Acta Demographica XIV

XIV
XIV
ACTA DEMOGRAPHICA
ACTA DEMOGRAPHICA
ACTA DEMOGRAPHICA
ACTA DEMOGRAPHICA
ACTA DEMOGRAPHICA
Ludmila Nesldkov
Reprodukce kulturn odlinch skupin obyvatelstva jin Moravy v novovku na pkladu kesan a id
esk demografick spolenost Praha 2003
Ludmila Nesldkov
Pedmluva Pedkldan prce je zamena na komparaci vvoje pirozen mny kesanskho a idovskho obyvatelstva jin Moravy v letech 17841850. Tak lze zachytit rozdln kulturn tradice a zvyky v utven idovsk rodiny a v jej reprodukci a zrove zohlednit odlin existenn zklad idovskho obyvatelstva vzanho na nezemdlskou innost. Vzkum je zaloen na stejnch metodickch vchodiscch a na zklad excerpce idovskch matrik; pirozenou mnu idovsk populace je mono rekonstruovat a od data potk veden idovskch matrik (1784). Bylo to souasn obdob tzv. ednho antisemitismu, kdy byla sttem zmrn formou ady diskriminanch opaten (viz dle) sniovna satenost a omezovna poetnost idovsk populace, jde proto spe o oven monosti prce s idovskmi matrikami z dan doby a o postien mry a charakteru tchto zsah v archivnm materilu. S ohledem na specifinost idovsk komunity se prce zamuje nejen na mapovn demografickch charakteristik, ale tak na zachycen socilnch, ekonomickch a mentlnch souvislost, pokud to materil dovoluje. U majoritn populace pjde o oven monosti prce s menmi zemnmi jednotkami (historick kraje) a v jejich rmci o hlub a detailnj propojen vvoje populanho se socilnm, hospodskm a kulturnm. Vychz pitom z dat vzorku obyvatelstva zpracovanm v letech 19961998. Vzhledem k tomu, e pro jin Moravu jsou dostupn data za 30 sond pro kesansk a 3 sondy pro idovsk obyvatelstvo, je mon sledovat diferenciaci vvoje i podle rozdlnch vrobnch a tm i socilnch typ : niny, msta a podhorsk oblasti. Protoe byly ji zpracovny i lokln monografie z danho regionu vesnice Komn, farnost sv. Petra a Pavla v Brn na Petrov (vetn rekonstrukce rodin) 1 a msteko Vracov, 2 otevr se prostor ke sledovn a vyhodnocovn ady dalch demografickch znak (rovn nemanelsk plodnosti, podlu vceetnch
Brabcov, P.: Demografick charakteristiky brnnskho obyvatelstva v 18. stolet. Doktorsk prce, FF MU v Brn, Brno 1999 (dle jen Demografick ); T: Plodnost vdanch en ve vesnici Komn v prvn polovin 18. stolet. Demografie 39, 1997 (dle jen Plodnost ). 2 Veverkov, S.: Populace Vracova od konce 17. stolet do poloviny 19. stolet. DP, FF OU v Ostrav, Ostrava 1999 (dle jen Populace ).
1
Reprodukce kulturn odlinch skupin obyvatelstva
porod, prvnch, druhch a dalch satk, prmrnho vku snoubenc, mrtnostnch charakteristik atd.) a jejich srovnn jak s daty pro esk zem, tak v irm stedoevropskm mtku. K zvanm clm prce pat i rekonstrukce prbhu demografickch kriz v regionu jin Moravy, zejmna v prvn polovin 19. stolet, a jejich dopadu na vvoj pirozen mny. Uit agregativn metody umouje zabvat se i vvojem sezonnosti vech jev pirozen reprodukce, v tom i komparace majoritnho kesanskho a minoritnho idovskho obyva telstva. Krom daj z crkevnch matrik bylo vyuito informac zskanch z katastr (pedevm lnskch rejstk), konskripc obyvatelstva a seznam obyvatelstva, kter se zachovaly pro idovskou populaci. Vzkum id na Morav po roce 1989 m rz zejmna individulnch aktivit a projekt, nicmn paraleln se uskuteuj i nkter dlouhodob systematick akce. K tm druhm pat nap. od roku 1994 pravideln kadoron podan jednodenn konference vnovan moravskm idm s nzvem id a Morava, kter organizuje Muzeum Kromska v Kromi. Dosud se uskutenilo devt tchto potebnch regionlnch konferenc, z nich vychz vdy sbornk refert. Badatel se pi nich osobn poznvaj, navazuj spoluprci, informuj se o svch vzkumnch zmrech a prezentuj vsledky sv prce. 3 Jako dal pklad systematick innosti jednotlivce lze uvst dlouhodob probhajc aktivitu pracovnka Pamtkovho stavu v Olomouci Jaroslava Klenovskho, specialisty na idovsk pamtky, kter prbn zveejuje monografie zabvajc se idovskmi hmotnmi pamtkami (synagogy, hbito vy, zachovan sti ghett) historicky vznamnch moravskch ghett a obc. Soust tchto prac jsou i informace k vvoji poetnosti idovsk populace v prbhu stalet.4 V posledn dob se zanaj objevovat i velk monografie vnovan vznamnm moravskm idovskm obcm. Do tohoto okruhu nle i prce Jaroslava Brnskho zamen na idovsk Boskovice. Monografie zachycuje djinn sek od prvnch zmnek o osazen id ve mst a po holocaust a znik idovsk obce po osvobozen. Autor se kriticky vyrovnal s adou nepesnost, pochybenmi starmi interpretacemi, nehodnovrnou stn i psemnou tradic. 5
3
Z ady sbornk z tchto konferenc je zde mono nap. uvst: id a Morava. Sbornk pspvk z konference konan v jnu 1994 v Kromi. Krom 1995, id a Morava. Sbornk pspvk pednesench na konferenci konan 10.11.1999 v Muzeu Kromska. Krom 2000. 4 Z mnoha ji vydanch dlch monografi uvdme: Klenovsk, J.: idovsk pamtky Mikulova. Mikulov 1994; t: idovsk pamtky Holeova. Holeov 1999; t: idovsk pamtky Ostravy. Ostrava-Brno 1998. 5 Brnsk, J.: id v Boskovicch. Boskovice 1999. 6
Pedmluva
O vznamu djin moravskch id svd i na podzim roku 2000 realizovan tradin XXVI. Mikulovsk sympozium, jeho tmatem byli Moravt id v rakousko uhersk monarchii (1780 1918). Od potku 90. let 20. stolet byl zahjen na katede historie Filozofick fakulty Ostravsk univerzity projekt, kter se zamuje na systematick pvodn vzkum moravskch id v 19.20. stolet do roku 1938. Bdn je koncipovno jako interdisciplinrn na bzi historiografie, historick demografie a gender history. Clem je zpracovvn mikrostudi, kter maj charakter dlch sond, jejich zkladem je standardn rekonstrukce demografickch chara kteristik, doplnnch historiografickm materilem a pesahujc do oblasti gender history, studia kadodennosti apod. Vzhledem k pracn heuristice zskal vzkum tmov rz, vedle vlastnho bdn jsou zapojovni diplomanti i doktorandi. V posledn dob se projekt rozil smrem do minulosti a pokou se mapovat nkter demografick znaky idovsk populace Moravy v obdob od ticetilet vlky do konce 18. stolet. Vychz z rznch typ pramen, jimi jsou nap. lnsk rejstky, soupisy idovskho obyvatelstva, knihy familiant, idovsk matriky po roce 1784. Otevr se tak prostor k rekonstrukci nap. sdelnch pomr, pirozen mny idovsk populace, vvoje lidnatosti atd. Vsledky tohoto smru bdn jsou zveejnny v tto prci.
Ludmila Nesldkov
Praha 2003
Ludmila Nesldkov
Acta demographica XIV
esk demografick spolenost Praha 2003
Redakn rada: Pedseda: Jitka Rychtakov lenov: Zuzana Finkov Pavla Horsk Milan Kuera Tom Kuera Jaroslav Kraus Zdenk Pavlk Vladimr Roubek
ISBN 80-901674-7-0
1. Historick demografie a monosti vzkumu pirozen mny kesanskho a idovskho obyvatelstva jin Moravy v novovku 1.1. Historick demografie na pelomu tiscilet Historick demografie za padest let sv existence neobyejn rozvinula nejen irokm rozsahem tmat, kter zpracovv, ale tak svou metodickou a teoretickou vbavou. Vedle toho se stala dnes ji tm nezastupitelnou pi vytven koncept hospodskch a socilnch djin, ale nejen jich. Prorst do ady dalch obor zabvajcch se rodinou, domcnost, lohou pohlav v ivot i djinch, zdravotnmi pomry v irokm lkaskm i socilnm kontextu, ale tak studiem mentalit a jejich zmnami v etapch velkho vymrn oznaovanch jako demografick krize, vzory chovn i antropologickou dimenz lovka v podob pechodovch ritul zrodu ivota, thotenstv a matestv ve spojen se kty, satk jako potk pohlavnho ivota a smrti, kterou ivot kon a nebotk se lou pohbem se svtem ivch. Studiem satkovch strategi pesahuje historick demografie do etnografie a stk se s n. Vm si i poetnosti lovka vrobce a konzumenta, lid na cestch, migrujcch apod. Je tedy vznamn astna pohybu ve vdch smujcho ke stle jemnjm, formalizovanjm a rafinovanjm metodm a pracovnm postupm i vyhledvn a mapovn prostor na hranicch jednotlivch obor. Prce o ranm novovku, kter lze zaadit do historicko demografick tematiky, se u ns zpotku orientovaly spe na vvoj potu obyvatelstva, sledovn socilnch a vkovch struktur apod.1 Pro oblast Moravy a jin Moravy mme v tomto smru zveejovny pspvky zejmna na strnkch regionlnch periodik, kter pramenn vychzej z katastr, konskripc, soupis obyvatelstva panstv atd. a pokouej se kvantifikovat urit znaky populac v rozsahu panstv, kraj, jen vjimen zem. 2 ada prac vznikla v souvislosti se sledovnm socilnch pomr poddanch. 3
1
Placht, O.: Lidnatost a spoleensk skladba eskho sttu v 16.18. stolet. Praha 1957; Gabriel, F.: Lidnatost ech na potku 18. stolet. Demografie 9, 1967, s. 142154; Davdek, V.: Statistick pspvky o osdlen a zalidnn esk zem v 16. a 17. stolet. Demografie 7, 1967, s. 128144; Maur, E.: Problmy demografick struktury ech v polovin 17. stolet. SH 19, 1971, s. 839870. ada pspvk zamench na men zemn jednotky byla otitna na strnkch Historick demografie. Radimsk, J.: Vvoj obyvatelstva na Morav do roku 1857. VVM 1, 1946, s. 72-110; T: 9
Pirozen mna se u ns pro svou pracnou a zdlouhavou prci s prameny v pedstatistickm obdob sledovala relativn velmi dlouhou dobu jen na rovni dlch loklnch studi a monografi. 4 Z teritorilnho aspektu se tkala ady lokalit v echch a na severn a severovchodn Morav, jin Morava nebyla v tomto smru zkoumna vbec. Jistou vjimkou jsou neetn pspvky zabvajc se vce z pozic historika ne historickho demografa pirozenou reprodukc, nejastji mrtnost, obvykle v souvislosti s mimodnmi udlostmi (ticetilet vlka, epidemie), nebo zveejovnm prbhu demogra fickho vvoje v nedlouhch asovch secch. Tyto prce zpravidla nejsou
Vvoj obyvatelstva ve Slezsku 1754-1930. SlSb 45, 1947, s. 1-16; Slavk, Fr.: Morava a jej obvody ve Slezsku po ticetilet vlce. Tel, 1892; Auerhan, J.: Hustota a vzrst obyvatelstva na Moravskm Slovensku v letech 1834-1930. Statistick obzor XIII, 1932, s. 453-475; Radimsk, J.: Jihlavsk kraj roku 1716. Vlastivdn sbornk Vysoiny III., 1959, s. 107-115; Kordiovsk, E.: Jihomoravsk liechtentejnsk panstv v lnovch rejstcch a terezinskm katastru. Jin Morava 29, sv. 32, 1993, s. 207-237; T: Poet obyvatel na zem nynjho okresu Beclav v roce 1763. Jin Morava 29, 1990, s. 167-190; Radimsk, J.: Stn obyvatelstva v Jihlavskm kraji v roce 1763. L 2, 1947, s. 143-145; oupkov, J.: Osidlovn buchlovskho panstv po ticetilet vlce. Slovcko 29, 1987, s. 47-56; T: Osidlovn buchlovskho panstv po ticetilet vlce II, Slovcko 30, 1988-1989, s. 55-65; Vermouzek, R.: Pohroma v Tvrdonicch. Malovan kraj 23, 1987, . 4, s. 6. 3 Novotn, J.: Sociln skladba venkovskho lidu na Morav v druh polovici 17. stolet. VVM XIX., 1967, s. 187201; Vlka, J.: Sociln pomry na uherskobrodskm panstv v 17. stolet. MM LXXI, 1952, s. 217247; Nmec, P.: Ekonomick a sociln struktura Moravskch Budjovic ve druh polovin 16. a v 17. stolet. MM 104, 1985, s. 91107. 4 ov, E., Horsk, P.: Obyvatelstvo obce Bevnova v crkevnch pramenech z let 1652 a 1800. AUC, Phil et Hist., 1972, 3, s.81-100; Maur, E.: Populan vvoj eskch komornch panstv po ticetilet vlce. Tamt, s. 9-80; Honc, J.: Pspvek k poznn populanho vvoje hornch msteek (Rekonstrukce 203 rodin ronk 1610-1690 v matrikch fary Rudolfov u eskch Budjovic). Tamt, s. 101-125; Duek, L.: Obyvatelstvo msta st nad Labem do konce 18. stolet (na zklad matrik). st nad Labem 1974; T: Obyvatelstvo msta Budyn nad Oh v letech 1701-1850. steck sbornk historick 1985, s. 143-239; Muk, P.: Obyvatelstvo msta Domalic v letech 16511830. SAP 26, 1986, s. 103-207; Bernkov, J.: Demografick vvoj msta Kouimi v letech 1650-1850. HD 18, 1994, s. 69 a 104; Laovkov, B.: Vvoj mrtnosti ve farnosti Hostiva v prvn polovin 18. stolet. HD 19, 1995, s. 59-86; Dokoupil, L., Nesldkov. L.: Vvoj mrtnosti sobotnsk farnosti v epoe pozdnho feudalismu. Sbornk prac PF v Ostrav, 60, 1978, C-13, s. 5169; Nesldkov,L.: K nkterm aspektm populanho vvoje beskydsk paseksk obce elad n. HD 9, 1985, s. 161174; Dokoupil, L., Nesldkov, L.: Mortalitn krize na Sobotnsku v obdob pozdnho feudalismu (konec 17. a prvn polovina 19. stolet). Severn Morava 40, 1980, s. 2428. 10
Historick demografie a monosti vzkumu
zpracovny s pouitm pracovnch postup obvyklch v historick demografii, poskytuj vak asto zajmav informace historick. 5 Zvltn kapitolu v djinch rekonstrukc pirozen mny zaujm jej pouit pro vymezovn prmyslovch oblast v eskch zemch, respektive sledovn tzv. protooblast (konec 18. stolet) tedy stavu ped potkem industrializanch proces vedoucch k jejich vzniku. Tento typ vzkum byl realizovn od 60. let 20. stolet a byl zamen na sledovn vvoje potu obyvatelstva a jeho pirozenho pohybu. Protoe se jednalo o genezi budoucch celk, kter nerespektovaly administrativnsprvn hranice, postupovalo se mikro analyticky, zpracovvaly se jednotliv nejmen celk y (obce, farnosti) na zklad matrik a anonymn excerpce. Postupn tak vznikaly rekonstrukce obyvatelstva vtch zem. 6 Dal stupe na cest za syntetizujcm podnm pedstavovaly od druh poloviny 70. let vzkumy orientovan na vyhodnocen dlouhodobch populanch trend zamench na sledovn mrtnosti v letech 1632 a 1850 v podob 16 sond, jejich vsledky byly shrnuty E. Maurem a P. Horskou. 7 Vytvel se nov pstup i v organizaci vzkum, kter mly charakter tmov prce s jednotnm metodickm vedenm, za intenzivn spoluprce historik s archivi seskupenmi v Pracovn skupin pro historickou demografii pi archivn sprv ministerstva vnitra esk republiky. Pro oblast severn a severovchodn Mora vy byly vsledky tohoto typu vzkumu zpracovny L. Dokoupilem a L. Nesld kovou.8 Zanal se tak vytvet datov soubor, kter se mohl stt zkladem budoucho kompletu, kter by ji ml podobu reprezentativnho vzorku. Vedle
Z nemnoha tchto studi je mono pro region jin Moravy nap. uvst: Zemek, M., Zim kov, A.: Mortalita v letech 16541830 v Mikulov. Jin Morava 16, 1980, s. 158172; Aut. kol.: Slovcko. Kapitoly z djin Slovcka. Praha 1978; Admek, J.: Demografick vvoj kralick farnosti v obdob 16521784. XIX. Mikulovsk sympozium 1989, Brno 1990, s. 235242; Filka, I.: Farnost Fryava pod kovou horou v matrinch zznamech - I. st. Zpadn Morava. Vlastivdn sbornk II, 1998, s. 144155; tindl, M.: mrtn zpisy v nejstar matrice farnosti velkomezisk 16571665 (edice). Zpadn Morava. Vlastivdn sbornk III, 1999, s. 146150 (vod). 6 Myka, M., Dohnal, M., Dokoupil,L., Prokop, R.: Geneze ostravsk prmyslov oblasti. Problmy, metody a projekt vzkumu. In: Geneze prmyslovch oblastvznik a potky vvoje ostravsk prmyslov oblasti. I, OstravaKatowice-Opava 1967; Pitronov, B.: Vvoj lidnatosti v ostravsk prmyslov oblasti v obdob jejho vzniku. SlSb 65, 1967, s. 442 454; Dokoupil, L.: Obyvatelstvo ostravsk prmyslov oblasti do stn 1869. Spisy PF v Ostrav, sv. 57, Ostrava 1986. 7 Vsledky tohoto vzkumu byly zveejnny ve sbornku Acta demographica IV, Praha 1981. 8 Dokoupil, L., Nesldkov, L.: Vvoj pirozen mny obyvatelstva severn a severovchodn Moravy v protostatistickm obdob. Sbornk prac PF v Ostrav 66, 1979, C14, s. 335.
5
11
toho pokraoval vzkum zaloen na dalm zpracovvn loklnch studi, kter shrnuli P. Janrek, E. Maur a E. ov. 9 zem eskch zem bylo vak stle pokryto velmi nerovnomrn, existovaly regiony - nap. jin Morava, kter byly jak na rovni loklnch monografi, tak v rovin sond v rmci systematicky vedenho historicko demografickho bdn zcela nedoteny. V letech 19911993 byl zpracovn vzkum zamen na vvoj pirozen mny obyvatelstva eskch zem v 17. a 18. stolet. Stal se pokraovnm linie tmov organizace bdn, orientovan na excerpci matrin evidence, nyn ji zamen na vechny jevy pirozen mny (porodnost, mrtnost, satenost). Bze sond byla rozena na poet 43 jak v prostoru ech, tak i Moravy a Slezska. Vzkum pedevm prokzal nosnost agregativn metody pi tak rozshlm zemnm zbru a vedl k vytvoen obrazu pirozen mny celku eskch zem, vychzejcho nyn ji dsledn ze statistickch dat. Vsledky pinesly mnoho novho a podntnho v pohledu na demografick vvoj dan etapy, posunuly tak vznamn tak poznn v oblasti eskch djin dan periody. Z zemnho hlediska byla poprv temi sondami (Daleice, Sluovice, Pavlov) zalenna i jin Morava. Vsledky projektu byly vyuity a zakomponovny do zdailho popularizanho pehledu Djin obyvatelstva eskch zem. 10 Vrcholnou etapou bylo zpracovn pirozen mny obyvatelstva eskch zem v 17. a 18. stolet na zklad oven agregativn metody a v rozsahu ji zcela reprezentativnho vzorku obyvatelstva v letech 19961998. Pohled na pirozenou mnu populace eskch zem v rozsahu 170 zemnch celk, kter ji zcela rovnomrn pokryly cel teritorium, pinesl nov interpretace ady jev, vedle nap. korektury naeho pohledu na vvoj mrtnosti v prbhu velkch demografickch kriz (1680, 1713, 17711772 td.) z regionlnho i celostnho hlediska. 11 Poprv byl rekonstruovn vvoj potu obyvatelstva ped zapoetm sttn evidence, bylo vyhodnoceno tempo rstu populace v dlouhm asovm horizontu, sten i z hlediska rozdlnch vrobnch celk. Konstatovn trvalho populanho rstu v tak dlouhm asovm seku odkrylo prostor ke sledovn jeho dsledk v rovin sociln i ekonomick, mimo jin i z hlediska rozvoje jinch monost obivy (protoindustrializace) ne v tradinm zemdlstv. K vznamnm zvrm nle i konstatovn, e esk
Janrek, P.: Populan vvoj eskch zem v pedblohorskm obdob a problematika jeho studia. HD 12, 1987, s. 125136; Maur, E.: Populan dsledky ticetilet vlky. HD 12, 1987, s. 137152; ov, E.: Populan vvoj od poloviny 17. stolet do konce 18. stolet. HD 12, 1987, s. 153175. 10 Djiny obyvatelstva eskch zem. Praha 1996 (dle jen Djiny obyvatelstva). 11 Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen mna obyvatelstva eskch zem v 17. a 18. stolet. Praha 1999 (dle jen Pirozen ).
9
12
zem nemohly v dan etap nleet k ekonomicky tce zaostvajcm oblastem Evro-py, prv s ohledem na stl poetn rst svho obyvatelstva. Rekonstrukce pirozen mny populac v tak dlouhm asovm seku novovku otevr prostor k rznm teoretickm konstrukcm vytvenm s ohledem na vvoj obyvatelstva. Dnes existuje v demografick, historiografick, ekonomick i jin literatue cel ady nzor a teori, kter se pokouej popsat a vysledovat jeho fungovn, platn mechanismy a tak urit, kter pr vky jsou urujc a nosn. V samm centru pozornosti stoj problm pomru populace, ekonomiky a prosted. Jak dovedla ran novovk spolenost pizpsobit dynamiku svho rstu kapacit sv ekonomiky, tedy zemdlstv? Tuto otzku lze chpat jako stedn, jako bod, kolem kterho se to djiny vech tradinch populac. Odpovdi na ni byly hledny ji za renesance, i v 16. a 17. stolet, kdy hledali teoretikov kl k een v modelu pelidnn, kter vychzel z nzoru, e zprvu neexistovala mezi rstem obyvatelstva a jeho hospodstvm dn souvislost, ob veliiny se vyvjely samostatn. V okamiku, kdy hustota obyva telstva pekroila ekonomicko ekologickou prahovou hodnotu, nosnost svho prosted, nastalo pelidnn a spustil se mechanismus redukce populac v podob epidemi, vlek, hladomor, socilnch katastrof. Hlavn regulujc veliinou se v tomto modelu stala mrtnost. Proti tto konstrukci vznikla zcela protichdn, kter vychzela z pedpokladu teolog ze 17. a 18. stolet o existenci boho du platcho jak v i zvec, tak i lidsk. Bo d udruje v rovnovze nejen poetnost, ale i existenn zdroje kadho ijcho druhu na zemkouli, tedy i lovka. Klov dlo pruskho polnho kazatele a statistika z roku 1744 nese pznan nzev Bosk d ve zmnch lidskho rodu z jeho rozen, smrti a rozmnoovn. stedn veliinou tto teorie je plodnost. Od 60. let 20. stolet dokld historicko demografick bdn skutenost, e se tradin lidsk populace podobn jako zvec pizpsobuj podmnkm svho prosted jako homeostatick (tj. samy sebe v rovnovze udrujc).12 Dnen evropsk historick demografie povauje populan vvoj tradinch spolenost za systm, a to systm majc schopnost autoregulace v tom smyslu, e pi reagovn na pichzejc vnj podnty je stle zajiovna biologick reprodukce, jej rove je takov, aby nepedbhala hospodsk monosti obyvatelstva, ani nosnost prosted. 13 Z hlediska djin tchto nzor a teori lze uvst dal, kter akcentovaly tu kterou demografickou veliinu jako stedn. ada badatel se v novch
Pfister, Ch.: Bevlkerungsgechichte und Historische Demografie. Mnchen 1994, s. 63 (dle jen Bevlkerungsgeschichte ). 13 Bardet, J. P., Dupquier (eds.): Histoire des populations de lEurope. I, Paris 1997, s. 455457.
12
13
modifikacch a z jinch zornch hl vracela k mylence, e lohu zsadnho regultoru vvoje lidsk reprodukce plnila mrtnost. Tento vklad nabyl na vznamu v souvislosti s objevem vztahu mezi maximy mrtnosti a maximy obilnch cen, na kter upozornil francouzsk ekonomick historik Jean Meuvret, kter zveejnil v roce 1946 teorii tzv. vyivovacch kriz (crise de subsistence). Jeho argumentaci podpoil na zklad rozshlho statistickho materilu tvrce termnu demografick krize Pierre Goubert, kter zpracoval velkou monografii o ekonomickm, socilnm a demografickm vvoji francouzskho msta Beauvais v 17. a 18. stolet, v n stanovil i rok 1740 jako zlomov v populanm vvoji, kdy ve Francii kon tzv. star demografick reim spojen s demografickmi krizemi a nastv etapa rstu populace. 14 Tento vklad byl pijat tak italskm ekonomickm historikem C. Cipollou, kter formuloval teorii katastrofickho populanho vvoje za feudalismu, kter byl akceptovn i na historikou L. Krnkovou. 15 Byl pesvden, e existuje vysok mrtnost i porodnost a v letech mimo krize nastv rychlej rst pirozenho prstku, kter bv zastaven a redukovn v obdobch mimodnch. Mortalitn teorii rozvjela ada dalch badatel, britsk historick demograf T. H. Hollingsworth nap. dospl k jednoznanmu stanovisku, e mezi lty 16351820 existovala stabiln hladina plodnosti a vkyvy pirozen mny byly dny vlun zmnami mortality. Proti tmto nzorm se zaala objevovat i stanoviska kritick, kter odm tala zsadn roli mrtnosti jako regultoru tempa rstu pirozenho prstku. Samozejm nepoprala jej vznam, ale obracela pozornost k dalm faktorm zejmna k loze natality, respektive plodnosti, kter m zkou vazbu na sa tenost. Bylo upozorovno jak na prudk rst satenosti i porodnosti v dob po pekonn demografick krize, co v krtk dob vedlo k zacelen ztrt vzniklch v jejm prbhu, tak i na sniovn satkovho vku v dobch trvalch ekonomickch konjunktur, bhem nich dochzelo i ke snen rovn definitivnho celibtu. Anglit autoi E. A. Wrigley a R. S. Schofield se pomoc rzn poetn skupiny trvale svobodnho obyvatelstva snaili vysvtlit zmny tempa rstu anglickho obyvatelstva v 16. -18. stolet. V teoretickch konstrukcch hraje v tto souvislosti vznamnou roli rodina a jej utven. Existence mal rodiny s nutnost snoubenc zajistit ekonomickou existenci nov jednotky vedla v zpadn Evrop k vymu vku vstupu do
Srvn. Horsk, P., Kuera, M., Maur, E., Stloukal, M.: Dtstv, rodina a st v djinch Evropy. Praha 1990, s. 266290 a Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov,L.: Pirozen, s. 48. 15 Krnkov, L.: Vvoj obyvatelstva v eskch zemch 17541914. Praha 1965 (dle jen Vvoj obyvatelstva ).
14
14
manelstv a k stle ptomn kategorii osob trvale svobodnch, co sniovalo rove natality na hladinu ekonomick ivnosti. Souasn, v dobch po krizch, se mohla realizovat satenost i u t sti populace, kter byla jinak odsouzena k neasti v reproduknm procesu. J. Dupquier se pi vysvtlovn trvalho populanho rstu v 18. stolet ve Francii domnv, e tento fakt nelze vysvtlit zmnami plodnosti, porodnosti a satenosti, ale spe sniovnm mrtnosti. Jej pokles vak nevysvtluje pokroky medicny, ale zmnami ve vnjm prosted (promny ultrafialovho zen). Tento trend k rstu obyvatelstva lze toti nalzt na vech kontinentech. K dalm koncepcm nle tzv. model stropu jako meze rstu. Vychz z poznn, e evropsk obyvatelstvo ranho novovku rostlo jen velmi pomalu a pesto dokzalo zvldnout tk ztrty zpsobovan epidemiemi. M. Mattmller dospl pro oblast vcarska k zvru, e vzorec rstu loklnch i regionlnch populac mezi lty 15001700 zstal vzan na mez rstu, strop. Jeho pekroen zpsobilo zmny v celm systmu reprodukce ovlivnilo nejen mrtnost, ale i plodnost, etnost satk, migrace. 16 Vytven novch teori stle vce zohleduje tet promnnou a tou je prosted ve vztahu k populaci a ekonomice. V poslednch letech se zan vytvet ekonomick demografick teorie, kter chce postavit na nov zklad problm rstu populace a technologickho vvoje. Pi vytven tto koncepce se uplatuj dva mylenkov pstupy. Ekologick je chpn ve smyslu ekolo gick nosnosti, tzn. sleduje se pi dan technologii a pedpokladu rovnostsk dlby zdroj disponovateln objem potravy na hlavu, kter by byla dostaujc pro poteby populace ve smyslu kvantitativnm i kvalitativnm. Druh pstup zohleduje sociln nosnost, co je situace, kdy pevn st populace dovede uspokojit svou potebu vivy i pes existenci systmu sociln nerovnosti. V podmnkch ranho novovku byla docilovna jen pi dobrch skliznch, tedy v dob zemdlskch konjunktur. V souvislosti s tmto konceptem je nutno diferencovat hladov krize. Sociln nosnost se d sledovat podle kolsn obilnch cen, vyhodnocen ekologick nosnosti vyaduje konfrontaci poptvky populace po potravinch a nabdky ze strany zemdlstv. V tto souvislosti se objevuje koncept ekotypu, kter vznikl v antropologii. Rozum se jim regionln dominujc ekonomick zpsob, kter vznikl adaptac ivota lid v uritm prostoru. Nkte badatel (Gehrmann) zahrnuj do to hoto pojmu vedle ekonomickch a socilnch faktor tak prvky z oblasti mentln kulturu, morln pedstavy (Imhof), traumatizaci v dsledku existenn rizikovch situac. 17
Mattmller, M.: Bevlkerungsgeschichte der Schweiz. Die frhe Neuzeit, 15001700, 2 Bde. Basel, Frankfurt a. M., 1987. 17 Pfister, Ch.: Bevlkerungsgeschichte , s. 6676.
16
15
Vce se sleduj urit tmata nap. potky plnovn rodiny v protestantskm i katolickm prosted s ohledem na msto i vesnici v etap ped rozvinutm industrializace (17. a 18. stolet), rst manelsk plodnosti v souvislosti s rstem kojeneck mrtnosti ve druh polovin 18. stolet, vztah zvyujc se plodnosti a vivy (zatm nedoeeno medicnsky), zmny proporce pohlav pi dosaen satkovho vku i pi narozen (vce dvtek pi narozen v obdobch moru a vlky) v uritch regionech a obdobch, typologie demografickch kriz, rozdln prmrn dlky ivota podle vry, problematika definitivnho celibtu atd.18 1.2. Prameny a metody Pro sledovn pirozen mny obyvatelstva eskch zem v pedstatistickm obdob, zahrnujcm asov sek 16.18. stolet, jsme odkzni na n hradn typ pramen, kter maj schopnost suplovat neexistujc modern demografickou statistiku. I v tto etap vak byla provdna jak hromadn evidence obyvatelstva, tak i registrace jednotlivch udlost pirozen mny, kter je mono statisticky zpracovat k vzkumnm elm historick demografie. Jejich pouit nicmn vyaduje neobvykle pracn postupy i neustl kritick pstup, protoe byly poizovny k jinm elm ne demografickm. 19 V mnoha evropskch zemch jsou k tmto vzkumm vyuvny z pramen crkevn provenience pedevm matriky, kter evidovaly satky, kty a pohby. Situace u ns je vcelku pzniv, protoe v 17. stolet, zejmna v jeho druh polovin, ji mskokatolick matriky pokrvaly souvisle cel zem eskch zem. 20 Nejstar matrika v moravskoslezsk oblasti je datovna k roku 1571. Veden matrik bylo nazeno tridentskm koncilem (15451563), v naich
Tamt, s. 89103. Maur, E.: Zklady historick demografie. 2.vyd. Praha 1983, s. 7. 20 Problematikou matrik se u ns nap. zabvali: Klma, J.: O dleitosti starch matrik msko-katolickch farnch ad pro farn a obecn kroniky, jako i pro historii a statistiku pohybu obyvatelstva na zem SR od roku 16201930. KD 72, 1931, s. 180182; Doskoil, K.: Vvoj farnch matrik v eskch zemch ve svtle prvnch pedpis. RS 12, 1940, s. 617; Maur, E.: O potcch a vvoji crkevnch matrik se zvltnm zetelem k eskm pomrm. HD 3, 1969, s. 419; T: Vvoj matrinho zpisu v echch. HD 6, 1972, s.4058 (dle jen Vvoj matrinho ); T: Crkevn matriky jako historick pramen (se zvltnm zetelem k historick demografii). SAP 20, 1970, s. 425457; Bartnk, V.: Historick vvoj matrik. RS 12, 1940, s. 1011; Lapk, S.: Nstin historickho vvoje matrik s pihldnutm k regionu stedn a severn Moravy. Roenka Sttnho okresnho archivu v Olomouci 2 (21), 1993, s. 8490.
18 19
16
zemch pak olomouckou synodou v roce 1591 a praskou synodou v roce 1605. Jejich existence se sice pomrn rychle prosadila, jen zdka se vak dodrovala forma zpisu pedepsan mskm ritulem z roku 1614.21 Jednotliv sakrln kony mly bt zapisovny pesn stanovenmi formulemi v podob vtnho zpisu. Nkte duchovn vak pouvali rubrik, aby si uetili stl opisovn pravideln se opakujcch vraz. astji se objevovala kombinace vtnho zpisu s rubrikami.22 Zznamy byly vedeny a do poloviny 18. stolet stdav esky, latinsky, nmecky, zleelo na poizovateli zpisu. V potridentskm obdob byl zaveden tzv. farn pmus, podle nho byli vc nuceni vykonvat nejzvanj kony nboensk praxe ve svm farnm kostele. Far pedstavoval nejen crkevn, ale i sttn autoritu. Vzrstal podl far na svtsk administrativ, zvlt v souvislosti s absolutistickmi a centralizanmi snahami Habsburk. 23 Vestflsk mr potvrdil s definitivn platnost pravu nboenskch a crkevnch pomr v eskch zemch, m navzal na vydn Obnovench zzen zemskch z let 1626 a 1627. Tmito akty skonilo obdob nboensk svobody a koexistence vce crkv. Napt se katolick crkev stala jedinou legln nboenskou instituc ( do roku 1781). V praxi, zejmna v oblastech, kde byla ped tm nekatolick vrchnost i fary, se s katolickch kolatur budovala he a dle, existovalo obyvatelstvo, kter rz nm zpsobem nerespektovalo farn pmus. Po ticetilet vlce zstala krom toho ada far neobsazench, jejich velk obvody ztovaly knm kadodenn prci a vedly k czurm v matrin evidenci, chybm atd. Pi kumulaci 3 a 4 farnost nebylo v lidskch silch cel obvod zvldnout a tak zejmna pohby se asto odehrvaly podle zsad sedlk, tzn. nebyly vbec fari oznmeny. 24 Dochzelo tak ke zmnm farnch obvod. V dsledku demografickho rstu a rekatolizace se vytvel stl tlak ze strany rakouskho sttu na zizovn novch far. Podle vpot J. Tenory, kter pevzal do sv prce R. Zuber, bylo na Morav kolem roku 1620 asi 320 far, piem do roku 1710 se jejich poet zvil na 478 (vetn loklnch kaplanstv). Tento trend nadle pokraoval do pelomu let 1771/1772, kdy se poet far a kaplanstv zvil o 34 % (udno na zklad materil z generln vizitace), tzn. doshl rovn cca 640 far. Na jednu farnost pipadalo v tto dob v prmru 1930 obyvatel. Ve skutenosti byla poetnost osob ijcch ve farnch obvodech regionln velmi nerovnomrn rozloena, piem platilo, e s starch far byla vrazn hust, ne nov
Maur, E.: Vvoj matrinho, s. 42. Tamt, s. 4344. 23 Zuber, R.: Osudy moravsk crkve v 18. stolet. I. dl. Djiny olomouck arcidiecze. Praha 1987, s. 183184 (dle jen Osudy ). 24 tindl, M.: Cit. d., s. 148.
21 22
17
vzniklch. Poetnost kolatur byla nejvt na jin Morav s dkanty v Mikulov, Podivn, Slavonicch a Znojm. 25 Prce s matrikami, zejmna ze starho obdob, pin adu dalch problm. V 17. a na potku 18. stolet nap. skutenost, e byla zapisovna da ta kt, nikoliv data narozen nemluvat, tzn. nebyly registrovny dti, kter zemely ped ktem. U zemelch mohl nastat nkolikadenn posun mezi mrtm a pohbem, kter byl evidovn, pi seznnm sledovn tak dochz k jistm drobnm posunm mezi msci. Jedin jev, kter je toton mezi star crkevn registrac a potebami demografick statistiky, byly satky. Pi nestlch hra nicch farnch obvod, pedevm po ticetilet vlce, se stvalo, e jedna ud lost mohla bt zapsna v nkolika matrikch, nebo naopak, zejmna pohby, pokud se konaly u fililnch kostel a bez ptomnosti fare, nemusely bt uve deny nikde. 26 V dobch mimodnch (vpd neptele) se mohla cel komunita obce naas vysthovat a dn udlost se nezapisovala. Za vlek, epidemi a hladomor dochzelo rovn asto k mrtm kn, co mlo za nsledek rzn dlouh czury v matrin evidenci. Stvalo se tak, e duchovn nevedl matriky prbn a pak zptn dopisoval cel roky, mnohdy s chybami (nap. 30 dn v msci noru), pehozenmi msci, mezerami atd. V nkterch matrikch se setkvme s pehozenmi listy, kter zejm vznikly a pi pevazbch v dob restaurovn matrik. Kvalita evidence pi dlouhodobm sledovn znan kols, pesto se obecn postupem doby zlepuje. K vraznmu zkvalitnn mskokatolickch matrik dolo v souvislosti s reformnm silm rakouskho osvcenskho sttu. Za Marie Terezie byla vydna ada nazen nap. o bezplatnm zpisu o ktu, zkazu uvdn jmen ne manelskch otc atd. Dvorskm dekretem z 6. jna 1770 byly v cel monarchii zavedeny nov matrin formule, kter nahradily vtn zpis rubrikami. Dal zvan zmny nasta ly v souvislosti se zsahy Josefa II. Dne 1. kvtna 1781 byly matriky prohleny za veejn listiny, patentem z 20. nora 1784 byl pedepsn nov, mnohem podrobnj, formul, kter s etnmi pravami platil a do roku 1949. Veden matrik bylo pikzno sprvcm far, dohled nad zpisy byl sven biskupm a krajskm ednkm. Jazykem matrin evidence se stala jednotn nmina. 27 Matrin reforma Josefa II. se netkala jen majoritn populace kesansk, ale tak idovsk komunity v i. Paragraf 6 patentu z 20. nora 1784 ukldal idovskm matrikm vst stejn druhy matrik, ale pipoutl pravu rubrik,
Tamt, s. 186188. Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 1737. 27 Maur, E.: Vvoj matrinho , s. 4649.
25 26
18
jak to vyadovala idovsk vra. V mstech, kde byl ustanoven, byl vedenm matrik poven rabn, za osamle ijc idovsk rodiny ml provdt matrin zpis rabn z nejbl idovsk obce.28 Patent vstoupil v platnost v kvtnu tho roku a byl ihned uveden v ivot, tzn. mme dochovny matriky ji z kvtna, ervna roku 1784. Jihomoravsk idovsk sondy zanaj rovn v tto dob. Pokusy o evidenci pirozen mny idovskho obyvatelstva jsou vak starho data, zanaly ve 30. letech 18. stolet v nvaznosti na snahu sttu ome zovat a regulovat poetnost idovskch rodin. Patily k nim knihy obzek (Be schneidsbcher) a knihy narozench (Geburtsbcher). I pes stanoven odpovdnosti ze strany jejich vrchnost i krajskch hejtman nebyly knihy dn vedeny. Rabni zapisovali pouze poty obezanch chlapc do poznmkovch knih. Snaha Josefa II. racionalizovat a unifikovat chod sttu cestou fruktifikace i idovskho obyvatelstva ho vedla k vydn dalho patentu 28. ervence 1787, kter stanovil veden matrik i knih obzek v nmeckm jazyce s nmeckmi pevn stanovenmi jmny a pjmenmi. Nsledovala jednn, kter byla vyvol na pipomnkami ze strany idovskch pedstavench k potu a znn jmen. Vsledn dvorsk dekret z 12. listopadu 1787 povolil 110 muskch a 35 enskch jmen. Rabni, kte by se nedili novmi pedpisy, mli bt zprvu poku tovni, pak propoutni z adu. Vznamnm zsahem ze strany sttu do veden idovskch matrik bylo vydn systemlnho patentu z 3. srpna 1797. Ten se zabval idovskmi matri kami v 9. a 10. paragrafu. Vedenm matrik byli nyn poveni idovt uitel a v mstech, kde nebyly koly, osoby, kter byly vrchnost ureny a vzaty pod psahu. Dohled nad idovskmi matriki byl sven katolickm duchovnm, kte mli vst ti ady duplicitnch, tzv. kontrolnch matrik. K dalm zmnm dolo v souvislosti s vydnm gubernilnho dekretu v roce 1838, jeho plohou byl i ve 40 paragrafech velmi podrobn a detailn rozveden nvod k veden idovskch matrik. Pedevm byl znan zven po et rubrik a tm zpesnny a konkretizovny matrin zpisy. Pesto, e platnost byla stanovena od 1. listopadu 1839, byly nov formule matrik zavdny a od potku 40. let. Matriki mli splovat urit podmnky, nap. dvryhodnost, dokonalou znalost nmeckho jazyka atd. Krajsk ady stanovily poad volby matrike od rabna, pes uitele, crkevn sprvce a po hospode. Znovu bylo potvrzeno veden kontrolnch idovskch matrik mstnmi duchovnmi. asto se a v tto dob zaaly kontroln matriky vbec zakldat. Dohledem na sprvn veden matrik byl poven mstn ad, okresn vik a krajsk ad.
28
Kuknov, Z., Matukov, L.: Matriky idovskch nboenskch obc v echch a na Morav z let 1784 a 1949. Paginae historiae. Sbornk Sttnho stednho archivu v Praze, Praha 1992, s. 106 (dle jen Matriky idovskch). 19
Tento typ matrinch zpis je ji pln srovnateln s mskokatolickmi, star zpisy jsou ve srovnn s kesanskmi ze stejn doby strunj, asto zachycuj jen data a jmna osob. pravu zpisu volil ten, kdo matriky vedl. Sprvn mly bt vyplovny v matrice narozench rubriky: den, msc a rok narozen, slo domu, jmno, pohlav, pvod (manelsk, nemanelsk) dtte, rodie (otec, matka), svdci, jejich jmno a stav. mrtn matriky mly bt lenny na kolonky: den, msc a rok mrt, slo domu, jmno zemelho, pohlav, st, nemoc a pina smrti. Oddac matriky mly obsahovat: den, msc a rok satku, slo domu, enicha jmno, st, stav, nevsty jmno, st, stav a svdk (jmno a stav). 29 Ve zvolench sondch (Podivn, Buovice, Ivanice) byl v zsad dodro vn pedepsan rozsah informac, astji vak chyb v rodnch i oddacch matrikch svdci, v rodnch matrikch nen dsledn vyplovn pvod, u ne manelskch dt bv uvdn i otec. Frekventovanji se objevuj v rodnch matrikch dodaten vpisky celch rodin s mnoha dtmi (4, 5, 6 dt). Otec obvykle figuruje, pvod dt nen asto vbec oznaen. Vzadu jsou pak krom toho uvdny zpravidla a v 19. stolet - nemanelsk dti. U nkterch naro zench dt chyb jmno, je uvedeno pouze pjmen otce. V matrikch zemelch chyb, vce u dvat, kter zemely brzy po narozen, jmno, nen vdy dsledn vyplovno pohlav. V matrikch satk v potcch evidence nen astji uvdno jmno i vk a pvod nevsty. Nkter matriky nebo seky let byly vedeny podle vojenskch, nikoliv kalendnch, rok, st z nich byla vyplovna podle kesanskch formul s tm, e v rubrice nboenstv je run vepsno jdisch. Matriky byly psny nmecky, kurentem, vcelku velmi peliv, jednou rukou, tzn. e to nejsou originly ale duplikty. Vechny originly idovskch matrik byly na konci II. svtov vlky Nmci v Praze znieny, podailo se zachrnit jen malou st originl a nkter duplikty. Dnes jsou z cel republiky soustedny ve Sttnm stednm archivu v Praze. Kontroln matriky pro Mora vu, pokud existuj, se nachzej v rznch fondech v moravskch archivech, a na malou sbrku, kter je uloena v archivu idovskho muzea v Praze.30 daje o narozench, zemelch a oddanch od roku 1785 z kesanskch matrik, od roku 1828 i z idovskch, se staly podkladem pro veden sttn statistiky pirozenho pohybu obyvatelstva za jednotliv zem. Po roce 1785 je
29 30
Tamt, s. 107-113. Tamt , s. 112-115.
20
registrovn pirozen pohyb celku obyvatelstva, bez rozlien nboenstv. Vedle toho existuje i zachycen pirozen mny id od roku 1828. 31 Druhou podstatnou informac pro historickho demografa je znalost potu obyvatelstva, na jejm zklad me vypotat nkter intenzitn demografick ukazatele. V dobov nedokonal podob byl zachycovn nap. ve zpovdnch seznamech nebo v knihch status animarum, v poddanskch seznamech, soupisech obyvatelstva podle vry apod. Jejich nevhodou je, e se dochovaly u vech typ pramen v torzovit podob jak v ohledu teritorilnm, tak i asovm, krom toho prce s nimi pin dal obte a problmy. Nkter z nich, nap. poddansk seznamy panstv, jsou vhodn k jinm typm vzkum (rodina, ivotn cykly, vkov struktury).32 Na rovni dat za zem se setkvme s poty obyvatel od roku 1754, odkdy zaaly bt sledovny sttem na zklad uskutenn prvn konskripce du v monarchii. Od tohoto roku byly v uritch intervalech konny dal soupisy. Prvn stn obyvatelstva se uskutenilo v roce 1857, prvn census, pi nm byly uplatnny modern zsady, byl proveden v roce 1869. Vsledky tchto konskripc byly zveejnny dky sil Frantika Dvo ka,33 Ludmily Krnkov, 34 Vclava Sekery 35 a Jiho Radimskho. 36 daje z konskripc sice poprv zachycuj veker obyvatelstvo, nejen osedl, nicmn jsou v mnoha ohledech nepesn neregistruj nap. dti do jednoho roku, vojsko, mn spolehliv jsou zachyceni svobodn mlad, kte pedstavuj nej mobilnj sloku tehdej spolenosti. Pesto v prvn konskripci z roku 1754 bylo veker obyvatelstvo tdno na tehdej dobu neobvykle iroce podle t znak pohlav, vku, rodinnho stavu a oddlen podle nboenstv. Pro Moravu se dochovala a Fr. Dvokem byla publikovna data i za kraje, a to jak pro kesansk, tak i idovsk obyvatelstvo. Pro prci s daty v pedstatistickm obdob jsou dnes pouvny v zsad dv metody jednak je to francouzskmi badateli vypracovan metoda rekon -
Dvoek, Fr. Soupisy obyvatelstva v echch, na Morav a ve Slezsku v letech 1754 1921. eskoslovensk statistick vstnk, V,VI,VII, Praha 1924, 1925, 1926 (dle jen Soupisy ). 32 Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 12,13. 33 Dvoek, Fr.: Soupisy 34 Krnkov, L.: Vvoj obyvatelstva ... 35 Sekera, V.: Obyvatelstvo eskch zem v letech 17541918. Dl I. 17541865. Praha 1978. 36 Radimsk, J.: Vvoj obyvatelstva na Morav do r. 1857. VVM, ro. I., 1946 (dle jen Vvoj obyvatelstva na Morav).
31
21
strukce rodin, 37 jednak tzv. metoda agregativn. Francouzsk metoda je zaloena na mikrohistorickm pstupu; jej podstatou je rekonstrukce demografick historie manelskho pru a jeho dt, od narozen jednotlivch len po znik rodiny a mrt rodi. Ze souboru rekonstruovanch rodin lze zskat rzn daje, zvlt rove specifick plodnosti vdanch en. Tato metoda m vak tak adu nevhod nutnost zamit se na populaci bez vt migrace a velkho odpadu. V naich podmnkch j bylo nkolikrt vyuito, pro region jin Moravy je v souasnosti zpracovna ve dvou sondch pro farnost sv. Petra a Pavla v Brn na Petrov a vesnici Komn. 38 Vzhledem k tmto omezenm byla hledna cesta, kter by zejmna odstra nila velkou pracnost a mal zemn zbr rekonstrukce rodin. Cambridgsk skupina pro vzkum populace (zvlt E. A. Wrigley a D. E. C. Eversley) vypracovala makrohistorickou, tzv. agregativn, anonymn metodu. Ta vychz ze sledovn dlouhch asovch ad vech udlost pirozen mny obyvatelstva zskan excerpc matrik a vyhodnocovan tak sezonn. Porovnvaj se jednotliv kivky zvl i ve vzjemnch souvislostech, krom toho lze sledovat a vyhodnocovat tak tak zvan demografick jevy, jakmi byly mortalitn krize. Protoe na rozdl od rekonstrukce rodin se nejedn o jmennou excerpci, je rychlej. ady dat lze konfrontovat s nepmmi promnnmi, jimi me bt viva, alfabetizace, pokroky medicny atd. ve smyslu histoire totale. Nevhodou je fakt, e zskan data nelze vztahovat k potm obyvatelstva. Anglit badatel E. A. Wrigley a R. S. Schofield proto ve spoluprci s R. D. Leem vypracovali metodu tzv. zptn projekce 39 a odhadli poetnost a rove pirozen mny obyvatelstva v Anglii za obdob 15411871. V souasn dob se obvykle oba postupy kombinuj. 40 Vzkum realizovan u ns v letech 19961998 byl zaloen na agregativn metod. Sonda do reprodukce idovsk populace, kter je soust tto prce, byla zpracovna rovn s pouitm anonymnho postupu. Aplikovat techniku
Pruek podvajcch pesn popis tto metody a nvod na jej aplikaci je nkolik, prvn vyla v roce 1956, jejm autorem byl L. Henry, kter spolu s M. Fleurym metodu rozpracoval - Des registres paroissiaux a lhistoire de la population. Manuel de dpouillement et dxploitation de ltat civil ancien. Paris 1956, posledn, vydan L. Henrym a A. Blumem, je z roku 1988. 38 Brabcov, P.: Demografick , T: Plodnost 39 Wrigley, E. A., Schofield, R. S.: The Population History of England, 15411871. A Rekonstruction. London 1981, 2.vyd. 1993. 40 Nap. ve Francii INED postupn sestavil agregovan data ze 400 vybranch obvod, rekonstrukce rodin z nkolika destek farnost, co umonilo rekonstruovat vvoj pirozen mny populace Francie od 16. stolet.
37
22
rekonstrukce rodin na existujc knihy familiant idovsk obce v Ivanicch se ukzalo jako nemon. Kniha je vedena velmi jednodue, u zapsanch manelskch pr familiant s uvedenm jen roku narozen byly prbn podle pohlav zapisovny dti rovn pouze s rokem narozen. V poznmce vedle je pipisovna u nkterch jmen informace o mrt slvkem gestorben, bez uveden jakhokoliv data. Kniha by proto mohla slouit jako doplkov informan zdroj pi klasick rekonstrukci rodin. Cel projekt zamen na kesanskou populaci 17. a 18. stolet v eskch zemch byl z hlediska sbru dat jednotn veden a podzen stejnm metodickm a pracovnm postupm. 41 V rmci jin Moravy byla zskna data za 30 sond. Protoe sondy zahrnovaly zpravidla vce sdel, byly tak excerpovny daje zhruba za 103 lokality. Sondy zpravidla zahrnovaly obdob od potku 18. do poloviny 19. stolet, zejmna s ohledem na skutenost, e pro n chyb relevantn data za pirozen pohyb obyvatelstva pro obdob napoleonskch vlek, a rovn cholerov epidemie 30. let nejsou zatm dostaten zmapovny a vyhodnoceny. Pevn st sond zanala ve druh polovin 17. stolet, Le, Komn, Brno (sv. Petr), Palavice a na potku 18. stolet. Slavonice, Popeln, Sluovice, Le, Komn kon na konci 18. stolet, Brno (sv. Petr) k roku 1784. Sondy, s nimi se pracovalo, pokrvaly tedy rzn dlouh seky, ale tento nedostatek bylo mono aplikac vhodnch metod odstranit. Protoe bylo dosaeno vcelku rovnomrnho rozloen sond na celm zem, lze tento soubor povaovat za reprezentativn vzorek. Vyexcerpovan data se stala vchodiskem k rekonstrukci asovch ad s pouitm algoritmu vpotu, kter byl vytvoen v Pai ve Sttnm stavu pro demografick studia (INED).42 Pvodn francouzsk program byl u ns upraven v Sociologickm stavu AV R. Materil zskan z matrik byl doplnn, upraven a dopotn pro Moravu a do roku 1849. prava vychzela z kalendnch rok, nepostihla sezonnost. Ta byla potna z pvodnch dat pro obdob, kdy jsou k dispozici relativn vechny sondy a udlosti v nich.43
Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 17 - 37. Demographie historique, numer spcial. Population, Novembre 1975. 43 Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen, s. 1836.
41 42
23
2. Sdeln pomry a lidnatost jin Moravy od poloviny 17. do poloviny 19. stolet Jak byl stav osdlen jin Moravy ped ticetiletou vlkou? Jestlie se Mo rava od 16. stolet z hlediska sprvy lenila na pt kraj, pak jih zem sestval ze ty kraj Jihlavskho, Brnnskho, Znojemskho a Hradiskho. Na severu Moravy se nachzel nejvt ze vech moravskch kraj Olomouck, kter se dlil na dva dly vlastn Olomouck a Perovsk. V obou dlech Olomouckho kraje bylo soustedno nejvce sdel (38 %), pak nsledoval kraj Brnnsk s 29 % sdel, Hradisk s 12,5 %, Znojemsk s 12 % a Jihlavsk s 11 %. Na jin Morav tak stly proti velkmu Brnnskmu kraji sdeln, lidnatostn i plon vrazn men a proto vzjemn srovnatelnj zbvajc ti kraje. Ve vech typech sdel sedlo na Morav ped vlkou asi 99 150 osedlch. Fr. Matjek uvd vedle 6 krlovskch mst a 60 mst poddanskch, 178 msteek a 2 600 vesnic od 5 a10 osedlch po velk s vce ne 100 osedlmi. Nejmen vesniky se nachzely na eskomoravsk vrchovin, zejmna na Boskovicku, Blanensku, Tinovsku, Novomstsku a Velkomezisku. O nco vt byly na rsku, Jihlavsku, Tebsku, Budjovicku a Jemnicku. Lidna tj vsi byly pi hranicch na Valasku a Jesenicku. Ve stedu Moravy se thl ps vesnic od Znojma pes Brno a k Olomouci, kde ilo 3035 osedlch, Han mla vsi v prmru se 40 osedlmi. Nejvt koncentraci obyvatelstva mly obce na jihovchodn Morav od linie Ivanice Mikulov na vchod a k pat Malch Karpat. Byla to velmi specifick oblast s rozvinutm zemdlstvm a zejmna vinastvm. V tomto regionu se vytvoily vbec nejlidnatj vesnice eskch zemch. Nap. Velk Bojanovice mly 166 dom, Blatnice 132 domy, Vlnov 122 dom atd. Obdobn nerovnomrn bylo rozloen msteek. Ped Blou horou jich mla Morava 178, jejich nejvt koncentrace a tud nejhust s byla spojena s jin Moravou, naopak sever zem ml tento typ sdel rozvinut vrazn mn. Zatmco ve Znojemskm kraji pipadalo na 1 msteko piblin 12 vs, v Brnnskm kolem 13, v Hradiskm na 15, v Jihlavskm asi 19, jihomoravsk prmr se rovnal necelm 15 vsm na jedno msteko, v Olomouckm kraji byl tento pomr vyjden 23 vesnicemi, v Perovskm dokonce 35 vesni cemi, severomoravsk prmr inil 29 vesnic. Prmrn msteko mlo
25
77 osedlch, prmrn ves 22 osedlch. Jen tvrtina msteek se svm hospodskm profilem blila mstm, zbytek meme piadit k vtm vsm. Sdeln struktura zem byla dle tvoena vtm potem poddanskch m st. Nachzela se pi hranicch zem, pedevm na eskm a uherskm pomez. Jejich rozmstn se historickm vvojem utvoilo zcela jinak ne u msteek, pevaha mst tohoto typu se nachzela na severu zem. Nejhust s vznikla v Perovskm kraji, kde na 1 msto pipadalo 23 vesnic, v Olomouckm 39, v Hradiskm 41, ve Znojemskm 68, v Jihlavskm 73 a v Brnnskm 84 ves nice, tzn. prmr severu inil 31 vesnic, prmr jihu byl vce ne dvojnsobn pes 66 vesnic. Prmrn poddansk msto mlo 230 osedlch, piem nejmen Ostroh tal pouze 52 usedlk, nejvt Prostjov 598. Krlovsk, respektive markrabsk, msta byla rozloena rovn nerovnomrn, s pevahou na jihu zem (z esti tyi). 1 Celkov byla hustota mst jin Moravy ni ve srovnn se stedn a severn Moravou, co je v geografick literatue zdvodovno jako dsledek pomalejho osidlovn, vt zvislosti sdel na mstnch topografickch pom rech, skutenost, e venkovsk a mstsk obce se vyvjely bez jednotnho plnu, oddlen. Ne nepodstatnou roli sehrl rovn fakt, e Brno a Jihlava nedovolily vyrst ve sv blzkosti vznamnjmu mstu. 2 Dsledky ticetilet vlky i vpdu Tatar se citeln projevily v poklesu lidnatosti ve vech kategorich sdel. Prmrn velikost moravsk obce klesla z 22 osedlch na 15, pestaly existovat vesnice majc vce ne 100 usedlk (ped vlkou jich bylo 14), nastala velk nouze o lidi, nebylo km osazovat poustky. Ubyla pravdpodobn vce ne tetina obyvatelstva. Zaniklo 17 osad, 31 zpustlch bylo pozdji znovu obydleno dky usilovn snaze vrchnost. Ze 44 msteek s vce ne l00 osedlmi jich po vlce zstalo 18, piem znan utrpla ta, kter se nachzela pi uhersk hranici. Nap. ve Velk nad Velikou zstalo z 279 dom jen 114. 3 Ze 178 povlench moravskch msteek byla jen v 65 z nich rozvinuta emesla, ostatn mla z vrobnho hlediska zemdlsk charakter. K tm se zemdlskm obyvatelstvem patily nap. Nov Hvzdlice, Raice, Klobouky u Brna a ada dalch. Msteek sice bhem vlk y neubylo, ale z 62 lecch v Brnnskm kraji mlo jen 21 emeslnky, z 22 v Hradiskm kraji byly s emeslnky 4, z 16 v Jihlavskm kraji ili emeslnci v 9 a z 32 ve Znojemskm kraji v 10. Velmi nzk poet emeslnickch mste Matjek, Fr.: Morava za ticetilet vlky. Praha 1992, s. 390392 (dle jen Morava za ticetilet). 2 Lznika, Zd.: Moravsk msta. Brno 1948, s. 68. 3 Matjek, Fr.: Morava za ticetilet , s. 394395.
1
26
Sdeln pomry a lidnatost jin Moravy
ek v Hradiskm kraji vysvtluje Fr. Matjek tamnm vinastvm. Hospod sk propad danho typu sdel v 60. a 70. letech 17. stolet je v souasn literatue povaovn za mon a patrn vcelku objektivn zachycujc skutenost prv s ohledem na celkov rozvrat a v dsledku toho znien trh emeslnickch vrobk. K ekonomicky znienm meme potat i mnoh msteka, kter byla sdly panstv. Nap. v Buovicch bylo osazeno 74 dom vedle 45 poustek a sdlili zde jen 2 emeslnci a 3 ndenci. 4 Citeln byla vlkou postiena poddansk msta. Z pedvlench 16, kter mla vce ne 300 usedlk, jich zstalo jen 5 a ze 7 s vce ne 400 osedlmi zbyl pouze Mikulov, kter se stal nejvtm moravskm poddanskm mstem. V kdysi nejvtm Prostjov zstala z 598 dom mn ne polovina - 273, v Uherskm Brod ze 420 se zachrnilo 211. Prmrn velikost mst poklesla z 230 na 166 dom. 5 Z 60 poddanskch mst Moravy se nachzelo 11 v Brnnskm, 9 v Hradiskm, 5 ve Znojemskm a 4 v Jihlavskm kraji. Poustky ve mstech na rozdl od msteek pipadaly z 92 % na chudinu, tzn. drobn majitele pdy nebo pln bezzemky. Msta s nejpoetnjmi stavy emeslnk na cel Morav ml Jihlavsk kraj. Celkem na Morav podle dat v lnovch rejstcch pracovalo 4 696 emeslnk ve 46 emeslech a 5 slubch. Pln emeslnicky rozvinut msta se nachzela pedevm na severu Moravy, zvlt v Perovskm kraji. Na jin Morav lze do tto kategorie mst zahrnout Velk Mezi, Teb, Tel a Slavonice. A do poloviny 18.stolet si nememe udlat pesnj pedstavu o rstu lidnatosti obyvatel Moravy, ani eskch zem. A prvn konskripce du usku teovan od roku 1754 nm tuto monost poskytuj, opt vak s adou omezen. S informacemi o potech obyvatel obc se setkvme v ad topografi6, kter zveejovaly vsledky rakouskch konskripc. V polovin 18.stolet bylo v eskch zemch 1 514 panstv, 347 mst, 473 mstys, 14 312 vesnic, sdeln pomry ji vykazovaly pomrnou stabilitu. Pesto dochzelo ke zmnm, poet vesnic v letech 17761846 vzrostl o 5,0 %, mst o 4,6 %, hlavn vak z dvod povyovn obc na msta, poet mstys zstal nezmnn. Vrazn pibylo dom, tm o 50 %, poet obyvatelstva se zvil o 77 %.
Matjek, Fr.: emesla v moravskch mstekch a mstech za ticetilet vlky a po n. MM, CIX, 1990, s. 256259. 5 Tamt, s. 260264. 6 Z topografi zveejujcch na rovni obc vsledky konskripc meme uvst nap. Schwoy, F. J.: Topographie vom Markgrafthum Mhren. Wien 1794; Wolny, G.: Die Markgrafschaft Mhren. I., Brnn 1835.
4
27
Katastrln obce byly utvoeny v dob josefnskch reforem, mly zahrnovat vechny pozemky a domy jedn sdeln jednotky bez ohledu na hranice panstv. V jejich ele stl volen rycht nezvisl na vrchnosti. Na rozloze 79 317 km2 eskch zem v danch hranicch bylo konskripc v roce 1790 evidovno 4 468 062 obyvatel, s hustotou zalidnn 56 obyvatel/km2. Rozdly v krajch byly znan, nejvy ml Litomick kraj 82 obyvatel/km2. Z kraj jin Moravy ml nejvt hustotu zalidnn pekvapiv Jihlavsk kraj (64), ostatn se ji nachzely pod prmrem eskch zem Hradisk (54), Brnnsk (47), Znojemsk (43). Do poloviny 19. stolet (1846) zaznamenal relativn nejvt dynamiku rstu jen Brnnsk kraj (86), kter vak dostihl prmr eskch zem (83), nejrychleji rostouc Litomick kraj ml v tto dob ji hustotu rovnu 112. Hradisk kraj doshl rovn 74 osob/km2, Jihlavsk zcela stagnoval (68), Znojemsk (57) sice nepatrn rostl, zstal vak ve skupin kraj s nejni hustotou vbec (Budjovick 53). 7 Protoe vzkum byl zaloen na sondch na rovni obc a farnost, bylo vyuito daj o potech obyvatel a dom z roku 1834, kter jsou zveejnny v Hoskov Mstopise Moravy a Slezska 8 za obce a pro komparaci byly excerpovny daje o roku 1850 z Retrospektivnho lexikonu obc SSR. 9 Data byla pevedena na stejn zem, pro kter byla data o pirozen mn zskna z matrik. Farnosti pouit pro vzkum se vtinou skldaly z nkolika vesnic. m men byla obec, tm vt jejich poet tvoil farnost. Kolatura Bohuslavice se skldala z 15 malch vesniek, Pavlov vytvel farn obvod jako jedin sdlo. Vyskytoval se i typ farnosti tvoen mstekem a vesnic nebo vesnicemi. Msta byla obvykle potna spolu s pedmstmi, ale bez ppadnch idovskch obc (nap. Uhersk Brod). Jist problm souvis s Brnem, protoe v jeho rmci byla zpracovna mn vznamn a pedevm mlo poetn farnost u sv. Petra a Pavla na Petrov. Jej obvod vak nelze lidnatostn pesn vylenit. Bylo proto pouito vsledk P. Brabcov, kter ve sv prci hypoteticky vypoetla poet obyvatel farnosti pro 18.stolet.10 Poet obyvatel se podle autorky mohl pohybovat na konci 18. stolet mezi 3500 -4000 osob. Pro ely tto prce byl zvolen hrub odhad pro prvn polovinu 19. stolet : k roku 1834 asi 4 500 obyvatel, k roku 1850 asi 4 700 osob.
Srb, V.: Tisc let obyvatelstva eskch zem. Praha 1998, s. 34, 40 (dle jen Tisc ). Hosk, L.: Historick mstopis Moravy a Slezska v letech 18481960. Ostrava 1967 (dle jen Historick). 9 Retrospektivn lexikon obc SSR 18501970. Praha 1978 (dle jen Retrospektivn ). 10 Brabcov, P.: Demografick , s. 134135.
7 8
28

Tab. . 1 : Poet obyvatel a poet obyvatel na dm ve vybranch farnostech jin Moravy v letech 1834 a 1850 Farnost Bohuslavice Brno Buchlovice Dyjkovice Hotice Ivanice Jaromice Kdousov Komn Lipvka Le Lule Maovice Moravany Muov Netn Nov Hvzdlice Palavice Pavlov Popeln Ranov Slavonice Sluovice Svitvka Tel Uhersk Brod jezd u Vizovic Vracov Vrahovice aroice ebtn Celkem Poet obyvatel 1834 4074 4 500 3560 2042 1385 3939 2018 2500 605 1740 2267 3056 682 655 1494 1509 919 1074 935 753 859 2176 4829 1224 3604 4584 2668 2014 1309 974 686 64634 Poet dom 1834 705 582 626 344 223 660 277 380 110 283 277 549 113 119 278 224 162 172 190 99 119 368 751 207 507 728 413 404 180 181 94 10325 Poet obyvatel na dm 5,77 7,73 5,68 5,93 6,21 5,96 7,28 6,57 5,50 6,14 8,18 5,56 6,03 5,50 5,37 6,73 5,67 6,24 4,92 7,60 7,21 5,91 6,43 5,91 7,10 6,29 6,46 4,98 7,27 5,38 5,40 6,22 Poet obyvatel 1850 4943 4700 4012 2187 1516 4488 2332 2619 696 2027 3186 2954 697 756 1486 1445 1026 1241 1126 764 1044 3798 5089 1312 4289 5093 2822 2066 1420 1374 745 73253 Index rstu potu obyvatel (1834 = 100) 121,3 104,4 112,7 107,1 109,5 113,9 115,6 104,8 115,0 116,5 140,5 0,96 102,2 115,4 99,0 96,0 111,6 115,5 120,4 101,5 121,5 174,5 105,4 107,2 119,0 111,1 105,8 102,6 108,5 141,1 108,6 113,33
Pramen: Hosk, L.: Historick mstopis Moravy a Slezska v letech 1848 -1960. vodn svazek. Ostrava 1967; Retrospektivn lexikon obc eskoslovensk socialistick republiky 1850 1970. Praha 1978, I/2.
Mezi lty 18341850 byl ve tetin farnost jen velmi mrn rst potu obyvatel v prmru o 10 % (Vracov, Vrahovice, jezd, Svitvka, Maovice, e btn, Kdousov, Hotice, Brno, Sluovice, Dyjkovice). Vedle nich se vydlily lokality, kde nastal pokles potu obyvatel. Nleely k nim Lule, Netn a Mu29
ov. Dal skupinu pedstavovaly obce s ponkud vym rstem lidnatosti do hodnoty indexu 120. Byly to Uhersk Brod, Tel, Pavlov, Palavice, Lipvka, Moravany, Komn, Ivanice, Nov Hvzdlice, Buchlovice, Ranov, Bohusla vice. Vraznj vzestup potu obyvatel nalzme pouze u dvou sdel aroic a Ln. aroice se staly vznamnm poutnm mstem, zamenm na vrobu pouovch pedmt, Le rostla dky blzkosti Brna, dnes je jeho soust. Poet obyvatel na dm svd o pevaze venkovskho osdlen, pohybo val se ve 30. letech 19.stolet u naich sond v rozpt 4,988,18. Nejni hodnota je spojena s mstekem Vracovem, nejvt s mstekem L. Je pekvapiv, e i takov msta jako Ivanice (5,96), Uhersk Brod (6,29) mly nzk poty oby vatel na dm, odpovdajc spe venkovu. Mrn vy byly v Teli (7,10), Jaromicch (7,28), Brn na Petrov (7,73). Zajmav je poet u Popelna (7,60) a Vrahovic (7,27). Prvn systematitj sledovn poetnosti idovsk minority podle jed notn metodiky a na celm zem Moravy je spojeno a s lnovmi vizitacemi provdnmi po skonen ticetilet vlky. V edicch tchto rejstk vydanch pro Moravu Frantikem Matjkem se ve velmi strun podob objevuj i id. Jsou v nich uvdni jako osedl, kte byli pedmtem eten, a vdy jako domki. V Hradiskm kraji (lta 16691671) byli evidovni v Uherskm Brod (90), Kyjov (13), Strnici (57), v Jihlavskm kraji ve Velkm Mezi (19), Tebi (56), ve Znojemskm kraji v Jemnici (14). Nejvce komunit se nachzelo v Brnnskm kraji v Beclavi (8 rodin vypuzench z Rakouska), Buovicch (20 usedlost), Hodonn (19 osedlch), Dolnch Kounicch (16), Slavkov (65), nejvce v Mikulov, kde jim patilo 98 domk, v nich ilo 146 rodin, v nkterm dom a 8 rodin.11 Frantiek Dvoek zveejnil v rmci edice soupis obyvatelstva ech, Moravy a Slezska pehlednou tabulku o potu idovsk populace od poloviny 18. do poloviny 19. stolet. Z n se dovdme, e v roce 1754 bylo na Morav registrovno 19 752 osob mojskho vyznn, co pedstavovalo cca 2,23 % z hrnu obyvatelstva zem. Na potku vldy Josefa II. v roce 1780 bylo na Morav napotno 24 311 id ijcch ve 4 836 rodinch, na jednu rodinu tak pipadalo 5,03 len. Ron prmrn prstek idovsk populace inil podle naich vpot v letech 17541786 (jen Morava) 0,84 %, v letech 17901850 se snil na 0,6 % a zahrnoval i populaci slezskch id. Kesansk rodina byla tvoena v tto dob 4,96 leny, ron prstek se rovnal v 18. stolet 0,65 %, ve
11
Matjek, Fr.: Lnov rejstky vech 4 jihomoravskch kraj budou pesn citovny v dal kapitole.
30

