Projekty nového katolického kostela v Podmoklech Dana Kadlecova Poget obyvatel v Podmoklech (dnes D8&in IV) vzrostl mezi lety 1870 - 1910 vice nez tikrat. ” Tehdy jiz témét jedendctitisicova katolické obec vyuZivala farni kostel v Rozbélesich (dnes D&&in V) a filiding kostel sv. FrantiSka Serafinského na dneSnim Husové ndméstf, ktery byl postaven v roce 1861. Rozbélesky kostel pie- stal podmokelskjm katoliktim vyhovovat kviili své vzdélenosti a kostel sv. Fra ti8ka Serafinského s kapacitou maximalné 300 lidi se jim zdal naprosto nedostai jicf. Fami Gtad sidlil rovnéz v Rozbélesich, tedy stranou dynamicky se rozvijejf ho centra Podmokel. Vedeni katolické obce se zatalo obavat, Ze duchovné neza patiené obyvatelstvo by eventuelné mohlo i Konvertovat k jinym denominac K témto praktickym divodiim se posléze pfidala i ambice postavit si ein wiirdi- ges Gotteshaus odpovidajfci i novjm estetickfm poZadavkim. Roku 1888 vznikl na zékladé ini ciativy nékolika Zlend katolické pod- mokelské obce spolek na stavbu kos- tela, ktery dostal oznaceni ,,Kaiserju- bildiums-Kirchenbau-Verein in Bo- denbach". Podmokelsti katolici po- chézeli pievazné z délnické, pripad- né ni28i stiednf vrstvy, take bylo naprosto nemoiné, aby stavbu nové- ho kostela financovala katolické obec sama. Proto ministerstvo finan- ci, vnitra, kultu a vyuzovéni vypsalo roku 1895 loterii na podporu stavby kostela. Pfesto se vSak nepodafilo shromdddit dostatek finanénich pro- stiedkii a zahdjeni stavby se odddlilo. V lednu 1907 spolek sepsal pod- minky k soutéZi na projekt nového kostela, ktery mél stat na misté kos- tela sv. Frantiska. ® Mezi zdsadni zmény pattila nové orientace koste- ers la, jehoz hlavni oltat mél sméfovat poly oh este na v¥chod a prieli na zépad. Ped- stavy spolku byly skutetné velkole- | sinner ford er pé a po Case se rovnéZ ukézalo, 7 eee z finanénich divodi zéroven i ne- Ferdinand Elstner: Projekt kostela v Pod- proveditelné. Kostel mél zabirat tii moklech na propagaéni fotografii (1908)krdt vét8i plochu nei st: vajici filidlni kostel a na jednou pojmout az 2 400 lidi. Zpévack4 empora méla mit kapacitu 30 aZ 40 lidi a souédsti projek- tovaného kostela mélo byt i vytépéni. Podminky spolek stanovil pomérné dopodrobna. Kostel mél mit jednu véz se tremi au einer kath, Kivhe iv Bodenbad> dark zvony a dva postranni den KaiserJubilaums-KirdenbauNereis vehody. Vnitini prostor = mél byt piehledné uspo- Fdan tak, aby odevSad bylo dobfe vidét na kazatelnu a hlavni oltéf. Vyhodnoceni soutéZe probéhlo 3. 12. 1908. Z celkového pottu 52 projektt: porota finantné odménila tii nejlepsi. Zvitézil projekt berlinského architekta plivodem z Liberce, Ferdinanda Elstne- ra,” Jeho projekt nes! ndzev ,,Skt. Andreas" a porota ho ohodnotia takto: ,...Das Projekt wird in seinem dusserem als auch inneren architektonischen Durchbil- dung als das kiinstlerisch hervorragendste bezeichnet. Projekt se sice libil poro- 18, ale méné jiZ SirS{ katolické obci, kterd by dokonce dvacet let po zalozeni spolku upfednostnila stavbu nemocnice.