Univerzita Karlova v Praze

Filozofick fakulta
stav pro d!jiny um!n

Obecn teorie a d!jiny um!n a kultury
D!jiny v"tvarnho um!n



Ing. arch. Pavel PROUZA


N!meck sociln! demokratick architektura
komunlnho bydlen v st nad Labem
v letech 1918-1938

German social democratic architecture
in municipal housing in st nad Labem,
1918-1938




Diserta!n prce





Vedouc prce: Prof. PhDr. Rostislav #vcha, CSc.



2013

2

































Prohla$uji, %e jsem diserta&n prci napsal samostatn! s vyu%itm pouze
uveden"ch a 'dn! citovan"ch pramen( a literatury a %e prce nebyla vyu%ita v rmci
jinho vysoko$kolskho studia &i k zskn jinho nebo stejnho titulu.



V Praze dne 11. kv!tna 2013
.........................................................
Pavel Prouza


3

Kl!ov slova (!esky)

Architektura, urbanismus, sociln, komunln, bydlen, byt, bytov" d(m


Kl!ov slova (anglicky)

Architecture, urbanism, social, municipal, housing, flat, apartment building



4
N!meck sociln! demokratick architektura komunlnho bydlen
v st nad Labem v letech 1918-1938

Ing. arch. Pavel Prouza

#kolitel: Prof. PhDr. Rostislav #vcha, CSc.

Abstrakt

Diserta&n prce se zab"v tmatem architektury komunln bytov v"stavby, kter byla
budovna v mezivle&nm obdob v st nad Labem. Severo&esk pr(myslov
aglomerace, osdlen p'edev$m N!mci, pro$la od poloviny 19. stolet neb"val"m
urbanistick"m a demografick"m r(stem. V letech 19191938 byl proto m!stskou
sprvou vybudovn ucelen" soubor p'ibli%n! jednoho sta budov.
Prce hled vztahy a vyv%en proporce mezi formln anal"zou jednotliv"ch
etap v"stavby a studiem jejich $ir$ch historick"ch souvislost. Je uplatn!na
um!nov!dn anal"za, kter spo&v v chronologickm za'azen d!l a v rozboru
a zhodnocen jejich urbanistick"ch, typologick"ch a stylov"ch aspekt(. V!nuje se tak
identit! tv(rce, jm% byl architekt n!meck nrodnosti Franz J. Arnold. Architektura
steckho komunlnho bytovho souboru vznikala jako realizace sociln!
demokratickho politickho programu a sttn bytov politiky, m tedy i politick"
obsahov" v"znam. Anal"za byla provedena p'edev$m na zklad! archivn badatelsk
&innosti a ternnho pr(zkumu. Jednotliv dla byla posuzovna v kontextu
mezivle&nho v"voje bydlen ve st'edoevropskm prostoru s t!%i$t!m v Rakousku,
)eskoslovensku a N!mecku.
Zv!rem prce je konstatovn, %e soubor budov mezivle&n komunln bytov
architektury v st nad Labem je charakteristickou a kvalitn! artikulovanou ukzkou
v"voje socilnho typu mnohabytov architektury v &esk"ch zemch. Jeho p'nos je
spat'ovn p'edev$m v ranm uplatn!n modernch urbanistick"ch p'stup(
a v jedine&nm u%it kombinace experimentlnch forem urbanismu a typologie
pavla&ovho domu. Prce proto doporu&uje pamtkovou ochranu nejhodnotn!j$ch &st
souboru z let 19271933, kter jsou dnes zvn!j$ku zachovny v pozoruhodn! autentick
podob! a bez pamtkov ochrany m(%e b"t jejich uchovn pro dal$ generace ohro%eno
nevhodn"mi zsahy.


5
German social democratic architecture in municipal housing
in st nad Labem, 1918-1938

Ing. arch. Pavel Prouza

Supervisor: Prof. PhDr. Rostislav #vcha, CSc.

Abstract

The dissertation addresses the issue of architecture in municipal housing built between
the two wars in the town of st nad Labem. From mid-nineteenth century the North
Bohemian industrial agglomeration, populated mostly by Germans, experienced
unprecedented urban and demographic growth. Thus, between 1919 and 1938, the
municipality developed a comprehensive project of approximately one hundred
buildings.
The thesis identifies relations and balanced proportions between a formal
analysis of the individual stages of development and a study of their broader historical
context. The method of art-historical analysis is applied, whereby the projects are
chronologically classified and their urban, typological and chronological aspects are
assayed and assessed. The thesis also focuses on the identity of the author, the architect
of German origin Franz J. Arnold. The architecture of the st municipal housing
complex was designed as a concretization of the social democratic political programme
and of the state housing policy, it carries therefore a contents of political significance.
The analysis was performed based on archival studies and field research. Individual
properties were assessed in the context of the interwar housing development in the
Central European space with its focal point in Austria, Czechoslovakia and Germany.
The thesis concludes that the complex of interwar municipal housing
architecture in st nad Labem is a distinctive and well-articulated display of the
development of public-assistance-type of multistory architecture in the Czech lands. Its
benefit is seen in the early application of a modern town-planning approach and the
unique combination of experimental town-planning forms with the gallery-dwelling
typology. The thesis therefore recommends the most valuable components of the
complex dating to 1927-1933, which retained to this day a remarkably authentic
external aspect, to be listed as historical monuments, as their preservation for future
generations might be put at stake by encroachments.

6

Obsah


1 vod 7

2 Problematika bytov nouze a pokusy o jej "e#en 14
2.1 Bytov problematika v prvn !eskoslovensk republice 14
2.2 Reformn hnut a N"meck centrla pro bytovou p#i v !SR 22
2.3 St$edoevropsk p$stupy k architektu$e bytov nouze 28

3 Bydlen jako priorita komunln politiky v st nad Labem 42
3.1 Specifika urbanizace steck aglomerace 42
3.2 Bytov politika sociln demokracie a osobnost Leopolda Plzla 46
3.3 Chronologie a v%voj komunlnho programu bytov v%stavby 64

4 Architektura komunlnch bytov$ch staveb v st nad Labem 77
4.1 Urbanismus komunln bytov v%stavby 77
4.2 Typologie a vybaven komunlnch staveb 92
4.3 M"stsk% architekt Franz Josef Arnold 118
4.4 Architektonick% styl komunlnch bytov%ch dom& 131

5 steck v$stavy o bydlen 144

6 Zv%r 149

Obrazov !st 154

Seznam pou&it literatury 259
Seznam pou&it$ch pramen' 264
Seznam pou&it$ch internetov$ch zdroj' 267
Seznam vyobrazen 271
Seznam zkratek 281

P"lohy 282


7

1 vod

P'edm!tem tto diserta&n prce je mezivle&n architektura bytov"ch dom(, kter byly
budovny jako komunln projekty sprvou m!sta st nad Labem. V dob! zpisu do
doktorskho studia, na podzim roku 2005, jsem si tma prce p'edb!%n! definoval jako
Bydlen v prci n!mecky mluvcch architekt" v Sudetech v letech 19181945. B!hem
studia jsem v$ak poznal, %e takto $irok tma by nutn! znamenalo pouze povrchn
v"sledek, kter" by byl jen jak"msi p'ehledem. Tmatu privtnho bydlen se ve stejnm
obdob za&al systematicky v!novat rozshl" projekt Slavn vily. Zjem odborn
ve'ejnosti byl v uplynul"ch letech v!novn i problematice d!lnickho bydlen.
1
Bylo
proto rozhodnuto, %e pozornost tto prce se bude soust'edit na tma architektury a
typologie mnohabytov"ch dom( a jejich urbanistick"ch soubor(. steck mezivle&n
komunln bytov v"stavba p'edstavuje bezesporu jedno z nejatraktivn!j$ch a
nejucelen!j$ch tmat tohoto druhu. Je navc sv"mi dobov"mi souvislostmi natolik
signifikantn, %e jsem se rozhodl mu tuto diserta&n prci zcela zasv!tit.

St'edov!k m!sto na Labi p'i st 'eky Bliny bylo ve 13. stolet osazeno
n!meck"mi kolonisty a stalo se m!stem krlovsk"m. Jeho p(vodn! strategick" v"znam
v$ak upadl a rozvoj sdla tak po cel stalet sp$e stagnoval. Teprve v 19. stolet za%ilo
m!sto dky rozvoji '&n a %elezni&n dopravy, hn!douheln t!%by a pr(myslu, neb"val"
urbanistick" rozmach. Za padest let se tak k po&tku 20. stolet po&et obyvatel zv"$il
tm!' desetinsobn! a od roku 1910 ji% byla steck m!stsk aglomerace $est"m
nejv!t$m m!stem &esk"ch zem. Vce ne% t'i &tvrtiny obyvatelstva tohoto m!sta Aussig
(st nad Labem) v$ak tvo'ili &e$t N!mci.
V p'elidn!n pr(myslov aglomeraci panovaly sociln! nevyhovujc %ivotn
podmnky, z nich% se nejciteln!ji projevoval nedostatek byt( a spekulativn zvy$ovn
njm( i cen stavebnch pozemk(. Volebnmi hlasy z d!lnickho prost'ed proto
postupn! na sle nab"vala sociln! demokratick strana, pro kterou se 'e$en bytov
nouze stalo kl&ov"m bodem politickho programu. V komunlnch volbch v roce
1919 se za n!meckou sociln demokracii poprv prosadil rakousk" odbor' Leopold

1
V dubnu 2013 p$ipravil NP (OP NP v st nad Labem) v%stavu Zam!stnaneck kolonie
19001938, kter se podrobn" v"nuje tmatu socilnho bydlen v severnch !echch.

8
Plzl, budouc starosta, kter" po vzoru Rud Vdn! a% do roku 1938 prosazoval
sociln program m!stsk sprvy. M!sto tak budovalo bytov projekty systematicky
a kontinuln! po cel mezivle&n obdob. Prvn komunln bytov domy byly
vybudovny ji% brzy po vzniku samostatnho )eskoslovenska, nejv!t$ intenzity pak
doshla komunln v"stavba v letech 19301933 a dokon&en posledn etapy p'eru$ila
a% mnichovsk dohoda. V mezivle&nm obdob se tak poda'ilo vybudovat vce ne%
t'inct set nov"ch komunlnch byt(. V st nad Labem byl vybudovn ucelen"
architektonick" soubor, kter" je pozoruhodnou ukzkou v"voje urbanismu, typologie a
stylu bytov"ch staveb v )eskoslovensku.
)asov vymezen diserta&n prce proto sleduje obdob od vyhl$en prvn
)eskoslovensk republiky do jejho zniku v z' 1938. Je to obdob, ve kterm byly
p'ipravovny a realizovny stavby steck komunln bytov v"stavby, pozd!j$
nacistick sprva m!sta ji% vlastn bytov projekty nerealizovala. Prce v$ak v $ir$ch
souvislostech reflektuje n!kter podmi*ujc okolnosti, kter &asov! p'edchzely a jsou
pro 'e$enou problematikou kl&ov. T"k se to p'edev$m urbanistickho v"voje m!sta
p'ed prvn sv!tovou vlkou. Pro kompozi&n ucelenost prce jsou v$ak d(le%it
i poznmky o projektech, realizovan"ch na m!stsk"ch pozemcch od roku 1939, kdy
bylo st sou&st +$sk %upy Sudety, nacistick"mi bytov"mi dru%stvy Sudetenland.

Z um!leckohistorickho hlediska je tento soubor pozoruhodn" tak tm, %e jeho
autorem byl jedin" tv(rce, n!mecky mluvc architekt m!stskho stavebnho 'adu
Franz Josef Arnold. Tmatem bydlen se zab"val nep'etr%it! a systematicky po cel
sledovan mezivle&n obdob. Jeho nvrhy tak postupn! reflektovaly nov poznatky ve
v"voji architektury a urbanismu, zrove* v$ak musely b"t provozn! &eln, levn,
hygienicky vyhovujc a musely plnit specifick a m!nc se kritria po%adavk( zkon(
ke sttn podpo'e sociln v"stavby.
Architektura steck"ch komunlnch dom( m rovn!% siln" politick" akcent,
nebo, byla budovna jako realizace volebnho programu a u%vna jako nstroj sociln!
demokratick politick agitace. Koncepce v"stavby velk"ch komunlnch njemn"ch
dom( byla ve 30. letech na komunln rovni socilnmi demokraty politicky
prosazovna p'es protesty n!meck"ch nrodnch socialist(, kte' preferovali komunln
podporu v"stavby p'edm!stsk"ch sdli$, rodinn"ch domk(. Prv! dobov politick
souvislosti hraj v p'pad! steck komunln bytov v"stavby neopomenutelnou lohu.

9
Tato prce se tedy pokou$ nalzt vztahy a vyv%en proporce mezi formln
anal"zou architektonick"ch d!l a studiem jejich $ir$ch historick"ch souvislost. Jako
relevantn jsou vnmny udlosti ve st'edoevropskm prostoru, nebo, pro porozum!n
tmatu je nezbytn zanedbat hranice nrodnch stt( 20. stolet. Pozornost je proto
v!novna rovn!% vlivnmu n!meckmu reformnmu hnut Adolfa Damaschka, institutu
Reichsheimsttte a kl&ov"m p'klad(m 'e$en mezivle&n bytov nouze p'edev$m
ve Vdni, Praze, Brn!, Berln! a Frankfurtu nad Mohanem. Prce se tedy p'irozen!
soust'ed na prost'ed &esk a n!meck &i rakousk. Jin teoretick a praktick p'stupy,
kter se k otzce bydlen v t dob! projevovaly nap'klad v Sov!tskm svazu, Anglii,
Nizozemsku &i v USA, si tato prce dovol opomenout, nebo, patrn! m!ly na steckou
komunln bytovou v"stavbu zanedbateln" vliv.

Odborn literatura se dosud tmatu architektonickho souboru steck
komunln bytov v"stavby nev!novala. V odborn"ch pracch, kter se zab"vaj
v"vojem mezivle&n architektury v )eskoslovensku, neb"v ani obecn! o bytov
v"stavb! v st nad Labem %dn"ch zmnek. Nen proto p'ekvapiv, %e ani jmno
m!stskho architekta Franze J. Arnolda v literatu'e dosud nebylo zmi*ovno.
N!kter nep'ehldnuteln steck stavby mezivle&nho obdob ji% sice
v odborn"ch kruzch reflektovny byly, ale ucelen odborn prce o steck
mezivle&n architektu'e zatm stle chyb. Jako ur&itou v"jimku je v$ak t'eba ozna&it
prvn ucelen!j$ p'ehled v"voje architektury prvn poloviny 20. stolet na zem zpadn
&sti steckho kraje v prci Tom$e Pavl&ka, kterou v roce 2005 vydala Fakulta
u%itho um!n a designu steck Univerzity Jana Evangelisty Purkyn!.
2
Pavl&ek zde
za'azuje alespo* ty nejnpadn!j$ Arnoldovy komunln bytov stavby.
Prce &esk"ch, n!mecky mluvcch, architekt(, kte' byli &inn na severozpad!
)ech, byly v rmci um!leckohistorickho bdn uplynul"ch desetilet obvykle
opomjeny. Bylo to zp(sobeno p'edev$m povle&nou snahou vymazat z obecn nrodn
pam!ti ve$ker stopy po kultu'e n!kdej$ch n!mecky mluvcch obyvatel &esk"ch zem,
kte' byli v d(sledk( udlost druh sv!tov vlky donuceni opustit zem. Architekturu
&esk"ch N!mc(, a% na hv!zdn v"jimky nap'. Adolfa Loose, jsme zpravidla ne'adili k
hodnotn"m stavbm. Z pohledu obecn! za%it"ch a zjednodu$en"ch stereotyp( v"voje
&esk architektury tvo' tato architektura jakousi okrajovou, alternativn a nesnadno

2
PAVL!EK 2005.

10
srozumitelnou substanci. Oproti &eskmu, nacionln ideou formovanmu,
rondokubismu, purismu a nakonec obecn! p'ijatmu levicov! zam!'enmu
funkcionalismu se severo&e$t n!me&t architekti vyjad'ovali zpravidla po svm. S
rozpadem monarchie nepro%vali spole&n! s )echy pocity nad$en z budovn
samostatnho &eskoslovenskho sttu pod vldou )ech( a Slovk(. Z pocitu jakhosi
vytr%en a pro obranu sv nrodn identity udr%ovali rad!ji &e$t N!mci sv historick
kulturn vazby s prolet'sk"m Rakouskem a p'edev$m severo&e$t N!mci se aktivn!
orientovali na V"marskou republiku. Jednalo se o proces tradi&n a p'irozen", v kterm
hrl kl&ovou roli spole&n" jazyk. Mnoz n!me&t architekti, kte' byli v mezivle&nm
obdob v )eskoslovensku &inn, zskali sv odborn vzd!ln p'ed prvn sv!tovou
vlkou prv! ve Vdni &i nap'. v Dr%-anech. Na rozdl od sv"ch &esk"ch koleg( proto
zpo&tku setrvvali v uplatn!n dekorativnch motiv( a intenzivn!ji se v obdob
povle&nho psychickho a materilnho tlaku p'ikln!li k n!meck form!
architektonickho expresionismu, kterou preferovali je$t! po odezn!n jeho ideov
npln!. Pozitivisticky modern a )eskoslovenskou republiku reprezentujc
funkcionalismus tak z ideologickho hlediska &esk N!mce nemohl oslovit. Ani
levicov! internacionln fenomn n!meck $koly Bauhaus &i architektonick
experimenty vratislavsk #koly nevzbudily v &esk"ch N!mcch v"znamnou odezvu.
Na vln! slcho n!meckho nacionalismu tak ve 30. letech naopak za&ali hledat svou
nrodn identitu znovu ve vazb! na tradici a venkov a p'ijmali nacisty prosazovan
monumentln formy neoklasicismu. Ji% v mezivle&nm obdob tak vzbuzoval jejich
p'stup na stran! &esk"ch koleg( sp$e odstup, odmtnut a nez'dka i ignoranci.

Teprve v poslednch dvaceti letech vzbuzuje toto odlo%en
um!leckohistorick tma zjem odborn ve'ejnosti. Jednm z prvnch projekt( byla
v"stava Jin$ d"m
3
, kterou v roce 1993 v pra%sk Nrodn galerii p'edstavil Jind'ich
Vybral. V"stava odkr"vala tvorbu moravsk"ch a slezsk"ch rodk( Leopolda Bauera,
Huberta Gessnera a Josefa Hoffmanna. Brzy na to, v roce 1994, uvedla v Galerii hl.
m!sta Prahy kurtorka Hana Rousov v"stavu Mezery v historii, 18901938: polemick$
duch st%edn Evropy
4
, kter krom! jin"ch upozornila na architekta Josefa Zacheho a
krystalick vize architektury mal'e Wenzla Hablika. Tma pra%sk"ch n!mecky

3
VYBRAL 1993.
4
Mezery v historii 1994.

11
mluvcch architekt( souhrnn! otev'ela v prosinci 2002 v Galerii Jaroslava Fragnera
v"stava Zde*ka Luke$e s nzvem Spltka dluhu
5
. Brno vzdalo v roce 2005 ve svm
Obecnm dom! hold v"stavou architekt( Petra Pel&ka a Ivana Wahly architektovi
Ernstu Wiesnerovi. A pom!rn! nedvno, na podzim 2011, si sv rodky Josefa
Zascheho a Roberta Hemmricha p'ipomn!l Jablonec nad Nisou. Libereckou
architekturu rovn!% koncem roku 2011 poprv ucelen! kni%n! popsal Jaroslav Zeman.
V uplynul"ch letech o n!meck regionln architektu'e p'in$el objevn informace tak
uniktn projekt Slavn vily nakladatelstv FOIBOS.
Mlad$ generace v regionech severozpadnch )ech m dnes p'irozenou pot'ebu
dozv!d!t se pravdiv informace o historii svho m!sta a kraje, zhmotn!n v jejich
architektu'e. P'edev$m u mezivle&n architektury n!meck"ch tv(rc( pak tato
generace citliv! vnm jej specifickou a pon!kud ciz jinakost. V sou&asn dob! hraj
kl&ovou roli v procesu odkr"vn pam!ti mst &eskho severozpadu nejen rozli&n
odborn fra a mezinrodn konference, ale i internet. P'kladem je %ivouc webov"
projekt Architektura na severu &ech, jeho% zakladatelem je mlad" steck" architekt
Mat!j Pral. V roce 2004 vybudoval webov strnky, na kter"ch shrom%dil databzi
zajmav"ch steck"ch staveb a jejich tv(rc(. Tma bylo postupn! transformovno do
vitln neziskov platformy ST///AUSSIG, a dky $ir$ komunit! aktivist( se tak
aktuln! vrac mezivle&n architektu'e pam!, tak v Teplicch, Liberci, Litom!'icch a
D!&n!. Tyto projekty k jednotliv"m stavbm encyklopedicky shroma%-uj data,
obrazov" materil a rovn!% v$emo%n odkazy. Zatm v$ak s nimi nepracuj um!nov!dn!
a p'es ur&it v"jimky se pohybuj na horizontu popularizace.
Tento zslu%n" webov" projekt v$ak zpo&tku pomohl poskytnout pro tuto
diserta&n prci zkladn orientaci v tmatu mezivle&n architektury v st nad Labem.
Opakovan! a p'ekvapiv! dle zprost'edkovval n!kter nov skute&nosti, kter
umo%nily vzjemn! propojit jen tu$en souvislosti a lpe porozum!t tmatu jako celku.
Pramenem pro diserta&n prci v$ak bylo primrn! studium text(, kter byly
publikovny v n!m&in! p'mo v mezivle&nm obdob, p'edev$m v souvislosti
s prezentac komunlnch aktivit, a r(zn bro%ury a pam!tn tisky, vydvan
k p'le%itosti konn v"znamn"ch udlost. Dle se jednalo o obdobn texty,
publikovan v povle&nm obdob sudeton!meck"mi krajansk"mi spolky v N!mecku.

5
LUKE' 2002.

12
Nejv!t$ objem dat pro diserta&n prci, resp. pro anal"zu urbanistickho,
typologickho a stylovho v"voje souboru staveb steck komunln bytov v"stavby,
v$ak poskytla systematick badatelsk archivn prce, probhajc od roku 2006.
Kl&ovou instituc k tmatu byl samoz'ejm! Archiv m!sta st nad Labem, a to ob!
jeho odd!len Historickho archivu i Spisovho meziarchivu. Krom! studia archivn
stavebn dokumentace k jednotliv"m stavbm se poda'ilo objevit i &etn konkrtn
dokumenty z p'pravy a realizace akc komunln bytov v"stavby a uniktn autorsk
texty a personln data jejich aktr(. #ir$ dobov souvislosti a prameny reflexe
komunln bytov v"stavby umo%nilo podrobn studium regionlnho tisku, a to
p'edev$m v$ech souvisejcch ro&nk( steckho denku Aussiger Tagblatt. Prce si
v$ak vy%dala bdn na p(d! dal$ch instituc, nap'. v Nrodnm archivu v Praze,
v archivu Sudetendeutsche Stiftung v Mnichov!, v univerzitnch archivech Hochschule
fr Bildende Knste Dresden a Technische Universitt Dresden a ve Vojenskm
geografickm a hydrometeorologickm 'adu v Dobru$ce.
K objasn!n n!kter"ch podrobnost o %ivot! architekta Franze J. Arnolda bylo
v rmci tto prce kl&ov vyhledn jeho v Rakousku %ijcho syna, emeritnho
evangelickho far'e Dietera Arnolda. Pan Arnold v rmci korespondence poskytl pro
tuto prci krom! sv"ch vzpomnek na otce i fotografie.
Krom! badatelsk archivn prce bylo t'eba provst podrobn" ternn pr(zkum
staveb, kter" v dosud existujcch stavbch umo%nil identifikovat valnou v!t$inu
realizac, vybudovan"ch v rmci akc komunln bytov v"stavby na katastrlnch
zemch st nad Labem, Kl$e a Krsn B'ezno. Je v$ak bohu%el t'eba konstatovat, %e
kompletn objem tehdy vybudovan"ch staveb se identifikovat nepoda'ilo. Bl msta na
map! z(stvaj je$t! na katastrech Krsn B'ezno a Bukov, kter v povle&nm obdob
pro$ly razantn urbanistickou prom!nou. Ternn pr(zkum v$ak umo%nil identifikovat ty
dosud neznm steck komunln stavby, kter byly vybudovny v rmci stavebn
etapy z roku 1926, a p'edev$m kompletn po&etnou skupinu staveb, vybudovan"ch po
roce 1936. Pro uchovn historick pam!ti a jako vodtko pro dal$ badatelskou prci
uvd diserta&n prce vedle stvajcch nzv( jednotliv"ch steck"ch ulic rovn!% jejich
p(vodn nzvy v n!m&in!.
Diserta&n prce cituje dokumenty podle aktuln normy )SN ISO 690, kter
vstoupila v platnost 1.dubna 2011.


13
Je zde tak vhodn poznamenat, %e se diserta&n prce vyh"b u%vn termnu
sudetsk$ N!mec, nebo, ozna&en vyvolv podv!dom! sp$e negativn pocity
a nevhodn! vn$ do tmatu jin v"znamy. Termn sudetsk$ N!mec, kter" se poprv
objevil a% v roce 1903 a v"znamn!ji za&al b"t &elov! u%vn a% koncem dvact"ch let,
m k tmatu tto prce marginln vztah. V um!nov!dnm kontextu se navc tento
termn rovn!% obvykle neu%v.
6
Nehovo'me nap'klad o Adolfu Loosovi jako
o sudetskm N!mci apod. Problematika n!mecky mluvcho obyvatelstva &esk"ch zem
je v$ak pon!kud slo%it!j$, ne% aby bylo mo%n tento termn bezpe&n! akceptovat.
Komplikaci p'edstavuje rovn!% %idovsk" p(vod n!kter"ch n!mecky mluvcch obyvatel
&esk"ch zem, kter bychom za sudetsk N!mce p'irozen! nemohli ozna&ovat.
Nzorn!ji m(%eme svzelnost situace demonstrovat nap'. na obou, z hlediska tto prce,
kl&ov"ch politick"ch osobnostech. Starosta m!sta st nad Labem Leopold Plzl byl
rodil"m Raku$anem z Dolnch Rakous, kter" jako odbor' p'ichz do )ech poprv a%
ve sv"ch 34 letech. N!meck" sociln demokrat a ministr vldy Republiky
&eskoslovensk, odpov!dn" za sociln problematiku, Dr. Ludwig Czech zem'el pozd!ji
v koncentra&nm tbo'e Terezn, kde byl pro sv(j %idovsk" p(vod uv!zn!n nacisty.

Mou milou povinnost je pod!kovat zde za podporu, inspiraci a odborn veden
p'edev$m panu $koliteli, prof. PhDr. Rostislavu #vchovi, CSc. Dle bych za vodn
nasm!rovn k tmatu steck komunln bytov v"stavby rd pod!koval doc. PhDr.
Tom$i Pavl&kovi, Ph.D. (st nad Labem), za &etn podn!ty a p'telsk konzultace
Ing. arch. Mat!ji Pralovi (st nad Labem), za poskytnut cenn"ch podklad( Mgr.
Jaroslavu Zemanovi (Liberec), za vst'cnost a velkou trp!livost Archivu m!sta st nad
Labem, p'edev$m PhDr. V!'e Hladkov. Dle za archivn pomoc Klausi Mohrovi,
M.A. (Mnichov) a dmm Dr. Natalii Kardinar (Dr%-any) a Dipl.-Archivarin Jutt!
Wiese (Dr%-any).
Nejv!t$ dky v$ak pat' m rodin!, bez jej% podpory a velk"ch ob!t bych prci
jako zam!stnan" praktikujc architekt nebyl schopen dokon&it. Tuto prci proto v!nuji
sv %en! Jan!.


6
V%jimku p$edstavuj nap$klad studie Mileny Bartlov, viz: BARTLOV 2009.

14

2 Problematika bytov nouze a pokusy o jej "e#en

2.1 Bytov problematika v prvn (eskoslovensk republice

V povle&n situaci panoval v pr(myslov steck aglomeraci citeln" nedostatek byt(.
Bylo pr" evidovno p'es dva tisce nalhav"ch %dost o byt, jejich% uspokojen bylo
po%adovno po obci. Ne v$echny pot'eby byly takto evidovny, ale odhadovalo se, %e se
jedn a% o jednu desetinu obyvatel m!sta.
7

D(vodem vznikl situace bylo zastaven stavebn &innosti v pr(b!hu vle&n"ch
let, v p'edvle&nm obdob p'itom bylo v st nad Labem v pr(m!ru ro&n! vybudovno
dvacet novostaveb. Dal$m negativnm sociologick"m momentem byly takzvan
vle&n s*atky. Mlad! provdan %eny z(stvaly b!hem vojensk slu%by mu%( doma
u sv"ch rodi&(, nebo, si nebyly schopny udr%et vlastn domcnost. Situace se ov$em
v takov"ch rodinch s koncem vlky a nvratem mu%( stala nenosn, jen mlokter
rodin! se poda'ilo najt vlastn bydlen. Nebylo proto v"jimkou, %e byty ob"valo
i n!kolik rodin spole&n!. K bytov nouzi vedlo nemn! tak to, %e b!hem vle&n"ch let
a hlavn! po skon&en vlky nebyli p'slu$nci st'edn t'dy ekonomicky schopni udr%et si
sv(j status a hradit zvy$ujc se njemn ve sv"ch bytech st'edn a v!t$ velikosti, kter
do t doby b!%n! u%vali. Vedlo to k masivnmu poskytovn podnjm( a omezovn se
na kor spolubydlcch nebo k obsazovn mal"ch byt( st'edn t'dou. Njemn se v$ak,
jako ostatn %ivotn nklady, neustle zvy$ovalo. A do m!sta proudilo stle vce
venkovan( z okolnch oblast, nebo, po zhroucen vle&nho systmu zsobovn byla
ve m!st! dky m!stem 'zenmu nouzovmu systmu p'id!lovn potravin situace
snesiteln!j$.

Ji% koncem roku 1918 bylo proto v )eskoslovensk republice vydno n!kolik
prvnch norem, kter zasahovaly do socilnch pom!r(. Podstatn bylo na'zen vldy
ze 17. prosince o ochran! njemnk(, kter bylo v podstat! razantnm zsahem do
soukromho vlastnictv. Na toto na'zen pak navzal obdobn" zkon z dubna 1920.
R(st njemnho dle tohoto na'zen byl vzn na p'esn! stanoven podmnky
a njemnci byli chrn!ni p'ed neod(vodn!nou v"pov!d, kter byla do budoucna

7
LODGMAN 1929, 53.

15
mo%n pouze se svolenm okresnho soudu. Ochrana mohla b"t zru$ena na zklad!
proh'e$k( njemnka, zd(vodn!n pot'eby vlastnka nebo ve'ejnho zjmu. Njemn se
nadle zvy$ovalo pomaleji ne% jin slo%ky %ivotnch nklad(. Aby tak ochrana
njemnk( nepodvzala stavebn ruch, net"kala se redukce njemnho budouc bytov
v"stavby. Ve star$ch bytech se v$ak nsledn! udr%ovalo dlouhodob! relativn! nzk
njemn a v"nos z kapitlu vlo%enho do ji% postaven"ch &in%ovnch dom( byl
nsledkem toho ni%$ ne% pr(m!rn mra zisku z kapitlu v )SR. S odstupem &asu
komentoval publicista Ferdinand Peroutka povle&nou bytovou politiku slovy: Vlda
se postavila na ochranu njemnk" p%sn$mi opat%enmi, od nich' po %adu let
neustoupila a kter p%ivd!la krev majitel" dom" do hn!vivho varu V$nos majetku
cel jedn t%dy byl zde konfiskovn ku prosp!chu zjm" v!t#iny. Mohlo se tak stti
jedin! proto, 'e soukromokapitalistick zsady nebyly p%i sle (e na%zen takov,
a)koliv pronikav a podle starho ct!n jist! i krut a nespravedliv, byla v podstat!
nezbytn, je jasn i z toho, 'e zkon o ochran! njemnk" neodv'ila se pozd!ji
odstranit ani vlda m!#*ansk$ch stran, a)koliv k tomu m!la v#echnu politickou moc.
8

Ochrana njemnk( ve star$ch a v!t$inou i mlo kvalitnch bytech trvala po cel
mezivle&n obdob, ale postupn! se jej podmnky pro njemnky zp's*ovaly. Od roku
1922 p'ipou$t!l zkon voln sjednvn njemnho v bytech se &ty'mi a vce obytn"mi
mstnostmi nebo v bytech vyu%van"ch k v"d!le&n &innosti. Od roku 1928 zvisela
ochrana i na finan&nch pom!rech njemnk(. Do roku 1928 platila v bytov legislativ!
tak dal$ omezen, nap'. zkaz vlastnit v jedn obci dva nebo vce byt( a slu&ovat vce
byt( v jeden.
9
V"sledkem bylo, %e a% v roce 1930 byla tvorba njemnho uvoln!na jen
asi v 50 procentech p'pad(. U byt( vy*at"ch z ochrany stoupalo njemn a% na
trojnsobek, umo%nily se spekulace nejen s parcelami, ale i s byty a o&ekvan" tr%n
pokles njemnho se dostavoval se zpo%d!nm.
10
Njemn se tak podstatn! li$ilo u byt(
s ochranou njemnk( a u byt( ostatnch. Podle ekonomick"ch ukazatel( se njemn
nejvce zvy$ovalo mezi lety 19241929, v Praze nr(st ceny v danm obdob &inil u
byt( r(zn velikosti a kvality 4070 procent. V hlavnm m!st! dosahovalo v roce 1929
pr(m!rn ro&n njemn u nov"ch byt( bez ochrany njemnk( nap'. za byt s pokojem
a kuchyn 2 700 K& a za t'pokojov" byt 9 500 K&. Star"ch byt( s ochranou bylo

8
PR(CHA 2004, 74.
9
OBADALOV 1999, 9296.
10
KRNK 2003, 521523.

16
v Praze v tto dob! t'ikrt vce a njemnci platili ro&n! za pokoj s kuchyn 1 125 K&
a za dva pokoje s kuchyn 2 070 K&.
11
A% do konce 20. let z(stala situace kritickou, a to zvl$t! v Praze. P'i r(stu
m!sta to bylo mo%no pova%ovat za o&ekvan" jev, nic to v$ak nezm!nilo na skute&nosti,
%e bytov" problm byl asi nejv!t$ a nejdle p(sobc slabinou sociln politiky
v &esk"ch zemch. Zkon o stavebnm ruchu, kter" socialistick strany protla&ily,
pomoc p'inesl. P'mo v$ak pomohl pouze ni%$m st'ednm vrstvm, p'edev$m z 'ad
'ednictva, nebo nanejv"$ lpe situovan"m d!lnk(m, hlavn! na venkov!, kter"m
poskytoval podporu p'i stavb! rodinn"ch domk(. Do nejo%ehav!j$ch sfr v bydlen
tm!' nezashl.
P'esto v$eobecn! platilo, %e rovn sv sociln politiky nle%ela
)eskoslovensk republika asi na sedm msto v Evrop!, tedy tm!' po bok
zpadoevropsk"m demokracim. A a& m!ly pom!ry do socilnho smru daleko,
poda'ilo se v )eskoslovensku zajistit pot'ebn zkony a platn na'zen ve v$ech
oblastech sociln politiky (osmihodinov pracovn doba, nemocensk poji$t!n, nrok
na dovolenou, podpora v nezam!stnanosti, starobn a invalidn poji$t!n, d(chodov" v!k
v 65 letech i diskutabiln ochrana njemnk(), zatmco v!t$in! stt( se to poda'ilo jen
v n!kter"ch bodech. )eskoslovensko tak nle%elo mezi t!ch n!kolik mlo stt(, jejich%
sociln systm byl nejpln!j$.
12


Jedine&n" koment' s obshlou kritikou po&tk( &eskoslovensk sttn bytov
politiky uve'ejnil architekt Karel Herman v prosincovm &sle &asopisu Stavitel v roce
1921. Herman(v &lnek, a& je jakkoliv subjektivn, lze chpat jako rozbor
ekonomick"ch p'&in bytov nouze a nedostate&nho p'stupu vldy k jejmu 'e$en.
Architekt v"sti%n! objas*uje p'&iny situace a &asov! je 'ad na jednotliv fze:
I. obdob: Vlka, mobilisace, moratorium, przdn byty, 'dn penze.
II. obdob: Mobilisace d!lnk" a hmot, nen stav!ti k$m a z )eho.
III. obdob: P%evrat. Nvrat z fronty. Neb$val$ vzestup s+atk", pot%eba byt".
Vle)n$ pr"mysl zastaven, p%emra uvoln!n$ch pen!z, rok kles na nulu.
IV. obdob: Rok 1919 stojc ve znamen pravy valuty, a tm tonouc v naprost
nejistot! podnikn, vyvrchol v tom, 'e neprohl#en znehodnocen$ch pen!z ve spojen

11
OBADALOV 1999, 9296.
12
KRNK 2003, 521523.

17
s ochranou njemnk" rovnalo se prohl#en znehodnocen$ch dom" na rove+
paprov$ch pen!z. V tom roce bylo by stav!ti komu i za co, ale chyb!l v$nos, tj. zro)en
a umo%en nklad" stavebnch. Podnikatel z povoln uzkon!nm znehodnocen dom"
byli p%ipraveni o hodnotu svho zbo' (dom"), tj. o sv"j kapitl provozovac. Soukrom
podnikatel byli zbankrotovni! 23. kv!tna 1919 vy#el zkon, kter$m' dru'stv"m
a obcm na stavbu obytn$ch budov povoluje se 5 milion" korun jako p%sp!vek na
zro)en stavebnch nklad". Zkon vy#el pozd! a dval mlo.
V. obdob: Rok 1920. Pr"mysl z vle)n v$roby p%esedlal na mrovou
a pohotov pen!'n prost%edky zabr pro sebe, i nen dostatek pen!z na trval p"j)ky
hypote)n. Tento nedostatek zmnohonsobil se v tm'e roce tm, 'e zahrani)n pokles
valuty p%ivodil stoupnut cen. Nastv doba, kdy op!t nen stav!ti za co, a jeliko' njem
z"stv neupraven$, chyb i p%edpoklad nle'itho zro)en stavebnch nklad", kter$
ov#em zkonem o podporovn dru'stevnch a obecnch dom" p%echz na )et sttn.
VI. obdob: Rok 1921 zahajuje se u v!dom, 'e pouh rokov p%sp!vky sttn
nesta), 'e t%eba hotov$ch pen!z k hrad! stavebnch nklad" a 'e nutno zahjiti
pozvoln zvy#ovn njm".
13


Jak je z'ejm, zsadnm problmem po&tk( sttn podpory bytov v"stavby
byla jednak povle&nou napjatou sociln atmosfrou vynucen ochrana njemnk(
a p'edev$m nedostatek investi&nch prost'edk(. Ochota bank p(j&ovat na bytov
stavebn investice z(stvala p'es legislativn motiva&n pokusy nzk. V"sledkem byl
relativn! slu$n" objem nov bytov v"stavby mimo velk m!sta, kde investice
vzhledem k men$mu rozsahu staveb nevy%adovaly tak vysok" v!r, jako tomu bylo p'i
obvykle v!t$ch projektech ve velk"ch m!stech. Stavebn &innost ve velk"ch m!stech
tak p'es zahjenou podporu sttu je$t! v roce 1921 stle sp$e stagnovala.
V"stavba byt( se po roce 1923 zvy$ovala a doshla vrcholu v roce 1928
jedinm roce v prvn republice, v n!m% bylo postaveno vce ne% 100 000 byt(. Stt v$ak
v rmci sv"ch finan&nch mo%nost novou bytovou v"stavbu podporoval. Ji% v letech
19191921 vlda uvolnila skromn prost'edky ur&en na stavbu dom( s mal"mi byty.
V roce 1921 k tomu p'ibyla podpora p'staveb a nstaveb obytn"ch dom(. Do roku
1924 byl uveden do %ivota ucelen" systm sttn podpory stavebnho ruchu, kter"
zahrnoval sttn zruky za poskytnut hypote&n p(j&ky, dlouhodob sttn p(j&ky

13
HERMAN, Karel. R&)enec stavebnch bolest. Stavitel. 1921, III., #. 1, s. 3443.

18
a dotace na dokon&en nebo pravy objekt( s mal"mi byty aj. &innou formou podpory
zejmna soukromho stavebnho ruchu se staly dlouhodob da*ov levy, kdy u dom(
s mal"mi byty mohlo b"t osvobozen od dan poskytnuto na 25 a% 35 let a zpo&tku
dokonce na 50 let. Od poloviny 20. let mohly n!kter obce a v$eobecn! prosp!$n
bytov sdru%en vyu%vat v!ry od Sttnho bytovho fondu. Od roku 1927 se p'i
v"stavb! byt( p'm sttn pomoc tm!' zastavila, ale stt nadle stimuloval stavebn
ruch dlouholet"m osvobozenm od domovn dan! a da*ov"ch p'ir%ek.
14
A% s novou
vldou a zkonem z roku 1930 p'i$la dosud nejsiln!j$ vlna sttn podpory, zam!'en na
podporu v"stavby malobytov"ch dom(. Rozhodnut sehrvalo rovn!% stimulujc roli
pro ekonomiku v obdob hospod'sk krize a zashlo do problematiky nezam!stnanosti.
V roce 1933 se trend masov! realizovan bytov v"stavby zastavil. K uspokojen
bytov"ch pot'eb spole&nosti v$ak zatm nedo$lo. Krom! zastaven p'm sttn podpory
nov bytov v"stavby se na stavebn produkci zsadn! projevil neo&ekvan! tvrd"
krizov" propad ekonomiky )SR v souvislosti s nep'zniv"m hospod'sk"m v"vojem ve
sv!t!. P'isp!l k tomu i nhl" tlum investi&n v"stavby po dozn!n investi&n vlny, na
n!m% se podlela tak redukce bankovnch v!r( na investi&n &ely. Krize doshla
svho dna v roce 1933 a doznvala a% do po&tku roku 1936. Posledn vlnu sttn
podpory pak p'inesla novela zkona v roce 1936, kter zavedla podporu minimlnch
byt( pro chud. Krtk o%iven stavebn produkce vystilo koncem roku 1937 v novou
cyklickou krizi. Pr(myslov v"roba klesla do roku 1933 o 40 % a ani v roce 1937
nedoshla rovn! z roku 1929.
15
Vysok nezam!stnanost se stala chronick"m jevem
a strukturln v"sledky krize vedly k nov"m rys(m bytov nouze. A& byla pohrani&n
zem ob"van p'edev$m N!mci, dky p'eva%ujc struktu'e lehkho pr(myslu
(p'edev$m textil, sklo, bi%uterie, papr, hudebn nstroje a hra&ky)
a orientaci na turistick" ruch a lze*stv, v obdob krize posti%ena v"razn! citeln!ji,
pr(myslov aglomerace st nad Labem s p'eva%ujcm perspektivnm chemick"m
pr(myslem odolvala krizi relativn! dob'e, podobn! jako st'edo&esk pr(myslov
aglomerace s centrem v Praze, Plze*sko i Brn!nsko.
16


P'es rozshl po&iny v sociln komunln v"stavb!, u&in!n p'edev$m na
zem Prahy a Brna, kter za%vala svou konjunkturu v souvislosti se sttn podporou

14
OBADALOV 1999, 9296.
15
PR(CHA 2004, 271.
16
KRNK 2003, 48.

19
mezi lety 19301932 a dle 19361938, se v$ak komunlnmi snahami nepoda'ilo
poskytnout dostate&nou kapacitu, kter by v rmci republiky p'ekro&ila desetiprocentn
hranici ro&n bytov produkce.
Mezi s&tnmi lidu v letech 1921 a 1930 p'ibylo v cel )SR 344 479
obydlen"ch dom( (zv"$en o 18,4 %) a 547 357 bytov"ch stran (zv"$en na 17,6 %),
co% vzhledem k p'r(stku obyvatelstva o 8,2 % sv!d& o ur&itm, by, nevelkm zlep$en
bytov"ch pom!r(. Zejmna druh polovina 20. let znamenala ve v!t$ch m!stech nstup
nov"ch &tvrt modern! pojat"ch njemn"ch dom( i vilov"ch objekt( pro zmo%n!j$
vrstvy, kter prohloubily uvnit' m!st sociln diferenciaci v rovni bydlen. Za&aly se
stav!t tak modern!ji pojat kolonie bytov"ch dom( pro d!lnky. Markantnm
p'kladem diferencia&nho procesu je Praha, v n% za pouh desetilet 19211930 p'i
bytku obyvatelstva v centru m!sta p'ibylo 60120 % byt( jak v atraktivnch centrech
luxusn!j$ho bydlen (Dejvice, B'evnov a Brank s okolm), tak v p'ev%n! d!lnick"ch
&tvrtch (Ko$'e, Libe*, Vyso&any).
17


Z hlediska rovn! kvality bydlen byla situace neuspokojiv, po vlce bylo byt(
mlo a v dob! prosperity ve 20. letech byly u% &asto z hlediska rovn! nep'ijateln.
Podle statistick"ch daj( bylo po vlce zhruba 86 % byt( bez p'slu$enstv. Podle
d(kladnho s&tn byt( se stav v roce 1930 sice zlep$il, ne v$ak dostate&n!. Bez
p'slu$enstv z(stvalo 75 % byt(, 22,5 % m!lo pouze jednu mstnost, 40 % m!lo jen
kuchyni a pokoj. Koupelna byla pouze u jedn p!tiny byt(, st'edn topen m!ly jen
2 % byt(. V )echch a v zemi Moravskoslezsk m!lo vlastn vodovod pouze 30 %
byt(. Zde p'i zapo&ten tak byt( vesnick"ch je t'eba p'ipomenout, %e obecn vodovody
byly budovny obvykle a% ve 30. letech.
18

Zmi*ovan statistika z roku 1930 byla publikovna a% se zna&n"m zpo%d!nm
a odbornho zhodnocen se do&kala a% po n!kolika letech, co% bylo dosti kritizovno.
19

Statistika tak roz$'ila poznatky k multioborov diskusi, kter byla v polovin! 30. let
aktuln, kdy se jednotliv"m aspekt(m problematiky bydlen v!noval i zv"$en"
teoretick" zjem architekt( (Pavel Jank, Jarmila Liskov, Ji' Kroha). Statistick daje
byly publikovny v roce 1935 a sou&asn! pod nzvem Bytov pom!ry ve v!t#ch

17
PR(CHA 2004, 271.
18
KRNK 2003, 521523.
19
SEMRD, Stanislav a Karel 'TORCH. Bytov pom"ry v !SR. Architekt SIA. 1935, ro#. 34,
#. 9, s. 129134.

20
m!stech &eskoslovenska podle v$sledk" s)tn byt" ze dne 1. prosince 1930 byl vydn
separt, sestaven" V. Sekerou. V &asopisu Architekt SIA pak architekti Stanislav
Semrd a Karel Storch kriticky rozebrali jednotliv data a na p'kladech 12 velk"ch
m!st prokazovali nedostate&nou rove* bydlen a vyz"vali k povzbuzen investi&n
&innosti p'edev$m s poukazem na nep'ijateln hygienick d(sledky danho stavu.
Jednotliv publikovan grafy architekt( nm tak umo%*uj sledovat a porovnvat
rove* bydlen nap'klad p'mo v m!stsk aglomeraci st nad Labem takto:

Byty bez zchodu uvnit' bytu: 71,2 %
Ve srovnn s ostatnmi m!sty se jedn o podpr(m!rnou hodnotu, kter je spolu
s Libercem jedna z nejhor$ch. Nejlep$ hodnoty naopak dosahoval Zln s pouze 28,8 %.
Situace v Praze odpovdala 53,6 %.

Byty se zchodem vlastnm nebo spole&n"m bez splachovn vodou: 51,5 %
Ve srovnn s ostatnmi m!sty se jedn o nadpr(m!rnou hodnotu, op!t spolu
s Libercem, sv!d& to o p'evldajcm typu spole&n"ch zchod(. Nejlep$ch hodnot
v danm segmentu dosahovala Praha s 15,5 %.

Byty bez koupelny: 85,3 %
Toto byl podpr(m!rn" v"sledek, hor$ byla situace pouze v Ostrav! a v Liberci.
Nejlep$ch hodnot dosahoval modern Zln s pouze 43,7 %. Situace v Praze byla na
rovni 62,8 %.

Byty bez elekt'iny: 15,2 %
V tomto aspektu bylo st dosti nadpr(m!rn. Nejhor$ byla situace v Liberci s 52,3 %.
Nejdl byla elektrifikace ve Zln! s pouze 8,9 %. V Praze s 27,1 %.

Byty s pitnou vodou p'mo do bytu: 30,8 %
Jednalo se o pr(m!rn" v"sledek. Nejhor$ byla situace op!t v Liberci s pouh"mi 0,1 %.
Nejlpe na tom byla Praha a Brno s tm!' 50 %.

Byty situovan ve sklep!: 2,25 %
Sp$e podpr(m!rn" v"sledek, hor$ byla situace pouze v Olomouci a Plzni. Nejmn!
sklepnch byt( bylo ve Zln!, pouze 0,1 %. V Praze bylo 1,7 % sklepnch byt(.

21

Byty situovan v suternu: 2,62 %
V tomto po&tu byla situace v st pr(m!rn. Nejlep$ byl op!t Zln s pouze 0,58 %.
V Praze bylo 3,86 % suternnch byt(.

Velikostn struktura byt(: 18,8 % jednopokojov" byt, 44,5 % dvoupokojov" byt,
20,6 % t'pokojov" byt, 8 % &ty'pokojov" byt
Struktura byt( v st odpovdala celosttnmu pr(m!ru. V"razn! se pr(m!ru vymykal
jen Zln pouze se 4,7 % jednopokojov"ch byt( a s dokonce 34 % byt( &ty'pokojov"ch.
Velmi mlo jednopokojov"ch byt( bylo tak v Brn!: 6,7 %, nejvce naopak v Plzni: 30
%.

P'elidn!nost byt( (po&et obyvatel na 1 mstnost): u 80 % byt( p'ipad na
1 mstnost 1 obyvatel, u 38,6 % p'ipadaj na 1 mstnost 2 obyvatel, u 10,6 % p'ipadaj
na 1 mstnost 3 obyvatel atd. V st se tak jednalo o sp$e pr(m!rn hodnocen.
Jednozna&n! nejhor$ situace s p'epln!n"mi byty byla p'ekvapiv! v atraktivnm Zln!,
kde v 19 % v$ech byt( p'ipadalo na 1 mstnost dokonce 6 a vce obyvatel.



22

2.2 Reformn hnut a N%meck centrla pro bytovou p!i v (SR

K porozum!n problematice v"voje bydlen v prvn polovin! 20. stolet a otzkm, kter
bylo t'eba v rmci spole&enskho v"voje 'e$it, je t'eba se seznmit s reformnm hnutm,
je% dalo zklad organizovanmu politickmu prosazovn po%adavk( prva na bydlen
pro $irok vrstvy obyvatelstva. Podstatnou roli v procesu prosazen pravidel a regulace
nekalho obohacovn prost'ednictvm spekulac s pozemky a nsledn! v prosazen
budovn nov"ch forem bydlen, kter bude cenov! dostupn, sehrly ve st'edn Evrop!
reformn hnut a organizace.
Pr(kopnickou roli sehrl n!meck" sociln! reformn svaz pro pozemkovou
reformu Deutscher Bund fr Bodenreform. Termn Bodenreform obecn! p'edstavuje
koncepci zm!ny vlastnick"ch nebo u%ivatelsk"ch prv k p(d! (nebo pozemk(m), kter
m za cl jej rovn!j$ nebo u%ite&n!j$ p'erozd!len.
20
Hnut prosazujc reformu se
v Evrop! objevuje koncem 19. stolet a opr se o ideu americkho politickho ekonoma
Henryho George. Spolek Deutscher Bund fr Bodenreform byl zalo%en v roce 1888
zakladatelem a 'editelem %elezren v Gaggenau Michaelem Flrscheimem. Nsledujc
vlivn aktivist ve svazu byli Silvio Gesell a Adolf Damaschke, p'i&em% Gesell se
v!noval vizi pozemkov reformy formou p(soben volnho trhu, a p'es mnoh paralely
jejich prce se zv!ry obou reformtor( li$ily. Pro pedagoga Dr. Adolfa Damaschka
(18651935) se stalo tma pozemkov reformy %ivotnm kolem. Prvotnm impulzem
mu byly teze Henryho George a bezprost'edn! i p'edn$ka ekonoma Adolpha Wagnera,
odhalujc skute&nost o zna&n"ch ziscch spekulant( s p(dou v obdob po prusko-
francouzsk vlce z let 18701871. Tehdy do$lo ke skokovmu nr(stu cen pozemk(
a tisce berlnsk"ch d!lnick"ch rodin u% nem!lo na zv"$en njemn a z(stalo na ulici.

20
V%raz Bodenreform postupn" nabyl v m"ncm se socilnm a p$edev*m politickm
kontextu jin konotace a cle. Idea pozemkov reformy po#tku 20. stolet nabyla v $e
nacionlnho socialismu zcela odli*nou motivaci vedenou ideologi Blut und Boden, aby se
op"t ideov" p$etavila v povle#nou kolektivizaci a znrod+ovn v Sov"ty obsazen zn" po
roce 1945. Obdobnou paralelou jsou pozemkov reformy realizovan v !eskoslovensku, kdy
tzv. prvn pozemkov reforma, realizovan na zklad" tzv. zborovho zkona v letech
19191938, byla zam"$ena na rozd"len velk%ch soukrom%ch pozemk& a jej motivace
sm"$ovala k udr)en socilnho smru ve spole#nosti p$edev*m na kor *lechty. Tzv. druh
pozemkov reforma z let 19451948, $zen tzv. Bene"ov#mi dekrety z roku 1945, se t%kala
zesttn"n majetk& N"mc&, Ma,ar&, kolaborant& a zrdc&. Po roce 1948 v !eskoslovensku
nsledovalo znrodn"n a kolektivizace p&dy podle komunistick ideologie, pro kterou se
termn pozemkov reforma obvykle neu)v.

23
Damaschke se sv"m aktivnm zaplenm pro v!c prosadil a nakonec mezi lety
18981935 stl v &ele svazu. Teoretick pojednn Die Bodenreform, kter publikoval
v roce 1913, siln! ovlivnilo jeho sou&asnky. Dosp!l k nzoru, %e hromad!n
pozemkovho majetku v rukou n!kolika mlo vyvolen"ch nakonec povede u mnoha
nrod( k neblah"m d(sledk(m. Sv nzory jako hluboce v!'c &lov!k filozoficky opral
o studium Bible, zejmna Starho zkona.
21
P'ipomnal, %e starozkonn lid sice mohli
p(du u%vat, ale pouze jako zp(j&ku, proto%e p(da je Hospodinova. Nrok m!li na
v"nos sv prce na p(d!, nikoliv na zpen!%ovn p(dy samotn, resp. na jak"si jim
nenle%c p'idan" zisk. Takov" zisk by m!l b"t podle Adolfa Damaschka zda*ovn
a v"nos u%vn ve ve'ejnm zjmu k zaji$t!n zkladnho prva &lov!ka na bydlen,
resp. k 'e$en bytov nouze. Damaschke se pokou$el p'evd!t sv doporu&en tak do
praxe a zalo%il n!kter konkrtn lokln organizace pro podporu v"stavby novho
bydlen (Siedlungsgesellschaft) nebo sdru%en njemnk(.
22

Nov ohro%en republika byla nucena reformn teze jako nstroj ke zmrn!n
vyhrocen povle&n sociln a hospod'sk situace ve spole&nosti p'ijmat pro
dosa%en socilnho smru. )innost Adolfa Damaschka m!la tak p'm" vliv na formulaci
'$sk stavy V"marsk republiky z roku 1919. Ustanoven, pojednvajc o rozd!lovn
p(dy a jejm vyu%it, resp. jeho &st t"kajc se podpory bydlen, lze voln! shrnout takto:
Dohl'en nad rozd!lovnm a vyu'itm p"dy je rol sttu, a to k zabrn!n dal#ho
zneu'vn p"dy a k dosa'en tohoto cle: Ka'dmu N!mci nle' zajistit zdrav bydlen.
V#em n!meck$m rodinm, obzvl#* t!m s vce d!tmi, nle' zajistit k uspokojen jejich
bytov$ch pot%eb odpovdajc domov v byt! nebo v hospod%sk usedlosti. Pozemkov$
majetek, kter$ je t%eba k uspokojen bytov$ch pot%eb a k budovn osdlen, m"'e b$t
sttem vyvlastn!n.
23

Spolu se snahou o proveden pozemkov reformy probhala v rmci svazu pod
vedenm Damaschka diskuse o pot'eb! ochrany prva na bydlen, kter se v N!mecku

21
Ve Starm zkon" se toti) vyvinul pozoruhodn% komplex sociln" ekonomick%ch ustanoven,
kter lze mlokdy nalzt u jin%ch nrod& t doby. Tmto systmem s institutem milostivho
lta, prvem na pab"rkovn, povinnost odvodu destek a almu)en, se pom"rn"
dopodrobna zab%v 25. kapitola knihy Leviticus. Jej ustanoven nm v neposledn $ad"
p$ipomnaj, )e )dn vlastnictv nelze u)t v"#n" a )e pole, na kter%ch o$eme, nen na*e, ale
Hospodinovo. Lto milosti znovu zd&raz+uje, )e jsme zde pouze poutnky, nic materilnho
z tohoto sv"ta ns nespas, nic si nevezmeme a v*e, co mme, je jen ur#it% druh pronjmu.
zdroj: SEDL!EK 2009, 6467
22
Deutscher Bund fr Bodenreform [online], Wikipedia [cit. 2013-05-02].
23
Adolf Damaschke [online], Wikipedia [cit. 2013-05-02].

24
v neoby&ejn! t!%k sociln situaci na konci prvn sv!tov vlky a 'e$en bydlen pro
vle&n navrtilce rozvinulo v hnut Heimstttenbewegung. Byl hledn prvn rmec
pro ochranu bydlen p'ed p'padn"mi v!'iteli a svzan institutu vlastnka s zemn!-
politick"mi cli ve'ejnho zjmu. Kl&ov"m Damaschkov"m politick"m sp!chem se
tak stalo p'ijet institutu +$skho domova (Reichsheimsttte) formou '$skho zkona
z roku 1920, kter" ze socilnch d(vod( omezil vlastnick prvo na nemovitostech.
Takzvan domovy (Heimsttte) byly nsledn! na zem V"marsk republiky
v masovm m!'tku realizovny p'edev$m za sttn, zemsk nebo komunln
prost'edky, p'i&em% jednotliv zem! mohly k tomu &elu ustanovit obecn! prosp!$n
&elov spole&nosti. U%ivatel domova mohl nab"t jeho vlastnictv, ale prva
z vlastnictv byla omezena ve prosp!ch poskytovatele, co% v podstat! u%ivatele
v krizov situaci prvn! chrnilo p'ed ztrtou st'echy nad hlavou. Poskytovatel m!l
p'edkupn prvo na nemovitost a pro p'padn zat%en nebo d!len nemovitosti bylo
t'eba jeho souhlasu. V p'pad! zneu%it pravidel hrozilo u%ivateli odejmut vlastnictv.
Prvo vlastnictv domova navc nebylo d!di&n.
24

N!meck reformn hnut a prce Adolfa Damaschka m!la v mezivle&nm
obdob zna&n" ohlas i na na$em zem. Na podobnm modelu byly zakldny kolonie
a sdli$t! zvan Domovina tak v )eskoslovensku, &ast!ji v$ak na zemch ob"van"ch
N!mci, kde byly po n!meckm vzoru zvny Heimsttte. O mezivle&n popularit!
tohoto hnut mezi &esk"mi N!mci sv!d& rovn!% skute&nost, %e na zem aglomerace
st nad Labem nesla mezi lety 19301938 dne$n ulice Jeseninova jmno Adolfa
Damaschka.

V N!mecku rovn!% soub!%n! v letech 18981940 p(sobilo sdru%en Deutscher
Verein fr Wohnungsreform (do roku 1904 se naz"valo Verein
Reichswohnungsgesetz),
25
kter usilovalo o sjednocen nsledovnk( reformnho hnut
ze v$ech &st N!mecka do velk organizace. Sdru%en prosazovalo prost'ednictvm
v!deck, organiza&n a agittorsk &innosti $'en a uplat*ovn my$lenek bytov
reformy, kter spo&valy v budovn &elnho, zdravho a cenov! dostupnho bydlen.
Jej dce'in organizace Zentralstelle fr Wohnungsreform in sterreich
26
byla z'zena
rovn!% v Rakousku. Po rozpadu monarchie a vzniku )eskoslovensk republiky se

24
Reichsheimsttte [online], Wikipedia [cit. 2013-05-02].
25
Karl von Mangoldt [online], Wikipedia [cit. 2013-05-02].
26
TREUSCH-BUTTLAR 1932, 713.

25
n!mecky mluvc &esk oblasti dostaly mimo vliv n!kdej$ vde*sk centrly
a p'irozen! vyvstala pot'eba z'zen vlastnho stavu jako platformy pro vzd!lvn,
osv!tu a poradenstv, a dnes bychom 'ekli tak pro lobovn p'i tvorb! legislativy.
Ministersk"m v"nosem bylo tak v roce 1921 povoleno z'zen N!meck centrly pro
bytovou p&i (Deutsche Hauptstelle fr Wohnungs- und Siedlungsfrsorge in der
Tschechoslowakischen Republik) se sdlem v Praze. Sou&asn! byla organizovna rovn!%
obdobn &esk struktura v podob! stavu pro stavbu m!st p'i Masarykov! akademii
prce, organizovan vce v!decky a mn! politicky.
Provoz Centrly byl financovn z &lensk"ch p'sp!vk(. Jednm z prvnch
organiza&nch krok( Centrly bylo zalo%en pra%skho poradnho st'ediska
(Beratungsstelle fr Wohnungs- und Siedlungswesen) v srpnu 1923. K n!mu pozd!ji
p'ibyla tak pobo&ka v |Sokolov!. Dle vydvala Centrla osv!tov bro%ury a &astnila
se tak v"stav (Moravsk T'ebov, Brno), kde prezentovala sv(j rozshl" archiv
vzorov"ch pln(. Aktuln pov!dom zskvali jej pracovnci tak zahrani&nmi
exkurzemi: v roce 1926 nav$tvili vzorov sdli$t! v Rakousku, v lt! 1930 nav$tvili
dr%-ansk muzeum hygieny. Dle se &astnili zahrani&nch konferenc, jako byla
v roce 1929 stuttgartsk konference, v!novan racionalizaci v bytov v"stavb!. St!%ejn
byla rovn!% &ast na mezinrodnm kongresu bytov p&e, konanm v Berln! v &ervnu
roku 1931, jeho% st'ednm tmatem se stal minimln byt. A dle na pra%skm
mezinrodnm kongresu v &ervnu 1935, kter" byl v!novn tmat(m odstran!n
zchtral"ch &tvrt a zvadn"ch byt(, technickmu vybaven a za'zen malho bytu
a otzkm opat'en k p'esdlovn.
27
Centrla zce spolupracovala s profesnm Svazem
n!meck"ch podnikatel( ve stavebnictv a je z'ejm, %e sehrvala tak roli prost'ednka
k prosazovn podnikatelsk"ch zjm(. Centrla zanikla z rozhodnut '$skho protektora
dne 30. 9. 1939.
28


V 'jnu 1923 uspo'dala Centrla v Chomutov! prvn Den bytov p)e
(Wohnungsfrsorgetag). V podstat! se jednalo o odbornou konferenci za &asti
komunlnch politik(, 'ednk(, architekt( a stavebnch odbornk(. Hlavnm tmatem

27
Jednalo se o tzv. vnit$n kolonizaci, resp. o hnut, propagujc p$esdlen ur#itho po#tu
nezam"stnan%ch jako nvrat k zem"d"lstv. Hospoda$en na v"t*m pozemku p$i obytnm
dom" umo)+ovalo lep* mo)nost ob)ivy. Idea souvisela s hnutm Back to the Land v USA.
28
Zprva policejnho $editelstv v Praze ze dne 4. 12. 1939, Nrodn archiv, Archiv ministerstva
vnitra, vlo)ka D-3111, Deutsche Hauptstelle fr Wohnungs- und Siedlungsfrsorge in der
Tschechoslowakischen Republik.

26
chomutovsk konference byly diskuse o mo%nostech zeslen financovn investic do
bytov v"stavby s podporou sttu a hypotk, dle byly 'e$eny kontroverzn dopady
vldnch opat'en na ochranu njemnk( na stavebn ruch. Je zajmav, %e na konferenci
p'edn$el o svpomocn"ch mo%nostech v"stavby sdli$, Hans Kampffmeyer
z Frankfurtu nad Mohanem, pozd!j$ generln tajemnk Mezinrodnho svazu pro
bytovou p&i. Pozvn Kampffmeyera do Chomutova u% v roce 1923 sv!d& o n!kolika
d(le%it"ch aspektech. Kampffmeyer p'in$el velmi cenn praktick zku$enosti
z novho Frankfurtu jako budoucho evropskho centra bytov v"stavby, a mohlo tak
pozd!ji dojt k navzn vzjemn"ch vztah( s Mezinrodnm svazem pro bytovou p&i.
Orientace &esk"ch N!mc( k n!meck"m vzor(m je pochopiteln! nasnad!, motivac
k pozvn Kampffmeyera mohlo b"t ale i politick souzn!n, nebo, frankfurtsk
politick orientace korespondovala se zam!'enm centrly, kter byla do ur&it mry
sociln! demokratickou strukturou.
U% nsledujc rok v 'jnu roku 1924 byla po'dna druh konference, tentokrt
v #umperku. Jej zv!ry se pak staly jednm z podklad(, formujcch nov
&eskoslovensk zkony na podporu bydlen a stavebnho ruchu. Do #umperka byl op!t
pozvn odbornk z N!mecka Dr. Walter Stiller z Hamburku, kter" p'edn$el
o pozemkov problematice p'i v"stavb! sdli$,. T'et konference byla konna
v listopadu roku 1926 v D!&n!. Byla zde dky p'edn$ce doktora sociln medicny
Theodora Gruschky z st nad Labem diskutovna bytov otzka a jej zsadn vliv na
tzv. nrodn zdrav. Toto tma bylo v nsledujcch letech nes&etn!krt opakovno.
A nsledn! bylo vyu%vno jako podp(rn" v!deck" argument pro prosazen systmu
sttn podpory v"stavby bydlen. P'edn$elo se tak o velkorys bytov stavebn
&innosti ve Vdni. A ve v!ci ochrany njemnk( se op!t hledal kompromis mezi zjmy
majitel( dom( a njemnky. Volalo se po brzkm definitivnm a koncep&nm uzkon!n
systmu sttnch podpor pro bytovou v"stavbu, kter" nahrad dosavadn m!nc se
a v podstat! stle provizorn a komplikovan" systm. P'ipomnkoval se proto tehdej$
nvrh novho zkona.
29
Spolu s doprovodnou v"stavou Bauen und Wohnen byl
nsledn! v st nad Labem v kv!tnu 1932 po'dn &tvrt" Den bytov p)e. Konference
'e$ila aktuln vldn nvrh novho stavebnho zkona, p'edstavitel centrly op!t
apelovali na pot'ebu pokra&ovn sttnch dotac a znovu zazn!ly p'edn$ky host(
z N!mecka. P'edseda N!meckho svazu pro bytovou reformu, berlnsk" primtor Bruno

29
KUBI'TA 1932, 1321.

27
Schwan, p'ednesl p'sp!vek na tma Bytov v$stavba v N!mecku a cle n!meck bytov
reformy. Dal$ funkcion' a vldn poradce Justus von Brunner z Berlna dle p'edn$el
na tma stavebnho spo'en. Nsledn! vystoupil lipsk" magistrtn 'ednk Oswald
Bauer a seznmil &astnky se socilnm projektem sdli$t! pro nezam!stnan, po&tajc
s jejich pracovnm nasazenm p'i budovn vlastnho bydlen. Projekt byl v dob!
hospod'sk krize aktuln a vzbudil v st zna&nou odezvu.
30

Vitln &innost tto &elov organizace &esk"ch N!mc(, prosazujc
v mezivle&nm obdob ideje bytov reformy, orientovan na nej$ir$ spole&ensk
vrstvy, sv!d& jednak o jej pokrokovosti a odborn kompetenci a zrove* o jej
jednozna&n orientaci na sousedn N!mecko a p'padn! Rakousko. Krom! kontakt( tto
organizace s &eskoslovensk"m sek&nm $fem Mezinrodnho svazu pro bytovou p&i,
Dr. Hynkem Kubi$tou, nenajdeme v dostupn"ch materilech zmnky o reflexi n!kterho
z tuzemsk"ch bytov"ch projekt( &i urbanistick"ch po&in(.