Tab. . 2 : id na Morav a ve Slezsku podle pohlav a poet idovskch rodin v letech 17541850 Rok 1754 1760 1771 1772 1773 1774 1775 1776 1780 1781 1782 1786 1790 1792 1795 1798 1801 1803 1830 1831 1834 1837 1840 1843 1846 1850 Mui 9 753 9 544 13 682 11 339 10 629 11 151 11 822 11 328 12 076 12 227 12 478 12 545 14 194 14 333 14 021 13 884 13 623 14 113 . . . . . . . . % 49,4 49,9 49,2 48,8 49,9 49,8 50,6 49,9 49,7 49,9 49,8 49,7 49,8 49,8 49,5 49,3 49,0 49,7 . . . . . . . . eny 9 999 9 597 14 148 11 887 10 687 11 221 11 560 11 376 12 235 12 262 12 556 12 717 14 284 14 423 14 292 14 266 14 199 14 283 . . . . . . . . % 50,6 50,1 50,8 51,2 50,1 50,2 49,4 50,1 50,3 50,1 50,2 50,3 50,2 50,2 50,5 50,7 51,0 50,3 . . . . . . . . Celkem 19 752 19 141 27 830 23 226 21 316 22 372 23 382 22 704 24 311 24 489 25 034 25 262 28 478 28 756 28 313 28 150 27 822 28 396 32 244 32 600 32 547 36 655 37 316 38 357 40 064 40 681 Poet rodin . . . . . . . . 4 836 4 866 4 950 4 916 5 736 5 777 5 813 5 820 5 772 5 926 . . . . . . . .
Pramen: Dvoek, Fr.: Soupisy obyvatelstva v echch, na Morav a ve Slezsku v letech 1754 1921. eskoslovensk statistick vstnk VII/1926, s.164. Od roku 1790 Morava a Slezsko dohromady.
druh polovin klesl na 0,58 %, v 19.stolet inil 0,68 %.12 Do roku 1850 se demografick vvoj idovsk komunity ve svm trendu ani intenzit nezmnil. V obdob 1850/51 ilo na Morav 38 225 id. Za 100 let se jejich poet tm zdvojnsobil (1,9 x), reprezentoval 2,01 % z celku obyvatelstva zem. Pi platnosti numeru clausu a familiantskho zkona zstv otevenou otzkou validita seln ady zachycujc poet id na Morav. Domnvm se, e zejmna osoby bez familiantskho sla byly sledovny v jakkoliv dobov evidenci vgnji a mnohdy pleitostn, a proto byla jejich poetnost podhod 12
Djiny obyvatelstva , s. 141142. 31
nocena, tedy i hrnn poty jsou ni ne byla skutenost. Je ovem nemon vysledovat, jakou st idovsk spolenosti inily. Krom toho je teba upo zornit na stl idovsk vysthovalectv, kdy z kad obce kadoron museli odejt nkte mlad lid do jinch zem monarchie, ppadn do ciziny.
32
3. Zkladn ekonomick a sociln charakteristika jin Moravy od poloviny 17. do poloviny 19. stolet 3.1. Morava a jin Morava v pedveer ticetilet vlky, jej prbh a nsledky do konce 17. stolet Je znmo a v literatue domc i zahranin provenience interpretovno, e od pelomu 15. a 16.stolet dochzelo v evropskch djinch k rozdvojen vvoje. Zatmco v zpadnch zemch rostla zbon vroba a vznikaly pedpoklady k vytven zklad modern spolenosti se vemi jejmi typickmi znaky, ve vchodn Evrop se objevovaly prvky retardace. esk zem se nachzely na pechodu mezi rychle se rozvjejcm Zpadem a zaostvajcm Vchodem. K podstatnm limitujcm faktorm tohoto zem nleel nedostaten ekonomick a populan rozvoj mst. V echch, kde bylo vce krlovskch mst, odhadl A. Mka pro obdob ped ticetiletou vlkou podl mstskho obyvatelstva na 25 %, na Morav na 20 %, piem pi eliminaci msteek zemdlskho charakteru pedstavovala moravsk mstsk populace 1015 %. echy byly zejmna dky Praze ve srovnn se sousednmi zemmi nadprmrn, Morava odpovdala stedoevropskmu regionu. esk zem mly od stedovku vybudovnu hustou s mench mst a msteek, postrdaly vak velk msta napojen na dlkov mezinrodn obchodn trasy. Tento nedostatek obzvl vynikne pi srovnn s prudce se rozvjejc nizozemskou provinci Holland, kde v letech 15141622 vzrostla mstsk populace o 185 % a doshla 54 % veho obyvatelstva. 1 Specifickm rysem jin Moravy byla existence mst s vininm horenskm prvem a vinicemi. ada z nich pracovala nejen pro mstn, ale i oblastn trh, jdro mstskho obyvatelstva bylo tvoeno emeslnky. J. Marek uvd, e m vt bylo msto a m dynamitj byl jeho vvoj, tm byl podl zem dlsk pdy ve vlastnictv mstskho obyvatelstva men; pevaha vinic nad poli dokazuje, e vlastnictv pdy bylo spe zkladnou obchodnho podnikn ne vlastn zemdlsk vroby. Opravdovch zemdlc bylo mlo. 2 Tato msta se
1 2
Djiny obyvatelstva , s. 99100. Marek, J.: Spoleensk struktura moravskch krlovskch mst v 15. a 16.stolet. Praha 1965, s. 122. 33
nachzela v prostoru jihomoravskch val, na zem vymezenm dolnm tokem Dyje smrem k severu pes povod doln Jihlavy, Svratky a Svitavy a za Brno a vchodn pes jin vbky Drahansk vrchoviny a k Blm Karpatm. Nutnm pedpokladem produkce byly pzniv prodn podmnky. V tomto regionu se rozkldaly ti zkladn vinohradnick oblasti: znojemskomikulovsk, hustopeskohodonnsk a bzeneckostrnick s rajny znojemskm, mikulovskm, miroslavskotetickm, hruovanskm, idlocho vickokounickm, moravskokrumlovskm, velkopavlovickm, mutnickm, beclavskohodonnskm, klobouckm, hovoranskokyjovskm, slavkovsko buovickm, bzeneckm, blatnickm a strnickohradiskm. Za zlat vk moravskho vinastv se povauje obdob 14.16.stolet, kdy se velk i mal vinice rozkldaly u etnch mst, klter, hrad, zmk, ale tak byly soust mnoha vesnic. V klidnch mrovch dobch nastval rozvoj, za vlek dochzelo k pustnut a neobnovovn vinic. Vinai zaujmali v rmci mstskch i vesnickch spoleenstv vznamn postaven, mvali vysok sociln status. Pispvala k tomu tak jejich organizovanost. Ji z prvn poloviny 16. stolet mme doklady o zizovn vinaskch cech, z pozdj doby o vinaskch bratrstvech. Tyto organizan formy vak nikdy nebyly na jin Morav tak rozen jako v echch, Dolnm Rakousku nebo na Slovensku. Ve vinaskch krajinch se mezi obyvatelstvem vytvoila i odlin sociln situace. Drba vinohrad obvykle nebyla mrn majetkovm pomrm jed notlivch vrstev venkovskho obyvatelstva. Stvalo se, e nap. podsedek mval vce vinic ne pololnk. V kad vinask obci vak nejvt sedlci dreli i nej vt vinice. Typickm rysem mstn sociln stratifikace byla existence velkho mnostv drobnch dritel, domk i podruh, kte zpravidla nemli dnou zemdlskou pdu, ale dreli vinohrady a mli dostatek asu na jejich obdlv n. asto tak mli plon vt vinice ne dritel grunt, kte potebovali vce asu na poln prce spojen s tradinm zemdlstvm. Cena vinohrad pe dstavovala velk procento celkov hodnoty usedlost a vtek z vinic byl vznamnm zdrojem pjm pstitel, kte vnem splceli dluhy, dan i dal povinnosti. Rovn hodnota vinohradnickch staveb, nad a ndob byla v celkovm vybaven hospodsk usedlosti znan.3 Pzniv vvoj moravskho vinastv byl peruen ticetiletou vlkou. Ticetilet vlka je dnes v odborn literatue povaovna za zsadn pelom nejen v demografickm vvoji, ale ve svch dalch a irch dsledcch se pro mtla do pevratnch zmn osdlen obyvatelstva Moravy, nala svj odraz
3
Frolec, V.: Tradin vinastv na Morav. Spisy UJEP v Brn, FF UJEP, . 198, Brno 1974, s. 15, 159160.
34
Ekonomick a sociln charakteristika jin Moravy
v promnch nboensk, hospodsk, finann, sociln, mocensk i mentln vbavy. Barokn spolenost, kter se ji utvela mnohdy velmi rychle a dyna micky v samm prbhu tto zatm nejdel evropsk vlky, asto s pouitm pmho nsil a ady dalch donucovacch prostedk, byla ji jinou strukturou (entitou) ne spolenost Moravy i eskch zem pedblohorskho obdob. Z ludnost jejho dopadu netkvla v pmch ztrtch na obyvatelstvu eskch zem vojk na bojitch a civilist, jak ji uvdl O. Placht, ale v psoben ady dalch faktor, kter svm opakovanm a dlouhodobm psobenm spojenm s astou kumulac vedly k destrukci a likvidaci jak obyvatelstva, tak materilnch i nematerilnch hodnot.4 Nebudeme zejm nikdy schopni zcela objektivn stanovit mru psoben vech negativnch moment, kter se podlely na celko vm dle zkzy, nicmn meme rozliit ty, kter ovlivovaly lidskou repro dukci, rzn formy vojenskch zsah a ostatn. V souasnosti, i kdy nemme dostatek analytickch dat z celho zem eskch zem, je ji vce ne zejm, e dochzelo k poklesu pirozenho prstku snenm rovn porodnosti a satenosti, piem narstala mra mrtnosti. Na pokles nuptiality mly vliv celkov rozvrcen pomry, co se promtalo i v bytku narozench, piem patrn, nejvce v dobch hladomor, klesala natalita i jako projev tzv. hladov amenorrhoey, co byla pechodn sterilita zpsobovan stresem a podvivou. 5 K formm vojenskho teroru nleely vpdy neptelskho i csaskho vojska, pobyty armd na panstvch, kdy pro n muselo poddan obyvatelstvo za jiovat, mnohdy i dlouhodob, celkov ivobyt, niiv prtahy vojsk asto spojen s placenm vpalnho, nepteli zakldan pory, odvlkn dt, en i mu. K tm ostatnm meme zaadit hladomory, epidemie infeknch nemoc, celkov zhoren zdravotnho i hygienickho stavu, psychick strdn a ivot, spe ivoen, v neustlm strachu o peit vlastn i tch nejblich. Vechny tyto a dal nejmenovan projevy vlky mly rznou intenzitu v ase a velmi se liily mstn. Platilo, e zvlt horsk oblasti, komunikan obtn pstupn, dlouho odolvaly, nkter nebyly zasaeny vbec, naopak niny, kraje pi cestch a v blzkosti oblhanch mst byly postieny daleko podstatnji. Fr. Matjek, kter se iroce zabval problematikou ticetilet vlky a jejch dsledk, rozliil tyi obdob neptelskch vpd na Moravu: 1. Dampierrovy a Buquoyovy vpdy za stavovskho povstn, nsledn obsazovn zem po Bl hoe, kter se projevilo hlavn na Jihlavsku a Znojemsku.
4
Placht, O.: Lidnatost a spoleensk skladba eskho sttu v 16.18.stolet. Praha 1957, s. 107. 5 Djiny obyvatelstva, s. 104. 35
2. Vpdy Gabriela Bethlena v letech 1621 a 1623 navazujc na moravskou vlnu emigrace. 3. Mansfeldv vpd oznaovan za mn niiv, pustoivj pohy by a pobyt Valdtejnovch vojsk ve 30.letech. 4. Velmi suujc vpd vdskho vojska v roce 1640 a jeho nsledn pobyt v zemi trvajc dlouhch 8 let. Pro Moravu bylo z hlediska celkovho dopadu nejhor, e hned v potcch vlky ztratila zejm velkou st obyvatelstva, odhad z roku 1621 hovo o poklesu potu usedlost z necelch 100 000 pedvlench na pouhch 40 000, tzn. na mn ne polovinu. Otzkou zstv vrohodnost dat, tud do jak mry odhad vypovdal o skutenm stavu, nicmn pinejmenm naznaoval velkou poten intenzitu destrukce. 6 O stavu zem a trapch jejho obyvatelstva dobe vypovd letk z roku 1620 Pl robotnch lid, v nm se meme dost: ns i dti nae donaha svleli poctiv panny i eny pokvrovali: obydl nae ohnm plili, v horch, v skalch, v lesch ani v zemi schovanho nic nenechali; nm nae hlavy do presu dvali, ui, nosy, tejn oudy ezali: lunty do chp a v sta strkali: avlemi sekali a zabjeli: ruce norovali, palce do palenic a kohoutk od runic dvali: prsty rozezvali: hnty rozlapovali, stehna rozplenma elezy, msami propalovali, ili nevypravitedln s nmi katovali 7 V prvch mscch roku 1622 Morava ivila na 5000 jezdc, 10 000 pch, pomocn panlsk vojsko o sle 5500 pk a nkolika set kon. Tak nap. Ivanice se staraly o vojsko plukovnka Lbla, oddly Aldobrandiniho zabraly Tel, Brno zsobovalo papesk regiment, plukovnk Collalto obsadil Uhersk Brod a dal msta. Protoe zemsk kontribuce nestaily uspokojovat nroky vojska, dochzelo k nsilnmu vynucovn poadavk, vojci kradli a rabovali. O tk situaci svd ada prosebnch list zemskho hejtmana kardinla Dietrichtejna csai. Jednm z nich byl dopis csai z 29. dubna 1622: je ji nejvy as csask vojsko z Moravy sthnout, nebo celkov suma vdaj a kod, kter vojsko na Morav zpsobilo, pesahuje 2 miliny zlatch. V jinm svm dopise se obrac na csae a vlenou radu s prosbou o slitovn se zem a lidem, kter houfn od svho utk, desperruje a hyne.8 V naich archivech se dochovala ada materil, kter dokldaj v konkrtnm detailu na rovni panstv, jakoby pod drobnohledem, chovn vojska k oby6 7
Matjek, J.: Morava za ticetilet . s. 392, 393. Kordiovsk, E.: Ticetilet vlka a Beclavsko. Malovan kraj, ro. 23, . 5, 1987, s. 6. 8 Urbnkov, L.: K situaci poddanch na Blanensku a Boskovicku po Bl hoe. VVM, ro. XIV, 1959, s. 9394. 36
vatelstvu. Zachovaly se sumrn seznamy vydn na vojsko za pomrn krtkou dobu z potku roku 1622 - na Boskovicku a Blanensku, piem prv dan region nepatil v tto dob k tm nejpostienjm. V seznamu vdaj panstv ebetova se dochoval text (esk), kter informuje o chovn csaskch rejtar k poddanm ve vsi Svtl: V tej vsi Svtlm rejtarstvo z kvartru letovskho, pijedouce po dvakrte na mnoha frch z Lysic, chudm poddanm od veli jakho obil, ita, ovsa, jemene, kae prosnej, t sena, slmy, ovec, hus, sle pic, atv velijakch pobrnm a vyrabovnm velik kody uinili, take ty chud lidi o vecko pipravili. V letovskch seznamech je zaznamenno: Na 3 karnety jsouce ji na sedm tejden v msteku Letovicch, na kter se, akoliv proviant dv, vak nicmn chud lid jim dvati musej, co k, a jich nadmru suuj, obraj dobytky a jin vci jim berou, take ji vt dl dokonce nic nemaj, a budou-li tu jet dle za dosti krtkej as zstvati, chud lid zutkati musej.9 V obou ukzkch autor nartnul stejn obrzek a naznail, peshla -li mra nouze uritou mez, obyvatelstvo utkalo. Tento moment se objevuje i v mnoha dalch dobovch zprvch, co vede k vaze o dosti znan teritoriln mobilit obyvatelstva za vlky. V okamiku, kdy bylo nejh, nebo velmi zle, poddan pebhali z panstv na panstv, z vesnic do les, ppadn do poddanskch i kr lovskch mst, z ech na Moravu, z Moravy do Uher atd., ne vdy se po zklid nn a zlepen situace vraceli. Dochzelo k hromadnm pohybm populac. Na sta takovch neposlunch poddanch zbhlch, obzvlt v mstech se nachz a dnho dobrm zpsobem vydati nechtj 10 Msta, v sum svch bd obvykle jet krutji postiena ne vesnice, si tak tmto zpsobem pom hala k osazovn svch oputnch dom, mnoz imigranti avansovali sociln a stvali se many. Jak byl prbh vlench udlost v jihomoravskch farnostech a s nm spojen stupe znien tchto sdel i jejich obyvatel? Nebylo by eln vlastivdnm zpsobem vypisovat konkrtn detaily v jednotlivch ppadech, zvolme proto jin postup. Pokusme se ponkud podrobnji zachytit dopad vlky na Uhersk Brod, kter nm bude plnit roli modelovho msta, vzhledem ke sv hranin poloze a lokaci na komunikaci ve smru na Vde i Uhry. Brod pat, podle mho soudu, k mstm, na kter dolehly vechny hlavn a tud siln destruujc vlen pohromy. Majitelem msta se stal typick pedstavitel barokn kultury a katolick ideologie, pansk rod Kounic v moravsk vtvi. Patil k nejmocnjm morav9
10
Tamt, s. 95. Placht, O.: Cit. d., s. 99. 37
skm lechtickm rodm, jeho hospodsk a o ni se oprajc politick moc se utvela pedevm ve druh polovin 17. a v 18.stolet. Jeho pslunci byli lid tvrdho a nsilnickho vystupovn, a to nejen vi poddanm, ale vem ne postavenm, tzn. i proti drobn zchudl lecht. st pednch brodskch man se intenzivn zapojila do stavovskho povstn a po bitv na Bl hoe ada tchto lid opustila i s rodinami msto a odela do exilu. 11 V lt roku 1621 byla pevnost vystavena njezdm vojsk G. Bethlena a jeho spojenc. Brodsk k ronik Vclav Frantiek Letocha o tom napsal ve svch Pamtkch msta Brodu Uherskho toto: Sm Bethlen Gabor jako i kne krnovsk, t baa tureck v mst lorovali a pes 70 000 silni byli. Od sv. Vclava a do sv. Ji tudy byli, vechny vudy ddiny, dvory a mlejny poplili, dobytky pojedl a mnoho lidu pozajmali. Kte pak se do msta reterrovali, od hladu a od zimy jak hovada meli, psy a koky jsti museli. Odtud potom, co od vojska nepomelo, zanecha jce msto a tu vechno okolo msta pust, pry odthli. Pravdivost tohoto len dokld relace Maxmilna Kounice i zprva Rudolfa Penskho, mana z Vesel. Kdy nsledujcho roku pobvalo na Morav csask vojsko, obsadil Brod na zimn kvartry generl Buquoy a V. Fr. Letocha ns zpravuje o chovn vojk k obyvatelstvu: vynesli mimo en a eledi na 3000 muv. Vech do m manskch se zmocnili, hospodi a soused pro ukrutn s nimi nakldn s dtkami utcti museli, a kte zmonj byli a v domech zstali, tm vechno vudy, jak kle od komor, truhel, sklepv, in summa ode veho pobrny a oni to liko s manelkami a dtkami vojkm pisluhovati museli, aby jen kousek chleba od nich pro vyiven dostati mohli. A takov siln lorovn jak csaskho lidu, tak i neptelskho za 2 neb 3 lta trvalo a tak role jak pi mst tak i v ddinch zpustly a jako njak hj bylinami, trnm a jinmi neestmi zarostly, take vlk, liek a jin divok zve ty asy v takovch pustotinch dosti se naplodilo. A lidu po ddinch dnch, ani psa, ani koky nebylo, a kte se do msta dostali, ti hladem a zimou v hnojch a jinde na hrch a ve sklepch bdn meli.12 Uhersk Brod sthala jedna zkouka za druhou. V roce 1623 si zde stejnm zpsobem ponalo Lichtentejnovo vojsko, pozdji rejtarstv o hejtmana Thena, Thunova pchota. 13 Hospodskho rozvratu msta vyuil majitel Maxmilin Kounic a pinutil many, aby povinn nakupovali viktulie pro vojsko i msto z panskch zsob za pemrtn ceny. V dsledku toho prudce narstalo zadluen msta, Kounic dokonce odkupoval od jinch vitel mstsk dluhy a tak
11
Zemek, M. a kol.: Uhersk Brod, minulost a souasnost slovckho msta. Brno 1971, s. 112. 12 Letocha, V.,Fr.: Pamtky msta Brodu Uherskho. vodem a poznmkami opatil B. Sobo tk. Uhersk Brod 1942, s. 3536. 13 Zemek, M. a kol.: Cit.d., s. 113. 38
zvyoval tlak na radn a nutil je nap. k nevhodnmu odprodeji vesnic, kter Brodu dlouhodob patily. Vyvjel rovn ntlak na prodej pivovaru, kter reprezentoval v mstskch pjmech vznamnou poloku atd. 14 V tkm roce 1623 navtvil msto mor: Po tch tak nesnesitedlnch vystlch nouz(ch) a tkostech strhl se velik mor v mst, e vechno tm pomelo, na ten zpsob nezstanouce dn, kter by brny mstsk zavrati mohl. Dnem noc msto oteveno a pust stlo, take zv do msta svobodn pichzela a tu mrtv tla vykopvala a rala.15 Dal vylidovn bylo spojeno se zkazem jinho ne katolickho vyznn v roce 1624, co vedlo k odchodu evangelk. Zstali bohat man na nmst a hlavnch ulicch, 38 dom bylo zboeno. Patily tm obyvatelm, kte nechtli pestoupit ke katolicismu a nechtli odejt z msta. 16 Domovy opoutli jednotlivci i rodiny z mnoha dalch mst a msteek, exil ekal tak na refor man knze. Tho jako v echch roku 1624 vyla v Morav tak proti kn m vpov a nazen k vykonn j komisai, kte po v zemi jezdce, vudy kn pod oboj vyzdvihovali a do exilu poslali. Komisai tedy jmnem csa skm je vypovdli a aby v osmi dnech z markrabstv vyli, poruili. I stalo se, li do exilium mui pobon, kter pn z erotna svm nkladem a prvodem a do Uhersk Skalice doprovoditi dal. A tak z cel esk i Moravsk zem kn, sluebnci Kristovi, vybyti, a holomci Antikristovi crkvm za uitele, slep vidoucm za vdce pedstaveni byli.17 V nsledujcm roce dil v Uherskm Brod por, ktermu padlo za ob 54 mstskch dom, klter, fara, kola, sbor se kolou a bratrskm domem. V dalch letech mstem prochzela nebo pobvala dal vojska - Mansfeldovo, Valdtejn, v roce 1627 Chorvat pod vdcem Isolanim atd. V dsledku vech pohrom a bd prudce vzrstalo zadluen msta, pouze nklady na vojsko obn ely 743 207 zlatch v letech 16211626. Suma sestvala z ady poloek, jednou z nich bylo nap. peen chleba pro armdu Albrechta z Valdtejna (v roce 1626). Ten mstu nadil, aby bylo denn pro jeho vojky upeeno 10 000 bochnk chleba. ednk uherskobrodskho panstv v souvislosti s tmto pkazem upozoroval: kterak netoliko grunty zdej, ano i vecken tento kout od ne ptele pokaen jest a tm v nic obrcen jest, take nijak mon nen zde tolik obil shledati, aby jmenovan poet chleb kadodenn se zhotoviti mohl. 18
14 15
Letocha, V., Fr.: Cit.d., s. 36. Tamt, s. 39. 16 Zemek, M. a kol.: Cit.d., s. 113. 17 Poliensk J.: Kniha o bolesti a smutku (vbor z moravskch kronik XVII. stolet). Praha 1948, s. 94, 96. 18 Zemek, M. a kol.: Cit.d., s. 114. 39
Tict lta pinesla mstu ponkud klidnj vvoj. Mohlo si vydechnout, protoe se pedevm snila etnost vojenskch zsah, co se zaalo promtat v oivovn ivnost, optnm vaen mstskho piva, v obnoven vinnho i pivnho enku. ady tchto aktivit, zvlt enkovn, obchod a mnoho vn osnjch emesel na sebe pethli id, kte se rovn poetn vznamn rozrostli (domy a domky po exulantech). Bylo to vak jen intermezzo, posledn velmi tk etapa vlky patila vdm. V lt roku 1643 pronikla vdsk vojska a k mstu, kter bylo v t dob bez vt posdky, proto otevelo 29. ervna brny. Uvnit hradeb bylo mnoho uprchlk z Uherskho Hradit i dalch mst majcch nameno do Uher. Akoliv sloili brodt znan vkupn, vdov msto vyloupili, na 37 vozech odvezli nejrznj proviant, ukradli kon a pi svm odchodu msto zaplili. Od nich jest msto zapleno, kdeto rathauz, klter, zmek, pivovar, stodoly, dvory, krom kostela farnho a koliksi domv v jednom kout vechno do gruntu shoelo a na miliony kody se stalo. 19 vdov sv vpdy jet zopakovali, take majitel Lev Vilm Kounic dal v listopadu 1643 csae o udlen moratoria na kontribuci, protoe, jak se sm ve sv dosti vyjdil, msto je znieno a lehlo popelem. Pesto Brodu fakticky nepomhal, niil jeho trh a tm hospodskou prosperitu, k emu vyuil vech dostupnch prostedk. Nov tak zmnn sociln a profesn skladby man, kde ji bylo vy zastoupen jeho panskch ednk (pipravil je jak o mstsk pivovar, tak o posledn mst skou ves).20 Podobn osudy sdlela ada moravskch mst i msteek. Z naich jihomoravskch sond byly velmi tvrd postieny Ivanice, kter musely nejdve za platit vysok vkupn Bethlenu Gborovi, pak byly nkolikrt vydrancovny csaskmi i vdy, dolo k stenmu zboen msta i s jeho pedmstmi. Musely ivit vojsko a tce se zadluily (jednorzov zaplatily spolu s tamnmi idy na potku vlky stku 38 000 zlatch). Byly rovn v roce 1648 napadeny morem, zemelo dajn pes 250 lid. Po vlce se staly jen stnem bval zmonosti a vstavnosti, vinastv se ji nepodailo vzksit vbec. 21 K mstm, kter se z hrz ticetilet vlky hospodsky nevzpamatovaly nikdy, nleely Slavonice. Naopak Tel byla postiena jen nepli, tm vbec Jarom ice nad Rokytnou. 22
19 20
Tamt, s. 117. Tamt, s. 118119. 21 Kratochvl, A.: Vlastivda moravsk, II. Mstopis. Ivanick okres, Brno 1904, s. 42, 49. 22 Hosk, L., Historick , s. 103; Kua, K.: Msta a msteka v echch, na Morav a ve Slezsku. Praha 1996, s. 237, 240, 241, 569, 588. 40
Tce byla zasaena krlovsk moravsk msta. Zprvu je chtl csa po trestat za jejich ast v odboji, proto na n uvaloval pjky, kter dosahovaly znanch sum. Pozdji poprv od prosince roku 1624 - zmnil taktiku, vydal generln pardon, kterm upoutl od jejich trestn, protoe msta byla neustlm pohybem vojska tak poniena a tak na jednotlivch svch obyvatelch natolik potrestna, e nebyla schopna u vce snsti. dala pak csae, aby nemusela vitelm splcet dluhy alespo po dobu 12 let, a aby je mohla umoovat pozvolna. Pozdji utvoen komise zjistila, e dluhy doshly obrovskch stek. Nap. Znojmo dluilo 214 274 zl., Uhersk Hradit 42 592 zl., Jihlava 722 910 zl., Brno kolem 700 000 zl., celkov byla dlun stka vypotena na 2 332 384 zl. Velk zadluen se stalo zleitost potk vlky, pro msta ped stavovalo bemeno, kterho byla schopna se zbavit a tm za 150 let. Teprve potkem 60. let 18.stolet se oddluila a uvolnila se tak od zte vzniknuv za ticetilet vlky. Obdobn byla rozvrcena i panstv s adou vesnic. Podle matrinch zznam si meme udlat pedstavu o plnm vylidnn vesnice, kde byli lid zsti odvleeni, zsti pomeli, zsti utekli (hromadn). Ves byla dky snaze vr chnosti znovu osazena, mon se i nkte obyvatel vrtili, ale za uritou dobu opt nastala fze pln devastace a depopulace s optnou snahou o osazen. Tento mechanismus se mohl v prbhu 30 let na jednom mst i nkolikrt zopa kovat. Existuj o tom nejen doklady matrin evidence, ale ada kronikskch zznam, dopis, stnost atd. Venkovan se na zklad vlastn trpk zkuenosti nauili vojk bt a utkat ped nimi, nejastji do prody, do les. Pokud to bylo v lt, nebyla situace tak zl, jsou vak zachovny zprvy o pomrznut mnoha set poddanch na tku z jednotlivch panstv v zimnch mscch. Nap. Zdekovi ampachovi z Potntejna se po opakovanch neptelskch vpdech tak vylidnilo jeho hodonnsk panstv, e z pedvlench 800 poddanch mu zstalo necelch 50. 23 Je doloeno, e se v prbhu tto dlouh vlky sami majitel panstv snaili, pi citelnch ztrtch svch poddanch, hledat nov osadnky a pilkat je nabzenm pijatelnjch ivotnch podmnek. Patil k nim tak Gundaker, kne z Lichtetejna. Ten v roce 1646 zveejnil text nsledujc vzvy: My Gundaker z bo milosti svat msk e kne z Lichtentejna.vem v obci i jednomu kadmu na vdom dvme, jako naepanstv v markrabstv moravskm skrze nenadl vpd vdsk armdy meem a ohnm totaliter ruinirovno a na dle
23
Matjek, Fr.: kody zpsoben na Morav dnm vojk za ticetilet vlky. VVM, ro. s. 8688 (dle jen kody ). 41
desolirovno jest, take potomn skrze nsledujc pd morov rny (mnoho) na ich poddanch na dle se rozelo i bdn pomelo, kde nm nemlo dom ane bolito grunt pustch zstalo, jsouce my pak v tej dokonalej nadji postaveni, k tomu a na ten zpsob jsme se rozmyslili, aby nahoe jmenovan nae spra vedliv domy s dobrmi a hodnmi hospodi osazeny byly. podle toho pa tentu se otevti, aby vichni od datum jejich se osazen ode vech nm nleejcch plat a schodk penitch i ode vech extraordinrnch robot (krom tch, kter k vobil, vnu, senu, pivovaru a kuchyni nleej) na ti lta pi chrnni a osvobozeni byli. Podobn chceme jim vechny obyejn handle (kro m otevenho vinnho a pivnho enku, kterho podobn v kadm mst podle podle starobylho obyeje a jejich majcch svobod uvati budou) svobodn a bez hyndrunku pustiti a je pi tom ochraovati.slibujem z milosti vem, kte na nae panstv se osaditi oumysl maj, jim se zapjenm obil, vna, dv a jinch materi k vystaven jejich domv npomocni bejti, i tolik jim svo bodn odjezd (kter s nam vdomm stti se m), kdy by pbytky sv (jinmi) pjemnmi hospodi osadili, potomn dovoliti. 24 kody zpsoben vdy na Morav byly vysleny na 67 milin zlatch, ticetilet vlka stla zemi na 3440 milin zlatch, co by pi placen bn kontribuce bylo zskvno v prbhu 70100 let. Tento as je povaovn za pimen k obnov znien zem. 25 Celkov rozvrat byl tak znan, e i mnoz majitel velkch panstv dali moravsk snm o prominut starch bern a zemskch dluh, nkte prosili o ron almuny po 50, 30, 20 zlatch. Postihla nejen bohat, ale vechny vrstvy obyvatelstva, po n nikdo nebyl schopen splcet dluhy a mlokdo dostl svm povinnostem vi vrchnosti a sttu. Na moravskm snmu v z 1650 byla pijata propozice csae Ferdinanda III., datovan 9. 8. ve Vdni, tkajc se nutnho zveleben zem: tolik aby msta, msteka, vesnice a grunty a dosavd spustl a zboen zstvajc zase k svmu vyzdvien neb zveleben pijti a osazen bti mohly; t ty osoby, kter by se takovch pustch gruntv ujaly, je zase vyzdvihly, napravily a tak se na nich oszely, ty a takov aby od datum zaven snmu tohoto za ti lta pod zbhl ode vech dan a contribuc pln osvobozeni byli. vrn stavov nai navracujcm se poddanm anebo tm, jen by takov pust neb rozboen grunty zase vyzdvihnouti a k obydl pivsti chtli, podobnho dobrodin uiti daj, ano i to ve, co by osobn vykonati a robotovati povinni byli, po ta ti lta prominou a tudy k dalmu osazen zem pinu podaj.26 Snm sice souhlasil, nicmn pesto dochzelo
24 25
asopis pro djiny venkova, ro. XIV, Praha 1927, Selsk archiv, s. 237. Matjek, Fr.: kody ., s. 93. 26 Slavk, Fr.: Morava a jej obvody ve Slezsku po ticetilet vlce. Tel 1892, s. 8. 42
ke zbhn poddanch. I v dalch letech bylo opakovan jednno o zdrovn zbh na uherskm a rakouskm pomez. S ovnm zem v mrovch dobch spojenm s bytkem strachu o ivot i majetek souviselo postupn zprovozovn bhem vlky neudrovanch a za rostlch cest, zvlt v horch a he pstupnch mstech, kde dily loupenick bandy, lapkov a mordi. 27 Postien objektivn situace bezprostedn po vlce je historiograficky velmi obtn, F.Matjek zastv stanovisko, e ji v podstat nelze pro Moravu pravdiv rekonstruovat, protoe k tomu neexistuj vhodn prameny. Nicmn se domnv na zklad dlouhodobho badatelskho zjmu o toto tma a s nm spo jen dkladn znalosti problematiky, e na konci vdskho pobytu v zemi mohl bt stav obyvatelstva snen a na polovinu pedvlen rovn. Prvn pokus o zmapovn vlench ztrt byl uinn 7 let po vlce (16561657) v podob tzv. lnov vizitace, z n se vak nezachovala vechna data o Jihlavskm a Znojemskm kraji a rove jejho zpracovn byla nzk. A lnov rejstky z druh lnov vizitace poizovan v letech 16691679 nm tuto monost poskytuj, dochovaly se v plnosti, piem pro jihovchodn Moravu jsou zachyceny i dsledky tatarskho vpdu z roku 1663.
Tab. . 3 : Skladba osedlch Moravy podle lnovch rejstk v roce 1657 (udno v %) Kraje Brnnsk Hradisk Jihlavsk Znojemsk Olomouck Osedl 57,4 71,8 92,4 67,5 83,3 Lhtnci 3,6 1,3 2,3 2,8 Poustky 42,6 24,6 6,3 30,2 13,9 Celkem 100 100 100 100 100
Pramen : Radimsk, J., Trantrek, M.: Terezinsk katastr moravsk. Praha 1962, s. 6.
Na zklad rozboru lnovch rejstk je mono vysledovat stupe zasaen vlkou, i spe rychlost zacelovn ztrt regionln, podle jednotlivch kraj, oblast, panstv i vesnic. Nejmn postien byl cel hornat Jihlavsk kraj, k de bylo v roce 1657 ji 92,4 % osedlch a pouze 6,3 % poustek. Olomouck kraj s 83,3 % osedlch a 13,9 % poustek figuroval na druhm mst. Na jeho teritoriu se nachzela zem, nap. Jesenky, jich se vlka tm nedotkla. V Hradiskm kraji s 71,8 % osedlch a 24,6 % poustek byla sdla vlkou tce rozvr cena, v hornatjch oblastech regionu byl dopad vlky men. Znojemsk kraj ml 67,5 % osedlch a 30,2 % poustek, piem jeho zpadn st nleela
27
Tamt, s. 11. 43
k oblastem, kde ponien nepesahovalo 25 %. Brnnsk kraj naopak doznal znanho zpustoen, jeho mra se zvyovala od zpadu smrem k jihovchodu, nejvyho stupn doshla na Beclavsku, kde poustky pedstavovaly v celku regionu 42,6 %. 28 V Uherskm Brodu zstalo po vlce v roce 1656 z 333 mstskch dom 158 pustch, podle urbe z tho roku bylo ve vnitnm mst 135 dom osa zeno kesany a 40 idy, 144 kesanskch a 14 idovskch dom bylo pustch. Z rozshlho majetku zstaly Brodu 4 mlny, 4 rybnky, nkolik kus pozemk a pedman povinn mstu robotami a dvkami. Nkladnick cech se rozeel, vinn podky zanikly, mstsk pivovar ji mstu nepatil, enkovn domy byly obteny velkmi platy ze strany vrchnosti i mstsk rady. Nedostatek penz byl velk, msto asto nemlo ani na kontribuci, ani na vrchnostensk dvky, proto se prodvaly domy i pozemky mnohdy lidem pochybn povsti nebo i vesnia nm. Kounicov se chovali velmi tvrd jak k manm, tak k mstnm idm. 29 V roce 1663 se tureck vojska zmocnila zpadnho Slovenska a pronikla i na jihovchodn Moravu, tak na Uherskobrodsko a Uherskohradisko. Od vlekla mnoho slovenskho i moravskho obyvatelstva do zajet, plenila, pusto ila, plila, ve velkm kradla dobytek. Uvd se, e na Moravu proniklo pes prsmyky, zradou neznmho sedlka, 6 000 mu pod vedenm tatarskho ch na. Dostali se tak k Uherskmu Brodu a tce niili jeho okol. Do msta se uteklo mnoho venkovan, brodt se chystali k obran, nastavli barikdy, zatarasili brny, pestli nkolik vpd. Jakej tu strach, ouzkost, utkn, starost, ukrvn, bhy a pronsledovn bylo, to se vypsati neme. Nebo nebylo nic vidti, toliko ohn, plen, mordovn a zajmn, ani v lesch a horch ped nimi kdo jist byl, nebo oni skrze sv bezbon tlumoe lid ze skulin a vejmol lesnch vyluzovali, na n volali: Jane, Mikulo, Juro a tak dle, kde ste, pote ven, nebo ti elmi ji odjeli! A tak vyloudce je bili, zajmali, ensk osoby prznili, dti pak v mchch na konch pinesli a po celej zemi hrozn a ukrutn pchali co bylo pes 40 let, vechno mordovali30 Na Uherskobrodsku bylo tce postieno 14 vesnic, ada z nich byla cel nebo zsti vyplena, vetn zsob obil, ztrty na lidech ly do set (lo pedevm o zabit, odvleen do za jet). Tatai ukradli tisce kus dobytka, hlavn ovc, krav a kon. 31 dajn bylo tehdy z Moravy odvleeno do tureckho zajet na 12 000 lid. 32
28 29
Matjek, Fr.: Morava za ticetilet , s. 394. Zemek, M. a kol.: Cit.d., s. 119. 30 Letocha, V., Fr.: Cit.d., s. 72. 31 Zemek, M. a kol.: Cit.d., s. 120. 32 Kordiovsk, E.: Ticetilet vlka a Beclavsko. Malovan kraj, 1987, ro.23, . 5, s. 6. 44
Zmny byly tak zsadn v mnoha oblastech ivota spolenosti, e doch zelo ke zmn celho systmu. Posuny ve vztahu k poddanm se odehrvaly rovn ve sfe prvn. V dsledku stlho nedostatku lid byly zpsnny ped pisy proti volnmu sthovn. V roce 1650 veel v platnost csask patent proti pechovvn a pijmn cizch poddanch bez tzv. vhostnho listu. Napt se mohli poddan vysthovat jen se svolenm sv vrchnosti, piem za toto po volen museli zaplatit tzv. odchodn. Majitel tvocch se domini si osvojovali prvo i na dti svch poddanch, z nich se rekrutovala ele do panskch dvor, sluebnictvo do zmk i domcnost vrchnostenskch ednk. Byla v podstat dodrovna zsada zachovn stavovsk pslunosti, tzn. ze sel skch dt se jen vjimen stvali ednci, emeslnci nebo pslunci inteligence. V oblasti ddickho prva piznvaly vrchnosti poddanm pomrn rozshl kompetence, po smrti hospode ddily nejen dti. Zpravidla pechzel grunt na nejmladho syna. Statek vak nemohl bt prodn, ani polnosti, bez souhlasu vrchnosti. Tato praxe byla rozena v echch i na Morav. V oblasti vztahu poddanch ke statku bylo rozliovno na zakoupen a nezakoupen hospode, jejich prvn postaven bylo odlin. Zatmco zakoupen dreli statek ddin a i kdy nebyli pravmi vlastnky mohli pes urit omezen s nm nakldat jako se svm majetkem. Nezakoupen byli jen doasnmi njemci z vle vrchnosti, kter je mohla podle sv libovle pemisovat ze statku na statek. Zkupn drba byla v prbhu ticetilet vlky rozloena, proto nastal v zsad od konce 17. stolet proces obnovy prvnch jistot poddanch. Restituce zkupn drby se obecn povaovala za inn prostedek stabilizace zemdlsk vroby. Zpravidla nejprve dochzelo k zkupu privilegovanch dvor, pozdji i dovch usedlost. Fr. Kubak soud, e zkupn stky poddanch se zvyovaly s postupnm znehodnocovnm mny a naopak s rstem hospodsk prosperity se sniovaly lhty k placen zkupnch dvek. Cel proces zkupu byl dlouh a vykazoval urit rozdly v jednotlivch krajch. Pi uzavrn zkupnch kontrakt se od poddanch vyadovala poslunost vi vrchnosti, sprvn a vasn odvdn vech pennch i naturlnch dvek, dn vykonvn robotnch povinnost i pe o hospodstv a udrovn obydl. Nedodrovn sjednanch podmnek opravovalo vrchnost zkupn smlouvu zruit a hospodstv pedat po jeho odhadu a po vyplacen nhrady novmu hospodi. 33 Morava se jen pomalu a tce vzpamatovvala. Pesto, jak ns informuj data z druh lnov vizitace, dochzelo k rozvoji emesel i obchodu.
33
Kubak, Ant.: Djiny zemdlstv v eskch zemch. I.dl, Praha 1994, s. 7071 (dle jen Djiny zemdlstv ). 45
Pihldneme-li k mstm a mstekm s vraznjm rozvojem emesel, zjistme, e na Morav t doby meme doloit existenci emeslnickch oblast, kter byly zameny na zsobovn irch trh i na vvoz. Urujc bylo souke nictv a tkalcovstv, zsti t doplovan evcovstvm, emesla se nejvce roz vinula v pohraninch horskch psmech. 34 Pi pohledu na jihomoravsk kraje vyvstane zjevn dichotomie mezi nejmn zemdlskm Jihlavskm krajem na stran jedn a temi ostatnmi na stran druh. Tato vrobn profilace zeteln odr prodn podmnky a meme ji dostaten ilustrovat nap. podle bonity pdy v krajch, kter byla rovn sledovna pi lnov vizitaci.
Tab. . 4 : Kraje jin Moravy v roce 1678 podle bonity pdy v % (I.,II.,III. bonitn tda) Kraje Brnnsk Hradisk Jihlavsk Znojemsk I. 47,3 30,0 1,1 37,5 II. 30,4 37,4 42,4 46,7 III. 22,3 32,6 56,5 15,8 Celkem 100 100 100 100
Pramen: Radimsk, J., Trantrek, M.: Terezinsk katastr moravsk. Praha 1962, s.7.
V Jihlavskm kraji se vce ne polovina orn pdy nachzela v nejhor III. bonitn td, tm polovina ve II.bonitn td, piem nejkvalitnj I.tda byla zastoupena zanedbatelnm 1,1 %, co se promtalo do sdeln struktury s poetn malmi vesnicemi, msteky s nerozvinutmi emesly a msty, z nich nkter plnila nadregionln funkce. Skladba pdy byla daleko nejhor na Morav. Proti tomuto kraji v horch stly zbvajc 3 jihomoravsk kraje. Brnnsk ml skoro polovinu orn pdy v I. td, necelou tetinu ve II. a pes ptinu v nejhor III. bonitn td. Podobnou strukturu ml Znojemsk kraj. Hradisk kraj ml skladbu pdy zcela proporcionln rozdlenou v zsad po tetinch mezi bonitnmi tdami. Rovn administrativnsprvn sti Moravy v podob kraj mly znan nestejnou velikost, kter se jet v prbhu asu mnila. Plon nejmen byl Jihlavsk kraj, o nco vt Perovsk a Hradisk, stedn pozici reprezentoval Znojemsk kraj, za nejvt moravsk zemn celky lze oznait Brnnsk a Olomouck kraj. Lnov rejstky pinej monost zmapovat v zkladnch rysech vvoj spoleenskho rozvrstven osedlho poddanho lidu jak v obdob ped ticetiletou vlkou, tak i po n do doby konn vizitace. V Brnnskm kraji byla
34
Matjek, Fr.: emesla v moravskch mstekch a mstech za ticetilet vlky a po n. MM, ro. CIX, 1990, s. 256264 a tab.
46
podle Fr. Matjka ped vlkou selsk vrstva tvoena 45 %, malorolnci 17 %, zahradnci a domki 38 %, po vlce zpustlo 38 % sedlk, 10 % malorolnk a 52 % domk a zahradnk, s naprostou pevahou domk. Ve Znojemskm a Jihlavskm kraji bvalo 58 % sedlk, 15 % malorolnk a 26 % drobnch nelnovch usedlk, po vlce zpustlo 51 % sedlk, 10 % malorolnk a 39 % domk a zahradnk. V Hradiskm kraji bylo ped vlkou 31 % sedlk, 30 % malozemdlc a 39 % drobnch usedlk, po n zpustlo 24 % sedlk, 20 % malorolnk a 56 % drobnch osedlch. 35
Tab. . 5 : Velikost moravskch kraj (podle mic) v roce 1678 v % Kraj Brnnsk Hradisk Jihlavsk Znojemsk Perovsk Olomouck Morava Plocha 24,0 13,7 7,9 19,4 12,3 22,7 100,0
Pramen: Radimsk, J., Trantrek, M.: Terezinsk katastr moravsk. Praha 1962, s. 7.
Nejvt Brnnsk kraj byl vizitovn od jara roku 1673 do lta roku 1675. Sestval ze 73 lnovch rejstk panstv, kter byly zkladn jednotkou pro bern ely poizovanho katastru. Panstv se nachzela jak v lnov, tak v micov soustav, se znanou pevahou lnov. Lny byly jako ostatn vude na Morav nestejnch vmr, stvalo se, e i v jedn vesnici byly lny rznch velikost (v mstnch pomrech v rozsahu 15150 mic), usedlosti byly evido vny a tylnov. Byl to kraj velkch rozpor, jejich zdrojem byly prodn podmnky. Ty zpsobily jeho rozdlen na dva zemn celky. Vt severo zpadn st byla hornat, jihovchodn zem s rovinami, ppadn mrnmi pahorkatinami, bylo velmi rodn. Hranic byla linie spojujc Brno a Vykov. Geografick rozdly se promtaly do stavu a vvoje sociln stratifikace. Horsk zem si udrela star rove osdlen s pvodnmi vrstvami obyvatel s pevahou lnk. Nkde tvoili lnci vtinu osedlch, drobn nelnov usedlci tm nevznikli a pokud ano, pak to byli bezze mci. Udrely se zde skupinky polosvobodnho obyvatelstva. V protikladu k tomuto typu v rodnch oblastech sociln diferenciace siln pokroila. Velc sedlci byli registrovni jen zdka, hlavn
35
Matjek, Fr.: Morava za ticetilet , s. 394396. 47
slokou obyvatelstva byli pl a tvrtlnci, krom existenc e mezivrstev titvrtilnk, tosmink i osmink, vedle rozvinut struktury drobnch nelnovch osedlch starch podsedk, mladch zahradnk a domk s poli i bez nich. Na nkterch panstvch ve vinorod jin sti byli uvdni i podruzi jako dritel kousk vinic, kte jinde pro svou nemajetnost nebyli pedmtem evidence (nleeli ji k neosedlm). V obou dlech kraje probhal ze strany vrchnosti proces dotven reijnho hospodstv. Ten se uskuteoval formou skupovn dvor asto i po novoktncch (Vlasatice, Boleradice), zabrnm poddanskch poustek, nkdy i pmou uzurpac vtch usedlost i s poli.36 Znojemsk kraj byl vizitovn jako druh od podzimu roku 1671 do konce roku 1672, skldal se z 60 pevn malch panstv. Svmi prodnmi pomry zsti koproval situaci Brnnskho kraje, tzn. vbky Vrchoviny si udrovaly sociln skladbu osedlch starho typu, rodn jihovchodn oblast ji mla rozvrstven siln rozvinut s etnmi nelnovmi usedlky, nap. chalupnky. Pesto si prv tento kraj udrel nejvt zastoupen star vrstvy podsedk, zejm pro etn vinohrady, kde pracovali a v prameni se objevovali jako kop i. Na panstvch duchovnch instituc, pokud byly starho zaloen, nap. klte ra Louky u Znojma, se udrelo tradinj sociln rozvrstven osedlch. I v tomto kraji vzhledem k velk me zpustnut dokldaj lnov rejstky snahu vrchnost dotvoit po vlce reijn hospodstv. Dlo se tak cestou zabrn pustch dvor drobn lechty nebo jejich koup, nkdy shly vrchnosti i na osazen selsk grunty, astji na poustky. Zizovaly tam sv dvory, ovny, zakl daly hospody. Nerozpakovaly se zabrat bval sdla novoktnc (habn), kte si vybudovali sv zvltn dvory nap. v Beanech nebo Viov. 37 Jihlavsk kraj se dostal na poad vizitan komise jako posledn, a to od podzimu 1678 do jara 1679. A na tyi vjimky (Tel, Teb, Velk Mezi a Brtnice) zde pevaovala drobn panstv (celkem 22). Nejmen moravsk kraj byl hornat, s malmi vesnicemi, pesto ne vude je rejstky doloena star varianta sociln skladby osedlch. Na nkterch panstvch, nap. Velkm Mezi, Nov i, Kostelnm Vyd, Teti atd. se setkvme s ji pokroilou strukturou, v n pevaovali stedn rolnci, nkde ji dokonce nebyli lnci. Naproti tomu na panstv Tel mli stedn zemdlci sice pevahu, nicmn uchovalo se jet 20 % lnk, drobnho rolnictva bylo mn n velkch sedl k. Na tebskm panstv zstal velk poet svobodnch dvok nejvce v kraji i svobodnch mlyn. Akoliv byl region nejmn postien vlkou,
36 37
Matjek, Fr.: Lnov rejstky Brnnskho kraje z let 16731675. Praha 1981, s. 920. Matjek, Fr.: Lnov rejstky Jihlavskho a Znojemskho kraje z let 16711678. Praha 1983, s. 913.
48
lze ho adit k emigranm oblastem, kde nedochzelo k osazovn starch poustek, a kde vznikaly nov.38 Jako prvn byl pedmtem vizitace Hradisk kraj s 53 panstvmi v lnov i micov soustav, piem mstn ln ml rozsah od 10180 mic. Komise zpracovvala zem od lta 1669 do lta 1671. Sociln struktura vykazovala adu variant. V rodn sti kraje s nejvtmi vesnicemi pevaovala panstv s pokroilm rozpadem selskch grunt a mnostvm nelnovch usedlk, nap. Strnice, Buchlov, Bzenec, tat stratifikace existovala na vsetnskm panstv, kter se nachzelo v pahorkatin (Vsetnsk vrchy). Velk panstv, a u v horch nebo ninch, mla stedn rozvinut stav vrstven osedlch. Tit se nachzelo mezi stednmi a drobnmi rolnky (6070 %), nelnov usedlci reprezentovali 2030 % osedlch, velc sedlci se na tto skladb podleli jen mlo, kolem 10 %. Na nkterch horskch panstvch v oblasti Karpat a Chib byl zaznamenn star stav osdlen s vtm potem velkch sedlk, nebo jen lnov usedlosti, bez drobnch dritel, ppadn s jejich malm podlem (Zdislavice, Litenice). V kraji nejvce pokroila diferenciace mezi drobnm nelnovm obyvatelstvem, rejstky znaj velk a mal zahradnky, plzahradnky, zahradnky na rovni tvrtlnk. Vedle toho byli zapsni jako dri tel kousk vinic podruzi (kopi). Hradisko bylo zpustoeno jak ticetiletou vlkou, tak vpdem Tatar v roce 1663, mnoh panstv byla znan vylidnn, nap. Dnov 78 %, Nov Zmky 69 %, Zln 57 %, Svatoboice 67 %. 39 Ticetilet vlka pinesla vrazn zmny a posuny v majetkovm a socilnm rozvrstven veho obyvatelstva Moravy, jeho systmovou restruktura lizaci. Bhem n se intenzivn uplatoval prastar princip spovajc v mechanismu bohatnut bohatch a chudnut chudch. Pesto se objevila ada zbohatl k, a to jak mezi lechtou a duchovenstvem, tak i manstvem, rovn nkter vrstvy venkovskho obyvatelstva majetkov a sociln zlepily sv postaven. Majetkov promny lechty po Bl hoe s panstvmi na Morav jsou v hlavnch rysech znmy, proto uvedeme jen nkolik strunch informac pro zachovn kontextu. Pansk stav ztratil v dsledku konfiskac a nucenho prodeje 47 % svho majetku (potno podle osedlch), ryti a 65 %, co znamenalo, e se kadmu druhmu poddanmu zmnila vrchnost. Tak rozshl a z sadn majetkov pesuny zem nikdy pedtm nezaila. K 27 starm panskm rodm, kter se udrely, pibylo 39 novch, piem star rody, kter se tily pzni csae, pedhonily ve fzi obohacovn a licitac o majetky rody nov p choz. V ele pansk spolenosti stli Lichtentejnov a Dietrichtejnov, jim
38 39
Matjek, Fr.: Tamt, s. 9 - 12. Matjek, Fr.: Lnov rejstky Hradiskho kraje z let 16691671. Uhersk Hradit 1984, s. 616. 49
patila ptina zem. Karel z Lichtentejna, kter byl ji ped vlkou nejbohatm muem na Morav, se stal jet bohatm, jeho syn Karel Eusebius byl spolu se svmi majetky v echch nejbohatm muem v cel monarchii. Z 30 rytskch rod, kter peily vlku, se s vjimkou Sernyi dnmu nezvtil majetek, naopak nkter se dokaly velkch ztrt (Zstizlov, kovt z Dobric atd.). Ty s vtmi majetky byly poveny mezi svobodn pny (Petvaldt, Zahrdet a dal). Bhem vlky i po n ada rod pila a zase ze zem odela. Povlen vvoj se ubral dvma smry. Majetek panskho stavu se v zsad ustlil na rovni z doby konce vlky, zato rytstvo spolu s nejdrobnj lechtou majetkov upadalo stejn rychle jako za vlky. Naopak dolo k vraznmu obohacen duchovenstva, ve srovnn se stavem ped vlkou se jeho maje tek tm zdvojnsobil. Vzrostl poet klter vlastncch poddan z 23 ped vlkou na 37 po n, majetek jezuit se zvil 15x, pibyly 2 bohat kapituly v Kromi a Mikulov. Mstsk stav byl stle oslabovn. Do konce 17. stolet se podailo panskmu a duchovenskmu stavu zskat 90 % majetku v zemi a pivst rytsk a mstsk stav ped vlkou pln se podlejc na ivot a djinch Moravy k hospodsk i politick bezvznamnosti. I pes adu shodnch tendenc byl v tomto smru vvoj v echch odlinj, rozdly se po vlce spe pro hlubovaly (nap. vha rytstva tam byla vt). Zmnila se i vnitn struktura lechtick spolenosti, byly kladeny zklady nov rakousk lechty zvisl na Habsburcch a a do konce monarchie patc k jejm oporm. Vrchnost byli velmi asto nejen lechtici jinho jazyka, ale tak nejrznjho spoleenskho pvodu. Novmi majiteli zvlt zkonfiskovanch panstv a panstvek se stalo tak 15 man, 38 bvalch lechtickch, zemskch a dvorskch ednk, 11 lka a advokt a 40 bvalch vojk, kte vak sv statky vesms dlouho neudreli a rychle je prodvali. 40 Tak v sociln stratifikaci poddanch nastaly bhem vlky a po n a do konce 17. stolet urit zmny. Obecn platilo i na venkov pravidlo, kter se uplatovalo v prosted mst, e pustnut a neosazovn byli vystaveni spe drobn venkovt usedlci, domki a bezzemci. V literatue je tato skutenost vysvtlovna tak, e vrchnosti pinely vt uitek selsk grunty ne domk sk usedlosti, proto mla vt zjem na pednostnm znovuosazovn statk a dovolovala v prbhu vlky nekontrolovan osazovn grunt domki i bez zemky. Domk tak piel na selsk statek a rd opustil svj domek. Jednalo se o majetkov i sociln vzestup. Fr. Matjek se zmiuje o rozshlch pesunech
40
Matjek, Fr.: Morava za ticetilet , s. 400408; t: Bl hora a moravsk feudln spolenost. SH, ro. XXII, 1974, s. 81103.
50
znan sti vrstvy domk do vrstvy rolnick. Souasn byly snze a rychleji osazovny jen urit typy grunt. Bylo evidovno men pustnut ve stedn selsk vrstv, nap. tvrtlnk, vzhledem k velkm usedlostem spojenm s pllnem a vt vmrou. Tato skutenost je vysvtlovna snahou poddanho zskat usedlost, kter by nebyla spojena s vtm rozsahem robot, co platilo u vtch grunt. E. Maur upednostuje spe jin vklad. Podle nho velk grunty nepitahovaly proto, e vzhledem k nedostatku a v dsledku toho i drahot nmezdn pracovn sly se nevyplcely a pro jejich vt vrobn pebytky nebyl zajitn dostaten odbyt. 41 Situace se liila i regionln. Nap. na esko moravsk vrchovin stail k uiven rodiny a plln, proto se uchovaly vce a spe tyto vt grunty, naproti tomu v rodnch ninatch oblastech byl k tomu dostaujc ji tvrtln, co vedlo k snadnjmu a rychlejmu optovnmu osa zovn zejmna tchto usedlost.42 J.Novotn vyslovil v tto souvislosti zajmav demografick nzor o vztahu mezi geografickou lokac gruntu, potem eledi a dt. V rodnch oblastech spovala tha pracovnch povinnost, vetn roboty na panskm, na eledi a podruzch, proto hospodova rodina bvala men, naopak v nerodnch krajch, kde musel do tchto aktivit vstupovat sm sedlk, jeho ena a dospl dti, se v seznamech poddanch objevuj vt poty len hospodovy rodiny. Rozdl mezi rodnmi a nerodnmi zemmi tkvl krom toho v dal dleit okolnosti. V rodnch ninch se utvela lep monost vedlejch pjm z jinho podnikn ne zemdlskho, a to byl dal dvod k najmn vtho potu eledi. Selsk hospodstv mlo anci lpe prospe rovat a vt poet eledi uivit a zaplatit. Svt vesnice, ale i poddanskho msta nebo msteka, byl oste majetkov i sociln oddlen a rozdlen. Jeho obyvatelstvo se lenilo na osedl a neosedl, piem osedl byli usazeni na star lnov i nelnov pd rznho pvodu. Bvalo bn, e i lnov sedlci mvali znan rozsah nelnov pdy. K osedlm, zvlt v poddanskch mstech a mstekch, patili mnoz bezzemci, kte se ivili emeslem, domckou vrobou i nmezdn prac nejrznjho druhu. Rovn kategorie neosedlch mla poetn velkou vhu, nleeli do n vichni, kte nemli ani pdu, ani domek nebo chalupu, asto ani stechu nad hlavou. Byli to podruzi, ele, sirotci, ebrci, proputn vojci, rzn potuln lid atd. Tyto vrstvy se obtn vyhledvaj v pramenech a jejich popis a zhodnocen pin adu skal. J. Novotn dospl na zklad rozboru vsledk druh lnov vizitace na Morav k nsledujc podob sociln stratifikace osedlch: velc sedlci tvoili
41 42
Maur, E.: Populan dsledky ticetilet vlky. HD 12, Praha 1987, s. 139. Matjek, Fr.: Morava za ticetilet , s. 396397. 51
44 %, stedn a drobn rolnci 34 %, bezzemci 22 %. Autor dle dovozuje, e s vjimkou rodnch oblast nemvali stedn a drobn zemdlci potah ani ele a robotovali pky, proto je piazuje ze socilnho hlediska k bezzemkm. Vsledn vrstva nemajetnch a chudch tak dosahuje u osedlch 56 %. Kdybychom k chudm osedlm pipoetli jet neosedl, doli bychom k zvru, e vtina obyvatelstva t doby byla nemajetn a chud. Vrstva stednch a drobnch rolnk byla tvoena podsedky, zahradnky, chalupnky a domki. Podsedci byli pvodn lid majc vedle vlastnka panstv jet svou osobn vrchnost, na jejm zbo sedli, kterou pedstavoval zpra vidla sedlk nebo obec. Podsedky mohli bt bu mal rolnci odvdjc platy a dvky a robotujc gruntovnmu pnovi, nebo i takov, kte byli pmo p slunky vtch poddanskch usedlost. Mnoz sedlci, zejmna ped ticetiletou vlkou, mli sv podsedky, plpodsedky, jedenaplpodsedky apod. Dobov do kumenty znaly podsedky s poli i bez pol, nkde byli rovni a tvrtlnkm. Vyskytovali se hojn na jin Morav, zvlt na rodnm Slovcku. V Havicch na uherskobrodskm panstv se rozeznvali podsedci s komi i bez kon. Zahradnci se neliili pli od podsedk, objevovali se astji na severn Morav (patrn v souvislosti s lesnmi lnovmi adovmi vesnice mi). Zprvu mli jen kus pole, nebo zahradu i ohrazen pole u sv chalupy, pozdji zskali dal pdu obecn, panskou, od sedlka. Nkde, nap. na Uherskoostrosku, se rozeznvali velc a mal. Chalupnci s poli byli driteli drobnch usedlost rznho druhu, nejfrekventovanji pdy nelnov, asto se vyskytovali jako bezzemci. Domki s poli i bez pol se objevovali vce ve mstech a mstekch a na jejich pedmstch, zabvali se hojn emeslem. Ve vinorodch krajch jin Moravy znaly lnov rejstky kope. Nebvali to vdycky chudobn lid, co souviselo s vnosy vinohrad; jejich majet kov situace zvisela na tom, zda byl dan rok pro sklize vna pzniv nebo nepzniv. Vichni tito drobn zemdlci byli zpravidla rzn zvisl na velkch sedlcch, pro n pedstavovali pomocnou slu v dob sezonnch prac, vtinou nemli vlastn potah a i v tom byli odkzni na tyto hospode.43 Vedle naznaen stratifikace osedlch ily na moravsk vesnici i ve mstech a mstekch poetn skupiny neosedlch, k jejich charakteristick vrstv nleela ele. Historiografick literatura pin adu rozdlnch nzor na jejich poetnost a tud i vznamnost, podloench statistickmi etenmi
43
Novotn, J.: Sociln skladba venkovskho lidu na Morav v druh polovici 17.stolet. VVM, ro. XIX, 1967, s. 188193.
52
rzn validity, z nich nkter byly svmi autory i zobecnny, asto s malm smyslem pro relnou rozmanitost a rznorodost. U nkterch autor, jako nap. u O. Plachta, dolo k metodickmu pochyben. Tak se stalo, e jen dl a asto nepln lokln eten bylo poveno na obecn zemsk obraz. Pomry v echch byly generalizovny na pomry v eskch zemch. Pi souasn rovni poznn je nutno konstatovat znanou rozdlnost stavu, danou jak odlinou situac ve mstech a mstekch, na jejich pedmstch i na venkov, tak regionlnmi zvltnostmi (rodn a nerodn kraje). Do stavu eledi byli asto zapotvni i sirotci ve vku 610 let, kter nelze potat ke skuten eldce. Obdobn i ve vkov kategorii 1115 letch se objevuje dosti sirotk, kte slouili jen za stravu a oacen, nikoliv za mzdu. Nkter sondy do eskho materilu pinej zjitn o pevaze ensk eled nad muskou, titi eldky ve vku nad 18 let, zvr o znanch rozdlech mezi potem a podlem eledi na celkovm potu obyvatelstva podle typu vesnic a panstv. V rodnch regionech bval obecn vy, v chudch horskch oblastech vrazn ni, piem ani v tch nejbohatch zemch netvoil vtinu populace. 44 K dal specifick skupin chudiny ve mstech i na venkov nleeli sirotci. Tch pibylo zvlt po ticetilet vlce, jak ns informuj sirot registra. Podle nich byly mal dti ponechvny matkm, pokud zemela, pbuznm. Star dti byly poslny do sluby, v evidenci zstvali sirotci a do doby, ne se mui oenili a dvky a eny provdaly. Traginost osudu se projevovala v odlinjch formch naplovn lidskho dlu. Pbuzn, vetn porunk, na kldali se sirotky tvrd, obdobn vrchnost, smrt tak ast v tchto dobch je nezavinn pivedla na okraj spolenosti. Proto sirotci astji a radji ne jin skupiny obyvatelstva odchzeli do svta v nadji, e tam najdou lep ivotn podmnky. ada z nich utkala od pbuznch i vrchnosti a toulala se, mnoz se dostali na scest, zvlt nezkuen dvata. V sirotch registrech hodonnskho panstv z let 1643 a 1656 jsou zznamy o tku Anny akvick, kter uprchla do Uher a k Prepurku, Albta Steinfestov se ztratila ve svt, Barbo ra a Anna Peckovy se toulaly, Dorota Slavkovsk zbhla, Marina Barvov v 35 letech po vojnch vandrovala, podkovy sbrala a frtochy plila, Zuzana Plahtov v 15 letech byve za husnou utekla tsn ped stavnm sirotk atd. Obvykl byl dl dvek (dveek) v panskch dvorech. Pro mnoh z nich se v tomto ppad jevil jako lep een tk. Hezk dvata byla vybrna do zmeck sluby 14 let Veruna, dcera nebotka Pavla Bytnara, byla pi J. M. pan hrabnce v francimoe, 22 let Marina Krej slouila u hrabte Frstenberka atd. Nadji na lep osud mohlo pinst manelstv. Obvykle se vak sely
44
Kivka, J.: ele v poddanskm hospodstv po ticetilet vlce. L, ro. 56, 1969, s. 35 a 40. 53
dv bdy. Nkterm dvkm se podailo provdat se za emeslnky, tst potkalo i Dorotu Holkovou, kter se provdala za reprezentanta dobov inteligence, rektora v Holi. ada dvek a en nezskala vrchnostensk povolen k satku, pesto se vdvala bez souhlasu svch pn. V tchto ppadech, aby nebyli po trestni, partnei utkali a ili pak na cizm panstv. Frekventovan byly na jin Morav tky do Uher, kde byly snesitelnj poddansk pomry. Z Hodonna nap. uprchl do Hornch Uher Jan, syn Matje Vtkovch a pobval v Holii, Josef, syn Daniela Kouska, se stal krejm v Pchov, Marta, dcera Michala Jeka, se bez vle vrchnosti provdala do Kopan apod. Odchody za Moravu jsou svdectvm promen obyvatelstva z tto sti Moravy se slovenskm, zejmna na zpad zem. I ve specifick sociln skupin sirotk meme rozliit rozdlnj ivotn ance z hlediska pohlav. Lep vyhldky mvali chlapci. Vtina z nich slouila u panskch dvor, z nkterch se stali vojci, jin skonili u emesla, zvlt obratn byli povolni k slubm pi pansk kuchyni. Sirotch slueb vyuvala nejen vrchnost, ale i vrchnostent ednci a bohat man. Pesto byli vysta vovni ikan a poniujc slub. Nap. Karel Kouimsk ve dvoe hodonn skm za svika zstval. Prce vykonvan s odporem vedla k astjmu zbhn. Z mnoha ppad lze uvst Jana Francouze, kter s malm synkem uel, Jik Seyfert odeel na vojnu, Jan Hlubock se v 36 letech jet v roce 1671 ze vdsk vojny nevrtil. Pesto se nkterm z nich podailo realizovat profesn kariru. Opt posloume pkladem 32 let Jan Hamba slouil v Dranech jako pansk kucha a zskal hodnost mundknechta u saskho kurfita. V rmci disponovn se sirotky dochzelo ze strany vrchnosti i k nucen ke satkm. Mladmu hospodi na grunt, 24 letmu sirotku Martinu olcaro vi, bylo pikzno: do 4 nedl neoen-li se, 30 tolar pokuty k ruce J. M. dti a ouad ho k tomu jmti m. Obdobn 23 let Jakub enk bez veho vudy odkladu se oeniti a v grunt vejti. Pokud by se to nestalo, tedy zaruen rukojmov 20 tolar pokuty za nj odvsti maj k ruce J. M. H.45 Cel mnohovrstevn sociln skupina neosedlch, lid bez domova, nle ela z hlediska vnosti, respektu a spodanosti k lidem stojcm na samm okraji barokn spolenosti. K tmto v rznm stupni chudm se ti ctyhodn chovali rozporupln. Tu, s ohledem na kesansk tradice i vlastn zitky z doby ticetilet vlky i po n, projevovali milosrdenstv a poskytovali almunu, tu, opt s ohledem na osobn mnohdy patnou zkuenost, tradovan schmata i siln stereotypy, spatovali v chudkovi zlodje okrdajcho vc i samotnho Bo45
Zemek, M., Novk, Vl.: Sirotci na Hodonnsku v letech 16431656. Jin Morava, sv. 14, 1978, s. 149156.
54
ha. Bez ohledu na rozdly jednotlivch skupin byl vzjemn vztah majetn a ne majetn sti barokn spolenosti poznamenn silnm naptm. Chud v nm hrli nelehkou lohu nadbytench a nechtnch, kte svou situac a monostmi nezapadali do idelnho spoleenstv ,blaha. Pro svou odlinost se ocitali v okrajovm postaven.46 Chud byli mobiln a nemohli jimi nebt chudoba a putovn k sob neodmysliteln patily a vzjemn se podmiovaly. Stav materiln nouze se stval jak podntem, tak i pedpokladem spn realizace cesty. Bt na cestch, stle v pohybu, vude a nikde, se paradoxn jevilo jako zruka relativnho bezpe. Okamik vykroen na cestu, tedy vstoupen do novho ivota, ml symbo lick existenciln vznam. Byla to vak ance posledn. Jm se chudk vytrhnul z domcho prosted, kam patil, kde byl zalenn a znm, a pijmal novou identitu roli cizince a tulka. ivotem ,na zastvce a bez pna definitivn petnal posledn vazby, kter ho jet poutaly k poestnmu zzem. Jestlie a dosud ml anci na sociln soucit sv domovsk obce, stval se nyn naru itelem jejho du a veobecn nebezpenm cizincem Jeho ivotn pou zaala nabvat podoby ustavinho trmcen se v zaarovanm kruhu bdy a konflikt se zkonem.47 I tento ir svt bez hranic, ohranien vak etzy chudoby, ml sv stereotypy. Pocestn spchali do mst, kter pinela monost pleitostnho vdlku, nadji pokoutnch kontakt, existenci charitativnch zazen a nadac, mikrosvt hospod. Vyhbali se venkovu obydlenmu nedtklivmi sedlky a socilnmi skupinami v rznm stdiu nuzoty. Sonda erpajc z makul obecnch pot mst Velk Btee a Velkho Mezi umouje pohled do mikrosvta tch na okraji. Jejich horn vrstvu, nejbli vnmn poctivho baroknho lovka, pedstavovali almunci lid, kte se dobrovoln vydali na cestu chudoby. Dobrovoln askeze byla v tto dob hodnotou duchovn, proto do tto skupiny nleeli pslunci knskho stavu a osoby s nimi zce spojen. Pevaovali dov kn, zvlt lenov ebravch d, frantikni, kapucni, milosrdn brati, vedle poetn skupiny kostelnk, pitlnk a poustevnk. Zatmco kn korespondovali s rekatolizac, laici odreli skutenost rozvratu ticetilet vlky spojenou s nutnost oprav a rekonstrukc chrm, pitl a dalch instituc. Poutnci, peregrni, se stali evropskm fenomnem a jejich zven vskyt souvisel s exploz barokn religiozity. Reprezentovali nejmobilnj sloku tradin spolenosti, byli jevem mimodnm, vystupujcm ze soudobch stereotyp. Jejich clem bval m,
46
tindl, M.: Almunci 17.stolet na cest do Btee a Mezi (pokus o zachycen pohybu na okraji barokn spolenosti). Zpadn Morava. Vlastivdn sbornk, ro. II., 1998, s. 83. 47 Tamt, s. 84. 55
Svat Hrob, panlsk Compostela, ale i ostatky T krl v Koln nad Rnem, nepomucensk Praha, Svat Hora u Pbrami. Druhou velkou skupinu lid na okraji pedstavovali ti, jejich nouze byla nechtn, nedobrovoln. Zvltn vrstvu v tto skupin zaujmali lid, kte se v dsledku nejrznjch nenadlch pohrom a katastrof ocitli proti sv vli v pozici chudk a ztroskotanc. Pod nimi se nachzeli ti, jejich bda byla pirozen, bytostn - lze-li ji vbec verbln takto vyjdit. Toto dlen je vznamn, protoe bylo tehdej spolenost vnmno a akceptovno, promtalo se v rovni pijet konkrtnch osob, vi almuny atd. Mimodnm zjevem mezi nedobrovolnmi tulky byl zchudl lechtic. Potebn zeman, i chudobn zemanka pochzeli astji z Uher a Polska, ne z Moravy nebo ech. O almunu vak prosili i lechtici z Ruska, Anglie, nmeckch zem, ti vichni zstvali elitou chudiny. Dal vrstvikou nechtnch vagabund byli pohoel tj. osoby, kter se staly obt neekanch a astch por, povodn a dalch katastrof. Jejich vskyt rostl v dob ticetilet vlky a nslednch vpd. Specifickou skupinu vytveli zajatci, jejich existence rovn korespondovala s vlkou. Pesto i po n jejich podl v uveden sond na rstal. Na jihozpadn Morav se v tto komunit zraila teritoriln blzkost kesansko-tureckho vojenskho konfliktu. Byla to pestr smsice lid nejrz njho pvodu hejtman z Chorvatska, kupec z Bentek, zajat od Turka, Francouze atd. Objevila se i ebrajc matka, kter vyplatc dva syny od Turka jet tetho mla vyplcet. Konen s bytostnou chudobou byl spjat nezamstnan salarit. I kdy jeho nuzota bvala nejastji ekonomickho pvodu, cesta do pekel pirozen bdy mla rychl spd. K tmto lidem vtinou nepatily osoby napojen na korpo rativn vhody a privilegia (cechy). Nleeli tak do skupiny cizinc, nednch a nehodnch ebrk, oddvajcch se zahlce. Vedle nmezdnch dlnk, obecnch zamstnanc niho du, sluebnictva sem spadali i bval pslunci svtsk inteligence. Objevovali se tak chud soukenci, kte byli zvlt znevhodnni sloitou vrobn technologi a pronikajcmi prvky manufakturn v roby, vedle prvnch posl, mistr popravch, varhank a jinch servus. Jedinenou pozici mezi salaritem zaujmali pslunci nepracujc in teligence, vichni ti pespoln rektoi, kantoi, vandrovn psai a preceptoi, kte se v svch almuen vymykali obecnmu prmru dan skupiny. Dal specifickou komunitu vytveli proputn neboli abdakov vojci. V moment vsluhy se tak zaazovali k nezamstnanm lenm salaritu. Sta, kulhav, nestaten a nemocn soldti vydatn zaplovali rubriky almunch vdaj. K salaritu nleeli i potuln studenti. Mendci a scholrov vak patili k tm, s nimi mla tradin spolenost stl konflikt pro jejich svobodn bohmsk zpsob ivota.
56
V sond vzrstal podl dovch student putujcch mezi univerzitn Prahou, jezuitskm Brnem a piaristickm Mikulovem a do konce 17. stolet. Na samm dn salaritu se pohybovali ebrci. Tito lid bez tve ji dvno ztratili identitu pohoelch nebo zajatch. Pochzeli z nejrznjch mst pevn Moravy a ech, obas se mezi nimi objevili koujc Romov, nikdy vak putujc id. Mezi tmito lidmi na cestch se pohybovalo jen velmi mlo en. Pozice e ny byla sloitj ve srovnn s muem, protoe ji bda vyhnla z vymezen sfry soukrom, kde tradin existovala, do oblasti, v n vldnul mu. Osaml ena proto musela pekonvat dvoj hradbu vlastnho enstv a chudoby. Zpra vidla, jak vypovdaj obecn poty, to byla ble nespecifikovan nouze. Toulaly se samy nebo se svmi dtmi, asto byly pmmi nebo nepmmi obmi zaje t. dce se vyskytovaly jako zbon poutnice, vojkyn, zchudl zemanky. V ostatnch ppadech byly mahem zaazovny do morln opovrenhodn skupiny en przdnch.48 Tato jin a v mnohm nov spolenost v celm svm socilnm vrstven, od nejvych pedstavitel lechty a duchovenstva po ebrky a eny przd n, provala do konce 17. stolet rozdln vvoj. Z hlediska vrchnost se rozvjel v eskch zemch fenomn nazvan rozvoj a dotven reijnho hospo dstv, kter se z pohledu poddanch oznauje jako proces tzv. znevolovn. Zajmav v danm kontextu je interpretace Fr. Matjka, protoe jej soust je demografick argumentace. Konstatuje zhorovn postaven poddanch ji v pedblohorskm obdob, dky skutenosti, e lechta postupn ovldla trh v rmci panstv, vytlaovala z nho poddanho, vnucovala mu sv monopoln vrobky (pivo, produkty z mlka) a souasn ho nutila, aby j za snen ceny nepravideln prodval sv vrobky. Vedle toho v souvislosti s budovnm reijnho dvorovho hospod stv zaala nutit poddan, aby na tmto zpsobem nov vzniklch zvtench polch vykonvali bezplatn roboty. Tento nov pstup vrchnost k poddanm narel na odpor, rostlo napt, tenze stc do spor, co byl typick znak v voje v pedblohorskm obdob. Pi rozborech urb z rzn velkch panstv autor vysledoval dleitou souvislost. Rst robot byl pedevm zleitost malch a nejmench panstvek, jejich majitel si chtli opatit co mon nejvt zisk a spoleensky i hospodsky se vyrovnat velkm pnm. Vedle toho existo valy zven roboty i na velkch panstvch (Slavkov, Tovaov). Pesto tam nedochzelo ke vzpourm. Pinou byl dostatek obyvatelstva, zejmna toho, kter patilo k neosedlm chudm a volnji fluktujcm nezamstnanm, kte nabzeli celoron i sezonn svou pracovn slu za mzdu. Kdyby nedolo
48
Tamt, s. 8394. 57
k prudkmu bytku obyvatelstva ve vech socilnch kategorich v prbhu vlky, proces znevolovn by pravdpodobn vbec nenastal. Po ticetilet vlce dochzelo k neobyejnmu nrstu robot, co vedlo ke vzniku tzv. druhho nevolnictv. Hlavn pinou bylo zabrn zpustl pod dansk pdy vrchnostmi, zakldn panskch dvor a nucen zbylch poddanch k jejmu bezplatnmu obdlvn. Vzhledem k lidnatostnm bytkm selskch vrstev na venkov nastal rovn sociln pohyb vzhru, kdy ti z nich pater plhali dky poustkm do vych, a tch, kte zstvali dole, nebylo tolik, aby to stailo na uspokojiv een problmu nedostatku volnch nmezdnch sil. Poddanch bylo mlo a zpustl pdy hodn, proto bylo ze strany vrchnost pikroeno k budovn novch dvor a roub roboty se dle utahoval. Ne si tchto zmn viml csa, dolo v echch v roce 1680 k povstn poddanch za situace, kdy byl ji venkov znevolnn.49 Jak byla situace do konce 17. stolet v naem modelovm mst a panstv Uherskm Brodu. Zpravuje ns o tom vynikajc znalec poddanskch pomr dan doby Josef Vlka. Udlosti ticetilet vlky urychlily v rmci panstv proces koncentrace pozemkovho vlastnictv i proces znevolovn a zbdaovn obyvatelstva. To ve se dlo ve znamen nov strategie vi poddanm. Demografick aspekt byl urujc po vdsk vojn u vrchnost nestaila nahrazovat bytek pracovnch sil. Obyvatelstvo bylo jednak vybito, jednak opoutlo vyplen grunty a odchzelo jinam do snesitelnjch pomr. Do tto doby spa d nejvt zven robot, i kdy tradin obilnstv bylo siln redukovno, v dalch oborech a odvtvch nastal vinou splench budov (nap. panskho pivovaru), nedostatku lid, rozkrdn (Valai odhnli hovz dobytek i ovce), rekvizicm a porm celkov tlum. Panstv bylo hospodsky ochromeno, tm pestal fungovat trh (na kterm se vznamnou mrou podleli id). Bylo nutn udret za kadou cenu selsk obyvatelstvo a jeho nejvy mon stav. Nevme, jakmi prostedky bylo tohoto cle dosaeno. Poddan vlastnk, kte mli nkolik velkch panstv, k nim patili i Kounicov, byli toti v dob znevolovn znevhodnni tm, e byli svou vrchnost nuceni odpracovvat zvy ujc se robotu i na jinch panstvch. Tato skutenost souvisela s postupnm zdokonalovnm vrchnostensk sprvy, jej byrokratizac, s rstem podku danm psemnou agendou, co se odrazilo na zlepujcm se pehledu a tm i intenzivnjm a racionlnjm vyuvn poddanskch pracovnch sil. Jestlie na potku 17. stolet nepesahovaly roboty na brodskm panstv, i pi velkch rozdlech mezi jednotlivmi vesnicemi, jeden den v tdnu, pak ve druh polovin tho stolet se ji rovnaly tem i vce dnm tdn. Toto
49
Matjek, Fr.: Morava za ticetilet , s. 425427.
58
mnostv robot ji zatovalo selsk hospodstv podstatn. Nejvce trpli drobn hospodi, kte tvoili sociln zkladnu panstv, protoe ti nemohli poslat na robotu pacholka s potahem, ale museli chodit sami. Specifickou roli v organizanm systmu panstv tvoili fojti, kte museli pravideln jednou v tdnu dochzet do vrchnostensk kancele, kde jim byly pidlovny koly na dal tden. Platilo pravidlo pidlovn robot individuln podle poteby, pouze pi sklizni luk a obdlvn panskch vinohrad byl pouvn pevn stanoven systm. V dob n dosahovala robota ty dn v tdnu. Vedle zvench robotnch povinnost existovala jet penn st renty, rzn formy pmusu, crkevn destek, kadoron stle se zvyujc zemsk bern. Po rekonstrukci poddanskch povinnost si autor oprvnn poloil otzku, pro nedolo na Brodsku ke vzpoue, k povstn. Odpov formuloval v tom smyslu, e situace poddanch byla tak zl, e ani objektivn nemli monost se pokusit o oteven odpor. Pispvala k tomu bezesporu i okolnost, e se obyvatelstvo rychle stdalo, dochzelo k astm zmnm v drbch grunt a tato velk fluktuace, podtren blzkost hranice, neumoovala ppravu povstn a jeho alespo elementrn organizaci. Proto nejfrekventovanjm jevem byl tk.50 Cel problm se jet komplikoval skutenost, e nejen esk zem, ale cel evropsk hospodstv bylo po pznivm 16. stolet v polovin nsledujcho stolet zachvceno vleklou kriz v dsledku vvoje cen a mezd, kter pronikav psobila na zmnu ivotn rovn pracujcho lidu. Postihla nejen mstsk emeslnky, ale tak nmezdn pracujc ve mstech i na venkov, vedla k poklesu cen zemdlskch produkt, co se projevilo v rozvoji krizovch jev jak v hospodstv poddanho, tak i vrchnosti. Tyto zmny byly tak zsadn, e vedly ke snaze sttu o zaveden cenovch d. Proto se tak staly pedmtem jednn moravskch zemskch snm ji v letech 1587, 1604, 1605 a opakovan v roce 1669, kdy snm zasedal od ledna do ervence v Brn. Zvolil tzv. cenovou komisi, kter se tmto problmem zabvala, zachovaly se materily, v nich je zachyceno i stanovisko nejvznamnjho lena, znmho merkantilisty a brnnskho mana Pavla Hynka Morgentallera, vetn nzor magistrt svobodnch mst Brna, Olomouce, Jihlavy, Znojma, jejich obchodnk a cech. Tyto informace jsou velmi cenn, umouj pohled do existennch problm rznch vrstev obyvatelstva t doby. Brnnt obchodnci v roce 1673 nap. referovali o stavu obchodu v zemi i mst Brn. Konstatovali uboh stav, celkovou chudobu, obecn nedostatek penz.
50
Vlka, J.: Sociln pomry na uherskobrodskm panstv v 17.stolet. MM, ro. LXXI, 1952, s. 235243; t : Studie k vrobn struktue feudlnho velkostatku v 17.stolet. MM, ro. LXXV, 1956, s. 142144. 59
Nikdo si neme dopt ani slunho obleku, nbr mus dbt toho, aby neml hlad a estn obstl v dodren svch povinnost k rodin i celku. Mus se etit se vm, star oblek se dv dvakrt i tikrt opravovat a jen nco mlo se me dt nov ut. Tko meme odbt sv zbo, kter jsme koupili s takovmi starostmi a nklady, a mme velk starosti, aby nm ve zbo neleel kapitl i s roky a neobhaje, nebyl k niemu. V tomto mst je polovina obchodnictva ruinovna, protoe mus asto prodvat na vr a ztrc kapitl i rok.51 Stt poprv a zsadn zashl rovn do poddanskch pomr po selsk rebelii, k n dolo v roce 1680 v severnch echch. Vydal prvn robotn patent, kter ml zsadn dleitost pro dobov sociln systm. Pedevm jm ukonil star tradin feudln zpsob stanovovn povinnost poddanch individuln a zvykov. Zavedl v principu modern obecnou normu povinnost, stal se prv nm aktem, kde stt rozhodl v oblasti, kter mla dosud soukromoprvn cha rakter vztahu mezi vrchnost a poddanmi. Stt tak vstoupil mezi tyto dva subjekty se snahou uskuteovat racionln prvn unifikan ekonomickou politiku s clem zachovat bern schopnost robotujc populace. Patent udal smr sttn politice vi sedlkm v echch a na Morav a na dv stalet vytvoil zklad sociln rovnovhy a podmnky pro existenci jak poddanskho, tak vrchnostenskho hospodstv. Byl to kompromis, kter konzervoval feudln velkostatek i poddanstv a robotnnevolnick systm se vemi jeho nevhodami pro ob strany. Prosadila se spoleensk a ekonomick stagnace. 52 Patent potvrdil nevolnictv, v eskch podmnkch lovenstv (nmecky Leibeigenschaft), kter se vak odliovalo jak od ranfeudlnho nevolnictv, tak od nevolnictv vchodoevropskho typu. I kdy to zn paradoxn, nevolnictv upravovan sttnmi patenty se mn v modern sociln vztah, do kterho stle vce pronik unifikujc zkon. 53 3.2. Nov spolenost na jin Morav a osvcen 18. stolet Morava ztrcela bhem 17.stolet svou nkdej sprvn autonomii a byla zaleovna jako jedna z provinci monarchie do jejho vldnho a sprvnho systmu, smujcho k absolutismu a centralizaci. Sttem Moravan, jak jsou obyvatel zem oznaovni a jak se sami oznauj, je nyn nejen esk koruna, ale cel habsbursk monarchie. Tuto skutenost pijaly nejen mocensk elity, ale
51
Novotn, J.: Pokusy o pravu cen a mezd na Morav v druh polovici 17.stolet. SMM, ro. LXXIV, 1965, s. 103105. 52 Vlka, J.: Morava reformace, renesance a baroka. Djiny Moravy , dl 2, nov ada sv. 6, Brno 1995, s. 133 (dle jen Morava reformace). 53 Tamt, s. 133. 60
i intelektulov a podstatn st obyvatelstva. Kostrou sttu a moci byla v dob baroknho absolutismu koalice dvora, crkve a vysok aristokracie. I kdy csa byl stle i markrabtem moravskm, jeho markrabc funkce byla vak ji pouze symbolick. Ve sprvnm systmu monarchie zstala Morava soust esk koruny, kterou v tajn rad, ili ve vld, zastupoval esk kancl. esk kancel mla sv sdlo ve Vdni. Moravsk krlovsk tribunl sdlc v Brn dostval pravideln pokyny pro svou innost potou. 54 Vedle v rychlm sledu probhajcch politickch udlost se na Morav zrove odehrvaly pomal zmny spoleenskch, ekonomickch i mentlnch struktur. Podle J. Vlky lze v djinch Moravy vymezit obdob od poloviny 16. do poloviny18. stolet jako obdob pozdnho feudalismu i ranho novo vku. Vlka se domnv, e nezdar eskho povstn, ticetilet vlka a vtzstv protireformace nevytvoily novou spoleenskou situaci, ale zpsobily, e se prosadila ta tendence modernosti, kter byla spojena s absolutismem, intoleranc, byrokratizac a potlaenm svobod. Postup modernosti nabyl zvltnch ba roknch forem. Tak Morava opustila urit monosti a nbhy vydat se do budoucnosti tzv. nizozemskou cestou, spojenou se svobodou podnikn, prce, kapitlu, svdom a vry.55 Zkladn jednotkou sprvn, prvn, bern, ekonomickou i spoleenskou se stala panstv a msta tvoc jakousi kostru spolenosti, nkdy ztotoovan ou s farnostmi, dky jejich existenci peilo obyvatelstvo jak dobu nejvtho roz vratu bhem vlky, tak i etapu povlen obnovy. Vzhledem k tmto etnm funkcm nastala zlat perioda vrchnostensk sprvy a jejho ednictva. Do minium, msto, farnost vytvely cel svt poddanch, jejich mikrokosmos. Zkladem obnovy byly vrchnostensk psemnosti (urbe, hospodsk ty) plnc dleit role jak monho plnu tto revitalizace, tak i dokumentu zachycujcho mnoho podstatnch strnek danch mikrodjin. 56 Stle jet byla zemdlsk vroba zkladem celho hospodstv Moravy a teprve potkem 18. stolet doshla rovn ped ticetiletou vlkou. Zemdl sk technika vak ustrnula ve svm vvoji, stle jet byl pouvn trojhonn systm, za prmrnou sklize se pokldal trojnsobn vnos. Nepzniv se projevilo poruen rovnovhy mezi vrchnostenskou velkovrobou a poddanskou malovrobou. Nadmrn vzrst vrchnostenskho hospodstv, provozovanho pevn ve vlastn reii, vedl k vytven scelench domini. Zjmy domini se zaaly rozhodujcm zpsobem uplatovat v celm ekonomickm ivot eskch
54 55
Tamt, s. 115. Tamt, s. 124, 125. 56 Tamt, s. 126. 61
zem, vetn jejich hospodstv. Prosperit panskho hospodstv se musela poddit veker hospodsk innost v rmci panstv.57 Vznamnm retardanm faktorem byl citeln nedostatek obyvatelstva schopnho osazovat pust grunty. Ten byl dn jak dsledky ticetilet vlky, tak faktory demografick povahy i pekkami v oblasti psychick, mentln. Mno ho schopnch sedlk zemelo a ti nov, asto z neselskch vrstev populace, neumli hospodait na statku, proto z nho opt zbhali. Dren gruntu nebylo v dan dob spojeno s vlastnickm vztahem, tj. modern kapitalistickou podobou selstv, nbr mlo charakter vhodn nebo nevhodn ivnosti, se kterou je mono nakldat bez citovch a dalch pohnutek, v podstat racionln a nel tostn. 58 S ohledem na tyto velk tkosti pi znovuosidlovn grunt bvalo ze strany vrchnosti bnou metodou, pi nedlitelnosti usedlost, pidlovn grunt tm dosplm dtem poddanch, kter neddily grunt otcovsk. Tyto usedlosti byly na konci vlky i po n zskvny bez koup. Bohuel jedinm zdrojem znovuosazovn byl pirozen prstek, protoe zem se stala pro rekatolizaci emigran. Jestlie ped vlkou se Morava adila k imigranm regionm, pitahovala jinde pronsledovan evangelky a dal vyznn, po vlce se zalenila k zemm nboensk emigrace. Podle souasnch znalost vak takto motivo van vysthovalectv nedoshlo velkch rozmr a proto ani zsadnj vhy. Pomr mezi vrchnostenskou a poddanskou pdou nedoznal vtch zmn, dolo k mrnmu zven podlu vrchnostensk pdy na piblin 10 % z celku. Trend socilnho vvoje ml nivelizan charakter, rostl vznam stednch a nich vrstev, vedle zvyujc se vhy nejnich v dsledku rostoucho zaten venkova vemi tehdy rozenmi formami dan, dvek a robot odvdnch vrchnosti, sttu i crkvi. 59 Osud velkch markrabskch mst na Morav byl i v 18. stolet, zejmna v jeho prvn polovin, poznamenn tivm ddictvm ticetilet vlky spojenm s mstskmi dluhy. V dsledku tohoto limitujcho faktoru, ale i v kontextu s celkovm typem djinnho vvoje tto sti Evropy nedochzelo ve mstech k rozvoji podnikn ve velkm stylu, nebyl zde vytven velk kapitl, ani zde nebyly podmnky ke vzniku a rozvoji podnikatelsk mentality. Proto zstala zachovna i organizan struktura vroby na stedovk rovni v podob cech, manufaktury se zaaly uplatovat sporadicky, krtkodob a a ve druh polo vin 18. stolet. Tradicionalismus svobodnch mst podtrhuj zce specializova n emesla, celkov obraz dotv skutenost, e v tto konzervativn atmosfe
57 58
Kubak, Ant.: Djiny zemdlstv, s. 8081. Vlka, J.: Morava reformace , s. 127. 59 Tamt, s. 134. 62
se zatm nejvce vyplcelo podnikat v oblasti enkovn piva a vna. V textilnch emeslech probhal tvrd konkurenn boj s poddanskmi msty, msteky a vesnicemi. Zatm na Zpad nap. v Nizozem se zakldaly akciov spole nosti pro obchod a expanzi v zmo, vznikla burza, prosperovaly manufaktury. Protoe si markrabsk msta i nadle podrela rz a vznam vojenskch pevnost, nleeli k nejbohatm manm stavebn podnikatel. Msta tak vlastn stle plnila roli v krajin osamocench stedovkch hrad a jak nazna uje J. Vlka, kontakt opevnnho arelu se zzemm msta se omezoval. 60 Ve mstech se zaala budovat ji na konci 17. stolet kasrna a man museli jako ve stedovku hjit sv hradby se zbran v ruce. Stupni vroby a jej organizaci, stejn jako charakteru obchodu odpovdalo sociln sloen obyvatelstva svobodnch mst, rovn majc jet podobu stedovk stratifikace, ale s nim podlem chudiny. Stedovk patricit se pro mnil v honorace, kter byly tvoeny zkou skupinkou obchodnk, bohatch cechovnch mistr, poetn i vznamem rostouc inteligenc (prvnci, lkai), ednky sttn a crkevn sprvy. V Brn k nim patilo v prvn polovin 18. stolet piblin 80 rodin. Jejich lenov ovldali mstskou sprvu a mezi nimi a ostatnmi many probhaly v novch formch star sociln zpasy. Existovala jet dal konfliktn situace dan sporem o postaven lechtickch dom a crkevnch instituc ve mstech. Ty byly vyaty z mstskch dvek a tak povlen budovn lechtickch palc a klternch komplex zabrajc velk plo chy, ubralo msto mstskm domm uvnit hradeb a vedlo k bytku monch mstskch dan. Skonila t doba mstsk soudn a sprvn autonomie. V ele mst stli krlovt rychti, jim podlhaly mstsk rady. Mstsk soudy ztra tily svou pedvlenou suverenitu, rozsudky i odvoln schvaloval Tribunl. Stav svobodnch mst k roku 1704 dobe vystihuje jejich popis zpracovan zvltn komis, kter sice provedla eten v echch, ale jej vsledky jsou podle J. Vlky aplikovateln i na moravsk pomry. Dle zjitn komise n man ije jako sedlk, a na to, e je svobodn mnoz z man vzdychaj, kdy si vzpomenou na star asy, kdy krlovsk msta stla v takovm rozkvtu, jak to etli ve starch privilegich nebo slyeli od svch dd.61 V celm prbhu 18. stolet, se zvyujc se intenzitou k jeho konci, meme sledovat zjem sttu o poddan jak s ohledem na nov teorie i praxi, tak i v nvaznosti na aktuln stav zem monarchie. Jednm z princip vztahu sttu k obyvatelstvu byla elementrn snaha po spravedlnosti a pokud mono rovno mrnm a tud adekvtnjm rozloen povinnost poddanch vi nmu.
60 61
Tamt, s. 135. Tamt, s. 135136. 63
Jednou z tchto intervenc bylo vydn csaskho reskriptu 11. z 1713, jim bylo pikzno vem vrchnostem (pod pokutou 100 dukt) zaslat do ty nedl od vyhlen reskriptu piznn o potu a velikosti vech poddanskch grunt a dom z dvodu proporcionlnho zajitn ubytovn pro vojensk prchody a pro pezimovn vojska. V piznnch mly bt evidovny vechny obydlen domy se specifikac podle dobovho socilnho kle tzn. grunty od celolnk po tvrtlnky, zahradnick a chalupnick domky, pedmstsk do my, mlny a dal budovy vhodn pro ubytovn vojska. Do soupisu nebyla zahrnuta krlovsk msta (obdobn jako u katastr). S csaskm poadavkem seznmil brnnsk Tribunl krajsk hejtmany a 10. jna tho roku. Termn nebyl dodren, po dan lht dodvan materily mly etn nedostatky a kdy ani v beznu roku 1716 nebyl elabort zkompletovn a z Vdn bylo vyhroovno psnmi sankcemi, ujal se sestaven soupisu zemsk etn Martin Max Bhm a zpracoval podle originlnch fas jednotlivch panstv a kraj 6 sum, kter jsou dosud dochovny. Poskytuj cenn prezov informace o situaci na Morav v roce 1716. 62 Je vak pochopiteln, e pi jejich pouit mus mt badatel stle na zeteli skutenost, e data, s nimi pracuje, byla M. M. Bhmem pevzata z materil vzniklch ke kontribunm elm, take lze pedpokldat snahu o podhodno cen. J. Radimsk zveejnil data k Jihlavskmu kraji s pslunm komentem a J. Mlek, kter zpracoval vechny urbe panstv Tel patc do Jihlavskho kraje, nsledn srovnal urb z roku 1717 se soupisem z roku 1716 pro dan panstv, jeho vesnice, msteka a msta. Doel k zvru, e se oba prameny v mnoha ppadech podstatn li : rozdl inil 25 a 35 %. Panstv se snailo co nejvce snit plnovan poet ubytovanho vojska, proto byl v soupise proti urbi uveden celkov ni poet dom, piem poet selskch vrstev byl z mrn snen a poet chalupnk proti skutenosti naopak na dsazen. Je samozejm, e tam, kde urbe chyb a kde pjde o rekonstrukci hrubho obrazu vtch zemnch celk ne panstv, zejmna kraj, je soupis pouiteln. 63 Elabort pin informaci o 87 085 gruntech a domech na Morav, z nich bylo 48 340 sedlk nad 1/8 lnu (55,5 %), 26 950 chalupnk, domk a zahradnk (30,9 %), 5 476 man (6,3 %) a 6 319 pedman (7,2 %). V krlovskch mstech bylo napotno 2 753 dom, take celkov poet grunt a dom se rovnal 89 838 a podl mstskch a pedmstskch dom inil 16,2 %.
62
Radimsk, J.: Jihlavsk kraj roku 1716. Vlastivdn sbornk Vysoiny, ro. III., 1959, s. 107108 (dle jen Jihlavsk kraj ). 63 Mlek, J.: Poznmky k soupisu dom z roku 1716 v Jihlavskm kraji. VVM, ro. XVI, 19611964, s. 140141. 64
Soupis zachytil v dobovch kategorich rovn spoleenskou stratifikaci osedlho obyvatelstva podle kraj, mimo populace krlovskch mst.
Tab. . 6 : Sociln skladba osedlch jihomoravskch kraj v roce 1716 Kategorie 6/4 lnu 5/4 lnu 1 ln 3/4 lnu 1/2 lnu 1/4 lnu 1/8 lnu Zahradnci Podsedci Paseki Chalupnci Domki Svobodnci Mlyni Man Pedman Celkem Brno 7 5 1405 548 4096 6470 361 164 240 5169 523 53 111 1104 532 20787 U. Hradit 1 137 154 2501 3366 487 1451 158 23 2353 167 9 77 322 647 11853 Jihlava Znojmo 6 1 1237 330 2368 2056 53 Morava 29 28 4009 2105 16347 21946 3255 2930 680 23 20507 2810 151 470 5476 6319 87085 % 0,1 0,1 4,8 2,4 18,7 25,2 3,7 3,3 0,8 0,1 23,5 3,2 0,1 0,5 6,3 7,2 100
551 77 1244 1719 192
1334 359 10 82 408 518 6494
1593 244 8 23 706 297 8922
Pramen: Radimsk, J.: Jihlavsk kraj roku 1716. Vlastivdn sbornk Vysoiny, ro. III., 1959, s. 108.
Sociln profil venkova, ale i poddanskch mst a msteek, tvoily r olnick vrstvy s naprostou pevahou drobnjch hospod, pllnk a tvrtln k, kterch bylo na Morav 43,9 %. Ve skutenost bylo zejm ponkud vce vtch sedlk, u kterch byla snaha jejich skuten poty zatajovat a redukovat reln stav. Podle elabortu se podleli na celku jen 7,4 %. Dal vznamnou sociln skupinu tvoili zahradnci, podsedci, paseki, chalupnci a domki (30,9 %), piem jej tit tkvlo v chalupncch (23,5 %). V tomto ppad byl patrn faktick poet a podl ni. Man a pedman s mrnou pevahou pedman se na socilnm profilu Moravy podleli jen nevznamnmi 13,5 %, tzn., e jet v polovin druhho decennia 18. stolet nebyly pekonny dsledky ticetilet vlky. 64 V Brnnskm kraji tvoili velc sedlci skupinu s 9,5 %, zcela v n dominovali lnci s 71,5 %. Stedn a drobn sedlci mli zastoupen ve vi 52,6 %, pedstavovali tak vce ne polovinu osedlch. Neselsk vrstvy (chalup nci atd.) se na celku podlely 29,3 %. Man a pedman s vraznou pe64
Radimsk, J.: Jihlavsk kraj, s. 108109. 65
vahou man doplovali sociln profil kraje 7,9 %. Zcela zanedbatelnou kategorii pedstavovali svobodnci a mlyni 0,7 %. Pi srovnn s celkem zem bylo v Brnnskm kraji vt zastoupen bohatch selskch kategori, pesto i zde sociln zkladna tkvla ve stednch a drobnch dritelch grunt, pouze mstsk vrstvy mly vraznji ni podl. Ve Znojemskm kraji byl podl velkch sedlk jet vt, inil 17,6 %, stednch a malch rolnk bylo 50,2 % s paritnm rozloenm potu pllnk a tvrtlnk, neselsk vrstvy byly tvoeny jen chalupnky a domki, jejich vha se rovnala 20,6 %, man a pedman byli zastoupeni 11,2 %. Vzhledem k moravskmu prmru mli velc sedlci vraznou pevahu, stednch selskch vrstev bylo rovn procentuln vce, naopak neselskch zeteln mn, obdobn mstsk stav ml nzk zastoupen. Hradisk kraj ml ji zcela jin sociln profil. Velkch hospod zde bylo zanedbatelnch 2,5 %, stednch a drobnch zemdlc zato 53,6 %, neselsk vrstvy zastoupen zahradnky, podsedky, paseki, chalupnky a domki se podlely 35 %, mstsk kategorie byly tvoeny 8,2 %. Jednalo se o obyvatelstvo ji znan sociln diferencovan (tak vliv vinorodch oblast) s nzkm zastoupenm man a pedman. Nejmen Jihlavsk kraj ml 9,7 % velkch sedlk, ostatn selsk kategorie se na celku podlely 48,6 %, neselsk sestvajc jen z chalupnk a domk byly zastoupeny 26,1 %, zato mstsk vrstvy zde byly podlov nej vznamnj ze vech jihomoravskch kraj 14,3 %. Svou sociln strukturou se relativn nejvce blil moravskmu prmru. Z hlediska panstv podle velikostnch skupin bylo v Jihlavskm kraji pes 53 % malch domini do 50 osedlch, kter nemohly svm majitelm poskytnout vt pjem ze stlch in, naturlnch dvek i robot. Skuten velk statek s potem osedlch pes 1000 byl jen jeden Tel. Mst uvd tento materil 5, mezi nimi Slavonice s 80 many a 43 pedmany a Tel s 87 many a 148 pedmany. Pi srovnn s lnovmi rejstky registrujeme prudk pokles potu osedlch ve Sla vonicch (z 201 na 123) a naopak zachovn stavu v Teli (z 234 na 235). Nejvtm poddanskm mstem kraje byla v roce 1716 Teb s 90 many a 210 pedmany. Krlovsk Jihlava mla odlin vojensk ubytovac systm a 433 usedlk (vzato z jinho pramene). Vha osedlch mstskch vrstev kraje vetn Jihlavy se tak zvila na 22,2 %.65 Morava prvn poloviny 18.stolet nebyla ist zemdlskou zem, dispono vala tak uritm potencilem jak mstskch emesel organizovanch v cech, tak znenhla nov zakldanmi i jinak organizovanmi manufakturami vedle
65
Tamt, s. 110.
66
tradin a v nkterch hospodskch oblastech zem intenzivnji rozvjenou lidovou podomckou vrobou. Ve ve poloench zemch se stle etnj skupiny obyvatelstva ivily pstovnm lnu, padlctvm, tkalcovstvm, chovem ovc. Ticetilet vlka vnesla do tto textiln vroby velkou strukturln zmnu danou rozvojem vrch nostenskho podnikn, kter bylo spojeno jak s robotami, tak s monopolizac ve sfe vroby i obchodu. Po vlce se rozvjelo zvlt lnstv, ale tak elez stv, sklstv. Tam, kde k tomu byly vhodn geografick a klimatick pedpo klady, se stle vce poddanskch rodin ivilo bu zsti nebo pln nezemdl skou vrobou a smnou. Len se pstoval jak na pansk, tak i poddansk pd. Na peslicch nebo kolovratech pracovaly vesnice po dobu celho roku. Tkan lnnch ltek bylo tak jednoduch, e vesnian mvali stavy doma. Ve mstech byly pltenick cechy, z nich i z podomckch dlen putovaly vrobky na vznamn trhy do Olomouce, Brna, Fulneku, Novho Jina atd., kde je nakupo vali vesms slezt obchodnci, a tak se moravsk pltna dostvala jejich pro stednictvm na velmi vzdlen trhy. Do obchodu s pltnem intenzivn zasahovali tak idovt obchodnci, zejmna z Mikulova, kte mli etn a dobr kontakty na Vde.66 Ji v 17. stolet se tmto zpsobem rozvinula rozptlen manufaktura a uplatoval se faktorsk systm. Prv rozvoj rozptlen manufakturn vroby byl hlavn pinou nenvisti cech proti vesnickm fuerm, protoe ohroo val odbyt vrobk cechovnch mistr a zaazoval necechovn mistry do manu fakturnho vrobnho procesu. Prvn tkalcovsk manufaktura byla zzena na perntejnskm panstv na zpadn Morav v roce 1706. Vyrbla pltno a umleck tkaniny na vvoz, jej soust bylo blidlo, valcha, barvrna a balrna, tzn. tkala se tu i vlna. Zahrnovala jak formu rozptlen, tak centralizovan manu faktury, zanikla na konci 18. stolet. 67 Dal pltenick manufaktura na zem jin Moravy byla zaloena na letovickm panstv majitelem hrabtem Jindichem Kajetnem Blmegenem v polovin 18. stolet. Nezn se pesn datum vzniku, prvn zmnky pochzej z roku 1754. Jednalo se o mimodnou zleitost mimo jin tak vzhledem ke skutenosti, e do Letovic se musely suroviny dovet, men mnostv lnu se pstovalo pouze na sousednm Kunttsku. Zakladatel hrab Blmegen patil k reprezentantm novho druhu lechty, kter se vnovala prmyslovmu podnikn. Nov manufaktura se musela potkat s adou tkost, jednou z nich byl nedostatek pracovnch sil (tkalc). Hrabtem jmenovan editel Fr. Johann
66 67
Vlka, J.: Morava reformace, s. 136137. Svobodov, Vl.: Lidov a manufakturn textiln vroba s pihldnutm k vvoji na Morav. Trutnov 1983, s. 102. 67
Scholz zamstnval i uprchlky ze severomoravskch Janovic, nap. dlo vedoucho Zachariase Sauermanna vedle tkalc z Jevka, Svitav, Bezov, luknova i odjinud. Dokonce se souhlasem a podporou samotn Marie Terezie zskal hrab nkolik destek tkalc z vojenskch tvar. Na pelomu 18. a 19. stolet, kdy dospla nyn ji bavlnsk manufaktura do fze svho nejvtho rozkvtu, zamstnvala 10 000 lid a patila k nejvtm podnikm toho druhu na Morav. 68 Po ticetilet vlce se obnovovala i vroba suken. Ovce se chovaly nejen na horch, ale i v ninch. Na potku 18. stolet se podle J. Vlky odhadoval poet ovc na Morav na 200 000 kus, v polovin 18. stolet ji na pl milionu, piem jejich dv tetiny se produkovaly v panskch ovnech. Sloitj soukenictv bylo realizovno jen v cech v krlovskch i poddanskch mstech. daje z roku 1728 hovo o 169 soukencch v Tebi, 140 ve Vizovicch, 71 v Bystici nad Perntejnem, zejmna vak na severn Morav, v cel zemi mlo bt na 2 000 soukenickch dlen. Zbo bylo stedn kvality a vyvelo se do Nmecka, Rakouska, Uher, Itlie. I v tomto textilnm oboru se znamenit v roli obchodnk uplatovali id.69 Cechovn forma soukenictv se stle zetelnji jevila jako nedostaujc a nevyhovujc, proto bylo ze strany sttu pikroeno podle novch merkantilistickch zsad k uplatovn organizanho uvolovn. Poprv se tak stalo v roce 1724 v tehdy rakouskm Slezsku vydnm patentu, kter umooval prci tkalc i mimo cechy. Na Morav byla situace jin, zde generln cechovn patent z roku 1731 a generln cechovn artikuly z roku 1739 mly ponkud odlinou dikci. Stt chtl zskat dohled nad touto dal vrobou a naopak nutil cechy inkorporovat vechny necechovn tkalce a dal, tzv. fuery, do cech, piem omezoval a souasn unifikoval cechovn pravomoci, zejmna pijmn cizinc, udlovn mistrovskho prva apod. 70 Nov formy manufakturnho podnikn rozbjely pvodn jednotu domck a emesln vroby vytvenm kapitalistickch vztah ve mstech i na venkov. Manufakturn vroba oslabovala emeslnou i domckou produkci, vedla k vt standardizaci, roziovala sortiment zbo, jej produkty svou lc, pestrost a ce nou stle osteji a razantnji konkurovaly domck i emesln vrob. Manu faktury vtahovaly do sv sfry vlivu poetnj vrstvy mstskho i venkovskho obyvatelstva v souvislosti s rstem populace a jej prohlubujc se pauperizac.
68
Pospilov, M.: Textiln manufaktura v Letovicch v 18. stolet. VVM, ro. XXXIII, 1981, s. 12-24. 69 Vlka, J.: Morava reformace , s. 137. 70 Svobodov, Vl.: Cit.d., s. 100. 68
Domck vroba mla u ns velmi dlouhou tradici, postupn jej st pe chzela do mstsk cechovn vroby, stle se vak udrovala ve sv pvodn i veln neorganizovan podob jako vhodn pilepen hospodsk situace v domcnostech. Prostednkem mezi mstskou vrobou cechovn a lidovou vrobou na vesnicch byla mal msta, kde se vyskytovaly a setkvaly v konkurennm souten na trzch a jarmarcch ob skupiny emeslnk. V tchto malch centrech dochzelo k vyhrannm sporm mezi mistry a fuery.71 Domck vroba se vyvjela vlun podle krajovch a mstnch tradic a specializac. Nap. na Vykovsku to byla produkce slamnek, oatek na peen chleba.72 Na Holeovsku a Vizovicku v chudm valaskm kraji, kde pole neposkytovala dostatek obivy, si lid pomhali domckou vrobou nejrznjch pedmt ze deva, kterho naopak bylo nadbytek. Potebn suroviny si odneli z hor podle principu: Pni maj v hoe deva dost, ak jim to neukod.73 Nemli zvltn dlny, pracovali po cel rok ped stavenm, za nepohody pod pstekem klny. Jedni vyrbli, druz rozneli nebo rozveli hotov devn vrobky po svt na tzv. taligch, co byly dvoukolov vozky, taen jednm nebo dvma leny rodiny. Zpis v urbi obce Horn Ves na Holeovsku z roku 1724 informuje: V t obci jeden kad usedl k pansk ruce po tech stech indela povinen dlati jest74 Vedle indele se vyrbly hrb, putnky, lopaty, devn msy, vidle, vaeky, trakae, loukot, stoli ky, koleka, motovidla a kolovrtky na peden, lmky a potrky na len a konop atd. Ve vesnici Drkov ze sluovick farnosti byla tradice vroby devnho uhl v milch. Strc od kopy pak rozvel devn uhl kovm i hospodynm po cel Han. V Bezov z te farnosti vyrbli slamnky (oatky na chlb), v Hrobici (tamt) produkovali jalovcov fajeky a prodvali ve Vsetn koupen kivky (noe), v Neubuzu a Vemin se zabvali produkc dubovch oatek, v Trnav pletli rozmanit proutn koky. To je mal ukzka rozmanitosti domck produkce z jedn jihomoravsk farnosti. Krom toho se vude na horch piivovalo chud obyvatelstvo vrobou metel z bezovho prout, kter nabzeli na mstskch trzch nebo rozneli dm od domu. Zvltnm oborem domck produkce na Valasku byla vroba hounnch papu a nkter vesnice (nap. Kostelec u tpy, tpa na Holeovsku) byly centry vroby poutnickho zbo (obrzky svatch, drobn pedmty z cnu a olova atd.). Vedle tto mimozemdlsk celoron produkce a obchodu s n odchzeli kadoron chud z hor dol do rodnch nin na sezonn zemdlsk prce,
71 72
Tamt, s. 42. Burian, V.: Zanikl domck vroba na Vykovsku. L, ro. 48, 1961, . 4, s. 57. 73 Janovsk, R.: Domc prmysl na Holeovsku. L. ro. 29, 1929, s. 209. 74 Tamt, s. 210. 69
zejmna n, ale i za jinmi aktivitami, nap. pracovat jako ndenci na rznch stavbch.75 Stav zem i jejho obyvatelstva nebyl uspokojujc. Msta nadle tiv nesla zadluen z dob ticetilet vlky, rozvoj emesel a obchodu byl nedosta ujc, mnoho emeslnk neprovozovalo pro chudobu svou ivnost, nkte pracovali jen uritou dobu v roce. Vldnouc kruhy vdeskho dvora si tuto situaci uvdomovaly a v duchu nastupujcho merkantilismu se pokouely stva jc pomry zlepit. Sttn zsahy byly vedeny ve smru zajitn vroby lepch druh zbo, zven kvalifikace emeslnk, odstrann fuer a nedouk mezi cechovnmi mistry. Ji zmnn patent z roku 1731 vydan csaem Karlem VI. pro vechny esk zem ml sv dal organizan a realizan pokraovn. Do 1. kvtna 1733 mly bt panovnkovi pedloeny vechny dosavadn cechovn artikule k potvrzen. Pracovala s nimi a revidovala je zvltn tribunln komise. Do novho textu artikul nemly bt opisovny obecn znm a platn body z patentu, nap. o tzv. venkovskch pidruench sdruench, o vydvn v unch list, o restrikci cech, o pekkch nemanelskho pvodu pro zskn mistrovstv apod. O cel akci jsou dochovny psemnosti hlen krlovskch a poddanskch mst, opisy artikul, seznamy mistr, takt zjednoduen sum tchto hlen z let 1732/1733, vytvoen vak a v roce 1749 pro potebu nov zaloenho emeslnickho a tovrnho adu v Brn. Je tak dochovna prvn statistika emesel pro Moravu z doby jet ped rozmachem manufakturn vroby. Jej data na rovni esti moravskch kraj zveejnil J. Radimsk. Autor odhadl k roku 1732 poet vech emeslnickch mistr na Morav na 12 00013 000 osob. Celkov poet musel bt odhadnut, protoe dobov statistika pracovala jen s dvaceti emeslnickmi obory, nebyli do n pojati nap. evci, pasti, sldci, mlyni a dal. V sedmi svobodnch moravskch mstech ilo k danmu roku 2 776 mistr, k jejich cechm patilo jet 1 453 venkovskch mistr, tzn. je mono konstatovat, e tato msta reprezentovala tetinu emeslnickch mistr. V zemskm hlavnm mst Brn bylo v 39 cech organizovno 907 mistr, piem 452 pmo ve mst a 455 ve venkovskch obcch a mstekch. Zeteln se projevil protiklad mezi severem a jihem, kdy sever ped stavoval tu st Moravy, v n byla emesla relativn mnohem rozvinutj, s dominanc pltenk, soukenk, krejch, eznk, peka, kov, jih oblast emesln mlo dimenzovanou. Tit emeslnickch vrstev se nachzelo v Olomouckm a Perovskm kraji, nejmn emeslnk ml zemdlsk
75
Tamt, s. 211221.
70
Znojemsk kraj. Kraj Brnnsk se nachzel ve stednm psmu, obdobn jako Hradisk, nejble k severnm krajm ml kraj Jihlavsk. 76 Nejnovj prce k djinm Moravy povauj za meznk jejch nejen politickch djin polovinu 18. stolet, respektive potek 40. let spojen s nstupem Marie Terezie na rakousk trn. Stt se snail, zvlt po ztrt podstatn sti Slezska, v duchu zsad merkantilismu o zvldnut situace. Jednak kontinuitn navazoval na smry svho pstupu rozvjenho v prvn polovin 18. stolet a intenzifikoval je, jednak pichzel s novmi prvky. Chtl formou sttnch zsah do hospodstv pedevm udret, ale tak upevnit a poslit monarchii uvnit i navenek. Jak naznauje J. Jank, sm stt se stval podnikatelem, poskytoval levn pjky, unifikoval a vytvel vrobn dy a pravidla, udloval zvenou mrou tovrn oprvnn, bojoval proti monopolm. Zaala se vraznji akcentovat nejen cechovn malovroba, ale tak tovrn velkovroba. Pro dal rozvoj rakouskho hospodstv bylo dleit, e tovrn privilegia zaala bt udlovna tak nekatolkm, tzn. zahraninm odbornkm pichzejcm asto z protestantskch zem. Dobov materily informujc o stavu Moravy k roku 1750 vyzvedaly pstup k chudin a upozorovaly na skutenost, e kad obec mus peovat o sv chud, take ubv ebrk. 77 S vldou Marie Terezie je tak spojena akce zcela mimodnho vznamu, jak oprvnn oznail statistik a demograf V. Sekera prvn konskripci du provedenou v roce 1754. Tento podnik byl realizovn po vlkch o ddictv habsbursk, kdy se mlad panovnice oprajc se o kvalitn rdce pokouela odvrtit zkzu sttu prostednictvm bern reformy, poslenm centralizace, vy drovnm stl armdy v sle 150 tisc mu, podporou podnikn a manufaktur. Pi vech tchto zsadnch vldnch aktech vak postrdala jednu dle itou informaci - neznala poetnost obyvatelstva sttu, ani jednotlivch zem. Proto se rozhodla provst prvn soupis lidu, kter byl dobov nazvn kon skripc du; k jeho proveden byly v prbhu let 1753 a 1754 vydny tyi csask reskripty. Soupis obyvatelstva provedly jak politick ady, jimi byly v dan dob vrchnostensk kancele, tak orgny crkevn sprvy, co byly farnosti a jim nadzen biskupstv. Oboj data se od sebe liila, protoe k jejich poizovn pistupovaly pslun instituce z odlinch pozic. Zatmco zjem panstv smoval k vykazovn pokud mono nzkho potu poddanch s ohledem na dan a odvody, krom toho evidovali jen vlastn poddan, fari naproti tomu zapisovali vechny osoby ptomn ve farnosti, tzn. i ciz. Okruh tch,
76
Radimsk, J.: Prvn statistika moravskch emesel z let 17321733. SMM, ro. LXXX, 1961, s. 238247. 77 Jank, J.: Hospodsk rozmach Moravy 17401918. Djiny Moravy 3/1, Brno 1999, s. 9 11 (dle jen Hospodsk ). 71
kte tehdy patili k cizm, byl znan irok, byli to nejen ciz sttn pslunci, ale tak osoby pslun do jinch farnost te zem, ppadn pochzejc z jinch zem rakousk monarchie. Mra nepesnosti se na Morav zvyovala tak z toho dvodu, e olomouck biskupstv zahrnovalo i sti Slezska. Krom toho nebylo registrovno vojsko, ani dti do jednoho roku vku. I pes tyto zjevn nedostatky se uskutenilo prv statistick eten v podstat vekerho obyvatelstva, nikoliv jen osedlch, kter se stalo zkladem a vchoz platformou dalch konskripc a na n poslze navazujcch stn. Nsledujc soupis byl proveden na jae roku 1761 a od roku 1762 se konaly konskripce pravideln kad rok a do roku 1769. Obsahovou npl soupis z let 1754 a 1761 tvoily informace o vku, pohlav a rodinnm stavu obyvatelstva, oznaovanho ne urit jako befindliche Seelen. Od roku 1762 se obsah zjiovanch dat roz il, mimo jin o daje o stavech a o povoln obyvatelstva. Stavovsk, ppadn profesionln, pslunost se mla sledovat u vekerho obyvatelstva, nikoliv jen u ekonomicky innch, tzn. registrovni a vyhodnocovni byli i rodinn p slunci zvisl obivou na hlav rodiny. V praxi vak dochzelo k rozdlm mezi daji v tabulkch podle vku a v tabulkch podle stav. Organiztoi soupis v letech 1754-1769 rovn nebyli schopni jednoznan definovat, o jak typ obyvatelstva se jedn, zda o ptomn nebo domc, byly to bu ve zmnn due, nebo farnci, i komunikanti. V. Sekera se domnv, e tomuto oznaovn nejlpe vyhovuje pojem ptomn obyvatelstvo. Zemsk sume a sume podle kraj se dochovaly ve zcela rozdln me, pro Moravu existuj zemsk sume pro kesany i idy, dokonce dvojmo jedny ve Vdni a druh v Brn, ovem rozmanit k rznm konskripcm. Pro rok 1761 se zachovaly oba zemsk sume (pro kesany i idy), rok 1762 a 1763 je doloen jen pro kesany, zato podrobn a na rove hlen za panstv, take jsou k dispozici tabulky zpracovan za kraje. Tato data byla publikovna zsti J. Radimskm, V. Sekerou, zejmna vak Fr. Dvokem a jsou pouita v tto prci na rovni zem i kraj. Hodnota konskripc v dalch letech dosti znan klesala a mrn s tm jsou dochovny i archivn fondy, bohuel ani pro jedin rok nejsou zachovny daje za vechny esk zem. Pro Moravu byla data publikovna v rznch edicch. 78 Zatmco V. Sekera zveejnil v tabulkov sti prce Obyvatelstvo eskch zem v letech 17541918 data vrchnostenskch soupis podle stavu (povoln) pouze za zem a celek eskch zem, J. Radimsk ve studii Vvoj obyvatelstva na Morav do r. 1857 publikoval srovnateln daje za Moravu a jej kraje
78
Sekera, V.: Obyvatelstvo eskch zem v letech 17541918, dl I., 17541865, Praha 1978, s. 1231, 151152 (dle jen Obyvatelstvo ).
72
z konskripc v letech 1763, 1791, 1812 a 1817.79 Nejlpe mi poslouily tabulky zpracovan Fr. Dvokem. J. Radimsk se snail zachytit rove kraj a hlavnch zemskch mst. 80 Nsledujc tabulky z roku 1763 byly pevzaty z jin jeho studie a zjednodueny.
Tab. . 7 : Ptomn obyvatelstvo jihomoravskch kraj podle stav v roce 1763 (bez id) Kategorie Duchovn lechta ednci Sluhov Man emeslnci Rolnci Chud Celkem Brno poet % 662 0,3 83 0,0 705 0,3 18 392 8,3 2 449 1,1 5 869 2,7 192 464 87,0 620 0,3 221 244 100,0 Znojmo poet % 458 0,5 90 0,1 210 0,2 5 870 6,3 2 348 2,5 3 729 4,0 80 850 86,3 168 0,2 93 723 100,0 Jihlava poet % 253 0,4 52 0,1 333 0,5 5 305 7,6 1 493 2,1 5 547 8,0 55 913 80,2 825 1,2 69 721 100,0 Uhersk Hradit poet % 333 0,3 78 0,1 487 0,4 7 328 5,9 2 125 1,7 4 141 3,3 109 862 88,2 263 0,2 124 617 100,0
Pramen : Radimsk, J. : Stn lidu na Morav r. 1763. Sbornk archivnch prac IV, 1954.
Data jednoznan potvrzuj, e i v 60. letech 18.stolet byli na Morav hlavn profesn a stavovskou skupinou obyvatelstva zemdlci, pochopiteln v rozmanitch socilnch vrstvch, kter nm vak tato konskripce nepibl. Jestlie v cel zemi inil jejich podl 85,4 %, pak vha tto fundamentln skupiny varrovala v jednotlivch krajch podle celkovch charakteristik danch region. Stle platila dichotomie mezi Jihlavskem a ostatnmi temi jiho moravskmi kraji. Znan vypovdajc je velikost a poad po rolncch podlov druh kategorie v zemi. Zatmco v celozemskm mtku j byli slouc, do n byli zahrnovni i nmezdn pracujc, nevyuen dlnci a podruzi, co odpovdalo tem zemdlskm regionm, v Jihlavskm kraji to byli emeslnci. Na Morav byly v roce 1763 emeslnk 4 %, v Jihlavskm regionu vak 8 %. Vedle nho pouze Znojemsk kraj se 4 % emeslnk pekraoval zemsk prmr, ostatn jihomoravsk kraje se nachzely pod nm. Naopak vha sluebnictva, kter inila na Morav v prmru 8 %, byla ni na Znojemsku a Hradisku, jen 6 %. Vechny ostatn zjiovan kategorie mly ji statisticky zcela marginln vznam. Z tto marginality ponkud vystupovalo manstvo,
79
Tamt, s. 49; Radimsk, J.: Vvoj obyvatelstva na Morav do r. 1857. VVM, ro. 1, 1946, s. 73108 (dle jen Vvoj obyvatelstva). 80 Dvoek, Fr.: Soupisy obyvatelstva v echch, na Morav a ve Slezsku v letech 1754 1921. eskoslovensk statistick vstnk, ro. VVII, Praha 1924, 1925, 1926. 73
kter na Morav pedsta vovalo 14 844 osob a 1,7 %. V jihomoravskch krajch mlo opt rozdln zastoupen od 1,1 % na Brnnsku, pes 1,7 % na Hradisku a po 2,1 % na Jihlavsku a 2,5 % na Znojemsku. Vechny dal evidovan skupiny v zemi se svm podlovm vyjdenm nachzely pod rovn jednoho procenta.
Tab. . 8 : Ptomn obyvatelstvo Moravy podle stav v roce 1763 (bez id) Kategorie Celkem Duchovn lechta ednci Sluhov Man emeslnci Rolnci Chud Poet 509 305 3 084 484 2 748 68 615 14 844 34 531 753 214 3 613 Podl v % 100,0 0,3 0,1 0,3 7,8 1,7 3,9 85,4 0,4
Radimsk, J.: Stn lidu na Morav r. 1763. Sbornk archivnch prac IV, 1954.
Pi detailnjm pohledu na zveejnn data Jihlavskho kraje z roku 1763 upout soustedn id do idovskch obc. Nejvce jich bylo v Tebi 963, ve Velkm Mezi 561, Teti 475, Brtnici 193, Markvarci 110 osob, eskm Rudolci a Bolkov 103 osoby, Batelov 89, Teli 48, Puklicch 35 osob, celkem v kraji 2 577 id, 1300 mu a 1277 en. 81 Klesajc hodnotu konskripc si zaal poslze uvdomovat i rakousk stt, zejmna spoluvlada Marie Terezie, jej syn Josef II., mimo jin s ohledem na dosavadn vkonn orgny provdjc soupisy, kter nemly zcela pozitivn vztah k soupisovm akcm a v dsledku toho ze svch specifickch pozic konskripce ji vlastn formou sv realizace znehodnocovaly. Proto csask patent z 10. 3. 1770 uloil provdn soupis, vetn tanho dobytka, ne strannm orgnm, tj. krajskm adm a vojsku. Tento zpsob realizac e zstal v platnosti a do roku 1851, piem definitivn prava soupisovch akc vela v platnost od roku 1780. Ve srovnn s prvm obdobm (17541769) byly vojensk konskripce obsahov vrazn chud. Roztdn obyvatelstva podle stavovsk pslunosti bylo rovn do roku 1769 metodicky dokonalej, profe sionln klasifikace po roce 1770 byla jednoznan orientovna na vojensk poteby. Podrobn byli klasifikovni jen pslunci privilegovanch stav
81
Radimsk, J.: Stn obyvatelstva v Jihlavskm kraji v roce 1763. L, ro. 2, 1947, s. 143 145.
74
(osvobozen od vojensk sluby), kte vak pedstavovali pouhou ptinu musk sti populace, od roku 1805 byli postaveni na rove kesanskm mum id, kte byli stni s nimi dohromady. eny byly v sumch za kraje a zem sledovny pouze z hlediska celkovch pot, bez jakkoliv dal specifikace. Pozoruhodn je diferencovan pstup k jednotlivm vrstvm spo lenosti. Lze ci, e byl stle plnou mrou stavovsk. Kltery, lechta a honorace vyplovaly od roku 1778 nov zaveden individuln domovn a rodinn archy samy, nemusely v nich udvat vk, eny neuvdly sv st obecn, proto nebylo vbec mono sestavovat sume vkovho sloen obyvatelstva, vk dt do 1 roku byl uvdn zlomkem v arch, ale v sumch nebyly dti do 1 roku vedeny do roku 1805 vbec. Stavovsk struktura podle povoln byla sledovna metodicky zcela ne adekvtn pouze u musk kesansk populace star 17 let, a to jen u ekono micky aktivnch. Rubrikace byla sice podrobnj vedle duchovenstva, lechty, ednk a honorace, man ve mstech a emeslnk ve mstech a na venkov to byli rolnci, domki, zahradnci a jin zamstnn, k jinm sttnm potebm pouiteln, vedle toho vak podle brannho zkona z roku 1769 od vojensk sluby osvobozen kategorie nstupc nebo nejblich ddic ped chozch rolnk, man, emeslnk a pak jen sumrn musk dorost ve vku 112 a 1217 let. Instrukce pipojen ke konskripnmu patentu z 26. 5. 1777 pinely nvod, koho do pslunch rubrik zahrnovat a jak. Nap. k rolnkm byli zapotvni podle bernch pedpis osedl ve specifikaci celolnk, pllnk, tvrtlnk, tzn. pedevm jen selsk vrstvy. Do roku 1850 zanikla kate gorie ddic, i domk a zahradnk. 82 Na samm potku druh etapy statistickch eten v souvislosti s vldou nazenm stnm du a tanho dobytka se zmnnmi vkonnmi org ny vypracovali dstojnci rakousk armdy astnc se akce v roce 1771 podrobnou zprvu v nmeckm jazyce sestavenou podle shodn osnovy o situaci v jednotlivch zemch podle nich sprvnch jednotek. Cenn materil byl pro echy vydn J. Kalouskem v rmci Archivu eskho v roce 1913, pro Moravu a J. Kom v roce 1960 v podob edice. Moravsk materil nebyl v dob Kalouskov znm (respektive v archivech objeven). Tato vojensk analza byla nesena v duchu princip osvcenskho absolutismu, kter vnoval velkou pozornost zachzen a praktikm vrchnost vi poddanm, zvlt otzkm robotnm. Clem sttu bylo zskat pokud mono objektivn informace, kter by se mohly stt podkladem pro reformn zsah. 83
82 83
Sekera, V.: Obyvatelstvo , s. 2129, 159161. Ko, J.: Zprva o celkov situaci na Morav v roce 1771. SMM, ro. LXXIX, 1960, s. 223224 (dle jen Zprva ). 75
Vedle tohoto cennho zdroje informac o stavu Moravy na potku 70. let existuje dal text, jeho autorem se stal spoluvlada Marie Terezie, jej syn Josef II. Ten proti vli sv matky podnikl na podzim roku 1771 inspekn cestu po eskch zemch a Dolnch Rakousch a z n formou subjektivnho cestopisu zachytil obraz tk situace t sti e, kter byla povaovna za jej fundament. Text je psn v prvn osob (byl diktovn psai) a podv v pestrm kaleidoskopu fakta, kter stla Josefu II. za povimnut. Zajmalo ho vechno a na ve se dval svma oima. V centru jeho pozornosti byl stav vojska, jeho rozloen, vycvienost, ale tak strava, zpsob zachzen dstojnk s mustvem. Nemen zjem ml jako panovnk osvcenskho sttu o situaci podda nch, zachzen vrchnosti s nimi. Vydv osobn svdectv o krutosti jednn nkterch majitel panstv, nap. strahovskch prelt, hrabte tpna Wallise, praskho arcibiskupa hrabte Antonna Petra Pchovskho z Pchovic, ale i vysokch ednk, jakm byl nap. olomouck hejtman. Jako zancen pvrenec merkantilismu si vm rovn emesel, manufaktur a tovren, vysplosti obchodu, stavu cen, celn politiky, situace v zemdlstv, rozvoje dopravy, zejmna silnic, krajiny i veho, co do n bylo vneseno lovkem. Sna se jako prav osvcen monarcha lokln vci na mst eit a zjednvat ihned npravu, ppadn pomoc. Nezstv lhostejn k socilnm problmm doby, pomh v Podkrkono penitmi dary, navtvuje nemocnice a dal stavy, podv nvrhy na jejich zveleben. Aplikuje racionln metodu poizovn informac formou rozhovoru s mstnmi znalci pomr, odbornky a specialisty, ale tak s prostmi lidmi, tkalci, padlky, rolnky atd. Hovo s komernmi rady, komisai bankovnch dchod, s pedstaviteli vdy a kultury. Jako odcho vanec francouzskch encyklopedist se sna ve svm denku nikde nevyboit z objektivnho popisu smrem k reflexm, text je vybudovn na prostch, jasnch faktech. Tomu odpovd forma, kter je jednoduch, stzliv, bez ozd ob a pkras. Z tto snahy po objektivit vypadval ve svch dopisech matce, zaslanch ji v prbhu cesty. V nich se naopak nechal strhnout k projektm a npadm, kter v tto omezen form jen skicoval. Zde je mono sledovat stopy reformtora. Najdeme tu i lidskou tv vladae, kter byl schopen altruismu k potebnm lidem, smutku nad ubohmi i radosti a smvu z vc, kter se podaily. 84 Vimnme si nyn informac, kter nm zanechali dstojnci rakousk armdy. O pomrech ve Znojemskm kraji sdlovali, e jsou patn, poddan ij v bd a nouzi. Upozoruje se na rzn pstup vrchnost k poddanm. Nkde nemli rolnci ani osivo a vrchnost jim nepomohla, museli proto prodat obleen,
84
ehoovsk, J. M.: Cestopis csae Josefa II. z roku 1771. Nae doba, ro. XI, 1904, s. 9 16, 103109.
76
loe, tan i hovz dobytek, aby mohli zast. Venkovan si stovali na nevhodnou dobu odevzdvn dan a dvek bezprostedn po nch, kdy museli prodvat rodu za nzk ceny. Hlavn pinu bdy vak spatovali v robot. Vrchnostent ednci, akoliv ml existovat vmr robot stanoven zvltn urbariln komis, vym ovali podle sv libovle, na kadm panstv jinak. Velmi ast byly ppady, kdy pololnk s 50 micemi pol ml povinnost robotovat se dvma nebo vce kusy dobytka cel tden, ani pitom od sv vrchnosti obdrel penze, stravu nebo pci pro dobytek. Tato denn robota trvala asto dva i ti msce. Tyto pomry nutily rolnky k dren vtho potu tanho dobytka i eledi, ne by jinak bylo nezbytn. V ppad, e chtl nebo musel hospod robotovat sm, pak svj dobytek velmi brzy zhuntoval. Krom toho existovaly obvykl dle k fry v rmci robotnch povinnost, kter citeln pispvaly k rstu dalch rolnickch vdaj. Na ad panstv vldl obyej vybrn pennch trest od poddanch v tch ppadech, kdy bez vlastnho zavinn nemohli poslat na robotu tan dobytek, ele nebo sv dti, piem takovto penn dvka bvala vt ne zemsk kontribuce. Rozila se praxe vybrn pennch dvek od nejzmonjch sedlk namsto roboty, co vedlo k nespokojenosti chudch a chudch poddanch, kte pak museli na panskm robotovat i za n. Vtina poddanch v kraji nleela do kategorie nezakoupench dritel usedlost, pesto pi nutnch opravch tchto panskch nemovitost museli naku povat potebn stavebn materil z vlastn kapsy, ze strany vrchnosti nedostvali dnou nhradu a to ani tehdy, kdy byli z usedlosti vypuzeni a tato byla osazena novm hospodem. Kad rolnick usedlost musela odvdt bezplatn pedivo, co vedlo k tomu, e po celou zimu hospodyn pedly a nemly tm as na vlastn domcnost. Veobecn nespokojenost venkovan byla spojena s udrovanm panskm stereotypem trestn kadho sebenepatrnjho proheku nebo jen opomenut formou hrubho bit a poniovn, co mnohdy vedlo k trvalm zdravotnm nsledkm a nkdy a k invalidit. Na venkov pibvalo mrzk. K bn praxi patilo i to, e nezakoupen dobe hospodac rolnk kvalitn obdlvajc pozemky musel z usedlosti odejt, protoe ho vrchnost dosadila na zanedban pozemek, a kdy i ten uvedl do dnho stavu, byl opt pesdlen na jin, patn. Dochzelo k tomu, e ple, pracovitost, clevdomost atd. se trestala, naopak lenost a nepodnost odmovala. Zprva konstatuje nedostaten rozvinut obchodu (prodej ovoce a vna) i emesel. emeslnci ili vce z obdlvn pol a jinch prac ne ze sv profese.
77
Komisai si vimli zajmavho jevu tam, kde poddan sv usedlosti mli zakoupeny, byli pracovit a snaivj, jinde (ve vtin kraje) byli lenivj a ledabylej.85 V Hradiskm kraji komisai registrovali, e se zde mlad mui en dve ne v jinch krajch, ji ve vku 16, 17 let, protoe v, e pak nebudou odvedeni k vojsku. Vznikl rodina nem z eho t, mlad eni se iv ebrotou, kradou, odchzej do les a dvaj se na zbojnictv. Obyvatel hor byli oznaeni za pohledn, statn, obratn, iv povahy. V oblasti kolem Vizovic, Valaskch Klobouk, Bystiky, Rky, Rohat ce, ardic, Doln Lhoty atd. byla musk i ensk populace postiena vene rickmi chorobami (dnen terminologi pohlavn penosnmi nemocemi). Orgny politick sprvy sice inily opaten, kter vak nebyla k danmu datu dostaten inn. Akci vedl krajsk fyzik MUDr. Stoklasa, schopn a zkuen lka. Pi prci v ternu se potalo se spoluprac ranhoji. Hor zdravotn stav zjistili tak v jezd u Brumova, Nov Vsi u Kvasic, Radjov, Zstizlech, Kudlov, Horn Vsi, Beznici a dalch obcch, kde se vyskytoval velk poet lid se strumou (voletem). V obcch v blzkosti eky Moravy (Otrokovice, Kvtkovice, Topoln a dal) pechovvali hospodi mlad dobytek (kzlata, telata, jehata) bhem zimy v tepl svtnici spolu s lidmi (dosplmi i dtmi), co vedlo k en zoonz, penen praiviny a dalch nemoc. emesln vroba, krom klobounictv, soukenictv a tovrny na ki ve Vesel, se pli nerozvjela. Vt bdu nalezli dstojnci v oblasti tzv. kopanic, kde lidem chybla obiva. Odchzeli proto astji do Uher, zejmna mlad mui. Tmto zpsobem se otcov zbavovali svch syn. Doporuovali jim, aby se v Uhrch oenili, pokud se jim to nepodailo, mli pokraovat dle do Polska, pruskho Slezska, ale nevracet se dom. Z panstv Bojkovice odchzeli etn obyvatel jako specialist nunvi (zvroklestii) do Uher, Polska, Slezska, Pruska, ada z nich se ji nevracela. Komisai konstatovali, e v kraji je rozena soukenick manufaktura, kter poskytuje ivobyt znanmu potu lid (soukn, tkan, sthn, valcho vn, barven), pesto dlnick mzdy jsou nzk, rovn ceny sukna. I v tomto kraji pevaovali njemci nad ddinmi driteli grunt. Rolnci o zakoupen nestli, protoe usedlosti byly pli drah a tud pro n nedo stupn, krom toho mli strach, e pi nenadlch pohromch (neroda, povode, ohe atd.) jim ze strany vrchnosti nebude nijak pomoeno a oni zs tanou zcela na holikch. Pesto nap. na liechtentejnskch panstvch, a nejen na
85
Ko, J.: Zprva , s. 224228.
78
nich, ji zakoupen sedlci existovali. Tato skutenost byla hodnocena v textu zprvy jako pozitivn pro sedlky, zemi i stt. 86 Zprva o Brnnskm kraji v podstat opakuje v mnoha bodech informace obsaen ji v pasch vnovanch pedchozm jihomoravskm krajm, pesto obsahuje nkter nov skutenosti. Ve mstech i velkch mstech zjistili velkou neistotu, zejmna naprost neudrovn ulic a veejnch prostranstv. Dldn i ulice a silnice byly pln blta, neistot, spadanho list, slmy a dokonce nkde i hnoje. Vude vznikalo nezdrav povt, naplnn vpary z tlen atd. Rovn veejn hostince a hospody se staly spe centry nepohody a okrdn cestujcch spojen s neposkytovnm dobrch slueb. Komisai konstatovali, e se i vzhle dem k vysokm mtm, clm a dvkm z cest, kter vybr tm kad lokalita, vydv na cesty jen osoba ve stavu nejvy nouze. patn stav cest, vojen skch i tzv. bonch, vyerpval tan dobytek a vechny cestujc, velmi tak ztoval prci formanm. Shledali rovn nedobr stav veejnch vc. V textu bylo uvedeno: V samotnch velkch mstech jsme pozorovali, e pokud jde o udrovn a sprvu vc veejnch sloucch spolenmu dobru, panuje zde asto kodliv a skoro zakoenn netenost a lendrin a nedostaten snaha o dodrovn opaten a nazen pro obecn blaho, take je ponechno voln pole lichv jistch soukromch osob a sobectv pedstavench.87 I v tomto velkm kraji nalezli komisai obyvatelstvo zcela zanedban v oblasti osobn hygieny. Konstatovali, e se lid myje a ee jen zdka, ije spo len se zvaty a drbe, co vede k masovmu rozen svrabu, praiviny, blech, v a dalho hmyzu, napaden m charakter epidemick. Rovn venerick choroby byly rozeny, nap. v msteku Letovicch. Neistota panovala nejen mezi lidmi, ale i ve vztahu lid a zvat. Kon byli dreni v neistot, stejn tak tan i dal dobytek, co se promtalo do horho rstu a zdrav dobytka. Ten byl rovn nedostaten ustjen, krmen a oetovn. V nkterch obcch byl proto rozen zvyk, vzhledem k nedostatku pce, po ukonen polnch prac na podzim kon prodat a na jae za drah penz koupit jinho. To ve pedevm proto, aby mohla bt zvldnuta pansk robota komi. Pi nko likaletm opakovn vedla tato praxe k plnmu finannmu zhroucen hospode a upadnut do nesplatitelnch dluh. st zprvy byla vnovna idm ijcm v Brnnskm kraji. Pznan byla celkov dikce. Cituji: Vzhledem k tomu, e tento nrod mus bt svm astm rozmnoovnm ji proto pt a zkzou, protoe se nehod ani pro stav
86 87
Tamt, s. 231237. Tamt, s. 244. 79
rolnick ani vojensk, neml by bt vbec trpn, anebo jen ve velmi malm potu.88 Antisemitsk tn jde jet dl. Na jinm mst se setkvme s tvrzenm, e id, pokud nemaj spch v obchod a lichv, se dopoutj rznch zlod, nejen loup, ale i vrad. To ve pat dajn k jejich kadodennosti. Pesto se pipout, e soukenci a punochi na venkov kupuj suro viny, tzn. pzi a vlnu jen od id, protoe jen ti jim daj na dluh. Nov registrovanm rysem byl pomrn znan stav domcho slueb nictva ve vrchnostenskch rezidencch. Reprezentanti armdy hodnotili v podstat negativn skutenost, e se v mstskch palcch i vesnickch zmcch sousteuje mlad musk, zdrav a urostl personl, kter se jim jevil jako evidentn pespoetn a nepotebn. Vdy pece tito mlad mui mohli bt pilnmi rolnky nebo slouit ve vojsku, byli toti ve sv vtin vybrni z poddanch. Protoe platily mechanismy napodobovn uritch zvyklost a pstup, rovn vrchnostent ednci postupovali stejn a vybrali si z poddanch do svch kancel krsn a urostl chlapce, kte rovn unikali rolnickmu i vo jenskmu stavu.89 V Jihlavskm kraji byla vedle opakujcch se nedostatk zmnna hor zdravotn situace obyvatelstva v dsledku nedostaten vivy. Jejm viditelnm projevem byl patn vzrst mldee a pedasn vyslen dosplch. Pro region byl typick nemrn vysok poet ivnostnk, pedevm pltenk, tkalc a punoch. Existoval nepomr mezi v produkce a monostmi odbytu, co vedlo k petrvvajcm sociln velmi patnm pomrm emeslnk, z nich vtina ila na hranici bdy. Snaili se uplatnit jako v jinch krajch v roli ndenk. Kvalita jejich produkce byla nzk, prodej obtn, komisai je hodnotili jako pt pro stt. Obzvl byly uveden pomry patrn pro msteka Mn, Bohdalov, Luka, Studen, Batelov a dal. Vyuen se neperspektivnmu emeslu bylo ji v dan dob povaovno za velk mnus vedouc k rstu zvtujc se skupiny cechovnch ebrk. Byla rozena praxe, e i mizern e meslnci se stvali mistry. Tato okolnost byla komisai velmi nelib pociovna, protoe tito mui pak unikali brann povinnosti. Jihlavt soukenci byli hodnoceni z profesnho hlediska jako prmrn, vtina z nich byla chud, nkolik bohatch mezi nimi utiskovalo ty ostatn. Pro kraj byla pznan emigrace, zejmna do Uher. 90 Zprva ve svm hrnu vypovdala o nedobrm zdravotnm stavu populace, chudnut ady socilnch skupin obyvatelstva, libovli vrchnost, tkm zaten
88 89
Tamt, s. 245. Tamt, s. 246248. 90 Tamt, s. 229231. 80
rolnk robotnmi povinnostmi, zdravotnch, kolskch a nboenskch pomrech. V prvm roce sv vldy vydal 1. listopadu 1781 Josef II. proslul patent o zruen nevolnictv pro echy, Moravu a Slezsko. Strun formulace patentu obsahovala tyto body: 1. Kad poddan m prvo uzavrat manelstv bez svolen vrchnosti a s nm spojench poplatk, jen na zklad pedbnho ohlen, 2. Poddan se mohou vysthovat ze svho panstv jinam do zem, mus si vak od stvajc vrchnosti vydat propoutc list (Entlassschein), jm se vyk na novm mst a na starm panstv za sebe zajist nhradu. 3. Mohou odchzet na emeslo nebo na studia bez dosavadnho vejhostnho listu (Los brief), 4. Nemus vykonvat vrchnosti eledn a zamstnaneck prce, tzv. dvorsk sluby, 5. Sirotci, kte spadaj i nadle pod sirot sprvu vrchnost jsou povinni u nich pracovat, nejdle vak 3 roky. 6. Od poddanch se nemlo dle vyadovat nic ve smyslu bval tlesn poddanosti (Leibeigenschaft). Zstala povinnost robotovat podle robotnch patent a posluenstv. Patent byl vydn pes odpor stav, kter argumentovaly ztrtou kontroly pohybu, satk a zamstnn svch poddanch za situace, kdy patrimonia jet byla dleitm lnkem sttn sprvy. Dobov nmeck terminologie rozliovala mezi pojmem Leibeigenschaft a Unterthhigkeit. Nevolnictvm (Leibeigenschaft) rozumla osobn vzanost poddanho na vrchnost, tj. vrchnostensk dozor nad sthovnm, ennm a za mstnnm poddanch a jejich dt, a z n vyplvajc povinnosti a platy (za satek, za proputn, za svolen ke studim apod.). Naproti tomu poddanstv (Unterthhigkeit) vyplvalo z drby pdy a gruntu a drbou pdy byly zdvodnny i poddansk povinnosti, tj. ine, naturln dvky a roboty. Jejich vzanost na pdu je vyjdena ji tm, e jejich ve se d v podstat velikost gruntu. Poddan nevolnk z poddanskho zvazku robotoval a platil penn a naturln dvky podle velikosti gruntu a souasn z nevolnickho zvazku musel dat o povolen pesthovat se na jin panstv, do msta, oenit se jinam a odejt do zamstnn.91 V situaci, kdy patrimonium plnilo funkci prvn sprvn instance, tzn. t sttn, nebylo mono provst zsadnj reformu socilnch vztah. Stt zatm nevybudoval sprvn mechanismus, kter by pln nahradil vrchnostensk ady a jeho existence by teprve umonila zcela zlikvidovat poddansko -nevolnick vztahy a otevt tak cestu ekonomickmu i spoleenskmu pokroku. Reform torm chybly pedpoklady ekonomick i sprvn. Stalo se tak a v polovin
91
Vlka, J.: Zruen nevolnictv roku 1781 (Termn a skutenost nevolnictv v djinch a historiografii). Jin Morava, ro. 17, sv. 20, 1981, s. 112. 81
19. stolet. Pesto vznikla radikln kritika feudlnch vztah, kter byly dosud povaovny za normln a neodporujc Bohem zenmu chodu svta. A osvcenci se stetli v sociln oblasti s robotn nevolnickm systmem a tyto vztahy poprv oznaili za barbarsk a odporujc zdravmu rozumu. Josefv patent fakticky zruil to, co bylo povaovno za nevolnictv v prvn i sprvn praxi t doby. Ml vliv na osudy neosedlho obyvatelstva, tzn. bezzemk. Tato sloka obyvatelstva zskala tm svobodu. Jej realizace ovem zvisela na ekonomick situaci a zd se, e se ve skutenosti mnoho zsadn nezmnilo. Kam ml odejt nevoln a nyn svobodn pacholek z panskho dvora? Pesun do manufaktur a do mst by vyadoval, aby tam byly pracovn pleitosti. Avak tch bylo mlo.92 Patent vyhovl svou formulac i zpsobem vyhlen zemskm orgnm a nenechal nikoho na pochybch, co se jm rozum. Poddan vak oekvali daleko vce ne zruen nevolnictv ekali odstrann roboty a celho poddansko-nevolnickho a robotnho systmu. Paradox patentu spoval v tom, e veel do djin jako nejvt Josefv sociln reformn in, ale od stranil to, co nejmn tilo poddan, zejmna majitele grunt. Ti vichni oekvali svobo du, reformy daleko radiklnj. Patent vyhovl pedevm osvcensk mentalit vzdlanc, nikoli socilnm poadavkm poddanch. Nemohl u nich vyvolat velk naden, ale nevyvolal tak velk zklamn. 93 Nicmn Josef II. ze sv pozice pesvdenho fyziokrata navzal na svou matku a na rozdl od pedchoz praxe nhodnch pokus o zlepen situace pod danch ze strany sttu se snail vytvoit urit systm jejich ochr any. Ve srovnn s Mari Terezi byl ve svm sil dslednj a rozhodnj. Prvnho z 1781 vydal zvan patent upravujc soudnictv ve vcech poddanch, kte r humanizoval tuto oblast a stanovil, e poddan nesmj bt trestni bez pedchozho vslechu a podrobn vymezil zpsob trest. V roce 1783 vydal dvorsk patent ruc zvaznost poddanch k uritmu mlnu a v roce 1785 patent o monosti sthovn po cel rakousk monarchii bez propoutcho listu od vrchnosti. Krom toho souasn s patentem o zruen nevolnictv vydal dal tkajc se vlastnickho prva poddanch ke statkm a jejich zakupovn. Stanovilo se v nm, e tzv. zakoupen poddan dr sv statky vlastnickm prvem a mohou je proto voln uvat. Vrchnosti se daly, aby vyly nezakoupenm sedlkm vstc. Poddan mohli vechny sv produkty a uitky vznikl hospodaenm voln kdekoliv a komukoliv ve vech ronch dobch prodvat a vrchnosti je naopak nemly prvo nutit kupovat jejich produkty.
92 93
Tamt, s. 115. Tamt, s. 116.
82
Vrchnosti mly stanoveny urit rozsah povinnost, k nim patila nap. vpomoc pi stavbch a opravch staven pedevm dvm z panskch les, pastva dobytka v lesch, poskytovn prvn ochrany poddanm v jejich soukromch zleitostech, ochrana ped epidemiemi, poskytovn podpor v netst (formou pjek z rznch veejnch prostedk, jimi byly sirot, kosteln, nadan pokladny). Dal novinkou byl patent o ddickm prvu poddanch z roku 1787, kter stanovil, e statek po zemelm hospodi m pevzt vdy jeho nejstar syn. V ppad, e by vrchnost proti nmu vznesla vn nmitky, ml rozhodnout krajsk ad.94 Reformami csae Josefa II. byla pravomoc vrchnost nad poddanmi siln omezovna a jej vkonn orgny se stvaly stle vce zvisl na sttnch orgnech. Postupem doby zaujmaly postaven podzench orgn. V tomto procesu mla zkladn vznam reorganizace krajskch ad, v nich ml stt kontroln orgn. Krajsk ady, kter byly bezprostedn nadzeny patrimo nilnm adm, se staly vhodnm nstrojem novho modernjho zen sttu podle zsad sttovdy, kter koly sttu roziovala mimo dosavadn okruh prvn a bezpenostn pe i na ostatn oblasti spoleenskho ivota. Dleit bylo, e za Josefa II. se ji vyadovaly odborn znalosti pro uritou kategorii ednictva. Zaal tak proces postupn profesionalizace povoln. 95 Typickm projevem poslednch dvou desetilet 18. stolet se tak na Mora v stala intenzifikace zemdlstv, kter vedla ke zkvalitovn chovu dobytka, ovc i skotu, zavdn pstovn pcnin a okopanin, co umoovalo roziovat krmivovou zkladnu a vedlo k dalmu rozvoji ivoin vroby. Nastal proces pomrn znan diferenciace rznch pstup majitel panstv. Pod dojmem osvcenstv a mncho se hodnotovho systmu se i nkter vrchnosti jako dl subjekty snaily pispt k pozitivnm zmnm v ekonomickch i socilnch pomrech venkova. Vytvela se kategorie majitel panstv, kte byli oteveni technickm novinkm, reformm, racionlnmu zemdlstv a v jeho rmci chtli zlepit postaven svch poddanch. Zaali budovat vzorn vrchnostensk hospodstv, pevdli robotu poddanch na platy, pronajmali jim ddin dvory atd. Na Morav byla v 80. letech 18. stolet takovch panstv tvrtina. Prototypem vlastnka tto orientace se stal Antonn Kaschnitz zu Weinberg, kter koupil v roce 1786 drobn statek Zdislavice s obcemi Hoticemi, Honticemi a Litenicemi. Toto panstvko s malm potem poddanch, nachzejc se v chudm kraji, kde venkovan museli tvrd dt, bylo povaovno za zcela ne 94 95
Kubak, Ant.: Djiny zemdlstv , s. 7677. Tamt, s. 79. 83
vnosn. Za krtkou dobu zde Kaschnitz vytvoil doslova vzorov vrchnostensk hospodstv orientovan na vysoce profesionln veden chov ovc, pstovn jetele a ovocnstv. il v Kromi a zde zaloil krouek, jakousi ne oficiln spolenost podobn smlejcch a jednajcch majitel panstv. Takovch spolenost se na Morav objevilo nkolik, vetn l svobodnch zedn. Z jedn brnnsk le piel k dvorsk kanceli do Vdn na podzim roku 1789 nvrh na zlepen moravskho hospodstv, jeho soust byla i pedstava o pouen jak lechty a jejich ednk, tak i sedlk, vetn vchovy selskch dt. 96 V novch djinch Moravy z pera J. Janka je obdob let 17811815 povaovno za etapu rozmachu vech odvtv ekonomiky. Za nejdleitj faktory, kter vytvely vhodn prosted k vrcholnmu rozkvtu, jsou pova ovny: 1. Odstrann poslednch pekek k pchodu nekatolickch odbornk a podnikatel (tolerann patent a idovsk tolerann patent). 2. V dsledku vlench udlost zmna postoje vldy k zavdn stroj. 3. Kontinentln blokda. 4. Tlak Vdn na zizovn novch manufaktur, zejmna na venkov. 5. Uvolnn tby nerost. 6. Postupn roziovn uit kamennho uhl namsto deva atd. V prmyslov vrob stlo na Morav na prvm mst soukenictv a vlnastv. Novm centrem se stle vraznji stvalo Brno, kde pibvalo podnikatel, kte se dokzali vyrovnat s nedostatkem kvalifikovanch pracovnch sil. Ve mst se zvyoval nejen poet soukenickch tovren, ale rostl tak poet soukenickch, tkalcovskch a cajkaskch mistr. Prvn manufaktura zde vznikla v roce 1764, druh v roce 1780, na potku 19. stolet ji mlo Brno deset soukenickch tovren, vedle toho tovrny na cajk, haras, velk soukenick dlny v majetku cechovnch mistr.97 Vzhledem ke zpsobu provdn soupis obyvatelstva se vak tyto zmny v sociln struktue obyvatelstva jihomoravskch kraj v zvru 18. stolet ve vsledcch tm neprojevily. Lze si vimnout jistch rozdlnost mezi kraji i vzhledem k celku eskch zem. Inteligence, dnes oznaovan jako vzdla nostn vrstvy (duchovn, ednci a honorace), byla nejvce zastoupena v Brnnskm kraji, tvoila necel 2 % musk dospl ekonomicky aktivn populace, co bylo vrazn vce v komparaci s eskmi zemmi (rok 1790).98 lechta byla zastoupena ve vech sledovanch moravskch krajch nepatrn, nejvce v Brnnskm regionu (0,38 % mu), m pekroila rove eskch zem
96
Kroupa, J.: Alchymie tst. Pozdn osvcenstv a moravsk spolenost. Krom, Brno 1986, s. 4549 (dle jen Alchymie ). 97 Jank, J.: Hospodsk , s. 22 25. 98 Zuber, R.: Osudy , s. 187. 84
(0,19 %). Ve srovnn s Polskem nebo Maarskem byl jej podl u ns podstatn ni.99 Soupisy dle potvrdily slabost mst, man a emeslnk. Ve vech krajch, dokonce i na Jihlavsku, byly jejich podly ni ve srovnn s eskmi zemmi. Zatmco obecn prmr pedstavoval 9,1 % dosplch mu, na nejvce zemdlskm Znojemsku inil podl jen 4,2 %, na Jihlavsku 8,4 %. Poetn i podlov vznamn skupiny pedstavovaly selsk vrstvy, kter ve vech jihomoravskch krajch pevyovaly prmr Moravy. V rodnch regionech Brnnska a Znojemska tvoili sedlci tvrtinu musk dospl populace, m znan pevili hodnoty vypoten pro esk zem. Nejmasovj sledo vanou kategori byli domki a zahradnci, patc ji ke spodnm vrstvm spolenosti. ili ve mstech i na venkov, jejich vha v krajch se vyznaovala relativn vyrovnanost. V Brnnskm kraji k nim patilo 40 % dosplch mu, co bylo nejmn, ve Znojemskm kraji 46,5 %, co bylo nejvce. 100 Data za kraje, s vjimkou Brnnskho, se shodovala s prmrem Moravy a Slezska.101 Pesto, e dobov mtka nepekraujc struktura podle povoln nebyla jet schopna zachytit potky procesu industrializace, ani vechny vznamn nov tendence, je dokladem jistch objektivn existujcch diferenc mezi jednotlivmi regiony jin Moravy. 3.3. Jin Morava ve stolet zrodu modernho prmyslu do roku 1850 Devatenct stolet bylo svdkem definitivnho vtzstv industrialismu jako evropskho zpsobu ivota zejmna v zpadn Evrop. Modern prmysl pitom radikln zmnil ivotn a pracovn podmnky vech oblast, do nich zashl v zvislosti na mstn situaci a na ase industrializace. 102 Rakousk mocnstv se vzhledem k protagonistm cesty vedouc z agrrn civilizace ponkud opoovalo, jeho ekonomickmu rstu stla v cest ada pekek. K nim patily jak ty z oblasti prodn obtn tern, nedostatek surovin, zempisn poloha a topografie, mlo splavnch ek a jejich tok smrem k jihu, tak i ty vytvoen lovkem, pedevm institucionlnho charakteru nap. petrvvajc poddanstv, celn hranice mezi rakouskou a uherskou st e, zsadn protekcionistick zahranin obchodn politika sttu, rovn ne rovnomrn rove vzdlanosti. Pipravenost lidskho potencilu jako nenahra ditelnho kapitlu se dnes povauje za jeden z vznamnch faktor, nebo
99
Havrnek, J.: esk, polsk a slovensk inteligence v RakouskuUhersku (srovnvac studie). Studie Muzea Kromska 9, Krom 1995 , s. 137139. 100 Srb, Vl.: Tisc let obyvatelstva eskch zem. Praha 1998, s. 86. 101 Dvoek, Fr.: Soupisy , V/1924, VI/1925, VII/1926, pslun tabulky. 102 Cameron, R.: Strun ekonomick djiny svta. Praha 1996, s. 225 (dle jen Strun ). 85
existuje zk vazba mezi vzdlanostn rovn a rovn industrializace i rovn dchodu na hlavu. 103 K zemm s nejvt gramotnost v Evrop nleely v t dob vdsko (90 %), Skotsko (80 %), Prusko (80 %). Ve vdsku, kter bylo v polovin 19. stolet jet chudou zem, nastal pak rychl rozvoj, ktermu napomohlo toto lidsk bohatstv. V Rakousku (bez Uherska) se gramotnost pohybovala v polovin 19. stolet kolem 5560 %. Zsadn byl rozvoj elementrnho kolstv a veobecn gramotnosti, nikoliv existence univerzit, kter byly centry tradin vuky neodpovdajc ji potebm doby. Za velmi dleitou podmnku rozvoje modernho prmyslu se podle sou asnch pedstav povauje strukturln zmna v ekonomice dan relativnm snenm rozsahu zemdlskho sektoru pi souasnm zven jeho produ ktivity. V Anglii jako klasick zemi industrializace zaal proces zmn a inovac venkova na konci 17. stolet, kdy se zaalo experimentovat s pstovnm novch plodin, rotac osevnch ploch, selektivnm chovem skotu, oplocenm a scelov nm pol, ohrazovnm obecn pdy atd. Technologick vylepen vedla k vtm farmm, jejich njemci pitom zamstnvali zemdlsk dlnky. Vy pro duktivita zemdlstv umonila ivit vt poet obyvatel na vy nutrin rov ni. Dochzelo k celkov komercionalizaci danho sektoru. Ji v zvru 17. stole t pedstihla Anglie v zemdlsk produktivit vtinu zem Evropy, piem 60 % jejch pracovnch sil se zabvalo primrnm sektorem jako hlavnm za mstnnm, na zatku 19. stolet to bylo 36 % a v jeho polovin ji jen 22 %. V rakousk monarchii existovaly velk regionln rozdly, nicmn na potku 19. stolet se v rakouskch a eskch zemch zabvalo zemdlstvm asi 75 % ekonomicky aktivnho obyvatelstva, do roku 1869 tento ukazatel poklesl na piblin 60 %. Vznamn vak je, e i zde rolnictvo tvoilo dostaten a dynamick trh pro odbyt textilu a dalho spotebnho zbo. 104 Potek novch tendenc v prvovrob jak v oblasti technick a techno logick, tak i hospodsk a prvn lze spatovat v zvrench desetiletch 18. stolet, zejmna vak v prvn polovin stolet 19., kterou charakterizujeme jako pechodnou etapu. Vedle stle dominantnch obilovin se zaaly v eskch zemch vce pstovat jak pcniny (jetel, vojtka), tak prmyslov plodiny (brambory, cukrovka). V nkterch oblastech nastal obrat k lepmu zavdnm stdav osevn soustavy. Souasn se zaaly - opt jen nkde - vytvet potky jednoduchho zpracovatelskho prmyslu, kter zhodnocoval zemdlsk pro dukty. Dochzelo postupn k veobecnmu oiven zemdlstv, majitel velko103 104
Tamt, s. 300301. Tamt, s. 310.
86
statk ve snaze o rozvoj svch panstv pronajmali nebo parcelovali dvory, nahrazovali robotu pennmi dvkami, zakldali nov podniky. Pokrokov lechtit hospodi si uvdomovali nutnost zvit produktivitu zemdlsk vroby, zakldali uen spolenosti, ili osvtu cestou vydvn a roziovn odborn literatury. Vychzely kalende, noviny, peklady zahranin literatury. I na Morav a ve Slezsku probhal podobn proces. Ji v roce 1770 byla zaloena Moravsk zemdlsk spolenost, kter se v roce 1811 slouila se Slezskou hospodskou spolenost v Moravskoslezskou hospodskou spolenost.105 Tlak rostoucho potu venkovskho obyvatelstva vedl k dalm monm formm zskvn pdy, nap. vysouenm bain, ruenm rybnk, zabrnm obecnch pastvin, kcenm hustch les, dlenm pozemkov drby. Rostl a pro hluboval se tak protiklad mezi monostmi vrchnost racionln a efektivn hospodait a relnmi monostmi poddanch. Nadle se vrazn prohlubovala sociln diferenciace vesnice s obecnou tendenc k ubvn velkch selskch statk; souasn pibvalo malch hospodstv na nelnov pd. Podle Fr. Kutnara poet velkch selskch lnov statk klesal a stednch statk do pl lnu mrn rostl, poet tvrtlnovch grunt se zdvojnsobil. Nejrychleji pibvalo chalupnickch usedlost do vmry osminy lnu a domk jejich poet se zvyoval pti a estinsobn. Vedle toho pibvalo podruh a bezzemk. Protoe k droben selskch statk a pod mez ivnosti rodiny na statku a k rstu poet domk a bezzemk dochzelo soubn, chudnut vesnice, jej pauperizace, se jev jako nejsloitj problm konce 18. a potku 19.stolet. 106 Lidnatostn pebytky venkova nenachzely v t me, jak potebovaly, uplatnn ve mstech i dalch centrech prmyslov vroby. Vzrstal rovn poet venkovskch zchudlch emeslnk, tovary, u, ale i nejrz njch fluktujcch vrstev tvoench vyslouilmi vojky, ebrky, chudinou. Mimodn velk rozttnost pozemkov drby byla na Morav zaz namenna poprv v roce 1820 v matrikch pozemkovho vnosu. Podle n mli rustikalist 1 979 072 rustiklnch, 273 555 oddlitelnch, 358 860 dominiklnch a 58 857 svobodnch pol. Stabiln katastr koncem 40. let 19. stolet evidoval 406 300 domcnost, z nich bylo 229 603 zemdlskch, 52 632 emeslnickch, 44 175 zemdlsko-emeslnickch a 79 888 jinch, tzn. stle jet bylo vlun se zemdlstvm spjato 56,5 % domcnost. Katastr si tradin vmal lnovho obyvatelstva, mezi nm na Morav registroval 6 766 celolnk, 3 242 titvrtilnk a 26 935 pololnk. To byla zkladn sla selskch vrstev pedstavujc 17 % hospod. Naproti tomu stla
105 106
Kubak, Ant.: Djiny zemdlstv, s. 9698. Kutnar, Fr.: Djinn pohled na vesnick spoleensk vrstvy. L, ro. 4, 1949, s. 99100. 87
masa drobnch rolnk tvoen 38 425 tvrtlnk, 132 493 domk a 7 521 dominikalist (83 %).107 Tato sla dokumentuj dlenost pozemkov drby. Ta probhala zprvu zcela v reii vrchnost, kter mohly libovoln rozdlovat pdu nezakoupench rolnk a tch byla na Morav vtina, zakoupen pozemky mohly bt dleny jen se souhlasem sedlka. V 18. stolet zaala vlda regulovat dlen usedlost, piem byla vedena snahou, aby se velk statky dlily, ale aby souasn nedochzelo k vytven trpaslich hospodstv. Poslze v letech 1770 a 1790 byly selsk statky prohleny za nedliteln, v letech 1798 a 1803 byla omezena dlitelnost statk zapsanch v zemskch a manskch deskch a v roce 1818 bylo zakzno zizovn dominiklnch usedlost s vmrou men ne 80 mic. V zsad i pak bylo mono v omezen me statek dlit, vdy vak na zklad povolen pslunho krajskho adu, co zstalo v podstat v platnosti i po vydn obanskho zkonku v roce 1811. 108 V listopadu 1847 provedlo gubernium eten mezi krajskmi hejtmany, vrchnmi panstv a dalmi ednky, od nich oekvalo podnty k een postaven venkovskho obyvatelstva. Nvrhy na zlepen, respektive zhodnocen a rozbor situace, zrcadl nzorovou rove urit sti inteligence t doby ve vrstv sttn byrokracie. Pohledy byly velmi rznorod a rozmanit od nzoru, e kultivace pdy dr krok s populanm vvojem, a po kritick a pesimistick. Oste kritick nzor formuloval vrchn hodonnskho panstv, kter byl pesvden, e je teba od zkladu zmnit zpsob hospodaen. Doporuoval pstovat pcniny, vyuvat hor, lpe hnojit, ale tak chovat lep zvata, hloubji orat, mt lep kon, pracovat s modernm nadm atd. K tomu bylo zapoteb jak mnoho penz, tak i inteligence, tmito statky vak podle jeho nzoru moravsk sedlk nedisponoval. Vrchn csaskho panstv se dle pohor oval nad tm, e zemdlci nen zaruena dn mzda v podob stlho vkupu obil za pevnou cenu, naopak je vystavovn bezkonkurennm cenm uherskho obil. Sedlk ivo, bydl v devnch dokovch chalupch, m snad jen pr bdnch kon, nkolik krav, jedin devn pluh a brny, jeho louky jsou zatopovny neregulovanmi ekami, nen postarno o jeho st a pro ppady netst nenajde dn kredit a je odkzn na idovsk lichve, stle jet robotuje a odvd destky, mnoho pije, nect se svobodnm muem, plnoprvnm obanem, sloupem nroda a sttu, nbr jen ubockm rabem. 109 Toto stanovisko nen teba komentovat. Nejen sedlci, tak dal vesnick vrstvy byly v metternichovskm systmu nespokojeny, nebyla dn spoleensk tda
107
Radimsk, J.: Hospodsk pomry moravsk v dob pedbeznov. L, ro. 4, 1949, s. 105 (dle jen Hospodsk pomry ). 108 Jank, J.: Hospodsk , s. 223224. 109 Jank, J.: Hospodsk , s.232. 88
nebo vrstva, kter by se nectila ohroena ve svch politickch nebo hospod skch prvech, vetn lechty. Stedn vrstvy ve mstech (emeslnci, obchodn ci) se obvaly konkurence tovren a finannho krachu, ednictvo bylo pauperi zovno, proto se nettilo platk a zpronevr, tvoc se vnitn znan strukturovan dlnick vrstvy byly nevzdlan a proto vystaven rznm atavismm (nenvisti ke strojm, tovrnkm, ednkm, idovskm lichvm atd.). 110 Zatm zvyujc se produktivita zemdlstv na zpad Evropy umonila rozvoj sekundrnho sektoru a vedla k migracm obyvatelstva spojenm s rstem mstsk populace. Na potku 19. stolet ji patila Anglie k nejurbanizovanjm zemm Evropy, v n asi 30 % obyvatel ilo v mstskch aglomeracch nad 2 000 obyvatel. Do roku 1850 ila ji ve mstech nad 2 000 obyvatel vce ne polovina britsk populace, piem dvala pednost velkm mstm. 111 Urbanizace v eskch zemch probhala specifickm zpsobem, v mstsk sti chybla velk msta. Jedinm skutenm velkomstem s e stala Praha. Uskuteovala se soubn s industrializac, kter mla rovn specifick charakter dan jejm rozvojem v mench mstech i v mench sdlech. Tento typ urbanizace i industrializace odpovdal rozvoji spotebnho a lehkho prmyslu vyuvajcch lokln zdroje. 112 Nicmn i zde, kde ila v polovin 18. stolet ve mstech desetina obyvatel, se proces urbanizace zintenzvnil a do poloviny 19. stolet il ve mst ji kad pt lovk. 113 Na potku industrializace ve druh polovin 18. stolet byl y manufaktury zakldny vesms na venkov nebo v malch mstech, nyn s rstem nkterch novch odvtv prmyslu nebo modernizac starch vznikala nov regionalizace eskch zem, kter dala vzniknout prmyslovm oblastem tzv. novho typu. V ele tohoto vvoje stlo na Morav formovn brnnsk prmyslov oblasti. Brno se ve 40. letech 19. stolet stalo doasn nejvtm prmyslovm mstem eskch zem a tetm nejprmyslovjm mstem Pedlitavska. V roce 1857 v nm ilo 59 819 obyvatel, z toho 26 365 tzv. cizch, pslunch domovskm prvem jinam ne do Brna. Souasn s mstem rostly v prvn polovin 19. stolet intenzivn dlnick vesnice jako idenice, Husovice, Julinov, Krlovo Pole. Od 20. let se zaala vytvet ir prmyslov oblast, jej charakter byl ji odlin od upadajcch region pltenick vroby, kde naopak dochzelo k deindustrializaci. Geneze druh nejvznamnj moravskoslezsk prmyslov oblasti probhala od 30. let 19. stolet na severu s centry v Moravsk a Slezsk Ostrav. Dal stediska prmyslov vroby vznikala vce a astji na severu
110 111
Radimsk, J.: Hospodsk pomry, s. 137. Cameron, R.: Strun, s. 229, 299, 355. 112 Djiny obyvatelstva, s. 277278. 113 Tamt, s. 148. 89
Moravy a ve Slezsku. Stle vraznji se profilovaly depopulan chud regiony, kterch pibvalo na jihu a jihozpad Moravy. 114 Lze ci, e pomrn velk poet prmyslovch podnik v malch mstech nebo v mench sdlech vedl ke kombinovn drobnho zemdlskho vlastnictv s prac v prmyslu. Tak se vytvela jednak specifick sociln struktura zemdlskho obyvatelstva, tj. velk poet tzv. kovozemdlc, jednak si st prmyslovho dlnictva zachovala venkovsk formy ivota. Zrove se vytvel zvltn charakter sti eskch vesnic, kter byly vlastn sdly obyvatel hospodsky znan zvislch na prmyslu. Podobn tomu bylo na Morav a ve Slezsku.115 Ze seznamu tovren z roku 1807 pro Moravu a Slezsko meme vyst jejich rozloen v krajch. Z 55 bylo 26 v kraji Brnnskm (z toho 24 textilnch), 3 v Hradiskm (sklrny), 3 v Jihlavskm (textiln) a 4 ve Znojemskm (textiln), tzn. dv tetiny na jin Morav. V souvislosti se zruenm kontinentln blokdy nastala hlubok hospodsk krize, ada textilnch podnik byla zavena. Do poloviny 19. stolet se poet soukenickch tovren na Morav a ve Slezsku zvil jen nepatrn (o 3). V bezprostedn blzkosti Brna tyto podniky tm pestaly existovat, protoe byly pohlceny mstem, nejbli zstala v Buovicch, i kdy i ta byla penesena do Brna, v Buovicch pak zstaly jen fililn zvody. 116 Pesto nastal celkov znan rozvoj nezemdlsk produkce v jinch oborech a odvtvch. etn statistick eten potvrzovala, e Morava a Slezsko s asi polovinou obyvatel ech si udrovala tento pomr i v oblasti poetnosti a vznamu tovren a ivnost. K roku 1841 bylo na Morav a ve Slezsku registrovno 347 tovren a manufaktur, 46 079 policejnch a 26 566 komernch, tzn. 72 645 vech ivnost.117 Na zklad vzkumu J. Janka, kter analyzoval skladbu zamstnanc telesk tovrny Jakoba Langa ve 30. a 40. letech 19. stolet, lze vysledovat, jak se tyto prvn textiln tovrny projevily v sociln a teritoriln mobilit obyvatelstva. Tovrna zamstnvala na 500600 osob. Z pevn vtiny se jednalo o domc populaci, jen zdka se v matrikch zamstnanc objevil cizinec z Belgie, Francie, nmeckch zem, pruskho Slezska, Anglie, zpra vidla jako specialista, zdka jako dlnk. Teritoriln lo jak o ast a vznamnou (50 %) mstnch teleskch obyvatel, tak i osob z okolnch, vesms
114 115
Jank, J.: Hospodsk , s. 6869. Djiny obyvatelstva, s. 278. 116 Jank, J.: Hospodsk , s. 2934. 117 Tamt, s. 36. 90
sousednch panstv. Nejvt vhu mli zamstnanci z nejbliho okol, vyskytovali se lid z Jindichohradecka, Jihlavska, Tebska, Znojemska, Uherskobrodska, Pelhimovska. Jen v piblin jedn tvrtin ppad mli jejich otcov nco spolenho s textiln vrobou. Zamstnanci pichzeli do tovrny z nejrznjch socilnch vrstev spolenosti, nejen z tch jednoznan spodnch. Vedle dt podruh, ndenk a chalupnk se vyskytovalo relativn dosti osob z prosted upadajcho emesla dti mistr, ale i tovary, zastoupeny byly i selsk vrstvy tvrtlnci, pololnci. asto se zamstnanci podniku staly osoby nemanelskho pvodu, kde matky byly podruhynmi. V osazenstvu se vyskytly v mal me i dlnice. 118 Pi rozboru stavovsk a profesn klasifikace muskho dosplho obyva telstva jihomoravskch kraj v prvn polovin 19. stolet na zklad konskripc lze v omezen me postihnout hlavn trendy poetnho vvoje inteligence, lechty a rolnk, i kdy jen rmcov, protoe dolo k prav hranic nkterch kraj a rovn ke zmnm evidovanch kategori. Pestala existovat skupina ddic, od roku 1830 zmizela rubrika domk a zahradnk, kategorie man, emeslnk a umlc byla zredukovna na emeslnky a umlce, kte ped stavovali zhruba dvoutetinov podl pvodn skupiny. Pesto lze zaznamenat rst zastoupen inteligence s tm, e jej hlavn rozvoj se odehrval ve vrstv svtsk inteligence, tzn. ednk a honorac. Jejich pesn charakteristika byla dna v roce 1849, kdy obdreli volebn prvo ve mstech a obcch. Potali se k nim sttn ednci, duchovn sprvci, pensionovan dstojnci, doktoi, profesoi a uitel. 119 Na jin Morav, nejvce v Brnnskm kraji, ily v polovin 19. stolet vce ne dv tetiny vech osob tto vznamn spoleensk vrstvy psobc na Morav. Naopak absolutn i podlov se redukovala vrstva duchovenstva. lechta v rmci zem poetn zcela stagnovala. Pi celkovm chudnut venkova dochzelo v dsledku poetnho rstu populace ke stlmu, v nkterch regionech rychlejmu, jinde jen mrnmu, sniovn absolutnch pot sedlk. Ve vech jihomoravskch krajch, dokonce i na Jihlavsku, se vak podleli na dospl musk populaci vce ne inil prmr Moravy. Lze v tom spatovat vt uchovvn tradinch zemdlskch struktur populace v pevn zemdlskch krajch. Nejvy podl sedlk zstal na Znojemsku (17 % dosplch mu) a Brnnsku (16 %), nejmn na Jihlavsku (13 %).
118
Jank, J.: Dlnci, misti a ednci tovrny na jemn sukna v Teli 18071861. Vlastivdn sbornk Vysoiny, Oddl spoleenskch vd, Jihlava 1994, s. 135147. 119 Havrnek, J.: esk, s. 138. 91
Nejdramatitj vvoj zaznamenaly konskripce v rubrice Ostatn, kam spadli jak ddici sedlk a man, tak domki a zahradnci a kde se rovn nachzelo tit tvorby novch v dsledku industrializace vznikajcch vrstev. Jej podlov zastoupen vzrostlo v polovin 19. stolet na 80 a vce procent dospl musk populace. Zde se tak nachzelo tit spodnch vrstev spolenosti. Na Morav do n v roce 1846 nleelo 84 % dospl musk populace pes 429 428 osob. Tch nkolik stovek tovrnk se v n zatm zcela utopilo. Nad tento prmr se vyplhalo jedin Hradisko (85%), kde tento typ struktury patrn korespondoval s tradin siln rozvinutou sociln diferenciac. Na Znojemsku s nejpoetnjmi selskmi vrstvami byla dan kategorie zastoupena relativn nejmn 79 %. emeslnick vrstvy se s ohledem na zmny v klasifikaci i na zmny jevu samotnho obtn sleduj a interpretuj, za mon povauji jejich stl bytek, chudnut a propadn do dlnickch vrstev v tovrnch, manufakturch i jinde, tzn. z pohledu konskripn praxe zaazovn do kategorie Ostatn. V polovin 19. stolet zstaly zachovny tradin proporce, tzn. relativn nejvce jich stle ilo v Jihlavskm, nejmn v Hradiskm kraji.120
120
Dvoek, Fr.: Soupisy, ro. Vi., 1925, s. 364-365, 368-369; ro. VII, s. 34-35, 56-57, 62-63.
92
4. id na Morav a jin Morav jako specifick kulturn, sociln a reprodukn minorita v novovku Do novovku vstupovali evropt akenzt id jako velmi specifick ko munity, stle stedovce pojman, kter A. Gellner charakterizuje jako kulturn odlin, hospodsky vysoce specializovan a politicky bezbrann spoleenstv. 1 V eskch zemch, podobn jako jinde v Evrop, byli id na zklad usnesen stedovkch crkevnch koncil povaovni za tzv. svdeck lid, kter byl jen trpn. Jejich prvn postaven bylo rovn jedinen - stali se jednm z panovnkovch regl, podle nho jako tzv. servi camarae regiae pmo podlhali jeho pravomoci. Byli nadni uritm rozsahem prv, soudn a sprvn autonomi, ale tak povinnost, zejmna rozshlch bern a mimodnch plateb, v ppad poteby i vynucench pjek. Byli vyloueni z drby nemovitost, s vjimkou vlastnch dom v idovskch tvrtch, kter se staly mstem jejich nucenho pobytu, i vkonu ady povoln. S jejich prvnm postavenm souvisely sdeln pomry. Smli t v krlovskch mstech, mstekch a vsch, v blzkosti zempanskch hrad a zprvu jen vjimen propjoval panovnk svj regl vznamnm feudlm, kte od nho zskvali (za tun penz) nkolik idovskch rodin. Postupn se zaala vytvet s idovskch obc, kter se rozrstala nejen pirozenm prstkem, ale tak imigrac id z mst, odkud byli vyhnni, kde dochzelo i k jejich vyvraovn. Pogromm se nevyhnuly ani esk zem, pesto zde byla situace pznivj ne v nkterch zpadoevropskch zemch, mimo jin dky Pemyslovcm i Lucemburkm, kte je v zsad ochraovali a uvdomovali si jejich ekonomick vznam. Po husitskch vlkch, kter vedly jednak k oslaben centrln krlovsk moci, jednak k poslen hospodskho i politickho postaven mst, se zaala vratk rovnovha jejich existence u ns rozpadat. Man se vce zabvali obchodem i finannictvm, vytvelo se konkurenn prosted v tch sfrch, kde byli id dosud monopoln. A krlovsk msta se zaala svch id zbavovat. Nastala etapa jejich vyhnn a odchodu do poddanskch mst, msteek a vesnic. Na Morav tento proces zaal v roce 1426, kdy byli id Albrechtem Habsburskm vyhnni z Jihlavy.
1
Gellner, A.: Nrody a nacionalismus. Praha 1993, s. 113114. 93
V roce 1454 vypovdl Ladislav Pohrobek judaisty z Brna, Olomouce, Znojma a Uniova, vysthovnm z Uherskho Hradit v roce 1514 byl proces ukonen. V zemi bylo svobodnch mst mlo a vypovzenm ze vech tchto sdel, kde dosud ila podstatn st idovsk populace, se zmnil sm charakter jejho osdlen. id bu odchzeli ze zem a hledali si nov domov, nebo pichzeli do poddanskch mst, kde ji pedtm ily nkter idovsk rodiny a rozmnoili jejich ady, ppadn se usazovali ve stediscch panstv, idy dosud nezalidnnch a vytveli tam podmnky pro vznik novch idovskch obc.2 Dsledkem bylo utvoen rozdlnho typu osdlen mezi echami a Moravou. Zatmco v echch v dsledku vyhnn se zem a nucench migrac vzniklo mnoho drobnch obc v mstekch a pedevm rozptlen na venkov (dov ve stech sdlech) v ele s velkou praskou mstskou idovskou obc, kter zaujala jednoznan dominantn postaven s vrazn nadregionlnm vznamem, na Morav byl poet idovskch obc znan men, center stejnho vznamu zde vak bylo vce. Pevaha idovskch rodin sdlila ve stediscch mstskho typu v Mikulov, Boskovicch, Uherskm Brodu apod. V zemi zstalo zachovno kompaktn osdlen v nkolika destkch obc malomstskho charakteru, venkov byl tm neosdlen. Tato struktura se udrela nkolik stolet v podstat beze zmn. To mlo za nsledek dal vznamn odlinosti v djinch id obou zem. idovsk zempansk regl byl na Morav vznamn oslaben, ve vt me a dve ne v echch. lechta je jako vyhnance pijala na svch statcch, m je vymanila z vlivu krle, respektive jeho komory, akoliv id prvn dl spadali do jeho kompetence. Panovnk napt mohl rozhodovat o jejich statutu a v tto souvislosti tak o monosti pobytu v zemi. Ale i v tomto svm prvu zaal bt velmi rychle zvisl na zjmech stav. Tak se id stali politickm faktorem v boji mezi panovnickou moc a stavy v echch a pilennch zemch. 3 Moravsk lechta sv idy chrnila a nedovolovala nikomu ani panovnkovi aby zsadnji odporoval jejm zjmm, nap. vyhnnm id. Vdla zcela pesn, e pro rozvoj jejch hospodskch zjm jsou id tko postradateln. Tento faktor ml svou nezanedbatelnou strnku demografickou poskytoval lep podmnky k rozkvtu idovskho ivota - jak v pijmn cizch id, tak v rozvoji vlastn pirozen reprodukce. Doba potk 17.stolet nleela k etap hospodskho, ale i kulturnho rozmachu. Poet len idovskch obc rostl, co vedlo i k tomu, e se id
Marada, M.: idovsk obce na Morav. id a Morava. Sbornk z konference konan v jnu 1994 v Kromi. Krom 1995, s. 8 (dle jen idovsk ). 3 Teufel, H.: id mezi zempnem a stavy. Vztahy id ke krli (markrabmu) v dob Ferdinanda I. XXIII. Mikulovsk sympozium 1993, Brno 1995, s. 157.
2
94
id na Morav
vnovali ve stle vt me nejen tradinmu finannictv, ale tak obchodu se zbom a rznm druhm emesln vroby, kde stle astji a osteji nareli na konkurenci kesanskch obchodnk a emeslnk. lechta na jedn stran u vdom jejich obchodn zdatnosti byla vi nim tolerantn a udlovala jim asto zvltn privilegia, na druh stran nemohla dost dobe pehlet zjmy man svch mst a jejich cechovnch kesanskch organizac. la cestou lavrovn a sloitho balancovn mezi obma komunitami s clenou snahou vytit z tchto obt pro sebe maximum. V cel sv dlouh historii diaspory patili id vdy k oporm panovnick moci, proto ani v dob ticetilet vlky se jejich vztah k Habsburkm nezmnil a oni zstali loajlnmi poddanmi, zvlt kdy se neastnili ani ideolo gickch ani mocenskch spor. Rovn Habsburkov potebovali sv dvorsk idy a zejmna jejich finann pomoc. idovsk obce byly ovem v prbhu vlky postihovny stejn jako kesansk sdla jak v souvislosti s vlenmi operacemi, tak i s celkovm hospodskm rozvratem. Nicmn dochzelo i k tomu, e pichzeli do novch poddanskch mst, kde ped vlkou nebyli usazeni, nebo se jejich poet v mstech starho osdlen zvyoval. Doklady tchto zmn lze najt v gruntovnicch, soupisech mstskho obyvatelstva, v knihch nov pijatch man. Stvalo se, e v oblastech velkho vylidnn lkala vrchnost na sv panstv idy, kte pak osazovali i neobydlen a asto hodn znien do my ve vnitnch stech mst a stvali se tak bezprostednmi sousedy kesan. Nap. ve Velkm Mezi je spjat potek existence idovsk obce podle poslednch vzkum a se stoletm sedmnctm. Star literatura navozuje pedstavu o idech v tomto mst ji na potku 16. stolet. V prbhu ticetilet vlky je pramenn doloeno pisthovn novch osadnk na konci roku 1636 byl pijat mezi mezisk sousedy id Josef, v lednu ptho roku Samuel a Izk, v noru tho roku se zde zakoupil Moj. V roce 1644 pijal zdej mstsk prvo Samuel Schreiber.4 Tuto situaci povauji za pznanou. M sto patilo k sdlm s pevahou emesla, co znamenalo, e kesansk cechy se brnily konkurenci idovskch emeslnk a nedovolovaly jim usadit se. Proto a v dob, kdy v dsledku vlenho rozvratu byla tato spoleensk sla oslabena, e ji nedokzala vzdorovat plivu konkurent, mohla nastat fze formovn mezisk idovsk obce. V Podivn, velmi starm centru idovskho ivota podle zprv H. Golda, kter vak ne vdy jsou zcela vrohodn a byly ji podrobeny ad oprav a upesnn v souvislosti s novmi vzkumy poslednch let, byli v roce 1647 jen
4
tindl, M.: K potkm idovskho osdlen ve Velkm Mezi. id a Morava. Sbornk z konference konan v listopadu 1996 v Kromi. Krom 1997, s. 89. 95
4 id (idovsk rodiny), jin prchali ped hrzami vlky, zd se, e tak do Vdn. Pipomn se v tto souvislosti dvorsk id Viktor Lazarus, kter byl pvodn z Gostlu (Kostel Podivn).5 Tak Ivanice nleely k sdlm, kde se idovsk obec pipomn ji ve stedovku. Zprvu, po poven trn osady na msto ve 13. stolet, byla rostouc idovsk osada nedlnou soust msta a zaujmala asi estinu plochy uvnit hradeb. Sestvala ze t ulic, jejm jdrem byl idovsk rynk. V tto dob nebyla idovsk obec ghettem, id nebyli segregovni. Mstskou fortifikaci spolen stavli a tak spolen brnili jak kesan, tak id. Vozy kupc pijdjcch od Dolnch Kounic mohly jet pes Dobyt trh bu na Velk rynk v centru msta nebo na idovsk rynk. To mlo sv dsledky, zostovala se konkurence mezi mstskmi a idovskmi obchodnky, emeslnky a hospodskmi, co vedlo a k zazdn idovsk brny v roce 1690. Potom u dn kupec nemohl minout Velk rynk.6 V Ivanicch se krom judaist vyskytovali i evangelci, byl zde vznamn sbor Jednoty bratrsk, v n psobil Jan Blahoslav, kter zaloil v Ivanicch bratrskou tiskrnu i akademii. V dob ticetilet vlky bylo kesansk msto znan znieno. Zd se, e id zstali jaksi v pozad, kdy se do poped dostaly rozpory mezi katolky a protestanty. Tyto rozpory se staly v t dob ostej ne rozpory mezi kesany a idy. Tomu se zd nasvdovat i ta skutenost, e nkte pslunci husitskch a bratrskch rodin, ve snaze uniknout jezuitskm agentm a nemuset konvertovat ke katolicismupestoupili radji k nboenstv idovskmu Tak se potom objevila mezi jmny idovskch rodin i typick esk jmna jako Kuranda, Jellinek, Vlek apod .7 Potky jedn z nejvznamnjch moravskch obc v Prostjov byly spojeny s odchodem id z Olomouce v roce 1454 v dsledku silnho protiidovskho hnut podncovanho vystoupenm kazatele Jana Kapistrna. Nejblim poddanskm mstem, kter vyhnan pijalo, byl Prostjov. id se zaali usazovat pi jin sti hradeb, v 16. stolet ji mli vlastn synagogu, kolu a vedle pjovn penz se vnovali obchodu s dobytkem, obilm a vlnou, dovozu luxusnho zbo, zvlt suken a tak emesln vrob. V dsledku tto konkurence byl idm zakzn podomn obchod, dokonce hrozilo vyhotn z msta. Perntejnov, tehdej majitel Prostjova, vdomi si ve plateb, kter
Gold, H.: Die Juden und Judengemeiden Mhrens in Vergangenheit und Gegenwart. Brnn 1929, s. 289 (dle jen Die Juden). 6 Novek, S.: Z djin id v Ivanicch na Morav se zvltnm zamenm na jejich sblio vn s echy po vzniku SR. id a Morava. Sbornk z konference konan v listopadu 1996 v Kromi. Krom 1997, s. 64 (dle jen Z djin id ). 7 Tamt, s. 66.
5
96
id na Morav
od id dostvali, ob zneptelen strany usmili. Rozbor plumlovskho urbe z roku 1590 ukazuje nkolik zajmavch skutenost. Jednak ne kad idovsk rodina ila v ghettu, naopak na jeho zem bydlelo nkolik kesanskch rodin, tzn. id a kesan bvali sousedy. V urbi je podchyceno 677 vlastnickch idovskch poloek, k nim patily obytn domy, dvory, zahrady, tzn. je doloena proti vem pedpism a nazenm existence selskch usedlost patcch idm. 8 Pestoe mli zakzno vlastnit i jen dret pdu, oficiln tud nemli provozovat dnou zemdlskou vrobu a do josefinskho patentu, pesto archivn materil dokazuje, e moravt id ji v 70. letech 15. stolet hospodaili na svch polch, loukch a vinohradech. V 16. stolet se zabvali zemdlstvm v irm rozsahu. 9 Nap. perovsk id Jakub koupil v roce 1512 za 24 kop gro st pansk louky, zvan Markrabina, kterou Vilm z Perntejna rozprodal manm. V perovskch purkrechtnch knihch jsou zaneseny zpisy na koup a prodeje grunt mezi idy a kesany i mezi idy navzjem. Ze zznam lze usuzovat na majetkov pomry id. dn z kupujcch neuhradil kupn cenu domu v hotovosti, vdy sloil relativn nevysokou zlohu a zbytek splcel v dlouhodobch ronch spltkch. Z ve zloh i rozvren spltek lze soudit, e jejich majetkov pomry byly srovnateln s pomry perovskch man, s nimi vstupovali do sloitch majetkoprvnch vztah, kdy se stvali vzjemn ruiteli, dlunky i viteli. 10 Plumlovsk urb dokld v Prostjov vlun idovsk vlastnictv 79 dom. Tak jako u vtiny ostatnch usedlk byla v urbi uvedena osobn jmna, jen vjimen ustlenj pjmen, nkter vyjadovala i povoln. Nap. Mo Me, Marek Hokyn, Markus id Sklen, Jakub Soustrunk, Melichar Jehla, Andreas Pas, Eli enk atd. Za poslednch pn z Perntejna odvdli id 2x do roka (na sv. Ji a na sv. Vclava) do vrchnostensk pokladny nemalou poloku ve vi 90 kop a 23 eskch gro. Po smrti Jana z Perntejna koupil zadluen perntejnsk panstv v roce 1599 Karel z Lichtentejna, kter uril podle urbe z roku 1618 prostjovskm idm ron rok ve vi 125 kop eskch gro, tj. o 35 kop vce. Urb dokld existenci 50 idovskch grunt, co bylo tm 30 % vech usedlch (celkem 173). Nov vrchnost byla tak vynalzavj pi hledn dalch zdroj pjm do sv pokladny. Zaala obchzet i mstsk cechovn artikule a vytvoila si tak knec dchody oznaovan jako vn. Od krej idovskejch, aby
Peterka, M.: Prostjovsk ghetto a jeho vzestup, soumrak, znik. id a Morava. Sbornk z konference konan v jnu 1994 v Kromi. Krom 1995, s. 68 (dle jen Prostjovsk ). 9 Brnsk, J.: id v Boskovicch. Boskovice 1999, s. 43. 10 Briess, I.: Vzpomnky na perovsk ghetto. Perov 2000, s. 9, 10 (dle jen Vzpomnky ).
8
97
voln emesla sv mezi idy bez pekky cechu krejskho dlati mohli - 5 kop 10 gro, od idv prostiejovskejch, aby krav ve dvoe prostiejovskym v pronjmu nedreli 50 kop gro. 11 Dolo zde k naruen kesanskho monopolu na vrobu. id nejprve vyrbli pro souvrce, potom prostednictvm jarmark uplatovali vrobky pokoutnch krejch a tovary zskanch za ni cenu vi kesanm. idovt hausrnci se rovn zamovali na vkup starch odv, kter po drobnch pravch dovedli dobe zpenit. Cesty idovskch obchodnk smovaly do Halie i na Balkn, kde se dalo obchodovat za zvl vhodnch podmnek pi mal nronosti zkaznk. idovt vetenci tak byli pro pli zkostnatl cechovn zzen znanm nebezpem.12 V prbhu ticetilet vlky msto trplo prchody vojsk, kesansk obyvatelstvo se ukrvalo v lesch Drahanska a Kose, pedmst byla pust, hradby polozboeny. Hust nakupen idovsk domky ghetta tolik postieny nebyly. V roce 1644 si prostjovt radn stovali na idy u plumlovsk vrchnosti, e prozrazovali vojkm skryt zsoby man, kter pak vojci rekvrovali a levn prodvali idovskm pekupnkm, rovn jim vadilo dajn plen koalky. V danm roce se poet obyvatel msta natolik snil, e id z ghetta byli naas v poetn pevaze. Zmocnili se obdobn jako nap. v Uherskm Brodu pivnch a vinnch enk. V zvru vlky se v Prostjov usadila poetn skupina id z Polska prchajc ped pronsledovnm, obdobn zde nali toit id vyhnan v roce 1670 z Vdn. V dob rekatolizace, kter se uplatovala ji v samm prbhu vlky, projevovali vi idm zvenou ostraitost i mstn fari. Dohleli na to, aby o kesanskch nedlch a svtcch byly uzaveny idovsk obchody a krmy a aby byly psn dodrovny crkevn pkazy v dob postn, nejen zkaz konzumovn masa. Dokonce v dob pstu jeden prostjovsk far zakroil i proti idovsk muzice a rozbil j cimbl.13 Stle byli kesanskou majoritou povaovni za ciz ivel, tm neptelsk, kterm lze jedin pohrdat. Moravt id, zaujmajc stle vznamnj pozice v ekonomice lechtickho velkostatku a rostouc poetn, zaali vytvet kolem poloviny 16. stolet zemskou organizaci v ele se zemskm rabnem. Na jejm potku stla vjimen postava rabna Jehudy Lwa ben Becalela, pozdji proslul prask osobnosti. Sdlem zemskho rabintu se stal Mikulov, zemsk rabn pedstavoval nejvy autoritu v oblasti nboenskho prva, psluel mu dohled nad nboenskm i spoleenskm ivotem v moravskch obcch, kter
11 12
Peterka, M.: Prostjovsk , s. 69. Tamt, s. 70. 13 Tamt, s. 70, 71. 98
id na Morav
se dily jednotnmi a zvaznmi statuty. Jejich konen redakce byla pijata v roce 1651, statuta v 311 bodech obshla vechny strnky ivota idovsk obce. Vsledn podob pedchzela ada rabnskch synod v rznch moravskch mstech, t v Kromi a Holeov. Zemsk rabn spravoval na 50 samosprvnch obc. Instituce moravskho zemskho idovstva zanikla a s mrtm poslednho zemskho rabna dr. Barucha Placzka v roce 1922. Situace v echch byla vrazn odlin.14 Po skonen ticetilet vlky zanala etapa obratu sttn politiky vi idm. Ji v roce 1650 jim bylo zakzno usazovat se tam, kde nesdlili ped 1. lednem 1618, u dvora ji nenachzeli tak innou ochranu jako dve, v roce 1670 byli dokonce za Leopolda I. vypovzeni z Vdn, ada z nich pak nala toit a nov domov na jin Morav. Zaala se objevovat slc snaha omezovat cestou rznch administrativnch zsah jejich poetn rst. Pesto na pkladu ady mst lze ukzat, e tendence smujc od posledn tvrtiny 17. stolet k tzv. ednmu antisemitismu, jeho zdrojem byl stt, nebyly na Morav tak zeteln a siln, protoe byly v mezch monost tlumeny aktivitou lechty. I po ticetilet vlce hrli id vznamnou lohu v hospodstv velkostatku jako obchodnci pi odbytu jeho rostlinn i ivoin produkce, jako poskytovatel vru, jako vrobci spn konkurujc cechm, jako njemci lechtickch podnik i jako objekt pmch a nemalch dan. Za vechny se lze zmnit o Velkm Mezi. Msto bhem vlky siln utrplo, zejmna v jejm zvru, kdy vedle vd a csaskch v roce 1646 dokonal dlo zkzy mor. Na potku mrovch dob stanulo jako obec chud, zruinovan a v dchodech obecnch velice zemdlen.15 V roce 1649 koupil panstv Velk Mezi hrab Rudolf Kounic, st kupn ceny zaplatil v hotovosti, zbvajc velkou st ml splcet. Te dluh pinutila nov ho majitele k pi o hospodsk pomry svch poddanch. V centru jeho pozornosti stlo msto Velk Mezi. Dlo obnovy zaal vydnm obecnho du, ale protoe tempo zacelovn ztrt bylo nzk, pikroil k metod pkaz. Nap. v roce 1655 rozkzal konkrtnm osobm, aby ve stanovenm termnu kroveek skrovn dali udlati a sv stavenko pikryli, dokonce se mli vichni svobodn synov do ptch Vnoc oenit a ujmout se pustch dom. Kdy se tyto pokusy minuly inkem, rozhodl se, e vyuije k osazen pustch dom a oiven mstskho hospodstv pichzejcch id. Udlil jim proto velkorys privilegia. Byli osvobozeni od varty, poncek, lozrovn vojenskho, mt, vybrn od mst
14 15
Marada, M.: idovsk , s. 9, 10. tindl, M.: Usazovn id ve Velkm Mezi ve druh polovin 17.stolet. id a Morava. Sbornk z konference konan v jnu 1994 v Kromi. Krom 1995, s. 35 (dle jen Usazovn ). 99
a roku 1686 i od kontribuce a nov zaveden dan z komn. V gruntovnch zleitostech podlhali psobnosti mstsk rady, kter a do potku 18. stolet zstala u star praxe pijmn nov usazench id za sousedy a udlovn mstskho prva (purkrechtu).16 V prbhu padesti let vzrostl poet idy osazench grunt z pvodnch 3 na 32. Rst byl zprvu dn pchodem novch osadnk, v rozmez let 16501710 pijalo mstsk prvo 30 id. Pichzeli z Moravy i ech, z Tebe, Prostjova, ru, Poln, Moravskho Krumlova, ale tak z Prahy, Kolna, Cerekve, Beznice nebo z polskho krlovstv. Nen doloena imigrace z Rakous. Domy zskvali koup od kesanskch majitel, nkolik od samotnho Kounice. Skupovn kesanskch dom idy se stalo pedmtem stnost k vrchnosti. K bn dobov praxi patilo, e domy byly kupovny formou placen zvdanku v hotovosti v den kupu a ronch vejrunk (spltek), piem ve zvdanku byla mrn celkov cen nemovitosti. Ve druh polovin 17. stolet hodnota zvdanku prudce klesala, obdobn i ve ronch vejrunk. Stvalo se, e bylo splcen i pechodn zastaveno. Tak v prosinci roku 1679 pedstoupila do msta radnho idovka Mandelna, vdova po Hirlovi Mojovi, kter si pro chudobu vyprosila pozastaven vejrunk na dobu 6 let. V letech 16631665 bylo splcen zastaveno obecn vzhledem k tatarskmu vpdu na Moravu. Opt patilo ke kadodenn praxi, e se jen mloktermu idovi i kesanovi podailo splatit dm bhem svho ivota. Dlunou stku pak odvdli jejich potomci nebo byl dm prodn a ke splcen se zavzal nov majitel, piem potomkm zstal na dom rodi tzv. npad. Vznikala sloit sple ddickch podl (npad), zvdank, vejrunk. Do tto st vnesli id nov prvek, kter zjednoduoval majetkov vztahy a urychloval jejich zmny. V jeho pouvn se stali mistry. Bylo to tzv. skupovn penz tj. prodej npadu za hotovost. id vyuvali skutenosti, e obecn bylo mezi lidmi mlo hotovch penz, a proto jejich hodnota byla a estkrt vy ne cena penz vzanch v nemovitosti. Skuten obchod se povedl v roce 1680 Hirlovi Filipovi, kter od hrne Bartolomje koupil podl 11 zl. 30 kr. za pouh jeden zlat!17 Jejich sla tkvla ve schopnosti nabdnout hotov penze, jejich prostednictvm zskvali podstatn vy hodnoty, kter pak opt v jin podob uvdli do obhu. Rostly tak jejich pozice. I ve Velkm Mezi, podobn jako v jinch moravskch mstech, jak zjistila vizitan komise pi sepisovn lnovch rejstk v roce 1679, bylo
16 17
Tamt, s. 36. Tamt, s. 39.
100
id na Morav
u kadho idovskho domu nameno nco rol, luk i okopanin celkem u tchto bezzemk vce ne jeden ln. Dlouhodob souit obou komunit vedlo k vytvoen sloitho pediva prvnch, majetkovch i osobnch vztah. Kesan bydleli v idovsk ulici, Vt Novotn choval v halti u Berla ida ryby a Daniel eletavsk v dom ida Josefa dokonce pebval v podrustv. Dochzelo i k tak paradoxnm situacm, v nich se idovt majitel dom stvali dlunky katolick crkve. Stalo se tak v ppad, kdy id koupili kesansk domy zaten dvjm odkazem ke kostelu nebo pitlu.18 Zkladn podmnkou ivota id, umoujcch jejich peit na okraji spolenosti, byla soudrnost, jejm zkladem se staly jak pbuzensk vztahy a v zsad patriarchln pojet rodiny, tak i vazby dobrovoln, ptelsk. V archivnch dokumentech nalzme stopy i po tchto ryze osobnch vazbch. id velmi asto vystdali nkolik dom bhem svho ivota, fluktuace byla znan, piem dochzelo k pevodm dom z otce na syna, ale i z tchna na zet, z vlastnictv dom nebyly vyloueny ani eny, kter zejmna jako vdovy pebraly rodinn hospodstv. Nap. v roce 1701 koupil velkomezisk id Samuel Feissl svmu dobrmu pteli Simsonu Benjaminovi dm za 233 zl. 20 kr. Mezi idy se udrovala prastar zsada z dob potku diaspory nechovat se lichvsky k sob navzjem. V dobovm kontextu nap. nepouvali proti sob metodu skupovn penz, ta byla nstrojem expanze vi kesanm, ale naopak nejednou dochzelo z dobr a lbezn vle k darovn celho npadu nsledujcmu majiteli. 19 Zvltn kapitolou byli ve Velkm Mezi dvort id, kte se nachzeli v blzkosti Kounic i hrabat z Ugarte. Pedstavovali nejsilnj sloku mstn idovsk komunity, dky znanmu nemovitmu majetku se podleli na finannch a obchodnch operacch lechty, svho vlivu na zmku i v obci vyuvali k formovn vztahu mezi vrchnost a obma komunitami msta. 20 Vypjat obdob ednho antisemitismu, kter vrtilo prvn pomry id v zsad do stedovku a vedlo k jejich jet vtmu vytsovn na okraj spolenosti, vyvrcholilo za csae Karla VI. Projevy tohoto antisemitismu byly rozlin, nakonec vak vdy vystily v nvrhy na vypovzen id, i alespo na podstatnou redukci jejich potu.21 Jednou z rozhodujcch pin byl rychlej
18 19
Tamt, s. 40. Tamt, s. 41. 20 Tamt, s. 43. 21 Pkn, T.: Historie id v echch a na Morav. Praha 1993, s. 73 (dle jen Historie). 101
lidnatostn rst, ale i hospodsk rozkvt, kter byl vt a vraznj ne u kesanskho obyvatelstva. Zsahem do ivota idovskch komunit bylo vydn csaskho translo kanho reskriptu v prosinci 1726, naizujcho jejich pesthovn do zvltnch ulic a tvrt (ghett), kter by byly vzdleny od katolickch kostel, hbitov a dalch vysvcench mst. Jednalo se o systematickou sttn akci, kter probhala nkolik let. Jejm bezprostednm podntem byl por vznikl v Rousnov na slavkovskm panstv hrabte Kounice. Vina byla dvna idm, kte mli sv obydl v bezprostedn blzkosti kostela na hlavnm nmst, take kostel byl jimi ze t stran zcela obklopen. Byly vydny dal reskripty, mimo jin i reskript ze 4. nora 1727 obsahujc smrnice tkajc se pemstn idovskch dom a synagog z blzkosti katolickch kostel a zamezen nahlen id do kostel vystavnm zd. Tam, kde ili id a kesan vedle sebe, mly bt domy povymovny. idm bylo zakzno vychzet bhem bohoslueb ven ze svch domov. Nklady spojen se separacnesly vrchnosti, jich se vc tkala.22 V prbhu cel akce vznikla ada dokument csask reskripty, memoranda, dobrozdn komis atd., kter dokumentuj nzory oficilnch mst na idovskou separaci a seznamuj ns s dobovou podobou antisemitismu, ale tak plnky mst a vesnic, kde se idovsk obyvatelstvo nachzelo a kter mly slouit adm, aby zskaly nzorn pehled a mohly kvalifikovan separaci provst. Jak byl vsledek. Na nkolika mstech sice dolo k pemstn ghett, jinde z dosud rozptlenho osdlen vzniklo ghetto nov, nicmn celkov byl vsledek translokan akce slab. Z dobovch listinnch dokument vme, e se psn sankce jen velmi nesnadno prosazovaly pro odpor samotnch idovskch obyvatel, kte hledali oporu u sv vrchnosti, ale t pro liknavost tehdejch ednk a pro moc penz, jimi id uplceli ady. 23 Nezanedbateln byl i odpor kesanskch man, kte nehodlali prodvat sv domy, nevhodn se sthovat a nechat se tak vlastn hospodsky pokodit. Proto na ad mst byla cel zleitost v tichosti odloena a zachovn status quo (nap. v Perov).24 V letech 1726 a 1727 byla vydna vldn nazen zakazujc vnitn migraci id, piem byl uren jejich nepekroiteln poet stanovenm tzv. numeru clausu. V echch mohlo od tto doby bydlet 8 541 rodin, na Morav
22
Lapek, J.: Pokusy o separaci, translokaci a permutaci id na Perovsku v letech 1726 a 1730. id a Morava. Sbornk z konference konan v jnu 1994 v Kromi. Krom 1995, s. 24 (dle jen Pokusy). 23 Klenovsk, J.: Plny separace idovskho osdlen na Morav z let 17271728. id a Morava. Sbornk z konference konan v listopadu 1995 v Kromi. Krom 1996, s. 54- 56. 24 Briess, I.: Vzpomnky , s. 14. 102
id na Morav
5 106 rodin. V nvaznosti na tato nazen byl vydn familiantsk zkon majc charakter regultoru pirozen idovsk reprodukce. enat a ovdovl idovt mui s dtmi byli ady povaovni za patres familiae (otce rodin) a jen oni zskali inkolt. A smrt otce pechzelo slo familiantu na nejstarho syna, kter se mohl jako jedin oenit. Ostatn synov byli pokldni za cizince a mli odejt ze zem, rodiny majc dcery byly povaovny za vymel, dcery se mohly vdt do ciziny. Byly stanoveny tvrd sankce za poruovn tohoto zkona patilo k nim biovn, vypovzen ze zem. V literatue se uvd, e z Moravy odelo mezi lety 17001800 na 30 000 id (nen vak dosud pesnji zmapovno, jde o hrub odhad). Nicmn je doloeno, e odchzeli zejmna do Hor nch Uher (na Slovensko), a to do jejich zpadnch st. Moravt id zde stli u zrodu jednak novch obc, jednak zvyovali lidnatost ji existujcch. Po mnoho generac se udrovaly kulturn, ale i ekonomick vazby mezi obcemi po obou stranch hranic. V Mikulov, Prostjov, Boskovicch i jinde se objevovaly slovensk idovsk dti, jeivy v Bratislav a Vrbovm zase navtvovali id z Moravy.25 Ti, kte zstali, utkali ze svch obc na venkov, aby unikli kontrole, dochzelo k rozptylovn a rozmlovn sdeln struktury, nastala praxe uzavrn tajnch satk a rozen nemanelskch dt. Vytvela se vrstva druhoadch id, ed zna, jej existence nemla oficiln podklad. Tito lid mli odejt, vysthovat se z nazen sttu, a pokud tak neuinili, pohybovali se v jakmsi zvltnm prostoru, kter byl jednoznan ve vztahu k majoritnmu prosted a jeho institucm a mnohoznan v prosted idovskm. Nap. v Ivanicch ml kad familiant sv ddin msto v synagoze (Tempelsitz), jen on mohl vykonvat legln obchod nebo se vnovat emeslu, kter po nm ddil nejstar syn spolu s mstem v synagoze. Nejstar syn pracoval v obchod nebo ivnosti otce-familianta a ekal na otcovu smrt. Pokud se oenil za otcova ivota, byl satek crkevn, tj. nelegln. Ostatn synov se museli ivit jako tzv. pinkeljuden Dorfgeher (ti, kte chodili po vsch) a bydlili v rznch pstavcch rodnho domu se sv mi neleglnmi rodinami. Po abatu opoutli s ranci nebo koi ghetto idovskou brankou v ivanickch hradbch a vydvali se na obchodn cesty do okolnch vesnic, kde hausrovali, tj. provozovali podomn obchod. Vykupovali ke, hadry, elezo, drbe, pe, vajka, mslo a prodvali nebo vymovali za pltno, tkaniky, pentle a jin drobn zbo, ppadn zasklvali okna a vykonvali jin prce, kterm se nauili v otcovsk dln. Jejich eny chodily s nimi, spravovaly a ily vesniankm prdlo a aty. Pespvali ve stodolch, stravovali se skromn a etili krejcary. A v ptek, i kdyby se jim v hausrovn dailo sebelpe,
25
Bergerov, N. a kol.: Na kiovatce kultur. Historie eskoslovenskch id. Praha 1992 (dle jen Na kiovatce .), s. 34. 103
spchali se svmi tkmi ranci dom, do ivanickho ghetta, aby jet ped vchodem veern hvzdy, kdy zanal abat, byli v synagoze a potom u spolen abatov veee v kruhu sv rodiny.26 lechta na nkterch panstvch v nvaznosti na sttn politiku zaala vydvat instrukce, nazen a dal dokumenty, v nich postaven svch id zhorovala. Bylo tomu tak v ppad id v Ivanicch, pro n vydal kne Antonn Florian z Liechtentejna 8. nora 1721 instrukce o 46 bodech, v nich jim zakazoval vlastnictv dom, pozemk, vinohrad, dobytka, nesmli ubytovvat dn potuln ebrav idy, zakazoval jim pohbvat mrtv z okolnch panstv na jejich hbitov pod pokutou 20 skch tolar, kurizn psob co nejpsnj zkaz veejnho koupn a skandlnho obnaovn se v letnch mscch.27 Otzkou zstv, jak byla tato instrukce uvdna v ivot, zejmna bod o zkazu vlastnictv nemovitost. Pro studium idovskch djin je pznan, e se neustle pohybujeme na hran. Na jedn stran je nutno vzhledem k jejich odlinmu prvnmu postaven zamovat se na mapovn prvnho vvoje, na druh stran skuten praxe byla asto na hony vzdlena od tto majoritou j vnucen legislativn normy. Izraelit se nauili jak tlumit dopady restriktivnch opaten, tak naopak pekraovat povolen mantinely. Tato znan flexibilita se stala v podmnkch diaspory jejich existennm ttem, bylo to asto it mezi zkony. Klasickou ukzkou je proniknut id do krlovskho hlavnho msta Brna, jak ns o tom zpravuje D. Uhl. Od as Ladislava Pohrobka byli z msta vyhnni a jet Marie Terezie v roce 1744 toto vypovzen potvrdila. Pi vstup u do msta museli platit zvltn osobn mto, tzv. Sperrgroschel, pi zpadu slunce mli povinnost Brno opustit a u brny odevzdat stvrzenku o zaplacen mtnho. Cestujc id smli penocovat jen v idovsk hospod, nazvan Nov svt, kter byla lokovna za hradbami na Kenov ulici. Zde byli pchozinformovni o pomrech ve mst, tady se navazovaly znmosti, uzavraly obchody a zskvala doporuen na vlivn osoby ve mst. Je pznan, e vybrn mta pronajmalo zemsk gubernium za platu idovskm podnikatelm, kte je pak na svch souvrcch tvrd vymhali .28 V roce 1730 piel do Brna vdovec Jakub Moj Dobruka, zvan t Wimmer nebo Opotschner, se svmi dvma dtmi z vchodnch ech a zskal zde povolen k prodeji perk a klenot. Poslze se stal zakladatelem brnnsk podnikatelsk
26 27
Novek, S.: Z djin id, s. 67. Gold, H.: Die Juden , s. 184. 28 Uhl, D.: Moravt id mezi sabatinstvm a frankismem. Brnnsk idovsk obec v 18.stolet a sekta Jakuba Franka. id a Morava. Sbornk z konference konan v listopadu 1997 v Kromi. Krom 1998, s. 3 (dle jen Moravt id ). 104
id na Morav
dynastie. Shromdil kolem sebe postupn dal souvrce a pes vechny zkazy poloil zklady nov idovsk obce v Brn. Zaala se vytvet v Kenov ulici a do konce 18. stolet tala vce ne stovku len. Dobruka me slouit jako typ podnikatele, kter pi sv kreativit rozvinul ekonomick aktivity v mnoha smrech. Pedevm, a to byl astj pklad idovskho podnikn t doby, zaal s dodvkami pro armdu. Otevel vyvaovnu s koerovanmi pokrmy pro idovsk strvnky, ve svm dom zdil soukromou modlitebnu, dn z id, kter piel do msta, se neobeel bez jeho slueb. Roku 1748 poskytl Dobruka moravskm zemskm stavm pjku ve vi 56 tisc zlatch na nkup mouky. Brzy nato zskal monopol na prodej tabku ve vech moravskch krlovskch mstech a pronajal si tovrnu na tabk v Uniov. Kdy byla v roce 1751 zaloena v Brn prvn banka, vznikla za pomoci idovskho kapitlu a v pozad tto akce stltak Jakub Moj Dobruka. Svou obchodn in nost korunoval roku 1755 tm, e zskal vhradn prvo k vybrn mta od svch souvrc v branch Brna a Olomouce.29 Po vech strnkch obratn Dobruka uml tak vhodn provdat svou dceru Ester, kter si vzala bohatho idovskho banke Adama Oppenhe imera z Vdn, m si otec otevel cestu do obchodnch kruh csaskho hlavnho msta. Kdy Dobruka v roce 1763 zemel, pevzal veden firmy jeho osmatyicetilet syn Salomon Levy Dobruka, kter byl hluboce vzdln v ad vdnch obor, v obchodnch zleitostech byl pokldn za vrn obraz svho otce. Jeho nejsilnj strnkou vak byla nepochybn jeho ena endl. Pivedl si ji do Brna z Prostjova, porodila mu dvanct dt, est syn a est dcer. endl Dobrukov, rozen Hirschlov, byla pr krska, kter nebylo rovno. Skoro o dvacet let mlad ne jej mu, bystr, inteligentn a podnikav svmi pbuzenskmi vztahy pomhala manelovi rozit s obchodnch styk do Rakouska, Slezska a Halie, odkud kdysi pila Hirschlova rodina do prostjovsk idovsk obce.30 Manel se velmi inil, zaloil spolu s dalmi idy obchodn spolenost na dodvky proviantu pro armdu s nkolika destkami sklad po cel monarchii, zamil se na vrobu v t dob pro textiln vrobu tolik potebn potae, take ml v pronjmu adu potaren v irokm brnnskm okol, provozoval palrnu na Starm Brn. Po smrti Salomona Dobruky v roce 1774 dokzala vdova endl dl s spchem provozovat manelovy rozvtven obchody, peovat o poetnou rodinu, udrovat dobr kontakty na brnnskou radnici i moravsk zemsk gubernium. 31
29 30
Tamt, s. 4. Tamt, s. 4. 31 Tamt, s. 5. 105
Marie Terezie obvinila idy ze spoluprce s Prusy (zrada, pion, kola borace), a tak v letech 17441745 elili poslednmu pokusu o vypovzen z eskch zem, kter byl nakonec zaehnn. Museli se vykoupit obr ovskou sumou 150 000 zlatch, moravt id pispli na opevnn Brna stkou 50 000 zlatch (v roce 1742). Pro moravsk idy pak vydala jako akceptovn faktu jejich stl existence v zemi v roce 1754 Generln policejn, procesuln a komern d. Tento dokument lze hodnotit jako doklad procesu zaleovn id do hospodskho systmu zem. Odrel jednak fakt relativn vysokho potu idovskho obyvatelstva, jednak souvisel s akceptovnm princip merkantilismu rakouskm sttem, kdy se ji ekonomick funkce izraelit na Morav stvala nezastupitelnou. 32 Doba Marie Terezie pin rovn monost zjistit jejich poetnost a profesn orientaci na zklad terezinskho katastru. Nap. v Buovicch bylo oficiln 26 rodin, v nich ili 3 podomn obchodnci, 3 eznci, 1 koenk, 1 pacht pansk palrny, 5 kram, 2 obchodnci s mlkem, 1 vychovatel, 1 lzesk, 1 svka, 1 hauzrnk, 3 krej, 2 vdovy obchodnice s krajkami, 1 krajkka, 1 kosk handl. 33 Josefnsk reformy jsou v literatue o djinch id v eskch zemch shodn povaovny za djinn meznk, pedl, od nho se zaala odvjet tzv. idovsk emancipace, kter v ppad tto specifick komunity znamenala postupn zaleovn do majoritn spolenosti a k dosaen plnch obanskch prv. Tento proces, definitivn v monarchii zavren v roce 1867, byl sputn v rmci rozshlho racionalizanho projektu Josefa II., jeho smyslem bylo vytvoit v duchu osvcenskch princip pozitivn vztah vech osob (tedy i id) ke sttu na platform individulnch prv kadho lovka vymezench zkonem, nikoliv v podob ji peilho stedovkho korporativismu. 34 Vi idm panovnk uplatnil dal osvcensk postult toleranci. Srie tzv. idovskch patent zaala proto pznan v jnu 1781 zruenm povinnosti nosit zvltn oznaen na odvu lut koleko a skldan bl lmec u mu a lutou stuhu u en. Zanedlouho byly idm zpstupnny vechny typy vych kesanskch kol, vetn univerzit (krom teologickch fakult) s monost zskvat na nich akademick tituly. Otevel se prostor k provozovn vech emesel a tm vech ivnost, mohli se stvat mistry, mt idovsk un a tovarye (nikoliv kesansk), smli najmat grunty (jen velkostatksk
32
Marada, M.: Kodifikace prvnho postaven idovskho obyvatelstva na Morav v Generlnm du Marie Terezie z roku 1754. MM, ro. CVI, 1987, s. 94107. 33 Gold, H.: Die Judens, 174176. 34 Bergerov, N. a kol.: Na kiovatce, s. 4042. 106
id na Morav
dominikl) a pracovat na nich s idovskou eled, zizovat smnrny, velkoobchody, obchody se stinm, kupeckm a smenm zbom atd. 35 V tto souvislosti je mono si poloit otzku, do jak mry odpovdaly josefnsk reformy v oblasti ekonomiky organizanm, mentlnm, kulturnm atd. monostem tehdejch id. Ji Marie Terezie se rozhodla ponechat moravsk idy v tradinch stereotypech, tzn. za tit jejich hospodskho ivota nadle povaovala obchod a vr. Podle J. Janka bylo za jej vldy udleno na Morav a ve Slezsku 14 tovrnch privilegi na vrobu suken a vlnnho zbo, id z nich zskali pouze jedno. To obdrel v roce 1766 pod ochranou Vclava Antonna Kounice se nachzejc idovsk rycht L. Pollitzer v Rousnov. Jeho tovrna na vlnn cajky vak brzy zanikla. Druh vlnask idovsk manufaktura vznikla a za 35 let po Pollitzerovi, nespn byl tak pokus o proniknut id do brnnsk soukenick vroby na konci 18. stolet. Zcela jinou strategii vyuit idovskho potencilu uskuteoval ve Slezsku Friedrich II., kter naopak podporoval zakldn tovren zmonmi idy. 36 Jist zlepen, nikoliv zsadn zmna, nastalo za vldy Josefa II., kter se projevilo v jejich ponkud vtm uplatnn v manufakturnm podnikn, jm pekraovali rmce svho ekonomickho dlu.37 Lze proto vyslovit hypotzu, e jak v rovin koncepc ekonomickch zmn (reformy), tak v samotn hospodsk praxi josefinismu nedolo k zsadn zmn postoje k idm. Byl jim uvolnn prostor v tradinch organizanch formch, vrobch a innostech, novoty jim byly povolovny jen ppad od ppadu a vzcn, zvlt kdy mezi zakladateli manufaktur figurovali tak lechtici. Osvcensk tolerance podmnn racionln snahou uinit idy uiten pro stt mla i sv dal meze a vady na krse. Nebylo jim dovoleno zastvat sttn slubu, nov oteven pole k relativn irok nabdce ekonomickch aktivit bylo striktn regulovno. Kad si musel vybrat, kdo tak neuinil, ml bt vypovzen ze zem, uplatnila se metoda cukru a bie. Snaha csae unifikovat i vedla k rozbit idovsk autonomie v oblasti soudnictv, pravomoc tradinch idovskch soud byla omezena jen na otzky nboensk. Na Morav bylo ustaveno 52 idovskch obc, jejich kompetence byly vrazn sneny, piem vichni moravt id museli bt pslun do jedn z nich (jednotlivci, i rodiny ijc mimo n na venkov, rovn). Zstala tak v platnosti existence ghett. kolsk reforma je nasmrovala jazykov na nminu, kter se stala po roce 1784 v i povinnou edn e, co vedlo k rychl asimilaci s nmeckou kulturou. Uvn jazyka jidi a hebrejtiny na veejnosti bylo zakzno, po roce
35 36
Pkn, T.: Historie, s. 8694. Jank, J.: Hospodsk , s. 12, 1819. 37 Tamt, s. 22. 107
1786 se stala znalost nminy podmnkou k povolen satku. Csaovy reformn snahy nezahrnuly zruen tivho bemene z dob ednho antisemitismu platnost familiantskho zkona zstala zachovna a s nm spojen numerus clausus idovskch rodin. 38 Nicmn i ekonomick pozice moravskch id se zaaly v dsledku reforem upevovat, vznamn rst, nezvyoval se vak spoleensk status, nedochzelo ke zlepovn politickho postaven. Hospodsk vha id rostla, politicky zstvali inferiorn. Asimilace do nmeckho kulturnho prosted na Morav rychle probhla, nebyla vak doprovzena obanskou emancipac. Majetkov diferenciace probhala rychleji a intenzivnji, rostl poet i vznam zmonch id. Svm nasmrovnm na nmeck jazyk a kulturu se id rychle vzdalovali od v pevn me eskho charakteru poddanskch moravskch mench mst a msteek, kde byla ghetta, co mlo za nsledek odcizovn a vzdalovn se eskmu kesanskmu obyvatelstvu. Nmeck vrstva byla v tchto sdlech nepoetn, tvoen z velk sti hrstkou vrchnostenskch ednk a dalch pedstavitel honorac, kte vak idy nepijmali mezi sebe a nepovaovali je za rovnocenn a partnery. Ti se t ak dostvali do izolace. Mnohde zanalo vznikat napt a rsovaly se ppadn mon konflikty. 39 Stupoval se nesoulad mezi pozdn feudlnmi stereotypy kesanskho obyvatelstva a emancipovanj ekonomickou aktivitou idovskch obyvatel. 40 I pes dan poetn rst se v prvn polovin 19. stolet zaala z dosud nepli sociln diferencovanho moravskho idovstva vydlovat skupina podnikatel, kte asto zanali tm z nieho, ale roziovali vrobu, obchod i export, bohatli a vytveli postupn stle vt kapitl, kter zaali v pln me investovat zejmna ve druh polovin 19. stolet. Jejich role grnder se vak rsuje v ad mst ji i pro prvn polovinu 19. stolet. V nkterch oborech dosahovali monopolnho nebo tm monopolnho postaven, nap. jako vrobci a distributoi lihovin, v nkterch druzch obchodu. idovsk kapitl nevznikal jen pmo v zemi, ale byl zde tak realizovn ze zdroj odjinud, asto bez fyzick ptomnosti majitel. Do tto kategorie nleelo podnikn vdeskch Rothschild, Gutmann, vratislavskho finannka Hahna a dalch. Stle zetelnji se pi loklnm studiu potvrzuje, e se id podleli na vzniku mstnho, regionlnho prmyslu, mnohdy byli jeho protagonisty, v nkterch ppadech pekraovali mstn rmce a plnili zakladatelskou roli na rovni zem i cel monarchie. V ad moravskch sdel typu kesanskho msta a ghetta to
38 39
Brnsk, J.: id v Boskovicch , s. 8487. Tamt, s. 97103. 40 Tamt, s. 99. 108
id na Morav
byli jednoznan id, kte se rozhodujc mrou podleli v tto dob na jejich ekonomickm profilu a rozvoji (nap. Boskovice). 41 V obdob do poloviny 19. stolet se tento vcelku pzniv vvoj promtl v ad moravskch tradinch ghett dosaenm jejich kulminanho bodu roz voje. Dleitm impulsem k poslen ekonomickho vznamu mst, jejich soust bvaly i idovsk komunity, se stalo budovn st csaskch silnic. Takovm modelovm pkladem me bt nejvznamnj centrum moravskch id Mikulov. Ten byl napojen na csaskou silnici z Vdn do Brna v letech 17271752. Tento moment se pzniv promtl v rstu hospodskch aktivit mstnch id (zzen velkoobchodu, peloen tiskrny atd.). Rostl poet emeslnictva, nkter skupiny emesel mly vlastn synagogy (evci, eznci apod.). Pak vak v souvislosti s vstavbou eleznic, v tomto ppad trasy z Vdn do Bochnie (Severn drha Ferdinandova) v letech 18381841, kter vedla pes Beclav a Mikulov mjela, zaalo msto stagnovat. Dsledkem byl jednak potek rychlho odchodu id z ghetta, jednak zakupovn izraelit v domech na nmst, tedy rst spoleensk prestie. V dobch nejvtho rozkvtu se mikulovt id podleli 41 % v roce 1791 a v roce 1836 dokonce 42 % na celkovm potu obyvatel msta. Vytveli v tto dob nejvt judaistickou komunitu na Morav, kter mla 620 famili. Ve druh polovin 19.stolet nastala rychl emigrace z msta. 42 Co do poetnosti druh byla idovsk obec v Prostjov s 328 familiemi, na tetm mst figurovaly Boskovice s 326 familiemi.43
41 42
Tamt, s. 114. Klenovsk, J.: idovsk pamtky Mikulova. Mikulov 1994, s. 812. 43 Brnsk, J.: id v Boskovicch, s. 87. 109
5. Pirozen mna kesanskho obyvatelstva jin Moravy 5. 1. Satenost obyvatelstva 5.1.1. Podmnky uzavrn satk Satek nleel tak v obdob novovku k typickm jevm evropsk kultury, od nho se odvjela jako od svho zkladu lidsk reprodukce. Ml vysokou hodnotu, tradin pedstavoval vstupn brnu k zaloen rodiny a domcnosti, k vchov potomstva, k spoleenskmu uznn. Ve vech socilnch vrstvch patil do oblasti veejnch, spoleenskch udlost, nikdy nebyl jen vc soukromou, zkou a privtn. Proto byl podzen prvn regulaci jak ze strany crkve, tak i sttu. Ml svou vznamnou sloku rituln a magickou, obdobn jako kest a poheb.1 Manelstv lze definovat jako trval ivotn spoleenstv mue a eny uznan prvem. Pro evropskou prvn kulturu je typick, e byla prv v oblasti manelstv vrazn ovlivnna kanonickm prvem. Zkladnmi principy stano venmi katolickou crkv byla svtostn povaha manelstv, monogamie a nerozluitelnost za ivota manel. U poktnch osob mohlo manelstv vzniknout jen tehdy, bylo-li crkv pemnno ve svtost. Proto crkev dsledn od liovala smluvn strnku manelstv, kter byla ponechvna ve sfe svtskho prva, a strnku svtostnou, kter vdy nleela do pravomoci crkve, vetn veker jurisdikce, zvlt v otzkch vzniku, platnosti a trvn manelstv. Princip nerozluitelnosti s ohledem na svtsk prvn systmy byl poslze zmrnn, respektive oslaben, tzn. po smrti jednoho z manel mohl vdovec nebo vdova optn uzavt satek. Kanonick prvo do 16. stolet, tzn. do doby reformace, propracovalo do vech detail cel systm manelskho prva. S rozenm reformace a vlivem humanismu a renesance vak vznikla nov podoba manelskho prva, a ji v podob lutersk nebo kalvnsk, kter se rychle ila zejmna severn a zpadn Evropou. Spolenm jmenovatelem protestantismu bylo dsledn odmtn katolick konstrukce manelstv jako
1
Dlmen, R.: Kultura a kadodenn ivot v ranm novovku (16.-18.stolet). Dm a jeho lid. I. Praha 1999, s. 137, (Dle jen Kultura.). 111
svtosti, naopak satek byl pojmn jako ist vnj, svtsk, tlesn a spole ensk svazek mue a eny, kter je mono jako kteroukoliv jinou smlouvu vypovdt, ukonit. Byly tak nov formulovny principy jeho rozluitelnosti s monost uzavt dal satek. Reformace odstranila knsk celibt. Krom toho nepinesly evangelick crkve dn dal podstatnj zmny do dosavadnho pojet manelstv a rodiny. Kritika ze strany protestantskho tbora nicmn donutila katolickou crkev zrevidovat svou doktrnu o manelstv cestou jejho zpsnn a zdogmatitn. Potvrdila platnost tradinch princip svtostnosti (jedno ze sedmera svtost), monogaminosti a nerozluitelnosti. Zsadn odpovd na reformaci byly kno ny Tridentskho koncilu. 2 Otzkami manelstv se zabvalo dvact tvrt zasedn konan po cel rok 1563, kter bylo zakoneno vyhlenm dvancti knon a dekretem o satkov reform. Knon 1 vyhlaoval posvtnost satku, knon 2 monogamii, knony 3-4 kompetenci crkve stanovit manelsk pekky, knony 5 -7 nerozluitelnost, knon 8 rozluku od stolu a loe, knon 9 zkaz enn kn, knon 10 nadazenost panictv a celibtu nad manelstvm, knon 11 liturgick kalend satk a knon 12 vlunou kompetenci crkevnch soud v manelskch vcech. Dekret o satkov reform uroval jeho slavnostn formu a manelsk pekky (pokrevenstv, vagrovstv, nos, konkubint).3 Tridentsk forma dle vyadovala uzaven satku za ptomnosti vlastnho fare parochus proprius, a dvou, respektive t svdk. Vlastnm farem se rozuml ten, kter stl v ele farnosti a kter znal jak snoubence, tak jejich rodie. Kad nov uzaven satek ml bt zapsn do matriky, kter mla mimo jin slouit ja ko dkaz platnosti uzavenho manelstv. Pevn forma jako podmnka platnosti mla do budoucnosti zabrnit v ad zem rozen praxi uzavrn klandestinnch (tajnch) a presumptivnch satk (crkv legalizovan konkubinty). Stvajc praxe toti pivdla crkev nkdy do obtn situace, kdy nemohl bt dn nleit dkaz o platnosti takovchto tajnch manelstv a ta musela ustou pit ped soudem satkm veejn uzavenm. Nedostatek pedepsan formy se pak stal novou vyluujc pekkou manelstv. 4 Knz mohl oddat snoubence i bez svolen rodi, protoe zkladn pod mnkou uzaven manelstv byl pouze souhlas enicha a nevsty. V bnm ivot, vzhledem k uzavrn svatebnch smluv jako hospodskho zkladu
2
Mrkvka, P., Vesel, R.: Kanonick prvo manelsk. Vybran otzky z djin kanonickho prva. MU- prvnick fakulta, Brno 1992, s. 79, 82 (dle jen Kanonick ). 3 Grulich, J.: Slavnostn okamiky svatebn a kestn obad v obdob ranho novovku. HD 24, 2000, s. 72, (dle jen Slavnostn okamiky ). 4 Mrkvka, P., Vesel, R.: Kanonick, s. 82, 83. 112
Pirozen mna kesanskho obyvatelstva jin Moravy
novho svazku a tedy i zvislosti generace dt na rodich, nastvala tato situace jen zdka. Na Morav a ve Slezsku povaovala potridentsk crkev manelsk zle itosti za vlunou sfru sv pravomoci, oficiln povolovala satky vydvnm tzv. crkevnho konsensu. Konzistoe plnily funkci prvn prvn instance. Manelsk agenda byla velmi rozshl a tvoila a tvrtinu jej innosti. Soudn praxe byla bohat, nejastji se vyskytovaly aloby pro nedodren manelskho slibu, kter se povaoval za zvazn po uzaven zsnub. Obvykle alovaly zhrzen dvky, ale ani opak nebyl vjimen. Proto pslun crkevn instance doporuovaly, aby se zsnuby veejn vyhlaovaly nebo psemn stvrzova ly. Dal oblast byly dosti o manelskou rozluku. Tyto procesy byly vedeny vtinou lechtici a jen vjimen s spchem. Nap. hrab Alexandr Gianini se marn pokouel prokzat neplatnost svho manelstv s baronkou Poppenovou na zklad tvrzen o jejm nosu. Ze lechtickho prosted pichzely rovn dosti o rozvod od stolu a loe. I ty odhleje od finann nronosti se asov vlekly bez vraznjch vsledk. Jist vhled do rodinnho soukrom aristokracie z potku 18. stolet me pinst dost hrabnky Marie Filipiny Hodicov adresovan roku 1712 papeskmu nunciovi do Vdn o pmluvu u olomouck konzistoe k rychlejmu vyzen sporu s manelem, kter ji ranami, bitm a tluenm tak krut pijal, e k zchran ivota musela hledat zchranu v tku. Psala, e ji ti roky strd v nouzi, manel j z vna nic nedal a konzisto je hluch a vc nee. 5 Jindy naopak nebylo uznno manelstv za platn pro formln-prvn zvady. Tak se stal v roce 1730 satek slezskho hrabte Sobka s dcerou csaskho vyslance v Polsku a polnho marla hrabte Wilczka neplatnm vzhledem k tomu, e sezdvajc far v Klimkovicch nebyl k uzaven manelstv delegovn vratislavskou konzisto. 6 Od druh poloviny 17.stolet zaaly tak vrchnosti s novou intenzitou vstupovat mezi obyvatelstvo a crkev a stavt se do pozice tch, kte mohou rozho dovat o satku svch poddanch. Toto prvo se vak nikdy neopralo o njakou zkonnou normu. Obnoven zzen zemsk pouze pedepisovalo vrchnostensk souhlas u vdov, pokud se chtly provdat na ciz panstv, bylo tedy zameno ni koliv proti volnosti uzavrat satky, ale spe proti niku poddanskho majetku (ddick podly) na statky jinch vrchnost. V podobnm duchu byl koncipovn poadovan souhlas se satky vdov vbec a se satky sirotk. Vrchnosti ale, zejmna tam, kde byla panstv znan zpustoen vlkou a kde byl nedostatek lid, kte by osazovali pust grunty, jednak lkaly nov osadnky, jednak svo 5 6
Zuber, R.: Osudy moravsk, s. 236. Tamt, s. 236, 237. 113
bodnm mum asto pod pohrkou rznch pokut i nsil pmo pikazovaly, aby se do urit doby oenili a zaloili rodinu. Fyzick nsil bylo pitom do plovno i ekonomickmi prostedky, pedevm levami v placen ine. 7 Pozdji, kdy byly ztrty na obyvatelstvu nahrazeny, naopak vrchnosti mnohdy ze socilnch dvod brnily svm poddanm uzavt manelstv. Postupem doby se nakonec zcela rozila praxe vydvn tzv. vrchnostenskch konsens, jimi majitel statk regulovali k obrazu svmu satenost na svch panstvch. I kdy dekret o zruen nevolnictv z 1. 11. 1781 ruil povinnost snoubenc mt k satku povolen vrchnosti, fari je pesto od poddanch asto vya dovali a do zruen poddanstv, kdy bylo nahrazeno politickm konsensem. 8 Crkev, v relnch podmnkch konkrtn konzisto, se stavla do role obrnc poddanch, vyhlaujc jejich bo i pirozen prvo na satek. Ve stejnm duchu pak fari ze svch kazatelen prohlaovali, e poddan nepote buj k satku souhlas vrchnosti. Konzisto pak vdy stla za knzem, kter pro vedl obad a sezdal. Kdy vynlezce hromosvodu pter Prokop Divi v Pmticch odmtl sezdat mladou dvojici, dokud nezsk souhlas vrchnosti, sezdal ji na pkaz konzistoe znojemsk dkan eho Lambek sm. 9 Byly toti znmy ppady, kdy mlad pry prchaly do Uher nebo Slezs ka, kde se daly oddat nekatolickmi duchovnmi. Kdy se po ase vrtily dom, kzala je konzisto odd lit, pokud se znovu nenechaj sezdat. Od as vldy osvcenskch panovnk zaal systematick tlak ve smru stle draznjho zasahovn sttu do manelskch zleitost. Tak v roce 1753 bylo vydno nazen, e satky vojenskch osob, uzaven bez souhlasu vojen skch instanc, jsou neplatn. Vdlo se toti, e vojent kaplani, kte mli prvo sezdvat vojensk osoby, si ponali mnohdy dosti lehkovn. Za etn ppady je mono uvst ppad vojenskho kaplana v Prostjov, kter sezdal lechtinu Josefu Bugnetti s dajnm lechtickm dstojnkem, ve skutenosti podvodnkem, chycenm po tech letech v Plzni a pak v Praze popravenm. Ve stejnm roce (1753) 26.jna byl vydn vnos, jm byly konzistoe zbaveny prva stanovit vi nhrad za defloraci a rozhodovat o placen aliment, dle spory o uznn otcovstv pipadly jako svtsk magistrtm a vrchnostem. A do vydn tolerannho patentu oficiln smli uzavrat satek jen katolci mezi sebou, pesto dochzelo na Morav v praxi k uzavrn smench manelstv, zejmna po roce 1711 (smlouva v Altranstadtu). Fari se schvlenm konzistoe u nich smli asistovat, zvlt kdy nekatolick strana pos kytla
7 8
Maur, E.: K demografickm aspektm tzv. druhho nevolnictv. HD, 8, 1983, s. 27, 29. Djiny obyvatelstva , s. 160161. 9 Zuber, R.: Osudy moravsk , s. 237. 114
zruky o katolick vchov dt. Po vydn patentu zstala praxe pi stejnch podmnkch zachovna. Velkm problmem bvaly vlen doby. Nap. za vlek o ddictv rakousk se po Morav pohybovalo hodn dezertr ze Slezska, piem se obvykle nedalo zjistit, zda nejde o enat mue. patn se vdala Regina Hapkov, kterou vojk 11 dn po svatb okradl a uprchl a kterho pak potkala v Ratiboi s jinou enou. Z pohledu far bylo rovn obtn sezdvn lid na okraji, rznch skupin a vrstev potulnch osob, bez stlho msta bydlit. Mnohdy se jednalo o pbuzn i o osoby ijc ji v konkubintu a crkev asto pimhuovala oi.10 Osvcenstv vneslo do manelsk problematiky nov tny. V souvislosti s rozvojem modernch stt vznikala pedstava obanskch svobod, svdom, vry atd., a crkevn prvo se dostvalo do rozporu s tmito novmi poadavky. Znovu byl rozven teologicky zvan spor o podstatu manelskho svazku. I na pd crkevn se prosazoval nzor, e manelstv je zaloeno na smlouv, pi n je knz pouh svdek, protoe svtost si udluj snoubenci sami. Manel stv pak bylo povaovno za instituci pirozenho pvodu a spadajc do svtsk pravomoci. V intencch tchto viz a pstup vydal Josef II. 16. ledna 1783 manelsk patent. Na jeho zklad byl satek povaovn za obanskou smlou vu, o jeho vzniku, trvn a zniku ml napt rozhodovat zkon a sttn soud. Zaalo tm obdob komplikovanho zpasu o obansk pojet manelstv, kter bylo zakoneno vyhlenm obanskho zkonku v roce 1811. Za tto zmnn situace nesml far odmtnout asistovat pi satku, jestlie nebyly zjitny pe kky ze strany sttu. 11 Stt zaal stle vce omezovat, respektive ztovat, satenost uritch sku pin obyvatelstva. Stalo se tak nap. na zklad vydn finannho dekretu z 29. ervence 1800, podle nho bylo uzaven manelstv u sttnch, mst skch a fundovnch ednk, stejn jako u uitelstva, finann stre, etnictva nebo vojska vzno bu na dosaen uritho sluebnho postaven n ebo stanoven ve platu.12 V zemch rakousk monarchie vstoupil v roce 1811 v platnost obansk zkonk, kter za zklad een manelskch vc povaoval obansk prvo a neuznval jin manelsk pekky ne ty, kter sm stanov. Pedevm uril, e u osob mladch 24 let byl vyadovn souhlas zkonnch zstupc, co se v praxi tkalo vce en, kter se vdvaly zpravidla mlad. Dalm omezenm se stala vojensk sluba, kter byla povinn pro roziujc se poet mu. Byli z n
10 11
Tamt, s. 237, 238. Tamt, s. 240, Mrkvka, P., Vesel, R.: Kanonick , s. 84. 12 Djiny obyvatelstva , s. 161. 115
osvobozeni jen ddici selskch grunt a nkter povoln sttn sluby. 13 Kdo nebyl povoln k odvodu, povolen k satku obvykle nedostal. Mezi pekky satku patil tradin nedobr zdravotn stav (duevn nemoc), impotence, ale tak patn sociln pomry (nedostaten pjem) a mravy (prostituce). Obansk zkonk sice pipoutl civiln satek a jeho zruen rozvodem, ale tento satek ani rozvod crkev neuznvala. 14 Z obsahovho hlediska se ustanoven obanskho zkonku v mnohm neliilo od kanonickho pojet manelstv, stle duchovn sprvcov ohlaovali zamlen satek, ped dvma svdky udlovali souhlas k manelstv a vedli oddac matriky. Platilo vak jin prvo pro katolky, ostatn kesany, idy atd. Manelstv osob, z nich aspo jedna nleela v den satku ke katolick crkvi, bylo povaovno podle crkevnho dogmatu za neroz luiteln. Satek podle zkonku nesmly uzavt osoby, kter pijaly vy svcen nebo sloily slavn eholn sliby. Zkonk nepipoutl satek mezi katolkem a osobou, kter nepatila k nkter z kesanskch crkv. Dvorsk dekrety z let 1814 a 1835 zavedly dokonce pekku katolicismu, podle n ne byl mon platn satek mezi katolkem a rozlouenou nekatolikou (nebo naopak), pokud jej nekatolick manel ije. Konkordt z roku 1855 vrtil crkvi manelsk vci prostednictvm csa skho patentu z jna roku 1856. Psobnost obanskho prva na katolky byla zastavena, pravomoc penesena na crkevn soudy, urujc se stalo opt kano nick prvo jako v dob ped josefinskmi reformami. 15 5.1.2. Svatebn vesel a jeho prbh na jihomoravskm venkov a venkovskm msteku, morln normy ve vztahu k manelstv Etnografick a etnologick vzkum pinesl v ad studi zamench na jin Moravu vcelku jednoznan zvr o vznamu svatby jako nejvznamnj udlosti v ivot tamnho obyvatelstva. Rovn lze sledovat v nvaznosti na postup rekatolizace penen zvanosti svatby ze svtskch prvk a kompo nent, kter byly v tomto regionu velmi siln, na crkevn. Jet v 17. stolet, zejmna v jeho prvn polovin, byla svatba jednoznan spojovna pedevm s podpisem svatebn smlouvy a jejm slavnostnm zveejnnm, a pozdji byla vdy vce ovlivovna crkevnm obadem.16 Potridentsk norma se vvala jen
13 14
Tamt, s. 160162. Prokopec, J.: Manelstv a rozvody v eskch zemch v 19.stolet. Demografie, 30, 1988, s. 310313 (dle jen Manelstv ). 15 Mrkvka, P., Vesel, R.: Kanonick prvo, s. 8485. 16 Fojtk, K.: Svatba na stedn a zpadn Morav v 16. a 17. stolet. L 52, 1965, s. 337338, (dle jen Svatba ). 116
velmi zvolna a pomalu. Tradin moravsk svatba byla sloitm obadem provzenm rozmanitmi obyeji, zvyklostmi, hrami a tanci. Jej soust byl jak rozshl cyklus svatebnch obyej obsahujcch prvky prvn a spoleensko prvn (dohoda o uzaven satku, svatebn dary, epen nevsty, pozst atky zvykov svatby), tak i relikty kultovnch obad (obyeje spojen se stolem, prahem, ohnitm), rovn magick kony zamen na ochranu nevsty a plodnost novomanel (tzv. neprav nevsta, hluen, obadn loha chleba a medu, pohazovn plodinami). V tradin svatb se odrely normy socilnho chovn vesnickho spoleenstv z rznch dob, vlivy crkevn i prvky ivotnho stylu mstskho a lechtickho. Mlad lid mli dost pleitost k seznmen, nap. pi spolen nvtv kostela, trhu, o poutch, ale tak pi prci na robot. Byli aktivn a sami vyhle dvali rzn pleitosti k setkn pi zbavch a hodech. 17 Na potku pedsvatebnho obdob, v jeho prbhu dochzelo ke sbliovn dvou rodin, stly nmluvy. Ty dvaly prvn podklad novmu manelstv, staly se dohodou o vzjemnch majetkovch vztazch. V 17. a na potku 18. stolet byla nevsta pojmna jako pracovn sla, od druh poloviny 18. a v 19. stolet se zkladem smluv stalo nevstino vno. Iniciativa vdy vychzela z enichovy strany. Nevstu si enich vybral po dohod s rodii, mla bt majetkov rovnocenn, rovn pvodem a vkem. Ji v tto fzi pi vyhledvn nevsty patily k jejm vznamnm hodnotm pracovitost, zkuenost v hospodaen, ale tak jej poctivost. Mravn bezhonnost nevsty se poadovala a byla soust vlastnho svatebnho obadu a promluv svatebnch obadnk. 18 Nmluvy se uskuteovaly v nevstin dom, obvykle v nedli odpoledne. Pichzel enich s otcem, bratrem nebo matkou. Nkde, nap. na Brodsku, jen e nich a v ppad nerovnosti majetku i otec. Forma rozmluvy byla rzn; nkdy se mluvilo veobecn o hospodstv, rod, spoleenskm dn v obci, nkdy se pikroilo rovnou k majetkovm otzkm. Mlokdy se stvalo, e by se zainte resovan nedomluvili. Zatm stn domluva byla stvrzena ppitkem a podnm ruky a od tto chvle se zaalo nov pbuzenstvo rodinovat. Nkde se ji k tto pedbn, zatm privtn domluv, volal svdek z kad strany, aby pi veejnm uzaven smlouvy nedolo k nedorozumn. Nevsta se dohovoru ne astnila. enich pak pijmal od nevsty dar, zpravidla tek, nkdy prsten, vonici jako doklad o vykonanm prvnm aktu. Sm j obdaroval tkem, kter
17
Jan, J. a kol.: Lidov kultura na Morav, Vlastivda moravsk. Zem a lid. Nov ada, sv. 10, Brno 2000, s. 166, 172, 173 (dle jen Lidov). 18 Popelka, P.: Morln normy vesnickho spoleenstv ve vztahu k manelstv. ivotn prosted a tradice. Lidov kultura a souasnost, sv. 2, Brno 1975, s. 174, (dle jen Morln ). 117
ji dval na hlavu. Vskyt zsnub nen ve vech oblastech jin Moravy zatm zcela jasn, spe se nmluvy ztotoovaly s pojmem zsnuby, protoe i kdy si kandidti enitby nevymnili prsteny, byli ve vesnickm prosted povaovni za snoubence. Pokud nmluvy dobe dopadly a rodiny se na vem domluvily, li snoubenci ohlsit na faru termn svatby. Obadu pedchzely ti ohlky, kter se v kostele ohlaovaly po ti nedle. Byly ochrannou lhtou, v jejm prbhu mohla vznst vesnick komunita ppadn pipomnky k satku. Bylo-li z hospodskch nebo rodinnch dvod potebn svatbu urychlit, byly ohlky teny jednou za tikrt nebo jednou za dvakrt. Nebylo zvykem, aby snoubenci chodili poslouchat sv vlastn ohlky. Termn svatby ovlivovaly jak hospodsk momenty, tak v dob rekatolizace stle vraznji i crkevn pedp isy. K tomu se druily zvyklosti obyejov nap. vra v tzv. astn a neastn dny a msce. Bhem doby se vymezila a fixovala ron obdob, tdny a dny, v jejich prbhu bylo mono uskutenit svatbu. Bylo to na podzim v dob novho vna a do svtku sv. Kateiny, pak v masopust od T krl do Popelen stedy a znovu a po Velikonocch. Manelstv se neuzavrala v dob adventu a velkho pstu ped Velikonocemi, v lt jen sporadicky, protoe bylo hodn prce na polch. 19 Fr. Barto uvedl ve sv monografii o moravsk svatb zajmavou informaci o povaze nevsty a termnu konn svatby. Existovalo k tomu obecn znm poekadlo. V masopust se vdvaly hnilice, v provody dlnice, v nov vna tanenice. Hnilice(ln eny) se vdvaly o masopustu, protoe pak nsledoval velk pst, kdy nebylo polnch prac a mlad hospodyn mohla lenoit, provody byly po Velk noci na jae, kdy zanaly poln prce a nevsta musela hodn pracovat, po vinobran zanaly hody, kdy se mohla novomanelka dostaten vytanit. 20 V nkterch oblastech a vesnicch vznikla postupn tradice konat svatby zpravidla jen v urit dny v tdnu. Nap. v Moravanech, Jeov, Miloticch v ter a stedu, v Lanhot, Hrub Vrbce, Blatnici ve stedu a tvrtek atd. Obecnji platilo, e se svatby uzavraly nejastji v ter. Obyejn svatba se slavvala dva dny, vt trvala ti, tyi dny, velk nkdy a tden. 21 V 17. stolet byly sjednvny na venkov svatebn smlouvy pedevm stn, od 18. stolet ji v psemn podob, venkov tak nsledoval msteka a msta, kde tato praxe ji existovala mnohem dve. K noti se chodilo nkter den v tdnu, zpravidla netrhov. Slavnostn veejn dotvrzovn svatebnch
19
Tarcalov, L.: Tradice a jej promny v asovm a obyejovm prbhu pedsvatebnho obdob na Slovcku. Slovcko, XXXI, 1990, 1991, s. 99101. 20 Barto, Fr.: Moravsk svatba. Knihovna eskho lidu, sv. 2, Praha 1892, s. 14. 21 Tamt, s. 14, 15. 118
smluv se konalo obvykle za asti rychte a psae nejastji v dom nevstinch rodi. Ve bylo zeno svatebnmi obadnky (svat, star svatby, druba). Akt oddn se uskuteoval tak, e se svat zeptal nevsty na jej souhlas a pak vzal jej ruku a vloil ji do ruky enicha na potvrzen slibu. Manelsk slib byl zpravidla stvrzen darem, kter pedal enich nevst.22 Pozdji tento ritul zstval, ale enich po nm se svou druinou odvedl nevstu do kostela. V lidovch vrstvch se vak crkevn obad dlouho nepokldal za prvn inn, roz hodujc bylo vykonn domcho ceremonilu. 23 Po pchodu z kostela zaalo svatebn vesel. Bylo doprovzeno shromdnm vtho mnostv svateban, blzkch i vzdlench pbuznch enicha i nevsty, ale tak soused, v mench vesnicch vech obyvatel, a u s nimi svatebn rodiny ily v ptelskch nebo neptelskch vztazch. Existovalo nepsan pravidlo, e se zvalo (ptalo, zazvalo), kde bylo okno, tzn. kde kdo. Bylo slun zvt opakovan, tikrt i vcekrt, dleitost obadu vyadovala, aby se dal pozvan hodn prosit. Jihomoravsk vesnice ily jako pospolitosti, spoleenstv majc svj d a fixovan pravidla chovn i normy v oblasti sociln kontroly jejich len. Nikdo nemohl stt mimo. Existovaly rozdly dan pslunost k jednotlivm socilnm vrstvm, vznamn vak bylo rozlien podle pohlav, obecn byli chlapci a mui zvhodovni ped dvkami a enami. Rzn bylo hodnocen pedmanelskho sexulnho styku, kter byl u mladch mu spojovn asto s presti, naopak dvka, jestlie se chlapci vzdala, byla odsuzovna jak jm samm, tak rodii chlapce i vesnickou kolektivitou. Pesto ped svatbou dochzelo tolerovan k pohlavnm stykm. Bylo by potebn provst v tomto ohledu detailn eten v rznch i etnografickch regionech jin Moravy. Dvka vak nemla v tto dob othotnt, pokud se tak stalo, ji nebyla mravn zachoval, co mlo sv dal dsledky v samm prbhu svatby. Vesnick spoleenstv si dokonce vmalo a mlo pod veejnou kontrolou i tak intimn strnku ivota mladch, jakou bylo chozen chlapc na zlety. Tito mli dokonce sv zvltn oznaen, nap. na Uherskobrodsku se jim kalo majkrbi. Chlapcm nocujcm u dvat, pokud byli pistieni, byly ukldny psn pokuty (odebrala se jim st odvu, kterou pak museli vyplatit). Nstro jem tto veejn morlky byl rycht, pozdji obecn pedstavenstvo. K patriarchlnm peitkm nleela skutenost, e dvka a do doby pprav na svatbu nesmla navtvit dm svho npadnka, naopak chlapci mli navtvovat dm sv vyvolen, dokonce se z etnosti nvtv usuzovalo na presti dvete i jej rodiny.
22 23
Janr, J. a kol.: Lidov , s. 177. Tamt, s. 177, 178. 119
Rovn manelsk ivot ml sv stereotypy a normy. I kdy satek fakticky legalizoval sexuln ivot, nikdy se nesml na veejnosti prezentovat ja ko prostedek k nmu. Manel nedvali na veejnosti svm chovnm a jedn nm, a to ani ve verbln podob, najevo svj milostn vztah. Manelka nikdy neoslovovala svho manela kestnm jmnem, bn bylo osloven mamo, star, tato, star. Mlad manel si ani ped svmi rodii v soukrom nemohli dovolit projevy milostnho obsahu (obejmut, polben), jinak byli okamit pedmtem ostr kritiky. Na jin a zejmna jihovchodn Morav se mezi venkovskm obyva telstvem pod dojmem dlouhodob crkevn pastorace hluboce vila morlka psn odsuzujc kontracepn praktiky, antikoncepce nemla bt vbec uplatovna. Domnvm se, e dokonce lo a o pedkesansk rezidua, plodnost mla magickou slu a hodnotu a stle, soubn s crkevnmi obady, byla nap. ve svtsk sti svatebnho obadu probouzena, fixovna a uplatovna. Poetnj rodina byla pedmtem vnosti a cty. Stejn odsouzenhodn byly i uml potraty. Citeln byla sthna a odsuzovna nevra opt duln jinak u mu a jinak u en. V hospodstv bylo postaven eny podadnj, co souviselo s nzkm spoleenskm hodnocenm prac, kter j byly v domcnosti i v hospodstv pidlovny. Vy pku prestie zaujmal mu. Proto tak ped ady vystupoval mu, drel rodinnou pokladnu, ena k n nemla pstup, jeho dominantnost byla podtrena sezenm v ele stolu, atd.24 5.1.3. Satenost obyvatelstva a skladba snoubenc podle rodinnho stavu Nen pochyb o vznamu satku pro rove pirozen reprodukce obyvatelstva eskch zem. Pro jin Moravu mme k disposici poty satk, respektive rekonstrukci jejich potu, z nich lze zskat tak data o sezonnosti. Protoe P. Brabcovou byly zpracovny rekonstrukce rodin pro Komn a farnost sv. Petra a Pavla v Brn a S. Veverkovou pro Vracov, meme rejstk rozit o informace tkajc se rodinnho stavu snoubenc a dal jevy. Na prbh pirozen mny obyvatelstva ml tak vliv rodinn stav snoubenc. Z hlediska manelskho trhu a jeho nepsanch zkonitost a pravidel byla nap. velmi rozdln pozice svobodnch dvat a vdov. Stav osoby ped uzav enm prvnho nebo dalho satku byl do t mry dleit, e se vdy zapisoval do matrik, akoliv satkov vk se zaal uvdt a v souvislosti s reformou Josefa II. po roce 1784.
24
Popelka, P.: Morln, s. 173175.
120
Demografick literatura rozliuje tzv. satky protogamn a palingamn. Protogamn satek byl spojenm dvou dosud svobodnch jedinc, palingamn ml vce variant. Mohly se uskutenit satky svobodnho s vdovou, vdovce se svobodnou a vdovce s vdovou. Obecn, nejen v populacch ijcch na zem eskch zem, platilo, e nejastji byla zastoupena manelstv dvou svobodnch osob. Jejich podl inil v brnnsk farnosti v letech 17101799 v prmru 62 %, ve venkovskm prosted bval asto vy. 25 V msteku Vracovu tvoily za cel sledovan obdob 16841849 prvn satky 68 %.26 Ve farnosti Novosedly nad Nerkou v letech 16861910 byly rovny 72 %,27 ve farnosti Stelsk Hotice v letech 17001799 se protogamn satky podlely 82 % na celkovm hrnu satk. 28 Ve farnosti Strzelce Opolskie zaujmaly v letech 1766 a 1840 prvn satky 77 %, piem ve mst vzrostlo procento protogamnch satk na 81 %, ve vesnicch farnosti inilo 73 %.29
Tab. . 9 : Satky podle rodinnho stavu (v %) Lokalita Brno Vracov S. Opolskie - msto - venkov Toszek - msto Toszek - venkov Obdob 1710-1799 1684-1849 1766-1870 1766-1870 1766-1870 1789-1877 1789-1877 Oba Svobodn Vdovec - Oba NeuveCelkem svobodn - vdova svobodn ovdovl deno 61,7 11,5 16,7 5,8 4,3 100 67,8 7,6 14,0 9,4 1,2 100 76,7 6,0 11,0 6,3 100 80,8 6,1 8,5 4,6 100 72,7 6,2 13,5 7,6 100 71,1 7,8 11,9 9,2 100 74,6 7,5 11,9 5,9 0,1 100
Pramen : Spychaa, J. : lubys. 16; Daszkiewicz-Ordylowska, D.: luby s. 59 ; Veverkov, S. : Populace s. 52 55 ; Brabcov, P. : Demografick s. 82.
V populaci vzhledem k charakteru demografickho reimu i ekonomickm pomrm byly druh satky pomrn ast. Podle daj L. Fialov tvoily v eskch zemch ptinu a tvrtinu vech uzavranch manelstv, nkde a nkdy vzrostly a na jednu tetinu. Opt obecn platilo, e astji vstupovali do opakovanch satk mui. Z 10 nevst bylo 89 svobodnch, z enich ti
25 26
Brabcov, P.: Demografick , s. 98. Veverkov, S.: Populace, s. 47. 27 trbov, B.: Vvoj satenosti v lokalit Novosedly nad Nerkou v letech 16861910. HD 11, 1987, s. 97139. 28 trbov, B.: Satenost a satkov migrace ve farnosti Stelsk Hotice v letech 1645 1890. JSH 58, 1989, s. 125136. 29 Spychaa, J.: luby w parafii Strzelce Opolskie w latach 17661870. lskie studia demograficzne. luby. Wroclaw 1995, s. 1617 (dle jen luby ). 121
tvrtiny tvoili svobodn mlad mui. Vdovce si brala tetina svobodnch nevst, naproti tomu s vdovou se oenil jen kad dvact svobodn enich. Pozice vdov byla vrazn hor, zvisela vak na jejich ekonomick situaci i socilnm statusu. Objevovaly se i ppady, kdy a vdova mohla pln rozvinout sv schop nosti v hospodskm slova smyslu a po opakovanm satku ani netouila. V dobch mimodnch za epidemi, nerod, vlek - bhem nich umralo mnoho obyvatelstva v produknm vku, se vrazn zvyoval poet satk, zejmna ovdovlch. S prodluovnm stedn dlky ivota a s rstem potu trvale svobodnch v populaci se v 19. stolet podl opakovanch satk postupn snioval.30 Dal satky byly astj na venkov, kde to zpravidla vyadova la situace hospodstv, kter nemohlo zstat dlouho bez rukou jak hospode, tak hospodyn. Nutnost uzavt dal manelstv z ekonomickch a organiza nch dvod pociovali nalhavji ne obyvatel mst, proto se obvykle realizovalo vcelku brzy po smrti partnera. V souladu s obecnou tendenc mezi palingamnmi satky se staly nejza stoupenj svazky vdovc se svobodnmi dvkami. Opt se tato manelstv vce uzavrala na venkov, kde se poteba nov hospodyn a druh matky stvala asto otzkou existenn. lo o dlouhodob jev, zaznamenan od 17. do 19. stolet.31 Ve svatopetersk farnosti v Brn se tento typ satk v 18. stolet vyskytl v 17 % ppad. Meme ho povaovat za dsledek vtho procenta smrti mladch vdanch en, kter umraly po stle se opakujcch porodech, vyerp vajc prci i astjch onemocnnch. Varianta satku svobodnho mue s vdovou mla v Brn men vhu 12 %, odkrv jak men anci vdov na manelskm trhu, tak i skutenost ni mrtnosti enatch mu. Nejmn asto se vyskytoval typ manelstv vdovce a vdovy (6 %). P.Brabcov vysledovala souvislost mezi rovn mrtnosti a homogenitou, respektive heterogenitou rodin nho stavu snoubenc v letech, kdy probhaly mimodn udlosti nap. sedmilet vlka. Dolo k citelnmu poklesu uzavrn protogamnch satk (ty se pro vlku odkldaly), naopak etnost palingamnch svazk se zvila a frekvence jednotlivch typ se sbliovala, tzn. ance mu a en uzavt nov satek se vyrovnvala. K obdobnm zvrm dospla E. ov pro broumov skou farnost za mortalitn krize. 32 Ve Vracov byl z palingamnch svazk rovn nejastj satek vdovce se svobodnou dvkou, za asov sek 16841849 tvoil v hrnu 14 %. Manelstv
30 31
Djiny obyvatelstva , s. 164. Maur, E.: Populan vvoj eskch komornch panstv po vlce ticetilet. AUCPhilosohica et historica 3, 1972, s. 980. 32 Brabcov, P.: Demograficks. 99; ov, E.: Rekonstrukce rodin (pspvek k metodice historickodemografickho vzkumu). A 33, 1983, s. 1723. 122
uzaven mezi dvma ovdovlmi pedstavovala 9 %, nejmn ast byla spojen mezi svobodnmi mui a vdovami 8 %. Zkladn proporce rodinnho stavu ve vztahu k zakldanm manelstvm mohla bt v ppad jednotlivch farnost zcela dramaticky zmnna za mimodnch udlost. Pochopiteln v prbhu dlouhodobho vvoje u mench a malch populac prodlval rodinn stav snoubenc znan vkyvy, mohl a zmnit kvalitu. Ve Vracov tato situace nastala v dsledku epidemie cholery z let 18361837, kdy podl dalch manelstv (77 %) podstatn pevil procento prvnch satk. Mezi palingamnmi manelstvmi zcela pevily satky vdovc a svobodnch d vek.33 Ve Fulneku, mst na severovchodn Morav, tomu bylo prv naopak. 34 5.1.4. Vk a vkov rozdly mezi snoubenci, skladba obyvatelstva podle vku a rodinnho stavu Vzhledem k tomu, e rove lidsk fekundity je vznamn zvisl na vku, zvis rove realizovan plodnosti na potu let, kter proij mui i eny v manelstv v plodnm vku. Pitom vt vznam m tato skutenost pro eny, jejich plodn obdob je krat (omezeno zpravidla 1549 lety vku). Za obdob nejvy plodnosti se vtinou ve shod se zvry fyziolog povauje vk zhruba 20 a 29 let, ppadn jet do 40 let, pak pomrn prudce kles .35 ada autor proto zastv nzor, e velmi innm prostedkem omezujcm porodnost historickch populac byl vysok satkov vk a urit podl obyvatelstva podle rodinnho stavu, kter il v definitivnm celibtu. Nap. J. Dupquier se domnval, e venkovsk obyvatelstvo Francie v dob Ludvka XIV. cestou odkldn satk zkrtilo plodn obdob en a o 10 let, co velmi zredukovalo poet dt, kter se mohly narodit, zvlt pi nzkm podlu nemanelsky rozench dt (jen 1 %). Vypoetl, e kdyby vechny vdan eny uzavely v letech 16701739 satek ve vku 1519 let, mohl bt poet dt a o 35 % vy. Pi tehdej rovni mrtnosti dosplho obyvatelstva mohla doshnout redukce potenciln plodnosti znanho podlu 55 %.36
33 34
Veverkov, S.: Populace, s. 4851. evkov, L.: Vvoj satenosti ve Fulneku. DP obhjen a uloen na katede historie FF OU v Ostrav. Ostrava 1997, s. 2829 (dle jen Vvoj satenosti). 35 Fialov, L.: Pspvek k monostem studia satenosti v eskch zemch za demografick revoluce. HD 9, 1985, s. 90 (dle jen Pspvek). 36 Horsk, P.: K otzce vlivu nemanelskch porod na vvoj plodnosti z hlediska historick demografie. Demografie 22, 1980, s. 343. 123
Z naznaenho jednoznan vyplv nemal vznam vku, zejmna en, pi uzavrn satk, kter ml zsadn vliv na dlku plodnho obdob i celko vou plodnost, tzn. i poet narozench dt. Pro oblast jin Moravy jsme odkzni na sondy (Brno, Komn, Vracov). P. Brabcov vyuila pi rozboru vku snoubenc skutenosti, e zpracovala u Brna i u Komna pro obdob ped rokem 1784 rekonstrukci rodin. Po roce 1784 do konce stolet vychzela z oddacch matrik. Do konce 18. stolet byl vak v zpisech satkov vk snoubenc zejm asto odhadovn, piem u nevst byl spe zapisovn vk 19 ne 20 let, tzn. dochzelo k uritmu nadhodnocovn potu 19 letch. U mu i en se astji zapisoval vk v sudch slech. Prmrn vk pi uzavrn prvnho satku v Brn se v ase zvyoval u mu z 27,6 let na potku 18. stolet na 30,7 let na jeho konci. U en rovn vzrstal, ale mrnji z 24,9 let na 26,1 roku. Prmrn vk za cel sledovan obdob se rovnal u mu 29,6 letm, u en 24,9 letm. V letech 17101769 se oenila vce ne polovina svobodnch mu ve vku 2534 let, ale jet ve vku 3539 let vstupovalo poprv do stavu manelskho nezanedbatelnch 21 % mu. eny se poprv vdvaly nejastji ve vkov skupin 2024 let (48 %), ve vku 1519 let v 12 % ppad, po dosaen ticeti let vku ji satk citeln ubvalo.
Tab. . 10 : Satkov vk ve vybranch sondch v eskch zemch a zahrani Lokalita Brno Bevnov Budyn Domalice Hostiva Jablonec Komn Obdob 1710-1769 1700-1750 1701-1750 1700-1749 1688-1763 1700-1759 1700-1759 Mui 29,6 26,1 27,5 31,2 25,5 25,9 28,4 eny 24,9 25,6 23,7 27,3 22,8 25,0 24,4 Lokalita Geissen Luzern Lyon Mainz Meulan Oppenheim Silenem Obdob 1721-1730 1786-1795 1700-1749 1721-1730 1765-1789 1650-1794 1765-1785 Mui 27,8 29,3 29,0 28,2 28,0 26,9 26,5 eny 25,7 27,2 27,5 23,1 26,3 23,1 24,0
Pramen pro zahranin sondy: Dlmen, van R.: Kultura a kadodenn ivot v ranm novovku. I.dl.; Dm a jeho lid. Praha 1999, s. 138. Pramen pro tuzemsk sondy: Brabcov, P.: Demografick , s. 92.
Prmrn vky snoubenc lze v naich podmnkch ped rokem 1784 zjistit pedevm na zklad rekonstrukce rodin. Dosavadn vsledky se zdaj potvrzo vat vy satkov vk ve mstech ve srovnn s venkovem. V komparaci s historickodemografickmi vzkumy obyvatelstva v zpadn Evrop jsou hodnoty vypoten pro nae mstsk lokality bu srovnateln, nebo mrn ni, vt rozdl zejm existoval ve vesnickm prosted, a to patrn vznamn i z hlediska regionlnho. Metodicky je zvan zvr P. Brabcov, e daje
124
vypoten z rekonstrukc rodin se po roce 1784 shoduj s daty zskanmi pmo z oddacch matrik. P. Brabcov se rovn pokusila vyhodnotit prmrn satkov vk pi prvnm satku ve vztahu k socilnmu statusu. Vysledovala na zklad informac z rekonstrukce rodin (obdob 17101769) zvislost mezi obma faktory. Pochopiteln se jedn o velmi mal soubor, kde kad jednotlivec mohl zmnit celkov vsledek. V matrikch byly toti tyto daje uvdny jen spora dicky. Souvislost byla patrn pedevm u mu, u en se tolik neprojevovala. Jestlie u svobodnch povoln se mui enili v prmru ve svch 26 letech, pak sedlci a zahradnci uzavrali manelstv ve 27,4 letech, emeslnci pi dosaen 29,1 roku a podruzi a ndenci a v 31,9 letech. Satky ovdovlch byly mn ast a v Brn v obdob 17101769 nepevaovala vrazn dn vkov skupina. Nejastji se enili vdovci ve vku 4044 let (32 %) a vdovy ve vku 3034 let (33 %). Prmrn vk mu pi palingamnch satcch byl 45,7 let, en 33,9 let. Pro obdob 17841799 inil prmrn vk vdovc 44,6 let, vdov 37,6 let. Vdovy se nejfrekventovanji vdvaly mezi 3539 lety, u mu nen patrn dominance. Z reproduknho hlediska m vznam sledovat i vkov rozdly mezi snoubenci. Na nich se me odret i vvoj na trhu nevst, kulturn zvyk losti, tradice i dal faktory. Ve svatopetersk farnosti byly bez rozdlu rodinnho stavu pomrn nevelk. Nejvt rozdl 18 let - byl zjitn mezi svobodnmi snoubenci, 10 let mezi svobodnm a vdovou, 22 let mezi vdovcem a svobodnou. Jde vak o mimodn, krajn ppady. U ty ptin svobodnch snoubenc byl star mu ne ena, v prmru o 7 let, u jedn ptiny ena, prmrn o 3 roky. U poloviny prvnch satk byl mu star ne ena jen o 14 roky, star eny bvaly nejastji jen o 12 roky, tzn. vkov rozdly byly minimln a nemohly mt negativn vliv na manelskou plodnost. Matriky pinej zajmav svdectv o monostech ovdovlch uzavt no v satek s ohledem na vk i sociln postaven. Rozbor potvrdil nkter skute nosti zjitn v jinch lokalitch (nap. v Budyni nad Oh). 37 Pedevm, e pi ovdovn do 30 let vku uzavrali nov manelstv mui i eny, pak se zvyuj cm se vkem se ance mu a en rozchzely. Zatmco 40 let vdovec ml jet vce ne 50 % anci na nov satek, stejn star vdova jen tetinovou. U vdovc se prudce snila nadje na uzaven dalho manelstv a po 60. roce ivota.
37
Duek, L.: Obyvatelstvo msta Budyn Budyn nad Oh v letech 1700-1849. Historickodemografick studie. steck sbornk historick 1985, s. 181, (dle jen Obyvatelstvo msta Budyn ). 125
Rozdln ance podle pohlav zjistila autorka i z hlediska rychlosti uzaven novho satku, tzn. intervalu mezi smrt partnera a novm manelstvm. Mui ve svatopetersk farnosti se znovu enili v prmru za 1,7 roku, eny za dobu dvojnsobnou, piem do jednoho roku po smrti manelky se znovu oenilo 48 % vdovc a jen 23 % vdov. Vdovci si radji brali svobodnou dvku bez zvazk ne vdovu. Vt nadji mla majetn vdova, ale ta zase radji volila svobodnho mue. Vzt si vdovce a peovat o jeho domcnost a sirotky bylo pro mnoh svobodn dvata z chudch rodin asto jedinm eenm, jak uniknout z pout definitivnho celibtu. 38 Situace v msteku Vracov, jeho obyvatelstvo patilo k vesnickmu, byla z hlediska nuptialitnch pomr odlin. Vk pi uzavrn prvnch satk zde byl vrazn ni. V 90. letech 18. stolet se dokonce relativn asto vdvaly 15 let nevsty, nejmlad enii mli jet na potku 19. stolet 17 let. Nejstarmu manelskmu pru v ppad prvnho satku bylo 65 a 55 let. To vak byly extrmn ppady. V zvru 18. stolet se tyi ptiny svobodnch mu enily ve vku 2024 let a vce ne polovina dvek se vdvala mezi svmi 15 a 19 lety, tetina ve vku 2024 let. Do poloviny 19. stolet se vk mu zvyoval dv tetiny uzavraly satek ve vku 2024 let, jedna tetina ve vku 2529 let. Narstal, zvlt ve 40. letech 19.stolet, podl svobodnch enich starch 30 let (vkov skupina 3539 let doshla zastoupen 13 %). Opan tendence se projevila u dvat necelch 70 % se vdvalo do 20 let vku. V 19. stolet sice podl dvat vdvajcch se do 20 let mrn klesal, nicmn stle pedstavoval polovinu a dv tetiny z celkovho potu. Nevst ve vku 2024 let pibvalo, po roce 1810 vzrstala jejich vha a na polovinu uzavench satk. Vk pi uzaven manelstv se zvyoval v prmru o 23 roky u obou pohlav, ve mstech vce ne na venkov, pibvalo osob, kter se neoenily vbec.39 Zvyovn satkovho vku se nemohlo neprojevit na hodnotch prmrnho vku. Jestlie v 80. letech 18. stolet dosahoval ve Vracov prmrn vk mu pi prvnm satku 23,4 let a en 19,9 let, pak ve 40. letech 19. stolet vzrostl u mu na 26,9, u en na 24, 3 let, za cel zkouman obdob inil u mu 24,7 let, u en 22,0 let. Byl tedy vzhledem k prmrnm pomrm v eskch zemch celkov ni. 40 L. Fialov vypoetla pro esk zem na pelomu 18. a 19.stolet hodnotu u mu 2530 let, u en 2225 let.41 Budeme-li srovnvat se situac na severn Morav, pak meme konstatovat, e nap. ve Fulneku v obdob 17841850 se pohyboval v prvnch manelstv u mu
38 39
Brabcov, P.: Demografick, s. 86104. Djiny obyvatelstva, s. 159162. 40 Veverkov, S.: Populace, s. 5860. 41 Fialov, L.: Pspvek , s. 92. 126
satkov vk mezi 2728 lety, u en mezi 2324 lety. 42 Nzk vracovsk hodnoty jsou dokladem pomr v moravskch rodnch valech i na jihovchodn Morav v oblasti moravskoslovenskho pomez.
Tabulka . 11 : Prmrn vk pi prvnm satku ve Vracov Obdob 1784-1789 1790-1799 1800-1809 1810-1819 1820-1829 1830-1839 1840-1849 Celkem Prmrn vk Mui eny 23,4 19,9 23,9 19,1 23,2 20,4 24,6 21,9 25,1 22,7 24,6 22,4 26,9 24,3 24,7 22,0 Modus Mui eny 23 18 20 18 20 18 24 20 24 21 21 20 24 22 24 20 Medin Mui eny 23 19 23 19 22 19 24 20 24 22 22 21 24 23 23 20
Pramen: Veverkov, S.: Populace , s. 60.
K dokreslen hladiny satenosti slou tak medin a modus. Medin, hodnota, kterou doshla prv polovina analyzovanho souboru, inil u Vracova za cel obdob u mu 23 let, u en 20 let, modus, kter vystihuje nejoblbenj vk, byl u svobodnch enich za cel obdob 24 roky, u nevst 20 let. Vkov rozdly ve Vracov potvrdily obecn platn pravidlo o vym vku manela. Tato situace nastala u 80 % prvnch satk, nejastj vkov rozdl byl minimln a inil dva roky, frekventovanji se vyskytly ppady s rozdlem 3 a 5 let. U manelstv, kde byla star ena byla situace obdobn, rozdl se pohyboval v malm rozmez 12 roky.43 Ve svm shrnujcm pspvku k socilnm strukturm Nmecka v 18. a 19. stolet konstatuje J. Schlumbohm na zklad loklnch studi v tto souvislosti, e mui ve vesnick horn vrstv si zpravidla brali nevsty o 2 a 3 roky mlad ne pslunci ni vrstvy. V nkterch mstech se dokonce potvrdil linern vztah mezi velikost pozemkovho majetku a vkem nevst. Platilo, e m vt statek, tm mlad nevsta. Zdvodnn se podle autora nabz v nkolika rovinch. Ekonomick hledisko zohleduje skutenost, e eny z vy vrstvy dostaly vno od rodi, mohly se proto vdvat velmi mlad, zatmco eny z ni vrstvy si na vno musely naetit vlastn prac (dveky). Sociologick nhled poukazuje na to, e mlad ena se lpe a rychleji zalenila do rodinn struktury velkho sedlka. Synov velkch sedlk, pokud nebyli ddici, se
42 43
evkov, L.: Vvoj satenosti , s. 39. Veverkov, S.: Populace, s. 6162. 127
naopak enili vrazn pozdji. Autor tento fakt interpretoval tak, e tito synov nejprve del dobu ekali na monost pienn se na statek a a pokud se jim nenaskytla, podstoupili nevhodn krok enitby bez pozemkovho majetku. 44 V zpadnch echch zjistila A. Kltersk na hlavsku na pelomu 18. a 19. stolet pomry velmi podobn. 45
Tab. . 12 : Skladba podle vku, rodinnho stavu a pohlav kesanskho obyvatelstva Moravy v roce 1754 (v %) Zem, kraj Svobodn(), ovdovl() 20-40 23,5 24,0 25,1 28,5 13,3 21,1 21,7 23,9 29,3 12,0 40-50 4,7 5,2 4,7 6,6 4,9 17,2 20,5 21,6 20,3 15,5 50 a vce Mui 9,4 10,5 10,6 9,6 12,4 eny 27,4 32,8 34,8 22,5 25,4 20-40 76,5 76,0 74,9 71,5 86,7 78,9 78,3 76,1 70,7 88,0 enat, vdan 40-50 95,3 94,8 95,3 93,4 95,1 82,8 79,5 78,4 79,7 84,5 50 a vce 90,6 89,5 89,4 90,4 87,6 72,6 67,2 65,2 77,5 74,6
Morava Brnnsk Znojemsk Jihlavsk Hradisk Morava Brnnsk Znojemsk Jihlavsk Hradisk
Pramen : Dvoek, Fr. : Soupisy , VI/1925, s. 350
Nuptialitn pomry lze doplnit a kombinovat se skladbou o byvatelstva podle rodinnho stavu. Ta vak byla s ohledem na pohlav a vk sledovna na rovni zem a mench administrativn-sprvnch jednotek v Rakousko-Uhersku a od roku 1880. Poprv byl vak uinn pokus o jej dobov nepesn zachycen ji pi prvn konskripci du v roce 1754. Vyuijeme u s ohledem na pokus o sledovn pirozen mny idovsk populace jin Moravy - i data z tto konskripce tkajc se urit podoby rodinnho stavu obyvatelstva v kombinaci s vkem i pi vdom jej nepesnosti, podregistrace i pstupu k evidovn rodinnho stavu (stni dohromady svobodn a ovdovl). Data se dky soupism Fr. Dvoka dochovala pro Moravu i na rovni tehdejch kraj a tak oddlen pro idovsk obyvatelstvo tchto kraj. Pjde jen o nejhrub porov44
Schlumbohm, J.: Sozialstruktur und Fortpflanzung bei der lndlichen Bevlkerung Deuts hlands im 18. und 19. Jahrhundert. In: V. Eckart (Hrsg.), Fortpflanzung: Natur und Kultur im Wechselspiel. Frankfurt/M., 1992, s. 322346. 45 Kltersk, A.: Vbr partnera a satkov vk ddic venkovskch usedlost na hlavsku a jejich sourozenc v 18. a na potku 19. stolet. HD 22/1998, s. 145-168. 128
nn, nebo V. Sekera i J. Radimsk zdraznili, e zvlt kategorie dosplch svobodnch je v konskripci nejvce zkreslena, relativn nejmn kategorie enatch a vdanch (o 5 %). Nejmen zkreslen nastalo u osedlho obyvatelstva, nejvt u nejmobilnj sloky tehdej populace, tj. u dosplch svobodnch a ovdovlch. 46 Na Morav bylo v polovin 18. stolet podle tto konskripce ve vku 20 a 40 let, tzn. v dob nejvt fertility 77 % enatch mu a 79 % vdanch en. Svobodnch a ovdovlch tedy tch, kte byli mimo reprodukn proces bylo 24 % mu a 21 % procent en. Podly byly ve skutenosti s nejvt pravdpodobnost vy. Ve vkov skupin 4050 let byli ji tm vichni mui enat 95 %, zatmco podl en inil 83 %, tedy jen o mlo vce ne en mladch. O zcela odlinch monostech oenit se a vdt vypovd vkov kategorie 50 letch a starch. Zatmco mu v tomto vku bylo pes 90 % enatch, en jen 73 %, tzn. tm tetina en zstala bu ve skupin osob v definitivnm celibtu nebo ovdovlch. V rmci Moravy se jednotliv regiony vyznaovaly uritmi specifiky. Pedevm mimodn vysok procento sezdanch bylo v Hradiskm kraji, kter ml nejvce obyvatelstva ve vku 2040 let ve stavu manelskm mui 87 %, eny 88 %, co byly hodnoty pro Moravu nadprmrn. Naproti tomu Jihlavsk kraj vykazoval podly enatch a vdanch ve vku 2040 let nejni, ve vztahu k moravskm podprmrn mui 72 %, eny 71 %. Rozdl mezi Hradiskm a Jihlavskm krajem meme oznait za znan (asi 15 procentnch bod). V Brnnskm a Znojemskm regionu se vytvoilo velmi podobn roz vrstven obyvatelstva. Ve sv musk sloce ve vech uvdnch vkovch skupinch odpovdalo celozemskm, u en se pod hodnotami moravskmi nachzely vdan eny ve vkovch skupinch 4050 let a zvlt nad 50 let. Na Brnnsku byly eny star 50 let vdan v 67 %, na Znojemsku v 65 %, zatmco mui ve stejnm vku v obou krajch v 90 %. 5.1.5. Sezonnost satk Sezonnost satk historickch populac se jev jako nepravideln, vrazn nerovnomrnou se stala u katolickho obyvatelstva (viz graf . 1 v ploze). V naich zemch ve spojen s rekatolizac zaznamenvme slc snahu obyvatel dodrovat crkevn rok, kter tak uroval, v kterch jeho stech je mono veselku uskutenit. A do vzniku samostatn SR platila obligatorn forma
46
Sekera, V.: Obyvatelstvo, s . 1521. 129
crkevnho satku. Vce na venkov se v hodnotch sezonnosti projevoval tak hospodsk rok se svm prbhem zemdlskch sezonnch prac. K dalm faktorm ovlivujcm dobu konn svateb nleely regionln nebo mstn zvyklosti a obyeje. V rmci vvoje potridentsk crkve se svatby nemly konat v adventu a do Tech krl vetn a v dob velkho pstu ped Velikonocemi, piem Velikonoce jsou pohybliv svtky, take mra poklesu v noru, beznu a dubnu byla rzn. Naproti tomu advent pipad vdy na prosinec, co zpsobilo vymizen svateb v tomto msci. Dan rozloen vedlo k vytvoen dvou maxim jednoho na potku roku (leden, nor), kter souviselo s dobou masopustu (od T krl do Popelen stedy) a druhho, nkde a nkdy podrunho, v jnu a listopadu. I minima vznikla dv a ob vrazn v beznu a prosinci.47 V letnch mscch se manelstv, zejmna na venkov, uzavrala vrazn mn asto s ohledem na poln prce, n a dobu sklizn. 48 Ve mstech - zvlt velkch nedochzelo k tak velkmu poklesu svateb v letnch mscch. V mench mstech a mstekch, kde i mnoho man a emeslnk mlo pole, nebylo zven potu svateb v lt tak zejm.
Tab. . 13 : Sezonn pohyb satk ve vybranch lokalitch (msn index) Jin Brno Morava Msc 179017091799 1799 I. 20,7 15,4 II. 20,5 14,1 III. 1,1 1,5 IV. 3,6 4,9 V. 9,8 10,4 VI. 5,7 8,6 VII 5,8 7,1 VIII. 3,7 7,8 IX. 4,7 8,5 X. 7,4 9,1 XI. 17,0 11,6 XII. 1,0 Celkem 100,0 100,0 Vracov 16851849 25,2 21,9 0,7 2,1 8,9 5,9 4,9 3,1 2,7 4,0 20,6 100,0 Le 17001749 19,8 17,7 0,2 1,9 6,2 5,0 3,5 4,3 6,6 10,3 24,3 0,2 100,0 st nad NovoLabem sedly 170017001799 1799 15,7 10,6 13,6 13,1 0,8 0,8 4,6 2,5 7,3 8,2 6,4 7,1 7,2 4,5 6,3 6,6 7,0 9,0 9,2 15,9 21,7 16,5 0,2 5,2 100,0 100,0 S. Opol- S. Opolskie msto skie vsi 176617661870 1870 16,5 18,5 13,1 10,8 0,3 0,2 4,9 3,4 11,7 10,8 7,0 8,1 7,8 9,3 6,5 5,8 6,7 9,3 12,3 11,9 13,2 11,9 100,0 100,0
Pramen : Brabcov, P. : Demografick s. 82 ; Veverkov, S. : Populace s. 5455; Spychaa, J. : luby s. 10.

