Zuzana Prokopová: Architektura V Ústí Nad Labem V Letech 1969-1989

Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v st nad Labem
Fakulta umn a designu

Katedra djin a teorie umn
DIPLOMOV PRCE
Architektura v st nad Labem v letech 19691989
Stavebn aktivity v dob normalizace
diplomantka: Bc. Zuzana Prokopov

vedouc prce: doc. PhDr. Tom Pavlek, Ph.D.
oponent: Mgr. Jan kvra
rok: 2014
Prohlen
Svoji diplomovou prci jsem vypracovala samostatn pod vedenm doc. PhDr.
Tome Pavlka, Ph.D. Veker literrn prameny a informace, kter jsem v prci
vyuila, jsou uvedeny v seznamu pouit literatury.
Byla jsem seznmena s tm, e se na moji prci vztahuj prva a povinnosti
vyplvajc ze zkona . 121/2000 Sb. (autorsk zkon), zejmna se skutenost,
e Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v st nad Labem m prvo na uzaven
licenn smlouvy o uit tto prce jako kolnho dla podle 60. odst. 1
autorskho zkona, a s tm, e pokud dojde k uit tto prce mnou nebo bude
poskytnuta licence o uit jinmu subjektu, je Univerzita Jana Evangelisty Purkyn
v st nad Labem oprvnna ode mne poadovat pimen pspvek na hradu
nklad, kter na vytvoen dla vynaloila, a to podle okolnost do jejich skuten
ve.
Souhlasm se zpstupnnm sv prce v Univerzitn knihovn Jana Evangelisty
Purkyn v st nad Labem a v elektronick verzi na internetu.
V st nad Labem 23. kvtna 2014
Podkovn
Rda bych podkovala vedoucmu diplomov prce doc. PhDr. Tomi Pavlkovi,
Ph.D. za cenn pipomnky a odborn rady.
Dle dkuji Ing. arch. Jakubovi Strakovi a Veronice Foltov za podporu pi tvorb
tto diplomov prce.
Jmno a pjmen autora:
Zuzana Prokopov
Nzev diplomov prce:
Architektura v st nad Labem v letech 19691989.

Stavebn aktivity v dob normalizace
Nzev prce v anglitin:
Architecture in st nad Labem in 19691989.

Construction activities in the normalisation era
Katedra:
Katedra djin a teorie umn
Vedouc diplomov prce:
doc. PhDr. Tom Pavlek, Ph.D.
Rok obhajoby:
2014
Anotace
Diplomov prce se zabv stavebnmi aktivitami v st nad Labem v obdob
19691989. Nejprve je prce zamena na historii st s drazem na jeho
stavebn vvoj. Podrobnji je zpracovna architektura a urbanismus msta z doby
od konce druh svtov vlky do roku 1968, kter se staly zkladem pro dal
stavebn innost, je je hlavn titm tto prce. Nsledujc st textu podv
ucelen pehled o stavebnm vvoji v st nad Labem v letech 19691989, kter
zahrnuje urbanistick studie msta i jeho jednotlivch st, architektonick
realizace a neuskutenn nvrhy, nikoliv vak stavby soukrom. Draz je kladen
na poskytnut detailnho rozboru jednotlivch vybranch projekt vetn plnov a
fotografick dokumentace. Tma je doplnno tak o pklady umleckch dl
spjatch s uvedenou architektonickou tvorbou. Prce je zakonena strunm
shrnutm stavebnho vvoje st po roce 1989. Clem diplomov prce je
poskytnout kompletn pehled informac o danm tmatu a objasnit rozvoj msta
st nad Labem v souvislosti jeho historickho stavebnho vvoje a dobovho
kontextu.
Klov slova: st nad Labem, architektura, urbanismus, umleck dlo

v architektue
Annotation
The diploma thesis deals with construction activities in st nad Labem in the
period 19691989. The work starts by focusing on the history of st with
an emphasis on the development of construction. The architecture and town
planning of the city from the end of the Second World War until 1968 is dealt with
in more detail as this became the basis for further construction activity, which is
the main focus of this work. The following text provides a comprehensive overview
of the development of construction in st nad Labem from 19691989, which
includes town planning studies of the city and its individual parts, architectonic
realization and unrealized proposals, but not private owners buildings. Emphasis is
placed on providing a detailed analysis of individual projects, including plans and
photographic documentation. The theme is supplemented by examples of works of
art related to the architecture presented. The work is concluded by a brief
summary of constructional development in st after 1989. The aim of the thesis is
to provide a complete overview of the information on the given topic and illuminate
the development of st nad Labem in the context of its historical constructional
development and the period.
Key words: st nad Labem, architecture, urbanism, art in architecture
Obsah
1 vod................................................................................................................ 9
2 Historie msta st nad Labem do roku 1945 s drazem na stavebn vvoj . 11
3 st nad Labem ve 2. polovin 20. stolet ..................................................... 18
4 Krajsk projektov stav v st nad Labem .................................................. 24
5 Stavebn vvoj v st nad Labem v letech 19451969.................................. 26
6 Stavebn aktivita v st nad Labem v letech 19691989............................... 36
6.1 Centrum msta ....................................................................................... 39
6.1.1 Arel provozn administrativnch budov Pozemnch staveb a esk
sttn pojiovny ............................................................................................. 43
6.1.2 Stavebn sprva Pozemnch staveb ................................................. 45
6.1.3 Dostavba Severoeskho krajskho nrodnho vboru ................... 46
6.1.4 Krajsk vbor KS ........................................................................... 47
6.1.5 Budova eskoslovensk sttn banky ............................................. 49
6.1.6 Obchodn dm Labe ........................................................................ 50
6.1.7 Dm slueb a odbavovac hala SAD ............................................. 52
6.1.8 Centrum slueb a obchodu a bytov domy v Masarykov ul. .......... 53
6.1.9 Hotel Vladimir................................................................................... 56
6.1.10 Rekonstrukce divadla ..................................................................... 58
6.1.11 Prostor pedndra ....................................................................... 60
6.1.12 Zasteen letnho kina ................................................................... 62
6.2 Sdlitn vstavba .................................................................................... 63
6.2.1 Sdlit Severn Terasa .................................................................... 67
6.2.2 Bytov vstavba na Bukov ............................................................. 73
6.2.3 Sdlit Kamenn vrch a Jin Terasa na Stekov .......................... 74
6.3 Dal architektonick projekty v st nad Labem z let 19691989.......... 76
6.3.1 Realizace na sdliti Bukov nemocnice s poliklinikou .................... 76
6.3.2 Realizace na sdliti Bukov zimn stadion ..................................... 78
6.3.3 Centrum sdlit Bukov .................................................................... 80
6.3.4 Centrum Krsnho Bezna............................................................... 82
6.3.5 Zoologick zahrada v Krsnm Bezn ........................................... 83
6.3.6 Plaveck hala na Kli ...................................................................... 85
6.3.7 Studentsk koleje a dostavba Pedagogick fakulty na Kli............. 86
6.3.8 Budova eskoslovenskch sttnch drah na Stekov .................... 87
6.3.9 Budova Podniku vpoetn techniky na Stekov ............................ 87
6.3.10 Krematorium na Stekov .............................................................. 88

6.3.11 Lzesk arel v Brn.................................................................... 88
6.3.12 Porn stanice ve Veboicch ...................................................... 89
6.3.13 Rekonstrukce a dostavba arelu Vtrue ...................................... 89
6.4 Umleck dlo v architektue v st nad Labem v letech 19691989 ..... 90
6.4.1 Sdlit Severn Terasa .................................................................... 92
6.4.2 Pozemn stavby a esk sttn pojiovna ...................................... 94
6.4.3 Krajsk vbor KS ........................................................................... 95
6.4.4 Severoesk krajsk nrodn vbor ................................................. 95
6.4.5 Centrum obchodu a slueb .............................................................. 96
6.4.6 Hotel Vladimir................................................................................... 97
6.4.7 Obchodn dm Labe ........................................................................ 98
6.4.8 Vzdoba sportovnch objekt ........................................................... 98
6.4.9 Zoologick zahrada .......................................................................... 99
6.4.10 Arel letnho kina a mstsk parky ................................................ 99
6.4.11 Krematorium ................................................................................ 100
7 Stavebn vvoj st nad Labem po roce 1989 ............................................. 102
8 Zvr ........................................................................................................... 105
9 Obrazov ploha......................................................................................... 108
10 Seznam pouitch pramen, literatury a internetovch zdroj .................. 153
10.1 Archivn dokumenty ............................................................................ 153
10.2 Literatura ............................................................................................ 153
10.3 Internetov zdroje ............................................................................... 159
11 Seznam vyobrazen .................................................................................. 161
1 vod
Clem
pedkldan
diplomov
prce
je
poskytnout
ucelen
pehled o stavebnm vvoji msta st nad Labem v obdob 19691989. asov je

tma vymezeno dvma dleitmi meznky politicko-spoleenskho charakteru.
Rok po okupaci eskoslovenska se uskutenily personln obmny nap celou
politickou hierarchi, ale tak v jinch oborech, svazch a spolcch, kter vedly
k dslednjmu nsledovn sovtskho modelu socialismu. Druhm meznkem
jsou udlosti roku 1989, kter rozvrtily totalitn reim v eskoslovensku
a pomohly nastolit demokracii. Pro zmnnch dvacet let se rovn vil pojem
normalizace,
tzn.
nvrat
ke
starm
podkm
nebo
likvidace
demokratizanho procesu nastartovanho Praskm jarem1.

Ve sv prci se nejprve zamuji na djiny st nad Labem s drazem na jeho
zemn a architektonick rozvoj. Seznmen se s historickm stavebnm vvojem
msta je velmi dleit pro pochopen jeho dalho rstu, jeho pirozen sled byl
mnohokrt v minulosti st naruen. st nad Labem bylo v dob normalizace
krajskm mstem Severoeskho (dnes steckho) kraje, jen byl spolu
s ostravskm revrem nejrozvinutj prmyslovou oblast eskoslovenska. V kraji
se toti nachzela bohat loiska hndho uhl a s jeho tbou se prudce rozvjel
prmysl vech odvtv. st nad Labem m velmi bohatou historii. V poslednch
staletch spojenou pedevm s obchodem a prmyslem, kter se nesmazateln
zapsaly do jeho urbanismu. Msto bvalo jednm z nejdleitjch pstav na
labsk cest, vznamnm elezninm uzlem a tak vrobnm centrem
s tovrnami, je postupn srstaly s mstskou strukturou a staly se jej pevnou
soust. Pirozen rozvoj st nad Labem byl v modernch djinch vznamn
naruen. Nejprve niivmi nlety za druh svtov vlky a pot zenmi
demolicemi v letech sedmdestch a osmdestch. Pvodn zstavba musela
ustoupit novm projektm. V centru msta se jednalo pedevm o reprezentativn
budovy hodn krajskho msta a na jeho okraji dominovala hromadn bytov
MAYER, Franoise. ei a jejich komunismus: pam a politick identita. Praha: Argo,

2009. s. 27. ISBN 978-80-257-0151-5.
vstavba. Na zem msta tak vzniklo v danm obdob velk mnostv staveb
rznch funkc, ale tak urbanistickch studi i nerealizovanch nvrh, o kterch
pojednvm v nsledujcch kapitolch. Do mho vbru ovem nejsou zahrnuty
stavby
soukrom,
tj.
rodinn
domy
apod.
Pedloen
zemn
plny
a architektonick realizace se nesmazateln promtly do celkovho vzhledu centra

msta a jeho periferie. S tmto stavebnm fondem se st nad Labem v zsad
vyrovnv dodnes, a proto je stavebn aktivita mezi lety 19691989 velmi
aktulnm tmatem i v souasnosti.
Pevn vymezen asov obdob umouje zpracovn tto ry jako ucelen
djinn a kulturn etapy. Architektura a urbanismus st nad Labem doby
normalizace bude v prci zasazena do kontextu stavebnho vvoje msta
v prbhu 2. poloviny 20. stolet s ohledem na jeho specifickou pozici
administrativn-sprvnho sdla kraje. Pesah tmatu seznamujc se stavebnmi
aktivitami v st nad Labem ped rokem 1969 a po roce 1989 m za cl zasadit
zpracovvan obdob do souvislost urbanistickho a architektonickho rozvoje
msta.
Okrajov se rovn zamm na umleck dla, kter v danm obdob
s architekturou tvo nedlnou soust. Na zklad vldnch nazen musela bt
urit st nklad na stavbu vynaloena prv na umleckou vzdobu, je se
nachzela v interiru i exteriru objekt.
Architektura a urbanismus (nejen za normalizace) jsou neoddlitelnmi
soustmi msta pmo se propisujcmi do jeho vzhledu. Proto povauji za
dleit se k tomuto tmatu vrtit a zhodnotit jeho monosti i vsledky. steck
architektonick tvorba 2. poloviny 20. stolet je dodnes stle posuzovna s velkou
opatrnost. Diplomov prce se pokus pinst ucelen pohled na dan tma
a objasnit rozvoj st nad Labem v souvislosti svho historickho stavebnho
vvoje a doby.
10
2 Historie msta st nad Labem do roku 1945 s drazem

na stavebn vvoj
Oblast dnenho st nad Labem byla dle archeologickch nlez osdlena ji
v pravku. V prvnch stoletch naeho letopotu se na zem steck kotliny
zaaly usazovat germnsk a postupn i slovansk kmeny2, kter vytvoily s
osad v kotlin eky Labe.3 Soust osady byla ji na konci 10. stolet celnice
kontrolujc labsk obchod.4 Dleitm momentem v historii st bylo pidlen
statutu krlovskho msta v 1. polovin 13. stolet. Poven st na msto
s sebou pineslo mimo jin jeho urbanistickou promnu s jasnj mstskou
strukturou vytyen hlavnho nmst a propojen jednotlivch st msta do
ucelenho sdla. st mlo ve stedovku podobu opevnnho msta se
tyhelnkovm nmstm, kolem nj vznikala nepravideln zstavba bez
geometricky pravideln st, kter vypovd o jeho postupnm rstu. Statut
svobodnho krlovskho msta znamenal vt politickou stabilitu a monost
ekonomicko-obchodnho i architektonickho rozvoje. Pirozen vvoj msta
naruily husitsk boue v 1. polovin 15. stolet, pi kterch bylo katolick st
z velk sti vyplenno. Po husitskch taench se krlovsk msto opt zaalo
vracet na pedelou rove. Na zklad dostupnch pramen hodnot historika
Lenka Bobkov msto spe jako prmrn: ekonomick potencil st byl na
pelomu 15. stolet pomrn slab. Mstu chyblo dostaten pozemkov zzem,
pedstavujc jak surovinovou, tak odbytovou zkladnu pro mstsk podnikn.
st n. L. tak zstalo stedn velkm, slun prosperujcm emeslnickozemdlskm stediskem bez anc na vt hospodsk a politick ambice.5 6
Prv slovansk kmeny nazvaly tuto oblast - kotlinu na behu Labe pi st Bliny - jako st.
KRSEK, Martin. st nad Labem. Praha a Litomyl: Paseka, 2011. s. 8. ISBN 978-80-7432-1368.
3
CVRKOV, Marta. Pravk. In KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER, eds. Djiny msta st
nad Labem, st nad Labem: Msto st nad Labem, 1995. s. 911. ISBN 80-901761-5-1.
4
KRSEK, Martin, ref. 2, s. 11.
5
BOBKOV, Lenka. Mstsk domy a jejich majitel. Stedovk. In KAISEROV, Kristina, Vladimr,
KAISER, eds., ref. 3, s. 30.
6
Vce k st nad Labem ve stedovku: BOBKOV, Lenka. Stedovk. In KAISEROV, Kristina,
Vladimr, KAISER, eds., ref. 3, s. 1334.
11
Ped polovinou 16. stolet postihly msto dva niiv pory, jejich nsledkem
musely bt vybudovny zcela nov domy (nap. nov renesann radnice na
severn stran nmst, domy s podloubmi) a provedeno mnoho renovac
a stavebnch prav. Hlavn nmst si ale stle zachovvalo pvodn urbanistick
charakter. Na jeho podlouhl nepravideln pdorys se napojovaly tyi hlavn ulice
a na jin stran protkal potok, zdroj uitkov vody. Msto se tmito stavebnmi
zsahy postupn mnilo z pozdn gotickho msta na msto renesann, eho
bylo dosaeno tak plnovanmi demolicemi.7 st nad Labem se tak asto
potkalo s vraznmi vkyvy potu obyvatelstva, nap. bhem ticetilet vlky byla
zniena polovina dom a odela tetina obyvatel8. bytek obyvatelstva byl pro st
charakteristick a do zatku 18. stolet, kdy zaznamenalo opt mrn rst
populace. Msto mlo v prvn tetin 18. stolet rozlohu 13, 1 hektar [obr. 1, 2].9
Devatenct stolet je pro st i celou Evropu symbolem nesmrnho rozvoje
prmyslu, se kterm souviselo budovn irok st eleznic. st bylo propojeno
eleznic s Prahou a Vdn v roce 1850 a o rok pozdji tak s nmeckmi msty
(trasa Vde - Drany).10 Z msta na periferii Rakouska-Uherska se tak stal
jeden z nejdleitjch dopravnch a obchodnch uzl, jen byl zrove
vznamnm pstavem. Vstavba eleznice vak pozmnila propojen centra
msta s ekou, mezi nimi tak vznikla uml hranice. Msto se ve 2. polovin
19. stolet velmi rozrostlo, asto na kor pvodn zstavby. Ji ve 30. letech
19. stolet byly kvli roziovn zstavby zbourny mstsk brny11 a na nmst
byla postavena nov klasicistn radnice. Rozvoj st byl dn tak vznikem velkch
prmyslovch podnik, kter se zde dky jeho vhodn poloze (dostupnost
7 Vce k st nad Labem v ranm novovku: BOBKOV, Lenka. Ran novovk. In KAISEROV,
Kristina, Vladimr, KAISER, eds., ref. 3, s. 3550.
8 Petr Janrek na zklad dochovanch pramen uvd, e st nad Labem mlo v roce 1598
365 dom, tj. cca 1 840 obyvatel, a v roce 1654 u jen 186 dom (vetn dom na pedmst),
tj. cca 930 obyvatel. JANREK, Petr. Hospodsk a sociln struktura st n. L. od 2. poloviny
17. a ve stolet 18. In KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER, eds., ref. 3, s. 6263.
9 Vce k tmatu: KAISEROV, Kristina, Petr, JANREK. st n. L. od druh poloviny 17. do
potku 19. stolet. In KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER, eds., ref. 3, s. 51-68.
10 DOLANSK, Tom. st nad Labem a jeho okol na starch mapch. st nad Labem:
Statutrn msto st nad Labem, 2007, s. 1819.
11 Hradby, avak ji bez bran, jsou dobe patrn na map z roku 1843: DOLANSK, Tom, ref.
10, s. 2223.
12
hndho uhl pro provoz fabriky, expedice zbo vodn i eleznin cestou) zaaly
usazovat.12 Bohat zdroje hndho uhl, kter se tilo v okol msta ji
od poloviny 18. stolet, se v prmyslu projevily nahrazenm dosud pouvanho,
vrazn draho paliva (ern uhl doven ze Slezska i Anglie).
Prvn velk tovrny, kter se na zem st objevily ve 40. letech 19. Stolet,
byly tradin severoesk textilky, chemiky a provozy potravinsk vroby. Tyto
zvody, jejich zakladatel asto pochzeli z Nmecka, byly ve vt me
situovny do tsn blzkosti historickho centra. V nsledujcch letech si zde
dokonce nmeck firmy zakldaly sv dcein spolenosti. V roce 1856 byl ve
mst zaloen Rakousk spolek pro chemickou a hutn vrobu 13 [obr. 3], kter
s sebou do st pinesl prosperujc chemick prmysl. Prvn podnik zamen na
toto odvtv byl tak prvnm velkm zvodem postavenm mimo jdro msta
(z centra smrem k Pedlicm).14 Stavba chemiky spolu s budovami dalch
podnik vytvoily rozlehl tovrensk komplex a daly tak vzniknout nov
prmyslov zn, zvan pedlick.15 S investicemi do novch vrobnch podnik
msto bohatlo a mohlo se rozvjet i v dalch rovinch vstavba novch kolnch
budov, zaveden tramvajov dopravy a po roce 1900 budovn modern vodovodn
st, mstskch lzn, elektrrny i divadla. Msto se zaalo promovat a s nm
i jeho obyvatel. Mnily se jejich ivnosti a postaven a tm se naruila tradin
diferenciace spolenosti, kter v st nad Labem dosud pevaovala. Po rozpadu
Rakouska-Uherska vak bylo nron udret prosperitu vtiny podnik
psobcch v st, protoe se vrazn zmenil trh a odbytit.
Msto okolo poloviny 19. stolet zaznamenalo velk nrst obyvatelstva.16
Mnoho obyvatel, kterch bylo v roce 1869 ji pes 10 000, pivedl do msta
12
Zmapovn rozvoje prmyslu a soupis industrilnho ddictv v st nad Labem a jeho nejblim
okol nap.: VALCHOV, Vladislava (ed.), Luk, BERAN a Jan ZIKMUND. Industriln
topografie/ steck kraj (prmyslov architektura a technick stavby). Praha: VCPD FA VUT,
2011. s. 120153. ISBN 978-80-01-04833-7.
13
VALCHOV, Vladislava (ed.), Luk, BERAN a Jan ZIKMUND, ref. 12, s. 124.
14
Viz mapa st nad Labem z roku 1905: DOLANSK, Tom, ref. 10, s. 13.
15
Industriln zna v Pedlicch: VALCHOV, Vladislava (ed.), Luk, BERAN a Jan ZIKMUND,
ref. 12, s. 136138.
16
HORSK, Pavla. Klasick urbanizace v eskch zemch, In HORSK, Pavla, Eduard, MAUR a
Ji MUSIL. Zrod velkomsta: urbanizace eskch zem a Evropa. Praha a Litomyl: Paseka,
2002. 199 s. ISBN 80-7185-409-3.
13
rozvjejc se prmysl a s nm souvisejc pracovn pleitosti a zlepen vlastn

ivotn rovn. Okolo roku 1900 se imigran vlna zastavila z dvodu rostoucch
cen pozemk, kter zamezily pokraujc vstavbu. st nad Labem se roziovalo
tak zemn pipojovnm okolnch obc, v roce 190017 se stalo jeho soust
Krsn Bezno a Kle. Od poloviny 19. stolet do potku prvn svtov vlky
msto prodlalo vraznou promnu jak ve skladb obyvatelstva, tak v celkov
transformaci na dleit prmyslov, obchodn, dopravn a sprvn centrum,
kolem nho se vytvoilo zzem obc, kter s nm vytvoily jednotn hospodsk
celek.18 Vechny zmnn impulsy rozvoje mstn ekonomiky s sebou nesly
i neopomenuteln vrazn zhoren ivotnho prosted [obr. 4] a zdravotnho
stavu zdejho obyvatelstva.19
V prbhu 19. stolet se z st stal nejvt esk pstav. Labe ale mlo sv
limity, nap. v zim byla eka neprjezdn kvli ledov krust, v obdobch sucha
bylo mon eku pebrodit a naopak v dob de se eka vylila z koryta
a dokzala zaplavit mstsk centrum. Tyto vkyvy petrvvaly takka a do
vybudovn vltavsk kaskdy v 50. letech 20. stolet. Mezinrodn dleitost
pstavu si vydala postupnou regulaci eky, prohlubovn eit a budovn
vodnch staveb jako nap. Masarykovo zdymadlo pod Stekovem v letech 1922
1936.20 Pes eku Labe byl v 70. letech 19. stolet postaven tak dvoupatrov
eleznin most21 [obr. 5], kter souvisel s vybudovnm Severozpadn drhy
a jeho jedno patro bylo ureno pro p a dopravu neelezninho charakteru.
st nad Labem se postupn stalo nejdleitjm pstavem s nejvtm objemem
ron pekldky na zem Rakouska-Uherska.22 Sv renom si pstav udrel a
17
Na map st nad Labem z roku 1905 je jasn zeteln podoba msta s vyznaenmi obvody
a zstavbou historick jdro s hlavnm nmstm obdlnho tvaru, fabriky, eleznice, pstavy
ad. Mapa je publikovan zde: DOLANSK, Tom, ref. 10, s. 1213.
18
CVRK, Frantiek. Obyvatelstvo st n. L. do 1. svtov vlky. st nad Labem v 19. stolet. In
KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER, eds., ref. 3, s. 80.
19
K rozvoji prmyslu v st nad Labem: CVRK, Frantiek, Petr, PAEK. Prmyslov vvoj st
n. L. 1830 1945. st nad Labem v 19. stolet, In KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER,
eds., ref. 3, s. 108109.
20
21
22
O rozvoji steckho pstavu a dal informace nap.: VALCHOV, Vladislava (ed.), Luk,
BERAN a Jan ZIKMUND, ref. 12, s. 133.
14
do prvn svtov vlky, po kter nastaly zmny jak v mocenskm rozdlen

Evropy, tak ve vrob apod. Pro steck pstav bylo zcela zsadn zastaven
vvozu hndho uhl, m se dramaticky snil objem pekldky zbo.
S prosperitou msta rostla i poptvka po bytech, kter se vrazn projevila ji
ped prvn svtovou vlkou, kdy se do msta pisthovalo velk mnostv
dlnickch rodin. K samotn vstavb komunlnch byt vak dolo prv a po
vlce, kdy u byla bytov situace neudriteln. Od konce vlky a do 30. let msto
nechalo pedevm na Kli postavit na 68 dalch dom se 702 byty. Dalch vce
jak 200 rodinnch dom si postavili soukrom stavebnci. Vstavbu byt pro sv
zamstnance zabezpeily tak Schichtovy zvody [obr. 6] na Stekov (dnen
Severoesk tukov zvody) a Spolek pro chemickou a hutn vrobu, kter si
v roce 1930 nechal postavit sprvn budovu, je byla ve sv dob nejvy
v republice. Na potku svtov ekonomick krize stihlo msto odsouhlasit
realizaci architektonicky ojedinlch pavlaovch S-dom s 208 byty, dle
224 malometrnch byt a 300 byt pro chud a nezamstnan na Kli
a v Krsnm Bezn. Vechny tyto byty vak nebyly postaveny z dvodu dalho
vlenho konfliktu. Ve 30. letech vznikly pobl mstskch lzn, pochzejcch
z potku stolet, dal domy pro zamstnance, kter mly ji pomrn vysok
standard: elektrick osvtlen, koupelnu, sklep i zahradu.23
K dleitm stavebnm poinm prvn republiky pat most Dr. Edvarda Benee,
jen doplnil ji stvajc eleznin dvoupatrov most, kter byl v 50. letech
pemnn na jednopatrov. O stavb se zaalo uvaovat ji ped prvn svtovou
vlkou, avak z dvodu nedostatku financ a vysok ceny oceli, z n ml bt
vybudovn, byl most realizovn a v polovin 30. let 20. stolet. Se stavbou
souvisely tak pravy steckho behu, kter si vydaly dal stavebn zsahy
(nov eleznin viadukt, asanace zstavby kvli vytvoen mostnho nmst).24
V souvislosti s histori st nad Labem je nutn zamit se tak na nrodnostn
sloen obyvatelstva msta. V pohraninm regionu severozpadnch ech tvoili
23
24
Ke stavebnmu vvoji v 1. polovin 19. stolet v st nad Labem a zpadn sti steckho kraje
nap.: PAVLEK, Tom. Architektura 1. poloviny 20. stolet v zpadn sti steckho kraje.
st nad Labem: FUUD UJEP, 2005. ISBN 80-7044-726-5.
Vce informac k Mostu dr. Edvarda Benee nap.: VALCHOV, Vladislava (ed.), Luk,
BERAN a Jan ZIKMUND, ref. 12, s. 130131.
15
znanou st obyvatelstva Nmci. Jak ji bylo zmnno ve, mezi stm nad
Labem a nmeckmi msty fungovaly prosperujc obchodn vztahy s velkou
tradic. Nmet podnikatel si v st otevrali sv podniky a jejich poboky. Spolu
s rozvjejcm se prmyslem se do st sthovali Nmci za prac s celmi rodinami.
Pi rozdlovn Rakouska-Uherska po prvn svtov vlce se proto Nmci
doadovali
pipojen
k vlastnmu
sttu.
zem
Jednm
s vysokm
potem
z poadovanch
nmeckho
lokalit
bylo
obyvatelstva
zem
lec
v severozpadnch a severnch echch, je bylo oznaeno jako Deutschbhmen