30
Bericht ber den vierten deutschen Wohnungsfrsorgetag in Aussig a. E., 1932.

28

2.3 St"edoevropsk p"stupy k architektu"e bytov nouze

Jeden z prvnch modelov"ch p'klad( 'e$en p'elidn!nosti ve m!stech st'edoevropskho
prostoru lze nalzt v Budape$ti prvn dekdy 20. stolet, kdy do$lo k mimo'dn!
velkmu zv"$en po&tu obyvatel p'edev$m na zem d!lnick"ch p'edm!st. Nejhust!ji
obydlenou &st, naz"vanou Chicago, bylo zem situovan na sever od v"chodnho
ndra%. Byla to nezdrav a p'elidn!n oblast s eskalujcm socilnm nap!tm, kde
njemn stoupalo o dvacet t'i procent ro&n!.
31
Situace vedla v roce 1908 k vydn
dekretu, kter"m uhersk" parlament uzkonil, %e v#echny obytn domy postaven
hlavnm m!stem za )elem pronjmu obyvatelstvu za njem kryjc pouze nklady jsou
osvobozeny od dan! z nemovitosti do t doby, ne' suma finan)nch prost%edk"
plynoucch z njmu p%ekro) nklady na investici. Dal$m krokem programu byl
p'evod slu%eb a za'zen, jako nap'. plynren, elektrren, p'm!stsk"ch %eleznic,
reklamnch ploch, distribuce mlka apod., ze soukrom"ch rukou pod m!stskou sprvu,
do komunlnho vlastnictv.
V nvaznosti na tyto kroky byla zahjena v"stavba komunlnch bytov"ch
projekt(. V letech 19091912 bylo vybudovno 25 &in%ovnch dom( a 19 sdli$,
s mal"mi rodinn"mi domky. Vybudovno bylo rovn!% mnoho nov"ch $kolnch budov.
Sou&st programu v"stavby Budape$ti byla tak v"stavba zahradnho m!sta sdli$t!
Wekerle z let 19091926 s venkovsk"m rzem.
Architektura komunlnch bytov"ch dom( tvo'ila ve srovnn s architekturou
spekulativnch projekt( soukromnk( i sttu protiklad, kladla toti% mnohem v!t$ d(raz
na vnit'n uspo'dn ne% na vzhled fasd. Podstatn tedy bylo, co se odehrv uvnit'
domu, a ne na jeho povrchu. Architekti proto u%vali jen velmi mlo okras. Jednm
z nejv"znamn!j$ch &in%ovnch dom( postaven"ch v rmci Budape$,skho programu
socilnho bydlen byl obytn" soubor s mal"mi byty na t'd! Hungaria architekt( Bly
Mlnaie a Guyly Hasze z let 19091910. Komplex se skldal ze t' dom( situovan"ch
kolem vnit'nho dvora. Do byt( byl p'stup z obvodov"ch ochoz(. Jednotliv budovy
byly navzjem propojeny ploty, pergolami a prodejnmi stnky. Byla vytvo'ena

31
MORAVNSZKY 1999, 25.

29
jednoduch, av$ak expresivn forma projektu, kter se stala p'edch(dcem pozd!j$ch
vde*sk"ch blok(.
32


Ojedin!l" model 'e$en bytov problematiky ve sledovanm obdob ve
st'edoevropskm prostoru byl uplatn!n na zem m!sta Vdn!. Fenomn zvan" Rud
Vde* (Rote Wien) v$ak zrove* p'edstavuje jeden z nejv"znamn!j$ch p'klad(
rozshl"ch urbanistick"ch zsah( a politickho vyu%it architektury v mezivle&nm
obdob. Ji% od roku 1915 bylo z'ejm, %e 'ady monarchie nejsou schopny zajistit pro
dva miliony obyvatel Vdn! p'st'e$ a dostatek potravin, a tak byli obyvatel nuceni
zajistit si je vlastnmi silami zabrnm ve'ejn"ch pozemk(. Tato zpo&tku spontnn
a svpomocn aktivita se zhy prom!nila v organizovan hnut dru%stevnho bydlen,
av$ak jeho podoba byla odli$n ne% v p'pad! n!meck"ch sdli$, (Siedlung) nebo
zahradnch p'edm!st. Tato zahradn sdli$t! (Gartensiedlung) se zsadn! li$ila od
p'edvle&n"ch soukromovlastnick"ch vilov"ch &tvrt st'edn Evropy. Byla nezvisl na
bur%oaznch strukturch, spravovala se na dru%stevnch principech, nepotrp!la si na
malebnost, nebo, m!la typicky m!stsk" charakter a byla neodd!liteln! spjata se
samozsobovnm potravinami.
33

Na tomto hnut se podleli intelektulov v&. Adolfa Loose, Josefa Franka,
Margarete Schtte-Lihotzky, Gustawa Scheua, Maxe Ermerse a Otta Neuratha. Prv!
Adolf Loos sehrl v"znamnou roli v rmci svho p(soben jako vedouc architekt
m!stsk stavebn sprvy (Siedlungsamt). Vydval projek&n a plnovac sm!rnice,
posuzoval projekty, vydal pro Vde* zemn pln zn pro parcelaci a osdlen.
Navrhoval 'adov typy zstavby, jejm% jdrem byla obytn kuchyn! (Wohnkche)
a u%itkov zahrada (Nutzgarten). Toto schma vyplynulo z anal"zy pot'eb m!stsk"ch
obyvatel, kte' jsou osm hodin denn! v zam!stnn, ale rozhodli se samozsobit
vlastnmi potravinami a podlet se na stavb! svho domu. Nejcharakteristi&t!j$m
p'kladem tohoto typu bytov v"stavby byl Loos(v (spolu s Hugem Mayerem) projekt
vde*skho sdli$t! Heuberg (Siedlung Heuberg) z let 19211923. Domky v Heubergu
jsou pova%ovny za nej&eln!j$ 'e$en povle&n bytov a potravinov krize ve Vdni,
a to z ekonomickho i socilnho hlediska. V"hradn! 'adov domky byly budovny
podle specilnho patentovanho systmu. Specifick konstruk&n 'e$en spo&v v tom,

32
MORAVNSZKY 1999, 26.
33
BLAU 1999, 84.

30
%e sousedn domky maj v%dy spole&n p'&n nosn st!ny, na kter jsou zav!$ovny
st!ny bo&n. Ka%d" z domk( stoj na sv vlastn parcele, je v$ak zrove* sou&st 'ady
typizovan"ch jednotek, kter zabraj cca jednu desetinu plochy dlouh zk parcely
s u%itkovou zahradou.
34
P'edstavu o tom, %e tento typ zstavby formou zahradnch sdli$, bude 'e$enm
situace, opustila socialistick sprva m!sta brzy po odezn!n nejhor$ hospod'sko-
-sociln krize na po&tku 20. let. Do$lo k revizi p'edchoz m!stsk politiky, a to
z nutnosti zefektivn!n vyu%it pozemk(, pot'ebn"ch pro v"stavbu nov"ch sdli$,, kter
musely b"t vyvlastn!ny. Budovn sdli$, jednopatrov"ch nebo dvoupatrov"ch domk(
s nzkou hustotou osdlen bylo odmtno rovn!% pro ni&en kompaktnosti m!sta a byl
po%adovn d(raz na vertikalitu. Nedvno emancipovan" m!stsk" proletarit po%adoval
zskn bydlen, socilnch slu%eb a zam!stnn.
V roce 1923 zavedla Vde* da* na bytovou v"stavbu (Wohnbausteuer), kter
napomohla financovn rozshlho komunlnho programu v"stavby. Program trval 15
let a zahrnoval vybudovn 400 obecnch staveb (Gemeindebau) pro bydlen a sociln
slu%by. Bylo vybudovno celkem 64 tisc nov"ch byt(, do nich% se p'est!hovala jedna
desetina obyvatel m!sta.
Nov budovy m!ly obvykle monumentln rozm!ry a zahrnovaly &asto cel" blok
nebo n!kolik blok( a byly rovn!% slo%it! zakomponovny do stvajc urbanistick
struktury m!sta. Pro urbanismus komunlnch staveb je typick odmtnut 'dkovho
systmu oblbenho v t dob! n!meckou avantgardou. P(vod t!chto hust! stav!n"ch
a typicky obvodov"ch m!stsk"ch blok( lze pode Eve Blau
35
vystopovat v typologii tzv.
D!lnick"ch dom( (Arbeiterheim), kter se uplatnily v relativn! nedvn dob! po&tku
20. stolet, v nich% d!lnick bydlen sdlelo prostory s kulturnmi a socilnmi
institucemi sociln!demokratick strany. Prostorov seskupen budov kolem velkho
dvora m samoz'ejm! sv(j p(vod v tradi&nm vde*skm typu stavby. V"znamnou
p'em!nou bylo v$ak zp'stupn!n vnit'ku blok( spole&ensk t'd! proletaritu. Na msto
spekulativnho r(stu m!sta p'elomu stolet vytvo'ily nov socialistick bloky
vce&elov prostory, kter rozlo%ily historick uspo'dn m!sta tm, %e do$lo ke
smazn hranice mezi ve'ejn"m a soukrom"m, vnit'kem a vn!j$kem, privilegovan"m
a neprivilegovan"m.

34
BLAU 1999, 84.
35
BLAU 1999, 85.

31
Toto nov politicky motivovan uspo'dn m!sta nejlpe charakterizuje nov
forma rozshl"ch komplex( budov, jak"chsi urbanistick"ch superblok(, za&len!n"ch do
tradi&n struktury m!sta, tvo'enho racionln strukturou regula&nho plnu
(Regulierungsplan). Tyto superbloky se klenou p'es ulice, p'izp(sobuj se topografii
i historick"m danostem zem av$ak ve zcela jinm m!'tku, proporcch a organizaci
zem. Realizace tohoto zm!rn! odli$nho p'stupu souvis s politick"m p'esv!d&enm
socilnch demokrat( o tom, %e star uspo'dn m(%e koexistovat s nov"m systmem.
Tento systm se podle Eve Blau vrstv nad star$m, st%etv se s nm, vstupuje s nm do
diskuse a zpochyb+uje jeho autoritu.
36
U superblok( Rud Vdn! se hovo'
o pluralit! architektonick"ch forem, pro n!% je na jedn stran! typick vysoce
individualizovan 'e$en fasd a na druh stran! standardizace stavebnch prvk(, jako
jsou nap'. okna, dve'e, balkony apod. Po architektonick strnce p'edstavuj tyto
komunln stavby d!dictv urbanistick"ch p'edstav Otta Wagnera, kter p'evzali jeho
%ci, kte' se podleli na v!t$in! velk"ch zakzek. Uve-me zde p'edev$m Huberta
Gessnera, Heinricha Schmidta nebo Hermanna Aichingera. Poetika wagnerovskho
jazyka byla v jejich pracch transformovna do expresivnho jazyka, z(staly v$ak
p'tomny prvky monumentality a dominance. Propagandistick publikace vde*skho
magistrtu zd(raz*ovaly hospodrnost a funk&nost dispozic. Nebylo teoretizovno nad
tm, %e architektura komunlnch staveb &asto jen recykluje mnoh prvky
z p'edvle&n"ch experiment( a% k novmu eklektismu.
Koncepce v"stavby vde*sk"ch dom( v$ak nebyla zcela jednotn, lze krom!
mnoha dal$ch variant hovo'it o t'ech zkladnch typech komunlnch bytov"ch dom(.
Nejtradi&n!ji u%van"m byl typ domu z 19. stolet, tzv. Mietspalast, jak jej o%ivil nap'.
Hubert Gessner s fasdami inspirovan"mi barokem. Druh skupina byla inspirovna
expresivnm plasticismem, jak ho p'edstavuje signifikantn Karl-Marx-Hof architekta
Karla Ehna. Nov! se prosazovan funkcionalistick architektura n!meck"ch
a francouzsk"ch vzor(, vyh"bajc se dekorativnosti a expresivnm gest(m
p'edstavovala t'et proud vde*sk komunln v"stavby.
Nejpozoruhodn!j$m p'kladem prvn skupiny a prototypem lidovho palce
bydlen (Wolkswohnungspalast) je Jakob-Reumann-Hof z let 19241926 navr%en"
Hubertem Gessnerem (spolu s Josefem Bittnerem a Adolfem Stcklem). Arel byl
pojmenovn po prvnm sociln! demokratickm starostovi Vdn!, kter" pova%oval

36
BLAU 1999, 87.

32
komunitu za pna zem! a p(dy. Architektura p(sobc jako mocn" monolit
37
v obrazu
m!sta je symbolem a jednozna&n"m u%itm politickho jazyka vldnouc t'dy.
Symetricky 'e$en" arel budov uspo'dan"ch po zmeckm vzoru kolem &estnho
dvora s arkdami a pergolami obsahuje celkem 478 byt( r(zn"ch velikost od 25 do
60 m
2
.
38
Patos tto stavby, p'ezdvan Schnbrunn proletaritu, je pokra&ovnm
Gessnerova agita&nho populistickho jazyka staveb sociln! demokratick strany
z p'edvle&nho obdob. Jin" nov!j$ Gessner(v palcov" komunln bytov" soubor
Carl-Seitz-Hof z let 19261927 se sv"m p(lobloukov"m dvorem vrac ke vzor(m
italskho baroka.
Druhou typologickou skupinu vde*sk"ch staveb tzv. superblok( reprezentuje
nejlpe soubor Karl-Marx-Hof z roku 19271930 architekta Karla Ehna. Monumentalita
souboru plnila program reprezentovat d!lnickou t'du a p'ivlast*ovat si estetiku
nadvldy. Relativn! zk" soubor budov dosahuje dlky tm!' jednoho kilometru
a obsahoval 1 325 byt(.
39
Uvnit' blok( byly ukryty rozshl parkov! upraven arely
a d!tsk h'i$t!, p'stupn z vn!j$ku monumentlnmi branami. Na hranici mezi trat!mi
m!stsk %eleznice a mal"m sdli$t!m v sousedstv p(sob Karl-Marx-Hof jako obydlen
m!stsk hradba.

Architektura t!chto vde*sk"ch superblok( v$ak z(stala izolovan"m jevem
doby. Ve srovnn s v"vojem v zpadn Evrop! se zdla b"t svzna sp$e s minulost
ne% s budoucnost m!stskho bydlen. V )eskoslovensku v$ak v t dob! neexistoval
obdobn" program komunlnho bydlen srovnatelnho m!'tka, v"stavba bytov"ch
dom( zde byla je$t! p'edev$m v soukrom"ch rukou.

Praha, jako hlavn m!sto novho &eskoslovenskho sttu, se po po&te&n
konsolidaci povle&n"ch pom!r( za&ala urbanisticky v"znamn! rozvjet p'edev$m po
vytvo'en tzv. Velk Prahy v roce 1922 p'ipojenm 37 obc a osad.
40
Z vt!zn"ch

37
St$edn #st tto budovy je devtipodla)n (p&vodn" v*ak bylo navr)eno dokonce 16 podla))
a bo#n k$dla jsou sedmipodla)n.
38
WEIHSMANN 2002, 221223.
39
WEIHSMANN 2002, 398401
40
Hlavn m"sto Praha (tzv. Velk Praha) vznikla po tm"$ sedmdestilet%ch snahch v lednu
1922 na zklad" zkona #. 114/1920 Sb. a provd"cch na$zench vldy. V#len"no bylo 8
obc karlnskho okresu, 14 obc smchovskho okresu, 10 obc krl. vinohradskho okresu,
4 obce )i)kovskho okresu a 2 #sti obc zbraslavskho okresu. Po svm zalo)en m"la
Velk Praha 676 000 obyvatel a rozlohu 171 km
2
.
Velk Praha [online], Wikipedia [cit. 2013-04-12].

33
sout!%nch pln( &ty' pra%sk"ch sektor( z let 19201924 lze odvodit, %e urbanistick"
rozvoj m!sta probhal podle nsledujcch zsad: Nov m!stsk &tvrti, situovan bl%e
k centru a na plo$$m ternu, byly navrhovny jako uzav'en!j$ &i otev'en!j$ struktura
wagnerovskho typu m!sta. M!stskmu centru vzdlen!j$ polohy se slo%it!j$ ternn
situac, byly naopak koncipovny na principu zahradnho m!sta s efektn! 'e$en"mi
zastavovacmi schmaty. Do dominantnch &st nov m!stsk struktury, na nov!
upraven nb'e%, hlavn t'dy a nm!st byly navrhovny monumentln ve'ejn
budovy, reprezentujc nov" demokratick" stt. T'etm urbanistick"m sm!rem, kter" se
uplat*oval stle v"znamn!ji, se stalo reformn hnut, je% v souvislosti s nov"mi
dispozi&nmi 'e$enmi vlastnch byt( p'in$elo zcela nov urbanistick koncepce.
Nejzsadn!j$m p'kladem u%it konceptu vde*skho typu modernistickho
urbanismu Otta Wagnera je, krom! prav vltavskho nb'e% Starho a Novho M!sta,
monumentln nvrh zastavovacho plnu blokov struktury Dejvic s centrlnm
prostorem Vt!znho nm!st, kter" vypracoval Antonn Engel v letech 19211923.
Druhou urbanistickou linii p'edstavovala nov satelitn pra%sk zahradn m!sta, ur&en
na rozdl od velkom!stsk"ch reprezentativnch a formlnch kompozic primrn! pro
bydlen. Zastnci stavby skromn"ch rodinn"ch domk( v zahradch zd(raz*ovali jejich
lidsky vldn m!'tko. V"znamn"m p'kladem pra%skho zahradnho m!sta byla
O'echovka, budovan jako dru%stevn
41
podle vt!znho sout!%nho nvrhu architekt(
Jaroslava Vondrka a Jana #enk"'e z roku 1919. St'ed urbanistick kompozice je tvo'en
mal"m civilnm nm!stm s budovou restaurace a obchodu. Kolem je uspo'dna uli&n
struktura, vce &i mn! nepravideln!. Obytn domy jsou 'e$eny jako jednopatrov
a &ast!ji 'adov ne% solitrn. Architektura domk(, a& je programov! celistv, p(sob
dky r(zn"m z&astn!n"m architekt(m rozmanit!.
42
Po O'echovce byla v Praze
budovna dle zahradn m!sta na Smchov!, na B'evnov!, na Vinohradech a ve
Stra$nicch. ra zahradnch m!st doznvala a% zalo%enm Spo'ilova (pln z roku 1924)
a Zahradnho M!sta (pln z roku 1928) na katastru obce Zb!hlice.

Z pohledu tmatu tto prce je ve v"voji pra%skho mezivle&nho urbanismu
t'eba zmnit sm!r reformy domovnho bloku, podporovan obc, sttnmi institucemi

41
Kolonie byla vybudovna stavebnm dru)stvem sttnch a ve$ejn%ch zam"stnanc&.
42
Krom" autor& zastavovacho plnu se na nvrzch jednotliv%ch #st zahradn #tvrti
O$echovka podleli tak nap$. Pavel Jank, Jind$ich Freiwald, Franti*ek Vahala, Eduard
Hnili#ka a Ladislav Macho+.

34
i stavebnmi dru%stvy. Clem m!lo b"t odstran!n nev"hod tradi&nch uzav'en"ch
a sev'en"ch m!stsk"ch blok(, kritizovan"ch za hygienick nedostatky spo&vajc
v nedostate&nm prov!trvn vnit'nch dvor( a nedostatku slunce v dispozici vlastnch
byt(. Po vzoru zahrani&nch p'klad( p'edev$m z N!mecka a Nizozemska byly hledny
cesty jednak v podstatnm zv!t$en uzav'en"ch blok( nebo pozd!ji a s vy$$ efektivitou
v rozru$ovn jejich sev'enosti. Jednm z prvnch reformtor( a experimenttor( mezi
pra%sk"mi urbanisty a architekty byl zam!stnanec stavebnho 'adu hl. m!sta prahy
Rudolf Hrab!. Experimentoval ji% sv"m projektem bloku v Hole$ovicch,
43
tvo'en"m
tm!' 'dkov! 'e$en"mi obytn"mi k'dly, propojen"mi p'zemnmi hmotami dlen.
44
Rudolf Hrab! tento princip brzy a s jednozna&nost uplatnil p'i v"stavb! dnes ji%
neexistujc urbanisticky pozoruhodn kolonie dom( sttnch 'ednk( v Dejvicch,
45

vybudovan"ch pravd!podobn! v letech 19211925. Rozshl kolonie o cca 105 bytech
byla tvo'ena 28 bloky patrov"ch plochost'ech"ch domk( v zahradch, slo%en"ch
obvykle z 'ady t' &i &ty' dvojdomk(.
46
Domy byly uspo'dny na reformnm volnm
'dkovm schmatu, a to zcela v rozporu s navr%enou strukturou rozshlho uzav'enho
m!stskho bloku, podle tehdy &erstv regulace Dejvic Antonna Engela. Pro dosa%en
optimlnho proslun!n byt( byly jednotliv 'dky orientovny hlavnmi fasdami
k v"chodu a zpadu. Jen jedin dva bloky dom(, tvo'c z'ejm! jakousi vstupn brnu
do arelu kolonie, byly orientovny rovnob!%n! s hlavn komunikac, p'i nyn!j$
Evropsk t'd! (d've Velvarsk).
47

Rudolf Hrab! v letech 19191925 experimentoval rovn!% s vnit'n dispozic
bytov"ch dom(. Se snahou po vy$$ intenzit! vyu%it pozemku vytvo'il p'echodn" typ
dvojice symetrick"ch, sdru%en"ch dvoutraktov! 'e$en"ch hmot, uvnit' propojen"ch
spole&n"m schodi$t!m. Pro zaji$t!n v!trn a dokonce osv!tlen vnit'nch fasd dom(,
s okny p'edsn, koupelen a toalet byl navr%en jak"si vnit'n dv(r, objemov!

43
Jedn se o pravideln% blok zstavby vymezen% ulicemi Na Maninch, P$stavn, U Pr&honu
a V Hji v Praze 7.
44
'VCHA 1995, 169.
45
Kolonie byla vybudovna na pozemcch p$i dne*nm hotelu Diplomat mezi ulicemi Evropsk,
Banskobystrick, Gen. Pky a Gymnazijn v Praze 6.
46
N"kter z t"chto $adov%ch dom& m"ly pozoruhodnou d$ev"nou srubovou konstrukci. V roce
1921 byl v #asopise Stavitel publikovn projekt tohoto domu architekt& Vclava Lo)ka
a Franti*ka Novka.
zdroj: Stavitel 1921, 4447.
47
zdroj: Orienta#n pln hlavnho m"sta Prahy s okolm (1938), M!stsk knihovna v Praze:
strnky v testovacm re$imu [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupn
z: http://web2.mlp.cz/mapa1938/list_29

35
mnohonsobn! v!t$ ne% tehdy b!%n sv!tlky.
48
Pro m!stsk sociln domy ve
Vyso&anech
49
z let 19241925, tvo'c chrn!n" uzav'en" blok, se Hrab! dopracoval a%
k jednotraktovmu dispozi&nmu typu bytovho domu se samostatnou ndvorn hmotou
schodi$t! a jednotliv"mi byty p'stupn"mi po venkovn pavla&i. S tmto pavla&ov"m
typem domu ve stejn dob! za&n experimentovat rovn!% Franti$ek A. Libra.
50

Urbanismus wagnerovsk moderny, zahradnho m!sta i koncepce reformy
njemnho bloku byly v bytov v"stavb! Prahy i obecn! nejvlivn!j$mi urbanistick"mi
sm!ry 20. let. B!hem druh poloviny 20. let je v$ak za&al vytla&ovat nov" urbanismus
funkcionalismu s radiklnmi po%adavky na znovn bytov funkce v rmci m!sta.
51


Po roce 1929 nastoupila hospod'sk krize a zashla stavebn aktivitu, kter se
nejciteln!ji projevila a% v polovin! 30. let. Tm do$lo k prohlouben bytov krize, se
kterou se Praha nedokzala vyrovnat ani d've v dob! konjunktury 20. let. Zm!na
bytov politiky se rovn!% v Praze stala politickou nutnost, krizov situace toti% hrozila
v"razn"m poslenm a p'padnou radikalizac levice. Typick"m zjmem ve 20. letech
bylo v Praze budovn sttem podporovan"ch zahradnch m!st s rodinn"mi domky
v zahradch, ur&en"ch pro st'edn spole&enskou t'du. Stt si tak v tto vrstv!
spole&nosti podle Rostislava #vchy vlastn! zpev+oval okruh sv$ch politick$ch
stoupenc"
52
. Vyost'en polick"ch nlady a snaha po nastolen socilnho smru
p'im!ly stt, a pota%mo pra%skou obec, aby se v%n!ji zab"vala problematikou bytov
nouze p'edev$m ve vztahu k t nejchud$ a nejohro%en!j$ spole&ensk vrstv!. Podle
Otakara Novho pochopila m!stsk sprva a% r(stem v!nce brloh",
53
%e se j
nepoda' krizi vy'e$it jen stavbou rodinn"ch domk( a vil s podporou na zklad! zkona
o stavebnm ruchu z roku 1920. V roce 1929 byly proto obc a st'edn sociln
poji$,ovnou vypsny velkoryse dotovan architektonick sout!%e pro novou zstavbu
na Pankrc a do Hole$ovic. Z t!chto sout!% vze$la nov zstavba malobytov"ch sdli$,.
Prvn a rozshlej$ bylo vybudovno v Kr&i p'i ulicch Za Zelenou li$kou z let
19321938 s radikln! m!'tkov!, dispozi&n! i konstruk&n! koncipovan"mi domy podle

48
JANK 1933, 15.
49
Domy jsou situovny na adrese Novovyso#ansk 503 v Praze 9.
50
'VCHA 1995, 171.
51
'VCHA 1995, 171.
52
'VCHA 1995, 339.
53
NOV- 1998, 293.

36
projekt( Bohumra a Ladislava Kozkov"ch, Antonna )ernho, Franti$ka A. Libry,
Ji'ho Kana, Jarmily Liskov, Ivana #uly a dal$ch. Dal$ podstatn! men$ sdli$t! z let
19361939 vzniklo v Hole$ovicch U Star plynrny podle projekt( Franti$ka M.
)ernho, Kamila Ossendorfa a rovn!% Franti$ka A. Libry a Ji'ho Kana. Z t!chto sdli$,
vynikaj p'edev$m nov pavla&ov domy architekt( Libry a Kana. V roce 1931 vypsalo
sout!% na vy'e$en bloku socilnho bydlen ve Vr$ovicch tak d!lnick dru%stvo
V&ela. Dal$ velk sout!% byla pra%skou obc uspo'dna v roce 1936, z n vze$ly
realizace nov"ch sdli$, s nejmen$mi byty. Byl to soubor budov v B'evnov! p'i ulici
Nad Kajetnkou z let 19371947 architekt( Vclava Hilskho, Rudolfa Jasenskho,
Franti$ka Jecha, Karla Ko%elky, Ji'ho #tursy, Antonna )ernho na zastavovacm plnu
Ladislava Machon!. A dle v Libni p'i ulici U #koli&ky, realizovan a% v letech 1938
1940 podle nvrhu architekt( Franti$ka M$ka, Josefa Chochola a Richarda
F. Podzemnho.
A& se v pra%sk"ch sout!%ch na malobytov domy 30. let objevovaly nvrhy
dom( s kolektivnmi prvky, neprosadily se a byly odmtny. Jejich hlavnm
propagtorem byl v(dce pra%sk avantgardy Karel Teige, redigujc od roku 1932 revue
Stavba a propagujc sov!tofiln a marxistick nzory. Koncem 20. let se Teige zab"v
otzkou sociologie a typologie bydlen. V!noval otzkm bydlen refert na bruselskm
kongresu CIAM i p'edn$kov" cyklus na Bauhausu.
54
V roce 1932 vydv knihu
Nejmen# byt. Zsadn tma je pro n!j tma bydlen d!lnick t'dy, jeho% idel spat'oval
ve form! kolektivnho bydlen v tzv. koldomech. Na rozdl od projekt( sov!tsk"ch
kolektivnch kombint( navrhoval Teige soukrom spac kabiny. Tyto jednomstn
kabiny bez kuchyn a man%elsk"ch postel m!ly b"t obsluhovny spole&n"mi servisnmi
za'zenmi (kant"ny, jesle, $kolky, kluby, prdelny apod.). Podle t!chto Teigeho viz byl
v rmci pra%sk sout!%e socilnch komunlnch dom( s mal"mi byty z roku 1930
vypracovn architektonickou sekc Lev fronty
55
projekt kolektivizovanho okrsku
situovanho na p'edmost Nuselskho mostu tzv. L-projekt. Dal$m nesp!$n"m
pokusem byl rovn!% projekt Koldom od Josefa Havl&ka a Karla Honzka. Tat% situace
se opakovala i v p'pad! sout!%e komunistickho dru%stva V&ela.


54
'VCHA 1999, 92.
55
Architektonick% t%m Lev fronty tvo$ili: Jan Gillar, Josef 'palek, Augusta Mllerov a Peer
Bcking.
Vce viz: ROBOV 2000.

37
Rovn!% v Brn! se do roku 1930 otzce socilnho bydlen nev!novalo p'li$
pozornosti. Bez sttn podpory nebyly v krizovm obdob m!stsk investice do bydlen
pro nejmn! majetn vrstvy reln, a& se jinak stavebn &innost v Brn! na poli
rodinn"ch a njemn"ch dom( s v!t$mi byty rozvjela neoby&ejn! vitln!. Programem
&esk sprvy m!sta bylo od roku 1918 odrakou$t!n Brna i pov"$en jeho bytovho
standardu na modern rove*.
56
Tak jako v Praze byla zde podporovna bytov
dru%stva, budujc rodinn domky v zahradnch &tvrtch.

Velk bytov projekty byly
rovn!% p'ipravovny a% s nov"m zkonem o podpo'e stavebnho ruchu v roce 1930.
Nejvysp!lej$ p'klady dom( s mal"mi byty vytvo'ili architekti nov generace, kter
brn!nskou architektonickou scnu t doby zcela ovldla. Byli jimi nap'. Jind'ich
Kumpo$t a p'edev$m Josef Pol$ek, pro kterho se tma sociln bytov v"stavby stalo
poslnm.
57
Jmenujme nap'klad velmi modern soubory budov Josefa Pol$ka z let
19301931 ve Vranovsk ulici v Husovicch, vytv'ejc polouzav'en bloky, nebo
arel 'dkov! uspo'dan"ch budov propojen"ch pr(b!%nou ni%$ hmotou z let 1931
1932 p'i Skcelov! ulici v Krlov! Poli. Z realizac Jind'icha Kumpo$ta je podstatn
zmnit soubor 'dkov! uspo'dan zstavby njemn"ch dom( Tbor v .abov'eskch
z roku 1931 a dle njemn domy, uspo'dan v blokov struktu'e, z let 19321933
v Zahradnkov! ulici ve Veve'.

Teoreticky p(sobil v Brn! levicov" architekt a profesor mstn techniky Ji'
Kroha, kter" ve smyslu Teigeho idej vypracoval pozoruhodn" cyklus kol%
Sociologick$ fragment bydlen z let 19301932. Kroha vysv!tluje, %e hygienu bytu,
energetiku bytu, fyziognomii a psychologii bytu analyzuje ze stanoviska t%dnho. Byt je
jako sou)st prostoru socilnho d!je, jako sou)st t%dn! vyvlastn!n nebo jako )st,
v n' vyvrcholuj nedostatky onoho socilnho prostoru, tj. bydlen kapitalistick$ch t%d
kontra bydlen prolet%skmu.
58

Rozsah bytov v"stavby 30. let v Praze i v Brn! a kvalita vybudovan"ch
bytov"ch dom( s minimlnmi byty byly zna&n. Jednalo se o funkcionalistick domy
levicov! zam!'en"ch tv(rc( s a% puristicky redukovan"m tvaroslovm mezinrodnho
stylu. Specifickou kapitolu v p'stupu k socilnmu bydlen v mezivle&nm
)eskoslovensku tvo' rovn!% nov! budovan m!sto Zln, levicovou avantgardou

56
'VCHA 1999, 93.
57
KUD.LKA 2000, 252257.
58
zdroj: Ji$ Kroha. In: Archiweb [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupn z:
http://www.archiweb.cz/salon.php?action=show&id=3182&type=17

38
odmtanho obuvnickho magnta Tom$e Bati. Toto tm!' ideln garnierovsk Cit
industrielle, kter v roce 1932 &talo ji% 30 000 obyvatel, 'e$ilo dky sv atraktivit!
a pot'eb! pracovn sly problm nedostatku a p'epln!n byt(.
59
A& Ba,a sv(j zvod
budoval podle americk"ch model(, zp(sob bydlen d!lnk( volil relativn! komfortn
podle anglickho principu zahradnho m!sta. Preferoval poskytnout zam!stnanc(m
finan&n! dostupn mal individuln domky se zahrdkami, kter"ch v$ak musela b"t
budovna kapacitn! rozshl kobercov zstavba. Na sriov produkci ba,ovsk"ch
domk( se podlela 'ada architekt(, ve 20. letech to v$ak byl p'edev$m Franti$ek Gahura
a v letech t'ict"ch Vladimr Karfk. Ba,a zastval nzor, %e je t'eba pracovat
kolektivn!, bydlet individuln!.
60
Le Corbusierovy nvrhy velk"ch obytn"ch v!%k(
pro Zln z roku 1935 byly proto firmou Ba,a odmtnuty.

Podn!tn modely 'e$en mezivle&n bytov problematiky byly vyvinuty
v N!mecku 20. let v souvislosti s objevenm Nov v!cnosti
61
. V"marsk republika
zahjila, po stabilizaci m!ny v roce 1923, nrazov" program bytov v"stavby. Tho%
roku pr(kopnk 'dkov zstavby architekt Otto Haesler dokon&il prvn sdli$t!
Italienischer Garten v Celle u Hannoveru.
62
Tento nov" typ sdli$t! m!l ploch st'echy
a neobvykl barevn pr(&el. V nsledujcm roce na dal$m Celleskm sdli$ti Sankt-
Georg-Garden nov! uplatnil 'dkov" systm zstavby.

Haesler rozvjel 'dkov" systm, kter" se z'ejm! poprv objevil v N!mecku ji%
v 60. a 70. letech 19. stolet v arelech d!lnick"ch sdli$, v Essenu. D!lnick kolonie
Kruppov"ch zvod( zde byly budovny podle anglick"ch vzor( (nap'. Saltaire
u Bradfordu, 1851). P'kladn jsou rozshl essensk d!lnick kolonie Westend z let
18631871 nebo Cronnenberg z let 18721874.
63
V povle&nm kontextu navazoval
Haesler na urbanismus architekta Theodora Fischera, autora pozoruhodnho
mnichovskho sdli$t! Alte Heide, navr%enho na struktu'e rovnob!%n"ch 'dk( v roce
1919. A& je$t! nesou Fischerovy budovy formln znaky historismu a secese, jednalo se

59
SEMRD, Stanislav a Karel 'TORCH. Bytov pom"ry v !SR. Architekt SIA. 1935, ro#. 34,
#. 9, s. 129134.
60
'VCHA 1999, 94.
61
Neue Sachlichkeit se jako n"meck% um"leck% styl v architektu$e prosazoval podobn" jako
internacionln funkcionalismus kladenm funkce nad formu. Krsa architektury byla tak pln"
zvisl na jej funk#nosti a efektivit".
62
FRAMPTON 2004, 161.
63
KRMER [online], [cit. 2013-04-15].

39
ve st'edoevropskm prostoru o pion"rsk urbanistick dlo. Celkem 26 blok(
t'podla%nch dom( s byty o velikosti 4960 m
2
bylo kobercov"m zp(sobem
uspo'dno v 'dkov formaci. Orientace v!t$iny blok( byla jihov"chodseverozpad,
&m% Fischer zajistil celkem vyhovujc proslun!n v$ech mstnost v bytech. Prostor
mezi domy byl vypln!n zahradami a parky. Sdli$t! Alte Heide dopl*ovaly stavby
vybavenosti $kola, obchody, sprvn budova.
64
Na svm modernm sdli$ti Sankt-Georg-Garden p'ipojil Haesler k n!kter"m
'dk(m p'i hlavn ulici kolm k'dla orientovna sv"mi fasdami severoji%nm sm!rem.
Vznikly tak z &sti uzav'en zelen dvory, kter byly rozparcelovny na rodinn dly,
ur&en k p!stovn potravin. Zde tak Haesler vyvinul prototyp dispozi&nho 'e$en
bytovho domu, kter" pozd!ji jen upravoval v &etn"ch variantch. Typick" d(m m!l b"t
vrstven ve t'ech podla%ch a schodi$t! m!lo obsluhovat v%dy dva byty na podla%. Byt
sestval z obytn mstnosti, kter byla vyu%vna rovn!% jako jdelna, samostatn mal
kuchy*ky, toalety a n!kolika lo%nic. Kl&ov tedy v tomto novm uspo'dn bytu bylo
nahrazen tradi&n obytn kuchyn! separovanou kuchy*skou prostorou. Toto 'e$en
p'edstavovalo podle Kennetha Framptona v hromadn bytov v"stavb! radikln
odch$len a m!lo kritick$ sociln dopad na p%esun bytovho ohniska ke st%zliv verzi
bur'oaznho salonu
65
.
Postupn! se v$ak Otto Haesler za&al na rozdl od sdli$tnho typu v"stavby
orientovat na typologii 'adovho voln! stojcho bloku, kter" byl tvo'en donekone&na
opakovanou univerzln jednotkou. Tento princip uplatnil v roce 1929 v nvrhu sdli$t!
Rothenberg v Kasselu, kter lze pova%ovat za typick" p'klad urbanismu a architektury
v duchu Nov v!cnosti.
Dosud neznmho m!'tka v$ak bytov v"stavba doshla ve stavebn &innosti
Berlna a Frankfurtu nad Mohanem. Architekt Bruno Taut navrhl v Berln! mezi lety
19241931 p'ibli%n! 12 000 byt( pro sdli$t! Schillerpark ve Weddingu,
Hufeisensiedlung v Britzu, &st sdli$t! Freie Scholle v Tegelu a Waldsiedlung
v Zehlendorfu. Ve Frankfurtu byla v letech 19251930 v"stavba 'zena m!stsk"m
architektem Ernstem Mayem. Jeho racionln p'stup v urbanismu byl v$ak pon!kud
mrn!n a projevoval se ur&it"m citem pro tradici a snahou vytv'et sob!sta&n" uzav'en"

64
Alte Heide (Mnchen) [online], Wikipedia [cit. 2013-04-12].
65
FRAMPTON 2004, 162.

40
urbanistick" prostor, podobn" venkovsk"m vzor(m. Prvn projekt, kter" May navrhl
66

v roce 1925 pro sdli$t! Bruchfeldstrasse, vytv'elo v"raznou formaci zubovit!
uspo'danho vymezen centrlnho prostoru komunlnho parku. Jedine&n! formovny
byly i dal$ projekty sdli$, Rmerstadt, Praunheim, Westhausen
a Hhenblick, budovan"ch na p'edm!st v dol 'eky Niddy. Bylo zde, dky
d(slednmu uplatn!n racionalizace ve fzi nvrhu i realizace, vybudovno 15 000 byt(,
co% &inilo p'es devadest procent ve$ker v"stavby ve Frankfurtu.
67
Do$lo
k propracovn Haeslerova dispozi&nho typu bytu a k definovn prostorov"ch
standard( existen&nho minima, kter v$ak byly podmn!ny d(mysln"m u%vnm
vestav!n"ch sk'n, skldacho nbytku a postel a p'edev$m nvrhem vnit'nho
uspo'dn samostatn! odd!len kuchyn!
68
. Z konstruk&nho hlediska si racionalizace
vynutila experimentovn s prefabrikac betonov"ch panel(, kter byla v roce 1927
sp!$n! uplatn!na p'i v"stavb! sdli$, Praunheim a Hhenblick.
Problematice socilnho bydlen se mezi n!meck"mi architekty prakticky
i teoreticky vedle Haeslera, Maye a Tauta v!novat p'edev$m Walter Gropius (1883
1969). V nvrhu sdli$t! rodinn"ch 'adov"ch dom( Trten pro Desavu z roku 1928 se
pokou$el o dosa%en maximln konstruk&n a realiza&n efektivity stav!n zavedenm
prvkov standardizace a linernho mont%nho procesu, kter" ur&uj drhy stavebnch
je'b(. Teoreticky se ale Gropius zab"val problematikou velkho obytnho bloku pro
bezt'dn komunitn bydlen. Jeho nerealizovan projekty sdli$t! pro Berln z roku 1929
p'edstavuj v"razn!j$ pokrok v %ivotnm standardu a p'edev$m v doprovodn"ch
slu%bch. Nzory shrnut v sociologick studii Sociologick zsady minimlnho
bydlen (Die soziologischen Grundlagen der Minimalwohnung) z roku 1929 jsou
podobn! jako nzory Karla Teigeho levicov! radikln!j$ ne% postoje socilnch
demokrat(, kte' tehdy je$t! 'dili sprvu ve v"stavb! aktivnch m!st jako Frankfurt
nebo Berln.
Pokrok( ve v"voji bydlen bylo v N!mecku mezi lety 19271931 dosahovno
dky oficiln bytov politice V"marsk republiky. V"stavba byla subvencovna
z ve'ejn"ch zdroj( prost'ednictvm socilnho poji$t!n a dan! z vlastnictv nemovitosti.

66
Spoluautorem frankfurtskho sdli*t" na Bruchfeldstrasse z roku 1925 byl architekt
Carl-Hermann Rudloff.
67
KHN 1998.
68
Vysoce efektivn funk#n celek frankfurtsk kuchyn! o plo*e pouh%ch 6 m
2
, p$ipomnajc
laborato$, navrhla pro frankfurtsk sdli*t" v roce 1926 architektka Margarete Schtte-Lihotzky
(18972000).

41
V"stavba v N!mecku v t!chto letech doshla tm!' jednoho milionu byt(, co% v t dob!
&inilo tm!' 70 % ve$ker v"stavby v danm obdob. Takov" pe&ovatelsk" sttn
systm v$ak nebylo mo%n s tvrd"m nstupem hospod'sk krize udr%et. Ekonomick
ukazatele v"razn! poklesly a s nimi i ochota bank k dal$m p(j&km a N!mecko se op!t
navrtilo k hospod'skmu a socilnmu chaosu. Ve'ejn mn!n se odklonilo od
levicov! orientovan"ch viz architekt( nov v!cnosti, kter"m na po&tku 30. let nezbylo
ne% emigrovat.
69


69
FRAMPTON 2004, 167.

42

3 Bydlen jako priorita mezivle!n komunln politiky v st
nad Labem

3.1 Specifika urbanizace steck aglomerace

K pochopen historick"ch, demografick"ch a urbanistick"ch souvislost je t'eba
p'ipomenout n!kter data a specifika urbanizace steck aglomerace.
Nzev sdla budovanho p'i st 'eky Bliny je dolo%iteln" od 11. stolet.
Osdlen obklopujc krlovsk" hrad bylo poslednmi P'emyslovci ve 13. stolet
v souvislosti s novou vlnou kolonizace, provzen p'livem p'edev$m n!mecky
mluvcho obyvatelstva, nahrazeno m!stem krlovsk"m. N!meck obyvatelstvo pro
ozna&en m!sta u%valo nzev Aussig, kter" se zde udr%el a% do poloviny 20. stolet.
70

Krlovsk m!sto st v$ak po zbytek st'edov!ku nepat'ilo v rmci zem! mezi
m!sta nejd(le%it!j$, podstatn byla sp$e jeho strategick poloha na Labi a m!sto bylo
t% v"chodiskem &esk teritoriln politiky, nasm!rovan p'edev$m k Lu%ici. Je$t!
v novov!km obdob bylo st nad Labem, v porovnn s ostatnmi v"znamn"mi
&esk"mi m!sty, jednm z nejmen$ch, a to tak v rmci severnch )ech. Tato stagnace
trvala v podstat! do 18. stolet.
Rychlmu rozvoji, odstartovanmu a% v polovin! 19. stolet, vd!&ilo m!sto
jaksi kombinaci p(vodn! vn!j$ch faktor(, tj. p'edev$m po&tk(m t!%by hn!dho uhl
v bezprost'ednm okol m!sta a vybudovn %eleznice. Zsadn roli prom!ny m!sta tedy
sehrl pr(mysl, reprezentovan" v st zalo%enm koncernu Spolku pro chemickou
a hutn v"robu (p(vodn!: sterreichischer Verein fr chemische und metallurgische
Produktion) a dal$ch akciov"ch spole&nost i %ivnost. Levn doprava uhl po Labi do
Saska a p'ipojen k hlavn %elezni&n trase monarchie vytvo'ily z m!sta d(le%it
dopravn centrum.
Prudk" rozvoj m!sta tak jednozna&n! dokld i rychl" r(st po&tu jeho obyvatel.
V prvn dekd! razantn prom!ny m!sta, mezi rokem 1846 a 1857, se zv"$il po&et
obyvatelstva o 261 %, na tm!' sedm tisc. Auto'i publikace o d!jinch st nad

70
Ve 20. stolet byla t) u)vna forma nzvu Aussig an der Elbe pro jednozna#n ur#en
v p$pad" zm"ny s malou vesni#kou Auig, kter se nachz v N"mecku (vzdlen 150 km
od st nad Labem na zem Saska).

43
Labem
71


logicky usuzuj, %e tento p'r(stek obyvatel m!sta nemohl b"t dn p'irozen"m
p'r(stkem obyvatelstva (tj. rozdlem mezi po&tem narozen"ch a zem'el"ch), ale %e byl
jednozna&n! v"sledkem velk imigra&n vlny. Nov obyvatel m!sta podle nich
p'ichzeli zejmna z okolnch, je$t! zem!d!lsk"ch okres(, aby v rozvjejcm se
pr(myslovm centru nalezli lep$ %ivotn podmnky. Tento trend nadle pokra&oval
a v roce 1869 p'eshl po&et obyvatel 10 000, v roce 1880 pak 16 000 a v roce 1890 %ilo
v st nad Labem ji% vce ne% 23 000 obyvatel.
72

S p'chodem nov"ch obyvatel se tak nutn! zm!nila i tradi&n struktura
obyvatelstva, kdy po&et nov"ch obyvatel v krtk dob! p'ev"$il po&et obyvatel
p(vodnch. Auto'i publikace o d!jinch st nad Labem tento fakt dokazuj na tehdy
sledovan"ch dajch o domovsk p'slu$nosti, kdy nap'. p'i s&tn lidu v roce 1869
byla vce ne% 70% v!t$ina obyvatel charakterizovna jako cizinci. Domovskou
p'slu$nost v mst! pobytu bylo toti% mo%n zskat nejd've po deseti letech pobytu
a bylo to navc vzno schvlenm m!stskou radou.

Zlom v imigraci nastal a% po roce 1890 a na p'elomu stolet imigrace tm!'
ustala. Ceny pozemk( doshly spekulacemi takov v"$e, %e stavebn produkce tm!'
ustala a ceny njemnho doshly nenosn rovn!. Nov! p'choz, ale i mstn
obyvatel za&ali vyhledvat bydlen v bezprost'ednm okol m!sta, kde bylo levn!j$
nejen njemn, ale tak ceny potravin. Poprv tak v desetilet 1900 a% 1910
zaznamenv st nad Labem bytek obyvatelstva (o 6,6 %) a obce v jeho okol se
zapl*uj a stvaj se jak"misi noclehrnami m!sta pro d!lnky steck"ch tovren.
V nsledujcch desetiletch proto po&et obyvatel na historickm zem m!sta stagnoval,
rok 1910 je tak ur&it"m meznkem vy&erpn sdeln kapacity historickho m!sta
a demografick" v"voj zaznamenaj pouze jeho p'edm!st.
73

Mezi n! nle%ely Krsn B'ezno (n!mecky Schnpriesen) a Kl$e (n!mecky
Kleische), p'ipojen k st nad Labem v roce 1899. Dle potom Bukov (n!mecky
Pockau), P'edlice (n!mecky Prdlitz), St'ekov (n!mecky Schreckenstein), Trmice
(n!mecky Trmitz) a V$ebo'ice (n!mecky Schbritz), p'ipojen a% v roce 1939.


71
D!jiny m!sta st nad Labem, 1995, 78.
72
HORSK 2002, 199.
73
D!jiny m!sta st nad Labem, 1995, 78.

44
V roce 1930 bylo st nad Labem se sv"mi 88 000 obyvateli u% $est"m nejv!t$m
m!stem &esk"ch zem.
74
Drtivou v!t$inu obyvatelstva m!sta tvo'ili N!mci. Podle s&tn
lidu, kter prob!hlo 1.12.1939 bylo v st nad Labem (tehdy se jednalo jen o m!stsk
&sti st-M!sto, Kl$e a Krsn B'ezno) nahl$eno tzv. p'tomnho obyvatelstva 43
790. Z toho k &esk nrodnosti se hlsilo 8 730 a k n!meck 32 870. T'i &tvrtiny
obyvatelstva m!sta tedy tvo'ili N!mci.
75


Pro steckou komunln bytovou v"stavbu bude v nsledujcch desetiletch
kl&ov p'edev$m zem katastru p'edm!stsk obce Kl$e. Tato historick zem!d!lsk
feudln dr%ava, kter byla poprv psemn! p'ipomenuta v roce 1328, z(stvala
v majetku $lechty a% do poloviny 19. stolet.
76
Zachovala si p'i tom idylickou strukturu
drobnho venkovskho sdla s st'edn nvs s kapl a radiln! uspo'dan"mi
hospod'sk"mi dvory, kter vvodil velk" poplu%n dv(r st'edov!kho jdra, jeho%
sou&st byl rozshl" pozemkov" majetek. Sprvu nad ve$ker"mi sprvnmi
zle%itostmi obce p'evzal teprve v roce 1850 obecn v"bor v &ele s mstnm starostou.
V roce 1898 pak pansk" velkostatek i n!kter jin dvory a ve$ker k nim nle%ejc
pozemky (celkem 147 ha z celkov"ch 262 ha rozlohy katastru obce Kl$e) prodal hrab!
Friedrich Westphalen-Frstenberg steck m!stsk obci. P'es zna&nou kritiku v m!stsk
rad! pro vysokou cenu 412,5 tisce zlat"ch se nakonec dky obratn politice tehdej$ho
starosty Franze Ohnsorga
77
poda'ilo v pom!ru hlas( 20:13 koupi poplu%nho dvora
prosadit. Sou&st koup! bylo i p'eveden virilnho hlasu v kl$skm obecnm v"boru,
jeho% logick"m d(sledkem bylo nsledn slou&en obou obc.
A& m!sto poplu%n dv(r a pozemky do roku 1919 je$t! pronajmalo
k zem!d!lsk &innosti, bylo z'ejm, %e sprva m!sta st nad Labem tmto moudr"m
krokem zskala rozshl" pozemkov" majetek jako strategicky kl&ovou komoditu pro

74
HORSK 2002, 197.
75
Statistisches Gemeindelexikon 1930, 390.
76
JAHNEL, C. Noch einige Nachrichten ber die Glanz von Althof und ihr Gut Gleiche.
Mittheilungen des Vereins fr die Geschichte der Deutschen in Bhmen. Prag, ro#. 1901,
s. 5362.
77
JUDr. Franz Ohnsorg (18951914) byl steck% advokt, od roku 1874 #lenem m"stskho
zastupitelstva a rady, v letech 18951914 byl starostou. Zaslou)il se o v%stavbu komunlnho
vodovodu, elektrifikaci m"sta, z$zen elektrick hromadn dopravy apod.
zdroj: Osobnosti m"sta st nad Labem. M.STO ST NAD LABEM. Statutrn m!sto st
nad Labem [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupn z: http://www.usti-nad-labem.cz/cz/zivot-
mesta/historie-mesta/osobnosti.html

45
sv(j dal$ urbanistick" rozvoj a pro eliminaci negativnch vliv( tehdy hojn!
praktikovan pozemkov spekulace.


46

3.2 Bytov politika sociln demokracie a osobnost Leopolda Plzla

Od vzniku )eskoslovenska m!la v aglomeraci st nad Labem a% do roku 1935 p'i
v$ech volbch
78
dominantn postaven n!meck sociln demokracie (DSAP), za n
nsledovali n!me&t nacionalist (DNP) a pozd!ji nacist (DNSAP). )tvrtou a% ptou
pozici zaujmala internacionln KS&. Z &esk"ch stran zskvala nejvce hlas(
)eskoslovensk strana nrodn! socialistick (&SNS), jej% voli&i se rekrutovali
p'edev$m z 'ad &esk"ch sttnch zam!stnanc(. Markantn zm!na rozlo%en nastala
v roce 1935, kdy v parlamentnch volbch ve volebnm okrsku st nad Labem
s drtivou v!t$inou zvt!zila Henleinova Sudeton!meck strana. Zskala nejen hlasy
voli&(, v roce 1933 zakzan"ch nacionalistick"ch stran DNP a DNSAP, ale
i &etn hlasy d!lnick"ch voli&(, kte' d've preferovali n!meckou sociln demokracii
a KS&. V"sledky parlamentnch voleb v roce 1935 zatm v$ak nezm!nily orientaci
komunln politiky, 'zen v st nad Labem a% do lta 1938 n!meck"mi socilnmi
demokraty.
79


P'ipome*me, %e N!meck sociln! demokratick strana d!lnick
v &eskoslovensku (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der
Tschechoslowakischen Republik DSAP) vznikla v Teplicch v z' roku 1919
v podstat! z organiza&n nutnosti z rozd!len rakousk sociln demokracie. Od roku
1920 stl v jejm &ele Ludwig Czech
80
. Od parlamentnch voleb roku 1929, kdy DSAP
zskala tm!' 7% volebn zisk, se stala v pra%skm nrodnm shrom%d!n nejsiln!j$
n!meckou parlamentn frakc a poslanec a p'edseda Ludwig Czech zasedl ve vld! na
post ministra pro sociln p&i. V tomto ministerskm k'esle z(stal a% do roku 1934.

78
Jednalo se o volby komunln, volby do okresnch a zemsk%ch zastupitelstev i parlamentn
volby.
79
KAISEROV, KAISER [online], M"sto st nad Labem [cit. 2013-04-20].
80
Ludwig Czech (18701942) byl brn"nsk% advokt, marxisticky orientovan% sociln"
demokratick% politik, ministr #eskoslovensk vldy, abdikoval v roce 1938. Pro sv&j )idovsk%
p&vod byl odvle#en do koncentra#nho tbora Terezn, kde zem$el. In memoriam mu byl
v roce 1992 ud"len /d TGM.
zdroj: Ludwig Czech [online], Wikipedia: [cit. 2013-04-27].

47
A nsledn! a% do roku 1938 p(sobil tak jako ministr prce a nakonec zastval 'ad
ministra zdravotnictv.
81

Sv"m aktivistick"m p'stupem se tak DSAP v rmci 'zen sttu intenzivn!
podlela na 'e$en sociln problematiky, co% bylo nejciteln!j$m tmatem prv!
v krizov"ch letech a v n!meckou men$inou osdlen"ch pohrani&nch oblastech. DSAP
byla v podstat! a% do kritickho p'edmnichovskho obdob nejsiln!j$ n!meckou
stranou a v pohrani&nm zem vldla (obvykle doslova, nebo, nejsiln!j$ byla
i v obecnch samosprvch). V obdob krize v$ak ztrcela, krom! n!meck &sti KS&
byla ter&em hlavnho nporu Henleinov"ch fa$ist(.
82
Ve 30. letech DSAP prohlubuje
zkou spoluprci s &esk"mi socialisty (&eskoslovensk sociln! demokratick strana
d!lnick &SDSD) a sna% se odvrtit zni&ujc v"voj, kter" postihl n!meckou
a rakouskou sociln demokracii. V b'eznu roku 1938 je do &ela strany zvolen Wenzel
Jaksch, nadle p(sobc v emigraci, a nacist stranu a jej p'znivce v Sudetech
systematicky zlikviduj.

Stejn! jako sttotvorn &SDSD byla jej sestersk n!meck sociln demokracie
v"znamn"m kritikem socilnch pom!r( a programov! se anga%ovala na poli ochrany
njemnk( a prosazovala efektivn!j$ formy sttn podpory k 'e$en bytov nouze.
&SDSD se v$ak podlela s v"jimkou let 19261929 na v$ech vldch mezivle&nho
)eskoslovenska a jej role na prosazovn socilnch priorit byla pochopiteln!
v"znamn!j$, p'edev$m v prvnch letech novho sttu.
83
Jej sestersk n!meck strana
v$ak nez(stvala pozadu a z postu opozice ve 20. letech, je$t! p'ed sv"m vstupem do
vldy v roce 1929, byla ve sv kritice socilnch pom!r( o poznn d(razn!j$
a hlasit!j$.
Jedine&n"m dokladem t!chto politick"ch postoj( a rtoriky sociln!
demokratick"ch poslanc( obou nrodnost jsou zpisy sch(z mezivle&nho Nrodnho
shrom%d!n, publikovan Spole&nou &esko-slovenskou digitln parlamentn
knihovnou Poslaneck sn!movny Parlamentu )esk republiky.
84
Uve-me nap'. ukzky

81
N"meck sociln" demokratick strana d"lnick v !SR [online], Wikipedia [cit. 2013-04-27].
82
KRNK 2003, 209.
83
lohu si strana zachovala i p$es radikln oslaben od*t"penm marxisticko-leninskho k$dla,
hlscho se ke Komunistick internacionle, kter v roce 1921 zformovalo internacionln
Komunistickou stranu %eskoslovenska (KS%).
84
!tvrtek 15. b$ezna 1928: 135. sch&ze [online], Poslaneck sn!movna Parlamentu %esk
republiky [cit. 2013-04-21].

48
interpelac ze sch(ze Nrodnho shrom%d!n, konan dne 15. b'ezna 1928, kdy byly
ob! strany spole&n! ve vldn opozici. Vldn strany tehdy prosazovaly nvrhy zkon(,
kter na jedn stran! tm!' ru$ily p'edchoz opat'en k ochran! njemnk( a na druh
stran! nevytv'ely efektivn nstroje podpory bytov v"stavby.
Za &eskoslovenskou sociln demokracii citujme &st z interpelace poslance
Franti$ka Bi*ovce
85
: Vzhledem ke snaze nyn!j# koalice sm!%ujc k brzkmu
likvidovn zkonodrstv, %e#cho bytovou nouzi, my, sociln demokrat,
prohla#ujeme nejen te,, n$br' i pro dalekou budoucnost, 'e u)inme v#e, abychom
p%inutili sttn sprvu k )elnmu a pronikavmu %e#en bytov otzky nejen po strnce
kvantity, n$br' zejmna tak kvality bytov. &eskoslovensk republika nem"'e b$ti ke
svmu obyvatelstvu mace##t!j#, ne' se k n!mu chovalo d%v!j# Rakousko. V'dy* a' do
dne#nch dob sah p"sobnost zkon" o bytov p)i z b$valho Rakouska, umo'+ujc
dru'stv"m a obcm sttn zruku a' do v$#e 90 % stavebnch a hypotekrnch nklad".
Starost o zp"sob bydlen jest a mus b$ti jednou z nejp%edn!j#ch povinnost sttu,
a jestli stt v oboru ministerstva zem!d!lstv velmi )inn$m zp"sobem pe)uje
o dokonalou v$robu 'ivo)i#nou, o speciln chov skotu, o chov vep%ovho dobytka, ovc,
koz a k )elu tomu z%izuje nkladnou kontrolu chlv", chlvnch za%zen, pastvin%stv
a sala#nictv, my to nevyt$kme, n$br' jako d"vodu pou'vme k tomu, 'e by byl
svrchovan$ )as postarati se tak o %dnou kontrolu byt", ob$vacch za%zen a zp"sobu
bydlen. T%eba se p%esv!d)iti, 'e vce ne' dobytek v chlv!, stsn!no jest obyvatelstvo
v r"zn$ch primitivnch a nedostate)n$ch bytech. Prv opat%en, pokud se %dn! a )eln!
provd, slou' ke cti ministerstva zem!d!lstv. Nedostatky v p)i bytov jsou v#ak
hanbou a ostudou ministerstva soc. p)e a zdravotnictv!
86

Na sch(zi v t!snm zv!su nsledovala v n!m&in! p'ednesen interpelace
poslance n!meck sociln demokracie Franze Katze
87
, ve kter jako podp(rn"

85
Franti*ek Bi+ovec (18751965) byl politik, poslanec /*sk rady ve Vdni (19071915), #len
Revolu#nho nrodnho shrom)d"n (19181920) a poslanec Nrodnho shrom)d"n
republiky !eskoslovensk (v letech 19201934) za !eskoslovenskou sociln"
demokratickou stranu d"lnickou.
zdroj: Franti*ek Bi+ovec [online], Wikipedia [cit. 2013-04-21].
86
!tvrtek 15. b$ezna 1928: 135. sch&ze [online], Poslaneck sn!movna Parlamentu %esk
republiky [cit. 2013-04-21].
87
Franz Katz (1887?) byl #eskoslovensk% politik a poslanec Nrodnho shrom)d"n republiky
!eskoslovensk (v letech 19261928) za N"meckou sociln" demokratickou stranu
d"lnickou, jejm) byl stranick%m sekret$em.
zdroj: Franz Katz [online], Wikipedia [cit. 2013-04-21].

49
prost'edek u%val pro tma tto prce zajmav statistick data z st nad Labem
a odvolval se na aktivity tamnch sociln! demokratick"ch p'edstavitel( takto:
Stojme na zsad!, 'e ochranu njemnk" lze zru#iti, a' bude dostatek byt". Ale
ani nejv!t# nep%tel ochrany njemnk" nem"'e tvrditi, 'e to jest ji' nyn. U ns nejen 'e
mme bytovou nouzi, n$br' nepopsatelnou bytovou nouzi, kter dal#m zru#enm
ochrany njemnk" mus nab$ti je#t! v!t#ch rozm!r". U ns nemme pro obraz bytov
nouze obshlho materilu, pon!vad' vlda dosud nena%dila statistickho #et%en. Ale
ve sttech, kde byla tato #et%en provedena, byla zji#t!na stra#liv )sla. Tak v N!mecku
nedostv se asi 400.000 byt". Vypad-li to takto v N!mecku, o) hor# mus to b$ti
u ns, pon!vad' v tomto oboru jsme proti N!mecku daleko a daleko pozadu. Jak %e)eno,
vlda neprovd %edn statistiky o na#ich bytov$ch pom!rech, pon!vad' nem o to
zjmu. Ale tam, kde jsme prost%ednictvm komunlnch korporac zjistili, jak lid bydl,
opat%ili jsme tak stra#liv$ materil, kter$ jest tak hr"zn$ a tak p%#ern$, kter$ jest tak
mocnou 'alobou na dne#n n# spole)ensk$ %d, 'e ka'd$, v n!m' je#t! d%m jaksi
jisk%i)ka socilnho ct!n a lidskho soucitu, mus vyk%iknouti. Pan dr. Gruschka v st
n. L., kter$ se s hlubokou, v!cnou znalost zab$val bytovou otzkou, zjistil, 'e v st
n. L. v 9.904 bytech bydl 10.480 rodin. Z toho bydl v bytech o jedn mstnosti 16,2 %,
v bytech se dv!ma mstnostmi 40,9 %, v bytech se t%emi mstnostmi 20,5 %, tedy
v bytech s jednou a' dv!ma mstnostmi 57,1 %, v bytech s jednou a' t%emi mstnostmi
76,6 % obyvatelstva, u n!ho' konal #et%en. Z on!ch 9.904 byt" m!lo 1.325 rodin 2.574
podnjemnk". Mezi 2.186 byty s jednou mstnost bylo 140 rodin s 245 podnjemnky,
z 4.182 byt" se dv!ma mstnostmi bylo 408 byt" se 767 podnjemnky, z byt" o t%ech
mstnostech bylo 366 byt" se 675 podnjemnky. Celkem tedy z 8.299 jedno- a'
t%pokojov$ch byt" bylo 914 byt" s 1.687 podnjemnky. Jak to v jednotliv$ch t!chto
bytech vypad a jak nebezpe) po strnce zdravotn a mravn vypl$v z tto bytov
nouze pro nrod, o tom provedl nestrann #et%en p%tel z na# strany, nm!stek starosty
Plzl z st n. L., #et%en, kter nemilosrdn! odhaluje hanbu na#eho, tak zvanho
kulturnho sttu. V n!kolika )lncch, kter vy#ly v na#em st%ednm orgnu
s p%padn$m nadpisem Ti, kte% 'ij v podsv!t, l), jak tito lid bydl. Ve sklepnch
obydlch, v ko+sk$ch stjch, v chlvech pro prasata a kurncch, vlhk$ch a zatuchl$ch,
kam nevnikne slune)n paprsek, 'ije sta rodin a sp!j k jist zkze. U ns ve 20. stolet

50
na Ostrov! bla'en$ch bydl lid dokonce ve slujch!
88

Touto ukzkou v"mluvn poslaneck interpelace n!meckho socilnho
demokrata Franze Katze v pra%skm Nrodnm shrom%d!n se tedy setkvme
s osobnost Leopolda Plzla. Ten m!l mo%nost v podstat! po cel sledovan
mezivle&n obdob zastvat n!kterou z nejvy$$ch komunlnch politick"ch funkc
a aktivn! a kontinuln! se problematice bytov nouze v!novat. Bytovou p&i pova%oval
za zkladn kmen sociln p&e. V ned(stojn rovni bydlen, p'edev$m t!ch
nemajetn"ch, spat'oval p'&inu 'ady nemoc. Proto bylo prv! toto tma pro Leopolda
Plzla jako socilnho demokrata zsadnm politick"m programem.
Z hlediska tmatu tto prce je Leopold Plzl kl&ovou osobnost, a v!nujme mu
proto vce pozornosti. Jako mnohalet" starosta st nad Labem a v"znamn" n!meck"
sociln! demokratick" politik a novin' zasv!til svou kariru ve'ejnmu %ivotu
a komunln politice. Od roku 1919 se tak aktivn! v!noval p(soben
v p'edsednictvu Svazu n!meck$ch samosprvn$ch celk" v &eskoslovensku
(Sudetendeutschen Selbstverwaltungskrper) a dle byl rovn!% aktivnm funkcion'em
Centrly pro bytovou p)i (Deutsche Hauptstelle fr Wohnungs- und Siedlungsfrsorge
in der Tschechoslowakischen Republik), kde se podlel na tvorb! programov"ch
dokument(. V rmci jej edi&n 'ady vydal nap'. bro%uru Zklady stavebnho prva
jako prost%edek bytovho zabezpe)ovn (Grundzge ber das Baurecht als Mittel der
Wohnungsbeschaffung).
89


Plzl v$ak nepochzel z )ech, narodil se v dolnorakouskm Sankt gydu v roce
1879. P(vod z rodiny 'emeslnka a finan&n situace mu nedovolily zskat vy$$ vzd!ln,
krom! v"u&nho listu a ukon&en %ivnostensk $koly. Brzy vstoupil do odbor(
a nsledn! do slc sociln! demokratick strany. Po roce 1909 se pak Plzl stal
korutansk"m stranick"m sekret'em.
Podle &lnku, kter" vy$el v roce 1952 v sudeton!meckm krajanskm
&asopise
90
, pojilo Leopolda Plzla je$t! z dob jeho odbor'sk"ch politick"ch za&tk(
osobn p'telstv s p'ednmi rakousk"mi sociln! demokratick"mi politiky. Byli to

88
!tvrtek 15. b$ezna 1928: 135. sch&ze. In: Poslaneck sn!movna Parlamentu %esk
republiky: Digitln depozit& [online]. Praha: Poslaneck sn"movna Parlamentu !esk
republiky, 1997 [cit. 2013-04-21]. Dostupn z:
http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/stenprot/135schuz/s135001.htm
89
Leopold Plzl: Sein Leben und Werk. Aussiger Bote. 1952, ro#. 4, #. 12, s. 22.
90
Leopold Plzl: Sein Leben und Werk. Aussiger Bote. 1952, ro#. 4, #. 12, s. 24.