47
Vere, P.: Seznnost satk v eskch zemch v letech 1851 a 1984. L, 74, 1987, s. 32 36. 48 Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 8283. 130
Srovnvme-li echy s jin Moravou, zjiujeme pes adu shod i jist rozdly. Pedevm v prosinci (adventu) se v echch, by ve zcela zanedbateln me, vyskytly satky, na Morav ani jeden, obdobn v pruskm Slezsku nebyly satky registrovny. Podzimn maximum (jen, listopad) bylo v echch vrazn vt ne zimn z potku roku (leden, nor), na jin Morav tomu bylo prv naopak. Zatmco v jnu bylo uzavrno jen 7 % satk, v listopadu ji 17 %, zato v lednu a stejn i v noru pes 20 %. To mohlo souviset s produkc vna jednak s prodluovnm doby sklizn, jednak s vrobou vna a jeho vy uitm pi svatbch. Mscem s minimem svateb se jev beze n (1 %), podrunmi minimy byly duben a srpen. Cyklus nzk etnosti uzavranch svateb mimo postn dobu zanal ervnem, pokraoval ervencem s minimem v srpnu a konil mscem z. Je zajmav, e na konci 18. stolet lid nevnmali msc kvten jako nedobr, tm neblah as pro slaven svatebnho vesel. Na jin Morav pedstavoval dobu, kdy po velkm pstu vzrostla etnost svateb na 9,9 %, co pi srovnn s 3,5 % v msci mu pedchzejcm (dubnu) a 5,7 % v msci nsledujcm (ervnu) je mono interpretovat jako dl vrchol. Povra o nevhodnosti konat svatby v kvtnu vznikla pozdji. Na rovni jednotlivch farnost se pochopiten setkme s adou dlch loklnch odlinost. V ppad Vracova, jeho sezonnost byla mapovna v letech 16841849, vdy po padestilet, meme konstatovat shodu s rozloenm maxim a minim s jin Moravou. Pi pohledu na zmny v ase lze vysledovat jist tendence. Jednak posun absolutnho maxima z ledna na nor, jednak zvyovn zvanosti podrunho maxima v listopadu, stejn tak rst procentulnho zastoupen svateb konanch v kvtnu, tzn. vznikn jakhosi tetho maxima. Mezi tmito temi nestejn vysokmi vrcholy se nachzelo v prosinci obdob zcela bez svateb. V msteku za celch 165 analyzovanch let se v prosinci uskutenila respektive byla v matrice evidovna - jedin svatba nota bene palingamn (nikoliv svatba dvou svobodnch snoubenc). V beznu a dubnu pokraovala etapa s minimem svateb a na ni navazoval po kvtnovm dlm vrcholu cyklus msc (ervenjen) s nzkou etnost uzavrn manelstv. 49 Pomtnj populace svatopetersk farnosti v Brn mla rozloen maxim shodn s jin Moravou (listopad, leden, nor, zsti kvten), obdobn i doby post (prosinec, bezen, zsti duben), v letnch mscch uzavrali satky astji ne v celku jin Moravy nebo ve Vracov. U ostatnch lokalit z ech i Moravy meme nalzt podstatn shody s tm, e nkde bylo hlavn maximum na konci roku (jen, listopad), jinde na jeho potku (leden, nor), zven frek vence uzavrn manelstv v kvtnu lze v zsad doloit u vech.
49
Veverkov, S.: Populace , s. 53, graf . 2. 131
V demografickch pracch je jen velmi mlo studovanm problmem etnost uzavranch manelstv z hlediska dn v tdnu. V Komn v letech 17001759 byla nejoblbenjm svatebnm dnem nedle, bylo v n sezdno 54 % vech svateb. Ve vech ostatnch dnech tdne ji byla etnost vrazn ni. Dalm oblbenm dnem bylo ter s 18 % svateb a pondl se 17,5 %. Nejmn oblbenmi dny byl ptek a sobota se 2 %. Ptek byl svzn s crkevnmi pkazy, byl to den pstu. Tit uzavrn manelstv spovalo ve tech dnech tdne byly to nedle, pondl, ter, bhem nich uzavelo manelstv 90 % snoubenc. V Brn v letech 17101769 bylo rozloen v prbhu tdne rovnomrnj, nejvce svateb se uskutenilo v pondl (36 %), s terky (25 %) a nedlemi (24 %) byla spojena tvrtina manelstv. Na konci tdne v ptek (1 %) a sobotu (1 %) bylo, stejn jako v Komn, uzaveno nejmn satk.50 5.2. Porodnost a plodnost obyvatelstva 5.2.1. Vvoj potu narozench dt Data zskan agregativn metodou umouj sledovat jen zkladn tendence ve vvoji potu iv narozench dt. Tento fakt je vak pro oblast jin Moravy vznamn, protoe dovoluje zapracovat toto zem do celku Moravy i eskch zem, i ppadn zjiovn, sledovn a vyhodnocovn regionlnch specifik. Krom toho jsou k disposici dv detailn monografie (Brno, Komn). 51 Pro cel dlouh sledovan obdob do poloviny 19. stolet zstvala pirozen reprodukce obyvatelstva vce mn stle na rovni tzv. starho demografickho reimu, pro nho byla pznan znan extenzivita mny spojen s rychlm stdnm generac, neregulovanou porodnost a vysokou mrtnost, zejmna kojenc a dt. Typickm rysem, dky kulturnm podmn nostem, byla realizace lidsk reprodukce z podstatn sti prostednictvm instituce manelstv. Nemanelsk porody, i kdy jejich loha v jistch obdobch, regionech i spoleenskch vrstvch vznamn rostla, nikdy nepedsta vovaly reprodukn fundament. Zvanj roli, o n se v souasnosti dosti iroce diskutuje, zaujm fenomn tzv. definitivnho celibtu, tzn. jak st mu a en se v prbhu svho ivota nestala z vlastn vle nebo v dsledku
50 51
Brabcov, L.: Demografick , s. 8284. Brabcov, P.: Demografick , T: Pirozen pohyb obyvatelstva ve vesnici Komn mezi lty 17001799. VVM, ro, L, 1998, s. 4146, (dle jen Pirozen pohyb ). T : Vceetn porody a legitimita narozench ve farnosti sv. Petra a Pavla v Brn bhem 18.stolet. VVM, ro. L, 1998, s. 310314 (dle jen Vceetn).
132
okolnost aktry reproduknho procesu. P. Brabcov uvd pro farnost sv. Petr a a Pavla v Brn podl 5 % pro kad pohlav za obdob 17091799.52 Je pravdpodobn, e i v podmnkch uplatovan kesansk crkevn doktrny a existence zkon tvrd postihujcch jakkoliv antikoncepn praktiky byla provozovna kontracepce a podle nzoru A. ubrtov nebyly dk ani ppady indukovanch abort a infanticidy. Zejm nejbnj formou antikoncepce byl i u ns coitus interruptus. Nesml se pipomnat v kznch, instrukce pro zpovdnky pipomnala, e se na nj nem zavdt e v prbhu zpovd, obdobn se nikde nemly objevovat zmnky o jakchkoliv praktikch jinch. Pesto praxe byla zejm jin, v prosted lechtickm nebo mstskm se mohly uskuteovat indukovan aborty v prvnch mscch thotenstv, kter mohly bt pitny menstruanmu krvcen a nevzbuzovaly proto podezen, protoe poruchy msnho bhu bvaly bn. 53 V rmci teori o potcch plnovanho rodiovstv, rozench zejmna ve frankofonn oblasti bdn (Aris, Burgire, Flandrin), se vytvoily dva nzo rov smry. Jeden vychz z teze, podle n vznikly dva typy sexulnho chovn neradostn na rozmnoovn orientovan manelsk a erotick mimomanel sk, zamen antikoncepn na zamezen nedoucch dsledk styk. Omezo vn porodnosti pak vzniklo jako penos mimomanelskho chovn do oblasti manelsk. Druh pstup vychz z pozorovn, e antikoncepn chovn se poprv objevuje u protestantskch populac, piem se opr o znmou webe rovskou tezi o loze protestantsk etiky. Pozitivn je hodnocena vlastn odpovdnost rodi za dti i manelsk sexualita. Nkte autoi vak utven menta lity nboenskmi vlivy zpochybuj, respektive povauj za dosud nedostaten probdan, naopak spe zdrazuj vznam alfabetizace. Nadjn se jev p stup zamen na historick vzkum rodiny a vzkum en ve spojitosti s teori mezigeneranho toku materilnch a emocionlnch hodnot od dt k rodim v patriarchlnch a od rodi k dtem v egalitskch spolenostech.54 Alena ubrtov, kter se podrobnji otzkou kontracepce zabvala, pe: Na tom, e populan klima bylo velmi nepzniv naladno vi potratovosti, spolupsobilo po stalet zpracovvan veejn mnn, vtiskujc pee smrtelnho hchu podobnmu ponn. Z rozboru vpovd smolnch knih vyplv, e v drtiv vtin byly udavakami a ochotnmi vyhledavakami poklesk eny, asto stejn uboh, z te sociln vrstvy, stejn postien nesvobodou v rozhodovn o potu chtnho potomstva. Tresty byly a nesku 52 53
Brabcov, P.: Demografick , s. 88. ubrtov, A.: Kontracepce, aborty a infanticida v pramenech k pedstatistickmu obdob. HD 15, 1991, s. 38 (dle jen Kontracepce ). 54 Pfister, Ch.: Bevlkerungsgeschichte , s. 9394. 133
ten krut, by se odliovaly podle oblast. V dob, kdy se na jednom panstv i za nedostaten prokzan usmrcen novorozente a dokonce i za pokus o vyhnn plodu trestalo zahrabnm za iva a probitm klem, jinde se vrchnost rozhodla k mrnjmu trestu pardusem, vyplenm cejchu a vypovzenm z panstv. I tento postih znamenal existenn znemonn trestan osoby, krom zohaven (asto dsnho, jako v ppad Bty Slovkov, kter uherskobrodsk kat vyplil cejch na tvi a zuby vidti bylo).55 Vedle vdomch kriminalizovanch zsah smujcch proti narozen dtte vak mohou demografov nalzt i neobvykl meziporodn intervaly, zven poet nemanelskch dt atd., kter mohly bt zapinny enskmi nemocemi, amenorrhoeou u tce pracujcch venkovskch en, stejn jako prodluovnm doby laktace s clem neothotnt.56 Od poloviny 20. let 19. stolet po napoleonskch vlkch klesla hrub mra porodnosti v podstat definitivn pod hladinu 40 , co bv v demografick literatue vykldno jako prvn mrn pznak a projev vdomho omezovn potu dt v rodinch. Tato zmna se projevila v echch, pozdji a mn ze teln i na Morav a ve Slezsku, je patrn i na naich jihomoravskch sondch. L. Fialov se domnv, e se nejedn o potek demografickho pechodu, spe o zmnu ve vvoji satenosti danou v letech 18301850 zvyovnm vku pi uzavrn prvnho satku o 34 roky. Satkov vk enich peshl i 30 let, nevst 2728 let. Zrove se v populaci zaal rychle zvyovat podl trvale svobodnch osob, hlavn en, a to nejen ve mstech, kde se nznaky k podobnmu trendu projevovaly ji dve, ale ve vt me i na venkov. 57 Ve stle jet agrrnch novovkch populacch byla vak hluboce zako enna poteba i touha mt dti. Etnografick i antropologick materil pin doklady, nap. pro prosted Slovcka, o pouvn nejrznjch magickch a ritulnch praktik a hluboko do 20. stolet, kter mly mlad dvce, chystajc se nevst, zajistit plodnost. A narozenm prvho dtte po satku bylo manel stv naplnno. Je mo no souhlasit s R. Dlmenem i pro nae zem, e bt plodn, tzn. mt dti, bylo doslova nezbytn k tomu, aby lovk a mu i ena mohl povat pln cty a vech prv. Bezdtnost byla bez vjimky povaovna za Bo trest, kterm byl lovk stien pravdpodobn za dvj hchy. Mt dti bylo tedy nejenom samozejmost, ale i zmrem. 58
55
Tamt, s. 34, Pnek, J.: Zloin zahuben plodu v Marovicch roku 1682. L, ro. 66, 1979, . 1, s. 45. 56 Tamt, s. 11. 57 Fialov, L.: Zmny ve vvoji plodnosti v eskch zemch za demografick revoluce. HD 15, 1991, s. 145 (dle jen Zmny ). 58 Dlmen, van R.: Kultura , s. 84. 134
Porod bval zleitost en, sousedek, ale tak zkuen porodn bby. Na Slovcku a nejen tam bvala postel, kde ena rodila a odbvala estinedl, umstna v kout a oddlena od ostatnho okol koutn plachtou tzv. koutnic, ktnic, zastrakou, kter ji mla chrnit ped nepovolanmi zraky, byla nadna magickou ochrannou moc ped zlem. Zakrytmu lku se kalo rzn kt, Betlm apod., en koutnice, nedlka, byla v kt za placht. Plachta se zavovala od stropu dol na stropn trm. Kout byl msto zcela posvtn, krom porodn bby a osob, kter estinedlku obsluhovaly, nesml nikdo za plachtu ani nahldnout, ona sama vidla do mstnosti jen pe s krajku koutnice. Tradovalo se, e estinedl bylo jedinm obdobm v ivot eny, kdy si mohla odpoinout. kvalo se roba si odpoine od hrdlainy (diny) enom v kt a hrob. 59 Podle star tradice se estinedlka po porodu povaovala za neistou, a proto ji psn izolovali od ostatnho domu a omezovali jej styk s lidmi. Vilo se, e vechno pod jejm dotekem hyne. Proto nesmla erpat vo du ze studn, dojit krvu, pci chlb atd. Po dobu estinedl j nebylo dovoleno od vchodu do zpadu slunce opustit kout. Ped zlem ji ml chrnit renec na krku, svcen voda u postele a obrzky Panny Marie a svatch nad postel, stejn tak elezn pedmty, krajc chleba nebo esnek. 60 Koutn plachta chrnila matku a do vodu, tj. 6 nedl po porodu, kdy byla od porodu poprv v kostele a po nvratu dom se jako symbolick zatek optnho nvratu k normlnmu vednmu ivotu konala vodn hostina. V prbhu hostiny porodn bba sundvala koutn plachtu, pitom na ni matka volala: Enem ju ustihnte a hlboko skovajte, co bych ju u vjcej nevidla. Bba j ale otrala vechny ptomn ene aby se vs to ee chytlo. Koutnice se pouvala i pi jinch vznamnch ivotnch pleitostech - nap. pi svatb, epen, kdy se pivdla nevsta na vkup, ale tak se do n zakryla matka, kter zemela v prbhu estinedl. 61 Pi svatbch, ktech i vodech se na Slovcku, jinde na Morav i na Slovensku pouvaly tak tzv. vodn plachty, jejich jedin smysl byl magick, stvaly se iracionlnm prostedkem k dosaen plodnosti.62 Po porodu nsledoval kest, kter byl jednou ze sedmi svtost uznvanch mskokatolickou crkv. Jeho jednotn podoba vznikla v prbhu tridentskho koncilu (15451563), u ns byla potvrzena olomouckou (1591) a praskou
59
Nplavov, M.: Koutn plachty ve sbrkch Slovckho muzea v Uherskm Hraditi. Slovcko, XXXI, 1989, s. 61. 60 Janr, J. a kol.: Lidov , s. 169. 61 Tamt, s. 61, 62. 62 Nplavov, M.: vodn plachty ve sbrkch Slovckho muzea v Uherskm Hraditi. Slovcko, XXX, 1988, s. 83. 135
synodou (1605), na zem ech a Moravy se zaala postupn prosazovat a ve druh polovin 17. stolet v souvislosti s rekatolizac. Zpisem vznikalo psemn svdectv informujc nejen o dni a mstu poktn dtte, ale tak o osobch, kter v ppad smrti rodi pebraly zodpovdnost za jeho vchovu. Krom toho se podle msta narozen urovala poddansk pslunost k vrchnosti.63 Kest, pokud nelo o kest nouzov, bval velmi slavnostn udlost, protoe byl branou, j se nov lovk stval jak lenem velkho spoleenstv crkve, tak sociln bytost, majc jmno a msto v rodin i spolenosti. Rituly s nm spojen mly dtti zajistit ochranu od veho zlho a otevt mu tak cestu ke kesanskmu ivotu. Svtost ktu byla nejmn spornou svtost mezi rozdlnmi vyznnmi, proto i katolit teologov pipoutli, aby dt v nebezpe ivota poktil nekatolick duchovn. Univerzln charakter ktu dokonce pipoutl jeho udlen i laiky. To platilo pedevm pro porodn bby, kter bvaly svdky tkch porod koncch smrt dtte. Fari byli proto zavzni pouit porodn bby o platn form ktu. Pozdji, v dob osvcensk, kdy ji vznikaly odborn instituce, jejich smyslem bylo zvyovat odbornou profesionln zdatnost porodnch bab, bvaly tak tam poueny o formlnch nleitostech ktu. Dlo se tak nap. na anatomickm kolegiu, zaloenm v roce 1753 v Brn. V ppad bezprostednho ohroen ivota nemluvnte smla provst porodn bba tzv. nouzov kest. Stvalo se, e ktila i mrtv dt, respektive interpretace znmek ivota bvala dobov dosti irok. Porodn bba tak vychzela vstc prosbm rodi, kte mli zjem na dnm pohbu svho dtte (tzn. do posvcen pdy hbitova po kesanskm pohbu). Ti z novorozenc takto poktnch, kte peili, mli bt nejpozdji devt den po svm narozen peneseni do kostela, kde ml bt vyko nn obad znovu v ptomnosti fare. Pokud byl zdravotn stav dcka nadle patn, ml bt obad v kostele vykonn a po jeho zlepen, piem zodpovd nost nesla porodn bba nebo osoba, kter nouzov ktila. 64 Ktilo se zpravidla v kostelch nebo zmeckch kaplch, kty v domech se potraly, stejn tak nadmrn protahovn oslav ktin, kter se odbvaly v rodinnm prosted, obvykle v bydliti rodi ktnce. Stvalo se vak, zejmna pokud lo o prvorodiky, e chtly porodit v dom svch rodi, kde se mohly nadt pomoci od svch matek. Pokud se rodiovsk dm nachzel na jinm panstv, vrchnostent ednci mohli brnit odchodu thotn dcery za matkou v opodstatnn obav, e tak pijdou o novho poddanho.
63 64
Grulich, J.: Slavnostn okamiky , s. 56. Tamt, s. 6667.
136
Kest se ml uskutenit nejpozdji do devti dn po narozen dtte, odpo vdnost za nedodren krajnho termnu spovala na rodich. Protoe pi nedobrm zdravotnm stavu dochzelo pomrn asto k mrtm novorozenc, konaly se v praxi ktiny co nejdve. Pesto zejm dochzelo k prosazovn nkterch subjektivnch moment, a to jak ze strany knze, kter pi velkch farnostech a ad dalch povinnost mohl datum ktu oddalovat, tak i rodi, pro n se kest stval prostorem k reprezentaci rodiny i kmotra. J. Grulich nap. vypoetl pro chnovskou farnost v letech 16451654, e se kty nejastji konaly v nedli (39 %), protoe v tento den byly nejen slavnostnj, ale umoovaly i optimlnj uspodn hostiny. astj podn ktu bylo pak spojeno se tvrtkem (13 %), pondlkem a terkem (po 12 %) a sobotou (11 %), mn vhodn byla steda (9 %), jako zcela nevhodn se jevil ptek (4 %). 65 Doba mezi porodem a ktem bvala rzn. Nap. R. Dlmen uvd pro nmeckou oblast konn ktu obvykle ti dny po porodu, v naich podmnkch provedla eten pro vesnici ntice u Prahy v letech 17411770 M. Hemnkov, kter zjistila, e se kest nejastji konal druh den po porodu (58 %), vt vhu ml jet tent den (25 %), tet den byl ji zleitost sporadickou (14 %), v dalch dnech se tm neodbval. 66 lechtici i nkte bohat man jej odkldali na pozdj dobu, aby se mohlo sjet pbuzenstvo a ptel. Dleitou osobou pi ktu bval kmotr nebo kmotra. V nkterch krajch pi ktu chlapce bval kmotrem mu, v opanm ppad ena. Neexistovaly rozdly z hlediska pohlav, kmotrovstv mu i en bvala stejn hodnotn. V prbhu ktu vznikalo mezi kmotrem a jeho ktncem duchovn pbuzenstv, kter pedstavovalo vnou pekku z hlediska kanonickho prva pro potenciln budouc uzaven manelstv mezi tmito jedinci. Kmotr pebral za ktnce celoivotn zvazek jak ve smyslu crkevnm zamen na sledovn jeho duchovnho bohabojnho ivota, tak i materilnm pro ppad mrt rodi. V rmci vesnickch, ale i mstskch spoleenstv, se kmotry zpravidla stvali mstn zmon lid, osoby majc vy kredit a spoleenskou presti. Ti pak byli o kmotrovstv dni astji. Rovn vrchnost na svch panstvch se ast o dostvala do role kmotr svch poddanch. Naopak v nkterch lechtickch rodinch mli zvyk, e za kmotry svch dt brvali mstn chud. 67 Na jin Morav hrlo kmotrovstv v ivot venkovan znanou roli, byla mu pipisovna velk dleitost. Kmotry se stvaly osoby nepbuzn, obvykle mu z jedn a ena z druh rodiny. V 18. a 19. stolet, kdy dochzelo k prohlu65 66
Tamt, s. 58. Hemnkov, M.: Demografick vvoj ntick farnosti v 18.stolet. HD 24, Praha 2000, s. 86. 67 Zuber, R.: Osudy , s. 219. 137
bovn sociln diferenciace, hrl institut kmotrovstv lohu tlumie a vyrovn vae napt mezi pslunky jednotlivch vrstev na vesnici. Vytvela se tak pedstava o zvltn blzkosti nebohatch domkskch nebo podruskch rodin a bohatch selskch rodin. Mezi selskmi rodinami pak od 18. stolet slouilo kmotrovstv k upevnn vzjemnch vztah.68 V naich archivech se nenalz mnoho psemnch doklad vytvoench rukou poddanho z doby ped uzkonnm a rozenm povinn koln do chzky. Nicmn v obecnm archivu msta idlochovic se nael dopis, v podstat jedna nelenn vta ponen prosby o kmotrovstv souseda Jeka Korigara z Hruovan, adresovan manelce obecnho syndika v idlochovicch. Dopis byl datovn dne 18. Septembris Anno 1749. Pisatelem byl 53 let konel a tvrtlnk na zddnm otcovskm grunt p. 57 v Hruovanech u Brna. Byl dvakrt enat, z prvnho manelstv, kter uzavel ve svch tm 25 letech s vdovou Albtou, ml deset dt, pro jedenct, narozen onoho 18. z z druhho manelstv s Annou, svobodnou dcerou imona Schneinara z Unkovic, prosil o kmotrovstv. Text tto prosby znl takto: Pochvlen bu Je Kristus! Nm vzlt laskav pan kmotra, ponvad Pn Bh vemohouc na ns a mou manelku zpomenouti jest ril a dnes astn s synkem obdail a ponvad to vnov narozen nemluvtko nic ne ktu svatho zapotebuje, aby do knihy ivch pivtleno bejti mohlo, sme sob Vai osobu za jednu nm milou pan kmotru vyvolili, kterouto ponen pro Pna Boha prosme, (e) nm i synku naemu dnes bez obten do chrmu Pn idlochovskyho k tem svatym ktjcm CER(E)MONIAM dostaviti sob oblbiti date a za jednu kmotru se postavte, za kterouto milost nm i dtti naemu prokzanou lsku my Vs v niem do smrti hnvat pislibujem a dobrho pchodu se titi budem. V zstvn sme nm vzlt laskavej pan kmote ponen k slubm Jek Korigar, spolu soused v Hruovanech. Na pkn prosb o sousedskou vpomoc pan syndikusky je patrn vliv nminy, kter v prvch letech panovn Marie Terezie vce pronikala na moravsk venkov do esk jazykov oblasti. Kest se konal tent den, chlapeek dostal jmno Matou, protoe za ti dny byl svtek tohoto evangelisty. 69 Obadu se zastnil jet druh kmotr Matj Edler. Kad ktnec ml mt jen jednoho kmotra toho, kter drel novorozence v prbhu obadu na sv levici (levans), dal byli pojmni jako svdci (testes), mohlo jich bt vce. V matrice byli zapisovni jako patrini.
68 69
Jan, J. a kol.: Lidov ..., s. 172178. Klein, F.: Z osobn a spoleensk korespondence naich pedk. Prosba o kmotrovstv z roku 1749. VVM, ro. 2, 1947, s. 6971.
138
Dleitou soust obadu bylo udlen kestnho jmna ktnci, tedy volba patrona. Crkev mla zjem na jmnech svatch, ale i zde dochzelo, zvlt v dob barokn, k vvoji a posunm. Doba vrcholnho baroka na potku 18. stolet v souvislosti s kultem Panny Marie velmi pla tomuto enskmu jmnu, v 17. stolet patila na Morav a ve Slezsku k obvyklejm a astji dva nm jmnm jmna Anna, Dorota, Kateina. Pohyb v preferenci jmen probhal v samotn crkvi, nemohl se tud neprojevit ve smru k vcm, vedle toho se vak do volby jmna promtalo mnoho dalch skutenost plynoucch z osobnch subjektivnch pohnutek rodi. Existovala pochopiteln tendence zachovat v potomstvu jmna rodi, nebo jmna, zejmna v prosted lechty, obvykl po adu generac v rodu. Zohledovala se jmna kmotr a kmoter, existovala i jmna mdn, jejich frekvence podlhala zmnm a vvoji. V e osvcenskho absolutismu, kdy panovnci byli poddanm prezentovni jako dob a spravedliv vldci, rostl poet obyvatelstva, kter svm dtem dvalo jmna ast u len panujcho rodu vedle Marie Terezie, to byl Josef, Karel, Frantiek apod. Pomry se pitom liily mstn, jist vliv mly i dy se svmi oblbenmi svtci. Mezi lechtou se prosadilo dvn vce jmen, u nich prvn nebo prvn dv platila za tzv. hlavn. Tento zvyk pebrali poslze i man. Ve vech spoleenskch vrstvch se rovn vila dvoujmennost (kestn a rodov jmno).70 V obdob v zsad neregulovan porodnosti bvaly poty iv narozench v naich pomrech vyrovnan, bez velkch vkyv, s tendenc k mrnmu rstu. Zsahem do tto plynule vzestupn kivky mohla bt obdob demografickch kriz. Ale ani ty mnohdy nezpsobily zsadnj snen hodnot porodnosti. Aby tato situace nastala, musela se prohloubit etnost negativnch faktor, kter zskaly kumulativn a komplexn rz a jejich mnohoetnost a opakovanost se projevila ve snen rovn porodnosti. Velmi zleelo na tom, jak hlubok byla mortalitn krize, tzn., zda byly zasaeny vechny vkov skupiny dan populace a ob pohlav, nebo jen dti. V esk demografick literatue upozornila na tuto souvislost a demonstrovala na rekonstrukci mortalitnch kriz ve vazb na etnost porod a satk ve farnosti Broumov nap. E. ov. 71 Obdob ticetilet vlky je pro zem jin Moravy pokryto v rodnch matrikch nkolika sondami. Pat k nim Kdousov od roku 1632, Tel s pedmstmi od roku 1635, Muov od roku 1627, Pavlov od roku 1643, Ivanice od roku 1640, Svitvka od roku 1640, Jaromice nad Rokytnou od roku 1628, Moravany od roku 1643. Tyto farnosti pedstavuj 27,5 % z hrnu vech sond,
70 71
Zuber, R.: Osudy , s. 219. ov, E.: Vliv mortalitnch kriz na vvoj porodnosti. Demografie, ro. 25, 1983, s. 144 149. 139
u ady z nich jsou vak znan czury v matrinch zpisech. U Muova byla rove potu narozench po vlce redukovna na jednu tvrtinu a jednu ptinu narozench z potku vlky. Tento torzovit materil zatm nedovoluje vyslovovat obecnj zvry. Vytven obrazu rovn porodnosti v prbhu vlky ztuje validita pouitelnch dat. Na pkladu farnosti Konice ze stedn Moravy, ukzal J. Konen, e data mohou bt dosti vrazn zkreslena podregistrac z dvodu setrvn obyvatel u star vry. Sedmnct obc konick farnosti mlo ped vlkou protestantskou vrchnost a pi excerpci podle obc, by malch, autor zjistil velmi nzk poty ktnch. Lid si zejm nechvali poktt dti doma od nekato lickch kn, kte tajn dochzeli, nebo je vbec nenechvali ktt. Mezi 17 obcemi byly 2 (Ladn, Dzbely), kter patily k nejchudm a prv zde byly poty zapsanch dt v prmru vrazn vy. Usuzuje proto na souvislost mezi socilnm profilem obce a rychlost rekatolizace. Provedl rovn srovnn osedlch podle lnovch rejstk a matrik a doel k zvru, e se neli, tzn. zastv stanovisko, e nedochzelo k njakmu rozshlmu zatajovn podda nch v prbhu lnov vizitace.72 Neplnost matrin evidence bvala zpsobovna i obvyklou reakc obyva telstva na mimodn udlosti, jakmi byly na jin Morav astj vpdy neptel. Nap. v roce 1663 za vpdu Tatar poznamenal bzeneck far Mikul Bezovsk o tchto udlostech do matriky : Od 4. z nen nikdo z poktnch v tto matrice zaznamenn, protoe hlavn neptel kesan Turek s Tatarem plenil moravsk kraje a odvlekl velk mnostv do nejtvrdho otroctv. Proto jsme vichni byli nuceni v horch, lesch a jinch odlehlch mstech hledati zchrany.73 K oven kvality matrik slou vitln index (poet narozench dt na poet zemelch osob). Byl nicmn pro 40. lta 17. stolet vypoten pod rovn 1, tzn. svd o pirozenm bytku obyvatelstva. Pi pohledu na historick kraje sledujeme jeho nejni hodnotu ve Znojemskm kraji (0,62), co ale nemus odpovdat skutenosti, vzhledem k tomu, e krom Brnnskho kraje nememe dal pro nedostatek sond vyhodnotit. Protoe vak Znojemsko patilo k zemm vlkou citeln pokozenm, lze index akceptovat. asov prbh vvoje potu narozench v jednotlivch jihomoravskch krajch, celku jin Moravy i na Morav, byl zskn na zklad z rekon72
Konen, J.: K demografii Konice a okol v dob ticetilet vlky. VVM, XLIV, 1992, s. 479485. 73 Zemek, M., Skutil, J., tarha, I., Kucha, L.: Vvoj msta Bzence od druh poloviny 17. stolet a do roku 1918. Jin Morava, 22, sv.25, 1986, s. 126 (dle jen Vvoj msta Bzence ). 140
struovanch ad za pslun zemn celky, v nich byla dopotna data za ty farnosti a ta obdob, kdy v matrikch schzej zpisy; souet jednotlivch region jin Moravy proto nemus odpovdat hrnu jin Moravy, zvlt v tch obdobch, kdy se odhad tkal vtho potu farnost.
Tab. . 14 : Rekonstrukce pot narozench na Morav a na jin Morav v letech 1641-1850 a index rstu (1700 = 100) Obdob 1641-1650 1651-1660 1661-1670 1671-1680 1681-1690 1691-1700 1701-1710 1711-1720 1721-1730 1731-1740 1741-1750 1751-1760 1761-1770 1771-1780 1781-1790 1791-1800 1801-1810 1811-1820 1821-1830 1831-1840 1841-1850 Morava narozen index 13382 61,4 13933 64,0 15196 69,8 16490 75,7 19627 90,1 19767 90,8 21781 100,0 22714 104,3 27418 125,9 27698 127,2 27047 124,2 30896 141,8 32236 148,0 31622 145,2 37222 170,9 39098 179,5 38657 177,5 39699 182,3 40897 187,8 41448 190,3 39105 179,5 Jin Morava narozen index 8101 64,0 8412 66,5 8921 70,5 9827 77,7 11564 91,4 11828 93,5 12652 100,0 13828 109,3 16748 132,4 17040 134,7 17057 134,8 19164 151,5 19267 152,3 19001 150,2 22411 177,1 23027 182,0 22666 179,1 24227 191,5 24321 192,2 23624 186,7 23042 182,1
Etapa od poloviny 17. stolet do jeho konce patila k pznivm, na jin Morav byla sice situace zhorena vpdem Tatar v roce 1663 i morovou epidemi na potku 80. let, ob katastrofy mly jen lokln rozsah, kter se negativn neprojevil na stlm, postupnm rstu potu narozench. Vitln index se pohyboval na hodnotch, kter dokldaj vcelku pimen zachycen pirozen mny, bez vt podregistrace mrt. Pro jin Moravu se rovnal za dan padestilet 1,49, pouze bezprostedn po vlce v 50. letech doshl ponkud vych hodnot 1,76, co by mohlo svdit o hor rovni matrin evidence. Podvme-li se na tempo rstu potu narozench (na zklad indexu poloenho k dekd 17011710) v jednotlivch jihomoravskch krajch, zjiujeme, e lidsk obnova postupovala spn kupedu, vraznji od 80. let. Brnnsk kraj doznal patrn v dsledku tatarskho vpdu snen tempa rstu
141
narozench v 60. letech, aby v 70. letech tm prudeji stoupala poetnost kt. Obdobnou situaci jako na Brnnsku meme pozorovat v Hradiskm kraji. V jihlavskm kraji nastal prudk rozvoj v 80. letech, naopak v 90. letech poty narozench vraznji klesly.
Tab. . 15 : Rekonstrukce pot narozench podle kraj na jin Morav v letech 1641-1850 a index rstu (1700 = 100) A 0bdob 1641-1650 1651-1660 1661-1670 1671-1680 1681-1690 1691-1700 1701-1710 1711-1720 1721-1730 1731-1740 1741-1750 1751-1760 1761-1770 1771-1780 1781-1790 1791-1800 1801-1810 1811-1820 1821-1830 1831-1840 1841-1850 Brnnsk kraj nar. 2173 2251 2365 2780 3172 3229 3307 3472 4331 4527 4570 5357 5332 5204 6096 6341 6005 6547 6446 6094 6216 index 65,7 68,1 71,5 84,1 95,9 97,6 100,0 105,0 131,0 136,9 138,2 162,0 161,2 157,4 184,3 191,7 181,6 198,0 194,9 184,3 188,0 Hradisk kraj nar. index Znojemsk kraj nar. index 1496 68,0 1496 68,0 1504 68,4 1718 78,1 2016 91,7 2210 100,5 2199 100,0 2366 107,6 2903 132,0 2833 128,8 2986 135,8 3269 148,7 3278 149,1 3211 146,0 3608 164,1 3500 159,2 3426 155,8 3688 167,7 3438 156,3 3264 148,4 3306 150,3 Jihlavsk kraj nar. index
2719 2843 3292 3568 3972 4295 5195 5389 5317 6055 5970 5997 7132 7635 7519 7686 7941 7846 7491
68,5 71,6 82,9 89,8 100,0 108,1 130,8 135,7 133,9 152,4 150,3 151,0 179,6 192,2 189,3 193,5 199,9 197,5 188,6
1533 1702 2013 1777 2188 2533 2956 2823 2734 2937 3095 2903 3551 3699 3647 3821 3962 3935 3647
70,1 77,8 92,0 81,2 100,0 115,8 135,1 129,0 125,0 134,2 141,5 132,7 162,3 169,1 166,7 174,6 181,1 179,8 166,7
V prbhu 18. stolet se Morava dokala dalho populanho rstu. Prmrn ron prstek eskch zem na tisc obyvatel dosahoval v tomto stolet 6,5 promile, v prvn polovin 7,3 promile, ve druh nastalo zhoren pomr a hodnota se snila na 5,8 promile. 74 Vitln index v prbhu prvnch padesti let na jin Morav klesal od 1,51 na potku 18. stolet a na hodnotu 1,14 v polovin stolet. Snioval se v souvislosti s epidemiemi, hladomory a poslze i vlenmi udlostmi. Vraznj snen doloen pro druhou dekdu (pokles z 1,51 na 1,32) bylo odrazem posledn epidemie pravho moru, kter probhal v eskch zemch v letech
74
Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 141142.
142
17131715, pokles ve 30. letech byl zpsoben hladomorem let 17361737, ve 40. letech porodnost stagnovala kdeto mrtnost vzrstala v dsledku vlench operac a boj o rakousk ddictv. Naopak zetelnj zven vitlnho indexu ve 20.letech korespondovalo s prudm rstem potu narozench v dan period. V jihomoravskch krajch byla zkladn tendence vvoje vitlnho indexu v podstat shodn s celkem jin Moravy, a na Jihlavsko, kde jeho hodnoty doshly rovn 1,74 v prvnch dvou desetiletch novho stolet. Nastalo vraznj zven potu narozench a patrn dolo k podregistraci zemelch. Znojemsko a Hradisko mly vitln index pznivj, Brnnsko nejni. V Brnnskm kraji se projevilo prudk snen ukazatele v souvislosti s morovou epidemi let 17131715 na rove 1,14, a akoliv nastalo ve 20. letech oiven, bylo ze vech kraj jin Moravy nejslab. Na jin Moravy zjiujeme vcelku vraznj rst potu narozench dt ve druh dekd, zejmna vak v dekd tet, tzn. ve 20. letech (index se zvyuje ze 109,3 na 132,4). Ve srovnn se severn Moravou byla dynamika vy, svm prbhem se relativn nejvce blila jin Morava stednm echm. Vcelku vrazn zpomalen intenzivnjho rstu se udlo ve tictch letech, v nich bylo v zsad dosaeno jen rovn 20. let, tyict lta pak znamenala pln zastaven rstu. Vvoj v krajch ji tolik nesledoval obecnj tendenci jin Moravy. Nejble k n mlo Znojemsko a Hradiko, vce se vzdalovalo Brnnsko a Jihlavsko. Jedin Brnnsk kraj ml v celm padestilet stle vzestupn tempo rstu potu narozench, i kdy ve 40.vletech jen velmi mrn. Naproti tomu na Jihlavsku prudce a dynamicky pibvalo narozench dt, nejvce ve 20. letech, od 30. let vak i zde dochzelo ke sniovn potu kt. Ve druh polovin 18. stolet pokraovalo mimodn obdob v souvislosti s udlostmi sedmilet vlky a do potku 60. let. Opt zejmna msta bvala vystavovna prchodm vojsk, oblhn, pi o ubytovn vojska, co vzhledem k jejich relativn vysokm a stle se zvyujcm kontingentm vedlo k en infeknch nemoc i mezi mstskmi obyvateli. V literatue se uvd, e v tto etap nepsobily jen vskyty epidemi, hladomor, vlek a mstnch katastrof, ale tak faktory jin, zejmna rst dan a dvek, kter vedly k zhorovn ivotnch podmnek obyvatelstva. 75 Na jin Morav bylo pro vvoj porodnosti mimodn pzniv obdob 50. let, kdy zde dolo k nejrychlejmu rstu potu kt v rmci eskch zem vbec (index vzrostl ze 134,8 na 151,5), pouze stedn echy mly obdobn pzniv vvoj, byly vak a druh v poad se svm indexem rovnajcm se 149. Severn
75
Krnkov, L.: Vvoj obyvatelstva, s. 20. 143
Morava doshla jen indexu 129.76 edest lta byla pro jin Moravu ji mn pznivm obdobm, vzestupn trend se zastavil. Vme, e zejmna od druh poloviny 60. let dochzelo opakovan k patnm letm v dsledku mal rody, tzn. rostla drahota a zhorovalo se ivobyt (byly to tzv. mokr roky). V sedmdestch letech, kdy na jejich potku propukla v eskch zemch v letech 17711772 hlubok mortalitn krize v dsledku hladomoru, dolo na jin Morav jen k velmi mrnmu zpomalen vvoje (pokles indexu ze 152 na 150), aby v 80. letech poet porod prudce vzrostl a pokraoval v rstu i v zvrench 90. letech, kdy se index zvil na 182. 77 Ve druh polovin 18. stolet ji dolo k relativn znan diferenciaci v tempu rstu potu narozench na rovni jednotlivch jihomoravskch kraj. Rozrznn se uskuteovalo v rovin sond, tzn. nemme jistotu, e pi potu 5 sond za Znojemsk a 5 za Jihlavsk kraj jsou vsledky validn. Nicmn jsou dokladem rzn intenzity rstu potu narozench dt v danm ase. Do ela vvoje se dostaly brnnsk a hradisk sondy, kde se poet narozench dt do konce stolet tm zdvojnsobil (index 192). Prudk vzestup byl zaznamenn zvlt v 50. letech a pak znovu od 80. let. Dynamika byla vrazn vt ve srovnn s celkem jin Moravy a navazovala na pzniv rst od 20. let. Na Znojemsku i Jihlavsku byl rst vrazn ni. Znojemsk kraj doshl jen indexu 164 % Jihlavsk o nco vce - 169. Nov 19. stolet pineslo adu zmn, tak dal vlen udlosti spjat s napoleonskmi vlkami, vskyt novch epidemickch nemoc, hladomor 40. let atd. Nastalo tak vt rozlien vvoje v rmci jednotlivch jihomoravskch kraj. Na zemskm celku se nejvce promtl hladomor 40. let, v regionu jin Moravy napoleonsk vlky. Je nutno konstatovat, e tempo rstu potu naroze nch se vrazn zpomalilo, tm zastavilo, zejmna od 20. let. Na vvoji pot narozench je patrn zpomalen v dsledku napoleonskch vlek v prvm deceniu, epidemie cholery ve 30. letech i hladomoru 40. let. Diferencovan dynamika rstu byla zachovna i v 19. stolet nejvy tempo rtu zaznamenvaly Brnnsk a Hradisk kraj. Jen v Hradiskm kraji se za 120 let (ve 20. letech 19. stolet) poty narozench zdvojnsobily, pak nastal pokles, Brnnsk kraj tuto rove tm doshl ve druhm desetilet 19. stolet.
76 77
Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 101. Tamt, s. 101.
144
5.2.2. Aktuln manelsk porodnost Pro pedstatistick obdob, kdy nemme dostatek informac k sestaven ukazatel pirozen mny (neznme poty obyvatel), si vypomhme nktermi indexy, jimi uvdme do vztahu data o zkladnch jevech reprodukce. Do tto kategorie nle index manelsk porodnosti, kter vypovd o prmrnm potu narozench dt na jeden uzaven satek. Vme, e v naich podmnkch byla porodnost v zkm vztahu ke satenosti, vjimkou bvala obdob nerod, hladomor, epidemi, vlek, hospodskch kriz a katastrof, kdy narstal poet odkldanch satk a zvyoval se podl nemanelsky narozench dt. V eskch zemch pipadalo na jeden satek v prmru 45 narozench dt, co odpovd tehdej prmrn velikosti rodiny. Bylo rovn konstatovno, e rozdly mezi jednotlivmi regiony byly relativn mal, piem patrn nejvt mrou odrely vkyvy padajc na vrub diferenn mrtnosti. Existovaly souvislosti mezi v indexu a skladbou dosplho obyvatelstva. Kdy epidemie postihla pedevm dospl, po jejm skonen se vce uzavraly druh a dal satky ovdovlch osob, kter nemly vdy za nsledek narozen dtte, ale pouze obnovily rozpadl domcnosti v dsledku smrti jednoho z partner, co se projevilo na poklesu hodnot indexu. Naopak, kdy lo o epidemii dtsk nemoci a umraly zejmna dti, stvalo se statisticky astji, e zemel dt, zvlt pokud se jednalo o kojence, bylo dve nahrazeno nov narozenm, rostl poet porod, ale poet satk se nezvyoval, piem dochzelo k rstu indexu. 78 V prbhu epidemi zpravidla klesla satenost, manelstv se odkldala, ale poty porod neklesaly, vdy poet byla z velk sti zleitost pedchzejc epidemii a pak index rostl. Zleelo proto rovn na dlce epidemie a s n souvisejc mortalitn krizi, na jej hloubce. Pi pohledu na rozloen vvoje indexu v jednotlivch regionech eskch zem upout skutenost, e nejvych hodnot bylo astji dosahovno ve stednch echch, zatmco nejnich (mimo Prahu) na jin Morav. Zajmav na tom je skutenost, e ob zem mla dlouhodob relativn nejvt prstky pot narozench, tzn. pi vcelku dynamickm rstu porodnosti bval na stran jedn index mrn ni, zatmco na druh mrn vy. Skutenost zstv, e toto varrovn se odehrvalo jen ve velmi malm rozpt. Pi pohledu na jihomoravsk kraje si nelze nevimnout jistch rozdl v danm ukazateli. Jestlie celek jin Moravy v konfrontaci s ostatnmi regiony eskch zem povaujeme za zem se spe prmrnmi hodnotami, pak
78
Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 102, 103. 145
diferenciace podle kraj pin vt shodu mezi temi zemdlskmi kraji proti Jihlavskmu. Jihlavsk kraj na rovni naich sond pedstavuje populaci s vymi hodnotami aktuln manelsk porodnosti. V zvru 18. stolet se rovnala 6 dtem na jeden uzaven satek, v prvn polovin 19. stolet sice mrn klesla, nicmn dosahovala stle vych hodnot a pesahovala jak rove ostatnch jihomoravskch kraj, tak i celku jin Moravy. Korespondovala se zpomalenm rstu potu narozench i se stagnac satenosti. Toto zem bylo poznamenno tak trvalejm vysthovalectvm i vy vahou osob, kter zstvaly v definitivnm celibtu. Zmnn trend se zaal prosazovat v podstat od 80. let 18. stolet.
Tab. . 16 : Vitln index a index potu narozench dt pipadajcch na jeden satek na Morav a na jin Morav v letech 1641-1850 Obdob 1641-1650 1651-1660 1661-1670 1671-1680 1681-1690 1691-1700 1701-1710 1711-1720 1721-1730 1731-1740 1741-1750 Morava N/Z 0,63 1,76 1,32 1,36 1,41 1,61 1,51 1,32 1,47 1,25 1,14 N/S 3,37 4,67 4,45 4,14 4,15 5,08 4,20 4,37 4,68 4,69 4,39 Jin Morava N/Z N/S 0,86 4,08 1,74 4,50 1,43 4,40 1,45 4,40 1,48 4,49 1,50 5,18 1,50 4,59 1,25 4,76 1,45 5,05 1,22 4,97 1,14 4,81 Obdob 1751-1760 1761-1770 1771-1780 1781-1790 1791-1800 1801-1810 1811-1820 1821-1830 1831-1840 1841-1850 Morava N/Z 1,27 1,16 1,07 1,31 1,31 1,06 1,31 1,35 1,08 1,26 N/S 4,85 4,95 4,33 4,89 5,32 4,74 5,37 5,13 4,77 4,56 Jin Morava N/Z N/S 1,29 5,06 1,22 5,51 1,11 4,78 1,33 5,40 1,29 5,94 1,07 5,22 1,29 5,60 1,33 5,43 1,11 5,24 1,14 4,89
N/Z poet narozench dt na poet zemelch osob (vitln index) N/S poet narozench dt na poet satk (aktuln manelsk porodnost)
Aktuln manelsk plodnost obyvatelstva t zemdlskch kraj (Hra diskho, Znojemskho a Brnnskho) se pohybovala na hodnotch nich ne na Jihlavsku, vce se blcch hrnnm hodnotm jin Moravy. Poet dt na jeden uzaven satek se v ase mrn zvyoval ve vech jihomoravskch kra jch do konce 18. stolet. Jestlie v prvn polovin 18. stolet se ukazatel pohyboval mezi 4,2 a 4,7, pak ve druh polovin vzrostl na rove 4,7 a 5,2. Pak na Brnnsku a Znojemsku dolo v prvn polovin 19. stolet k mrnmu poklesu na hodnoty srovnateln s hladinou dosahovanou v prvn polovin 18. stolet (4,5 a 4,6), naopak na Jihlavsku a Hradisku k rstu na rove 5,1 a 5,3. Za cel sledovan obdob pipadalo na jin Morav na jeden satek 4,7 narozench dt, piem Znojemsk (4,5) a Brnnsk (4,4) kraj se nachzely na
146
rovni ni, tzn. pi celkovm rstu potu narozench tam rostl poet satk vce, naproti tomu Hradisk (4,7) a Jihlavsk (4,8) kraj mly hodnoty vy. Na Hradisku rostly poty porod i satk relativn nejdynamitji, na Jihlavsku byl rst narozench ni, zato stagnovala poetnost satk.
Tab. . 17 : Vitln index a index potu narozench dt pipadajcch na jeden satek podle kraj jin Moravy v letech 1641-1850 Obdob 1641-1650 1651-1660 1661-1670 1671-1680 1681-1690 1691-1700 1701-1710 1711-1720 1721-1730 1731-1740 1741-1750 1751-1760 1761-1770 1771-1780 1781-1790 1791-1800 1801-1810 1811-1820 1821-1830 1831-1840 1841-1850 Brnnsk N/Z N/S 0,65 2,76 1,71 4,61 1,08 4,22 1,40 4,11 1,31 4,36 1,56 4,71 1,44 4,10 1,14 3,99 1,31 4,45 1,15 4,47 1,10 4,20 1,24 4,78 1,10 5,07 1,03 4,28 1,30 4,50 1,35 4,93 1,05 4,53 1,37 5,29 1,33 4,72 0,99 4,00 1,30 4,42 Hradisk N/Z N/S Jihlavsk N/Z N/S Znojemsk N/Z N/S 0,62 3,45 1,57 3,98 1,14 4,38 1,40 3,68 1,33 3,89 1,52 5,48 1,39 4,25 1,36 4,55 1,60 4,64 1,39 4,75 1,19 4,22 1,28 5,07 1,28 4,70 1,07 4,30 1,31 4,83 1,25 5,11 1,09 4,33 1,32 5,02 1,34 4,69 1,09 4,57 1,19 4,09
1,53 1,42 1,61 1,82 1,53 1,33 1,62 1,28 1,21 1,29 1,10 1,10 1,21 1,27 1,08 1,34 1,40 1,14 1,42
4,59 4,24 3,92 4,84 4,09 4,22 4,74 4,36 4,42 4,67 4,76 4,19 4,89 5,28 4,79 5,73 5,33 4,89 4,71
1,40 1,45 1,42 1,58 1,74 1,74 1,45 1,31 1,08 1,34 1,24 1,06 1,47 1,32 0,88 1,14 1,13 0,96 0,96
4,54 4,43 4,28 5,59 4,07 4,73 4,81 5,44 4,41 5,09 5,38 4,10 5,18 6,00 5,48 5,19 5,43 5,62 4,96
5.2.3. Manelsk plodnost obyvatelstva a poet dt v rodin Studium rovn plodnosti pro pedstatistick obdob bv zpravidla metodicky zaloeno na rekonstrukci rodin. 79 Pro populaci eskch zem dosud existuje v publikovan podob jen nkolik sond. Vtina z nich byla zpracovna pro nkter mstsk nebo venkovsk obce ech v typologicky odlinm prosted, 80
79
Henry, L., Blum, A.: Techniques danalyse en dmographie historique. 2 d., Paris 1988; Maur E.: Zklady historick demografie. 2. vyd., Praha 1983. 80 Duek, L.: Obyvatelstvo msta Budyn , s. 194200; Muk, P.: Obyvatelstvo msta Domalic v letech 16511830. SAP 36, 1986, s. 103207; Fialov, L., Wowkov, W.: Plodnost vdanch en v Jablonci nad Nisou v 18.stolet. Demografie 34, 1992, s. 226; 147
pro Moravu jsme a do nedvn doby nemli sondu dnou. Tato situace se zmnila a v souvislosti se dvma pracemi zpracovanmi P. Brabcovou, jejich soust je rovn rekonstrukce rodin. Jedn se o pmstskou zemdlskou obec Komn, nachzejc se v blzkosti Brna (dnes je jeho soust) a farnost sv. Petra a Pavla v Brn, jej populace vak byla rovn spe pmstsk ne typicky mstsk.81 I na tchto dvou sondch je patrn rozdl v efektivit vyuit pramene pro msto jen 20 %, pro vesnici 30 %. 82 Pokud se poda sestavit dostaten velk soubory rodin, o nich mme pesn data o narozen manelky, uzaven satku a konci manelstv, meme se pustit do rozshl demografick analzy otevrajc prostor k bdn irokho okruhu problm, mnohdy pesahujcch monosti obecn demografie. Zkladn informac je stanoven mry manelsk plodnosti s pihldnutm k vku en pi satku. Ob farnosti (Komn 17001759, Brno 17101769) dokldaj vysokou rove manelsk plodnosti ve shod s dalmi dosud zpracovanmi sondami i fakt, e urujc pro legitimn plodnost byl vk eny pi vstu pu do manelstv. Napklad v Komn se nejvy rove plodnosti nalzala ve vkov skupin 2024 letch, kdy pipadalo na 1 vdanou enu 2,7 dt za pt let, s postupujcm vkem, zejmna po 35. roce ivota, mra plodnosti klesala. Pesto jet eny ve vku 4044 let rodily 1,18 dtte za pt let. 83 Naproti tomu u sv. Petra a Pavla v Brn se tit plodnosti nachzelo ve vkov skupin 1519 letch en, kter rodily 2,8 dt za pt let, eny 2024 let 2,4 a eny 2529 let 2,3 dt za pt let. Prbh poklesu s postupujcm vkem byl obdobn jako v ppad Komna. V obou lokalitch nebyl zaznamenn porod eny star 50 let. Pi porovnn s dalmi daty z ech lze vysledovat, e v Domalicch, Jablonci nad Nisou i u sv. Petra a Pavla v Brn se vrchol plodnosti en nachzel ve vkov skupin 1519 let, v Komn, Bevnov a Budyni nad Oh v kategorii 2024 letch en. 84 Zd se, e hrnn manelsk plodnost zstvala ve vech lokalitch piblin stejn, a to jak ve druh polovin 17., tak v 18. i na potku 19.stolet vzhledem k tomu, e byla zjiovna a vyhodnocovna plodnost satkovch kohort. Hodnota kolsala v rozsahu 8,310,6.85
ov, E., Horsk, P.: Obyvatelstvo obce Bevnova v crkevnch pramenech z let 1652 1800. AUC Phil. Et hist. 3, 1972, s. 81100. 81 Brabcov, P.: Plodnost vdanch en ve vesnici Komn v prvn polovin 18. stolet. Demografie 39, 1997, s. 101109 (dle jen Plodnost ); T: Demografick , s. 136 a 160. 82 Brabcov, P.: Demografick , s. 139. 83 Brabcov, P.: Plodnost , s. 102. 84 Brabcov, P.: Demografick, s. 142. 85 Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen, s. 43. 148
Kdy sledovala rozloen rovn plodnosti v zvislosti na vku eny pi satku pro ob jihomoravsk lokality, dola P. Brabcov k potvrzen znm korelace m pozdji se eny vdvaly, tm dle rodily a na opak m dve vstupovaly do manelstv, tm bylo jejich plodn obdob krat. Vedle toho bylo doloeno, e s vym satkovm vkem rostl prmrn poet dt narozench za prvnch pt let manelskho ivota. Jestlie eny, kter se vdaly ve vku 15 a 19 let, mly ve vku 3539 let piblin jedno dt na 10 vdanch en, pak eny vstupujc do manelstv ve 3034 letech porodily ve vku 3539 let dv dti na 10 vdanch en, tzn. jejich rove plodnosti byla dvakrt vy vzhledem k enm, kter se vdvaly mlad. Mra plodnosti v prvnch pti letech existence manelstv souvisela tak s pedmanelskmi koncepcemi, s potem let v manelstv proitch se sniovala. eny, kter uzavraly satek mlad 20 let, po tyictce ji dti nemly, naopak eny vdvajc se jako 3034 let, rodily jet v prmru jedno dt ve vku 4549 let.86
Tab. . 18 : Plodnost vdanch en podle vku v 18.stolet v eskch zemch Lokalita Bevnov* Domalice+ Jablonec Budyn Bevnov** Domalice Jablonec Komn++ Brno+++ Budyn Bevnov*** Domalice Jablonec Vk eny 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 Satkov kohorty 1650-1699 500 444 504 463 401 247 67 566 436 370 341 253 178 75 600 392 405 314 341 173 56 Satkov kohorty 1700-1749 316 420 423 403 282 157 21 518 531 515 435 351 195 47 590 485 431 398 281 191 69 553 454 426 365 308 168 20 457 541 464 421 338 235 105 525 483 438 392 315 205 75 Satkov kohorty 1750-1799 382 410 415 393 344 163 25 604 525 472 459 352 182 26 513 481 430 354 271 165 55 413 488 483 411 342 192 33 P 20-49 10,6 8,3 8,4 8,5 10,4 9,3 8,7 10,5 9,5 8,8 10,1 8,7 9,7
Pramen : Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L. : Pirozen, s. 44.
Rekonstrukce rodin umouje zskat adu dalch ukazatel charakterizujcch dobovou rodinu z demografickho pohledu. Pat k nim zejmna rozbor meziporodnch interval. Ty jsou zjiovny jen u plnch rodin majcch est a
86
Brabcov, P.: Plodnost,s. 103, 104, T: Demografick, s. 141 - 147. 149
vce dt, piem se sleduje doba uplynul mezi porody dt podle poad mezi prvnm a ptm dttem a pak asov interval mezi dtmi narozenmi v nejvych poadch. P. Brabcov vypoetla, e v Brn se interval mezi narozenm prvnho a druhho dtte pohyboval mezi 20,523,2 msci, mezi druhm a tetm v rozpt 23,826,3 msce, dlka intervalu mezi narozenm prvnch t dt byla rozloena od 20,527,7 msc. 87 V Komn byla vy interval mezi prvnm a druhm dttem se pohyboval mezi 2325 mscem, mezi druhm a tetm dttem inil 2429 msc. Prmrn dlka meziporodnho intervalu s poadm dtte v prmru rostla. Pedposledn dt se rodilo v rozpt 2934 msc od narozen pedchozho dtte, posledn dt se rodilo obvykle v nejdelm intervalu v prmru kolem 40 msc. Plodnost s rstem vku en klesala, pravdpodobn tak v souvislosti se zhorovnm zdravotnho stavu, rstem celkov navy a opotebovanosti. Obecnji platilo, e na potku manelskho ivota rodily eny v prmru kad druh rok, pozdji kad tet. K okruhu rekonstruovanch dat nle produktivita manelstv a jeho dlka. Produktivita se zjiuje u manelstv s ukonenou reprodukc. V Brn v prmru pipadalo na jedno manelstv 5,2 dt, v Komn 5,4 dtte. Oba daje byly pro prvn polovinu 18. stolet v relaci s daty vypotenmi pro esk sondy (Domalice 5,0, Budyn nad Oh 4,2, Jablonec nad Nisou 6,3). Prmrn dlka manelstv podle vku eny pi satku se ve stejn dob pohybovala v Komn v rozmez 1322 let, v Brn v intervalu 14,817,9 let. Nejni bvala zpravidla pro tu vkovou skupinu en, kter byla nejplodnj. Me bt dokladem o vlivu astch gravidit na pedasn mrt en a zniku manelskch svazk. P. Brabcov rovn doloila pro Brno souvislost mezi socilnm a ekono mickm postavenm mu zakladatel rodin a jejich rodinnmi pomry. Jej vzkum potvrdil zvry polskch historickch demograf. V rodinch selskch se v prmru rodilo vce dt, tm 7, v rodinch emeslnk a pslunk svobodnch povoln 6 dt, v rodinch podruh a ndenk 5,8 dt. 88 Ve farnosti Strzelce Opolskie pro druhou polovinu 18. stolet a prvn polovinu 19. stolet mly selsk rodiny v prmru 5,1 dt, zahradnci 3,8 dt, chalupnci 3,9 dt, podruzi 3,3 dtte, emeslnci 4,9, obchodnci 6,7, ednci 4,7 dt. Nae poznatky meme rozit o zjitn polskch historickch demograf, kte dospli k zvru, e na venkov v rodinch zmonch sedlk bylo v prmru obvykle vce dt. E. Piasecki, se domnv, e existovala pm souvislost mezi kojenm a porodnmi intervaly. Dlouh laktace blokovala
87 88
Brabcov, P.: Demografick , s. 153155; tat: Plodnost, s. 105. Brabcov, P.: Demografick ,s. 150152.
150
ovulaci. Dle kojily, podle jeho nzoru, eny sociln ne postaven, chud. m vce rostla zmonost rodin, tm byla doba kojen krat, dti byly pikrmovny, ppadn byly najmny kojn. 89 Vt plodnost hornch vrstev nelze zatm pijmout jako obecn platnou, zpadoevropsk vzkumy tuto hypotzu zsti potvrzuj, zsti nikoliv 90. Pi prmrnm trvn reproduknho obdob v dan dob v dlce 10,6 let inil vk en pi prvnm porodu v prmru 24,0 let, pi poslednm porodu 34,6 let. Dlka reproduknho obdob se prodluovala podle sociln kategorie (u en sedlk v prmru trvala 12,3 roky). Manelstv existovala prmrn 24,4 let, del byla opt u sedlk (26,6), nejkrat u podruh (13,0 let). 91 5.2.4. Nemanelsk dti, pedmanelsk koncepce Otzka nemanelskch dt se dosud v demografickm vzkumu zamenm na protostatistick obdob nestala u ns pedmtem samostatnch, rozshlejch a systematickch eten. Od potku vytven databze histo rickodemografickch dat o obyvatelstvu eskch zem byla vak zpravidla zahrnuta do excerpce i legitimita narozench dt. Na severn Morav napklad ji od konce 60. let v souvislosti se zpracovvnm sond k teritorilnmu vymezovn potench fz vzniku prmyslovch oblast, byla tak sledovna v souboru sond publikovanc h v roce 1981.92 Je obecn znmo, e rove nemanelsk porodnosti rostla v dobch vlek, pi pmm kontaktu obyvatelstva s vojskem, ale i v dobch nerod, drahoty s tm socilnm dopadem na populaci.93 Stvajc rozsah excerpce zsti doloil znm fakt rozdln mry mimomanelsk plodnosti ve mstech a na venkov. Pro echy mme dosud vce zpracovanch a vyhodnocench dat, zejmna pro star obdob, v nm se
89
Piasecki, E.: Ludno parafii bejskiej (wojkieleckiej) w wietle ksig metrykalnych z XVIII XX wieku. Studium demograficzne, Warszawa 1990, s. 189194; Suder, W.: Karmienie piersia i antykoncepja w Cesarstwie Rzymskim, PDP 18, 1990 , s. 251254; Schlumbohm, J.: Sozialstruktur und Fortpflanzug bei der lndlichen Bevlkerung Deutschlands im 18. und 19. Jahrhundert. Befunde und Erklrungsanstze zu schichtspezifischen Verhaltenweisen, Fortpflanzug: Natur und Kultur im Wechselspiel, Hg. E. Voland, Frankfurt a/M., 1992, s. 334. 90 Pfister, Ch.: Bevlkerungsgeschichte s. 9193. 91 Spychaa, J.: Rodzina , s. 3344. 92 Dlouhodob populan trendy na zem SR (pedstatistick obdob). Acta demographica IV. Vzkumn stav sociln ekonomickch informac - s. demografick spolenost pi SAV, 1981. 93 Horsk, P.: K otzce vlivu nemanelskch porod na vvoj plodnosti z hlediska historick demografie. Demografie 22, 1980, s. 343350. 151
pohybovala podle L. Fialov na venkov mezi 1 a 4 %. 94 L. Krnkov pila ve sv prci o populanm vvoji eskch zem s nzorem, e na Morav bvala celkov a dlouhodob ni ne v echch. 95 Existence nemanelskch dt, by na jihomoravskm venkov i msteku zejm ve znan nim rozsahu, byla nicmn trvalou soust reproduknch pomr obyvatelstva eskch zem. Nedovedeme zatm pesnji odhadnout pra xi mimomanelskho sexulnho ivota ani z hlediska prosted, ani z hlediska zemnho. To plat pedevm o pedmanelskch intimnch stycch. O skutenosti, e se kadodenn ivot rozchzel s proklamovanmi zsadami pohlavn istoty a zdrenlivosti ped satkem, svd nap. rozen termn brzci, ranue pro dti, kter byly poaty ped satkem a jen skuten realizovan manelstv je uchrnilo ped asto velmi neblahm osudem dt nemanelskch. Sociln prosted, z nho se nemanelsk dti rekrutovaly, bylo patrn dosti stejnorod. Modelov se zd situace, kdy byla mlad dvka, slouc u sedlka, zneuvna sedlkem nebo jeho synem. A. ubrtov zveejnila ze zpis tborsk smoln knihy z druh poloviny 16. a potku 17. stolet pbh dvky, kter se zd bt pmo exemplrn. Barbora Pekov slouila sedm let u sedlka Pazourka, s jeho synem Jim souloila dva roky, protoe j nedal pokoje a sliboval j satek. Zmnila slubu, ale tam za n tak bhal. Kdy se piblil porod, zalezla k Pazourkovm do chlva, ale a vichni vdli, e je thotn se synem, vyhnali ji. Porodila v lese, zabalila novorozen do zstry a zahrabala v list. Tam ji pistihl sedlk Kroupa, kter o tom povdl sv manelce. Barbora zatm utekla k matce do vsi, odkud pochzela, ale to ji byli na cest spolupracovnci zkona. Sedlci si pro Barboru pili, musela s nimi do lesa pro dt a byla pedna spravedlnosti. Zvr je zdrcujc byla odsouzena k zahrabn za iva, Jik Pazourek nebyl ani vyslchn, ani trestn. 96 Tento tragick pbh m mnoho rovin. Odhaluje ve velmi surovm a drsnm svtle sociln i prvn postaven eny, solidaritu obce, tzn. obecn mnn, odlin men prva z hlediska pohlav, pehounstv a udavastv. Ten, kter byl hlavnm pvodcem veho zla svdce, zcela unikl spravedlnosti. Pro 16. a 17. stolet pinesl zajmav posteh etnograf K. Fojtk na zklad studia matrik kt. Domnval se, e pronikn psnch norem crkevnho prva se zeslabovalo v eskch zemch z teritorilnho aspektu od zpadu na vchod, co dokld formou zpisu nemanelskch dt. Zatmco v echch a na zpadn Morav bvaly mnohem astji soust zpis tchto dt posmn
94 95
Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 47. Krnkov, L.: Vvoj obyvatelstva, s. 127. 96 ubrtov, A.: Kontracepce, s. 3536. 152
poznmky o otci typu Zmrz na led vo svatym Jan, Nkde houby sbr, Otec el do Babylona, Otec el na sbrku do Copenhagu, Otec el na pou, Parens dicit esse miles, sed quis ?, Unus ex pluribus atd., na stedn a vchodn Morav je frekvence tchto glos zeteln ni.97 Pokud narozen dt mlo tst a zstalo na ivu, byly jeho dal perspektivy neradostn, protoe mra mrtnosti tchto dt bvala jet vy ne u narozench v manelstv, ivot se mnil v ivoen v atmosfe poniovn i prvnch strk. V dob barokn i pozdji se o tyto dti zaala vce zajmat mskokatolick crkev, nov vtr pichzel patrn z Francie a Itlie. Na Morav biskup Karel Lotrinsk zakzal v roce 1705 uvat pi ktu tchto dt ernch svc a platit vt obnos do kostelnho mce. Pozdji na pkaz biskupa Troyera mli sice fari kzat proti vradm i potratm tchto dt, vedle toho vak bylo jejich povinnost chrnit svobodn matky ped rodii i ady, kty provdt zdarma, vody rodiek peloit na vedn dny. ada svobodnch matek svj tk dl neunesla a odkldala dti na prahy far, kostel, klter atd. O tyto odloen dti se mli starat fari a vzt je k sob. 98 Dal posun v nazrn na svobodnou matku a dt pinesl osvcensk stt. Ji v rmci terezinskch reforem byli ustaveni nejen krajt fyzikov, ranlkai, ale tak krajsk porodn bby. Vedle toho se pikroilo ke zizovn veejnch, sttem udrovanch stav, k nim nleely nejen veobecn nemocnice, ale i specializovan stavy, jakmi byly porodnice a nalezince. Byly oteveny zemsk porodnice a nalezince v Brn (1772), Olomouci (1780), Praze (1789), kter byly ureny pedevm osamlm matkm. stavy fungovaly jako azylov zazen a tak jako zkladna porodnick vuky pro mediky a porodn bby. Krom toho zprostedkovvaly kojn a mvaly nalezineck oddlen, kter pozdji slouila i jako jaksi okovac stavy. Ve svch potcch vak byly porodnice spe obvanmi msty, protoe v nich hrozilo vysok riziko onemocnn na infekn nemoci.99 Ke zmrnn degradace nemanelskch dt patila od dob Josefa II. i monost vstoupit do cechu a vyuit se emeslu. Nebylo rovn dosud analyticky vyhodnoceno zruen tzv. nevolnictv ve vztahu k poklesu potu a podlu nemanelsky narozench dt, jak se domnvala L. Krnkov. Od druhho desetilet 19. stolet vak v souvislosti se zhorujc se sociln situac a bytkem satk, zvlt v oblastech domck textiln vroby, nastal vzestup podlu nemanelskch dt, kter poslze ve 40. letech doshl
97
Fojtk, K.: Svatba na stedn a zpadn Morav v 16. a 17.stolet. L, 52, 1965, s. 340 (dle jen Svatba). 98 Zuber, R.: Osudy , s. 219. 99 Sinkulov, L.: Djiny eskoslovenskho lkastv. II. 17401848. Praha 1965 (dle jen Djiny eskoslovenskho). 153
sedminy vech iv narozench (14 %). Jestlie v eskch zemch se podl nemanelskch dt rovnal v letech 181619 jen 11,3 %, ve dvactch letech doshl hodnoty 12,7 %, ve tictch vzrostl na 13 %, ve tyictch letech gradoval a na rove 14,3 %.100 Na vzestupu podlu dt narozench mimo manelstv se v prvn polovin 19. stolet vt mrou podlelo nmeck obyvatelstvo, take pomry se vrazn liily zemn. 101 Morln normy se v prbhu 18. a 19. stolet celkov zpsovaly, velmi it a hluboce fixovan bezesporu i v nvaznosti na intenzitu crkevn katolick pastorace se jevily na jin Morav, nap. v oblasti Slovcka. Svobodnou matkou, thotnou dvkou pohrdalo vlastn pbuzenstvo, bvaly vystavovny tlesnm trestm, v kostele pi obadech jim bylo vyhrazeno zvltn msto. Mly sv oznaen, byly to tzv. prespanky. Nesmly se druit se svobodnmi dvaty, v kostele stvaly bu mezi vdanmi enami, nebo jen v kosteln pedsni. Jejich poklesek byl patrn i v odvn. Musely chodit s epcem (oblenkou) i doma nejen na veejnosti a vlasy si zapltaly do dvou lelk na rozdl od svobodnch dvat, kter si vlasy spltaly do jednoho vrkoe (lelku). Vdvala li se svobodn matka, musela bt obleena do tureckho tku. Stejn omezen postihovala i thotnou nevstu, zvlt, byla-li ve vym stupni thotenstv. V dnm ppad nemohla mt gravidn nevsta na hlav rozmarnov vnek a v ruce stvol rozmarnu. Zajmav je, e tyto stereotypy byly tak siln, e je vyadovaly i vlastn matky nevstprespanek. Rozdln normy vesnickch spoleenstv se vztahovaly na mue. Svobodn mui, tebae byli otci nemanelskch dt, se oblkali stejn jako svobodn bezdtn, pouze v ppad, kdy se enili, nemli za irkem rozmarn. 102 Detailn rozbor matrin evidence me pinst i zjitn podlu dt narozennch do 8. msce od data svatby, tzn. poatch s nejvt pravdpodobnost ped satkem. Data vak nejsou jist, protoe se v nich me skrvat i urit mnostv dt narozench pedasn, spontnnch potrat, ale i potrat v dsledku umle vyvolanho peruen thotenstv (prostedky lidov medicny). V 18. stolet existovaly patrn znan lokln rozdly, kter mohou svdit nap. o rozen pedmanelskch styk v nkterch zemch eskch zem, ppadn v nkterch spoleenskch vrstvch nebo prostedch. Sond s tmito rozbory je vak zatm mlo na vynen obecnjch soud. V pmstsk obci Komn tvoily pedmanelsk koncepce v prvn polovin 18 .stolet 12,8 %, piem podl nelegitimnch dt se rovnal 6,5 %. Naproti tomu v Jablonci nad Nisou ve
100 101
Krnkov, L.: Vvoj obyvatelstva, s. 69. Djiny obyvatelstva, s. 174. 102 Popelka, P.: Morln , s. 174. 154
stejnm obdob bylo poet ped uzavenm manelstv typick pro vce ne ptinu satk (22,1 %), nemanelskch dt se rodilo jen velmi mlo (1,5 %). 103 Zskan daje lze porovnat s vsledky zveejnnmi pro farnost Strzelce Opolskie ve Slezsku v dnenm Polsku. Zdej obyvatelstvo bylo vesnick a mstsk, spe malomstsk. V obdob 17661870 zde nebyl zjitn vt roz dl v podlu pedmanelskch koncepc mezi vesnic a mstem (venkov 17,1 %, msto 17,9 %). Zrove platilo, e m ni byl spoleensk status rodin, tm vy byl podl pedmanelskch poet. Nejmn se ped satkem poat dti rodily v rodinch zmonch sedlk (9,4 %) a zahradnk (4,6 %), nejvce u nejni skupiny podruh (30,4 %). Tato skutenost je vysvtlovna tak, e v bohatch selskch rodinch nechodily dti tak asto do sluby z domu, pracovaly doma, kde mohli rodie na dti lpe dohlet. Rovn svatby dt ze zmonjch rodin se konaly v nim vku, naopak svatebn vk osob chudch a chudch byl vy z ekonomickch dvod, mlad lid trvili del as na elednch slubch, a nejen na nich, mimo domov, kde mohlo astji dochzet k nekontrolovanm potkm pohlavnho ivota, kter mohl bt zakonen veselkou, nebo v horm ppad narozenm nemanelskho dtte, ppadn jinak. Tak mobilita tohoto obyvatelstva byla vt. Relativn vy podl ped manelskch koncepc byl tak zjitn v rodinch mstskch emeslnk (18,1 %), u ostatnch skupin mstskho obyvatelstva (ednci, vojsko, obchodnci) pro jejich nzk poty lo jen obtn zjiovat souvislosti, pesto nejvolnj mravy byly shledny u rodin vojenskch (29,3 %), nejlpe na tom byly rodiny obchodnk. 104 Ve farnosti toszeckiej, lokovan na Hornm Slezsku a skldajc se z msteka a nkolika vesnic, byla situace obdobn jako v ppad Strzelc Opolskich. Pedmanelsk koncepce byly v letech 17891877 rovny 16,9 %. V zvru 18. stolet byl jejich podl ni, v 19. stolet rostl, ponkud vce na vesnici, kde nap. v letech 18111820 doshl 21,1 %. Obdobn jako v eskch zemch i ve Slezsku a ostatn Evrop byla situace velmi rozmanit. Nap. ve farnosti sv. Ke ve Varav ve druh polovin 18. stolet se rovnal 12 %, ve farnosti bielawskiej inil v letech 17661829 a 31 %. Bezesporu mla pedmanelsk poet vliv na datum satku, protoe ho uspiovala. Mohla tedy, pokud k nim dochzelo ve vtm mtku, ovlivovat tradin prbh sezonnosti pi uzavrn kesanskch manelstv. 105
103 104
Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen, s. 49. Spychaa, J.: Rodzina, s.1012 105 DaszkiewiczOrdyowska, D.: Rodzina w parafii toszeckiej w latach 1789 1877. lskie studia demograficzne, tom 5, Rodzina, Wroclaw 2001, s. 7879. 155
Pro jin Moravu mme k dispozici sondy, kter sleduj nemanelskou plodnost pro faru sv. Petra a Pavla v Brn, Komn a vinask msteko Vracov. Zatmco v brnnsk farnosti se mezi lty 17091799 narodilo 4 773 dt, z nich bylo 348 nemanelskch, co pedstavovalo 7,3 %, v Komn v letech 1750 a 1759 pilo a svt 1 316 dt, mezi nimi bylo 6,6 % nelegitimnch a ve Vracov v letech 16841849 bylo registrovno 11 303 porod a jen 360 ilegitimnch novorozenc, co pedstavuje 3,2 %. Ve starm obdob vak mohla bt urit podregistrace. Hodnoty, ne vdy shodn s obecn platnmi principy, vypovdaj o rozdlech mezi mstskou a vesnickou, respektive malomstskou, populac. U Komna vy podly souvisely z blzkost msta Brna. P. Brabcov zjistila, e pln jedna tetina svobodnch matek nebyla mstnch a zejm zde pouze porodila (otzkou zstv, kolik z nich patilo k mstn eledi) a protoe tyto kty se odbvaly velmi krtce po porodu, byly dti zapsny do mstn matriky. Rovn v brnnsk matrice nala mezi tmito matkami adu tch, kter poch zely z okolnch vesnic a msteek (Rosice, Velk Bte, Velk Mezi, Mod ice).106 Na severn Morav v paseksk podhorsk obci eladn tvoil podl ilegitimnch dt ji na konci 18. stolet v prmru 5 %, za napoleonskch vlek vzrostl na 8 %, piem od 20. let 19. stolet se vyplhal na 12 % a na potku 50. let dokonce na 14,2 %.107 Ve Vracov podl ilegitimity sice v ase vzrstal, nikoliv vak takovou mrou a na takovou rove jako v eskch zemch. V zvru 17. stolet inil jen pl procenta (patrn i dky podregistraci), v prvn polovin 18. stolet vzrostl na jeden a pl procenta, ve druh polovin tho stolet pokraoval v rstu na 3,2 %. V 19. stolet se zaal v souladu s celkovou tendenc zvyovat od dvactch let, piem maxima bylo dosaeno v letech 18451849, kdy podl nemanelskch dt tvoil 7 % z hrnnho potu narozench. Prvn polovina 19. stolet se ve Vracov vyvjela ve smru dalho rstu podlu nelegitimnch dt na rove 4,5 %.108 Je zejm, e se pomry z hlediska loklnch sond vytvely dosti rozdln i na venkov, zejmna pokud lo o chud obce se silnou sociln diferenciac, kde mohla bt vha nemanelskch dt vt.
106 107
Brabcov, P.: Vceetn . s. 312, 313. ermkov, L.: Zmny v populanm vvoji eladn a jej sociln skladb v letech 1790 a 1938. Ostrava 1970, disertan prce, katedra historie FF OU v Ostrav, s. 63. 108 Veverkov, S.: Populace , s. 3738. 156
5.2.5. Vceetn porody Rovn intenzita vceetnch porod nebyla na Morav dosud pedmtem rozshlejho historickodemografickho studia, snad s vjimkou eten zam enho antropologicky V. Hajnem na Olomouc v 18. stolet a nyn P. Brabcovou pro zde zmiovanou brnnskou farnost. esk pomry byly mapovny pi zpracovvn detailnch studi pro st nad Labem, Domalice, Budyni nad Oh a nkter dal lokality. Ve farnosti sv. Petra a Pavla v Brn se v letech 1709 a 1799109 narodily 4 773 dti, z nich bylo 70 pr dvojat a jeden porod trojat. Trojata (dv dvtka a jeden chlapec) zemela do jednoho roku vku. Genetick podmnnosti patrn rezonuj s informac, e v Brn v jedn rodin dolo k trojnsobnmu narozen dvojat a dvojnsobnmu narozen dvojat ve tech rodinch. V prbhu asu se zde frekvence porod dvojat pomalu sniovala. V. Hajn pro Olomouc v letech 17011800 sledoval a vyhodnocoval 35 115 porod, kde registroval 514 dvojat, co pedstavovalo pomr 67,3 jednoduchch porod na jeden porod dvojat. V Domalicch pro obdob 1700 a 1799 P. Muk evidoval 11 294 porod, 151 narozen dvojat, tzn. pomr byl dn 73,8 a temi porody trojat. V st nad Labem se vztah jednoduchch porod k dvojetnm jev obdobn jako v Domalicch 74,5.110 V demografick literatue se uvd, e platvalo pravidlo, e na 85 jednoduchch porod pipad jeden porod dvojat a na 85 porod dvojat jeden porod trojat.111 P. Brabcov sledovala i pohlav dvojat a jejich rozloen ve farnosti sv. Petra a Pavla v Brn. Dola k zvru, e ve 30 % se narodili dva chlapci, 46 % pipadalo na jednoho chlapce a jedno dve a 24 % na dv dvata. V Olomouci zjistil V Hajn v zsad tot oba chlapci byli zastoupeni ve 30 % ppad, chlapec a dvka v 41 % a dv dvky v 29 % narozen. K obdobnm vsledkm dospl tak L. Duek pro st nad Labem. I tam pevaovala varianta jeden chlapec a jedno dve. Ve 20. stolet nastal posun, mon ti varianty bvaly zastoupeny podle V. Srba rovnomrn vce mn po tetinch. 112
109 110
Brabcov, P.: Vceetn ., s. 311. Duek, L.: Obyvatelstvo msta st nad Labem do konce 18.stolet (na zklad matrik). st nad Labem 1974; Muk, P.: Obyvatelstvo msta Domalic v letech 16311830. SAP 36, 1986, s. 103207; Hajn, V.: Vceetn porody v Olomouci v letech 16611900. Demografie 30, 1988, s. 271275; Duek, L.: Obyvatelstvo Budyn s. 143239. 111 Srb, V., Kuera, M., Rika, L.: Demografie. Praha 1971, s. 127. 112 Brabcov, P.: Vceetn, s. 312. 157
5.2.6. Sezonnost narozench Star demografick reim se vyznaoval vysokmi poty iv narozench dt. K jedinm vjimk m z tohoto principu nleela obdob, kdy dochzelo k mimodnm kumulacm z reproduknho hlediska negativnch jev. Jedin v tchto etapch dochzelo k naruen dlouhodob stability, kter mvala svou cyklickou formu. Na sezonn prbh pohybu narozench mla vliv ada faktor, mimo jin i mra recepce crkevnch nazen tkajcch se sexulnch vztah mezi manely. Crkev naizovala zdrenlivost v obdobch adventu a pstu, v dob thotenstv a v nocch pedchzejcch kadmu crkevnmu svtku. 113 V echch pichzelo na svt nejvce dt v prvch mscch roku, co odpovdalo koncepcm v dob od kvtna do z, nejmn dt se rodilo koncem lta a na podzim, koncepce se v tomto ppad uskuteovaly od prosince do nora.114 V echch se v 18. stolet nejvce kt uskutenilo v prvnm tvrtlet roku s maximem v beznu, co odpovdalo koncepcm v kvtnu a srpnu pedchozho roku. Podrun maximum pipadalo na z s koncepcemi v prosinci, minimln poet dt se rodil v ervnu (koncepce v z).115 Kivka sezonnosti porod na jin Morav se jev jako nepli dynamick, pro monost srovnn s echami se zvolilo i pro tento region stejn asov obdob, tzn. 90. lta 18. stolet. Rozdly mezi jednotlivmi msci byly nevelk, na rozdl od ech se vce dt rodilo ve druh polovin roku s absolutnm maximem v jnu. Podrun maximum se nalzalo v beznu, s tm, e poet kt v prvm kvartle roku pedstavoval cyklus zven porodnosti. V dubnu a kvtnu nastal mrn pokles, nejmn dt pichzelo na svt v ervnu. ervencem zanal druh cyklus zven porodnosti s vrcholem v jnu. Od jna do prosince poty kt mrn klesaly. Sezonn prbh porod ve Vracov v letech 16841849 odpovdal jihomoravsk situaci, pi em nejvt rozdly byly zjitny v druh polovin 18. stolet, bhem n dochzelo v mscch druh poloviny roku k vraznmu rstu porod s maximem v jnu. V mscch prvn poloviny roku byla poetnost kt ni, s vjimkou maxima v beznu, pesto beznov maximum bylo znan ni ve srovnn s jnovm. Maxima (jen, bezen) a minima (erven, prosinec) byla zachovna v 18. i prvn polovin 19. stolet. Celkov se
113
Ottv slovnk naun. XX. dl, Praha 1903, s. 1011; Dlmen van R.: Kultura a kadodenn , s. 197. 114 Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov,L.: Pirozen , s. 8081. 115 Fialov, L.: K vvoji obyvatelstva pirozenou mnou v eskch zemch v 17. a 18. stolet. HD, 18, 1994, s. 157. 158
v mscch prvn poloviny roku narodilo 47 % dt, v mscch druh poloviny 53 %.116 Data vypoten pro svatopeterskou farnost za obdob 170 91799 vykazuj z hlediska msnch pot znanou rovnost hodnot. Hlavn maximum se nachzelo v beznu, podrun v jnu, mezi obma byl jen mal rozdl, minimum spadalo do ervna. Nejvt vkyvy byly zjitny v letech 1709 a 1739.117 Pro oblast stedn Moravy - msta Olomouc, Perov, Prostjov - provedli eten sezonnho pohybu narozench V. Hajn a S. Komenda v dlouhm asovm seku 17501984. Pro obdob 17501799 zjistili, e v mscch od nora do ervence se rodily tm dv tetiny dt (bhem nora a dubna se narodilo 33 % dt, v kvtnu a ervenci 28 %, v srpnu a jnu 19 % a v listopadu a lednu 20 %). 118 Toto rozloen sezonnosti nelze vzthnout na oblast jin Moravy a neplat ani pro Brno. E. ov upozornila na zklad nkolika sond z ech i z Moravy (Budyn nad Oh, Broumov, Olomouc, Perov, Prostjov) na fakt, e do roku 1800 bylo maximum porod spojeno s beznem a kvtnem, po roce 1800 dochz k pesunu maxima na podzimn msce (jen a listopad). 119 Na jin Morav bylo podzimn maximum zleitost minimln konce 18. stolet, ve Vracov celho 18. stolet. V msteku Lni nachzejcm se nedaleko Brna (dnes jeho soust) v prvn polovin 18. stolet jet pevaovalo maximum v jarnch mscch.120 V Komn v celm 18. stolet byla ji maxima dv jedno na jae v dob od bezna do kvtna a druh na konci lta a na podzim od srpna do jna, minimum pipadlo na nor, erven a prosinec.121 Sezonnost narozench v asovm horizontu 17. a 19. stolet nleela k jevm s malou diferenciac na rovni msc. Relativn vt rozdlnosti je mono vysledovat na venkov, co souviselo patrn jak s vt rozdlnost v sezonnm uzavrn manelstv, tak i s vlivem zemdlsk innosti a snad tak v neposledn ad s vtm dodrovnm crkevnch pravidel manelskho ivota. Na rozdl od ech se na jin Morav zejm dve projevilo pesunut hlavnho maxima porod z jara na podzim, respektive existence dvou maxim.
116 117
Veverkov, S.: Populace , s. 31, graf 1. Brabcov, P.: Demografick, s. 66 - 67. 118 Hajn, V., Komenda, S.: Changes in the seasonal distribution of birth and deaths in 1750 1984 in central Moravia. Anthropologie XXV, 1987, s. 155164. 119 ov, E.: Seznn pohyb narozen v pedstatistickm obdob. Demografie, 32, 1990, . 1, s. 4144. 120 Brabcov, P.: Lesk farnost v 18.stolet. VVM, 51, 1999, s. 121 Brabcov, P.: Pirozen pohyb, s. 42. 159
5.3. mrtnost obyvatelstva 5.3.1. Umrn, smrt, poheb Tak v novovku patila smrt k astm nvtvnicm rodin a domcnost vude v Evrop. I kdy lid vdy a v kad dob lpli na ivot, vliv crkve je uil v ppad smrteln nemoci, kter mla obvykle rychl prbh, odevzdvat se do vle Bo. ivot byl velmi kehk a rzn infekce, asto jen pouh nachlazen, mohly vst k rychlmu konci. Umrajc se zaal pipravovat na kesanskou smrt. Smrt a umrn patily v ranm novovku k bnm, kadodennm jevm ivota, nemly vak dsiv pdech absolutnho rozchodu a konce. Smrt byla v crkevnm pojet jen branou na onen svt, vra ve spasen, posledn soud a vn ivot znamenala pro kesany velkou nadji a posilovala je ve chvlch smrti. Obdobn jako ktinm a svatb i odchodu lovka ze svta se vnovala nleit pozornost, a to jak rituln, tak obyejov nebo magick. Smrt nebyla jen vc soukromou, tkala se celho socilnho systmu, do nho byl lovk vazen. 122 V tradin venkovsk spolenosti na jin Morav patily pedstavy o smrti, odchodu due z tla a jejm posmrtnm byt k velmi archaickm vrstvm kulturnho vdom. Smrt mla mnoho podob od dmona, neviditelnho stnu, kter lovka zadv, pes smrt v ensk podob v blm odvu kmotika Smrt, po smrt v podob kostlivce s kosou v ruce. Tato posledn pedstava se rozila vlivem kesansk ikonografie v obdob baroka.123 Smrti se lid ijc v 17. a 18. stolet nebli. Pokud nenastala nhle a nee kan, schzela se u mrtnho loe nejen rodina, ale i ele a soused, aby se s umrajcm v jeho posledn hodince rozlouili. Ke kesanskmu umrn patilo nejen rozdlen majetku (kaft), ale i zaopaten knzem. V potridentsk dob se crkev louila se svm lenem poslednm pomaznm, kter vak nemlo charakter pkazu, tzn. umrajc je mohl odmtnout. V barokn podob se stvalo divadlem. Pi podvn tto svtosti se zavraly okenice a roznaly svky. Umrn patilo tak jednoznan k vedn kadodennosti, e se v titn podob vydvala pouen o pprav na smrt, oznaovan jako umn umrat (ars moriendi). Tyto tisky produkovan od stedovku mvaly podobu srie obrzk, kter znzorovaly boj andla s blem o dui umrajcho. Vychzely
122 123
Dlmen van R.: Kultura , s. 224. Jan, J. a kol.: Lidov kultura , s. 182.
160
i u ns v 18. stolet v ad obmn. V textech se psalo o pekelnch hrzch a lidskch mukch na rovni specifick barokn stylistiky. Vzhledem k centrlnmu vznamu smrti pro vnost lovka chtla crkev peovat o kadho kesana a pipravit ho zaopatenm na smrt. Svtost se poslze vila, pijmali ji vichni s vjimkou tajnch nekatolk (Luther posledn pomazn odmtal). 124 V lidovm prosted se pozstal a stydli, kdy zemel z jejich stedu nkdo bez smen s Bohem.125 Mstnost, v n se umralo, byla obvykle zvl upravena, ptomn se ne ustle modlili. Prostor byl vykropen svcenou vodou a u postele zaplena mrtn svce. Voda a ohe mly zahnat zl sly a pomoci umrajcmu k lehk smrti. K ulehen smrti se praktikovaly rzn dal zpsoby. Nap. na Brnnsku se obchzelo loe se svcenm zvoncem, na Vsetnsku pokldali umrajcho nap jizbou jak trmy id, dtem se k lehmu skonu dvala pod hlavu matina zstra nebo svatebn tek. Po smrti se otevelo okno, aby mohla ulett due a nebotkovi se zatlaily oi, na Valasku se mu na n dvaly mince. Pokud byl mrtv v dom, nesmlo se nic dlat (vait, prt, pct, zametat, ani kydat hnj). Pak byla mrtvola pipra vovna na poheb, tzn. umyta, obleena, mue oholili, podvzali bradu. Nkde se udrely star pedstavy o neistot nebotka, proto jeho aty plili, vodu, v n byl umyt, vylvali tam, kde nikdo nechodil, heb en zahrabali do hnoje, jinde se aty rozdvaly ebrkm a chudm, po svobodnch dvatech kamard km. enat a vdan oblkali do svatebnch nebo svtench at, svobodn mldence i dvky do svatebnch at, mal dti do ktcch koilek. Ruce obva zovali rencem, aby si pro nj zemel nepiel. Na Horcku se zavinovaly svobodn dvky a mlad matky do vodnic, estinedlkm se dvaly do rakve myc a ic poteby, protoe se vilo, e po est nedl chod sv dt koupat a pevinovat. Smrt se oznamovala zvonnm umrku mum se obvykle zvonilo tikrt, enm dvakrt, dtem jednou. Se zemelm vystavenm v rakvi se pichzeli louit pbuzn, soused a znm. U jeho hlavy svtilo vn svtlo a v nohch stla kropenka se svcenou vodou a svazkem peninch klsk. Nebotk neml zstat sm, protoe se vilo, e do pohbu se u tla stle zdruje jeho due a sleduje, co se dje. Nesmly k nmu proniknout zl sly, ochranu proti nim poskytovalo vn svtlo, modlitba a svcen voda. Stejn pedstavy ex istovaly i v nmeckm prosted, jak ns zpravuje R. van Dlmen.126 Bylo teba ho
124 125
Zuber, R.: Osudy , s. 232233. ipek, J.: Povry, obyeje o nemoci, smrti a pohbu na Strakonicku. L, IV., 1895, s. 534. 126 Dlmen, van R.: Kultura , s. 226 a dal. 161
hldat i veer a v noci. K tomu elu se schzeli pbuzn a soused, asto ale nezstalo jen u spolenho modlen, hrly se i karty a pila plenka. Tato tradice se udrovala nap. na Klobousku, jihozpadnm Brnnsku, Ivanicku. Nkde pebrala povinnost nonho modlen nad zemelm rencov bratrstva, nkde obecn chud. Smrt hospode nebo hospodyn byla oznamovna i dobytku, dalm zva tm, drbei. Protoe mrt nebylo privtn zleitost, oznamovalo se zprvu jen stn, pozdji v 18. stolet ji i v psemn podob, podobn jako pozvnky na svatby, ktiny i prosby o kmotrovstv, kter mly podobu titnch formul. 127 Po pchodu knze do domu smutku bylo obvykle dno na rakev vko a zatlueno, rakev vynesena z domu, piem se dbalo, aby pi vynen byl nebotk obrcen nohama ke dvem. Ve starch dobch se pokldalo na mry nebo prkno. Na prahu o nj rakv tikrt ukli se slovy u se s vmi loum, nebo s Pnem Bohem, zemel se tak louil s usedlost, s domovem. Tento ritul je doloen i pro jin zem. Symbolicky tak bylo vyjdeno oddlen smrti od ivota a znemonn nvrat mrtvho. Po odchodu prvodu na hbitov se v dom okamit obracely idle a lavice na nich leel, ppadn je vyneli ven a po dobu t dn zstvaly venku pod okapem. Pohebn prvod mval ustlen poad. Ve mstech u len cech bval prvod velmi slavnostn, u zmonjch zemelch se roznaly etn svce, co opt mlo pvodn magick vznam ochranu ped zlmi silami. Na cest ke hbitovu se prvod opakovan zastavo val na mstech oznaovanch crkevnmi symboly (k, bo muka, kaplika), tak na hranicch obce. Na hbitov nad hrobem byla rakev sputna za doprovodu hudby nebo zpvu. Ptomn se s nebotkem louili vhozenm hlny, chvojm, na Vykovsku nap. hzeli sedlkm do hrobu snop obil. Zptky odchzel prvod za doprovodu ji veselej hudby. V nkterch stech jin Moravy nap. na Podlu, Horcku - se udroval zvyk pohebnho nakn (ple), kter se ad ke starobylm obadnm obyejm, jeho clem bylo uspokojit mrtvho, aby neml dvod k nvratu. Monotnn zpvan nebo recitovan texty byly prokldny kvlenm vdy v enskm podn obvykle pi spoutn rakve do hrobu. Byly bu najmny profesionln plaky nebo vybran eny astnc se pohbu si nacviovaly pl dopedu. Hbitovy bvaly pvodn ve mstech u farnch kostel uvnit mstsk zstavby, pak v souvislosti s novmi principy osvcensk komunln hygieny byly pemisovny na okraje mst, ppadn za mstsk hradby. Obdobn byly
127
Zbrt, ., Titn formule lidovch pozvn na svatbu a na ktiny. L, ro. III., 1894, s. 337339.
162
hbitovy translokovny na venkov. K tmto zmnm se pistupovalo na zklad vyhlek vydanch v roce 1771. Za soust pohbu se povaovala smuten hostina. Zprvu se konala v dom zemelho, pozdji astji v hospod, schzeli se na ni nejen pbuzn, ale tak soused a znm. kalo se j trachta, na Horcku se zapjela duika, na Valaskokloboucku se zalvaly oi. Vystrojovala se tak zvltn hostina pro obecn ebrky po pohbu i ve vron den mrt. Na luhaovickm Zles se podaly hostiny pro almunky a kosteln ebrky v tdnu po pohbu, kdy byli tak obdarovvni atstvem po zemelm. Obdarovvn ebrk, kte byli povinni se modlit za zemel, souviselo s pedstavou o jejich spojen se zhrobnm svtem a almuna mla zabezpeit pokoj zemelmu i pozstalm. Zvlt siln bylo toto vdom v obcch na moravskoslovenskm pomez.128 Zcela jedinen charakter mvaly pohby svobodnch mladch lid, kterm se vystrojovala posmrtn svatba. Opt se v podstat jednalo o snahu ivch zabrnit mrtvm v nvratu na zem. Na Morav mly tyto pohby adu krajovch variant, jejich podstatou bylo soubn pouit pohebnch a svatebnch symbo l. Zemel oblkli do svatebnch at, jejich rakev nesli v krojch mldenci a druiky. V prvodu bylo tak neseno ovoce jako symbol plodnosti, zelen vnec nebo svatebn stromek. ern druika se zlomenou svc pedstavovala mldencovu nevstu. Po pohbu se konala hostina, nazvan svatbou, kter b yla urena vkovm vrstevnkm zemelho, s hudbou, tancem a zpvem. Nejskromnj, tak nejastj, bvaly pohby malch dt. Do rakviky se jim dvaly svat obrzky, oblben hraka, ale tak svatebn zvoj, aby mly v hrob pokoj, dvtkm zstrka. Podle lidovch pedstav se nemlo pro dti pli plakat a tesknit, protoe se hned po smrti stvaly andlky a pl by je vyhnl z rje. Zvltn kategorii tvoily pohby osob, u nich se pedpokldalo, e by se po smrti mohly vracet na zem a kodit v podob upr, vampr atd. lo o sebevrahy, zloince, osoby podezel z arodjnictv, kace, ale tak o lidi nalezen a neznm. Sebevrada se povaovala za zneuctn rodiny, proto se sebevrahm nesmlo vyzvnt, ani konat prvody. Mrtvoly tchto lid mli pochovvat kati nebo rasi mimo posvcenou pdu hbitova (na kiovatkch, v lesch), po setmn, bez rakve a knze. Povoz taen komi ml jet rychle a vozka se neml ohlet. Aby se znemonil jejich nvrat zahazovaly se tyto hroby kamenm, vtvemi, mkem, mrtvm se stnaly hlavy, srdce se probodvala osikovm klem. Nejvt strach mvali lid z obenc, zemelch za velkho vtru nebo vichice.
128
Janr, J.: Lidov kultura , s. 185. 163
patn dl provzel podle dobov povry tak nepoktn dti, kter blou dily v podob svtlek po sedm let svtem a doadovaly se vysvobozen. Tyto dti, nkde tak estinedlky, se pohbvaly na vyhrazench mstech hbitova, obvykle v koutech u zd. Poheb byl nejen zleitost kultovn, ale odrely se v nm i znan sociln rozdly mezi lidmi. Tyto kontrasty nachzme zejmna ve mstech, kde existovala ji od stedovku tradice nkladnch pohb, organizovanch emeslnickmi cechy i rznmi dalmi sdruenmi. Tyto organizace mly sv vlastn vybaven roucha, praporce, tty, stejnokroje 129. U Z. Winter se obrn zabval nklady spojenmi s mstskm pohbem, srovnval pitom pomry v praskch mstech s jinmi eskmi mstskmi stedisky v 16. a 17. stolet. Vmal si ve nklad rznch mstskch emeslnk, kupc, vdov a dalch. V ad domcnost byly kdykoliv k poteb pichystny jednoelov smuten aty (vce v palcch lechty). Pro poteby pohebnho prvodu se vyrbly i aty eledi, velmi nkladnou zleitost se stalo pozen rakve, mnoha voskovch svc. Nkdy byli vznamn nebotci ped pohbenm malovni. Celkov nklady spojen s pohbem se tak vyplhaly a na vce ne 100 kop meskch (poheb radnho pna od Hje v roce 1602). Nejhonosnj bvaly pohby lechty. 130 Obdobn jako narozen a kest, zasnouben a svatba i smrt a poheb pat do kategorie tzv. velkch pechodovch ritul, kter byly vytveny vude na svt v hluboce pedkesansk dob, crkev se je pak snaila zalenit do svch obad a jejich prostednictvm neustle a hluboce ovlivovat kadodenn ivot lovka. 131 5.3.2. Demografick krize a bilance obyvatelstva pirozenou mnou V dobch starho demografickho reimu dochzelo k velkm bytkm obyvatelstva pirozenou mnou v dsledku dramatickho vzrstu mrtnosti v ase tzv. demografickch kriz. Za demografickou krizi povaujeme takov obdob, kdy kivka mrt (resp.pohb) prudce a mimodn stoup la, a to tak, e poet pohb po dobu nejmn t msc, nkdy ale i vce let dosah oval nejmn dvojnsobku msnho nebo ronho prmrnho potu mrt (pohb) v letech pedchzejcch nebo nsledujcch. Ztrty populace za kriz in ily 10 a
129 130
Tamt, s. 183186. Winter, Z.: Z rodiny a domcnosti staroesk. Praha 1912, s. 324346. 131 Dlmen van R.: Kultura , s. 233. 164
15 %, nkdy pedstavovaly i jej tvrtinu, vjimen i vce.132 Ztrty na obyvatelstvu za kriz jet vzrstaly v souvislosti s odkldnm satk a poklesem etnosti koncepc, co se projevilo zhruba za 9 msc i na poklesu potu narozench dt. Dsledky demografick krize mly dlouhodobj charakter. Po jejm skonen dolo v dalch letech zpravidla k poklesu mrtnosti, jednak proto, e zemeli slab, mn odoln jedinci, jednak se snil poet pr schopnch plodit dti. Souasn se zvil poet satk pro krizi odloench, ale i druhch a dalch bhem krize ovdovlch osob, tzn. e se zvil poet en ijcch v manelstv v plodnm vku; s tm se s asovm odstupem zvil i poet narozench dt. Poetnost narozench dt se mohla zvit i proto, e se zkrtily meziporodn intervaly v dsledku astjch mrt kojenc. Smrt pslunka star generace rodi vedla k rychlejmu pevodu ddictv na mlad osoby a zaloen nov domcnosti, z n se mohlo rodit vce dt. V konkrtnch podmnkch byla jak krize, tak i fze nsledn regenerace jedinen, uplatovaly se pi n specifickm zpsobem rzn faktory. 133 Za piny demografickch kriz jsou povaovny epidemie infeknch nemoc, vlky a hladomory. Nejt a nejdel demografick krize se rozvinuly pi kumulaci vech tchto pin, jejich propojen a vzjemnm ovlivovn. V demografick literatue jsou uvdna i zajmav zjitn o specifickch okolnostech prbhu kriz : napklad ne kad velk neroda vedla k demografick krizi, ped velkmi hladomory existovalo jaksi ppravn obdob, v jeho prbhu pozvolna rostla mrtnost, tzn. v populaci se zejm ily rzn infekce, jejich inek se prudce zvil v situaci, kdy nastal nedostatek potravin.134 Je teba tak uvaovat virulenci infeknch nemoc, kter na potku svch epidemickch en mly obrovskou slu s rstem promoen obyvatelstva zvolna a rznm tempem klesajc. Doloeno to je rychlost en novch nemoc po odeznn moru cholery, tyfu, TBC. Periodicitou demografickch kriz ve vztahu k obyvatelstvu eskch zem se zabval tak E. Maur. V prbhu 17. a 18. stolet rozliil ti obdob, kter se od sebe navzjem li jejich intenzitou i etnost. Prvn da tuje od konce 16. stolet do roku 1650, kdy byly demografick krize velmi intenzivn v dsledku kombinac vlek, epidemi a hladomor. Dal obdob, kdy byl vskyt kriz dk a tak jejich intenzita se snila. Tet obdob ohraniuje lty 1712 a
132 133
Maur, E.: Zklady historick demografie. Praha 1978, s. 141. Djiny obyvatelstva, s. 116; J.P.Bardet - J.Dupquier (edd.): Histoire des populations de lEurope. I. Paris 1997, s. 308309; Charboneau, H., Larose, A. (red.): The Great Mortalities: Methodological Studies of Demographic Crises in the Past. Lige 1979. 134 Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 62. 165
1800; v tto etap se intenzita kriz opt zvila, nenabyla vak rozsahu a niivosti prvn etapy; i tento vzestup frekvence vskytu a rozsahu demografickch kriz souvisel v prv ad s vlenmi udlostmi, kdy byly esk zem op tovn vtaeny do ozbrojench konflikt, kter se jim ve druh etap vyhbaly. V prvn polovin 19. stolet se zmnil sm charakter kriz, byly krtkodob a hlubok, souvisely jak s vlkami (napoleonskmi), s rozenm novch chorob (cholera, tyfus), tak i s poslednm hladomorem z let 18441848. Obyvatelstvo se vak z jejich nsledk mnohem rychleji vzpamatovvalo. bytky potu obyvatel byly mnohem ni, zejmna v dsledku mrt bhem epidemi, nespluj zpravidla ani spodn hranici bytku populaci, za kterou se povauje 10 %. Vymezila bych toto obdob lty 18061848. Vznamn vkyvy v rovni mrtnosti jsou dleit i proto, e se poet obyvatel v pedstatistickm obdob zvyoval pedevm pirozenm prstkem. Pro jin Moravu nejsou dosud k dispozici data pro zvren roky 16. a prvn polovinu 17. stolet, rovn dokumentace ticetilet vlky je zatm jen velmi kus a torzovit, tk se vlastn jejho konce - 40. let v nkolika sondch (Ivanice, Moravany, Pavlov a Muov). Zvr vlky byl pro Moravu v nkterch oblastech a regionech tk, co ostatn dokld na rovni rekonstrukce odhad potu narozench, zemelch a vvoj pirozen mny, kter se v letech 16431646 zmnila na bytky, nejhlub v roce 1645. Vlen hrzy vyvrchollily vpdem vdskho vojska v roce 1645 a nslednm rozenm moru. V Ivanicch sledujeme zhorovn populanch pomr od roku 1642 s prudkou gradac v letech 1643 a 1645. V letech 16421646 dochzelo kadoron k bytkm obyvatelstva pirozenou mnou. V roce 1642 poty zemelch vzrostly o tetinu, na jae a na podzim se objevily seznn vkyvy. Ty pak plynule pokraovaly na potku nsledujcho roku, aby od konce lta perostly do podoby mortalitn krize, jej vrcholy meme rekonstruovat pro obdob listopadu a prosince, kdy frekvence pohb dosahovala a desetinsobku prmrnch nekrizovch hodnot. V roce 1643 zemelo v Ivanicch 217 kesan. Krize doznvala do dubna nsledujcho roku. V roce 1644 se ji snil poet narozench dt piblin na dv tetiny a narstala etnost satk. Od ervence roku 1645 se frekvence pohb opt nadprmrn zvyovala, aby poslze perostla do dalho velkho vymrn od jna do prosince, take v tomto roce zemelo 296 osob celkem. V dalm roce se prudce snil poet narozench dt, kdy pokles na zhruba jednu tetinu znamenal vbec nejni rove za cel sledovan obdob, a klesl i poet satk. Frekvence satk prudce vzrostla v roce 1647. Detailn sledovn vvoje v tomto konkrtnm ppad dokld obecn formulovan these o prbhu demografick krize. Bhem pti let (16421646) zemelo podle matriky v Ivanicch 746 osob.
166
Msto patilo k sdlm siln postienm vlkou, obyvatel ubylo jen v jejm zvru o jednu tvrtinu; v podstat stejn obraz dokld i fakt, e zde bylo v lnovch rejstcch uvdno vce ne 60 % dom jako poustek. Obdobn probhal konec vlky tak v Pavlov obydlenm nmeckm obyvatelstvem. I zde matriky registruj zhoren situace v roce 1643 a rozvinut mortalitn krize v roce 1645, s vrcholem v podzimnch mscch. V roce 1645 zemelo ve farnosti 222 osob, co je absolutn nejvy hodnota evidovan za cel 200 let sledovan obdob. Rozvrcen populan pomry se promtly i do poklesu potu narozench a poslze v prudkm vzestupu satk.V roce 1646 bylo uzaveno nejvce manelstv do roku 1850 vbec. mrtnost v kritickm obdob byla dna zejmna mrtmi dosplch, u satk zcela dominovaly druh a dal, poet narozench na 1 satek klesl na 2,0 (v letech 16441649 bylo uzaveno 16 prvnch a 56 druhch a dalch manelstv). 135 Lidnatost obce poklesla o vce ne tetinu. V obou sdlech byl pinou zven hladiny mrtnosti mor. Intenzita morov nkazy se mstn liila, o tkm dopadu zpravuj nejen matriky, ale tak nap. tzv. morov rejstky, soupisy osob zemelch na mor v jednotlivch vesnicch a mstekch panstv. Dochoval se morov rejstk idlochovickho panstv z let 1645-1646, kter zachycoval osoby robotou povinn, sousedy a jejich rodinn pslunky zemel na morovou nkazu. Dovdme se, e na mor zemela tetina a polovina obyvatel panstv. 136 Jin Morava byla v zvru vlky postiena pravdpodobn vrazn vce ne severn. Obdob od skonen ticetilet vlky do konce 17. stolet, respektive do roku 1715, se jev v celku Moravy a pozdj rakousk sti Slezska jako eta pa poklidnho vvoje a nepetritho rstu populace (graf . 4 v ploze). K jedinmu mrnmu bytku obyvatelstva dolo v roce 1684 a ani mor z roku 1680 nevedl k mortalitn krizi. Epidemie z roku 1684 m nejasn pvod a bv v literatue tak spojovna se znanm vzestupem obilnch cen v danm roce. 137 Obyvatelstvo zem bylo postieno znan nerovnomrn, nap. v Mikulov dolo jen mezi kesany (pro idy nejsou data) k velkho vzrstu potu zemelch - 286 osob, mezi nimi bylo 62 % dosplch. 138 Na jin Morav byla situace pravdpodobn ponkud hor, k bytkm (nepli velkm) zde dolo v letech 1664, 1680 a 1684, nememe je vak spo135
Dokoupil, L., Nesldkov, L.: Populace Pavlova od ticetilet vlky do poloviny 19.stolet. UO AFP, Historica 2, 1994, s. 124 (dle jen Populace Pavlova). 136 Hork, F.: Mor na idlochovicku v letech 16451646. VVM, XIII, 1958, s. 8992. 137 Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 7071. 138 Zemek, M., Zimkov, A.: Mortalita v Mikulov v letech 16541830. Jin Morava, sv. 16, Mikulov 1980, s. 161 (dle jen Mortalita ). 167
jovat s demografickou kriz (viz graf . 5 v ploze). S rokem 1680 souvis zavleen moru z Vdn, kter se vce rozil pedevm na jihu jin Moravy. Mor se objevil ji v roce 1679, il se z Uher a Dolnch Rakous. Postihl Brno, tk prbh ml ve Znojm, ale tak v Mikulov, Hustopech a Kounicch ly obti do stovek. 139 Z naich venkovskch sond se nejvraznji projevil v Maovicch (Znojemsk kraj), kde ho lze povaovat za nejvt demografickou krizi v historii farnosti. Ta zaala v ervnu danho roku s vrcholy v srpnu a z. Bylo pohbeno 130 zemelch, mrtnost vzrostla tm devtkrt proti prmrnm hodnotm pedchzejcm dan rok. Poet obyvatel klesl o vce ne 20 %.
Obr. 1 : Sezonn prbh potu zemelch v Maovicch v roce 1680
zemel 50 40 30 20 10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
msce
Tk obdob proval tak Uhersk Brod (Hradisk kraj), kde dolo k vtm populanm ztrtm ji za vpdu Turk a Tatar v roce 1663 a tak v roce nsledujcm. V roce 1680 se ve mst objevil mor zavleen eldkou do dominiknskho kltera a odtud se rozil do celho Brodu. Nebotky pochovvali do hromadnch achet, zemelo rovn mnoho id. Matrin zznamy informuj o 338 kesanech. Za vpdu kuruc 14. 7. 1683 v ele s Imrichem Tklym bylo podle dobov kroniky zabito 168 kesan a 200 id. mrtn kesansk matrika registrovala 239 pohb. 140 Mimodn udlosti (vpdy, mor) postihly dramatitji jin sti kraje Brnnskho (viz graf . 6 v ploze), kde dolo k prudkmu ptinsobnmu snen hodnot pirozenho prstku v 60. letech, obdobn tm trojnsobn se projevil pokles ve stejnm
139 140
Tamt, s. 298299. Zemek, M. a kol.: Uhersk , s. 120124.
168
obdob tak ve Znojemskm kraji (viz graf . 7 v ploze). Pes tyto nepzniv vlivy se zvr 17. stolet vyznaoval ve vech regionech jin Moravy, zvlt v 90. letech na Brnnsku a Hradisku (viz graf . 8 v ploze), zrychlenm rstem potu obyvatel. V novm stolet intenzita mrtnosti na Morav mrn vzrstala, ale ani v letech, kdy poty zemelch vzrostly nad obvykl prmr, nap. v obdob 1701 a 1702, nelo o demografick krize; vzestup hladiny mrtnosti lze zejm dvat do souvislosti s nerodnmi lty a rostouc drahotou. Podobn situace byla v te dob doloena u ady jinch evropskch populac.141 Na Moravu, zejmna jiho vchodn, podnikali njezdy kuruci a jin rebelov, Strnice, Uhersk Brod a dal msta byla vystavena jejich tokm a zpravidla se domcmu obyvatelstvu nepodailo njezdy odrazit. Dochzelo ke ztrtm na obyvatelstvu, nicmn tyto bytky mly lokln rz a nezmnily celkov pznivou bilanci pirozen mny. Posledn morov epidemie, kter se k nm dostala z Uher, se rozila pedevm v echch. Probhala v letech 17131715, na Moravu a do Slezska se dostala vesms a v roce 1714 s ohniskem na severu zem, doznvala v dalm roce. Dolo k obnov zdravotnch protimorovch opaten znmch z pedelch let, hranice vi Uhrm, Rakousm i echm se steily. Konaly se velk pobonosti a proces k obrazm a sochm Panny Marie. Z tto doby mme ve mstech dodnes dochovno mnostv krsnch baroknch morovch sloup. Na Pborsku na severovchod zem evidovali mor nejprve na konci roku 1714, v roce nsledujcm se mrtnostn pomry zhorily natolik, e hovome o demografick krizi. Mortalita vzrostla mezi lty 1715 a 1716 tak na Sobotnsku.142 Mor pronikl i na jin Moravu, o em svd mrtn matriky farnosti Dyjkovice v roce 1713, Pavlova v letech 17141715, jednalo se vak o vkyvy, kter neperostly do podoby mortalitn krize.143 Tk prbh dokldaj matriky Uherskho Brodu, kde nastal bytek pirozenou mnou o 235 osob. Mor byl do msta zavleen z Olomouce, mstn kronik zpravuje o dajn 416 obtech, z nich bylo 289 kesan a 127 id. Zajmav je poznmka o lidech z moru vylench, jich bylo podle tho pramene 132. 144 Zemsk hlavn msto Brno se dky vydn psnch protimorovch nazen ped epidemi
141 142
Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen, s. 71. Dokoupil, L., Nesldkov, L.: Vvoj pirozen mny obyvatelstva severn a severo vchodn Moravy v protostatistickm obdob. SPPFO 66, C-14, 1979, s. 335 (dle jen Vvoj pirozen ). 143 Nesldkov, L., Dokoupil, L.: Obyvatelstvo rakousko -moravskho pomez od ticetilet vlky do poloviny 19.stolet. UO AFP, Historica 5, Ostrava 1997, s. 70 (dle jen Obyvatelstvo ). 144 Zemek, M. a kol.: Uhersk , s. 146. 169
uchrnilo (nap. zkaz vstupu cizinc, vytvoen bezpenostnho kordonu kolem msta, zkaz zbav).145 K bytkm obyvatelstva pirozenou mnou dolo jak na rovni Moravy a Slezska, tak i na jin Morav v letech 1715, 1719 a 1720. V echch mlo toto obdob leh prbh, bytek nastal jen v roce 1720 a svou v byl srovnateln s Moravou, akoliv poet obyvatel byl dvojnsobn. Tato lta oznaovan jako hladov doprovzela navc neznm epidemie, zejm tyfu. 146 Psobilo i zhorovn vnjch podmnek. Od roku 1716 vypukla nov vlka s Turky a v souvislosti s n vzrstalo daov bemeno, Morava musela ron odvdt 666 666 zl., krom toho se zavedlo povolovn mimodnch vojenskch pspvk. Zemsk snm konstatoval pln vyslen ddin zem. 147 Zhoren ivotnch podmnek se projevilo v ad naich sond vce a astji na rovni sezonnch vkyv. K jistmu vzestupu mrtnosti dolo nap. ve svatopetrsk farnosti v Brn, 148 Vracov postihla neznm epidemie, kter zashla nejvce dtskou populaci a jej nsledky se projevily v roce 1721 v podob lehk demografick krize, 149 vy hodnoty mrtnosti zaznamenaly matriky ve farnostech Bohuslavice a Vrahovice. Na krajsk rovni se setkvme s nejvtm poklesem hodnot stle jet pirozenho prstku v Brnnskm kraji (dvojnsobnm proti prvnmu desetilet 18. stolet). Naproti tomu na Vysoin v Jihlavskm kraji (viz graf . 9 v ploze) pirozen prstek od potku 18. stolet vznamn vzrstal. I tentokrt byl sever Moravy postien he ne jih. Dal obdob bytk obyvatelstva pirozenou mnou, kter spojujeme na Morav s lty 17371738, se na jin Morav projevilo jen mrn v roce 1737. Zd se, e zven mrtnost postihla pedevm dti, a to v tch nejnich vkovch kategorich (kojenci). O tto situaci jsme zpraveni jak z Brna, kde dolo k velkmu vzrstu potu zemelch kojenc, kter doshl nejvych hodnot do konce 18. stolet vbec 150, tak z Vracova.151 Pinou se stal zejm hladomor, E.Maur se zmiuje o nekvalitnm chlebu s nmelem a celkovm vyslen z hladu, nelze vylouit i ble nespecifikovan infekce. 152
145
Dvok, R.: Djiny markrabstv moravskho. II. Dl, Praha 2000, s. 318, (dle jen Djiny markrabstv ). 146 Djiny obyvatelstva , s. 123. 147 Dvok, R.: Djiny markrabstv, s. 319. 148 Brabcov, P.: Demografick , s. 59. 149 Veverkov, S.: Populace , s. 65. 150 Brabcov, P.: Demografick , s. 60. 151 Veverkov, S.: Populace , s. 65. 152 Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 72-73. 170
Od potku 40. let dochz na naem zem ke kumulaci faktor vedoucch k demografickm krizm. Opakuj se nerody, masov hyny dobytka, epidemie a vlky (vlka o rakousk ddictv v letech 17401748, sedmilet vlka v letech 1756-1763), pi nich se esk zem opt stvaj djitm vlench operac. Vlenmi operacemi, stejn tak jako vy hladinou mrtnosti, byly vce postieny echy, ale i na Morav dolo k bytkm populace pirozenou mnou v letech 1742, 1747 a 1758, i kdy na mikrorovni byl vvoj odlin. Na krajsk rovni zaznamenvme nejvt snen pirozenho prstku ve 40. letech v Jihlavskm kraji (vce ne trojnsobn snen oproti 30. letm a tyaplnsobn snen vzhledem k pznivjm 20. letm), redukci prstk nachzme ostatn ve vech jihomoravskch regionech. V prvn polovin 18. stolet ml nejpznivj populan vvoj Hradisk kraj, kdy zde byly po celou dobu velmi stabiln prstky potu obyvatel a ve 40. letech nastal jen velmi mrn pokles hodnot. V te dob ale napklad ve Vracov dolo dokonce ke snen potu zemelch ve 40. letech.153 Vlen udlosti postihly tak obyvatelstvo rakousko-moravskho pomez, v Kdousov propukla demografick krize, v Dyjkovicch se j situace poty mrt blila, v Pavlov, Muov, Maovicch nastal bytek obyvatel pirozenou mnou. 154 V jihomoravskch mstech se zvyovala frekvence let, kdy nastval pirozen bytek obyvatel (zejmna ve Slavonicch). Od poloviny 60. let se v zvislosti na patnch skliznch v dsledku nepzn poas postupn v eskch zemch zhorovala vyivovac situace, rostly ceny obil, co v letech 17711772, na Morav jet i v roce 1773, vygradovalo do podoby nejvt demografick krize od konce ticetilet vlky. Jej traginost netkvla jen v obrovskm vzrstu zemelch, ale tak ve velkch ztrtch na nenarozench. Krize mla vrazn regionln prbh, podstatn mrnj byla na Morav a ve Slezsku. Rozvrat popsala ada souasnk od milickho rychte Frantika J. Vavka, kter si uvdomoval jej mnohonsobn vt thu pro chud vrstvy a psal o vzrstajc armd ebrk proscch dm od domu o kousek chleba, a po nap. manufakturnho komisae severnch ech J. Schreyera. Od podzimu 1771 pibvalo zejmna dtskch mrt. Lid se ivili rozemletou krou, aludy, mlnskmi smetky atd., zhorovaly se beztak patn hygienick pomry, a tak se nakonec rozilo ble neidentifikovan epidemick onemocnn v lt roku 1772, propukl mor.155 Za hlavn pinu povaujeme hladomor.
153 154
Veverkov, S.: Populace , s. 66. Nesldkov, L., Dokoupil, L.: Obyvatelstvo , s. 6379. 155 Krnkov , L.: Vvoj obyvatelstva, s. 2425. 171
E. Maur odhadl, e v echch se v roce 1771 zvila mrtnost o 70 %, v roce 1772 o 200 %, na Morav zemelo v roce 1771 jen o 15 % vce obyvatelstva, v roce nsledujcm o 56 %, celkem na Morav v prbhu let 1771 a 1773 zahynulo necelch 50 000 lid.156
Obr. 2 : Sezonn prbh mrtnosti ve mstech Tel, Ivanice, Brno, Uhersk Brod, Jaromice nad Rokytnou v letech 17711773
zemel
120 100 80 60 40 20 0
1 2 1771 3 4 1772 5 6 1773 7 8 9 10 11 12 msce
Ve srovnn se severn Moravou byla jin Morava zasaena hladomorem v ponkud vt intenzit. Ve vech sledovanch lokalitch byl zaznamenn vy poet zemelch, kter msty doshl hodnot charakteristickch a pro demografickou krizi. bytek pirozenou mnou byl zjitn v letech 1771 a 1773 s vrcholem v roce 1772. Zatmco ve svatopetersk farnosti v Brn se hladina mrtnosti mrn zvila a v roce 1772 (nicmn i zde poklesla etnost narozench dt mrn v roce 1772, vraznji v roce nsledujcm), 157 vce ne dvojnsobn vzrst potu zemelch v roce 1772 byl zaznamenn napklad ve Vracov, kde ji v roce pedchozm vykazovala kivka potu zemelch vzestup; i zde byla mortalitn krize doprovzena poklesem potu narozench dt. 158 Rovn na rakousko-moravskm pomez se projevil dopad hladovch let, i kdy tak diferencovan: zcela nepatrn ve vinaskch zemdlskch lokalitch, (Pavlov, Muov a Dyjkovice obvan nmeckm obyvatelstvem), velmi vrazn v jin sti eskomoravsk vrchoviny (nap. v Kdousov se rozvinula vbec nejhlub zaznamenan demografick krize v roce 1772). Obdobn
156 157
Dokoupil,L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 75. Horsk, P.,Kuera, M., Maur, E., Stloukal, M.: Dtstv, rodina a st v djinch Evropy. Praha 1990, s. 271272 (dle jen Dtstv ). 158 Veverkov, S.: Populace , s. 67. 172
probhla v letech 17711772 demografick krize v Teli, kde byla rovn nejt v celm sledovanm obdob, vysok poty zemelch sledujeme ve Slavonicch, Jaromicch nad Rokytnou; tak v Ivanicch evidovaly matriky nejvt bytky pirozenou mnou prv v letech 17711773.159 Obdobn jako se liil vvoj i na rovni krajsk, i kdy ve vech krajch nastal nejvt bytek obyvatel v roce 1772. Lze ci, e nejhor prbh mla krize v Jihlavskm kraji a dle smrem na jihovchod postupn slbla he byly tud zasaeny mn rodn oblasti eskomoravsk ale tak Drahansk vrchoviny a podh Karpat, mn rodn moravsk niny. K nejvtmu dlouhodobmu snen pirozenho prstku dochzelo ji od 60. let v Brnnskm kraji, kde se tento trend vrazn prohloubil v 70. letech, bhem nich bylo dosaeno nejniho pirozenho prstku vbec. V podstat velmi podobn vvoj byl zjitn i v Hradiskm kraji s ponkud pznivj bilanc pirozen mny v 70. letech. Naproti tomu na Jihlavsku a Znojemsku nastal prudk pokles prstku obyvatelstva a v 70. letech.
Obr. 3 : Sezonn prbh mrtnosti v Uherskm Brod, Ivanicch, Teli a v Jaromicch nad Rokytnou v roce 1806
zemel 100 80 60 40 20 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Uhersk Brod
Ivanice
Tel
Jaromice
msce
Po pekonn krizovch hladovch let nastalo od poloviny 70. let 18. stolet obdob populanho rstu bez vraznjch vkyv, spojen se zlepovnm ivotnch podmnek obyvatelstva. V prbhu 90. let se hladina mrtnosti v echch i na Morav zvila jak v souvislosti s nerodou roku 1791, tak i s velkou epidemi netovic v letech 1799 a 1800. Bez vlivu nezstaly zejm ani vlky s revolun Franci. Nejvt epidemie netovic se vak na Morav nepro jevila
159
Nesldkov, L.: Pirozen mna obyvatelstva vybranch mst jin Moravy od ticetilet vlky do poloviny 19.stolet. Wieki stare i nowe. Tom 1. Prace Naukowe Uniwersytetu lskiego nr 1916, Katowice 2000, s. 121 (dle jen Pirozen mna). 173
na pasivn bilanci pirozen mny, dolo pouze k rstu potu zemelch. Nelze proto souhlasit s nzorem L. Krnkov, e lo o posledn populan otes starho typu, i kdy ji mn pronikav a typick, ne byl nap. hladomor potk 70. let. Jeho vha byla s nejvt pravdpodobnost znan men. 160 Nov 19. stolet zanalo vak nejen vlenmi udlostmi, ale tak enm novch infeknch onemocnn - cholery, zavleen do Evropy na potku 30. let z Asie a tuberkulzy jako typick choroby prmyslov ry. Pesto je nstup 19. stolet spojen s prvnmi innmi preventivnmi opatenmi zamenmi na potrn penosnch nemoc, co ve svch dsledcch vedlo k zsadn zmn epidemiologick situace vbec. V roce 1800 se v eskch zemch zavedlo okovn proti netovicm. 161 Ji dve se ale zaal postupn mnit charakter nkterch infeknch nemoc, kdy ada z nich postihovala pedevm dtskou sloku populace.162 Vedle toho a tato skutenost bv v souasn demografick literatue hodnocena jako vznamnj se zaaly v mrtnostnch pomrech projevovat zmny ekobiologick a socioekonomick, spjat s potky promn ivotnho stylu. Dochzelo k uritm posunm v oblasti osobn a komunln hygieny, mnil se tak zpsob stravovn. 163 Prudk vzrst potu zemelch byl spojen s obdobm napoleonskch vlek, kdy se na celkovch ztrtch podleli nejen vojci padl na bojitch, ale pedevm civilist. Napoleon ovldl Vde 13. 11. 1805 a csa Frantiek prchl i s dvorem do Olomouce, odkud s ruskmi spojenci chystal nov taen. Francouzsk vojska, kter pronsledovala na Morav vojensk sly spojenc, obsa dila poslze tm celou jin Moravu. Vojenskm i administrativnm ste diskem francouzsk brann moci se stalo Brno. Vsledky bitvy u Slavkova (2.12.1805) ovlivnily i hospodskou situaci na Morav i obyvatelstvo, zem byla vystavena prchodm vojsk, rekvizicm, strdn. Francouzsk vojensk sly prochzely Moravou znovu v roce 1809.164 Nejvce lidskch ivot si vydaly epidemie. Stle vznamnou roli hrly u dt netovice, nebo okovn se prosazovalo zatm velmi pomalu. Prchody vojsk pes msta, peplnn pitly rannmi, vysok rekvizice a v dsledku toho podviva stly v pozad propuknut typickch vlench epidemi, zejmna tyfu.
160 161
Krnkov, L.: Vvoj obyvatelstva , s. 71. Djiny obyvatelstva, s. 176180. 162 Niklek, L., tein, K.: Djiny medicny v datech a faktech. Praha 1985, s. 90; Vina, J.: Obrazy z minulosti eskho lkastv. Praha 1959, s. 203222; Sinkulov, L.: Lkai, stt a zdrav lidu. Praha 1959, s. 2425; Sinkulov, L.: Djiny eskoslovenskho lkastv. II. Praha 1965, s. 114117. 163 Rabuic, L.: esk spolenost strne. Brno 1995, s. 20. 164 Zemek, M., Skutil, J., tarha, I., Kucha, L.: Vvoj msta Bzence , s. 152153. 174
Obr. 4 : Sezonn prbh mrtnosti v Uherskm Brod, Ivanicch, Teli a v Jaromicch nad Rokytnou v roce 1810
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
zemel
1 2 3 Uhersk Brod
5 6 Ivanice
7 8 Tel
10 11 Jaromice
12 msce
Na Morav a ve Slezsku nastal bytek obyvatelstva pirozenou mnou v letech 1806 a 1810, klesla rovn rove porodnosti, piem rok 1806 m eme z hlediska ztrt povaovat za vrazn hor. bytek za tento rok v rmci sledovanho obdob vzrostl na nejvy rove vbec, tzn. pevil i obdob hladovch let (17711773). Zatmco v 70. letech 18. stolet lze odhadovat bytek za ti roky piblin na 48 tisc osob, pak v roce 1806 inil dle oficiln statistiky tm 60 tisc osob. 165 Dsledky tto pohromy byly mnohem t pro Moravu se Slezskem ne pro echy. Pirozen bytek z roku 1810 byl ji v eskch zemch mnohem men ve srovnn s rokem 1806, inil podle naeho hrubho odhadu na Morav a ve Slezsku 8 tisc obyvatel, v echch podle statistiky byl o nco ni (vce ne 5 a pl tisce osob). 166 Napoleonsk vlky s bytkem obyvatel pirozenou mnou pohybujc se kolem 68 tisc, tak pedsta vuj nejvt populan otes do poloviny 19. stolet na Morav a Slezsku. Obzvl obtn byl prbh na jin Morav, kde ji v roce 1805 mrtnost vzrostla a rok 1806 lze s ohledem na bytek obyvatel hodnotit jako vbec nejhor. Poklesl rovn poet narozench dt. K pasivn bilanci pirozen mny dolo jet v letech 1809 a 1810. Dvact lta byla z hlediska mrtnostnch pomr obyvatelstva eskch zem pzniv, obdobn jako zvr druhho desetilet, co patrn vznamn
165
Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 130; Sekera, V.: Obyvatelstvo s. 69. 166 Sekera, V.: Obyvatelstvo , s. 69. 175
souviselo s masovm rozenm okovn proti netovicm po roce 1814. Jestlie v echch v letech 18141829 byly okovny ti tvrtiny narozench, od 30. let to byly ji tyi ptiny, Morava za tmito sly jen mlo zaostvala, stejn tak Slezsko. mrt v dsledku tto nemoci pestala hrt statisticky vznamnou roli, co se projevilo mimo jin tak mimodn velkm pirozenm prstkem. Tento pzniv vvoj peruily epidemie cholery v letech 1832 a 1835 a 1836, tyfu v roce 1847, k nmu se druila neroda, a optn cholery v letech 18491850. L. Krnkov oznaila danou etapu z hlediska vvoje mrtnosti jako novou, s pznanou stabilitou dlouhodobjch prmr, peruovanou vak velkmi a krtkmi vkyvy. Cholerov epidemie se ily z vchodu, postihovaly proto nejdve Moravu a Slezsko. 167 Roziovn mly zabrnit vojensk kordony na hranici mezi Moravou a Slovenskem, ale ukzaly se bt neinn. Cholera kosila vce dti, jejich mrtnost prudce vzrstala. Nap. na Beclavsku se ze t dt uzdravilo jen jedno. Nemoc se ila nerovnomrn, existo valy obce, kter zstaly zcela ueteny, jinde propukla s niivou silou. 168 Rovn dlka jejho dn bvala rzn. V Bzenci v roce 1831 trvala od 3.10. do 3.12. a v dob kulminace si vydala denn dvanct lidskch ivot. 169 Cholerov lta 1832 a 1836 jsou na Morav tak obdobmi pasivn bilance pirozen mny (bytky se pohybovaly kolem 13 a 14 tisc osob za rok), ve Slezsku se jen prudce snil pirozen prstek, vce v roce 1832.170 Neroda a cholera obdobn jako tyfus se staly tak pinami poklesu potu obyvatel Moravy a Slezska ve druh polovin 40. let. Prbh se odlioval podle zem. Zatmco v echch klesala jen rove pirozenho prstku, na Morav po snen prstku v roce 1847 dolo v roce 1848 k bytku, kter byl v roce 1849 nsledovn sice nzkm, ale pece jen kladnm saldem. Nejvce ale bylo postieno Slezsko, kter zailo v dsledku such hniloby brambor a epidemie hladomor. Slezan ubvalo pirozenou mnou jak v roce 1847 tak v roce 1848, kdy zde byl bytek pirozenou mnou vy ne 18 tisc. Populan bilance byla kladn a v roce nsledujcm. 171 Na Morav a ve Slezsku v tchto letech ubylo pirozenou mnou na 30 tisc lid.
167 168
Krnkov, L.: Vvoj obyvatelstva , s. 7475. kol, J.: Epidemie cholery na Beclavsku ve vlenm roce 1866. Jin Morava, 27, 1991, s. 149. 169 Zemek, M., Skutil, J., tarha, I., Kucha, L.: Vvoj msta Bzence , s. 154155. 170 Sekera, V.: Obyvatelstvo , s. 70. 171 Tamt, s. 71, 72. 176