* Rovnéz drazdansky odbornik na kostely, archi- tekt Grdbner, kterého podmokelsk obec poZddala o nezavisly posudek, shledal na projektu jisté estetické nevyvazZenosti. Postranni Stity oznatil za ,,ponékud stfizli- vé" (,,...etwas niichterne Giebel") a chér s kaplemi - ve srovnani s dominantni vézi hlavniho priéeli - ,,za prilif venkovsky” (,,...die anschliessenden Chor- und Kapellenseiten an der Hinterfront, die Gegeniiber der Turmausbildung einen 2u ldndlichen Charakter tragen.“).” SoutéZi piedchazela boufliva debata o umisténi kostela, kterd se v mistnim tisku oteviela jiz roku 1904, kdy se pro plénovanou velkolepou stavbu zdalo Husovo ndmésti piili8 t&sné, Bylo tedy navrhovano vyuZit jiny pozemek, " coz spolku doporuéilo i obecni zastupitelstvo v dnoru 1907.” Rovnéz se pocitalo se zavede- nim tramvajové dopravy, coz by pfineslo v pfipadé tak monumentélni stavby vcentru Podmokel komplikace. ® Dal&i debata se oteviela az v roce 1911, kdy 29. biezna podmokelsky obecni vybor rozhodl, Ze se kostel v severov¥chodnim rohu namésti stavét nebude. “ Stavajici Elstneriv navrh se snaZil spolek za kaddou cenu prosadit a setkal se i s podporou patrona, hrabéte Thuna, Celou situaci kom- plikoval fakt, Ze se v piipadé ndmésti nejednalo o veFejny, ale o patrondtni maje- tek, takZe pfipadné stavebni povolent nemohla udélit méstské rada a obecni vybor, ale ministerstvo kultu a vyuéovani. Obecni vybor podporovany sirokou veFejnosti se tedy rozhodl znovu zahéjit se spolkem debatu o umisténi kostel: V poloviné roku 1912 doporuéil vrchni stavebni rada Seského mistodriitelstvi v Praze okresnimu hejtmanstvi v Dééiné, aby byl Elstnerdv projekt realizovan na misté kostela sv. FrantiSka tak, Ze by monumentdlni zdpadni priéeli sméfovaloSAN TRAE Gomme see, Ferdinand Elstner: Situaéni plan nového katolického kostela na Husové ndmés- tiv Podmoklech (1908) k dne&nj ulici Prokopa Holého. Tim by pr stavba neomezovala dopravu a z este tickYch divodi by to ziejmé bylo nejvhodnéjsi mozZné FeSeni. Piivodni Elstneriv projekt vyéislil néklady bez vnitiniho zafizeni na 360.000 korun. Diky stoupajicim cendm vsak néklady do roku 1912 yzrostly na 420.000 K. Sbirky spolku Ginily 108.254 K, konsistof a praZsky spolek sv . Boniface poskytly 100.000 K a stat piislibil poskytnout dotaci, aZ budou zajistény dvé tretiny nékla- ii, coz se do vypuknuti prvni svétové valky nepodaiilo. Snahu o stavbu kostela nepferuSila ani prvni svétové valka, i kdyZ se nakonec samoziejmé ukézalo, Ze stavba kostela po vyhlaseni valeEného stavu nemohla byt ani zapotata. Opét ziistalo pouze u projektu, ktery vypracoval podmokelsky stavi-tel Hans Herlt. Projekt schvalil patronstnt tifad i stavebni rada zemského sta- a setkal se rovnéz s velkou podporou u podmo- la vykoupit ,, Hoffmann ‘sche Garten" (pozemek dnesni knihovny a méstského tifadu na Mirovém némést), uhradit néklady spojené s épra- vami nestavebniho pozemku a dokonce i navrhla, Ze by vedle kostela postavila faru. Rozpoéet celkem automaticky pogital se stétni dotact, kterd byla prislibena {iz Elsmerovu projektu. AvSak vzhledem k valeénym uddlostem byly finance vyu- ‘Zity potfebnéjsim zpisobem, takZe roku 1916 centrilni ifady ve Vidni tento pro- jjekt nechtély ani pfijmout. Pivodni projekt Ferdinanda Elst 10 formant strénce uz toho ditvodu, 2 