(Nmeck echy) a kter se mlo stt soust Nmeckho Rakouska.25 A
prosincov obsazen tto oblasti vetn st nad Labem eskoslovenskou
armdou vymezilo povlen hranice eskoslovenska a termn Deutschbhmen
byl alespo na uritou dobu zapomenut. Avak ji ve 30. letech 20. stolet, kdy se
hitlerovsk Nmecko zaalo rozpnat, nastaly v nrodnostn smenm st
narstat politick a rasov nepokoje. etn demonstrace pvrenc Konrada
Henleina, pesuny ech do vnitrozem a nrokovn Hitlera na oblast Sudet
vyvrcholily Mnichovskou dohodou v roce 1938 a obsazenm zmnnho zem
vetn msta st nad Labem nmeckou armdou.26
Nsledn v roce 1939 veel v platnost zkon o tzv. Velkm st, kter vzniklo
pipojenm okolnch obc a mench mst k st nad Labem. Jeho soust se tak
nov staly Bukov, Hostovice, Pedlice, Stekov, Stbrnky, Trmice a Veboice.
Velk st se rozprostralo na rozloze 3 700 hektar a mlo vce jak
68 000 obyvatel. Msto se stalo sdlem vldy jednoho z kraj nov sk upy
Sudety, s m souvisel i pln na jeho velkolepou pestavbu. Martin Krsek uvd,
e u socilndemokratick veden radnice pipravilo ve tictch letech pod
vedenm mstskho architekta Arnolda vize modernizace msta. Potalo
s kompletnm vybournm historickho jdra. zk uliky mly nahradit irok
bulvry lemovan modernmi budovami ze skla a betonu.27 Nacist plnovali
25
Vce k povlen problematice se stabilizac hranic eskoslovenska v oblasti severozpadnch

ech: KLIMEK, Antonn. Velk djiny zem Koruny esk XIII. Praha a Litomyl: Paseka, 2000.
s. 3135, 8185. ISBN 80-7185-328-3.
26
Obdob eskoslovenska v letech 19181938: KAISER, Vladimr. Djiny st nad Labem od roku
1918 do souasnosti. In KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER, eds., ref. 3, s. 157202.
27
16
postavit mimo jin vldn palc na Marinsk skle o rozloze trncti fotbalovch
hi. Plny na velkorysou pestavbu vak uskutenny nebyly z dvodu
nedostatku finannch prostedk.
Druh svtov vlka se do djin st nad Labem zapsala niivmi nlety
spojenc, kter se uskutenily a na jae roku 1945. Msto za vlky slouilo jako
dopravn uzel pro pevoz techniky a vojk na frontu. Tak provoz nkterch fabrik
byl zastaven a nahrazen zbrojn vrobou. Nsledkem dubnovch nlet bylo zcela
znieno 165 dom a rznou mrou pokozeno vce jak 600 objekt v centru i na
okrajch msta.28 Zcela zdemolovna byla budova Mstskho adu i sdlo
krajskho veden NSDAP a nlety se nevyhnuly ani sakrlnm budovm (nap.
kostel Nanebevzet Panny Marie), kter tce pokodily. V centru msta se tak
objevily rozmrn proluky po vybombardovanch domech i naprosto znien cel
bloky, kter dal destky let nebyly zastavny. Zcela znieno bylo pak pedmst
Ostrov. Clem tok byl pedevm hlavn eleznin uzel, jen byl vdy po
nletech opt brzy zprovoznn. Jeliko se hlavn steck ndra nachz v tsn
blzkosti historickho centra, stalo se Mrov nmst a jeho okol nejvce
postienou st msta. V rmci republiky se st stalo druhm vlkou nejvce
pokozenm mstem [obr. 710].29
28
KAISER, Vladimr. st nad Labem za nacistick okupace 1938-1945. In KAISEROV, Kristina,

Martin Krsek uvd 337 zcela zniench dom a 135 objekt ve stavu vyadujcm demolici.
29
KAISER, Vladimr, Bohumil, MACHEK. st nad Labem za nacistick okupace 1938-1945. In
17
3 st nad Labem ve 2. polovin 20. stolet

Po vlce se uskutenily prvn dn volby v roce 1946. Vlkou zdrcenou
spolenost oslovil pedevm program Komunistick strany eskoslovenska. Do
st se po vlce zaali sthovat nov oban, kterm KS ve svm programu
pislbila perspektivn budoucnost a pracovn msta ve zdejm prosperujcm
prmyslu. Mylenky socialismu obyvatele stecka oslovily natolik, e KS
v tchto volbch zvtzila v 87 obcch z celkovho potu 88. Voleb, kter se konaly
26. kvtna 1946, se zastnilo 42 532 obyvatel, z nich vce ne polovina
odevzdala sv hlasy prv komunistick stran. Okolo 20 % hlas zskaly
eskoslovensk strana sociln demokratick a eskoslovensk strana nrodn
socialistick. Dne 24. nora roku 1948 se uskutenila generln stvka, kter se
zastnily vechny steck podniky, o den pozdji pijal prezident Bene demisi
souasn vldy. Komunist nsledn pevzali vldu v zemi. V st nad Labem i po
cel republice zaaly bt prosazovny zmny a uspodn odpovdajc ideologii
nov nastolenho reimu jedn strany. Nejenom v st byla zavedena opaten
diskriminujc Romy, zkaz mluven nmecky na veejnosti a tak znrodnn
soukromho majetku. Kvtnov volby do Nrodnho shromdn ji obanm
nedvaly pli na vbr a jednotnou kandidtku zvolilo v steckm regionu
necelch 96 %, tedy tm 50 000 obyvatel a v samotnm st nad Labem vce
ne 94 %.
Rozloha tzv. Velkho st zstala zachovna i po vlce a v nsledujcch
tyiceti letech se dokonce rozila o dal obce. Na zklad novho zemnho
uspodn eskoslovenska, kter nahradilo jeho rozdlen z poloviny 19. stolet,
ml steck kraj od roku 1949 13 okres.30 V krajskm mst st nad Labem
vznikla dleit sprvn sdla, nap. Krajsk nrodn vbor a Krajsk vbor KS.
Po vlce vak bylo nejprve nutn odklidit trosky budov, rychle obnovit
prmyslovou vrobu a provoz msta obecn. Vroba v nkterch fabrikch vak
musela bt ukonena z dvodu velkch kod na majetku, nedostatku surovin
a zamstnanc v dsledku jejich odsunu. Po skonen vlky byly z st vyhnny ti
30
Zkon . 280/1948 Sb.
18
tvrtiny pvodnho, pevn nmeckho obyvatelstva31, jejich majetek byl

znrodnn. Do msta se pot nasthovali nov obyvatel ve dvou vlnch v letech
1945 a 1946. Novm pisthovalcm, kte byli vtinou v produktivnm vku (20
40 let), mohlo st nabdnout majetek po odsunutch Nmcch a prci
v obnovujcm se prmyslu a slubch. Obecn byla ekonomick situace msta po
vlce tragick. st mlo velk dluhy, i pesto vak muselo investovat mnoho
financ (zskan zpjkami a odvody obecnch dvek) do odstraovn kod,
opravy infrastruktury a rozvodovch st a do obnovy chybjc zstavby, aby se
mohlo stt opt plnohodnotnm mstem. Jednm z nejvtch problm byl
nedostatek byt pro nov pchoz obyvatele.32 Pro zahjen jejich vstavby bylo
nutn nejprve odstranit veker trosky vybombardovanho msta. st vak
chybl regulan pln, kter by stanovoval celkov pln zstavby. Ten byl
vypracovn a v roce 1948, na jeho zklad byla stanovena pravidla a piblin
hranice pro obnovu centra, eleznice, veden silnin st a rovn plochy pro
bydlen, zele a prmysl. Draz byl kladen na obnoven samotnho centra
a dopravn dostupnosti vetn oprav a renovace st mstsk elektrick drhy
a eleznice. Prtahy zpsoben odklzenm trosek a nedostatkem financ vak
zpsobily, e vstavba nebyla tak rychl, aby reagovala na zvyujc se poptvku.
V letech 19451958 tak bylo postaveno pouze 1 486 byt. Stavba probhala na
Lidickm nmst, v nov bytov tvrti na Skivnku, v Klsk ulici atd. I pesto se
ve mst stle nachzelo mal mnostv bytovch jednotek, kter spolu s
nedostatenou obanskou vybavenost a zhorujcm se ivotnm prostedm byly
faktory, je v polovin 50. let zapinily vrazn odliv obyvatelstva.
Ovzdu a ivotn prosted msta naruovaly pedevm fabriky a tk
prmysl nachzejc se v blzkosti obytn zstavby. Zneitn ivotn prosted je
dodnes nevyeenm problmem nejen st nad Labem ale i dalch mst
v severozpadnch echch. Avak ekonomick pnos prmyslu a poet
pracovnch mst, kter skt, jsou pro region nepostradateln. Komunistick
31
32
Na potku druh svtov vlky ilo v st nad Labem 70 000 obyvatel.

Nutnost rychl a levn vstavby se tkala po vlce vech evropskch mst postiench
bombardovnm. Nap. MUSIL, Ji. Urbanizace eskch zem a socialismus, In HORSK,
Pavla, Eduard, MAUR a Ji MUSIL, ref. 16, s. 274.
19
strana samozejm tk prmysl, po vzoru Sovtskho svazu, podporovala.33

Severoesk hndouheln pnev34 byla jednm z nejvtch zdroj hndho uhl
v eskoslovensku a v roce 1977 tvoily zde vyten suroviny dokonce 73 %
z celkov tby hndho uhl v SSR.35 V bezprostedn blzkosti st nad Labem
bylo po roce 1945 v provozu nkolik hlubinnch hndouhelnch dol: Prokop Hol
(Albert), 5. kvten (Albta), Milada II a Kateina. Od padestch let byla
vyuvna tak povrchov tba, kter zcela zlikvidovala krajinu v okol msta.
Lom Chabaovice36 lec na nvtrn stran st spolen s fabrikami vrazn
zhorily kvalitu ovzdu v celm mst. Postup tby v chabaovickm lomu ml
za nsledek naprostou devastaci prostoru mezi Teplicemi a stm nad Labem.
Rozrstajc se plocha povrchovch dol si vydala likvidaci nkolika vesnic
a osad v celm regionu vetn nejznmjho ppadu demolice historickho
msta Mostu. V 60. letech se v nov ustanovenm Severoeskm kraji37 objevily
prvn protesty oban proti zneiovn ivotnho prosted, kterm se dokonce
zabvala vlda. Krajsk orgny postupn zavedly emisn limity pro zdej podniky
a tak sankce za jejich pekroen.
Uvolnnj 60. lta vedly v srpnu 1968 k obsazen eskoslovenska vojsky
varavsk smlouvy. Msto st nad Labem muselo dokonce uvolnit budovu pro
sdlo sovtskho velitelstv. Na potku roku 1969, kdy vojska stle okupovala
zemi, se uskutenilo nkolik protestnch akc steckch oban za odchod cizch
armd. Na poest Jana Palacha se uskutenil v den jeho pohbu smuten pochod
zorganizovan vedenm Pedagogick fakulty a v beznu nsledn prolo mstem
na 20 000 steckch oban doadujcch se odchodu okupant ze zem.
33
MUSIL, Ji. Urbanizace eskch zem a socialismus. In HORSK, Pavla, Eduard, MAUR a Ji
MUSIL, ref. 16, s. 255.
34
K tb hndho uhl v Severoesk hndouheln pnvi ve 2. polovin 20. stolet: MAJER, Ji
et al. Uheln hornictv v SSR. Ostrava: Profil, 1985. s. 568639. 48-024-85.
35
LAPK, Vclav. Severoesk hndouheln pnev. Architektura SR, 1979, ro. XXXVIII, . 2,
s. 5456.
36
Mezi lety 19771983 byl pobl lomu vystavn palivov kombint Antonna Zpotockho, kter
slouil k likvidaci odpadu a kodlivch plyn vznikajcch provozem blzkch tovren. V budov
pot sdlil podnik zabvajc se revitalizac prostoru lomu. Objekt navrhl Karel Chlouba. Palivov
kombint: Chabaovick | st nad Labem - Hrbovice. In: st - Aussig: Architektura na severu
ech [online] [cit. 2014-05-11]. Dostupn z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/194palivovy-kombinat.
37
Zkon . 36/1960 Sb. Soust Severoeskho kraje se stal tak bval Libereck kraj.
20
Poslednm vraznm projevem nesouhlasu se stle trvajc okupac byla

demonstrace v den 21. srpna 1969. Demonstranti zachyceni na fotografich byli
tvrd perzekuovni, stejn jako studenti Pedagogick fakulty, kte vyjdili svj
nesouhlas se zavdnm normalizan politiky.
Pojem normalizace38 chpeme jako proces znovunastolen podk zahjen
v roce 1969 a ukonen revoluc v roce 1989. S tmto postupem39 souvisela
obmna vedoucch pedstavitel KS i jejch adovch pslunk. Ji v dubnu
roku 1969 se uskutenily zmny na vrcholnch postech KS. Do Okresnho
vboru KS v st nad Labem byli rovn dosazeni nov eln pedstavitel.
Nsledn bylo vymnno obsazen post v orgnech nrodnch vbor, odbor,
podnik a dalch instituc a organizac pedevm kulturnho a vzdlvacho
charakteru. V Krajskm nrodnm vboru byla z politickch dvod proputna
jedna tetina zamstnanc. Vechny veejn kulturn aktivity byly zastaveny, nap.
innost nakladatelstv Dialog a divadla Kladivadlo. Zkaz vystavovn a literrn
innosti umlc donutila mnoh z nich opustit region, ve kterm byl nstup
normalizace velmi siln. Komunistick strana tak zrevidovala sv vlastn leny,
z nich znanmu potu bylo lenstv ve stran zrueno. Pestoe KS vrazn
zpsnila svou politiku oproti 60. letm, nikdy ji natst perzekuce a uplatovn
moci nedoshlo tak obludnch rozmr jako v letech padestch.
Msto se i pes politick nepokoje nadle rozrstalo. Zsadn vliv mla
hromadn bytov vstavba, ale tak pipojovn okolnch obc a osad. Nkter
katastrln zmny byly spojeny s likvidacemi sdel v dsledku roziovn tby
v povrchovch dolech. V souladu s vstavbou obytnch sdli krajskho msta
a postupem lomov tby uhl byly provedeny v roce 1976 dal katastrln
pravy. K 1. noru 1976 byla k st pilenna obec Tuchomyl a k 1. kvtnu
38 Normalizace, pvodn synonymum pro zmrazen demokratizanho procesu v eskoslovensku
a postupnou likvidaci vtiny jeho vsledk, zakotven v tzv. moskevskm protokolu ze srpna
1968; v irm smyslu oznaen procesu obnovy prosovtskho totalitnho reimu
v eskoslovensku, zahjenho na podzim 1968 a zavrenho XVI. sjezdem KS v kvtnu 1971.
Jindy se pojmem normalizace oznauje cel obdob od srpna 1968, resp. dubna 1969 do
listopadu 1989. TOME, Jozef. Slovnk k politickm djinm eskoslovenska 19191992.
Praha: Ji Budka, 1994. s. 137. ISBN 80-901549-2-1.
39 Nastolen proces vychzel z Moskevskch protokol ze srpna 1968 a z Pouen z krizovho
vvoje z prosince 1970. V tomto Pouen je definovna nov ideologie poinvaznho reimu.
MAYER, Franoise, ref. 1, s. 27.
21
tho roku obce Nov Ves s osadou Sedlo, Stbrnky s osadou Dobtice a esk
jezd s osadou Stovice. Stbrnky vak ji dve byly prakticky spojeny se
sdlitm Skivnek. Spolu s Dobticemi se stala organickou soust mstskho
obvodu Severn Terasa.40 Na potku 80. let rozhodl Okresn nrodn vbor
o pipojen dalch obc nap. Brn nad Labem, Habrovice, Kojetice, Sebuzn,
Skorotice, Svdov, Vaov, Botice. Po tchto katastrlnch zmnch mlo st
nad Labem 80 000 obyvatel. V roce 1986 byla k st pipojena obec Chlumec
spolu s msty Chabaovice a Netmice.41 Pestoe se msto roziovalo novou
vstavbou, nkter jeho okrajov sti naopak chtraly, nap. Pedlice a Trmice,
pvodn prmyslov zny msta sousedc s povrchovmi doly na jeho zpadnm
okraji. Na konci 80. let se zaali drazn hlsit o slovo ekologit aktivist, nap.
eskoslovensk demokratick iniciativa a hnut Obroda, a rzn sdruen
odmtajc souasn stav. Nespokojenm obanm tak bylo pislbeno, e vnosy
z dal tby budou pouity na odstrann ekologickch kod a rekultivaci
postiench oblast. V 80. letech vzniklo mnoho studi na postupn obnovovn
vyten krajiny pedevm novou vsadbou zelen a vznikem umlch jezer.42
Ovem dn z tchto krok nebyl do pdu reimu uskutenn.
Na nsiln potlaen prask studentsk demonstrace v den 17. listopadu 1989
reagovali stet studenti Pedagogick fakulty protestn stvkou. K projevu
nesouhlasu se pidali tak herci a zamstnanci inohernho studia a dal
obyvatel msta. Situace v celm eskoslovensku si vydala diskuzi KS
40
41
42
HLADKOV, Vra. Povlen zemn vvoj msta. Djiny msta st nad Labem v letech
19451995. In KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER, eds., ref. 3, s. 268.
Katastrln zem st nad Labem zahrnovalo po tomto slouen tyto sti: Botice, Brn nad
Labem, Bukov, Crkvice, Habrovice, Hostovice, Hrbovice, Chabaovice, Chlumec, Kle,
Kojetice, Kotov, Krsn Bezno, Moj, Netmice, Olenice, Olinky, Pedlice, Pestanov,
Roudnky, Ryjice, Sebuzn, Skorotice, Strdov, Strky, Stekov, Svdov, Trmice, jezd, st
nad Labem, Vaov, Veboice a andov.
HLADKOV, Vra. Hornictv v okol msta. Djiny msta st nad Labem v letech 19451995.
In KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER, eds., ref. 3, s. 287; MUSIL, Ji. Co se dje
s eskmi msty dnes, In HORSK, Pavla, Eduard, MAUR a Ji MUSIL, ref. 16, s. 308, 312;
MCHAL, Igor, Ji, TOLC a Stanislav ZEMAN. Pojet asanace devastovanch zem
v zemnm plnu Severoesk hndouheln pnve. Architektura SR, 1977, ro. XXXVI, . 9
10, s. 407414; ADAMCZYK, Ji, Jaromr, VEJL. Krajsk koncepce urbanizace a vvoje
osdlen v SR Severoesk kraj. Architektura SR, 1984, ro. XLIII, . 6, s. 268270.
22
s nespokojenmi obyvateli a jejich zstupci, v ele s Obanskm frem. Po

etnch jednnch byl z stavy vyputn lnek o svrchovan moci KS.
Prvn svobodn volby se konaly v ervnu roku 1990, na stecku se jich
zastnilo 94,5 % voli. Nejvce hlas zskalo Obansk frum s vce jak 56 %
hlas, druhou nejsilnj stranou byla Komunistick strana eskoslovenska
s 16 %. Na podzim tho roku se konaly tak komunln volby, kterch se
zastnilo o tetinu mn oban. Nejsilnj byly opt strany OF a KS s pouhm
rozdlem 3 % hlas 24,28 % a 21,42 %. Zastupitelstvo statutrnho msta st
nad Labem v ele s primtorem Lukem Manem (OF) vak bylo sloeno pouze
z pedstavitel demokratickch stran, zastoupeni nebyli komunist ani sociln
demokrat.43
43
K povlenmu vvoji v st nad Labem a do let devadestch: HLADKOV, Vra et al. Djiny
msta st nad Labem v letech 1945-1995. In KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER, eds.,
ref. 3, s. 215308.
23
4 Krajsk projektov stav v st nad Labem

Podobn jako jin obory za socialismu byly tak zemn plnovn a vstavba
zeny centrln. Postupn likvidace vech soukromch atelir
Ministerstvem
stavebnho
prmyslu
vedla
zaloen
veden
eskoslovenskch
stavebnch zvod, pod n spadaly sttn projektov stavy tzv. Stavoprojekty.

Ve Stavoprojektech byli organizovni architekti, kte se mli podlet na budovn
novho socialistickho sttu.44 Nov sepjet vrobn a projektov organizace
Stavoprojekt mlo vst k dslednj industrializaci stavebn vroby v samotnch
architektonickch
nvrzch
souasn
mla
bt
podle
architektonicky
kvalifikovan vypracovanch projekt realizovna podstatn st vstavby na

celm zem republiky.45 Stavoprojekty se na pelomu 40. a 50. let osamostatnily
a nejastji mly krajskou psobnost (nap. Krajsk projektov stav st nad
Labem) nebo speciln zamen (nap. na Sttn projektov stav obchodu Brno).
Nejprve eil stavebn rozvoj st nad Labem Oblastn architektonick atelir,
kter byl v roce 1949 pejmenovn na Krajsk architektonick atelir v st nad
Labem, jeho vedoucm byl Jaroslav afrata. Krajsk inenrsk kancel
fungovala ji od roku 1948, pod vedenm Vladimra Chmelka. Jejich slouenm
vzniklo v roce 1949 Krajsk nvrhov stedisko (vedouc Even Felbr, technick
vedouc Jaroslav afrata), je bylo soust Stavoprojektu. Od roku 1952 spadalo
stedisko jako Projektov zvod st nad Labem (vedouc Ji Jaro) pod
Stavoprojekt Praha. Po dvou letech se organizace petransformovala na Sttn
projektov stav pro vstavbu mst a vesnic, jen spadal pod stedn sprvu pro
bytovou a obanskou vstavbu Ministerstva mstnho hospodstv. V roce 1958
byl Sttn projektov stav peveden jako Krajsk projektov stav pro vstavbu
mst a vesnic v st nad Labem pod Krajsk nrodn vbor. V roce 1960 byl
v souvislosti se vznikem Severoeskho kraje tento stav spojen s libereckm
atelirem (aby se po tyech letech opt oddlily), m vznikl Krajsk projektov
44
HALK, Pavel. Padest lta. In VCHA, Rostislav, Marie, PLATOVSK, eds. Djiny eskho
vtvarnho umn V. 19391958. Praha: Academia, 2005. s. 283. ISBN 80-200-1390-3; HALK,
Pavel. Architektura padestch let. In VCHA, Rostislav, Marie, PLATOVSK, eds., ref. 44,
s. 293294.
45
PECHAR, Josef. eskoslovensk architektura 19451977, Praha: Odeon, 1979. s. 21.
24
stav st nad Labem, zkrcen oznaovn jako KP st nad Labem, jeho

vedoucm se stal Vladimr Houdek.
stav byl rozdlen na architektonick a technick ateliry, jejich poet se stle
mnil. Existovala tak rzn zemn pracovit, kter byla dle poteby ruena i
vznikala nov. V roce 1963 byl obnoven systm atelir obsahujcch vechny
stavebn obory, kter nesly oznaen A 10, A 20, A 30, A 40, A 50 a pozdji i A 60.
Jednotliv ateliry mly vymezen zem sv psobnosti: A 10 Chomutov atec
Louny, A 20 st nad Labem, A 30 Teplice Blina Duchcov, A 40 Most
Litvnov a st st nad Labem, A 60 Most. V roce 1965 bylo do st pevedeno
Urbanistick stedisko jako reakce na potebu komplexnho plnovacho programu
rozvoje mst, kter spolen s ateliry pipravilo pedevm v 60. letech smrn
zemn plny pro dleit sdla Severoeskho kraje, vetn samotnho st nad
Labem. Plny vznikaly jako soust koncepce a rozvoje Severoeskho
hndouhelnho rajnu. Vechny nvrhy byly peliv zkoumny a pipomnkovny
vymi orgny. Vladimr Houdek stl v ele KP st nad Labem a do roku
1989, kdy ho vystdal Vclav Krej, jen pevzal funkci do doby oficilnho
zvolen novho editele, kterm se k roku 1990 stal Bohuslav antrek. innost
stavu byla oficiln zruena v ervnu 1991. antrek ho vedl a do pln
likvidace v lednu 1992, po n si vtina architekt a inenr ze Stavoprojektu
zaloila soukromou kancel.46
46 KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta 19502010. st nad Labem: Statutrn msto
st nad Labem, 2013. s. 275279. ISBN 978-80-86646-39-8.
25
5 Stavebn vvoj v st nad Labem v letech 19451969