Obr. 5 : Sezonn prbh potu zemelch ve farnostech Hotice, Nov Hvzdlice a jezd u Vizovic v roce 1836
zemel 250 200 150 100 50 0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
msce
V prbhu 19. stolet se zaal mnit sm charakter demografickch kriz. Pro nov epidemie byla typick znan virulence, take ztrty na obyvatelstvu v danch letech byly obvykle dny prudkm vzrstem, doslova exploz, infeknch nemoc asto jen v prbhu velmi krtk doby, mnohdy jedinho msce. Demografick krize jsou vak definovny jako katastrofy probhajc s jistou specifickou intenzitou del dobu (minimln 3 msce), vedou k citelnjm bytkm lidnatosti, atd. Je tedy otzkou zda tyto udlosti jet povaovat za demografick krize. V tto souvislosti je mono upozornit na fakt, e teorie demografickch kriz s sebou nese stlou diskusi o jejich typologii, vymezen, pojem sm je povaovn za inflan a vgn. Neexistuje jednoznan definice, vzniklo vce matematickch model, praxe vak ukazuje na kumulaci typ (v dsledku epidemie nebo vyivovac krize) a obtn vyhodnocovn. 172 V nkterch farnostech jin Moravy dolo ke zhorovn mrtnostnch pomr v 19. stolet, zvlt od 30.let. Patily k nim nap. Vrahovice, Buchlovice, Hotice, jet zetelnji se zmna projevila v ppad jezdu u Vizovic, Uherskho Brodu a Vracova. 173 Vvoj mrtnosti v prvn polovin l9. stolet na rovni kraj je obtn specifikovateln, protoe vypovdac hodnota dat zaazench do vzorku je v nkterch ppadech hor, nebo st sond byla ukonena ji v roce 1800 (zejmna na jihozpad regionu v Jihlavskm kraji). To je dleit vzhledem ke zjitn, e prv v tomto kraji byl podle zskanch dat vvoj mimodn
172 173
Pfister, Ch.: Bevlkerungsgeschichte , s. 9798. Veverkov, S.: Populace, s. 69. 177
nepzniv - podle rekonstrukce se zde po roce 1800 prudce zvily poty zemelch a v prvnm desetilet a ve 30. a 40. letech 19. stolet zde ml pevao Tab. . 19 : Pirozen mna kesanskho obyvatelstva Moravy a jin Moravy podle kraj - A Obdob 1641-1650 1651-1660 1661-1670 1671-1680 1681-1690 1691-1700 1701-1710 17111720 17211730 17311740 17411750 17511760 17611770 17711780 17811790 17911800 18011810 18111820 18211830 18311840 18411850 N 8101 8412 8921 9827 11564 11828 12652 13828 16748 17040 17057 19164 19267 19001 22411 23027 22666 24227 24321 23624 23042 Morava Z 12942 4785 6779 7204 8199 7324 8389 10464 11405 13636 14929 15049 16569 17734 17170 17645 21484 18474 18001 21850 18266 PP -4841 3627 2142 2623 3365 4504 4263 3364 5343 3404 2128 4115 2698 1267 5241 5382 1182 5753 6320 1774 4776 Jin Morava N Z PP 13382 15507 -2125 13933 8019 5914 15196 10639 4557 16490 11382 5108 19627 13273 6354 19767 13184 6583 21781 14543 7238 22714 18231 4483 27418 18948 8470 27698 22742 4956 27047 23629 3418 30896 23966 6930 32236 26412 5824 31622 28552 3070 37222 27978 9244 39098 30421 8677 38657 36130 2527 39699 30784 8915 40897 30748 10149 41448 37279 4169 39105 34452 4653 Brnnsk kraj N Z PP 2173 3341 -1168 2251 1318 933 2365 2185 180 2780 1992 788 3172 2430 742 3229 2074 1155 3307 2297 1010 3472 3048 424 4331 3304 1027 4527 3941 586 4570 4163 407 5357 4314 1043 5332 4859 473 5204 5046 158 6096 4676 1420 6341 4693 1648 6005 5744 261 6547 4762 1785 6446 4833 1613 6094 6127 -33 6216 4775 1441
vat bytek pirozenou mnou. Lze se domnvat, e Jihlavsk kraj zaval sice fzi zhorenho vvoje podmnnho endogamnmi i exogamnmi pinami, ale asi v men me, ne jak by odpovdala data. Znojemsk kraj, a na pokles prstku obyvatelstva v dob napoleonskch vlek a cholerovch epidemi 30. let v men me i hladomoru 40. let, ml vce mn stabiln vvoj pirozen mny, bez velkch a dramatickch vkyv a zvrat, a navazoval tak plynule na vvoj v 18. stolet. Jet plynulej a v 19. stolet dynamitj byl vvoj v Hradiskm a Brnnskm kraji, kde se zhoren populan bilance vinou vy mrtnosti projevilo vznamn pouze v letech 1806 a 1836. V prvn polovin 19. stolet reprezentuje Brnnsk kraj oblast s nejvymi prstky obyvatel na jin Morav.
178

