M. MAUR, E. STLOUKAL, M. 1990: Dtstv, rodina a st v djinch Evropy. Praha, Panorama, 469 s. HORSK, J. 1996: Studium historickho utven rodiny v 16.-18. stolet. In: Demografie 38, . 3, s. 165-172. HORVTH, P. 1956: Obyvatestvo Slovenska a jeho menlivos v poslednch sto rokoch. In: Naa veda 3, Bratislava, . 10, s. 445-451. HRABK, J. (red.) 1959: Djiny esk literatury. Praha. HREJSA, F. 1947: Djiny kesanstv v eskoslovensku. Praha, Husova fakulta bohosloveck, dl I. -II. HROCH, M. 1999: V nrodnm zjmu. Praha, NLN, 198 s. HROCH, M. 2003: Msto malho sttu ve stedn Evrop. In: Historik zapomenutho asu. Praha, Libri, s. 250-257. HRUB, F. 1901: esk postily. Praha, nkladem Jubilejnho fondu Krl. esk spol. nauk, 320 s. HUNTINGTON, Samuel P. 1997: Stet civilizac. Boj kultur a promna svtovho du. S pedmluvou Michaela antovskho). Praha, Rybka Publishers, 2001, 447 s. (Angl. orig. The Clash of Civilizations, vydan roku 1997 naklad. Touchstone v New Yorku, pel. L. Nagy). CHALUPA, A. 1969: Venkovsk obyvatelstvo v echch v terezinskch katastrech (1700-1750). In: Sbornk Nrodnho muzea, Praha, ada A- historie, 23, . 4-5, s. 197-380. CHALUPN, E. 1929: K otzce populan a reform trestnho prva. Praha, Publikace socilnho stavu . 44, 40 s. CHARVT, J. 1970: ivot, adaptace a stres. Praha, Avicenum, 134 s. . CHARVT, F. HAMPL, M. PAVLK, Z. 1978: Society and Coexistential Structure of Reality. 9th World Cogress of Sociology, Uppsala , s. 52. CHOC, P. 1963-1964: Osdlen ech ped ast cizch kolonist. In: Demografie 1963, . 1, s. 38-52, . 2, s. 126-137, . 3, s. 235-244, 1964, . l, s. 21-26. JANEK, J. 1976: eny esk renesance. Praha, s. Spisovatel, 255 s. JINDRA, Z. 1984: Prvn svtov vlka. Praha, SNPL, 372 s. KADLEC, J. 1977: Pehled crkevnch djin eskch, I-II, Praha, CN, 194 + 143 s. KAGAN, R. 2003: Labyrint sly a rj slabosti. Amerika, Evropa a nov d Svta. Praha, naklad. Lidovch novin, 139 s. KRNK, Z. (ed). 1996: Sbornk k problematice multietnicity. esk zem jako multietnick spolenost: ei, Nmci a id ve spoleenskm ivot eskch zem 1848-1918. Praha, FFUK, 130 s.

263

Djiny populanho mylen v eskch zemch

KRNKOV, L. 1965: Vvoj obyvatelstva v eskch zemch 1754-1914. Praha, NSAV, 404 s. KARPKOV, B. 1932: Kontrola porod a Meissnerova osnova. Praha, nkl. stednho vboru en sociln demokratickch, 23 s. KEJ, J. 1953: O manelskm prvu husit. In: Prvnk, 92, s. 50-58. KEJ, J. 1964: Stt, crkev a spolenost v disputacch na prask universit v dob Husov a husitstv. Rozpravy SAV, se. 14, 63 s. KLABOUCH, J. 1958: Osvcensk prvn nauky v eskch zemch. Praha KLABOUCH, J. 1960: Politick konsens k manelstv v echch. In: Rozpravy SAV, 70, sv. 5, 90 s. KLABOUCH, J. 1962: Manelstv a rodina v minulosti. Praha, Orbis, 280 s. KLMA, J. CINCIBUS, J. 1973: Perspektivy osdlen SR. Praha, TES, 24 s. KODAJ, M. 1975: Ekonomick populan zkon socialismu. In: Ekonomick asopis, Bratislava, 23, . 7, s. 567-581. KOL, J. 1970: esk geografie v dob nrodnho obrozen (1780-1860). In: Sbornk prac geografickch kateder 75. narozeninm Prof. dr. Jaromra Korka, DrSc. Uspodal V. Hufler, Praha. KOLDINSK, M. 2004: Kadodennost renesannho aristokrata. Praha, Paseka, 254 s. KOLDINSK, M. VELKOV, A. (eds.) 2003: Historik zapomenutch djin. Sbornk pspvk, vnovanch prof. dr. Eduardu Maurovi. Praha, Libri, 331 s. KOPAL, L. 1913: Petra Chelickho nzory o manelstv, istot a rodin. Besedy asu, 18, 202 s. KOPECK, M. 1979: Pokrokov tendence v esk literatue od konce husitstv do Bl hory. Brno, UJEP, 204 s. KOPIKOV, B. 2002: ena evropskho stedovku v zajet sv doby. In: LENDEROV, M. a kol.: Eva nejen v rji. ena v echch od stedovku do 19. stolet. Praha, Karolinum, s. 13-44. KOPIKOV, B. 1989: ensk otzka v eskm stedovku (Souasn stav bdn a mon smry jeho dalho vvoje. In: eskoslovensk asopis historick 37, s. 561-574, 682-696. KORK, J. 1947: Souasn vzestup plodnosti v eskch zemch. Praha, Svoboda. Zvl. otisk ze Stat. Obzoru 27, se. 3-4, s. 121-206. KORK, J. 1960: Zmny v zalidnn SR od r. 1954. In: Lid a zem, Praha, 9, . 5, s. 211-216. KORK, J. 1960: Obyvatelstvo. In: Zempis eskoslovenska, Praha NSAV, s. 222270. KORK, J. 1966: Vymezen oblast maximlnho zalidnn. In: AUC Geographica 1, . 1-2, s. 65-72. KORK, J. 1972: Zkladn jednotky demografie. In: Statistika a demografie 9, Praha, Academia, s. 7-20. KORK, J. 1973: Geografie obyvatelstva ve statistick syntze. Praha, UK, 147 s.

264

Literatura
KOSATK, P. 2003: Ferdinand Peroutka. ivot v novinch (1895-1938). PrahaLitomyl, Paseka, 317 s. KOSK, K. 1958: esk radikln demokracie. Praha KOUBEK, J. 1980: Populan politika v prvnch pedpisech eskoslovensk republiky v letech 1918-1938. In: Demografie 22, . 2, s. 126-135. KOUBEK, J. 1981: Populan politika eskoslovensk republiky v letech 1945-1980. In: Demografie 23, . 1, s. 32-50. KOUBEK, J. 1982: Nkter teoretick problmy populan politiky. In: Demografie 24, . 2, s. 131-140. KOUDELKA, J. 1938: Populace jako mocensk initel. In: Modern stt 11, s. 233-235. KOZKOV, A. 1926: Prvn postaven eny v eskm prvu zemskm. Prce ze semine eskho prva na UK v Praze, nkl. vlastnm, 70 s. KRL, P. 2004: Smrt a pohby esk lechty na potku novovku. esk Budjovice, H Jihoesk univerzity, 319 s. KRAUS, J. 1985: Pohyb obyvatelstva v eskoslovensku v letech 1979-1984. In: Demografie 27, . 1, s. 75 n. KROUPA, J. 1987: Alchymie tst. Pozdn osvcenstv a moravsk spolenost 17701810. Brno, Vlastivdn spolenost moravsk, sv. 51, 317 s. KRUTA, V. 1956: Med. dr. Ji Prochska 1749-1820. ivot-dlo-doba. Praha. KUERA, M. 1964: Metody demografie. Diskusn pspvek. In: Demografie 6, . 2, s. 169. KUERA, M. 1968: Populan politika eskoslovenska. In: Demografie 10, . 4, s. 307-317. KUERA, M. 1972: Demografick a populan dsledky urbanizace. In: Demografie 14, . 4, s. 331-334. KUERA, M. 1973: K problematice optimlnho populanho vvoje. In: Demografie 15, . 2, s. 97-101. KUERA, M. 1975: Zmny v rozmstn obyvatelstva SR v letech 1961-1970, jejich piny a budouc nsledky. In: Sociln a hospodsk aspekty populanho vvoje v SSR In: Zbornik materilov zo sympozia ve Smoleniciach, Oktober 1964, II, Bratislava, SDS pi SAV, s. 370-380. KUERA, M. SRB, V. 1962: Atlas obyvatelstva SSR. Praha, stedn sprva geodezie a kartografie, 22 tab. + 38 diagr., 25 map a kartogram. KUERA, M. FIALOV, L. 1996: Demografick chovn obyvatelstva esk republiky bhem pemny spolenosti po roce 1989. Praha, Sociologick stav AVR, 99 s. KUCHR, I. UBRTOV, A. 1985: The optimum Population Problem in CSSR from historical Perspective. In: AUC Geographica, . 2, s. 49-85. Kultura baroka v echch a na Morav. Sbornk pspvk z pracovnho zasedn 5. 3. 1991. Praha, H AV 1992, 167 s. Uspodal Z. Hojda. KURAL, V. 1993: Konflikt msto spoleenstv? ei a Nmci v eskoslovenskm stt 1918-1938. Praha, naklad. R, 272 s.
265

Djiny populanho mylen v eskch zemch

KURAL, V. 1994: Msto spoleenstv konflikt! ei a Nmci ve Velkonmeck i a cesta k odsunu. 1938-1945. Praha, stav mezinrodnch vztah, 295 s. Kol. (KEN, J. a dal vetn J. KURALA) 1996: Konfliktn spoleenstv, katastrofa, uvolnn. Nrt vkladu esko-nmeckch djin od 19. stolet. Praha, stav mezinrodnch vztah, 39 s. KUTNAR, F. 1948: Sociln mylenkov tvnost obrozenskho lidu. Praha , 211 s. KUTNAR, F. 1977: Promny zemdlskho mylen v 19. stolet. In: Vdeck prce Zemdlskho muzea 17, s. 147 n. KUTNAR, F. 1981: Nezamstnanost a bda padlk na krkonoskch horch v 50. letech 19. stolet. In: Lnsk prmysl Trutnov, . 4, s. 128-164. KUTNAR, F. 2003: Obrozensk vlastenectv a nacionalismus. Pspvek k nrodnmu a spoleenskmu obsahu estv doby obrozensk. Praha, Karolinum, 395 s. LEHR, J. 1983: Nejstar esk epika. Praha, Vyehrad, 320 s. LEHR, J. 1990: esk stedovk lyrika. Praha, Vyehrad, 406 s. LENDEROV, M. a kol. 2002: Eva nejen v rji. ena v echch od stedovku do 19. stolet. Praha, Karolinum, 198 s. LENZ, A. 1889: Petra Chelickho uen o sedmee svtost a pomr uen tohoto k Viklefovi. Praha. LINHARTOV, V. (ed.) 2003: Jan Blehrdek a jeho cesta ke svobod ducha. Praha, Galn, 357 s. LIVI-BACCI, M. 2003: Populace v evropsk historii. Praha, NLN, 272 s. (Ital. orig.: La poppolazione nella storia d Europa. Laterza, 1998). MACDONALD, P. F. 2002: Sustaining Fertility through Public Policy: The Range of Opinions. In: Population E, 57, . 3, s. 417-446 (esk peklad Monosti sttn politiky k udren plodnosti in: Demografie 2004, 46, . 1, s. 1-21). MACEK, J. 2001: Vra a zbonost jagellonskho vku (1471-1526). Praha, Argo, 488 s. MACHONIN, P. a kol. 1969: eskoslovensk spolenost. Bratislava, Epocha, 419 s. MACHOTKA, O. 1947: Sociologie a populan politika. Sbornk ena a populace, Praha MALURA, J. KOSEK, P. (eds.) 2004 : ist plamen lsky. Vbor z psni poblohorskch exulant ze Slezska. Brno, Host, 364 s. MAL, K. 1979: Trestn prvo v echch v 15. -16. stolet. Praha, UK, 262 s. MAREK, J. 1998: esk modern kultura. Praha, Mlad fronta, 335 s. MASARYK, T. G. 1919: Nrodnostn filosofie doby novj. Praha, Melantrich, Knihovna Mladch proud . 2, 40 s. MASARYK, T. G. 1922: Politick mylenky. Vybral V. K. krach. Praha, Sbrka spis pounch sv. 1. MASARYK, T. G. 1925: T. G. Masaryka mravn nzory. Tamt, ro. 2, sv. 1. MASARYK, T. G. 1926: Spisy. Praha, in, sv. 1, 2. vyd., 284 s. MASARYK, T. G. 1930: Sebevrada hromadnm jevem spoleenskm. Praha, in, 284 s. (l. nm. vydn v r. 1881). MATJEK, J. STEINER, J. 1970: Vvoj potu obyvatelstva ve Slezsku a na severovchodn Morav v letech 1910-1936. In: Slezsk sbornk 68, s. 280-295.
266