Pestoe je m prce zamen na stavebn vvoj v st nad Labem v letech
19691989, je nutn zmnit nvrhy a realizace pochzejc z pedelho obdob.
Nejen z dvodu pochopen historickho kontextu, ale tak protoe mnoho staveb,
je byly v 70. letech realizovny, pochzelo ze sout vyhlench prv
v 60. letech.47 Jejich realizace byla odkldna z mnoha faktor, ktermi byly
politick a ideov dvody, ale rovn nedostatek finannch prostedk,
administrativn prtahy i chybjc stavebn materil. Avak sedmdest
a osmdest lta nebyla pouze obdobm realizovn starch koncept, naopak se
jedn o dobu bohatou na dleit architektonick realizace a urbanistick studie,
kter ovem navazovaly na dve schvlenou koncepci (nap. smrn zemn pln
msta). Normalizace se v architektue st nad Labem projevila pedevm
monumentlnmi projekty v centru msta a velkmi sdlitnmi celky na jeho okraji.
Ji nebylo nutn msto zbavovat nsledk vlky, nyn bylo clem vytvoit
reprezentativn socialistick krajsk msto.
Nejprve se ale st muselo vyrovnat s pozstatky bombardovn. Prvoad
bylo odklizen trosek a staticky nevyhovujcch objekt. Teprve pot se ukzalo, na
kter msta bude nutn se zamit, aby se z st stalo opt plnohodnotn msto.
Nejvt kody byly napchny v samotnm centru msta [obr. 11], je tsn
soused s vlakovm ndram a eleznic, kter byly spolu s mosty pes eku Labe
hlavnmi cli bombardovn.
V 50. letech se v architektonick tvorb setkvme pedevm s uplatovnm
sovtskch vzor a rezolutnm odmtnm inspirac ze Zpadu vetn pijmn
novch technologickch proces, architektonickch een a urbanistickch teori.
Upednostovan, ekonomicky vhodnj typizace48 a standardizace architektury
47
48
Mimo to se v architektue i jinch oborech objevuje zeteln snaha o nvaznost na 60. lta.
KRATOCHVL, Petr, ed. Velk djiny zem Koruny esk (sv. I/Architektura). Praha a Litomyl:
Paseka a Artefactum, 2009. s. 674. ISBN 978-80-7432-001-9.
V roce 1949 byl zaloen Studijn a typizan stav, kter vydal Typizan sbornk, zklad pro
industrializaci a typizaci vstavby, a Vzkumn stav stavebnictv, jen eil obecnj otzky
architektury a jej vztahy s dalmi obory a spolenost. BENEOV, Marie. esk architektura
v promnch dvou stolet 17801980. Praha: Sttn pedagogick nakladatelstv, 1984. s. 374
375. ISBN 14-627-84.
26
a slep nsledovn sovtskho modelu naruily pirozen rozvoj architektury

a urbanismu v eskoslovensku. Ve stavebnictv dominovaly projekty bytovch
dom, kter mly pokrt povlenou vysokou poptvku po bytech. V steckm
kraji, kde prosperujc prmysl nabzel mnoho pracovnch mst, tak bylo nutn
vybudovat mnoho bytovch jednotek. Jejich nedostatek nebyl zapinn pouze
bombardovnm na konci vlky, ale tak neodpovdajc v standardu bytovho
fondu pochzejcho z 19. stolet. V prvnch povlench letech byly investory
obytnch objekt krom msta i nap. Severoesk hndouheln doly i jin
podniky.
V st nad Labem vzniklo nkolik zajmavch realizac jet ped nvrhem
smrnho zemnho plnu z roku 1956, kter eil zem msta jako celek. Pln
vypracovali architekti Jan Gabriel a Vladimr Eminger spolu s odbornky
Frantikem tilcem, Frantikem Smutnm, Karlem evkem, Stanislavem Kafkou
a Vclavem Holubem. V 1. polovin 50. let byl uplatovn pedevm styl
socialistickho realismu, tzv. sorely, kter se promtla do urbanismu novch mst
a tvrt, ale tak v drobnjch architektonickch formch a umleckch detailech.
Jednalo se o vlysy, sgrafita, relify a sochy zobrazujc idely a symboly
socialismu nebo odkazujc k esk i sovtsk historii. Nvrat ke znmm
historickm formm ml zajistit obecnou srozumitelnost architektury. V st nad
Labem nalezneme rovn pklad socialistickho realismu, nap. bytov dm se
sgrafitovou vzdobou fasdy [obr. 12] z poloviny 50. let od architekta Ladislava
Richtermoce na rohu ulic Moskevsk a Londnsk.49 Klasicizujc forma a uvn
historizujcch renesannch prvk v podob sgrafita na fasd odpovdaj
sprvnmu pojet socialistickho realismu.
V roce 1956 se uskutenila veejn sout na Odborov dm kultury
pracujcch, mezisvazovho zvodnho klubu ROH, v ulici Velk Hradebn, dnes
znm jako Kulturn dm [obr. . 13]. K realizaci byl doporuen projekt Jaroslava
a Heleny Lchovch z Hradce Krlov. Na vymezen parcele musela bt kvli
49
Neorenesann obytn dm v Moskevsk ul.: Londnsk, Moskevsk 8, 29 | st nad Labem centrum 2262, 2263. In: st - Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-13]
Dostupn z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/237-neorenesancni-obytny-dum-vmoskevske-ul.
27
novostavb strena vila tovrnka Schaffnera z 19. stolet. V roce 1964 byl Dm
kultury oteven nvtvnkm, kterm nabzel kinosl, tanen sl a restauraci
s bohatou umleckou vzdobou v interiru.50
Pro prostor Lidickho nmst, kter bylo zasaeno bombardovnm a muselo
zde bt streno mnoho budov, vznikaly nvrhy na novou budovu magistrtu ji od
konce 40. let. Realizovn byl a nvrh z roku 1956 od architekt ze Sttnho
projektovho stavu v st nad Labem Jana Gabriela, Jiho Fojta a Jiho
Nenadla. Budova [obr. 14] dokonen v roce 1961 je koncipovna jako dlouh
trojtrakt, z nho na obou koncch vystupuj kdla. Hlavn vstup je vrazn
akcentovn vystupujcm tlesem pednkovho slu pesahujc ti patra eln
fasdy. Hmotov a vtvarn proveden (plastika nad vstupem od Olbrama Zoubka
a Evy Kmentov, barevnost fasdy, detaily zbradl, proveden stechy, leptan
skla oken slu ad.) odkazuje k bruselskmu stylu51. V proveden prel
a kompozice hmot se architekti zeteln inspirovali nvrhem Vclava Hilskho
z roku 1949.52 Objekt Magistrtu msta, ve kterm sdlil Krajsk nrodn vbor,
spolu s budovou Krajskho editelstv policie53 [obr. 15] od Josefa Liky a Viktora
Tuka z roku 1963 uzavely nmst a vymezily tak jeho obdln tvar. Podle
50
Kulturn dm: Velk Hradebn 19 | st nad Labem - centrum 1025. In: st - Aussig:
Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-30] Dostupn z:
http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/192-kulturni-dum.
51
Pro tento styl, pojmenovan podle svtov vstavy EXPO v Bruselu v roce 1958, na n sklidila
eskoslovensk ast nevdan spch, je charakteristick tekouc prostor asto s aplikac
abstraktnho umn, organickch i psn geometrickch tvar s vyuitm novch materil jako
jsou rzn typy plast, lamint, hlink nebo umakart. Styl se odrazil v pojet interir veejnch
prostor (kavrny apod.), do nich vnesl vrazn barvy, neekan tvary a abstraktn kompozice.
Pro architekty se rovn stala inspirac lehko rozmontovateln konstrukce pavilonu restaurace
na EXPO58. V architektue se objevovaly pultov stechy, geometrick lenn fasdy (rastrem
oken mnohdy barvench nebo leptanch, barevnm nebo strukturlnm obkladem fasdy apod.),
rzn relifn kivky, lehk skoepiny a dal prvky. Jak ale upozoruje Rostislav vcha, tzv.
bruselsk styl se rodil ji od 40. let v interirov tvorb nkterch zpadnch architekt.
VCHA, Rostislav. Architektura 19581970. In VCHA, Rostislav, Marie, PLATOVSK, eds.
Djiny eskho vtvarnho umn VI/1.19582000. Praha: Academia, 2007. s. 3238. ISBN
978-80-200-1487-X.
52
Magistrt: Velk Hradebn 8a | st nad Labem - centrum 2336. In: st - Aussig: Architektura na
severu
ech [online].
[cit.
2014-03-30]
Dostupn
z:http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/191-magistrat.
53
Krajsk editelstv policie: Lidick nmst 9 | st nad Labem - centrum 899. In: st - Aussig:
Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-30] Dostupn z: http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/290-krajske-reditelstvi-policie.
28
projektu z roku 1962 od autor Rudolfa Bergra a Lubomra Kose bylo o rok pozdji
nmst zrekonstruovno. pravy zahrnovaly vydldn ulovmi deskami
a stavbu dvou bazn s fontnami vyloenmi mozaikou. Bazny byly doplnny
umleckmi objekty - slunenmi hodinami a sochou Zrozen uhl symbolizujc
nerostn bohatstv kraje od Stanislava Hanzka.54 Prvky bruselskho stylu
meme
sledovat
tak
dostavby
nemocnice
eskoslovenskch
drah
v Masarykov (dve Fukov) ulici dokonen roku 1965. Autory projektu z roku
1959 jsou Ji Fojt a Viktor Tuek z KP st nad Labem.55
V roce 1962 byl pro msto vypracovn nov smrn zemn pln [obr. 16]
architekty Krajskho projektovho stavu st nad Labem Jaromrem Hanuem,
Josefem Rotykou a Josefem Likou za spoluprce Jiho Leiblingera, odbornka na
dopravn een. Vzhledem ke svmu statutu krajskho msta se st mlo rozrst
o dalch 25 000 obyvatel,56 a proto bylo do plnu zahrnuto vymezen novch
obytnch zn. Autoi se zamili rovn na problematiku prmyslovch zvod,
jejich umstn nedaleko centra msta vrazn zhorovalo kvalitu ivotnho
prosted. Nov bytov vstavba tak mla bt koncentrovna ve vych polohch
nad dolm. Dle byl v plnu brn zetel na vytven odpoinkovch a zelench
ploch v centru a een nevyhovujc dopravn situace.57
Nsledn v roce 1963 vypsala rada Mstskho nrodnho vboru veejnou
sout na een centra msta. O rok pozdji v den odevzdn se shromdilo
celkem 26 nvrh, avak ani jeden z nich nezskal prvn cenu. Nejve ocenn
byly tyi projekty, kter obsadily druh a tet msta, z nich dn nvrh nechtla
rada pijmout beze zmn a dlch prav. Dva nvrhy, kter zskaly druhou cenu,
pochzely z atelir KP st nad Labem. Prvn tm tvoili architekti a ineni ve
54
HOEK, Oldich, ed. 20 let prce Krajskho projektovho stavu v st nad Labem. st nad
Labem: KP st nad Labem, 1970. nestrnkovno.
55
HOEK, Oldich, ed., ref. 54; eleznin poliklinika: Masarykova 94 | st nad Labem - centrum
5431. In: st - Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/139-zeleznicni-poliklinika.
56
Poet obyvatel v st nad Labem strm stoupal: 1950 57 672 obyvatel, rok 1960 63 614
obyvatel, rok 1970 72 337 obyvatel, rok 1980 88 434 obyvatel, 1991 100 002 obyvatel.
Vce zde: HLADKOV, Vra. Demografick vvoj obyvatelstva msta od roku 1945 do
souasnosti. Djiny msta st nad Labem v letech 1945-1995. In KAISEROV, Kristina,
57
HOEK, Oldich, ed., ref. 54.
29
sloen Miroslav Tnsk, Karel Fleischer, Miroslav Johanovsk, Ji Leiblinger

a Ji Koudelka a druh tm Vladimr Eminger, Lubomr Kos, Rudolf Bergr
a Jaroslav Kov. Na tetm mst se umstily tak dva tmy z Krajskho
projektovho stavu Brno, poboka Gottwaldov a z tvaru hlavnho architekta
msta Prahy. Porota nakonec doporuila rad vyhlsit u sout za asti pouze
ty ocennch tm. Vechny tm eily pedevm vymezen centra a umstn
nov zstavby, prostor pedndra a okol arelu chemiky, nahrazen tramvajov
mstsk hromadn dopravy za autobusovou, een obvodov komunikace
a zchytnch parkovi, rozvren funknch zn klidovch, obytnch atd.
Jednotliv nvrhy se odliovaly mrou navrhovanch asanac, formou a typem
nov zstavby.58 Zmnnou u sout vyhrl tm architekt Eminger, Kos, Bergr,
Kov a Gabriel. Prvn snenou cenu obdreli v roce 1965. Kladn porota
ohodnotila vyvenou urbanistickou koncepci centra msta [obr. 17] a rozmstn
objekt pi realizaci prvn etapy vstavby, ktermi byly nap. navrhovan dostavba
Krajskho nrodnho vboru, pestavba Revolun ulice na p tdu s obchodnm
domem, zdraznn Mrovho nmst jako centra msta a naopak een
Lidovho nmst jako klidov zny a nov vstavba na asanovanch plochch.
Ke snen ceny porotu vedlo nevyhovujc dopravn een.59
edest lta byla nejenom v st nad Labem architektonicky velmi bohat.
V polovin 50. let byl odsouzen kult osobnosti a zdobn socialistick realismus
a prostor tak dostala experimentln een jak bytovch dom, tak i jednotlivch
architektonickch prvk. Fasdy a detaily byly pojmny velmi vtvarn, k emu
pispla tak spoluprce architekt s umlci. Autoi se snaili do architektury
propsat vce vlastnho rukopisu a hledat zajmav technologick een, dky
kterm by mohli realizovat svj zmr do dsledku. Projekty ale asto nemohly bt
realizovny dle jejich nvrhu z dvodu nedostatku materil (nap. ocel)
a pokrokovch stavebnch technologi v eskoslovensku. Podoba stavby tak asto
58
KRSN, Jan. Sout na centrum v st nad Labem. Architektura SSR, 1964, ro. XXIII, . 10,
s. 675682.
59
KRSN, Jan. Poznmky k II. fzi soute na centrum v st nad Labem. Architektura SSR,
1966, ro. XXV, . 1, s. 14.
30
musela bt pizpsobena prv dostupn konstrukci a dalm stavebnm prvkm.

Bohuel tento stav petrvval i v nsledujcch 70. a 80. letech.
Krom budov na Lidickm nmst se do podoby centra msta vrazn vepsal
projekt bytovho komplexu [obr. 18] v Hrnsk ulici od architekt z KP st nad
Labem Rudolfa Bergra a Josefa Liky z let 19601963, kter vytv mohutnou
hradbu lemujc ulici vedouc na Mrov nmst. V bytovm dom bylo navreno
128 atypickch byt a prostory parteru byly ponechny obansk vybavenosti.
Souvisl blok byl proraen temi prchody do otevenho dvora s parkem, kde se
nachz vjezd do podzemnch gar. Stavba byla doplnna abstraktnmi
plastikami Richarda pala a Bohdana Kopeckho.60
Kolmo na tento bytov komplex ve smru k ulici Velk hradebn byly v roce
1964 dokoneny ti sedmipodlan atypick bytov domy [obr. 19], kad se
44 byty od stejnch autor uvedench u pedelho projektu. Stavby byly
provedeny panelovou technologi, ale jejich sten vyzdvien vytvejc
prchoz parter, vtvarn een balkon a fasdy a umstn stench teras
vytvoilo z projektu velmi originln bytov domy.61
Pi st Hrnsk ulice na Mrov nmst byl v letech 19641968 vybudovn
hotel Bohemia [obr. 20]. Desetipatrovou hmotu hotelu s kapacitou 374 lek
architekt zasadil do horizontln prosklen podnoe, do n je situovn vstup do
hotelu vetn restaurace, vinrny a dalch slueb pro hotelov hosty vetn
gar. Budova stoj na svaitm pozemku, co se projevilo na konstruknm
een budovy (monolitick skelet postaven na pilch) i rozloenm hotelovho
a technickho
provozu.
Autorem
budovy
je
Gustav
Brix
ve
spoluprci
s Ladislavem psem a Antonnem Wernerem (KP st nad Labem), kte spolu
60
61
Bytov komplex v Hrnsk ulici: Hrnsk | st nad Labem - centrum. In: st - Aussig:
Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupn z: http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/120-bytovy-komplex-v-hrncirske-ulici; HOEK, Oldich, ed., ref.
54.
ABC domy: Velk Hradebn 14-22 | st nad Labem - centrum 56-72. In: st - Aussig:
Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupn z: http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/121-abc-domy; HOEK, Oldich, ed., ref. 54; PAVLEK, Tom.
Vybran architektonick a urbanizan stavebn projekty edestch let v steckm kraji. In
LORENCOV, Ivana, Michal, NOVOTN, eds. Vda a technika v eskoslovensku v 60. letech
20. stolet. Praha: Nrodn technick muzeum v Praze, 2011. s. 185187, 188. ISBN 978-807037-203-6.
31
s dalmi umlci navrhli podobu interiru.62 Budova sv funkci slou dodnes

(prostory v podnoi pouze sten), bohuel vak byl objekt v nedvnch letech
velmi necitliv zrekonstruovn.
Stavba bytovho komplexu, t bytovch dom a hotelu si vydala demolice
pvodn zstavby, kter pokraovaly i nadle v 70. letech. Bohuel se nsledn
vstavba uskutenila bez pedelch archeologickch przkum, kter by jist
pinesly zajmav poznatky vzhledem k umstn stavenit na pvodnm
historickm jdru msta.63 Umstn nov vstavby nerespektovalo podln
pdorys historickho centrlnho nmst. Zstv proto otzkou, z jakho dvodu
byly schvleny zkony o ochran pamtek64 (nap. . 22/1958 Sb.) a byl zzen
Sttn stav pro rekonstrukci pamtkovch mst, kter ml slouit k ochran
autentickch pamtkovch rezervac65. Naruovn pvodn zstavby, kter mla
ustoupit z dvodu nedostaten prospnosti spolenosti (budovy vyadujc
rekonstrukci, nevyhovujc rove bytovho fondu apod.), bylo asto oznaovno
termnem regenerace mst. Tento nov pojem symbolizoval propojovn historie
se souasnost. V dsledku se vak jednalo pedevm o velmi invazivn stavebn
zsahy do pvodn zstavby a urbanismu historickch jader.66
Nov smrn zemn pln st nad Labem vymezil tak nov obytn zny a na
jeho zklad bylo vystavno tisce novch byt. Od konce vlky toti byla
hromadn bytov vstavba stlm tmatem na sjezdech komunistick strany
62
Interhotel Bohemia: Mrov nmst 6 | st nad Labem - centrum 2442. In: st - Aussig:
Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupn z: http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/114-interhotel-bohemia; HOEK, Oldich, ed., ref. 54; PAVLEK,
Tom. Vybran architektonick a urbanizan stavebn projekty edestch let v steckm
kraji. In LORENCOV, Ivana, Michal, NOVOTN, eds., ref. 61, s. 185187, 189.
63
64
Podle zkona byly za kulturn pamtky oznaeny vechny kulturn statky a vci, resp. jejich
soubory, stejn jako historick prosted splujc zkonem stanoven znaky. Teprve v ppad
rozdlnch nzor pak mohl vkonn orgn sttn pamtkov pe na zklad odbornho
vyjden stedn organizace pamtkov pe rozhodnout s konenou platnost, zda se jedn i
nejedn o kulturn pamtku. KREJ, Marek. Pamtkov pe v edestch letech 20. stolet.
In LORENCOV, Ivana, Michal, NOVOTN, eds., ref. 61, s. 198.
65
Pi prohlaovn novch pamtkovch rezervac nebyly nkter hodnotn architektonick
pklady, kter v 50. letech v dsledku nedostaten pe zchtraly, zahrnuty, co pro tyto
objekty vtinou znamenalo postupn znik. KREJ, Marek. Pamtkov pe v edestch
letech 20. stolet. In LORENCOV, Ivana, Michal, NOVOTN, eds., ref. 61, s. 197205.
66
Vce k tmatu: HLOBIL, Ivo. Mstsk pamtkov rezervace v padestch letech. In VCHA,
Rostislav, Marie, PLATOVSK, eds., ref. 44, s. 329339.
32
a setknch Svazu architekt. Nap. na XI. sjezdu komunistick strany

eskoslovenska v roce 1959 byl schvlen pln na vstavbu 1 200 000 bytovch
jednotek do roku 1970.67 Vzhledem k naplnn poadovanho potu novch byt
byla sdlit navrhovna jako obrovsk obytn celky, kter vyadovaly promylen
urbanistick een, je i v 60. letech stle vychzelo z funkcionalistick teorie
zahradnho msta s rozvolnnou zstavbou v zeleni. V nkterch ppadech se ale
prosadila tak zajmav pdorysn een a kompozice staveb, kter vrazn
oivily celou koncepci sdlitn zstavby. Dleitou soust tchto bytovch
komplex byla vezahrnujc obansk vybavenost od jesl a kol a po obchodn
a zdravotn stediska, rzn sluby a restaurace, kter ze sdli vytvela
pomrn sobstan mstsk sti. Panelov domy svm novm obyvatelm
zajiovaly modern komfort a splovaly hygienick nroky doby. Avak nov
sdlit byla velmi problematick nap. v nepirozen rozvolnnosti zstavby
a znan vzdlenosti od centra msta. Nov sdlit vznikala ve vech vtch
mstech steckho kraje68 i zbytku republiky.
Vstavba v st nad Labem pokraovala na sdliti Skivnek [obr. 21, 22]
pochzejc z mezivlenho obdob. V 50. letech zde byly budovny domy
cihlov, pozdji panelov z prefabrikovanch elezobetonovch prvk, jejich
masov rozen mlo vst ke zjednoduen a urychlen vstavby. Vladimr
Eminger zpracoval zemn pln sdlit Skivnek v roce 1962. Do roku 1968
probhala realizace bytovch dom s 1 635 byty a obanskou vybavenost,
zahrnujc jesle, kolky, restaurace, nkupn stedisko (autor Rudolf Bergr) a tak
trnctipodlan
vov
dm
inspirovan
mosteckmi
vkovmi
objekty.
V 60. letech bylo vybudovno tak sousedn sdlit Hornick-Star [obr. 23].
Nov sdlit na Bukov navren Jim Fojtem (KP st nad Labem) vzniklo
v letech 19611964. Samotn realizace se uskutenila pod vedenm Pozemnch
staveb st nad Labem. Bylo zde vystavno 1 375 byt69 a objekty obansk
67
Na XII. sjezdu KS roce 1960 byl zven poet poadovanch byt na 1 350 000. V 60. letech
bylo celch 70 % vstavby stavno panelovou technologi. PETRNEK, Svojmil. Obyvatelnost
msta a bytov vstavba. Architektura SSR, 1972, ro. XXXI, . 1, s. 1219.
68
Informace k jednotlivm projektm sdli v steckm kraji nap.: HOEK, Oldich, ed., ref. 54.
69
HLADKOV, Vra. Sdlit Bukov. In KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER, eds., ref. 3,
s. 276.
33
vybavenosti vetn experimentln koly s celodenn p od Frantika Kamenka

z let 19631965.70 V roce 1963 byla vyhlena sout na nvrh sdlit na Severn
Terase, kter se zastnilo mnoho tm z nkolika projektovch stav. Prvn
cena nebyla udlena, tud byl v roce 1965 podrobnm zemnm zpracovnm
poven tm s druhou cenou z KP st nad Labem Vclav Krej, Josef Gabriel
a Mojmr Bhm.71
Panelov technologie pouvan ke stavb bytovch dom na sdlitch
v celm eskoslovensku byla nesporn nejvhodnj metodou stavn byt
vzhledem k monosti rychl monte z prefabrikt vyrobench v tovrnch.72
Stavebn prvky byly dky hromadn typov vrob levn, ale objevujc se
problmy v kvalit a nepesnosti pi skldn prvk, kter se projevily
nedostatenou tepelnou izolac a patnm tsnnm spr, se odrazily ve snen
celkov kvality bydlen v panelovch domech. K t pispla i ekonomicky
vhodnj etapizace vstavby, pi kter bylo nejprve vybudovno bydlen a pot
a obansk vybavenost a rekultivace veejnho prostoru, co vedlo ke snen
standardu bydlen na novch sdlitch a k nespokojenosti jejich obyvatel. Tak
dokonovac prce byly upozaovny a urychlovny, proto nebyl dn prostor ke
kvalitnm emeslnmu proveden. Problematickm se ukzalo kombinovn
materil s odlinou ivotnost (beton, devotskov pky, umakartov bytov
jdra).73 Typizace objekt s sebou pinesla tak jednotvrnost a znan nesoulad
s regionlnmi tradicemi vstavby. Nebyly vytveny dostaten pedpoklady pro
proporcionln vvoj ani v plnovn a financovn, ale hlavn v kapacitch
dodavatelskch organizac a dostatenho psunu materil a vrobk. Znan
se zily monosti pouitch technologi, ciheln stavby takka vymizely, pouit
ocele je nepatrn a dosti drah, monolitickm konstrukcm se dodavatel brn pro
nedostatek ezivovho deva a montovan skelet, v kraji vyrbn, nem
70

K sdlitn vstavb do roku 1969 nap.: HOEK, Oldich, ed., ref. 54.
72
K sdlitn vstavb a jej industrializaci nap. NOV, Otakar, ed. Soudob architektura SSR.
Praha: Panorama, 1980. s. 915, 27.
73
71
34
dostatenou klu vyuit. Rovn monosti vyuit novch hmot a materil,

hlinku a plastickch hmot, jsou nedostaten.74
Obnova povlench kod zahrnovala tak stavbu novch obytnch dom na
stekovskm nbe jet za pouit cihel dle nvrhu Frantika Vlacha a Vladimra
Emingera. V polovin 60. let zde bylo vybudovno panelov sdlit Karla IV.
s domy vysokmi od ty do dvancti podla, je nabdly k uvn na 900 byt
s obanskou vybavenost eenou na zklad zemnch pln zpracovanch
architektem Miroslavem Fibingerem a dopravnm inenrem Ivanem Uherkem.75
Dlouhodob bylo eeno tak stekovsk pedmost. Prav beh Labe byl velmi
urbanisticky komplikovan kvli rozlehlmu arelu Severoeskch tukovch
zvod. Urbanisticko-dopravn een stekovskho pedmost se stalo tmatem
soute v roce 1965, kterou vyhrl nvrh Antonna Vaka. V prostoru bylo
asanovno nkolik pvodnch objekt, msto nich byly z dvodu zven
spoleenskho vznamu pravho behu Labe navreny budovy justinho palce
a krajskho soudu. V roce 1967 byla zapoata vstavba justinho palce76, jen
ml podobu osmipodlan vertikly zasazen do dvoupodlan podnoe s atriem.
74

KREJ, Vclav, ref. 46, s. 8788.
76
HLADKOV, Vra. Palc justice v Kramolech. In KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER, eds.,
ref. 3, s. 278.
75
35
6 Stavebn aktivita v st nad Labem v letech 19691989

Politick dn v roce 1968 se v architektonickm vvoji msta st nad Labem
pli neodrazilo. Vstavba i nadle pokraovala s menmi i vtmi zpodnmi
a s rznou kvalitou zpracovn. Avak pesto jsou 70. a 80. lta ve vvoji
architektury v st nad Labem velmi dleit, protoe se naplno uskutenila jeho
celkov pestavba. Jednalo se pedevm o znan demolice v samotnm centru
msta, kter vedly k zniku struktury historick zstavby a jejmu postupnmu
nahrazovn monumentlnmi objekty rznch funkc. Jejich stavba byla clen
podporovna sttnmi dotacemi, jeliko Severoesk kraj byl jednm z nejvce
prosperujcch kraj v republice, a to i pestoe byly znan finann obnosy
pidleny na stavbu novho Mostu. Tyto zsahy byly uskutenny na zklad
vsledk novch sout na centrum msta. Stavebn aktivita ovem nebyla
soustedna pouze na centrum msta, ale tak na jeho okraj. st postupn
posouvalo sv hranice kvli nov bytov vstavb a to na obou bezch Labe. Se
vznikem novch panelovch sdli souvis tak migrace obyvatel msta. Meme
sledovat zalidovn mstskch st Severn Terasa, Krsn Bezno nebo
Netmice a naopak odliv obyvatelstva z Trmic, Pedlic i Stekova a samotnho
centra, kde byla obytn funkce dom postupn vytlaovna. Architektonick
a urbanistick realizace uskutenn mezi roky 1969 a 1989 podstatn ovlivnily
podobu msta.
Konec 60. let se nesl ve znamen voln po zmn, vtch pravomocech pro
architekty a snahu o dstojn postaven tto profese. Mnoho architekt nebylo
spokojeno se situac v projektovch stavech, kde byl jejich autorsk pnos
znan korigovn. Architekti byli nuceni poddit svou tvorbu limitm finannm
a technologickm v zvislosti na nkolika mlo dodavatelch materil. Pokud ji
vyhrl sout progresivn projekt, nemohl bt asto uskutenn prv z dvodu
nedostatku vhodnch materil i odpovdajcch technologi a nvrh tak musel bt
pizpsoben aktuln situaci ve stavebnictv.77 Problmem se rovn stala
77
Tato nevyhovujc situace se odrazila mj. v prohlen redakce asopisu Architektura SSR:
Demokratizace socialismu i cestou k obrod architektury. Architektura SSR, 1968, ro. XXVII,
. 1, s. 19 nebo v prohlen Svazu architekt SSR ze dne 21. 3. 1968 otitn ve stejnm
36
upednostovan typizace, pi kter se vstavba provdla za pomoci ovench

prostedk, tj. typovch konstrukc, prefabrikovanch prvk a standardizovanch
postup, je umoovaly pouze velmi omezen poet jejich kombinac.
Zajmavm
fenomnem
souvisejcm
s povlenou,
tedy
pevn
socialistickou vstavbou mst, jsou tzv. akce Z neboli Zveleben msta.