Tab. . 20 : Pirozen mna kesanskho obyvatelstva Moravy a jin Moravy podle kraj - B Obdob N 16411650 16511660 16611670 16711680 16811690 16911700 17011710 17111720 17211730 17311740 17411750 17511760 17611770 17711780 17811790 17911800 18011810 18111820 18211830 18311840 1841-1850 Hradisk kraj Z PP Znojemsk kraj N Z PP 1496 2430 -934 1496 953 543 1504 1319 185 1718 1230 488 2016 1512 504 2210 1457 753 2199 1580 619 2366 1738 628 2903 1812 1091 2833 2036 797 2986 2516 470 3269 2553 716 3278 2558 720 3211 3002 209 3608 2757 851 3500 2807 693 3426 3145 281 3688 2788 900 3438 2573 865 3264 2987 277 3306 2784 522 N Jihlavsk kraj Z PP
2719 2843 3292 3568 3972 4295 5195 5389 5317 6055 5970 5997 7132 7635 7519 7686 7941 7846 7491
1781 2003 2045 1961 2589 3218 3211 4217 4389 4684 5426 5454 5909 6005 6966 5732 5674 6874 5284
938 840 1247 1607 1383 1077 1984 1172 928 1371 544 543 1223 1630 553 1954 2267 972 2207
1533 1702 2013 1777 2188 2533 2956 2823 2734 2937 3095 2903 3551 3699 3647 3821 3962 3935 3647
1093 1171 1420 1128 1258 1453 2040 2162 2528 2187 2493 2734 2416 2800 4159 3364 3501 4094 3818
440 531 593 649 930 1080 916 661 206 750 602 169 1135 899 -512 457 461 -159 -171
5.3.3. mrtnost obyvatelstva podle vku a pohlav mrtnost za starho demografickho reimu je chpna jako dleit faktor rovn pirozen reprodukce nejen v dobch mimodnch, za demografickch kriz, ale tak v letech vyplujcch as mezi nimi. Reprodukce obyvatelstva byla znan extenzivn mnoho dt se rodilo, mnoho lid umralo, dochzelo k rychlmu stdn generac. mrtnost pi v podstat stle vysok a konstantn porodnosti mohla vznamn ovlivovat vi pirozenho prstku.174 Pro jin Moravu jsou k disposici data o skladb zemelch podle vku a pohlav pro farnosti Komn, Maovice, Nov Hvzdlice, Pavlov, Vracov a sv. Petra a Pavla v Brn; z nich Pavlov zahrnuje zem osdlen pouze nmeckm obyvatelstvem. Rozbor skladby zemelch podle vku a pohlav je v 17. a na potku 18. stolet nepzniv ovlivnn charakterem pramene, protoe matrin evidence
174
Perrenoud, A. in : Bardet-Dupquier, Histoire, s. 287298. 179
byla v tto dob nejen nepln, ale tak skoup. Nkdy schzej v zpisech da je o pohlav, vku, nepesn se zapisovaly dti tzv. nouzov ktn i mrtvorozen. Dti nouzov ktn uvdli fari nkdy v rodnch, jindy v mrtnch matrikch, krom toho se mnohdy narodily ji mrtv, take pedstavuj i nik mrtvorozenosti. Jist svzele jsou spojeny se zaazovnm osob podle vku. A do nedvn doby mli historit demografov zato, e nejnepesnj byla re gistrace zemelch v nejnich kategorich vku. Rozbor vkov skladby ze melch kojenc a mladch dt Barbory Latovkov ve farnosti Hostiva pro prvn polovinu 18. stolet vak prokzal, e je lze povaovat naopak za velmi v rohodn. Autorka porovnala zznamy z matrik se skutenm vkem zemelch, piem zjistila, e u kojenc je spolehlivost zpisu v mrtn matrice pesn na den 45 %, pi pominut odchylky jednoho dne vzrostla pesnost na 75 %. Ve v kov kategorii 14 roky se uvdl vk zemelch s pesnost na 1 rok a u 72 % zznam. 175 Je pochopiteln, e na zklad tohoto jednoho rozboru nelze v pln i a me generalizovat, nicmn studie vede k zpesnn naeho pohledu. mrtnost dosplch osob je bez vkov skladby ijcho obyvatelstva do t mry nepesn zrekonstruovateln, e ada badatel na ni rezignovala. Pi anonymn excerpci se vychz ze skladby dosplch zemelch podle vku a pohlav a z vpotu prmrnho vku dosplch zemelch (starch 15 let). Tato data jsou zkreslena dvojm zpsobem jednak v dsledku zaokrouhlovn vku v prameni (matrikch), jednak v dsledku monch deformac vkov skladby vlivem migrac. Jistou hodnotu m skladba zemelho obyvatelstva podle velkch vkovch skupin. Samozejm strukturlnch dat o vku zemelch je mono vyut pi vyhodnocovn nkterch epidemi. Vzkum na rovni jihomoravskch sond pro obdob od skonen ticetilet vlky do poloviny 19. stolet v prosted mstskm i venkovskm potvrzuje, e nedochzelo v uvedenm ase k podstatnm zmnm v pomru zkladnch vkovch skupin. Profilujcm faktorem vysok mrtnosti byla mrtnost dt, kter pedstavovala a polovinu vech mrt. V dobch, kdy probhaly epidemie dtskch infeknch nemoc, vzrstalo zastoupen dt ve skladb zemelch, mohlo doshnout a dvou tetin. Vkov skupina osob zemelch v produktivnm vku (1559 let) tvoila necelou tetinu zemelch, staeck kategorie nad 60 let pak zpravidla jednu ptinu nebotk. Pi tdn podle biologickch skupin by se podl zemelch v reproduknm vku (15-49 let) pohyboval kolem sedminy, k jeho nrstu dochzelo pi epidemich postihujcch dospl, mrtnost padestiletch a starch kolsala v rozmez mezi ptinou a tvrtinou zemelch. Data zachycujc skladbu zemelch podle vku
175
Latovkov, B.: Vvoj mrtnosti ve farnosti Hostiva v prvn polovin 18. stolet. HD 19, 1995, s. 67.
180
v echch na konci 18. stolet na zklad zachovanch zemskch sum konskripc dokldaj podobn podlov rozdlen, na nm se zra zven podly dt v dsledku epidemi netovic.176
Tab. . 21 : Skladba zemelch podle vku a pohlav ve farnostech Maovice, Nov Hvzdlice a Fulnek v 18. stolet (pepoet na 10 000 zemelch)
Obdob
0-4 roky
Dti ve vku 5-14 let neuveden 15-49 let
Dospl ve vku 50 + neuveden eny 123
chlap. dvky chlap. dvky chlap. dvky mui eny mui eny mui Maovice 1700-1749 4698 4209 1750-1799 5088 4468 1700-1749 4648 3961 1750-1799 6156 5408 1709-1749 4744 3847 1750-1799 5455 4639 905 959 825 645 965 663 883 856 129 20 123 2069 2177 2177 2485 1605 1673 2309 2985 22 20 141
Nov Hvzdlice 663 161 72 1791 2312 2435 2760 629 1237 1660 1962 2303 854 583 Fulnek 6 18 4 1719 1999 2537 3238 1445 1762 2420 3008
233
29
61 4
Pramen : Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L. : Pirozen s. 54
Pi detailnjm pohledu na zemel podle vkovch skupin u sv. Petra a Pavla v Brn v letech 17101799 meme konstatovat, e se jako nejstabilnj jevilo zastoupen zemelch ve vku 1014 let. Nejvce umrali kojenci a mlad dti do ty let vku, kte pedstavovali cca 40 -50 % z celku. Jejich podl bval ni ne nap. ve Vracov, kde v letech 16841849 reprezentoval 63,3 %. Rozdly v zastoupen jednotlivch sloek tak mohou do urit mry odret i ir souvislosti populanho vvoje zatmco Brno bylo mstem imigranm s vym podlem dospl populace, Vracov jako mal msteko ml spe uzavenj populaci, mon byla pro ni typick i urit emigrace. Rovn zeteln ni satkov vk en mohl vst ve Vracov k vt porodnosti a v dsledku toho i k vy mrtnosti kojenc a mladch dt. Pro brnnskou farnost bylo typick zvyovn podlu dt zemelch ve vku 14 roky od jedn sedminy do tm jedn tvrtiny, naopak sniovn zastoupen dosplch ve vku 1549 let (z 26 % na 13 %). V obdob 17501799 pedstavovala mrt dt ve vku do deseti let 57 %, zatmco ve vkovm rozmez 1049 let zemelo jen 18 % obyvatel a ve vku nad 60 let 25 %. Pokud se jedinec doil deseti let, ml
176
Fialov,L.: Poznmky k monostem studia mrtnosti obyvatelstva eskch zem v 18. stolet. HD 24, Praha 2000, s. 180. 181
ji nadji zemt v dosplm i staeckm vku. 177 V prbhu 18. stolet meme obdobn tendence dokumentovat na populacch Maovic a zsti i Novch Hvzdlic, naopak v Pavlov se podl dtsk skupiny na hrnu zemelch mrn snioval, vzrstalo vak, zejmna v prvn polovin 19.stolet, zastoupen zemelch ve vku nad 50 let. Pro pavlovsk pomry byla vak typick stagnace potu narozench ji od 60. let 18.stolet. 178 V kojeneckm vku pevaovala obvykle mrt chlapc nad dvkami, v nkterch sondch pedstavoval rozdl 50 i vce promile, nap. v Novch Hvzdlicch. Obecn se rodilo vce chlapc ne dvtek a nadmrtnost chlapc byla do urit mry dokladem biologickch danost, tedy mn odolnho chlapeckho organismus, ale i dobov rovn pe o nejmen dti. V dalch vkovch skupinch mladch i starch dt se ji pomr mezi pohlavmi vyrovnval. U dospl populace byla ast nadmrtnost en, kter se zvyovala ve staeckm vku. Nap. v Brn ve druh polovin 18. stolet pipadalo na vkovou skupinu 6069 let 61 mu a 80 en, v Porub 93 mu a 116 en atd.179 Tak ve Vracov byly rozdly v mrtnosti obou pohlav ve vkovch skupinch zemelch (0 -4, 514, 1549, 50 a vce) minimln. 180 Ve vech sondch zpracovanch pro zem eskch zem registrujeme znan vznam mrt kojenc a mladch dt pro celkovou rove mrtnosti. Studium tto vkov kategorie pin nejen informace o pirozenm pohybu obyvatelstva, ale jeho prostednictvm se meme vce piblit ke zmapovn socilnch, zdravotnch i hygienickch pomr sledovanch populac. Protoe intenzita umrn byla v prbhu prvnho roku ivota dtte rzn, vyleuj se detailn vkov kategorie zemelch 02 dny, 07 dn, 028 dn, 29 dn1 rok, 04 roky. mrt dt zemelch brzy po narozen, leckdy jet ped ktem, nebvaly zvlt ve star dob zaregistrovny vechny, proto tak rove poporodn mrtnosti zejmna v 17. a na potku 18. stolet znan kols. Pesto se v matrikch, v ppad, e mrt byla registrovna, setkvme s dosti pesnmi daji o dlce ivota vyjdenmi bu dny, nebo v hodinch. Pohybovala se v prmru mezi 2030 promile, bvala obvykle ni v prvn polovin 18. stolet, ne ve druh, co me na jednu stranu souviset s obvykle hormi mrtnostnch pomry v tomto ase, ale na druhou stranu spe s lep registrac. 181 Pi pohledu na rove poporodn mrtnosti v jednotlivch
177 178
Brabcov, P.: Demografick , s. 107108. Dokoupil, L., Nesldkov, L.: Populace Pavlovas. 125126. 179 Brabcov, P.: Demografick , s. 109. 180 Veverkov, S.: Populace, ploha 5, tabulka 25. 181 Prakov, J.: Kojeneck mrtnost ve smeensk farnosti v letech 17301779 (na zklad matrik). Demografie, 26, . 3, 1984, s. 229236. 182
lokalitch upout nai pozornost souvislost mezi jejm vzrstem a vskytem hladomor a dtskch epidemi, i znan maskulinita, u zemelch nejvt. Mezi jihomoravskmi sondami byla poporodn mrtnost nezvykle nzk ve svatopetrsk farnosti v Brn, kde dosahovala v letech 17101799 v prmru jen 9,1 promile.182 Tato skutenost mohla souviset se socilnm sloenm tamn populace, nebo autorka vyluuje podregistraci. Relativn vy byla v Novch Hvzdlicch, kde inila ve druh polovin 18. stolet v prmru u chlapc 42,1 , u dvat 22,7 .
Tab. . 22 : rove mrtnosti kojenc a mladch dt ve farnosti Nov Hvzdlice v letech 17001799 Obdob 1700-09 1710-19 1720-29 1730-39 1740-49 1750-59 1760-69 1770-79 1780-89 1790-99 1700-49 1750-99 0-2 dny chlapci dvky 23,6 16,9 40,0 17,4 22,6 17,1 29,6 7,0 20,3 20,7 7,5 36,8 13,0 44,1 23,7 32 9,7 68,5 50 26,9 11 42,1 22,7 Z 1000 iv narozench dt zemelo ve vku 0-7 dn 0-28 dn 0-1 rok 0-4 roky chlapci dvky chlapci dvky chlapci dvky chlapci dvky 31,5 33,9 47,2 33,9 133,9 93,2 259,8 288,1 64,0 17,4 88,0 43,5 200,0 165,2 320,0 373,9 45,1 25,6 90,2 102,6 233,1 170,9 413,5 444,4 44,4 35,2 103,7 91,5 207,4 197,2 318,5 295,8 40,5 13,7 67,6 27,4 243,2 178,1 405,4 342,5 20,7 15,0 69,0 67,7 303,4 240,6 531,0 503,8 73,6 39,0 104,3 58,4 337,4 285,7 441,7 428,6 53,9 23,7 98,0 71,0 284,3 260,4 455,9 449,1 54,8 9,7 100,5 38,6 351,6 207,7 589,0 449,3 68,5 72,7 118,7 122,7 232,9 263,6 397,3 463,6 44,9 55,8 25,1 34 79,3 100,0 59,6 73,6 205,1 160,0 300,0 250,3 345,8 346,4 482,1 457,5
Pramen : Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L. : Pirozen s. 53.
Hladina novorozeneck mrtnosti (podl dt zemelch ve vku 027 dn od narozen z tisce iv narozench) se ve vtin sond pohybovala mezi 100 140 promile, pi vskytu epidemi a v mimodnch obdobch stoupala. Ponkud vych hodnot dosahovala v Brn u sv. Petra a Pavla v letech 1710 1799 v prmru 146 ,183 v Pavlov ve druh polovin 18.stolet u chlapc 149,7 , zatmco v prvn polovin 18. stolet inila u chlapc 105 ( u dvat po cel 18. stolet byla pod rovn 100 ). V zvru 18. stolet, kdy dochzelo k opakujcm se vskytm epidemi netovic, doshla v Pavlov v letech 1790 a
182
Brabcov, P.: mrtnost kojenc a mladch dt v brnnsk farnosti v 18. stolet. Demografie, 43, 2001, s. 136 (dle jen mrtnost kojenc). 183 Tamt, s. 136, 137. 183
1799 rekordn ve 203 u chlapc a 120 u dvat.184 Naproti tomu mnohem ni hodnoty znme pro msteko Vracov a nejen u novorozeneck mrtnosti, kter zde inila v letech 16841849 u chlapc jen 52 , u dvat 36 , kdy nejvy hladiny doshla v letech 17851789 (chlapci 86 , dvata 52 ).185 Je vak mon, e prmrn ni hodnota za cel sledovan obdob byla vsledkem vy podregistrace zemelch novorozenc.
Tab. . 23 : rove mrtnosti kojenc a mladch dt ve farnosti Maovice v letech 16801799 Obdob 1680-89 1690-99 1700-09 1710-19 1720-29 1730-39 1740-49 1750-59 1760-69 1770-79 1780-89 1790-99 1680-99 1700-49 1750-99 0-2 dny chlapci dvky 9,6 10,5 50,4 23,4 19 9,3 17,1 8,4 20,8 17,5 15,6 33,1 35 17,2 9,8 8,1 18 10,5 9,4 27 23,5 21,6 13,1 12,9 6,3 14,5 Z 1000 iv narozench dt zemelo ve vku 0-7 dn 0-28 dn 0-1 rok chlapci dvky chlapci dvky chlapci dvky 28,8 10,5 96,2 52,6 211,5 231,6 58,8 39,1 109,2 70,3 193,3 101,6 28,6 18,5 76,2 55,6 152,4 213 59,8 25,2 111,1 67,2 196,6 201,7 27,8 83,3 31 208,3 116,3 17,5 23,4 78,9 70,3 193 132,8 57,9 107,4 46,1 214,9 164,5 48,9 25,8 111,9 112,1 258,7 224,1 29,4 48,8 68,6 89,4 245,1 203,3 18 31,6 45 42,1 207,2 189,5 23,6 28,3 47,2 66 196,9 188,7 7,7 81,1 84,6 162,2 238,5 333,3 33,6 38,3 26,1 19,4 12,6 43,6 91,5 73,4 53,4 96,2 0-4 roky chlapci dvky 384,6 473,7 277,3 203,1 304,8 324,1 316,2 310,9 416,7 310,1 280,7 320,3 471,1 342,1 440,6 517,2 480,4 439 432,4 378,9 409,4 339,6 369,2 441,4
194,7 163,5 362,7 322,3 230 228,7 424,1 426,5
Pramen : Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L. : Pirozen s. 51
rove kojeneck mrtnosti se pohybovala mezi 200 a 300 promile, tzn. ptina a tetina narozench dt se nedoila svch prvch narozenin. Stejn jako v celch eskch zemch se i na zem jin Moravy jej rove regionln znan liila, i kdy nikoliv dov. V nkterch farnostech byla vy, nap. v Brn, Novch Hvzdlicch, sten i Pavlov, jinde ni. Rovn mrtnost mladch dt (04 roky) hrla nezanedbatelnou roli v hrnu dtsk mortality. Poet dt zemelch do pti let z tisce iv narozench se pohyboval kolem 400 , v nkterch ppadech dosahoval a
184 185
Dokoupil, L., Nesldkov, L.: Populace Pavlova , s. 129. Veverkov, S.: Populace, ploha 6, tab. 27.
184
500 . V prbhu 18. stolet jej vha rost la, v prvn polovin 19. stolet zvlt od 30. let zaala mrn klesat, zejm v souvislosti s vtm podlem dt okovanch proti netovicm. V jihomoravskch sondch byla nejvy v Brn (443 ),186 nejni ve Vracov.187 5.3.4. Prmrn vk zemelch K hrub pedstav o mrtnostnch pomrech historickch populac se u ns uv tradin ukazatele prmrnho vku zemelch, a to jak cel populace, tak jen populace dospl (15 let a vce). Protoe z hrnu zemelch pedstavovaly dti polovinu i vce, jsou prmrn vky neobyejn nzk. Tuto skutenost shodn potvrzuj sondy realizovan pro zem ech, Moravy i eskho Slezska, u nich asto prmrn mrtn vk jen mlo pekraoval hranici 20 let, mnohdy klesal i pod n. Pi vpotu prmrnho vku od doitho 15. roku ivota hodnota vtinou pekrauje hranici 50 let.188 U mu se prmrn vk pi mrt pohyboval kolem 25 let, u en byl o nkolik let vy. 189 Pi vylouen dtsk sloky nen mezi prmry mu a en vraznjch disproporc. 190 Od druh poloviny 18. stolet se prmrn mrtn vk dospl populace mrn zvyoval. Nap. v Sobotn inil v letech 17001749 prmrn vk mu 56,6 let, en 54,9 let, v letech 17501799 se zvil u mu na 59,7 let, u en na 59,1 let.191 Na jin Morav u nmeck populace Pavlova dochzelo k rstu prmrnho vku jak v celku zemelch, tak v jejich dospl sloce. Ve druh polovin 17. stolet umrali mui v prmru ve vku 20,1 let, eny 24,6 let star, v prvn polovin 18. stolet se prmr zvil na 24,7 let u mu a 27,1 let u en. Pi vylouen dtsk skupiny vku se v 17. stolet v Pavlov rovnal prmrn vk u mu 46 letm, u en 50,4 letm, v prvn polovin 19. stolet 52,3 letm pro mue a 51,7 let pro eny. 192 V Brn ve svatopetersk farnosti se data vypoten P. Brabcovou velmi blila dajm z Pavlova. V 18. stolet se zde prmrn vk zemelch mu pohy boval v rozmez 19,029,3 let, u en v rozsahu 19,427,5 let. Prmrn vk za cel sledovan obdob inil u mu 22,7 let, u en 25, 1 roku. Dospl populace
186 187
Brabcov, P.: mrtnost kojenc, s. 137. Veverkov, S.: Populace , ploha 6, tab. 27. 188 ov, E.: Populan vvoj od poloviny 17. do konce 18.stolet. HD, 12, 1987, s. 162. 189 Dokoupil,L., Nesldkov, L.: Prmrn vk zemelch v protostatistickm obdob. SPPFO, Historica-Geographica, C17, 80, 1982, s. 7678. 190 Dokoupil.L., Nesldkov, L.: mrtnost kojenc a mladch dt v eskch zemch na sklonku feudalismu. HD, 11, 1987, s. 141158. 191 Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 59. 192 Dokoupil, L., Nesldkov, L.: Populace Pavlova , s. 127128. 185
mla prmrn vk tm shodn mui 52,3 let, eny 53 let, u musk sloky se pohyboval v rozsahu 45,958,3 let, u en mezi 48,954,9 lety.193
Tab. . 23 : Prmrn vk zemelch ve vybranch farnostech v eskch zemch v 17. a 18. stolet Farnost Domalice Jablonec Plze Frdlant Frentt M. Ostrava Sv. Petra a Pavla (Brno) Pavlov Vracov Obdob 1750-1799 1750-1799 1750-1799 1750-1799 1750-1799 1750-1799 1710-1799 1660-1849 1685-1849 Prmrn vk zemelch Nad 15 let Vetn dt Mui eny Mui eny 57,9 56,9 18,4 23,2 53,6 52,1 19,8 24,8 55,8 57,9 20,4 25,4 51,7 56,1 19,0 24,3 55,2 53,6 18,9 22,5 53,4 54,1 21,5 27,0 52,3 53,0 22,7 25,1 48,5 51,9 49,7 51,4 22,0 22,6 24,1 24,3
Pramen : Dlouhodob populan trendy na zem SR. Acta demographica I V. Praha 1981, s. 64-223; Dokoupil, L., Nesldkov, L. : Prmrn vk zemelch v protostistickm obdob. SPPFO 80, C17, 1982, s. 7476; Veverkov, S. : Populace s. 8586.
Ani ve Vracov nevyboovaly hodnoty z prmr zjitnch v jinch sdlech eskch zem. U mu se pohybovaly za cel sledovan obdob v rozmez 17,129 let, u en mezi 19,629,5 let, pi vylouen dtsk sloky u mu v rozsahu 44,956,3 let, u en v amplitud 4256,3 let. V obdob epidemi a hladomor se v rovni prmrnho vku odrazilo, kter st populace byla nejvce ohroena. Pi epidemich, kter zachvacovaly dospl obyvatelstvo, se zpravidla prmrn hodnoty zvyovaly, protoe umrali vce dospl a z nich ti star a celkov slab, naopak pi dtskch epidemich prmrn vk k lesal, umralo zejmna vce kojenc a mladch dt. Za velkho hladomoru let 1771 1772 prmrn hodnota zemelch vzrostla (v prmru na 25 let), pi cholerovch epidemich v letech 18311832 a 1836 rovn (na 2628 let). 194 V dobch relativnho klidu a pozitivnho vvoje umrali vce lid sta, kde smrt byla spe fyziologickm zakonenm ivota a nebyla uspena vnjmi nepznivmi vlivy. V asech mimodnch umrali nejdve ti nejslab, tzn. tak sta, ale i dti.
193 194
Brabcov, L.: Demografick , s. 110111. Veverkov, S.: Populace , s. 82.
186
5.3.5. Sezonnost zemelch na jin Morav mrtnost stejn jako porodnost probhala v uritch asovch cyklech (viz graf . 3 v ploze). Je prokzno, e v dobch, mimo vjimen obdob demografickch kriz spojench zpravidla s epidemiemi infeknch nemoc, vlkami, hladomory a dalmi katastrofami, mlo rozloen mrt znanou dlouhodobou stabilitu. 195 Toto tvrzen je doloeno daty ze star i novj doby, tak zjitnmi z eskch zem. 196 K ilustraci sezonnho vvoje mrtnosti byla zvolena posledn dekda 18. stolet. Byla to asov etapa pokryt nejvtm potem sond, kter z hlediska rovn zachycovan evidence lze ji povaovat za vysoce spolehliv, byl to sek relativn klidnho vvoje a do tetice, bylo mon srovnn s hrnem ech. Situace na jin Morav byla tm identick s pomry v echch, tzn. maximum mrt bylo spojeno s koncem podzimu, zimou a potky jara. V echch v desetilet 17901799 zaala mrtnost vzrstat od listopadu, v noru doshla svho maxima a na vych hodnotch se udrela a do msce kvtna, s tm, e se jej rove od norovch nejvych hodnot postupn sniovala. Ni hodnoty byly zjitny pro obdob od ervna do jna, s minimem v ervenci a v jnu. Na jin Morav rove mrtnosti rovn mrn vzrstala od listopadu, maxima bylo dosaeno v beznu, pak a do kvtna se pohybovala na vych hodnotch pi souasnm postupnm klesn. Od ervna do jna se dostavovala etapa ni hladiny mrtnosti s minimem v ervenci a jnu. Tyto vsledky dokldaj, e ve stedn Evrop se tymi ronmi dobami byly pznivj mrtnost pomry spojeny s teplej st roku, kter se vyznaovala delm slunenm svitem a lep vyivovac situac. Morov epidemie, ale nejen ony, se nejastji ily v letnch mscch a ustvaly na podzim nebo s prvnmi mrazy, tzn. mortalitn krize zpsobovan tmito infekcemi pak mvaly jin prbh a naruovaly obvyklou stlost a pravidelnost vymrn. Naopak hladomory zpsobovan nedostatkem potravin se rozvjely v dob, kdy ji byly spotebovny zsoby obil a dalch poivatin z posledn rody a nov roda jet nebyla, tzn. na konci zimy, v pedja a na jae. Dal pro historick populace pznan rys se tkal sezonnho umrn kojenc a dt. Tezi, e dospl a starci umrali nejvce na konci zimy a dti na konci lta ji nelze pro 17. a 18. stolet zcela prokzat. Dokld to nap.
195 196
Dokoupil, L., Fialov,L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 80. Fialov, L.: Seznnost demografickch udlost v eskch zemch v 17. a do 20. stolet. Demografie, 37, 1995, s. 921. 187
sezonnost mrtnosti kojenc a mladch dt v letech 1710-1799 ve svatopetersk farnosti. 197 Z rozloen mrt kojenc je zejm, e umrali nejastji na podzim a v zim, kdy lze podle Petry Brabcov hledat souvislost mezi nedokonalmi hygienickmi pomry a patnou kvalitou vody, protoe kojenci umrali pedevm na nemoci zavacho traktu. Mlad dti umraly v Brn ve zven me v zim a na jae, minimum mrtnosti se nachzelo v msci ervenci. Ve srovnn s prbhem mrtnosti kojenc bylo sezonn rozloen mrt mladch dt rovnomrnj. K tm shodnm vsledkm dospla tak Barbora Laovkov pro prvou polovinu 18. stolet v Hostivai. 198 Data ze severn Moravy (Sobotn, Pbor) pro konec 18. a prvn polovinu 19. stolet dokldaj shodu maxima mrtnosti dosplch i dt ve vku 014 let na pelomu zimy a jara (norduben), druh podrun vrchol v zvru lta pouze u kategorie dt. Tento men vrchol lze vysvtlit vy mrtnost dt na infekn nemoci v lt, kdy se infekce rychleji roziuj. 199 Pokud se sleduje sezonnost za dlouh obdob, zahrnujc jak fze morta litnch kriz a jinch sezonnch vkyv, tak i etapy pznivho vvoje, mohou se jednotliv asov seky od sebe liit v zvislosti na etnosti, hloubce a charakteru mimodnch obdob. Rozloen maxim a minim zstvalo zpravidla zachovno v 18. i 19. stolet, i kdy lze pozorovat urit zmny v druh polovin roku. Nap. v msteku Vracov byla mrt rozloena v prbhu roku nejvyrovnanji v prvn polovin 18. stolet, kdy poty zemelch postupn rostly ponaje prosincem k maximu v beznu; minimum se nachzelo v ervnu. Na nzkch potech, s mrnm zvenm v srpnu, se udrovala mrtnost od ervna a do listopadu. Ve druh polovin 18. stolet bylo zimn obdob zven mrtnosti zachovno s maximem v beznu a prudkm poklesem frekvence zemelch v noru, minimum zstvalo i nadle v ervnu, zmna nastala v rstu potu zemelch ji od srpna, ale poty zemelch bhem listopadu byly ni ne v jnu. Dlka pznivho obdob se zaala vrazn zkracovat a vzrst etnosti zemelch se stval tak zleitost sti lta a podzimu. V prvn polovin 19. stolet se uveden tendence jet vce zvraznila. Maximum potu mrt se posunulo ji na nor, druh maximum srovnateln se zimnm se vytvoilo v z. V jnu a v listopadu se poet mrt snioval.
197 198
Brabcov, P.: mrtnost kojenc , s. 138. Laovkov, B.: Vvoj mrtnosti ve farnosti Hostiva v prvn polovin 18. stolet. HD 19, 1995, s. 5986. K tomuto problmu rovn Svobodn, P., Kudla, J.: Matriky zemelch vlaskho pitlu v Praze (17191789). HD 15, 1991, s. 4775. 199 Dokoupil, L., Nesldkov, L.: Vvoj pirozen , s. 2830. 188