mnoho neposta: vilo. Dnes by takovy kostel rozhodné uz svou ojedinélosti patfil ke skuteénym Ferdinand Elstner: Projekt interiéru kostela, pohled k hlavnimu oltdri (1907-08)raritém mezi sakrdln{ architekturou. Upfednostnéni Elstnerova projektu tedy roz~ hodné svédéi o novatorském piistupu odborné poroty. Z uménovédného pohledu pak projekt pfedstavuje velice zajimavy pokus 0 uplatnént secese v sakrdln{ archi- tektufe a to dokonce jak v jejim exteriéru tak i v interiéru. Ve srovnini s projektem neoromédnského kostela Hanse Herlta, ktery vyu7il pidorys Elstnerova projekt, svédéi o vysoké umélecké kvalité a profesionalité jeho autora. Elstnerovu projektu se daji vytknout pouze nedostatky, na které upozomil jiZ v roce 1911 dréadansky architekt, Gribner (viz predchoz/ text). TakZe je Skoda, Ze stavba nakonec realizovi- na nebyla, V dobé svého vzniku projekt odpovidal dobovému estetickému evrop- skému trendu a dnes by tak pfedstavoval nejvyznamnéjsi pamatku Podmokel. Poukonéeni valky bylo kvali finanénim moZnostem naprosto nemyslitelné pous- tat se do jakychkoli velkych stavebnich podniki. Pesto spolek, ktery od poétku 20. let nes! ndzev Katholischen Kirchenbauverein, Bodenbach, plénoval rozSifeni nebo dokonce novostavbu kostela. Spolek se vSak muse] omezit pouze na vnitini ‘pravy. Pofidil se novy hlavni oltaf a chér dostal novou vymalbu. Ve druhé poloviné 20. let se celkové hospodaiska situace zlepéila, takZe spolek sice upustil od novostavby, kterd by si nyni vyZddala 2,5 a% 3 miliény korun, ale zaval alespoh podporovat mySlenku roz&ifeni kostela, Plany opét vyhotovil na konci roku 1926 méstsky stavitel Hans Herlt. Hlavni zménu - kromé roziifeni kapacity - méla postihnout orientaci celé stavby. Ze stavajici severo-jiZni se méla tradiéni v¥chodo-zapadni tak, Ze na z4padnf strané sméfujici k obecnimu ti € Projekt com Cehes (ote: Hans Herlt: Celkov§ pohled na nov§ katolicky kostel (varianta umisténi na dnes- nim Mirovém ndmésti v Podmoklech) z roku 1915ni pfistavby 0 délce 16 a hloubce témé 12 metré Herlt naplanoval kromé piedsiné se socidlnim za- izenim i schodi8té sméfujici na varhanni kruchtu a maridnskou grotu. Vychodnj piistavba stejné délky, ale témé¥o dva metry hlub- ‘5i, méla v sobé zahrnovat i dvé po- lokruhové absidy s postrannimi oltafi a sakristii, Sougasny pro- stor chéru (presbyteria) mél byt pieménén na kitici kapli, z hlav- niho vchodu se mél stat vchod postranni. Herlt poéital i s vybu- dovénim topeni pod chérem. Plo8nd vgméra kostelniho interi- éru by tak vzrostla ze stévajicich 140 na 372 m? a kapacita by se zvét8ila na 400 mist k sezeni a 400 ke stani. Naklady autor pro- jektu stanovil na 600.000 korun, které podle jeho ndzoru mély byt ziskany z veFejnych sbirek." Na konci roku 1930 spolek pozddal zemsky Grad v Praze © finanéni podporu Herltova pro- Jjektu. V bieznu nasledujiciho roku byla spolku doruéena zami- tajici odpovéd, ,,...protoze do zemského rozpoétu na r. 1931 2ddné prostedky na podporova- nf novostaveb neb prestaveb kos- telii nebyly vlozeny." (Od roku 1934 slouzi kostel sv. Frantigka Serafinského jako far- nf. Snahy 0 vybudovani nové- ho kostela v Podmoklech defini- tivné skoncily