Jednalo se o neplacenou formu brigdy oban pi mn nronch pravch
msta, nap. vysazovn stromk a ke, pravy hi nebo vpomoc pi stavb
objekt obansk vybavenosti. Obyvatel st nad Labem si tak vybudovali i
zrekonstruovali nkolik mateskch (na Stekov, Severn Terase a Skivnku)
a zkladnch (na Severn Terase) kol s tlocvinami, jdelnami a dokonce
i baznem. Dle se akce Z vztahovala na stavbu stediska obchodu a slueb Cl
a dalch objekt na Severn Terase a sdliti Hornick-Star. Oban se podleli
tak na modernizaci a vstavb novch pavilon v zoologick zahrad, rozvodu
inenrskch st, trnice, autobusovho ndra a v neposledn ad postavili
v roce 1977lyask svah s umlm povrchem ve Veboicch.78
Pro rozvoj msta v 70. a 80. letech byl dleit nov zemn pln [obr. 24, 25]
sdelnho tvaru st nad Labem, kter byl schvlen usnesenm vldy . 180
v roce 1977. Projekt zpracoval tvar hlavnho architekta msta st nad Labem 79,
kter byl zaloen ji v roce 1965 na zklad vldnho usnesen . 652. Na pozici
hlavnch projektant byli zvoleni Vladimr Provaznk a Vladimr Eminger spolu
s odbornky na dan profese Janem Krenkem (obytn zny), Miroslavem Vkem
(obansk vybavenost), Frantikem Havrnkem (prmysl), Jim Koudelkou
(doprava)80, Vadimem Peterkou (demografie), Ivanem Rothbauerem (zemdlstv
a
78
79
80
81
ivotn
prosted)
dalmi.81
Vchozm
bodem
nvrhu
se
staly
periodiku: Prohlen stednho vboru Svazu architekt SSR z 21. bezna 1968. Architektura
SSR, 1968, ro. XXVII, . 1, s. 1920.
Mstsk konference Komunistick strany eskoslovenska v st nad Labem, st nad Labem,
1978, s. 15.
tvar hlavnho architekta msta st nad Labem vedl od zaloen architekt Jan Gabriel, jeho
v roce 1971 nahradil Vladimr Provaznk.
Nov koncepce dopravnho een vychzela z Generlnho dopravnho plnu msta st nad
Labem z roku 1962, kter vypracovali opt Ji Koudelka spolu s Jim Leiblingerem.
V nvrhu novho smrnho zemnho plnu trojmst st Chabaovice Netmice figuruje
msto st nad Labem jako hlavn sdlo tto aglomerace. PROVAZNK, Vladimr. st nad
Labem. Architektura SR, 1973, ro. XXXII, . 3, s. 109121; KREJ, Vclav, ref. 46, s. 66.
37
politickohospodsk a technick zsady schvlen Severoeskm krajskm

nrodnm vborem v roce 1971 spolu s nvrhem zemnho plnu Severoesk
hndouheln pnve, jen byl schvlen vldnm usnesenm . 8 z roku 1977.
Architekti rovn pihleli k pedpokldanmu rstu obyvatelstva st, kter bylo
povaovno za tzv. jdrov msto stecko-chomutovsk aglomerace. Potalo se,
e v roce 1990 poet obyvatelstva celho sdelnho tvaru (tj. msto s okolnmi
obcemi) vzroste na cca 110 000. Koncepce a kompozice zemnho plnu
navazuje na historick zemn rozvoj jdrovho msta st nad Labem, koriguje
vak jeho dal iveln rst pedevm novou organizac funknch zn, maximln
respektuje limitujc faktory (zemdlsk pdn fond, povrchovou tbu uhl, smr
pevldajcch vtr, inverzn polohy, morfologii ternu a ochrann hygienick
psma kolem prmyslu), vyuv prodnch a krajinnch podmnek, e sloit
dopravn uzel systmu t doprav, vytv podmnky pro zkvalitnn ivotnho
prosted a db na to, aby nvrh byl reln, ekonomick, ale i schopn dalho
vvoje pro zemn rozvoj po nvrhovm obdob zemnho plnu. Nee pouze
kvantitativn zemn rozvoj, ale pedevm rozvoj kvalitativn.82 V rmci zemnho
plnu msta vznikl tak nvrh vymezujc plochy mstsk a pmstsk zelen,
kter je pikldna dleit mstotvorn funkce s dleitou hygienickou,
rekultivan i relaxan funkc. V st nad Labem ml vzniknout systm park
o celkov ploe 215, 7 hektar [obr. 26].83 Rovn byly stanoveny rezervn oblasti
pro ppadnou potebu dal vstavby i jinak vyuiteln zastavovac plochy
v zpadn (Pestanov Strdov Chlumec andov) a vchodn (Kojetice
Budov Bez) sti msta. Zajmavm dopravnm eenm byl nvrh na
vybudovn mostu pes eku Labe ze Stekova k Zpadnmu ndra na levm
behu s navazujcm silninm tahem vedoucm po zpadnm obvodu msta, kter
82
83
PROVAZNK, Vladimr, Vladimr, EMINGER. zemn pln sdelnho tvaru st nad Labem.
Architektura SR, 1979, ro. XXXVIII, . 2, s. 63.
Mstsk parkov zele byla rozdlena do skupin dle plnovan rozlohy. Ml tak vzniknout
centrln park (103, 4 ha), pt obvodovch park (dohromady 50, 1 ha) a s okrskovch park
(dohromady 62, 2 ha). Msto pro centrln park bylo vymezeno v oblasti pilhajc k Severn
Terase, Skivnku a Krsnmu Beznu a jeho soust se mla stt Krajsk zoologick zahrada.
Na okraji msta byly navreny rekrean lesy a sady a hojn mla bt zele zastoupena tak
v centru msta. Tyto navrhovan pravy tvoily podklad pro tzv. Zelen programy, kter urovaly
rozvoj zelen v nsledujcch ptiletkch. ROTHBAUER, Ivan. zemn plnovn zelen v st
nad Labem. Architektura SR, 1985, ro. XLIV, . 9, s. 427430.
38
by odlehil centru od nporu automobilov a nkladn dopravy.84 zemn pln ml

bt realizovn bhem dvou a t ptiletek, tedy do roku 1990. Rovn se
pokraovalo v silninch pravch Pedmost. Stanoven cle byly ovem velmi
idealistick - povrchov tba i nadle naruovala okoln krajinu, rozrstajc se
tk prmysl snioval kvalitu ovzdu a ivotnho prosted, novostavby v centru
msta si vydaly etn asanace a zemdlsk pda byla znehodnocovna
neodpovdajcm vyuitm.85
6.1 Centrum msta

Za centrum msta st meme oznait pvodn historick jdro ohranien
dnes ji neexistujcmi hradbami a jeho bezprostedn okol. Mrov nmst,
prostor Lidickho nmst a oblast pedndra byly znan pokozeny bhem
vlenho bombardovn. Zbvajc pvodn zstavba pochzejc vtinou
z 19. stolet byla neudrovan a v 50. ani 60. let se neobjevila vle k rekonstrukci
a modernizaci tchto objekt. Mnoho dom tak bylo streno z dvodu
zanedbanho stavu i nevyhovujcm dispozinm a hygienickm podmnkm.
Domy proto zaaly bt v centru blokov demolovny ji v 60. letech, aby ustoupily
budovm novm, nap. obytnmu domu v Hrnsk ulici. Nkter nov stavby
byly navreny prv na voln msta po strench budovch, kter byly nenvratn
znieny spojeneckmi bombami. Tuto situaci meme sledovat na Lidickm
nmst. Jdro msta ovem stle nebylo kompaktn a chybly zde tak
reprezentativn budovy vhodn pro veden krajskho msta a dal instituce
administrativn-sprvnho sdla.
Rozvoj centra msta byl a do roku 1973 zaloen na vtznm urbanistickoarchitektonickm nvrhu z roku 1965 od ptice autor Vladimra Emingera,
Rudolfa Bergra, Lubomra Kose, Jana Gabriela a Jaroslava Kove z KP st
84
Generln dopravn pln msta byl vypracovn steckm Krajskm projektovm stavem v roce
1962. Nsledn dl dopravn een zahrnovala mnoho prav a novch realizac, kter uvd
nap. Vclav Krej: KREJ, Vclav, ref. 46, s. 6768. Pln byl zrevidovn v roce 1979 s jeho
pedpokldanou realizac do roku 2000.
85
PROVAZNK, Vladimr, Vladimr, EMINGER, ref. 82, s. 6263.
39
nad Labem, jen vyel z omezen druh fze soute, kter byla vyhlena v roce
1963 radou Mstskho nrodnho vboru.86 V rmci tohoto plnu byly realizovny
nap. obchodn jednotky v Revolun ulici od architekta eka Paroulka, obchodn
dm Labe od Reny ertov a objekt Pozemnch staveb od architekt Hejduka
a Bergra, podle jeho nvrhu byla realizovna tak dostavba Krajskho nrodnho
vboru.87
V roce 1973 dokonil tvar hlavnho architekta podrobn zemn pln [obr. 27],
jeho autory byli Vladimr Eminger, Miroslav Vek, Oldich Semrd, Marta pov
a Ji Koudelka. Nov pln vznikal od posledn soute na centrum msta
v polovin 60. let. Architekti do plnu zapracovali pipomnky poroty a aktuln
problmy pedevm dopravn situaci silnin obchvat msta a jeho napojen
na centrum a umstn nkterch staveb. Dosavadn architektonick rozvoj
krajskho msta byl hodnocen jako nedostaten. Rozdly byly patrn v pojet
Mrovho nmst, kde pevaovala snaha o nvrat k jeho historickmu pdorysu,
pestoe to bylo vzhledem k nkterm realizovanm stavbm jako nap. hotel
Bohemia a bytov dm v Hrnsk ji nemon. Nsledn bylo nutn tuto studii
podrobit pravm v souladu s poadavky vldnoucch orgn st nad Labem
a dokumentem dlouhodob koncepce rozvoje msta. Tm pln [obr. 28, 29, 30]
dokonil v roce 1978. Dle plnu mlo bt realizovno 600 malometrnch byt
a obansk vybavenost na Masarykov (dve Fukov) td (M. Tnsk),
Krajsk vpoetn stedisko (R. Bergr a M. Hejduk) a sprvn budova SD
(V. Krej a J. Fojt) na Stekov, provozn budova SAD (J. tpek), objekt
Stavebn sprvy Pozemnch staveb s prostory obansk vybavenosti (J. Slva) i
budova Sttn banky (J. Fojt a V. Krej). Mstsk hromadn doprava byla
postupn pevedena z tramvajov na kombinaci autobus a trolejbus. V centru
msta vzniklo tak autobusov ndra a trnice (v blzkosti kostela Nanebevzet
86
87
Zmnn tm se v prvn fzi soute vyhodnocen v roce 1964 umstil na druhm mst spolu
s kolektivem autor Miroslavem Tnskm, Karlem Fleischerem, Miroslavem Johanovskm,
Jim Leiblingerem a Jim Koudelkou rovn z KP v st nad Labem. Ob skupiny obdrely
druhou snenou cenu bez udn poad. Prvn cena nebyla udlena vbec. Tet cenu zskaly
opt dva tmy. V nsledujc druh fzi, soute, k n byly vyzvny pouze ocenn tmy, ji
kolektiv pod vedenm Vladimra Emingera zskal prvn, by snenou cenu.
K souti a podrobnostem zemnho plnu z roku 1965 nap.: KREJ, Vclav, ref. 46, s. 159
163.
40
Panny Marie), je byly vystavny samotnmi obany v rmci tzv. brigdnickch

akc Z. Celkov mla bt nov vstavba ekonomitj a kompaktnj, ovem
tento bod ve skutenosti pli naplnn nebyl. Soust stavebnch prav v centru
msta byly znan demolin plny, kter byly realizovny pedevm v 70. letech.
Bloky star zstavby byly vtinou neudrovan, protoe pvodn objekty asto
nemly pro vldnouc apart dnou hodnotu. A pestoe se od pelomu 70. a 80.
let zaalo ve Svazu architekt SR jednat o zachovn historickho stavebnho
fondu za pomoc rekonstrukc a modernizace, je by objekty pizpsobily
potebm souasnho provozu, v st nad Labem stle pevaovaly asanace.
V centru msta chybly reprezentativn budovy hodn krajskho msta, a proto
byly streny nkter stavby, aby uvolnily vybran parcely. Nap. v roce 1976 byl
zboen palc Zdar a budova soudu na Mrovm nmst, o dva roky pozdji byla
zdemolovna zstavba zahrnujc oblbenou kavrnu Sokol a dm domcch
poteb. V 80. letech byl kvli budov Krajskho vboru KS asanovn dal
prostor s takka ticeti objekty. Parcely pro tyto budovy reprezentujc moc
komunistick strany nebyly vybrny nhodn. Vechny navazuj na Mrov
nmst, centrum msta, tud cokoliv brnilo v pohledu na zmnn budovy,
muselo bt odstranno. V roce 1982 asanace pvodn zstavby pokraovala. Byly
odstranny budovy v Revolun ulici pro vstavbu odbavovac a sprvn budovy
SAD, o ti roky pozdji byly odstelen objekt ve Velk Hradebn a budovy na
pitlskm nmst (kvli tzv. malmu obchvatu) atd. Je paradoxn, e nkter
parcely obklopujc hlavn nmst byly zastavny a v poslednch letech nebo
vbec. Charakteristice staveb, kter byly na zklad uvedench nvrh
realizovny v centru msta, se vnuji v nsledujcch podkapitolch.88
V roce 1986 vypsala esk komise pro vdeckotechnick a investin rozvoj
spolu se Severoeskm krajskm nrodnm vborem veejnou anonymn sout
na pestavbu a dostavbu centra msta. V zadn soute byl vyen poadavek na
pezkoumn stavebnch postup uskutennch v centrln zn msta dle
pedelch pln, pedevm z poloviny 60. let, s poadavkem stanovit dal
kritria rozvoje tto oblasti. Dvod k vyhlen soute bylo vce, nap. se jednalo
88
EMINGER, Vladimr. Centrum krajskho msta st nad Labem. Architektura SR, 1979, ro.
XXXVIII, . 6, s. 256.
41
o vznik spe solitrnch budov bez vazeb na sv okol a absence celkovho

een architektonickho prostoru, co bylo zapinno tak rznmi investory
a zpsobem pidlovn financ dle spdovho resortu. V teoretickch kruzch byl
stle astji zmiovn poadavek na modernizaci pvodn zstavby nikoliv jej
demolici a nahrazovn novostavbami, jak bylo zamleno nap. na rohu Mrovho
nmst a Revolun ulice, kde ml vyrst vkov dm. Porota tak vyzdvihla
potebu nalzt een stvajc dopravn situace. Poadavky na pezkoumn
souasnho stavu msta odpovdaly rovn v t dob velmi aktuln problematice
regenerace a pestavby sdel. Sout byla veejn a anonymn, aby bylo zajitno
opravdu objektivn een dan situace. V jejm prbhu odstoupila vce ne
polovina pihlench soutcch. Odevzdno bylo 11 projekt, z toho ti zskaly
cenu a tyi odmnu89.
Prvn snenou cenu zskali Jana a Ji Kallmnzerovi a Vclav Krej ve
spoluprci s Daliborem tysem a kolektivem Krajskho projektovho stavu st
nad Labem. Jejich nvrh [obr. 3135] porotu zaujal kvalitnm zpracovnm t
zsadnch sloek: pehledn urbanismus, zajmav architektonick een
a zlepen
dopravn
situace.
Architekti
pojali
centrum
jako
obchodn
a spoleensko-kulturn zem s dostatkem pch a klidovch zn, nap. na

Mrovm nmst mly bt vybudovny obchody a sluby v parterech pilehlch
dom s prbnou galeri ve vce prvnho patra, kter by z hlavnho nmst
vytvoily spoleensk centrum a nikoliv pouze velk parkovit, kterm bylo dosud
[obr. 36]. V nvrhu se architekti zabvali tak prostorem pedndra, pravami
kiovatky ulic Masarykovy (dve Fukovy) a Pask souvisejc s rozenm
p zny a dlmi pravami, nap. rozen prostor mstskho divadla atd.
Nejve ocennmu nvrhu porota vytkla umstn nkterch objekt v centru
msta, nedostaten een okol kostela a veden p zny na stekovskm
pedmost. Druhou cenu [obr. 3739] zskal tm z poboky Gottwaldov Krajskho
projektovho stavu Brno ve sloen Ji a Zuzana Gegorkovi, Ji Fixel
89
Prvn odmnu zskal Zdenk Havlk s Vladimrem Novkem a Petrem Rozumkem, druhou
odmnu obdrel tm ve sloen Ivan Kourek, Jan Sedlick a Ji entel, tet odmnu si odnesla
Vra Machoninov s Antonnem ikovskm a posledn odmna byla udlena Frantiku
Kamenkovi a Josefu Rotykovi.
42
a dopravn inenr Stanislav Proke. Lumr Berk a Ji Koudelka ml. z st nad

Labem se umstili tet [obr. 4042].
Ocenn projekty porotu pedevm utvrdily ve sprvnosti dosavadnho
smovn. Byla tak zamtnuta mylenka vstavby vkov budovy na rohu
Revolun ulice a Mrovho nmst. Prostor pedndra bude zapoteb do
budoucna propojit s centrem a p znou, dle bude nutn zamit se na silnin
obchvat msta, vybudovn novch silninch most pes Labe (vedouc pes
Zpadn ndra a dal zvaovn na mst dnenho Marinskho mostu),
propracovn systmu mstsk hromadn dopravy, monosti podzemnch
zsobovn v jin sti Mrovho nmst a pojet okol kostela Nanebevzet
Panny Marie jako klidov zny [obr. 43] s nespecifikovanou architektonickou
formou oddlen od blzk drhy, oiven Stekova a dal zsahy.90
6.1.1 Arel provozn administrativnch budov Pozemnch staveb a esk

sttn pojiovny
Plocha pro vstavbu arelu, ve kterm v souasn dob sdl Krajsk
a Finann ad a dal subjekty, se nachz mezi ulicemi Velk Hradebn
a Dlouh. Na msto pvodn zstavby, je byla zdemolovna, navrhli architekti
z steckho Projektovho stavu komplex budov [obr. 4449] pro Pozemn stavby
st nad Labem a poboku esk sttn pojiovny. O stavb provozn sprvn
budovy Pozemnch staveb rozhodla vlda usnesenm o zabezpeen vrobn
kapacity v roce 1971, objekt Pojiovny ml bt vystavn a v druh fzi vstavby.
Dv budovy Pozemnch staveb vak byly nejprve eeny jako ubytovna, ovem
pozdji byl projekt pepracovn, aby do novho arelu mohla bt koncentrovna
vechna dislokovan pracovit Pozemnch staveb. Generlnm projektantem
a zrove dodavatelem stavby byly Pozemn stavby st nad Labem a autory
projektu byli Rudolf Bergr, Ma Hejduk a Jan Drtikol. Podrobn studie vznikala
v letech 19721973 a samotn realizace probhala nsledujc tyi roky.
90
PROVAZNK, Vladimr. st nad Labem centrln zna. K vsledkm urbanistickoarchitektonick soute. Architektura SR, 1987, ro. XLVI, . 5, s. 436442.
43
Na ploe 3 385 m2 byl navren arel o tech objektech umstnch na

spolen vyven podnoi, ve kterm se nachzely gare, technick zzem,
obchodn prostory atd. V projektu se potalo se zajitnm kapacity pro 441
pracovnk Pozemnch staveb a 75 pracovnk esk sttn pojiovny, ale tak
s podzemnm parkovitm pro 59 aut. Dle byly v objektech umstny jdelna
a bufet. Celkov nklady na stavbu doshly takka 50 000 000 Ks (Pozemn
stavby: 37 285 000 Ks, esk sttn pojiovna: 10 635 000 Ks).
Hmotov byl arel een o dvou nich stavbch umstnch ble k Mrovmu
nmst s vystupujc budovou za nimi. Konstrukce celho komplexu, postavenho
na 10 a 12 metrovch pilotech91, je z monolitickho elezobetonovho skeletu.
Dva rozdln vysok objekty (pti- a devtipodlan) Pozemnch staveb stoj na
tvercovm pdorysu a jsou spojen pzemnm krkem. Ob maj vztun
elezobetonov jdro situovan do stedu objektu, jednotliv mstnosti se proto
nachz po obvodu stavby. Fasda objekt je z pohledovho betonu, jeho
kanelovan struktura byla vytvoena litm betonu do bednn s vloenmi
knickmi latmi. Jednotliv patra jsou zdraznna psovmi okny, kter umocuj
pevldajc horizontly. Objekty jsou zavreny masivn hmotou poslednho
podla, kter je opticky oddleno od zbytku budovy celoprosklenm, vtaenm
pedposlednm patrem.
Tet budova v arelu byla urena pro eskou sttn pojiovnu. Nzk objekt je
een stdmji vzhledem k barevnjmu een fasdy sloen z ploch hnd
mozaiky a blch travertinovch desek. Vzhled objektu byl v nedvnch letech
pozmnn stavebnmi pravami v prel - prosklenou provozn pstavbou
a vtahovou achtou. Ji v dob svho vzniku elil objekt kritice kvli
nevyuvanm terasm, kter mly umonit prchod z nmst ke Kulturnmu
91
V rozhovoru s podnikovm editelem Pozemnch staveb Zdekem tpnkem z roku 1975 je

zmnno, e piloty, na kterch je stavba zaloena, prochzej v hloubce zhruba 6 metr
historickmi sklepy. Pi vstavb nebyl umonn archeologick vzkum, kter by zajist ovlivnil
dal smovn vstavby tohoto projektu. Budouc tv msta. steck pehledy. st nad
Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1975, . 6, s. 2.
44
domu, obyvatel ovem toto een nikdy nevzali za sv. Terasy jsou stle
nevyuvan a zanedban.92
6.1.2 Stavebn sprva Pozemnch staveb

Na parcele umstn pes ulici Velk Hradebn, za administrativnm objektem
Pozemnch staveb a esk sttn pojiovny, byla navrena budova pro Stavebn
sprvu steckch Pozemnch staveb. Budovu [obr. 5053] navrhl Josef Slva jako
estipodlan objekt na pdorysu psmene L se zajmavm eenm ustupujcch
pater, piem parter ponechal autor celoprosklen. Sud podla maj z eln
strany umstn ps oken vsazen do mohutnho rmu hmoty budovy, lich
podla jsou celoprosklen. Fasda budovy byla sten obohacena o obklad
hndch sklennch desek. Stavbu tvo montovan skelet typu MS 71. V dobov
literatue se meme setkat s oznaenm objektu jako domu slueb a distribuc,
protoe pvodn mla Stavebn sprva sdlit v nim objektu sousednch
Pozemnch staveb. Budova byla pedna do uvn v roce 1977. V nedvnch
letech se uskutenila rekonstrukce objektu, pi n zskala fasda novou podobu.
V parteru se dve nachzela lkrna, ostatn patra slouila Stavebn sprv
Pozemnch staveb. Vnitn prostory jsou v souasnosti pronajmny rznm
uivatelm.93
92
HEJDUK, Ma. Arel provozn administrativnch budov, n. p. Pozemnch staveb st nad

Labem a poboky esk sttn pojiovny. Architektura
SR, 1979, ro. XXXVIII, . 6, s.
257258; NOV, Otakar, ref. 72; Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv,
K 437 a K 2119 (Ubytovna Pozemnch staveb), souprava . 6; esk sttn pojiovna: Dlouh
15 | st nad Labem - centrum 2760. In: st - Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit.
2014-04-08]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/145-ceska-statnipojistovna; Pozemn stavby: Velk hradebn, Dlouh 54, 13 | st nad Labem - centrum 2800,
3359. In: st - Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/144-pozemni-stavby.
93
KREJ, Vclav, ref. 46. s. 236.
45
6.1.3 Dostavba Severoeskho krajskho nrodnho vboru

Na zklad zemnho plnu mstskho centra bylo rozhodnuto o rozen
budovy Krajskho nrodnho vboru (dnen Magistrt msta st nad Labem) od
autor Gabriela, Fojta a Nenadla z pelomu 50. a 60. let. Investin zmr byl
schvlen v roce 1975 s pedpokldanm dokonenm objektu v roce 1982.
V letech 19771978 byl vypracovn nvrh na tzv. dm technickch a inenrskch
slueb jako dostavba [obr. 5461] stvajcho objektu ve smru k Mrovmu
nmst. Generlnm projektantem byl Krajsk projektov stav a za samotnm
nvrhem stoj dvojice architekt Rudolf Bergr a Petr Chudoba. Stavebn materil
dodaly Pozemn stavby st nad Labem. Do novho objektu, jen ml stt
piblin 160 000 000 Ks, se pesthovaly subjekty: Severoesk krajsk nrodn
vbor, kter ji sdlil v pvodn budov, Okresn nrodn vbor, Krajsk projektov
stav a investor stavby Inenrsk organizace pro investin vstavbu. Budova
byla dostavna a v roce 1985.
Prostor stavenit musel bt opt asanovn. Samotn vstavba objektu byla
navrena do esti etap dle st urench pro jednotliv uivatele. Pvodn mla
bt budova eena kombinac ocelovho skeletu a monolitickho elezobetonu,
avak monosti dodavatele stavby navrhovan variant neply. Objekt musel bt
postaven
z montovan
elezobetonov
konstrukce
typu
MS
71,
kter
neumoovala pli variabiln een a vydala si tak pepracovn celho

nvrhu. Budova kopruje pdorys psmene U a spolen s pvodnm objektem
vytvoila prstenec staveb s atriem uprosted. Nov budova je svbytnm
architektonickm poinem nepodizujc se estetice pvodn stavby. Severn a jin
kdlo, je ob hmotov navazuj na kdla stvajc budovy, jsou pojata jako
typodlan horizontly s sten prosklenm parterem a psovmi okny
stdajc se s psy deskovho obkladu. Vchodn prosklen fasda situovan
smrem k Mrovmu nmst je eena jako typodlan budova s tpodlan
pesahujc nstavbou oddlenou vtaenm celoprosklenm patrem. Nejvy ti
patra jsou vertikln lenna slunolamy. Vraznou dominantou vchodnho prel
je na fasdu vytaen komunikan achta vysok 25 metr obloen mozaikou
s angaovan pojatm nmtem historie kraje od vtvarnka Miroslava Houry.
S umstnm mozaiky potali autoi projektu od potku. Po sv realizaci se mla
46
stt jednou z
dominant zpadn fronty centrlnho nmst spolen se
zamlenou vkovou budovou nahrazujc zstavbu na rohu Revolun ulice

a Mrovho nmst. Cel objekt je v parteru smrem z Mrovho na Lidov
nmst prchoz. Proto bylo atrium navreno jako relaxan zna s amfitetrem,
vodn kaskdou a fontnou, pod nm jsou skryty podzemn halov gare.
Jin st budovy slouila pro administrativn ely Severoeskho krajskho
nrodnho vboru a byla zde umstna tak jdelna. V severnm kdle sdlila
Inenrsk organizace a vchodn st dostavby byla urena pro provoz
Okresnho nrodnho vboru a Krajsk projektov stav (pvodn zamleno
v jinm kdle). V dnen dob slou budova jako sdlo Magistrtu msta st nad
Labem a mstskho obvodu st nad Labem - msto. Atrium bylo v nedvnch
letech zrekonstruovno, piem byla odstranna fontna a nov byla osazena
plastika Rodina od Ivana Zleskho, kter se dve nachzela na terase domu
obchodu a slueb v Masarykov ulici, spolu s dalmi pravami zelen, novm
podiem a mobiliem.94
6.1.4 Krajsk vbor KS