51
jednak pozd!j$ vde*sk" starosta Karl Seitz
91
a marxista a sociln! demokratick"
sociolog Karl Renner
92
. Je jist, %e prv! kontakt s t!mito tv(rci Rud Vdn!
a trval osobn propojen s Rakouskem Leopolda Plzla povzbuzovaly v jeho politick
prci a inspirovaly v p'prav! projekt( komunlnho bydlen.


V roce 1913 byl Plzl povoln do st nad Labem steck"m sekret'em Svazu
pracujcch chemickho pr(myslu Rakouska, poslancem Antonem Schrammelem. Plzl
mu m!l v st pomoci s organizac p'i budovn sociln! demokratick"ch odbor(.
V tto funkci se z'ejm! osv!d&il, a tak se po nvratu z boji$t! prvn sv!tov vlky op!t
vrtil do st a zapojil se do odbor'sk &innosti ve Spolku pro chemickou a hutn
v"robu.
93
Jako novin' a politick" agittor se proto zab"val p'edev$m pracovnmi
a socilnmi podmnkami %ivota d!lnk( a nezam!stnan"ch.
Po rozpadu monarchie a potla&en nad!j na udr%en provincie Deutschbhmen
se Plzl(v skeptick" pohled na nov pom!ry od nzoru steck"ch N!mc( nijak neli$il,
p'esto se s danou situac postupn! sm'il a soust'edil se na politickou
a sociln prci. Pozd!ji se v$ak vyrovnal s &eskoslovenskou realitou a p'ijal za sv(j
i aktivistick" p'stup strany, kter se v roce 1929 stala ji% stranou vldn. Jako cizinec
m!l z'ejm! tak nadhled nad projevujcmi se nrodnostnmi nevra%ivostmi, a byl tak
schopen se ve sv prci 'dit racionln!ji a sledovat internacionln prolet'skou ideu.
Do komunln politiky Plzl vstupuje v"razn! u% koncem roku 1918 a po
komunlnch volbch v &ervnu 1919 se ji% m!l stt zstupcem starosty, co% bylo, pro
jeho absenci &eskoslovenskho sttnho ob&anstv, zamtnuto a stalo se tak a% v lednu
1920. Ale ji% v b'eznu 1920, po nhl smrti dosavadnho starosty dr. Franze Kapusty,
byl Leopold Plzl jako jedin" kandidt zvolen starostou m!sta, jm% z(stal do
nsledujcch voleb. Tehdej$ zvolen Leopolda Plzla, rozenho Raku$ana, lze i p'es
specifickou steckou demografickou strukturu pova%ovat za dosti p'ekvapiv.
94

V komunlnch volbch v roce 1923 ztratila n!meck sociln demokracie v"sadn

91
Karl Seitz (18691950) byl rakousk% sociln" demokratick% politik. V letech 19231934 byl
vde+sk%m starostou, pozvedl m"sto k prosperit" a u#inil z n"j mezinrodn vzorov% p$klad
sociln" demokratick komunln sprvy.
zdroj: Karl Seitz [online], Wikipedia [cit. 2013-04-15].
92
Karl Renner (18701950) byl rakousk% sociolog a politik (marxisticky orientovan% sociln
demokrat). V letech 19181920 byl prvnm kancl$em Rakousk republiky.
zdroj: Karl Renner [online], Wikipedia [cit. 2013-04-15].
93
CHRZ 2002, 810.
94
CHRZ 2002, 2427.

52
postaven, a a& volby vyhrla, 'ad starosty p'evzal Dr. Karl Schppe
95
z N!meck
nacionln strany (Deutsche Nationalpartei DnP). Plzl byl op!t zvolen zstupcem
starosty. Tato situace se zopakovala tak ve volbch nsledujcch. A% po volbch
v roce 1931 byl Leopold Plzl znovu zvolen starostou m!sta a to tak dky hlas(m
&esk"ch zastupitel(. K nacionalismu se Plzl stav!l odmtav! u% p'ed prvn sv!tovou
vlkou a nsledn! p'i svm p(soben v )eskoslovensku z principu odmtal
i politick" program n!meck"ch nrodnch socialist( (Deutsche nationalsozialistische
Arbeiterpartei DNSAP)
96
, reprezentovan"ch v st jeho politick"m rivalem na k'eslo
starosty Hansem Krebsem
97
, pozd!j$m sudeton!meck"m nacistick"m p'edkem. Ve
30. letech u% Plzl jednozna&n! usiloval o zachovn )eskoslovenska. Podle Martina
Chrze, autora prvn ucelen prce o Plzlovi, bojoval v#emi sv$mi silami za zachovn
&eskoslovenska, p%edev#m proto, 'e oce+oval jeho demokratick z%zen a mo'nost
svobodn! zde politicky p"sobit. Naopak, s obavami sledoval situaci v okolnch zemch,
ve kter$ch byla demokracie potla)ena, a sna'il se zabrnit podobnmu v$voji i u ns.
98

Plzl se p'es zhor$ujc se politickou situaci a p'ib"vajc toky na jeho osobu
v &ele m!sta udr%el a% do obecnch voleb v roce 1938. Tehdy ji% v dal$ch volbch
kandidovat odmtl, tm!' 68 % zvt!zila Sudeton!meck strana a 'ad starosty p'evzal
dr. Richard Tausche. V kritick"ch dnech roku 1938 Plzl dajn! odmtl emigrovat
a hned v 'jnu byl v Teplicch zat&en, a to pr" je$t! t!sn! p'ed p'jezdem wehrmachtu.

95
Karl Schppe (18801939) byl steck% advokt. Od roku 1919 #len m"stskho zastupitelstva
za DnP, v letech 19191923 byl zstupcem starosty, v letech 19231931 byl starostou m"sta
st nad Labem. Od roku 1929 p$edsedou a) do rozpu*t"n strany v roce 1933.
zdroj: Karl Schppe [online], Wikipedia [cit. 2013-04-27].
96
N"meck nrodn" socialistick strana d"lnick (Deutsche nationalsozialistische
Arbeiterpartei, DNSAP). Strana vznikla roku 1919 v nvaznosti na Deutsche Arbeiterpartei,
zalo)enou v roce 1904 v Praze. Strana neuznala za#len"n n"mecky jazy#n%ch oblast do
!eskoslovenska, ani existenci #eskoslovenskho sttu. V parlamentnch volbch v roce 1920
strana relativn" usp"la v rmci koalice N"meck volebn pospolitost, v n) se sdru)ila
v N"meckou nacionln stranou. Pot, co byla roku 1933 zakzna, p$e*la #lensk zkladna
do Sudeton"meck strany (Sudetendeutsche Partei, SdP).
zdroj: N"meck nrodn" socialistick strana d"lnick [online], Wikipedie [cit. 2013-04-20].
97
Hans Krebs (18881947) byl novin$ a politik, mezi lety 19181931 p&sobil ve veden
DNSAP, v letech 19251933 byl poslancem #eskoslovenskho Nrodnho shrom)d"n. Po
zakzn DNSAP v roce 1933 uprchl do N"mecka, kde se stal vysok%m p$edstavitelem
nacistickho stranickho apartu, od r. 1936 zasedal v /*skm sn"mu. Jako #len SS se stal
v roce 1940 velitelem brigdy. V letech 19381945 zastval $ad vldnho prezidenta $*sk
)upy Sudety (Gerierungsprsident des Raichsgaus Sudetenland) se sdlem v st nad
Labem. Po vlce byl odsouzen k smrti a v roce 1947 v Praze popraven.
zdroj: Hans Krebs (Politiker) [online], Wikipedie [cit. 2013-04-20].
98
CHRZ 2002, 38.

53
Pravd!podobn! nedo$lo k %dnmu konkrtnmu obvin!n, ve vazb! byl v$ak
poni%ujcm zp(sobem t"rn a pokusil se o sebevra%du. Byl nhodn! zachrn!n
spoluv!zni a dopraven do nemocnice. O Plzlov! &innosti b!hem vle&n"ch let, po jeho
nhlm propu$t!n v prosinci 1938, nemme podle Martina Chrze dostatek ov!'en"ch
pramen(. Existuj v$ak informace o jeho dajn odbojov aktivit! a spojen s v emigraci
&inn"m Wenzelem Jakschem. V 'jnu 1944 v$ak Leopold Plzl po del$ nemoci
zem'el.
99


Plzl brzy po svm nstupu do steck komunln politiky formuloval my$lenky
o povinnosti obce pe&ovat o ekonomicky slab$ rodiny a zrove* o nutnosti spolu&asti
sttu a jeho roli vymezit zkonn podmnky sociln p&e. Zkladem 'e$en bytov
problematiky byla podle Plzla jednak ochrana njemnk( p'ed nem!rn"mi po%adavky
majitel( dom( a p'edev$m masivn v"stavba nov"ch obecnch dom(, umo%*ujc
dostupn bydlen. pln vy'e$en problmu vid!l p'esv!d&en" socialista Plzl jako
mo%n a% po p'ekonn kapitalismu a po p'eveden pozemk( do rukou lidu.
)etn Plzlovy p'sp!vky pro steck noviny Volksrecht a Die freie Gemeinde,
po&naje rokem 1919, podrobn! vypovdaj o jeho postojch a dobov"ch souvislostech
problematiky steck komunln bytov politiky. Dozvdme se tak, %e se Plzl z'ejm!
poprv ve'ejn! zasadil o zahjen v"stavby obecnch dom( p'i zasedn obecnho
v"boru dne 5. 3. 1919.
100
Podal zde piln" nvrh na z'zen odd!len m!stskho 'adu,
kter by m!lo za kol regulovat bytovou p&i, bdt nad ochranou prv njemnk( proti
bytov lichv! a obecn! by m!lo odd!len napomhat zvldnut situace (statistika,
zprost'edkovn byt(, bytov inspekce). Plzl sv(j nvrh zd(vod*oval tvrzenm, %e
motivem privtn bytov v"stavby je pouze zisk investor( na kor kvality byt(
a zdravho bydlen, co% vede k bd! a nouzi. Kritizoval jako neefektivn aktuln!
p'ipravovanou komunln investici.
101
Ost'e rovn!% vystoupil proti stvajcmu
zastupitelstvu, slo%enmu prv! z majitel( dom(. Odmtal praxi vybrn poplatk(
z njemnho, plynoucch do obecn pokladny, &m% se podle jeho nzoru tak obec
podl na bytov lichv!. Po%adoval, aby ochrann funkce byla sv!'ena m!stskmu

99
CHRZ 2002, 59.
100
LODGMAN a STEIN 1929, 51.
101
Pro realizaci prvn etapy steck komunln bytov v%stavby byly v roce 1919 nap$.
navrhovny nro)n domy, kter obsahovaly rovn") velk byty, ve kter%ch byly p$i kuchynch
navrhovny i pokojky pro slu)ky.

54
bytovmu 'adu s v"konnou pravomoc. Plzl(v nvrh byl doporu&en k projednn
m!stskou radou, nsledn! byl k proveden p'pravn"ch krok( z'zen deseti&lenn"
podv"bor. Na zasedn obecnho v"boru dne 18. 7. 1919 byl ji% schvlen status
m!stskho bytovho v"boru, k n!mu% byla pozd!ji p'i&len!na bytov komise. Komisi
tvo'ili z poloviny &lenov sdru%en majitel( dom( a z druh poloviny nov! tak &lenov
sdru%en njemnk(.
102


Dle se Leopold Plzl zab"val reln"mi mo%nostmi nov! zvolenho
zastupitelstva v boji proti bytov nouzi. Jako provizorn 'e$en zhodnotil zaji$t!n byt(
na zklad! zkona o zabrn byt"v obcemi z roku 1919. Teprve pozd!j$ mo%nosti
sttem garantovan podpory pomohly realizovat v"stavbu nov"ch obecnch byt( ve
v!t$m m!'tku. Bylo tomu v$ak p'edev$m proto, %e se bytov v"stavba stala
jednozna&nou prioritou steck komunln politiky. Komunln bytov v"stavba v st
nad Labem tak s p'estvkami a nutno dodat, %e tak s velk"mi t!%kostmi
s financovnm, probhala od roku 1919 a% do roku 1938.
Leopold Plzl se ve veden m!sta musel zab"vat jednak organiza&n strnkou
procesu v"stavby, zrove* ve sv politick a novin'sk prci razantn! vystupoval za
prva njemnk(. Na demonstraci, svolan v 'jnu roku 1927 na protest proti nvrhu
zkona, kter" m!l omezit ochranu njemnk(, Plzl varoval, %e zru$en regulace njm(
a nastolen volnho trhu s byty nenosn! zvedne ceny njm( a zv"$ nouzi. Projev
z tohoto vystoupen byl zrove* politickou agitac s prolet'sk"m slovnkem a kritikou
vldy a zastupitelstev obc, kde podle n!ho sed!li zstupci kapitalistickho majetku,
brnc prohl$en p(dy za spole&n" majetek. Plzl p'ipomnal, %e prv! sociln
demokracie p'inesla po%adavky na odstran!n bytov nouze, jejich% zkladem je
plnovit! stav!t byty, a to kv"li samotn pot%eb! byt" a ne pro zisk.
103

V dob! ohro%en v roce 1938 p'ipravil Leopold Plzl jako editor knihu
s p'zna&n"m nzvem Leben und Kraft durch kommunales Schaffen der Stadt Aussig
19181938 ((ivot a sla komunln politiky m!sta st nad Labem 19181938), kter
m!la prezentovat jak"m zp(sobem bylo m!sto za uplynul"ch 20 let vedeno a b"t
jakousi vizitkou p'kladnho hospoda'en socilnch demokrat(. Starosta Plzl tehdy
v vodu knihy uvedl: Po zhroucen nesmrnho rozsahu, kter vyprzdnilo pokladny

102
CHRZ 2002, 7678.
103
CHRZ 2002, 7983.

55
v#e p%ivedlo do bezradnho zoufalstv, se sprva na#eho m!sta vypracovala p%es
hou#tinu politick$ch, hospod%sk$ch, zkonn$ch, byrokratick$ch a mstnch p%ek'ek
k dne#nmu po%dku a uspo%dn, kter se nemusej obvat objektivn kritiky a kter
tvo% pevnou zkladnu dal#ho rozvoje.
104
Jeho kniha v$ak ji% nestihla b"t vydna a po
zabrn Sudet byl jej tisk okam%it! zastaven a vyti$t!n archy byly zabaveny
a zni&eny.
105


V st nad Labem prosazovala v mezivle&nm obdob n!meck sociln
demokracie konkrtn! v"stavbu velk"ch komunlnch mnohabytov"ch dom(, ur&en"ch
pro d!lnky a sociln! nejohro%en!j$ vrstvu spole&nosti, na kor podpory v"stavby
rodinn"ch domk( v zahradch, kter byly dostupn minimln! st'ednm spole&ensk"m
vrstvm. Tento postoj je zcela toto%n" s programem Plzlovi osobn! znm"ch,
rakousk"ch socilnch demokrat(, pro kter byla rovn!% v"stavba byt( st'ednm
bodem politickho programu. Ve Vdni p'edstavovalo protipl sociln! demokratickho
programu radikln! nezvisl hnut za bydlen v domcch se zahradou. Toto hnut
vychzelo v$ak sp$e z princip( m!stsk"ch zahrdk'sk"ch koloni ne% z koncepce
zahradnho m!sta a reagovalo na pom!ry panujc bezprost'edn! po prvn sv!tov vlce,
kdy se Vde* ocitla na pomez hladomoru.
106

steck m!stsk sprva v$ak urbanizaci okrajov"ch &st m!sta formou
zstavby rodinn"ch domk( pro majetn!j$ akceptovala. Odmtala ji v$ak sama
realizovat jako ekonomicky neefektivn 'e$en a rovn!% jako eticky nep'ijateln" zp(sob
hospoda'en s ve'ejn"mi zdroji. Nep'mo ji v$ak podporovala nap'. poskytovnm
vlastnch stavebnch pozemk( pro dru%stevn projekty.
107

M!sto st nad Labem v obdob od konce prvn sv!tov vlky do roku 1928
poskytlo pro v"stavbu rodinn"ch domk( v zahradch za v"hodn"ch podmnek sv
pozemky na katastru m!stsk &sti Kl$e p'edev$m dru%stevnm spole&nostem
Eisenbahner- Angestellten- und Arbeiter- Wohnungsfrsorge fr den Bereich der Linien

104
PLZL 1938, 9.
105
Pouze n"kolik tiska$sk%ch obtah& bylo v roce 1939 gestapem p$edno m"stskmu archivu.
Zachovny z&staly i p$ipravovan grafick p$lohy, av*ak bez vysv"tlujcch poznmek
a popis&. P$es to bylo mo)no pro tuto prci n"kter materily vyu)t a to p$edev*m
informace k zv"re#n etap" komunln bytov v%stavby po roce 1936.
106
BLAU 1999, 83.
107
LODGMAN a STEIN 1929, 61.

56
der A.T.E. G.m.b.H.
108
a Gemeinntzige Bau- und Wohnungsgenossenschaft fr Aussig
und Umgebung G.m.b.H.
109

Jako komunln investice v$ak byly v st realizovny pouze stle racionln!ji
'e$en mnohabytov domy s njemn"mi byty, p'i&em% v"nosy z regulovanho njmu
p'ibli%n! pokr"valy roky z bankovnch v!r(, kter byla pro tyto projekty nucena obec
z'izovat p'edev$m u )esk spo'itelny. A% do 30. let byla tato praxe v $irokm
politickm konsenzu m!stskho zastupitelstva rovn!% p'ijmna.
Zsadn!j$ diskuse o tom, zda je tato bytov politika sprvn, v st nastala a%
s politick"m poslenm nacionalist( a realizac alternativnho 'e$en v kolonii
Heimstttensiedlung.
110
Ta byla vybudovna roku 1932 jako sdli$t! domk( s jednm &i
dv!ma byty na zem vedlej$ a d've samostatn obce St'ekov.
111

108
Prvn dru)stvo dr)nch zam"stnanc& (Eisenbahner- Angestellten- und Arbeiter-
Wohnungsfrsorge fr den Bereich der Linien der A.T.E. G.m.b.H.) se sdlem v Teplicch,
realizovalo od vzniku republiky do roku 1928 celkem 30 mal%ch rodinn%ch domk&, ur#en%ch
v)dy pro jednu rodinu dr)nch zam"stnanc&. Jedn se nap$. o v%stavbu domk& p$i
dne*nch ulicch Na Drahch, Na Okraji, Na Splence s #. p. 296315 v katastrlnm zem
Kl*e.
109
Druh dru)stevn spole#nost (Gemeinntzige Bau- und Wohnungsgenossenschaft fr
Aussig und Umgebung G.m.b.H) vybudovala ve stejnm obdob na Kl*i 30 dvojdomk&,
ur#en%ch v)dy pro dv" rodiny. Jedn se nap$. o zstavbu p$i ulicch Lesn cesta a Go#rova
s #. p. 258267 v katastrlnm zem Kl*e.
110
St$ekovsk kolonie bytov%ch domk& Heimstttensiedlung, byla vybudovna v roce 1932.
Jednalo se o soubor p$ibli)n" 63 mal%ch typizovan%ch domk&, p"ti zkladnch model&
s jednm #i dv"ma byty, situovan%ch na zk%ch pozemcch v malebnm krajinnm prost$ed
u lesa (p$i dne*nch ulicch Na Zkrutu, Dykova, 'vabinskho, Do Kole#ku s #. p. 410469
v katastrlnm zem St$ekov), n"kdy t) zvan Waldsiedlung. Tuto kolonii navrhl architekt
Rudolf Geiler (*1897), kter% se tmatu typologie bydlen a p$edev*m v%voji sdli*tnho typu
rodinnho domku intenzivn" v"noval a na jin%ch mstech ve St$ekov" realizoval podobn
domky ji) od roku 1926, z$ejm" prv" on p$esv"d#il st$ekovsk zastupitele o ekonomick
relnosti vybudovat tuto vzorovou a velmi zda$ilou kolonii.
zdroj: GEILER, Rudolf. Das lndliche Wohnhaus. Teplitz-Schnau: Vlastnm nkladem
autora, 1933. Dostupn z: http://www.usti-aussig.net/clanky/cist/nazev/127-rudolf-geissler-
der-landlische-wohnhaus
!lnek o tomto sdli*ti publikoval bratislavsk% #asopis Forum v roce 1934:
Die Heimstttensiedlung der Gemeinde Schreckenstein: Von Arch. Prof. Ing. Rudolf
Geissler, Teplitz-Schnau. Forum. 1934, #. 4, s. 333336.
111
Obec St$ekov (Schreckenstein) vznikla v roce 1922 administrativnm slou#enm
venkovsk%ch obc Kramol, Novosedlic a tzv. starho St$ekova. Ve 30. letech se obec,
p$edev*m dky pr&myslovmu podniku Johanna Schichta, prudce rozvjela a zskala
m"stsk% charakter, stala se nejlidnat"j* obc v republice. V roce 1936 byl samostatn%
St$ekov pov%*en na m"sto (a rovn") spojen s stm nad Labem nov%m mostem). P$es
protesty mstnch obyvatel p$ipojila St$ekov nacistick sprva m"sta 1. 5. 1939 k Velkmu
st nad Labem, jeho) je i dnes sou#st.
zdroj: KAISEROV a KAISER [online], D!jiny m!sta st nad Labem [cit. 2013-04-20].

57
St'ekovsk obec nem!la v t dob! prost'edky na budovn socilnch
komunlnch byt( ve velk"ch a investi&n! nkladn"ch domech, rozhodla se proto
p'isp!t k 'e$en bytov nouze realizac sporn"ch individulnch rodinn"ch domk(.
Obec pro sdli$t! poskytla pozemky a zajistila bankovn v!r pro kryt investi&nch
nklad( na stavbu komunikac, technick infrastruktury a vybudovn vlastnch objekt(.
Domky byly po dokon&en nabzeny zjemc(m k u%vn v modelu odvozenm od
n!meck praxe institut( tzv. '$sk"ch domov(, o kter"ch bylo ji% v tto prci pojednno.
St'ekovsk obec zde tedy plnila roli poskytovatele domova a njemnk byl jeho
u%ivatelem, kter" m!l mo%nost d(m si od obce odkoupit, av$ak teprve po splacen
poloviny po'izovacch nklad( ve form! njemnho.
112

Po nacistickm pu&i v N!mecku v roce 1933 zeslilo i u ns sil p'edev$m
n!meck"ch nacionalistick"ch skupin, kter se sna%ily prosadit podporu k budovn
podobn"ch p'edm!stsk"ch sdli$, mal"ch rodinn"ch domk(. U% se v$ak nejednalo
o zahradn m!sta anglick"ch vzor(, ale o model nacistick osidlovac strategie v duchu
ideologie Blut und Boden.
113
V st nad Labem politicky prosazovala tento koncept
p'edev$m politick strana n!meck"ch nrodnch socialist(, ale propagovaly jej i r(zn
mstn organizace, nap'. Svaz n!meck"ch in%en"r( (Verein deutscher Ingenieure in
Aussig), kter" k prosazovn modelu takov"ch sdli$, v steckm regionu p'ipravoval
vytvo'en &elov organizace. V jejich agita&nm &lnku, kter" otiskl v noru 1933
Aussiger Tagblatt
114
, bylo budovn sdli$, prezentovno jako &inn" nstroj 'e$en
problematiky nezam!stnanosti. )lnek uvd!l konkrtn p'edstavu, jak by bylo mo%n
tak v st uskute&nit projekt venkovskho sdli$t!: Na p%klad, pokud by m!stsk

112
Grozgiges Siedlungs- und Notstandswerk in Schreckenstein: Wohnfrsorge. Aussiger
Tagblatt. 1932, 23. 1. 1932, s. 5.
113
Frze Blut und Boden (Krev a p&da), odkazuje na ideologii, kter se soust$e,uje na
etnickou p$slu*nost, zalo)enou na dvou faktorech, jimi) jsou p&vod (krev) a domov (p&da).
Jedn se o oslavu vztahu lid k p&d", kterou obsazuj a obd"lvaj. P$i#em) tato ideologie
klade velk% d&raz na ctnosti rolnickho )ivota. V%raz byl poprv pou)it v 19. stolet
v trakttech zastnc& rasismu a nrodnho romantismu. Ideologie byla u)vna je*t" p$ed
vzestupem nacismu, krajn nacionalist podporovali venkovsk% )ivot jako zdrav"j*. Frzi
zpopularizoval p$edn nacistick% teoretik Richard Walther Darr, kdy) v roce 1930 vydal
knihu Nov *lechta z krve a p&dy (Neuadel aus Blut und Boden), kter navrhovala
program, jen) se zab%val p"stovnm jako v*elku. Pot, co se nacist dostali k moci, cht"li
se vrtit z m"st na venkov. Tento agrrn postoj jim umo)nil vymezit se v&#i st$edn vrstv"
a *lecht", prezentoval rolnky jako spole#enskou vrstvu nad$azenou mravn ba)in" m"sta.
Zdroj: Blut und Boden [online], Wikipedie [cit. 2013-04-20].
114
Arbeitslosigkeit und Siedlung: Siedlungs-Mglichkeiten f. Aussiger Tagblatt. 1933,
14. 2. 1933, s. 3.

58
obec ze sv$ch pozemk" poplu'nho dvora v P%edlicch, kter ji' v sou)asnosti nemaj
zem!d!lsk$ v$znam, v!novala 20 hektar" pro nov zahradn sdli#t!, doshlo by se 100
zahradnch sdel, a tm 100 lid #*astn$ch. Pochopiteln! by p%i#li jen mlad lid, kte%
maj 'ivot teprve p%es sebou a kter$m je zdrav$ vzduch a prce v zahrad! blzk. Ka'd$
'adatel v#ak mus p%inst hotovost 15 a' 20 tis. K). Kdy' obec prod metr )tvere)n$ za
4 K), p%ijde zahradn pozemek se 2 tis. metry na 8 tis., ze kterho 'adatel zaplat
polovinu a druhou polovinu koup na v!r Jednoduch$ domek je dostupn$ i pro
nezam!stnanho, nep%ijde na vc ne' 20 tis. K), kdy' je mo'n p%i svpomocnm
zp"sobu stavby po)tat s pomoc soused" a spole)n$m nkupem materilu a banka
po'aduje jen 40% kryt vlastnmi zdroji Kdy' bude sdli#t! polo'eno u n!jak stvajc
poln cesty, nebude ani t%eba budovat nov silnice Dle byly v populariza&nm
duchu vyzdvihovny pozitivn zdravotn &inky %ivota v p'rodnm prost'ed a za
p'klad tohoto efektu byla dvna zahrdk'sk kolonie Schrebergartenanlage, kter
v t dob! v st vznikla a kde rodiny zahrdk'( po nav! v#ednch dn
115
mohly ve
spokojenosti trvit sv(j voln" &as. Tento &lnek z roku 1933 byl zakon&en p'zna&n"m
provolnm Prce osvobozuje!, kter tu vyznv z pohledu nsledn d!jinn
zku$enosti a% ironicky.
116

V st nad Labem se pro sociln! demokratickou politickou p'evahu budovn
tohoto typu sdli$, prosadit nepoda'ilo. Konkrtn doklad tlaku zastnc( budovn
sdli$, rodinn"ch domk( nm poskytuje nap'. zpis z jednn steckho m!stskho
zastupitelstva ze dne 4. &ervence 1932, kter" nsledujc den otiskl Aussiger Tagblatt.
117

Jednm z hlavnch bod( programu sch(ze m!stskho zastupitelstva bylo
hlasovn o nvrhu m!stsk rady, zda bude m!sto pokra&ovat v komunlnm bytovm

115
Arbeitslosigkeit und Siedlung: Siedlungs-Mglichkeiten f. Aussiger Tagblatt. 1933,
14. 2. 1933, s. 3.
116
V tomto n"mecky psanm #lnku, kter% uve$ejnil Aussiger Tagblatt 14. nora 1933 je
v originle uvedeno Durch Arbeit zum inneren Frieden!, co) v%znamov" spl%v s neblaze
proslulou v"tou Arbeit macht frei. Tuto v"tu pou)il v roce 1872 n"meck% germanista
a nacionalista Lorenz Diefenbach jako titul svho romnu, dku #emu) se stala znmou
v n"meck%ch nacionalistick%ch kruzch. V roce 1928 pak vlda V%marsk republiky pou)ila
tuto v"tu v rmci sv politiky ve$ejn%ch prac pro nezam"stnan b"hem hospod$sk krize.
V u)vn tto v"ty bylo pokra#ovno i po roce 1933, kdy se k moci dostali nacist. Npis
Arbeit macht frei byl jimi ums0ovn u bran koncentra#nch tbor& jako jaksi mystick
prohl*en, )e sebeob"tovn v podob" nekone#n prce m&)e b%t cestou k du*evn
svobod".
zdroj: Arbeit macht frei [online], Wikipedia [cit. 2013-04-20].
117
Sitzung der Aussiger Stadtvertretung. Aussiger Tagblatt. 1932, 7. 7. 1932, s. 2.

59
programu v rmci tzv. 5. stavebn akce. Sociln demokrat v &ele se starostou
Leopoldem Plzlem prosazovali zm!r, kter" spo&val ve v"stavb! dvou velk"ch
bytov"ch dom(, se 14 a 16 byty. Ji% po p'edstaven tohoto zm!ru a zp(sobu jeho
financovn byl nvrh komunln stavebn akce napaden zastupitelem Eduardem
Wenzelem-Wandalem z N!meck nrodn! socialistick strany d!lnick (DNSAP).

Wenzel-Wandal konstatoval, %e Bytov p)e m!sta st se do te, soust%edila
v$hradn! na v$stavbu velk$ch njemn$ch dom", kter stla miliny, p%esto v#ak to jsou
stavby typu njemn$ch kasren, kter jsou opodstatniteln snad jenom v centru m!sta,
kde jsou k dispozici, co do rozlohy, jen omezen! velk pozemky. P%edev#m jde ale o to,
aby obyvatel nebyl nav'dycky odsouzen k tomu, bydlet v njmu, nebo* s v$d!lkem,
s kter$m po zaplacen njemnho ne v'dy vyjde, nebude mt mo'nost v dohledn dob!
doshnout na svoji vlastn st%echu nad hlavou. Jako model vhodn!j$ho 'e$en uvedl
Wenzel-Wandal p'klad v tto prci ji% zmn!n kolonie mal"ch domk(
Heimstttensiedlung, aktuln! vybudovan"ch st'ekovskou obc. Za svou stranu proto
p'ednesl tento opozi&n nvrh m!stskmu zastupitelstvu:
V$stavba dal#ch njemn$ch kasren na )et m!sta st nad Labem m b$t do
dal#ho rozhodnut neprodlen! zastavena, nebo* m!sto m v#emi prost%edky podporovat
budovn v$stavby rodinn$ch domk" na tomto finan)nm modelu:
1. s odpovdajcm p%sp!vkem stavebnka domku a m!s)n umo%ovac spltkou,
2. pouze s m!s)nmi spltkami, bez po)te)nho p%sp!vku stavebnka.
Podobn! jako ve St%ekov! p%evezme obec ve#ker stavebn nklady za dokon)enou
stavbu v). p%slu#enstv a postar se o to, aby se rozpo)et dle nezvy#oval. Mimo to
p%evezme m!sto stavebnkovi starost s opat%enm finan)nch prost%edk". Za t%et zsk
stavebnk zdarma u obce nestrann poradenstv a nabyde p%i po'itku v#ech v$hod
stavby ve velkm a odbornho veden stavby.
Nrodn socialista Wenzel-Wandal je$t! na adresu sociln! demokratickho
zm!ru poznamenal: Dosavadn zp"sob budovn byt" nen sprvn$, nebo* m m!sto
z akc bytov v$stavby jen finan)n pot'e. Jen pohldn!me na ty z )sti neobsazen
njemn byty v m!stsk$ch domech, ba i na zna)n ztrty! To tak nen sociln, nacpat
lidi do njemn$ch kasren! Naopak, je t%eba racionln! budovat rodinn domky na
msto njemn$ch dom"!
Svho partajnho kolegu podpo'il zastupitel Hans Krebs a dodal, %e sociln
)el stavby sdli#* podporuje. Dohledval v$ak v datech z obce St'ekov doklad
o tom, %e p'i budovn mal"ch byt( je typ rodinnho domu efektivn!j$ ne% njemn

60
bydlen. Krebs apeloval na sociln demokraty, aby podpo'ili nvrh jeho strany s tm,
%e: Pokud m!sto vydv prost%edky na v$stavbu velk$ch njemn$ch dom", mus mt
v myslu budovat rovn!' mal rodinn domky.

Do t'etice vystoupil na jednn op!t nrodn socialista (DNSAP) Anton Arnold
a konstatoval: Finan)n situace m!sta se stala od 4. stavebn akce je#t! nep%zniv!j#.
S ve%ejn$mi prost%edky je t%eba nakldat opatrn!ji. V#e je t%eba d"kladn! posoudit, ne'
se prost%edky investuj do nerentabilnch novostaveb. Strana po'aduje proveden
kontroly a vypracovn p%ehledu o rentabilit! vlastnictv dom". Strana rovn!'
pochybuje, 'e socilnmi demokraty prosazovan v$stavba dvou dom" v rmci
5. stavebn akce m"'e n!jak v$znamn!ji pozitivn! ovlivnit nezam!stnanost ve m!st!.
V debat! se na stranu nrodnch socialist( proti stavb! 5. komunln stavebn
akce p'idal je$t! zastupitel za k'es,ansk sociln demokraty (Deutsche christsoziale
Volkspartei DCV) Ernst Schweidler a poukzal p'edev$m na zadlu%enost obce.
Ostatn strany se nvrhu socilnch demokrat( zastaly. Podporu stavb! velk"ch
obecnch njemn"ch dom( vyjd'il jednak komunista (KS&) R. Gnter, kter" vyjd'il
p'esv!d&en, %e jsou tyto stavby p%i panujc bytov nouzi nezbytnost. Tak )ech
v steckm m!stskm zastupitelstvu, Dr. Jaroslav Kubi$ta za )eskou stranu nrodn!
socialistickou (&SNS), starostu podpo'il a nechal se sly$et: Dnes znamen v$stavba
minimlnch byt" ve velk$ch obytn$ch budovch pro ka'd m!sto dobr$ skutek. Je to
sociln neduh na# doby, kdy' je nap%. v Praze na jednom hektaru obydlen zem!
vm!stnno p%es 2 tisce lid. V Lond$n! nebo v Pa%'i oproti tomu nle' na jeden hektar
plochy jen 330 lid. Jedin mo'nost, jak pomoci na#im bytov$m pom!r"m, je provd!n
bytov$ch stavebnch akc s p"j)kou sttu. Proto na#e strana bude hlasovat pro
5. stavebn akci.
Kl&ovou se v$ak stala podpora zstupce starosty Dr. Karla Schppeho
z N!meck nrodn strany (DnP), kter" uvedl: Obec kv"li stavb! velk$ch bytov$ch
dom" zskv sttn subvence. Nem proto smysl uva'ovat o mal$ch domcch. Obec
St%ekov si tak nem"'e dovolit na sebe vzt takovou velkou stavebn akci jako my
v st. Dle p'ipomn!l, %e: Na#e obec ji' od roku 1920 podporuje s velkou vst%cnost
v$stavbu velk$ch bytov$ch staveb, ale rovn!' i rodinn$ch dom". Nap%. u sdli#t! na Kl#i
do#lo k bezplatnmu p%eveden obecnho pozemku na obecn! prosp!#n bytov
dru'stvo, kter sdli#t! budovalo. Ne jen zde, ale i u pozd!j#ch akc bylo m!sto st nad
Labem v po%izovn byt" p%kladn$m. Jen dky tto vst%cnosti obce mohlo b$t na Kl#i
vybudovno 400 nov$ch dom", ve v!t#in! p%pad" rodinn domy. K problematice

61
rozpo)tu musm sd!lit, 'e je t%eba dluhy po)tat jinak a 'e stav obecnch financ nen tak
zl$. P%i zhodnocen situace a tak s p%ihldnutm k povolen sttnch subvenc, musm
konstatovat, 'e podpo%m nvrh m!stsk rady na v$stavbu 5. stavebn akce.
P'ed vlastnm hlasovnm o nvrhu m!stsk rady, zda pokra&ovat v komunln
bytov v"stavb! formou velk"ch njemn"ch dom(, vystoupil takto s obhajobou zm!ru
i sm starosta Leopold Plzl: V$raz njemn kasrna nelze pro na#e stavebn akce
v 'dnm p%pad! u'vat. Obecn stavebn akce realizujeme ji' od roku 1918. Otzka,
zda stav!t njemn$ d"m, nebo rodinn$ d"m, zvis na %ad! dal#ch faktor". Ano,
nap%klad od zkona na podporu v$stavby, kter$ podporuje v$hradn! minimln byty.
K tomu se je#t! p%idv dal# otzka, zda je v"bec mo'n pou'it ve%ejn$ch pozemk" pro
v$stavbu rodinn$ch domk". V'dy* takov stavby neslou' ve%ejnosti, ale pouze jedn
spole)ensk vrstv!, kter disponuje vlastnmi prost%edky na nkladnou v$stavbu domku.
Krom! toho nem opozi)n po'adavek nrodnch socialist" na z%zen kontroln komise
'dn zkonn opodstatn!n.
Po tto diskusi byl nvrh m!stsk rady p'evahou hlas( p'ijat. Na stran!
socilnch demokrat( starosty Leopolda Plzla pro v"stavbu velk"ch njemn"ch
komunlnch dom( hlasovali tedy rovn!% zastupitel N!meck nrodn strany,
komunist i &esk strana nrodn! socialistick. K realizaci 5. stavebn akce podle
tohoto usnesen z roku 1932 v$ak nakonec nedo$lo. Z'ejm! skute&n! pro finan&n
pot%e. Dal$ komunln bytov etapa, op!t nazvan jako 5. stavebn akce, mohla b"t
realizovna a% v roce 1936.

Bylo to v$ak jen do&asn vt!zstv racionality. V"stavbu steck"ch sdli$,
mal"ch rodinn"ch domk( podle ideje Blut und Boden za&ala, pod taktovkou Plzlova
politickho rivala Hanse Krebse, p'ipravovat nacistick sprva ihned po zabrn Sudet.
K napln!n tak mohla dojt i vize rolnickho sdli$t! autora citovanho steckho
novinovho &lnku z roku 1933.
118
Na voln zem!d!lsk p(d!, v polch n!kdej$ho
p'edlickho poplu%nho dvora, p'ipravil steck" odbor nacistick osdlovac organizace
Wohnungs- und Siedlungsgesellschaft Sudetenland, Gemeinntzige G.m.b.H. ji%
v prosinci 1938 projekt idylickho sdli$t!. Na samostatn"ch pruzch pozemk(
hospod'sk"ch zahrdek, s chlvky a kurnky, bylo situovno 24 dvojdomk( a &ty'i

118
Arbeitslosigkeit und Siedlung: Siedlungs-Mglichkeiten f. Aussiger Tagblatt. 1933,
14. 2. 1933, s. 3.

62
samostatn p'zemn domky se sedlovou st'echou.
119
Oproti ve m!st! prv!
dokon&ovan"m sociln! demokratick"m velk"m pavla&ov"m dom(m vyhl%ely tyto
venkovsk chaloupky s lomenicov"mi $tty a drobn"mi oknky s okenicemi jako
z pohdky.

V souvislosti s steckou sociln! demokratickou politikou a komunlnmi byty
je v rmci tto prce zajmav zmnit je$t! jeden zajmav" fakt. Po nacistickm pu&i
v N!mecku se st nad Labem stvalo na p'echodnou dobu to&i$t!m sociln!
demokratick politick emigrace. steck m!stsk sprva v &ele s Leopoldem Plzlem
se pochopiteln! sna%ila sv"m n!meck"m partajnm koleg(m poskytnout azyl ve sv"ch
komunlnch bytech. Dostvala se v$ak do konfliktu s ministerstvem sociln p&e,
nebo, v zkonn"ch podmnkch v"stavby socilnch byt( a poskytnut sttn podpory
byl zkaz poskytovat byty cizinc(m.
Ministerstvo sociln p&e postupovalo p'i administrovn %dost
i nsledn"ch kontrol byrokraticky a kontroly v$ech doklad( provd!lo pe&liv!,
o &em% sv!d& v steckm m!stskm archivu zachovan korespondence. steck
m!stsk obec m!la povinnost p'edkldat ministerstvu seznamy njemnk( v bytech
zbudovan"ch se sttn podporou.
120
V dopise z ledna 1934 tak ministerstvo obec kr:
Ministerstvo sociln p)e mus bezpodmne)n! trvati na tom, aby byli m!stskou radou
p%id!leny byty, na kter jest poskytovn sttn p%sp!vek, jen njemnk"m
)eskoslovensk$m sttnm p%slu#nk"m. Obec se vybz, aby njemnky, kte% nevyhovuj
t!mto podmnkm, umstila jinam
121
. Pozd!ji ji% ministerstvo trvalo na vyst!hovn
konkrtnch rodin.
122
Z archivn dokumentace dle vypl"v, %e obec se narychlo sna%ila
p'ijmat emigranty a jejich rodiny do svho domovskho svazku, aby nsledn! mohli
nab"vat sttnho ob&anstv a mohli v komunlnch bytech z(stat.
123


119
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, 13251945, karton
#. 885.
120
Dle bylo ministerstvem po)adovno uveden jejich zam"stnn, v%*e ro#nho p$jmu, po#et
#len& rodiny a zvl*t" nezaopat$en%ch d"t a dle udn v%*e a zp&sobu v%po#tu
njemnho.
121
Dopis ministerstva sociln p#e ze dne 23. 1. 1934, Archiv m"sta st nad Labem, karton
13201945, #. 942.
122
Dopis ministerstva sociln p#e ze dne 5. 3. 1934, Archiv m"sta st nad Labem, karton
13201945, #. 942.
123
O tomto postupu sv"d# dopis zemskho $adu v Praze ze dne 11. 4. 1934, Archiv m"sta
st nad Labem, karton 13201945, #. 942.

63
Jinak v$ak vztahy ministerstva sociln p&e k steck m!stsk obci byly
v letech 19291934, kdy zastval 'ad ministra marxisticky orientovan" n!meck"
sociln demokrat Ludwig Czech, velmi vst'cn. Je tak mo%n, %e prv! dky tomu, %e
n!me&t sociln demokrat ministerstvo ovldli, bylo mo%n budovat steckou
komunln v"stavbu v tak zna&nm rozsahu. Vyhov!no toti% v t dob! bylo v rmci
zkona v$em steck"m komunlnm %dostem o sttn podporu, a limitujcm faktorem
objemu projekt( tak z(stvaly sp$e finan&n mo%nosti m!stsk pokladny
a jednn s bankami.
V Archivu m!sta st nad Labem
124
je ulo%en oficiln n!mecky psan" dopis
ministra Czecha z 'jna 1931, adresovan" tehdej$mu starostovi Karlovi Schppemu.
Jednalo se o osobn reakci ministra na urgenci m!sta pro urychlen administrativnho
procesu rozhodovn o ud!len sttn podpory pro domy budovan v rmci tzv.
1. stavebn akce. Anga%ovanost ministra je patrn u% jen z p'telskho tnu zv!ru
dopisu: Prosm Vs, velmi v'en$ pane starosto, bu,te uji#t!n, 'e ministerstvo
v p%pad! m!stsk obce st nad Labem je p%ipraveno k velk vst%cnosti


124
Dopis ministra sociln p#e ze dne 12. 10. 1931, Archiv m"sta st nad Labem, karton
13201945, #. 942.

64

3.3 Chronologie a v$voj komunlnho programu bytov v$stavby

Obsahem tto kapitoly bude podrobn seznmen s chronologi a v"vojem programu
komunln bytov v"stavby v st nad Labem. Tento program probhal s krtk"mi
p'estvkami po cel mezivle&n obdob. Byl zahjen ji% v dubnu 1919, nedlouho po
vzniku )eskoslovensk republiky. Nakrtko, v letech 19231925, byl program
zastaven. Od roku 1926 v$ak kontinuln! probhal, aby nejvy$$ intenzity v"stavba
nov"ch komunlnch byt( doshla v letech 19301933. Nsledn! do$lo k op!tovnmu
zastaven programu a dal$ bytov projekty za&aly b"t p'ipravovny a% v roce 1936.
Podzimn udlosti roku 1938 zastihly v$ak posledn etapu komunln bytov v"stavby
nedokon&enou.
B!hem mezivle&nho obdob byla steckou m!stskou obc vybudovna necel
stovka bytov"ch dom( s celkem cca 1 370 nov"mi komunlnmi byty. V dob! nejv!t$
stavebn konjunktury komunlnch bytov"ch projekt(, v roce 1931, p'edstavovalo
18 ro&n! dokon&en"ch komunlnch dom( p'ibli%n! 22 % objemu v$ech nov!
vybudovan"ch dom( na zem m!sta st nad Labem.
125
Je tedy t'eba konstatovat, %e
komunln bytov v"stavba zaujmala pouze men$ podl z objemu nov! budovan"ch
steck"ch dom(. V"stavb! njemn"ch bytov"ch "#$% v st nad Labem se toti% od
poloviny 20. let v!novaly rovn!% dru%stevn spole&nosti Gemeinntzige Bau- und
Wohnungsgenossenschaft fr Aussig und Umgebung G.m.b.h. a v"znamn!ji
Gemeinntzige Bau- und Wohnungsgenossenschaft Eigener Herd G.m.b.h.
126
P'edev$m
druh jmenovan spole&nost budovala na pozemcch v"hodn! zskan"ch od obce,
v sousedstv souboru komunln bytov v"stavby na Kl$i, rozshl bytov projekty
s &ste&n"m vyu%itm sttn podpory.

Na intenzitu komunlnho programu bytov v"stavby m!l ve 20. letech vedle
inflace a chronickho nedostatku investi&nch prost'edk( vliv v"voj legislativy
v oblastech ochrany njemnk( a systm sttn podpory bytov v"stavby. steck
obecn sprva se v$ak zejmna v prvnch letech po vzniku )eskoslovensk republiky
sna%ila zahjit vlastn bytov" program i bez sttn podpory, kter se postupn! rozvinula

125
Abschlu der Baubewegung in Aussig im Jahre 1931: Der Stadtteil Kleische wieder an der
Spitze mit 50 Neubauten. Aussiger Tagblatt. 1931, 24. 11. 1931, s. 45.
126
LODGMAN a STEIN 1929, 60.

65
a% na konci 20. let a zm!nu k jej v"znamn!j$ efektivit! p'inesl a% zkon z roku 1930.
Do roku 1930 m!sto st nad Labem vyu%ilo sttn podpory jen nep'mo, a to v roce
1922, kdy na zklad! novho zkona mohlo dojt k zaji$t!n a ro&en v!t$iny
investovan"ch prost'edk( prost'ednictvm ministerstva sociln p&e. Takovou v"hodu
v$ak nsledn! nebylo mo%n op!t vyu%t, a a% u stavebn etapy z let 19271929 mohlo
dojt jen k nep'm sttn podpo'e. Tehdy ministerstvo schvlilo jednotn" vzorec pro
stanoven v"$e njemnho, kter" bylo mo%n uplatnit i v t!chto sttem nepodpo'en"ch
objektech. Njmy ve v$ech m!stsk"ch objektech bylo pak mo%n stanovovat na zklad!
stejn"ch pravidel, a pro tyto sttem nepodpo'en objekty tak bylo mo%n stanovit
njemn relativn! n%e. U sttem podpo'en"ch objekt( pak mohlo b"t njemn
v pom!ru o n!co vy$$, ne% stanovovala obecn pravidla p'sn! regulovan ochranou
njemnk(, a tm bylo financovn etapy pro obec sch(dn!j$.

Bytov v"stavba, realizovan mezi lety 19301933, byla pak s velkou
efektivitou budovna v rmci sttn podpory podle zkona &. 45 o stavebnm ruchu z 10.
dubna 1930. Tento zkon pln! up'ednost*oval bytov stavby s mal"mi byty v obcch,
kde byl citeln" nedostatek byt( pro nemajetn vrstvy obyvatelstva. Za d(m s takov"mi
socilnmi byty byly pova%ovny stavby s v"lu&n! nebo p'ev%n! byty s podlahovou
plochou obytn"ch mstnost v&. kuchyn! krom! p'slu$enstv nejv"$e 40 m
2
. Po
dokon&en stavby mohly b"t tyto sttem podpo'en bytov domy pronajmny pouze
osobm nemajetn"m, jejich% ro&n d(chod nep'esahoval &stku 18 00020 000 K&
podle velikosti rodiny. Sttn podpora mohla b"t krom! da*ov"ch lev ud!lena formou
sttn zruky nebo kombinac sttn zruky a sttnho p'sp!vku. O %dostech
rozhodovalo ministerstvo sociln p&e s ministerstvem ve'ejn"ch prac. Nrok na sttn
p'sp!vek byl vzn podmnkou, %e byty budou ob"vat pouze &eskosloven$t sttn
p'slu$nci.
Jak vypl"v z v"m!ru ministerstva sociln p&e ze dne 6. listopadu 1931,
127
to
konkrtn! pro steck komunln bytov projekty nap'. z tzv. 1. stavebn akce (stavba
12 bytov"ch dom( na Kl$i) p'edstavovalo sttn podporu, kter spo&vala v:
1. p'evzet zruky sttu za hypotekrn zp(j&ky (u st'edn sociln poji$,ovny
V Praze ve v"$i 4,5 mil. K& a u M!stsk spo'itelny v st nad Labem ve v"$i
210 000 K&),

127
V%m"r ministerstva sociln p#e ze dne 6. listopadu 1931, Archiv m"sta st nad Labem,
karton 13201945, #. 942.

66
2. poskytnut sttnho p'sp!vku (v ro&n v"$i 2 % ze zaru&en zp(j&ky
a z p'edchzejc nezaru&en zp(j&ky, co% p'edstavovalo z cel akce ro&n! cca 169 000
K&).
Dal$ vlna sociln komunln v"stavby byla s podporou sttu v st nad Labem
realizovna a% v letech 19361938 na zklad! novho zkona o stavebnm ruchu
&. 65/1936 Sb., ze dne 31. 3. 1936.
128
Zkon zachovval p'edchoz formt sttn
podpory, ale &asov! ji omezil jen pro stavby, se kter"mi bude zapo&ato do 31. prosince
1937. V platnosti z(stval parametr, %e sociln byt mus mt podlahovou plochu
obytn"ch mstnost v&. kuchyn! krom! p'slu$enstv nejv"$e 40 m
2
. Vedle toho v$ak
nov" zkon zavedl institut bytov p&e o chud. P'i&em% za chudou byla pova%ovna
osoba, kter vzhledem ke sv$m majetkov$m, d"chodov$m a rodinn$m pom!r"m nen
s to, aby si opat%ila byt. Njemn domy pro chud osoby, jejich% stavbu zkon
umo%nil sttem podpo'it, musely obsahovat pouze byty o jedn obytn mstnosti
s podlahovou plochou tto mstnosti nejv"$e 24 m
2
. Byt o jedn obytn mstnosti
nepozb"val tto sv povahy, obsahoval-li mimo p'slu$enstv je$t! dal$ mstnost
s podlahovou plochou do 10 m
2
.

Z hlediska v"voje typologie staveb a chronologicky lze steck" komunln
program sociln bytov v"stavby vymezit celkem 11 etapami. Oficiln!, v 'ednm
styku a p'i p'prav! a realizaci projekt(, bylo u%vno &len!n na tzv. stavebn akce
(Bauaktion), p'i&em% jednotliv akce byly ozna&ovny &sly. Tto praxe v$ak za&alo b"t
u%vno a% roku 1930, a to v souvislosti s pot'ebou jednozna&n 'edn a &etn
evidence jednotliv"ch sttem dotovan"ch projekt(. V obdob nejvy$$ intenzity
v"stavby soub!%n! probhala p'prava, administrace na ministerstvu a vlastn realizace
vce projekt( najednou. Bylo zrealizovno celkem p!t tzv. stavebnch akc, z nich%
posledn pt stavebn akce z roku 1938 byla realizovna pouze &ste&n!. Termn
stavebn akce byl pro komunln bytov projekty ji% ve 20. letech u%vn
i jinde, nap'. v Praze, jak vypl"v ze studie Pavla Janka, kter" analyzoval &etn
projekty, kter vze$ly rovn!% z jednotliv"ch pra%sk"ch stavebnch odbor(.
129



128
zdroj: P$edpis 65/1936 Sb. Poslaneck sn!movna Parlamentu %esk republiky [online]. [cit.
2013-04-14]. Dostupn z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=65&r=1936
129
JANK 1933.

67
Nsledujc p'ehledn tabulka poskytuje p'edstavu o chronologii a objemu
komunln bytov v"stavby, realizovan v st nad Labem v letech 19191938.
Konkrtn daje o rozsahu jednotliv"ch etap, realizovan"ch do roku 1933, resp.
o po&tu vybudovan"ch dom(, byt( a o po&tu obytn"ch mstnost, bylo mo%n zskat
z bro%ury, kterou vydalo m!sto st nad Labem k p'le%itosti dokon&en v"stavby tzv.
4. stavebn akce v roce 1933.
130
daje o posledn etap! v"stavby nebylo mo%n
z dostupn"ch podklad( z roku 1938
131
rekonstruovat a byly zji$t!ny v rmci studia
archivnch pramen( a ternnm pr(zkumem. Badatelsky byly rovn!% zji$t!ny v$echny
daje o datu zpracovn typizovan"ch nvrh( jednotliv"ch staveb a rovn!% termny
zahjen &i dokon&en jednotliv"ch stavebnch etap.

Tabulka !.1:
Komunln bytov v%stavba v st nad Labem v letech 19191938

rok
zpracovn
nvrhu
rok
v$stavby
dobov
ozna!en
etapy v$stavby
po!et
dom'
po!et
byt'
po!et
obytn$ch
mstnost
stavebn
nklady
v mil. K!
1919 19191920 Blok A 7 79 258 5,58
1919 19201922 Bloky: B, C, D 15 167 509 21,34
1926 1926 - 7 56 112 3,60
1926 1927 - 5 40 80 2,27
1927 19271928 - 8 48 144 3,76
1928 19281930 Typ A, B 8 48 108 cca 3,02
1930 19301931 1. stav. akce 12 168 336 7,69
1930 1931 2. stav. akce 6 92 184 3,95
1931 19311933 3. stav. akce 8 208 416 cca 9,18
1930 19321933 4. stav. akce 14 224 448 cca 9,88
1936 19361939 5. stav. akce 9 240 240 -
celkem 99 1.370 2.835 -




130
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten. Aussig a. E.: Selbstverlag der Stadt
Aussig, 1933.
131
PLZL 1938, 100.

68
V"stavba prvnch komunlnch bytov"ch dom( byla na zklad! projekt(,
vypracovan"ch v dubnu 1919
132
, schvlena v rmci zasedn m!stsk rady dne 17. 4.
1919.
133
Stavba t!chto t'podla%nch dom( byla zahjena je$t! v roce 1919
a kolaudovna v nsledujcm roce 1920. Jedn se o skupinu sedmi dom( (budovy
s &. p. 1748 a% 1754 v katastrlnm zem st na Labem), kter zaujm v!t$ &st
uzav'enho bloku, definovanho uli&nmi &arami ulic Palachova (d've Dr.
Ohnsorgstrasse), Pasteurova (d've Billrothstrasse), U Nemocnice (d've Dr.
Arltstrasse) a Resslova (d've Resselstrasse). V dobov dokumentaci je tato prvn
skupina uvd!na jako Blok A (Baublock A).
Nedlouho po rozhodnut o v"stavb! prvnch komunlnch bytov"ch dom( do$lo
na zasedn m!stsk rady dne 15. 10. 1919 k usnesen zm!r v"stavby obecnch byt(
roz$'it o dal$ch 15 obdobn"ch novostaveb.
134
Plny pro druhou etapu byly m!stsk"m
stavebnm 'adem zpracovny v listopadu 1919.
135
Po dokon&en prvn etapy v roce
1920 bylo kontinuln! zapo&ato s budovnm dom( druh etapy, av$ak pro zna&n
finan&n pot%e zp(soben inflac se stavba protahovala, a domy tak mohly b"t
kolaudovny a% v roce 1922. V"stavba byla situovna ve t'ech &stech. Jednak $lo
o $est novostaveb (budovy s &. p. 1763 a% 1768 v katastrlnm zem st na Labem),
kter pokryly zhruba polovinu uzav'enho bloku. P(dorysn geometrie bloku je zde
definovna uli&nmi &arami ulic Palachova, Pasteurova, U Nemocnice a Thomayerova
(d've Dr. Lschnerstrasse). V projektu je tato &st uvd!na jako Blok B (Baublock
B).
Dle se jednalo o skupinu &ty'ech njemn"ch dom( (budovy s &p. 1759 a% 1762
v katastrlnm zem st na Labem), kter zaujm pohledov! exponovanou nro%n
&st rozshlho bloku zstavby, definovanho ulicemi Palachova a Resslova. V dobov
dokumentaci je tato prvn skupina uvd!na jako Blok C (Baublock C).
Soub!%n! bylo vybudovno je$t! p!t dom( (budovy s &p. 247 a% 251
v katastrlnm zem Kl$e), kter tvo' op!t pohledov! exponovanou nro%n &st
rozshlho bloku, definovanou ulicemi Palachova a #aldova (d've
Gabelsbergerstrasse), tato posledn &st je pak naz"vna jako Blok D (Baublock D).

132
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 17481754 v k. . st nad Labem.
133
LODGMAN a STEIN 1929, 56.
134
LODGMAN a STEIN 1929, 57.
135
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 17631768 v k.. st nad Labem.

69
Realizace prvn stavebn zakzky z let 19191920 (Blok A) byla sv!'ena
steck stavebn firm! Kraus & Salfeneier.
136
Zhotoven n!kter"ch 'emesln"ch prac
bylo v$ak m!stem zadvno jin"m specializovan"m firmm. Beton'sk prce tak
zhotovila firma Erlebach & Lichteneckner, tesa'sk prce firma Gebrder Grosse
a kamenn schodi$,ov stupn! dodvala firma Anton Grossmann. Pokra&ovn
v"stavby v letech 19201922 (Bloky BD) bylo z'ejm! pro velk" objem prac
provd!no v!t$ a renomovan!j$ stavebn spole&nost Alwin Khler & Co.
137
z st nad
Labem.
K tto prvn a pr(lomov komunln zku$enosti s urbanizac cel jedn &sti
m!sta a s budovnm bytov"ch dom( ve velkm m!'tku publikovalo m!sto v roce 1933
tento hrd" koment': Dky t!mto stavbm bylo odp"rc"m stavebn )innosti z ve%ejn$ch
zdroj" dokzno, 'e ne jen z hlediska komunln podpory bytov v$stavby, ale rovn!'
z pohledu realizace je takov stav!n mnohem v$hodn!j# ne' privtn zp"sob. A krom!
toho nebyl dn 'dn$ prostor pozemkov spekulaci, nebo* steck obec z minulosti
disponovala vlastnmi stavebnmi pozemky, a co do urbanistickho rozvoje tak st nad
Labem p%ed)ilo ostatn provin)n m!sta republiky.
138




136
steck stavebn firma Kraus & Salfeneier p&sobila do t doby p$ev)n" v st
a nejbli)*m okol. Specializovala se na realizaci staveb bytov%ch a rodinn%ch dom&, ale
rovn") na stavby pr&myslov. Z referenc spole#nosti do roku 1919 lze vedle #etn%ch
rodinn%ch a bytov%ch dom& uvst rovn") zakzky zhotoven pro steckou m"stskou obec.
Jednalo se nap$. o budovu N"meck *koly pro slep (dokon#en v roce 1913) nebo o *koln
budovu na Kl*i.
137
Stavebn firma Alwin Khler & Co. G.m.b.H. se sdlem v st nad Labem (a pozd"j* fililkou
v Lovosicch) pat$ila k nejv"t*m a nejzku*en"j*m v severo#eskm regionu. Byla zalo)ena
stavitelem Alwinem Khlerem (18451923) v posledn t$etin" 19. stolet a pozd"ji byla pny
Josefem Riedlem a Hermannem Goedecke prom"n"na v silnou stavebn spole#nost, kter
p&sobila po cel mezivle#n obdob. Firma byla kompetentn realizovat
i rozshl stavebn zakzky. Ve svm regionu se pochopiteln" p$edev*m v"novala
v%stavb" pr&myslov%ch budov a arel&, realizovala rovn") v%znamn ve$ejn, crkevn a
sprvn budovy nap$. v st nad Labem (m"stsk divadlo, m"stsk knihovna, evangelick%
kostel sv. Pavla, sprvn budova Schichtov%ch podnik&, spo$itelna, plicn sanatorium,
pavilon interny nov m"stsk nemocnice, m"stsk jatka, poji*0ovna Riunione), ve St$ekov"
(evangelick% kostel), v Lovosicch (sprvn budova tovrny na glazury). Dle firma
realizovala $adu dom& bytov%ch a rodinn%ch v#. vil steck%ch podnikatel& (vila Schicht, vila
Wolfrum, vila Weinmann).
zdroj: Bauunternehmung Alwin Khler & Co. 1930.
138
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 7.

70
O nsledujcm v"voji v steck komunln bytov v"stavb! bylo rozhodnuto a%
po t'let pauze na zasedn m!stskho zastupitelstva dne 6. nora 1925.
139
Byla
schvlena stavebn etapa, kter se m!la bez mo%nosti p'm sttn podpory realizovat na
katastrech Krsn B'ezno a Kl$e
140
a m!lo se jednat o celkem sedm nov"ch
typizovan"ch bytov"ch dom( s p'zemm a t'emi patry, uspo'dan"mi v%dy po dvou
bytech na podla%.
V st nad Labem byly v relativn! zk d!lnick ulici Na Nivch (d've
Flurenstrasse) b!hem roku 1926
141
vybudovny celkem &ty'i bytov domy, kter
dopl*uj kompaktn uli&n frontu. V rmci ternnho pr(zkumu se z tto skupiny
poda'ilo identifikovat stvajc objekty &. p. 1817 a% 1820
142
v katastrlnm zem st
nad Labem, kter jsou v$ak dnes neobydleny a jako v!t$ina objekt( v ulici Na Nivch se
nachzej v havarijnm technickm stavu. V steck m!stsk &sti Krsn B'ezno byly
v rmci tto etapy v roce 1926 dokon&eny t'i tyto typizovan bytov domy
v ulici Husova (d've Schlostrasse). Tak tyto domy jsou dnes zachovny v &. p. 343
a% 345 v katastrlnm zem Krsn B'ezno, nebo, t!sn! unikly zbo'en p'i budovn
velkho panelovho sdli$t! v 80. letech.
V"stavba t!chto steck"ch dom( byla sv!'ena r(zn"m men$m mstnm
stavebnm podnikatel(m, jednak firm! Franz Strowick u. Co. a dle J. Ringelovi.

Komunln bytov v"stavba kontinuln! pokra&ovala bez nad!je na sttn
podporu na zklad! rozhodnut m!stsk rady ze dne 7. 1. 1927 tak na zem m!stsk
&sti Kl$e. Byly zde pro zam!stnance m!stsk"ch elektrick"ch podnik(
(Elektrizittswerke der Stadt Aussig) vybudovny celkem t'i typizovan osmibytov
domy, dva s &. p. 394 a 395 v ulici Kl$sk (d've Kleischer Strasse), t'et d(m

139
LODGMAN a STEIN 1929, 57.
140
Po zm"nch hranice katastrlnho zem se tato #st zem dnes nachz v katastrlnm
zem st nad Labem.
141
Podle dochovan dokumentace bylo stavebn povolen domu #. p. 1819 vydno v kv"tnu
1926 a kolaudace stavby prob"hla ji) v listopadu 1926.
zdroj: Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 1819 v k. . st nad Labem.
142
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 1820 v k. . st nad Labem.

71
&. p. 396
143
byl vystav!n v ulici Na Splence (d've Am Brandfeld). Dal$ dva domy
tohoto typu, kter se v rmci ternnho pr(zkumu dosud nepoda'ilo identifikovat, m!ly
b"t vybudovny nedaleko na zem m!stsk &sti Bukov.
144

Na jin"ch obecnch pozemcch, na katastru Kl$e, byly ve stejnm obdob 1927
1928 budovny tak pozoruhodn 'adov komunln domy novho typu, vytv'ejc
'dkovou urbanistickou strukturu mezi ulicemi Kl$sk a U Panskho dvora (d've
Althofstrasse). Ve dvou 'adch bylo vybudovno celkem osm $estibytov"ch dom(
s &. p. 443 a% 450, kter byly poprv 'e$eny jako plochost'ech stavby. Stavba t!chto
dom( byla na zklad! rozhodnut steckho m!stskho zastupitelstva ze dne 16. 9. 1927
zahjena u% v 'jnu 1927 a dokon&ena byla v srpnu 1928.
145

V 'dkov struktu'e se podle projektu z dubna 1928 a na zklad! rozhodnut
m!stsk rady ze dne 14. 5. 1928 kontinuln! pokra&ovalo vybudovnm sedmi bytov"ch
dom( (&. p. 479 a% 485 v katastrlnm zem Kl$e), ur&en"ch tentokrt op!t pro
zam!stnance m!stsk"ch elektrick"ch podnik(. Tyto typov! mrn! odli$n domy byly
dokon&eny koncem roku 1929.
146
Chyb!jc osm" 'adov" d(m s &. p. 618, kter"
symetricky doplnil 'dku p'i ulici Kl$sk, musel b"t budovn pozd!ji a byl dokon&en
v roce 1930 a% po demolici starho hospod'skho staven, kter se na pozemku
p(vodn! nachzelo. Tato skupina tak tvo' dva 'dky po &ty'ech 'adov"ch domech
obdobn! jako p'edchoz etapa. Tyto domy byly dokon&eny koncem roku 1930 a byly
realizovny stavebn firmou Stolle & Watzke.
147


Ji% s vyu%itm sttn podpory podle novho zkona o stavebnho ruchu rozhodlo
dne 30. &ervence 1930 zastupitelstvo m!sta, na zklad! projektu z kv!tna 1930,
148
o tzv.
1. stavebn akci (1. Bauaktion). V"stavba komunlnch bytov"ch dom( byla zahjena

143
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 365 v k. . Kl*e.
144
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 8.
145
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 443450 v k. . Kl*e.
146
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 479485 v k. . Kl*e.
147
LODGMAN a STEIN 1929, 355.
148
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 620 v k. . Kl*e.