Literatura
MAUR, E. 1964: Poddan tonickho panstv ve druh polovin 17. stolet. In: Sbornk archivnch prac 14, sv. 1, s. 63-65. MAUR, E. 1971: J. A. Komensk o populanch problmech. In: Demografie 13, . l, s. 1-10. MAUR, E. 1971: Historick zprvy o lidnatosti ech a jejich hodnota. In: Historick demografie 5, Praha, s. 15-37. MAUR, E. 1971: Nov pspvky k djinm antikoncepce. In: Demografie 13, . 1, s. 64-68. MAUR, E. 1971: Problmy ekonomick struktury ech v polovin 17. stolet. In: eskoslovensk asopis historick 19, . 6, s. 839-866. MAUR, E. 1972: Populan vvoj eskch komornch panstv po vlce ticetilet. In: AUC Philosophica et Historica 3. MAUR, E. 1974: Populan teorie a populan politika za feudalismu. In: Demografie 16, . 2, s. 133-146. MAUR, E. 1974: La structure dmographique de la Boheme apres la guerre de trente ans: quelques apercus. In: Historick demografie 7, s. 29-98. MAUR, E. 1974: esk komorn velkostatek a trh ve druh polovin 17. stolet. In: Sbornk historick 22, s. 53-113. MAUR, E. 1974: Merkantilistick populacionismus a kritika feudalismu. In: eskoslovensk asopis historick 22, . 6, s. 848-870. MKA, A. 1972: Poet obyvatelstva zvlt mstskho v eskch zemch ped ticetiletou vlkou. In: Demografie 12, . 3, s. 193-202. MKA, A. 1972: Nrodnostn pomry v eskch zemch ped ticetiletou vlkou. In: eskoslovensk asopis historick 20, . 2, s. 207-233. MKA, A. 1976: K nrodnostnm pomrm v echch po ticetilet vlce. In: eskoslovensk asopis historick 24, . 4, s. 535-565. MITTERAUER, M. SIEDER, R. 1982, 1983: The European1 Family. Chicago, The Univ. of Chicago Press, 235 s. (l. vyd. pod tit. Vom Patriarchat zur Partnerschaft: Zum Strukturwandel der Familie. Mnchen, O. Beck, 1977. Revidovno pro amer. edici 1982 a 1983). MITTERAUER, M. 1992: Familie und Arbeitsleistung. Historischvergleichende Studien. Bhlau Verlag Wien, Kln, Weimar, 362 s. MITTERAUER, M. 2003: Warum Europa? Mitteralterliche Grundlagen eines Sanderwegs. Mnchen MODREK, F. 1918: Samosprva prce. Praha, J. Skalk, 241 s. MODREK, F. 1935: Politick a mravn ideje rasovho nacionalismu. Epitoly k nrodu sv. l3, Praha, Svaz nrodnho osvobozen. MOLNR, A. (ed.) 1956: eskobratrsk vchova ped Komenskm. Praha. MLLER, J. T. 1922: Geschichte der Bhmischen Brder. Herrnhut, sv. I. MLLER, Z. 2005: Svat vlky a civilizan tolerance. Praha, Academia, 131 s. MUSIL, J. 1967: Sociologie soudobho msta. Praha, Svoboda, 320 s. MUSIL, J. 1971: Sociologie bydlen. Praha, Svoboda, 304 s.
267

Djiny populanho mylen v eskch zemch

MUSIL, J. 1974: Pnos sociologickch metod pro demografii. In: Demografie 16, . 4, s. 319-321. MUSIL, J. 1975: Vvoj hierarchie eskch mst. In: Zbornik materilov zo sympozia vo Smoleniciach, Oktober 1974, II, Bratislava, SDS pi SAV, s. 332-358. Na pozvn Masarykova stavu. 2004: Praha, M AV R, 175 s. (K tmatice: Antisemitismus ve stedn a vchodn Evrop na pelomu 19. a 20. stolet. Eduard Bene oima mladch badatel. Tet republika demokracie ano i ne?). NAVRTILOV, A. 2004: Narozen a smrt v esk lidov kultue. Praha, Vyehrad, 413 s. NECHUTOV, J. 1967: Msto Mikule z Dran v ranm reformnm mylen. Praha. NETUIL, F. J. 1923: Sebevraednost v eskch zemch ve srovnn se sebevraednost svtovou. Praha, nkl. vlastnm. NETUIL, F. J. 1923: Porody a mrt ve vtch mstech ech. Praha. NETUIL, F. J. 1923: Vvoj obyvatelstva v echch a na Morav v letech vlench. Praha. NETUIL, F. J. 1928: Kivka vku a jej vznam. In: asopis lka eskch, 66, s. 1367-1372. NODL, M. MAHEL, F. (eds.) 2002: lovk eskho stedovku. Praha, Argo, 500 s. NOVK, J. V. 1917: Jana Amose Komenskho mylenky nrodohospodsk. In: Obzor nrodohospodsk 22, . 5, s. 261-267, . 6, s. 241-247. NOVOTN, F. 1845: O bezenstv knskm vbec a zvlt v echch a na Morav. In: asopis katolickho duchovenstva, s. 112, 326, 512, 697. NOV, R. 1972: Pemyslovsk stt v 11. a 12. stolet. In: AUC Philosophica et Historica 43, s. 5-184. Otzky populan politiky (Acta demographica III.). 1983: Sbornk refert. Praha, 149 s. PACHNER, F. 1946: Otzka potomstva otzkou nrodnho byt. Problmy populan z hlediska lkaskho. Brno, Svaz eskoslovensk pe o mlde, 81 s. PNEK, J. POLVKA, M. REJCHRTOV, N. (eds.) Husitstsv-reformace-renesance. Sbornk k 60. narozeninm Frantika mahela. Praha, Historick stav, 432 s. PNEK, J. 1984: Mstsk hrdeln soudnictv v pozdn feudlnch echch. In: eskoslovensk asopis historick 32, s. 693-728. PATOKOV-HORKOV, L. 1946: N populan problm. Olomouc, OK, 63 s. PATSCHOVSKY, A. 1975: Die Anfnge einer stndigen Inkvisition in Bhmen. Ein Prager Inkvisitoren-Handbuch aus der erste Hlfte des 14. Jhdts. Berlin-New York. PATSCHOVSKY, A. 1979: Quellen zur bhmischen Inquisition im 14. Jahrhundert. Weimar, H. Bhlau, 410 s. PAVLK, Z. 1963: Nstin nkterch nzor na lohu populanho faktoru ve vvoji spolenosti do vzniku marxismu. In: Demografie 5, . 1, s. 64-73. PAVLK, Z. 1964: Marxv populan zkon. In: Statistika a demografie, sv. 3, Praha, NSAV, s. 343-357.
268

Literatura
PAVLK, Z. 1964: Nstin populanho vvoje svta. Praha, NSAV, 307 s. PAVLK, Z. 1965: K obecnmu pojet reprodukce obyvatelstva. In: Statistika a demografie, sv. 5, s. 17-25. PAVLK, Z. 1966: Historie a souasn stav demografie. In: Lid a zem, . 5, s. 199202. PAVLK, Z. 1974: Charakter souasn vdy a dvoj pojet demografie. In: Demografie 16, . 3, s. 205-210. PAVLK, Z. 1977: Dvoj pstup k realit na pkladu demografie. In: Studia Geographica l, Brno, s. 99-107. PAVLK, Z. 1977: eten populanho klimatu. Metodika, mezinrodn pehled a eten venkovskch en v echch. Praha, UK, 298 s. PAVLK, Z. 1981: Zkonitosti vvoje demografickch systm. In: AUC Geographica 16, . 1, s. 3-31. PAVLK, Z. 1982: Rewolucja demograficzna jako oglna pravidlovo rozvoju ludnosi. SGPiS Warszawa, 269 s. PAVLK, Z. 2004: Nejvznamnj tendence svtovho populanho vvoje. Demografie 4, s. 229-234. PAVLK, Z. UBRTOV, A. 1993: Frantiek Fajfr. ivot a dlo. In: Acta demographica 11, SDS, esk ad statistick Praha, 213 s. PAVLK, Z. VVRA, Z. 1964: Czechoslovak Population after the second World War and perspective Development. In: Czechoslovak Economic Papers III, Prague, s. 221-252. PAVLK, Z. ROUBEK, V. SRB, V. 1965: Mnohojazyn demografick slovnk. NSAV Praha, 153 s. PAVLK, Z. KUERA, M. (eds) 2002: Populan vvoj esk republiky 2001. Praha, Katedra demografie a geodemografie, UK Praha. PAVLK, Z. KUERA, M. (eds.) 2002: Population Development in the Czech Republic 1990-2002. Departement of Demography and Geodemography Faculty of Science Charles university in Prague, 100 s. PKN, T. 2001: Historie id v echch a na Morav. Praha, Sefer, 2. peprac. a rozen vydn, 702 s. PELC, H. (ed.) 1931: O pohlavn vchov. Vdeck knihovna s. spolenosti pro potlaovn chorob pohlavnch, sv. 4, Praha, s. 109. PELC, H. 1929: Zdravotn stav obyvatelstva eskoslovensk republiky v jejm prvnm destilet. Praha, Bursk a Kohout, 182 s. PEROUTKA , F. 1925: Krise manelstv ? In: Ptomnost 2, . 5-8, s. 65, 81, 107, 120. PEKOV, J. 1965: Utopick socialismus v echch v 19. stolet. Praha. PETR, J. 1964: Poddan lid v echch na prahu ticetilet vlky. Praha. PETR, E. 1970: K metod mylen Petra Chelickho. In: Listy filologick 73, s. 120127. PITRONOV, B. 1969: Vvoj lidnatosti ve Slezsku a na severn Morav v obdob 18691910. In: Slezsk sbornk, Opava, 67, . 3, s. 313-335.
269

Djiny populanho mylen v eskch zemch

PLACHT, O. 1957: Lidnatost a spoleensk skladba eskho sttu v 16. -18. stolet. Praha, NSAV, 366 s. PLEINGER, J. 1932: O djinnm vvoji celibtu. Praha, Blahoslav, 30s. Populan prognzy. 1977: Praha, SDS pi SAV, dl I. -II, 810 s. Population Policy in Czechoslovakia. 1974: Praha, Orbis, 90 s. Povlen populan trendy v eskoslovensku (Acta demographica I). 1983: Praha, VSEI, SDS, 179 s. PROCHZKA, M. 1866: Materialismus a kesanstv s ohledem na prodovdeck asopisectv esk. In: asopis katolickho duchovenstva, s. 502, 1867, s. 28, 119, 358, 1868, s. 95, 270, 332, 421. Propopulan politika ano i ne? 2002: Sbornk text. Praha, Centrum pro ekonomii a politiku (CEP) . 21, 73 s. PUR, J. 1973: Prmyslov revoluce. Praha, Academia, 736 s. PUROV, J. 1984: Vvoj systmovch teori spolenosti. Praha, Academia, 288 s. RABUIC, L. 1995: esk spolenost strne. Masarykova universita Brno, Georgetown RABUIC, L. 2001: Kde ty vechny dti jsou? Porodnost v sociologick perspektiv. Praha, Slon, 238 s. RABUIC, L. 2002: K nkterm pedpokladm formulace pronatalitn politiky. In: Demografie 44, . 3, s. 177-187. RADIMSK, J. 1946: Vvoj obyvatelstva na Morav do roku 1857. In: Vlastivdn sbornk moravsk, I, Brno, s. 72-110. RADIMSK, J. 1947: Vvoj obyvatelstva ve Slezsku 1754-1930. In: Slezsk sbornk, Opava, 45, s. 1-16. RDL, E. 2003: O nmeck revoluci. K politick ideologii sudetskch Nmc. Praha, Masarykv stav AV R, 143 s. RAUCHBERG, H. 1905: Die Entwicklung der Bevlkerung Bhmens im 19. Jahrhudert. In: MVGDB 13, s. 429-449. REICH, W. 1939: Sexuln boj mldee. Praha, 121 s. REJCHRTOV, N. 1980: Dtsk otzka v husitstv. In: eskoslovensk asopis historick 28, s. 53-77. ROUBEK, V. 1964: O povaze demografie a demografickch jev. In: Demografie 6, . 3, s. 258-263. ROUBEK, V. 1966: Vybran kapitoly z demografie. I, Praha, SPN, Uebn texty vysokch kol, VE, 166 s. ROUBEK, V. 1971: Teoretick a praktick vznam studia malch skupin. In: Demografie 13, . 4, s. 347-352. ROUBEK, V. 1982: K otzce efektivnosti populan politiky. In: Demografie 24, . 2, s. 141-145. RIKA, L. 1968: Sebevraednost v eskoslovensku z hlediska demografickho a sociologickho. Praha, Academia, 155 s. RYANTOV, M. 2002: Takzvan ensk djiny v eskch zemch. In: Muzejn a vlastivdn prce asopis spolenosti ptel staroitnost, 4, s. 235-245.
270