Objekt [obr. 6270] uren pro sdlo Krajskho vboru Komunistick strany
eskoslovenska, v nm dnes sdl Krajsk ad a soukrom provozy, byl navren
v nvaznosti na blok arelu provozn administrativnch budov nad Mrovm
nmstm. Na mst dosud stla pvodn obytn zstavba, kter musela nov
budov ustoupit. Hlavnm projektantem stavby byl Krajsk projektov stav st
nad Labem, jeho lenov Ma Hejduk a Michal Gabriel dan projekt navrhli.
Provdc dokumentace byla schvlena na jae roku 1983 a budova byla
dokonena o dva roky pozdji. Stavbu financoval Mstsk nrodn vbor st nad
Labem.
Umstn budovy na exponovan parcele pilehajc ze severn strany
k Mrovmu nmst odpovd jej reprezentativn funkci. Objekt je posazen na
94
BERGR, Rudolf. Dm technickch a inenrskch staveb v st nad Labem. Architektura SR,

1979, ro. XXXVIII, . 6, s. 259260.
47
vyven podnoi, kter je napojen na terasu sousedcch budov Pozemnch

staveb a esk sttn pojiovny. Z podnoe vyrst nzk jednopodlan hmota
s psovm oknem umstnm po cel ce stavby, je je vysazen na sloupech
a umonuje tak prchod z Mrovho nmst do ulice Velk hradebn. Za n se
zved osmipodlan objekt rovn s psovm eenm oken, jeho nejvy patro
je zdraznno motivem vtaenho prbnho psu oken u podla pod nm.
Posledn patro nem z pohledu od Mrovho nmst dn okenn otvory,
naopak z ulice Velk hradebn je zde umstno psov okno s vrazn
vystupujcm rmem, kter je odkazem k budov Pozemnch staveb. Z bonch
stran vertikln vystupuj komunikan jdra z betonu s kanelurou na povrchu, co
meme vnmat opt jako odkaz k een fasdy sousedn budovy. Krom
betonovch jader je budova obloena travertinovmi deskami. Dominantnm
prvkem objektu je pednkov sl, jen vystupuje ped prel budovy. Hmotov
je propojen s popisovanmi budovami a zrove podepen sloupy. Vystupujc
hmota slu pipomn tvar vany, a proto je tak cel objekt lidov oznaovn. Nad
vstupem do objektu se nachz zajmav detail prohnut skoepinov stky.
Pstup k budov z Mrovho nmst umouje irok schodit. Cel objekt je
prchoz dky vyzdvien jednopodlan budovy na sloupy, kter se v pravm hlu
napojuje na dvoupodlan objekt distribuce. Pes ulici Velk hradebn vedl z terasy
mimorovov mstek pro p, kter vak byl v roce 2010 odstrann. Budova
nebyla vyuvna pouze pro ely KV KS, ale v nrvhu se potalo tak
s prostory obansk vybavenosti restaurace, bufet, galerie ad. V dobov
literatue se meme setkat s oznaenm projektu jako budova pro asanace. Ped
objektem vznikl park s nzkou zelen, aby nebyl naruen pm pohled z Mrovho
nmst na novostavby Krajskho vboru KS a Krajskho nrodnho vboru.
Stavba byla na pelomu tiscilet zrekonstruovna jejm autorem Mou Hejdukem
spolu s Vladimrem Novkem. Zajmavost je, e se na prel budovy stle
nachz monumentln relif srpu a kladiva, kter je pouze pekryt reklamnm
bannerem.95
95
HEJDUK, Ma. Budova pro asanace v centru st nad Labem. Architektura SR, 1979, ro.
XXXVIII, . 6, s. 261262.
48
6.1.5 Budova eskoslovensk sttn banky

V 70. letech byl na parcelu zboen restaurace Zdar a okresnho soudu
sousedc s budovou esk spoitelny navren objekt [obr. 62 a 71] zahrnujc
prostory eskoslovensk sttn banky, Severoeskch plynren a restaurace
Jednoty. Vstavba dle projektu Jiho Fojta a Vclava Krejho mla bt zahjena
v roce 1980. Vzhledem k monostem dodavatele, kterm byly Pozemn stavby,
ml bt objekt realizovn z montovanho elezobetonovho skeletu s lehkm
kovovm obvodovm pltm typu Feal. Budova byla zahrnuta do zemnho plnu
z roku 1973 (Vladimr Eminger a kol.) a spadala tak do stejn fze vstavby
spolen s dostavbou Krajskho nrodnho vboru a komplexu budov Pozemnch
staveb a esk sttn pojiovny. Podle toho se odvjel i vzhled objektu horizontln lenn, uit travertinovho obkladu, detaily z hlinku apod. Parcela
vak zstala nezastavn a do roku 2008, kdy zde byl postaven palc Zdar.96
Projekt eskoslovensk sttn banky vak byl v roce 1986 penesen na jinou
parcelu ve mst. Architekti Jan Zeman a Miroslav Tnsk z Ateliru 10
Krajskho projektovho stavu pedstavili nvrh budovy [obr. 7276] umstn
naproti centru obchodu a slueb na Masarykov (dve Fukov) td, v podstat
na mst dnenho hotelu Clarion Congress. Zdej obytn zstavba spolen se
zstavbou na prav stran ulice byla zdemolovna v roce 1980. Desetipodlan
(jedno podzemn a devt nadzemnch podla) budova s ulovm obkladem
fasdy mla nahradit stvajc objekt v Blinsk ulici, kter banka dosud vyuvala.
Nvrh architekti pedloili v roce 1986 a znovu pepracovali o rok pozdji.
Vstavba se mla uskutenit mezi lety 1988 a 1992. Pedpokldan nklady
pesahovaly stku 50 000 000 Ks. Z pln je zeteln, e budova banky mla
bt napojena na centrum obchodu a slueb mstkem ped Masarykovu ulici.
Objekt byl pojat velmi monumentln se zetelnm vlivem postmodern estetiky.
Banka byla nakonec vybudovna a v 1. polovin 90. let v Kltern ulici dle
projektu Michala Gabriela a Miroslava Johanovskho.97
96
97
Budouc tv msta. steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho
nrodnho vboru, 1975, . 10, s. 23.
Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, K 1744 (Provozn budova Sttn
banky eskoslovensk, poboka st nad Labem), souprava . 6.
49
6.1.6 Obchodn dm Labe

Prvn stavbou realizovanou po roce 1969 v centru msta (v Revolun ulici), byl
obchodn dm Labe [obr. 7782] od architektky Reny ertov ze Sttnho
projektovho stavu obchodu Brno, kter navrhla i dal obchodn domy, nap.
v Koicch
a Pardubicch.
steck
projekt
vznikal
obdob
19651969
a navazovala na nj vstavba domu dokonen v roce 1974. Objekt ml rozit

dostupnost obchodnch slueb v centru msta, kter zde chybly v nsledku
likvidace malch kolonil ve star zstavb. Investorem stavby bylo Lidov
spotebn drustvo Jednota st nad Labem. Nvrh objektu zahrnoval 5 800 m2
prodejn plochy ve tech podlach, m se stavba adila do kategorie obchodnch
dom stedn velikosti (4 000 - 7 000 m2), a 400 m2 navc pro restauran zazen.
Nklady na stavbu a vybaven inily 87 000 000 Ks.
Obchodn dm se nachz v Revolun ulici naproti domu Reunione s kavrnou
z konce 20. let 20. stolet. typodlan objekt m jednoduch obdln pdorys
a zabr takka celou dlku vymezen parcely (cca 100 metr). Hmota domu je
kompaktn, z jejch kraj vystupuj pouze dv masivn elezobetonov ve
skrvajc komunikan a technick jdra, kter pesahuj posledn podla o jednu
rove. Ocelov konstrukce s rozponem 12 x 12 metr umonila vytvoit patra
s volnm pdorysem bez velkho mnostv podpor pro oblben velkoplon
prodej. Jednotliv podla jsou propojen dvojic eskaltor a ji zmnnmi
komunikacemi v elezobetonovch jdrech. Budova je vjimen originlnm
eenm fasdy tvoen zavenmi sendviovmi panely, kter maj formu
vertiklnch slunolam vytvejcch dojem vlnn povrchu budovy, m autorka
odkazuje k hladin blzkho Labe, ale tak tm opticky naruuje monotnnost
velk plochy fasdy. Jej povrch tvo hlinkov plech s pms kemku zvyujc
odolnost povrchu ped chemickmi vlivy. Slunolamy jsou sten prosklen.
Hmota budovy zahalen do stbitho kovovho plt je odlehena prosklenm
parterem smrem do Revolun ulice, kter slou jako vloha pro prezentaci
zbo.
Komunikan
jdra
bvala
obloena
50
bidlicovm
kamenem
kvli
dslednmu zachovn chladn barevnosti celho objektu. Obklad se ovem do

dnen doby nedochoval a tak velkoplon prodej byl novm majitelem zruen. 98
Provozn byla budova rozdlena dle logick hierarchie. Do suternu byly
umstny sklady, ti nadzemn podla byla vylenna pro obchodn sluby
a v nejvym podla byla situovna restaurace a kavrna, kancele veden
i zzem pro ostatn zamstnance obchodnho domu, kterch ml dm pojmout a
355. V tomto pate se nachz rovn dv oteven atria.
Interir obchodnho domu navrhla Jana Bartoov-Vilhanov v tnech ed
barvy. Nkter zdroje99 uvd jako autory interiru tak Mojmra Bhma, Ladislava
pse a Antonna Wernera, avak Petra Gajdov uvd, e autorka obchodnho
domu Labe ji v rozhovoru tuto informaci nepotvrdila.100 Umleck realizace se
ovem neomezily pouze na interir obchodnho domu. Ze zpadn strany
s budovou soused objekt od Karla Kronycha z roku 1973. Pomrn rozmrn
plastika svm umstnm vn budovy vrazn obohatila tak okoln veejn
prostor.
Stavba OD Labe navazuje na dobovou vlnu zakldn irok obchodn st101
(tzv. priorizace) a dalch objekt obansk vybavenosti ve mstech, v nich
zanikly tradin kolonily jednak z dvodu nemonosti soukromho podnikn, ale
tak kvli hromadnm asanacm pvodn zstavby, ve kter byly obchody
situovny. Rovn navyovn bytovho fondu si vydalo realizace novch
obchodnch dom, kter by uspokojily zvenou poptvku oban. Petra Gajdov
ve sv stati v publikaci Kotvy Mje uvd, e v tto dob byly velmi oblben
fasdy sloen z kovovch rzn tvarovanch panel. V sousednm Nmecku byl
98
Po zmn majitele v 90. letech byly plochy jednotlivch podla rozdleny pkami, aby
jednotliv seky mohly bt pronajmny vce njemcm. GAJDOV, Petra. Obchodn dm Labe.
In KLMA, Petr, ed. Kotvy Mje. esk obchodn domy 1965-1975. Praha: VSUP, 2011, s. 106.
ISBN 978-80-86863-40-5.
99
SYNKOV, Veronika. Uit umn v architektue msta st nad Labem v letech 19451989 se
zamenm na monumentln uit umn. st nad Labem, 2008. Diplomov prce. Univerzita
Jana Evangelisty Purkyn v st nad Labem. Filozofick fakulta. Katedra historie. Vedouc prce
Petr URLICH. s. 80.
100
GAJDOV, Petra. Obchodn dm Labe. In KLMA, Petr, ed., ref. 98, s. 106.
101
EVK, Oldich, Ondej, BENE. Architektura 60. let. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 60
62. ISBN 978-80-247-1372-4.
51
tento styl oznaovn termnem silbermode. lenit fasda z chladnho kovu

odkazuje tak na dobov proud mainismu a technicismu.102
6.1.7 Dm slueb a odbavovac hala SAD

V mst, kde se k Revolun s Masarykovou (dve Fukovou) ulic byl na
konci 80. let postaven dm slueb eskoslovensk sttn automobilov dopravy
spolu s odbavovac halou podl Revolun ulice, za kterou se nachzela
stanovit autobusovho ndra. Dnes v budov SAD sdl esk sprva
socilnho zabezpeen a v odbavovac hale jsou umstny obchody.
Dm slueb [obr. 8389] navrhl architekt Jan tpek z Pragoprojektu jako
monumentln osmipodlan budovu (1 podzemn a 7 nadzemnch podla), kter
je vrazn lenna hmotov i materilov - pouitm dvou druh obkladu fasdy.
Investorem byla SAD a dodavatelem Pozemn stavby st nad Labem. Rozpoet
zahrnujc tak stavbu odbavovac haly byl 54 826 000 Ks103. Objekt byl proveden
z montovanho elezobetonovho skeletu typu MS 71 s obvodovm pltm Feal.
Prvn dv nadzemn podla tvo zkladnu na obdlnm pdorysu, na kterou je
posazena typodlan hmota na pdorysu psmene U otevrajc se smrem do
Masarykovy ulice. V pzem se nachz hlavn vstup v krytm parteru.
V pvodnm nvrhu mla bt st severn a jin stny objektu zdvojen, piem
svrchn vrstva by byla eena jako ikm ocelov zasklen stna. Tento nvrh
odmtly Pozemn stavby realizovat. Povolena byla pouze prosklen sten
konstrukce akcentujc hlavn vchod do objektu, je se opakuje i nad vstupem
sousedn odbavovac haly autobusovho ndra.
V prvnch dvou nadzemnch podlach se nachzely obchody a sluby a dal
patra slouila podnikovmu editelstv SAD st nad Labem a Krajskmu
102
GAJDOV, Petra. Obchodn dm Labe. In KLMA, Petr, ed., ref. 98, s. 102107; Obchodn dm
Labe: Revolun 9 | st nad Labem - centrum 2732. In: st - Aussig: Architektura na severu
ech [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupn z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/111obchodni-dum-labe.
103
Z rozpotu mlo bt vylenno 500 000 Ks na vtvarn een pedevm interiru (keramick
stny, kana, plastiky ad.). Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv,
Vtvarn generel Dm slueb SAD vyjden, tvar hlavnho architekta msta, 19. 4. 1984.
52
podnikovmu stedisku. Technick zzem objektu se nachz v podzemnm

podla a nejvym pate. Objekt byl po roce 2000 zrekonstruovn.104
Na vpravn budovu
[obr. 9096] si nechaly eskoslovensk
sttn
automobilov drhy vypracovat studii rovn od Pragoprojektu Praha. Hlavnm

architektem projektu byl Ji entel ve spoluprci s Alenou entelovou, Janem
tpkem, Vladimrem Stehnem a statikem Jaroslavem Felixem. Dodavatelem byly
Pozemn stavby. Investice na stavbu inily 8 763 000 Ks. Objekt byl dokonen
v roce 1984. Parcela pro autobusov ndra byla zvolena co nejble centru
msta s monost rychlho napojen na vpadovou komunikaci. Dvoupodlan
budova pstupn z Revolun ulice byla navrena na podlnm pdorysu. Stavba
byla postavena v technologii elezobetonovho montovanho skeletu MS 71
s obvodovm pltm z prvk Feal.
V pzem byla umstna odbavovac hala, pokladny a bufet se zzemm. Ve
druhm podla se nachz ochoz umoujc pohled do odbavovac haly, dle zde
byly situovny ekrny, kancele veden a zzem pro zamstnance (ubytovac
a odpoinkov mstnosti). Pirozen svtlo pronik do budovy stenmi svtlky
v prvnm pate. Z tohoto podla byl veden mimorovov mstek, jen propojil
budovu s krytmi nstupiti za budovou. Dal nstupit se nachzela
v Revolun ulici. Plocha autobusovho ndra za odbavovac halou je dnes
przdn. V roce 2011 zde bylo ndra zrueno a kryt stn na pdorysu vje
zdemolovna. Stanovit autobus byla ponechna pouze ped objektem
v Revolun ulici.105
6.1.8 Centrum slueb a obchodu a bytov domy v Masarykov ul.

Vstavba podl jin sti Masarykovy (dve Fukovy) tdy, kter navazuje na
Lidick nmst, byla ji zanesena do zemnch pln z let 1965 a 1973. Tehdy
byla zvaovna varianta bez bytovch dom, kter byly do plnu dodny a na
104
KREJ, Vclav, ref. 46, s. 237; Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv,
K 1177 (Dm slueb SAD st nad Labem), souprava . 3.
105
ENTEL, Ji. Vpravn budova autobusovho ndra SAD v st nad Labem.
eskoslovensk architekt, 1986, . 25, s. 3.
53
zklad studie z roku 1978. Samotn realizace stediska obchodu a slueb by byla
pli drah, ale navren obytn domy umonily erpat dal sttn finance na
zklad nutnosti zachovn vldou stanovenho pomru potu obchodnch
jednotek na poet byt. Nov zstavba, kter by zahrnovala irok spektrum
slueb a obchod, byla plnovna v rmci dlouhodobho rozvoje centra msta,
piem zamen objektu souviselo s
obecnm nedostatkem obansk
vybavenosti ve mstech. Nov stedisko tak mlo slouit nejen novm bytovm
domm
vystavnm
v rmci
stejnho
projektu,
ale
mlo
tak
rozit
a centralizovat nabdku slueb v centru msta.

Pedprojektov a projektov pprava byla pipravovna ji v letech 19651967,
avak samotn realizace se mla uskutenit a v posledn fzi pestavby centra
msta, protoe se jednalo o jeho okrajovou st. Demolice objekt podl
Masarykovy ulice se uskutenily v roce 1980, pot nsledovala samotn vstavba
rozvren do 11 etap pokraujc a do poloviny 80. let. Stavbu zatioval Krajsk
projektov stav st nad Labem a investorem stavby byla Inenrsk organizace
pro investin vstavbu, kter do vstavby novch objekt vloila 243 000 000 Ks.
Autory nvrhu jsou Miroslav Johanovsk, Miroslav Tnsk, Jan Zeman, Bruno
Panenka a Miloslav Svoboda. Materil na stavbu dodvaly Pozemn stavby st
nad Labem. Plocha vyuiteln pro obanskou vybavenost mla 18 100 m2, z toho
prodejnm nleelo 4 500 m2.
Nvrh [obr. 97107] spoval v umstn pti propojench objekt obansk
vybavenosti podl prav strany Masarykovy ulice (smrem z msta). Na vstavbu
objekt na protj stran ulice106 prozatm nebyly pidleny finance, pestoe zde
ji byla strena pvodn zstavba. Soubor budov na prav stran Masarykovy tdy
proto vznikal jako samostatn celek bez urbanistickch i architektonickch
souvislost s protj budouc zstavbou. Cel objekt musel bt vystavn na
pilotch vzhledem ke komplikovanmu geologickmu podlo cel labsk kotliny.
Do tpodlanch budov zahrnujcch prodejny, sluby a monost stravovn bylo
mon vstoupit v prvnm podla pmo z Masarykovy tdy nebo z druhho podla
dky ramp, kter tvoila ochoz podl budov. Za objekty obansk vybavenosti
106
Mly zde vzniknout objekty banky (viz podkapitola 6.1.5) a spoitelny. RUNTUK, Karel. Obytn
soubor Fukova ulice I v st nad Labem. Architektura SR, 1987, ro. XLVI, . 3, s. 249252.
54
byla vybudovna terasa opt s obchodnmi jednotkami, pod kterou se skrv

komunikace uren pro zsobovn. K vstavb objekt byla zvolena konstrukce
ze siliktovch prefabrikt. Prvn podla tvo montovan skelet typu PMS 66
a ke stavb dalch dvou podla byla vyuita stavebn soustava typu MS 71. Pl
fasdy je tvoen boletickmi kovoplastickmi panely, na n byl zaven obklad
z glazovanch keramickch dladic (hurdisek) hnd barvy z Jihomoravskch
cihelen. Nedostatek dodanho materilu byl een pouitm dladic bl barvy,
kter zrove slou k pohledovmu lenn hmot. erven nabarven zbradl
a do ulice vytaen stejnobarevn zasklen konstrukce vytvej vrazn barevn
akcent prel objektu. V rmci celkovho architektonickho een byl brn zetel
tak na jednotn vtvarn een npis a oznaen firem a obchod,
propaganch pouta, dle zalenn kvtinovch truhlk, zhon a osvtlen.
Objekt obansk vybavenosti umstn v bezprostedn blzkosti run ulice,
kter slouila pro osobn i mstskou hromadnou dopravu, slouil tak jako
protihlukov clona chrnc bytov domy umstn za nm. est dom o deseti a
patncti patrech, z nich prvn dv podla skrvaj sklepy, pronajmateln prostory
apod., jsou s objektem ochodu a slueb propojeny terasou vybudovanou nad
zsobovac komunikac. Do dom, kter jsou koncipovny do dvou blok s 461
malometrnmi byty, tak bylo mon vstoupit z tto terasy, ale rovn z ulice
Winstona Churchilla (dve Vladimirsk). Z tto strany byla k obytnm jednotkm
pivedena pstupov komunikace s parkovitm. Ke stavb bytovch jednotek
byla pouita stavebn soustava typu T 0B 6 z betonovch prvk i lehkch
prefabrikt vyrobench v boletickm zvodu. Pvodn zde byla plnovna
vstavba vtho potu byt107, ale urbanistick situace msta i zten podmnky
tkajc se vysok mry hlunosti a pranosti vedly ke snen potu bytovch
jednotek, kter tvo pedevm mal byty pro jednotlivce i bezdtn pry. Vka
obytnch objekt bohuel zdaleka nerespektuje vkovou hladinu okoln zstavby.
To bylo zapinno dobovm pravidlem, podle nho se ve investic pidlench
na stavbu obansk vybavenosti odvjela od kapacity pilehlch bytovch dom,
107
Pvodn zmr potal s 623 byty v osmi domech s podzemnm parkovitm.
55
kter v tomto ppad nemohly bt stavny do ky vzhledem k vymezen

parcele.
Projekt od potku provzelo mnostv pochybnost a kritika jak odborn, tak
i laick veejnosti. Dvodem byly ve zmnn nevyhovujc podmnky pro
bydlen, diskutabiln estetick a objemov een a nekoncepn pojet v rmci
urbanismu danho msta. Na protj stran Masarykovy tdy byla zdemolovna
zstavba, avak przdn plochy nebyly nahrazeny vstavbou novou. Pvodn
zamlen pestavba jin sti ulice, je by se napojila na Lidick nmst
a vytvoila paraleln s hlavn tdou p znu vedouc od Mrovho nmst,
nebyla nikdy uskutenna. Realizace tohoto plnu by si vak vydala dal
demolice.108
6.1.9 Hotel Vladimir

Stavbu stediska obchodu a slueb zavrila realizace vkovho hotelovho
domu [obr. 108116]. Msto pro hotel bylo ureno a po naplnovn celho
novho objektu obansk vybavenosti a pilehlch bytovch dom. Zbyl rohov
parcela byla hodnocena jako nepli vyhovujc, protoe se nachz na run
kiovatce dnench ulic Masarykova, Roosveltova, Londnsk a Churchillova
a tak vzhledem k prudce se zvedajcmu ternu. Nvrhy na stavbu vznikly dva,
od Ateliru 10 z Krajskho projektovho stavu st nad Labem a Stavoprojektu
Jihlava. Ani jeden z nvrh vak nebyl zvolen jako vtzn, protoe ji nebylo
mon zasahovat do souboru staveb budovanho podl Masarykovy tdy. Autory
vslednho een z roku 1982 jsou architekti z Ateliru 20 z Krajskho
projektovho stavu st nad Labem Rudolf Bergr, Zdenk Havlk a ineni Ji
Kyznar a Ji Oenek. Vstavbu o rok pozdji povolil Odbor zemnho plnovn
a architektury Mstskho nrodnho vboru. Finance na stavbu poskytla opt
Inenrsk organizace a hlavn dodavatelem byly Pozemn stavby st nad
108
MANDK, Milo, Ji, HRZA. Pestavba Fukovy ulice v st nad Labem. Architektura SR,
1982, ro. XLI, . 10, s. 458460; RUNTUK, Karel, ref. 106, s. 249252.
56
Labem. Nklady na stavbu budovanou v letech 19831986 inily 57 239 000

Ks109.
Hotel tdy B musel bt, stejn jako dm obchodu a slueb, zaloen na pilotch.
Mal a komplikovan parcela na svaitm pozemku si vydala sten
zaputn budovy do ternu, co umonilo skrt veker technick vybaven do
suternu objektu. Hmota hotelu byla koncipovan do tvaru hranolu se skosenmi
nromi umstn na roziujc se monolitick betonov podnoi. Ubytovac st
o vce osmi podla sestv z montovanho skeletu typu MS 71. Fasda je
eena lehkm kovovm obvodovm pltm (konstrukce typu Feal). Vertikln
st hotelu je barevn rytmizovan horizontlnmi psovmi okny z temn
ervench, zrcadlovch sklennch tabul kontrastujcch s obkladem zbylch
ploch z blho jugoslvskho mramoru. Detaily okennch ostn, dvench rm i
zakryt zeikmench venkovnch podhled byly eeny aplikac nerezu nebo
eloxovanho hlinku.
Architekti v tto sti hotelu navrhli 84 ubytovacch jednotek se 196 lky
a kavrnu v nejvym pate s vhledem na cel msto. V pzem budovy se
nachz hlavn vstup, kter je zpstupnn z obou pilhajcch komunikac, dle
recepce, restaurace, salonek, snack bar, administrativn mstnosti a prostory pro
hospodsk psluenstv. Obslun vchod se nachz na jin stran objektu,
smrem od stediska obchodu a slueb. Stecha pzem je dky svaitmu ternu
v rovni ulice Winstona Churchilla vyuita jako terasa s prvky zelen, co si
vydalo peliv draz na een izolace. Zrcadliv sklo s ervenozlatmi odlesky,
kter se nachz na fasd lkov sti hotelu, bylo pouito tak k oddlen
interiru pzem od exteriru Masarykovy ulice. Tento typ poloprhlednho
odrazivho skla skt dostaten soukrom nvtvnkm restaurace a vstupn
haly hotelu, ale zrove umouje neruen vhled z interiru do ulice.
Interir vstupn sti hotelu umstn v pzem byl een kombinac blch
omtnutch stn, svtle ed dlaby a obkladu kazetovho stropu z tmav
hndho deva. Podobn jako na fasd i ve vnitnch prostorch pzem
nalezneme erven zrcadlov skla zakomponovan do poloprhledn stny
109
V pvodnm nvrhu byly pedpokldny vdaje na stavbu ve vi 40 543 000 Ks.
57
oddlujc vstupn halu od restaurace, je je umstna v atriu s prosklenm

stropem. Sklenn zlatoerven desky typu float pochz ze Sklotasu Teplice,
nbytek vyrobil Tomos Praha a osvtlovac zazen dodaly Lustry Kamenick
enov. Interir navrhli architekti hotelu Rudolf Bergr a Zdenk Havlk spolu
s Miroslavem Novkem. Jejich nvrh zahrnoval bohatou umleckou vzdobu dly
steckch umlc Michaela Blka, Ivana Zleskho, Miroslava Houry, Antonna
Prochzky, Jiho Novosada a dalch a to jak v interiru, tak i v exteriru budovy.
Na vrcholu stavby byl umstn nzev hotelu odkazujc na druebn partnerstv
msta st nad Labem se sovtskm mstem Vladimir, ke ktermu se rovn
ve bronzov socha tyc se na pt metr vysokm podstavci vzhlejc smrem
k severu, jejm autorem je Vclav Kyselka.110
Budova se ji v dob svho vzniku stala vraznou dominantou msta, o kterou
se zaslouila mal parcela, je si vydala specifick architektonick een
vertikln pojat stavby. Pro hotelov hosty je zajist velkou pednost uniktn
vhled na labskou kotlinu, kter si budova zachovv dodnes. Hotel stle slou
svmu elu pod hlavikou hotelov st Best Western. Podoba interiru bohuel
ji nen autentick, interir byl zrekonstruovn a modernizovn.
6.1.10 Rekonstrukce divadla

