Trup lodi se otevel jako przdn lastura a kontejnery se jeden za
druhm vysouvaly ven, a se naskldaly vedle sebe. Ten pohyb pipomnajc sklka v kaleidoskopu pokraoval, protoe podle pedem danho schmatu se vysouvaly ven i ady sedadel, a postupn vyklouzly do pechodov komory Arestonu, zvan hangr, vysok dobrch dvacet metr. lo o przdn prostor, beztvar, nm, nechutn odporn, ale byl tady vzduch a neml jsem ani as zabvat se tm, jestli je tady teplo nebo zima, protoe jsem zase slyel src blesky elektrickch bi a zaslechl b hlas Tlust Berty. vala jako nepetn v pevnm pesvden, e intenzita jejho projevu me urychlit vykldn. Vida, ta dma cestovala s nmi, ale nepochybuji, e mnohem pohodlnji a s vekerm komfortem. Ranami obuku neetila a mnoz z nahch poutnk pro zmnu neetili sprostmi nadvkami, protoe vdli, e za bariru u na n ta hora masa neme. Nikoho neevidovali, ani ns nepotali. Kdo doltl a sem, tak bu nastoupil na Areston, nebo byl mrtv. Dostal jsem taky jednu rnu obukem a zachytil jsem pohled t statn dozorkyn. Jednou ti tu rnu vrtm, ekl jsem si. Jako kdybych si byl jist, e ta doba nastane. Dostat tisce lid na Areston, to ale chvli trv, v tom nesmrnm davu a na ploe, kter rozhodn nebyla rovn, ale zakulacovala se a
ztovala tak orientaci, jsem zhy zcela zabloudil. A co h, Eva mi
nkam zmizela. Cosi m postrkovalo vped, ale byla to jen masa nahch lidskch tl, kter se na m tlaila zezadu, a nepochyboval jsem, e mnoh ten dav ulapal. Mli tst, nebo smlu? A pak jsem spatil v podlaze destku otvor, vzdlench od sebe asi dva metry, mizel v nich jeden lovk za druhm, a jaksi dozorcelidumil stl vedle a kadmu kal: Podn se nadechne a pak na chvli zataj dech. A jakmile dopadne, utkej rychle pry. Jen ti sekundy, snad tyi, tak dlouho trval skluz od transferu na nejvy palubu Arestonu. Pipadal jsem si jako sousto prostupujc jcnem, plastikov a odporn slizk stny rukvu m obalovaly a posunovaly peristaltickmi pohyby vped, dl a dl, a dchat se tady skuten nedalo, protoe nebylo co, i kdy o pln vakuum se nejednalo. Nai vldci mli ohromnou pi o to, aby se atmosfra trajektu nepromsila s atmosfrou Arestonu. A pak, to u jsem se dusil a chystal jsem se rukama uvolnit odv, a jsem si uvdomil, e dn nemm a e vlastn rukama nemohu ani pohnout, tak potom m slizk a iv stny rukvu vyplivly kamsi do prostoru a j poctil znovu slu gravitace, protoe jsem dopadl na nco mkkho, poddajnho a souasn tvrdho a nepjemnho, a slyel jsem kolem sebe jen supot, nadvky a hlasit kik. Prv jsem pistl na Arestonu. ***
Byla to ta nejsloitj logistick akce, s jakou jsem se kdy setkal. Jen
si to pedstavte. Na Areston v poslednch pti dnech prv pibylo dobrch padest tisc lid, a jist poet lid z Arestonu odvezli. Jist, proputnch je vdy mnohem mn, ale potejme klidn s nulovou mrtnost. Na nai lo naloili pt kontejner, v kadm dva tisce lid. To je deset tisc. Takovch lod mus bt pt. Skluzavek je deset. Kdy jsem sjdl dol, nevdl jsem to, ale dostalo se mi pouen. Na ploe hangru bylo teba usmrnit nesmrn dav. Skluzavky. Zazen izolujc okoln vesmr od prostoru Arestonu. Zazen tvoc pehradu mezi svobodnm svtem a malm peklem. Za neskutenho evu a vboj elektronickch bi ns hnali vped. Lid klouzali dol asi v desetisekundovch intervalech, co znamen, e transfer opustilo bhem minuty edest lid. To v idelnm ppad. Jen tko lze zorganizovat masu lid, aby se nechovala jako stdo. Take s tm intervalem bych byl opatrn, ani rny biem nemus splaen jedince ukznit. A pak hezky up do skluzavky, pkn jeden kus za druhm. Ty, co se budou zpovat, pratme do hlavy a hodme je do tunelu, nevad, kdy dol dojede jen mrtvola, on si tam s n nkdo porad! Mme tisc lid na jednu skluzavku, tak a to odsejp. A to se mus stt ptkrt, ale mme na to pt dn. Na jeden trajekt tedy vychz jeden den. To je dvod, pro nelze najednou dopravit na Areston vt poet vz toti chci ct poutnk. Nutn to znamen
selekci u na Zemi, trestnch in se pece spch mnohem vce. Jako
kdyby ml kad soudce pidlen urit poet mst, a nkter odsouzen si tak mohl vychutnat. Anebo sp jako kdyby njak vy moc pedem rozhodla, kte jsou tak nepohodln, aby si trest odbyli mimo Zemi. Jakch lid se Zem potebuje zbavit? ada z nich se pece nevrt, a ti, kte to vechno vydr, se promn v bezmocn trosky, kter jen dovaj nkde v stran Aby se ale vrtili, mus je v prv ad nabrat trajekt. Na to je, jak je zejm, trochu vc asu. Nstup na trajekt se odehrv ve stejnm prostoru, ti, co to peili, se posad na stejn sedadla a budou je popohnt stejn bie. Zatmco ti, co nastupuj trest, jsou vyplaen a podlehli prosted, proputn jsou ostrait a schopn veho. Je to nejkrititj okamik celho procesu. Nen problm zabt dozorce, kdyby se na nj najednou vrhla masa lid. Piloti jsou na nco takovho pipraveni, kdyby se stalo, e by se navrtilci chtli vzbouit, mohou okamit opustit prostor Arestonu. Dokonal vakuum pi oteven brny by to se vzbouenci vyeilo. A dozorci? Jak by to dopadlo s dozorci? Samozejm, dnes u vm, jak je tento imaginrn problm vyeen, ale jako holtko jsem nad tm, co bude za estnct let, vbec nepemlel. Jene pro by se ti, kte Areston opoutj, bouili? Trest jim prv skonil, a oni by si tak zahradili jedinou cestu k nvratu.