Literatura
RYCHTAKOV, J. 1998: Souasn trendy a vzorce populanho chovn vchodn a zpadn Evropy. In: Demografie 40, s. 252-257. RYCHTAKOV, J. 1999: Is Eastern Europe experiencing a second demographic Transition ? In: AUC Geographica 34, . 1, s. 19-44. AN, R. 1957: Djiny Jednoty bratrsk. Praha, Kalich. SALABA, J. E. 1898: Vvoj teori populanch a nauka Nittiova. In: Rozhledy, 6, . 8 a d., s. 337-342, 396-402, 505-508, 544-550. SEKLA, B. 1934: Poteba eugenick populan politiky. Praha, eskoslovensk eugenick spolenost, 16 s. SEKLA, B. 1937: Ddinost v prod a spolenosti. Praha SCHMIDT, O. 1939: Nrody na rozcest. Populan studie. Praha, 248 s. SCHMIDT, O. 1938: Pokus o nov pojet populanho optima. In: Modern stt 11, . l, s. 8-16. SCHULZE, H. 2003: Stt a nrod v evropskch djinch. Praha, Naklad. LN, 366 s. SCHNEMANN, K. 1935: sterreichs Bevlkerungspolitik unter Maria Theresia. Bd. 1, Berlin. SITROV, Z. KLIMENT, A. a kol. 1981: Djiny ekonomickch teori. Praha, Svoboda, s. 469-527 (Buroasn a reformistick teorie v pedmnichovskm eskoslovensku). SLAMINKA, V. 1936: Boj o nrodnost. Pspvek ke sporm o podstatu nrodnosti. Krom, Knihovna informac sv. 3, 92 s. SLAMINKA, V. 1938: Nrodnostn vvoj eskoslovensk republiky. Vykov, F. Obzina, 122 s. Slova a djiny. 1980: Praha, Academia, 328 s. SMKAL, B. 1995: Kapitoly z eskch a slovanskch crkevnch djin. In: FRANZEN, A.: Mal crkevn djiny. Praha, Zvon, s. 292 s. Sociln politika v eskoslovensk republice. Ed.: Redakce Socilnho stavu SR, . 11, Praha 1924, 118 s. SPUNAR, P. a kol. 1972: Kultura stedovku. Nkolik pohled do stedovk kultury. Praha, Orbis, 2+203 s. SPUNAR, P. 1983: Rodzina i dzieci w pogladu Jana Husa. In: Kwartalnik Hisroryczny 90, s. 745-756. SPUNAR, P. 1985: Kultura eskho stedovku. Praha, Odeon, 557 s. SPUNAR, P. 2002: Spisovatel-vzdlanci-bsnci. In: NODL, M. MAHEL, F. (eds.): lovk eskho stedovku, s. 283-308. SRB, V. 1947: Biologick situace v eskch zemch. Praha, Kninice Sociln revue sv. 6, 71 s. SRB, V. 1947: Dti nm umraj. Praha, Kninice Sociln revue sv. 3. SRB, V. 1947: Vymrajc nrod. Praha, Kninice Sociln revue sv. 5, 77 s. SRB, V. 1947: Bytov a populan politika. Praha, Min. sociln pe, 54 s. SRB, V. (ed.) 1959: Demografick sbornk 1959. Praha, SS, SEVT, 187 s.
271

Djiny populanho mylen v eskch zemch

SRB, V. EBESTA, J. 1947-1948: Populan atlas eskch zem. Praha, s., 48 diagr., 16 kart. SRB, V. (ed.) 1961: Demografick sbornk 1961. Praha, SKS, SEVT, 218 s. SRB, V. 1963: Demografie jako vda. Diskusn pspvek. In: Demografie 5, . 3, s. 273-274. SRB, V. 1965: K otzce populanho zkona socialismus a komunismu. In: Demografie 7, . 3, s. 193-197. SRB, V. 1965: vod do demografie. Praha, NPL, Sociologick kninice, 225 s. SRB, V. 1967: Demografick pruka. Praha, Svoboda, 262 s. SRB, V. 1967: Sttn doktrna, populan rst a populan politika. In: Demografie 9, . 4, s. 308-310. SRB, V. 1968: Czechoslovak Demography between 1918 and 1968. In: Demosta, 1, . 1, s. 11-15. SRB, V. 1974: Obyvatelstvo SSR. Praha, VSEI, 163 s. SRB, V. 1975: 30 let populanho vvoje socialistickho eskoslovenska. In: Demografie 17, . 2, s. 97-104. SRB, V. 1978: Obyvatelstvo eskoslovenska v letech 1918-1978. In: Demografie 20, . 4, s. 289-316. SRB, V. KUERA, M. 1959: Vvoj obyvatelstva eskch zem v 19. stolet. In: Statistika a demografie 1, Praha, NSAV, s. 109-156. SRB, V. KUERA, M. 1965: Sthovn a pomovn obyvatelstva SSR. In: Sociologick asopis 1, . 3, s. 250-262. SRB, V. KUERA, M. RIKA, L. 1971: Demografie. Praha, Svoboda, 616 s. STLOUKAL, K. 1936: Nrodn idea v djinch. Praha, Legionsk knihovna sv. 22, 38 s. STLOUKAL, M. 1962: Struktura obyvatelstva velkomoravskch Mikulic. In: Archeologick rozhledy 14, s. 61-83. STLOUKAL, M. 1975: Pravk a stedovk populace. In: Demografie 17, . l, s. 55-61. STLOUKAL, M. 1981: Paleodemografie. In: Demografie 23, . 1, s. 17-19. STLOUKAL, M. VYHNNEK, L. 1976: Slovan z velkomoravskch Mikulic. Praha, Academia. STTESK, J. 1971: Zdravotn a populan vvoj eskoslovenskho obyvatelstva. Praha, Avicenum, 288 s. SUK, V. 1935: Lidsk rasy z hlediska mediciny. In: Biologick listy 18, . 4, s. 203213. SVETO, J. 1958: Obyvatelstvo Slovenska za kapitalismu. Bratislava, Slovensk vydav. polit. literatury, 367 s. SVETO, J. 1970: Vvoj obyvatelstva na Slovensku. Vbr z dla k nedoitm 65. narozeninm. Bratislava, Epocha, 268 s. SVETO, J. VVRA, Z. 1965: Reprodukcia obyvatelstva v eskoslovensku po druhej svetovej vojne. Bratislava, SAV, 288 s.

272

Literatura
ALDA, F. X. 1937: estv a Evropa. In: koly estv. Praha, Melantrich, Soukrom tisk k Novmu roku 1937, s. 7-15. AROCHOV, G. V. 2004: Radostn dl vdovsk. Praha, Dokon, 174 s. KARKA, A. 1986: Pt tiscilet eskho psemnictv. Vbor uspodal, k vydn pipravil Jan Lehr. Praha, Odeon, 502 s. MAHEL, F. 1961: Pehled eskoslovenskho bdn o renesanci a humanismu. In: eskoslovensk asopis historick 9, s. 265-279. MAHEL, F. 1966: Jeronm Prask. Praha, Svobodn Slovo, l. vyd. 240 s. MAHEL, F. 1972: Antiidel msta v dle P. Chelickho. In: eskoslovensk asopis historick 20, s. 71-94. MAHEL, F. 2000: Idea nroda v husitskch echch. Praha, Argo, 345 s. (2. peprac. a doplnn vydn). TPNEK, M. 1969: Strukturln zmny stedovkho osdlen. In: eskoslovensk asopis historick 17, . 4, s. 457-488, . 5, s. 649-686. UBRTOV, A. 1977: Antonn Boh-statistik a demograf. In: Sbornk Nrodnho muzea ada A, sv. 32, . 1-3, 198 s. UBRTOV, A. 1984: Development in Czechoslovak demography: an Introduction. In: KOUBEK, J. - PODZIMEK, J. (eds.): National Population Bibliographies. Praha, IUSSP, SDS, s. 7-20. UBRTOV, A. 1985: Organizace demografickho bdn v eskoslovensku ped zaloenm SDS a mylenka Populanho stavu. In: Demografie 27, . 2, s. 155161. UBRTOV, A. 1985: Nzor na populaci v prvnch statisticko-demografickch pracch v naich zemch a vztah k Malthusov doktrin. In: Historick demografie 9, s. 123-141. UBRTOV, A. 1989: Djiny populanho mylen a populanch teori. Praha, stav sl. a svt. djin SAV, XIX+691 s. UBRTOV, A. 1990: Populan otzky v programech eskch politickch stran na potku 20. stolet. In: Demografie 32, . 2, s. 126-131. UBRTOV, A. 1990: T. G. Masaryk a populan problmy. In: Demografie 32, . 4, s. 299-306. UBRTOV, A. 1991: Havlek k problmm populace. In: Demografie 33, . 3, s. 300308. UBRTOV, A. 1991: Kontracepce, aborty a infanticidia v pramenech k pedstatistickmu obdob. In: Historick demografie 15, s. 9-46. UBRTOV, A. 2002: Uml potraty v diskusch mezivlenho obdob v eskoslovensku (1918-1938). In: Demografie 44, . 4, s. 233-244. VARCOV, H. 1959: Populace a spolenost. Praha, SNPL, 192 s. VARCOV, H. 1966: Populace. Praha, SNPL, 252 s. . TALACKO, J. 1935: Prvn nae mrtn tabulky. In: Sociln zdravotn revue 3, . 3. TALACKO, J. 1940: Verhulstova kivka a monosti jejho zobecnn, uit na eskoslovensk populaci. Praha.
273

Djiny populanho mylen v eskch zemch

TALACKO, J. 1941: Dynamick pozorovn ve statistice mrtnosti. In: Knihovna Statistickho obzoru sv. 43, 44 s. TINKOV, D. 2004: Hch, zloin, lenstv v ase odkouzlovn svta. Praha, Argo, 413 s. To byl profesor Josef Charvt. 2003: Praha, Galn, 176 s. TRAPL, J. 1939: Matka zdrojem nrodnho ivota (Studie o een populan otzky). Praha, nkl. Zemskho sted pe o mlde v echch, 4 s. TRAPL, J. 1945: Sociln hygiena v pi o matku a dt. Otzky populan. Praha, Prce, 57 s. TRAPL, J. TALACKO, J. 1941: Problm kojeneck mrtnosti s hlediska lkae a statistika. Praha, Kninice Zemskho sted pe o mlde sv. 3, 44 s. TRAPL, M. 1969: Novin Jan Ohral. Brno, Profil, 214 s. TOMNEK, E. 1935: tatistick poznmky k prirodzenej men obyvatelstva a kojeneckej mrtnosti na Slovensku k roku 1935. Nkl. vlastnm, Bratislava, 14 s. TKA, J. 1956: K potkm esk koln vzdlanosti a humanismu. In: AUC Hist. Univ. Carolinae, T. 7, fasc. 1, Praha. TKA, J. 1965: Ke vzdlanosti a textm doby Karlovy a Vclavovy. In: AUC Historica, 7, fasc. 1, s. 33-52. TKA, J. 1972: Anonymn esk literatura pedhusitsk reformace. In: AUC Historica, 12, fasc. 1-2, s. 155-207. TKA, J. 2002: Latinsk a esk literatura na pomez ech, Moravy a Slezska . Litomyl, 257 s. TUMPACH, J. PODLAHA, A. 1914: Djiny a bibliografie esk katolick literatury nboensk od roku 1928 a do nynj doby. Praha, dl l-5. URBAN, O. 1978: Kapitalismus a esk spolenost. K otzkm formovn esk spolenosti v 19. stolet. Praha. URBAN, O. 1982: esk spolenost v letech 1848-1918. Praha, Svoboda, 690 s. URBAN, R. 1933: Populan problm a kesanstv. Praha, Blahoslav, 31 s. VACEK, J. 1920: Crkev msko-katolick a manelstv. Praha, Mj, Knihovna socialisace vdy sv. 1, 55 s. VAGENKNECHT, R. 1966: K nvrhu populanho zkona socialismu. In: Demografe 8, . 1, s. 53-55. VAN DLMEN, R. 1999: Kultura a kadodenn ivot v ranm novovku. I. Dm a jeho lid. Praha, Argo, 338 s. (Z nm. Kultur und Alltag in der Frhzeit pel. Martin Vetek). VEK, B. 1924: Rodina 20. stolet. Studie sociologick. Olomouc, 260 s. VVRA, Z. 1959: K teoretickm otzkm hodnocen demografickho vvoje. In: Demografick sbornk 1959, Praha, SS, SEVT, s. 11-24. VVRA, Z. 1969: K vznamu populace v ekonomickm rozvoji. In: Studie SAV . 3, Praha, Academia, 152 s. VVRA, Z. PAVLK, Z. 1961: Zkladn rysy populanho vvoje SSR po druh svtov vlce. In: Vstnk SAV 70, . 5, s. 623-637.
274