az s néstupem ko- munistického reZimu v roce 1948, kdy potieba vétstho prosto- ru pro téely krestanské bohosluz- by piestala bjt zcela aktudni a stavebni zdsahy byly omezeny pouze na diléf opravy interiéru kostela.”Hans Herlt: Pidorys prizemi rozxifujiciho projektu stavajiciho kostela sv. Fran- tiska Serafinského na Husové ndmésti v Podmoklech (1926)Sean i BODENBACH Situation 121000. Hans Herlt: Situaéni_ finského na Husové ndmésti v Podmoklech (1926) =10-Poznamky: 1) V roce 1870 ilo v Podmoklech 3 742 a v roce 1910 jiZ 13 412 obyvatel. 2) V Podmoklech existovali jeSté protestanté, kteti spolu s Zidy vytvéfeli majet- nou vrstvu obyvatelstva. Nepochybné se jednalo i o urGitou soutézivost, coz jasné vyplyvéz dopisu spolku (viz déle v textu) ministerstvu kultu a vyuCové- ni ze zafi 1915, kde se pise: ,,...ein so kleines unansehnliches katholisches Gotteshaus finden, wogegen die evangelische Befolkerung seit 25 Jahren ein mit Hilfe des k. stichs. Ministeriums erbautes wiirdiges Gotteshaus besitzt, die Israeliten eine schéne Synagoge zeigen konnen."* 3) V podminkach k architektonické soutéZi (viz dale v textu) v lednu 1907 spo- lek na v¥stavbu kostela zdiraziiuje, Ze Podmokly maj jiZ-dva kostely v gotic~ kém stylu (thunska hrobka na Letné a evangelicky kostel na Teplické ulici). Ak filidinimu kostelu sv. Frantigka, postavenému v novoromanském slohu, zejména pak k jeho uméleckoarchitektonické hodnoté se zaujimal az pohrda- v¥ posto}. Spoiek kostel v jedné ze svych zprév z roku 1912 popisuje takto: ein schon im Jahre 186] als Kapelle fiir die Baemten aus dem Religionsfon- de erbautes Kirchlein..." a vrchni stavebni rada Seskéhe zemského mistodriitel- stvi v Praze v témZe roce odtivodnila jeho zbourdnt takto:...dieses...Kirchlein keinen kunsthistorischen Wert besitzt und wird seitens der Zentralkomission fiir Denkmalpflege keinen Gewicht auf dessen Erhaltung gelegt."* 4) Podminky vychdzely ze stanov rakouského inZenyrského a architektonického spolku ve Vidni. 5) V odborné poroté vedle mistnich stavitel a odbornikii (Hans Dickl, Carl Ma- yer, Josef Swoboda a Franz Switavsky) zasedal i vyznamny teplicky architekt Max von Loos a prazsky architekt a dostavovatel katedrdly sv. Vita, Kamil Hilbert. 6) Druhou cenu ziskal projekt architekta Rudolfa Bitzana z Drézdan a stavitele Karla Sangera z Podmokel. Tieti isto obsadil projekt videiiskych architektd K. Wolschnera a R. Diedtela. 7) Srv. Emil Mauder: Chronik von Bodenbach (7. Lieferung). Bodenbach 1931, s. 299 mluvi o Elstnerovi jako 0 Ottovi nikoli o Ferdinandovi, coz je vSak nepravdépodobné. Informace o Zivoté a dile Ferdinanda Elstnera jsou velice sporé. Z toho Ize usoudit, Ze se nejednalo o piili8 vyznamného a plodného architekta. V dobé vyhlaSeni soutée mu bylo teprve 30 let, takZe se v pfipadé podmokelského kostela pravdépodobné jednalo o jeho vibec prvni vyznam- nou stavebni zakazku. Svym pivodem pochézel ze Zivnostenského prostiedt. Jeho otec, peka¥ a obchodnik s potravinami, se narodil v KfiZanech v okrese Liberec, kde se pravdépodobné narodili i oba jeho synové, starsi Ferdinand (27. 5. 1877) a mlad8i Adolf (21. 10. 