72
dne 1. srpna 1930 a oficiln! ukon&ena 15. &ervence 1931
149
. V rmci akce bylo
vybudovno celkem 12 dom( s minimlnmi byty. Dva domy s &. p. 362 a 363 byly
vybudovny na katastru Krsnho B'ezna v ulici 1. Mje (d've Bahnstrae). Dal$
domy byly budovny op!t na obecnch pozemcch na Kl$i. Prvn dva domy, &. p. 619
a 620 v katastrlnm zem Kl$e, byly nov"m typem velkho domu s plochou st'echou
a 14 byty a byly situovny jako pokra&ovn 'dkovho schmatu mezi ulicemi Kl$sk
a U Panskho dvora (d've Althofstrae). Osm dom( s &. p. 621 a% 628
$estnctibytovho novho typu s valbovou st'echou bylo vybudovno p'es ulici na
pozemcch vym!'en"ch mezi ulicemi Kl$sk a Resslova ve formaci tvo'c
polouzav'en" dv(r.
Je$t! p'ed dokon&enm p'edchoz etapy byla dne 10. b'ezna 1931 zahjena
nsledujc tzv. 2. stavebn akce (2. Bauaktion), s celkem $esti bytov"mi domy, kter
byla dokon&ena dne 15. listopadu 1931.
150
V rmci tto akce byly u%ity typologicky
toto%n typy dom( se 14 a 16 byty, podle projektu z roku 1930. Na Kl$i tak byly
vybudovny &ty'i nov domy, z toho dva domy &. p. 648 a 649 plochost'echho typu se
14 byty p'i ulici Resslova a dva domy se 16 byty s valbovou st'echou &. p. 647 p'i ulici
Resslova a &. p. 649 p'i ulici Kl$sk. M!ly b"t je$t! vybudovny dva dal$ domy na
katastru Krsnho B'ezna, kter pravd!podobn! dnes ji% neexistuj, nebo, se je v rmci
provedenho ternnho pr(zkumu nepoda'ilo identifikovat.
Tzv. 3. stavebn akce (3. Bauaktion) byla na zklad! usnesen zastupitelstva ze
dne 27. 11. 1931 oficiln! zahjena dne 1. prosince 1931 a ukon&ena byla dne 1. nora
1933.
151
Na katastru Kl$e bylo na sva%itm pozemku vybudovno celkem osm
jedine&n"ch pavla&ov"ch dom(, uspo'dan"ch 'adov"m zp(sobem do dvou dlouh"ch
a ve tvaru psmene S zvln!n"ch 'dk(, slo%en"ch v%dy ze &ty' domovnch modul( po
26 bytech. N%e polo%en" blok &. p. 704 a% 707, v katastrlnm zem Kl$e, je situovn
p'i ulici Mezidom (d've Laubenhof), v"$e polo%en" 'adov" blok &. p. 707 a% 711 je
situovn p'i ulici Na Vlnovce (d've Laubenzeile). Tyto typologicky, konstruk&n!
i architektonicky jedine&n domy byly realizovny podle projektu z nora 1931.
152


149
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 8.
150
Tamt), 9.
151
Tamt), 10.
152
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
kartony #. p. 704711 v k. . Kl*e.

73
Op!t je$t! p'ed dokon&enm p'edchoz etapy byla dne 1. listopadu 1932
zahjena nsledujc a dosud nejrozshlej$ tzv. 4. stavebn akce (4. Bauaktion), kter
byla ukon&ena na podzim 15. 'jna 1933.
153
Akce byla realizovna op!t na kl$sk"ch
obecnch pozemcch a zahrnovala celkem 14 bytov"ch dom(, v rmci 1. a 2. stavebn
akce ji% osv!d&enho typu, se 16 byty. Jedn se o skupinu dom( &. p. 722 a% 735
v katastrlnm zem Kl$e, kter je vymezena ulicemi Resslova, Kl$sk, Na Podplu%
(d've Am Hofefeld) a U M!stsk"ch dom( (d've Laubenweg).
Domy 1. a% 4. stavebn akce byly budovny n!kolika r(zn"mi stavebnmi
firmami a rovn!% konsorcii men$ch mstnch firem. Jak vypl"v v steckm m!stskm
archivu vzcn! dochovan archivn dokumentace,
154
bylo 14 dom( v rmci 4. stavebn
akce budovno celkem osmi r(zn"mi subjekty. Krom! nm ji% znm"ch firem Alwin
Khler & Co. (firma realizovala t'i domy), Erlebach & Lichteneckner (jeden d(m),
Franz Strowick u. Co. (jeden d(m) a Stolle & Watzke (jeden d(m) to byly i dal$ steck
firmy: W. Patzelt (jeden d(m) a Rella & Neffe (t'i domy). Dle se na realizaci podlela
dv! konsorcia men$ch firem. Rovn!% v rmci realizace 3. stavebn akce je dolo%ena
&ast v!t$iny zde zmn!n"ch firem a navc konsorcia, jeho% se z&astnily steck firmy:
J. Kckert, R. Beutel, E. Hamann a Maier & Hollmann.
Tento specificky konkuren&n zp(sob realizace stavebn akce p'es svou z'ejmou
koordina&n nro&nost poskytoval cenov! nejefektivn!j$ a nejrychlej$ zp(sob
v"stavby. Jednalo se v$ak rovn!%, p'i realizaci sttem dotovan"ch projekt(,
o zp(sob podpory mstnch stavebnch firem v dob! hospod'sk krize. V$echny firmy
byly na opltku donuceny zam!stnvat za ur&it"ch p'edem stanoven"ch pravidel
steck nezam!stnan, kte' byli registrovni na 'adu prce.

O dal$ etap! komunln bytov v"stavby v rmci tzv. 5. stavebn akce
(5. Bauaktion) se bou'liv! debatovalo na zasedn obecnho zastupitelstva dne
4. &ervence 1932, jak u% bylo v tto prci v souvislosti s odli$n"mi nzory n!meck"ch
socilnch demokrat( a nrodnch socialist( pojednno. Byly p'ipraveny projekty na
v"stavbu pouze dvou dal$ch dom(, jednoho se 16 a jednoho se 14 byty. M!sto m!lo
v plnu pro financovn tto akce upustit od jinho projektu stavby svobodrny a vyu%t

153
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 10.
154
Tabulka s rozpisem jednotliv%ch staveb, budovan%ch v rmci 4. stavebn etapy, Archiv
m"sta st nad Labem , 13251945, karton #. 944.

74
pro nsledujc etapu komunlnho bydlen p'edjednanou p(j&ku.
155
A& se tehdy
politicky poda'ilo pokra&ovn ve v"stavb! velk"ch komunlnch dom( prosadit,
nakonec tato etapa pro vy&erpn obecn pokladny realizovna nebyla.
156

O tzv. 5. stavebn akci mohlo b"t znovu rozhodovno a% v souvislosti s nov"m
zkonem o podpo'e stavebnho ruchu, zavd!jcm mo%nost podpory pro v"stavbu
specilnch njemn"ch dom( s je$t! men$mi byty pro chud. Dne 22. &ervna 1936
proto bylo m!stsk"m zastupitelstvem rozhodnuto o v"stavb! celkem deseti dom(
novho pavla&ovho typu, kter mohly pojmout cca 250 byt(.
157
Jako podklad pro toto
rozhodnut byly v kv!tnu 1936 vypracovny projekty a zastavovac studie,
158
kter
navrhla vybudovn osmi dom( na m!stsk"ch pozemcch p'i dne$n ulici Za Vlcovnou
(tehdy je$t! ulice nem!la nzev, pozd!ji Von Steinstrasse). Dal$ dva typizovan bytov
domy byly navr%eny v jejich blzkosti p'i prodlou%en dne$n ulice Textiln (d've
Payerstrasse). Z tohoto rozshlho zm!ru p'i ulici Za Vlcovnou v$ak nakonec z'ejm!
z d(vod( nedostate&n p'pravy technick a dopravn infrastruktury nakonec se$lo. Jak
bude uvedeno dle, k realizaci a se zpo%d!nm dosp!la jen dvojice dom( v Textiln
ulici.
Ji% v z' 1936 byly proto vytipovny nhradn lokality a stavebn povolen byla
pro n! vydna v listopadu 1936. Prvn a nejv!t$ z t!chto dom(, dokon&en" v prosinci
1937, byl situovn v blzkosti arelu komunln bytov v"stavby na Kl$i v Resslov!
ulici (&. p. 814 v katastrlnm zem Kl$e)
159
a pojmul dokonce 40 byt(.
160
Dal$ domy,
obdobnho typu, ale s ni%$ podla%nost s celkem 25 byty, byly budovny na katastru
Krsnho B'ezna. Jednalo se o dva domy &. p. 534 a 535 v ulici Vojanova (d've

155
Sitzung der Aussiger Stadtvertretung, Aussiger Tagblatt, 7. 7. 1932, s. 2.
156
Investi#n mo)nosti m"sta byly po realizaci #ty$ bytov%ch stavebnch akc v letech 1930
1933 zna#n" omezeny. Zadlu)en m"sto se v t dob" muselo soust$edit p$edev*m na
prioritu dostavby novho mostu p$es $eku Labe, kter% m"l spojit st nad Labem se
St$ekovem. Stavba mostu byla zahjena v b$eznu 1934 a dokon#ena v lt" 1936. In)en%rsk
dlo, jeho) autorem byl pra)sk% in)en%r Josef Melan, si vy)dalo investici p$esahujc 20
milin& korun.
157
PLZL 1938, 100.
158
Nerealizovan zastavovac studie z kv"tna 1936 pro urbanizaci zem p$i ulici Za Vlcovnou
je omylem zalo)ena ve slo)ce objektu #. p. 381, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov%
meziarchiv, karton #. p. 381 v k. . Krsn B$ezno.
159
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
kartony #. p. 814 v k. . Kl*e.
160
Bytov% d&m byl od roku 1948 vyu)vn jako studentsk% internt.

75
Tellemannsrasse), dokon&en rovn!% v prosinci 1937
161
. A dle o &ty'i domy v ulici
Nov" Sv!t (d've Nestomitzerstrae) s &. p. 381 a% 384.
162
Stavba t!chto dom( byla
povolena v srpnu 1937 a dokon&ena v &ervnu 1938.
163

Tyto m!stsk projekty byly op!t budovny r(zn"mi stavebnmi firmami. D(m
na Kl$i zhotovilo konsorcium steck"ch firem Josef Vogel a Maier ! Hollmann. Domy
v Krsnm B'ezn! u ulice Vojanova realizovala renomovan firma Alwin K"hler ! Co.

Pokra&ovn ve v"stavb! komunlnch dom( pavla&ovho typu s minimlnmi
byty pro chud bylo schvleno m!stskou radou dne 20. b'ezna 1938, po dokon&en
realizace p'edchozch projekt(. Jednalo se o odlo%enou stavbu domu &. p. 832
v katastrlnm zem Kl$e, situovanou p'i Textiln ulici (resp. Kone&n ulici). Stavebn
povolen bylo vydno v kv!tnu 1938 na zklad! typov"ch projekt( z roku 1936.
164

Tento d(m tak byl dokon&en je$t! v z' 1939 jako p'edzv!st konference v Mnichov!.
Byl to rovn!% posledn sociln projekt steck demokratick komunln sprvy. V roce
1939 pak byl vybudovn je$t! sousedn pavla&ov" d(m v Textiln ulici
&. p. 833.
165
Touto realizac ra steck v"stavby komunlnch byt( sociln!
demokratickho typu definitivn! kon&.
Nedalek" obecn pozemek p'i ulici Za Vlcovnou, kter" byl v roce 1936
zastavovac studi ur&en pro vybudovn prvnch osmi velk"ch typov"ch pavla&ov"ch
dom( pro chud, se stal u% v lednu 1939 p'edm!tem zjmu nacistick osdlovac sprvy.
steck m!stsk obec, kter ji% vlastn bytov projekty nem!la mo%nost realizovat,
poskytla v roce 1942 pozemky spole&nosti Heimst#tte Sudetenland Treuhandstelle f$r
Wohnungs- und Kleinsiedlungswesen G.m.b.H., se sdlem v Liberci.
166
Spole&nost zde

161
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 534 a 535 v k. . Krsn B$ezno.
162
Dochovny jsou dnes pouze t$i domy, kter jsou neobydlen a nachzej se v havarijnm
technickm stavu. !tvrt% objekt v ulici Nov% Sv"t byl zbo$en v 90. letech minulho
v souvislosti s kauzou Mati#n.
163
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv
karton #. p. 381384 v k. . Krsn B$ezno.
164
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 832 v k. . Kl*e.
165
Je zachovna provd"c projektov dokumentace, vypracovan v b$eznu 1939. Stavebn
projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv, karton
#. p. 833 v k. . Kl*e.
166
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, 13251945, karton
#. p. 885 v k. . Kl*e.

76
do roku 1945 stihla vybudovat pouze &st z celkovho zm!ru sdli$t! jednopatrov"ch
domk( v duchu konzervativnho heimatstilu. Je v$ak zajmav, %e realizovan &st
nacistickho sdli$t! jednopatrov"ch dom( ctila zastavovac nvrh z roku 1936,
p(vodn! ur&en" pro v"stavbu velk"ch sociln! demokratick"ch pavla&ov"ch dom(.
Rovn!% v bezprost'edn blzkosti kl$skho arelu komunln bytov v"stavby
vyrostlo na samm po&tku vle&nho obdob, podle projektu z roku 1939, nov sdli$t!
velk"ch dru%stevnch dom( s prostorn!j$mi byty. Budovala je steck pobo&ka
dru%stva Wohnungs- und Siedlungsgesellschaft Sudetenland G.m.b.H.
167
Tato velkorys
stavebn konjunktura, podporovan nov"m nacistick"m re%imem, tak m!la nahradit
n!kdej$ sociln! demokratick" bytov" program. Zhy v$ak byly priority vle&nho
hospod'stv zam!'eny zcela jin"m sm!rem.


167
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 851853 v k. . Kl*e.

77

4 Architektura komunlnch bytov$ch staveb v st nad Labem

4.1 Urbanismus komunln bytov v$stavby

Tato kapitola p'ehledn! p'edstav v"voj urbanistick"ch koncepc steck"ch
komunlnch bytov"ch staveb, p'i&em% o typologick"ch a stylov"ch aspektech, a&
s urbanismem p'mo souvis, bude podrobn!ji pojednno v nsledujcch kapitolch.
steck komunln bytov v"stavba, dky kontinuit! jej realizace mezi lety
19191938, p'edstavuje ucelen" soubor staveb. Urbanismus komunln bytov
v"stavby, proces jeho v"voje a jednotliv uplatn!n koncepce a typy jsou p'kladn"m
a kvalitn! artikulovan"m dokladem v"voje urbanismu mezivle&nho obdob. Je
z'ejm, %e rovn!% v st nad Labem byly nov urbanistick koncepty poprv
uplat*ovny prv! v rmci komunln bytov v"stavby, za kterou projekty
dru%stevnch, zam!stnaneck"ch a privtnch investor( zaostvaly. Kl&ovou roli
urbanismu vnmali i sami tv(rci steck sociln! demokratick komunln bytov
v"stavby. V bro%u'e vydan m!stem v prosinci 1933 se proto prav: Pochopiteln! se
projevuje komunln produkce bytov$ch staveb rovn!' na urbanistickm rozvoji m!sta
ve v$znamnm m!%tku. Nov problematika komunikac a dopravn!-technick
problematika byla vy%e#ena a velkorys$m zp"sobem p%izp"sobena p%ede#lmu
rozvoji.
168


Z hlediska sledovanho obdob a tmatu tto prce je t'eba zam!'it se p'edev$m
na steckou komunln bytovou v"stavbu, kter byla budovna na pozemcch
n!kdej$ho poplu%nho dvora na katastru historick zem!d!lsk osady Kl$e. Tyto
pozemky, jak bylo ji% uvedeno, se od roku 1898 nachzely ve vlastnictv m!sta st nad
Labem. V roce 1899 do$lo ke slou&en obou obc a Kl$e byla nadle naz"vna
M!stsk &st Kl$e (Stadtteil Kleische). V rmci dohody o p'ipojen Kl$e k m!stu se
steck m!stsk obec zavzala do dvou let zajistit odpovdajc napojen Kl$e na
dopravn a technickou infrastrukturu m!sta. V roce 1901 proto byli pov!'eni civiln

168
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933.

78
in%en"r Carl Rehatschek
169
a m!stsk" geometr Hermann Fischer vypracovnm nvrhu
pravy hrani&n &sti Kl$e p'i dne$nch M!stsk"ch sadech. Tato prava krom! nvrhu
nov parkov plochy zahrnovala vyty&en schmatu komunikac p'i dne$nch ulicch
Palachova (tehdy Dr. Ohnsorgstrae) a #aldova (tehdy Gabelsbergerstrae) a 'e$ila
tak zem nov! z'zen m!stsk nemocnice. Tento Rehatschek(v a Fischer(v, sp$e
je$t! plo$n", parcela&n pln tedy poslou%il k vyty&en dne$n Palachovy ulice, kter se
stala nov"m dopravnm propojenm centra m!sta s Kl$.
Pro pochopen v"voje urbanizace m!stsk &sti Kl$e i pro nvrh urbanismu
steck komunln bytov v"stavby je v$ak t'eba zmnit zde je$t! jin" podstatn!j$
pln
170
, kter" vypracoval v roce 1902 nov! anga%ovan" m!stsk" architekt Johann
Hubatschek
171
. Jeho nvrh se stal prvnm modernm steck"m regula&nm plnem.
Nen tedy pouze parcela&nm schmatem, ale zohled*uje rovn!% ternn modelaci
a vn$ do zastavovacho schmatu v"razn estetick prvky ve smyslu vde*sk
wagnerovsk moderny, tez Camilla Sitteho a je rovn!% ovlivn!n anglick"m konceptem
zahradnho m!sta Ebenezera Howarda.
Pln navrhuje komunika&n s, pro obslou%en zem a $irok hlavn ulice, dle
struktury budouc zstavby v&. nvrhu funk&nho vyu%it staveb (bytov domy, vilov
stavby, ve'ejn budovy, $koly apod.) a ploch (komunikace, dvory bytov"ch dom(, zele*
ve'ejn a privtn, parkov zele*, h'i$t! apod.). Pevn!ji uzav'en tradi&n!j$ blokov
struktura byla s ohledem k ternn modelaci navrhovna sp$e v okrajov"ch &stech
'e$enho zem, s nvaznost na hlavn frekventovan obslu%n komunikace. Severn!,

169
Carl Rehatschek (?1940) byl m"stsk% in)en%r, 18831889 vedouc m"stskho stavebnho
$adu, 1892 zvolen m"stsk%m radnm, vedle vypracovn regula#nch pln& pro Kl*i
a Krsn B$ezno se podlel jako architekt na v%znamn%ch steck%ch komunlnch stavbch
(nov nemocnice, divadlo) a pravd"podobn" na nvrhu radnice v Lovosicch.
zdroj: LU1KOV, Jitka. Sdeln v#voj Kl"e 19001938. st nad Labem, 1999. Bakal$sk
prce. PF UJEP st nad Labem. Vedouc prce Mgr. Vclav Houfek.
170
Zastavovac pln m"stsk #sti Kl*e, tisk.
HUBATSCHEK, Johann. Bebauungsplan der Stadt Aussig: Stadtteil Kleische. 1:4000. 1902.
Archiv m"sta st nad Labem, 13251945, karton #. 942.
171
Johann Hubatschek (18611933) byl rodk z Oder u Novho Ji#na, studoval vde+skou
akademii a techniku. P&sobil jako urbanista, architekt a uznvan% pedagog v Rakousku,
!echch, N"mecku a Chorvatsku. Do st nad Labem pravd"podobn" zavtal p$i sv
p$edn*kov cest" po Rakousku, v roce 1904 u) ale op"t p&sobil jako vyu#ujc ve Vdni.
P$es jeho #astou #ast v architektonick%ch sout")ch jsou z architektonick%ch realizac
znmy pouze dva secesn #in)ovn domy ve Vdni. P$edpokld se, )e v%znamn"j* bude
jeho urbanistick prce, kter dosud nen odborn" zpracovna.
zdroj: Johann Hubatschek. SCHUMAN, Petra. Architekturlexikon Wien 17701945 [online].
16. 2. 2007. 2006 [cit. 2013-03-24]. Dostupn z: http://www.architektenlexikon.at/de/247.htm

79
dle sm!rem k centrln &sti 'e$enho zem a sm!rem k navrhovan parkov! 'e$en
plo$e s h'i$ti, kter m!la obklopovat nov" m!stsk" h'bitov, se struktura zstavby
rozm!l*ovala do domk( &i dvojdomk( ve vlastnch zahradch, situovan"ch na relativn!
mal"ch pozemcch. T!mito prvky zskvaly &sti nvrhu charakter zahradnho m!sta.
Zcela jinak a racionln! jsou plnem 'e$eny zahu$t!n bloky d!lnickho bydlen, kter
ze severu p'ilhaj k arelu tovrny.
172

Nvrh ostatnch &st struktury neu%v p'li$ racionlnch a formlnch prvk(
a sp$e se citliv! organicky p'izp(sobuje specifick ternn situaci nebo sti historick"ch
cest a s rezignac na jednotu koncepce individuln! 'e$ detaily urbanistick struktury.
Z estetickho hlediska lze za nejp(sobiv!j$ prvky zastavovacho plnu Johanna
Hubatscheka ozna&it centrln &st zem, kter v$ak nem!la mt funkci
frekventovanho centra, ale sp$e zklidn!n exkluzivn zny. Prstence okru%nch
komunikac s vilovou zstavbou v zahradch propojuj radiln paprsky ulic, kter se
sbhaj v ohnisku m!'tkov! a% podhodnocenho kruhovho nm!st, lemovanho
ve'ejn"mi budovami a dominantou chrmu. Tento jdrov" prostor Hubatschekova dla
byl situovn na nep'ehldnutelnm nejv"$e polo%enm bod! zem. Dal$m zajmav"m
prvkem navr%en struktury je nm!st s parkem (dnes zvan Hv!zda) a k'%enm
komunikac s u%itm klasickho urbanistickho motivu trojzubce.
Je zajmav, %e tento velkoryse pojat" regula&n pln je$t! stle po&tal se
zachovnm torza historick venkovsk osady Kl$e, plochy jej nvsi i barokn kaple.
Pro novou blokovou zstavbu m!la b"t naopak podle Hubatschekova plnu zbo'ena
cel v"chodn strana zstavby nvsi s velk"m poplu%nm dvorem i dal$mi usedlostmi.

V dob! prce na nvrhu plnu bylo ji% rozhodnuto o budovn vilov &tvrti
zvan Cottage, realizovan v podstat! na zelen louce od roku 1902, na m!stem
odprodan"ch pozemcch, dru%stvem Heimsttte. )tvr, byla ur&ena pro steckou vy$$
st'edn spole&enskou vrstvu. Tato &st Hubatschekova nvrhu byla zrealizovna a do
vypuknut prvn sv!tov vlky zde bylo vybudovno cca 45 nep'li$ velk"ch vilov"ch
staveb v romantizujcm stylu a s folklrnmi motivy v soudobm duchu hnut Arts and
Crafts. Nutno v$ak podotknout, %e se realizovan struktura od Hubatschekova nvrhu
pon!kud li$ila.

172
O tto parcelaci bylo pravd"podobn" za sou#innosti pr&myslnk& rozhodnuto ji) d$ve.

80
V povle&nm obdob byl ji% Hubatschek(v urbanistick" koncept p'e%il", p'esto
v$ak n!kter jeho prvky a p'edev$m geometrie navr%en"ch hlavnch komunikac byly
v rmci postupn urbanizace Kl$e v mezivle&nm obdob respektovny. Wagnerovsk"
motiv centrlnho kruhovho nm!st s kostelem a ve'ejn"mi budovami v$ak realizovn
nebyl. Naopak signifikantn prvek parkovho nm!st a trojzubce byl pozd!ji
vybudovn v podob! p(vodnmu nvrhu dosti blzk a tvo' dnes jeden
z nejhodnotn!j$ch prostor( m!sta.
Nelze tedy tvrdit, %e mezivle&n" urbanistick" v"voj Hubatschekovy vize zcela
pop'el. Vilov zstavba typu zahradnho m!sta byla do 30. let budovna dle
a dokonce v masivnm m!'tku, av$ak severn!ji v &sti Kl$e p'i hranicch s Bukovem
a pod lesem na pat St'%ovickho vrchu. Relativn! brzy v$ak bylo p'i stavb! bytov"ch
dom( upu$t!no od Hubatschekem navrhovan tradi&n uzav'en blokov struktury.
Do$lo k tomu pod vlivem reformnho hnut, kter si kladlo za cl odstranit hygienick
nedostatky tradi&n blokov struktury. Zde se odehrlo mnoho novho
a p'edev$m steck komunln bytov v"stavba byla v hledn nov"ch p'stup(
urbanistick typologie pr(kopnkem.

Prvn komunln bytov domy z let 19191922 byly budovny na obecnch
pozemcch na pomez katastr( st nad Labem a Kl$e p'i M!stsk"ch sadech.
V"stavbou dom( m!lo dojt k uzav'en Hubatschekovy blokov struktury, jej% &sti ji%
byly zastavovny secesnmi domy v p'edvle&nm obdob. Jednalo se z'ejm!
o podnikatelsk projekty, kter vznikaly na atraktivnch pozemcch, situovan"ch p'i
hlavn ulici Palachova a s uli&nmi fasdami orientovan"mi sice severnm sm!rem, ale
do parkov zelen!. Nen vylou&eno, %e tyto pozemky obec investor(m p(vodn!
poskytovala s motivac zaji$t!n finan&nch prost'edk( do m!stsk kasy. Ztratila tm
v$ak pozd!ji $anci budovat bloky komunlnch njemn"ch dom( jako ucelenou
a stylov! jednotnou strukturu.
Realizovan parcelace v"stavby komunlnch dom( se v$ak, na rozdl od d've
budovan zstavby, od Hubatschekova plnu v detailech li$. U prvn skupiny
komunlnch dom( z let 19191920 bylo v rmci uzav'enho bloku namsto p(vodn!
Hubatschekem navr%en"ch osmi velkoryse koncipovan"ch parcel nakonec vybudovno
celkem jedenct dom( na $'kov! sporn!j$ch a pro dispozi&n 'e$en prakti&t!j$ch

81
parcelch. U druh skupiny dom( z let 19201922 se realizovan parcelace od
Hubatschekova plnu li$ila jen v ojedin!l"ch p'padech.
173

N!kter domy, situovan ve st'ednch &stech blok(, byly oproti uli&nm &arm
pon!kud odsazeny. Tm do$lo ke zkvalitn!n parteru domu a mo%nosti jeho dopln!n
o zele* p'edzahrdek. Na druhou stranu tm v$ak byla je$t! vce zmen$ena velikost
vnit'nho dvora. Byty v t!chto domech, budovan"ch v blokov struktu'e s relativn!
mal"mi dvory, proto nutn! trp!ly hygienick"mi nedostatky. P'edev$m nevhodn
orientace n!kter"ch &st blokov struktury zp(sobila, %e n!kter byty m!ly okna
pokoj( situovna p'mo k severu. Okna mstnost situovan"ch do dvora, p'edev$m
u ni%$ch podla% a nro%nch dom(, neposkytovala ani dostate&n osv!tlen
a mo%nost &innho p'&nho prov!trn jednotliv"ch bytov"ch dispozic.

Tak komunln bytov domy z roku 1926 budovan v ulici Na Nivch ctily do
ur&it mry p'edstavu architekta Johanna Hubatscheka o bloku &in%ovnch dom(, jejich%
p'edn fasdy vytv'ej ucelen uli&n fronty a zadn fasdy jsou orientovny do dvora.
Takov domy maj hol $ttov zdi bez oken. Je zde v$ak ji% patrn tendence rozru$en
uzav'en"ch blok(, nebo, tyto domy ji% uzav'en bloky netvo', ale vytv'ej sp$e
dlouh ulice na struktu'e rozvoln!n m!stsk periferie mnohem v!t$ho m!'tka.
Paraleln! byl v st nad Labem u%vn i jin" urbanistick" koncept u trojice
komunlnch dom( pro zam!stnance elektrick"ch podnik( z roku 1927. Tyto domy jsou
'e$eny v rmci struktury zahradnho m!sta jako solitry situovan po vzoru vilov"ch
staveb ve vlastn zahrad! a jejich uli&n fasdy jsou ze strany komunikace odd!leny
pruhem zelen! p'edzahrdek. Zstavba m velmi p'jemn m!'tko dan nzkou
podla%nost a p(sob tm!' venkovsky. Hmotov orientace budov ke sv!tov"m stranm
je v$ak stle pod'zena uli&n struktu'e, a to bez ohledu na negativn vliv orientace
dom( na kvalitu bydlen. D se 'ci, %e estetick po%adavky byly v tomto p'pad! je$t!
stle p'eva%ujc.

Z urbanistickho hlediska dochz v st k v"znamn udlosti definitivnho
rozpu$t!n struktury bloku p'i realizaci komunlnch bytov"ch dom(, situovan"ch mezi
ulicemi Kl$sk a U Panskho dvora, kter sv"m paralelnm 'azenm objekt( stejn

173
A to naopak v"t* *$kou parcel realizovan%ch obecnch dom&.

82
orientace a velikosti tvo' tzv. 'dkovou zstavbu. V p(vodnm Hubatschekov!
zastavovacm plnu zde byla je$t! navr%ena tradi&n uzav'en blokov zstavba. Podle
projektu z &ervna 1927 byly v$ak vybudovny dva 'dky, tvo'en v%dy &ty'mi
dispozi&n! identick"mi 'adov"mi moduly typizovan"ch bytov"ch dom(. Mezi
jednotliv"mi 'dky dom( byly vymezeny dvojnsobn odstupov vzdlenosti, 'e$en
jako prostorn plochy zelen!, kter m!ly b"t v p'pad! tto prvn etapy rozd!leny na
zk zahrdky mezi jednotliv njemnky.
174
Jednotliv 'dky byly na pozemku
orientovny dvornmi fasdami ve sm!ru v"chodzpad, &m% bylo docleno kvalitnho
a rovnom!rnho proslun!n, prosv!tlen a prov!trn v$ech byt(.
V roce 1927 $lo tedy v st nad Labem o p'ijet modernch urbanistick"ch
zsad, kter propagovali tv(rci n!meck"ch sdli$, i Le Corbusier a na mezinrodnm
kongresu CIAM byly tyto principy obecn! p'ijaty v roce 1930. V steckm kontextu
v$ak uplatn!n 'dkovho principu nen mo%n p'mo spojovat s ideou
funkcionalistickho urbanismu, kter" tolik oslovoval levicov &esk architekty v Praze.
Bl%e ne% k funkcionalismu m tento steck" urbanistick" nvrh m!stskho stavebnho
'adu k prost'ed n!meck Nov v!cnosti, kde se stal 'dkov" princip oblben" a v%il
se pro n!j termn Zeilenbau. Typologick pravidla 'dkov zstavby rozvjel v t dob!
v N!mecku p'edev$m architekt Otto Haesler. Z hlediska dispozi&nho 'e$en byt( m!ly
b"t obytn mstnosti orientovny k jihu nebo k zpadu a m!ly hled!t do ve'ejn zelen!.
Na sdli$ti Sankt-Georg-Garden v Celle u Hannoveru z roku 1924 vytvo'il Haesler
obecn" systm, jeho% 'ady byly vzdleny v optimlnch odstupech kv(li osv!tlen
a v!trn. Tento vzorec byl zalo%en na tzv. Heiligenthalskm pravidle, podle n!j%
nem!la b"t vzjemn vzdlenost 'ad men$ ne% dvojnsobek v"$ky budov. Toto
pravidlo se nsledn! stalo normou, opakovanou ve v$ech sdli$tch, budovan"ch
v N!mecku mezi lety 19251930.
175
Tak steck 'ady komunlnch dom( z roku 1927
tuto empirii evidentn! ctily, nebo, jejich vzjemn odstupy jsou zna&n! prostorn a jsou
v!t$ ne% dvojnsobek v"$ky budov.
176

Jak bylo ji% v tto prci zmn!no, rovn!% v &eskm prost'ed Prahy se p'ed
polovinou 20. let objevily experimenty s 'dkovou zstavbou. Pravd!podobn! v letech

174
Av*ak pravd"podobn" k tomu nedo*lo, jak je patrn z vojensk%ch leteck%ch snmk&.
zdroj: Vojensk% geografick% a hydrometeorologick% $ad Dobru*ka, evid. #. snmku 5259,
datum snmkovn 1938.
175
FRAMPTON 2004, 161.
176
Vzjemn odstupy jednotliv%ch $ad dom& byly navr)eny o *$ce 30 m, p$i#em) v%*ka budov
dosahovala p$ibli)n" 13 m.

83
19241925 byla 'dkov urbanistick struktura uplatn!na na kolonii dom( sttnch
'ednk( v Dejvicch, vybudovan"ch podle projektu architekta stavebnho 'adu hl.
m!sta Prahy Rudolfa Hrab!te.
177
V p'pad! steckho uplatn!n 'dkovho systmu na
komunlnch bytov"ch domech v roce 1927 se v danm kontextu v$ak ka%dopdn!
jednalo o pr(kopnick 'e$en, kter v duchu reformnho hnut umo%nilo rozlo%it
p(vodn! p'edpokldanou blokovou zstavbu. Je v$ak t'eba dodat, %e 'dkov struktura
nebyla v st nad Labem do t doby zcela neznmou. U%vna v$ak nebyla k budovn
civilnho typologickho druhu staveb jak"m je bydlen a to ani v arelech d!lnick"ch
koloni na severu )ech. Je$t! p'ed vypracovnm Hubatschekova zastavovacho plnu
pro Kl$i v$ak byla uplatn!na v rmci nedalekho arelu steck nemocnice z roku
1892
178
, kde byly paraleln! za sebou se'azeny jednotliv nemocni&n pavilny. Jejich
objem a geometrie vzjemn"ch odstup( se navc hmotm komunlnch bytov"ch dom(
z roku 1927 velmi npadn! podobaj. P'edobrazy 'dkovho urbanismu mezivle&n"ch
obytn"ch staveb lze podle Rostislava #vchy pravd!podobn! hledat prv! nap'.
v provizornch nemocni&nch budovch prvn sv!tov vlky &i v obdobn"ch barkov"ch
vojensk"ch tborech.
179


Utvrzen v nov"ch urbanistick"ch koncepcch bylo s nejv!t$ pravd!podobnost
do prost'ed stavebnho 'adu steckho magistrtu zprost'edkovno zku$enost
s urbanistickou sout!% na zastavovac pln zem m!sta st nad Labem, kter se
nachzelo na nezastav!n"ch svazch, orientovan"ch severn! a severozpadn! od
m!stskho centra. Tato sout!% byla vyhl$ena jako ve'ejn mezinrodn sout!% na
podzim roku 1927, s termnem podn nvrh( do 1. b'ezna 1928.
180
Clem sout!%e bylo
nalezen vhodnho 'e$en nvrhu st! komunikac a struktury zstavby pro pom!rn!
rozshl zem ve sva%it ternn situaci. V porot! zasedly uznvan akademick
kapacity star$ generace jako profesor pra%sk n!meck techniky Theodor Bach nebo

177
'VCHA, 1995, 169.
178
Budovy arelu byly vybudovny podle projektu tehdej*ho m"stskho architekta (od roku
1890) Maxe Loose von Losimfeldt. Po roce 1895 p$esdlil architekt do Teplic, kde
provozoval soukromou praxi. Je uvd"n jako autor v%znamn%ch teplick%ch staveb jako je
palc poji*0ovny Concordia z roku 1931 nebo obytn% d&m v Kollrov" ulici z roku 1930.
zdroj: Max Loos von Losimfeldt. Teplice-Teplitz [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupn z:
http://teplice-teplitz.net/autori/karta/jmeno/13-max-loos-von-losimfeldt
179
'VCHA 1995, 169.
180
Zentralblatt der Bauverwaltung. Berlin: Preuss. Finanzministerium, 1927, ro#. 47, #. 47.
Dostupn z: http://opus.kobv.de/zlb/volltexte/2008/5915/pdf/ZBBauverw_1927_47.pdf

84
profesor dr%-ansk techniky Ewald Genzmer. )lenem poroty byl rovn!% steck"
stavebn 'editel Ernst Krob.
O sout!%i informovovaly centrln n!meck informa&n zdroje
a nakonec se j dky tomu z&astnilo celkem 55 &astnk(, z nich% pouze dev!t bylo
z )eskoslovenska, 38 z N!mecka, sedm z Rakouska a jeden nvrh dorazil a%
z Francie.
181
Prvn cenou byl ocen!n Otto Meffert stavebn rada z Hannoveru, druhou
cenu zskal t"m stavebnho rady Theodora Goldera a m!stskho architekta Otta
z Wetzlaru, t'et cenu dr%-ansk" t"m Friedricha Hirsche a Arna Mllera.
Vt!zn" nvrh zastavovacho plnu up'ednost*oval jednozna&n! rozdlnou
hustotu vyu%it zem. V ji%n &sti 'e$enho zem a podl navrhovan pte'n
komunikace navrhoval v"stavbu velk"ch obytn"ch dom(, uspo'dan"ch v seskupen"ch
tvarech nezvykle dlouh"ch 'ad &i rozvoln!n"ch blok(. Okoln zem pak byla
p'stupn st komunikac, jejich% pr(b!h sledoval vrstevnice svahu, ale tyto plochy
nebyly plnem navr%eny k zastav!n. Nvrh, kter" byl porotou ocen!n druh"m mstem,
byl utv'en zcela jinou koncepc. Krajinu kobercov"m zp(sobem pokryl zstavbou
mal"ch rodinn"ch domk( &i dvojdomk( s vlastnmi a pom!rn! rozshl"mi zahradami.
T'et z ocen!n"ch nvrh(, kter" se rovn!% sna%il urbanizovat zem jako celek, volil
jak"si kompromis. Vedle v!t$iny plochy zem, kterou rovn!% pokryl strukturou
rodinn"ch domk(, navrhl v polohch p'i centrln &sti m!sta zstavbu op!t velmi
dlouh"ch 'ad samostatn"ch blok(, osazen"ch ve svahu po jeho vrstevnicch.
182

Dnes bohu%el nemme, krom! &asti studentsk prce z Bauhausu Arieha
Sharona
183
, informace o jmnech dal$ch z&astn!n"ch architekt( a jejich nvrzch. Lze
p'edpokldat, %e se mezi tak po&etn"m mno%stvm projekt( objevily i jin zajmav
prce. A& z vt!znho nvrhu profesora Mefferta bylo realizovno jen torzo
184


181
Zentralblatt der Bauverwaltung. Berlin: Preuss. Finanzministerium, 1928, ro#. 48, #. 24.
Dostupn z: http://opus.kobv.de/zlb/volltexte/2008/5945/pdf/ZBBauverw_1928_24.pdf
182
Zentralblatt der Bauverwaltung. Berlin: Preuss. Finanzministerium, 1928, ro#. 48, #. 45.
Dostupn z: http://opus.kobv.de/zlb/volltexte/2008/5966/pdf/ZBBauverw_1928_45.pdf
183
Izraelsk% architekt Arieh Sharon (19001984) vypracoval nvrh regula#nho
a zastavovacho plnu jako sv&j diplomn projekt na Bauhausu pod vedenm Hanesse
Meyera. Jednalo se o koncep#n prci s nvrhem st" komunikac a vymezenm
zastavitelnho zem s uplatn"nm principu znovn.
zdroj: Zoning Plan, City of Aussig 1929. In: Arieh Sharon [online]. [cit. 2013-04-18].
Dostupn z: http://www.ariehsharon.org/Archive/Bauhaus-and-Berlin/Zoning-Plan-City-of-
Aussig/16779081_Q6xhK2#!i=1265900989&k=pTJ66cX
184
Linie vt"znho nvrhu zastavovacho plnu Otto Mefferta z roku 1928 lze dnes z #sti
nalzt v uli#n sti a p$edev*m v polouzav$en blokov zstavb" zam"stnaneckho sdli*t"

85
a severn &st m!sta m dnes p'edev$m podobu panelovho sdli$t!, byla steck
mezinrodn sout!% podn!tn"m po&inem. Z'ejm! ne jen na poli urbanismu
zprost'edkovala steckmu magistrtu mnoh inspirace.

Komunln bytov v"stavba v st nad Labem tou dobou pokra&ovala na
'dkovm schmatu vybudovnm obdobn"ch dvou 'dek dom( pro zam!stnance
m!stsk"ch elektrick"ch podnik( podle projektu z roku 1928. V rmci tzv. 1. stavebn
akce p'ibyl je$t! 'dek tvo'en" dv!ma modern!j$mi typy dom( z roku 1930. V$echny
tyto domy maj zrove* plochou st'echu a p(sobily na svou dobu a v steckm kontextu
p'ekvapiv! modern!.
Dal$mu pokra&ovn v 'dkov struktu'e v"stavby na tomto pruhu pozemku
zabrnilo v t dob! je$t! existujc staven historickho poplu%nho dvora, kter" m!l b"t
zbo'en ji% podle nvrhu Hubatschekova plnu z roku 1902, ale k jeho demolici do$lo a%
za nacistick sprvy m!sta ve 40. letech. Urbanizaci tto &sti Kl$e mezi ulicemi
Kl$sk a U Panskho dvora tak uzav'ela a% dvojice panelov"ch bytov"ch dom( ze 70.
let 20. stolet, pro kter ji% pochopiteln! byla 'dkov urbanistick struktura velmi
typick. Je pozoruhodn, jak jsou si jednotliv domy, vybudovan zde v rozmez
padesti let, blzk. A to nejen z urbanistickho hlediska. Tato kvalitn m!stsk
struktura s m!'tkov! p'im!'en"mi a racionln! uspo'dan"mi 'dky &ty'podla%nch
bytov"ch dom( s $irok"mi vzjemn"mi odstupy vypln!n"mi zelen tak v tto &sti
m!sta dnes p(sob velmi ucelen!.

V rmci sttem dotovan tzv. 1. stavebn akce z let 19301931 bylo krom!
zmn!n 'ady dom(, kter doplnila star$ 'dkovou strukturu, vybudovno deset nov"ch
dom( na prot!j$ch pozemcch situovan"ch p'i ulici Kl$sk. V rmci tto etapy
komunln v"stavby zde bylo navr%eno jaksi pokra&ovn 'dkov struktury s orientac
dvornch fasd ve sm!ru v"chodzpad. Jednalo se v$ak o jej modifikaci nebo dal$
v"vojovou etapu. Mrn"m roz$'enm vzjemn"ch odstup( jednotliv"ch 'dk(,
tvo'en"ch t'emi typizovan"mi moduly bytov"ch dom( a dopln!nm tto struktury
o solitrn objekty na jejch okrajch do$lo k vytvo'en polouzav'en"ch dvor(. Tyto
plochy prostorn"ch dvor( byly 'e$eny zahradnicky a dopln!ny o d!tsk h'i$t!
a plochy pro posezen. Podle autor( nvrhu tak byly tyto dvory arelem, tvo%cm

Spolku pro chemickou a hutn v%robu, vybudovanho roku 1930 podle projektu dr),ansk
kancel$e Lossow und Khne na Sk$ivnku Zam"stnaneck sdli*t" Sk$ivnek.

86
plnohodnotn$ dopln!k k byt"m a tento typ zstavby s polouzav'en"mi dvory
pova%ovali za p'hodn", nebo, poskytuje idylick$ a od ruchu ulice chrn!n$ a klidn$
pobyt.
185

Do ur&it mry tak tato struktura p'ejmala n!kter kladn rysy Hubatschekova
zastavovacho plnu z roku 1902, kter" v t!chto mstech navrhoval jeden velk"
uzav'en" blok zstavby &in%ovnch dom( s rozshlou plochou vnitrobloku. V"razn!
vce se v$ak podobala formacm polouzav'en"ch dvor(, uplatn!n"m pro steckou &tvr,
Sk'ivnek v projektu hannoverskho stavebnho rady Otto Mefferta. Jeho vt!zn"
urbanistick" projekt z mezinrodn sout!%e na regula&n a zastavovac pln severnho
zem st z roku 1928 m s komunlnmi bloky na Kl$i co do objemu, uspo'dn
i proporc hmot mnoh spole&n. Je jim dokonce bl%e ne% vlastn realizace Meffertova
nvrhu, kter byla na Sk'ivnku v roce 1930 uskute&n!na vybudovnm
zam!stnaneckho sdli$t! Spolku pro chemickou a hutn v"robu podle projektu
dr%-ansk kancel'e Lossow und K&hne.
186


Tato m!stsk"m architektem Franzem J. Arnoldem uplatn!n urbanistick
struktura spojen 'dkov zstavby a polouzav'en"ch blok( spolu s nov"m typem domu,
kryt"m sedlovou &i valbovou st'echou, byla v st pozitivn! p'ijata. Byla proto dle
uplat*ovna v rmci tzv. 2. stavebn akce z roku 1931 a nakonec v tto koncepci bylo
s drobnou modifikac pokra&ovno i v rmci v(bec nejrozshlej$ etapy mezivle&n
komunln v"stavby tzv. 4. stavebn akce z let 19321933.
)lnek o aktulnm stavu steck stavebn produkce, kter" v listopadu 1931
p'inesl steck" denk Aussiger Tagblatt,
187
informoval, %e prost'ednictvm 1. a 2.
komunln stavebn akce pokra&uje komunln zstavba na kor p(vodn venkovsk
zstavby Kl$e. Komunln stavby a jejich urbanismus jinak kritick" &lnek hodnotil
dosti p'zniv!: Vn!j#ek obytn$ch staveb je p%irozen! vkusn$, rovn!' je situovn
jednotliv$ch %adov$ch dom" p%izp"sobeno sou)asn$m urbanistick$m poznatk"m.
Kritizovna v$ak byla p'edev$m star$ dru%stevn zstavba na Kl$i, kterou od konce

185
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 16.
186
Polouzav$en bloky zam"stnaneckho sdli*t" jsou v nro)ch vymezeny rohov%mi objekty,
kter ve sv%ch vnit$nch koutech, orientovan%ch do dvora, nutn" obsahuj mn" hodnotn
bytov dispozice. /e*en, kter bylo u)ito p$i v%stavb" komunlnch dom& na Kl*i je
z hlediska osv"tlen, oslun"n a v"trn bytov%ch dispozic vhodn"j*.
187
Abschlu der Baubewegung in Aussig im Jahre 1931: Der Stadtteil Kleische wieder an der
Spitze mit 50 Neubauten. Aussiger Tagblatt. 1931, 24. 11. 1931, s. 45.

87
20. let s &ste&n"m vyu%itm sttn podpory a pravd!podobn! tak s podporou obce
188

budovala spole&nost Gemeinn$tzige Bau- und Wohnungsgenossenschaft Eigener Herd
G.m.b.H. steck" denk ji komentoval takto: Prvn velk$ blok se svou #pinav! zelenou
barvou p"sob oproti t!m pozd!ji zbudovan$m neforemn! a nehezky. Jak zcela jinak u'
p"sob %adov domy na Schubertov! nm!st
189
a jak vkusn! a domcky p"sob sedm
nov$ch dom" p%ed dokon)enm tohoto stejnho bytovho dru'stva. Kritizovn je zde
p'edev$m tm!' uzav'en" velk" blok, vymezen" dne$nmi ulicemi Ostr&ilova,
Palachova, H. Kvapilov a Sldkova, kter" si krom! nevhodn! zvolenho m!'tka pro
tuto polohu v nejv"$e polo%enm mst! zem zachovv mnoho nedostatk( star
uzav'en blokov zstavby. Velk" dru%stevn 'adov" d(m, vybudovan" p'i dne$n ulici
Ostr&ilova a skupina &lnkem zmi*ovan"ch sedmi dom( p'i Slde&kov! ulici jsou sv"m
urbanismem i typologi dispozic o poznn bl%e kvalitm komunln v"stavby.
Je pozoruhodn, jak mstn dobov" tisk dokzal tyto urbanistick aspekty
jednotliv"ch bytov"ch staveb v!cn! sprvn! hodnotit. Logicky se v krizovm obdob
po&tku 30 let. stalo tma socilnho bydlen a pota%mo otzky novho urbanismu
bytov"ch staveb velmi aktuln a v!novalo se mu obecn! vce pozornosti. P'esto v$ak
p'ekvap, %e lokln denk Aussiger Tagblatt p'inesl v 'jnu 1931 &lnek profesora
Bauhausu Waltra Gropia s nzvem Modern urbanismus: v!'k nebo vlastn domek.
190

Bylo to mo%n proto, %e Walter Gropius nebyl v st nad Labem zcela neznm". U%
v &ervnu 1924 vystoupil v st jako host na druhm Dni n!meck"ch stavitel( (zweite
deutsche Baumeistertag) s p'edn$kou Grundlagen fr neues Bauen, kter byla oti$t!na
v pam!tnm listu tto akce.
191

)lnek v Aussiger Tagblatt byl apelac ve prosp!ch budovn velk"ch obytn"ch
dom( a vyjmenovval r(zn p'ednosti m!stskho stylu bydlen navzdory trendu
r(zn"ch tehdej$ch hnut i sttn podpory, kter se zhldly v utopii, %e je sprvn
poskytnout v!t$in! obyvatel bydlen ve vlastnm domku se zahradou. Prost'ednictvm
Aussiger Tagblatt tak levicov! orientovan" Gropius v dob!, kdy byla rozestav!na
nejv!t$ etapa steck komunln bytov v"stavby, hlsal: Velkom!sto se mus stt
pozitivn!j#m! Pot%ebuje podn!t, kter$ sm vyvol jeho 'ivoucmu organismu

188
Podpora steck m"stsk obce spo#vala v poskytnut pozemk&, v p$prav" komunikac,
apod.
189
Dnes se d$v"j* nm"st naz%v Vrchlickho sady.
190
GROPIUS, Walter. Moderne Stadtentwicklung: Hochhaus oder Einfamilienheim. Aussiger
Tagblatt. 23.10.1931.
191
Zweiter deutscher Baumeistertag Aussig 1924.

88
odpovdajc bytovou formu, kter spoj maximum vzduchu, slunce a vegetace
s minimem dopravn a hospod%sk nro)nosti. P%zemn zstavba nem"'e b$t sama
ozdravn$m prost%edkem, logick$m nsledkem by byl rozklad a pop%en m!sta! Ne
rozpad, n$br' rozvoln!n je ale clem! Tyto po'adavky dok'e mnohapodla'n d"m
naplnit. Proto pat% jeho p%sp!vek k nejnalhav!j#m zadnm bytov v$stavby. Stavme
obytn v!'ky a zastav!n zem se stane zahradou!

Z urbanistickho hlediska vy&nv v rmci souboru mezivle&n steck
komunln bytov v"stavby etapa z let 19311933, vybudovan v tzv. 3. stavebn akci
p'i ulicch Na Vlnovce a Mezidom. Tato &st zstavby byla tedy obc budovna
s podporou sttu soub!%n! s v"$e popsanou strukturou. V roce 1930 se zdlo, %e ideln
urbanistick" typ byl nalezen prv! ve struktu'e s polouzav'en"mi bloky. Pro
3. stavebn akci v$ak byl v tomto krtkm &asovm obdob v roce 1931 navr%en dal$
nov" typ bytovho domu, nebo, rozvoln!nou blokovou strukturu nebylo mo%n na
pozemcch, ur&en"ch pro nsledujc etapu v"stavby, dle rozvinout. Jednalo se
o prothl a sva%it nvr$, kde bylo t'eba na krtk vzdlenosti p'ekonat v"$kov" rozdl
cca 15 m. V zastavovacm plnu z roku 1902 se architekt Johann Hubatschek s touto
situac vyrovnal p'echodem blokov struktury v rozvoln!nou solitrn zstavbu.
Zm!rem sociln! demokratickho veden steck m!stsk obce v$ak v souladu se
systmem sttn podpory v"stavby bylo pokra&ovn v budovn pouze velk"ch
bytov"ch dom( s mal"mi byty. Muselo b"t proto u%ito novho
a z ekonomickho hlediska racionln!j$ho typu stavby s jednm traktem, ur&enho pro
ji%n orientaci svahu. T!mto po%adavk(m nejvce vyhovoval modern typ pavla&ovho
domu, kter" umo%nil oto&en orientace 'dkov struktury ve sm!ru severjih, a tm
zastav!n rozshlho pozemku v nep'hodn ternn situaci. Navr%eny proto byly dv!
rovnob!%n linie souvisl"ch 'dk(, tvo'en"ch typizovan"mi pavla&ov"mi domy,
monumentln dlky 238 a 207 m. Na prvn pohled se tyto prost blokov stavby
expresivn! vln ve tvaru psmene S, racionln! v$ak svou k'ivkou po vrstevnici sleduj
modelaci ternu. Vzjemn" odstup staveb tvo' p'stupovou komunikaci a zahrady.
Z urbanistickho hlediska se jedn o vysoce racionln a experimentln uplatn!n
modernch urbanistick"ch poznatk( v duchu funkcionalismu.
Tyto linie blok(, tvo'en a% 14 domy-moduly, vytv'ej z urbanistickho
hlediska jakousi superstrukturu, jej% vlastnost je m!stotvorn" &inek. V oficiln

89
magistrtn bro%u'e z roku 1933
192
se k

tomu p$e: Pavla)ov domy jsou jedine)nost
svho %e#en a masovho seskupen v rozshl$ stavebn element tvo%eny st%dnm klidu
a rytmu. Tyto domy nesou z vn!j#ku charakter bytov$ch )stic
193
ve v!t#m rozsahu ne'
oby)ejn!, a stvaj se proto dlem urbanistickho dokon)en
194
. Arnold(v text tedy
p'mo odkazuje na typologii voln! stojcho bloku, kter" je tvo'en donekone&na
opakovanou univerzln jednotkou, jak ji uplatnil v roce 1929 v nvrhu sdli$t!
Rothenberg v Kasselu op!t Otto Haesler.
Rovn!% v tomto p'pad! m(%eme inspiraci pro takov" v"razn" urbanistick"
experiment v steckm prost'ed hledat v nvrzch z mezinrodn sout!%e na regula&n
a zastavovac pln severn &sti m!sta z roku 1928. Velmi dlouh 'ady dom( se
severoji%n orientac uspo'dan ve svahu na rovnob!%n"ch zk"ch terasch se objevily
nap'. v nvrhu dr%-anskho t"mu Hanse Friedricha Hirsche a Paula Arno M&llera,
kter" byl porotou ocen!n t'etm mstem. Formace dlouh"ch 'ad blok(, av$ak v pon!kud
jinm kontextu polohy a orientace ke sv!tov"m stranm, byla u%ita i v kompozi&n!
nejv"znamn!j$ &sti vt!znho nvrhu Otto Mefferta z Hannoveru.

V souvislosti s t!mito steck"mi komunlnmi domy z let 19311933, kter se
expresivn! vln m!stsk"m prostorem, si p'ipome*me obdobn! rozshl monumentln
a kompozi&n! v"razn urbanistick struktury realizovan v t dob! v N!mecku. Patrn!
nejznm!j$ je urbanistick kompozice, kter byla v letech 19251927 vybudovna jako
jdro berlnskho velkosdli$t! Brizt (Gro%-Siedlung Brizt Hufeisensiedlung),
architektem Brunem Tautem. Expresivn kompozici ve tvaru podkovy, v jejm% jdru je
ukryta vodn plocha, tvo' 26 t'podla%nch dom(-modul(. Nemn! p(sobiv je nap'.
rozshl kruhov kompozice, vybudovan v letech 19291930 podle projektu
m!stskho architekta Huberta Rittera na sdli$ti v Lipsku (Siedlung Rundling
v L'(nigu). Formace vytvo'en civilnmi komunlnmi bytov"mi domy je zde slo%ena
ze t' kruh(, z nich% vn!j$ kruh m pr(m!r 300 m.
195
Tato urbanistick gestikulace,
kter zdnliv! p'ipomn renesan&n plny idelnch m!st, je dnes pova%ovna za
symbol idel( V"marsk republiky. Tak jako nov m!sta renesan&n epochy z(stvaj

192
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933.
193
V originle: Wohnbestandteile.
194
V originle: Ein Bauwerk stdtebulicher Vollendung.
195
Rundling (Leipzig) [online], Wikipedie [cit. 2013-04-18].

90
v$ak tyto absolutn kompozice nejp(sobiv!j$ jen na mapch &i p'i pohledu z letadla.
196

Vnmno z horizontu chodce &i obyvatele bytovho domu se &itelnost vizuln!
efektnho urbanistickho konceptu s velk"m m!'tkem urbnnch prostor &asto vytrc.

Zku$enost s expresivn! se vlncmi 'adami dlouh"ch dom( z(stala v kontextu
urbanismu steck komunln v"stavby jen epizodou. Zstavba dom( s nejmen$mi
byty pro chud, budovan"ch v zv!re&n fzi steck mezivle&n komunln v"stavby
v rmci sttem dotovan tzv. 5. stavebn akce z let 19361938, pak z hlediska
urbanistick"ch koncepc jen obecn! navazuje na zku$enosti a poznatky z p'ede$l"ch
etap. Jednotliv domy, vybudovan v tto etap!, p'edstavuj sp$e solitrn intervence
a na zem m!stsk &sti Kl$e netvo' ucelen urbanistick soubory.
V roce 1936 navr%en" zm!r sdli$t! s destkou velk"ch typizovan"ch
t'podla%nch pavla&ov"ch dom(, situovan"ch p'i ulici Za Vlcovnou, byl nakonec
realizovn pouze v torzu, p'i ulici Textiln. P(vodn pln v$ak uspo'dal jednotliv
budovy podl nov! vyty&en komunikace do jedn 'ady s relativn! mal"mi vzjemn"mi
odstupy. Dal$ domy pak rovnob!%n! zakldaly druhou krat$ 'adu. Orientace dom( ke
sv!tov"m stranm byla navr%ena severoji%n. P'i&em% strana s pavla& a vstupem m!la
b"t orientovna k severu. Rozshl" stavebn pozemek byl situovn v mrn! se
sva%ujcm ternu na pat St'%ovickho vrchu a nov! vyty&en komunikace Za
Vlcovnou p'evzala obl zak'iven jeho vrstevnic. Navr%en urbanistick struktura tak
do ur&it mry p'ipomnala princip spojit k'ivky komunlnch pavla&ov"ch dom(
z p'ede$l"ch let.
Z urbanistickho hlediska je v$ak t'eba upozornit na skupinu &ty' dom(, kter
byly, v rmci komunln 5. stavebn akce v roce 1938, vystav!ny na zem m!stsk
&sti Krsn B'ezno, mezi dne$nmi ulicemi Nov" Sv!t a Mati&n. P'i jejich nvrhu
do$lo, stejn! jako v roce 1927 v Kl$sk ulici, k u%it &ist! racionln 'dkov
urbanistick struktury. V tomto p'pad! byl navc v podstat! funkcionalistick"
urbanistick" koncept zkombinovn se sociln! radikln typologi pavla&ovho domu.
Urbanistick" v"voj sociln! demokratickho typu steck komunln bytov v"stavby
tmto projektem dosp!l ke svmu zv!ru. Nov nacistick sprva m!sta nadle ji% jen

196
Prv" rozvoj aviatiky mo)n souvisel s touhou urbanist& moderny experimentovat.
P$zna#n je v tto souvislosti fotografie vzducholodi Zeppelin po$zen ze st$echy
steck%ch pavla#ov%ch dom& (viz obrazov p$loha).

91
poskytovala sv pozemky pro stavby venkovsky malebn! utv'en"ch struktur
preferovanho heimatstilu nrodnho socialismu.


92

4.2 Typologie a vybaven komunlnch staveb

Vedle experiment( v urbanismu lze u souboru komunln bytov v"stavby v st nad
Labem sledovat v relativn! krtkm mezivle&nm obdob rovn!% p'ekotn" v"voj
vnit'nch bytov"ch dispozic i celkovho typologickho a konstruk&nho 'e$en bytov"ch
dom(. Standardy vybaven bytov"ch dom( a jednotliv"ch byt( se naopak v st p'li$
nerozvjely a prv! technickou rove* vybaven komunlnch projekt( lze sp$e
pova%ovat za opo%d!nou.

Prvn komunln bytov domy, budovan v st nad Labem v blokov struktu'e
v blzkosti M!stsk"ch sad( podle projektu z dubna 1919, m!ly zpravidla &ty'i nadzemn
podla% s byty. Ale k bydlen byla je$t! u%vna i &st podkrov a suternu.
Geometrie relativn! mal"ch a zk"ch uzav'en"ch blok(, dan star$m
zastavovacm plnem navr%enou uli&n strukturou, zt!%ovala mo%nost typizace
jednotliv"ch bytov"ch dom(. P'es to, v rmci prvn skupiny realizovan v letech 1919
1920 (Baublock A), byla z sporn"ch d(vod( uplatn!na typizace opakovnm jednoho
dispozi&nho typu projektu pro v$echny pravideln obdln parcely. Zcela atypicky
v$ak musely b"t p(dorysn! 'e$eny &etn nro%n domy.
Dispozice charakteristickho typu bytovho domu byla 'e$ena jako dvoutrakt.
D(m byl vzhledem k mal"m rozm!r(m bloku nep'li$ hlubok", jen cca 11 m. A $irok"
byl 16 m tak, aby zde bylo mo%n situovat v%dy dva byty na podla%. M!lk hloubka
domu si netradi&n! vy%dala oto&en domovnho schodi$t! a jeho 'e$en jako
jednoramennho v p(dorysnm tvaru psmene U. Schodi$t! bylo v ka%dm pat'e
osv!tleno balknem, p'stupn"m z zk mezipodesty. Jednotliv byty m!ly relativn!
pohodlnou podlahovou plochu cca 65 m
2
a vedle kuchyn! (cca 12 m
2
) se samostatnou
sp%, sestvaly ze dvou pokoj(, orientovan"ch v%dy do ulice (18,5 a 20 m
2
). Dle
z p'edsn! (cca 7 m
2
), samostatn toalety a velmi mal koupelny (1,6 m
2
), vybaven
pouze sprchou. Kuchy*, sp%, p'eds* a toaleta m!ly okno orientovan sm!rem do
dvora, a byly tedy p'mo osv!tleny a v!trny. Vytp!n bytu bylo tradi&n! 'e$eno
loklnmi topidly, situovan"mi v ka%dm pokoji. Kuchy* byla rovn!% vybavena
kuchy*sk"mi kamny.
Z dispozi&nho hlediska se tedy jednalo o kvalitn! vy'e$en byty, kter a% na
velmi mal rozm!ry, p'm"m zp(sobem neosv!tlen koupelny bez vany nem!ly

93
z tehdej$ho hlediska podstatn nedostatky. Ty spo&valy, jak bylo ji% v p'edchoz
kapitole konkrtn! uvedeno, p'edev$m v urbanistick"ch aspektech tradi&n sev'en
blokov zstavby. P'i porovnn parametr( tohoto bytu s p'klady hlubok"ch dispozic
pra%sk"ch bytov"ch dom( t doby, publikovan"mi ve studii Pavla Janka z roku
1933,
197
lze tyto ran steck komunln dispozice zhodnotit velmi kladn!.
V suternu steckho typovho komunlnho bytovho domu z roku 1919 byla
v$ak je$t! situovna bytov jednotka (cca 25 m
2
), sestvajc pouze z jednoho pokoje a
kuchyn!. P'edev$m zde v$ak byla z'izovna spole&n domovn prdelna a samostatn
sklepn kje pro jednotliv njemnky. )st sklepa byla vymezena pro skladovn uhl
a &st pro skladovn zeleniny. Tak v podkrov byly, s okny orientovan"mi sm!rem do
vnitrobloku, navrhovny je$t! dva mal byty. Cel polovina p(dorysu podkrovnho
prostoru byla v$ak rozd!lena na p(dn kje mezi njemnky.
Z konstruk&nho hlediska m!ly tyto domy zd!nou svislou nosnou konstrukc.
V$echny stropy byly v$ak 'e$eny ze %elezobetonu. Sedlov st'echa m!la tradi&n
d'ev!nou konstrukci vaznicov soustavy. Schodi$,ov stupn! byly zhotoveny
kamenicky.

Domy v nro%nch polohch, novou bytovou v"stavbou dotv'en blokov
struktury, byly rovn!% 'e$eny dvoutraktov!, v%dy se dv!ma byty na patro. Jejich
domovn schodi$t! byla v$ak dispozi&n! navr%ena ji% tradi&n!ji. Byty v$ak byly
v nro%nch domech podstatn! v!t$, se t'emi a% &ty'mi pokoji. Prostorn!j$ koupelny
m!ly vany a n!kter z velk"ch byt( byly vybaveny $atnami a p'i kuchynch dokonce
pokojky pro slu%ky. V %dnm p'pad! se tedy u takov"ch luxusnch byt( nemohlo,
vzhledem k panujc kritick sociln situaci bytov nouze, hovo'it o socilnm typu
bydlen. Velk njemn luxusn byty v$ak v p'pad! t!chto nro%nch poloh m!stskho
bloku, situovanho p'i nov m!stsk t'd! a parku, byly adekvtnm technick"m
i investorsk"m 'e$enm. Tyto prvn komunln domy byly budovny bez podpory sttu
a njemn muselo b"t stanoveno, by, s ohledem na novou legislativu
k ochran! njemnk(, v podstat! tr%n! tak, aby se investovan prost'edky do m!stsk
kasy mohly v relnm &asovm horizontu vrtit. Tyto nov domy tedy sice zv"$ily
nabdku byt( ve m!st!, jejich v"stavba ov$em nebyla funk&nm nstrojem pro 'e$en
panujc bytov nouze.

197
JANK 1933.

94
Byty v navazujc komunln etap! blokov zstavby (Baublock BD),
realizovan pro finan&n pot%e se zpo%d!nm v letech 19201922, av$ak rovn!% podle
projekt( z roku 1919, byly pak dispozi&n! zcela toto%n.

A% u etapy komunln v"stavby z roku 1926 je mo%n v st hovo'it o pln
typizaci komunlnho bytovho domu, nebo, byl m!stsk"m stavebnm 'adem navr%en
nov" jednotn" typ komunlnho bytovho domu. Ten byl v nsledujcm roce uplatn!n
pro v"stavbu sedmi objekt(, budovan"ch v katastru st nad Labem
a Krsn B'ezno. V$ech 56 nov! vybudovan"ch komunlnch byt( u% bylo bez v"jimky
zcela stejn"ch. Typizac v"stavby bylo dosa%eno sn%en investi&nch nklad( nejen ve
fzi p'pravy stavby (nap'. sn%enm ceny projektu stavby a nklad( na v"b!r stavebn
firmy), ale p'edev$m p'i jej realizaci (snadn!j$ je v"roba typizovan"ch komponent(
stavby, zhotoven systmov"ch ov!'en"ch detail(, snaz$ organizace a 'zen stavby
apod.). Typizace v$ak nutn! p'inesla v!t$ nroky na projektovou p'pravu p'i hledn
toho nejvhodn!j$ho a univerzln! fungujcho dispozi&nho 'e$en. Po%adavky na
&elnost a zrove* cenovou dostupnost bytov"ch dispozic nab"valy proto novho
rozm!ru. Vypracovna byla tedy nov univerzln typov projektov dokumentace
(v"kresy p(dorys(, 'ezu a pohled( ve standardnm m!'tku 1:100), kter neobsahovala
popis konkrtnho ur&en msta stavby. daje o konkrtn stavb!, s ur&enm stavebnho
pozemku, specifikoval v praxi steckho stavebnho 'adu nap'$t! jen samostatn"
situa&n v"kres. Typizace umo%*ovala tak p'ehlednost a mo%nost snadn!j$ho &etnho
a statistickho zpracovn dat o p'ipravovan v"stavb!, co% bylo rovn!% t'eba
v souvislosti s hlednm sofistikovan!j$ch nstroj( na financovn projekt(
a zejmna s pokusy o zskn sttn podpory.

Plny architekta Franze J. Arnolda z nora 1926 tedy v rmci typizace navrhuj,
oproti p'edchoz etap! steck komunln bytov v"stavby, podstatnou zm!nu
v uspo'dn byt(. Zachovna v$ak z(stala dvoutraktov koncepce
a symetrick umst!n dvojice byt( na podla%. Rovn!% byl z p'edchoz etapy z roku
1919 p'evzat po&et &ty' nadzemnch podla% domu. Nov a sporn!j$ m!stsk domy
v$ak u% nemaj byty v p(dnm prostoru ani nezdrav byty ve sklep!, s podlahou pod
rovn ternu. P(dorysn 'e$en nov"ch m!stsk"ch dom( p'evzalo i relativn! zkou
hloubku budovy, necel"ch 10 m. To umo%nilo navrhovat hygienicky p'ijateln prostory,
kter nebyly p'li$ hlubok, a mohly b"t tedy vhodn! prosv!tleny dennm sv!tlem

95
i sluncem. Parametr hloubky traktu hrl velkou roli p'edev$m v uzav'en blokov
zstavb!, kde se jm, dky zhor$en"m sv!teln"m podmnkm a p'padn nep'hodn
orientaci ke sv!tov"m stranm v rmci bloku, regulovalo nebezpe& p'li$n tmavosti
obytn"ch mstnost. V urbanistick struktu'e tto komunln stavebn etapy z roku 1926,
kdy byla uzav'en struktura bloku ji% rozru$ena a domy na urbanisticky nesourodm
pr(myslovm p'edm!st tvo'ily jen souvisl 'ady uli&nch front, byla navr%en m!lk
hloubka traktu v!dom"m projektantov"m krokem ke kvalitnmu dispozi&nmu nvrhu.