Na pelomu 60. a 70. let se nrodn vbor zamil tak na rekonstrukci budovy
mstskho divadla [obr. 117121], kter bylo vybudovno na potku 20. stolet
na Lidickm nmst. Dnen Severoesk divadlo opery a baletu neslo v letech
19681990 nzev Sttn divadlo Zdeka Nejedlho. V roce 1967 byla zapoata
jeho prvn rozshl rekonstrukce pod vedenm architekt Arnota Bergra
a Miroslava Maxy, kter v 70. letech rekonstruoval tak prask Divadlo v Dlouh.
Za pt let bylo provedeno mnoho interirovch i exterirovch prav. V interiru se
obnova tkala vmny sedadel, novho obloen stn a zrestaurovn maleb,
110
MANDK, Milo, Ji, HRZA, ref. 108, s. 458460; BERGR, Rudolf, Zdenk, HAVLK. Hotel
Vladimir v st nad Labem. Architektura SR, 1988, ro. XLVII, . 2, s. 5255; HLADKOV,
Vra. Stavebn vvoj v obdob relnho socialismu. In KAISEROV, Kristina, Vladimr,
58
tuk a zlacen. Realizovno bylo tak skladit kostm a rzn pravy interiru.
V exteriru se architekti zamili na obnovu fasdy a stechy. Novm prvkem
divadla se stala osvtlovac kabina s modernm vybavenm. Bhem rekonstrukce
byl provoz divadla peruen pouze v nkolikamsnch intervalech v letech 1967
(leden) a 1968 (erven a z).
Ji na potku 80. let si nevyhovujc stav divadla vydal dal rekonstrukci
zaloenou na projektu z Ateliru 20 Rudolfa Bergra z Krajskho projektovho
stavu v st nad Labem, kter navrhl architekt Milan Krejk. Investorem bylo
Sttn divadlo. Clem rekonstrukce byla celkov modernizace technickho zzem,
renovace interiru a exteriru stavby a nov pstavba. Kompletn rekonstrukce si
vydala spoluprci s odbornky Vlastimilem Brabcem a Karlem Schovancem.
Inenr Karel Schovanec ml na starosti renovaci jevitnho zazen a kompletn
divadeln techniky a inenr Brabec navrhl novou elektroinstalaci. Realizace
interirovch prav a kompletn renovace vnitnch prostor vychzely z nvrhu
architekta Ladislava pse.
Architekti rekonstrukci rozvrhli do dvou etap. Prvn etapa zahjena v roce 1986
zahrnovala obnovu budovy v exteriru a interiru vetn modernizace technickho
zzem (elektroinstalace, vzduchotechnika) a divadeln techniky (osvtlovac prvky
a audiovizuln systm), rozen orchestit, pravy hledit a balkon. Bohat
zdoben interir byl zrestaurovn a vzdoba divadla byla navc obohacena
o umleck dla souasnch vtvarnk malbou na elezn opon Petra Mene,
bustami Stanislava Hanzka, plastikou Michaela Blka a gobelnem Evy Brodsk a o umleck dla vnovan vtvarnky Alenou Blkovou, Michaelem Blkem, Evou
Kubnovou, Miroslavem Matouem, Miloem Michlkem, Jaroslavem Prilem,
Pemyslem Strakou, Eduardou rtkovou, Vclavem A. rtkem, Bohunkou
Waageovou a Rostislavem Zrybnickm nadaci st divadlu.111
Ve druh fz rekonstrukce byla naplnovna realizace pstavby, do kter
mly bt pemstny zkuebny, sklady a dal zzem. Pstavba, ji navrhl Rudolf
Bergr, mla obsahovat prostory pro zkuebny baletnho a opernho souboru, dlny,
kancele a bytov jednotky pro leny soubor, dle zde mla bt umstna
111
Kolektiv autor. Mstsk divadlo st nad Labem 19451995. KAISEROV, Kristina, Vladimr,
59
kavrna, divadeln klub a experimentln scna. Tento pln byl schvlen v roce
1988, avak na zklad nedostatku finannch prostedk byla ve vsledku
realizovna pouze st pstavby a omezeny byly tak prce dokonovan v rmci
prvn etapy. Msto pro pstavbu se nachzelo na sousedn jin parcele, z n byla
nakonec vyuita jen zpadn st. Nvrh budovy pepracoval Milan Krejk na
zklad poadovanch zmn. Realizovan stavba obsahovala pouze zkuebny
baletnho a opernho souboru, televizn studio a sklady. Pstavba stoj na
pomrn malm pdoryse, proto byla vystavna do vky pti nadzemnch
podla a zrove zahrnovala i dv podla podzemn. Novostavba je vrazn
tvarovan se zkosenmi nromi. Fasda je obloena ulovmi deskami
a lenna velkmi okennmi otvory. S historickou budovou ji propojuje zasklen
mstek ve vi prvnho patra a podzemn tunel pro sthovn kulis. V dal fzi
ml bt na zbytku pozemku vybudovn hotel, k jeho realizaci vak nedolo.
Parcela byla zastavna a o vce ne dvacet let pozdji nevraznou budovou
s rznmi njemci. Bhem nron rekonstrukce pesdlil soubor do nedalekho
Kulturnho domu. Znovuoteven divadla se uskutenilo a na podzim roku
1993.112
6.1.11 Prostor pedndra

Prostor okolo budovy hlavnho ndra st nad Labem na levm behu Labe
nebyl pro nvtvnky pijdjc vlakem pli reprezentativn branou do msta.
Jak jsem ji zmnila ve, hlavn ndra spolu s dalmi steckmi stanicemi se
staly clem bombardovn spojeneckch vojsk bhem druh svtov vlky.
Pestoe se podailo eleznici rychle zprovoznit, samotn budova hlavnho
ndra vak fungovala dlouho v provizoriu. Pedndran prostor byl stedem
pozornosti ji od konce druh svtov vlky a je tomu tak v podstat a do
souasnosti. Bhem tto doby vzniklo mnoho projekt na revitalizaci okol ndra
i novou zstavbu. Ji ve 40. letech vznikaly projekty na obnovu ndran budovy a
112
Kolektiv autor. Mstsk divadlo st nad Labem 19451995. KAISEROV, Kristina, Vladimr,
KAISER, eds., ref. 3, s. 303304; Dal informace o historii divadla meme nalzt na webu
Severoeskho divadla opery a baletu st nad Labem (www.operabalet.cz).
60
pestavbu jeho okol. Hlavn draz byl kladen na propojen elezninch stanic na
levm i pravm behu eky vytvejc triangl. Dlouhodob se tmto problmem
zabval inenr Arnot Suske, jak uvd Zdenk Holub v revue eskoslovenskch
architekt Architektura SR v roce 1986. Suske navrhl nov urbanistick een
tohoto prostoru a pravy eleznice vetn elezninho mostu a proraen tunelu
pod Vtru.
Nevyhovujc situace pimla eskoslovensk drhy k zadn vypracovn
studie Sttnmu stavu dopravnho projektovn v Praze v roce 1984. Vyhotoven
nvrh pedpokldal demolici budov v takka celm pedndranm prostoru mimo
palce esk obchodn spolenosti na rohu Mrovho nmst, stejn radikln
een navrhovaly studie z tvaru hlavnho architekta msta z roku 1983.
Dleitost tohoto zem si vydala vyhlen urbanistick soute, kterou vypsaly
Krajsk projektov stav a tvar hlavnho architekta st nad Labem v roce 1986.
V rmci vnitrostavn soute byly vyzvny ti pracovn skupiny pod vedenm
architekt Rudolfa Bergra, Mti Hejduka a Jaroslava Zbuzka. Jejich kolem bylo
navrhnout novou budovu hlavnho ndra zahrnujc prostory pro odbaven
cestujcch a sprvu ndra s obslunmi mstnostmi, pravu nstupi
a rozen kolejit. Draz byl kladen tak na zalenn do celkovho urbanismu
centra msta, se kterm hlavn eleznin stanice soused v tsn blzkosti, co by
vyadovalo znan demolice.
Architekt Rudolf Bergr spolu s Vladimrem Novkem, Zdekem Havlkem
a inenrem Petrem Rozumkem tvoili prvn tm [obr. 122124]. Dal nvrh vznikl
ve spoluprci architekt Mti Hejduka, Michala Gabriela a Karla Macka [obr. 125
127]. Tet autorsk kolektiv pedstavovali architekti Jaroslav Zbuzek a Pavel
Hork [obr. 128130]. Porota ocenila nvrhy pedevm pro znalost prosted
a splnn poadovanch podmnek. Vechny projekty zahrnovaly demolice celch
blok budov a jejich nahrazen novmi polyfunknmi objekty a ponechn
otevenho prostoru ped ndran budovou. Ve vtznm nvrhu byl stet
automobilov dopravy a p zny oddlen mimorovovou komunikac, piem
doprava mla bt vedena po estakd s vjimkou zsobovn. Prostorem
pedndra by tak zanala p zna veden pes Hrnskou ulici, se kterou by
byl propojen prchody v nov navrench budovch s obchody a slubami
61
v parteru, k Lidickmu nmst a dl ke stedisku obchodu a slueb. Oteven

plocha pedndranho prostoru by umonila pojmout budovu jako jakousi
velkolepou brnu do msta. K realizaci dnho z nvrh vak, a vzhledem
k nevratnmu rozsahu asanac, natst, nedolo. Vsledky soute toti vyvolaly
potebu vce se zamit na investice v centru msta, kam spad rovn zem
okolo ndra. Realizace jakchkoliv zmn byly v nsledujcch letech pozastaveny
zmnou reimu a nslednm vypracovnm novch studi urbanismu msta.
Okolm hlavnho ndra se rovn zabvaly nvrhy pro sout na nov zemn
pln centra msta v roce 1986 (viz kapitola 6.1). Hlavn ndra se tak dokalo
nov budovy spolu s pravou koleji a v souasnosti dle nvrhu Zdeka Havlka.
Pedndran prostor vak nebyl dosud vyeen. Jeho stav je znan nevyhovujc
vzhledem ke ken frekventovan automobilov a mstsk hromadn dopravy
s pmi.113
6.1.12 Zasteen letnho kina

Dal architektonickou realizac situovanou pobl centra msta bylo zasteen
letnho kina [obr. 131134]. Promtac pltno s hleditm se v mstskch sadech
nachz od 50. let. Sady byly pvodn zahradou patc k vile Franze Petschka
v dnen Churchillov ulici, jej vilov zstavba byla z velk sti asanovna v 70.
letech. Otzka zasteen letnho kina, je by umonilo promtn i za nepznivho
poas, byla aktuln ji na potku 60. let. Avak nvrh, kter byl doveden
k realizaci, vznikl a v roce 1969 v Ateliru 20 Krajskho projektovho stavu st
nad Labem. Vedenm projektu byl poven Jan Doleal. Architekt Josef Slva eil
architektonick a stavebn proveden, elezobetonovou konstrukci a zklady
stavby. Ocelovou konstrukci zasteen vyprojektoval Josef Zeman z Hutnho
projektu Praha, jen je tak autorem uniktn konstrukce kovskho mostu.
Stavbu financoval stkou 2 250 000 Ks jej majitel, Mstsk nrodn vbor.
Dodavatelem ocelov konstrukce byly Vlcovny trub a elezrny Chomutov
113
HOLUB, Zdenk. Ndran a pedndran prostor v st nad Labem. Architektura SR, 1986,
ro. XLV, . 7, s. 314315.
62
a mont vetn dalch stavebnch prac provedl Prmstav Pardubice. Realizace

zasteen trvala osm msc a uskutenila se v roce 1971.
Pvodn majitel kina zvaoval pouze seznn zasteen plachtovinou nebo
zavenou pevnou ocelovou konstrukc na pylonech. Ob varianty ale byly
vyhodnoceny jako nevyhovujc. Plachtovinu by bylo nutn asto mnit, tud by se
jednalo o een nepli ekonomick a navc by nemusela vydret ppadn npor
vtru a det. Ocelov konstrukce zaven na lanech by si vynutila hlubok
ukotven, jeho realizace by byla velmi finann nron. Vsledn podoba
zasteen je eena formou nosn ocelov konstrukce, kterou tvo oblouk
s trubkovitm profilem pnoucm se pes celou i hledit. Rozpt oblouku je 80
metr. Zklady oblouku jsou umstny na bonch stranch hledit. Samotn
plocha stechy, je je sloena z hlinkovho plechu, o velikosti 60 x 35 metr je na
konstrukci zavena, a proto nebylo nutn ji podprat v prostorch hledit. Takto
een oteven konstrukce, kter zakrv tm polovinu sedadel (asi 3 000
mst), byla ve sv dob nesmrn jedinenou stavbou nejen na esk
architektonick scn, ale tak v zahrani. Je rovn nutn vyzdvihnout, e
stavba dky sv oteven konstrukci bez vnitnch podpor neoslabila atmosfru
prodnho kina a nebyl naruen ani vhled divk na pltno i dn na pdiu.114
6.2 Sdlitn vstavba

Nedostatek bytovch jednotek byl v prbhu 70. a 80. let stle aktulnm
tmatem v celm vchodnm bloku, jeho byla nae republika soust. Tak st
nad Labem, kter mlo statut krajskho msta s prosperujcm tkm prmyslem
nabzejcm dostatek pracovnch mst, muselo vypracovat koncepci vstavby
novch sdlitnch celk, je by nejekonomitjm zpsobem pokryla stlou
poptvku
114
pi
nedostaujc
ron
produkci
cca
80 000
byt
v celm
K technologii a konstruknm detailm stavby nap.: SLVA, Josef. Zasteen letnho kina v st
nad Labem. Architektura SR, 1972, ro. XXXI, . 4, s. 182185; Zasteen letnho kina: Letn
kino | st nad Labem - centrum. In: st - Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit.
2014-04-09]. Dostupn z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/88-zastreseni-letnihokina.
63
eskoslovensku.115 Musela tak bt zvyovna hustota obyvatelstva na metr

tveren, co vedlo k vstavb vovch dom. Nov sdlit asto tvoila
svbytn mstsk tvrti s vekerou obanskou vybavenost, m dochzelo
k procesu decentralizace. Sloit urbanismus tchto novch obytnch celk proel
mnoha promnami od voln zstavby typu funkcionalistickho zahradnho msta
a po tm uzaven bloky napodobujc zstavbu pvodnch mstskch jader.
Odtren sdli jako samostatnch tvrt, kter asto vytvela (v lepm ppad)
prstence obkruujc historick jdro, bylo velmi kritizovno pedevm kvli
dsledkm nepirozenho znovn mst. Nov sdlit tak mla svm
obyvatelm nabdnout krom pokud mono atypicky eench byt s pomrn
vysokm standardem v podob stednho topen, tepl vody, pvodu elektiny
a plynu a kanalizace tak kompletn obanskou vybavenost (nemocnice, koly,
sportovit, obchody a sluby vech typ, restaurace a dal kulturn
a spoleensk zazen), pracovn pleitosti a zrove istou produ a dostatek
relaxanch
zn.116 Samozejmost mla
bt
dobr
dopravn dostupnost
a dsledn pokryt mstskou hromadnou dopravou vetn propojen s centrem

msta. Cel proces byl navc pohnn vldnmi poadavky stanovenmi pro
kadou ptiletku, jejich nedostaten plnn nebylo respektovno. Proto se
stavebnictv omezilo na nejrychlej a nejlevnj variantu hromadn vstavby
s vyuitm typovch stavebnch soustav z prefabrikt, kter mla fungovat
podobn jako strojov vroba jakhokoliv jinho spotebnho zbo. Ovem kritika
tuto teorii napadala vzhledem k rostoucm nrokm na kvalitu bydlen a variabilitu
byt s monost rozen malch bytovch jednotek i zmnu jejich dispozic
v prbhu uvn.117 Vyuvn nkolika typ elezobetonovch monolitickch
115
Oldich evk uvd, e v letech 1971 a 1980 bylo postaveno 33 000 dom s vce ne
468 000 byty, co je tm cel jedna tetina souasnho bytovho fondu (mimo Slovensko).
EVK, Oldich, Ondej, BENE, ref. 101, s. 78.
116
Dobov texty a studie dokldaj, e tento standard byl dsledn vyadovn ji od 60. let, nap.
v lnku: PALLA, Vladimr. Problmy perspektivnho vvoje osdlen na zem SSR.
Architektura SSR, 1963, ro. XXII, . 2, s. 119123.
117
HORK, Ivan. Jak a jak vyrbt byty? Architektura SR, 1970, ro. XXIX, . 8, s. 356357;
STAKOV, Hana. Studie variabilnch byt. Architektura SR, 1971, ro. XXX, . 9, s. 433434;
FRANCLOV, Marta et al. Studie k programu bytov vstavby do r. 1980. Architektura SR,
1970, ro. XXIX, . 8, s. 359.
64
konstrukc118 v kombinaci s prefabrikovanmi betonovmi dly vytvoilo z vtiny

sdli shluk rzn vysokch119, ale vzhledov takka totonch dom bez
propracovanho detailu, protoe dokonovac prce musely bt kvli asovmu
tlaku omezeny na nezbytn minimum (vloen sdrokartonovch jader, osazen
oken a dve, finln prava podlah a stn). Jist jednotvrnost a vytren
z kontextu
okoln
zstavby
vznikala
z dvodu
nezohlednn
regionlnch
architektonickch specifik a tradic.

Obasn vpadky v dodvkch stavebnch dl vyvolvaly pi existenci
monopol stavebnch organizac neeiteln situace a neekonomick prodluovn
cel vstavby.120 Tak jej etapizace, kdy bytov domy byly ji pipraven
k nasthovn, avak obansk vybavenost, rekultivace zelen a dokonovac
prce jet na svoji realizaci ekaly, znesnadovala fungovn sdli jako
svbytnch tvrt. Od 80. let proto teoretici sv stat vce zamili na lep vyuit
parteru121 budov, kter by ze sdlit vytvoilo pulzujc kulturn msto (v dobov
literatue oznaovno pojmem humanizace sdli122). Mnoho prostoru u bohuel
nedostvaly projekty experimentlnch dom s atypickmi byty, protoe jejich
vroba byla zkrtka moc drah. Netypick een vyadovala vrobu novch
stavebnch prvk, kter bu nebylo mon zhotovit vbec a musely bt v projektu
nahrazeny typizovanm prvkem, nebo jejich vroba a dodn trvala pli mnoho
118
Ve vstavb bytovch dom se nejastji setkvme s konstruknm systmem typu T 06 B

nebo T 08 B. Ke stavb obansk vybavenosti a dalch budov pevaovalo vyuit konstrukce
MS 71. Popis pouvanch typm konstrukc: JANKOVICH, Imrich. Typizan proces a smery
jeho uplatovania v tvorbe obytnho prostredia. Architektura SR, 1983, ro. XLV, . 8, s. 342
361.
119
Domy byly nejastji stavny o 8, 12 a vce podlach, v men me pak tak o 4 podlach.
120
Prefabrikty potebn k realizaci uritho konstruknho systmu nebylo mon v ppad
vpadku nahradit jinmi stavebnmi prvky. Mnohdy vak tovrny nemohly vyrbt stavebn dly,
protoe byly omezeny dodavateli materilu k jejich vrob. Provzanost tchto dodavatelskch
monopol byla ji ve sv dob velmi kritizovna. ERN, Karol. Nkter specifick piny
a dsledky rozestavnosti a dlouhch lht staveb. Architektura SR, 1971, ro. XXX, . 6,
s. 297298.
121
V parteru msta mus jeho obyvatel najt vechno to, emu se nkdy nepesn k mobili.
Jsou to objekty tedy napklad psteky, lavice a idle pro odpoinek, telefonn budky, koe
na papr, ale tak prostedky vizuln komunikace a informace, orientujc v doprav, ulin
grafika, reklamy, osvtlen, barvy, psmo, supergrafika, a prostedky vytvejc prosted jako
zele, svtlo, jeho stnn, hlukov zbrany atd. LASOVSK, Ji. Mstsk parter. Architektura
SR, 1981, ro. XL, . 6, s. 249.
122
Humanizace sdli redakn beseda. Architektura SR, 1988, ro. XLVII, . 6, s. 2432.
65
asu vzhledem k jejich zaazen do dlouhodobho vvojovho plnu firem. Tento

proces mohl trvat i nkolik let a tak pomal tempo vstavby si kvli plnn
stanovench ptiletch pln nemohl nikdo dovolit. Proto byla zvolena
nejjednodu panelov technologie (konstrukn systmy T 06 B, T 08 B, B 70
a MS 71 ad.)123 z hromadn vyrbnch dl pi stle stejnm postupu realizace,
co se odrazilo v produkci stle stejnch urbanistickch een. Pesto se nap.
pracovnci Oddlen bytov vstavby, je spadalo pod Vzkumn stav vstavby
a architektury, snaili najt pijateln vchodisko, kter by umonilo vt variabilitu
stavebnch een pi udren nzkch nklad. Draz byl kladen pedevm na
oiven a humanizaci sdlitn zstavby a nevyuitho parteru, tedy prostoru mezi
domy, spolen s prvnm podlam, kter by se otevelo kulturn spoleenskm
a relaxanm
aktivitm.
V 80.
letech
byla
rovn
vce
upednostovna
modernizace bytovho fondu v pvodn mstsk zstavb namsto jej demolice

a nahrazovn novostavbami, m by se snily kvalitativn rozdly bydlen
v panelovch domech a star bytov zstavb.124 Bohuel tento trend se nesl
spe v teoretick rovin. V samotnm st se ani nemohl pli projevit, protoe
vtina pvodn zstavby centra musela ji dve ustoupit budovm krajskch
organizac.
Soubory bytovch dom v st nad Labem vznikaly ji od 19. stolet
v souvislosti s prosperujcmi tovrnami nabzejcmi mnoho pracovnch mst.
K hromadn vstavb za pomoci prefabrikt se pistoupilo od poloviny 50. let.
Tyto nkter obytn celky vytvoily spolu s vstavbou dom z 60. let zklad pro
postupn se rozvjejc obytn tvrti, kter byly dotveny prv v 70. a 80. letech,
nap. sdlit Bukov. Sdlit ale vznikala tak na zelen louce jako v ppad
Severn Terasy. Nov vstavba vznikala v 70. letech na zem Krsnho Bezna,
123
Jednotliv technologie se liily v rozponech a konstrukci. Dochzelo tak na regionln varianty,

kter se ale vtinou odrazily pouze v povrchov prav panel.
124
Usnesen vldy . 181 z roku 1978 a . 196 z roku 1979 stanovily novou koncepci bytov
politiky zahrnujc poadavky na maximln hustotu obyvatel v novch obytnch souborech
(zven prmrn hustoty 330 obyvatel / 1 ha na 400 obyvatel / 1 ha) a snen spoteby
pivdnch energi, pehodnocen dosavadnch stavebnch a urbanistickch een,
modernizaci zastaralho bytovho fondu, dostavbu intraviln mst ad. SKORA, Miloslav.
K nkterm zsadm koncepce bytov politiky v 7. ptiletce. Architektura SR, 1980, ro.
XXXIX, . 7, s. 291293.
66
Netmic, Dobtic a Stekova, tj. takka ve vech stech msta. Vstavba v 80.
letech pokraovala tak ve Veboicch. Nkolik projekt zstalo pouze u nvrh,
kter se nikdy realizace nedokaly, nap. stekovsk sdlit Jin Terasa.
6.2.1 Sdlit Severn Terasa