Literatura
VVRA, Z. 1962: Tendence v dlouhodobm vvoji reprodukce obyvatelstva v eskch zemch v letech 1870-1944. In: Rozpravy SAV 72, . 9, s. 148 n. VLEK, J. 1951: Djiny esk literatury, dl I, 2. vyd., Praha VOBORNK, B. 1959: Zkladn problmy demografie a populan politika za socialismu. In: Demografie 1, . 2, s. 65-70, . 3, s. 129-134. VOBORNK, B. 1967: Populan politika a populan vda. In: Zprvy Sttn populan komise 6, Praha, . 3, s. 3-7. VOJTKO, D. 1975: Vvoj, postavenie a koly demografie. In: Ekonomick rozhlady, Bratislava, . 5-6, s. 54-78. WEIRICH, M. 1937: Pravdpodobn vkov rozvrstven obyvatelstva v SR v roce 1960. In: Statistick obzor, prosinec. WEYR, F. 1999, 2001, 2004: Pamti. Dl I-III. Brno, Atlantis, 488+520+232 s. WINTER, Z. 1895: ivot crkevn v echch, dl I II, Praha, esk Akademie, 1026 s. WINTER, Z. 1892: Kulturn obraz mst eskch, I-II, Praha 1890-92. ZAREMBA, V. 1964: Zdravotnictv a zdravotnick koncepce v echch v obdob rozkladu feudalismu a pechodu ke kapitalismu (1740-1848). In: Plzesk lkask sbornk 13, Praha, SPN, s. 137-236. ZBRT, . 1886: Tom Reel. Pspvek ke kulturnm djinm eskm v pol. 16. stolet. In: Sbornk historick 4, s. 234-240, 293-301, 337-342. ZBRT, . 1886: O esk postile knze Martina Philadelphia Zmrskho. In: Sbornk historick 4, s. 77-84, 149-157. ZBRT, . 1891: Svatba nosem u starch ech. In: Listy z eskch djin kulturnch, Praha, J. R. Vilmek, s. 102-104. ZBRT, . 1907: Npisy ze staroeskch pamtnk. Praha, Osvtov knihovna . 593594. ZBRT, . 1924: Staroesk tlovda a zdravovda. I-II. Praha, Nov cle, sv. 132, 142+149 s. EMLIKA, J. 1981: Spor Pemysla Otakara I. s praskm biskupem Ondejem. In: eskoslovensk asopis historick 29, . 5, s. 704-730. EMLIKA, J. 2005: Pemyslovci. Jak ili, vldli, umrali. Praha, Nakladatelstv Lidov noviny, 497 s. B. a. 1938: Genese problmu sudetskch Nmc. In: Modern stt 11, s. 211-218.

275

Pouit zkratky
Archiv Nrodnho muzea Acta Universitatis Carolinae Akademie vd esk republiky Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae esk demografick spolenost asopis Nrodnho muzea eskoslovensk akademie vd eskoslovensk demografick spolenost eskoslovensk republika (v letech 1970-1989 esk socialistick republika) SSR eskoslovensk socialistick republika S esk statistick ad ELK Evropsk literrn klub FF Filosofick fakulta FRB Fontes rerum Bohemicarum FS Federln statistick ad IUSSP International union for the scientific study in population Jb M Jahrbcher des bhmischen Museums KSN Krlovsk esk spolenost nauk KNM Knihovna Nrodnho muzea LN Lidov noviny MGH Monumenta Germaniae historica MGVM Monatschrift der Gesellschaft des vaterlndischen Museums in Bhmen MVGDB Mittheilungen des Gesellschaft des vaterlndischen Museums in Bhmen NSAV Nakladatelstv eskoslovensk akademie vd NK (Praha) Nrodn knihovna R NLN Nakladatelstv Lidov noviny SAV Slovensk akademie vd SDS Slovensk demografick spolenost SEVT Statistick a evidenn vydavatelstv tiskopis ANM AUC AV R CDB DS NM SAV SDS SR
277

SNKLHU SOA SPZV SR SS A SAV SD UJEP UK VA VKSN VSJAK VUSEI

Sttn nakladatelstv krsn literatury, hudby a umn Sttn oblastn archiv Sttn pln zkladnho vzkumu Slovensk republika Sttn ad statistick stedn archiv eskoslovensk akademie vd (dnes Archiv Akademie vd esk republiky) stav eskoslovenskch a svtovch djin eskoslovensk akademie vd Univerzita Jana Evangelisty Purkyn Univerzita Karlova Vstnk esk akademie Vstnk Krlovsk esk spolenosti nauk Vybran spisy Jana Amose Komenskho Vzkumn stav sociln ekonomickch informac

278

Summary The history of demographic thought in the Czech Lands

This study was initially a separate chapter in the authors Djin populanho mylen a populanch teori (The history of demographic thought and demographic theory), completed in 1985 and published internally by the Czechoslovak Academy of Sciences in 1989. It has now been expanded to include newly published literature and extended to cover the period up to around 2002, and it has been shortened by one issue that in the meantime the author has developed in articles for the periodical review Demografie, for the Sbornk Nrodnho muzea, and for other academic journals. In nine chapters the author looks at the evolution of ideas on population development in the Czech lands, from the time of the earliest settlements up to the present. Chapter I From the earliest times to the Renaissance This chapter deals primarily with Christianity and its influence on demographic thought, as traceable in the earliest written document sources. However, a written record of ethical and legal norms is not the same thing as everyday life, and in no historical period do people behave entirely in accordance with stipulated norms. Directives pertaining to reproduction and aimed at the general masses emphasised monogamy and a resistance to any form of fertility controls (e. g. abortions), and these instructions were fully in harmony with the interests of the secular authorities in maintaining a strongly populated state and in the existence of a sufficiently large number of taxpayers. The population climate was shaped by strong pressure from mostly external circumstances, the most powerful of which was the high mortality rate (especially infant and child mortality). In this chapter the author also looks at the effects of colonisation; the influx of foreigners to the Czech lands introduced a new element into local ideas about the population, and a clash of different
279

The history of demographic thought in the Czech Lands customs, social behaviours, and relations understandably emerged. Nevertheless, the environment the migrants moved into is not characterised as one that was hostile to or intolerant of foreigners. Chapter II Demographic thought in the Hussite and post-Hussite periods This chapter is based on an analysis of sources that revealed this period to be particularly important and significantly marked by pronounced changes. It was not just the scholarly heresy that was striving for a return to the ideals of a church originally of humble means, but was also a sensitive response to the problems that were burdening ordinary people; the criticism of the church and the purely theoretical speculations resulted in the direction of attention at everyday problems. The biggest figure in the reform movement was Jan Hus (1370-1415), who amidst the strict moralists that surrounded him and the preachers that came after him comes across, in the authors view, as a wise, contemplative, and tolerant individual. A change in the mediaeval hierarchy is perhaps most notable from the views that emerged that recognised the human dignity of women and children, even if the road to their full integration into society as equals was still stretched well into the future. For Jan Rokycana (+1471) the procreative function of the family was supplanted in importance by its educative role, and the advice he put forth has lost none of its ethical value to date: It is not enough to create a child, it is necessary also to raise that child, and nor is the parent freed of the responsibility to oversee (but not dictate) what kind of family the children themselves lodge (he is primarily criticising the practice of arranging incompatible marriages for money). The author found some original thoughts on the family and population in the writings of Petr Chelick (circa 1390circa 1460), a yeoman from Southern Bohemia, who was the spiritual father of the Unity of the Czech Brethren. He reserves a very honourable position in the family for women, whom he regards not as the weaker and the subordinate sex, but evaluates women in terms of moral responsibility and merit. Chapter III Demographic thought in the period before the Battle of White Mountain (1620) The author takes a detailed looked at how opinions on the population developed among the Czech Brethren, particularly owing to the notable legacy it left in the form of written works and its impact on Czech cultural history, and even as an example of courage in the face of persecution. In the works by the most prominent of its members Jan Augusta and even Bene Bavorysk an altogether new feature appears, to that point unknown in mediaeval thought,
280

Summary relating to views on children, and specifically to the idea that they should express their own opinions (and chastise their parents for behaving improperly). Parents are assigned the duty of providing for their childrens successful physical and mental development (ensuring that their children are raised properly and educated and capable of standing on their own feet, and helping them find appropriate employment). In exchange children should return this favour with their love, look after their parents in old age and sickness, and ensure that they are able to die with dignity. Despite the fact that initially ordinary people felt threatened by the Czech Brethren, it became the guardian of language and culture by spreading education. The author examines demographic thought in the two streams of Czech confessional teachings and in 16th century literature, pointing out that differences existed in their ideas about some issues relating to the family, marriage, and sex life, but that these differences stemmed more from the personality of the figure expressing them in writing, his education, breadth of knowledge, and tolerance than it did from the fact of whether he was a Catholic or a Protestant. These qualifications aside, it is possible to find features in common, which characterise the preaching of that day in general and distinguish it from the nature of preaching that emerged after the Battle of White Mountain (1620). Ideas about human reproduction take on a much stronger and more favourable tone in the sermons of the reformist movement and are also closer to the day-to-day worries of ordinary people, addressing their health, the physical and mental abilities of the young generation. The shift to a focus on man, characteristic of humanism, and on human action, rather than just relying on the will of God, was held in important regard. Later, this legacy was taken up by Jan Amos Komensk (Comenius), who in the Czech lands is regarded as the first thinker to notably support population growth, similar in outlook to West European mercantilism. In the sub-chapters on population ideas contained in secular literature, it was possible to note a continually growing circle of people whose work dealt with themes of interest to demographic historians (by profession these authors tended to be priests, teachers, the lesser nobility, stewards, and people of other professions). To provide an idea of the opinions on marriage, family, love, and sex the author drew on a previously unused source the private documents of the nobility. In the sub-chapter on legal regulations and practice, the author addresses the question of whether throughout the entire so-called pre-statistical age an unregulated fertility existed among the majority of the population, how well
281

The history of demographic thought in the Czech Lands known and widespread abortion was, and how often induced abortions and infanticide occurred. Chapter IV Demographic thought in the period after the Battle of White Mountain Although the year 1620 represented a turning point in economic and social development in the Czech lands, it does not signify a fundamental change in the progress of demographic thought. One trend, strongly influenced by the Reformation, prevailed and in a certain sense peaked with Komensk and his general interpretation of population issues. A second trend encountered, but in the anti-Reformation doctrine, was a more reserved perspective on human reproduction, less sensitive to the possibilities for supporting population growth, and considerably fatalistic in its judgement of health and illness, but it was not explicitly anti-populationist. Voices arguing against substantial population growth were necessarily scarce in an environment that was experiencing a significant population decline (owing to forced emigration for religious reasons and to the consequences of the Thirty Years War). The author reviews the opinions of Jan Amos Komensk, Pavel Strnsk, Ji Kezeli Bydovsk, Bohuslav Balbn, Tom Peina of echorod and others. She traces the reflection of demographic ideas in Baroque religious doctrine and in secular literature and reaches the conclusion that no significant shift occurred in views on human reproduction even in the period that historical demographers describe as demographically dynamic: in connection with changes in human thought there were also changes in thoughts relating to the population tied to shifts in the population climate, which always persists for a significant period of time; also, a high mortality rate in all age groups persisted (particularly child and infant mortality), as well as a high birth rate, combined with a low average life expectancy. A significant difference was in the relationship to life and death: when the authors of documents and the preachers reflect on rates of illness and death at all, then their views are dominated by a religious resignation, while mention of how to avoid illness or how to treat it vanish and education has suddenly become irrelevant (and for women even harmful). Women were abruptly pushed back into a position that in the authors view they belong in within the hierarchy of family ties, with the head of the family being the husband. The social contempt for single mothers and illegitimate children is backed by the churchs condemnation of these categories. The promising development in demographic though that had brought attention to women, children, the family, religious tolerance, the role of education, human health and illness, was then forcibly interrupted for a long time to come by a militant process of re-Catholicisation.
282