1878), ktery se stal Iékafem. Nepoda- Tilo se zjistit, kde Ferdinand studoval, ale rodina od roku 1886 bydlela v Li- berci, kde Ferdinand Elstner pisobil do 22. 2. 1911, kdy se odstéhoval do Berlina, (Tyto informace jsou zaznamenny v evidenci obyvatelstva v letech 1900-1920 a jsou uloZeny ve Stétnim okresnim archivu v Liberci.)8) Komenté¥ Nordbdhmische Volksbote (2. 11. 1910): ,,.Der Bau einer neuen Kirche ist wohl das letzte ,,dringende“ Bediirfnis in Bodenbach, ein Kranken- haus z. B. waire jedenfalls niitzlicher.* 9) Beilage zu Nr 26 der Tetschen-Bodenbacher Zeitung - 8. 2 (1.4. 1911). 10) Volkszeitung (10. 11. 1904). 11) Uvagovalo se napf. 0 dneSnim Mirovém namésti, parku u Machovy skoly, pozemku dneSniho kina Snéznfk nebo o vybourdni sousednich domi u Huso- va ndmésti. 12) 6.2. 1907 obecni zastupitelstvo sice definitivné nezamitlo umistit novy kostel na Husové némésti, ale spolku doporutilo vyménu stavajfetho pozemku kos- tela sv. Franti$ka za pozemek vhodnéjéi. Soutasné obec piislibila postavit na své naklady vedle kostela i novou faru 13) Tento diivod se v tisku opét objevil i v roce 1911: Tetschner-Bodenbacher Zeitung (3. a 18. 3.) 14) Toto zasedani komentoval mistnf tisk: Nordbohmische Volksbote (31..3.),Nord- béhmische Volkszeitung (1. 4 .), Beilage zu Nr. 26 der Tetschen-Bodenbacher Zeitung - S.2-3((1. 4. 1911) 15) Spolek se rozhod! nahradit Elstnera nejen proto, Ze byl od podatku vilky na fronté a jiZ od roku 1912 piestal pracovat na diléich projektech svého veledila, ale i z davodu nespokojenosti s celjm jeho projektem. Spolek se v dopise ze 20. 9. 1915 ministerstvu kultu a vyuCovani odvolaval i na ndzor béZného oby- vatelstva: ,,...des Volkes Interesse an dem erstem Projekte ein geradezu feind- seeliges war, weil es seinem Empfindlichen so ganz fremd war... Dokonce se pies pavodni odpor ke kostelu sv. FrantiSka spolek rozhod! poZadovat projekt pravé v romanském slohu s centralni véZi. 16) Ministerstvo vefejnych praci projekt firmy Hans Herlt a Joh. Glaser odmitlo povolit a doporuéilo vypracovat projekt novy, pfitemz projekt Ferdinanda Elstnera oznaéilo za ,,nesrovnatelné lepii. Z uméleckého hlediska projekt propad! ping, ministerstvu se napé. nelfbilo pouZiti monumentalnich kated- rélnich motivd na stavbé rozmérové skromnéjStho pouze farniho kostela, coz udélé dojem na laika, ale na odbornika pisobi ,, bandiné a bezvyznamné...". 17) Podrobny popis projektu i €ésteéné déjiny spolkovych snah 0 novostavbu kos- tela stavitel Herlt pfednesl v hotelu Posta v Podmoklech (dnes domov mlide- Ze) v roce 1930. 18) Hana Slavitkové: Dééinskd zastavent. Historicky pritvodce méstem. D&in 1997, s. 129. Rovnéz od roku 1934 byl z Rozbéles ke kostelu sv. Frantiska pfesunut farnf Gad. 19) Posledni dochovand zprava o snaze vybudovat nebo kostel stavebné rozsifit pochéai ze 17. dubna 1947, kdy farni dad v Podmoklech Z4dal Statni pamét- kovg tifad v Praze o povolent ,,...k roziffent neb prestavbé. 20) V padesétyich letech probéhla stavebni rekonstrukce varhanni kruchty. Pozn. autora: Neni-li uvedeno jinak, viechny informace pochdzejt z nezpraco- vaného fondu Fimsko-katolické fary v Détiné Podmoklech, ktery je wloen ve Stét- nim okresnim archivu v Déiné. Ti2e