Tab. . 24 : Sezonn index potu zemelch ve vybranch lokalitch v eskch zemch v 17. a 18. stolet Msc Oblast (farnost) Jin Brno (sv. Pet- Vracov Le st nad Budyn nad Morava ra a Pavla) Labem Oh 1790-1799 1709-1799 1685-1849 1700-1799 1701-1800 1700-1799
116 119 119 110 100 88 84 88 90 85 97 108 100 108 119 120 120 105 84 80 93 92 93 92 98 100 117 123 126 121 97 70 72 88 104 96 86 106 100 105 108 125 118 104 88 85 100 97 85 90 98 100 99 116 121 131 107 95 77 95 88 91 82 101 100 95 101 130 134 113 96 82 100 88 85 82 98 100
I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Celkem
Pramen : Brabcov, P. : Demografick, s. 75 ; Veverkov, S. : Populace,s. 7580.
Tyto posuny jsou ponkud seteny, sledujeme -li sezonnost v tto farnosti v tm dvousetletm prmru (1685-1849). Obdob zvenho potu mrt zan v prosinci a kon v dubnu s maximem v beznu, ni frekvence mrt je spojena s ltem s minimem v ervnu. V z a jnu poty mrt rostou, v listopadu nastv pokles na srpnovou rove. 200 V sezonnosti vak existovaly rozdly tak v zvislosti na vku zemelch osob. Ve Vracov zanalo obdob zven mrtnosti dosplch osob od listopadu, v prosinci a dubnu se pohybuj hodnoty na vy rovni s maximem v prosinci a beznu. V letnch mscch ervnu, ervenci a srpnu byly poty zemelch zhruba na polovin rovni. Od z nastal rst a k prosincovmu vrcholu. Rozdly mezi minimln rovn mrtnosti a maximln byly znan. Na rozdl od toho byla dtsk mrt (014 let) rozloena bhem celho kalendnho roku rovnomrnji. Maximum bylo v beznu, minima byla dv jedno v lt v ervnu a ervenci, druh v listopadu.
200
Veverkov, S.: Populace , Ploha 4, tabulky 20,21,22. 189
6. Pirozen mna idovskho obyvatelstva jin Moravy v letech 17841850 6.1. Charakteristika sond, pstup ke zpracovn Ke studiu pirozen mny obyvatelstva idovskho vyznn bylo vyuito stejnho pstupu, technik a postup jako v ppad zpracovvn pirozen mny katolick majoritn populace. Jde vak o mapovn situace u populace, kter byla vystavena silnmu tlaku prv z hlediska reproduknho chovn : ne vichni mohli uzavrat satky a mt dti, ada mladch lid v dsledku toho emigrovala do ciziny, existovaly neoficiln satky, konkubinty, voln vztahy a z nich narozen nemanelsk dti. Dleit bylo i to, e tato praxe byla pro idovsk obyvatelstvo nastolena v dob, kdy se ji katolick matriky jev jako spolehliv pramen. Vbr vhodnch matrik idovskch obc na Morav, kter jsou dnes uloeny ve Sttnm stednm archivu v Praze, byl omezen skutenost, e dnes zachovan idovsk matriky pedstavuj pouh torso. Byly vybrny a standardn zpracovny idovsk matriky Podivna, Ivanic a Buovic.1 Podivn byl zvolen vzhledem k tomu, e m dochovan vechny ti ady matrik od roku 1784 zdaleka ne jen do poloviny 19. stolet, tzn. nabz monost rekonstrukce pirozen mny v dlouhch asovch adch, co je pro historickho demografa ideln situace, dle proto, e se v agend vrchnostenskho adu panstv Beclav (Moravsk zemsk archiv) dochovala ada archivli vztahujcch se k tamnm idm, a konen proto, e existuj (v archivu idovskho muzea v Praze) kontroln matriky. 2 Podivn byl ochrannm municiplnm mstem, kter vzniklo ped rokem 1222 a bylo pvodn mstem krlovskm. Markrab Jot zastavil v roce 1400 msto s rychtou, mtem a idy Heraltovi z Kunttu. V roce 1559 koupili
1
Excerpovan idovsk matriky se nachzej ve SA v Praze, Ivanicesign.: 629, 630, 631, 632, 633, 634, 635; Podivnsign.: 1593, 1594, 1597, 1600, 1601, 1602; Buovicesign.: 169, 170, 171, 172, 173. 2 V MZA v Brn se dochovaly nap. seznamy vech podivnskch rodin s uvedenm starch a novch jmen po vydn dekretu z podzimu roku 1787, dle soupis z roku 1792 atd. V archivu idovskho muzea v Praze se nalzaj oddac a mrtn kontroln matriky pro Podivn (bez signatur). 191
Podivn erotnov a pilenili ho k panstv Beclav, vznikla zde bratrsk, novoktneck a idovsk obec. V prbhu ticetilet vlky bylo msto znan znien, co se projevilo na poklesu jeho vznamu. idovsk obec tala ve 30. letech 19. stolet 437 id. 3 Vbr druh sondy Ivanic - rovn ovlivnilo dochovn idovskch matrik pro lta po roce 1784. K dalm vznamnm faktorm nleelo, e v projektu rekonstrukce pirozen mny katolickho obyvatelstva se zpracovalo obyvatelstvo Ivanic, naskytla se tak monost oba soubory porovnat. Ivanice, pvodn markrabc hrad, se staly po roce 1476 poddanskm mstem Perntejn. V 16. stolet existoval ve mst vznamn sbor Jednoty bratrsk, v n psobil biskup Jan Blahoslav, kter tu zaloil tiskrnu i akademii. Od konce 15. stolet byla v Ivanicch spolehliv doloena poetnj idovsk obec. lo patrn o idy vypovzen roku 1454 z Brna. Do poloviny 19. stolet zde sdlila vy nboensk idovsk kolajeiva. V roce 1618 ilo ve mst 19 rodin, v roce 1791 tu byly zjitny 533 osoby, kter pedstavovaly 48,0 % vech obyvatel hrazenho msta, k roku 1834 mla obec 877 len.4 Tet sondou se stala idovsk obec v Buovicch. I v tomto ppad rozhodla existence matrik od roku 1784. Buovice - poddansk msteko se zmkem - tvoily soust buovskho panstv. Pedpokld se, e tu id ili ped polovinou 15. stolet, po roce 1454 se v Buovicch pravdpodobn usadilo nkolik brnnskch idovskch rodin. V 17. stolet evidovaly lnsk rejstky 20 idovskch dom, v 18. stolet se v msteku konalo nkolik zemskch rabnskch synod. V roce 1597 se pipomn 8 rodin, v roce 1798 tu ila 81 rodina, v roce 1834 bylo zjitno 496 id, kte pedstavovali 20 % vech obyvatel sdla. V roce 1850 cel mstn ghetto vyhoelo. 5 idovsk obec zde mla ji ped rokem 1848 nmeckou idovskou kolu. 6 Zsadnm problmem matrin evidence idovsk meniny je plnost zpis ve sledovanm obdob. Do matrik mli bt zapisovni jak pslunci rodin s familiantnm slem, tak i ostatn, tedy cel idovsk populace. Praxe vak mohla bt rozmanit, v prbhu doby platnosti familiantskho zkona se mohla i mstn mnit a vyvjet. Zstv pak otzkou, jak velk st t kter idovsk komunity nemohla bt zapsna, akoliv byla tajn oddna, ila v konkubint majc trval charakter manelstv nebo v krtkodobm volnm vztahu, mla dti, umrala. Znalosti charakteristik demografick reprodukce
3 4
Hosk, L.: Historick mstopis, s. 51. Kua, K.: Msta a msteka , s. 503510. 5 Tamt, s. 388390. 6 Nekuda, Vl. A kol.: Vlastivda moravsk. Vykovsko. Praha 1965, s. 229. 192
Pirozen mna idovskho obyvatelstva jin Moravy
historickch populac mohou pomoci jen zdnliv. Pedpokldme, e v dob extenzivn pirozen reprodukce, tedy do potku demografickho pecho du, pipadalo v prmru piblin 4345 narozen, 3035 mrt a 89 satk na 1 000 obyvatel. Poetnost komunit tak znme. Na zklad porovnn daj bychom mohli hypoteticky vyslovit prvn soudy. Situace na Morav je vak ztena okolnost, e v dob josefnskch reforem bylo v roce 1785 zrueno idovsk soudnictv, v dsledku toho dolo k omezen samosprvy, co vedlo k novmu ustaven 52 idovskch obc. Pokud vak ili id na zklad povolen napklad jako njemci vrchnostenskch podnik v jinch sdlech, museli bt pslun do jedn z tchto 52 obc.7 Tzn. jejich poty nemusely odpovdat skutenmu stavu osob v dan lokalit ijcch. Krom toho byli id ve srovnn s kesany mobilnj, ada zpis se nachz v matrikch jinch blich i vzdlenjch idovskch obc. Ti dosud analyzovan sondy nevytvej dostatenou zkladnu k obecnjm vrokm. Kontroln matriky pro Moravu nejsou systematicky shromdny ve Sttnm stednm archivu v Praze, mohou se dosud nachzet ve fondech velkostatk, ppadn farnch ad v rznch archivech. Vzjemn srovnn zpis duplikt a kontrolnch matrik (pro Podivn oddac za lta 17841840 a mrtn pro obdob 17841826), bylo pekvapujckontroln matriky meme povaovat za kopie. Lze vyslovit domnnku, na zklad jen jednoho pkladu vak velmi kehkou, e praxe mezi echami a Moravou se rozchzela (v echch byly udlosti zapisovny zsti do originl a zsti do kontrolnch matrik podle libovle rabna nebo kantora, nebo evidence byla vedena idovskou obc, nikoliv podle pedpisu). Nemusela vak bt rozdln zcela, protoe dosud nemme k dispozici ani jednu kontroln matriku rodnou, kter je v danm kontextu nejdleitj. Zjitn rove porodnosti, mrtnosti a satenosti byla ve srovnn s majoritn populac zeteln ni. Domnvm se, e st idovsk populace zstvala mimo matrin registraci a e tato st mohla kolsat. Krom toho mohla bt rzn ppad od ppadu. 6.2. Satenost a skladba podle rodinnho stavu a vku V e tzv. ednho antisemitismu se rakousk stt pokouel rznmi diskriminanmi opatenmi omezovat satenost idovskho obyvatelstva. Z sadnmi akty se stalo stanoven numeru clausu a vydn familiantskho zkona
7
Brnsk, J.: id v Boskovicch , s. 85.
193
v roce 1726, v jejich dsledku dochzelo k redukcm potu obyvatel idovskch ulic a ghett. Nap. v Boskovicch nastal pokles lidnatosti od roku 1727 do roku 1748 o 152 osob. Protoe zkon pipoutl i vjimen udlen familiantu, byla lidsk pirozenost vystavovna zkoukm. Rozila se nedstojn praxe platk. Familiantsk zkon rovn stanovil, e rodinn msto sm zskat a syn familianta po dosaen plnoletosti, kter byla stanovena u mu na 24 let, u en na 18 let. Tento zsah byl mimodn krut s ohledem na patriarchln rz rodinnho ivota id, na tradin poetnost rodin, kter mla bt jejich oporou v diaspoe a zrukou peit. idovt enii bvali podle jejich zvyklost vdy mlad, stejn tak nevsty. Ani familiantsk msto nejstarho nebo jedinho syna nebylo samozejmost, muselo se o n sloit a ponen dat. Od roku 1786 se stala znalost nminy nutnou podmnkou pro povolen satku, krom toho se adatel musel prokzat adou dalch doklad (nap. o dosaenm vzdln, atd.). Obte a tkosti spojen se zsknm povolen k satku pesvdiv dokld dost Michla Aschera k vrchnosti ve vci satku jeho dcery Handele a o pijet jejho budoucho manela a zet adatele do pravomoci vrchnosti v Boskovicch ze dne 20.dubna 1743 (peloeno z nminy).
Vae vysok skohrabc excelence, vysoce urozen sk hrab, nejmilostivj a nejlaskavj hrab a pane! Va vysoce sk hrabc excelence nejponenj poddan poslun pros za prominut sv opovlivosti. M dcei Handele se naskytl enich jmnem Herl Moyses, narozen v Uhrch, kter je dosti zmon jurista a u dlouhou dobu se zde zdruje a dobe si vede, tak plnovanou svatbou se chce dostat do zdejho podruenstv. Za tohoto bych chtl astn provdat svou dceru a tak ji dobe zaopatit, tak bych mu chtl odkzat svou koelunu, to vak zvis jen a jedin na nejmilostivjm povolen Va vysok hrabc excelence. Proto i se enichem padme nejponenji, nejoddanji k Vaim nohm pnliv prosme, aby Vae excelence rila nejmilostivji udlit tuto poctu ke zdaru m dcery a pijala do sv milosti enicha do zdejho poddanstv. Ponen se utuji, e dojde k tomuto nejmilostivjmu rozhodnut a zstvm v nejhlub pokoe Va vysok sk hrabc excelence oddan, vrn a poslun poddan id z Boskovic Michl Ascher.8
Domnvm se, e dost nepotebuje dal komente. Z naich sond bylo nejvce satk uzaveno v nejlidnatjch Ivanicch, mn v Podivn, nejmn v Buovicch. Byly evidovny satky, kde nevsta mla 15, 16 let, tzn. praxe se opt ponkud liila od litery zkona. Tyto ppady vak byly ojedinl a zejm svou konkrtn situac mimodn. Z vce ne 70 %
8
Brnsk, J.: id v Boskovicch , s. 7576.
194
pevaovaly prvn satky, druh a dal byly frekventovanj bezprostedn po obdobch velkho vymrn (epidemie). V Podivn se podl protogamnch satk pohyboval mezi 61 % a 79 %. Do potku 20. let 19. stolet bylo procento prvnch satk ni (pes 60 %), od 20. let se zvilo na tm 80 %. Svou strukturou i vvojem odpovdala satenost pomrm v majoritn populaci.
Tab. . 25 : Typy satk idovsk populace v Podivn (udno v %) asov obdob 17841790 17911800 18011810 18111820 18211830 18311840 18411845 Celkem 1.satky 73,3 68,4 60,6 65,0 79,3 76,7 73,3 71,7 2.a dal 26,7 31,6 39,4 35,0 20,7 23,3 26,7 28,3 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
V Holeov bylo na konci 40. let 19. stolet sezdno 38 idovskch pr, z nich bylo 31 protogamnch (82 %), zbvajcch 7 palingamnch (18 %). Zajmav je struktura druhch a dalch manelstv. V 5 ppadech byl jeden z partner ovdovl, jeden pr byl tvoen obma ovdovlmi a jeden pr sestval z vdovce a rozveden eny. Kesan v Holeov uzaveli 83 manelstv, 62 byla protogamn (75 %), 21 palingamn (25 %). Z palingamnch v 16 manelstvch byl jeden z partner ovdovl, v 5 ppadech oba. O nuptialitnch pomrech v Holeov v uveden dob dobe vypovd srovnn id s kesany podle vku pi uzaven prvho manelstv. Zatmco v kesansk populaci bylo ve venkovskm mst mon, e se vdvala dvata ji do 20 let vku (13 %), mezi idy pi platnosti familiantskho zkona to mon tm nebylo (je uveden jedin ppad). Kesansk dvky se nejastji vdvaly ve vku 2024 let, zatmco idovky vce mezi 2529 roky, ale jet pomrn hodn ve vku 3034 let, vce ne ve vku 2024 let. Pi prvnm satku bylo nejstarm kesanskm nevstm 35 -39 let, idovskm jen do 35 let. Kesan se ji vce enili ve vku 2024 let, vrchol satenosti se nachzel ve vku 2529 let, i kdy jistou etnost mli i mldenci vstupujc do manelstv star ne 30 let. id poprv uzavrali satek ve vku 2529 let, astji vak ve vku 3034 let, nejstar ve vku 35-39 let. Tento dl rozbor svd o situaci z konce 40. let 19. stolet, kdy ji obecn mezi idy i kesany dochzelo ke zvyovn vku vstupu do prvho manelstv, nelze ho generalizovat. V buovskch matrikch se objevuj satky obou partner nemanelskho pvodu, co meme chpat jako dkaz zpis i osob z ad nefamiliant. Objevovaly se tak frekventovanji satky, pi nich byla ena star ne mu.
195
V Holeov u satk dvou svobodnch id byl ze dvou tetin mu star ne ena, opan ve 23 % ppad, rovnost vku byla zaznamenna v necelch 10 %. U holeovskch kesan byl manel star ne manelka v 74 % pr, opan v 19 % ppad, stejn sta byli v 8 % manelstv. idovsk populace byla v tomto ohledu podobn kesansk, neexistovaly podstatnj rozdly, i kdy majoritn spolenost si mohla dovolit bt tradinj a konzervativnj, vce u n pevaovalo schma star mu, mlad ena. Tato situace ostatn tak souvisela s rozdlnm satkovm trhem nevst a u monost vbru v idovskch komunitch. Je ovem teba si na druh stran uvdomit, e id udrovali obchodn, spoleensk a rodinn kontakty v irokm okruhu Moravy i sousednch zem. Analyzovan sondy ns o tom zpravuj, eviduj sezdvan snoubence z nejrznjch mst. Nejastji vak pochzeli enich i nevsta z jedn obce, frekventovanji se objevovaly ppady, kdy enich pochzel z msta bydlit a nevsta se pivdala. Pr, u nich by enich nsledoval nevstu do msta jejho bydlit, bylo mlo a bvaly vdy vjimen. Nap. v Holeov ve 40. letech 19. stolet pochzela polovina idovskch pr z msta, ve 42 % byl enich z msta a nevsta odjinud a pouze v 6 % ppad se mu pienil. Tyto proporce souvisely s familiantskmi msty, nutily toti mlad mue zstat tam, kde mli systemizovan msto. V oddacch matrikch byli pienn mui pokldni za ciz a byla uvdna obec, kam patili. Nevsty pochzely obvykle z okolnch i vzdlenjch moravskch idovskch obc z Lipnka nad Bevou, Uherskho Ostrohu, Tovaova, Strnice, Boskovic, Prostjova atd. Za zmnku stoj ojedinl ppad povolen k satku bez familiantskho msta, kter obdrel, nepochybn dky svmu postaven, v roce 1848 33 let k. k. Finanzwachoberaufseher Franz Knopfelmacher, syn familianta . 37 Emanuela Knopfelmachera.9 Holeovt kesant snoubenci byli rovn z poloviny mstn, z jedn tvrtiny byla nevsta z msta a enich se pienil, jen ve 14 % pr tomu bylo naopak. Vyskytly se i satky, u nich byli oba partnei odjinud. 10 Prmrn vk vstupu do protogamnho manelstv se ve vech zkoumanch obcch do poloviny 19. stolet zvyoval, obdobn jako u majoritn populace. Nap. v Podvn inil u mu v 80. letech 18. stolet 25 let, ve 40. letech 19. stolet 28,0 let. Nevsty mly na konci 18. stolet 22,0 let, v polovin minulho stolet 23,9 let. U palingamnch satk (druh a dal manelstv jednoho z partner nebo obou) rovn vk vzrstal, u mu z 37 na 41,5 rok, u en ze 40 na 53 rok. V prbhu desetilet vak u palingamnch satk vk
9
10
Marada, M.: Nkolik pohled, s. 1011. Tamt, s. 11.
196
prudce kolsal, obvykle do 4044 let. tyict lta byla vjimen, pi nzk etnosti mohlo nastat velk zven prmrnho vku.
Tab. . 26 : Prmrn vk vstupu do manelstv idovsk populace v Podivn asov obdob 1784-1790 1791-1800 1801-1810 1811-1820 1821-1830 1831-1840 1841-1845 1. satky mui eny 25,4 22,0 24,8 23,9 24,6 22,3 24,6 21,1 24,4 22,3 27,8 22,6 28,0 23,9 2. a dal mui eny 37,0 40,0 38,0 33,5 43,2 36,0 44,7 39,3 51,0 44,0 36,4 33,4 41,5 53,0 Celkem mui eny 26,0 24,1 26,8 25,9 31,6 24,1 30,6 24,7 29,9 24,6 29,9 23,5 31,6 26,0
Pro idovskou komunitu v Podivn se dochovaly jmenn seznamy konskripce z roku 1760 s uvedenm rodinnho stavu a vku. 11 Komunita mla 227 osob, z toho 121 (53 %) mu a 106 (47 %) en, protoe dt do jednoho roku bylo zapsnno jen nkolik, zejm nebyly uvedeny vechny. V obci ilo pomrn vysok procento svobodnch 103 osoby (45 %), mezi nimi bylo 59 mu a 44 en, pevn dt do 14 let. Vce ne polovina osob ila v manelstv celkem 59 enatch mu a 59 vdanch en. Dle byly zapsny 3 vdovy a 3 mui bez uveden rodinnho stavu. Z tto strun bilance mal idovsk obce vystupuj jasn do poped kontury rodinnho ivota a bytostn poteba id t v rodin a mt dti. Jejich kultura a tradice byly odlin od kesanskch, definitivn celibt pro n nepedstavoval hodnotu. V seznamu bylo zapsno 61 plnch i neplnch rodin, z toho 47 manelskch pr s dtmi, 12 pr bez dt, 2 vdovy ily s dtmi.
Tab. . 27 : Skladba rodin v Podivn v roce 1760 Typ rodiny manelsk pr bez dt rodiny s 1 dttem rodiny se 2 dtmi rodiny se 3 dtmi rodiny se 4 dtmi rodiny s 5 dtmi Poet 12 18 16 10 4 1 Podl v % 19,7 29,5 26,2 16,4 6,6 1,7
V monografii o idech v Boskovicch zveejnil J. Brnsk vsledky soupisu z 31. 1. 1764. Bylo seteno 1096 osob, z nich bylo 1063 mstnch,
11
Soupis je uloen ve fondu velkostatku Podivn (Kostl) v MZA v Brn. 197
zbytek tvoili slouc z mimoboskovickch panstv. V ghettu ilo 315 famili, tzn. na jednu rodinu pipadalo jen 3,5 len. Protoe se poet idovskch obyTab. . 28 : Vkov skladba id v Podivn v roce 1760 (udno v %) Vkov skupina 04 59 1014 1519 2024 2529 3034 3539 4044 4549 5054 5559 6064 Celkem Mui 17,4 14,0 8,3 6,6 3,3 7,4 9,9 10,7 9,1 4,1 1,7 2,5 5,0 100 eny 8,5 7,5 15,1 9,4 6,6 12,3 9,4 13,2 4,7 5,7 1,9 1,9 3,8 100 Celkem 13,2 11,0 11,5 7,9 4,9 9,7 9,7 11,9 7,0 4,9 1,7 2,2 4,4 100
Pramen : Soupis idovskho obyvatelstva, MZA v Brn, Fond velkostatek Podivn
vatel zjioval astji, je mono doloit, e z obce v dsledku platnosti familiantskch zkon stle odchzeli lid v prbhu 18 let nap. 278 osob. Emigrace byla jednou z monost, jak tyto nenormln pomry zvldat, projevovala se v kad obci. Soupis obsahuje i vkov sloen populace a jej rodinn stav.
Tab. 29. Skladba idovsk populace v Boskovicch v roce 1764 podle pohlav, vku a rodinnho stavu Vk 115 1520 2040 40-50 50 a vce let Celkem Mui svobodn enat 145 76 22 187 2 76 1 51 246 314 eny svobodn vdan 134 71 20 182 1 76 1 51 227 309
Z pehledu je patrn mrn poetn pevaha mu 51 % na 49 % en, ale pedevm jin rodinn pomry ne u majoritn populace. Do 20 let vku, na rozdl od kesanskho obyvatelstva, byli v obci vichni svobodn. Protoe nezjistme konkubinty, musme pedpokldat, e tomu tak skuten bylo.
198
U 2040 letch, kde se nachz tit plodnosti, bylo 90 % enatch mu a vdanch en a pouze 10 % svobodnch. V kategorii 4050 letch ji byly vechny eny vdan a na jednu svobodnou, mui z 97 % enat, obdobn u osob starch 50 let byla uvedena jedna svobodn, mui pak byli z 98 % enat a v obci se nachzel jedin svobodn mu star 50 let. V danm kontextu je dleit i ta okolnost, e na archu obsahujcm ve uveden informace se nachzely aktuln v danm roce probhnuv demografick udlosti zznamy o narozen dt, o mrtch a satcch, tzn. meme vypotat hrub mry. Jsou ve srovnn s hodnotami vypotenmi za celou Moravu vrazn vy a mohou odret skutenou situaci v danm roce, i kdy u vech t jev jsou a mimodn vysok -porodnost se rovn 56 , mrtnost 43 a satenost 12 .12 Konskripce du v roce 1754 zachytila vkovou skladbu kesanskho i idovskho obyvatelstva s pihldnutm k rodinnmu stavu. Zrcadl odlinosti a rozdlnosti rodinnch pomr obou populac. id na Morav na rozdl od kesan ili ve vkov kategorii 2040 letch v mnohem vt me ve stavu manelskm. idovt mui byli v 94 % enat, zatmco kesant jen v 76 %, idovky byly z 96 % vdan, kesanky v 79 %. Ve vkov skupin 4050 letch byla u mu ji situace stejn id 96 %, kesan 95 %, projevily se naopak odlinosti ve skupin en idovky byly i v tomto vku ve vt me vdan 90 %, kesanky mn 83 %. Padestilet a star id i kesan ili pedevm jako enat v rodinch ve vce ne 90 % ppad, star a star idovky i kesanky ji mn idovky byly v tto kategorii v nejmen me vdan 81 %, kesanky v jet men 73 %, nebo mezi nimi pibvalo vdov. Pomry v jednotlivch krajch se zsadn neodliovaly od obecn situace na rovni zemsk. V Brnnskm kraji ili id ve vech vkovch kategorich od 20 let ve stavu manelskm v tm veker sv poetnosti (94- 97 %), eny nejvce ve skupin 2040 let (97 %), nejmn ve vku od 50 let ve (81%). Kesanky zstvaly z jedn ptiny svobodn a ovdovl ji od 20 let vku a star 50 let a z jedn tetiny. Ve Znojemskm kraji vldly pomry obdobn, jen vdanch idovek nachzme mn ve starm vku (od 50 let 76 %). Rovn eny z majoritn spolenosti byly evidovny ve vech kategorich vku astji svobodn a ovdovl, nejvce nejstar z vce ne jedn tetiny. id v Jihlavskm kraji nleeli v nejvy me ze vech region jin Moravy k enatm do 40 let v 90 %, star vichni, eny sice jak to bylo obvykl ponkud mn, pesto v nejvtm mtku. I star eny z 89 % ily v
12
Brnsk, J.: id v Boskovicch, s. 7980. 199
manelstv. Kesan naopak mli vbec nejmn enatch mu v kategorii do 40 let vku, star mui ji z vce ne 90 % patili k enatm. Svobodn a ovdovl eny ve vkov skupin 20 -40 letch tvoily tm jednu tetinu, ve vym vku jednu ptinu. Na Hradisku vldly pomry velmi se blc brnnskm u mu, eny mly neobvykle velk podl svobodnch a ovdovlch v kategorii 4050 letch 32 %. Mezi kesanskm obyvatelstvem se nachzelo relativn nejmn svobodnch a ovdovlch ve vech vkovch skupinch. V tomto smru pedstavuje oblast moravsko -slovenskho pomez i v rmci jin Moravy jedinen region. Je pravdpodobn, e reprodukce idovskho obyvatelstva vzhledem k rodinnm pomrm danm nboenstvm, kulturnmi zvyklostmi i jedinenost ivota v diaspoe vedla ve srovnn s majoritn spolenost k rychlejmu rstu poetnosti, s minimlnm podlem osob v definitivnm celibtu. Toto se dlo i pes platnost familiantskho zkona a ve svch dsledcch vedlo k emigraci.
Tab.. 30 : Skladba id na Morav podle vku, pohlav a rodinnho stavu a kraj v roce 1754 Kategorie vku 2040 4050 50 a vce 2040 4050 50 a vce 2040 4050 50 a vce 2040 4050 50 a vce 2040 4050 50 a vce Mui eny svob., ovd. enat svob., ovd. vdan Morava celkem 5,6 94,4 4,0 96,0 3,6 96,4 9,8 90,2 8,3 91,7 18,8 81,2 Brnnsk kraj 2,7 97,3 3,0 97,0 2,8 97,2 7,3 92,7 5,6 94,4 18,7 81,3 Znojemsk kraj 9,8 90,2 5,1 94,9 1,1 98,9 13,7 86,3 7,3 92,7 24,3 75,7 Jihlavsk kraj 10,9 89,1 4,0 96,0 100 8,5 91,5 100 11,4 88,6 Hradisk kraj 1,8 98,2 1,1 98,9 3,2 96,8 31,8 68,2 7,5 92,5 18,6 81,4
Pramen : Dvoek, Fr. : Soupisy, VI/1925, s. 350
200
6.3. Vvoj potu narozench dt, aktuln manelsk plodnost Ped rozborem reprodukce idovsk populace je nutn ovit spolehlivost idovskch matrik, alespo pomoc dostupnch nstroj. Jednm z nich je vitln index (poet narozench dt pipadajc na poet zemelch osob). Ten se u vech t sond tm po cel sledovan obdob pohyboval na hodnotch do 1,5. Protoe mrtn matriky kon ve vech ppadech rokem 1846 a v Ivanicch i rodn, je nutn pozorovn ukonit ji tmto rokem. Nejni hladiny dosahoval vitln index v Ivanicch, kde se pohyboval v rozmez 11,22. V Podivn byl ponkud vy, s vtmi vkyvy v jednotlivch desetiletch. Ve druh dekd 19. stolet dky znanmu poklesu zemelch vzrostl index na 1,92. Je mono usuzovat, e lo o podregistraci. Velmi podobn prbh registruj matriky i v ppad Buovic, kde ke vzrstu indexu na hodnotu 2,05 dolo rovn ve druhm desetilet 19. stolet dky poklesu potu zemelch. Protoe jde o soubory o mal etnosti, ji drobn rozdly mohou zpsobit vkyvy ukazatel. Za cel sledovan obdob vak vitln index dosahuje rovn 1,051,27, co me svdit pro znanou plnost registrace. Dalm monm ovenm kvality matrin registrace je zjitn potu narozench dt na poet uzavench satk. I v tomto ppad je kvalita zskanch dat ovlivnna malou etnost soubor. Zd se, e v e familiantskch sel, kdy byla sttem regulovna satenost a enit se sml jen nejstar syn familianta, se poet satk skuten snioval ale za souasnho vzestupu potu konkubint nebo satk sezdanch jen rabny, kter mohly bt na veejnosti povaovny za konkubinty. Poet dt na jeden satek se pohyboval v rozmez 4,16,1, v prmru za cel sledovan obdob 5,14, a odpovdal tak vce mn pomrm u majoritnho obyvatelstva. Ani tento ukazatel nemus pesn odpovdat skutenosti, protoe nevme jak byla podregistrace narozench. V rmci jednotlivch sond jsou vkyvy vrazn vt. Relativn nejmen u ivanickch id (3,76,3 dtte na jeden satek), vt v Buovicch (3,08,3), nejvt v Podivn (3,99,4). Lze je zejm pist na vrub jak nzkm slm, tak mimodnmu reimu pi uzavrn idovskch manelstv. Od roku 1792 mme dochovnu dky pi Fr. Dvoka adu, tebae neplnou, potu satk za celou Moravu, pro rok 1803 i poty narozench a zemelch. Vitln index pro tento rok inil 1,3, na jeden satek pipadlo 4,5 narozench dt, tzn. ob data koresponduj s pomry u majoritn populace. Protoe rovn znme poet idovskho obyvatelstva Moravy pro rok 1803, meme piblin vypotat hrub mry porodnosti, mrtnosti a satenosti. Vsledky jsou hluboce pod rovn, kter je pro tento typ populace a danou dobu obvykl. Hrub mra porodnosti dle tchto dat inila 24,9, satenosti 5,6 a
201
mrtnosti 19,2. Je tedy vce ne zejm, e vstupn data neodpovdaj skutenosti. Pokud poet id na Morav se alespo piblin blil realit, pak seln daje o narozench, zemelch a sezdanch naprosto neodpovdaj pravd, jsou hluboce podhodnocen a naznauj, e v dob platnosti familiantTab. . 31 : Pirozen mna idovsk populace v Ivanicch, Buovicch a Podivn v letech 17841846 asov obdob 17841790 17911800 18011810 18111820 18211830 18311840 18411846 17841790 17911800 18011810 18111820 18211830 18311840 18411850 17841790 17911800 18011810 18111820 18211830 18311840 18411850 1784-1790 1791-1800 1801-1810 1811-1820 1821-1830 1831-1840 1841-1850 Satky (S) 31 45 50 44 35 48 42 26 17 24 28 31 29 13 15 19 33 20 29 60 15 72 81 107 92 95 137 74 Narozen poet index (N) rstu* Ivanice 134 63,8 210 100,0 183 87,1 193 91,9 222 105,7 226 107,6 174 82,9 Buovice 78 55,3 141 100,0 126 89,4 154 109,2 153 108,5 194 137,6 175 124,1 Podivn 83 57,6 144 100,0 131 91,0 188 130,6 211 146,5 235 163,2 293 203,5 Celkem 295 59,69 495 100 440 88,9 535 108,1 584 117,9 655 132,3 642 129,7 Zeme- P. pr. l (Z) (N-Z) 120 194 170 192 181 215 99 64 94 119 75 101 142 89 76 104 127 98 146 242 163 260 392 416 365 428 499 351 14 16 13 1 39 11 . 14 47 7 79 52 52 86 7 40 4 90 65 -7 Vitln index N/Z N/S
1,08 1,07 1,00 1,22 1,05 . 1,21 1,50 1,05 2,05 1,51 1,36 . 1,09 1,38 1,03 1,92 1,44 0,97 . 1,13 1,26 1,05 1,46 1,36 1,09
4,32 4,66 3,66 4,38 6,34 4,70 4,14 3,00 8,29 5,25 5,50 4,94 6,69 . 5,53 7,57 3,96 9,40 7,27 3,91 . 4,09 6,11 4,11 5,81 6,14 4,78
35 103 24 170 156 56
*17911800 = 100
202
skho zkona nelze pracovat s celozemskmi daty, nebo vkazy pro zemsk a sttn ady a orgny byly pravdpodobn vdom zkreslovan. Teprve od roku 1828 jsou dochovna data pirozen mny idovsk populace a poty idovskch obyvatel pro kad rok za celou Moravskoslezskou zemi. Hrub mry vypoten na jejich zklad jsou vak stle enormn nzk, tzn. nemohou zdaleka vypovdat o cel reprodukci. rove hrub mry satenosti se pohybuje mezi 3,96,3 , porodnosti mezi 26,6-28,6 a mrtnosti mezi 17,528,6 . Dokldaj zmrn zkreslovn dat tak, aby odpovdaly zkonnm ustanovenm. 13 Data o pirozen mn sumarizovali a zaslali na krajsk ady rabni, poty obyvatel byly sledovny v rozsahu panstv, data poskytovaly vrchnostensk kancele. V hrnu idovsk populace zachycen matrikami lze v zvru 18. stolet sledovat vzestup potu narozench dt, tzn. stejnou tendenci jako u pirozen mny kesanskho obyvatelstva v tto dob. V prvnm desetilet 19. stolet v souvislosti s napoleonskmi vlkami se i v idovskch matrikch ve vech sondch projevil piblin stejn pokles vyjditeln deseti indexovmi body. Ve druh dekd nastal prudk rst, nejdynamitj v Podivn, nejmrnj v Ivanicch. I dvact lta byla v idovskch rodinch pzniv, i kdy rst narozench dt byl mrnj ne v majoritn populaci. Ve tictch letech, kter byla na rovni naich lokalit pekvapiv pzniv, nezpsobila opakovan epidemie cholery podstatnjch ztrt. Po cel sledovan obdob byl nejintenzivnj rst potu narozench dt v Podivn, kde se za edest let poet narozench zdvojnsobil. Hodnoty jen nepatrn rostly v Ivanicch a obdobn i v Buovicicch, kde se do potku 40. let poet narozench zvil zhruba o jednu tetinu v porovnn s potkem pozorovn (1784-1790). Prv s ohledem na nestejn prbh kivky porod v tchto lokalitch lze pedpokldat, e registrace narozench nebyla pln, zejmna nebyly dsledn zapisovny nemanelsk dti, rozsah podregistrace vak zatm nen mon ble upesnit. 6.4. Nemanelsk dti Pi excerpci rodnch matrik se setkvme s nesystematickou a nedostatenou registrac nemanelskch dt. Zprvu se nedaj jednoznan
13
Data o vvoji potu idovskch obyvatel zveejnil Fr. Dvoek ve svch Soupisech obyvatelstva, ro. VII, Praha 1926, s. 164 (pehled potu id v eskch zemch), data o pirozen mn id v letech 17851859 byla publikovna V. Sekerou v prci Obyvatelstvo eskch zem, I.dl, tab.. 26, s. 138143. 203
identifikovat, protoe pslun rubrika nebyla vbec vyplnna, ale otec uveden byl; takov dti jsem za nemanelsk nepovaovala. Pozdji se objevuj dosti asto. Bu jsou zapisovny chronologicky v rmci manelskch dt nebo jsou evidovny ve zvltnm oddle, zpravidla v zadn sti matriky. Dosti vznamn msto mezi nimi zaujmaly dti, kter byly dodaten legitimovny po zruen familiant, nebo pi zskn familiantskho msta. Vzhledem k tomu, e familiantsk zkon platil pro cel obdob pozorovn, je pravdpodobn, e ve skutenosti nelo o nemanelsk dti, ale o dti, kter se narodily v rodinch, kter formln ze zkona neexistovaly (nap. druhorozenho a dalho syna, kte nemohli zskat familiantsk msto). Mlad lid vdy neemigrovali, v ppad uzaven satku byli crkevn sezdni rabny, ale dti z tchto vztah narozen byly oficiln nemanelsk. Proto tak v ad ppad je otec i v tto dob na rozdl od kesanskch matrik uveden a zapisovatel mnohdy prost zmrn pehldli dn, tj. pravdiv, vyplnn vech matrinch rubrik a kolonku pvodu nevyplnili. Nejdve (od potku 19. stolet) byly registrovny nemanelsk dti v Buovicch. A do konce 20. let se podlely na celkovch potech narozench cca 1617%. Ve 30. letech vzrostl jejich podl na 27 %, ve 40. letech se snil na 16 %. V Podivn a Ivanicch jsou v matrikch nemanelsk dti zachytiteln a od 20. let 19. stolet. Jestlie v Podivn se ve 20. letech rodilo piblin 11 % nemanelskch dt a ve 30. letech 12 %, pak ve 40. letech tvoily a ptinu vech iv narozench dt. Nejvraznj zastoupen bylo v Ivanicch, kde ve 20. letech pedstavovaly 12 %, ve 30. letech ji 28 % a ve 40. letech dokonce 29 %. Ve vech osadch byla st dt pozdji legitimovna.
Tab. . 32 : Nemanelsk idovsk dti v lokalitch jin Moravy (udno v %) Obdob 1801-1810 1811-1820 1821-1830 1831-1840 1841-1850 Buovice 3,17 16,23 17,64 27,31 16,57 Ivanice Podivn
12,61 27,87 29,31*
11,37 12,76 20,81
*za obdob 1841-1846
M. Marada provedl zajmav srovnn nkterch demografickch charakteristik vznamn idovsk obce v Holeov s tamnm kesanskm obyvatelstvem. Holeovsk obec byla na Morav po Mikulovu, Prostjovu a Boskovicch tvrtou nejpoetnj s 265 systemizovanmi rodinami. I tam se
204
jako vude jinde rozila praxe uzavrn manelstv pod komnem a v dsledku toho rozen podle obanskho zkonku nemanelskch dt. V letech 18471849 bylo zapsno v holeovsk idovsk matrice celkem 98 dt, z nich 23,5 % bylo nemanelskch. Za stejnou dobu se narodilo 425 kesanskch dt, mezi nimi bylo 15,5 % ilegitimnch porod. Jedn se o dobu, kdy podl nelegitimnch porod majoritn populace stoupal, zvlt ve mstech. Kdy byl zkon o familiantech v roce 1849 zruen, mohly bt tajn satky legalizovny. V Holeov je prvn doklad z 8.listopadu 1849, kdy se ji 50 let Markus Fischer enil s 53 letou Annou Hofmannovou, kter s nm ila jako Wirtschafterin. Mohl tak dodaten legitimovat sv tyi dti ve vku 1728 let.14 Platnost familiantskho zkona se odrela v idovskch rodnch matrikch tak adou dodatench vpisk, kde jsou uvdny narozen dti, vdy je zapsn otec, ale rubrika pvodu (manelsk, nemanelsk) nen dsledn vyplnna. Tak nap. v buovsk rodn matrice byly v roce 1843 zptn zapsny dti narozen osmi rodiovskm prm v minulch letech, celkem 28 dt. lo o dlouhodob svazky, pro kesanskou veejnost vydvan za konkubinty. U jednch rodi bylo zapsno est dt, kter se narodily v letech 1810, 1814, 1816, 1819, 1821, 1827, u jinch partner opt est dt s daty narozen v letech 1833, 1834, 1835, 1837, 1838, 1840. Je mon, e rodiny byly odhaleny vrchnostenskmi ednky a muselo dojt k dodatenm zpism. Naproti tomu v kvtnu roku 1839 se v rodn matrice Podivna objevily zpisy dt familianta Abrahama Jellinka. Meziporodn intervaly vech pti dt zapsanch jako manelsk (1825, 1826, 1828, 1831, 1833), napovdaj, e s nejvt pravdpodobnost lo o vechny dti v tomto ase dan rodin narozen. Je mon, e otec ekal na msto familianta a kdy ho zskal, mohl bt proveden dodaten zpis a dti evidovny ji pmo jako legitimn. V rodnch matrikch se rovn objevuj ojedinl ppady porod en, kter pily z Uher, co lze snad povaovat za dkaz stlch kontakt tch, kte emigrovali. V podivnskch rodnch matrikch se u chlapc sporadicky objevovaly zpisy o proveden obzce. Objektivnost a kvalitu matrin evidence meme posoudit pi porovnn narozench podle pohlav, protoe je znmo, e se rodilo a rod vce chlapc ne dvat, piem na 1000 dvat by mlo pipadnout 1060 chlapc. Poty chlapc a dvat tomuto pomru odpovdaj u Podivna a Buovic, v ivanickch matrikch je patrn podregistrace dvat. Stvalo se sice nkdy, e zapisovatel chybn zaregistroval pohlav, zpravidla u enskho jmna zapsal
14
Marada, M.: Nkolik pohled na sociln a populan vvoj holeovsk idovsk obce v 19.stolet. Zpravodaj Kromskho muzea 1, 1989, s. 910 (dle jen Nkolik pohled). 205
rku do kolonky pro mue, ale tyto ppady byly zjitny a nemohly tak zkreslit celkov vsledek. 6.5. Vvoj potu zemelch a demografick krize Poty zemelch v sum vech sond nedoznaly od 80. let 18. stolet do konce 20. let 19. stolet vraznjch vkyv. Ve druhm desetilet se dokonce etnost pohb snila. Samozejm otzkou zstv, jak velk st zemelch nebyla zaevidovna. Pi sledovn sezonnch prbh udlost se v kad matrice objevovala obdob, kdy po dobu 346 msc i vce nebyla zapsna dn udlost. Domnvm se, e relativn nejvt podregistrace byla v Ivanicch, kter byly nejlidnatj (ve 30. letech zde mlo t tm 900 osob), piem za vce ne 60 sledovanch let zde podle mrtnch matrik nenastala demografick krize, pouze se vyskytly mrn sezonn vkyvy. Tato anomlie obzvl vynikne pi srovnn s kesanskmi Ivanicemi. Absence krize je sp mn ne vce pravdpodobn. K drobnjm vkyvm dolo nap. v ervnu roku 1791, v beznu roku 1794, v lednu a dubnu roku 1806, v beznu a dubnu roku 1808, v dubnu roku 1812 a v noru roku 1825. Ponkud jin situace je zachycena v mrtnch matrikch Podivna. Od konce 80. let 18. stolet se zde objevovaly sezonn vkyvy spojen s opakovanm zavleenm netovic. Poprv v roce 1788, kdy se poet zemelch zdvojnsobil, a zven poet mrt byl registrovn v dubnu a v prosinci. Vt poet mrtvch se vyskytoval jet v lednu a noru nsledujcho roku. Znovu se netovice rozily v beznu a kvtnu roku 1794, poet zemelch vzrostl tynsobn proti prmru pedchozch let. Dal vkyv, opt spojen s netovicemi, byl evidovn v roce 1798 v lednu a dubnu. V novm stolet netovice stle suovaly podivnskou populaci, poprv podle matriky v roce 1806, zejmna v beznu a dubnu, podruh v roce 1810, tentokrt na podzim v jnu. Drobnj sezonn vkyvy jsou doloeny pro rok 1825 a 1827. Nejvt pohroma vak postihla podivnsk idy v roce 1831, kdy zde vypukla cholerov epidemie, kter v jedinm msci (jnu) skolila 78 osob. V dob nkazy zemelo od 6. jna do 8. listopadu 81 osob, piem infekce zanala zcela pliv jen ojedinlmi ppady mrt, prvn zven potu mrtvch nastalo 4. den od jejho potku, hlavnho vrcholu bylo dosaeno mezi 9.14. dnem, menho vrcholu 17. den, po nm se dostavilo prudk zmrnn etnosti umrn, kter pelo, jako na potku, do kadence jednotlivch skon. Za dan rok se mrt vyplhala na nejvy poet za cel sledovan obdob (106 mrt). Vzhledem k tomu, e v tto dob mla mt idovsk obec v Podivn
206
pes 400 len a narodilo se jen 19 dt, nastal prudk pokles lidnatosti komunity. Pesto v nsledujcch tech letech vzrostl mimodn poet satk, tzn. v dob epidemie patrn zemela i ada familiant, co vedlo k uvolnn familiantskch mst a k jejich zskn generan mladmi syny. V dalch tyech letech se rove mrtnosti udrovala na nich hodnotch, aby v roce 1836 opt vzrostla v dsledku nov cholerov nkazy. Poty mrtvch vak byly ve srovnn s rokem 1831 zeteln ni, zemelo 38 osob, epidemie se soustedila na msce srpen, z a jen. Tak v buovickch mrtnch matrikch najdeme dva mimodnj vrcholy. Prvn je spojen s epidemi netovic v roce 1793, kdy zemelo 22 osob, mezi nimi 17 dt, zejmna kojenc a dt do 4 let vku, hlavn v z a jnu. Druh byl spojen s cholerovou epidemi roku 1836, kdy zemelo 51 osob. Umralo se pedevm v msci z, kdy skonalo 32 osob. 6.6. Skladba zemelch podle vku a pohlav Rozbor skladby zemelch podle vku a pohlav pin stejn problmy jako u majoritn populace, tzn. nap. mrtn vk nemus bt uvdn pesn. U malch dt se v idovskch matrikch objevuje asto zaokrouhlovn na tvrt roku, vk jet mench novorozenc bv uvdn ve dnech, stech dn i v hodinch, tzn. jemn a lze -li aplikovat vsledky studia kesanskch matrik, zejm i pesn. U dosplch se setkvme se zaokrouhlovnm na vky konc slic 5 a 6 (nap. 55, 66). V nkterch mrtnch matrikch se nesystematicky, spe sporadicky, objevovaly daje i o hodin smrti, nap. e zemel veer, zemela v 5 hodin rno atd. Ve vech tech obcch pipadalo z hrnu zemelch zpravidla vce ne 50 % na dti ve vku 014 let. V letech 17841800 tvoil tento podl dokonce 56 %, v prv polovin 19. stolet ponkud klesl na 50 %. Tato situace odpovd skladb zemelch podle vku u majoritn populace v dan dob. Rovn ve shod s obecnm dem vymrn umralo v dtskm vku vce chlapc ne dvat. Vkov skupina 1549 letch se podlela v hrnu idovskch obc v zvru 18. stolet na potech zemelch 13 %, v letech 18011850 jej podl vzrostl na 17 % a pedstavoval tak jednu estinu. Nastala tak zmna z hlediska zastoupen pohlav, umralo vce en. Podl osob ve vku 50 a vce let mrn vzrstal; inil-li koncem 18. stolet 29 %, v prvn polovin l9.stolet se zvil na 31 %. V tto vkov kategorii zaala opt pevaovat mrt mu, nebo i v idovsk populaci stejn jako v majoritn bylo vce starch en ne mu. Ve srovnn s kesanskm obyvatelstvem byl ponkud ni podl zemelch o sob reproduknho vku a naopak vy zemelch osob 50 letch a starch.
207
Pokud bychom chtli sledovat rozdly v mrtnosti mezi jednotlivmi obcemi, nelze si nevimnout ponkud vjimen situace v Ivanicch, kde se snilo zastoupen dtsk sloky (0-14 let) z 55 % v letech 17841800 na dv ptiny v polovin 19. stolet. Bylo to zpsobeno znanm poklesem potu zemelch od 20. let 19. stolet. Otzkou zstv, zda pitom nelo o podregistraci mrt dvek. Podl zemelch ve vku 1549 let byl v Ivanicc h zhruba stejn jako v ostatnch idovskch obcch, vzrstal proto podl osob zemelch ve vym vku (nap. ve 20. a 30. letech a na 40 %). Pokud zrcadl zznamy v matrikch skuten stav, mohl bt tento celkov posun zvyovn podlu mrt starch osob zpsoben zmnami ve skladb obyvatelstva, pibvnm starch a starch osob a dsledkem familiantskho zkona, tzn. menmi poty narozench dt i nimi poty zemelch kojenc a dt, ppadn jejich nedslednou registrac. Opomenout by se vak nem la mobilita id, tzn. i monost mrt dtte mimo rodnou obec. Ze srovnn s mrtnostnmi pomry v jihomoravskm msteku Vracov vyplv vrazn ni podl zemelch dt ve vku 014 let (ve Vracov 63 %) a citeln vy zastoupen zemelch ve vku 50 a vce let (ve Vracov 21 %). Kategorie 1549 letch byla v obou lokalitch svmi zemelmi podlov shodn. Souasn je vak teba si uvdomit, e Vracov pedstavuje mezi majoritn populac komunitu s velkou porodnost v dsledku svateb velmi mladch snoubenc, a proto i lokalitu s velkou frekvenc dtskch mrt. Tak skladba zemelch v Buovicch vykazovala, i kdy ne v takov me jako v Ivanicch, ve srovnn s kesanskm Vracovem ni zastoupen zemelch dt, opt s vraznj pevahou zemelch chlapc. Kategorie 1549 let byla svm procentulnm zastoupenm v zsad shodn. Vkov skupina 50 letch a starch se podlela jednou tvrtinou a necelou jednou tetinou na hrnu zemelch s rovnomrnm podlem obou pohlav Na podivnsk skladb zemelch podle vku jsou zejm dopady dtskch epidemi netovic z 90. let 18. stolet, kdy se vha dtsk skupiny zvila na 65 % a doshla tak tm nejvyho podlovho zastoupen za cel sledovan obdob. Obdobn situace se vytvoila jet ve 40. letech 19.stolet, kdy v Podivn umraly pedevm dti do 4 let vku na infekn nemoci a podl zemelch ve vkov skupin 014 let doshl svho absolutnho maxima rovnal se 72 %. Zatmco podl osob zemelch ve vku 1549 letch byl srovnateln s obma idovskmi komunitami, zemelch osob nad 50 let vku bylo relativn mn (necel jedna tvrtina), m se situace vce blila majoritn spolenosti. I v idovsk populaci, stejn jako v kesansk, pipadala obvykle v prmru polovina na mrt dt ve vku 014 let, nejvce umrali kojenci a dti do
208
4 let vku. Ze zemelch dt do 15 let tvoili kojenci stabiln zpravidla tm polovinu (48 %), podl dt ve vku 1 -4 zvisel na vskytu epidemi netovic nebo cholery a pohyboval se mezi 22 % v pznivm obdobch a po 46 % v letech, kdy se tyto epidemie mezi dtmi rozily. Ve skupin starch dt ve vku 514 let byla mrtnost velmi nzk a jej podl byl nejstlej (v prmru 17 %). mrt dt do tdne ivota byla nesmrn mlo etn, do konce 18. stolet netvoila ani jedno procento mezi dtskmi zemelmi. Nevme, jak matriky odr skuten stav, lze pedpokldat podregistraci. Je pravdou, e etnost ppad v 19. stolet vzrstala, dokonce ve 20. letech doshla 10 %, za cel sledovan obdob 3,4 %. Ve srovnn s kesanskmi populacemi byla ni. 15
Tab. . 33 : Skladba dt zemelch do 15 let vku (souhrn idovskch obc v Buovicch, Ivanicch a Podivn) v letech 1784-1850 (v %) asov obdob 1784-1790 1791-1800 1801-1810 1811-1820 1821-1830 1831-1840 1841-1850 1784-1800 1801-1850 1784-1850 0-6 dn 0,7 0,5 1,0 1,2 10,0 4,6 4,7 0,6 4,4 3,4 Dti zemel ve vku do 1 roku 1-4 roky 5-14 let 42,5 38,1 18,7 37,5 46,1 15,9 50,5 29,6 18,9 46,4 31,1 21,3 52,9 21,4 15,7 52,9 25,7 16,8 54,0 29,6 11,7 39,3 43,2 16,9 51,6 27,3 16,7 48,5 31,3 16,8 celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Zjitn rove kojeneck mrtnosti byla v zsad srovnateln s rovn v kesansk populaci. Nejvt rozdl byl u asn mrtnosti (dt zemelch bhem prvnho tdne ivota), kter byla v idovskm prosted znan ni ne v majoritn populaci, rovnala se 14,3 promile (v Maovicch v druh polovin 18. stolet inila 26 u chlapc a 43 u dvek, v Novch Hvzdlicch v te dob 55 resp. 34 ). Kojeneck ji doshla 215,6 a odpovd rovni u kesansk populace stejn jako mrtnost ve vku 04 roky, kter se rovnala 345 zemelch dt na 1000 iv narozench. Vznam kojeneck mrtnosti pro celkov mrtnostn pomry dokldaj tak data o mrtnosti kojenc v holeovsk idovsk populace ze 40. letech 19. stolet. I tam z celku vech zemelch pipadalo na kojence 21,3 %. V pelidnnm ghettu, kde pipadal na jeden dm v prmru trojnsobn vy
15
Nap. je mono uvst nmeckou populaci Pavlova, kde v letech 18001849 pipadalo na mrt dt do tdne ivota 13, 0 % z celku dtsk skupiny 0-14 let. Viz Dokoupil, L., Nesldkov, L.: Populace Pavlova , s. 126. 209