Summary Chapter V From mercantilism to physiocratism. Populationism in the age of Enlightened Absolutism in the second half of the 18th century The mercantilism that had emphasised the deliberate increase in population numbers and aimed at elevating Czech cities to the level of great European centres soon fused in this region with physiocratism, and virtually no traces of pure mercantilism are evident here. Nevertheless, the ideas of Austrian mercantilists, which had a powerful influence on the Czech environment, concentrated more on indirect methods (support for migration, providing sources of livelihood) than reaching, for example, for the model of French mercantilists (high taxes for unmarried people, pressure on families aimed at increasing fertility). Voices calling for increasing population density from internal sources only begin appearing with the onset of Enlightenment Absolutism at the end of the 18th century. Typically already from the 17 th century these appeals were tied to criticism of the demanding labour duties, serfdom, and guilds systems. Emphasis on the family as the basic social unit, as the source of a descendents, and materially providing for the family, appear in all literary works. Among some authors, harking back to Reformation traditions, there is the added wish that the descendents also be physically healthy and educated. The author notes the influence of two main theorists of Austrian populationism Joseph von Sonnenfels (who came from an orthodox Jewish family in Mikulov in Moravia) and Johann Gottlob von Justi, and she notes that throughout the reign of Josef II, from the time of his co-regency, conditions began to take shape for the emergence of economic and political liberalism and in reality the feudal structure of society changed. Without this precondition the Industrial Revolution would have been unthinkable (Antonn Boh was the first in this country to point to the connection between the two phenomena). During this period population theory and politics reached an unprecedented unity, breadth, and effectiveness. Primary interest was focused on three areas: documenting the size of the population, economic growth, decreasing mortality as a precondition for increasing natural population growth. Views on the significance and role of the population can be sought among the earliest statisticians, Enlightenment economists, and among a large group of doctors. The author cites the most striking and characteristic figures from these three groups. One original thinker that the author draws attention is Jan Meli, a Prague doctor, whose ideas were ahead of their time, and who was the first in this region to present statistical evidence of the level of infant mortality, calculated using the birth registry, and sketched out a plan to study mortality in connection
283

The history of demographic thought in the Czech Lands with profession, age, and social environment. He also presented a detailed outline of health and social insurance for both men and women in the population. His opinion that the state had thus far mistakenly endeavoured to increase the population by means of immigration was also backed by many of his contemporaries and ultimately became one of the basic elements of demographic thought in the Enlightenment. There were a number of doctors who developed ideas and proposals along these lines (Anton Hain, Johann Joseph Nehr, Johann Dyonisius John, Franz Anton Stelzig). Joseph Anton Riegger pointed to the causal relationship between socio-economic status and health; F. A. Stelzig developed the first life tables for Bohemia in 1800-1828 and also put forth a definition of the golden rule that every wise statistician must follow. The third sub-chapter briefly describes the development of National Revivalist patriotism as part of the development of European thought. In this region, there was a sensitive reaction to the forced adaptation to a foreign government and attempts at Germanification (language not just as a communication tool but as the key to obtaining access to education in the mother tongue, access to authorities and participation in administration). A new feature was the increase in social confidence. The main issues in demographic thought during the first half of the 19th century were: forced residential constraints in the emerging urban centres and the inadequate attention devoted to the development of general education as the precondition for implementing a better system of health care (names like Johann Springer, K. J. Czoernig, Theophil Pisling, Bernard Bolzano, Matj J. Sychra, Jan Ohral, Kapar of Sternberk, V. J. Krombholz, Augustin Smetana). Chapter VI Population issues in socio-political and economic thought in the second half of the 19th century During this period, demographic thought was tied mainly to the economic thought, and the national and linguistic character of the National Revival shifted the majority of ideas about population growth onto that level. Here the author examines demographic thought in the programme of the radical democrats and the liberal bourgeoisie. The educated classes and townspeople became aware, even before the middle of the 19th century, that in order for a nation to compete with foreign industry abroad and German industry at home it is necessary to attain a better standing in industrial and agricultural work. A determined effort to promote industrial businesses and the role of education in the mother tongue are set as an essential precondition for defending the existence of the Czech nation.
284

Summary The interest of scientific communities in population was also important (The Association for the Support of Industry in Bohemia, the programme of the Physiocratic Society). Both these groups began collecting statistics in which the population factor plays a significant role). Among some original thinkers at this time it is necessary to mention Karel Havlek Borovsk, and also of interest were the probes of the well -known pioneer in the cooperative movement, the doctor Frantiek Cyril Kampelk, int o the health, social and population conditions in the Czech borderlands in the north, including his own social utopia that combined the advantages of the city with life in the country and confronted the trends of migration overseas. The historian Anton Heinrich Springer emphasised the significance in this region of the widest possible participation in public life and business the significance of these groups, their involvement in upbringing and education, and their role in training for highly skilled work. In the same chapter the author traces population issues in Reformist economic theories and in this connection looks at population nationalism tied to economic nationalism, which in this region typically emphasised the quality of the population and not just its growth. (Karel Milan Lambls programme of economic-production re-education; Alfons Frantiek astns protection of the rustic way of life). The author takes a closer look at the figure of Frantiek Ladislav Riegr, a lawyer, economist, and politician, who was familiar with the work of J. B. Say, A. Smith, R. Malthus and the criticism of Friedrich Engels. The close link between the issue of the nation and social issues is found in the demographic ideas of Frantiek Ladislav Chleborad, whose crit icism of Malthuss cannibalistic teachings differed from the ideas of the Charles University professor of economics Josef Kaizl, who, on the contrary, regarded them as true and incontrovertible and he attempted himself to formulate a population optimum. Perhaps the most interesting figure in this period is the Czech economist Albn Brf, whose work and public activities revealed views typical of the demographic thought of this fateful age, according to the history Jan Erazim Vocel, in that it was dominated by two elements: nationality and penury. Brfs papers contain, among other things, a proposal to found a Czech Society for Population Issues. The late 19th and early 20th century was dominated by people whose work had a big influence on shaping opinions on social and thus also population development; for example, Tom Garrigue Masaryk a university professor at the time, and from 1918 the first President of Czechoslovakia. Many of Masaryks ideas focused on the family as the foundation of the moral health of
285

The history of demographic thought in the Czech Lands society, and on the environment, which fulfils an important socialisation role. Harmony and morality in the family were for him the measure of human relations, and the relationship to the value of human life was a measure of the culture of a nation. Chapter VII The development of demographic thought in the period between the two world wars The First World War was the first major blow to the population structure. Here, as in other countries, in the early post-war years a large portion of demographic thought turned its attention to the demographic consequences of the war and to the strengthening trend of a declining fertility. Actual economic and population developments had an influence on demographic thought, which throughout the interwar period was inspired by West European demographic literature, primarily British, French and German authors. Those who were specialising in demography in this region primarily understood theory as a guide to practical solutions in it they tried to find appropriate forms of population policy. From the outset there was a dominant interest in the nationality issue (the development of the Czech and German populations, and migration). From the time the State Statistical Office was founded and the department for population statistics was set up, an increasing amount of work focused on contemporary issues, such as European depopulation, relative over population, the relationship been population development and social and economic development, and attempts at formulating a population optimum. Antonn Boh, who criticised the modification of Dumonts theory of social capillarity, expressed criticism of all theories that over-simplified the dependency of the decline in fertility on the material situation of families. Boh is regarded as the real founder of Czech demography, and among his contemporaries he was the one who achieved the most consistent view. He stipulated the need to make detailed geographic studies and to calculate differential measures of fertility that could relate to geographic and economic spheres, which were usually quite socially homogeneous. In 1914 he published a theory of a decline in fertility by isochronic distance from depopulating centres (at that time Prague and Liberec and the surrounding area), an awareness of which was associated with the name of the German economist Karl Oldenberg (1916). Throughout the interwar period in most studies the decline in fertility was assessed as a negative trend, from the economic, political and nationality perspectives. Demographic opinion varied only in terms of the causes they cited and the means of addressing them.
286

Summary Pronatalist outlooks were often combined with appeals for a return to rationalism and egoism, which contained a motivation for the spread of contraception (Bedich Augustin), and the Czech population issue was tied to nationality and to religious indifference of the majority of the population (Josef Gruber), or to a decline in the vitality of the population (Cyril Horek Jr.). A number of authors studied population development in various industrial regions and studied the causes behind migration from rural to urban areas, examining everything from facts to effects (Jaromr Kork, Josef Pohl -Dobersk, J. Dvok), the consequences of emigration (Jan Auerhan). Several authors attempted to place Czech population questions in the context of a broader international comparison. Among the more notable figures from this period that the author looks at are, for example, Alois Hajn (Neo-Malthusianism and the Czechoslovak Republic, 1921), the lawyer and economist Karel Engli, the social -democratic politician Frantiek Modrek, and others. In connection with the debate on the population optimum the author mainly summarises the ideas of Otto Schmidt, who pointed to the qualitative aspect of the optimum as a state fluctuating over time. Sociologists and philosophers also turned their attention to the family (a number of studies on the crisis in family life), and a major discussion was evoked by an attempt to reform penal law in connection with abortions. Relatively soon after the emergence of the independent state, eugenics requirements were expressed, formulated by the Czech Eugenics Society, founded in 1919. The author also looks at the institutionalisation of demography up to 1945 and population policy in 1918-1938. Chapter VIII From the end of the Second World War to 1989 The period was characterised by alternating, distinct population waves, attempts to respond to them, and efforts to steer population development. After 1945 professional publications and the daily press promoted a discussion of the questions of how to compensate direct population losses from the war and the decline in numbers in the labour force after the transfer of German and Hungarian minorities out of the country. There were renewed voices calling for an evaluation of population issues as a whole with regard to their health and cultural aspects, and not just to focus on reproduction indicators. Vladimr Srb contributed several large studies to the discussion. The high rate of infant mortality, which had already attracted attention during the First Republic, again became a topic of study. The urgency of population issues was pushed into the background by the struggle for the nature of the state and the stagnation of population studies after 1948. The illusion of the permanent ascendancy of a
287

The history of demographic thought in the Czech Lands favourable trend was accorded powerful ideological backing (the application of Marxs population law, according to which the preconditions for harmonic population growth are created in socialist societies). A significant obstacle was also the fact that demographic (and other) statistics became an official secret, contacts with scientific institutions in the capitalist world were severed, and many teachers were denied permission to teach, while others fled persecution by emigrating. Politically motivated emigration continued also in the years to come. Frantiek Fajfr (1992-1969) was one of the most distinct figures of the period in which, after the stagnation of demographic studies, more objective insights into population development emerged, despite the political situation in the country at the time. Also, some important contributions were made to ideas about the population optimum (Zdenk Vvra, Milan Kuera), and among some more generally oriented works was the study by Zden k Pavlk, Nstin populanho vvoje svta (An outline of World Population Development) and his concept of global revolution of modern epoch (including working-out concept of demographic revolution). In this chapter the author also looks at how demographic research was organised after 1945, at global and synthetic perspectives on population development (Martin Hampl, Zdenk Pavlk), at research on the population climate (Z. Pavlk), and at trends in population policies as a reflection of demographic thought, which quite convincingly showed that even the most effective population measures are incapable of perpetually stimulating fertility if there exist circumstances unfavourably affecting the population climate. Chapter IX Demographic thought after 1989 In simple terms, opinions on what changes occurred in the demographic behaviour in this period are now roughly divided into two groups. The first group contains advocates of the approach that no form of intervention is necessary, because it is pointless and ineffective to do so (there is even the extreme view that it is unacceptable to do so, because it is interference in the rights and freedoms of the individual). The second group (in short the pronatalists) are satisfied to observe current trends, which show a gradual decline in the natural increase of the population and a more rapid aging of the population than was estimated in long-term prognoses, and they have no intention of ceasing to develop concepts for population policy. The author does not hide the fact that she belongs to the second camp and she is particularly critical of the fact that the formation of a more favourable population climate, which in this country is rather unfavourable to wishes to have children, is not the subject of any real attention. Unlike expectations in the post-revolution general euphoria, a considerably materialistic value scale has
288

Summary emerged, and the blame for this cannot be thrown just on the preceding fortyyear totalitarian period. There is no written evidence, let alone signs in daily life, of the valuation of motherhood and raising children as a socially significant, responsible role of women (and men). Even the poorly informed and thus far indifferent are aware, however, that the limits of common sense have been passed and an emphatic effort to address the situation will occur. In conclusion the author summarises all the basic features that in her opinion characterise demographic thought in a long-term outlook.