eknu ale strun ned se to popsat. Mus se to zat, a to nepeji ani
svmu nejhormu nepteli. I kdy, ve chvli, kdy jsem klouzal jcnem, jsem si pl, aby tady se mnou byl i soudce Wilson, ten platn niema. *** Prvn dojem? Smrad. Vzduch byl pln nejrznjch pms produkt organickho rozkladu, jak by se to dalo nazvat uen, ale ve skutenosti jsem uctil sms pach dobe udrovanho gigantickho hnojit. Neml jsem vak as nad tm rozjmat. Druh dojem? Poloero. Jaksi osvtlovac tlesa, kter jsem nevidl, si vzala za kol tak trochu kdlit zrakov receptory ptomnch. Tet dojem? Panika. Snad deset sekund jsem nebyl nieho schopen. Zatmco jsem ml podvdomou touhu zbavit se toho odpornho slizu, kter byl ale pouze virtuln, neudlal jsem to, co jsem ml udlat jako prvn. Dopadl jsem z vky necelch t metr doprosted hustho davu lid, ale kupodivu jsem si nic nezlomil. A pak jsem uctil nraz. Nejmn tunov ok mi dopadl na zda a mlem mi zlomil pte. Jist, skluzavka je v provozu, a prvn, co mus lovk udlat, je z toho msta zmizet. Rozpletli jsme naich osm konetin a vas jsme uhnuli, ne vyjel dal neastnk; to ve se odehrvalo za halasnho ehotu nkolika destek hrdel.
Postvali tam mazci; jejich kolem bylo organizovat pchod, ale to
jim nebrnilo, aby si uili trochu legrace. Zarostl jako neandertlci, s dlouhmi vousy, rozcuchanmi vlasy, obleeni v hadrech. Kupodivu m ten pohled uklidnil. Jsou obleen, take tady lovk nemus chodit osm let nah Byla to jedna z mla zbav, kter se na Arestonu dala zat. Jak jsem ml poznat, smch tady byl vzcn, a mlokdo si nael njak dvod se podobnm zpsobem rozveselit. Vyjel dal poutnk a rozplcl se na podlaze. Zakvlel. Smch. To se tady umakme? Pry, pry odsud! Neslyte, vy hovada? Ctil jsem, e skoro nemohu dchat, e jsem soust hust, beztvar kae, kter jen zvolna proud kamsi pry, a najednou se cosi uvolnilo a j zaslechl hejiv slova: Zmiz odsud, ty urku, ne se tady pozabjme. Utekl jsem. Uctil jsem v davu nah volnou cestu. Pede mnou byla zaoblen chodba, a v n se mhaly hol zadky. Vyrazil jsem tm smrem a bylo mi jedno kam, hlavn aby tam nebyli lid, protoe tam, kde nejsou lid, tam mohu dchat, tam mohu t. Nakonec se ten dav podailo rozptlit. Pozdji jsem se dozvdl, e pi tomto nstupu se muselo odeslat do sbrn achty, jinak tak eeno na vnou pou, asi dvacet lid. Umakan, zaduen. Nkolik zlomench vaz. A to jsme pr mli tst, v pedchozm cyklu to bylo mnohem hor. Sbrn achta bylo univerzln zazen na odhazovn odpadu, a ironicky se mu kalo Kloaka Maxima.
Hele, toho chyte, ten to podepsal, slym najednou, a vzpt m
lapily a pevn drely tyi siln ruce. Ti chlapi tady jist byli u dlouho, pinejmenm jeden cyklus. Bl oblieje obklopen koronou vous a vlas. Jen nkte si sesali svj skalp dozadu a svzali jej do koskho ohonu, ale zahldl jsem i peliv upleten cop. Viml jsem si i jemnch chloupk na pedlokt, kter mi jeden ze svalovc cpal pmo ped oi. Evidentn m z neho podezvali. Snail jsem se jim vysmeknout, ale bez spchu. Dreli m a thli nkam pry, do bon chodbiky. Kam m thnete, umm jt sm! protestoval jsem, ale oni jako kdyby neslyeli. Tm m nesli. Jejich stisk bolel.
Vce v knize ARESTON (Josef Pecinovsk), Epocha,
kvten 2016 Edice Pevnost www.epocha.cz http://www.facebook.com/fantastickaepocha