Tab. . 34 : Skladba dt zemelch do 15 let vku v idovsk obci v Buovicch v letech 1784-1850 (udno v %) asov obdob 1784-1790 1791-1800 1801-1810 1811-1820 1821-1830 1831-1840 1841-1850 1784-1800 1801-1850 1784-1850 0-6 dn 4,0 10,0 4,6 1,9 4,2 3,2 Dti zemel ve vku do 1 roku 1-4 roky 5-14 let 46,9 37,5 15,6 47,2 37,7 15,1 49,0 33,3 13,7 61,9 31,0 7,1 58,0 22,0 10,0 66,2 16,9 12,3 59,3 29,6 9,2 47,0 37,6 15,4 59,2 25,9 10,7 56,2 28,8 11,8 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
poet obyvatel vzhledem ke kesanskm domm, se infekce ily velmi rychle. Typickm jevem idovskho bydlen, nejen holeovskho ghetta, byl tzv. podlov dm (Anteilhaus). Byl rozdlen na nkolik oddl (Abteilung), kter pedstavovaly vcemn samostatn bytov jednotky patc rznm majitelm. Ze 49 idovskch holeovskch dom jen nkolik nebylo tmto zpsobem rozdleno. Nejastji byly dleny na dv a ti sti, vjimkou vak nebylo parcelovn na vce st, dokonce a na deset. I tyto jednotliv sti byly v rukou nkolika spolumajitel, z nich kad vlastnil jedinou mstnost, kde ila cel rodina. Existovaly i ppady, nejen v Holeov, e jednu mstnost obvalo vce rodin. Zmonj id naopak vlastnili vce oddl v rznch domech. Ve 47 domech se tmto zpsobem nachzelo 175 samostatnch bytovch jednotek.
Tab. . 35 : Skladba dt zemelch do 15 let vku v idovsk obci v Podivn v letech 1784-1850 (udno v %) asov obdob 1784-1790 1791-1800 1801-1810 1811-1820 1821-1830 1831-1840 1841-1850 1784-1800 1801-1850 1784-1850 0-6 dn 1,7 10,8 3,9 6,8 5,1 4,1 Dti zemel ve vku do 1 roku 14 roky 514 let 41,5 36,6 21,9 30,9 51,5 17,6 38,5 43,1 18,4 48,3 31,0 19,0 44,6 19,3 25,3 42,6 34,9 18,6 13,7 47,0 32,5 34,9 45,9 19,2 44,2 32,1 18,6 42,4 34,8 18,7 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
210
K bn praxi patilo rychl stdn majitel i nkolikrt bhem roku, do roku 1850 postihovala tato kadodennost i bohat idovsk rodiny. Domy a domky mvaly mnoho rznch pstaveb, zvltnch vchod, malch mstnost, i sklepy byly hojn vyuvny k bydlen, k provoznm el, asto bez minimlnho hygienickho zzem. Poet obyvatel holeovsk idovsk obce pitom vcelku rychle rostl v roce 1762 mla 842 obyvatel a 265 oficiln uznanch rodin, tzn. jedna rodina mla v prmru 3,17 len, v roce 1848 ji obec tala 1694 osob. Pi takovm zpsobu bydlen spojenm s velkou koncentrac lid bvaly bn situace, kdy za epidemi vymely nkterm rodinm vechny nebo tm vechny dti. Nap. Davidu Wallfischovi zemelo v roce 1849 bhem krtk doby esti tdn 5 dt ve vku od 1 do 9 let. V holeovskm ghettu byl i chudobinec, kde se rodila i umrala ada dt, protoe se stal mstem ivota tch sociln nejslabch. 16
Tab. . 36 : Skladba dt zemelch do 15 let vku v idovsk obci v Ivanicch v letech 1784-1850 (udno v %) asov obdob 1784-1790 1791-1800 18011810 1811-1820 1821-1830 1831-1840 1841-1846 1784-1800 1801-1846 1784-1846 0-6 dn 1,6 0,9 1,2 9,1 5,8 2,4 1,2 3,8 3,0 Dti zemel ve vku do 1 roku 14 roky 514 let 41,0 39,3 18,1 36,9 46,8 15,4 61,3 16,3 22,4 37,3 31,3 30,2 58,4 23,4 9,1 58,1 18,6 17,5 66,7 21,4 9,5 38,4 44,2 16,2 55,2 22,3 18,7 49,8 29,2 18,0 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
V jednotlivch obcch se situace ponkud liila. Zatmco v Buovicch tvoil podl kojenc nejdominantnj poloku v celm sledovanm obdob, rovnal se 56 % s tendenc k rstu, v Podivn byl v zvru 18 .stolet vznamnj podl skupiny 14 roky vku, zatmco v 19. stolet zskala nejvt vhu kategorie kojenc (44 %) a skupina zemelch dt ve vku 1 -4 roky se dostala na druh msto (32 %). V Ivanicch se odehrl obdobn proces, tzn. tit dtskho umrn se peneslo ze skupiny mladch dt na kojence. Tet poad zaujaly u vech t obc star dti 514 let, kter se podlely na dtsk mrtnosti desetinou a dvacetinou. mrt dt ve vku do jednoho tdne byla u vech analyzovanch soubor velmi nzk, pohybovala se me zi 1,25,2 %.
16
Marada, M.: Nkolik pohled , s. 812. 211
Reprodukce kulturn odlinch skupin obyvatelstva 6.7. Prmrn vk zemelch
Pro monost konfrontace s majoritn populac byly vypoteny prmrn vky zemelch v idovskch komunitch s vylouenm dtsk skupiny i spolu s n. Lze konstatovat, e v obou vkovch kategorich byly jen mrn vy, v podstat podobn s kesanskou populac.17 V celku zemelch mly relativn nejvy hodnoty Ivanice, piem jejich rove vzrstala. Jestlie na konci 18. stolet inil prmrn vk u en 23,6 let, pak do poloviny 19. stolet vzrostl na 35,5 let, obdobn u mu z 29,6 let na 33,3 roky. I tyto vy hodnoty maj sv paralely v kesanskch sondch, zejmna na severu Moravy (Sobotn). Mohou bt vsledkem mstn vkov skladby, migrac i dalch faktor. Ponkud ni hodnoty byly vypoteny pro Buovice s tendenc k rstu v musk sloce z 22,1 na 26,6 let, kdeto u en se prmrn mrtn vk pli nemnil a zstval na hodnotch kolem 30 let. Relativn v nejnim vku umrali id v Podivn, kde u mu z 21,5 let v 18. stolet nastalo zven na 22,6 let v 19. stolet, u en z 25,7 dolo k poklesu na 23,8 let. Vsledn sla byla ovlivovna prudkm sniovnm prmrnch hodnot v letech dtskch infekc (v Podivn nap. ve 40. letech 19. stolet).
Tab. . 37 : Prmrn vk zemelch v idovskch obcch v Ivanicch, Buovicch a v Podivn v letech 1784 - 1846 Ivanice asov 15 a vce let celkem obdob mui eny mui eny 1784-1790 55,5 55,4 28,4 28,4 1791-1800 56,3 60,5 30,2 19,8 1801-1810 61,0 55,6 30,0 32,8 1811-1820 56,0 61,1 31,7 35,2 1821-1830 62,0 60,4 36,3 34,7 1831-1840 62,1 56,3 33,9 38,0 1841-1846 61,5 59,5 34,2 37,4 1784-1800 56,0 57,6 29,6 23,6 1801-1846 60,6 58,3 33,3 35,5 1784-1846 59,4 58,2 32,3 32,3 Buovice Podivn 15 a vce let celkem 15 a vce let celkem mui eny mui eny mui eny mui eny 55,1 47,0 25,8 25,4 51,8 49,9 24,8 24,7 57,4 60,8 19,1 32,4 59,7 60,9 19,4 26,5 65,4 57,3 38,2 30,1 52,0 52,0 28,8 25,1 61,7 58,1 24,7 27,8 59,3 52,6 19,7 28,0 55,5 62,5 26,8 32,1 57,8 61,5 23,2 31,3 49,4 46,2 23,2 28,4 50,9 46,8 25,3 22,1 57,5 57,8 17,3 30,4 53,6 48,1 13,9 17,0 56,1 56,0 22,1 30 55,6 56,0 21,5 25,7 57,7 54,7 26,5 29,7 53,5 51,8 22,6 23,8 57,4 55,0 25,4 29,7 53,8 52,6 22,4 24,2
Pi vylouen dtsk sloky se prmrn vk zemelch vrazn zvyoval. Poad sond zstalo zachovno, tzn. v nejvym vku umrali id v Ivanicch mui v prmru v 58 letech, u en se prmrn vk zvil od konce 18. stolet do poloviny 19. stolet z 57 na tm 60 let. V Buovicch se prmrn mrtn vk mu v te dob zvil z 56 na 58 let, u en naopak poklesl z 56 let na 55
17
Dokoupil, L., Fialov,L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen , s. 5859.
212
rok. V Podivn nastalo snen u obou pohlav. Mum, kte umrali v zvru 18. stolet v prmru v 56 letech, se do poloviny 19. stolet vk snil na 54 roky, enm klesl z 56 let na 52 rok. V Holeov na konci 40. let 19. stolet inil prmrn vk dosplch zemelch id 58 let u mu a 60 let u en. U kesanskho obyvatelstva msta ve stejnm obdob se rovnal u mu i u en 56 letm. 18 Na zklad dosud zpracovanch sond by bylo mono konstatovat, e dospl idovsk populace se dovala v prmru vyho vku ne populace kesansk. 6.8. Pirozen mna idovskho obyvatelstva Pi pohledu na prbh pirozen mny vech t obc zjiujeme, e po celou dobu (17841850) idovsk populace poetn pibvalo, nicmn v prvm decenniu 19. stolet dolo stejn jako u majoritn populace k prudkmu poklesu hodnot pirozenho prstku. Ve druhm desetilet se pirozen prstek vrazn zvil, aby se ve 20. letech v zsad udrel na vy rovni, ve 30. letech nastal dal znan bytek v souvislosti s cholerovou epidemi. Pirozen mna idovsk populace se vzhledem ke sv nzk etnosti vyznaovala prudkmi vkyvy - obdob rychlho rstu lidnatosti se rychle stdala s seky dramatickho poklesu. V klidnch letech bez epidemi pirozen prstek v ase vzrstal. Nejvych hodnot doshl ve druhm decenniu a ve 20. letech 19. stolet, jak to ostatn dokldaj i hodnoty vitlnho indexu (1,46, 1,36), co koresponduje s vvojem pirozen mny majoritn populace. Je ovem teba pipomenout, e zejmna rodn, ale i mrtn matriky nemusely bt pln, a tud velikost a intenzita pirozenho prstku nemus odpovdat skutenosti. Jestlie se zamme na prbh pirozen mny obyvatelstva jednotlivch obc, meme konstatovat zajmav jev u Podivna i Buovic, co byly komunity poetn piblin stejn velk, byl pirozen prstek velmi podobn a zeteln vy ne v ppad mnohem lidnatjch Ivanic. Pitom v Podivn dolo ve 30. letech 19. stolet k pirozenmu bytku populace v dsledku cholerov epidemie, v Buovicch k mortalitnmu vkyvu. Poty zemelch se v Ivanicch v porovnn s Buovicemi a Podivnem vznamnji nezvyovaly, dokonce podle matrik nedolo k dnmu vkyvu typu demografick krize, nicmn rove pirozenho prstku zde byla velmi nzk. Bylo to s nejvt pravdpodobnost zpsobeno neplnou registrac narozench dt, jejich poet se podstatn v ase nemnil. Pitom lidnatost obce rostla.
18
Marada, M.: Nkolik pohled , s. 11. 213
6.9. Sezonn prbh udlost Vzhledem k nzkmu potu udlost byla sezonnost sledovna hrnn za cel sledovan obdob (17841850).
Tab.. 38 : Sezonn prbh narozench, zemelch a satk idovskho obyvatelstva z Ivanic, Podivna a Buovic v letech 1784-1850 Msc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Celkem Satky msn poet index 76 1,36 59 1,16 56 1,00 54 1,00 30 0,54 51 0,94 33 0,59 80 1,43 51 0,94 44 0,79 66 1,22 58 1,04 658 12,00 Narozen msn poet index 327 1,07 302 1,09 356 1,17 303 1,03 346 1,14 305 1,03 279 0,92 256 0,84 279 0,95 255 0,84 298 1,01 282 0,93 3588 12,00 Zemel msn poet index 219 0,95 216 1,03 290 1,25 274 1,22 213 0,92 205 0,92 172 0,74 189 0,82 217 0,97 282 1,22 215 0,96 232 1,00 2724 12,00
Sezonnost narozench v zsad odpovd prbhu u majoritn populace v eskch zemch a je bhem roku vyrovnan. Vce idovskch dt se rodilo v prvn polovin roku s absolutnm maximem v msci beznu a dvma podrunmi maximy v lednu a kvtnu. Druh polovina roku zanala cyklus ni rovn porodnosti, typick pro lto a potek podzimu. Absolutn minimum bylo spojeno se srpnem a jnem. V listopadu a prosinci poet narozench dt vzrstal. Bylo by uiten provst dal eten ve vtch komunitch, kter by dan vsledky doplnilo, ale pedevm potvrdilo. V konfrontaci s pomry na jin Morav jsou diference vt, samozejm v rmci nevelkch mezimsnch rozdl. Zatmco v majoritn populaci bylo absolutn maximum spjato s jnem, v idovskch komunitch to byl msc absolutnho minima, mezi kesany se vce dt rodilo v druh polovin roku, u id v prvn, u kesan se poet narozench dt po dosaen jnovho maxima snioval, v idovsk populaci v tto dob vzrstal. Sezonn prbh idovskch mrt nese zkladn rysy umrn u majoritnho obyvatelstva je vak rozkolsanj, vce ovlivovn mimodnmi vnjmi
214
zsahy epidemi. Nejvce osob umralo na jae maxima bylo dosaeno v beznu a dubnu. Od kvtna nastval pokles a k absolutnmu minimu v ervenci, kter bylo shodn pro ob populace. Od z nastval u id rst etnosti k dalmu vrcholu v jnu. Toto druh maximum je vak dno velkm potem zemelch na choleru v Podivn, tzn. je ovlivnno mstn. Po tomto vrcholu se etnost v listopadu a prosinci udrovala na vy rovni, co odpovdalo i vtmu vymrn kesan v zim.
Obr. 6 : Sezonn prbh udlost v Buovicch, Ivanicch a v Podivn v letech 1784-1850
1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.
satky
narozen
zemel
Nejvt a nejzsadnj rozdlnosti nalzme u satk. Protoe platnost familiantskho zkona redukovala oficiln satky, kter mohli uzavrat jen familianti, take je nutn potat s uritou mrou podregistrace, je etnost nzk a me zkreslit sezonn rozloen udlost. V prbhu roku dochzelo k zpism svateb znan nerovnomrn. Maxima byla ti v lednu, absolutn v srpnu a podrun v listopadu, minima dv v kvtnu a ervenci. Minima pedstavovala 3540 % maxim. Na krajn nevyvenm rozloen svateb se podepisovaly i vkyvy zpsoben epidemiemi. Pesto bylo jejich sezonn rozloen mnohem pravidelnj ne u kesansk populace.
215
7. Zvr Sledovn demografickch charakteristik kesanskho obyvatelstva jin Moravy v irch civilizanch souvislostech a na rovni nich zemnch jednotek od poloviny 17. do poloviny 19. stolet pineslo adu novch poznatk, zejmna vak prohlouben a upesnn naich dosavadnch znalost. Na jin Morav se na rozdl od severn a Slezska do poloviny 19. stolet tempo rstu potu obyvatel postupn sniovalo, vvoj se tak opooval za nejvce zalidnnmi eskmi kraji (severn a stedn echy). V rmci jin Moravy probhala znan diferenciace mezi oblastmi. Lidnatostnm jdrem se v prbhu druh poloviny 18. stolet stala centrln st jin Moravy, na okrajch se vvoj zpomaloval. Do ela se dostval Brnnsk kraj, jeho hodnoty se nejvce blily severu zem, nejni ml Znojemsk kraj, srovnateln s zemmi v jinch echch. Brnnsk kraj vdil za svj rozvoj vce faktorm, mezi nimi zaujmalo vznamn msto vytven brnnsk textiln oblasti, nezanedbatelnm prvkem byl v prbhu 18. stolet i rst protoindustrializanch center, kter vak na rozdl od severnch ech a severn Moravy nevytvoily velkou a souvislou oblast. padek nejjinjch moravskch zem byl patrn nejvce spjat s poklesem vinastv. 1 Brnnsko nsledoval Hradisk kraj, Jihlavsko zcela stagnovalo na hodnotch z konce 18. stolet. V kontextu vvoje 17. a 18. stolet lze ticetiletou vlku i v regionu jin Moravy povaovat za zsadn pedl nejen ve vvoji demografickm, ale tak socilnm, ekonomickm a kulturnm. Zmnila se struktura vldnoucch elit, rozvjela se barokn spolenost a kultura. V zemdlstv jako ekonomickm zkladu regionu se prosadila ta forma vvoje, kter poruila rovnovhu mezi vrchnostenskou velkovrobou a zemdlskou malovrobou, tzn. zjmy domini se prosadily rozhodujcm zpsobem. Budovn reijnho velkostatku pi nedostatku pracovnch sil po vlce bylo jednou z pin novodobho procesu tzv. znevolovn poddanch. Vvoj krlovskch mst byl pro dluhy citeln zpomalen, vldla v nich konzervativn atmosfra, bez vytven velkho kapitlu. Sociln stratifikace mla v zsad stedovkou podobu, odliovala se od n pouze nim podlem
1
Mrkos, J.: Hospodsk dynamika zem Moravskoslezsk v zrcadle jejho populanho vvoje a fluktuace obyvatelstva. Brno 1948, s. 79. 217
chudiny a nov vznikajcmi honoracemi. Oiven nastvalo a od 60. let 18. stolet, kdy se situace zaala vraznji mnit pedevm v Brn. Tak hospodstv poddanskch mst bylo mnohdy ochromovno v souvislosti s vvojem sousednch reijnch velkostatk. Sociln vvoj po ticetilet vlce nabval nivelizan charakter, rostl pitom vznam stednch a nich vrstev, zacelovn populanch ztrt vedlo k rstu potu bezzemk. Sociln struktura mla adu regionlnch variant. Vznamn vt zastoupen velkch sedlk bylo zjitno ve Znojemskm a Brnnskm kraji, nejvce osedlho mstskho obyvatelstva ilo na Jihlavsku a nejpokroilej sociln diferenciace, tm ji bez velkch sedlk, se utvela v Hradiskm kraji. Stl rst chudch a chudch vrstev byl doprovzen tak chudnutm emeslnictva. Populan tlak byl do jist mry usmrovn ji od 80. let 17. stolet sttem. Vlny kolonizace, raabizan reforma, abolice robot atd. byly cesty, kter mly skloubit demografick rst s existennmi podmnkami. Dleitm momentem pro saturaci populanch pebytk byly jak formy nezemdlsk vroby (domck vroba, protoindustrializan aktivity, tovrny), tak i netradin zemdlstv pro jin Moravu typick vinastv. To vak v obdob po ticetilet vlce a do poloviny 19. stolet nedoshlo rozkvtu z doby pedvlen. S charakterem existennch podmnek korespondoval vvoj pirozen mny obyvatelstva. V celm sledovanm obdob a do poloviny 19. stolet si zachovval charakter starho demografickho reimu. Pomry se na jin Morav neodliovaly od celku zem. Samotn tempo rstu potu narozench jin Moravy se v ase znan mnilo. Meme konstatovat, e druh polovina 17. a prvn polovina stolet 18. probhla ve znamen shodnho vcelku rychlho rstu. Absolutn nejrychleji se zvyovaly poty iv narozench dt ve druh polovin 18. stolet, zejmna v 50. a 80. letech. Toto tempo rstu ve druh polovin 18. stolet vak nelze doloit pro mstsk sondy, kde naopak bylo tempo rstu rychlej v prvn polovin stolet. V 19. stolet do roku 1850 nastalo znan zpomalen tempa rstu. Napklad v Brnnskm a Hradiskm kraji se v letech 17001800 poet narozench dt tm zdvojnsobil. Naproti tomu vrazn zpomalovn tempa rstu ji od druh poloviny 18.stolet bylo charakteristick pro Znojemsk kraj, kde pokraovalo i v 19. stolet. Rovn v Jihlavskm kraji byla zjitna dlouh etapa retardace mrn od druh poloviny 18. stolet, vraznj v prvn polovin 19. stolet. Vvoj plodnosti odpovdal svm charakterem pomrm obyvatelstva eskch zem v danm typu reprodukce. Vk vstupu do manelstv nevyboov al z obecn situace, ni u mu i en byl na moravskosloven-skm pomez a zejm i v rodnch a vinorodch jihomoravskch valech. Podly
218
Zvr
nemanelskch dt byly zejmna na jihomoravsk vesnici nzk, sledovaly vak, by na vrazn ni rovni, celkovou tendenci k rstu. Praktikovaly se i pedmanelsk sexuln vztahy, jejich rozen v jednotlivch vrstvch venkovsk i mstsk spolenosti a zasazen do irho rmce ivota na badatele teprve ek. Na jin Morav, v n venkovsk vrstvy pedstavovaly podstatnou st obyvatelstva, vak platily i psn morln normy regulujc vztah mezi pohlavmi, obecn dodrovan. Satky a satkov strategie odpovdaly v t dob platnm stereotypm. Do manelstv vstupovali dve a astji lid zmonj, smrem k dolnm socilnm vrstvm se vk satku u obou partner zvyoval. Tak na jin Morav se prmrn vk vstupu do manelstv u mu i en v 18. i 19. stolet postupn zvyoval. Potvrdily se odlin ance vstupu do manelstv podle pohlav a vku. Na pkladu msteka Vracova s tradic vinask vroby vak lze doloit uzavrn satk i sociln slabch venkovskch vrstev, jestlie bylo rozvinuto intenzivn netradin zemdlstv. Mortalita z hlediska vku i pohlav si udrovala obvykl znaky danho typu reproduknho reimu, tj. nzkho prmrnho mrtnho vku vetn relativn znan vysok rovn mrtnosti kojenc a mladch dt. Po roce 1800 zanal nstup postupnho sniovn hladiny dtsk mrtnosti (okovn proti netovicm). Pro cel dvousetlet obdob byl nicmn pznan vskyt demografickch kriz, jejich charakter se vak v 19. stolet zaal mnit. Na jin Morav byly dopady srovnateln s celkem zem, i kdy jejich prbh byl nkdy odlin od ech. Ticetiletou vlku lze povaovat na nejt zs ah do populanch pomr regionu, jej prbh byl v nkterch lokalitch, zejmna mstech (pevnostech), velmi tk. Ztrty na obyva -telstvu byly odhadnuty na tetinu, nkde a polovinu populace. Etapa obnovy trvala v zsad pl stolet, v nkterch zvlt zniench zemch (Beclav-sko) dle 70 i vce let. Vechny dal krize zpsobovaly nikoliv zastaven, ale jen zpomalovn rstu lidnatosti s efektem nslednho zrychlen. ada katastrof, o kterch jsme byli donedvna pesvdeni, e maj psobnost v rmci celch eskch zem, se ukzala jen jako lokln ohranien mstn zleitost. Patil k nim nap. vpd Tatar v roce 1663, mor z roku 1680, kter se projevily jen nevelkm bytkem potu obyvatel jin Moravy. Pevn zemdlsk obyvatelstvo tto obla sti rovn lpe pekonvalo velk hlado -mor potku 70. let 18. stolet, stejn jako epidemie a hladomory let tictch a edestch, kter probhly v danm prostoru v mnohem slab a mrnj form ve srovnn s echami. Hladomory mly obvykle znateln hor prbh ve mstech. Msteka se svm demografickm reimem neliila od venkova.
219
Jako vbec nejhor obdob spjat s nejvtmi bytky obyvatelstva byla dle demografickch daj lta napoleonskch vlek, kter opt pivedla na zem Moravy etn vojska, a cholerov epidemie 30. let 19.stolet. Jejich projevy byly hlub, ale asov zeteln krat. Vlky spojen s epidemiemi i hladomory zpomalovaly rst pirozen mny obyvatelstva jak v celku jin Moravy, tak i v krajch, kde dochzelo v uritch etapch ke znanmu rozlien vvoje. Bylo zjitno, e pro vvoj jin Moravy byla rozhodujc situace v Brnnskm a Hradiskm kraji, od kterch se ponkud odlioval vvoj v kraji Znojemskm a Jihlavskm. V jihomoravskch mstech mla reprodukce obyvatelstva zhruba shodn rysy jako na venkov, lze vak pedpokldat (podle vsledk z Brna) vy vk vstupu do manelstv u mu i en a vt podly svobodnch. Poty narozench dlouhodob mrn rostly s tendenc ke zpomalovn rstu od druh poloviny 18. stolet, vitln index se vyznaoval nzkmi hodnotami. Zkouman msta (Brno farnost sv. Petra a Pavla na Petrov, Ivanice, Uhersk Brod, Tel, Slavonice, Jaromice nad Rokytnou) mla nzk prstky obyvatel pirozenou mnou, mortalitn krize zde byly hlub. Nejvce byla postiena ticetiletou vlkou, vlkami o rakousk ddictv, hladomorem z let 17711772 a napoleonskmi vlkami. Ticetilet vlka tce postihla Brno, Ivanice, Uhersk Brod a Slavonice, Jaromice nad Rokytnou a Tel byly ueteny. 2 Rekonstrukce pirozen mny idovskho obyvatelstva na zklad idovskch matrik v letech 17841850 se ukzala jako v zsad mon, je vak teba potat s uritou mrou podregistrace udlost, jej mra se zejm v asech mnila a jej rove za souasnho stavu poznn nen dost dobe mon urit. Pesto zjitn rove jednotlivch demografickch charakteristik odpovd vce mn rovni zjitn u majoritn populace. Zrove bylo potvrzeno psoben diskriminanch opaten rakouskho sttu ve vztahu k tto minorit, je se projevilo zejmna omezovnm satk, vym vkem vstupu do manelstv a vysokm procentem nemanelskch dt. Pi komparaci s kesanskm obyvatelstvem je z hlediska repro-duknch pomr vznamn rozdlnost struktur rodinnho stavu, jak jsou k disposici z konskripce z roku 1754. Zatmco v kesansk populaci bylo relativn vt procento mu i en ve vku nejvy fertility (2040 let) svobodnch nebo v mal me ovdovlch a zhruba ti tvrtiny populace ilo v manelstv, u id bylo tm vechno obyvatelstvo obojho pohlav v tomto vku sezdno. Pokud pijmeme teorii o samoregulaci populanho vvoje, pak musme konstatovat, e kesansk
2
Nesldkov, L.: Pirozen mna obyvatelstva vybranch mst jin Moravy od ticetilet vlky do poloviny 19. stolet. In: Prace Naukowe Uniwersytetu lskiego nr 1916, Wie-ki stare i nowe, tom 1, red. I. Panic, M. W. Wanatowicz, Katowice 2000, s. 110 123.
220
Zvr
populace, na jihu Moravy pevn zemdlsk, nemohla t v danm vku ve stavu manelskm, protoe k tomu nemla vytvoeny existenn podmnky. ada mladch lid pracovala v eledn slub, ppadn jinde a na manelstv se pipravovala, ada zstala trvale svobodn. id na zklad svch kulturnch tradic, nboenskho pojet ivota, v nm rodina mla posvtnou funkci, a v ne-jistch podmnkch diaspory jednoznan akcentovali ivot ve vlastn rodin s dtmi. Tento svj zpsob ivota mohli realizovat, protoe jejich existence nebyla u ns spojena se zemdlstvm, i kdy ho v malm rozsahu tak provozovali. Tit jejich ekonomickho byt bylo spojeno s rznmi formami obchodu, emesla, podnikatelsk innosti, co byly hospodsk aktivity, kter nebyly spojeny s omezenmi danmi prodnmi podmnkami. Ron prstky idovsk populace byly pi platnosti omezujcch opaten ze strany sttu a vznamnm vysthovalectv, kter jen obtn meme rekonstruovat, patrn vy ve srovnn s prstky kesansk populace Moravy, i kdy statisticky zachycen data dokldaj spe shodn nebo ni tempo prstku. Tradin cestou k vymu rstu mohl bt ni vk nevst a krat meziporodn intervaly (astji jen ron, jak lze doloit v knize familiant idovsk obce v Ivanicch). Srovnn dvou spoleenstv, adou civilizanch charakteristik odlinch, me pinst jinou volbou optiky nov poznn. Porovnn demografickho vvoje tento pedpoklad pln potvrdilo.
221
OBSAH Pedmluva ....................................................................................................... 5 1. Historick demografie a monosti vzkumu pirozen mny kesanskho a idovskho obyvatelstva jin Moravy v novovku . ............................... 9 1.1. Historick demografie na pelomu tiscilet ............................................... 9 1.2. Prameny a metody ................................................................................... 16 2. Sdeln pomry a lidnatost jin Moravy od poloviny 17. do poloviny 19. stolet..................................................................................................... 25 3. Zkladn ekonomick a sociln charakteristika jin Moravy od poloviny 17. do poloviny 19. stolet ...................................................................... 33 3.1. Morava a jin Morava v pedveer ticetilet vlky, jej prbh a nsledky do konce 17. stolet ................................................................. 33 3.2. Nov spolenost na jin Morav a osvcen 18. stolet ....................... 60 3.3. Jin Morava ve stolet zrodu modernho prmyslu - do roku 1850.......... 85 4. id na Morav a jin Morav jako specifick kulturn, sociln a reprodukn minorita a jejich postaven v novovku .............................. 93 5. Pirozen mna kesanskho obyvatelstva jin Moravy ......................... 111 5.1. Satenost obyvatelstva ........................................................................ 111 5.1.1. Podmnky uzavrn satk ................................................................. 111 5.1.2. Svatebn vesel a jeho prbh na jihomoravskm venkov a venkovskm msteku, morln normy ve vztahu k manelstv .............. 116 5.1.3. Satenost obyvatelstva a skladba snoubenc podle rodinnho stavu . 120 5.1.4. Vk a vkov rozdly mezi snoubenci, skladba obyvatelstva podle vku a rodinnho stavu ........................................................................ 123 5.1.5. Sezonnost satk ................................................................................ 129 5.2. Porodnost a plodnost obyvatelstva ........................................................ 132 5.2.1. Vvoj potu narozench dt ............................................................... 132 5.2.2. Aktuln manelsk porodnost ............................................................ 145 5.2.3. Manelsk plodnost obyvatelstva a poet dt v rodin ....................... 147 5.2.4. Nemanelsk dti, pedmanelsk koncepce........................................ 151 5.2.5. Vceetn porody ................................................................................ 157
3
5.2.6. Sezonnost narozench......................................................................... 158 5.3. mrtnost obyvatelstva ........................................................................... 160 5.3.1. Umrn, smrt, pohe .......................................................................... 160 5.3.2. Demografick krize a bilance obyvatelstva pirozenou mnou............ 164 5.3.3. mrtnost obyvatelstva podle vku a pohlav ....................................... 179 5.3.4. Prmrn vk zemelch ..................................................................... 185 5.3.5. Sezonnost zemelch ........................................................................... 187 6. Pirozen mna idovskho obyvatelstva jin Moravy v letech 1784 1850 ........................................................................... 191 6.1. Charakteristika sond, pstup ke zpracovn .......................................... 191 6.2. Satenost a skladba podle rodinnho stavu a vku .............................. 194 6.3. Vvoj potu narozench, aktuln manelsk porodnost ........................ 201 6.4. Nemanelsk dti ................................................................................... 203 6.5. Vvoj potu zemelch a demografick krize ......................................... 206 6.6. Skladba zemelch podle vku a pohlav ............................................... 207 6.7 Prmrn vk zemelch ....................................................................... 212 6.8. Pirozen mna idovskho obyvatelstva ............................................... 213 6.9. Seznn prbh udlost ........................................................................ 214 7. Zvr........................................................................................................ 217 8. Bibliografie .............................................................................................. 223 8.1. Seznam titnch a archivnch pramen ................................................ 223 8.2. Seznam literatury .................................................................................. 224 8.3. Seznam zkratek ...................................................................................... 231 9. Ploha ..................................................................................................... 233 Natrliche Bewegung des kulturell unterschiedlicherBovlkerungsgruppen Sdmhrens in der Neuzeit am Beispiel von Christen und Juden (Zusammenfassung) ............................................................................. 251 The reproduction of culturally different groups of the population of southern Moravia in modern times exemplified by Christians and the Jews (Summary) .................................................................................. 254
Zusammenfassung
Natrliche Bewegung des kulturell unterschiedlicher Bevlkerungs Gruppen Sdmhrens in der Neuzeit am Beispiel von Christen und Juden
In dieser Arbeit wurde die Entwicklung der natrlichen Bewegung der Bevlkerung Sdmhrens im Horizont der Zeit vom Dreiigjhrigen Krieg bis zur Hlfte des 19. Jahrhunderts fokussiert. Der Fokus war also sowohl auf die protostatistische Zeit als auch auf die ersten Phasen der Statistikentwicklung ausgerichtet. Im Hinblick auf die Mglichkeit einer adquateren Erfassung der natrlichen Bewegung der Bevlkerung wurde ebenfalls die soziale und die konomische Entwicklung Sdmhrens im breiteren historischen Kontext erarbeitet. Neben der christlichen Majorittsbevlkerung und der Rekonstruktion ihrer natrliche Bewegung wurde auch die natrliche Bewegung der jdischen Minoritt bercksichtigt. Auf diese Weise wurden zwei Populationen verglichen, die sich durch unterschiedliche Kulturgewohnheiten in Bezug auf Familie und Reproduktion und durch unterschiedliche E xistenzbedingungen auszeichneten (auf der einen Seite die berwiegend landwirtschaftliche christliche, auf der anderen Seite die jdische, vor allem vom Handel und zum Teil vom Handwerk und anderem Unternehmen abhngige Bevlkerung). Der Verlauf des durch die Geburt, die Eheschlieungen und das Sterben charakteristischen Lebenszyklus wurde in der Studie auch auf der Ebene des Alltags dargestellt. Als Quellen der Forschung dienten christliche Matrikeln aus der ganzen Zeitspanne und jdische Matrikeln aus den Jahren 1784-1850. Die Entwicklung der christlichen Matrikeln tendierte zu einer immer genaueren, umfangreicheren und sorgfltigeren Evidenz der Geburten, Eheschlieungen und Todesflle, die jdischen Matrikeln (es handelte sich um Duplikate) wurden durch Gltigkeit des sog. familiantschen Gesetzes und des Nummerus Clausus aus den 20er Jahren des 18. Jahrhunderts beeintrchtigt und sie weisen Spuren von Unterregistrierung auf. Fr die demographische Erfassung beider Populationen wurde die sog. aggregative Methode benutzt, dh. Mikroanalyse, bei der christlichen Population wurde ein reprsentatives Muster der Bevlkerung erforscht. Die Rekonstruktion de r natrlichen Bewegung der christlichen Bevlkerung Sdmhrens ging von dem erfolgreich verteidigten Forschungsprojekt aus, das mit Untersttzung der Akademischen Grant -Agentur der Tschechischen Republik GA R in den Jahren 1996-1998 realisiert wurde (siehe Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen mna obyvatelstva eskch zem v 17. a 18. stolet. Praha 1999).
251
Souhrn Die auf der aggregativen Methode gegrndeten Erkenntnisse wurden mit Ergebnis sen etlicher neu ausgearbeiteten lokalen Monographien kombiniert (siehe Komn, Brno, Vracov, schlesische Sonden usw.). Detailiertere Erfassung der natrlichen Bewegung der Bevlkerung der gegebenen Region wurde auf der Ebene der historischen Kreise und der einzelnen Sonden verwirklicht. Fraglich bleibt die Validitt der Ergebnisse fr historische Kreise im Hinblick auf die Anzahl der Sonden. Relativ hoch ist sie im Falle des Brno-Kreises und des Hradit-Kreises, niedriger bis niedrig im Falle des Znojmo-Kreises und des Jihlava-Kreises, besonders in der ersten Hlfte des 19. Jahrhunderts. Als prinzipielle Scheide nicht nur in der demographischen, sondern auch in der sozialen, konomischen und kulturellen Entwicklung Sdmhrens wurde der Dreiigjhrige Krieg ausgewertet. Es kam zur Vernderung der Struktur der regierenden Eliten und zur Entfaltung der barocken Gesellschaft und Kultur. In der Landwirtschaft als der konomischen Grunlage der Region setzte sich eine solche Form der Entwicklung durch, die zum Verlust des Gleichgewichts zwischen der obrigkeitlichen Groproduktion und der landwirtschaft lichen Kleinproduktion fhrte. Der Aufbau des Regie-Grogrunbesitzes bei gleichzeitigem Mangel an Arbeitskrften nach dem Krieg wurde zu einer der Ursachen des sog. Verleibeigenschaftlichung der Untertanen. Die soziale Entwicklung hatte einen nivellierenden Charakter, es wuchs die Bedeutung der mittleren und der niedrigeren Schichten. Die soziale Struktur zeichnete sich durch eine Reihe von regionalen Varianten aus, die in betrchtlichem Mae durch Naturbedingungen beeinflusst waren. Allgemein gilt Folgendes: In fruchtbaren Ebenen und besonders in den Weinanbaugebieten war die soziale Stratifikation deutlich ausgeprgter, das heit, dass auch ein grerer Teil der Bevlkerung an der Reproduktion teilnahm (grerer Prozentsatz der Verheirateten im Alter der hchsten Fruchtbarkeit), in gebirgigen Gegenden und im Gebirgsvorland (Bhmisch-Mhrische Hhe ua.) schritt die soziale Differenzierung bei weitem nicht so voran, was in den Strukturen des Familienstandes und in der Reproduktion zum Vorschein kam. In der Region Sdmhrens entstand keine ausgedehnte und kontinuierliche Proto-Industriallisierungszone im Unterschied zu Nordmhren und Nordbhmen es gab jedoch einige kleinere Zentren. Die bedeutendste Tatsache war die Konstituierung des Brnner Industriegebietes. Der natrliche Bewegung der christlichen Bevlkerung spielte sich besonders in den Bedingungen des alten demographischen Regimes ab, das von den 20er Jahren des 19. Jahrhunderts an allmhlich zerstrt wurde (Senkung der Eheschlieungsrate, Anwachsen der Anzahl der Personen im definitiven Zlibat, Anwachsen des Eheschlieungsalters). Bis zur Hlfte des 19. Jahrhunderts verlangsamte sich das Tempo des Anwachsens von Geburten (unterschiedlich in den einzelnen Regionen), die Fruchtbarkeit entsprach dem Reproduktionstyp, das durchschnittliche Alter bei Eheschlieungen war deutlich niedriger in fruchtbaren und in Weinanbaugebieten. Eheschlieungen und Eheschlieungsstrategien korrespondierten mit den zeitgemen Stereotypen (wohlhabendere Menschen schlossen die Ehe fter und frher). Die Mortalitt im Hinblick auf Alter und Geschlecht behielt die gewhlichen Merkmale des gegebenen Typs des Reproduktionsregimes. Die Auswirkungen 252
Reprodukce kulturn odlinch skupin obyvatelstva der Mortalittskrisen waren in der landwirtschaftlichen Bevlkerung deutlich kleiner. Als die zweitgrte Katastrophe nach dem Dreiigjhrigen Krieg ist die Zeit der Napoleonischen Kriege auszuwerten. Trotzdem wurden gerade in der ersten Hlfte des 19. Jahrhunderts die grten natrlichen Zuwachsraten erreicht, die nicht so durch wachsende Natalitt, dafr aber durch die in Zeiten auerhalb von Kriegen und Epidemien deutlich sinkende Sterblic hkeit verursacht wurden. Die Reproduktion der jdischen Bevlkerung wurde durch Diskriminierungs manahmen des sterreichischen Staates beeintrchtigt, was in der hohen Anzahl der unehelichen Kinder zum Vorschein kam, weiter im hheren Alter entgegen der Tradition der Eheschlieungen, im Aufschub der Eheschlieungen usw. Auerdem zeigten sich beim Vergleich mit der Majorittspopulation groe Unterschiede in den Strukturen nach dem Familienstand. Bei den Juden gab es im Prinzip kein definitives Zlibat, im Alter der hchsten Fruchtbarkeit war fast die gesamte Bevlkerung getraut. Das wirkte sich im Anwachsen der Bevlkerungsdichte aus, die im Vergleich mit der christlichen auch trotz den Diskriminierungsmanahmen und der permanenten Auswanderung auf gleic hem Niveau oder hher lag.
253
Souhrn
Summary
The reproduction of culturally different groups of the population of southern Moravia in modern times exemplified by Christians and the Jews
The thesis was keeping track of the development of population in southern Moravia in a long-term time space, from Thirty Years War to mid 19 th Century. Thus both the pre-statistic period and the first stage of the statistics development were covered. To provide for a more adequate coverage of the natural turnover of population, social and economic development of southern Moravia was prepared within a broader historical context. Apart from majority Christian population and reconstruction of data of births, deaths and marriages, an attempt was made to follow the vital statistics in minority Jewish population. In this way, compared were two populations with different cultural habits regarding the relation to the family and reproduction and with different sources of existence (while the Christian population was largely farming, the Jewish population depended mainly on the trade, partly on crafts and other kinds of business). The study depicted the course of the life cycle delimitated with births, marriages and dying and elucidated it also at the level of everyday history. The sources were Christian registers with the entire scope of the time period and Jewish registers in 1784-1850. The development of the Christian registers was towards ever more detailed, more comprehensive and more careful records of births, marriages and deaths, the Jewish registers (duplicates only) were marked by effects of so called familiant law and numerous clause of the 1720s. In addition, there are also traces of subregistration. So called aggregative method i.e. microanalysis was applied to demographic processing of both the populations, where the Christian one was processed within the population representative sample. Reconstruction of natural turnover of the Christian population of southern Moravia has based on a successfully defended research pursued and completed with the support of GA R in 1996-1998 (cf. Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Natural Turnover of Population of the Czech Lands in the 17th and 18th centuries. Praha 1999). The knowledge based on the aggregative method combined with the outcomes of several newly processed local monographs (see Komn, Brno, Vracov, Silesian probes etc.). Mapping the natural turnover of population in the region in more detail was performed at the level of historical regions and separate settlements. Considering the number of probes, the validity of results for historical regions is still questionable. Yet it is appreciable for Brno and Hradit regions, lower to low for Znojmo and Jihlava regions, particularly in the first half of the 19th century. The Thirty Years War was picked out as the crucial divide for the region of southern Moravia development, not only in terms of demography but also in terms of social, economic and cultural development. The structure of governing elites changed, the baroque society and culture were on the rise. In agriculture, as in the region economy basis, a form of development that broke the balance between the haughty large-scale production and the small-scale 254
Reprodukce kulturn odlinch skupin obyvatelstva farming got its headway. The development of a cost country estate under the condition of shortage of labour after the war, was a reason for releasing the servitude of the subjects, a process typical for the new era. Social development was equalising in its character, the importance of middle and lower strata was growing. The social structures varied by region and to a considerable degree, the variations were influenced by natural conditions. In general, in the fertile lowlands and the wine-growing areas in particular, the social stratification was more markedly developed i.e. more population was involved in reproduction (a higher percentage of the married at the age of the biggest fertility). The social differentiation was not by far that advanced in the mountain and foothills area (Czech Moravian Highlands etc.), which was reflected in structures if families and reproduction. In the region of southern Moravia, extensive and continuous pre-industrialisation area arose unlike in northern Moravia and northern Bohemia where there were several smaller centres. However, the constitution of the industrial area of Brno was the most important social and economic factor. The natural turnover of Christian population was taking place in the condition of an old demography regime. Little by little, it was getting broken from the 1820s (decrease of marriage rate, increase of number of persons in final celibacy, growth of marriage age). By the mid 19th century, the rate of growth in number of births was getting slower (differently, by region), fertility reflected the type of reproduction, average age of contracting the marriage was significantly lower in fertile and wine-growing areas. Marriages and marrying strategies were in conformity with the stereotypes applied at the time (wealthier people were getting married earlier and more frequently. In view of the age and sex, mortality retained usual signs of the given type of a reproduction regime. The effects of mortality crises were conspicuously lower among the farming population in southern Moravia. The period of Napoleonic wars may be assessed as the second largest catastrophe after the Thirty Years War. Despite that, it was in the first half of the 19th century that the largest natural growths were attained, in result of birth rate not actually growing, while death rate was clearly falling at the times outside the wars and epidemics. Reproduction of the Jewish population was marked with discrimination measures taken by the Austrian government. It was reflected in a high number of illegitimate children, higher marrying age compared to the tradition, postponed marriages etc. In addition, considerable differences showed compared to the majority population in the structures by family status. Actually, final celibacy was not pursued by the Jews, at the age of the highest fertility, almost all the population was married. That was reflected in the growth of density of population, which was effectively the same or even higher if compared to the density of Christian population, despite the discrimination measures and permanent emigration.
255
8. Bibliografie 8.1 Seznam titnch a archivnch pramen