289

Jmenn rejstk
ADAM , plebn 25 ALBERT Charles 160 ALE Milan 199 ALEXANDR MAKEDONSK 19 AMERLING Karel Slavoj 139, 140, 144, 145, 251, 255, 262 ANDRLE Alois 195, 200, 227, 228 ARMENGAUD Andr 48 ARNAU Frank 259 ARNOLD Emanuel 138, 255 ARNOT z Pardubic 25, 35, 36 AUERHAN Jan 167, 169, 185, 287 AUERSPERGOV Pavla 107 AUGUSTA Jan 50, 51, 52, 56, 280 AUGUSTIN sv. 33 AUGUSTIN de Bois 63 AUGUSTIN Bedich 169, 170, 259, 287 AXLAR Pavel Josef 95, 98, 252 BABKA P. 260 BAHENSK Marie 150, 259 BACH Alexander 143 BALBN Bohuslav 81, 89-91, 120. 282 BALLOD Carl 173 BANKO O. 177, 178 BARNER Jan 95, 97-99, 252 BARA Pavel 236 BARTOOV Dagmar 241 BARTO Frantiek Michlek 33, 251, 253, 258, 259 BASTIAT Frderic 125 BAUER Method 259 BAUER Otto 172 BAVOROVSK Tom 54, 55, 56, 80, 252 BAVORYSK Bene 51, 52, 280 BECKOVCK Jan 90 BECHER Johann Joachim 102, 103 BECHER Siegfried 123, 255 BLEHRDEK Jan 177, 181, 266 BLINA Pavel 103, 107, 112, 250, 259 BENDA Ji 17 BENEDIKT XII. 27 BENE Edvard 168, 182, 203-205, 268 BEPTA VYSOKOMTSK Bohumil 252 BERLIKA ebestian Vojtch 92, 93, 252 BERNOULLI Nicolas 149 BEROUNSK Jan Achilles 54, 55, 252 BIK Zdenk 254 BIDLO Jaroslav 250 BLOVSK Bohumr Hynek 96, 252 BLHA Arnot Inocenc 146, 162, 175, 176, 182, 259 BLAHOSLAV Jan 51, 52, 53 BLHOV Marie 11, 249, 250 BLASCHKE Karl Heinz 76 BLAEK Tom 25 BLEKASTAD Milada 84 BOCCACCIO Giovanni 58 BODIN Jean 60 BOH Antonn 5, 16, 48, 107, 136, 166, 167, 168, 170-174, 180, 181, 183-185, 191, 203, 204, 206, 213, 251, 259, 273, 286 BOH Zdenk 16, 259 BOLESLAV II. 8 BOLESLAV MOUDR 88 BOLOGNE Jean-Claude VI, 72, 259 BOLZANO Bernard 124, 125, 255, 284 BONDY Borsk BONIFC svat 10 BOROVSK Havlek BOROVSK Z BOROVNA Blaej 54, 56, 252 BOROV Klement 250 BORSK (BONDY) Lev 181, 259 BOSSUET Jakub 89, 119 BOTTERO Giovanni 68 291

Djiny populanho mylen v eskch zemch

BOUEK Vclav 259 BOENA 11 BRF Albn 109, 151-154, 172, 173, 217, 251, 259, 260, 285 BRANDL Vincenc 64, 250 BRATR LUK 252 BRAUNER Frantiek Augustin 139, 255 BRAUNOV Lily 169 BRAUTEKE H. J. 102 BRODSK Pavel 33 BRUNO (biskup) 27 BETISLAV I. 8, 9, 10 BUEK Josef Ignc 101, 108, 109, 110 BUCHHOLZ Gustav 15 BUQOUY Jan 109, 260 BUQOUY Margarete 260 BURCIN Boris 225 BURCHARDT biskup 10 BURJANEK Ale 235 CAMPANELLA Tommaso 83, 84, 138 CANAL DE MALABAILA Marie Brigitta 107 CAPITO Kapita CAREY Henry Charles 149 CARR-SAUNDERS Alexander Morris 3 CARTELLIERI Paul 255 CICERO Marcus Tullius 59 CINCIBUS Josef 264 CSAOV-KOLOV Anna 44, 50, 260 CLOZIUS 9 COALE Ansley J. 216 COBETT William 127 CORNOVA Ignc 87 CURSCHMANN Fritz 15 CVREK Josef 254 CZOERNIG Karl Joseph 123, 124, 126, 143, 255, 256, 284 DA Frantiek 250 APKOV Dagmar 260 ASTOLAR DLOUHOVESK Jan 63 ELOVSK Boris (Boivoj) 193, 260 ERN Jan 251 ERVEN Ji 111 ERVINKOV-RIEGROV Marie 149-150 292 ORNEJ Petr 31, 34, 35, 37, 41, 249, 250, 260 ORNEJOV Ivana 249 DAIMER Josef 256 DALIMIL 18 19, 20, 26, 81, 250 DALTON Hugh 174 DAMASCEN Marek 95, 96, 98, 252 DANE Ji Vclav 167, 169 DAHELKA Ji 18, 26, 30, 32, 40, 250 DANN Otto 87, 117, 260 DAVENANT Charles 103 DAVDEK Vclav 144, 260 DELUMEAU Jean VI, 67, 72, 260 Z DIETRICHSTEINU, Frantiek (kardinl) 57 DIKAST (Dykast) z Mkova Ji 54, 56, 252 DINZELBACHER Peter IV, 31, 260 Z DITTRICHSTEINU Marie Kristna 107 DOBERSK Pohl-Dobersk DOBROMR 61 DOBRUSKA Sra 107 DOKOUPIL Lumr 260 DORMIZER Maxmilin 150 DOROTKA 58 DOSKOIL Karel 10, 260 DOUA Jaroslav 209, 217 DRABEK Anna M. 117 DRAGOMIRECK Eva 260 DRACHOVSK Josef 260 DUMONT Arsne 154 DUPQUIER Jacques 48, 77, 260 DURY John 82 DURYCH Jaroslav 260 DVORSK Viktor 169 DVOEK Frantiek 167, 287 DVOK Josef 169, 199 DVOKOV Aneta 225 DYTRYCH Zdenk 198 DZROV Dagmar 209, 260 EAST Edward M. 173 EHRENBERGER Josef 254 ELIKA 63 ENGELS Bedich 149, 285 ENGLI Karel 152, 171-174, 204, 287

Jmenn rejstk
ENNENOV Edith V, 9, 70, 260, 268 EPSTEIN Alois 145, 146, 256 ERBEN Josef 182, 183 ERBEN Karel Jaromr 250 ERHARDT VON GIECK Georg 62 EVA 264, 266 EVERET, A. H. 149 EZECHIEL 30 FAIRCHILD Henry Pratt 173, 174 FAJFR Frantiek 205- 207, 210, 211, 215, 217, 218, 227, 229, 231, 241, 251, 261, 269, 288 FAKTOROV Frantika 211 FAURE S. 160 FEFERIUS Zikmund Petr 62 FERRO Jan 252 FIALA Zdenk 11, 13, 22, 37, 250, 261 FIALOV Ludmila VII, 121, 133, 135, 136, 216, 212, 249, 261, 265 FILIP (MAKEDONSK) 20 FISCHER J. L. 176 FLAJHANS Vclav 32, 33, 250 FKYLIDS Z MILTA 60 FOUCAULT Michel VI, 67, 114, 261 FOURIER Francois M. Ch. 138 FOUSTKA Betislav 175 FRANCEK Jindich 69, 70, 261 FRANCLOV Marie 200 FRANKLIN Benjamin 233 FRANTIEK II. 103 FRANZEN August 271 FREJKA Tom 209 FRIEDRICH Walter 16 FROLK Jan 250 FROZN PLZESK Antonn 91, 120 FGNER H. 189 GABRIEL Frantiek 74, 104, 105, 261 GEIZKHOFLER Georg 64 GELLNER Ernest 237, 238, 261 GICKLHORN Rene 113 GINDELY Antonn 50, 250 GINI Corrado 180, 181 GOBINEAU Joseph Arthur de 154 GODWIN William 149 GOEBBELS Josef 193 GONNARD Ren 102, 103 GROSSMANN H. 167 GRUBER Josef 152, 169, 173, 261, 287 GRUBER Tobi 108 GUARINONI Hippolytus 85 GUIDON 12 HADERKA K. 250 HAHN Hans Henning 205 HAHNOV Eva 205 HAIN Anton 111, 114, 123, 256, 284 HAJN Alois 128, 170, 158, 159, 161, 261, 287 HAJN Antonn 158, 161, 180, 251 HAMPL Martin 184, 215, 216, 261-263, 288 HAMPLOV Dana 241, 262 HANEL Jaromr J. 5 HANKE Z HANKENTEJNA Alois 109 HNL Ji 17 HANZAL Josef 92 HARTLIB Samuel 82 HASITEJNSK Z LOBKOVIC Bohuslav 40, 88 HASSEL Johann Georg H. 146 Hakovec Ladislav 177, 179 HAFLER Vlastimil 262 HAUSEROV Eva 241 HAVEL Z JINDICHOVA HRADCE 27 HAVELKA Emanuel 36 HAVELKA Ferdinand 262 HAVLEK Borovsk Karel 140, 273, 285 HAVRNEK Bohuslav 18, 21, 22, 26, 30, 32, 40, 250 HAVRNEK Jan 262 HECHT F. 10, 250 HLIN Etienne 77, 260 HENDL Koloman 95, 96 HENDRICH Josef 80 HENIKAR Divi 63 HENLEIN Konrad 204 HERDER Johann Gottfried 113 HERFORT Karel 179 HERMANN Tom 262 293

Djiny populanho mylen v eskch zemch

HIMES Norman 68 HLAVEK Ivan 22, 27, 262 HLAVKOV Ludmila V, 249 HLEDKOV Zdeka 51, 249 HOBZA Antonn 262 HOFER VON LOBENSTEIN Ji Adam 62 HOFFMANN Frantiek 17, 19, 262 HOFFMANNOV Eva 145, 262 HFLER Constantin 250 HOFMANN Josef 256 HOJDA Zdenk 265 HK Theodor 63 HOLK Jan 230 HOL Ji 249 HOREK Cyril 152 HOREK Cyril mlad 169, 170, 172-174, 261, 262, 287 HORK Bohuslav 15, 16, 262 HORICE Adam 62 HORNIGK Philipp von 102 HORSK Pavla 77, 133, 209, 249, 262, 263 HORSK Jan 263 HORVTH Pavol 263 HORNIGK Philipp Wilhelm von 102 HOSER Josef Karel 113 HOSSIUS 67 HOVORKOV Z. 159 HRABK Josef 21, 22, 30, 32, 40, 57, 250, 263 HRADLEK Antonn 233 HREJSA Ferdinand 11, 27, 263 HROCH Miroslav 87, 117, 260, 263 HROZNATA 11 HRUB Z JELEN eho 58, 59 HRUB Frantiek 30, 38, 43, 54, 263 HIBOV Boena 15, 16, 262 HUBKA Antonn 167 HUFELAND Christoph Wilhelm 256 HUNTINGTON Samuel P. 236, 263 HRSK Josef 169 HUS Jan IX, 21, 29-35, 37, 40, 45, 57, 93, 94, 140, 246, 250, 251, 271, 280 HYBE Josef 148 HYNEK Z PODBRAD 58 HYPERIUS Ondej 67 294 HYKA Martin 242 CHALUPA Ale 263 CHALUPN Emanuel 175, 176, 178, 181, 263 CHARVT Frantiek 216, 263, 274 CHARVT Josef 1, 220, 221, 263, 274 CHATEAUBRIAND Ren 93, 127 CHELICK Petr IX, 43-45, 50, 51, 55, 93, 246, 251, 264, 266, 269, 273, 280 CHESTERTON Gilbert 214 CHILD Josiah 103 CHLEBORAD Frantiek Ladislav 150, 151, 172, 256, 285 CHOC Pavel 16, 263 CHRISTINE DE PISAN 35 CHURA Alojz 189 CHVOJKOV Barbora 259 JAKOB DE VORAGINE 8 JAKOUBEK ZE STBRA 33, 253 JAKOUBEK Marek 235, 236 JAN KAPITA (Capito) 253 JAN Z LBECKU 37 JAN ZE ITBOE (Jan z Tepl) 21 JANEK Josef 263 JANKOV Jaroslava 249 JANREK Petr 49 JANKO Jaroslav 183 JARLOCH, opat, kronik 12 JEREMI 90 JERONM PRASK 273 JERROV L. 169 JESTBSK Valentin Bernard 95, 253 JEEK Josef 261 JINDRA Zdenk 163, 263 JINDICH Z HAIMBURKA 26 JIREEK Hermenegild 5, 65, 250 JIREEK Josef 250 JI Z PODBRAD 58 JITKA ZE SVINIBRODU 9 JOHN Johann Dionysius 111, 113, 123, 256, 257, 284 JOSEF II. 105, 107, 129, 283 JUREEK Zdenk 209