Dvouramenn domovn schodi$t! bylo p(dorysn! orientovno kolmo na fasdu
a bylo situovno p'i uli&n stran!, stejn! jako okna osv!tlujc prostor schodi$t! a vstup
do domu. Do$lo tm ke sn%en p(dorysn plochy spole&n"ch domovnch komunikac,
p'edev$m na rovni vstupnho podla% domu. Tato dispozi&n zm!na byla p'mou
reakc na urbanistickou reformu bloku, nebo, v uzav'enm blokovho uspo'dn bylo
nezbytn, situovat schodi$t! sm!rem na mn! kvalitn stranu vnit'nho dvora. #'ka
novho typu komunlnho domu, &tajc rovn"ch 14 m, byla oproti star$mu typu domu
z roku 1919 mnohem men$. Jednotliv byty tedy musely mt o pokoj mn!, a m!ly b"t
sporn!j$ a dostupn!j$ i sociln! slab$m vrstvm spole&nosti, co% odpovdalo
komunlnmu politickmu programu socilnch demokrat(. Nov" komunln byt byl
rozvr%en na cca 46 m
2
celkov podlahov plochy a sestval z pokoje (21,4 m
2
), kuchyn!
(15,25 m
2
), p'edsn! (2,2 m
2
), jakhosi polyfunk&nho prostoru koupelny (cca 6,5 m
2
)
a z n!ho p'stupn samostatn! odd!len toalety (cca 1,2 m
2
). Tento funk&n! dosti
specifick" prostor koupelny je v originlnm plnu nazvn jako Sple
198
a byl, vedle
toalety, jedin"m prostorem s vodovodnm a kanaliza&nm p'ipojenm v byt!. Dky d'ezu
byl ur&en jednak k um"vn ndob a zrove* plnil funkci koupelny, nebo, byl vybaven
koupac vanou. Byt byl nov! dopln!n rovn!% balkonem. Jeho p'edev$m hospod'sk
ur&en prozrazuje fakt, %e byl p'stupn" prv! z prostoru koupelny.
A% na p'eds* byly v$echny prostory bytu p'mo osv!tleny a v!trny okny. Tak
prostor p'edsn! byl v$ak nep'mo osv!tlen vnit'nm oknem, a to prost'ednictvm
koupelny. Okno pokoje bylo orientovno na uli&n fasdu, ostatn okna do dvora.
Vytp!n tohoto novho komunlnho bytovho typu bylo 'e$eno loklnmi
topidly na uhl, situovan"mi v pokoji. Kuchyn! byla vybavena kuchy*sk"mi kamny

198
N"meck% v%raz Sple je mo)n do #e*tiny p$elo)it jako d$ez. N"meck podstatn jmno
Splen m v%znam oplachovn, sloveso splen potom v%znamy: vyplchnout, om%t,
oplachovat, oplchnout.

96
a koupelna kamny lze*sk"mi, ur&en"mi pro lokln oh'ev tepl vody. Nov" bytov"
d(m m!l ve spole&nm prostoru schodi$,ov"ch podest p'i vstupu do byt( situovn shoz
na odpad a popel, kter" se vybral ve sklepnm podla%. Tam byla situovna
i spole&n prdelna, rozd!len na dv! &sti a vybaven p'm"m p'stupem na dv(r pro
seznn su$en a b!len prdla. Dle zde byl navr%en sklep pro skladovn uhl. P(dn
prostory slou%ily k su$en prdla a z&sti byly rozd!leny na samostatn kje
jednotliv"ch njemnk(.
Z dispozi&nho hlediska se tedy jednalo o dob'e fungujc byty. Z dne$nho
pohledu v$ak lze problematicky vnmat navr%en funk&n slou&en um"vn ndob
a kuchy*sk"ch proces( vy%adujcch vodu s funkc osobn hygieny, kter b!%n! pln
samostatn koupelna. Navr%en velikost mstnosti kuchyn! napovd, %e se s n po&talo
jako s mstnost obytnou.
Z konstruk&nho hlediska m!l tento d(m zd!nou svislou nosnou konstrukci.
V$echny stropy a konzoly balkon( byly v$ak 'e$eny ze %elezobetonu. Schodi$,ov
stupn! byly kamenn. Sedlov st'echa m!la tradi&n d'ev!nou konstrukci vaznicov
soustavy.

V listopadu 1926, tedy v dob!, kdy byly tyto domy kolaudovny, navrhl
m!stsk" stavebn 'ad tak jin" typ komunlnho bytovho domu, kter" byl konkrtn!
ur&en pro zam!stnance m!stsk"ch elektrick"ch podnik(. Celkem p!t t!chto dom( bylo
vybudovno v nsledujcm roce 1927. Projektov dokumentace je na rozdl od pln(
p'edchozho typu domu zpracovna v odli$n grafice a rukopisu a je opat'ena podpisem
vedoucho stavebnho 'adu, stavebnho 'editele Ernsta Kroba. Jak bylo v p'edchozch
kapitolch uvedeno, jednalo se o solitrn! situovan domy v zahradch. Tato zstavba
navazovala na urbanismus zahradnho m!sta severn &sti Kl$e, ktermu se pod'izovalo
rovn!% tehdy budovan p'ilehl dru%stevn sdli$t!.
199

Tento d(m v zahrad! byl navr%en jako podsklepen", se dv!ma bytov"mi
podla%mi a podkrovm. Na podlnm obdlnm p(dorysu o rozm!rech cca 10 x 23 m
byla v dvoutraktovm uspo'dn atypicky navr%ena &tve'ice dvoupokojov"ch byt(
o velikosti cca 40 m
2
. Tyto byty jsou v$ak dispozi&n! 'e$eny sp$e stavitelsk"m
zp(sobem. Nejsou vybaveny koupelnami, oba pokoje maj nevhodn! stejn proporce

199
Sdli*t" bylo budovno od roku 1923 spole#nost Gemeinntzige Bau- und
Wohnungsgenossenschaft fr Aussig und Umgebung G.m.b.H. se sdlem v st nad
Labem.

97
a kuchyn! jsou pr(choz. V rmci steck komunln bytov v"stavby se jedn
o ojedin!l" p'pad typologicky podpr(m!rnho 'e$en. Ani po podrobn!j$ anal"ze
nvrhu dispozice tohoto domu nelze pochybovat o tom, %e se nejedn o pokra&ovn ve
v"voji steck"ch komunlnch byt(. Tento dispozi&n typ nenavazuje na p'edchoz
kvalitn! 'e$en koncepce a nestal se ani dal$m v"vojov"m &lnkem. Lze ho naopak
pova%ovat za potvrzen skute&nosti, %e na steckm stavebnm 'ad! nebyl kvalitn
nvrh dispozice samoz'ejmost.

Tm k"%en"m pokra&ujcm &lnkem ve v"voji steckho komunlnho bydlen
se stal projekt bytovho domu z &ervna 1927, kter" m!l b"t jako typizovan" 'adov"
modul realizovn v rmci nov! vyty&en 'dkov zstavby p'i Kl$sk ulici. Nvrh
stavby byl poprv autorizovn m!stsk"m stavebnm radou Franzem J. Arnoldem.
Plochost'ech" d(m je &ty'podla%n a pouze &ste&n! podsklepen". Nvrh dispozice
p'mo navazuje na p'edchoz poznatky v osv!d&enm dvoutraktovm p(dorysnm
uspo'dn s m!lkou hloubkou domu (rovn"ch 10 m), dv!ma byty na podla%
a umst!nm i orientac domovnho schodi$t!. Rovn!% $'ka domu s cca 14 m zde
z(stala zachovna. Oproti star$mu typu domu z roku 1926 se zde v$ak, dky p'eskupen
vnit'n bytov dispozice a &ste&nmu vysunut schodi$t! v jak"si vstupn rizalit,
poda'ilo zv!t$it velikost byt( o cca 6 m
2
na celkov"ch cca 52 m
2
. Tato zdnliv!
nepodstatn zm!na v p(dorysn v"m!'e bytu v$ak umo%nila nov! vy'e$it byt funk&n!
a prostorov! jako t'pokojov". Ze spole&nho domovnho schodi$t! se do bytu vstupuje
p'edsn (4 m
2
), ze kter jsou &eln! p'stupn v$echny dal$ mstnosti bytu. V"m!ry
mstnost jsou vhodn! velikostn! diferencovan, kuchyn! je sice nejmen$ (10,5 m
2
),
av$ak dky zapu$t!n kuchy*sk"ch kamen v nice prakticky vyu%iteln rovn!% jako
jdelna. V!t$ z pokoj( hraje roli hlavnho obytnho prostoru
a p'padn! i lo%nice (18,5 m
2
). Men$ z pokoj( m(%e rovn!% plnit roli lo%nice nebo
d!tskho pokoje (13,1 m
2
). Takov" malometr%n byt je prakticky obyvateln"
i rodinou s d!tmi. zk koupelna (4,2 m
2
) je vybavena vanou a lze*sk"mi kamny
a je v n integrovna rovn!% toaleta. Byty jsou vybaveny prostornou venkovn lod%i
(cca 5 m
2
), kter tentokrt ji% vhodn!ji provozn! navazuje na kuchy*. Vytp!n byt( je
v$ak stle 'e$eno lokln! kamny na uhl.
)ste&n podsklepen domu je rozvr%eno jako samostatn kje njemnk(,
ur&en pro skladovn uhl na otop. Rozshl podkrovn podla%, kter dky ploch
st'e$e zaujm v"$kov! neomezenou plnou podla%n plochu, je ur&eno k pran a su$en

98
prdla. Jsou zde navr%eny dv! samostatn! odd!len prdelny a &st prostoru je
vymezena pro p(dn kje njemnk(. Pro polovinu dispozice bytovho domu, resp. jen
pro ka%d t'i byty, je tedy navr%ena samostatn prdelna a su$rna, co% se v$ak jev jako
zbyte&n! p'edimenzovan.
V$echny mstnosti bytu, vyjma p'edsn!, jsou p'mo v!trny a osv!tleny okny.
Dky vhodn orientaci domu ke sv!tov"m stranm a velkorys"m odstupov"m
vzdlenostem jednotliv"ch 'ad dom( v rmci 'dkov struktury se rovn!% poda'ilo
v$echny mstnosti bytu kvalitn! proslunit. Jedn se tedy o velmi dob'e zvldnut
typologick 'e$en.
Toto 'e$en bylo uplatn!no u prvnch dvou 'dk( p'i Kl$sk ulici na v$ech 48
vybudovan"ch komunlnch bytech, ale ji% v dubnu 1928 bylo dle Arnoldem
prov!'ovno na plnech pro pokra&ovn v"stavby na schmatu 'dkov struktury.
Dal$ byty m!ly b"t ur&eny pro zam!stnance komunlnch elektrick"ch podnik(.
P(vodn nvrh z &ervna 1927 v$ak co do &elnosti pozd!j$mi variantami p'ekonn
nebyl. Pro ka%dou p'ipravovanou 'adu dom( rozpracoval Arnold novou dispozi&n
variantu. Varianta ozna&en jako Type A znamenala v podstat! nvrat k tradi&nmu
bytu s v!t$ obytnou kuchyn a jednm pokojem men$ho rozm!ru, kter" mohl slou%it u%
jen jako lo%nice nebo d!tsk" pokoj. Druh varianta ozna&en Type B proporce obytn
kuchyn! a pokoje naopak vyrovnala, ale zv"hodnila v%dy jeden z byt( na podla%
p'ipojenm dal$ho pokoje. Velikost jednotliv"ch byt( na podla% se potom li$ila, v!t$
t'pokojov" byt m!l v"m!ru 58 m
2
a men$ dvoupokojov" byt pouze 45 m
2
. U obou
variant byly navc zcela zru$eny lod%ie.

Inspirac k nvrhu novho p'stupu k typologii bytovho domu byla pro Franze
J. Arnolda v roce 1927 bezesporu berlnsk sdli$t! Bruna Tauta. Jeho dispozi&n 'e$en
$estibytovho typu domu z roku 1926, ur&en pro velkosdli$t! Britz v Berln!-
Neukllnu, je Arnoldovu nvrhu npadn! podobn. Taut ho pro dva t'pokojov byty na
podla% rozvrhl na nepatrn! men$m p(dorysnm modulu 9,4 x 13,2 m ale dosp!l zde
jak k vysunut schodi$t! tak i ke sdru%en p'edsazen lod%ii. Jeho bytov domy m!ly
rovn!% t'i obytn podla% a &tvrt servisn pod plochou st'echou.
200
Arnoldovo provozn
schma je v$ak pon!kud propracovan!j$ a u%ivatelsky prakti&t!j$. Vysunutm

200
Sechsfamilienhaus Typ 1, Grosiedlung Britz in Berlin-Neuklln: Bruno Taut. Deutsches
Dokumentationszentrum fr Kunstgeschichte - Bildarchiv Foto Marburg [online]. [cit. 2013-
05-11]. Dostupn z: http://www.bildindex.de/dokumente/html/obj20556486#|home

99
koupelen a zm!nou orientace vstupn chodby doshl %doucho p'mho napojen v$ech
pokoj( z bytov chodby. U berlnsk"ch byt( tomu tak nebylo. Arnoldovo dispozi&n
'e$en tak nelze pova%ovat za pouhou kopii berlnsk prce Bruna Tauta.
Konstruk&n! byly nov steck domy navr%eny tradi&n! se zd!n"mi svisl"mi
nosn"mi st!nami. V!t$ina strop( a konstrukce st'echy byly d'ev!n trmov
konstrukce, pouze strop pod podkrovnm prostorem s prdelnou byl navr%en jako
%elezobetonov". Betonov byly rovn!% desky schodi$,ov"ch podest a lod%i.
Schodi$,ov stupn! byly v$ak tradi&n! kamenn.

Nov" a v"znamn" impulz pro p'ehodnocen dispozi&nho typu steckho
komunlnho bytovho domu p'i$el v roce 1930 se zkonem o sttn podpo'e
malobytov"ch socilnch dom(. Podpo'eny v$ak mohly b"t pouze projekty, kter
navrhovaly byty o velikosti obytn"ch prostor (pokoje a kuchyn!) do
40 m
2
, &emu% dosavadn steck dispozi&n varianty nevyhovovaly. V kv!tnu 1930 tak
Franz Josef Arnold navrhl nov" a ekonomicky sporn!j$ typ domu, kter" m!l se d've
ov!'en"mi schmaty jen mlo spole&nho. Nebylo ji% ekonomicky nosn budovat p'i
takto mal"ch bytech jen dva byty na podla%, a tak se Arnold sna%il umstit na podla%
hned dva pry byt(, &m% se stavba stvala hospodrn!j$. Jedno schodi$t! tak
obsluhovalo v ka%dm pat'e &ty'i byty, a v celm dom! tedy celkem
16 byt(. Poprv bylo v$ak nezbytn roz$'it hloubku domu na 11,6 m. Tak $'ka
p(dorysu domu musela b"t m!rn! zv!t$ena na cca 23,5 m. Zato obvykl dvoutraktov
'e$en se zdlo tak pro tuto situaci vyhovujc. Kl&ov" problm v$ak p'edstavovalo
vy'e$en zp(sobu umst!n a konstrukce schodi$t!. +e$en bylo nalezeno v uplatn!n
jednoramennho typu schodi$t!, vsazenho v p'&nm sm!ru do jdra dispozice domu.
Prostor schodi$t! byl pak osv!tlovn a v!trn nep'mo p'es okna &tve'ice lod%i
jednotliv"ch byt(. Bylo tak nalezeno jaksi k'%ov! symetrick
a z kresli&skho hlediska a% k dokonalosti doveden 'e$en. Ve srovnn se
zmi*ovan"m lich"m v"sledkem Ernsta Kroba, kter" v roce 1926 'e$il lohu
s podobn"m zadnm osmibytov dispozice, p'edstavuje Arnoldova kompetentn
typologick prce neporovnateln dlo.
201


201
Pravd"podobn" Franz Josef Arnold navrhl ve stejn dob" d&m s obdobnou, av*ak pon"kud
mn" zajmavou osmibytovou dispozic pro bytovou v%stavbu dru)stva Gemeinntzige Bau-
und Wohnungsgenossenschaft fr Aussig und Umgebung, r.G.m.b.H. z st nad Labem,
kter m"la b%t realizovna na pozemcch poskytnut%ch m"stem v sousedstv komunlnch

100
Celkov p(dorysn plocha jednotliv"ch byt( &inila cca 47 m
2
, v$echny byty
byly zcela shodn. Jednotliv byty byly ze schodi$,ovho prostoru p'stupn p'edsn
(3,45 m
2
), z n se vstupovalo na lod%ii (2,9 m
2
), do koupelny s umyvadlem a vanou
(4,56 m
2
) &i do samostatn! 'e$en toalety (1 m
2
). Dle se z p'edsn! vstupovalo do
obytn kuchyn! (18 m
2
) a teprve z n bylo mo%n vstoupit do pokoje (20,6 m
2
), kter"
byl vyu%vn jako lo%nice. V parapetu kuchy*skho okna byla integrovna v!tran
sp%n sk'*. Pokoje, toaleta i p'eds* byly p'mo osv!tleny i v!trny. Pouze koupelna
byla osv!tlena nep'mo, prost'ednictvm prosv!tlovacho pruhu, umst!nho nad dve'mi
a p'es celou $'ku mstnosti. Nedostatkem 'e$en tedy byla nemo%nost p'irozenho
v!trn koupelny a nep'stupnost pokoje z chodby, ale pouze p'es kuchy*.
Domy byly podsklepeny v cel p(dorysn plo$e, ve sklep! byly vybaveny
prdelnami a skladovacmi prostory pro uhl. Podkrov pod valbov"mi st'echami bylo
primrn! ur&eno pro su$en prdla a pro rozd!len na skladovac kje njemnk(.
Z'ejm! prv! skute&nost, %e pro su$en prdla jsou podkrovn prostory nejlep$m
a nejlevn!j$m 'e$enm, vedla k rozhodnut vrtit nov"m komunlnm bytov"m dom(m
$ikm st'echy a tradi&n d'ev!n vaznicov konstrukce krovu. P'ipome*me, %e
v plochost'ech"ch domech p'edchozho typu z roku 1927 muselo b"t po berlnskm
vzoru pod plochou st'echou vybudovno v podstat! cel servisn podla% s prdelnou
i prostorem pro su$en prdla. Tyto domy pak byly jen &ste&n! podsklepeny. Z'ejm! se
v$ak tato praxe neosv!d&ila.

Poprv byl nov" dispozi&n typ $estnctibytovho domu uplatn!n v rmci tzv. 1.
stavebn akce v letech 19301931. Prvn dva 'adov! spojen domy tto etapy v$ak
musely doplnit zapo&atou plochost'echou 'dkovou strukturu p'i ulici Kl$sk.
Typizovan" projekt tak byl v srpnu 1930 upraven
202
a tyto domy byly realizovny na
msto se $ikm"mi st'echami jako plochost'ech. Vznikl tak mimod!k jak"si p'echodn"
typ domu pouze se 14 byty, nebo, na kor dvou byt( byly pod plochou st'echou z'zeny

dom& v katastru Kl*e. Z p&vodn" p$edpokldanho rozsahu p"ti dom& byly s podporou
sttnho p$sp"vku z roku 1932 realizovny dva domy v ulici Kl*sk s #. p. 417 a 418.
zdroj: Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
kartony #. p. 417-418 v k. . Kl*e.
202
Je zachovna p&vodn typov dokumentace z kv"tna 1930. Sedlov st$echa objektu je
#ervenou tu)kou *krtnuta. Dle jsou zde ulo)eny ji) upraven provd"c v%kresy ze srpna
1930.
zdroj: Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 620 v k. . Kl*e.

101
nezbytn prdelny a su$rny. Byla jim v$ak nov! ob!tovna jen polovina plochy
podla%. Vybudovnm domu s plochou st'echou v rmci formace budov 'dkov
struktury bylo tak dosa%eno jednotn kompozice. Ur&itou anomli, pro kterou ji% nen
tak snadn najt vysv!tlen, je plochost'ech 'ada dvou dom( (&. p. 648 a 649
v katastrlnm zem Kl$e), kter ze zpadu uzavr formaci dom( kryt"ch sedlov"mi
st'echami, vybudovan"ch v rmci tzv. 2. stavebn akce. Tuto disharmonickou situaci
dokonce komentoval i dobov" tisk, kter" ji pova%oval za omyl.
203
Je v$ak mo%n, %e se
p'edpokldalo pokra&ovat zpadnm sm!rem v 'dkov urbanistick struktu'e ve form!
dom( s plochou st'echou.

Jinak byl p(vodn $estnctibytov" typ domu v rmci steck komunln bytov
v"stavby po&tku 30. let v(bec nej&ast!ji uplat*ovan"m, nebo, byl pova%ovn za
dispozi&n! racionln a ekonomicky sporn". Byl nasazen v rmci tzv. 1. i 2. stavebn
akce a nakonec, po zku$enosti s pavla&ov"mi domy, i v rmci tzv. 4. stavebn akce.
Tyto domy byly tedy budovny v obdob nejv!t$ komunln stavebn konjunktury
mezi lety 1930 a 1933. Popis konstrukce tohoto domu a v"kresy v&. detailnho
rozkreslen vybaven bytu byl, spolu s jin"mi vzorov"mi mezinrodnmi p'klady,
publikovn v roce 1935 v katalogu Ausstattung der Kleinwohnung, vydanm
Mezinrodnm svazem pro bytovou p&i z Frankfurtu nad Mohanem v souvislosti
s Mezinrodnm kongresem bytov p&e, konanm v Praze v &ervnu 1935.
204

Publikovn podrobn!j$ch informac o objektech, ne% jak je dnes mo%n vy&st
z archivn projektov dokumentace &i z prohldky dom(, je badatelsky velmi cenn. Ve
stvajcm stavu jsou v$echny interiry byt( pozm!ny pozd!j$mi modernizacemi
a autentick vnit'n povrchy se uvnit' vce ne% osmdest let nep'etr%it! ob"van"ch byt(
nezachovaly.
Z publikace se tedy dozvdme, %e tyto domy byly v obytn"ch pokojch
a lo%nicch nej&ast!ji vybavovny masivnmi d'ev!n"mi vl"skov"mi podlahami,
kladen"mi na rybinu. N!kdy t% bylo dajn! u%vno linoleum. V p'edsnch,
koupelnch, toaletch a rovn!% na spole&n"ch schodi$,ov"ch podestch bylo nej&ast!ji
u%vno tradi&nch cementov"ch i teracov"ch dla%dic, kladen"ch nakoso. Je$t! dnes

203
Abschlu der Baubewegung in Aussig im Jahre 1931: Der Stadtteil Kleische wieder an der
Spitze mit 50 Neubauten. Aussiger Tagblatt. 1931, 24. 11. 1931, s. 45.
204
INTERNATIONALER VERBAND FR WOHNUNGSWESEN FRANKFURT AM MAIN.
Ausstattung der Kleinwohnung: Band 1+2: Texte + Bilder. Stuttgart: Verlag Julius Hoffmann,
1935.

102
jsou v domech zachovny tyto tradi&n cementov dla%by, tvo'c $achovnice v &ern"ch
a bl"ch odstnech. Podlahy balkn( byly 'e$eny jen cementovou mazaninou. Obklady
st!n v koupelnch tehdy v$ak realizovny nebyly. Okna obytn"ch mstnost byla
d'ev!n $paletov, okna toalety pak jednoduch. Dve'e byly d'ev!n se t'emi
horizontlnmi kazetami, zrubn! byly rovn!% d'ev!n, oblo%kov. Schodi$,ov
zbradl b"vala ocelov, vyroben jednodu$e zme&nicky z ty&oviny a psoviny.
Pozoruhodn na vnit'nm vybaven dom( jsou v$ak dekorativn ukon&en d'ev!n"ch
schodi$,ov"ch madel, kter jsou opat'ena jak"misi vy'ezvan"mi hlem"%di.
205

Byty byly op!t vybaveny pouze kamny na uhl. V koutech pokoj( stvala
kamna, v kuchynch kuchy*sk sporky a v koupelnch lze*sk kamna se sprchou,
ur&en k loklnmu oh'evu tepl vody. Toalety byly vybaveny splachovac zchodovou
msou s horn ndr%kou. V koupelnch b"valy smaltovan koupac vany a keramick
umyvadla.
Z konstruk&nho hlediska se jednalo o konstrukci se zd!n"mi svisl"mi nosn"mi
st!nami. Stropy nad v$emi mstnostmi byly navr%eny z keramick"ch stropnch tvarovek,
kladen"ch do %elezobetonov"ch nosnk(. Betonov byly rovn!% konzoly lod%i v&etn!
jejich zbradl. Strop pod podkrovm a konstrukce krovu byly tradi&n, d'ev!n.
Schodi$,ov stupn! byly zhotoveny jako betonov prefabrikty.

Typologicky specifickou skupinu komunln bytov v"stavby v st nad Labem
tvo' typ pavla&ovho domu. V n!mecky psan"ch dobov"ch textech je pro pojmenovn
nov! budovan"ch pavla&ov"ch dom( u%vn termn Laubenhaus nebo
Laubenganghaus, p'i&em% v"raz Laube lze do &e$tiny p'elo%it jako loub, podloub,
besdka nebo kolonda. )eskmu v"razu pavla& je p'itom nejbl%e n!meck" termn
Auengang. Ozna&en Auenganghaus pro modern pavla&ov domy u%val nap'. Ernst
May ve Frankfurtu nad Mohanem.
206
Pro pot'eby tto prce je u%vn v"raz pavla&ov"
d(m, nebo, volba jinho v"razu by byla sp$e matouc. P'esto je zajmav zmnit se
v rmci tto poznmky o jazykov nuanci. Jsou-li steck pavla&ov domy

205
Tento vysoce dekorativn prvek se u komunlnch bytov%ch dom& pravideln" objevuje od
roku 1926 a nesouvisel z$ejm" s architektonick%m nvrhem, ale byl z$ejm" b")n%m loklnm
$emesln%m projevem.
206
KHN 1998, 193.

103
v negativnm kontextu v dobov"ch n!mecky psan"ch textech porovnvny s pavla&emi
star"ch dom(, je pejorativn! u%vn v"raz Pawlatsche.
207


Jak vypl"v z autorsk zprvy Franze Josefa Arnolda, nebyl pavla&ov" typ
domu, navr%en" v roce 1931 pro specifickou ternn situaci, prvnm zm!rem
vybudovat v st nad Labem modern racionln d(m s pavla&. dajn! u% v roce 1919
byl na podn!t Leopolda Plzla stavebnm 'adem m!stsk rad! p'edlo%en projekt
pavla&ov"ch dom(, kter" v$ak tehdy nebyl p'ijat k realizaci. K my$lence se tak dajn!
op!t na podn!t starosty Plzla na stavebnm 'adu vrtili p'i p'prav! tzv. 3. stavebn
akce. Ve spoluprci s m!stsk"m 'ednm lka'em Theodorem Gruschkou a Ernstem
Krobem byl navr%en prvn steck" projekt modernch pavla&ov"ch dom(.
208

Plny pavla&ov budovy vypracoval v noru 1931 stavebn rada Franz
J. Arnold.
209
V kontextu jeho dosavadn prce se jednalo o zcela nov 'e$en dispozice,
konstrukce i provozu bytovho domu, kter umo%nilo poprv p'mo osv!tlit a v!trat
v$echny obytn i technick prostory bytu. D(m m!l p!t nadzemnch a jedno podzemn
podla% (pouze z &sti zahlouben ze strany p'stupov komunikace). Posledn podla%,
kryt plochou st'echou, slou%ilo v$ak jen jako servisn. Jednotliv byty byly p'stupn
z pavla&, obsluhovan"ch schodi$ti, ukryt"mi v p'edstaven"ch hmotch. Jedin
schodi$t! obsluhovalo obvykle na ka%dm pat'e po $esti bytech.
Konstruk&n uspo'dn budovy bylo tedy navr%eno jako jednotrakt. Jakousi
osu druhho fale$nho traktu tvo'ily sloupy %elezobetonov skeletov konstrukce,
kter v$ak byly ukryty ve dvojit"ch mezibytov"ch p'&kch. Hloubka traktu byla
zvolena 8 m, jednotliv bytov jednotky proto byly rozvr%eny na &tvercovm modulu
o rozm!ru 8 x 8 m. Celkov podlahov plocha typizovan malobytov jednotky &inila
cca 51 m
2
. Z kryt %elezobetonov konzoly pavla&e se vstupovalo do p'edsn!
(4,3 m
2
), ze kter byla dle p'stupn obytn kuchyn! (18,3 m
2
), toaleta bez umyvadla
(1,65 m
2
) a sp% (1,65 m
2
). Z kuchyn!, vybaven d'ezem a kuchy*sk"mi kamny, bylo

207
Tento n"meck% v%raz je termnem, kter% byl p$evzat do rakousk n"m#iny z #e*tiny.
Pawlatsche jsou p$itom fenomnem historick #in)ovn zstavby Vdn",
Budape*ti i Prahy 19. stolet.
zdroj: Pawlatsche [online], Wikipedia [cit. 2013-04-06].
208
FRANZ JOSEF ARNOLD. Laubenhuser der Stadt Aussig. 1933. P$eklad textu tvo$ p$lohu
tto prce. Originl strojopisu je ulo)en v Archivu m"sta st nad Labem, 13251945,
karton #. 943.
209
Projekt, vypracovan% ve standardnm stavebnm m"$tku 1:100, byl pro kresli#sk
zjednodu*en zhotoven se zanedbnm lini k$ivek jako pravohl schma.

104
pak mo%n vstoupit na lod%ii (4,35 m
2
) a do pokoje (21,6 m
2
), u%vanho sp$e jako
lo%nice. Teprve na pokoj pak byla na konci provoznho schmatu dispozice bytu
navzna koupelna (5,8 m
2
), vybaven vanou a umyvadlem.
V nejni%$m podla% byly situovny prdelny a sklepn kje pro skladovn uhl.
Pod st'echou byly op!t navrhovny su$rny prdla a skladov kje. Jednotliv bloky
'adov"ch pavla&ov"ch dom( byly v krajch dopln!ny p'zemnmi p'stavky, kter byly
ur&eny pro umst!n provozoven s obchody a slu%bami pro obyvatele domu.
Konstruk&n! se jednalo o stavbu s v"razn!j$m pou%itm %elezobetonov"ch
konstrukc. Beton byl krom! zklad( a podzemn &sti stavby u%it p'edev$m na vnit'n
ztu%ujc 'ady sloup(. Stropy byly zhotoveny op!t z keramick"ch tvarovek, kladen"ch
do %elezobetonov"ch nosnk(. V!t$ina svisl"ch nosn"ch konstrukc v$ak byla tradi&n!
zd!n. Schodi$,ov stupn! byly prefabrikovan. Vnit'n vybaven bylo provedeno
v toto%nm standardu jako p'ede$l etapa z roku 1930 s kamny na tuh paliva. Zrove*
v$ak byl v domech zaveden i plyn.
210


Ji% v dob! schvalovn stavebnho zm!ru se objevily kritick hlasy, kter
p'irovnvaly navrhovan" nov" typ domu ke star"m a nechvaln! znm"m pavla&m
historick"ch &in%ovnch dom( 19. stolet. Dokladem o probhajc ve'ejn diskusi na
toto tma je nap'. &lnek, kter" otiskl Aussiger Tagblatt dne 14. 9. 1932
211
, tedy v dob!
v"stavby dom(. Noviny zhodnotily, %e volba typu stavby jednozna)n! p"sob jako ne
zrovna hodn doporu)en. Jako nevhodnou odli#nost hodnotily tak zp(sob
situovn stavby na pozemku, kter" pr" p(sob jako zcela ojedin!l$. Pochybnosti
a negativn reakce pr" byly proti tto stavb! vzn$eny u% v dob! schvalovn stavby,
te- v$ak kdy' jsou stavby tm!% dokon)en, mus b$t v#em jasn, 'e se jedn o nvrat
ke star$m pavla)m
212
. )lnek kritizuje, %e se vce dalo na konstruk&n jednoduchost,
kter se promt do p'hodn!j$ ceny stavby, ale %e otev'en chodby se sp$e hod pro
jin mrn!j$ klimatick pom!ry. Tak se v kritice p'ipomnaj &ast negativn st'ety
njemnk( na spole&n"ch pavla&ch. Dal$ kritika se t"kala samoz'ejm! ploch st'echy,
jej% technick 'e$en dajn! nen je$t! v na$ich podmnkch dostate)n! ozkou#eno.

210
FRANZ JOSEF ARNOLD. Laubenhuser der Stadt Aussig. 1933.
211
Aussigs neue Kleinstwohnungen: 208 Wohnungen in acht Husern. Sind Lauben.
Aussiger Tagblatt. 1932, 14.9.1932, s. 3.
212
V originle: Die Aussiger Laubenganghuser bedeuten eine Rckkehr zur sogenannten
Pawlatsche.

105
Noviny upoutala tak nezvykl velikost dom(, jsou pr" gigantick a nelze je
p%ehldnout jinak ne' z velkho odstupu. Negativn! byla rovn!% hodnocena zvolen
orientace dom( ke sv!tov"m stranm, dky n se p'i vlncm se p(dorysu n!kter okna
dom( ocitaj p'mo na nv!trn severn stran!. Nen proto divu, %e se m!sto sna%ilo na
takovou kritiku reagovat obhajobou. Mme o tom n!kolik doklad(. Nejv!cn!j$ je
zmn!n" vlastn Arnold(v strojopis, vzcn! dochovan" v steckm m!stskm
archivu.
213
Arnold vysv!tluje, %e tento nov" stavebn typ domu s loubm
(Laubenganghaus) nem b"t srovnvn s d've budovan"mi pavla&ov"mi domy
(Pawlatschen-Huser). Takov"m nesprvn"m zjednodu$enm se pr" opomjej
jedine&n urbanistick i provozn vlastnosti tohoto typologickho druhu stavby.
Vyzdvihoval jej schopnost vhodn! reagovat na danosti stavebnho pozemku
a m!lkou stavebn hloubku domu, kter umo%*uje v"hodnou orientaci obytn"ch
mstnost ke sv!tov"m stranm. Tyto po%adavky se u star"ch pavla&ov"ch dom( podle
Arnolda dostate&n! ne'e$ily. Teprve u nov"ch pavla&ov"ch dom( jsou dajn! zcela
a pln! uskute&n!ny tyto jinde t!%ko dosa%iteln hygienick po%adavky. Pro pochopen
Arnoldova p'stupu k nvrhu a k seznmen se s otzkami, kter si kladl, je zde t'eba
ocitovat n!kter jeho vahy: Tento nov$ projekt svou dimenz a urbanistickou
monumentln velikost vy)nv vysoko nad d%v!j# steck stavebn akce Projekt
tohoto novho neobvyklho druhu vznikl ve spojen s novodob$mi stavebnmi materily
a novodob$m architektonick$m %e#enm V t!chto bytech spo)v n!co z idey mal$ch
rodinn$ch domk". V pavla)ovm dom! s otev%enou chodbou p%ece nakonec nen
uskute)n!no nic jinho ne' jaksi nad sebou uspo%dan kolonie domk", jej' chodnky
jsou jednodu#e rozsunuty po v$#ce Schodi#t! slou' jen jako p%stupov cesty ve
vertiklnm sm!ru pro chodby v pavla)ch, kter jsou vlastn! uva'ovny jako chrn!n
chodnky s ukon)enm ve schodi#ti a jen jako p%stupy k byt"m, jako jaksi horizontln
p%ivad!)e.
214

V tto souvislosti je mo%n jako analogii zmnit star$ text Karla Heraina,
Ladislava Sutnara a Ladislava .ka ze sout!%nho textu bro%ury O bydlen z roku
1929: Domovn %ada jest vlastn! seskupenm mal$ch rodinn$ch domk" byt" vedle

213
FRANZ JOSEF ARNOLD. Laubenhuser der Stadt Aussig. 1933.
214
Tamt).

106
sebe a nad sebou seskupen$ch, jest velik$m lov$m domem, kde byt tvo% jeho
bu+ku.
215

V jinm steckm textu, v bro%u'e, kter byla vydna k p'le%itosti dokon&en
tzv. 4. stavebn akce v prosinci 1933, se t!mto dom(m v!nuje podstatn &st textu
i grafick p'lohy. Krom! ji% zmn!n"ch Arnoldov"ch my$lenek se lze zde do&st, %e:
Obyvatelnost nad sebou a paraleln! se%azen$ch byt", jejich' hlavn sou)sti jsou
zaplaveny sluncem, vzduchem a sv!tlem, je racionln! vzato velmi p%zniv.
216
Je$t!
v roce 1938, v p'prav! nevydan knihy o komunlnch aktivitch v st, si Leopold
Plzl u tmatu pavla&ov"ch dom( z roku 1931 neodpou$t v textu poznmku, %e se
jedn o typ domu, kter" je p'ece v#em odbornk"m v republice znm$
217
. M tedy
z'ejm! pot'ebu pavla&ov domy je$t! obhajovat.

Uplatn!n pavla&ovho typu domu v rmci tzv. 3. stavebn akce steck
komunln bytov v"stavby v$ak neznamenalo pouze epizodn zku$enost s tmto
sociln! radiklnm typologick"m druhem stavby. Pavla&ov domy se naopak m!ly stt
v"chodiskem pro zv!re&nou etapu sociln! demokratick steck bytov v"stavby.
Prokzalo se to po teprve t'let odmlce, kdy byla bytov stavebn &innost, pro jin
komunln investice zcela utlumena. Impulzem dal$ho v"voje komunlnho bydlen
bylo vydn novely zkona o stavebnm ruchu dne 31. 3. 1936,
218
kter zavedla sttn
podporu v"stavby specifickho typu domu, ur&enho k bytov p&i o chud.
219
Vydn
tohoto zkona p'edchzela jednn v ministersk komisi, snad poprv za &asti
architekt(. Podrobnosti p'pravy zkona se dozvdme z &lnku Jana Gillara: Bytov
komise, svolan z popudu pana ministra sociln p)e Ing. Ne)ase, sebrala mno'stv
cennho materilu a bedliv! sledovala v$voj malobytov otzky. Cenn$mi p%nosy
p%isp!li brn!n#t architekti, kte% dnes mohou mt jednu z nejlep#ch zku#enost, je'to
m!sto Brno m"'e se pochlubiti skute)n! plnovitou v$stavbou. Prv maximln hranice
velikosti bytu byla stanovena na 24 m
2
. Tato z%ejm! mal hranice byla, z popudu Dr.

215
HERAIN, Karel, Ladislav SUTNAR a Ladislav 2K. O bydlen. V#tvarn snahy. 19291930,
XI, #. 1, s. 38.
216
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 14.
217
PLZL 1938, 99.
218
P$edpis 65/1936 Sb. Poslaneck sn!movna Parlamentu %esk republiky [online]. [cit. 2013-
04-14]. Dostupn z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=65&r=1936
219
P$i#em) zkon up$es+oval, )e za chudou se pova$uje osoba, kter vzhledem ke sv#m
majetkov#m, d'chodov#m a rodinn#m pom!r'm nen s to, aby si opat&ila byt.

107
Fierlingera z ministerstva ve%. prac a prof. Krohy, zv!t#ena o cel$ch 10 m
2
, tj. hrnem
na 34 m
2
. Nevm, zdali i tato plocha posta) a ne)ek-li tyto byty osud povle)nho
stavitelstv.
220

Zavedena byla rovn!% nov a p'sn!j$ kritria pro nvrh dispozi&nho 'e$en
podporovan"ch byt(. Zkon je specifikoval takto: Njemn domy pro chud osoby
mus obsahovat pouze byty o jedn obytn mstnosti s podlahovou plochou tto mstnosti
nejv$#e 24 m
2
. Byt o jedn obytn mstnosti nepozb$v tto sv povahy, obsahuje-li
mimo p%slu#enstv dal# mstnost s podlahovou plochou do 10 m
2.

221
U% v kv!tnu
1936 byly na zklad! t!chto po%adavk( Franzem J. Arnoldem vypracovny plny pro
nov bytov domy pavla&ovho typu s plochou st'echou. Tyto domy u% nebyly 'e$eny
jako univerzln jednotka, ur&en ke spojovn v nekone&n" 'et!zec. Byly koncipovny
tradi&n! jako jeden velk" d(m, tvo'c objemnou 45 m dlouhou hmotu. Ta byla v ose
symetrie dopln!na tradi&n! pojat"m dvouramenn"m schodi$t!m. Schodi$t! v$ak ji%
netvo'ilo samostatnou p'edsazenou hmotu, ale bylo integrovno uvnit' traktu budovy.
Arnold v kv!tnu 1936 zpracoval hned dv! varianty typizovan"ch dom(, p'i&em% jedna
varianta 'e$ila $estipodla%n a druh &ty'podla%n alternativu. Posledn podla% bylo
v%dy 'e$eno jako ustoupen
222
a bylo ur&eno, jak bylo zvykem, k su$en prdla. Sklepn
prostory pak obsahovaly &ty'i samostatn prdelny a kje pro skladovn uhl.
Dispozi&n! se navr%en variantn 'e$en vzjemn! nep'li$ li$ila. U vy$$ho
domu, s byty v p!ti podla%ch, byla navr%ena pavla& pr(b!%n po cel dlce fasdy.
U ni%$ho domu, s byty ve t'ech podla%ch, nedobhala pavla& do kraj(. Na kor
hloubky pavla&e tam byla hmota domu zalomena ve form! m!lkho k'dla &i rizalitu,
a mohly tak b"t plo$n! zv!t$eny krajn bytov jednotky. Konstruk&n! byl tento nov"
pavla&ov" d(m op!t 'e$en jako jednotrakt s v"razn! men$ hloubkou traktu, pouh"ch
6,85 m.
223
Sv!tl $'ka pavla&e byla rovn!% o &tvrt metru men$. Celkov podlahov
plocha byt( &inila cca 27 m
2
. Obytn" prostor o zkonem regulovan podlahov plo$e
(cca 23,5 m
2
) byl tvo'en obdlnou bu*kou o rozm!rech cca 4,9 x 3,9 m, dopln!nou
o kuchy*skou niku o p(dorysn"ch rozm!rech cca 2,3 x 2 m. Tyto byty byly dle

220
GILLAR, Jan. Obytn% njemn% d&m. Stavitel. 1936, XVI, #. 1, s. 46.
221
Zkon #. 65/1936 Sb. Hlava V, O bytov p#i o chud, 58
222
V souladu s po)adavky novho zkona #. 65/1936 Sb. Podle 29 mohly b%t budovny
budovy o nejv%*e p"ti patrech. Nad nejvy**m p$pustn%m patrem mohlo b%t vybudovno
je*t" ustoupen podla), v plo*nm pom"ru nejmn" dv" ku t$em. Vy** budovy by pak
musely b%t vybaveny v%tahem.
223
Oproti 8 m, u)it%m p$i nvrhu pavla#ovho typu domu z roku 1930.

108
vybaveny pouze p'edsn (2,6 m
2
) p'stupnou z pavla&e, sp% (0,3 m
2
) a samostatnou
toaletou (0,85 m
2
). Vlastn koupelny v bytech ani navrhovny nebyly. Koncov krajn
byty, ve variant! ni%$ho domu, byly na kor pavla&e zv!t$eny o komoru s podlahovou
plochou 10 m
2
.
224
Dky pavla&ovmu uspo'dn byly v$echny mstnosti v takto
'e$enm byt! p'mo v!trny a osv!tleny, navr%en dispozice se tak stala doslovn"m
grafick"m p'episem po%adavk( na bydlen pro chud dle novho zkona.
Z konstruk&nho hlediska byly budovy 'e$eny velmi jednodu$e, svisl nosn
konstrukce byly standardn! zd!n. Stropy byly vybudovny z keramick"ch tvarovek
a %elezobetonov"ch nosnk(. Podesty a ztu%ujc v!nce, tvo'c p'eklady, byly rovn!%
%elezobetonov. Ploch zast'e$en bylo tvo'eno mrn! spdovanou d'ev!nou nosnou
konstrukc. Schodi$,ov stupn! byly prefabrikovan.
Typov varianta vysokho domu byla ur&ena pro hust!ji zastav!n polohy bl%e
centra m!sta. Byla u%ita jen jednou, jako prototyp dokon&en" v roce 1937, p'i realizaci
domu se 40 byty v Resslov! ulici na Kl$i. Varianta ni%$ho domu s 25 byty, s jejm%
po&etn!j$m nasazenm se po&talo p'edev$m p'i urbanizaci perifern &sti m!sta p'i
dne$n ulici Za Vlcovnou, se mezi lety 19371939 do&kala minimln! osmi realizac,
p'edev$m na zem m!stsk &sti Krsn B'ezno.

Typologick" druh pavla&ovho domu v st nad Labem pochopiteln! nevznikl.
Tento tradi&n typ 19. stolet naopak v dob! sociln v"stavby 20. a 30. let minulho
stolet za%val renesanci. )etn mezivle&n experimenty s pavla&ov"mi domy je mo%n
dolo%it v zahrani& i v )eskoslovensku.
)asopis V$tvarn snahy publikoval v roce 1928 projekt deskovho bytovho
domu ideln d!lnick kolonie francouzskho architekta Andr Lurata z roku 1925.
225

Koncept m!l podobu velkho sedmipodla%nho dvojitho domu s celkem 48 pom!rn!
prostorn"mi t'pokojov"mi byty p'stupn"mi z pavla&. V p'zem domu byla situovna
vybavenost. Schodi$t! s dvojic v"tahov"ch $achet tvo'ilo solitrn hmotu, umst!nou
v ose symetrie mezi jednotliv"mi hmotami budov.
V roce 1927 navrhlo architektonick odd!len Bauhausu pod vedenm Hannese
Mayera p!tici pavla&ov"ch dom( pro Siedlung Trten v Desav! s celkem

224
V steckm m"stskm archivu v dochovan%ch originlnch plnech architekta Arnolda byly
nsledn" provedeny je*t" korektury, spo#vajc ve zjednodu*en dispozice zru*enm dve$
pro p&vodn" samostatnou malou sp)n komoru a rovn") ve vy*krtnut polop$#ky, p&vodn"
vhodn" vymezujc kuchy+skou niku.
225
V#tvarn snahy. Praha: Prometheus, 1928, X., s. 121.

109
90 byty velikosti 48 m
2
.
226
Nejrozshlej$ kompaktn zstavba tvo'en pavla&ov"mi
domy s byty o v"m!'e 40 m
2
byla z'ejm! vybudovna v Hamburku ve &tvrti Dulsberg
podle nvrhu architekta Paula Franka z roku 1927.
227
Rovn!% ve Frankfurtu nad
Mohanem bylo koncem 20. let vybudovno n!kolik pavla&ov"ch dom( na sdli$tch
Westhausen, Praunheim a Hellendorf, kter byly nap'. spole&n"m dlem architekt(
Ferdinanda Kramera a Eugena Blanca nebo i Marta Stama. Tv(rce Novho
Frankfurtu Ernst May v$ak hodnotil tento typ skepticky a obecn! preferoval sp$e
sporn" typ rodinn"ch 'adov"ch dom( s vlastn zahradou. Modern vcepodla%n domy
v$ak nezavrhoval a odmtal jejich p'irovnvn s n!kdej$m typem njemn"ch kasren,
zvl$t! kdy% jejich podla%nost bude omezena jen na t'i a% &ty'i podla%. Bezvadn
urbanistick poloha, kterou lze doshnout zvl$t! zstavbou v 'adch, m!la podle Maye
poskytnout modernmu njemnmu bytu kvalitn osv!tlen a v"hled do ps( zelen!
mezi domy. Jako nev"hodu vcepodla%nho bytovho domu v$ak May obecn! vnmal
jakousi odlou&enost ka%d rodiny dky schodi$ti a chyb!jcmu p'mmu propojen bytu
se zahradou. O typu pavla&ov"ch dom( uva%oval v roce 1930 takto: P%le'itostn! se
v poslednch letech u vcepodla'n zstavby setkvme s v$stavbou dom" s venkovn
chodbou (kter jsou omylem naz$vny pavla)ov domy). Tyto domy maj naproti
obvyklmu typu njemnho domu tu v$hodu, 'e )lov!k z ka'dho bytu doshne ven,
a ct se proto psychologicky i uvnit% bytu voln!ji. Av#ak d"m s venkovn chodbou si
nkladov! stoj po d"kladn$ch propo)tech v lep#m p%pad! stle o 810 % dr'e ne'
njemn$ d"m s byty p%i schodi#ti, a proto u' jen z t!chto d"vod" nen vhodn jeho u'it
obecn! doporu)it.
228

P'i re$er$i dobov"ch p'klad( uplatn!n pavla&ov"ch dom( a reakc na n! je
vhodn se rovn!% zmnit o kontroverznm pavla&ovm dom! z Vratislavy, architekt(
tam!j$ho m!stskho stavebnho 'adu Paula Heima a Alberta Kemptera, kter" byl ve
sv dob! publikovn a dosti kriticky diskutovn. Tento pavla&ov" d(m byl vybudovn
v rmci Vratislavsk v"stavy WUWA
229
, kterou v roce 1929 uspo'dala slezsk pobo&ka

226
Die Laubenganghuser von Hannes Meyer: Erbaut 192930. In: Bauhaus Dessau Stiftung
[online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://www.bauhaus-dessau.de/index.php?Die-
Laubenganghauser-von-Hannes-Meyer
227
Laubenganghuser Dulsberg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-07]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/Laubenganghuser_Dulsberg
228
KHN 1998, 193.
229
Wohnung und Werkraum

110
n!meckho Werkbundu z iniciativy a pod investorskou patronac sprvy m!sta. Jednalo
se o &ty'podla%n d(m na pravidelnm obdlnm p(dorysu s p'zemm ur&en"m pro
dlny a t'emi podla%mi s byty. D(m 'e$il 12 men$ch byt( o velikosti 48 m
2
a $est
v!t$ch byt( o velikosti 60 m
2
. Dispozice byt( byly vzorov! obm!*ovan, ale ve sv
podstat! dosti tradi&n a jednoduch a stejnou proporc u lo%nic a ob"vacho pokoje
dokonce zpte&nick. Celkov! byl d(m chvlen pro efektivitu komunikac, kvalitn
v!trn dky otev'en pavla&i a funk&nmu vyu%it.
230
Zna&nou kritiku ale zskal za
pavla&ov schma, kter se pro dan klimatick podmnky dajn! nehodilo,
a p'edev$m za nevhodnou orientaci pavla& se vstupy do byt( k zpadu obytn
prostory bytu tak byly odvrceny k v"chodu. Zm!rem architekt( v$ak byly pavla&e
jako spole&n balkny, tedy krom! komunikace jako prvek kolektivnho bydlen.
Z'ejm! nejbl%e k st nad Labem byly mezi lety 19301931 budovny
pavla&ov domy v Dr%-anech v arelu sdli$t! Trachau (Grosiedlung Dresden-
Trachau) z roku 1930
231
. Autorem t!chto dom( byl architekt Hans Richter
232
. Dva cca
125 m dlouh pavla&ov bytov domy s orientac fasdy s pavla& k severu obsahovaly
byty ve t'ech podla%ch. Ka%d" z dom( m!l pouze t'i schodi$t! 'e$en stejn! jako
u steckho typu domu z roku 1931 v rmci samostatn p'edsazen hmoty p'ed vlastn
pavla&. Ka%d ze schodi$, obsluhovalo na jednom pat'e cca 20 byt(. Otev'en pavla&e
byly navr%eny jako pr(b!%n po cel dlce bloku. Jednotliv byty m!ly podla%n plochu
43 m
2
. Na ji%n fasd! byly orientovny ob"vac pokoj (15 m
2
) a samostatn! odd!len"
pokoj lo%nice (10 m
2
). Na severn stran! u pavla&e byly situovny d!tsk" pokoj (6 m
2
),
p'eds* (3,3 m
2
), kuchyn! propojen s ob"vacm pokojem (5,25 m
2
) a koupelna. V tto
extrmn! zk koupeln! vybaven pouze toaletou a umyvadlem u% nebylo msto na
vanu ani sprchu. Je zajmav, %e tyto dr%-ansk Richterovy modern domy byly
rovn!% konstruk&n! 'e$eny extrmn! levn! jako zd!n s d'ev!n"mi trmov"mi stropy.


230
Dky v p$zem navr)en%m dlnm, #m) lpe ne) jin objekty na v%stav" spl+oval motto
v%stavy.
231
Die Grosiedlung Dresden-Trachau 2000, 56-59.
232
Hans Richter (18821971) byl rodk ze 'luknovska, studoval na libereck pr&myslovce
a spolu s F.J. Arnoldem na dr),ansk akademii u profesora Bestelmeyera. Sv%mi stavbami
v duchu nov v"cnosti ovlivnil p$edev*m Dr),any (vodn v") v Hellerau z roku 1925, Haus
Garten z roku 1929, pavilony v arelu Muzea hygieny z 1930), vybudoval v*ak rovn")
n"kolik pozoruhodn%ch staveb na severu !ech (d&m Paluert z roku 1925 ve Varnsdorfu, vila
Palme v Krsn Lp").
zdroj: Hans Richter (Architekt) [online], Wikipedia [cit. 2013-05-05].

111
V kontextu mezivle&nho )eskoslovenska byl typ pavla&ovho domu op!t
u%vn u% ve 20. letech, i kdy% jeho uplatn!n z(stvalo jevem zcela okrajov"m.
Typologie pavla&ovho domu, jako v$eobecn! znm" motiv &in%k( 19. stolet, teprve
&ekala na svou revizi a nov masivn!j$ uplatn!n. Jak ji% bylo v tto prci uvedeno,
tak s pavla&ov"mi domy experimentoval v Praze jako jeden z prvnch architekt
stavebnho 'adu hl. m!sta Prahy Rudolf Hrab!. Tohoto prvku u%il nap'. pro blok
m!stsk"ch socilnch dom( p'i Novovyso&ansk ulici z let 19241925.
233
V jedine&n
studii Sto let obytnho domu njemnho v Praze architekta Pavla Janka publikovan
v &asopise Styl v roce 1933
234
zmi*uje autor dosti pochvaln! pavla&ov 'e$en dispozice
na p'kladu jinho domu ze stavebn akce m!sta Prahy z roku 1927. Jedn se o d(m
v ulici Na Bulovce, tvo'c &st uzav'enho bloku, vybudovan" podle nvrhu m!stsk"ch
architekt( Zubatho a Hou$ky. Jank hodnot navr%en prostory jako vesm!s dobr,
#%kov. Ka'd$ byt m p%eds+, kloset a sp', v#e je dokonale osv!tleno. Je to mo'no jen
pavla)ovou soustavou domu. Dobr$ lidsk$ typ domu s jednoprostorov$m typem bytu,
kter$ podle statistiky je nejlidov!j# pot%ebou a je nejmn! stav!n; 'el, je v poslednm
stavebnictv pln! ojedin!l$. T%eba srovnati s p%klady poslednch let, aby bylo z%ejmo,
'e mal$ byt lze hospodrn! a zdrav! zskat jen v pavla)ovm dom!. Jank tehdy
netu$il, %e se pavla&ov" typ domu vbrzku prosad a v rmci pra%sk komunln
v"stavby dom( s nejmen$mi byty sehraje podstatnou roli.

Nejv"razn!j$ho a zrove* nejmasivn!j$ho uplatn!n doshl pak v tuzemsku
pavla&ov" typ domu jist! v realizacch Franti$ka Alberta Libry. Tento architekt hledal
mo%nosti vyu%it pavla&ovho typu domu v sociln bytov v"stavb! soub!%n!
s Rudolfem Hrab!tem. Z'ejm! poprv u%il motivu pavla&e na domech pro sttn
zam!stnance na Podolskm nb'e% z let 19241927, kde se v$ak nejednalo o jej
typick nasazen v jednotraktov domovn dispozici jako jedin komunikace. Jinak
prvek jaksi neprav pavla&e u%il Libra rovn!% v rmci svho velkho
polouzav'enho bloku bytov"ch dom( ve Vr$ovicch (mezi ulicemi Bulharsk
a Rusk v Praze 10) z let 19251926. Teprve ve 30. letech ve spojen s jazykem
a po%adavky funkcionalismu uplatnil Libra typologii pavla&ovho domu nejv"hodn!ji.
Jeho projekt, realizovan" spolu s Ji'm Kanem v letech 19351937, nap'. v ulici Ob!t
8. kv!tna v Kr&i, nebo v roce 1936 v Osadn ulici v Hole$ovicch, podle Rostislava

233
'VCHA 1995, 170.
234
JANK 1933, 15.

112
#vchy
235
z'ejm! nejvce vyhovoval zadn sout!%, vypsan"ch v roce 1930 pra%skou
obc a st'edn sociln poji$,ovnou. Smyslem sout!% bylo nalezen idelnho projektu
domu se zdrav"mi a levn"mi minimlnmi byty (s obytnou plochou cca 2540 m
2
),
kter budou dostupn i t!m nejchud$m spole&ensk"m vrstvm. #vcha o Librov!
dispozi&nm 'e$en pavla&ovho domu mn, %e se tento trojtrakt pavla)ov
komunikace, obytn kuchyn! s hygienick$m p%slu#enstvm a obytn prostory s lehkou
lo'nicovou p%)kou stal st!' p%ekonateln$m typem.
236
Nev"hody pavla&ovho typu,
jako n!kter"mi obyvateli poci,ovan" nedostatek soukrom, neobyvatelnost v zim!
a p'li$n stn!n v lt!, pobzely jin z&astn!n architekty v sout!%ch k rozvjen
dosud znm"ch typ( v komplikovan!j$ formy, nap'. p!titraktovho uspo'dn, kter
v$ak ji% op!t nedosahovaly p'ednosti Librova prostho dispozi&nho 'e$en s p'irozenou
schopnost prov!trvn a osv!tlen a vysok spornosti v konstrukci i po&tu schodi$,.
Pra%sk sout!%e ale p'inesly rovn!% zcela nov typologick nvrhy, nap'. d(m
s mezonetov"mi byty v projektu z roku 1930 architekt( Kamila Ossendorfa, Richarda F.
Podzemnho a Antonna Tenzera, se zasklen"mi pavla&emi v ka%dm druhm pat'e.
Obdobn pavla&ov domy jako Librovy v Kr&i a v Hole$ovicch byly je$t! na samm
konci 30. let vybudovny rovn!% v Praze-Libni p'i ulici U #koli&ky, podle sout!%nho
nvrhu architekt( Franti$ka M$ka, Josefa Chochola a Richarda F. Podzemnho.
V souvislosti s pavla&ov"mi domy Franti$ka A. Libry je zde vhodn zmnit, %e
se tento architekt zab"val otzkami socilnho bydlen tak p'mo v severo&eskm
regionu, v rmci v"stavby socilnho bydlen z Hornickho stavebnho fondu
Ministerstva ve'ejn"ch prac. V roce 1932 zrealizoval funkcionalistick" pavla&ov" d(m
v Oseku pro 31 rodin a obdobn" d(m v dnes ji% v d(sledku hn!douheln t!%by
zanikl"ch B'e%nkch u Duchcova. Dispozi&n! byly tyto jednotliv hornick byty
'e$eny velmi podobn! jako jeho pra%sk domy.
237

Rovn!% p'mo v st nad Labem byly v druh polovin! 30. let, pravd!podobn!
podle p'kladu komunlnch dom( a nen vylou&eno, %e rovn!% za spoluprce F. J.
Arnolda, budovny typologicky obdobn pavla&ov domy jako komunln Arnold(v typ
z roku 1936. Nap'. steck"m koncernem Spolku pro chemickou a hutn v"robu byly pro

235
'VCHA 1995, 341.
236
Tamt).
237
Hornick% d&m v Oseku. In: Teplice-Teplitz: Architektura na severu %ech [online]. [cit. 2013-
04-07]. Dostupn z: http://teplice-teplitz.net/stavby/karta/nazev/66-hornicky-dum-v-oseku

113
zam!stnance tovrny vybudovny hned &ty'i velk p!tipodla%n pavla&ov domy,
situovan p'i ulici Kl$sk.
238


Zv!rem tto kapitoly, v!novan p'edev$m typologii steck"ch komunlnch
staveb, je vhodn se tak zamyslet nad obecn"mi nedostatky budovan"ch socilnch
byt(. P'ednosti t!chto projekt( jsou zcela z'ejm a spo&vaj ve snaze u&init v sociln
bytov v"stavb! skute&n" a efektivn nstroj k potrn bytov nouze, kter zu%ovala
p'edev$m velk pr(myslov centra. K t!m v roce 1930 m!sto st nad Labem se sv"mi
88 000 obyvateli
239
, jako pr(myslov zkladna republiky, s jednm z nejv"znamn!j$ch
chemick"ch koncern(, bezesporu pat'ilo. Citeln! poci,ovan bytov nouze proto
vy%adovala p'ijet typologick"ch druh( bytov"ch staveb, kter nutn! nemohly
vyhovovat idelnm p'edstavm o bytov kultu'e. Z pom!rn! kvalitnch a velikostn!
p'im!'en"ch bytov"ch dispozic 20. let se tak s nstupem hospod'sk krize ve 30.
letech vyvinula velmi radikln typologick 'e$en. Jako takov" extrmn projev lze
ozna&it steckou komunln v"stavbu konce 30. let, kter v souladu se sttn podporou
byla schopna produkovat ji% jen bu*ky existen&nho minima bez koupelen.
I v t!chto extrmn! mal"ch bytech v$ak pob"valy cel rodiny s d!tmi,
a sociln strnka bydlen tak byla velice tvrd. Absence d!tskho pokoje v$ak byla
problmem u v$ech komunlnch bytov"ch projekt( mezivle&nho obdob. Architekti
proto s podporou r(zn"ch teoretick"ch a sociologick"ch studi hledali mo%nosti, jak
v rmci ekonomicky nutn v"stavby malometr%nch byt( naplnit zkladn lidsk
pot'eby.
240
Pra%sk" architekt Jan Gillar se proto ji% v sout!%nm projektu na obytnou
kolonii v Ruzyni v roce 1931 pokou$el zmen$enou plochu byt( nahradit jakousi denn
spole&nou mstnost, ur&enou d!tem na hran. V roce 1936 pak napsal: Touto denn
plochou, kterou prof. J. Kroha pozd!ji nazval socilnm prostorem, m!la by b$ti podle
mho p%esv!d)en opat%ena ka'd stavba ur)en k bydlen pro chud. Tato plocha jest
snad na prv$ pohled zbyte)n, ale uva'ujme, jakou prom!nu prod!lala d%v!j# kuchyn!,
kde se pralo, jak z%zenm spole)n prdelny kuchyn! ubrala na plo#e. Jsem p%esv!d)en,
'e p%im!%en$m zv!t#enm p%slu#enstv a kolektivnch za%zen doshlo by se velmi
podstatn zlep#en bytov rovn!, ani' by bylo t%eba zna)n! zv!t#ovati zastav!nou

238
Jedn se o objekty #. p. 2077, 2052, 2051 a 2057 v katastrlnm zem st nad Labem.
239
HORSK 2002, 197.
240
Jak ji) bylo v tto prci uvedeno, p$ednmi teoretiky minimlnho bydlen byli
v !eskoslovensku Karel Teige a Ji$ Kroha.

114
plochu a zvy#ovati nklad.
241
V tomto sociologickm aspektu kvality bydlen v$ak
steck komunln bytov v"stavba pokroku nedoshla. Ani v nznaku se v nvrzch
steck"ch komunlnch budov &i v p'le%itostn! zve'ej*ovan"ch doprovodn"ch textech
sociln! demokratickho veden m!stsk sprvy nesetkvme s reflex levicov
koncepce kolektivnho domu. Sov!tsk"mi vzory inspirovan kolektivn vize Karla
Teigeho v$ak tou dobou nebyly akceptovateln ani pro pra%sk d!lnick komunistick
bytov dru%stvo V&ela. Podobn! s nimi nepochodil ani Walter Gropius v Berln!, jeho%
nzory o obytnm bloku budoucnosti jako bezt'dnho systmu ur&enho pro komunitn
bydlen se koncem 20. let posunuly nalevo od postoje tam!j$ch socilnch
demokrat(.
242


Zd se, %e a% p'li$ pozornosti bylo v steck"ch komunlnch domech v!novno
&innostem spojen"m s pranm a su$enm prdla, a to nejen uvnit' dom(, ale i v rmci
okolnch ploch. Jak vypl"v z Arnoldov"ch text(, av$ak i ze studia vojensk"ch
leteck"ch snmk(, byly v lt! dom(m p'ilehl travnat plochy hojn! vyu%vny pro
b!len prdla. Domy m!ly v%dy z'izovny velkoryse koncipovan prostory spole&n"ch
prdelen a su$ren.
Je v$ak jist, %e v steck"ch komunlnch bytech byla vce podhodnocena
otzka typologie kuchyn!. Kuchyn! zde byly v%dy navrhovny jako prostorn
a plnohodnotn! obytn mstnosti, co% v$ak souviselo s tradi&nm zp(sobem bydlen.
Tuto problematiku trefn! v roce 1935 popsala v &asopise Architekt architektka Helena
Liskov takto: Pro samotn va%en jest normln kuchyn! zna)n! velk, zb$vajcho
prostoru se pou'v pro jin )ely. V tto kuchyni se zrove+ j, jeliko' odpad dalek
p%en#en jdla, krom! toho se zde oby)ejn! je#t! bydl, jeliko' se tm dvojnsob vyu'ije
topen a doshne se tm jaksi spory Hospodyn! zrove+ p%i va%en ohld d!ti a jest
ve stlm styku s rodinou. To jsou d"vody, pro) se stle u ns bydl, j a v"bec v#echno
d!l v kuchyni. Proto v #irok$ch vrstvch mal kuchyn! nejsou p%ijmny sympaticky,
by* i znamenaly velkou sporu energie hospodyni.
243


241
GILLAR, Jan. Obytn% njemn% d&m. Stavitel. 1936, XVI, #. 1, s. 46.
242
FRAMPTON 2004, 166.
243
LISKOV, Helena. Njemn% d&m v sou#asn v%stavb" Velk Prahy. Architekt SIA. 1935,
r. 24, #. 4, 6, s. 58.

115
A% do konce 30. let byly proto kuchyn! komunlnch steck"ch dom( tradi&n!
vybavovny pouze kuchy*sk"mi samostatn! stojcmi kamny na tuh paliva.
244

K uplatn!n vybaven kuchyn! jako plo$n! spornho a racionln! 'e$enho funk&nho
celku, jak jej znme nap'. z fenomnu tzv. frankfurtsk kuchyn! architektky Margarete
Schtte-Lihotzky, v st nedo$lo ani nznakem. Zrove* v$ak i v st probhala tou
dobou diskuse o pot'eb! racionalizace domcnosti. V 'jnu 1931 tak nap'. Aussiger
Tagblatt vydal &lnek
245
, kter" se zab"val tezemi tehdej$ p'edn n!meck expertky na
otzky domcnosti a zakladatelky odbornho &asopisu Neue Haushalt Erny Mayer.
Vyz"val k pot'eb! &eln!j$ho 'e$en a vybaven domcnosti pro osvobozen
hospodyn!, kter je nucena chodit do prce a nezb"v j v tradi&n domcnosti energie
pro rodinu i sebe samu.
Prv! ve velikosti obytn kuchyn!, kter se plo$n! tm!' vyrovnala pokoji, se
li$ steck byty v pavla&ovm dom! z roku 1931 od zmi*ovan"ch p'klad(
pavla&ov"ch dom( v Praze, Frankfurtu i Dr%-anech. Spole&n"m jmenovatelem t!chto
byt( byl pokus o vy&len!n plo$n! minimln kuchyn! do odd!len niky a snaha
o sporu plochy pro pokud mo%no samostatn" druh" pokoj, kter" bude vyu%iteln" jako
lo%nice.