Hosk.L.: Historick mstopis Moravy a Slezska v letech 18481960. Ostrava 1967 Retrospektivn lexikon obc SSR 18501970. I/2, Praha 1978 Dvoek, Fr.: Soupisy obyvatelstva v echch, na Morav a ve Slezsku v letech 17541921. eskoslovensk statistick vstnk, ro. V/1924, VI/1925, VII/1926 Ko, J.: Zprva o celkov situaci na Morav v roce 1771. Sbornk Matice moravsk LXXIX, 1960, s. 223 - 263. Letocha, V. Fr.: Pamtky msta Brodu Uherskho (vod a edice Sobotk, B.). Uhersk Brod 1942. Pamti Frantika J. Vavka, souseda a rychte milickho z let 1770-1814. Ed. J. Skopec, Praha 1907 - 1938. Sekera, V.: Obyvatelstvo eskch zem v letech 17541918. Dl I. 17541865. esk statistick ad, Praha 1978 Radimsk, J., Trantrek, M.: Terezinsk katastr moravsk. Praha 1962 (edice) Matjek, Fr.: Lnov rejstky Brnnskho kraje z let 16731675. Praha 1981 (edice) Matjek, Fr.: Lnov rejstky Jihlavskho a Znojemskho kraje z let 16711678. Praha 1983 (edice) Matjek, Fr.: Lnov rejstky Hradiskho kraje z let 16691671. Uhersk Hradit 1984 (edice) Matjek, Fr.: Lnov rejstky Olomouckho kraje z let 16751678. Olomouc 1994 (edice) Sbrka mskokatolickch matrik - Moravsk zemsk archiv Brno - Sttn oblastn archiv Tebo - Zemsk archiv Opava, poboka Olomouc (vzhledem k rozsahu excerpce z celkem 30 farnch obvod signatury neuvdm) Sbrka idovskch matrik, SA Praha: Ivanicesign. 629, 630, 631, 632, 633, 634, 635 Podivnsign. 1593, 1594, 1597, 1600, 1601, 1602 Buovicesign. 169, 170, 171, 172, 173 Archiv idovskho muzea v Praze: oddac a mrtn kontroln matriky pro Podivn (bez signatur) MZA Brno Fond velkostatek Podivn (Kostl) - Judaica
223
8.2. Seznam literatury Admek, J.: Demografick vvoj kralick farnosti v obdob 1652 - 1760. Demografie 22, 1980, s. 103 - 104. Bardet, J. P., Dupaquier (edd.): Histoire des populations de l Europe. I., Paris 1997. Barto, Fr.: Moravsk svatba. Knihovna eskho lidu, sv. 2, Praha 1892. Blohlvek, M.: Vvoj mortality v Plzni v letech 17501800. Demografie 22, 1980, s. 108111. Bernkov, J.: Demografick vvoj msta Kouimi v letech 1650 - 1850. Historick demografie 18, 1994, s. 69 - 104. Bergerov N. a kol.: Na kiovatce kultur. Historie eskoslovenskch id. Praha 1992. Blek, V., Niklek, L.: vod do studia djin zdravotnictv a socilnho lkastv. Praha 1981. Bologne, J.,C.: Svatby. Djiny svatebnch obad na Zpad. Praha 1997. Brabcov, P.: Demografick charakteristiky brnnskho obyvatelstva v 18. stolet. Doktorsk prce FF MU v Brn, Brno 1999. Brabcov, P.: Plodnost vdanch en ve vesnici Komn v prvn polovin 18.stolet. Demografie, 39, 1997, s. 101 - 109. Brabcov, P.: Pirozen pohyb obyvatelstva ve vesnici Komn mezi lty 1700 - 1799. VVM 50, Brno 1998, s. 41 - 46. Brabcov, P.: Vceetn porody a legitimita narozench ve farnosti sv. Petra a Pavla v Brn bhem 18.stolet. VVM 50, Brno 1998, s. 310 - 314. Brabencov,J.: Pirozen pohyb obyvatelstva v obci Vr v lete ch 1601 - 1850. Historick Demografie 18, 1994, s. 115 - 126. Brnsk, J.: id v Boskovicch. Boskovice 1999. Briess, I.: Vzpomnky na perovsk ghetto. Perov. 2 000. Cameron, R.: Strun ekonomick djiny svta. Praha 1996. ov, E.: Seznn pohyb narozench v pedstatistickm obdob. Demografie 32, 1990, s. 41 - 44. ov, E.: Vliv mortalitnch kriz na vvoj porodnosti. Demografie 25, 1983, s.144 - 149. ov, E.: Vvoj mrtnosti od poloviny 17. do poloviny 19.stolet. Archivn asopis 27, 1977, s. 222 - 225. oupkov, J.: Osdlovn buchlovskho panstv po ticetilet vlce II. Slovcko, XXX, 1988, U.Hradit 1989, s. 55 - 65. oupkov, J.: Osdlovn buchlovskho panstv po ticetilet vlce. Slovcko 29, 1989, s. 47 56. Djiny obyvatelstva eskch zem. Praha 1996. Delumeau, J.: Strach na zpad ve 14.-18.stolet. I. Strach dolhajc na vtinu. Praha 1997. Dokoupil, L., Fialov, L., Maur, E., Nesldkov, L.: Pirozen mna obyvatelstva eskch zem v 17. a 18. stolet. Praha 1999. Dokoupil, L., Nesldkov, L.: K zkladnm tendencm vvoje populace Moravy od ticetilet vlky do revoluce 1848. Historick demografie 18, Praha 1994, s. 105114. Dokoupil, L., Nesldkov,L.: Populace Pavlova od ticetilet vlky do poloviny 19. stolet. Sbornk prac FF OU, Historica 1, OU, Ostrava 1994, s. 123135.
224
Bibliografie Dokoupil.L., Nesldkov, L.: mrtnost kojenc a mladch dt v eskch zemch na sklonku feudalismu. Historick demografie 11, 1987, s. 141158. Dudek, K., Fialov, L., Horsk, P., Rpsov, M., Sld ek, M.: On using 16611839 Lists of Subjects of the Tebo Domonion to study the age structure of the population. Historick demografie 13, 1989, s. 59 - 124. Duek, L., Fialov, L.: Age structure of the population of esk Kamenice in 1670 - 1750. Historick demografie 13, 1989, s. 125 - 160. Duek, L.: Obyvatelstvo Budyn nad Oh v letech 1700 - 1849. Historickodemografick studie. steck sbornk historick 1985, s. 143 - 239. Dvok, R.: Djiny Moravy V. Brno 1905. Fiala, J.: Kramsk psn o nerod a hladu. esk lid 70, 1983, s. 141 - 147. Fialov, L.: K vvoji obyvatelstva pirozenou mnou v eskch zemch v 17. a 18.stolet. Historick demografie 18, 1994, s. 127 - 166. Fialov, L.: Seznnost demografickch udlost v eskch zemch v 17. a 20.stolet. Demografie 37, 1995, s. 9 - 21. Fialov, L.: Vvoj satenosti a plodnosti obyvatelstva eskch zem v 19.stolet. Historick demografie 12, 1987, s. 207 - 224. Figer, K.: 780 let Ivanic. Ivanice 1992. Firlov, I.: Pspvek k problematice sociln struktury, hospitalizace a mortality nemocnch v nemocnici Na Frantiku v letech 1631 - 1714. Documenta Pragensia VII, 1987, s. 356 386. Fojtk, K.: Svatba na stedn a zpadn Morav v 16. a 17.stolet. esk lid 52, 1965, s. 332 343. Frolec, V.: Tradin vinastv na Morav. Spisy Univerzity J. E. Purkyn v Brn, . 198, Brno 1974. Gellner, A.: Nrody a nacionalismus. Praha 1993. Gold, H.: Die Juden und Judengemeiden Mhrens in Vergangenheit und Gegenwart. Brnn 1929. Hajn, V., Komenda, S.: Changes in the Seasonal Distribution of Births and Deaths in 1750 1984 in Central Moravia. Antropologie XXV/2, 1987, s. 155 - 164. Hajn, V.: Vceetn porody v Olomouci v letech 16611900. Demografie 30, 1988, s. 271 275. Havrnek, J.: esk, polsk a slovensk inteligence v Rakousku - Uhersku (srovnvac studie). Studie Muzea Kromska 90, Krom 1990, s. 137-149. Henry, L., Fleury, M.: Des registres paroissiaux a lhistoire de la population. Manuel de dpouillement et dxploitation de ltat civil ancien. Paris 1956. Henry, L.: Techniques danalyse en dmographie historique. ditions de INED. Paris 1980. Heroldov, I.: Uzavrn satk a svatebn obyeje v echch ve 2.pol. 18. a v 1.pol. 19.stolet. esk lid 62, 1975, s. 129 - 139. Hloek, J.: id na Morav. Brno 1925. Horsk, P., Kuera, M., Maur, E., Stloukal, M.: Dtstv, rodina a st v djinch Evropy. Praha 1990. Horsk, P.: K otzce vlivu nemanelskch porod na vvoj plodnosti z hlediska historick demografie. Demografie 22, 1980, s. 343 - 350.
225
Reprodukce kulturn odlinch skupin obyvatelstva Horsk, P.: Rozdl v mrtnosti mu a en z hlediska historick demografie . Demografie 27, 1985, s. 321 - 328. Horsk, J., Seligov, M.: Rodina naich pedk. Praha 1996. Horsk, J.: Historick demografie a nov metodick pohledy na sociln djiny. Historick demografie 19, 1995, s. 135 - 154. Hurt, R.: Nov pramen k djinm msta Vracova. Jin Morava 10, 1974 - I, s. 172 - 175. Chlumsk, E. a kol.: Djiny eskoslovenskho lkastv. Praha 1965. Jank, J.: Djiny Moravy, dl 3/1 Hospodsk rozmach Moravy 1740 - 1918. Nov ada, sv. 7, Brno 1999. Jank, J.: Dlnci, misti a ednci tovrny na jemn sukna v Teli 1807 -1861. Vlastivdn sbornk Vysoiny, Oddl vd spol., IX, 1994, s. 133-149. Janovsk, R.: Domc prmysl na Holeovsku. esk lid XXIX, Praha 1929, s. 209-221. Jaek, Al.: Kuriosn opaten proti en moru r. 1738. VVM 2, Brno 1947, s. 202. Johnson, P.: Djiny idovskho nroda. Praha 1995. Just, K.: O tkm ivot zchudlho emeslnka. esk lid, 4, 1949, s. 38 - 39. Kalibov, K., Pavlk, Z., Vodkov, A.: Demografie (nejen) pro demografy. Praha 1993. Karnkov, L.: Vvoj obyvatelstva v eskch zemch 1754 - 1914. Praha 1965. Kessler, J.: Neastn dnov v roce. esk lid IV, 1895, s. 525 - 526. Klein, F.: idlochovick zv z r. 1804 ve form dialogu. VVM 1, Brno 1946, s. 160 - 161. Klenovsk, J.: Plny separace idovskho osdlen na Morav z let 17271728. id a Morava. Sbornk z konference konan v listopadu 1995 v Kromi. Krom 1996, s. 54 62. Klenovsk, J.: idovsk pamtky Mikulova. Mikulov 1994. Konen, J.: K demografii Konice a okol v dob ticetilet vlky. VVM XLIV, Brno 1992, s. 479 - 485. Kordiovsk, E.: Jihomoravsk liechtentejnsk panstv v lnovch rejstcch a terezinskm katastru. Jin Morava 32, 1993, s. 207 - 240. Kordiovsk, E.: Poet obyvatel na zem nynjho okresu Beclav v roce 1763. Jin Morava 29, 1990, s. 167 - 190. Kratinov,Vl., Samek, B., Stehlk, M.: Tel. Praha 1992. Kratochvl, A.: Ivanice, bval krlovsk msto na Morav. Ivanice, Muzejn spolek 1906. Kroupa, J.: Alchymie tst. Pozdn osvcenstv a moravsk spolenost 1770 - 1810. Brno Krom 1987. Kruta, Vl.: K potkm okovn proti netovicm na Morav. Djiny vd a techniky 1971, 4, s. 228 - 244. Kivka, J.: ele v poddanskm hospodstv po ticetilet vlce a jej podl na celkovm potu vesnickho obyvatelstva. Historick demografie 2, 1968, s. 2 - 8. Kubak, A.: Djiny zemdlstv v eskch zemch. I.dl, Praha 1994. Kua, K.: Msta a msteka v echch, na Morav a ve Slezsku. Praha 1996. Kuknov, Z., Matukov, L.: Matriky idovskch nboenskch obc v echch a na Morav z let 1784 a 1949. Paginae historiae. Sbornk SA v Praze, Praha 1992, s. 103 127. Kukulka, J.: Zhoubn pory na Uherskobrodsku. Malovan kraj, 23, 1987, s. 7 - 8. Langer, J.: Forma rodiny mezi dvma typy domcnost pedindustriln spolenosti v zpadnch Karpatech. Historick demografie 16, 1992, s. 87 - 98. 226
Bibliografie Lapek, J.: Pokusy o separaci, translokaci a permutaci id na Perovsku v letech 1726 1730. id a Morava. Sbornk z konference konan v jnu 1994 v Kromi. Krom 1995, s. 2329. Laovkov, B.: Vvoj mrtnosti ve farnosti Hostiva v prvn polovin 18.stolet. Historick demografie 19, 1995, s. 59 - 86. Lznika, Z.: Moravsk msta. Brno 1948. Lenderov, M.: Bh ns obdail malou Pepikou (Nkolik poznmek o matestv v echch 18.-19.stolet). Historick obzor, r.8, .11/12, s. 264 - 268. Mal, K., Sivk, F.: Djiny sttu a prva v eskch zemch a na Slovensku. Praha 1992. Marada, M.: Kodifikace prvnho postaven idovskho obyvatelstva na Morav v Generlnm du Marie Terezie z roku 1754. asopis Matice moravsk 106, 1987, s. 94 107. Marada, M.: Nkolik pohled na sociln a populan vvoj holeovsk idovsk obce v 19. stolet. Zpravodaj Kromskho muzea 1, 1989, s. 513. Marada, M.: Rodn jmna v holeovsk a kromsk idovsk obci v 1.polovin 19.stolet. Studie Muzea Kromska 91, Krom 1992, s. 99 - 105. Marada, M.: idovsk obce na Morav. id a Morava. Sbornk z konference konan v jnu 1994 v Kromi. Krom 1995, s. 713. Marek, J.: Dramata msta. Uhersk Brod, 1991. Marek, J.: O velikosti moravskch mst v minulosti. VVM, 15/1960, s.293-300. Matjek, Fr.: Feudln velkostatek a poddan na Morav. In: Studie a prameny, sv. 18, Praha 1959. Matjek, Fr.: Morava za ticetilet vlky. Monographia, sv. 6, Praha 1992. Matjek, Fr.: Osdlen Moravy a ticetilet vlka. Sbornk historick 24, Praha 1976, s. 53 101. Matjek, Fr.: emesla v moravskch mstekch a mstech za 30.let vlky a po n. asopis Matice moravsk, 109/1990, s. 255 - 274. Mattmller, M.: Bevlkerungsgeschichte der Schweiz. Die frhe Neuzeit, 15001700, 2 Bde. Basel, Frankfurt a.M., 1987. Matukov, L.: Konskription der Juden in der Herrschaft Vesel nad Moravou (Wessely a.d. March) im Jahr 1727. Judaica Bohemiae XXXII, 1996, s. 104 - 114. Maur, E., Horsk, P.: Zemdlsk obyvatelstvo v eskch zemch v 17. - 19.stolet. Historick demografie 10, 1986, s. 177 - 190. Maur, E.: lovk a mor v djinch. Demografie 37, 1995, s. 36 - 41. Maur, E.: K demografickm aspektm tzv. druhho nevolnictv. Historick demografie 8, 1983, s.7 - 43. Maur, E.: O potcch a vvoji crkevnch matrik se zvltnm zetelem k eskm pomrm. Historick demografie 3, 1969, s. 4 - 19. Maur, E.: Populan dsledky ticetilet vlky. Historick demografie 12, 1987, s. 137 - 152. Maur, E.: Problmy demografick struktury ech v polovin 17.stolet. SH 19, 1971, s. 854 - 856. Maur, E.: Zklady historick demografie. 2. vyd. Praha 1983. Mikulec, J.: Djiny venkovskho poddanho lidu v 17. a 18.stolet a esk historiografie poslednch 20 let. H, 88, 1990, s. 119 - 130.
227
Reprodukce kulturn odlinch skupin obyvatelstva Mrkos, J.: Hospodsk dynamika zem Moravskoslezsk v zrcadle jejho populanho vvoje a fluktuace obyvatelstva let 1790-1930. Brno 1948. Mrkvka, P., Vesel, R.: Vybran otzky z djin kanonickho prva. Brno 1992. Muk, K.: Obyvatelstvo msta Domalic v letech 1651 a 1830. Sbornk archivnch prac 38, 1986, s. 103 - 207. Nplavov, M.: Koutn plachty ve sbrkch Slovckho muzea v Uherskm Hraditi. Slovcko, XXXI, 1989, s. 61 - 65. Nplavov, M.: vodn plachty ve sbrkch Slovckho muzea v Uherskm Hraditi. Slovcko, XXX, 1988, 1989, s. 83 - 88. Nmec, P.: Ekonomick a sociln struktura Moravskch Budjovic ve druh polovin 16. a v 17.stolet. asopis Matice moravsk 104, 1985, s. 91 - 107. Nesldkov, L., Dokoupil, L.: Obyvatelstvo rakousko -moravskho pomez od ticetilet vlky do poloviny 19. stolet. Sbornk prac FF OU, Historica 5, OU, Ostrava 1997, s. 6388. Nesldkov, L.: Obyvatelstvo Hradiskho kraje od ticetilet vlky do poloviny 19. stolet. Wieki stare i nowe. Prce Naukowe Uniwersytetu lskiego, Nr 1991, Katowice 2001, s. 7291. Nesldkov, L.: Pirozen mna obyvatelstva vybranch mst jin Moravy od ticetilet vlky do poloviny 19. stolet. Wieki stare i nowe. Prace Naukowe Uniwersytetu lskiego, Nr 1916, Katowice 2000, s. 110123. Nesldkov, L.: Pirozen reprodukce idovskho obyvatelstva Moravy v e familiant. id a Morava. Sbornk z konference konan v listopadu 1999 v Muzeu Kromska. Krom 2000, s.3341. Nesldkov,L.: Obyvatelstvo stedn Moravy od ticetilet vlky do poloviny 19. stolet. Sbornk prac FF OU, Historica 6, OU, Ostrava 1998, s. 3970. Niklek, L., tein, K.: Djiny medicny v datech a faktech. Praha 1985. Niklek, L.: Pehled djin eskho lkastv a zdravotnictv. Brno 1989. Novek, S.: Z djin id v Ivanicch na Morav se zvltnm zamenm na jejich sbliovn s echy po vzniku SR. id a Morava. Sbornk z konference konan v listopadu 1996 v Kromi. Krom 1997, s. 6479. Novotn, J.: Sociln skladba venkovskho lidu na Morav v druh polovici 17. stolet. VVM XIX, Brno 1967, s. 187 - 201. Pnek, J.: Zloin "zahuben plodu" v Marovicch roku 1682. esk lid 66, 1979, s. 45 - 46. Pavlk, Z. a kol.: Satenost a rodina. Praha 1992. Pkn, T.: Historie id v echch a na Morav. Praha 1993. Peterka, M.: Prostjovsk ghetto a jeho vzestup, soumrak a znik. id a Morava. Sbornk z konference konan v jnu 1994 v Kromi. Krom 1995, s. 6779. Petr, J. a kol.: Djiny hmotn kultury II/1. Praha 1995. Petrov, L.: Nov historickoantropologick proudy evropskho nrodopisu (k problmu integrovan "historick sociln vdy"). esk lid 78, 1991, s. 21 - 29. Pfister, Ch.: Bevlkerungsgeschichte und Historische Demografie. Mnchen 1994. Placht, O.: Lidnatost a spoleensk skladba eskho sttu v l6-18.stolet. Praha 1957. Polkov, Z.: Formovn vztahu msta a zemdlskho pedmst v 19. a 20.stolet (Na pklad zemdlskho hospodaen v Komn). Venkovsk msto, sv. 2, Slovck muzeum Uhersk Hradit, 1987, s. 133 - 137. Poliensk, J.: Kniha o bolesti a smutku (vbor z moravskch kronik XVII.stolet). Praha 1948. 228
Bibliografie Poloczkov, B.: Mravnostn normy na Tnskm Slezsku v XVI. -XVIII.stolet. Tnsko 4, 1992, s. 1 -6. Popelka, P.: Rodiovsk autorita a uzavrn manelstv v agrrn komunit na Uhersko brodsku (od 2.poloviny 18.stolet). Nrodopisn aktuality 16, 1979, . 1, s. 13 - 21. Popelka, P.: Tradin morln normy vesnickho spoleenstv ve vztahu k svatb a manelstv. Studia comeniana et historica X, 1985, . 30, s. 81 - 94. Pospilov, M.: Textiln manufaktura v Letovicch v 18. stolet. VVM, ro. XXXIII, 1981, s. 1224. Rabuic, L.: esk spolenost strne. Brno, MU, 1995. Radimsk, J.: Hospodsk pomry moravsk v dob pedbeznov. esk lid 4, 1949, s. 102 - 107, 137 - 141. Radimsk, J.: Jihlavsk kraj roku 1716. Vlastivdn sbornk Vysoiny, Oddl vd spol., III., 1959, s. 107 - 115. Radimsk, J.: Prvn statistika moravskch emesel z let 1732 -1733. Sbornk Matice moravsk LXXX, Brno 1961, s. 238 - 247. Radimsk, J.: Stn lidu na Morav r. 1763. Sbornk archivnch prac IV, 1954. Radimsk, J.: Vvoj obyvatelstva na Morav do r. 1857. VVM I, Brno 1946, s. 72 - 110. ehoovsk, J. M.: Cestopis csae Josefa II. z r. 1771. Nae doba XI, 1904, s. 9 - 16, 103 111, 171 - 176, 265 - 271. Srmnyov, J.: Nrt vzniku a vvoja idovskch mien a priezvisk. Slovensk archivistika, XXIX, . 2, 1994, s. 54 - 63. Sedl, J., Sedlov, J.: Slavonice. Praha 1973. Seligov, M.: Obyvatelstvo dnskho panstv v polovin 17.stolet podle vku a rodinnho stavu. Historick demografie 19, 1995, s. 23 - 37. Schelleov, I., Schelle, K.: Civiln kodexy 1811 - 1950 - 1964. Brno 1993. Schlumbohm, J.: Sozialstruktur und Fortpflanzung bei der lndlichen Bevlkerung Deutschlands im 18. und 19. Jahrhundert. In: V. Eckart (Hrsg.), Fortpflanzung: Natur und Kultur im Wechselspiel. Frankfurt a. M., 1992, s. 322346. Sinkulov, L.: Djiny eskoslovenskho lkastv. Praha 1965. Sinkulov, L.: Stt, lkai a zdrav lidu. Praha 1959. Slavk, Fr.: Morava a jej obvody ve Slezsku po ticetilet vlce. Djepisn - statistick pohled. Tel 1898. Srb, Vl.: Tisc let obyvatelstva eskch zem. Praha 1998. Sttesk, J.: Zdravotn a populan vvoj eskoslovenskho obyvatelstva. Praha 1971. Svobodn, P., Kudla, J.: Matriky zemelch Vlaskho pitlu v P raze (1719 - 1789). Historick demografie 15, 1991, s. 47 - 75. tindl, M.: Almunci 17. stolet na cest do Btee a Mezi (pokus o zachycen pohybu na okraji barokn spolenosti). Zpadn Morava. Vlastivdn sbornk, ro. II., 1998. tindl, M.: K potkm idovskho osdlen ve Velkm Mezi. id a Morava. Sbornk z konference konan v listopadu 1996 v Kromi. Krom 1997, s. 3 - 13. ubrtov, A.: Kontracepce, aborty a infanticida v pramenech k pedstatistickmu obdob. Historick demografie 15/1991, s. 9 - 46. ujan, Fr.: Djepis Brna. Brno, Muzejn spolek 1928. Tarcalov, L.: Tradice a jej promny v asovm a obyejovm prbhu pedsvatebnho obdob na Slovcku. Slovcko, XXXI, 1990, U.Hradit 1991, s. 99 - 104. 229
Reprodukce kulturn odlinch skupin obyvatelstva Tarcalov, L.: Tradice vbru partner na Slovcku. Nrodopisn aktuality 16, 1979, s. 2529. Teufel, H.: id mezi zempnem a stavy. Vztahy id ke krli (markrabmu)v dob Ferdinanda I. XXIII. Mikulovsk sympozium 1993, Brno 1995, s. 157 - 167. Uhl, D.: Moravt id mezi sabatinstvm a frankismem. Brnnsk idovsk obec v 18. stolet a sekta Jakuba Franka. id a Morava. Sbornk z konference konan v listopadu 1997 v Kromi. Krom 1998, s. 311. Urbnkov, L.: K situaci poddanch na Blanensku a Boskovicku po Bl Hoe. VVM, ro. XIV, 1959, s. 8598. Valensiov, L., Wachtel, A.: Historick antropologie. esk lid 85, 1998, s. 193 - 207. Vlka, J.: "Zruen nevolnictv" roku 1781. Jin Morava 17, 1981, s. 110121. Vlka, J.: Djiny Moravy, dl 2 Morava reformace renesance a baroka. Nov ada, sv. 6, Brno 1995. Vlka, J.: Sociln pomry na uherskobrodskm panstv v 17.stolet. asopis Matice moravsk LXXI, 1952, s. 217 - 247. Vanek, V.: Djiny sttu a prva v eskoslovensku do roku 1945. Praha 1973. Vere, P.: Seznnost satk v eskch zemch v letech 1851 a 1984. esk lid 74, 1987, s. 32 - 36. Veverkov, St.: Populace Vracova od konce 17.stolet do poloviny 19.stolet. Diplomov prce, katedra historie FF OU v Ostrav v r. 1999. Vina, J.: Obrazy z minulosti eskho lkastv. Praha 1959. Vojtov, M. a kol.: Djiny eskoslovenskho lkastv. I., Praha 1970. Vozar, Vl.: K otzce moravsko - slovenskch styk v 16. a 17.stolet. Slovcko, 5, 1960, s.2532. Winter, Zd.: Z rodiny a domcnosti staroesk. Praha 1911. Wondrk, E.: Historie moru v eskch zemch. Praha 1999. Wrigley, E. A., Schofield, R. S.: The Population History of England, 15411871. A Rekonstruction. London 1981, 2. vyd. 1993. Yalomov, M.: Djiny adra. Kulturn a sociln djiny prsou od starovku a po souasnost. Praha 1999. Zemek, M., Novk, Vl.: Sirotci na Hodonnsku v letech 1643 - 1656. Jin Morava, sv. 14, 1978, s. 149 - 157. Zemek, M., Skutil, J., tarha, I., Kucha, L.: Vvoj msta Bzence od druh poloviny 17.stolet a do roku 1918. Jin Morava, 22, sv. 25, 1986, s. 117 - 158. Zemek, M., Zimkov, A.: Mortalita v letech 1654 - 1830 v Mikulov. Jin Morava 16, 1980, s. 158 - 172. Zemek. M. a kol.: Uhersk Brod, minulost i souasnost slovckho msta. Brno 1971. Zbrt, .: Titn formule lidovch pozvn na svatbu a na ktiny. esl lid, III, 1894, s.337-339. Zuber, Osudy moravsk crkve v 18. stolet. I. dl Djin olomouck arcidiecze.Praha 1987. Zuber, R.: Lidov zbonost a pout na Morav v 18.stolet. Studie Muzea Kromska 91, Krom 1992, s. 74 - 86.
230
Bibliografie
8.3. Seznam zkratek A Archivn asopis H esk asopis historick SHeskoslovensk asopis historick MMasopis Matice moravsk Lesk lid HDHistorick demografie JMJin Morava JSH Jihoesk sbornk historick SAPSbornk archivnch prac VVMVlastivdn vstnk moravsk SMSevern Morava SMM Sbornk Matice moravsk SPFFOU Sbornk prac Filozofick fakulty Ostravsk univerzity SPPFOSbornk prac Pedagogick fakulty v Ostrav
231
9. Ploha
Graf . 1. Sezonn pohyb satk na jin Morav v letech 1790-1799. ......... 235 Graf . 2. Sezonn pohyb narozench na jin Morav v letech 1790-1799 .. 235 Graf . 3. Sezonn pohyb zemelch na jin Morav v letech 1790-1799 ..... 235 Graf . 4. Morava rekonstruovan poty narozench, zemelch a satk v letech 1641-1850 .............................................................................. 237 Graf . 5 Jin Morava rekonstruovan poty narozench, zemelch a satk v letech 1641-1850 ................................................................... 239 Graf . 6. Brnnsk kraj - rekonstruovan poty narozench, zemelch a satk v letech 1641-1850 .................................................................. 241 Graf . 7. Znojemsk kraj - rekonstruovan poty narozench, zemelch a satk v letech 1641-1850 .................................................................. 243 Graf . 8. Hradisk kraj - rekonstruovan poty narozench, zemelch a satk v letech 1660-1850 .................................................................. 245 Graf . 9. Jihlavsk kraj - rekonstruovan poty narozench, zemelch a satk v letech 1659-1850 .................................................................. 247 Mapa rozdlen Moravy na kraje k roku 1740 .............................................. 249
233
249
Autor: Nzev: Oblka: Technick redakce: Msto a rok vydn Poet stran: Nklad:
Ludmila Nesldkov Reprodukce kulturn odlinch skupin obyvatelstva jin Moravy v novovku na pkladu kesan a id Vladimr Prudi Ludmila Fialov Praha 2003 256 400
Vydala esk demografick spolenost

Acta Demographica XIV

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Acta Demographica XIV

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

XIV

esk demografick spolenost Praha 2003

Reprodukce kulturn odlinch skupin obyvatelstva