Jmenn rejstk
JUSTI Johann Heinrich Gottlob von 106, 107, 283 KABELK Jan 181 KADLEC Jaroslav 7, 9, 11, 12, 30, 39, 40, 263 KAGAN Robert 233, 234, 263 KAIZL Josef 151, 172, 256, 285 KAIZL Ladislav 251 KALIBOV Kvta 212, 235 KALLAB Jaroslav 182 KALOUSEK Josef 115 KALVN Jan (Jean CALVIN) 51 KAMPELK Frantiek Cyril 142, 256, 285 KAMPER Zdenk 88 KAPITO (CAPITO) Jan 55, 253 KAREL IV. 13, 15, 18, 23, 24, 26, 250, 274 KRNK Zdenk 117, 263 KRNKOV Ludmila 133, 209, 264 KARPKOV Betty 263 KAE Ji 250 KAVKA Frantiek 13, 17 KAZBUNDA Karel 251 KAZIMR 61 KEJ Ji 35, 264 KELSK Antonn 95, 98, 99, 253 KEPEL Gilles 236 KEZELIUS BYDOVSK Ji 80, 88, 89, 282 KHUN Karel 253 KISSINGER Henry A. 236 KLABOUCH Ji 13, 43, 129, 130, 187, 249, 264 KLCEL Frantiek Matou 128, 256 KLANICA Zdenk 5 KLARET (Bartolomj z Chlumce) 19 KLAUS Vclav 229 KLEKAR Jan 94, 253 KLEPL Jan 139 KLMA J. 264 KLIMENT Antonn 137, 271 KLIMENT sv. 254 KNOLZ Josef Johann 256 KOCN Z KOCINETU Jan 60, 253, 254 KOCOURKOV Jiina 229 KO Josef 134 KODAJ Milan 264 KODYM Filip Stanislav 256 KOL Jaroslav 264 KOLDN Pavel Kristian 65, 66, 67, 250 KOLDINSK Marie VI, 70, 71, 264 KOLL J. 87, 117, 260 KOLMAN Hendl 253 KOLOUEK Jan 167, 168, 173 KOMENSK Jan Amos X, 52, 57, 73, 79-86, 119, 120, 221, 246, 247, 267, 268, 281, 282 KOMNKOV M. 32, 33 KONEN Matou 52, 253 KONRD Z LIMBERKA 17 KONSTANTIN 9 KONY Antonn 95, 96, 98, 253 KOPAL L. 264 KOPECK Milan 43, 25, 253, 264 KOPIKOV Boena 264 KORANDA Vclav 38, 39, 40 KORK Jaromr IX, 1, 4, 5, 169, 183, 184, 202, 203, 209, 213, 215, 217, 221, 264, 287 KORNEL ZE VEHRD Viktorin 65, 66, 250 KORVN Antonn 53 KOALKA Ji 117 KONEK Jan 90 KOSATK Pavel 176, 264 KOSEK Pavel 79, 266 KOSK Karel 265 KOSMAS 8, 9, 11, 12, 15, 250 KOTZ M. J. 256 KOTZ Z DOBRE M. J. 141 KOUBEK Josef 166, 186, 188, 190, 191, 202, 209, 210, 214, 217, 219, 227, 249, 265, 273 KOUDELKA Jaroslav 181, 265 KOVRNK Jaromr 3 KOZKOV-JROV Andla 8, 265 KRAJ Z KRAJKU 89 KRL Josef 175 KRL Pavel 265 KRAM Josef 141, 143 KRSNOHORSK Elika 150 KRASONICK Vavinec 51 295

Djiny populanho mylen v eskch zemch

KRAUS Jaroslav 200, 265 KRAUS Pawel 40 KREJ Dobroslav 167, 172 KRETSCHMEROV Terezie 224, 225 KRISTUS 34, 40, 50, 99, 253 KROMBHOLZ Vincenc Julius 126, 256, 258, 284 KROPOTKIN Petr 160 KROUPA Ji 107, 265 KRUTA Vladislav 265 KRYTOF VON BREDA 63 KRZENCK Thomas 71 KEN Jan 266 KESINA 11 KUERA Jan Pavel 250 KUERA Ji 220 KUERA Mat 249 KUERA Martin 117 KUERA Milan 133, 199, 200, 201, 208, 210, 217, 219, 220, 223, 225, 226, 229, 230, 231, 249, 263, 265, 269, 272, 288 KUERA Tom 212, 225 KUDELA Josef 167 KHNL Karel 209, 261 KUCHR Ivan 174, 208, 265 KULISCHER Josef 17 KUN Z MACHOVIC Vilm 62 KURAL Vclav 205, 265, 266 KURAS Benjamin 239, 240 KUTNAR Frantiek 80, 85, 89, 107, 109, 110, 112, 117, 118, 120, 125, 139, 141, 147, 148, 251, 266 KYPRIS Afrodit 22 KYRMEZER Pavel 57, 67 KYTKA Josef 254 LADISLAV POHROBEK 42 LAFFEMAS Barthlemy 102 LAGARDE Paul Antoine 154 LAMBL Karel Milan 147, 148, 285 LAMPRECHT Karl 15 LNY Emil Pavel 255 LASLETT Peter 77, 260 LE TROSNE Guillaume Francois 114 LEHR Jan 19, 22, 23, 249, 266, 273 296 LENDEROV Milena 264, 266 LENZ Antonn 266 LEOPOLD II. 130 LEPA Zdenk 167 LESN Ivan 210 LETOPISEC FULDSK 9 LEXA Z AEHRENTHALU Jan 109 LIBUE 8 LINHART Josef 176, 177, 179 LINHARTOV Vra 266 LIST Friedrich 150 LIVI-BACCI Massimo 77, 78, 260, 266 LOMBARDSK Petr 32, 33 LOMNICK Z BUDE imon 67, 71 LOSERTH Johann 40 LOUEK Marek 229 LUDVK XIV. 89 LUK PRASK (biskup) 50, 51 LUKOV Emilie 182 LUKAVSK ZE RENIC Ji 62 LUNGA Radek 91 LUTHER Martin 37, 51, 53, 56, 81, 84, 95 MACDONALD Peter F. 266 MACEK Josef (historik) 42, 43, 71, 72, 266 MACEK Josef (nrodohospod) 152, 202, 203 MADER Josef v. 124, 256, 257 MACHAR Josef Svatopluk 155, 156 MACHIAVELLI Nicollo 99 MACHONIN Pavel 208, 266 MACHOTKA Otakar 175, 266 MAIXNER Josef 180 MAKOVEC 40 MALIVSK Z MALIV Fabin ebestin 102 MALTHUS Robert Thomas III, 68, 115, 122, 125-128, 141, 148, 149, 151, 152, 160162, 169, 170, 245, 246, 262, 273, 285 MALURA Jan 79, 266 MAL Jakub 148, 257 MAL Karel 64, 266 MAL Ladislav 228 MARCKS E. 15 MAREK Jaroslav 118, 266 MARE Frantiek 255

Jmenn rejstk
MARIE TEREZIE 103, 104, 105, 271 MARKTA 21 MARKO Anton 262 MARPAUX A. 161 MARSINA Richard 17 MARX Karel 152, 174, 205, 268 MASARYK Tom Garrique 128, 140, 154159, 175, 237, 261, 266, 273, 285 MASARYKOV Charlotta 156 MATAL Jan Josef 113 MATEJ Z JANOVA 30 MATJEK Ji 266 MATIEGKA Jindich 5, 16, 184, 213 MATOU Z KRAKOVA 31 MAUR Eduard VII, 18, 47, 48, 67, 71, 7478, 80, 82-87, 102, 103, 108, 117, 118, 209, 249, 263, 264, 267 MECSRY Karl, baron 141, 143 MEHLER Johann 110, 257 MEISSNER Alfrd 264 MEISSNER Josef 85 MELI (MELITSCH) Jan 110,-112, 123, 190, 283 MENK Ferdinand 30, 260 MENDL Bedich 139 METODJ 9 MKA Alois 48, 267 MIKUL Z DRAN 268 MILDSCHUH Vilibald 152, 167 MIL Z KROME Jan 29, 30, 250 MILL John Stuart 156 MILLAUER Maxmilian 62 MILTON John 82 MIRABEAU Honor Gabriel de Riqueti hrab de 109 MITTERAUER Michael VI, 116, 117, 267 MNICH SZAVSK 11, 12 MODREK Frantiek 171, 172, 267, 287 MOLNR Amedeo 50, 267 MOMBERT Alfred 170 MORE Thomas 82, 83, 99, 138 MORGENTHALER Pavel Hynek 102 MORIN Edgar 238 MON Ivo 241, 242 MLLER Josef Theodor 267 MLLER Zdenk 236, 267 MLLNER (Muellner) Josef Nepomuk 115, 257 MUSIL Ji 209, 216, 217, 249, 267, 268 MYSLK Julius 160 NDHERNY Ignaz Florian 257 NCHODSK tpn Frantiek 95-99, 253 NPRAVNK Martin 60 NPRAVNKOV Ludmila 60 NAVRTILOV Alexandra V, 268 NEHR Johann Joseph 111, 113, 123, 257, 284 NECHAMKIS Josef 177 NECHUTOV Jana 268 NEPLACH Jan 26 NERUDA Jan 150, 155 NETUIL Frantiek Jaroslav 177, 178, 184, 268 NEUMANN Augustin Alois 40 NEUMANN Stanislav Kostka 161, 162 NIEDERLE Lubor 1, 4, 10 NIETZSCHE Fridrich 154 NITSCH Daniel 95, 96, 98, 99, 253 NITTI Francesco Saverio 150, 271 NODL Martin 19, 25, 34, 40, 71, 268, 271 NOVK Jan Vclav 86, 268 NOVOTN Frantiek 268 NOVOTN Jan 124, 255 NOVOTN Vclav 12, 15, 250 NOV Rostislav 7, 8, 12, 268 OBERPFALCER Frantiek 255 ODLOILK Otakar 31 OHRAL Jan 125, 126, 274, 284 OJ 25 OLDENBERG Karl 168, 286 OLDICH (kne) 11 OLYMPIE 20 ONAN 33 ONDEJ (biskup) 275 ONDEJ Z BRODU 30 ONDEJ Z DUB 64, 250 OPOENSK Milan 43 OPPENHEIMER Franz 173 297