Rovn!% vnit'nmu vybaven byt( nebylo v komunlnch projektech v!novno
p'li$ pozornosti. Navrhovan dispozi&n 'e$en jsou jinak stavebn! velmi &ist, p'i
za'zen nbytkem v$ak dochzelo nutn! ke koliznm a provozn! neefektivnm situacm.
Ty bylo mo%n v rmci sofistikovan!j$ho nvrhu r(zn"ch nik pro vestavbu prvk(
vnit'nho bytovho vybaven 'e$it mnohem &eln!ji. Prv! takov zadn byla po&tkem
30. let pro architekty zab"vajcmi se otzkami socilnho bydlen velkou v"zvou.
steck komunln dispozice v$ak z tohoto hlediska promy$leny nebyly. P'itom tak
tyto modern typologick po%adavky dokzal laicky reflektovat i steck" denk Aussiger
Tagblatt. V 'jnu 1931 otiskl nap'. &lnek s nzvem Vyu'it prostoru v malm byt!,
kter" p'in$el rady, jak &eln! a prostorov! sporn! vybavit mal" byt rozli&n"mi
sklp!jcmi kusy nbytku a zav!$en"mi a zabudovan"mi prvky. Tedy v dob!, kdy byla

244
Z roku 1930 jsou zachovny konkrtn popisy na stavbu dodvan%ch kamen. Jednalo se
o kuchy+sk kamna v%robn zna#ky Herkules se )elezn%mi plty a smaltovanou povrchovou
pravou.
zdroj: Archiv m"sta st nad Labem 13251945, karton #. 942.
245
WELTMANN-NECKEL, Senta. Rationalisierung im Haushalt. Aussiger Tagblatt. 1931,
30.10.1931, s. 14.

116
ve v"stavb! nejrozshlej$ etapa steckho komunlnho bydlen, mohl kriticky mstn
denk nastavit zrcadlo nov"m komunlnm projekt(m takto: &as kompletnho a p%li#
masivnho za%izovn nbytkem minul. P%izp"sobiv$, lehk$, p%emstiteln$
a demontovateln$ dnes mus b$t nbytek pro mal byty p%edev#m. Forma a materil
bud zjem teprve a' na druhm mst!. Nejlep# mo'nosti pod%dit byt hledisku )elnosti
m architekt. M v rukou instalovat praktick sk%n! a police, vyu'it nik a zabrnit
vzniku nevyu'iteln$ch meziprostor" mezi pevn! stojcm vybavenm. P"dorys m"'e
njemnk sotva p%mo ovlivnit. Ka'dopdn! v#ak z"stv dost mo'nost pro pozornho
njemnka ke stoprocentnmu vyu'it svho bytu.
246


Tm nejv!t$m nedostatkem steck"ch komunlnch bytov"ch projekt( je v$ak
rezignace jejich tv(rc( na budovn centrln domovn technick infrastruktury pro
vytp!n objekt( a p'pravu tepl u%itkov vody. V$echny steck komunln bytov
projekty, tedy i ty z konce 30. let, byly vybavovny loklnmi topidly na tuh paliva. Ve
sklepch byly budovny plo$n! nro&n individuln skladov prostory pro uhl
jednotliv"ch njemnk(. Pouze typ komunlnho bytu z roku 1926 byl vybaven
centrlnm shozem pro manipulaci s popelem, jinak njemnci ve v$ech komunlnch
domech museli fyzicky i &asov! nro&n" proces vytp!n zaji$,ovat bez uleh&en
a postaru.
Je pravdou, %e v polovin! 30. let byla v Praze st'ednm vytp!nm vybavena
pouh &tvrtina v$ech stvajcch byt(.
247
Av$ak nov bytov projekty sociln v"stavby
v Praze i Brn! st'ednm vytp!nm standardn! vybavovny byly. Od(vodn!n
rozdlnho steckho p'stupu je t'eba spat'ovat p'edev$m ve snaze o maximln
sn%en po'izovacch nklad( staveb. Mo%n se tv(rci typologie steck"ch bytov"ch
dom( tak obvali pau$lnho nr(stu provoznch nklad( byt(, kter by nem!rn!
zv"$ily m!s&n njemn. Rozhodli se tedy p'enechat starost o vytp!n na jednotliv"ch
njemncch.

V$echny obytn mstnosti v domech v$ak byly vybaveny elektrick"m proudem.
Byty i spole&n prostory m!ly instalovny modern elektrick lampy a rovn!% elektrick"

246
Raumausnutzung in der Kleinwohnung. Aussiger Tagblatt. 1931, 9. 10. 1931.
247
LISKOV, Helena. Njemn% d&m v sou#asn v%stavb" Velk Prahy. Architekt SIA. 1935,
r. 24, #. 4, 6, s. 58.

117
zvonek. V p'pad! typu pavla&ov"ch dom( z roku 1930,
248
a dokonce v p'pad! star$ho
typu komunlnho domu z roku 1926,
249
je mo%n dohledat zmnky o p'ipojen dom( na
plyn. Z dostupn"ch pramen( v$ak nen zatm z'ejm, zda a k jakmu &elu byl plyn
z m!stsk plynrny v t!chto domech vyu%vn.


248
O p$ipojen domu na plyn se zmi+uje Franz J. Arnold ve svm strojopise.
zdroj: FRANZ JOSEF ARNOLD. Laubenhuser der Stadt Aussig. 1933. je ulo)en v Archivu
m"sta st nad Labem, 13251945, karton #. 943.
249
V plnech z nora 1926 je na hlavnch schodi*0ov%ch podestch bytovho domu vedle
shozu na popel vyzna#eno rovn") stoupac potrub pro plyn.

118

4.3 M%stsk$ architekt Franz Josef Arnold

Obsahem tto kapitoly bude zamy$len nad otzkami architektonickho stylu,
uplatn!nho na souboru budov komunln bytov v"stavby, vybudovan
v mezivle&nm obdob v st nad Labem. Tento soubor staveb je, a% na jedinou
v"jimku, s nejv!t$ pravd!podobnost mo%n autorsky p'isoudit Franzi Josefu
Arnoldovi, kter" m!l jedine&nou mo%nost jako architekt stavebnho 'adu pracovat na
komunlnch stavbch po cel sledovan obdob.
Do problematiky autorstv projekt( vstupuje v$ak osoba Dr. Ernsta Kroba. Krob
byl genera&nm vrstevnkem architekta Arnolda, narodil se v Prun'ov! v roce 1887. Po
absolvovn gymnzia v Kadani studoval na pra%sk n!meck technice (Technische
Hochschule nach Prag) stavebn in%en"rstv (Hoch- und Tiefbau). Studium ukon&il
v roce 1912 a nsledn! tam je$t! v roce 1918 zskal doktort. Ve slu%bch Magistrtu
m!sta st nad Labem p(sobil od roku 1914 a% do roku 1945, a stl tak spolu
s architektem Arnoldem u vzniku v$ech staveb, kter zde v tomto obdob z popudu obce
vznikaly. Po povle&nm odsunu do bavorskho +ezna tam p(sobil jako pedagog. Stal
se docentem a bavorsk"m zemsk"m poslancem. Zem'el v roce 1954.
250
Ernst Krob v st nad Labem zastval funkci stavebnho 'editele (Baudirektor)
a rovn!% r(zn nepolitick funkce v m!stsk samosprv!. Byl tak Arnoldovi
v organiza&n struktu'e slu%ebn! nad'zen"m a byl v st spole&ensky v%en!j$ osobou.
Z tohoto d(vodu se Krob, na rozdl od Arnolda, z&ast*oval d(le%it"ch jednn, a vedle
politick osobnosti Leopolda Plzla sehrval proto p'i tvorb! komunln bytov
strategie i d(le%itou roli. P'esto v$ak bylo jeho odbornou specializac navrhovn
stavebnch konstrukc budov, a jeho podl na nvrzch tak lze nepochybn! shledvat ve
stavebn! konstruk&n strnce projekt( ne% v jejich rovin! v"tvarn &i um!leck. Ernst
Krob se rovn!% v dostupn"ch pramenech jako architekt nikdy neprofiloval.

Rukopis nvrh( Franze Josefa Arnolda lze snadno rozeznat v dochovan"ch
plnech bytov"ch dom( z jednotliv"ch etap komunln v"stavby. Charakteristick je
jeho grafika v"kres( i styl psma, kter"m jsou popisovny. Prvnm Arnoldem skute&n!
signovan"m projektem jsou v$ak a% plny z &ervna 1927, ur&en pro nov" typ domu,
kter" m!l b"t uplatn!n v rmci 'dkov urbanistick struktury p'i ulici U Panskho

250
UMLAUFT 1960, 537.

119
dvora. Ani pozd!ji v$ak Arnold projekty komunlnch bytov"ch dom( zpravidla
nepodepisoval, v"jimku tvo' jen v mnohm uniktn studie pavla&ov"ch dom(
3. stavebn akce.
251
O Arnoldov! autorstv staveb sv!d& i dal$ dochovan prameny,
krom! publikovan"ch zmnek v dobov &i povle&n krajansk literatu'e to jsou nap'.
fotografie komunlnch staveb v jeho prezenta&nm albu z po&tku 20. let. Dle to jsou
jeho vlastn grafick prce, kter zobrazuj plnovan &i ji% realizovan steck stavby.
Prv! dky jednotnmu rukopisu dochovan"ch pln( staveb je mo%n vylou&it jeho
autorstv u stavebn etapy realizovan roku 1927, p'i kter byly vybudovny
osmibytov domy pro zam!stnance m!stsk"ch elektrick"ch podnik( p'i ulicch Na
Splence a Kl$sk. Tento nvrh z listopadu 1926, kter" kvalitativn! nedosahuje rovn!
Arnoldov"ch prac a rovn!% urbanisticky ani typologicky nezapad do v"vojov linie
steckho komunlnho bydlen, byl signovn prv! Ernstem Krobem a byl rovn!%
atypicky opat'en Krobov"m autoriza&nm raztkem. Ani tato praxe nebyla b!%n,
obvykle plny komunln bytov v"stavby autorizovny nebyly a ozna&eny b"valy jen
anonymnm podpisem stavebnho 'adu: Stadtbauamt Aussig. Komunln bytov
v"stavba byla tedy v!t$inou presentovna jako anonymn prce pod hlavi&kou
stavebnho 'adu. Jmno architekta Franze J. Arnolda nebylo obvykle v souvislosti se
stavbami zmi*ovno. Ani v mstnch novinov"ch &lncch, kter reflektovaly novou
v"stavbu, se Arnoldovo jmno neobjevovalo.

Architekt Franz J. Arnold byl v$ak v"znamnou osobnost architektonick scny
st nad Labem prvn poloviny 20. stolet. Podle dosud znm"ch pramen( realizoval
sv nvrhy pouze v st nad Labem a na zem jeho m!stsk"ch &st. Jmno tohoto
architekta v$ak dosud v odborn literatu'e zmi*ovno nen, nebyla zatm zpracovna
%dn jeho monografie. Pion"rskou prci na tomto poli od roku 2004 vykonali auto'i
steck"ch webov"ch projekt( www.aussig.mysteria.cz a www.usti-aussig.net v &ele
Mat!jem Pralem, kte' se tmatu steck architektury systematicky v!nuj.
252
Byly tak
shrom%d!ny alespo* spor odkazy na dostupn prameny a tm!' pln" p'ehled

251
M&)e se nm tedy zdt, jako by m"l architekt pot$ebu ty um"lecky nejatraktivn"j* nvrhy
bytov%ch dom& ozna#it sv%m jmnem. D"lval to tak obvykle u jin%ch komunlnch projekt&,
jako byl nvrh dv# *koly nebo nov radni#n budovy. Mohli bychom z tohoto postoje
odvozovat, )e s v%sledkem ostatnch nvrh& komunlnch bytov%ch staveb nebyl architekt
spokojen? Ano, je z$ejm, )e n"kter prce na komunlnch bytov%ch stavbch mu pro
uplatn"n tv&r#ch ambic mnoho prostoru neposkytovaly.
252
O projektu. In: st///Aussig: Architektura na severu %ech [online]. [cit. 2013-04-21].

120
Arnoldov"ch steck"ch d!l. Ucelen!j$ um!leckohistorick pojednn k tmatu prce
architekta Franze J. Arnolda v$ak dosud nevzniklo.

Pro pochopen stylov"ch aspekt( Arnoldov"ch nvrh( komunlnho bydlen je
vhodn se nejprve seznmit s jeho %ivotem a obecn! i tvorbou.
Franz Josef Arnold se narodil v st nad Labem dne 18. ledna roku 1888 jako
syn obchodnka, rovn!% Franze Josefa Arnolda. P'ed studiem m!l podle sv!dectv svho
syna mo%nost zskat ur&itou praktickou zku$enost na stavb! jako zednk a u&en na
zednka uvedl tak p'i zpisu na vysokou $kolu.
253
Z tohoto zdroje se t% dozvdme, %e
st'edo$kolsk vzd!ln zskal Arnold absolvovnm &ty' t'd na n!meck sttn
pr(myslov $kole v Brn! (K.K. Staatsgewerbeschule Brnn) a jist je t%, %e po
dokon&en st'edn $koly z Brna ode$el studovat na dr%-anskou akademii (Dresdner
Akademie der bildenden Knste). Jak vypl"v z archivu dr%-ansk akademie, byl
zapsn v ateliru architektury u profesora Germana Bestelmeyera
254
, av$ak pouze dva
ro&nky mezi lety 1912 a% 1914, studium p'ed vypuknutm sv!tov vlky a odvodem na
frontu 'dn! nedokon&il.
Dosud uvd!n informace o dr%-anskm architektonickm vzd!ln Franze
Josefa Arnolda cituj obvykle jedinou v!tu z publikace o st nad Labem Franze
J. Umlaufta
255
, kter vy$la v roce 1960, tedy je$t! za Arnoldova %ivota a mohla jm b"t
autorizovna. Prof. Umlauft zde uvd, %e architekt Arnold studoval v Dr%-anech
vedle akademie t% na technice (Technische Hochschule in Dresden).

Jak v$ak vypl"v
z prov!'en archivu, resp. registru student( dr%-ansk techniky v obdob let 1906

253
V%tah z archivu dr),ansk akademie k osob" Franze Josefa Arnolda, Kustodie/Archiv der
Hochschule fr Bildende Knste Dresden.
254
German Bestelmeyer (18741942) byl n"meck% architekt a pedagog. Vzd"ln zskal na
technice v Mnichov" a na vde+sk akademii u prof. Friedricha von Schmidta. Jako architekt
p&sobil p$edev*m na jihu N"mecka v Norimberku, /ezn" a Mnichov". Od roku 1910
p$evzal profesuru na dr),ansk technice, od roku rovn") 1911 na tamn akademii. Pozd"ji
vyu#oval tak v Berln" a Mnichov". Byl jednozna#n%m zastncem konzervativnho sm"ru
v architektu$e. V roce 1928 vytvo$il spolu s Paulem Bonatzem, Wilhelmem Kreisem a
Paulem Schulze-Naumburgem architektonickou skupinu Der Block, kter se profilovala jako
protivha modernisticky avantgardnmu seskupen Der Ring architekt& Bruno Tauta, Waltra
Gropia a Ericha Mendelsohna. Jako president mnichovsk akademie postupoval
nekompromisn" proti novtorsk%m nvrh&m Theodora Fischera. Po uchopen moci nacisty
se stal jako Reichskultursenator funkcion$em re)imu.
Zdroj: German Bestelmeyer [online], Wikipedia [cit. 2013-05-12].
255
UMLAUFT 1960, 538.

121
1914, kte' byli do 'dnho studia bu- zapsni nebo studium dokon&ili
256
, Franz
J. Arnold na dr%-ansk technice nikdy zapsn nebyl. Pokud m b"t Umlauftova
informace pravdiv, mohl zde Arnold p'padn! nav$t!vovat n!kter p'edn$ky jen jako
hostujc student. Z korespondence se synem architekta, Dietmarem Arnoldem, t%
vypl"v, %e Arnold studoval v Dr%-anech mal'stv. Pravd!podobn! mohl na akademii
nav$t!vovat n!kter p'edm!ty pro studenty oboru mal'stv, ale zapsn byl pouze
v ateliru architektury profesora Germana Bestelmeyera.
B!hem vlky slou%il Arnold v rakousk armd! a utrp!l zran!n
257
, po uzdraven
se vrtil zp!t dom( do st nad Labem a ve studiu ji% nepokra&oval. Akademickho
titulu proto nikdy nedoshl. Od poloviny 20. let u%val titulu Architekt G.D.A., co%
odpovdalo praxi, kdy architekt s podpisem uvd p'slu$nost k profesn organizaci.
Arnold byl &lenem profesnho spolku sdru%ujcho n!meck architekty
v )eskoslovensku: Gemeinschaft deutscher Architekten in der Tschechoslowakischen
Republik.
258


V st nad Labem pravd!podobn! u% v roce 1918 slo%il Franz J. Arnold odborn
zkou$ky (Baumeisterprfung), aby vstoupil do slu%eb magistrtu m!sta. Ve funkci
steckho m!stskho stavebnho rady a pozd!ji vrchnho stavebnho rady p(sobil
architekt Arnold a% do konce druh sv!tov vlky.

V m!stskm adres'i z roku 1920
259

je uvedeno, %e Franz J. Arnold je vedoucm t'incti&lennho t"mu odd!len pozemnch
staveb (Abt. Hochbau) stavebnho 'adu jako stavebn komisa' (Baukomissar).

256
Ov"$en v archivu dr),ansk techniky k osob" Franze Josefa Arnolda, Universittsarchiv,
Technische Universitt Dresden.
257
UMLAUFT 1960, 538.
258
Spolek Gemeinschaft deutscher Architekten in der Tschechoslowakischen Republik, ve
zkratce G.D.A., se sdlem v Praze byl Ministerstvem vnitra !SR $edn" povolen v dubnu
1920 jako profesn organizace n"mecky mluvcch architekt& v !eskoslovensku. Je*t" tho)
roku vznikly jeho zemn" p$slu*n )upy. V prosinci 1939 bylo dal* fungovn spolku je*t"
povoleno, do*lo jen ke zm"n" nzvu na Gemeinschaft deutscher Architekten in Bhmen
und Mhren. Definitivn" spolek zanikl v%nosem $*skho protektora p$i plo*n likvidaci
spolkov #innosti v dubnu 1943 za p$edsednictv pra)skho architekta Rudolfa
Schicketanze.
Zdroj: Nrodn archiv, Pom&cka: Ministerstvo vnitra nov signatura, Spolkov spisy
signatury D 3111, Gemeinschaft deutscher Architekten in der Tschechoslowakischen
Republik, Praha 14.
259
Adrebuch der Stadt Aussig und des politisches Bezirkes Aussig. Aussig: Stadtrat Aussig,
?1920.

122
V adres'i z roku 1926
260
je ve stejn vedouc funkci zmi*ovn jako stavebn rada
(Baurat). Po restrukturalizaci odd!len pozemnch staveb 'dil podle adres'e z roku
1934
261
specializovan odd!len pro m!stsk novostavby. Ve vle&n"ch letech 1940
1944 za starostovn Franze Czermaka vedl na 'ad! 63. odd!len tzv. Hochbauamt,
jeho% npl* byla stanovena jako: nvrh a detailn projektovn m!stsk"ch novostaveb
a p'estaveb, vypracovn v"kaz( v"m!r, rozpo&t( a ocen!n stavebnch prac, zadvn
prac a veden staveb. Odd!len se v$ak zab"valo i pamtkovou p& a nvrhem
nhrobk(
262
.


Bezprost'edn! po dramatick"ch udlostech v st opustil v srpnu 1945 Arnold
s rodinou
263
d(m na Kl$i a usadil se v Rakousku. Mezi lety 1946 a 1952 p(sobil jako
stavebn rada ve Wiener Neustadtu, pot krtce v Eisenstadtu a od roku 1952 byl op!t
jako vrchn stavebn rada (Oberbaurat) &inn" v hornorakouskm Gmunden. Franz J.
Arnold zem'el 15. nora roku 1962 v Paschingu u Lince.
264

V rmci tohoto pojednn o %ivot! Franze J. Arnolda by zde bylo vhodn uvst
na pravou mru n!kter dezinformace, kter se v souvislosti s jeho osobou
a dramatick"mi udlostmi roku 1945 v poslednch letech objevily. Rodina Arnoldova,
a& byla psychicky a materiln! zdrcena, opustila republiku dne 1. 8. 1945 ve zdrav
a spo'dan"m zp(sobem. S n!kolika jin"mi rodinami cestovali Arnoldovi v nkladnm
voze p'es Prahu a druhho dne dorazili bezpe&n! do Rakouska.
K tmatu steck"ch udlost z 31. 7. 1945, kdy do$lo bezprost'edn! po v"buchu
muni&nho skladi$t! v Krsnm B'ezn! k ne$,astnmu toku na n!meck civiln
obyvatelstvo, vy$el v internetovm mdiu Denk Referendum v lednu 2010 sloupek
nazvan" Vra'd!n nevi+tek autora Zde*ka Brty.
265
V &lnku je architekt Franz
J. Arnold nesprvn! ozna&ovn za autora steckho Mostu Edvarda Bene$e z roku

260
Adrebuch der Stadt Aussig und des politisches Bezirkes Aussig 1926. Aussig: Druckerei-
und Zeitungsgesellschaft Kraus & Co., 1926.
261
Adrebuch der Stadt und des politisches Bezirkes Aussig 1934. Aussig:
Elbetalverkehrsverband, 1934.
262
Tabulka organiza#n a sprvn struktury $adu m"sta st nad Labem z obdob starostovn
Franze Czermaka, nedatovno (1940?), Archiv m"sta st nad Labem.
263
Franz Josef Arnold m"l s man)elkou Marianne dv" d"ti, jejich rodina ob%vala vilku
#. p. 3 v ulici Lesn cesta.
264
Sv"dectv architektova syna Dietmara Arnolda, na zklad" korespondence z dubna 2010.
265
BRTA, Zden"k. Vra)d"n nevi+tek. In: Denk Referendum: Domov [online]. [cit. 2013-04-
21]. Dostupn z: http://www.denikreferendum.cz/clanek/895-vrazdeni-nevinatek

123
1936. Zcela nepravdiv a vykonstruovan je v$ak pas% o napaden architekta Arnolda
v pr(b!hu toku: Z mostu byl mimo jin shozen i sm jeho autor, architekt Arnold.
Jeho dospvajc syn jej v#ak vyhrabal z hromady mrtvol je#t! 'ivho, ost%elova)i, kte%
po p%e'iv#ch spadl$ch st%leli, jej netrefili a oba, otec i syn, byli nsledn! vyhnni za
hranice s ostatnmi N!mci. Tuto situaci v$ak Arnold(v syn Dietmar kter" byl v roce
1945 teprve dvanctilet", v korespondenci v %dnm p'pad! nepotvrzuje. Arnoldova
rodina, jak bylo uvedeno, hned rno druhho dne po tzv. masakru opustila ve zdrav
st. Bohu%el je tato nepravdiv informace uvedena ji% ve vce zdrojch a rovn!% na
otev'en internetov encyklopedii Wikipedie u hesla Leopold Plzl.
266


Ran Arnoldova architektonick prce do zna&n mry odr% konzervativn
akademick prost'ed jeho dr%-ansk"ch studi u profesora Bestelmeyera. Z tohoto
pohledu je zsadnm pramenem album, nazvan Aufgefhrte Bauten, Entwrfe und
Skizzen von Architekt F. J. Arnold, dochovan v steckm m!stskm archivu.
267
Toto
album fotografi, uspo'dan"ch na kartnech, je jakousi architektovou profesn
prezentac. Arnold zde v prvn &sti graficky prezentuje architektonick nvrhy staveb
pro st z let 1919 a% 1922 a tuto &st alba uzavr trojice fotografi jeho ji%
realizovan"ch budov. Okolnosti vzniku zobrazen"ch architektonick"ch nvrh( nm
nejsou znmy. Nen ani z'ejm, zda jednotliv nvrhov perspektivy byly konkrtn!ji
rozpracovny, nebo zda pro album vybran nvrhy byly jen cvi&enm a maj zachycovat
jakousi vizi ideln architektury. Svou formln pravou a ur&it"m velik$stvm p(sob
nvrhy dojmem, %e vznikaly je$t! v rmci architektova studia jako projekty teoretick &i
$koln. Jejich pozd!j$ datace a skute&nost, %e se jedn o soubor konkrtnch staveb pro
m!sto st nad Labem, v$ak tuto vahu vyvracej.
Arnold(v ideov" nvrh budovy steckho hlavnho ndra% z roku 1919
zachycuje klasicizujc symetricky uspo'dan a v"$kov! odstup*ovan pr(&el se
zv"razn!n"m st'ednm rizalitem. Dominantn st'edn &st budovy je na rozdl od
zb"vajc hmoty domu pon!kud zmaten! dekorovna ozdobn"mi prvky je$t!
z repertoru geometrick secese i historismu. Jako klasicizujc a pou%it"mi
dekorativnmi prvky za stylov! zpozdil lze ozna&it i nvrhy budov steck v"stavn

266
Leopold Plzl [online], Wikipedia [cit. 2013-04-21].
267
ARNOLD. Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold.
nedatovno, Archiv m"sta st nad Labem.



124
haly a domu um!lc(, oba z roku 1919, a dle ob! prezentovan varianty budovy
steckho krematoria. Svrzn" je nvrh hotelovho devtipodla%nho v"$kovho domu
pro konkrtn nro%n parcelu v steckm centru. Nvrh lze ozna&it za vernakulrn
experiment s historizujcmi prvky sask renesance, nebo, d(m je ukon&en jakousi
renesan&n bn. Jako by tmto nvrhem cht!l autor doplnit siluetu na pamtky ne p'li$
bohatho rodnho m!sta o novou dominantu. Kresba kostela v Lauensteinu
s charakteristickou st'e$n bn, kterou Arnold naskicoval na sask stran! Kru$n"ch hor
v roce 1921, byla pravd!podobn! pro tento architektonick" experiment dl& inspirac.
Je tak pravd!podobn, %e vedle romantick"ch pohnutek vedlo Arnolda na po&tku
dvact"ch let k uplatn!n takov"ch historick"ch motiv( rovn!% nacionln ct!n. O tom,
%e tento architektonick" nvrh byl my$len serizn!, sv!d& skute&nost, %e prv! tuto
reprodukci umstil Arnold na p'edn oblku svho alba. Ostatn prezentovan nvrhy
dom( velkom!stskho typu pro steck centrum maj rovn!% historizujc tvaroslov.
Nvrh bankovnho domu s v!%ov"mi rizality je jakousi barokn palcovou stavbou
a komorn!j$ nvrh kavrny pro m!stsk" park z roku 1920 je stylizovn do podoby
emprov zahradn vily.
Zmn!n fotografie bytov"ch dom( zachycuj v podstat! dva steck komunln
bytov projekty z prvn vlny v"stavby, a z'ejm! se tedy jedn o v(bec prvn Arnoldovy
realizace. Soubor dom( z let 1919 a% 1920
268
, je situovan" v blokov zstavb! p'i
dne$n Palachov! ulici. Jedn se o v"stavn! poveden domy velkom!stskho typu,
jejich% pr(&el jsou architektonizovna mno%stvm abstrahovan"ch historizujcch
prvk(.

Ve funkci magistrtnho stavebnho rady dostal v nsledujcch letech Franz
J. Arnold mo%nost v"znamn! se tv(r&m zp(sobem uplatnit na stavebnch zakzkch
financovan"ch steckou m!stskou obc. Jednotliv zadn, jak bylo uvedeno, 'e$il
pravd!podobn!, co se architektonickho nvrhu t"&e, sm. Vypracovnm provd!c
projektov dokumentace se pak zab"valy v!t$inou a% realiza&n firmy, kter m!ly
vlastn projekce nebo projek&n prce zadvaly extern!. Jako stavebn rada a pozd!ji
i stavebn komisa' tak Arnold organiza&n! vedl m!stem investovan realizace staveb.

268
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 67.

125
A to i ty stavby, kter sm autorsky nenavrhoval, jako nap'. pozoruhodn" arel
m!stsk"ch jatek z let 19271928 stuttgartskho architekta Josepha Henningse.
269


Arnold se t% zab"val architektonickou a stavebn strnkou v"stavy Ausstellung
fr Kultur und Wirtschaft, konan mezi stm a Bukovem v lt! roku 1924. Pro v"stavu
navrhl prostor v"stavi$t! i konkrtn stavby, jako vstupn budovu,
a pr(myslovou hlavn halu.
270
Jednalo se o do&asn stavby d'ev!n konstrukce
a klasicistnho tvaroslov. Vstupn brna do arelu byla 'e$ena ve form! velkolep
vt!zn brny, podobn t historick v Berln!.
271
steck v"stavi$t! bylo pak za
Arnoldovy &asti v roce 1927 p'ebudovno ve sportovn stadion, kter" se nsledn! dle
vyvjel.

P'elomov"m Arnoldov"m dlem, na kterm se podlel i zmi*ovan" in%en"r
Ernst Krob, je komplex budov Okresn nemocnice v st nad Labem s kapacitou cca
800 l(%ek. V letech 19261930 byl v rmci prvn etapy vybudovn $estipodla%n
rozshl" pavilon tehdej$ho internho a dermatologickho odd!len. V rmci druh
realiza&n etapy, budovan v obdob 19311937, byl dokon&en osmipodla%n
chirurgick" pavilon. Oba objekty byly vzjemn! propojeny patrovou spojovac chodbou
s opera&nmi sly. P(vodn! p'edpokldanou t'et a &tvrtou realiza&n etapu
nemocni&nho arelu se ji% zrealizovat nepoda'ilo, nemocnice se p'esto stala jednou
z nejmodern!j$ch v )eskoslovensk republice. .elezobetonov" skelet a racionln
provozn a dispozi&n schma jsou nekompromisn! ur&ujc tak pro hmotovou
kompozici budov a &len!n fasd. Ozdobnost omtkov fasdy byla redukovna na
barevn 'e$en, jemn okenn $ambrny a st'e$n 'msu. Kubick
a razantn! ustupujc hmoty bo&nch k'del chirurgickho pavilonu umo%nily p(sobiv!
zvldnout m!'tko stavby.
272


269
LODGMAN a STEIN 1929, 119125.
270
ARNOLD, Franz Josef. Der Ausbau der Aussiger Ausstellung. Beitrge zur Heimatkunde
des Aussig-Karbitzer Bezirkes. 1924, s. 4942.
271
Na v%stav" byl vybudovn tak mnohem inven#n"j* pavilon Haus der Arbeit, jeho)
autorstv je p$ipisovno levicov" zam"$enmu rakouskmu architektovi Georgi Karauovi.
Zdroj: George Karau. In: Architekturzentrum Wien: Architektenlexikon Wien 17701945
[online]. Wien: Architekturzentrum Wien [cit. 2013-04-21].
272
Arel b%val okresn nemocnice se postupn" m"n v univerzitn kampus UJEP. Star*
z hlavnch budov arelu byla p$ed lety p$ebudovna. Univerzita v*ak v sou#asnosti
p$ipravuje zbo$en b%valho chirurgickho pavilnu, na jeho mst" m b%t vybudovna

126
A& byl nemocni&n komplex budovn tm!' jedno desetilet, architektonick"
nvrh byl vypracovn ji% p'ed rokem 1926, o &em% sv!d& publikovan fotografie jeho
sdrovho modelu.
273


'ednick" bytov" d(m zam!stnanc( Spolku pro chemickou a hutn v"robu,
vybudovan" v letech 19291930, situovan" na dne$n steck adrese Masarykova
&. p. 1971, sv!d& o Arnoldov! tv(r& prci i mimo kancel' stavebnho 'adu. Arnold je
autorem architektonickho nvrhu budovy
274
a plny byly pravd!podobn!
rozpracovny ve stavebn sekci Spolku pod vedenm in%en"ra Ericha Breindla. V"razn"
$estipodla%n v!%ov" d(m s jednoduchou kubickou hmotou je ukon&en vylo%enou
'msou. Fasdy jsou ji% jen redukovan! zdobeny expresivn! u%it"m re%n"m
keramick"m soklem, jak"msi vlysem z ciheln"ch ps( pod 'msou a zajmavou
abstraktn keramickou plastikou, originln! osazenou nad vstupn &st domu. Okna
jsou op!t rmovna $ambrnami a kubickou hmotu zjem*uj jen obl hrany
vystupujcch zbradl lod%i.

V roce 1932 byla pak dokon&ena dal$ rozshl m!stsk Arnoldova budova
novostavba n!meckho dv&ho gymnzia (Mdchen Reform Real Gymnasium und
Lehrerbildungsanstalt) v dne$n Palachov! ulici.
275
Stavba je p'edev$m na
severov"chodn, tj. vstupn, fasd! 'e$ena jako d(stojn klasicizujc symetrick
kompozice se zv"razn!nou st'edn &st. Modern puristick v"razov pojet je p'es toto
pon!kud formln hmotov schma z'ejm a vyznv vce z vlastnho dispozi&nho
schmatu a ostatnch pohled(.

steck komunln bytov v"stavba byla v$ak Arnoldov"m nejdel$m
a nejobjemn!j$m profesnm kolem. Jak bylo zmn!no, v!noval se tomuto tmatu u%
od svho nstupu na 'ad, a to v souvislosti s ustanovenm magistrtnho programu
opat'en proti bytov nouzi z roku 1919. Objem bytov v"stavby se ve dvact"ch letech
poda'ilo postupn! zvy$ovat a po&tkem 30. let doshl svho vrcholu. Bylo tak t'eba

novostavba P$rodov"deck fakulty. Pokusy o zpis budovy do st$ednho seznamu
kulturnch pamtek v*ak zatm vyznvaj skepticky.
273
LODGMAN a STEIN 1929, 152157.
274
PAVL!EK 2005, 66, 80.
275
Tamt), 82.

127
projekty urbanisticky komplexn!ji 'e$it a vyvinout zdrav!j$ modern mnohabytov
domy s sporn! a &eln! 'e$enou malometr%n dispozic. Arnold jednak navrhl na
dne$n Kl$sk ulici modern plochost'ech bytov domy, uspo'dan do 'dk(, kter
byly realizovny v letech 19271928. Dle navrhl skupiny dom(, realizovan"ch od
roku 1930, kter vytv'ej polouzav'en bloky. A zsadn v"znam v jeho tvorb! m
projekt dvojice p(dorysn! esovit! zak'iven"ch pavla&ov"ch dom(, realizovan"ch na
Kl$i v letech 19321933. Originalita 'e$en netkv jen v uplatn!n tehdy ji% znmho
provoznho schmatu pavla&ovho typu domu, ale sp$e v expresivn urbanistick
formaci, uplatn!n na tuzemsk pom!ry v neobvykle velkm m!'tku. V"sledkem
tohoto experimentu je jedine&n" alternativn p'klad architektury a typologickho 'e$en
bytovho domu.

V polovin! t'ict"ch let se Arnold zab"val vahami o novostavb! nov steck
radnice. Vznikl tak nvrh monumentln architektury, kter je ve vztahu ke svmu
prost'ed v podstat! ji% mimo m!'tko. Tma monumentlnho v"razu bylo z'ejm! pro
Arnolda natolik zsadn, %e ve skicch nov radnice z roku 1934
276
navrhuje tak
radikln urbanistickou p'estavbu steckho centra. K realizaci novostavby nedo$lo,
a tak z'ejm! posledn v"znamnou steckou realizac architekta Arnolda je budova
steck spo'itelny Aussiger Sparkasse. Budova byla projektovna pravd!podobn!
v roce 1937, kdy se uva%ovalo o jejm &ste&nm vyu%it prv! pro pot'eby 'adu,
a dokon&ena byla a% v roce 1939. Architektonick 'e$en interiru budovy bylo ale
sv!'eno architekt(m Illingovi a Ludwigovi.
277
Od &ervence 1939 sem byl ze star
radnice p'est!hovn 'ad a bylo zde ustanoveno sdlo 'adu nacistickho landrta. Tato
monumentln stavba nakonec skute&n! v"razn! ovlivnila hlavn steck nm!st.
#estipodla%n budova na pravidelnm obdlnm p(dorysu s vnit'nm dvorem m fasdy
'e$eny v klasicizujcm schmatu s pr(&elnmi pil'i, kter nesou &tve'ici alegorick"ch
mu%sk"ch postav v nad%ivotn velikosti.

Arnold(v tv(r& architektonick" v"voj ve dvact"ch a t'ict"ch letech lze
ozna&it za v podstat! p'ehledn" a kontinuln. Jeho po&te&n nejistota v p'edstavch
o modern architektu'e, ovlivn!n dr%-ansk"m $kolnm konzervatismem a mo%n

276
Grafick p$lohy exempl$e, Leben und Kraft durch kommunales Schaffen der Stadt Aussig
1918 1938. Aussig 1938 nevydno, Archiv m"sta st nad Labem.
277
Festschrift der Aussiger Sparkasse, Aussig 1938, 711.

128
i nacionln pohnutkou, v$ak &asem vystila v p'imknut k neoklasicismu a k ur&it
form! purismu &i expresionismu. Odv%n historizujc experimenty, zachycen na
Arnoldov"ch skicch z po&tku 20. let, a jak znme nap'. z tvorby Leopolda Bauera,
Arnold nerealizoval. N!kter Arnoldovy realizace z let dvact"ch tak mohou sp$e
p'ipomnat tvorbu genera&nho sou&asnka a brn!nskho architekta Ernsta Wiesnera.
Srovnejme tak Wiesnerovu brn!nskou budovu )esk banky Union z let 19231925
s Arnoldov"m bytov"m domem 'ednk( Spolku pro chemickou a hutn v"robu.
Podobn" je tak ur&it" radikln monumentln zp(sob hmotov skladby, jak"m Ernst
Wiesner pracoval na brn!nskm palci Morava z let 1926(?)1929. Arnold(v
chirurgick" pavilon steck nemocnice, projektovan" zhruba ve stejnm &asovm
obdob, u%v podobn! silnho principu. Dobovou paralelou je tak expresivn
monumentln forma frankfurtsk sprvn budovy spole&nosti I. G. Farben profesora
Hanse Plziga z roku 1928. Oblibu monumentlnch forem lze ale u Arnolda vysledovat
u% u jeho ideov"ch skic z roku 1919 p'es realizace staveb ve'ejn"ch instituc i u ryze
civilnch soubor( bytov komunln v"stavby.

Z v"$e nazna&enho architektova postoje vypl"v, %e se Arnold nep'ipojil
k duchu levicov avantgardy a v podstat! se programov! vyhranil v(&i jakmukoliv
projevu funkcionalistick formy. V roce 1930 zasedl v porot! mezinrodn sout!%e na
hotel pro labskou promendu v Dolnch Zlezlech. Sout!% obeslali rovn!% sv!tov!
uznvan architekti jako Holan-an Jan Duiker. Architekt Arnold m!l tedy mo%nost
seznmit se i s nejmodern!j$mi a nejradikln!j$mi p'stupy tehdej$ architektury.
278



278
Spolu se sv%m nad$zen%m z steckho stavebnho $adu Ernstem Krobem byl architekt
Arnold v roce 1929 po)dn o #ast v porot" v mezinrodn sout")i na hotelovou budovu,
kter m"la b%t vybudovna v rekrea#n zn" obce Doln Zlezly. Sout") obeslalo celkem
75 architekt& nebo architektonick%ch t%m&, prvn cenu zskal t%m in)en%ra Rudolfa Kupky
z Liberce spolu s rakousk%m architektem Ernstem Plischkem, druhou cenu potom
sv"toznm% holandsk% architekt Jan Duiker, na t$etm mst" byl ocen"n karlovarsk%
architekt Adolf Meretich. Dosud se bohu)el nepoda$ilo, krom" krtk zmnky o ocen"n%ch
nvrzch, kter vy*la v berlnskm $ednm v"*tnku, identifikovat ostatn z#astn"n
architekty. Podle autor& webovho projektu ST///AUSSIG se sout")e pravd"podobn"
z#astnila tak Margarete Schtte-Lihotzky.
Zdroj: Zentralblatt der Bauverwaltung. Berlin: Preuss. Finanzministerium, 1929, ro#. 49,
#. 51. Dostupn z: http://opus.kobv.de/zlb/volltexte/2008/6025/pdf/ZBBauverw_1929_51.pdf
a Zentralblatt der Bauverwaltung. Berlin: Preuss. Finanzministerium, 1930, ro#. 50, #. 5.
Dostupn z: http://opus.kobv.de/zlb/volltexte/2008/6032/pdf/ZBBauverw_1930_05.pdf

129
V zv!ru sv steck tvorby se Arnold nvrhem m!stsk spo'itelny zdnliv!
p'ibli%uje nacistickmu vkusu. Slavnostn tisk, vydan" 29. 'jna 1939 p'i p'le%itosti
otev'en budovy, byl v vodu doprovzen cittem Adolfa Hitlera. Architektonick"
nvrh a pota%mo zahjen v"stavby tto budovy v$ak prob!hly z rozhodnut sociln!
demokratickho veden m!sta v &ele s odp(rcem nacismu, starostou Leopoldem
Plzlem, u% v roce 1937. Klasicizujc monumentln forma tohoto dla toti%
z perspektivy cel Arnoldovy prce nen nikterak vybo&ujc a v dobovm kontextu
p'ekvapiv. O postoji autora k nacismu nemme ani %dn informace. Architekt Arnold
v$ak jako vrchn stavebn rada ve slu%bch 'adu setrval a% do konce vlky. Starosta
Plzl, politick" tv(rce rozvoje m!sta, byl naopak zat&en gestapem, a to hned v 'jnu
roku 1938.

Franz Josef Arnold se zab"val vedle sv architektonick praxe tak grafikou
a dajn! i malbou. Akademickou pr(pravu zskval p'i sv"ch dr%-ansk"ch studich
v letech 19121914 na dr%-ansk akademii. Ne nhodou se tak stal po roce 1919
prvnm p'edsedou steck sekce sdru%en n!meck"ch v"tvarn"ch um!lc(
Metznerbundu.
279
Arnoldovy mal'sk ambice se v rmci studia pramen( k tto prci
nepoda'ilo potvrdit, naopak existuj &etn doklady jeho kresl'sk a grafick zru&nosti.
Tematicky se v$ak architekt v tto prci nevymanil z horizontu profese a motivy
nachzel p'edev$m op!t v st a jeho architektu'e. Ve v"$e zmn!nm albu z po&tku
dvact"ch let tak vedle sv"ch architektonick"ch nvrh( uspo'dal autor fotografie
kreseb zachycujcch venkovsk pamtky z Kru$noho' a Saska. Tento soubor vznikl
v podstat! s nrodopisn"m zjmem, co% tak autor nzvem kapitoly Bilder der Heimat
fr die Heimatforschung
280
v rmci alba vysv!tluje.
Vedle grafick"ch drobnost je dle v mnichovskm archivu Sudetendeutsche
Stiftung dochovn Arnoldem signovan" plakt steckho Hilfsvereinu z obdob
hospod'sk krize.
281
Plakt je rmovn jedencti architektonick"mi vedutami, kter

279
st$ed Metznerbundu sdlilo zpo#tku v Praze a pozd"ji bylo p$esunuto do Liberce.
V jednotliv%ch regionech do*lo zhy k zalo)en pobo#ek. V st nad Labem vznikla tzv.
Labsk )upa (Elbegau), sdru)ujc um"lce z st, Teplic, D"#na, !esk Kamenice
a !esk Lpy. steck% Metznerbund zaji*0oval #etn v%stavy ve v%stavnch prostorch
m"stsk knihovny.
280
V #eskm p$ekladu: Obrzky domova pro nrodopisn bdn.
281
Nedatovan% plakt pochz pravd"podobn" z po#tku 30. let. Ve st$edn #sti obsahuje text
o rozsahu n"kolika odstavc& s jak%msi zvolnm o v$e a odhodlanosti k op"tovnmu
vzestupu kriz zkou*enho steckho pr&myslu.

130
maj z'ejm! vedle sou&asnho obrazu m!sta p'edstavovat autorovu vizi o jeho budouc
podob!. Jednotliv veduty zachycuj steckou architekturu historickou
i novou v&. vlastnch Arnoldov"ch realizac. Zajmav!j$ jsou v$ak grafick kompozice
zachycujc architektovy p'edstavy, kter maj jednak rysy konkrtnho
architektonickho nvrhu (dvojice perspektiv zachycujcch nvrhy na novou radnici,
kter v"razov"mi prost'edky odpovdaj sp$e architektonick hmotov studii)
a voln!ji komponovan grafiky, kombinujc reln prost'ed v"znamn"ch steck"ch
staveb se siluetami nebo hmotami staveb budoucch hmotov! a m!'tkov! ohromn"ch.
P'edstavu o $'i Arnoldova kulturnho zb!ru dopl*uj tak &asopiseck &lnky
a odborn p'sp!vky, obvykle doprovzen autorovou ilustrac, jako je nap'. &lnek
k steck v"stav! z roku 1924, uve'ejn!n" v regionlnm nrodopisnm &asopise
Beitrge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes
282
.


Zdroj: archiv Sudetendeutsche Stiftung (d$ve Sudetendeutsches Archiv) v Mnichov",
Wirtschaftsplakat, #. HAB00063.
282
ARNOLD, Franz Josef. Der Ausbau der Aussiger Ausstellung. Beitrge zur Heimatkunde
des Aussig-Karbitzer Bezirkes. 1924, s. 4942.

131

4.4 Architektonick$ styl komunlnch bytov$ch dom'

Po seznmen se s osobnost m!stskho architekta Franze Josefa Arnolda se vra,me
k souboru steck"ch komunlnch staveb a zab"vejme se podrobn!ji otzkou v"voje
jejich architektonickho stylu a vlivy, kter ho formovaly.
Jak bylo uvedeno, byla prvn velk skupina njemn"ch dom(,
dotv'ejc blokovou strukturu p'i ulici Palachova, vybudovna jako Arnoldova ran
realizace podle projektu z roku 1919. Tyto domy byly dispozi&n! typizovny a mimo
komplikovan p(dorysn 'e$en nro%nch objekt( lze jejich p(dorysn 'e$en
pova%ovat za &eln, sporn, a tedy velmi zda'il. Architektura t!chto dom( v$ak toho
o &elnosti a spornosti vnit'nch dispozic s byty, ur&en"mi pro 'e$en bytov nouze,
mnoho neprozrazuje. Jej uli&n pr(&el p(sob a% p'li$ solidn! a je pro n! p'edn!j$
prezentace navenek a tvorba v"stavnho m!stskho prost'ed tak, jak to d!lvaly
m!$,ansk stavitelsk generace v minulosti. Tyto v"stavn domy m!ly p(sobit poctiv!,
aby bylo patrn, %e se na nich ne$et'ilo. Fasdy jsou proto pe&liv! pojednny ve stylov!
nejednotnm slovnku s motivy st'dmho a soum!rnho francouzskho neoklasicismu
19. stolet a n!kter domy i s prvky neobarokov"mi. V omtce vyveden plasticita fasd
je v$ak ploch a geometricky stylizovan, v!t$ina oken mimo pohledov! exponovan
nro%n polohy pozbyla $ambrn. Ur&it zjemn!n dodvaj fasdm jen lokln!
propracovan detaily kanelur pilastr(, $tukov! zdoben"ch vlys( a drobn"ch $tukov"ch
medailon(. V"razn"m prvkem fasd jsou vedle 'ms i $tukov vzy, vyzdvi%en na
atikch p'i trojhelnkov"ch $ttech. U vstupu do domu jsou v pohledov!
exponovan!j$ch &stech blokov struktury umst!ny stylov! pon!kud nepat'i&n
$tukov kartu$e se znakem m!sta.
Zp(sob prce s plochou, snaha o redukci zdobnho detailu i 'emesln zvldnut
klasicistnho motivu, p'ipomn steck p'edvle&n prce architekta Josefa Zascheho.
Zasche sob! vlastnm a v podstat! modernm zp(sobem uplatnil tento p'stup na budov!
n!kdej$ M!stsk knihovny z roku 1912 a rovn!% na stylov! bli%$ budov! )esk
spo'itelny z tho% roku. Mo%n prv! tato budova Zascheho steck spo'itelny
poslou%ila mladmu Arnoldovi o sedm let pozd!ji jako p'edobraz hledanho v"razu
jeho nov komunln architektury. Arnold(v nezral" architektonick" slovnk m!l v$ak
bohu%el bl%e k pravdiv aplikaci autentick"ch historick"ch motiv( ne%

132
k experimentovn a snaze o jejich novtorsk p'etvo'en. Kompozi&n prvky
historickho stylu u%val pravdiv! a v jejich tektonick logice.
Klasick" styl dodval komunlnm bytov"m stavbm pon!kud v%n!j$ho dojmu
a institucionlnho v"razu. Jak ji% vme ze studia alba jeho ran"ch projekt(,
v klasicistnm stylu navrhoval Arnold rovn!% pavilon kavrny pro m!stsk" park z roku
1920 a kanelovan"mi sloupy a vzami vyzdvi%en"mi na atikch zdobil i nvrh
steckho krematoria.

Otzkou, zda architektura socilnho reformismu ve st'edoevropskm prostoru
t doby mohla vytvo'it vlastn ikonografii, se zab"val nap'. kos Moravnsky.
283

Vychzel z teze, %e je t'eba takovou architekturu demokracie srovnvat
s architekturou &in%ovnch dom( soukrom"ch majitel( a budov. Architektura socilnch
bytov"ch dom( tvo'ila ve srovnn se spekulativnmi projekty protiklad, kladla toti%
mnohem v!t$ d(raz na vnit'n uspo'dn ne% na vzhled fasd. Podstatn tedy bylo, co
se odehrv uvnit' domu, a ne na jeho povrchu. Architekti socilnch projekt( proto
podle Moravnskho za&ali u%vat jen velmi mlo okras.
Tento p'stup se s dal$ etapou komunln bytov v"stavby za&al v st
prosazovat jen pozvolna. Nov" typ steckho komunlnho bytovho domu, budovan"
podle projektu z roku 1926 nap'. v ulici Husova &i Na Nivch, se samoz'ejm! ji%
vymanil z doslovnho u%vn motiv( historismu, stle v$ak zachovval konzervativn
klasicizujc kompozici pr(&el. Jeho zjednodu$en a zplo$t!n bylo ale mnohem
v"razn!j$. V"razn kordonov 'msa odd!lila na rovni parapetu oken prvnho patra
podno% domu s kamennou podezdvkou. M!lk a $irok psy pilastr( podpraly hlavn
'msu a vertikln! &lenily plochu fasdy nad kordonovou 'msou. Ozdob bylo u%ito u%
jen velmi st'dm! a omezovaly se na zd(razn!n vstupu formou p'edsazenho portlku,
na drobn" motiv klenku, m!lk $ambrny a 'msy oken a p'edev$m na lunetov
oknko, situovan v nejvy$$m pat'e schodi$,ovho prostoru. Prv! prvek lunetovho
oknka dodal jinak tm!' puristick kompozici op!t stylov! nezam!niteln" ndech
neoklasicismu.
Tento architektonick" p'stup, p'esto%e u% nebyl volen pro u%it v uzav'en
blokov struktu'e, se tedy stle vyzna&oval pot'ebou zv"raz*ovat uli&n pr(&el. Dvorn
pr(&el naopak z(stvala ploch a zcela bezozdobn. Od jin"ch bytov"ch projekt(,

283
MORAVNSZKY 1999, 26.

133
budovan"ch tou dobou ve m!st! privtnmi a dru%stevnmi investory, se tato komunln
architektura v$ak je$t! nijak zvl$, neli$ila.

Z hlediska stylu se Arnoldova architektura bytovho domu stv zajmav!j$ a%
v roce 1927 nvrhem 'adov"ch dom(, ur&en"ch pro 'dkovou urbanistickou strukturu,
budovanou mezi ulicemi U Poplu%nho dvora a Kl$sk. Nov podn!ty, kter p'im!ly
Arnolda k dosud nevyzkou$enmu experimentu v urbanismu, mu tak umo%nily
vykro&it z bludnho kruhu historism(. Po vzoru nov"ch n!meck"ch sdli$, za&n
experimentovat tak s architekturou a se spojovnm jednotliv"ch typizovan"ch dom(
v 'ady. Prv! v tomto okam%iku architektura komunlnch bytov"ch dom( zcela stylov!
vybo& od ostatn bytov produkce ve m!st!, kterou realizovaly p'edev$m dru%stevn
spole&nosti, zam!stnavatel a v"jime&n! i privtn investo'i. Architektura komunlnho
bytovho domu se tak i v st stane laborato' v"voje nov"ch forem bydlen, ur&en"ch
i pro nejmn! majetn.
Jak ji% bylo popsno v p'edchoz kapitole o typologii, z(staly v$ak u tohoto
p'evratnho typu domu v jdru zachovny zkladn principy star$ch ov!'en"ch 'e$en,
jako je symetrie, dvoutraktov konstruk&n uspo'dn a po&et dvou byt( na podla%.
Zcela nov! je v$ak tvarovna hmota domu, kter je poprv opat'ena plochou st'echou.
Arnold v$ak pova%oval hol" kubick" tvar za nepat'i&n" a m!l pot'ebu s nm dle
pracovat. )lenil ho p'edev$m p'idvnm hmoty vysunut"ch schodi$,ov"ch &st
i lod%i zadnch fasd. Tm dodval pr(&elm na plasticit! a vn$el do 'adov kompozice
v"razn" rytmick" prvek. Dle se sna%il o zjemn!n formy optick"m sn%enm v"$ky
domu. Op!t uplatnil tradi&n architektonick" &lnek 'msy, kterou navrhl k odd!len
nejvy$$ho podla% s p(dami. Intuitivn! ji v"$kov! umstil v poloze, kde obvykle b"v
u dom( s $ikmou st'echou. Dojem poctivosti a pevnosti stavby navodil rovn!%
tradi&nm stavebnm prvkem soklu vyzd!nho z lomovho kamene.
Tak u tohoto typu domu Arnold v!noval zna&nou pozornost p'edev$m p'ednm
vstupnm pr(&elm. Hmotov! a kompozi&n! &lenil i bo&n fasdy dom(, kter byly
pohledov! orientovny k p'ilehl"m komunikacm. Mnohem jednodu$$ v$ak z(staly
zcela ploch zadn fasdy, dopln!n o hmoty p'edsazen"ch lod%i. Zadnm fasdm,
sp$ ze zvyku ne% zm!rn!, nem!l architekt pot'ebu v!novat tolik sil. P'itom
na 'dkovm urbanistickm schmatu obvykl smantick rozdly p'edn
a zadn fasdy pozb"vaj sv logiky. Z dne$nho pohledu ns v$ak paradoxn! prv!
redukovan" zp(sob 'e$en zadnch fasd t!chto dom( upoutv svou &istou

134
a v steckm kontextu velmi modern jednoduchost. Tm!' toto%nou formu dvornch
fasd v Berln! realizoval Bruno Taut
284
. Z komplexnho pohledu ale stylov 'e$en
Arnoldov"ch steck"ch dom( navr%en"ch v roce 1927 jednozna&nost a &istotu formy
berlnsk Tautovy prce postrd. Arnold(v architektonick" p'stup m mnohem bl%e
k v"razov! pestrmu prost'ed Rud Vdn!. Tam!j$ architekti, kte' &asto je$t!
pochzeli ze $koly Otto Wagnera, nerezignovali na bohat$ hmotovou skladbu a rdi
u%vali i expresivn ozdobn" detail, v vodn fzi je$t! i pestrou $klu historizujcch
motiv(.
Podle originlnch Arnoldov"ch nvrh( t!chto dom( z roku 1927 byla jeho
pot'eba po zdobnm detailu mnohem siln!j$, ne% je patrn z realizovan podoby
staveb. +msy a hrany vystupujcch hmot m!ly b"t po Tautov! vzoru tvo'eny
expresivnmi psy lcov"ch cihel
285
a jednotliv okna m!la mt plastick zv"razn!n
s ost'e hrotit"mi nadokennmi 'msami. Na dal$ch domech, v pokra&ovn 'dkov
zstavby, navrhl Arnold v roce 1928 rovn!% vyzdobit schodi$,ovou &st i n!kter
meziokenn plochy zadn fasdy $tukovou v"zdobou s geometrick"mi a rostlinn"mi
motivy. Po vde*skm zvyku, kde b"valy komunln domy proletaritu z'eteln!
ozna&ovny npisy a datac, navrhl Arnold rovn!% opat'it uli&n fasdu dom( m!stsk"m
znakem a velmi rozm!rn"m npisem 1927 Wohnhuser der Stadt Aussig 1928.
286

Realizovna zde v$ak nakonec byla jen zdobn $tukov kartu$e se znakem m!sta
a letopo&tem dokon&en stavby.
287
Velk" npis ani pitoreskn! vyhl%ejc vernakulrn
v"zdoba se v$ak nakonec na fasdch neobjevily.
Charakteristick"m dekorativnm rozm!rem t!chto staveb byla v$ak barevnost.
Vystupujc hmoty schodi$,ov"ch &st i lod%i architekt zd(raznil v"razn! tmav$m
barevn"m odstnem omtek, ostatn v!t$inov plo$e p'i'adil sv!tlej$ barvu a 'msy
i okenn $ambrny byly vyvedeny v kontrastnm blm odstnu
288
. O konkrtnch

284
Nap$klad na plnech pro domy na Trachtenbrodtstrae velkosdli*t" Carla Legiena,
vybudovanho v letech 19281930.
285
Podobn" av*ak jednozna#n" modern"ji bez odkazovn na historick motivy postupoval
Bruno Taut na fasdch berlnskho sdli*t" Hufeisensiedlung z let 19251927.
286
Stavebn projektov dokumentace, Archiv M"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 479485 v k. . Kl*e.
287
Tato praxe v*ak byla u komunlnch bytov%ch staveb u)vna jen do roku 1928 a dle
pokra#ovala jen u v%znamn"j*ch budov (nap$. u novostavby dv# *koly z roku 1932). Od
ozna#ovn se z$ejm" upustilo v souvislosti s nab%vnm na objemu v%stavby, kdy jednotliv
budovy vytv$ely rozshlej* celky.
288
Kontrastn barevnost fasd je patrn i z #ernobl%ch fotografi.
Zdroj: LODGMAN a STEIN 1929, 355.

135
barevn"ch odstnech nm toho bez pr(zkumu barevnosti fasd archivn &ernobl
fotografie bohu%el vce neprozrad. Vme ale, %e velmi v"raznou expresivn barevnost
u%val v t dob! s oblibou prv! Bruno Taut na sv"ch berlnsk"ch bytov"ch domech
sdli$t! Carla Legiena.

Dal$ typ steckho komunlnho domu, navr%en" Franzem J. Arnoldem ve
struktu'e polouzav'en"ch blok( v kv!tnu 1930, se stylov! od tehdej$ architektury
n!meck"ch sdli$, Frankfurtu a Berlna vzdlil je$t! z'eteln!ji. Prost" &ty'podla%n
kubus je ve st'edn &sti odleh&en ubrnm hmoty vstupnho zv!t' a bytov"ch lod%i
v patrech. A% na p'echodnou variantu, kter byla uplatn!na k dokon&en 'dkov
struktury, m tento typ domu tradi&n zast'e$en formou valbov st'echy. D(m stoj op!t
na kamenn podezdvce. Kompozici fasd ovldaj kolem dokola obhajc horizontln
pruhy 'ms, kter krom! p'zem probhaj v rovni parapet( oken v$ech podla%.
Uplat*uj se i mrn! p'edsazen a na svisl"ch vystupujcch hranch efektn! zaoblen
desky zbradl lod%i. A& je celkov plocha fasd op!t tvo'ena omtkou s hladkou
strukturou, nika vstupnho zdve' je do rovn! parapetu vyskldna z tmavho obkladu
ciheln"ch psk(. Spro'ez lcovho obkladu je proveden v prost, av$ak dekorativn
form!. Oblo%ena je rovn!% zrube* vstupnch dve'. Tyto drobn detaily obklad(
domovnho vstupu, horizontly pruh( obhajcch 'ms i zp(sob p'edsazen a modelace
lod%i je mo%n bezesporu ozna&it za prvky expresionismu tak, jak ho op!t znme od
Bruna Tauta nebo nap'klad z komunln v"stavby Rud Vdn!.
U t!chto dom( se dky k'%ov! symetrick dispozici zcela ztrc rozdl
mezi uli&nm a dvornm pr(&elm. Fasdy v$ak byly op!t barevn! pojednny. +msy
byly provedeny v tmav$m odstnu ne% v!t$inov plocha, okenn $ambrny byly znovu
&ist! bl, stejn! jako odstn okennch rm(. O konkrtn barevnosti se tentokrt zmi*uje
publikace z roku 1935
289
jako o %lut a $ed. Tato informace v podstat! odpovd
stvajcmu stavu, kdy jsou n!kter domy cel %lut a jin zase $ed.

Zcela jin"m zadnm byl pro Arnolda po&tkem roku 1931 nvrh architektury
novho pavla&ovho domu. U% samotn typologie pavla&ovho domu p'edur&ovala, %e
architekt bude muset v rmci nvrhu vstoupit na neznmou p(du. Podoba pavla&ov"ch
dom(, budovan"ch p'le%itostn! koncem 20. let v N!mecku a od po&tku 30. let &ast!ji

289
INTERNATIONALER VERBAND 1935, 121.

136
i u ns, byla nejbl%e modern kompozi&n skladb! n!meck Nov v!cnosti &i
funkcionalismu. P'edev$m na fasdch s pr(b!%n"mi horizontlnmi liniemi pavla& se
mohl funkcionalismus uplatnit velmi efektn! a d(razn!, nebo, prostor pavla&e nad
plochou zbradl vytv'el iluzi nekone&n! dlouhho psovho okna. Tyto psy pak
rytmicky p'eru$ovaly p'edsazen hmoty schodi$,. Provozn schma pavla&ovho domu,
ve kterm levicov radiklov vid!li p'edstupe* kolektivn formy bydlen, a zp(sob
mnohonsobnho opakovn jednotliv"ch modul(, byly architekty po&tku 30. let
pova%ovny za p'kladn projevy novho stylu. Franz Josef Arnold m!l v$ak pon!kud
konzervativn!j$ nzory a jazyku strohosti, ploch"ch st!n, kovov"ch oken a trubkov"ch
zbradl Nov v!cnosti &i funkcionalismu ani tentokrt jednozna&n! nevyu%il.
Do jist mry lze jeho postoj z'ejm! spojovat jednak s jeho dr%-ansk"m
akademick"m vzd!lnm, kter m!lo blzko k Wagnerovu pojet architektury, a rovn!%
s architektonick"m nacionalismem, kter" na N!mci ob"vanm zem )eskoslovensk
republiky odmt funkcionalismus jako &esk" nrodn prvek. Funkcionalismus se
v )eskoslovensku za&al v"razn! prosazovat mezi mlad$ generac architekt( ve druh
polovin! 20. let. P'edchzela tomu debata o form! aktuln! budovan"ch ve'ejn"ch
budov novho &eskoslovenskho sttu. Soupe'ili spolu stoupenci generace
Wagnerov"ch %k(, kte' prosazovali nejprve epizodn nrodn sloh a poslze
neoklasicistn formy, a mlad$ generace stoupenc( purismu a funkcionalismu. Podle
Rostislava #vchy se postupn! tm!% v#ichni klienti shodli na tom, 'e prosperitu
)eskoslovenskho pr"myslu, d"stojnost demokratick$ch instituc i humanitn idely nov
republiky um nejlpe manifestovat ta nejmodern!j# funkcionalistick architektura.
290

Po&etn n!meck nrodnostn men$ina, kter se s realitou novho sttu pod sprvou
)ech( a Slovk( vyrovnvala pomalu a velmi t!%ko, tak proto vnmala &esk"
funkcionalismus s ur&it"m despektem.
P'zna&n pro tuto tezi je skute&nost, %e Arnoldovo ji% puristick, av$ak stle ve
hmotch klasicizujc dv& gymnzium z roku 1932 bylo vybudovno v t!sn blzkosti
novostavby funkcionalistick Masarykovy $koly (&esk obecn #kola
a m!#*anka). Ta byla navr%ena pro p'ev%n! n!meck st nad Labem &esk"m
architektem Josefem Go&rem v roce 1926 a dokon&ena byla v relativn! krtkm
p'edstihu p'ed $koln budovou Franze J. Arnolda v roce 1930. O osm let star$ Go&r
byl k presti%n zakzce p'mo vyzvn sttn sprvou, nic na tom nem!nila skute&nost, %e

290
'VCHA 1999, 92.

137
budova byla budovna s nemal"m investorsk"m podlem p'ev%n! n!mecky mluvc
steck m!stsk obce. V st tak byl )echy vybudovn monumentln
funkcionalistick" symbol &eskoslovenskho sttu.
291

V tto souvislosti je v$ak t'eba podotknout, %e jedny z nejzajmav!j$ch p'klad(
tohoto novho stylu u ns byly v$ak dlem n!meck"ch architekt(. Ti v$ak byli zpravidla
cizinci. Jako p'klad uve-me nap'. luxusn brn!nskou vilu rodiny Tugendhatov"ch
n!meckho architekta Ludwiga Miese van der Rohe nebo experimentln formy
jabloneck"ch vil Hsek a Schmelowsk" vratislavskho profesora Heinricha
Lauterbacha. Jin"m paradoxnm p'kladem jsou n!me&t architekti, kte' pochzeli
z )ech a prosadili se dky tomuto modernmu stylu v N!mecku. Byl jm nap'. ji%
jmenovan" Hans Richter, kter" se sv"mi stavbami v"znamn! zapsal do mezivle&n
architektury Dr%-an.
292


Arnoldovy modern pavla&ov domy, vybudovan v letech 19311933 p'i
ulicch Mezidom a Na Vlnovce tedy funkcionalistick"mi stavbami nejsou. Mnohem
sp$e bychom je op!t mohli stylov! popsat jako prci v duchu Tautova berlnskho
expresionismu ne% za projev se znaky Nov v!cnosti frankfurtsk"ch sdli$, &i &eskho
funkcionalismu jak ho znme z nov sociln bytov v"stavby Prahy a Brna.
Expresivnho p(soben se zde u% nedosahuje jen n!kter"mi drobn"mi detaily, ale sama
esovit"m zp(sobem zvln!n a donekone&na se thnouc hmota dom( vytv' velmi
emotivn z%itek. Arnold pro kompozici jednotliv"ch modulov"ch dom( vyu%il ji%
ov!'en skladebn prvky z p'edchoz etapy komunln bytov v"stavby. Byla jimi
typizovan okna, rmovan jemn"mi $ambrny hladk omtky, nebo sdru%en lod%ie.
Prv! prvek p'edsazenho zbradl lod%i se zaoblenm svisl"ch hran byl po&tkem 30.
let pro Arnoldovy bytov nvrhy typick" a objevil se rovn!% na jeho bytovm dom! pro
zam!stnance Spolku. Analogicky byly zaobleny i boky p'i ukon&en betonov"ch
pavla&.
Porovnnm originlnch Arnoldov"ch pln( budovy z nora 1931
s realizovan"m stavem v$ak dojdeme k zv!ru, %e stavba byla bohu%el realizovna
v podob!, kter 'adu p(vodn! navr%en"ch atraktivnch detail( set'ela. V p(vodnm
nvrhu byly pavla&e op!t zaoblen"m zp(sobem zakon&eny a% p'eta%enm za roh hmoty

291
Podobnou #eskou funkcionalistickou demonstraci p$ipravil p$ev)n" N"mci osdlenmu
Liberci nap$. komer#n obchodn d&m Ba0a architekta Vladimra Karfka z let 19311933.
292
Die Grosiedlung Dresden Trachau 2000, 20-21.

138
domu. Dnes jsou mnohem krat$. P(vodn! navr%ena byla, rovn!% nerealizovan, krtk
pavla& s lehk"m trubkov"m zbradlm, situovan v nejvy$$m, ptm podla% domu,
ur&en pro p'stup k servisnm p(dnm prostorm. Utrp!ly v$ak p'edev$m schodi$,ov
v!%e, kter m!ly p(vodn! navr%eno psov &i rohov okno, kter p(dorysn! zaujmalo
tm!' celou plochu schodi$,ov mezipodesty. Na$t!st byly na obou koncch bloku
realizovny expresivn &tvrtkruhov hmoty, kter skr"vaj schodi$t! pro p'stup do
sklepnch prostor( obchodnch jednotek. Arnold si naopak uv!domoval, %e tento
typologick" druh je synonymem modernosti, a proto se sm vzdal n!kter"ch sv"ch
oblben"ch tradi&nch prvk( jako kamenn podezdvky, typick"ch 'ms i jak"chkoliv
zdobnost. Se samoz'ejmost zde op!t uplatnil i plochou st'echu. Fasdy v$ak pojednal
rovn!% barevn!, tentokrt bez kontrastnho odli$en jednotliv"ch ploch, ve %lutav!
pskovm odstnu a okenn $ambrny byly i zde &ist! bl. P'es v$echny v rmci
realizace proveden zm!ny, jejich% smyslem bylo jist! jen sn%en nklad(, p'edstavuj
tyto modern pavla&ov stavby jedine&n dlo na$ mezivle&n architektury.