Sout na sdlit Severn Terasa, situovan na nch terasch nad mstem
na zem obc Kokov a Stbrnky, se uskutenila ji na zatku 60. let.
Vymezen oblast, sousedc se sdlitm Skivnek a Hornick-Star, pro stavbu
sdlit pro 24 000 obyvatel se rozkldala na ploe cca 260 hektar. Jeho kapacita
byla stanovena dle dlouhodobho zemnho plnu rozvoje Severoeskho
hndouhelnho rajnu, podle nj se mlo msto st nad Labem vrazn rozrst
do vyvench oblast nad centrum umstn v labsk kotlin. Jdro msta ji
neposkytovalo mnoho monost k hromadn bytov vstavb a vzhledem k velk
me zneitn ovzdu bylo phodn vystavt byty ve vych polohch s lepmi
hygienickmi podmnkami. Mylenka na zastavn Severn Terasy ovem nebyla
nov, ji na konci 20. let se uskutenila sout na jej zstavbu.
Sout vyhlen Mstskm nrodnm vborem msta st v roce 1962
byla veejn a o rok pozdji bylo odevzdno celkem jednaticet projekt, z nich
tinct porota ocenila. Prvn cena ovem udlena nebyla, protoe dn z projekt
nechtla porota pijmout bez pipomnek a dlch prav. Nejvym ohodnocenm
tak bylo druh msto pro nvrh Vclava Krejho, Josefa Gabriela a Mojmra
Bhma z Ateliru 40 z Krajskho projektovho stavu v st nad Labem [obr. 135,
136]. Na tetm mst (bez udn poad) se umstily dva tmy, z KP v st nad
Labem (J. Vejl, M. Hejduk a dopravn inenr M. Svoboda) [obr. 137] a ze VUT
v Praze (L. Doutlk, J. Exner a A. Navrtil) [obr. 138]. V zadn soute bylo
stanoveno, aby byl obytn komplex rozdlen na 3 a 4 okrsky o 4 000 - 7 000
obyvatelch s vlastnmi centry a hlavnm obvodovm centrem. Poadovno bylo
napojen na msto vetn dobr dopravn obslunosti a pokryt mstskou
hromadnou dopravou a dle vstavba rznch objekt (koly a jesle, nemocnice,
domy obchodu a slueb ad.). Stanoven kapacita sdlit vyadovala vstavbu
vkovch
dom
s prmrnm
potem
67
osmi
podla
(kombinace
estnctipodlanch objekt i adovch rodinnch dom). U zbylch projekt

porota ocenila umstn domcch architekt z Krajskho projektovho stavu
st nad Labem, ale zrove kritizovala u vtiny nvrh malou hustotu zstavby
vytvejc nepirozen rozshl voln plochy.
U nvrhu architekt Krejho, Gabriela a Bhma porota vyzdvihla urbanistick
een s organizanmi i vtvarnmi kvalitami, rozdlen do ty okrsk (z toho ti
obytn) s drazem na centrum celho sdlit (parky a sektorov centrum) a mal
poet druh objekt zahrnujc vkov domy, co vyhovovalo poadavkm levn
hromadn vstavby. Zpsob navrhovan vstavby by rovn umonil jej rozdlen
na etapy, kter by usnadnilo plynulej dodvky materilu a zrove by bylo
mon do ji hotovch okrsk sthovat nov obyvatele. Novou obytnou znu
navrhli propojit pmi stezkami a silninmi tahy s pilehlou zstavbou Skivnku
a Hornick-Star a napojit na dopravn severojin tepnu msta. Severn Terasa
byla dopravn propojena se vemi dleitmi stmi msta, nap. s centrem,
Bukovem a pes Marinsk sedlo tak s Krsnm Beznem a dle s Dnem
a Teplicemi. Architekti navrhli vyut zem o velikosti 214 hektar, kde by vzniklo
bydlen pro 21 000 lid (250 obyvatel na 1 hektar125) v domech s 8,3 podlami
v prmru. Cel oblast Severn Terasy zahrnujc novou vstavbu sdlit a star
vstavbu na Skivnku, Hornick-Star a novou zstavbou v Dobticch mla
poskytnout bydlen pro vce jak 40 000 obyvatel.
V Dobticch [obr. 139, 140] vznikla zborem zemdlsk pdy plocha pro
vstavbu osmi- a dvanctipodlanch bytovch dom pro 7 600 obyvatel a 136
adovch rodinnch dom. Autory projektu, jen zaal bt realizovn v roce 1985,
byli Mojmr Bhm, Jaroslav Zbuzek a Vlastimil Ptek.
Na zklad pipomnek poroty pipravili architekti podrobn zemn pln [obr.
141] sdlit Severn Terasa, podle kterho byla stavba zahjena na konci 60. let.
Krom autor projektu Krejho, Gabriela a Bhma se na vstavb jednotlivch
st podleli tak Josef Burda, Ji Fojt, Josef Kva, Jaroslav Frank, Jaroslav
Zbuzek, Dieter Hemnek, Vlastimil Ptek a Frantiek aml (Krajsk projektov
stav st nad Labem). Celkov nklady na vstavbu byly ped jejm zahjenm
125
Dobov prmr v eskoslovensku byl cca 330 obyvatele na 1 hektar.
68
odhadovny na 1 200 000 000 Ks. Sdlit bylo rozdleno do ty okrsk s vce
ne 6 000126 byty pro 21 193 obyvatel (s ponechnm pvodn zstavby 24 000
obyvatel). Architekti plnovali umstit vkov stavby pedevm do stedu
zstavby, aby byla respektovna pirozen vkov gradace a nebylo brnno
vhledu do dol. V prbhu vstavby vak nastal problm s dodvkami materilu,
kter vrazn pozdrel celou vstavbu a omezil realizaci plnovanch vkovch
budov. Pvodn pro tento typ zstavby vhodn konstrukn systm T 06 B (nosn
pn stny s pedsazenm pltm) musel bt zmnn na kombinovan nosn
systm typu B 70 (nosn pn i podln stny). Konstruknm systmem T 06 B
mlo bt vystavno na 8 951 bytovch jednotek, m by vzrostl poet obyvatel
sdlit na vce jak 29 000. Pvodn navrhovan estnctipatrov domy musely
bt vzhledem k dostupnm technologim sneny na dvanct podla, vtina
bytovch dom pak mla osm podla. Prodluovn vstavby zpsobilo tak
zmny v nkterch dlch eench, kter mly reagovat na aktuln poteby
obyvatel i investora. Ve tvrtm okrsku tak oproti pvodnmu plnu mla vzniknout
zstavba rodinnch dom a pibt ml pt okrsek, kter by sahal a do Krsnho
Bezna.
Obytn domy vzhledem k poadavkm zahutn byly propojeny do dlouhch
ps [obr. 142145] s nkolika vchody, mezi nimi se vdy nachzelo dtsk
hit, zele a mstsk mobili. Uprosted tohoto obytnho okrsku byl navren
park s pvodnm nzvem Park druby [obr. 146, 147], jen zahrnuje rozshlou
plochu zelen s parkovou pravou a umlm jezrkem.
V projektu samozejm nebyly opomenuty budovy obansk vybavenosti, kter
byly vtinou provedeny v montovanm elezobetonovm skeletu typu MS 71. Dle
plnu mlo na sdliti vzniknout deset mateskch kol a jesl, ti zkladn koly
(a tvrt rezervn), gare, pota, kino s kapacitou 750 mst, kulturn dm,
koncertn s, prodejna a dm slueb, hotely, vyhldkov restaurace, stav
ivotnho prosted SAV, vrobn technick arel a dal objekty. Rozlehlost
126
V pesnm potu plnovanch bytovch jednotek se zdroje rzn. Vladimr Provaznk uvd
6 240 a Josef Pechar dokonce 6 750 byt. Viz PROVAZNK, Vladimr. Severn Terasa v st
nad Labem. Architektura SR, 1973, ro. XXXII, . 3, s. 122125; PECHAR, Josef. st nad
Labem Severn Terasa. Architektura SR, 1978, ro. XXXVII, . 2, s. 6667.
69
sdlit si vydala, aby kad okrsek disponoval navc vlastnm stediskem

obansk vybavenosti a prodejnou s jdelnou a besedou.127 Jednm z nich je
stedisko obchodu a slueb Horizont [obr. 148, 149], jeho autory jsou Josef
Gabriel a Dieter Hemnek. Stavba realizovan z monolitickho elezobetonu
v letech 19741977 je vrazn horizontln lenn a een jako atrium
s krytmi terasami, ochozy a schoditm uprosted.128 Gabriel je tak autorem
budovy dnenho gymnzia Dr. Vclava mejkala a spolu s Dietrem Hemnkem
tak dalho distribunho stediska s pvodnm nzvem Cl. Stavba pilhajc ke
Krunohorsk ulici je zajmav horizontln lenna s masivnm poslednm
podlam a atriem s ochozy, na n navazuje terasa s parkovou pravou [obr.
150152]. Na terasu, nazvanou tak Parkov nmst, se mlo napojovat
pemostn vedouc do sektorovho stediska na opan stran silnice ve snaze
dsledn oddlit p a automobilov provoz. Tento prostor navren Vclavem
Krejm,
dve
obohacen
umleck
realizace,
je
dnes
zanedban
a nevyuvan. Dal dv koly [obr. 153, 154] navrhl Josef Burda. Vechny ti
pvodn zkladn koly i objekty jesl a mateskch kol byly navreny jako
nzkopodlan pdorysn lenit pavilony s montovanm skeletem.
Vraznou dominantou sdlit se stal patnctipodlan dm hotelovho bydlen
[obr. 155, 156] s kapacitou 176 dvoupokojovch byt a 132 garsonir,
s restaurac, bufetem a kavrnou od Josefa Burdy.129 Stechu hotelu navrhl
architekt jako letn terasu se sprchami a socilnm zazenm, avak nekvalitn
izolace stechy tuto pidanou hodnotu hotelu neumonila vyuvat.130 Hotel je od
Krunohorsk ulice oddlen nzkou telekomunikan budovou od autor Josefa
Burdy a Karla Hovorky.
127
Dochzkov vzdlenost k zazen zkladn vybavenosti mla bt do 500 metr a k vy

vybavenosti do 1 200 metr.
128
NOV, Otakar, ref. 72, s. 102.
129
Hotelov dm: Sociln pe 2 | st nad Labem - Severn Terasa 2773. In: st - Aussig:
Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupn z: http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/6-hotelovy-dum.
130
steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru,
1979, ro. 5, . 10, s. 1.
70
Jdro tvrti, je mlo obsahovat komplexn spoleensko-nkupn stedisko131

obansk vybavenosti s nzvem Rozkvt, tzv. sektorov centrum [obr. 157160],
nikdy nebylo realizovno dle pvodnho nvrhu. Postaveny byly pouze budovy pi
severnm cpu pozemku. Rozlehl lenit objekt s p znou tvoenou ulikami
a nmstmi zahrnujc kino, potu, lkrnu a prostory pro parkovit a distribuci,
dle hotel s restaurac a Krajskou politickou kolu tvoily asi polovinu pvodn
zamlen zstavby, jej realizace byla v roce 1989 pozastavena.
Vstavba obvodovho centra byla zahjena stavbou Krajsk politick koly
[obr. 161164], kterou navrhli Vclav Krej a Josef Burda ve spoluprci s Josefem
Kvaem a Karlem Hovorkou v roce 1978. Generln dodavatelem byla
Severoesk konstruktiva. Nklady na stavbu peshly 50 000 000 Ks. Soust
objektu je vertikla s 240 lky, je mla akcentovat panorama sektorovho
centra, a dle pzemn st s jdelnou, pednkovm slem ve druhm podla
pro 200 poslucha a menmi uebnami, tlocvinou, knihovnou a dalmi
prostory. V interiru byla umstna zajmav umleck dla nejenom politickho
charakteru. Budova byla odevzdna do uvn v roce 1983. Dnes objekt vyuv
Univerzita Jana Evangelisty Purkyn.132
Sousedn desetipodlan hotel Mj od autorky Jitky Packov ze Sttnho
projektovho stavu obchodu Brno byl dokonen v roce 1988 a poskytoval
ubytovn pro 218 osob. Dnes je hotel po nkolika porech pouze ostudnm
torzem tto tvrti ekajc na svoji demolici. Ostatn objekty, kter byly v rmci
sektorovho stediska realizovny, byly nahrazeny odpoinkov-sportovnm
arelem. V jihozpadn sti parcely uren pro centrum Severn Terasy byl
navren sektorov park ve svaitm ternu s kvtinovmi terasami, zelen
a vodnmi prvky [obr. 157, 158].
131
Zdenk Michal popisuje ve svm lnku z roku 1981 postupn upoutn od rozptlench
objekt obansk vybavenosti po sdlitch k centralizaci obchodu a slueb do velkokapacitnch
zazen, kter umouj modern provoz a mohou se stt spoleenskm mstem pro setkvn
rznch socilnch skupin z okol. MICHAL, Zdenk. Centra souasnho vybaven. Architektura
SR, 1981, ro. XL, . 3, s. 110121.
132
GABRIEL, Josef. Krajsk politick kola v st nad Labem. eskoslovensk architekt, Praha:
Panorama, 1979, ro. XXV., . 1, s. 3; HOLUB, Zdenk. Krajsk politick kola. Severn Terasa,
st nad Labem. eskoslovensk architekt, 1984, . 25, s. 3.
71
Ve tvrtm okrsku, kter se napojoval na tuto vstavbu, ml bt vybudovn

sportovn arel Rud hvzdy133 [obr. 165], kter byl realizovn pouze z mal sti.
Sportovn hala Rud hvzdy, dnes Sportovn klub policie, od architektky
Preclkov byla postavena roku 1985. Za arelem jin od zstavby Dobtic ml
vzniknout arel Vysok koly chemicko-technologick a Vzkumnho stavu
anorganick chemie podle studie architekt M. Gpferta a M. Koukolka
z Chemoprojektu Praha vzel z neveejn soute. Vybudovn arelu se vak
nikdy neuskutenilo.134 P propojen parku a sportovnho okrsku se sektorovm
stediskem mlo umonit pemostn dnench ulic Krunohorsk a Hoen.
V severozpadn sti Severn Terasy byly postaveny typodlan bodov
domy, objekty gar a domov pro seniory [obr. 166, 167] s kapacitou 177 lek,
jen zahjil provoz v roce 1987. Autorem studie z roku 1979 je Zdenk Gabriel
z Krajskho projektovho stavu Hradec Krlov. Nklady na stavbu dosahovaly
stky 43 865 000 Ks, poskytl je Odbor socilnch vc a zdravotnictv ONV st
nad Labem. V severn sti vymezen plochy bylo vybudovno zdravotn stedisko
dle nvrhu Jaroslava Fraka.135
Znanm nedostatkem obytnho komplexu Severn Terasa nebyla pouze
dlouhotrvajc vstavba, kter zhorovala kvalitu bydlen obyvatel sdlit, ale tak
velk draz na dsledn oddlen jednotlivch mstskch funkc. Pjemn veejn
prostor rovn nemohl vzniknout v zstavb vysokch bytovch dom na
podlouhlm pdoryse, ze kter vznik dojem panelovch hradeb. Rozvolnn
zstavba tchto dom bez snahy vytvoit uzavenj struktury, kter by alespo
naznaovaly pirozen rostlou zstavbu, rovn celkovmu dojmu neprospla. Ji
v dob vstavby se s kritikou potkalo nekvalitn proveden dom. Objekty musely
bt zateplovny, stechy a okna patn tsnily a znan se zpoovala vstavba
obchodnho a spoleenskho centra Rozkvt. Vechny tyto nezbytn opravy
133
Arel ml zahrnovat vceelov kryt sportovn haly, kryt i oteven plaveck bazny,
lehkoatletick a fotbalov stadion a deset mench hi pro rzn druhy sport, dle klubovny,
atny, ubytovn, restauraci a velk parkovit.
134
KRSN, Jan. Poznmky k vsledkm porovnvacch urbanistickch a objemovch studi pro
vstavbu Vysok koly chemicko-technologick a Vzkumnho stavu anorganick chemie
v st nad Labem. Architektura SSR, 1965, ro. XXIV, . 3, s. 170177.
135
SYNKOV, Veronika, ref. 99, s. 87.
72
ubraly penze na dal rozvoj cel tvrti.136 Naopak umstn velkho parku do
centra sdlit s vodn plochou a fontnami, hiti a nyn ji vzrostlou zelen
vytvoila rozlehl relaxan prostor pro voln as zdejch obyvatel, kter dle mho
nzoru dnes funguje velmi dobe. Klidovmu charakteru pisplo tak odklonn
dleitch dopravnch tepen na okraj obytn zstavby. Vstavba sdlit trv
takka dodnes, pedevm na plochch, kter nebyly zastavny tak, jak bylo
pvodn plnovno. Na zem sdlit byly postaveny dal obchodn jednotky,
peovatelsk dm a jin. Mnoho objekt bylo zrekonstruovno vetn zateplen
fasd nevelkch estetickch kvalit.137
6.2.2 Bytov vstavba na Bukov

V polovin 80. let ml v zpadn sti Bukova vyrst nov obytn komplex
s obanskou vybavenost sektorovho charakteru. Na een danho zem byla
vypsna vnitrostavn sout, kterou vyhrl tm architekt ve sloen Michal
Gabriel, Zdenk Havlk, Jan Jehlk a Vladimr Novk. Pvodn zstavba starho
centra Bukova musela tomuto zmru ustoupit ji v letech 19831985, avak
stavebn zmr opt nebyl dodren. Autoi navrhli objekty obansk vybavenosti
ble k Masarykov (dve Fukov) td, je by slouily jako protihlukov barira
mezi runou dopravn tepnou a novou obytnou vstavbou. Na vymezen parcele
vyrostly pouze ti bodov domy a po roce 2000 dle nvrhu Zdeka astnho.138
136
Takto bilancuje Petr Brzda, pedseda Obvodnho nrodnho vboru spravujc sdlit na
Severn Terase, osmnct let od potku vstavby. SEDMK, Milan. Jak je (a bude) nae
msto? steck pehledy, st nad Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho
vboru, 1989, . 4, s. 1.
137
TVN, Jaromr. K souti na Severn Terasu v st nad Labem. Architektura SSR, 1964, ro.
XXIII, . 1, s. 1318; PROVAZNK, Vladimr, ref. 126, s. 122125; PECHAR, Josef, ref. 126, s.
6667; MICHAL, Zdenk, ref. 131, s. 116; KREJ, Vclav, ref. 46, s. 97111.
138
73
6.2.3 Sdlit Kamenn vrch a Jin Terasa na Stekov

Vstavba se nezastavila ani na pravm behu eky Labe. V roce 1969 vypsal
Krajsk projektov stav v st nad Labem sout na obytnou zstavbu
Kamennho vrchu, kter byl pvodn vylenn pro individuln zstavbu
rodinnch dom, je byla dosud v tto oblasti realizovna. V roce 1972 vyhrl ve
vnitrostavn souti nvrh [obr. 168, 169] Jaroslava Fraka. Druh msto [obr.
170] obsadil Miroslav Fibinger a tet cenu [obr. 171] zskala dvojice architekt
Miroslav Johanovsk a Vladimr Zpotock. Vtzn studie zaujala porotu
pedevm dky zajmavmu urbanistickmu een reagujcmu na specifick
svait tern vrchu Sedlo. Stavby byly navreny ve vjovit kompozici postupn
se zvyujcch budov od dvoupodlanch objekt a po dvanctipodlan
vkovou dominantu. Celkem mla tato obytn soustava obsahovat vce ne 900
byt v panelovch domech a 41 rodinnch atriovch domk, samozejmost bylo
tak vybudovn objekt zkladn (koly a jesle, hit, okrskov centrum) i vy
(krematorium) obansk vybavenosti. Za centrum hornho Stekova, tj. oblasti nad
zvodem Setuza, bylo zvoleno Novosedlick nmst. V roce 1975 byl dokonen
podrobn zemn pln, kter rozpracovali architekti Vladislav Valouek a Petr
Chudoba. Nsledn vstavba [obr. 172175] byla ovem realizovna na zklad
zcela jinch zmr. Postupn se zvyujc objekty smrem od vrcholu Sedla
nebyly uskutenny dle pvodnho plnu. Realizovny byly pouze objekty o esti,
osmi a dvancti podlach. Msto rodinnch atriovch dom byly postaveny
dvoupatrov panelov domy v dkov zstavb.139
V roce 1982 vznikla v ateliru 40 Krajskho projektovho stavu studie na tzv.
Jin Terasu [obr. . 176] na Stekov, kterou meme vnmat jako protipl sdlit
Severn Terasa na levm behu eky. Jin Terasa navren Vclavem Krejm,
Josefem Gabrielem a Jim Koudelkou mla poskytnout bytov jednotky pro cca
15 000 obyvatel na vyvench terasch nad Stekovem. Vstavba sdlit se
nakonec neuskutenila z nkolika dvod. Limitujc byly vysok finann nklady,
139
O podob bytov zstavby Kamennho vrchu a dalch lokalit Stekova obecn informuje
Vladimr Eminger, vedouc Ateliru zemnho plnovn HA: Budouc tv msta. steck
pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru v st n. L.,
1976, . 6, s. 23; KREJ, Vclav, ref. 46, s. 88.
74
ale tak mnohem men atraktivnost zvolenho msta (znan vzdlenost od

centra msta a pracovi). Rovn zde panovaly nevyhovujc podmnky kvli
velk prmyslov zn pmo v centru Stekova. V teoretick rovin navc slily
diskuze o ukonen vstavby novch sdli a zamen se na revitalizaci star
zstavby a modernizaci panelovch dom. Pokud by ovem k vstavb peci jen
dolo, meme se jen domnvat, jak velk procento by bylo dokoneno vzhledem
k blcmu se roku 1989. V roce 1990 toti Vzkumn stav vstavby
a architektury vydal doporuen140 tuto oblast nezastavovat vzhledem k prodnm
kvalitm dan lokality.
140
Urbanistick vvoj okresu a msta st nad Labem ve vztahu k problematice ivotnho

prosted. Vzkumn stav vstavby a architektury. st nad Labem: VVA, 1990.
75
6.3 Dal architektonick projekty v st nad Labem z let 1969

1989
Vstavba v danm obdob se ovem nezamovala pouze na centrum msta
nebo obytnou zstavbu. V 70. a 80. letech vzniklo v st nad Labem mnoho
dalch objekt rznch funkc. Nejastji se jedn o projekty obansk
vybavenosti, tedy budovy, kter dopluj zkladn funkci msta (bydlen a prci):
obchody a sluby, sportovn, vzdlvac a zdravotnick zazen, peovatelsk
domy, restaurace, kulturn domy, technick budovy a dal.
6.3.1 Realizace na sdliti Bukov nemocnice s poliklinikou

V roce 1968 vyhlsil Krajsk stav nrodnho zdrav sout na urbanistickoarchitektonick een rekonstrukce a dostavby nemocnice s poliklinikou III. typu
na sdliti Bukov, kter dnes nese nzev Masarykova nemocnice. V rmci
omezen soute vyzval stav est autorskch kolektiv141. Prvn snenou cenu
[obr. 177179] obdrel tm ze Zdravoprojektu Praha ve sloen Bohuslav
Zaplatlek, Ji Kubita, Ji Kulik a Rudolf Oplt a druh zven cena [obr. 180
182] byla udlena architektce Vladime Grguriov-Pitteov s Alexandrem
Kvasnicou z Krajskho projektovho stavu v Praze. Ostatn tyi nvrhy obdrely
pouze finann odmny. Stvajc objekty krajsk nemocnice z 20. a 30. let se
zamenm na tuberkulzu a respiran onemocnn bylo nutn zrekonstruovat.
Dal vstavbou ml bt arel rozen o takka 95 hektar podlahov plochy, aby
sploval poadavky kladen na typ krajsk nemocnice s poliklinikou.
Nvrh, jen dostal prvn cenu, e arel jako nzkou terasovitou podno s atrii,
na ni navazuj dal objekty. Z podnoe se spolenmi vyetovacmi a lebnmi
slokami,
kter
kopruje
svait
tern,
vystupuje
dominanta
arelu,
patnctipodlan dm vovho typu s lkovou st. Na ni se napojuj dal

141
K asti byly vyzvny skupiny pod vedenm architekt Miroslava Spurnho z Krajskho
projektovho stavu v Brn, Antonna Malkuse z Krajskho projektovho stavu v Plzni,
Vladimry Grguriov-Pitteov z Krajskho projektovho stavu v Praze, Bohuslava Zaplatlka
ze Zdravoprojektu Praha, Mti Hejduka z Krajskho projektovho stavu v st nad Labem a
Oldicha ernho ze Zdravoprojektu Bratislava.
76
objekty, je jsou ureny pro poteby polikliniky a dtskho oddlen, kter stoj na
pdorysu trojhelnku. Porota na projektu ocenila dobe eenou dopravn
dostupnost a propojen jednotlivch oddlen v interiru, jejich rozvren v rmci
arelu bylo rovn kladn hodnoceno. Soutn komise vak nvrhu udlila
snenou cenu kvli tkopdnmu een objektu polikliniky a zkm atrim
v podnoi stavby, je by nepivdly dostatek pirozenho svtla. Projektu
umstnmu na druhm mst byla udlena zven cena dky urbanistickmu
pojet arelu jako kompletnho zdravotnickho msteka s nmstmi, ulicemi
apod.142
Vstavba arelu zaala v roce 1976 podle projektu tmu ocennho prvn
snenou cenou ovem ji s vraznmi zmnami, kter autoi zapracovali do
studie v roce 1974 [obr. 183]. Architekti museli brt zetel na pipomnky soutn
poroty, ale tak na nov stavebn program a podmnky uivatele, kter poadoval
etapizaci vstavby, pi n by postupnou vstavbou nebyl naruen provoz
v pvodnch stech nemocnice. Postupn by se tak mohla jednotliv zazen
sthovat do novch objekt, ani by musela peruit svj chod. Pozemek, kter byl
pro stavbu vymezen, se rozkldal na 24,03 hektaru, z nho zastavn plocha
mla tvoit 4,3 hektaru. Realizace arelu se mla uskutenit v horizontu 20 a 25
let, bhem nich by vznikly prostory pro 1 980 lek, poliklinika se 196 odbornmi
pracoviti, spolen sloky vyetovac, lebn, hospodsk, technick a dle
zzem pro sprvu nemocnice, polikliniky a krajskou hygienickou stanici, lkrna
a dal zdravotnick subjekty spolu s ubytovnou pro sestry. V projektu byla
zachovna navrhovan podno, na kterou se napojuj dal objekty s lky,
administrativnmi a technickmi provozy a oddlen neinfeknho charakteru.
V arelu byly navreny tak voln rozmstn stavby nap. infekn oddlen,
ubytovna, patologick pracovit sklenk. Ovem vzhledem k pedpokldan
vstavb trvajc a do konce 90. let nebyl pln nikdy realizovn v pvodnm
zmru.
142
Vce informac k jednotlivm nvrhm: GABRIEL, Jan, Vladimr, PROVAZNK. Omezen sout
na urbanisticko-architektonick een rekonstrukce a dostavby nemocnice s poliklinikou III. typu
v st nad Labem Bukov. Architektura SSR, 1969, ro. XXVIII, . 78, s. 415420.
77
Jednou z mla realizovanch budov dle plnu architekta Zaplatlka byl infekn
pavilon [obr. 184, 185] navren Frantikem Votrubou (Zdravoprojekt Praha).
Objekt s kapacitou 120 lek a rozloze 1 300 m2 byl postaven v letech 19761977
jako prvn z celho arelu. Na vstavbu bylo vynaloeno vce ne 100 000 000
Ks. Jdro estipodlan budovy tvo monolitick elezobetonov konstrukce,
kterou netradin dodal jugoslvsk podnik Pelagonija Skopje.143 Pl budovy byl
proveden z elezobetonovch parapetnch panel s povrchovou pravou. Objekt
byl v nedvn dob pomrn zdaile zrekonstruovn.144 Dalm realizovanm
objektem byla sestersk ubytovna o tyech blocch propojench chodbou
dokonen v roce 1979 dle nvrhu M. Bule a L. Stoklasy z Liberce.
V 80. letech byl pvodn nvrh nemocninho arelu pozmnn. Novou studii
s men lkovou kapacitou vypracovali Lubomr Koek, Petr Martnek a Ji ejvl.
Autoi rozdlili vstavbu do pti etap, z nich byly do roku 1989 realizovny pouze
dv, a pot byl projekt opt pepracovn. Jdro arelu s konceptem podnoe
propojujc jednotliv objekty uskutenno nebylo, finln podobu zskal arel a
po roce 2000.145
6.3.2 Realizace na sdliti Bukov zimn stadion