Djiny populanho mylen v eskch zemch

OTAKAR Pemysl Otakar II. PACHNER Frantiek 181, 182, 268 PALACK Frantiek 146, 147, 148, 257 PNEK Jaroslav 71, 249, 255, 268 PAPOUEK ze Sobslavi Jan 39 PAEZ Jan 33 PATOKOV-HORKOV Ludmila 182, 202, 203, 268 PATSCHOVSKY Alexander 27, 268 PAUL Adam 160, 161 PAUL Robin 161 PAVEL ZE ATCE 52 PAVEL Jakub 24, 250 PAVEL sv. 40, 55 PAVLK Zdenk VII, 195, 198, 206-212, 214-217, 220, 249, 261, 263, 268, 269, 274, 288 PEARL Raymond 177 PEHE Ji 232 PECHOV Albta Krsnohorsk Elika PEISKER Jan 16 PKN Tom 269 PELC Hynek 177, 181, 185, 188, 189, 269 PELCL Frantiek Martin 119, 120, 121 PELIOT (Pellischott) Michal 96, 98, 253 PELL John 82 PELLISCHOT Peliot PENCK Albrecht 173 PEROUTKA Ferdinand 176, 265, 269 PERTZ Georg Heinrich 9 PEINA Z ECHORODU Tom 81, 89, 90, 282 PEKOV Jaroslava 269 PETR Z KAPUE 12 PETR Josef 67, 249, 269 PETROZELIN KUNTTSK Jakub 253 PETR Eduard 269 PETTY William 82 PFLAUMER Christoph 95, 96, 254 PIKLKOV Simona 241, 262 PISLING Theophil 124, 257, 284 PITRONOV Blanka 269 PLACHT Otto 74, 104, 209, 270 PLAANSK Kare 176, 177 298 PLAT 82 PLEINGER Jan 270 POBORSK Vladimr 3 POHORSK Leonora 128 PODLAHA Antonn 25, 251, 274 PODZIMEK Jaroslav 209, 210, 211, 214, 249 POHL Jan 255 POHL-DOBERSK Josef 169, 287 POLIENSK Josef 82, 250 POLVKA Eduard 64 POLVKA Miloslav 268 PONFIKL Josef Eduard 257 PROFANTOV Naa 250 PROCHSKA Ji 265 PROCHZKA Matj 270 PROKOPEC Ji 198, 219 PEMYSL OTAKAR II. 16, 17, 19, 275 PIBYSLAVA 11 PTEK L. 177 PULEC Milo Josef 10 PULKAVA Z RADENNA 26 PURKYN Jan Evangelista 146 Z PURKY Elika 159 PUR Jaroslav 133, 134, 139, 270 PUROV Jana 270 PUTZLACHER Tom A. 109 RABUIC Ladislav 220, 229, 230, 235, 270 RAN Karel 254 RADA Ivan 249 RADIMSK Ji 270 RDL Emanuel 262, 270 RAK Ji 117 RAKV Z JEOVA Vojtch 22 RAN Alois 172 RAUCHBERG Heinrich 270 RAVENSTEIN E. G. 173 REICH Wilhelm 162, 270 REINHARD Marcel R. 48 REINHOLD C. E. 257 REJCHRTOV Noemi 34, 43, 268, 270 RENNER Erich 114 REEL HRADECK Tom 54, 254, 275 RICARDO David 125, 152

Jmenn rejstk
RIEGER Frantiek Ladislav 148, 149, 150, 151, 251, 285 RIEGGER Joseph Anton 111, 112, 258, 284 RIEGROV Marie 149 RIEGROV-ERVINKOV Marie 149 ROBIN Paul 160, 161, 162 ROHRER Joseph R. 123, 128, 258 ROKYCANA Jan IX, 38-40, 55, 56, 280 ROSA Vclav Jan 91 ROTTENHAN 258 ROTTERDAMSK Erasmus 59 ROUBEK Vladimr 202, 209, 210, 212, 220, 231, 269, 270 ROUSSEAU Jean Jacques 120 ROZENPLUT Jan 57, 254 Z ROMBERKA Vilm 71 RUDEROV Josefina 111 RIKA Ladislav 208, 209, 270, 272 RIKA Vladislav 179 RYANTOV Marie VI, 270 RYBA Bohumil 83, 86, 251 RYCHTAKOV Jitka 201, 212, 216, 241, 249, 262, 271 RYCHTEROV Pavlna 34 AN Rudolf 43, 50, 271 SABINA Karel 138 SADDM Husajn 234 SADLER Michael 149 SAGAR (agar) Johann Michael Baptist 110 SAINT SIMON Claude Henri Rouvroy 125 SALABA Josef Egon 150, 271 SALM Arnot 62 SALOMENA 58 SALOMON (OV) Alice 169 SMO 5 SAY Jean Baptiste 148, 285 SEELIGER Gerhard 15 SEKERA Vclav 105, 106, 112, 121, 131, 135, 182, 183, 205, 209, 249 SEKLA Bohumil 177, 178, 182, 271 SERING Max 173 SHARAH S. 70 SCHMIDT Otto 174, 271, 287 SCHNABEL Georg Norbert 258 SCHRCKHANSEN F. M. 258 SCHRDER Wilhelm VON 102 SCHLLER Vratislav 198 SCHULZE Hagen 238, 271 SCHUNEMANN K. 271 SIEDER Reinhard 267 SINGER Isidor 135 SISMONDI Jean Charles Lonard Simonde 148 SITROV Zdenka 137, 138, 271 SKLA ZE ZHOE Pavel 250 SKLA K. 255 SKARGA Petr 54 SKOPEC Jindich 115, 130 SKBOV Anna 249 SLDEK Milo 95, 251, 253 SLADKOVSK Karel 138, 258 SLMA Frantiek 127 SLAMINKA Vladimr 175, 177, 182, 271 SMKAL Bedich 271 SMETANA Augustin 127, 128, 143, 284 SMETNKA Emil 43-45, 251 SMIICK Elika Kateina 70 SMITH Adam 125, 148, 285 SOBSLAV 11, 19 SOGNER Solvi 77, 260 SONNENFELS Joseph Wiener von 101, 106, 107, 109, 115, 119, 283 SPANGBERG Jan 54, 56, 254 SPRINGER Anton Heinrich 143, 258 SPRINGER Johann 122, 143, 284 SPUNAR Pavel 7, 19, 20, 22, 23, 271 SRB Vladimr V, 133, 135, 163, 194, 195, 196, 199, 200, 201, 203, 205, 206, 208, 210, 211, 217, 220, 227, 228, 230, 231, 249, 265, 269, 271, 272, 287 SRDNKO Otakar 167 STANISLAV ZE ZNOJMA 32 STEINER Jan 266 STELZIG Franz Anton 111-113, 123, 258, 284 STERNBERG Kaspar 126, 258 STICH Alexandr 91, 249 STLOUKAL Milan 6, 249, 263, 272 299

Djiny populanho mylen v eskch zemch

STRAKA Josef 255 STRNSK ZE ZPSK STRNKY Pavel X,80, 81, 86-90, 251, 282 STREJC Ji 52, 253 STROS F. 258 STTESK Jan K. 272 SUK V. 177, 178, 272 SSMILCH Johann 112 SVCHINA Ji 61 SVEJKOVSK Frantiek 19 SVTECK Z ERNIC Ignc 109 SVTECK Petr Kapar 113, 114 SVETO Jn 195, 206, 209, 272 SVOBODA Milan 32 SVOBODN Petr V, 249 SYBILLA 63 SYCHRA Matj Josef 125, 284 ALDA Frantiek Xaver 273 AROCHOV Gabriela V. 273 EBESTA Jaroslav 272 EB 11 ERER Ji 252 IMK Josef Vtzslav 16 IMEK Frantiek 38, 251 IMEK Miroslav 201, 225 KBA Josef 156 KARKA Antonn 36, 84, 251, 273 KRACH Vasil Kaprlek 157, 266 MAHEL Frantiek 10, 19, 25, 32, 34, 36, 40, 41, 71, 117, 268, 271, 273 MERAL Bohumr 172 pangbersk Spangberg TARHA Ivan 255 ASTN Alfons Frantiek 148, 285 TPN Z DOLAN 34 TPN Z KOLNA 30, 31 TPNEK Miroslav 273 ZE TERNBERKA 23 ZE TERNBERKA t Sternberg TKOV Edita 50 TEYER Matj Vclav 92-94, 254 TTN ZE TTNHO Tom 21, 22, 29 TURMA Z HRANIC Adam 52, 253 UBRT Jeronym 167 300 UBRTOV Alena 21, 68, 92, 110, 111, 155, 158, 166, 170, 174, 184, 206, 212,216, 217, 249, 265, 269, 273 VARCOV Helena 207, 218, 273 TBORSK Ignc Xaverius 254 TBORSK Josef 119 TADRA Ferdinand 251 TALACKO Josef 177, 178, 189, 273, 274 THIERS Louis Adolphe 144 THUN Frantiek, hrab 151 TICH Zdeka 251 TINKOV Daniela VI, 71, 274 TOBOLKA Zdenk Vclav 251 TOMNEK Evald 182, 189, 274 TRAPL Ji 177, 189, 202, 274 TRAPL Miloslav 125, 182 TRNCKA (Trnka) Johann Joseph 109 TRUHL Josef 251 TRUCHSESS-WALDBURG-ZEIL Marie Walburga 107 TEBECHOVICK Mikul Jeremi 60 TETK Duan 10 TKA Josef 24, 59, 60, 274 TUMPACH Josef 274 TUREEK Josef 251, 262 TURGOT Anne Robert Jacques 120 TURNOVSK Vclav Slovacius 54, 55, 81, 254 TYL Josef Kajetn 142 TYLOR Edward Burnett 1 ULLMANN Ota 199, 209 ULLRICH Zdenk 175 ULRICH K. 189 UNGAR Karel Rafael 90 URBAN V. (pape) 30, 250 URBAN Otto 134, 135, 274 URBAN Rudolf 177, 274 VACEK Josef 274 VCLAV IV. 274 VCLAV sv. 10, 260 VAGENKNECHT Radovan 274 VALENTA 58

Jmenn rejstk
VALK Jindich 176 VAN DER WOUDE A. M. 80 VAN DLMEN Richard 12, 71, 274 VANURA Vladimr 2, 3 VANEK Vclav 5, 13, 14 VANK Norbert 256 VANEK Vratislav 249 VEK Bedich 171, 274 VAICA Josef 250 VAVK Frantiek 114, 115, 130 VVRA Zdenk 195, 208, 269, 272, 274, 275, 288 VN Vclav 19, 20, 251 VELESLAVN Daniel Adam 67 VELKOV Alice 264 VENCOVSK Frantiek V, 101, 134, 167, 168, 250 VENUE 30 VERBK Antonn 255 VERHULST Pierre Francois 177, 181, 273 VESEL Antonn Pravoslav 99, 160, 161 VESEL Fabin 99, 254 VNK Z VNKU Bernard 62 VIDLKOV Olga 209, 212, 214 VIKLEF Jan 266 VIKLEFICE 34 VILIKOVSK Jan 22, 23 VINCENCIUS 9 VTEK Vladislav 91 VLADISLAV II. 40 VLEK Jaroslav 22, 252, 275 VOBORNK Bohumil 275 VOCEL Jan Erazim 143, 144, 258, 285 VODIKA Vclav 60 VOIGT Mikul Adaukt 119, 120, 121 VOJTA Miroslav 211 VOJTKO Daniel 212, 275 VONDRA Alexandr 233 VONDREK Vladimr 185, 194 VRABEC (WRABEZ) Vclav Jchym 111 VRATISLAV, hrab 114 VETEK Martin 274 VYHNNEK Lubo 6, 272 VYTLAIL Josef 209 WAGNER Ji 70 WALDHAUSER Konrd 26, 29, 30 WANDER VON GRNWALD Josef Leopold 258 WAYLAND Francis 149 WEIRICH Marco 177, 178, 275 WEISS Franz 255 WEITENWEBER Wilhelm Rudolf 113, 258 WEYR Frantiek 204, 275 WICKSELL Knut 174 WINTER Zikmund VI, 41, 275 WOHLGEMUTHOV Renata 160 WOLF Julius 174 WOLFE A. B. 174 WURZBACH Constantin 126 WYNNYCZUK Vladimr 209, 211 ZMRSK Martin Piladelphius 54, 56, 254, 275 ZAREMBA Vladimr 112, 275 ZSADSK Ludvk 62 ZAUSCHNER Franz Carl 110 ZBRASLAV 10 ZDEKAUER 150 ZBRT enk 9, 11, 61, 62, 63, 275 ZDEK Petr 236, 238 ZDKA J. 255 ZIKMUND (knz) 25 ZIMERMANN Johann Georg 119 ZINNENBURG Jakub 62 ZOLA Emil 156 AGAR Sagar 110 ANTOVSK Michal 263 EMLIKA Josef 8, 249, 275 IDEK Pavel 251 IVANSK Theodor 167 IKA Z TROCNOVA Jan 41, 93, 94

301

Alena ubrtov Djiny populanho mylen v eskch zemch

Vydala esk demografick spolenost s podporou Rady vdeckch spolenost esk republiky jako 16. svazek v ad Acta demographica Recenzovali: Eduard Maur a Zdenk Pavlk Peklad anglickho souhrnu: Robin Cassling Oblka: Martin Tek Technick redakce Ludmila Fialov Nklad 1000 vtisk 316 stran Praha 2006 Tisk: Nov tiskrna Pelhimov Kraskovick 1787, 393 01 Pelhimov ISBN 80-239-8369-5 Distribuce: esk demografick spolenost Albertov 6, 128 43 Praha 2 tel.: 221851418 fax: 224920657 e-mail: teskova@natur.cuni.cz

303