Pozd!j$ Arnoldovy variantn nvrhy novho typu pavla&ov"ch dom( pro chud
z roku 1936, kter se staly poslednm typem steckho sociln! demokratickho
komunlnho bytovho domu, ji% expresivn atraktivity a v"tvarn kvality zvln!n"ch
'ad z po&tku 30. let nedoshly. Zdlo by se, %e byly tvarovny vce utilitrn!, a tm
i v rmci sv architektonick formy pravdiv!ji napl*ovaly sv posln poskytnout
prostor existen&nho minima pro ty nejchud$ obyvatele m!sta.
Hmotov skladba domu je op!t pod'zena symetrii se schodi$t!m v hlavn ose.
Okraje budovy jsou v$ak akcentovny vystupujcmi rizality a st'edov &st budovy je
opat'ena jakousi altnovou nstavbou p(dnho podla%. Z ploch"ch st'ech budovy a%
bizarn! &n!j &etn roury komn(. Nen mo%n si nev$imnout, jak se tato hmotov
kompozice domu pro chud podob klasick palcov budov! &i sp$e sdlu n!jak
instituce &i stavu. Mo%n prv! v%nou institucionln smantickou formu budovy
pova%oval Arnold pro tento sociln! demokratick" p'stav nad!je za tu nejvhodn!j$.
Op!tovn" p'klon ke klasick"m motiv(m byl v$ak v architektu'e ve druh polovin! 30.
let p'edev$m v nacistickm N!mecku obecn! p'ijmanou normou. Jak ji% vme, rovn!%
v Arnoldov! tvorb! se p'klon ke klasicismu op!tovn!, av$ak ve zcela jin dimenzi ne%
na po&tku 20. let, rozvine v nvrhu steck m!stsk spo'itelny z roku 1937.
V detailu v$ak nvrh bytovho domu pro chud z roku 1936 op!t pracuje s ji%
ov!'en"mi prost'edky, jako jsou m!lk rmovn oken, kamenn podezdvka &i v"razn

139
dokola obhajc horizontln 'msy. Ty byly v$ak oproti p(vodnmu projektu bohu%el
realizovny jen ve form! nev"razn linky, uplatn!n ve struktu'e omtky. P!tipodla%n
varianta domu, vybudovan v Resslov! ulici na Kl$i, se li$ od t'podla%n varianty
uplatn!nm kompozi&nho motivu podno%e, tvo'en vertiklnmi psy omtky,
evokujcmi tektonikou skladbu pr(&el. Arnold se zde s motivac optickho sn%en
tohoto v(bec nejvy$$ho steckho komunlnho domu vracel k princip(m sv"ch
klasicizujcch pr(&elnch kompozic bytovho domu z roku 1926.
Velmi dekorativn! p(sob plastick kanelovan struktura omtky s jakou jsou
pojednny soklov &sti na otev'en"ch pavla&ch. V mnohem v!t$ m'e zde v$ak
Arnold uplatnil expresivn motiv tmav lcov cihly. Krom! obvyklho rmovn
domovnho vstupu navrhl oproti typu pavla&ov"ch dom( z roku 1931 vyzdt i v$echna
pavla&ov zbradl. Tyto pom!rn! velk a k v!t$inov plo$e hladk"ch sv!tl"ch omtek
i kontrastn! v"razn psy v detailu zjemnil u%itm dekorativnho zp(sobu ciheln vazby,
tvo'cho geometrick obrazce.
Jak ji% vme, Arnold s oblibou, av$ak st'dm!, uplat*oval lcovou cihlu jako
kontrastnho architektonickho akcentu tm!' na v$ech sv"ch stavbch od konce
20. let. Budovy s re%n"mi fasdami se v$ak tou dobou v steck architektu'e za&aly
objevovat pom!rn! b!%n!. Jako ikonick steck stavby mezivle&nho obdob lze
ozna&it p'edev$m dv! monumentln expresivn ciheln budovy. Prvn je budova
poji$,ovny Riunione profesora pra%sk n!meck techniky Fritze Lehmanna,
vybudovan v centru m!sta v letech 19281929. Druhou a slavn!j$ stavbou je steck"
mrakodrap sprvn budovy koncernu Spolku pro chemickou a hutn v"robu,
vybudovan" p'i tovrnm arelu v letech 19291930 podle projektu dr%-ansk
kancel'e Lossow und Khne. Tato nep'ehldnuteln desetipodla%n monumentln
deska s nro%nmi gotizujcmi pil'i a socha'skou v"zdobou byla na po&tku 30. let
dajn! nejvy$$ stavbou republiky. Tyto nev$edn stavby v$ak v uplatn!n re%nho
motivu p'edchzela i nsledovala 'ada b!%n!j$ch realizac, a spole&n! tak vytvo'ily
jak"si specificky n!meck" expresivn steck" styl. Jeho ko'eny jsou hledny
v n!meckm expresionismu 20. let, inspirovanm architekturou a mystikou n!meckho
st'edov!ku a jeho p'chod do st b"v pon!kud idealizovan! spat'ovn v '&n labsk

140
cest! z Hamburku, kde je ciheln re%n architektura zcela tradi&nm stavitelsk"m
projevem.
293

Arnold(v nvrh s u%itm re%n ciheln vyzdvky na zbradl novho typu
pavla&ovho domu v$ak nemus nutn! souviset s p'em"$lenm o architektonickm stylu
&i o expresivnm &inku tmavho povrchu lcov"ch cihel. Mohlo za nm stt
i hledn vhodn!j$ho &i levn!j$ho technickho 'e$en pro pom!rn! namhanou
a zrove* subtiln konstrukci. S n!kolikalet"m &asov"m odstupem u% bylo mo%n
p'ehodnotit d'v!j$ technick rozhodnut, budovat konstrukce zbradl jako
%elezobetonov" monolit. Jak vme, u% v rmci budovn prvnch steck"ch pavla&ov"ch
dom( bylo jejich zbradl diskutovan"m tmatem. V steckm m!stskm archivu je
zachovn dopis z &ervna 1931, kter"m se steck" stavebn 'ad n!mecky dotazuje
stavebnho 'adu v Bratislav! na konkrtn technick 'e$en detailu zbradelnch &st
pavla&. Ve sloven$tin! formulovan brzk odpov!di z Bratislavy se v st dozv!d!li
o konkrtnch parametrech betonovho zbradl aktuln! m!stem budovan"ch
pavla&ov"ch dom( architekt( Emila Bellu$e a souboru Unitas Fridricha Weinwurma.
294

Vzcn! zachovan korespondence nm tak podv konkrtn doklad
o tom, %e architekt Arnold nehledal inspiraci jen v N!mecku &i ve Vdni, ale sledoval
aktuln d!n tak v )eskoslovensk republice, dochzelo i k aktivn komunikaci
a tv(r&mu ovliv*ovn.

V zv!ru tto kapitoly se pokusme zamyslet nad tm, jak"m zp(sobem mohla
b"t Arnoldova steck tvorba vlastn! reflektovna tehdej$mi kolegy architekty &esk
nrodnosti. Konkrtn pramen se k tomuto tmatu bohu%el objevit nepoda'ilo, p'esto si
lze z n!kter"ch nep'm"ch zmnek alespo* obecnou p'edstavu u&init. Tak nap'klad
v systematick monografii p'ednho &eskho teoretika Otakara Novho &esk
architektonick avantgarda je steck bytov v"stavba opomenuta. P'itom je steck"
sociln! zodpov!dn" komunln program svou kontinuitou p'kladn" a sv"m rozsahem
i architektonick"m projevem jist! jedine&n". Nov" pova%oval za p'ekvapiv, %e krom!

293
Tak v jin%ch m"stech tehdej* republiky bylo uplatn"n re)nho cihelnho zdiva neobvykle
preferovno. Vzpome+me skv"l stavby ba0ovskho Zlna nebo Kot"rovy a Go#rovy
stavby v Hradci Krlov. K uplatn"n cihly v t"chto p$padech v*ak vedly jin cesty
a inspirace. Zajmav je v tto souvislosti zji*t"n, )e zmi+ovan funkcionalistick
novostavba #esk *koly v st nad Labem architekta Josefa Go#ra m"la mt podle
p&vodnho projektu z roku 1926 t) cihelnou re)nou fasdu.
294
Korespondence se stavebnm $adem v Bratislav", 1931, Archiv m"sta st nad Labem,
13201945, karton #. 943.

141
Prahy, Brna a n!kolika moravsk"ch m!st (nap'. P'erova a Prost!jova) p'enechala 'ada
dal$ch velk"ch pr(myslov"ch m!st republiky (nap'. Plze*, Ostrava, Liberec) tm!'
ve$kerou bytovou p&i o v"stavbu nov"ch njemn"ch bytov"ch dom( sociln!
demokratick"m dru%stv(m. Ta ji podle Otakara Novho naprosto nemohla realizovat
v dostate)nm mno'stv a provd!la ji navc na velice nzk technicko-hygienick
rovni, s loklnm vytp!nm kamny a bez jakkoliv )asti architekt".
295
Ve vztahu
k steck v"stavb! v$ak byla namst! Novho v"tka nzkho technickho standardu
komunlnch byt(. Otop, p'prava tepl vody i va'en byly v bytech p'edpokldny na
tuh paliva.

Zmnky o steck komunln architektu'e a obecn! i o prci Franze J. Arnolda
bychom marn! hledali i v dobov"ch &esk"ch architektonick"ch &asopisech, dokonce ani
bratislavsk" &asopis Forum, kter" vychzel v n!meckm jazyce, o steck komunln
architektu'e zprvu nep'inesl. Prostor k prezentaci sv"ch bytov"ch projekt( dostalo st
a% v rmci mezinrodnho fra p'i p'le%itosti Mezinrodnho kongresu bytov p&e,
konanho v &ervnu 1935 v Praze. M!sto st nad Labem se pokou$elo v rmci kongresu
aktivn! prezentovat, a zaslalo do programu svou zprvu k tmatu Technick vybaven
a za'zen malho bytu.
296
Tak zde byly vedle p'ev%n! mezinrodnch realizac
prezentovny i &eskoslovensk p'klady, krom! projekt( z Prahy, Brna, Bratislavy,
Zlna a Jablonce n. Nisou zde )eskoslovensko zastupovaly i p'klady minimlnch
komunlnch byt( z st nad Labem.
297
A na konec, a% prv! v souvislosti s tmto
kongresem, byl v katalogu Ausstattung der Kleinwohnung, kter" byl toho roku vydn
frankfurtsk"m Mezinrodnm svazem pro bytovou p&i, kone&n! publikovn alespo*
typ $estnctibytovho Arnoldova domu z roku 1930.
298


Jak vme, m!li na$i n!mecky mluvc architekti po vzniku &eskoslovenskho
sttu velmi t!%k" p'stup k zakzkm, zejmna ke sttnm. Krom! toho se v dob!, kdy
&eskou architekturu ovldl nacionln! profilovan" funkcionalismus, pokou$eli sp$e
o hledn alternativnch cest a inspirace hledali &asto v r(zn"ch formch historismu,
expresionismu a regionalismu. rove* studia architektury na pra%sk n!meck technice,

295
NOV- 1998, 300.
296
Letk Mezinrodnho kongresu bytov p#e, p$loha Architekt SIA. 1935.
297
Tamt).
298
INTERNATIONALER VERBAND 1935, 120124.

142
vedenho sp$e star$mi a konzervativnmi architekty, za &esk"mi $kolami podstatn!
zaostvala. Mlad &esk architektonick generace proto na jejich prci hled!la
s despektem a r(zn alternativn projevy na$ich n!meck"ch architekt( v!t$inou
ignorovala. V odmtavm postoji &esk"ch architekt( ale ur&itou roli z'ejm! hrla i jist
nrodnostn averze a sout!%ivost. N!kte' v"razn n!me&t architekti, kte' pochzeli
z )ech, Moravy &i Slezska, rovn!% &asto %ili a p(sobili v N!mecku &i Rakousku.
299

V &lnku, kter" v roce 1929 napsal po nv$t!v! Vratislavsk v"stavy WUWA
pro &asopis V"tvarn snahy Ladislav .k, se objevuje hned n!kolik nrodnostn!
podbarven"ch nar%ek, odkazujcch k nrodnostnm stereotyp(m v architektonick
tvorb!, jak je vnmali &e$t architekti. Budovu hotelovho domu
300
Hanse Scharouna
chvl .k tmto komplimentem: Stavba nem nic germnsky odpornho, jest
p%jemn v prostorch, tvarech i barv! (bylo by zajmavo zjistiti p"vod Scharouna,
rodilho v Brmch). Zna&nou .kovu kritiku si naopak vyslou%il d(m Adolfa
Radinga
301
, kter" nepova%oval za architektonicky zvldnut" a komentoval ho takto:
Stavba )in dojem, 'e Rading, N!mec, si %ekl: musm b$t duchapln$! a porn! se o to
sna'il. A mysl b$t rafinovan$ je z%ejm$, v$sledek je nep%irozenost tm zavr'iteln!j#,
'e exteriru bylo tolik ob!tovno uvnit% budovy.
302

Zd se, %e tyto nrodnostn! podbarven nar%ky byly autorem my$leny jen %ertovn!, jen
jako stylistick o%iven &lnku vlo%enm n!jakho vtipnho prvku v tomto p'pad!

299
P$ipome+me nap$. architekty: Josef Maria Olbrich, Josef Hofmann, Adolf Loos, Rudolf
Bitzan nebo ji) zmn"n% Hans Richter.
300
D&m s kolektivnmi prvky byl objektem, kter% v%stav" dominoval. Byl ur#en pro svobodn
obyvatele nebo pro dvojice )ijc v bezd"tnm man)elstv, smyslem m"lo b%t odbourn
sociln anonymity, kterou osamocen% )ivot ve velkm m"st" p$in*. M"lo jt o spojen
malho bytu s hotelov%m kolektivnm komfortem (spole#n stravovn v restauraci, klidov
slu)ba a prdelna, apod.). D&m byl skute#n" modern" $e*en%, voln dispozice ve tvaru
psmene S byla navr)ena jako propojen dvou samostatn%ch bytov%ch k$del centrln
spole#nou #st se spole#enskou halou a restaurac. Byty $e*en jako mezonety ve dvou
patrech byly p$stupn z jedn komunika#n chodby, vstupuje se z n dol& (nebo nahoru) do
malho obytnho prostoru, vybaven%m pouze nikou pro p$pravu jednoduch%ch jdel.
Lo)nice, vybaven koupelnou a toaletou jsou pak uspo$dny v jin v%*kov rovni. Byty
pro bezd"tn man)ele maj o n"co v"t* plo*nou v%m"ru a jejich obytn prostory jsou
dopln"ny *irok%mi balkny. Jednotliv prostory domu maj tedy r&zn rovn", v%*kov
a propor#n parametry.
Zdroj: BEELITZ 2006, 9899.
301
V")ov% d&m Turmhaus Adolfa Radinga byl $e*en jako d&m pro vce rodin a byl inspirovn
americk%m modelem apartment house. Budova byla v podstat" zredukovanou verz
desetipodla)n obytn v")e na kter Rading pracoval jako na modulrnm konceptu domu
pro satelitn p$edm"stskou zstavbu v zeleni.
Zdroj: BEELITZ 2006, 9091.
302
2K, Ladislav. WU-WA: V%stava Wohnung und Werkraum ve Vratislavi. V#tvarn snahy.
1929, XI, #. 1, s. 2529.

143
negativnho nrodnostnho stereotypu. Scharounova neobvykl stavba jej%
architektonick forma byla pozoruhodn i dky sv"m nautick"m prvk(m nem podle
.ka nic germnskho, a je tedy p'jemn. Nen v$ak z'ejm, co tedy v architektu'e
pova%uje .k za typickou germnskou odpornost. M(%eme se jen domnvat, %e to
mohou b"t prv! expresivn architektonick projevy &i n!jak jin vlastnost, kter se
li$ila od vrcholn! internacionlnho konceptu hotelovho domu Hanse Sharouna. .k tu
vlastn! zcela mimo rmec odbornho tmatu svho textu vyst'el hypotzu, %e
Scharoun, pokud dok%e navrhnout takto p'jemnou stavbu, nebude logicky p(vodem
N!mec. Rading(v nezdar p'i nvrhu jeho domu naopak p'i&t jakoby typicky n!meck
pornosti a p'epjat snaze.
Zv!rem svho &lnku k v"stav! WUWA Ladislav .k N!mce u% jen chvl
a op!t k tomu u%v tentokrt obecn! roz$'en" nrodnostn stereotyp, av$ak pozitivn:
V#e jest uspo%dno s nesmrnou n!meckou sv!domitost. Je dob%e, 'e je piln$ nrod,
kter$ kon systematickou prci, kter by jinde ve sv!t! nikdy nebyla tak v!decky
dokonale vykonna. Inteligentn sprva n!meck$ch m!st, kter finan)n! podporuj
takov v$stavy, jejich organiza)n schopnost, podnikavost a ob!tavost v %#i vlkou
zchudl, jest hodna podivu a cty.
303

Jedn je tedy o pouh nznaky tmatu reflexe, kter zrove* nen mo%n prost!
vztahovat na &esk N!mce. Obecn! dosud nen nrodnostn tma v na$ mezivle&n
architektu'e zpracovno. Problematice se teoreticky a v $ir$m um!nov!dnm kontextu
v poslednch letech v!nuje p'edev$m Milena Bartlov. Poukazuje na pot'ebu opatrnho
a kritickho p%stupu k formalistick$m d!jinm um!n, p%edev#m k neviditeln osnov!
nrodnch, etnick$ch a rasov$ch identifikac, skryt$ch v pevn tkanin! klasick$ch
um!leckohistorick$ch metod.
304
Jako &inn vid Bartlov opu$t!n p'edstavy
o esenciln stabilit! a kontinuit! etnickho a nrodnho principu ur&itho zem.


303
2K, Ladislav. WU-WA: V%stava Wohnung und Werkraum ve Vratislavi. V#tvarn snahy.
1929, XI, #. 1, s. 29.
304
BARTLOV 2009, 106.

144

5 steck v$stavy o bydlen

V zv!re&n kapitole tto prce se v!nujme tmatu architektonick"ch v"stav, kter se
v dob! zv"$enho zjmu o tma bydlen na po&tku 30. let konaly v st nad Labem na
p(d! steck M!stsk knihovny. Tyto v"stavy svou koncepc a zam!'enm umo%nily
seznmit tak steckou ve'ejnost s tehdej$mi poznatky o zdravm bydlen.

Prvn &ist! architektonickou steckou v"stavou, kter se konala v listopadu roku
1931 ve V"stavn sni M!stsk knihovny v st nad Labem
305
, byla v"stava nazvan
Das billige, zeitgeme Eigenhaus
306
.
Jak se dozvdme z mstnho tisku
307
, jednalo se o dosti podn!tnou putovn
v"stavu, kterou uspo'dal uznvan" berlnsk" architektonick" &asopis Bauwelt jako
v"b!r z celkem 1903 projekt(, z&astn!n"ch ve stejnojmenn sout!%i, kterou &asopis
vyhlsil v lt! tho% roku. Mezi nimi byly i prce prominentnch n!meck"ch architekt(
jako Hanse Scharouna, Konrada Wachsmanna, Sepa Rufa a Egona Eiermanna. Tyto
prce dopl*ovalo rovn!% n!kolik nvrh( mal"ch domk( a sdli$tnch typ(, ale i nvrhy
zahrad n!meck"ch architekt( z Liberce.
308

Jednotliv projekty byly vystavovny formou nzorn"ch architektonick"ch
model(, celkem jich bylo dokonce $edest. Modely byly dopln!ny technick"mi
informacemi a p'ehledn"mi daji nejen o obestav!nm prostoru a podlahov plo$e, ale
i o kone&n po'izovac cen! navr%en"ch dom(. Jednalo se o domy, kter byly dajn!
modern nejen svou formou, ale rovn!% pou%itm stavebnch materil(. Typologicky to
byly domy r(zn"ch typ(, p'edev$m domy samostatn! stojc, dvojdomy, domy
vytv'ejc novou uli&n frontu i levn vkendov domky.
V"stava tedy byla zam!'ena p'edev$m na individuln v"stavbu, ur&enou jen
pro movit!j$ vy$$ st'edn t'du. Tmatu architektury socilnho bydlen a bytu pro

305
Dnes ji) neexistujc jedine#n budova, kter byla dokon#ena v roce 1912 podle nvrhu
Josefa Zasche, byla na sklonku druh sv"tov vlky poni#ena bombardovnm a krtce na
to str)ena.
306
v #eskm p$ekladu: Levn# sou(asn# domek.
307
Das billige, zeitgeme Eigenhaus.: Bau-Wanderausstellung. Aussiger Tagblatt. 1931,
2. 11.1931, s. 3.
308
Byly to prce libereck%ch tv&rc& Paula Zeha a zahradnho architekta Hanse Holze.

145
existen&n minimum se tedy nev!novala. Jejm v"znamem v$ak bylo, %e
zprost'edkovala v architektonicky dosti konzervativnm prost'ed st r(zn aktuln
p'stupy a stylov i konstruk&n formy, kter se v n!meck architektu'e po&tku 30. let
je$t! m!ly mo%nost uplatnit.

Druh a z hlediska tmatu tto prce mnohem podstatn!j$ byla v"stava Bauen
und Wohnen
309
, uspo'dan v st nad Labem u% o p(l roku pozd!ji,
v kv!tnu 1932. Ta vedle typologie rodinnho domku rovn!% prezentovala komunln
program bytov p&e v st nad Labem a v podstat! nskok tohoto severo&eskho
m!sta nad ostatnmi N!mci ob"van"mi regiony )eskoslovenska. Tato p'evaha
nespo&vala jen v prostm kvantitativnm hledisku mno%stv nov! vybudovan"ch byt(,
ale i v kvalitativn schopnosti tto produkce konfrontace s tehdej$mi trendy v"voje
socilnho bydlen.
V"stava se konala op!t v prostorch steck M!stsk knihovny. Byla
doprovodn"m programem v po'ad ji% &tvrtho Dne pro bytovou p&i
(Wohnungsfrsorgetag). Byla jedine&n tm, %e byla po'dna v desetilet v"ro&
zalo%en po'dajc organizace N!meck centrly pro bytovou p&i v )eskoslovensku
(Deutsche Hauptstelle fr Wohnungs- und Siedlungsfrsorge) se sdlem v Praze.
Poslnm v"stavy byla osv!ta v otzkch bytov p&e i poskytnut p'ehledu o nov
bytov v"stavb! v n!mecky mluvcch regionech )eskoslovensk republiky. Zvl$tn
z'etel byl kladen na sttem podporovanou v"stavbu mal"ch domk(
a bytov"ch dom( s mal"mi byty, co% bylo v danm obdob st!%ejn tma. V"stavu
uspo'dalo technick odd!len po'dajc organizace Poradna (Beratungsstelle fr
Wohnungs- und Siedlungswesen), pod vedenm pra%skho architekta Ernsta
Wuhrmanna.
310
Jak v doprovodnm tisku autor v"stavy objas*uje, byla jej koncepce
sice inspirovna nedvn"mi velk"mi v"stavami, konan"mi v Dr%-anech a Berln!,
vzhledem k omezen"m finan&nm mo%nostem a neporovnateln! men$mu
geografickmu zem, kter vystavovan materily postihuj, byl formt v"stavy
omezen". Tak se v budov! knihovny bohu%el nepoda'ilo pro roz$'en v"stavn plochy
uvolnit je$t! dal$ zam"$len prostory.

309
v #eskm p$ekladu Stav!t a bydlet.
310
WUHRMANN, Ernst. Fhrer durch die Ausstellung. In: Ausstellung Bauen und Wohnen
Aussig. Prag: Deutsche Hauptstelle fr Wohnungs- und Siedlungs- Frsorge
i. d. Tschechosl. Rep., 1932, s. 3947.

146
Pozvn k &asti na v"stav! vzbudilo mezi architekty zna&nou odezvu, podobn!
velk" zjem byl zaznamenn ze strany obc, stavebnch podnikatel(
a odborn"ch $kol a pro omezenou kapacitu byly nakonec k dobru v!ci vystaveny jen
nejlep$ vybran projekty a realizace. P'prava v"stavy byla podpo'ena tak
Ministerstvem sociln p&e )R a stavem pro stavbu m!st Masarykovy akademie
prce, kter rovn!% zap(j&ily 'adu statistick"ch tabul a ukzkov zastavovac plny
m!st. Koncep&n! byla v"stava rozd!lena do t' odd!len:
1. odd!len: V"stava pln( a model(, kter byly 'azeny podle jednotliv"ch obc,
stavebnch firem nebo architekt(.
2. odd!len: Nov domcnost, p'edstavujc modern vybaven domcnosti (krom!
nbytku) a r(zn domc spot'ebi&e v&. za'zen kuchyn! a koupelny.
3. odd!len: Malometr%n domek vhodn" pro sttn dotaci, model interiru domku
zhotoven" v m!'tku 1:1, prezentujc pln! za'zen" byt.

V rmci 1. odd!len byly prezentovny formou pln(, model(
i fotografi p'klady staveb realizovan"ch cca od roku 1921, tedy od po&tku sttn
podpory v"stavby. Jednotliv prezentovan projekty byly nevyhnuteln! r(znorod,
a jak sm autor v"stavy poznamenv, n!kter byly ji% z pohledu architektonickho
nzoru po&tku 30. let sotva p'ijateln a proti jin"m modernm stavbm p(sobily
kontrastn!, a dokldaly tak p'evratnost procesu v"voje architektury v danm relativn!
krtkm obdob. Nov projekty, odpovdajc vce aktuln! zd(raz*ovan"m zdravotnm,
kulturnm a socilnm po%adavk(m, spo&vajcm v &elnm uspo'dn
a prosv!tlen jednotliv"ch prostor, tak musely jednozna&n! usp!t.
Prezentovny zde byly projekty z st nad Labem (komunln bytov projekty,
realizovan po&naje rokem 1919, nejvce prostoru bylo v$ak pochopiteln! v!novno
&erstv! dokon&en"m pavla&ov"m dom(m). Dle byly prezentovny komunln projekty
m!st Cheb (skupina njemnch dom(, 1932), Jesenk (njemn" d(m, 1930), Jablonec
nad Nisou (sdli$t!, 1922; domy, 1924; domek s obytnou kuchyn, 1922), Liberec
(sdli$t!), .atec (rodinn domy a domky s mal"mi byty, 1923), St'ekov (plovrna, 1931;
sdli$t! 1931) a Trutnov (sdli$t! s 'ednick"mi byty a sdli$t! s malometr%nmi byty,
1932).
V nsledujc sekci byly prezentovny projekty stavebnch a bytov"ch dru%stev
z Kadan!, Rumburku (bytov domy, 1930), Novho Ji&na a Opavy (mno%stv projekt(
realizovan"ch po&naje rokem 1921). V posledn samostatn sekci byly prezentovny

147
realizace soukrom! praktikujcch architekt(. Z prac $estncti z&astn!n"ch architekt(
zmi*me nap'klad nvrhy znmho pra%skho architekta Adolfa Fhra, pra%skho
profesora Friedricha Lehmanna (projekt sdli$t! v Lovosicch), prominentnho
steckho architekta Paula Brockardta (steck sdli$t! zam!stnanc( firmy Schicht)
a prce libereckho architekta Heinricha Persta (sdli$t! v B'ezov u Karlov"ch Var().

Domc spot'ebi&e a za'zen vystavovan v rmci 2. odd!len v"stavy m!ly
dokzat, jak lze v modern domcnosti uleh&it a zjednodu$it domc prce. Vystaven
pln! vybaven kuchy* byla uspo'dna z jednotliv"ch funk&nch sou&st, tj. se
sporkem, d'ezem, p'bornkem a jdelnm stolem. Krom! 'ady firem se na instalaci
podlely tak karlovarsk sttn $kola porcelnovho pr(myslu a skl'sk sttn $kola
z Novho Boru. Nv$t!vnicky nejatraktivn!j$m a tak nejnkladn!j$m odd!lenm
v"stavy byl ale model interiru malometr%nho domku. Auto'i v"stavy instalac
sledovali zm!r serizn! prokzat, %e na omezen plo$e lze jednotliv funkce a procesy,
kter s bydlenm souvis, uspo'dat &eln! a v souladu s tehdej$mi odborn"mi
po%adavky. Zd(raz*ovno bylo, %e stavba malometr%nho domku nen stavbou
provizorn a nikterak pod'adnou, ale naopak finan&n! dostupnou, funk&n, modern
a zdrav prosp!$nou.
Dispozice domu byla koncipovna jako rodinn" d(m pro &ty'&lennou rodinu,
kter" m(%e fungovat jako sou&st v!t$ho sdli$tnho celku. Dispozice domu sestvala
ze dvou obytn"ch mstnost a p'slu$enstv. D(m byl 'e$en symetricky, kdy venkovn
vstupn &st s p'edzahrdkou vykrajuje z dispozice tvar psmene U. P(dorysn plocha
dvojice obytn"ch prostor( odpovdala cca 30 m
2
, tj. tehdej$m zkonem p'pustn
minimln plo$e. Obytn kuchy*, s kuchyn a jdelnm stolem, slou%ila zrove* jako
lo%nice rodi&(. Druh" z pokoj( jako d!tsk" pokoj. Zzem bylo tvo'eno koupelnou
s vanou, umyvadlem a zchodovou msou, sousedn sp%n komora skr"vala ledni&ku
a vedlej$, st'echou prosv!tlen" prostor komory byl vybaven %eb'kem do podkrovnho
lo%nho prostoru.

Dosud se v$ak bohu%el nepoda'ilo, krom! zmi*ovanho tisku s programem
v"stavy, obsahujcho tak p(dorys budovy knihovny s orienta&nm plnkem v"stavy,
objevit jin materily nebo fotografie, kter by vypovdaly o vystaven instalaci vce.
Cenn"m pramenem pro studium stavebn konjunktury 20. let v n!mecky mluvcch
regionech by nm byl tak podrobn!j$ p'ehled prezentovan"ch realizac. steck

148
v"stava Bauen und Wohnen, uspo'dan na samm konci tto stavebn konjuktury
a v atmosf'e hlubok hospod'sk krize, m!la b"t povzbuzenm do dal$ investi&n
prce. Stala se v$ak sp$e bilanc jedn v"znamn epochy v urbanizaci &esk"ch zem.


149

6 Zv%r

Diserta&n prce se pokusila v!novat tmatu steck komunln bytov v"stavby jako
celku s jeho socilnmi a politick"mi souvislostmi a konkrtnmi specifiky urbanizace
steck m!stsk aglomerace. Byly hledny vztahy a vyv%en proporce mezi formln
anal"zou jednotliv"ch etap v"stavby a studiem jejich $ir$ch historick"ch souvislost.
Uplatn!na byla um!nov!dn anal"za, spo&vajc v chronologickm za'azen d!l
a v rozboru a zhodnocen jejich urbanistick"ch, typologick"ch a stylov"ch aspekt(.
Architektura steckho komunlnho bytovho souboru vznikala jako realizace sociln!
demokratickho politickho programu a sttn bytov politiky, m tedy i politick"
obsahov" v"znam. Anal"za byla provedena p'edev$m na zklad! archivn badatelsk
&innosti a ternnho pr(zkumu. Jednotliv dla byla posuzovna v kontextu
mezivle&nho v"voje bydlen ve st'edoevropskm prostoru s t!%i$t!m v Rakousku,
)eskoslovensku a N!mecku.

V urbanistick rovin! se pot"kal sociln koncept budovn velk"ch bytov"ch
dom( s p'stupy prosazujcmi bydlen v rodinn"ch domcch, kter se v r(zn"ch
formch a s podporou nov"ch ideologi sna%ily prosadit. Dky socilnm demokrat(m
v$ak m!sto vytrvalo v budovn njemn"ch dom( a s nastupujc hospod'skou kriz se
soust'edilo na kapacitn sociln projekty pro nejohro%en!j$ vrstvu spole&nosti.
Prvn steck komunln domy, budovan v roce 1919 je$t! socilnmi projekty
nebyly, tvo'ily uzav'en bloky a z urbanistickho hlediska i formou historizujc
architektury pat'ily je$t! p'edvle&n minulosti. Jejich jednoduch, &eln dispozice
v$ak ji% nazna&ily sm!r, kter" byl pro komunln v"stavbu typick". Komunln domy
za&aly b"t dispozi&n! 'e$eny velmi racionln!, v roce 1926 ji% netvo'ily blokovou
strukturu a byly bez kompromis( typizovny, jejich zevn!j$ek si v$ak uchovval znaky
klasicizujc tektoniky. Pr(lomov"m momentem ve v"voji urbanismu steck
komunln bytov v"stavby lze ozna&it nvrh 'adov"ch dom( pro 'dkovou blokovou
strukturu z roku 1927. Tyto domy se za&nou i dispozi&n! velmi podobat tehdej$m
berlnsk"m projekt(m Bruna Tauta, av$ak zachovvaj si nznaky dekorativnosti a jsou
hmotov! plasti&t!j$. Dal$ typ komunlnho bytovho domu z roku 1930 p'in$
v reakci na sttn podporu bytov v"stavby nov" sm!r v typologii a orientaci na

150
velikosti kategorie bytu pro existen&n minimum. Urbanismus vytv' p'v!tiv!j$
polouzav'en bloky a architektura dom( se n!meck"m plochost'ech"m vzor(m za&n
vzdalovat. Rok 1931 znamen zcela novou zku$enost s m!'tkem architektury a zavd
do st koncept pavla&ovho domu. Tento odv%n" experiment si vy%d rovn!%
expresivn architektonick" v"raz, z(stane v$ak jen epizodou. Nov" typ domu je vyvinut
a% s dal$ vlnou sttn podpory v roce 1936 a p'edstavuje spartnskou variantu velkho
pavla&ovho domu s extrmn! mal"mi byty pro chud. Typologicky d(m za&ne
p'ipomnat sp$e sociln instituci a jeho architektura je sporn! redukovna.
Standardy vybaven bytov"ch dom( a jednotliv"ch byt( se naopak v st p'li$
nerozvjely a prv! technickou rove* vybaven komunlnch projekt( nelze v $ir$ch
souvislostech pova%ovat za pokrokovou.

Zv!r tto prce bude v!novn problematice pamtkov p&e. .dn ze staveb
souboru budov steck komunln bytov v"stavby nen v sou&asn dob! ve smyslu
zkona &. 20/1987 Sb. kulturn pamtkou. Nen tedy zapsna v st'ednm seznamu
kulturnch pamtek )R a nen ani sou&st plo$n! chrn!nho zem. Skromnou ambic
tto prce je tedy poskytnout ucelen odborn informace k souboru budov steck
komunln bytov v"stavby, kter by mohly b"t podkladem k vahm o jeho
pamtkov ochran!, &i sp$e o plo$n &i jmenovit ochran! n!kter"ch jeho vybran"ch
&st. Vedle pr(zkumu a dokumentace je prv! v$estrann objektivn poznn hodnot
stavby v"chodiskem jak k v"b!ru objekt( k pamtkov ochran!, tak k nvrhu zp(sobu
p&e o n! a poslze i jejich prezentace.
Nrodn pamtkov" stav zemn odborn pracovi$t! v st nad Labem v rmci
v"zkumnho kolu Pr"zkum a prezentace architektury 19. a 20. stolet ji% provedl
v roce 2008 evidenci a zdokumentovn t!ch nejv"znamn!j$ch staveb steck
komunln bytov v"stavby v katastrlnm zem Kl$e. +e$iteli kolu byli Mgr. Marta
Pavlkov a Ing.arch. Mat!j Pral. V jejich evidenci byly v$ak zahrnuty pouze prvn dv!
'ady dom( &.p. 443450, budovan na 'dkovm urbanistickm schmatu mezi ulicemi
Kl$sk a U Panskho dvora podle projektu z roku 1927.
311
A dle oba zvln!n 'adov

311
PAVLKOV, Marta a Mat"j PRAL. M"stsk bytov domy #. p. 443 #. p. 450. In: Nrodn
pamtkov# stav: Metainforma(n systm [online]. NP, 2009 [cit. 2013-05-01]. Dostupn
z: http://iispp.npu.cz/mis_public/publicDocumentDetail.htm?id=177185

151
pavla&ov domy &.p. 704711 p'i ulici Mezidom a Na Vlnovce, budovan podle
projektu z roku 1931.
312

Kl&ov je v tto souvislosti otzka, zda tato architektura tvo' v"znamnou
hodnotu na$eho kulturnho d!dictv, nebo zda je pouze pr(m!rn"m projevem jaksi
v$edn stavitelsk rovn! a zda se tedy vyrovnme s pocitem, %e tato architektura m(%e
zaniknout. S na$imi sou&asn"mi poznatky a v!domm obecnho uznn hodnoty
v odli$nosti ji% pochopiteln! neobstoj n!kdej$ p'stup apriornho odsudku prce
&esk"ch N!mc( do roviny outsiderstv. Jestli%e dnes, bez ohledu na problematiku
&esk"ch N!mc(, vidme tak modernismus jako plurln kategorii a msto p'mo&arho
zjednodu$ovn ns zajm rozmanitost um!leck"ch p'stup( je tu p'irozen! tak prostor
pro docen!n tto architektury. D(le%it je zde tak otzka metodiky pamtkov p&e
a definice pamtkov"ch hodnot typologickho druhu stavby, jak"m jsou bytov domy
a jejich urbanistick soubory. Tady je t'eba krom! um!leckohistorick"ch hledisek
architektury posuzovat rovn!% jej urbanistick a typologick hodnoty. Soubor
steck"ch komunlnch bytov"ch staveb p'edstavuje vedle sv specifick architektury
prv! z urbanistickho a typologickho hlediska zsadn kulturn hodnotu.
Z urbanistickho hlediska se jedn v danm kontextu o velmi ran uplatn!n 'dkovho
systmu (v roce 1927) a jeho kvalitn rozvjen ve formace polouzav'en"ch blok(
(v roce 1930) a experimentln uplatn!n v kombinaci s nov"m typologick"m druhem
pavla&ovho domu (v roce 1931). Prv! tato posledn! zmi*ovan etapa je sv"m
charakterem zcela uniktnm projevem, kter" je v"mluvnou dokumentac tehdej$ch
spole&ensk"ch, hospod'sk"ch a socilnch pom!r(. P'edev$m tyto stavby, kter se
nachzej v t!snm sousedstv a vytv'ej kompaktn sdli$tn arel, by m!ly b"t
bezpe&n! uchovny pro dal$ generace. Nebo, porozum!n, uznn a zachovn
mezivle&n architektury &esk"ch N!mc( sehrv kl&ovou roli v navrcen pam!ti mst
&eskho pohrani&.

V!t$ina budov steck komunln bytov v"stavby je od doby svho vzniku
nep'etr%it! u%vna ke svmu p(vodnmu &elu. Pouze n!kolik mlo staveb bylo z'ejm!
zbo'eno a aktuln! je zhruba p!t dom( neobydlen"ch a nachz se v havarijnm
technickm stavu. T"k se to p'edev$m budov z roku 1926 v ulici Na Nivch a 'dkov

312
PAVLKOV, Marta a Mat"j PRAL. M"stsk bytov domy #. p. 704 #. p. 711, tzv.
S domy. In: Nrodn pamtkov# stav: Metainforma(n systm [online]. NP, 2009
[cit. 2013-05-01]. Dostupn z: https://iispp.npu.cz/mis/publicDocumentDetail.htm?id=262519

152
formace pavla&ov"ch dom( v ulici Mati&n z roku 1938. Tyto domy jsou s nejv!t$
pravd!podobnost, vzhledem k nep'zniv"m urbanisticko-sociologick"ch faktor(m,
odsouzeny k zniku. V!t$ina bytov"ch objekt( v$ak pln svou funkci i nadle a byla
dosud pr(b!%n! technicky udr%ovna v u%ivatelnm stavu. Bohu%el v$ak dnes valn
v!t$ina objekt( ji% nen v majetku obce a majetek je obvykle spravovn privtnmi
osobami &i po&etn"mi spole&enstvmi vlastnk(. Interiry byt( samoz'ejm! pro$ly
podstatnou p'em!nou a nelze p'edpokldat, %e by zde byly zachovny p(vodn velmi
oby&ejn povrchov pravy, jejich% %ivotnost byla p'edpokldna maximln! jen na
n!kolik mlo destek let. Je v$ak s podivem, %e velk v!t$ina objekt( si zachovala sv(j
n!kdej$ charakter a to ne jen v interiru spole&n"ch domovnch prostor, ale i zvn!j$ku.
Prv! zachovn vysok mry autenticity bytov"ch dom(, kter dosud nepro$ly vlnou
%iveln"ch p'estaveb, zateplovn fasd a v"m!n oken, je z hlediska prosazen
a smysluplnosti pamtkov ochrany velmi p'hodn. Pamtkov p&e mus vyv%en!
spojovat uchovn stavby s pochopenm pro udr%en jej %iv funkce jako nejlep$
zruky trval existence. U t!chto bytov"ch dom(, kter jsou v p'pad! Kl$e situovny
v relativn! atraktivn bytov &tvrti, je zachovn jejich funkce samoz'ejmost.
Zahrani&n i n!kter tuzemsk p'klady nm dokazuj, %e je mo%n v rmci pamtkov
p&e nalzt technick kompromisy k udr%itelnosti pamtkov hodnoty tak u tohoto
pon!kud specifickho druhu staveb.

Architektura sdli$, druh poloviny 20. let v N!mecku, kter byla pro steck
komunln projekty velkou inspirac, je dnes $iroce akceptovanou kapitolou kulturnho
d!dictv a tyto arely jsou se samoz'ejmost chrn!ny v rmci sttn pamtkov p&e.
Pamtkov p&e tehdej$ho zpadnho N!mecka udr%ela tv' &etn"ch sdli$, Frankfurtu
nad Mohanem i mnoha dal$ch. Rozshl arely jako dr%-ansk sdli$t! Trachau
byly v$ak na zklad! pamtkov"ch zkon( tehdej$ N!meck demokratick republiky
na seznam pamtek tak za'azovny a to koncem 70. let minulho stolet.
313
Arel
sdli$t! Trachau pro$el ve druh polovin! 90. let postupnou rekonstrukc, kter si
vynutila ur&it kompromisy, av$ak p'i zachovn jeho podstatn"ch pamtkov"ch hodnot
je dnes %ivouc a atraktivn dr%-anskou obytnou &tvrt. Zv!rem nen mo%n v tomto
kontextu nezmnit fenomn sdli$, berlnsk moderny, kter byly v roce 2008 zapsny

313
Die Grosiedlung Dresden - Trachau 2000, 13.

153
na Seznam sv!tovho kulturnho d!dictv UNESCO.
314
Jedn se celkem o $est
pamtkov! chrn!n"ch sdli$, z let 19131934, kter reprezentuj typ sociln bytov
v"stavby jako milnk ve v"voji architektury a urbanismu.


314
Siedlungen der Berliner Moderne. In: Deutsche UNESCO-Kommission [online].
[cit. 2013-05-01]. Dostupn z: http://www.unesco.de/berliner-siedlungen.html

154
Obrazov !st





1
Franz Schlenzig
Leben und Kraft durch kommunales Schaffen der Stadt Aussig
Ilustrace oblky, kniha (nevydno), 1938
PLZL 1938.

155











2
Franz Josef Arnold
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten
Ilustrace, bro)ura, 1933
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 10.

156








3
Ernst Wuhrmann
Ausstellung Bauen u. Wohnen Aussig
Nvrh oblky, pr&vodce v%stavou, 1933
WUHRMANN 1932.

157








4
Jan Lep*k
Leopold Plzl
Ilustrace, kniha, 2002
CHRZ 2002.

158

5
st nad Labem
Mapa m"sta, 1936, v%$ez
Orienta(n a dopravn p&ehled m!sta st nad Labem 1936.


6
M%stsk !st Kl#e
Mapa m"sta, 1936, v%$ez
Orienta(n a dopravn p&ehled m!sta st nad Labem 1936.

159

7
Nves star venkovsk osady Kl#e
Pohlednice, nedatovno (kolem 1900)
PILA/ [CD] 2001.



8
Johann Hubatschek
Zastavovac pln m%stsk !sti Kl#e
Tisk, 1902
Archiv m"sta st nad Labem, 13251945, karton #. 942.

160

9
Star Kl#e
Fotografie, nedatovno (po#. 20. stol.)
PILA/ [CD] 2001.





10
Komunln v$stavba na Kl#i
Fotografie, nedatovno (30. lta 20. stol.)
PILA/ [CD] 2001.

161

11
Vyzna!en staveb komunln bytov v$stavby
Podklad: Vojensk% leteck% snmek st nad Labem, 1936, v%$ez
Vojensk% geografick% a hydrometeorologick% $ad Dobru*ka, evid. #. 5259



12
Vyzna!en etapizace komunln bytov v$stavby
Podklad: Vojensk% leteck% snmek st nad Labem, 1936, v%$ez
Vojensk% geografick% a hydrometeorologick% $ad Dobru*ka, evid. #. 5259

162

13
Komunln bytov domy typ 1919 (vybudovno 1919)
Resslova #. p. 1754, k. . st nad Labem
Fotografie, nedatovno
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold





14
Komunln bytov domy typ 1919 (vybudovno 1922)
U Nemocnice #. p. 1765, k. . st nad Labem
Fotografie, nedatovno
PLZL 1938.

163











15
Komunln bytov domy typ 1919 (vybudovno 1919)
Pasteurova #. p. 1752 a 1753, k. . st nad Labem
Fotografie, nedatovno
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold

164

16
Komunln bytov domy typ 1919 (vybudovno 1919)
Pasteurova, Resslova, U Nemocnice (k. . st nad Labem)
Stavebn plny z roku 1919 situace bloku A
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv





17
Komunln bytov domy typ 1919 (vybudovno 1922)
Pasteurova, Resslova, U Nemocnice, Palachova (k. . st nad Labem)
Stavebn plny z roku 1920 situace bloku B, C
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

165


18
Komunln bytov domy typ 1919 (vybudovno 19191922)
Pasteurova, Resslova, U Nemocnice, Palachova (k. . st nad Labem)
Situa#n schma blok&: A, B, C
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 5.





19
Komunln bytov domy typ 1919 (vybudovno 1922)
Palachova, 'aldova (k. . Kl*e)
Situa#n schma bloku D
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 6.

166

20
Komunln bytov$ d'm typ 1919 (vybudovno 1919)
Pasteurova #. p. 1752, k. . st nad Labem
Stavebn plny z roku 1919 p&dorys b")nho podla)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv





21
Komunln bytov$ d'm typ 1919 (vybudovno 1919)
Pasteurova #. p. 1752, k. . st nad Labem
Stavebn plny z roku 1919 pohled a $ez
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

167

















22
Komunln bytov$ d'm typ 1919 (vybudovno 1922)
U Nemocnice #. p. 1765, k. . st nad Labem
Stavebn plny z roku 1919 p&dorys b")nho podla)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

168
23
Komunln bytov domy typ 1919 (vybudovno 1919)
Resslova #. p. 1754, k. . st nad Labem
Fotografie stvajcho stavu - celkov% pohled






24
Komunln bytov domy typ 1919 (vybudovno 1919)
U Nemocnice #. p. 1750, k. . st nad Labem
Fotografie stvajcho stavu - celkov% pohled

169











25
Komunln bytov$ d'm typ 1919 (vybudovno 1922)
'aldova #. p. 248, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu - detail vstupu do domu s m"stsk%m znakem

170

26
Komunln bytov$ d'm typ 1919 (vybudovno 1919)
Resslova #. p. 1753, k. . st nad Labem
Fotografie stvajcho stavu - detail vstupu do domu




27
Komunln bytov$ d'm typ 1919 (vybudovno 1922)
Resslova #. p. 1762, k. . st nad Labem
Fotografie stvajcho stavu - detail interiru domovnho schodi*t"

171

28
Komunln bytov$ d'm typ 1919 (vybudovno 1922)
Resslova #. p. 1762, k. . st nad Labem
Fotografie stvajcho stavu - detail interiru domovnho schodi*t"





29
Komunln bytov$ d'm typ 1919 (vybudovno 1922)
Resslova #. p. 1762, k. . st nad Labem
Fotografie stvajcho stavu - detail interiru domovnho schodi*t"

172



















30
Komunln bytov$ d'm typ 1926
Na Nivch #. p. 1819, k. . st nad Labem
Stavebn plny z roku 1919 p&dorys b")nho podla)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

173
















31
Komunln bytov$ d'm typ 1926
Na Nivch #. p. 1819, k. . st nad Labem
Stavebn plny z roku 1926 pohled, uli#n fasda
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

174

32
Komunln bytov domy typ 1926 (vybudovno 1926)
Husova #. p. 343345, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu uli#n pr&#el




33
Komunln bytov domy typ 1926 (vybudovno 1926)
Husova #. p. 343345, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu dvorn pr&#el

175

34
Komunln bytov$ d'm typ 1926 (vybudovno 1926)
Husova #. p. 344, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu detail zbradl schodi*t"




35
Komunln bytov$ d'm typ 1926 (vybudovno 1926)
Husova #. p. 344, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu interir domovnho schodi*t"

176

36
Komunln bytov$ d'm typ 1926 (vybudovno 1926)
Na Nivch #. p. 1819, k. . st nad Labem
Fotografie stvajcho stavu uli#n pr&#el




37
Komunln bytov domy typ 1926 (vybudovno 1926)
Na Nivch #. p. 18171820, k. . st nad Labem (vpravo)
Fotografie stvajcho stavu zcela devastovan% m"stsk% prostor

177


























38
Komunln bytov domy typ 1926 (vybudovno 1927)
Kl*sk #. p. 394 a 395, Na Splence #. p. 396, k. . Kl*e
Fotografie, nedatovno
PILA/ [CD] 2001.

178










39
Komunln bytov domy typ 1926 (vybudovno 1927)
Kl*sk #. p. 394 a 395, Na Splence #. p. 396, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1926 situace
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

179

40
Komunln bytov$ d'm typ 1926 (vybudovno 1927)
Na Splence #. p. 396, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1926 p&dorys b")nho podla)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv





41
Komunln bytov$ d'm typ 1926 (vybudovno 1927)
Na Splence #. p. 396, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1926 pohled
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

180

42
Komunln bytov$ d'm typ 1926 (vybudovno 1927)
Na Splence #. p. 396, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu uli#n pr&#el







43
Komunln bytov$ d'm typ 1926 (vybudovno 1927)
Na Splence #. p. 396, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu detail uli#nho pr&#el se znakem m"sta

181

44
Komunln bytov domy typ 1927 (vybudovno 19271928)
Kl*sk #. p. 443 a 446, k. . Kl*e
Fotografie, nedatovno
PILA/ [CD] 2001.




45
Komunln bytov domy typ 1927 (vybudovno 19271928)
Kl*sk #. p. 443 a 450, k. . Kl*e
Fotografie, nedatovno
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 9.

182

46
Komunln bytov domy typ 1927 (vybudovno 19271928)
Kl*sk #. p. 443 a 450, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1927 situace
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv





47
Komunln bytov domy typ 1928 (vybudovno 19281929)
Kl*sk #. p. 479 a 485, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1928 situace
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

183










48
Komunln bytov$ d'm typ 1927
Kl*sk #. p. 444, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1927 p&dorys b")nho podla)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

184











49
Komunln bytov$ d'm typ 1927
Kl*sk #. p. 444, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1927 pohled dvorn
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

185








50
Komunln bytov$ d'm typ 1927
Kl*sk #. p. 444, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1927 pohled vstupn
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

186

51
Komunln bytov$ d'm typ 1928 A
Kl*sk #. p. 483485, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1928 p&dorys b")nho podla)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv



52
Komunln bytov$ d'm typ 1928 B
Kl*sk #. p. 479482, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1928 p&dorys b")nho podla)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

187
















53
Komunln bytov$ d'm typ 1928 B
Kl*sk #. p. 479482, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1928 pohled vstupn
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

188

54
Komunln bytov domy typ 1927 (vybudovno 19271928)
Kl*sk #. p. 443446, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu dvorn pr&#el




55
Komunln bytov domy typ 1927 (vybudovno 19271928)
Kl*sk #. p. 443446, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu vstupn pr&#el

189

56
Komunln bytov domy typ 1927 (vybudovno 19271928)
Kl*sk #. p. 443446, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu uli#n pr&#el



57
Komunln bytov domy typ 1927 (vybudovno 19271928)
Kl*sk #. p. 446, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu detail uli#nho pr&#el se znakem m"sta

190

58
Komunln bytov domy typ 1927 (vybudovno 19271928)
Kl*sk #. p. 445, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu dvorn pr&#el




59
Komunln bytov domy typ 1927 (vybudovno 19271928)
Kl*sk #. p. 443446, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu prostor mezi domy

191














60
Komunln bytov$ d'm typ 1927 (vybudovno 19271928)
Kl*sk #. p. 444, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu detail zbradl schodi*t"

192

61
Komunln bytov domy typy 1928 a 1930
Kl*sk #. p. 619620, 483485, k. . Kl*e
Fotografie, nedatovno
PILA/ [CD] 2001.




62
Komunln bytov domy typ 1930 (vybudovno 19301931)
Kl*sk, Resslova, Na Podplu) #. p. 619628, 647650, k. . Kl*e
Fotografie, nedatovno
PILA/ [CD] 2001.

193

63
Komunln bytov domy typ 1930 (vybudovno 19301931)
Kl*sk #. p. 621, k. . Kl*e
Fotografie, nedatovno
PLZL 1938.




64
Komunln bytov domy typ 1930 (vybudovno 19321933)
Kl*sk, Na Podplu) #. p. 722725, k. . Kl*e
Fotografie, 1933
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 15.

194

65
Komunln bytov domy typ 1930 (vybudovno 19301931)
Kl*sk #. p. 621, k. . Kl*e
Fotografie, 1933
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 9.




66
Komunln bytov domy typ 1930 a 1931 (vybudovno 19311933)
Kl*sk, U M"stsk%ch dom& #. p. 722, 730732, 704, k. . Kl*e
Fotografie, 1933
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 15.

195

















67
Komunln bytov domy typ 1927, 1928, 1930 (vybudovno 19271933)
Kl*sk, U M"stsk%ch dom&, Resslova, Na Podplu) (k. . Kl*e)
Situace
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 11.

196

68
Komunln bytov$ d'm typ 1930 (vybudovno 1930)
Kl*sk #. p. 621, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1930 p&dorys b")nho podla)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv



69
Komunln bytov$ d'm typ 1930 (vybudovno 1930)
Kl*sk #. p. 621, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1930 pohled uli#n
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

197













70
Komunln bytov$ d'm typ 1930
Schma domu a p&dorys s vnit$nm vybavenm bytu
INTERNATIONALER VERBAND 1935, 74.

198























71
Kuchy)sk kamna Herkules
Katalog, 1930, v%$ez
Archiv m"sta st nad Labem, 13201945, karton #. 942.

199

72
Komunln bytov domy typ 1930 (vybudovno 19321933)
Resslova #. p. 728 a 735, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu dvorn pohled




73
Komunln bytov domy typ 1930 (vybudovno 19321933)
Resslova #. p. 733735, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu dvorn pohled

200

74
Komunln bytov domy typ 1930 (vybudovno 1930)
Resslova #. p. 628, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu dvorn pohled





75
Komunln bytov domy typ 1930 (vybudovno 19321933)
Resslova #. p. 734, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu dvorn pohled

201

76
Komunln bytov domy typ 1930 (vybudovno 1931)
Resslova #. p. 647649, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu uli#n pohled





77
Komunln bytov domy varianta typu 1930 (vybudovno 1931)
Kl*sk #. p. 619620, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu vstupn pr&#el

202

78
Komunln bytov$ d'm typ 1930 (vybudovno 19321933)
U M"stsk%ch dom& #. p. 732, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu detail vstupu do domu




79
Komunln bytov$ d'm varianta typu 1930 (vybudovno 1931)
Kl*sk #. p. 648, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu detail obkladu vstupn #sti domu

203

80
Komunln bytov domy typ 1930 (vybudovno 19301931)
1. mje #. p. 362363, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu uli#n pr&#el



81
Komunln bytov domy typ 1930 (vybudovno 19301931)
1. mje #. p. 362363, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu uli#n pr&#el

204

82
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Mezidom #. p. 704707, k. . Kl*e
Fotografie, 1933
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 10.




83
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Mezidom #. p. 704707, k. . Kl*e
Fotografie, nedatovno
PILA/ [CD] 2001.

205










84
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Mezidom #. p. 704707, k. . Kl*e
Fotografie, nedatovno
PILA/ [CD] 2001.

206

85
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Na Vlnovce #. p. 708711, Mezidom #. p. 704707 (k. . Kl*e)
Fotografie, 1933
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 12.




86
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Mezidom 704707, k. . Kl*e
Fotografie, 1933
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 12.

207

87
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Na Vlnovce #. p. 708711, Mezidom #. p. 704707 (k. . Kl*e)
Fotografie, 1933
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 13.



88
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Na Vlnovce #. p. 711, k. . Kl*e
Fotografie, 1933
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 14.

208

89
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931
Na Vlnovce #. p. 708711, Mezidom #. p. 704707 (k. . Kl*e)
Stavebn plny z roku 1931 situace
Archiv m"sta st nad Labem, 13201945, karton #. 942.







90
Komunln bytov$ d'm pavla!ov$ typ 1931
Na Vlnovce #. p. 704, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1931 p&dorys
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

209

91
Komunln bytov$ d'm pavla!ov$ typ 1931
Na Vlnovce #. p. 704, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1931 p&dorys b")nho podla), v%$ez
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv




92
Komunln bytov$ d'm pavla!ov$ typ 1931
Na Vlnovce #. p. 704, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1931 p&dorys b")nho podla), v%$ez
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

210















93
Komunln bytov$ d'm pavla!ov$ typ 1931
Na Vlnovce #. p. 704, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1931 $ez (vyzna#en zm"n oproti p&vodnmu nvrhu)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

211












94
Komunln bytov$ d'm pavla!ov$ typ 1931
Na Vlnovce #. p. 704, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1931 pohled bo#n (p&vodn nvrh)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

212













95
Komunln bytov$ d'm pavla!ov$ typ 1931
Na Vlnovce #. p. 704, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1933 pohled bo#n (upraven% realiza#n projekt)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

213
























96
Komunln bytov$ d'm pavla!ov$ typ 1931
Na Vlnovce #. p. 704, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1931 pohled pr&#el s pavla# (p&vodn nvrh)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

214

97
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Mezidom #. p. 704707, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, ji)n pr&#el










98
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Na Vlnovce #. p. 708711, Mezidom #. p. 704707 (k. . Kl*e)
Fotografie stvajcho stavu, pruh zelen" mezi domy

215

99
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Na Vlnovce #. p. 708711, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, pruh zelen" mezi domy










100
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Na Vlnovce #. p. 708711, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, severn pr&#el

216

101
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Na Vlnovce #. p. 708711, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, detail severnho pr&#el s pavla#








102
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Na Vlnovce #. p. 708711, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, interir pavla#e

217

103
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Na Vlnovce #. p. 708711, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, ji)n pr&#el



104
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Na Vlnovce #. p. 711 (k. . Kl*e)
Fotografie stvajcho stavu, v%chodn #st bloku s ubouranou provozovnou

218










105
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Mezidom #. p. 704707, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, detail lod)ie ji)nho pr&#el

219










106
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Mezidom #. p. 704707, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, detail domovnho schodi*t"

220

107
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Mezidom #. p. 704707, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, detail ukon#en madla zbradl schodi*t"





108
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931 (vybudovno 19311933)
Mezidom #. p. 704707, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, detail struktury omtek pavla#e

221

109
Komunln bytov$ d'm varianta typu 1936 (vybudovno 19361937)
Resslova #. p. 814, k. . Kl*e
Fotografie, nedatovno
PLZL 1938.



110
Franz Josef Arnold
Komunln bytov$ d'm typ 1936
Kresba, nedatovno
PLZL 1938.

222

111
Komunln bytov domy typ 1936 (nerealizovan% nvrh)
Za Vlcovnou, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1936 situace
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv (pln omylem zachovn ve slo)ce u #.p. 381
k. . Krsn B$ezno)





112
Komunln bytov domy typ 1936 (vybudovno 19381939)
Textiln (Kone#n) #. p. 832 a 833, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1936 situace
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

223

113
Komunln bytov$ d'm varianta typu 1936 (vybudovno 19361937)
Resslova #. p. 814, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1936 situace
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv




114
Komunln bytov domy varianta typu 1936 (vybudovno 19371938)
Nov% Sv"t (Mati#n) #. p. 381384, k. . Krsn B$ezno
Stavebn plny z roku 1936 situace
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

224









115
Komunln bytov domy typ 1936 (vybudovno 19361937)
Vojanova #. p. 534535, k. . Krsn B$ezno
Stavebn plny z roku 1936 situace
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

225

116
Komunln bytov$ d'm varianta typu 1936 (vybudovno 19361937)
Resslova #. p. 814, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1936 p&dorys b")nho podla)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv







117
Komunln bytov$ d'm varianta typu 1936 (vybudovno 19361937)
Resslova #. p. 814, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1936 p$#n $ezy, bo#n pohled
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

226

118
Komunln bytov$ d'm varianta typu 1936 (vybudovno 19361937)
Resslova #. p. 814, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1936 p&dorys b")nho podla), v%$ez
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv







119
Komunln bytov$ d'm varianta typu 1936 (vybudovno 19361937)
Resslova #. p. 814, k. . Kl*e
Stavebn plny z roku 1936 podhled na fasdu s pavla#
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

227

120
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19361939)
Textiln, k. . Kl*e a Vojanova, Nov% Sv"t, k. . Krsn B$ezno
Stavebn plny z roku 1936 p&dorys b")nho podla)
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv





121
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19361939)
Textiln, k. . Kl*e a Vojanova, Nov% Sv"t, k. . Krsn B$ezno
Stavebn plny z roku 1936 p$#n $ezy, bo#n pohled
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

228

122
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19361939)
Textiln (k. . Kl*e) a Vojanova, Nov% Sv"t (k. . Krsn B$ezno)
Stavebn plny z roku 1936 pohled uli#n
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv





123
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19361939)
Textiln (k. . Kl*e) a Vojanova, Nov% Sv"t (k. . Krsn B$ezno)
Stavebn plny z roku 1936 pohled dvorn
Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv

229

124
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19361937)
Vojanova #. p. 534, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu, uli#n pohled






125
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19361937)
Vojanova #. p. 534, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu, dvorn pohled

230

126
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19361937)
Vojanova #. p. 535, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu, dvorn pohled, detail pavla#e



127
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19361937)
Vojanova #. p. 535, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu, dvorn pohled

231


128
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19371938)
Nov% Sv"t (Mati#n) #. p. 383, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu, uli#n pohled






129
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19361937)
Nov% Sv"t (Mati#n) #. p. 382, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu, dvorn pohled s pavla#

232

130
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19361937)
Nov% Sv"t (Mati#n) #. p. 381, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu, pavla#




131
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19361937)
Nov% Sv"t (Mati#n) #. p. 381, k. . Krsn B$ezno
Fotografie stvajcho stavu, n"kdej* prdelna v podkrov

233

132
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 1939)
Textiln (Kone#n) #. p. 833, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, uli#n pohled




133
Komunln bytov$ d'm typ 1936 (vybudovno 19381939)
Textiln (Kone#n) #. p. 832, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, uli#n pohled

234

134
Komunln bytov$ d'm varianta typu 1936 (vybudovno 19361937)
Resslova #. p. 814, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, uli#n pohled





135
Komunln bytov$ d'm varianta typu 1936 (vybudovno 19361937)
Resslova #. p. 814, k. . Kl*e
Fotografie stvajcho stavu, dvorn pohled

235














136
Ernst Krob
Fotografie, portrt, nedatovno
UMLAUFT 1960, 537.

236
















137
Franz Josef Arnold
Fotografie, portrt, nedatovno
UMLAUFT 1960, 537.

237












138
Franz Josef Arnold
Fotografie, portrt, nedatovno
Archiv architektova syna Dietra Arnolda

238















139
Franz Josef Arnold
Oblka prezenta!nho alba
nedatovno
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold
Archiv m"sta st nad Labem

239










140
Franz Josef Arnold
Nvrh obchodnho domu pro steck nm%st (nerealizovno)
Kresba, 1920
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold
Archiv m"sta st nad Labem

240










141
Franz Josef Arnold
Nvrh krematoria pro st nad Labem !. 1 (nerealizovno)
Kresba, 1920
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold
Archiv m"sta st nad Labem

241










142
Franz Josef Arnold
Nvrh krematoria pro st nad Labem !. 2 (nerealizovno)
Kresba ,1919
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold
Archiv m"sta st nad Labem

242










143
Franz Josef Arnold
Nvrh kavrny pro steck$ M%stsk$ park (nerealizovno)
Kresba, 1920
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold
Archiv m"sta st nad Labem

243

144
Franz Josef Arnold
Nvrh galerie (nerealizovno)
Kresba, 1919
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold
Archiv m"sta st nad Labem










145
Franz Josef Arnold
Nvrh hlavnho ndra& (nerealizovno)
Kresba, 1919
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold
Archiv m"sta st nad Labem

244







146
Franz Josef Arnold
Nvrh v$stavn haly (nerealizovno)
Kresba, 1919
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold
Archiv m"sta st nad Labem

245








147
Franz Josef Arnold
Nvrh hotelu pro nro&n parcelu Revolu!n a Velk Hradebn (nerealizovno)
Kresba, 1920
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold
Archiv m"sta st nad Labem

246

148
Franz Josef Arnold
Nvrh vstupn brny steckho v$stavi#t%
Kresba, 1924
ARNOLD, Franz Josef. Der Ausbau der Aussiger Ausstellung. Beitrge zur Heimatkunde des
Aussig-Karbitzer Bezirkes. 1924, s. 49-42.








149
Franz Josef Arnold
Nvrh vstupn brny steckho v$stavi#t%
Kresba, 1924
ARNOLD, Franz Josef. Der Ausbau der Aussiger Ausstellung. Beitrge zur Heimatkunde des
Aussig-Karbitzer Bezirkes. 1924, s. 49-42.

247










150
Franz Josef Arnold (spoluprce Erich Breindl)
"ednick$ bytov$ d'm, Masarykova !. p. 1971 (vybudovno 19291930)
Fotografie stvajcho stavu

248

151
Franz Josef Arnold (spoluprce Erich Breindl)
"ednick$ bytov$ d'm, Masarykova !. p. 1971 (vybudovno 19291930)
Fotografie stvajcho stavu, detail fasdy






152
Franz Josef Arnold (spoluprce Erich Breindl)
"ednick$ bytov$ d'm, Masarykova !. p. 1971 (vybudovno 19291930)
Fotografie stvajcho stavu, vstupn #st

249


























153
Franz Josef Arnold
B$v. dv! gymnzium, Palachova (vybudovno 19311932)
Fotografie, nedatovno
PILA/ [CD] 2001.

250

154
Franz Josef Arnold
B$v. dv! gymnzium, Palachova (vybudovno 19311932)
Fotografie stvajcho stavu, dvorn pr&#el




155
Franz Josef Arnold
B$v. dv! gymnzium, Palachova (vybudovno 19311932)
Fotografie stvajcho stavu, interir vstupn haly

251

























156
Franz Josef Arnold (spoluprce Ernst Krob)
B$v. chirurgick$ pavilon Okresn nemocnice (vybudovno 19311937)
Fotografie, nedatovno
PILA/ [CD] 2001.

252

157
Franz Josef Arnold (spoluprce Ernst Krob)
B$v. chirurgick$ pavilon Okresn nemocnice (vybudovno 19311937)
Fotografie stvajcho stavu, detail ustupujcch podla)




158
Franz Josef Arnold (spoluprce Ernst Krob)
B$v. chirurgick$ pavilon Okresn nemocnice (vybudovno 19311937)
Fotografie stvajcho stavu, zpadn pr&#el

253

159
Franz Josef Arnold
Nvrh nov budovy radnice a p"estavby centra m%sta
Kresba, 1934
PLZL 1938.



160
Franz Josef Arnold
Nvrh nov budovy radnice a p"estavby centra m%sta
Kresba, 1934
PLZL 1938.

254

161
Franz Josef Arnold
B$v. steck spo"itelna (vybudovno 19371939)
Fotografie, 1939
Festschrift der Aussiger Sparkasse 1938, 3.






162
Franz Josef Arnold
B$v. steck spo"itelna (vybudovno 19371939)
Fotografie stvajcho stavu, zadn pr&#el

255








163
Franz Josef Arnold
Kostel v Lauensteinu (Sasko)
Kresba, 1921
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold
Archiv m"sta st nad Labem

256













164
Franz Josef Arnold
Kostel v Schnwaldu (Petrovice, okres st nad Labem)
Kresba, 1921
Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von Architekt F. J. Arnold
Archiv m"sta st nad Labem

257












165
Franz Josef Arnold
Plakt
Grafika, nedatovno
Archiv Sudetendeutsche Stiftung v Mnichov", #. HAB00063

258

166
Franz Josef Arnold
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931
Kresba, 1933
Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten 1933, 4.








167
Franz Josef Arnold
Komunln bytov domy pavla!ov$ typ 1931
Kresba, nedatovno
PLZL 1938.

259

Seznam pou&it literatury

BARTLOV, Milena. Na"e, nrodn um!n: studie z d!jin d!jepisu um!n. Vyd. 1. Brno:
Spole#nost pro odbornou literaturu - Barrister, 2009. ISBN 978-808-7029-602.

BEELITZ, Konstanze a Niclas FRSTER. Breslau - Wroc)aw: przewodnik po
architekturze modernistycznej. Wroc3aw: Via Nova, 2006. ISBN 83-605-4452-2.

BLAU, Eve. Grostadt a proletarit v Rud Vdni. In: Zrozen metropole: modern
architektura a m!sto ve st&edn Evrop! 18901937. Editor Eve Blau, Monika Platzer.
Praha: Obecn d&m, 1999, s. 8387. ISBN 8090250793.

FRAMPTON, Kenneth. Modern architektura: kritick d!jiny. 1. vyd. Praha: Academia,
2004, 457 s. ISBN 80-200-1261-3.

HORSK, Pavla. Zrod velkom!sta: urbanizace (esk#ch zem a Evropa. 1. vyd. Praha:
Paseka, 2002, 352 s.

CHRZ, Martin. Leopold Plzl: osobnost steckho starosty. st nad Labem: M"sto
st nad Labem, 2002, 103 s., [8] s. obr. p$l. Memorabilia ustensis. ISBN 80-902-
8562-7.

INTERNATIONALER VERBAND FR WOHNUNGSWESEN FRANKFURT AM MAIN.
Ausstattung der Kleinwohnung: Band 1+2: Texte + Bilder. Stuttgart: Verlag Julius
Hoffmann, 1935.

JANK, Pavel. Sto let obytnho domu njemnho v Praze: Knihovna Stylu. Zvl*tn
otisk ve Stylu. Praha: Styl, 1933.

KRNK, Zden"k. %esk zem! v &e Prvn republiky. Vyd. 2., opraven. Praha: Libri,
2003. ISBN 80-727-7195-7.

KUBI'TA, Hynek. Zehn Jahre Wohnungsfrsorge. In: Ausstellung Bauen und Wohnen
Aussig. Prag: Deutsche Hauptstelle fr Wohnungs- und Siedlungs- Frsorge i. d.
Tschechosl. Rep., 1932, s. 1321.

KUD.LKA, Zden"k. O nov Brno: brn!nsk architektura 1919 - 1939. 1. vyd. Brno:
Muzeum m"sta Brna, 2000, 444 s. ISBN 80-901-9696-9.

KHN, Gerd. Wohnkultur und kommunale Wohnungspolitik in Frankfurt am Main 1880
bis 1930: auf dem Wege zu einer pluralen Gesellschaft der Individuen. Bonn: Dietz,
1998, 452 p. Verffentlichungen des Instituts fr Sozialgeschichte Braunschweig-Bonn.
ISBN 38-012-4085-1.

LODGMAN, Rudolf a Erwin STEIN. Die sudetendeutschen Selbstverwaltungskrper:
Die Sammlung von Darstellungen der sudetendeutschen Stdte und Bezirke und ihrer
Arbeit in Wirtschaft, Finanzwesen, Hygiene, Sozialpolitik und Technik. 1929. vyd.
Berlin-Friedenau: Deutsche Kommunalverlag, 1929. Aussig, 3

LUKE', Zden"k. Spltka dluhu: Praha a jej n!mecky hovo&c architekti 19001938.
Vyd. 1. Praha: Fraktly publishers, 2002, 217 s. ISBN 80-866-2704-7.

260

MORAVNSZKY, kos. Architektonick jazyky a sociln bydlen ve st$edn Evrop"
p$ed 2. sv"tovou vlkou. In: St&edoevropsk architektura 18901998: sbornk
p&sp!vk' sympozia. Ve Zln": Sttn galerie ve Zln", 1999, s. 1829. ISBN
8085052326.

NOV-, Otakar. %esk architektonick avantgarda. Vyd. 1. Praha: Prostor, 1998, 479 s.
ISBN 80-851-9070-2.

OBADALOV, Miroslava. Sttn bytov politika v prvn !eskoslovensk republice. In:
Co nevme o prvn %eskoslovensk republice: zznam z diskuse po&dan 25. b&ezna
1999 v Cefres v Praze. Praha: Cefres, 1999, s. 9296. Cahiers du CeFReS, No 20.
ISBN 8086311031.

PAVL!EK, Tom*. Architektura 1. poloviny 20. stolet v zpadn (sti steckho
kraje: (v#voj, rozbor a v#tvarn! pedagogick vyu$it). Vyd. 1. st nad Labem: Fakulta
u)itho um"n a designu, Univerzita Jana Evangelisty Purkyn", 2005, 134 s. Acta
Universitatis Purkynianae. ISBN 80-704-4726-5.

PLZL, Leopold. Leben und Kraft durch kommunales Schaffen der Stadt Aussig 1918
1938. st nad Labem, nevydno 1938.

PR(CHA, Vclav. Hospod&sk a sociln d!jiny %eskoslovenska 1918-1992. 1. vyd.
Brno: Dopln"k, 2004, 578 s. ISBN 80-723-9147-X.

ROBOV, Dita. V"deck obdob v dle Jana Gillara. In: 'VCHA, Rostislav. Forma
sleduje v!du: Teige, Gillar a evropsk# v!deck# funkcionalismus 19221948. Praha:
Galerie Jaroslava Fragnera, 2000.

SEDL!EK, Tom*. Ekonomie dobra a zla: po stopch lidskho tzn od Gilgame"e
po finan(n krizi. 1. vyd. Praha: 65. pole, 2009, 270 s. ISBN 978-80-903944-3-8.

'VCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu. 1. vyd. Praha: Victoria publishing,
1995, 590 s. ISBN 80-856-0584-8.

'VCHA, Rostislav. Kapitalismus a kolektivismus v novm #eskoslovenskm stt":
Praha, Brno, Zln. In: Zrozen metropole: modern architektura a m!sto ve st&edn
Evrop! 18901937. Editor Eve Blau, Monika Platzer. Praha: Obecn d&m, 1999. ISBN
8090250793.

TREUSCH-BUTTLAR, Otto. Zehn Jahre Wohnungsfrsorge. In: Ausstellung Bauen
und Wohnen Aussig. Prag: Deutsche Hauptstelle fr Wohnungs- und Siedlungs-
Frsorge i. d. Tschechosl. Rep., 1932, s. 713.

UMLAUFT, Franz Josef. Geschichte der deutschen Stadt Aussig. Bayreuth: Hilfsverein
Aussig e. V. Mnchen, 1960.

VYBRAL, Jind$ich. Jin# d'm: n!meck a rakousk architektura v letech 18901938 na
Morav! a ve Slezsku : Nrodn galerie v Praze, sbrka architektury, Kl"ter sv. Ane$ky
%esk 8.7.17.10.1993. Vyd. 1. V Praze: Nrodn galerie, 1993, 65 s. ISBN 80-703-
5054-7.


261
WEIHSMANN, Helmut. Das rote Wien: sozialdemokratische Architektur und
Kommunalpolitik, 19191934. [2. Ausg.]. Wien: Promedia, c2002, 496 p. ISBN 38-537-
1181-2.

WUHRMANN, Ernst. Fhrer durch die Ausstellung. In: Ausstellung Bauen und Wohnen
Aussig. Prag: Deutsche Hauptstelle fr Wohnungs- und Siedlungs- Frsorge i. d.
Tschechosl. Rep., 1932, s. 3947.

Bauunternehmung Alwin Khler & Co. Wien: Verlag fr Volkswirtschaft Otto Waldes,
1930.

Bericht ber den vierten deutschen Wohnungsfrsorgetag in Aussig a. E., Verlag der
Deutschen Hauptstelle fr Wohnungs- und Siedlungs- Frsorge in der Tschechosl.
Republik, Praha 1932

D!jiny m!sta st nad Labem. Editor Kristina Kaiserov, Vladimr Kaiser. st nad
Labem: [Vlastnm nkladem], 1995, 369 s., 104 s. obr. p$loh. ISBN 80-901-7615-1.

Die Grosiedlung Dresden-Trachau: Geschichte und Sanierung. Bauten der Moderne
in Sachsen. 1. vyd. Dresden: Deutsche Werkbund Sachsen, 2000, 123 s. ISBN 39-
303-8244-X.

Mezery v historii 18901938: Polemick# duch St&edn Evropy, N!mci, *id, %e"i. b. m.:
b. n., 1994, 141 s. ISBN 80-701-0030-3.

Statistisches Gemeindelexikon des Landes Bhmen auf Grund der
Volkszhlungsergebnisse vom 1. Dezember 1930. Praha: Orbis, 1935.
str. 390

Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten. Aussig a. E.: Selbstverlag der
Stadt Aussig, 1933.

Zweiter deutscher Baumeistertag Aussig 1924: Eine Gedenkschrift. 1924. vyd.
Karlsbad: Stndigen Delegation der deutschen Baumeisterin der tschech.-sl. Republik,
1924.

Periodika

JAHNEL, C. Noch einige Nachrichten ber die Glanz von Althoff und ihr Gut Gleiche.
Mittheilungen des Vereins fr die Geschichte der Deutschen in Bhmen. Prag, ro#.
1901, s. 5362.

HERMAN, Karel. R&)enec stavebnch bolest. Stavitel. 1921, III., #. 1, s. 3443.

V kolonii rodinn%ch domk& sttnch $ednk& v Dejvicch. Stavitel. 1921, III., #. 1, s. 44
47.

V#tvarn snahy. Praha: Prometheus, 1928, X., s. 121.

HERAIN, Karel, Ladislav SUTNAR a Ladislav 2K. O bydlen. V#tvarn snahy. 1929-
1930, XI, #. 1, s. 38.


262
SEMRD, Stanislav a Karel 'TORCH. Bytov pom"ry v !SR. Architekt SIA. 1935, ro#.
34, #. 9, s. 129134.

Die Heimstttensiedlung der Gemeinde Schreckenstein: Von Arch. Prof. Ing. Rudolf
Geissler, Teplitz-Schnau. Forum. 1934, #. 4, s. 333336.

GILLAR, Jan. Obytn% njemn% d&m. Stavitel. 1936, XVI, #. 1, s. 46.

Leopold Plzl: Sein Leben und Werk. Aussiger Bote. 1952, ro#. 4, #. 12, s. 2124.

LISKOV, Helena. Njemn% d&m v sou#asn v%stavb" Velk Prahy. Architekt SIA.
1935, ro#. 24, #. 4, 6, s. 5595.

ARNOLD, Franz Josef. Der Ausbau der Aussiger Ausstellung. Beitrge zur
Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes. 1924, s. 4942.

Letk Mezinrodnho kongresu bytov p#e, p$loha Architekt SIA. 1935.

2K, Ladislav. WU-WA: V%stava Wohnung und Werkraum ve Vratislavi. V#tvarn
snahy. 1929, XI, #. 1, 2529.

Raumausnutzung in der Kleinwohnung. Aussiger Tagblatt. 1931, 9. 10. 1931.

GROPIUS, Walter. Moderne Stadtentwicklung: Hochhaus oder Einfamilienheim.
Aussiger Tagblatt. 23.10.1931.

WELTMANN-NECKEL, Senta. Rationalisierung im Haushalt. Aussiger Tagblatt. 1931,
30.10.1931, s. 14.

Das billige, zeitgeme Eigenhaus.: Bau-Wanderausstellung. Aussiger Tagblatt. 1931,
2. 11.1931, s. 3.

Abschlu der Baubewegung in Aussig im Jahre 1931: Der Stadtteil Kleische wieder an
der Spitze mit 50 Neubauten. Aussiger Tagblatt. 1931, 24. 11. 1931, s. 45.

Grozgiges Siedlungs- und Notstandswerk in Schreckenstein: Wohnfrsorge.
Aussiger Tagblatt. 1932, 23. 1. 1932, s. 5.

Aussigs neue Kleinstwohnungen: 208 Wohnungen in acht Husern. Sind Lauben.
Aussiger Tagblatt. 1932, 14.9.1932, s. 3.

Sitzung der Aussiger Stadtvertretung. Aussiger Tagblatt. 1932, 7. 7. 1932, s. 2.

Arbeitslosigkeit und Siedlung: Siedlungs-Mglichkeiten f. Aussiger Tagblatt. 1933, 14.
2. 1933, s. 3.

Zentralblatt der Bauverwaltung. Berlin: Preuss. Finanzministerium, 1927, ro#. 47, #. 47.
Dostupn z: http://opus.kobv.de/zlb/volltexte/2008/5915/pdf/ZBBauverw_1927_47.pdf

Zentralblatt der Bauverwaltung. Berlin: Preuss. Finanzministerium, 1928, ro#. 48, #. 24.
Dostupn z: http://opus.kobv.de/zlb/volltexte/2008/5945/pdf/ZBBauverw_1928_24.pdf

Zentralblatt der Bauverwaltung. Berlin: Preuss. Finanzministerium, 1928, ro#. 48, #. 45.
Dostupn z: http://opus.kobv.de/zlb/volltexte/2008/5966/pdf/ZBBauverw_1928_45.pdf

263

Zentralblatt der Bauverwaltung. Berlin: Preuss. Finanzministerium, 1929, ro#. 49, #. 51.
Dostupn z: http://opus.kobv.de/zlb/volltexte/2008/6025/pdf/ZBBauverw_1929_51.pdf

Zentralblatt der Bauverwaltung. Berlin: Preuss. Finanzministerium, 1930, ro#. 50, #. 5.
Dostupn z: http://opus.kobv.de/zlb/volltexte/2008/6032/pdf/ZBBauverw_1930_05.pdf

Akademick prce

LU1KOV, Jitka. Sdeln v#voj Kl"e 19001938. st nad Labem, 1999. Bakal$sk
prce. PF UJEP st nad Labem. Vedouc prce Mgr. Vclav Houfek.

264

Seznam pou&it$ch pramen'

Leteck snmky st nad Labem. Vojensk% geografick% a hydrometeorologick% $ad
Dobru*ka, evid. #. snmku 5259, datum snmkovn 1938.

V%tah z archivu dr),ansk akademie k osob" Franze Josefa Arnolda, Kustodie/Archiv
der Hochschule fr Bildende Knste Dresden.

Nrodn archiv Praha, Pom&cka: Ministerstvo vnitra nov signatura, Spolkov spisy
signatury D 3111, Gemeinschaft deutscher Architekten in der Tschechoslowakischen
Republik.

Zprva policejnho $editelstv v Praze ze dne 4.12.1939, Nrodn archiv, Archiv
ministerstva vnitra nov signatura, Spolkov spisy signatury D 3111, Deutsche
Hauptstelle fr Wohnungs- und Siedlungsfrsorge in der Tschechoslowakischen
Republik.

Korespondence autora diserta#n prce se synem Dietrem Arnoldem (dopisy D.
Arnolda ze dne 6. 4. 2010 a 6. 5. 2010). Archiv autora.

Plakt F.J. Arnolda. Archiv Sudetendeutsche Stiftung v Mnichov", Wirtschaftsplakat, #.
HAB00063.


Archiv M%sta st nad Labem

Adrebuch der Stadt Aussig und des politisches Bezirkes Aussig. Aussig: Stadtrat
Aussig, ?1920.

Adrebuch der Stadt Aussig und des politisches Bezirkes Aussig 1926. Aussig:
Druckerie- und Zeitungsgesellschaft Kraus & Co., 1926.

Adrebuch der Stadt und des politisches Bezirkes Aussig 1934. Aussig:
Elbetalverkehrsverband, 1934.

Festschrift der Aussiger Sparkasse, Aussig 1938, 711.

Dopis ministerstva sociln p#e ze dne 23. 1. 1934, Archiv m"sta st nad Labem,
karton 13201945, #. 942.

Dopis ministerstva sociln p#e ze dne 5. 3. 1934, Archiv m"sta st nad Labem,
karton 13201945, #. 942.

Dopis zemskho $adu v Praze ze dne 11. 4. 1934, Archiv m"sta st nad Labem,
karton 13201945, #. 942.

Dopis ministra sociln p#e ze dne 12. 10. 1931, Archiv m"sta st nad Labem, karton
13201945, #. 942.

V%m"r ministerstva sociln p#e ze dne 6. listopadu 1931, Archiv m"sta st nad
Labem, 13201945, karton #. 942.


265
Tabulka s rozpisem jednotliv%ch staveb, budovan%ch v rmci 4. stavebn etapy, Archiv
m"sta st nad Labem, 13251945, karton #. 944.

Strojopis FRANZ JOSEF ARNOLD. Laubenhuser der Stadt Aussig. 1933. Je ulo)en v
Archivu m"sta st nad Labem, 13251945, karton #. 943.

Album FRANZ JOSEF ARNOLD. Ausgefhrte Bauten, Entwrfe und Skizzen von
Architekt F. J. Arnold. nedatovno, Archiv m"sta st nad Labem

Specifikace na stavbu dodvan%ch kamen, 1930. Archiv m"sta st nad Labem 1325
1945, karton #. 942.

Tabulka organiza#n a sprvn struktury $adu m"sta st nad Labem z obdob
starostovn Franze Czermaka, nedatovno (1940?), Archiv m"sta st nad Labem.

Korespondence se stavebnm $adem v Bratislav", 1931, Archiv m"sta st nad
Labem, 13201945, karton #. 943.

Grafick p$lohy exempl$e, Leben und Kraft durch kommunales Schaffen der Stadt
Aussig 19181938. Aussig 1938 nevydno, Archiv m"sta st nad Labem.

Zastavovac studie z kv"tna 1936 pro urbanizaci zem p$i ulici Za Vlcovnou je
omylem zalo)ena ve slo)ce objektu #. p. 381, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov%
meziarchiv, karton #. p. 381 v k. . Krsn B$ezno.

Zastavovac pln m"stsk #sti Kl*e, tisk.
HUBATSCHEK, Johann. Bebauungsplan der Stadt Aussig: Stadtteil Kleische. 1:4000.
1902.
Archiv m"sta st nad Labem, 13251945, karton #. 942.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 17481754 v k. . st nad Labem.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 17631768 v k.. st nad Labem.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 1819 v k. . st nad Labem.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 1820 v k. . st nad Labem.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 365 v k. . Kl*e.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 443450 v k. . Kl*e.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 479485 v k. . Kl*e.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 620 v k. . Kl*e.


266
Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 704711 v k. . Kl*e.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 814 v k. . Kl*e.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 534 a 535 v k. . Krsn B$ezno.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 381384 v k. . Krsn B$ezno.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 832 v k. . Kl*e.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 833 v k. . Kl*e.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, 13251945, karton
#. 885.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 851853 v k. . Kl*e.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 417418 v k. . Kl*e.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv m"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 620 v k. . Kl*e.

Stavebn projektov dokumentace, Archiv M"sta st nad Labem, Spisov% meziarchiv,
karton #. p. 479485 v k. . Kl*e.



267

Seznam pou&it$ch internetov$ch zdroj'

Orienta#n pln hlavnho m"sta Prahy s okolm (1938), M!stsk knihovna v Praze:
strnky v testovacm re$imu [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupn z:
http://web2.mlp.cz/mapa1938/list_29

Ji$ Kroha. In: Archiweb [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupn z:
http://www.archiweb.cz/salon.php?action=show&id=3182&type=17

KRMER, Steffen. Deutsche Unternehmer und ihre Arbeiterkolonien im 19. und frhen
20. Jahrhundert. In: Kunstgeschichte: Open Peer Reviewed Journal [online]. [cit. 2013-
04-15]. Dostupn z: http://www.kunstgeschichte-ejournal.net/archiv/2010/2647/

Osobnosti m"sta st nad Labem. M.STO ST NAD LABEM. Statutrn m!sto st
nad Labem [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupn z: http://www.usti-nad-
labem.cz/cz/zivot-mesta/historie-mesta/osobnosti.html

KAISEROV, Kristina a Vladimr KAISER. Politick% )ivot v st nad Labem v letech
19191938. In: D!jiny m!sta st nad Labem [online]. M"sto st nad Labem, 1995
[cit. 2013-04-20]. Dostupn z: http://www.usti-nl.cz/dejiny/1918-38/ul-6-6.htm

!tvrtek 15. b$ezna 1928: 135. sch&ze. In: Poslaneck sn!movna Parlamentu %esk
republiky: Digitln depozit& [online]. Praha: Poslaneck sn"movna Parlamentu !esk
republiky, 1997 [cit. 2013-04-21]. Dostupn z:
http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/stenprot/135schuz/s135001.htm

GEILER, Rudolf. Das lndliche Wohnhaus. Teplitz-Schnau: Vlastnm nkladem
autora, 1933. Dostupn z: http://www.usti-aussig.net/clanky/cist/nazev/127-rudolf-
geissler-der-landlische-wohnhaus

P$edpis 65/1936 Sb. Poslaneck sn!movna Parlamentu %esk republiky [online]. [cit.
2013-04-14]. Dostupn z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=65&r=1936

Johann Hubatschek. SCHUMAN, Petra. Architekturlexikon Wien 17701945 [online].
16. 2. 2007. 2006 [cit. 2013-03-24]. Dostupn z:
http://www.architektenlexikon.at/de/247.htm

Max Loos von Losimfeldt. Teplice-Teplitz [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupn z:
http://teplice-teplitz.net/autori/karta/jmeno/13-max-loos-von-losimfeldt

Zoning Plan, City of Aussig 1929. In: Arieh Sharon [online]. [cit. 2013-04-18].
Dostupn z: http://www.ariehsharon.org/Archive/Bauhaus-and-Berlin/Zoning-Plan-City-
of-Aussig/16779081_Q6xhK2#!i=1265900989&k=pTJ66cX

P$edpis 65/1936 Sb. Poslaneck sn!movna Parlamentu %esk republiky [online]. [cit.
2013-04-14]. Dostupn z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=65&r=1936

Die Laubenganghuser von Hannes Meyer: Erbaut 192930. In: Bauhaus Dessau
Stiftung [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://www.bauhaus-
dessau.de/index.php?Die-Laubenganghauser-von-Hannes-Meyer


268
Hornick% d&m v Oseku. In: Teplice-Teplitz: Architektura na severu %ech [online]. [cit.
2013-04-07]. Dostupn z:
http://teplice-teplitz.net/stavby/karta/nazev/66-hornicky-dum-v-oseku

O projektu. In: st///Aussig: Architektura na severu %ech [online]. [cit. 2013-04-21].

BRTA, Zden"k. Vra)d"n nevi+tek. In: Denk Referendum: Domov [online]. [cit.
2013-04-21]. Dostupn z:
http://www.denikreferendum.cz/clanek/895-vrazdeni-nevinatek

George Karau. In: Architekturzentrum Wien: Architektenlexikon Wien 17701945
[online]. Wien: Architekturzentrum Wien [cit. 2013-04-21].

PAVLKOV, Marta a Mat"j PRAL. M"stsk bytov domy #. p. 443 #. p. 450. In:
Nrodn pamtkov# stav: Metainforma(n systm [online]. NP, 2009 [cit. 2013-05-
01]. Dostupn z: http://iispp.npu.cz/mis_public/publicDocumentDetail.htm?id=177185

Siedlungen der Berliner Moderne. In: Deutsche UNESCO-Kommission [online]. [cit.
2013-05-01]. Dostupn z: http://www.unesco.de/berliner-siedlungen.html

Sechsfamilienhaus Typ 1, Grosiedlung Britz in Berlin-Neuklln: Bruno Taut.
Deutsches Dokumentationszentrum fr Kunstgeschichte - Bildarchiv Foto Marburg
[online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupn z:
http://www.bildindex.de/dokumente/html/obj20556486#|home

Karl von Mangoldt. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-02]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/Karl_von_Mangoldt

Deutscher Bund fr Bodenreform. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-02]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/Deutscher_Bund_fr_Bodenreform

Adolf Damaschke. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-02]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/Adolf_Damaschke

Reichsheimsttte. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-02]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/Reichsheimsttte

Velk Praha, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-12]. Dostupn z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk_Praha

Alte Heide (Mnchen). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-12]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/Alte_Heide_(Mnchen)

Ludwig Czech. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-27]. Dostupn z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Czech


269
Franti*ek Bi+ovec. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-21]. Dostupn z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti*ek_Bi+ovec

Franz Katz. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-21]. Dostupn z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Katz

Karl Seitz. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupn z: http://de.wikipedia.org/wiki/Karl_Seitz

Karl Renner. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupn z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Renner

Karl Schppe. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-27]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/Karl_Schppe

N"meck nrodn" socialistick strana d"lnick. In: Wikipedia: the free encyclopedia
[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-20]. Dostupn
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/N"meck_nrodn"_socialistick_strana_d"lnick

Hans Krebs (Politiker). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-20]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/Hans_Krebs_(Politiker)

Blut und Boden. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-20]. Dostupn z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Blut_und_Boden

Arbeit macht frei. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-20]. Dostupn z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Arbeit_macht_frei

Rundling (Leipzig). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-18]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/Rundling_(Leipzig)

Pawlatsche. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-06]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/Pawlatsche

Leopold Plzl. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-21]. Dostupn z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Leopold_Plzl

N"meck sociln" demokratick strana d"lnick v !SR. In: Wikipedia: the free
encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-
27].

Laubenganghuser Dulsberg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-07]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/Laubenganghuser_Dulsberg

270

Hans Richter (Architekt). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-05]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/Hans_Richter_(Architekt)

German Bestelmeyer. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-12]. Dostupn z:
http://de.wikipedia.org/wiki/German_Bestelmeyer

271

Seznam vyobrazen

1 Franz Schlenzig, Leben und Kraft durch kommunales Schaffen der Stadt Aussig
Ilustrace oblky, kniha (nevydno), 1938

2 Franz Josef Arnold, Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten
Ilustrace oblky, bro)ura, 1933

3 Ernst Wuhrmann, Ausstellung Bauen u. Wohnen Aussig
Ilustrace oblky, pr&vodce v%stavou, 1933

4 Jan Lep*k, Leopold Plzl
Ilustrace oblky, kniha, 2002

5 st nad Labem
Mapa m"sta, 1936, v%$ez

6 M"stsk #st Kl*e
Mapa m"sta, 1936, v%$ez

7 Nves star venkovsk osady Kl*e
Pohlednice, nedatovno (kolem 1900)

8 Johann Hubatschek, Zastavovac pln m"stsk #sti Kl*e
Tisk, 1902

9 Star Kl*e
Fotografie, nedatovno (po#. 20. stol.)

10 Komunln v%stavba na Kl*i
Fotografie, nedatovno (30. lta 20. stol.)

11 Vyzna#en staveb komunln bytov v%stavby

12 Vyzna#en etapizace komunln bytov v%stavby

13 Komunln bytov domy typ 1919, Resslova #. p. 1754

14 Komunln bytov domy typ 1919, U Nemocnice #. p. 1765
Fotografie, nedatovno

15 Komunln bytov domy typ 1919, Pasteurova #. p. 1752 a 1753
Fotografie, nedatovno

16 Komunln bytov domy typ 1919, Pasteurova, Resslova, U Nemocnice
Stavebn plny z roku 1919 situace bloku A

17 Komunln bytov domy typ 1919, Pasteurova, Resslova, U Nemocnice
Stavebn plny z roku 1920 situace bloku B, C

18 Komunln bytov domy typ 1919, Pasteurova, Resslova, U Nemocnice

272
Situa#n schma blok&: A, B, C

19 Komunln bytov domy typ 1919, Palachova, 'aldova
Situa#n schma bloku D

20 Komunln bytov% d&m typ 1919, Pasteurova #. p. 1752
Stavebn plny z roku 1919 p&dorys b")nho podla)

21 Komunln bytov% d&m typ 1919, Pasteurova #. p. 1752
Stavebn plny z roku 1919 pohled a $ez

22 Komunln bytov% d&m typ 1919, U Nemocnice #. p. 1765
Stavebn plny z roku 1919 p&dorys b")nho podla)

23 Komunln bytov domy typ 1919, Resslova #. p. 1754
Fotografie stvajcho stavu - celkov% pohled

24 Komunln bytov domy typ 1919, U Nemocnice #. p. 1750
Fotografie stvajcho stavu - celkov% pohled

25 Komunln bytov% d&m typ 1919, 'aldova #. p. 248
Fotografie stvajcho stavu - detail vstupu do domu s m"stsk%m znakem

26 Komunln bytov% d&m typ 1919, Resslova #. p. 1753
Fotografie stvajcho stavu - detail vstupu do domu

27 Komunln bytov% d&m typ 1919, Resslova #. p. 1762
Fotografie stvajcho stavu - detail interiru domovnho schodi*t"

28 Komunln bytov% d&m typ 1919, Resslova #. p. 1762
Fotografie stvajcho stavu - detail interiru domovnho schodi*t"

29 Komunln bytov% d&m typ 1919, Resslova #. p. 1762
Fotografie stvajcho stavu - detail interiru domovnho schodi*t"

30 Komunln bytov% d&m typ 1926, Na Nivch #. p. 1819
Stavebn plny z roku 1919 p&dorys b")nho podla)

31 Komunln bytov% d&m typ 1926, Na Nivch #. p. 1819
Stavebn plny z roku 1926 pohled, uli#n fasda

32 Komunln bytov domy typ 1926, Husova #. p. 343345
Fotografie stvajcho stavu uli#n pr&#el

33 Komunln bytov domy typ 1926, Husova #. p. 343345
Fotografie stvajcho stavu dvorn pr&#el

34 Komunln bytov% d&m typ 1926, Husova #. p. 344
Fotografie stvajcho stavu detail zbradl schodi*t"

35 Komunln bytov% d&m typ 1926, Husova #. p. 344
Fotografie stvajcho stavu interir domovnho schodi*t"

36 Komunln bytov% d&m typ 1926, Na Nivch #. p. 1819
Fotografie stvajcho stavu uli#n pr&#el

273

37 Komunln bytov domy typ 1926, Na Nivch #. p. 18171820
Fotografie stvajcho stavu zcela devastovan% m"stsk% prostor

38 Komunln bytov domy typ 1926, Kl*sk, Na Splence
Fotografie, nedatovno

39 Komunln bytov domy typ 1926, Kl*sk, Na Splence
Stavebn plny z roku 1926 situace

40 Komunln bytov% d&m typ 1926, Na Splence #. p. 396
Stavebn plny z roku 1926 p&dorys b")nho podla)

41 Komunln bytov% d&m typ 1926, Na Splence #. p. 396
Stavebn plny z roku 1926 pohled

42 Komunln bytov% d&m typ 1926, Na Splence #. p. 396
Fotografie stvajcho stavu uli#n pr&#el

43 Komunln bytov% d&m typ 1926, Na Splence #. p. 396
Fotografie stvajcho stavu detail uli#nho pr&#el se znakem m"sta

44 Komunln bytov domy typ 1927, Kl*sk #. p. 443 a 446
Fotografie, nedatovno

45 Komunln bytov domy typ 1927, Kl*sk #. p. 443 a 450
Fotografie, nedatovno

46 Komunln bytov domy typ 1927, Kl*sk #. p. 443 a 450
Stavebn plny z roku 1927 situace

47 Komunln bytov domy typ 1928, Kl*sk #. p. 479 a 485
Stavebn plny z roku 1928 situace

48 Komunln bytov% d&m typ 1927, Kl*sk #. p. 444
Stavebn plny z roku 1927 p&dorys b")nho podla)

49 Komunln bytov% d&m typ 1927, Kl*sk #. p. 444
Stavebn plny z roku 1927 pohled dvorn

50 Komunln bytov% d&m typ 1927, Kl*sk #. p. 444
Stavebn plny z roku 1927 pohled vstupn

51 Komunln bytov% d&m typ 1928 A, Kl*sk #. p. 483485
Stavebn plny z roku 1928 p&dorys b")nho podla)

52 Komunln bytov% d&m typ 1928 B, Kl*sk #. p. 479482
Stavebn plny z roku 1928 p&dorys b")nho podla)

53 Komunln bytov% d&m typ 1928 B, Kl*sk #. p. 479482
Stavebn plny z roku 1928 pohled vstupn

54 Komunln bytov domy typ 1927, Kl*sk #. p. 443446
Fotografie stvajcho stavu dvorn pr&#el

274

55 Komunln bytov domy typ 1927, Kl*sk #. p. 443446
Fotografie stvajcho stavu vstupn pr&#el

56 Komunln bytov domy typ 1927, Kl*sk #. p. 443446
Fotografie stvajcho stavu uli#n pr&#el

57 Komunln bytov domy typ 1927, Kl*sk #. p. 446
Fotografie stvajcho stavu detail uli#nho pr&#el se znakem m"sta

58 Komunln bytov domy typ 1927, Kl*sk #. p. 445
Fotografie stvajcho stavu dvorn pr&#el

59 Komunln bytov domy typ 1927, Kl*sk #. p. 443446
Fotografie stvajcho stavu prostor mezi domy

60 Komunln bytov% d&m typ 1927, Kl*sk #. p. 444
Fotografie stvajcho stavu detail zbradl schodi*t"

61 Komunln bytov domy typy 1928 a 1930, Kl*sk #. p. 619620, 483485
Fotografie, nedatovno

62 Komunln bytov domy typ 1930, Kl*sk, Resslova, Na Podplu)
Fotografie, nedatovno

63 Komunln bytov domy typ 1930, Kl*sk #. p. 621
Fotografie, nedatovno

64 Komunln bytov domy typ 1930, Kl*sk, Na Podplu) #. p. 722725
Fotografie, 1933

65 Komunln bytov domy typ 1930, Kl*sk #. p. 621
Fotografie, 1933

66 Komunln bytov domy typ 1930 a 1931, Kl*sk, U M"stsk%ch dom&
Fotografie, 1933

67 Komunln bytov domy typ 1927, 1928, 1930, Kl*sk
Situace

68 Komunln bytov% d&m typ 1930, Kl*sk #. p. 621
Stavebn plny z roku 1930 p&dorys b")nho podla)

69 Komunln bytov% d&m typ 1930, Kl*sk #. p. 621
Stavebn plny z roku 1930 pohled uli#n

70 Komunln bytov% d&m typ 1930
Schma domu a p&dorys s vnit$nm vybavenm bytu

71 Kuchy+sk kamna Herkules
Katalog, 1930, v%$ez

72 Komunln bytov domy typ 1930, Resslova #. p. 728 a 735
Fotografie stvajcho stavu dvorn pohled

275

73 Komunln bytov domy typ 1930, Resslova #. p. 733735
Fotografie stvajcho stavu dvorn pohled

74 Komunln bytov domy typ 1930, Resslova #. p. 628
Fotografie stvajcho stavu dvorn pohled

75 Komunln bytov domy typ 1930, Resslova #. p. 734
Fotografie stvajcho stavu dvorn pohled

76 Komunln bytov domy typ 1930, Resslova #. p. 647649
Fotografie stvajcho stavu uli#n pohled

77 Komunln bytov domy varianta typu 1930, Kl*sk #. p. 619620
Fotografie stvajcho stavu vstupn pr&#el

78 Komunln bytov% d&m typ 1930, U M"stsk%ch dom& #. p. 732
Fotografie stvajcho stavu detail vstupu do domu

79 Komunln bytov% d&m varianta typu 1930, Kl*sk #. p. 648
Fotografie stvajcho stavu detail obkladu vstupn #sti domu

80 Komunln bytov domy typ 1930, 1. mje #. p. 362363
Fotografie stvajcho stavu uli#n pr&#el

81 Komunln bytov domy typ 1930, 1. mje #. p. 362363
Fotografie stvajcho stavu uli#n pr&#el

82 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Mezidom #. p. 704707
Fotografie, 1933

83 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Mezidom #. p. 704707
Fotografie, nedatovno

84 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Mezidom #. p. 704707
Fotografie, nedatovno

85 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce, Mezidom
Fotografie, 1933

86 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Mezidom 704707
Fotografie, 1933

87 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce, Mezidom
Fotografie, 1933

88 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 711
Fotografie, 1933

89 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce, Mezidom
Stavebn plny z roku 1931 situace

90 Komunln bytov% d&m pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 704
Stavebn plny z roku 1931 p&dorys

276

91 Komunln bytov% d&m pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 704
Stavebn plny z roku 1931 p&dorys b")nho podla), v%$ez

92 Komunln bytov% d&m pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 704
Stavebn plny z roku 1931 p&dorys b")nho podla), v%$ez

93 Komunln bytov% d&m pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 704
Stavebn plny z roku 1931 $ez (vyzna#en zm"n oproti p&vodnmu nvrhu)

94 Komunln bytov% d&m pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 704
Stavebn plny z roku 1931 pohled bo#n (p&vodn nvrh)

95 Komunln bytov% d&m pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 704
Stavebn plny z roku 1933 pohled bo#n (upraven% realiza#n projekt)

96 Komunln bytov% d&m pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 704
Stavebn plny z roku 1931 pohled pr&#el s pavla# (p&vodn nvrh)

97 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Mezidom #. p. 704707
Fotografie stvajcho stavu, ji)n pr&#el

98 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce, Mezidom
Fotografie stvajcho stavu, pruh zelen" mezi domy

99 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 708711
Fotografie stvajcho stavu, pruh zelen" mezi domy

100 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 708711
Fotografie stvajcho stavu, severn pr&#el

101 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 708711
Fotografie stvajcho stavu, detail severnho pr&#el s pavla#

102 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 708711
Fotografie stvajcho stavu, interir pavla#e

103 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 708711
Fotografie stvajcho stavu, ji)n pr&#el

104 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Na Vlnovce #. p. 711
Fotografie stvajcho stavu, v%chodn #st bloku s ubouranou provozovnou

105 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Mezidom #. p. 704707
Fotografie stvajcho stavu, detail lod)ie ji)nho pr&#el

106 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Mezidom #. p. 704707
Fotografie stvajcho stavu, detail domovnho schodi*t"

107 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Mezidom #. p. 704707
Fotografie stvajcho stavu, detail ukon#en madla zbradl schodi*t"

108 Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931, Mezidom #. p. 704707
Fotografie stvajcho stavu, detail struktury omtek pavla#e


277
109 Komunln bytov% d&m varianta typu 1936, Resslova #. p. 814
Fotografie, nedatovno

110 Franz Josef Arnold, Komunln bytov% d&m typ 1936
Kresba, nedatovno

111 Komunln bytov domy typ 1936 (nerealizovan% nvrh), Za Vlcovnou
Stavebn plny z roku 1936 situace

112 Komunln bytov domy typ 1936, Textiln (Kone#n) #. p. 832 a 833
Stavebn plny z roku 1936 situace

113 Komunln bytov% d&m varianta typu 1936, Resslova #. p. 814
Stavebn plny z roku 1936 situace

114 Komunln bytov domy varianta typu 1936, Nov% Sv"t (Mati#n)
Stavebn plny z roku 1936 situace

115 Komunln bytov domy typ 1936, Vojanova #. p. 534535
Stavebn plny z roku 1936 situace

116 Komunln bytov% d&m varianta typu 1936, Resslova #. p. 814
Stavebn plny z roku 1936 p&dorys b")nho podla)

117 Komunln bytov% d&m varianta typu 1936, Resslova #. p. 814
Stavebn plny z roku 1936 p$#n $ezy, bo#n pohled

118 Komunln bytov% d&m varianta typu 1936, Resslova #. p. 814
Stavebn plny z roku 1936 p&dorys b")nho podla), v%$ez

119 Komunln bytov% d&m varianta typu 1936, Resslova #. p. 814
Stavebn plny z roku 1936 podhled na fasdu s pavla#

120 Komunln bytov% d&m typ 1936, Textiln, Vojanova, Nov% Sv"t
Stavebn plny z roku 1936 p&dorys b")nho podla)

121 Komunln bytov% d&m typ 1936, Textiln, Vojanova, Nov% Sv"t
Stavebn plny z roku 1936 p$#n $ezy, bo#n pohled

122 Komunln bytov% d&m typ 1936, Textiln, Vojanova, Nov% Sv"t
Stavebn plny z roku 1936 pohled uli#n

123 Komunln bytov% d&m typ 1936, Textiln, Vojanova, Nov% Sv"t
Stavebn plny z roku 1936 pohled dvorn

124 Komunln bytov% d&m typ 1936, Vojanova #. p. 534
Fotografie stvajcho stavu, uli#n pohled

125 Komunln bytov% d&m typ 1936, Vojanova #. p. 534
Fotografie stvajcho stavu, dvorn pohled

126 Komunln bytov% d&m typ 1936, Vojanova #. p. 535
Fotografie stvajcho stavu, dvorn pohled, detail pavla#e

127 Komunln bytov% d&m typ 1936, Vojanova #. p. 535

278
Fotografie stvajcho stavu, dvorn pohled

128 Komunln bytov% d&m typ 1936, Nov% Sv"t (Mati#n) #. p. 383
Fotografie stvajcho stavu, uli#n pohled

129 Komunln bytov% d&m typ 1936, Nov% Sv"t (Mati#n) #. p. 382
Fotografie stvajcho stavu, dvorn pohled s pavla#

130 Komunln bytov% d&m typ 1936, Nov% Sv"t (Mati#n) #. p. 381
Fotografie stvajcho stavu, pavla#

131 Komunln bytov% d&m typ 1936, Nov% Sv"t (Mati#n) #. p. 381
Fotografie stvajcho stavu, n"kdej* prdelna v podkrov

132 Komunln bytov% d&m typ 1936, Textiln (Kone#n) #. p. 833
Fotografie stvajcho stavu, uli#n pohled

133 Komunln bytov% d&m typ 1936, Textiln (Kone#n) #. p. 832
Fotografie stvajcho stavu, uli#n pohled

134 Komunln bytov% d&m varianta typu 1936, Resslova #. p. 814
Fotografie stvajcho stavu, uli#n pohled

135 Komunln bytov% d&m varianta typu 1936, Resslova #. p. 814
Fotografie stvajcho stavu, dvorn pohled

136 Ernst Krob
Fotografie, portrt, nedatovno

137 Franz Josef Arnold
Fotografie, portrt, nedatovno

138 Franz Josef Arnold
Fotografie, portrt, nedatovno

139 Franz Josef Arnold, Oblka prezenta#nho alba
nedatovno

140 Franz Josef Arnold, Nvrh obchodnho domu pro steck nm"st
Kresba, 1920

141 Franz Josef Arnold, Nvrh krematoria pro st nad Labem #. 1
Kresba, 1920

142 Franz Josef Arnold, Nvrh krematoria pro st nad Labem #. 2
Kresba ,1919

143 Franz Josef Arnold, Nvrh kavrny pro steck% M"stsk% park
Kresba, 1920

144 Franz Josef Arnold, Nvrh galerie
Kresba, 1919

145 Franz Josef Arnold, Nvrh hlavnho ndra)
Kresba, 1919

279

146 Franz Josef Arnold, Nvrh v%stavn haly
Kresba, 1919

147 Franz Josef Arnold, Nvrh hotelu
Kresba, 1920

148 Franz Josef Arnold, Nvrh vstupn brny steckho v%stavi*t"
Kresba, 1924

149 Franz Josef Arnold, Nvrh vstupn brny steckho v%stavi*t"
Kresba, 1924

150 Franz Josef Arnold, $ednick% bytov% d&m, Masarykova
Fotografie stvajcho stavu

151 Franz Josef Arnold, $ednick% bytov% d&m, Masarykova
Fotografie stvajcho stavu, detail fasdy

152 Franz Josef Arnold, $ednick% bytov% d&m, Masarykova
Fotografie stvajcho stavu, vstupn #st

153 Franz Josef Arnold, B%v. dv# gymnzium, Palachova
Fotografie, nedatovno

154 Franz Josef Arnold, B%v. dv# gymnzium, Palachova
Fotografie stvajcho stavu, dvorn pr&#el

155 Franz Josef Arnold, B%v. dv# gymnzium, Palachova
Fotografie stvajcho stavu, interir vstupn haly

156 Franz Josef Arnold, B%v. chirurgick% pavilon Okresn nemocnice
Fotografie, nedatovno

157 Franz Josef Arnold, B%v. chirurgick% pavilon Okresn nemocnice
Fotografie stvajcho stavu, detail ustupujcch podla)

158 Franz Josef Arnold, B%v. chirurgick% pavilon Okresn nemocnice
Fotografie stvajcho stavu, zpadn pr&#el

159 Franz Josef Arnold, Nvrh nov budovy radnice a p$estavby centra m"sta
Kresba, 1934

160 Franz Josef Arnold, Nvrh nov budovy radnice a p$estavby centra m"sta
Kresba, 1934

161 Franz Josef Arnold, B%v. steck spo$itelna
Fotografie, 1939

162 Franz Josef Arnold, B%v. steck spo$itelna
Fotografie stvajcho stavu, zadn pr&#el

163 Franz Josef Arnold, Kostel v Lauensteinu
Kresba, 1921


280
164 Franz Josef Arnold, Kostel v Schnwaldu
Kresba, 1921

165 Franz Josef Arnold, Plakt
Grafika, nedatovno

166 Franz Josef Arnold, Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931
Kresba, 1933

167 Franz Josef Arnold, Komunln bytov domy pavla#ov% typ 1931
Kresba, nedatovno



281


Seznam zkratek

k. . katastrln zem
#. p. #slo popisn
cca p$ibli)n"
resp. respektive
tzv. tak zvan%
stol. stolet
apod. a podobn"


282

P"lohy:

P$loha #. 1 P$eklad textu architekta Franze Josefa Arnolda 283

P$loha #. 2 P$eklad textu Leopolda Plzla 287

P$loha #. 3 P$eklad #lnku architekta Waltra Gropia 288



283

P"loha !. 1 P"eklad textu architekta Franze Josefa Arnolda

Jedn se archivn strojopisov" dokument, kter" je ulo%en v Archivu m!sta st nad
Labem, 13251945, karton &. 943. Dokument nen datovn, z textu v$ak vypl"v, %e
vznikl koncem roku 1933.


Pavla!ov domy m"sta st, od stavebnho rady architekta G.D.A. F. J. Arnolda
(Laubenhuser der Stadt Aussig, von Baurat arch. G.D.A. F. J. Arnold)

Odhldneme-li od do&asn"ch staveb, ur&en"ch pro nejkrizov!j$ nouzov situace,
musme v vahch nad bytovou nouz a bytov"mi pot'ebami, nad prost'edky a cestami,
kter vedou k jejich 'e$en, p'ipustit, %e je t'eba podporovat pokud mo%no nejvce
z'izovn staveb trval"ch. steck m!stsk obec proto vynalo%ila tm!' 100 milin( K&
na stavby s mal"mi byty a postupn! tak ur&ila tto problematice zkladn m!'tko, co se
&elnosti a vybaven velk"ch njemn"ch dom( t"&e. Bylo v$emi dostupn"mi prost'edky
dosa%eno, %e tak rodiny bez finan&nho zaji$t!n mohou doshnout na bydlen.
Abychom tak ze zdravotnho hlediska dosp!li k jist"m zrukm sprvn bytov p&e,
byly p'i v"stavb! zavedeny tak v$echny hygienick inovace. steck m!stsk obec
v pr(b!hu sv rozshl stavebn &innosti v rmci zkona o stavebn podpo'e realizovala
tak nov bytov formy, kter zdaleka p'ekonvaj dosavadn typologii a 'e$en byt(
z p'edvle&nho obdob a z hospod'skho hlediska dosahuj oproti d'v!j$m formm
enormn p'ednosti.
steck m!stsk obec se v p'ede$lm roce p'es v$echny p'ek%ky odv%ila
p'istoupit k novmu stavebnmu zm!ru a pova%ovala za nezbytn vybudovat novou
formu njemnho domu. Tyto domy byly, a, mn! &i vce oprvn!n!, nazvny po
svrznosti otev'en"ch chodeb vedoucch k byt(m jako stavebn typ domu s venkovn
chodbou.
Tento termn jen okrajov! nazna&uje rozdl, kter" spo&v mezi t!mito objekty
a d've budovan"mi pavla&ov"mi domy. Typick"m projevem tohoto nov!
navrhovanho druhu stavby je oproti b!%n"m bytov"m dom(m charakteristick
sdru%ovn ve velk njemn domy, &m% se dociluje spory nklad(. V %dnm p'pad!
v$ak nejde tento typologick" druh srovnvat s t!mi star"mi pavla&ov"mi domy

284
n!kdej$ho typu, co% je &asto sl"chat, nebo, se p'i takovm p'irovnn nezohled*uje
zsadn parametr specifick stavebn hloubky a charakteru pozemku jako rozhodn"
faktor nvrhu stavby a rovn!% sprvn sv!tov strana pro orientaci obytn"ch mstnost
a p'edev$m pro jejich vzjemn uspo'dn.
Tyto m!stem stm vybudovan domy s venkovn chodbou jsou tedy produktem
situovn stavebnho pozemku a jeho tvaru, stejn! tak zohled*uj uspo'dn obytn"ch
prostor, konkrtn! reagujc na sv!tov strany. U star"ch pavla&ov"ch dom( se ne'e$ilo
tm!' nikdy zohledn!n t!chto po%adavk(, kter jsou v$ak pro tento typ staveb zcela
zsadn.
U% v roce 1919 byl na podn!t pana starosty Leopolda Plzla stavebnm 'adem
m!stsk rad! p'edlo%en projekt dom( s venkovn chodbou. U p'pravy 3. stavebn akce
se tak vrtil pan starosta Plzl k tehdej$ my$lence a tentokrt byl odd!lenm pozemnch
staveb stavebnho 'adu pod vedenm stavebnho 'editele Dr. Ing. E. Kroba a ve
spoluprci s m!stsk"m 'ednm lka'em panem docentem Dr. Gruschkou navr%en nov"
projekt, kter" svou dimenz a urbanistickou monumentln velikost, vy&nv vysoko
nad d'v!j$ steck stavebn akce. Ve spojen s novodob"mi stavebnmi materily
a novodob"m architektonick"m 'e$enm vznikl projekt budovy tohoto neobvyklho
druhu, kter" byl v lt! 1931 steckou m!stskou radou schvlen k realizaci.
Podpora ministerstva pro sociln p&i byla ud!lena v"nosem &.: 14532/II-32 ze
14. kv!tna 1932, na zklad! zkona o podpo'e v"stavby &. 45/1930 Sb., resp. 30, odst.
2 tohoto zkona.
zem, ur&en obc pro v"stavbu tto stavebn akce, bylo oble prota%en nvr$,
na jihozpad! vymezen pozemkem &esk relky a thnouc se a% ke Dvorsk"m polm,
kde zasahovalo a% ke Kl$sk ulici. Pozemek se zved od kty 184.00 a% ke kt!
199.00. Projektanti museli z tohoto d(vodu na krtk p'&n hloubce p'ekonat
plnovanou zstavbou v"$kov" rozdl 15 m a museli proto naleznout specifick" typ
stavby, kter" by umo%nil zvldnout tak velk" v"$kov" rozdl a zrove* nedostate&nou
hloubku pozemku. Vedle toho vyvstal p'i ji%n orientaci svahu po%adavek, stav!t pouze
budovu s jednm traktem. Sm svah vy%adoval prostou blokovou stavbu, p'izp(sobujc
se modelaci ternu, co% je dnes patrn v plynule plujcm tvaru psmene S. Ji%
dokon&en bloky budov, p'edn blok o dlce 238 m a zadn blok o dlce 207 m,
vyr(staj na kt! 189,00 a na kt! 195,00 se vzjemn"m odstupem 30 m, &len!n"m
pojezdov"m chodnkem a zahrdkami.


285
Jako charakteristick" znak dom( jsou v ka%dm podla% na severn domovn
front! k vid!n podln, pr(b!%n! a nad sebou uspo'dan chodby. P'i t!chto
zastropen"ch chodbch, chrn!n"ch 1,20 m vysok"m zbradlm, le% paraleln!
uspo'dan byty. Schodi$t! slou% jen jako p'stupov cesty ve vertiklnm sm!ru pro
chodby v loubch. Tyto jsou vlastn! uva%ovny jako chrn!n chodnky s ukon&enm ve
schodi$ti a jen jako p'stupy k byt(m, jako takzvan horizontln p'ivad!&e.

Dispozice dom( sama je p'ekvapiv! jednoduch. Schodi$t! je p'istav!no zezadu
a pojm ve$ker vstupy a v"stupy ka%dho z dom( s 24 nebo 32 partaji. Pouze t'i
partaje vpravo a vlevo schodi$t! jsou navzjem sousedc. Toho doposud nebylo
dosa%eno v %dnm njemnm dom! a je to p'ednost domu s venkovn chodbou. P'i
vstupu do bytu p'ekvap neoby&ejn sv!tlost, &elnost a p'itom tak jednoduch pojet
jednotliv"ch prostor.
Na prvn pohled neobvykl stavba si nramn! zsk p'i bli%$m pozorovn.
V$echno je sv!tl, p'telsk a prostorn. V$echny obytn prostory maj tm!' &istou
ji%n orientaci a oslun!n od 9 hodin dopoledne do ve&era. Tuto p'ednost nep'etr%itho
oslun!n, tak jako bezpochyby znamenitou v"hodu p'&nho prov!trn, maj byty
v domech s loubm. Zde jsou po%adavky hygieny, kter nejsou v%dy snadno 'e$iteln,
pln! a zcela uskute&n!ny.
V t!chto bytech spo&v n!co z ideje mal"ch a minimlnch rodinn"ch domk(,
v dom! s loubm s otev'enou chodbou p'ece nakonec nen uskute&n!no nic jinho ne%
jaksi nad sebou uspo'dan kolonie domk(, jeho% chodnky jsou jednodu$e rozsunuty
ve v"$ce. Byty samy jsou v%dy po 40 m
2
obytn plochy uzp(sobeny k &elnosti.
Z chodby v loub se vstupuje do pohodln p'edsn! o 6 m
2
plochy dvouk'dl"mi dve'mi,
vpravo a vlevo do sp%e a wc, v%dy o plo$e 1,75 m
2
, naproti do obytn kuchyn! s 20 m
2

a zde do lo%nice s 19,50 m
2
p(dorysn plochy. Koupelna s velikost 5,50 m
2
je
kompletn! vybavena a je p'stupn z lo%nice. Balkon, situovan" na jihu je 4,50 m
2
velk"
a je p'edsazen ka%d kuchyni.
Celkem bude opat'eno 208 byt( s p'slu$enstvm, tak jak bylo p'edepsno.
V ka%dm z dom( se nachz &ty'i velk prdelny, &ty'i velk p(dy na su$en a krom!
toho plocha pro b!len prdla v zahrad!. Jedno velk p(dn a sklepn odd!len je pro
ka%d" byt zbudovno jako uzamykateln a pohodln! p'stupn. Vedle toho budou
vybudovny &ty'i obchody se skladem a sklepem atd. Tak prostory pro mandl budou
postaveny.

286

Bloky budov byly zbudovny &ste&n! jako betonov skeletov konstrukce.
Stropn konstrukce se skldaj z ciheln"ch dut"ch tvarovek mezi %elezobetonem.
Zklady jsou tvo'eny z %elezobetonov"ch desek. Ploch st'echa je tesa'sk prce a je
pokryta jako d'evocementov st'echa s pskovnm. Loub a jejich zbradl jsou tvo'ena
%elezobetonem a jako pochoz plochu maj asfaltov" povlak. Vadn" materil nebo
nhradn materily na tto stavb! pou%ity nebyly. Hlavn st!ny nejsou provedeny ve
45cm $'ce a jsou masivn! zbudovny z cihel. Podlahy v koupeln!, chodb!, ve sp%i
a v klozetu maj cementov" pot!r na betonovm podkladu. Kuchyn! a pokoje jsou
pokryty 30 mm silnou m!kkou povlakovou podlahou. Elektrick sv!tlo, zvonek,
plynov a vodovodn veden jsou zavedeny do ka%dho bytu. Jsou osazeny ble
emailovan kuchy*sk sporky typu Herkules.
Aktuln! dokon&ovan 3. stavebn akce dom( s venkovn chodbou bude vbrzku
p'edna njemnk(m. Prce, zahjen v listopadu 1931, se v dokon&en zpozdily
stvkou stavebnch d!lnk(, zahjenou v kv!tnu 1932. P'es prce v nevhodnm ro&nm
obdob a po&as jsou byty such a zral k pronajmut. Na v"stavb! t!chto velk"ch
staveb se &astnili pouze ste&t d!lnci, 'emeslnci, dodavatel a spole&nosti. Dlo bylo
bez raz( a v$emo%n"ch jin"ch p'ek%ek a technick"ch t!%kost v p'edem stanoven"ch
mezch $,astn! dovedeno do konce.


287

P"loha !. 2 P"eklad textu Leopolda Plzla
Zdroj: Zur Vollendung der neuen Kleinstwohnungsbauten. Aussig a. E.: Selbstverlag
der Stadt Aussig, 1933, s. 34
Jedn se o vodn slovo starosty m!sta Leopolda Plzla, publikovan v bro%u'e vydan
m!stem v prosinci 1933 k p'le%itosti dokon&en komunln stavebn akce. Originl
bro%ury je ulo%en v Archivu m!sta st nad Labem

Vybudovali jsme...!
(Wir haben gebaut...!)

Od prvnch dn( m praktick spoluprce se sprvou m!sta jsem jako nutnost pochopil
v"stavbu minimlnch byt( a ustavi&n! jsem ji prosazoval, navzdory protich(dn"m
nzor(m a p'ek%km, nebo, po destrukci sv!tov vlky bylo vedle otzek v"%ivy
'e$en bytov"ch problm( jednm z nejnalhav!j$ch kol( obc.
Pova%uji stle za samoz'ejmou povinnost, uznn vysokho v"znamu zdravho,
bezpe&nho a cenov! dostupnho bydlen, jako pevn zsadn podmnky d(v!rnho
spolu%it a hospod'sk a kulturn nadstavby lidsk spole&nosti a to ne jen jako pou&ku,
n"br% jako realitu.
Proti bytov nouzi a bd! je jen jedin" prost'edek: budovat bytov domy! A
p'edev$m bytov domy s modernmi, zdrav"mi a minimlnmi byty. S d(stojn"mi byty
pozvednout lidstvo z temnot %ivota z vlhk"ch, t!sn"ch a jedem prostoupen"ch d!r.
Bytov domy na Kl$i jsou t!mi nejmlad$mi hmatateln"mi d(kazy, %e se tento nzor ve
sprv! na$eho m!sta pevn! prosadil.
Nepochybn!, %e je$t! mnoh chud rodiny ob"vaj nezdrav p'bytky. Nepatrn"
p'jem sm neposta&uje ani na pronjem minimlnho bytu. Jen%e proti obecn"m
projev(m hospod'skho systmu, proti lidsk"m nedostatk(m, kter se &asto stav proti
dosa%en vy$$ho standardu bydlen, je obec bezmocn. Zkonn po%adavky pro
bytovou v"stavbu mus b"t napln!ny, obec v$ak m(%e vykonat prci jen v rmci
mo%nho. Tak je dno! Smme se tedy v$emi t!mi vykonan"mi dly up'mn! t!$it
a srde&n! d!kovat t!m, kte' se podleli.
st nad Labem, v prosinci 1933
Leopold Plzl, starosta


288

P"loha !. 3 P"eklad !lnku architekta Waltra Gropia
Zdroj: GROPIUS, Walter. Moderne Stadtentwicklung: Hochhaus oder Einfamilienheim.
Aussiger Tagblatt. 23.10.1931. s. 5
Jedn se o &lnek, publikovan" steck"m denkem Aussiger Tagblatt na podzim 1931,
tedy v dob!, kdy byla zahajovna stavba nejv!t$ch komunlnch bytov"ch projekt(.
Noviny jsou ulo%eny v Archivu m!sta st nad Labem.

Modern urbanismus: v"#k nebo rodinn$ domek
(Moderne Stadtentwicklung: Hochhaus oder Einfamilienheim)

Star nzory o ideln form! bydlen, kter odpovdaj sv"mi ko'eny antick"m tezm
o m!st! a krajin!, jdou vzjemn! proti sob!. )lov!k pot'ebuje naopak stimulaci
a uvoln!n. Postupujc v"voj nov! ru$ ustlen protiklady, p'in$ vymo%enosti m!sta
na venkov a vb p'rodu zp!t do m!sta. Touha obyvatel m!sta po p'rod! a venkovan(
po m!st! je elementrn p'irozenost a tou% po napln!n. Boj o formu bydlen je tedy ve
svm jdru filozofickho p(vodu, proto tak panick" t!k a psychza, kter jsme za%ili
p'i v$nivm boji proti njemn"m kasrnm. Zhoubn nsledky divok stavebn
&innosti ve m!stech p'inesly obrat a pod heslem zptky do p'rody si vzaly za cl
v!t$inu populace ubytovat do rodinn"ch domk( se zahradou.
Neduh na dokonalosti bydlen hust! stla&en"ch njemn"ch kasren ale nen
forma bydlen vcepodla%n velk budovy, n"br% sou&asn zkony, kter stavbu
lidov"ch byt( bez dostate&nho socilnho zaji$t!n vydvaj na pospas divok
spekulaci. Takov" velko-d(m plnovan" s odpov!dnost, se zna&n"mi odstupy
a usazen" v zeleni m(%e ka%dopdn! splnit ve$ker po%adavky na sv!tlo, vzduch
a p!kn okol a p'edev$m m(%e nabdnout plno dal$ch p'ednost.
Po%adavkem velkom!stskho bydlen je zkrcen cest, kter po%aduj
zam!stnan lid, co% znamen vyu%vn vertiklnho &len!n staveb ke zkrcen
horizontlnch vzdlenost. Forma bydlen ve velko-domu je s tmto zkladnm
po%adavkem velkom!sta v souladu. Je ale rozumn" nvrh m!sta mysliteln", kdy% by
v$ichni obyvatel bydleli v domku se zahradou? Myslm %e ne. Hospod'sk zku$enosti
a zm!ny v chpn %ivota a nzorech na bydlen nenechvaj %dnou pochybnost, %e
jednostrann! stanoven" cl, vedouc k uskute&n!n ideje bydlen ve vlastnch domcch,
p(sob na celou bytovou politiku. Podle stavu v!c je v$ak my$lenka v!t$inu nroda

289
nast!hovat do rodinn"ch domk( jednou hospod'skou utopi. Nep'telsk lidu jsou
vysok sttn subvence, vkldan dnes do podpory sdli$, rodinn"ch domk(, jak to
prosazuje prof. Friedberger. Je takov praxe v(bec obhjiteln?
M(%e b"t univerzlnm 'e$enm rodinn" domek se zahrdkou, kter" m slou%it
%ivotu na venkov! pro pr(myslovou populaci, kter tou% po p'rod!? Poskytuje sama
forma bydlen to&i$t! pro t!lesn! a duchovn! dosp!lho obyvatele? Rozhodujc pro
volbu formy bydlen obyvatel m!st je nejvy$$ pro n!j dosa%iteln" dojem z bydlen. Ten
zvis na jejich sklonech, povoln a pen!%enkch. Pro pr(m!r obyvatelstva je bydlen
v domku nehospodrn, nebo, mal" domek je 'e$en nerentabiln a krom! toho
zdlouhav v obhospoda'ovn. V"hodu bezprost'edn blzkosti p(dy ztrc obyvatel
s nev"hodou dlouh dostupnosti, dle cestami do $koly a zhor$en"mi mo%nostmi
nakupovn. Zat%en ro&nmi nklady je velmi vysok. Tak vedlej$ nklady rodinnho
domku, jako opravy, zsoben vodou, odkanalizovn, likvidace odpad(, &i$t!n
komunikace, by nem!ly b"t opomenuty. Vyhodnoceny tedy mus b"t ne jen po'izovac
nklady bytu n"br% tak ve$ker provozn nklady.

P'i praktickm zhodnocen obytn"ch staveb podle hospod'sk"ch faktor( se
prokazuje, %e velk &st obyvatelstva nem(%e b"t uspokojena zp(sobem po'zen
rodinnho domku. Na msto zavrhovn mus b"t uznno, %e nezbytnost na$ doby je
jedin! forma bydlen v dob'e organizovanm modernm velko-dom!.
#patn p'klady t!ch dosavadnch njemn"ch kasren nm nemohou brnit
tento problm zcela nov! uchopit! Prokazuje se, %e dosud znm formy st'edn! vysok
poscho-ov stavby i p'zemn zstavby maj nev"hodu v mal"ch vzjemn"ch
odstupech blok( a tedy v nedostate&nm oslun!n a v p'li$ mal"ch plochch zelen!.
Dosud v socilnm, psychologickm a &ste&n! tak hospod'skm hledisku
podce*ovan" mnohopodla%n v!%k je na tom jinak. U desetipodla%nho domu stoup
ka%dopdn! p'i sou&asnm vyu%it pozemku a stejn bytov plo$e vzjemn" odstup
blok( budov na tm!' dvojnsobnou vzdlenost a to bez jakhokoliv negativnho
ekonomickho vlivu.
U deseti nebo dvanctipodla#nho domu m%#e i obyvatel p&zem vid"t
nebe! Msto na 20 metrech $irok"ch koridorech zelen! se dvaj okna na 100 metr(
$irok plochy zelen!, kter jsou porostl stromovm, poskytuj rozshl rekrea&n
plochy pro d!ti a pomhaj pro&i$,ovat ovzdu$. Tak se vn$ p'roda do m!sta. Kdyby
se v$echny st'echy staly zahradami, co% se zatm nikde nestv, to by si mohl obyvatel

290
m!sta na st'e$e krajinu znovu zskat, kterou na zemi pozbyl stavbou domu. Jen velk"
d(m dok%e zejmna jednotlivmu obyvateli velk" dl namhav a zdlouhav domc
prce odejmout dky centrlnm hospod'sk"m za'zenm, kter tak
z nrodohospod'skho hlediska jsou velmi v"znamn, nebo, jsou v kone&nm
hodnocen z hlediska &asu a materiln nro&nosti sporn.
Centrln vytp!n a p'prava tepl vody, centrln prdelny, v"tahy, centrln
kuchyn!, elektrick chladni&ky, mechanick v!trn a samoz'ejm! i spole&n klubovny,
sportovi$t! a d!tsk $kolky se daj ve velkm dom! sp$e uskute&nit nebo, se nklady
daj rozd!lit na velk" po&et rodin. To jsou nklady, kter se vrt v %ivotnm zisku!
Kolektivn za'zen neznamenaj %dn nov zmechanizovn individua, n"br%
osvobozuj %ivot od ned(le%it p't!%e, a tm odpad to nep'jemn.
Velkom!sto se mus stt pozitivn!j$m! Pot'ebuje podn!t, kter" sm vyvol jeho
%ivoucmu organismu odpovdajc bytovou formu, kter spoj maximum vzduchu,
slunce a vegetace s minimem dopravn a hospod'sk nro&nosti. P'zemn zstavba
nem(%e b"t sama ozdravn"m prost'edkem, logick"m nsledkem by byl rozklad
a pop'en m!sta! Ne rozpad n"br% rozvoln!n je ale clem! Tyto po%adavky dok%e
mnohapodla%n d(m naplnit. Proto pat' jeho p'sp!vek k nejnalhav!j$m zadnm
bytov v"stavby. Stavme obytn v!%ky a zastav!n zem se stane zahradou!