V rmci sportovnho vyit obyvatel bukovskho sdlit byl podl Masarykovy
(dve Fukovy) ulice vybudovn zimn stadion [obr. 186191], jen dnes nese
nzev Zlatopramen Arena. Jeho zkladem se stala oteven ledov plocha s jin
tribunou navrenou v roce 1957 architekty Miloem Mandkem a Viktorem Tukem
a postavenou obany v rmci akce Z. V roce 1964 zpracoval studii na zasteen
zimn stadion Jan Gabriel. Stavbu provedl dle jeho nvrhu tm architekt
143
Frantiek Votruba uvedl v rozhovoru z roku 1979 dvod ke zvolen zahraninho dodavatele.
Projekt byl zpracovn pro Prmstav Pardubice, avak za osm let se dodavateli nepodailo
stavbu realizovat, proto Krajsk nrodn vbor zajistil zahranin podnik. Pelagonija Skopje
zvtzila v konkurzu podanm Strojexportem. steck pehledy. st nad Labem: Odbor
kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1979, ro. 5, . 6., s. 1.
144
Nemocnice s poliklinikou III. typu v st nad Labem Bukov. Architektura SR, 1978, ro.
XXXVII, . 910, s. 412413.
145
KREJ, Vclav, ref. 46, s. 193195; steck pehledy, st nad Labem: Odbor kolstv
a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1978, . 4, s. 3.
78
z Krajskho projektovho stavu ve sloen: Josef Slva, jen je autorem

elezobetonov konstrukce budovy, Jan Doleal a Milo Mandk. Ocelovou
konstrukci zasteen navrhl Josef Zeman z Hutnho projektu Praha, kter je
autorem uniktnho zasteen steckho letnho kina. Realizace objektu zaala
v roce 1967 a o tyi roky pozdji byl stadion oteven pro divky. Dodavatelem
byly Bsk stavby Most, ocelovou konstrukci vyrobily VKG Vtkovice a VT
Chomutov. Nklady na dostavbu peshly 10 000 000 Ks.
Stavba stojc na obdlnm pdoryse v sob skrv ledovou plochu s rozmry
30 x 60 metr a kapacitou 9 000 divk, z toho 3 000 sedcch. Dle se v objektu
nachzely atny a zzem hr, klubovny, tlocvina, ubytovna a restaurace.
Architektonick een stadionu bylo pojato velmi vtvarn. Horizontln
lennmu prel, s psovm prosklenm a vystupujcmi betonovmi rmy
orientovanmu smrem k Masarykov td, dominovala abstraktn pojat plastika
umstna nad vstupem. Zbytek fasdy byl obloen renm zdivem. Zajmavm
prvkem je vystupujc konstrukce z jinak ploch stechy, kter vyv zaoblen
heben tvoen ocelovmi oblouky vnitn konstrukce, kter nevyvjej tlak na
tribuny146. Heben byl celoprosklen, a proto zrove fungoval jako svtlk
pivdjc do budovy pirozen svtlo. U jihovchodn, takka celoprosklen,
fasdy bylo navreno parkovit.
Celkov se ve vtvarnm een budovy odr prvky bruselskho stylu, co
odpovd dob vzniku nvrhu. Toto pojet tak stavbu zajmav odliilo od
podobnch sportovn-elovch objekt. Bohuel po rekonstrukci interiru
a celkov modernizaci vnitnho vybaven v roce 2004 byla provedena tak
rekonstrukce fasdy v roce 2010, jej autoi Zdenk astn a Ji Kkal
naprosto popeli pvodn vzhled stavby a fasdu obloili kombinac stbitho
a modrho plechu. Plastika umstna nad vstupem do budovy byla demontovna
ji dve. Uvnit objektu vznikla multifunkn modern hala, kter si jist nala
mnoho pznivc. Pesto je nutn podotknout, e uveden postup rekonstrukce je
jasnm pkladem, e nejenom za socialismu, ale i v dnen dob je pstup ke
146
Konstrukce byla navrena ve form dvou ocelovch oblouk, kter nezatuj vnitn tribuny,
protoe architekti nemohli spolhat na dostatenou nosnost jin tribuny vybudovan v 50.
letech.
79
kvalitnm architektonickm pkladm dob minulch velmi problematick a ml by

se stt tmatem celospoleensk diskuze.147
6.3.3 Centrum sdlit Bukov

Rostouc zstavba na Bukov a ve Veboicch si vydala vypracovn studie
na umstn obvodovho centra zkladn a vy obansk vybavenosti. Centrum
Bukova navrhli architekti Ji P, Boivoj Zatloukal a Karel Mack z Krajskho
projektovho stavu st nad Labem, je se svm projektem vyhrli vnitrostavn
sout z roku 1972.
Budouc jdro [obr. 192, 193] tvrti petnala run Masarykova (dve
Fukova) ulice, kter mla bt pemostna, aby tak vznikl dvourovov prostor
oddlujc p a automobilov provoz. V pvodnm nvrhu mly bt v centru
vybudovny jesle, kola, zdravotn stedisko, restaurace, cukrrna, kino, knihovna,
dm slueb a dal objekty. V rmci projektu mla vzniknout tak obytn zstavba,
kter by nahradila pvodn stren domy, a sportovn arel s funkc hlavnho
mstskho sportovnho stediska. Architekti navrhli bodov domy o osmi podlach
za pouit konstrukce typu B 70 zasazen v zeleni. Soust nvrhu byly tak
terasov domy, kter ovem odmtl dodavatel realizovat. Domy s 336 bytovmi
jednotkami spolu s kompletn obanskou vybavenost byly realizovny na konci
70. let.148 Nov navren vstavba a roziovn silninch tah si vydala etn
demolice, avak uvolnn prostory byly zastavny a za destky let (lehkoatletick
stadion). Parcela vymezen pro sektorov centrum zeje przdnotou dodnes.
V dobovch architektonickch asopisech se dostalo znan pozornosti
projektu doplujc bukovsk sdlit tranzitn stedn spoj [obr. 194197],
kter mla bt soust plnovanho irho urbanismu budov tvoc nov jdro
tvrti. stedna zabezpeovala telefonn a telegrafn spojen pro tranzitn obvod
Severoeskho kraje, rdiov penos a dal sluby. Dnes v budov sdl
telekomunikan spolenost Telefnica. Projekt vypracovali Frantiek molk, Julie
147
HLADKOV, Vra. Zimn stadion na Bukov, In KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER, eds.,
ref. 3, s. 278; HOEK, Oldich, ed., ref. 54.
148
80
Vlkov a Marie Rikov ze Sttnho stavu pro projektovn spojovch staveb

a zazen tzv. Spojprojekt Praha. Investorem stavby bylo Severoesk editelstv
spoj st nad Labem a generlnm dodavatelem Pozemn stavby st nad
Labem. Nklady na stavbu inily 104 285 000 Ks. Realizace stavby se
uskutenila mezi lety 19761983.
Pro objekt stedny byla zvolena pohledov exponovan parcela na zpadnm
okraji budoucho nmst, proto byl kladen draz na jeho architektonick
i provozn zalenn do plnovanho uskupen budov tvoc centrum tvrti.
stedna se proto skld ze dvou hmot, z nich ni, typodlan objekt pilh
ble k nmst. Vy budova een jako monoblok ocelov konstrukce byla
umstna za n. Ob stavby jsou propojeny v podzem, kde se nachz strojovny
techniky, a rovn krytm mstkem v rovni tetho podla.
Vy budova v sob skrvala technologick provoz spojovch cest, piem
kad
patro
bylo
ureno
pro
uzaven
technologick
sek.
Technick
infrastruktura byla navrena v cel dlce budovy, ale komunikan jdra, je maj
podobu elezobetonovch achet, byla umstna vn budovy. Variabiln een
vnitnch dispozic bylo clen navreno pro ppadn budouc vyuit i jinho elu.
Z eln strany administrativnho objektu byla vybudovna rampa vysazen na
sloupech, kter umouje pstup do budovy z druhho podla. Toto een bylo
zvoleno vzhledem k navrhovanmu pemostn Masarykovy ulice, kter by
propojilo objekt stedny s plnovanm nmstm. Zrove by tak byl oddlen
p a automobilov provoz. V pzem budovy se nachzely prostory pro
zsobovn, parkovn a gare pohotovostnch voz. Objekt poskytoval krom
mstnost pro sprvu tranzitn stedny tak plochu pro poboku poty, energoblok
a radiouzel. Zrove se v ni budov nachzel vstup pro zamstnance do
celho objektu. Fasda i detaily budov jsou ladny do tn hnd barvy.
Dominantnm prvkem plt je zvolen typ obkladu z ocelovch desek Atmofixu,
korodovanho plechu, kter nevyaduje plinou drbu. Celkov horizontln
een budov navc umocuj pouit psov okna.149
149
Ze souasnch prac architektonickch atelir: Tranzitn stedna spoj v st nad Labem Bukov. Architektura SR, 1972, ro. XXXI, . 6, s. 294; MOLK, Frantiek. Tranzitn stedna
spoj v st nad Labem-Bukov. Architektura SR, 1984, ro. XLIII, . 1, s. 6566.
81
6.3.4 Centrum Krsnho Bezna

Krsn Bezno, dve samostatn obec, oddluje od centra msta masiv
Marinsk skly. Nachz se zde zmek, ale tak mnoho fabrik a pstavnch
pekladi. Roziujc se obytn zstavba postupn zaala srstat s prmyslovou
znou v jeden celek, proto bylo nutn vypracovat zemn pln a zkorigovat tak
zdej vstavbu. tvar hlavnho architekta msta spolu s Krajskm projektovm
stavem vypsaly sout na studii novho centra v severn sti tohoto mstskho
obvodu, ovem komplikovanost zem si vydala urbanistickou studii celho
zem Krsnho Bezna.
Sout byla neveejn, vyhlen v rmci Krajskho projektovho stavu st
nad Labem s termnem odevzdn na konci roku 1973. Nejve byl ocenn nvrh
[obr. 198, 199] pestavby centra zahrnujc novou obytnou zstavbu a stedisko
obansk vybavenosti, jeho autory byli architekti Vclav Krej, Josef Gabriel,
Josef Kva a dopravn inenr Ji Koudelka. V pm nvaznosti na zstavbu
prmyslov oblasti autoi navrhli hlavn centrum [obr. 200211] navrhovanho
prostoru v podob obvodovho centra Corso s obanskou vybavenost zahrnujc
obchodn dm Prior, kulturn dm, dm slueb, zdravotn stedisko, budovu
geodzie a dm zjmov innosti s dlnami ad. Smrem na sever byla vymezena
oblast pro bydlen a voln as. Autoi v nvrhu vyuili terasovitho ternu a st
obytnch budov navrhli v podob terasovch dom koprujcch svah. Stavby mly
bt estipodlan se tymi patry polozaputnmi do svahu. Dky tomuto een
mohla kad bytov jednotka disponovat vlastn terasou (s rznou hloubkou, dle
zasazen patra do svahu) orientovanou na jih s vhledem na eku. Tento typ dom
bohuel dodavatel odmtl realizovat. Soust navrhovan zstavby byly tak
tradin panelov domy, kter jsou situovny v severn a vchodn sti zem.
Bytov domy byly provedeny v technologii B 70 a na centrum obansk
vybavenosti byla takka vhradn pouita konstrukce typu MS 71.
Zvedajc se tern smrem od eky na sever ml bt opt een formou
pemostn Netmick ulice, kter by zrove oddlilo p od automobilovho
provozu. Mstek by tak propojil obytnou znu s nmstm vybudovanm uprosted
stediska obchodu a slueb. V projektu nechybla parkov prava svahu
82
s dostatkem zelen, vodnch ploch, malch nmst a zajmav een gar

skrytch v terasch ternu.
V roce 1980 byl nvrh upraven Atelirem 50 pod vedenm Vclava Rajdla. Ve
vsledku mlo vzniknout na 5 052 byt pro 14 000 obyvatel a ve svahu
byly vymezeny plochy pro vstavbu rodinnch dom pro cca 2 000 obyvatel.
Oblast mla disponovat novostavbami vech stup kol, distribuc a vy
obanskou vybavenost. Centrln zem zpracovali Vclav Krej s Vladimrem
Jiroukem. Jirouek je rovn autorem obchodnho domu a domu slueb, kulturn
dm navrhl Jaroslav Zbuzek a autorem zdravotnho stediska s budovou geodzie
je Josef Burda. Krom samostatn budovy geodzie (dnes Krajsk ad pro
steck kraj) vytvej vechny budovy celek propojen nmstm uprosted, je
bylo vybudovno v rovni prvnho patra. Vchody do objekt jsou situovny
pedevm z nmst. V pzem se nachz kryt parkovit. Dleitm dopravnm
zsahem bylo napojen na Severn Terasu dky nov komunikaci a dal pravy,
kter Krsn Bezno propojilo se zbytkem msta i s vpadovmi komunikacemi.
Nvrh zastavn nebyl realizovn v pedpokldanm rozsahu, pedevm nebyly
uskutenny projekty vyadujc individuln een, tj. terasov domy, pemostn
dopravn komunikace a velkorys parkov pravy svahu. I pesto byly domy stojc
na ploe uren pro vstavbu kompletn asanovny. Stedisko obchodu a slueb
je v dnen dob takka przdn a nmst, kter se nachz uprosted objektu je
znan zanedban.150
6.3.5 Zoologick zahrada v Krsnm Bezn

Znanch prav se v obdob 60. a 80. let dokala zoologick zahrada, kterou
zaloil na potku 20. stolet tovrnk Heinrich Lumpe ve svahu Marinsk skly.
Pln dalho zemnho rozvoje zahrady vypracovali v roce 1973 architekti Ma
150
NOV, Otakar. K vstav tvr skupiny architekt v st nad Labem. Architektura SR, 1985,
ro. XLIV, . 9, s. 414415; MANDK, Milo. Krsn Bezno st nad Labem. Architektura
SR, 1986, ro. XLV, . 6, s. 262264; KREJ, Vclav, ref. 46, s. 111114; Archiv msta st
nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, K 2076 (st nad Labem Krsn Bezno).
83
Hejduk s Milanem Mkem. Zahrada se tak rozrostla nejen o nov, modernji

pojat pavilony, ale rozila tak svou celkovou rozlohou.
V letech 19751977 bylo vybudovno velk exotrium s akvrii a terrii.
Pavilony pro elmy, antilopy a velbloudy navrhl Michal Gabriel. Dodavatelem byly
Zemdlsk stavby. V roce 1982 byla zahrada rozena o naunou stezku
s kostrami a maketami dinosaur a dalch zvat, na kter se podleli architekti
Michal Gabriel a Ma Hejduk spolu s vtvarnky a sochai. V roce 1985 byl
realizovn Gabrielv nvrh na vstupn brnu [obr. 212] do arelu ze severn
strany, tj. z Marinskho sedla, kde se ml rozlhat centrln park msta
a zahrada se tak mla stt jeho soust. Dominantn kovov opltn
konstrukce, je je zespoda oteven, se klene nad celm vstupem i menm
objektem pokladny.151
Gabriel ve stejnm roce navrhl tak botanick paviln [obr. 213215], jeho
realizace byla naplnovna na rok 1989. Ze stavby se uskutenila pouze ocelov
konstrukce jednoho sklenku. V souasn dob veden ZOO zvauje obnoven
projektu botanickch pavilon,152 avak je otzkou, zdali dle Gabrielovy studie.
Nvrh zahrnoval ti navzjem propojen sklenky pro pstovn subtropickch
a tropickch rostlin a sukulent s napojenmi menmi objekty pro technick
zzem, reprodukn sklenk a speciln akvrium. Prostor expozice ml zahrnovat
plochu 2 600 m2 s monost vystaven a devatenct metr vysokch rostlin.
Velkoprostorov sklenk subtropickch rostlin byl navren v jednoduch form,
vytvejc v ezu tvar psmene A, ozvltnnou klikat prolomenm hebenem
stechy. Uvnit expozice sleduje toto prolomen cesta pro nvtvnky, kter svm
tvarovnm dotv dojem skuten krajiny. Prolomen ve styku stench rovin
rovn naruuje klasick pojet sklenku. Ke sklenku ml bt napojen men
objekt akvria. Pro tropick rostliny autor navrhl pavilon tvoen prnikem tech
kopul s konstruknm systmem z ocelovch sloup a obloukovitch ocelovch
rm. Oba tyto velkoprostorov sklenky jsou v nvrhu propojeny menm
151
Horn vstup do ZOO: Vstupn | st nad Labem - Krsn Bezno. In: st - Aussig: Architektura
na
severu
ech [online].
[cit.
2014-04-26].
Dostupn
z:
http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/87-horni-vstup-do-zoo.
152
84
pavilonem sukulent eenm podobn jako subtropick sklenk avak jednodu

formou. Pod sklenkem byl navren vstup do podzemnch prostor s technickm
zzemm pro cel botanick arel.153
Rozvoj zoologick zahrady se nezastavil ani po roce 1989. Postupn a do
souasnosti jsou budovny nov pavilony a vbhy a star objekty jsou
rekonstruovny a modernizovny.
6.3.6 Plaveck hala na Kli

V klsk tvrti, kde byla stavebn aktivita nejintenzivnj ped polovinou
20. stolet, se nachzelo venkovn termln koupalit z 30. let, kter mlo bt
doplnno o krytou plaveckou halu [obr. 216219] s vnitnm padestimetrovm
baznem,
atnami,
saunami,
restaurac
dalmi
provoznmi
prostory.
Projektovou dokumentaci pipravili architekti Josef Slva a Jan Doleal se statikem

Stanislavem Stejskalem z Krajskho projektovho stavu st nad Labem v letech
1972 a 1975 na zklad vldnho usnesen . 213/1972 O komplexnm een
problematiky ivotnho prosted v Severoeskm kraji. Nklady na novostavbu
plaveck haly a rekonstrukci celho arelu mly dosahovat a 60 000 000 Ks.
Investorem stavby byla Inenrsk organizace pro investin vstavbu. Autorem
konstrukce stechy je opt Josef Zeman z Hutnho projektu Praha, kter navrhl
tak zasteen letnho kina a zimnho stadionu. Tentokrt ale byla sten
konstrukce eena formou betonov skoepiny s nosnm systmem z ocelovch
trubek. Zbytek budovy byl postaven v technologii elezobetonov konstrukce.
Horizontln pojat hmota objektu pesahuje plochu sten skoepiny - na jin
stran budovy tak mohla vzniknout venkovn terasa a na zpadn prostor pro
men bazn s desetimetrovm skokanskm mstkem. Vtina fasdy je
prosklen vetn jin stny, kter nabz vhled do okol a pivd dostatek
pirozenho svtla do plaveck haly. V interiru je objekt een minimalisticky,
hlavnm vtvarnm prvkem je plastick een stropu s ebry, mezi nimi je
153
GABRIEL, Michal. Botanick paviln pro ZOO v st nad Labem. Architektura SR, 1987, ro.
XLVI, . 6, s. 528529.
85
umstno osvtlen. Na stnch samozejm nechyb umleck vzdoba.

Vstavba plaveck haly byla dokonena v roce 1984 a rekonstrukce venkovnho
termlnho koupalit dle nvrhu stejnch architekt o ti roky pozdji. V arelu
postupn vznikaly i dal objekty rznho sportovnho vyuit (fotbalov hit,
atletick drha ad.). V souasn dob je naplnovan prvn rozshl rekonstrukce
krytho baznu s pedpokldanm znovuotevenm v roce 2015.154
6.3.7 Studentsk koleje a dostavba Pedagogick fakulty na Kli

V sousedstv arelu termlnho koupalit byly navreny tak studentsk koleje
[obr. 220, 221], jejich vstavba se uskutenila nejdve ve dvou etapch: 1968
1971 a 19741976, kdy byly vystavny dva ubytovac objekty s kapacitou a 1050
student. Jejich nvrh pochz z Bskch projekt Teplice. V dob svho vzniku
byly povaovny za
jedny z nejvtch
nejmodernjch
studentskch
ubytovacch zazen v eskoslovensku. Dal dvanctipodlan budovu [obr. 222,

223] dokonenou v roce 1989 navrhl Jan torch z Projektovho a vvojovho
stavu VUT v Praze.155
Koleje poskytovaly ubytovn pro studenty Pedagogick fakulty, kter sdlila
rovn na Kli v ulici esk mldee. Objekt fakulty z 20. let 20. stolet byl
v 70. let zrekonstruovn. Avak nedostaujc kapacita tohoto objektu si v letech
19831986 vydala stavbu dal, estipodlan budovy [obr. 224, 225].
Novostavba se nachz za stvajcm objektem fakulty. Ob budovy byly
propojeny pzemn krytou chodbou, ze kter vystupuje hmota auly s kapacitou
300 poslucha. Pstavbu navrhl architekt Oldich Dufek z praskho VUT.156
154
Plaveck hala: U koupalit 11 | st nad Labem - Kle 575. In: st - Aussig: Architektura na
severu
ech [online].
[cit.
2014-04-27].
Dostupn
z:
http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/195-plavecka-hala; Budouc tv msta. steck pehledy. st
nad Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1975, . 11, s. 45.
155
ERBEROV, Anna. Vysok koly v st nad Labem. In KAISEROV, Kristina, Vladimr,
KAISER, eds, ref. 3, s. 293; KREJ, Vclav, ref. 46, s. 196.
156
86
6.3.8 Budova eskoslovenskch sttnch drah na Stekov

V roce 1974 pedloili Ma Hejduk, Vclav Krej a Ji Fojt studii nov budovy
eskoslovenskch sttnch drah [obr. 226229] na stekovskm nbe,
v sousedstv dnenho Krajskho soudu, kter mla slouit pro jednotliv
pracovit dosud rozmstna v centru. V nvrhu autoi zeteln reagovali na
monstrzn pojat silo Severoeskch tukovch zvod a pedloili nvrh
dvaadvacetipodlan budovy s horizontln pzemn stavbou a se samostatn
stojcm objektem gar, jen je v nvrhu s hlavn budovou propojen v prvnm
podzemnm podla. Dominantn vertikla stojc na zuujc se podnoi je lenna
psovmi okny po celm obvodu stavby. Pestoe byla v roce 1987 pvodn
obytn zstavba na vymezen parcele strena, stavba SD se nikdy
neuskutenila a pozemek je dodnes nezastavn.157
6.3.9 Budova Podniku vpoetn techniky na Stekov

K nerealizovanm nvrhm na pravm behu Labe pat i provozn budova
Podniku vpoetn techniky [obr. 230233], kterou navrhli architekti Rudolf Bergr
a Ma Hejduk z Krajskho projektovho stavu v st nad Labem. Stavebn
materil mla dodat Severoesk konstruktiva st nad Labem. Rozsah
obestavnho prostoru byl plnovn na 38 456 m3 a jeho stavba mla bt
zahjena v ervenci 1980. Vstavba objektu rozdlen do osmi etap byla
vyslena na 45 000 000 Ks. Vymezen parcela se nachz v sousedstv
dnenho Krajskho soudu u poben komunikace. Budova mla slouit vce
subjektm: Podniku vpoetn techniky, eskmu statistickmu adu, Okresn
a Krajsk finann sprv. Objekt byl v nvrhu een kombinac sedmipodlan
vertikly a nzk horizontln stavby, v n se nachzela rozlehl hala. Vkov
sti dominuj v nvrhu psov okna s vytaenmi komunikanmu jdry po
kratch stranch stavby. Vrazn objekt se ml stt pohledovou dominantou
stekovskho nbe a zrove soust budouc modern pestavby pedmost.
157
87
Nvrh vak nikdy nebyl realizovn.158 Stvajc objekt byl postaven v roce 1989 dle
zcela odlinho nvrhu architekta Petra Chudoby.159
6.3.10 Krematorium na Stekov

Nov krematorium bylo postaveno na Stekov v sousedstv stvajcho
krematoria z pelomu 20. a 30. let 20. stolet, jeho kapacita ji nebyla dostaujc.
Studii
zpracoval
Vzkumn
vvojov
stav
mstnho
hospodstv
a architektonick nvrh pochz od architekt Jiho Kynla a Petra Suskeho. Nov

krematorium [obr. 234236] zasazen v zeleni disponuje dvma snmi a dalmi
prostory urenmi pro specifick provoz budovy. Stavba byla dokonena v roce
1986. Projekt se vyznauje istmi liniemi a kombinac ble omtnutch stn,
devnho obkladu a velkch ploch zatmavnho skla. Dodnes jsou vyuvny
oba objektu ke svmu elu.160
6.3.11 Lzesk arel v Brn

V Brn, kter se stala soust st nad Labem a v roce 1980, se nachz
rozshl arel [obr. 237238] termlnch lzn z 30. let 20. stolet, jen byl na
potku 80. let rozen a zmodernizovn dle projektu Jana Doleala a Josefa
Slvy z Krajskho projektovho stavu v st nad Labem. Investorem nov
vstavby byl Mstsk nrodn vbor. Pedpokldan nklady na stavbu byly
vysleny na 15 900 000 Ks. Lzn mly nov pojmout a 9 333 nvtvnk.
Vznikly zde dva velk plaveck bazny, ledvinovit tvarovan dtsk koupalit,
tobogan a ubytovac objekt. Novostavby byly rovn obohaceny o umleckou
vzdobu.161
158
BERGR, Rudolf. Provozn budova Podniku vpoetn techniky v st nad Labem. Architektura
SR, 1979, ro. XXXVIII, . 6, s. 261.
159
160
161
KREJ, Vclav, ref. 46, s. 228; SYNKOV, Veronika, ref. 99, s. 8384.
88
6.3.12 Porn stanice ve Veboicch

V souhrnu
architektury
danho
obdob
nesmme
zapomenout
na
neuskutenn nvrh na porn stanici [obr. 239241] ve Veboicch autor

Johna Eislera a Emila Pikryla z ateliru . 2 (pvodn atelir SIAL) Krajskho
projektovho stavu Liberec. Architekti navrhli budovu na tvercovm pdorysu
s atriem na kiovatce ulice Masarykova (dve Fukova) a Plynrensk.
Uprosted dvora ml stt vysok vodojem s pstupovmi chodbami umstnmi
v suternu. V budov se nachzely krom gar zasedac mstnosti a kancele,
dlny, atny, sklady, uilit, tlocvina, technick zzem a dal. Do Masarykovy
ulice byly situovny vjezdn gare hasiskch voz. Hlavn vchod do objektu byl
navren na rohu Plynrensk a Masarykovy ulice.162 Studie vznikla v roce 1976,
avak na mst se dnes nachz budova z roku 1993, jej podobu navrhl Zdenk
Havlk.163
6.3.13 Rekonstrukce a dostavba arelu Vtrue

V 80. letech vznikla studie na pstavbu ubytovac sti vletn restaurace
Vtrue. Architekt Zdenk Vvra ze Sttnho stavu pro rekonstrukci pamtkovch
mst a objekt navrhl k historizujc budov z konce 19. stolet dostavbu sloenou
z minimalisticky pojatch ubytovacch jednotek [obr. 242, 243].164 Jin nvrh [obr.
244, 245] pedloil Zdenk Havlk, jeho studie dostavby respektovala estetiku
stvajc budovy. Jejm napojenm mlo vzniknout uzaven atrium.165 Zpustl
restaurace byla zrekonstruovna a dostavna a v roce 2005 na zklad studie
manel Kallmnzerovch.166
162
Hasisk porn stanice: Masarykova 380 | st nad Labem - Veboice. In: st - Aussig:
Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-05-02]. Dostupn z:
http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/359-hasicska-pozarni-stanice.
163
164
Nvrh hotelu Vtru: Fibichova 25 | st nad Labem - centrum 392. In: st - Aussig:
Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-05-07]. Dostupn z: http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/299-navrh-hotelu-vetrus.
165
Publikovno ve vstavnm katalogu Mlad architekti st nad Labem Liberec. 1987.
nestrnkovno.
166
89
6.4 Umleck dlo v architektue v st nad Labem v letech

19691989
Pokud m pedkldan diplomov prce obshnout tma stavebnch aktivit
v st nad Labem v letech 19691989 opravdu komplexn, je nutn se zmnit
rovn o umleckch dlech realizovanch v interiru i exteriru ve uvedench
staveb.167 V roce 1965 bylo do stavebnho zkona zaneseno vldn usnesen
. 355, s platnost od roku 1966, O een otzek uplatnn vtvarnho umn
v investin vstavb, je stanovilo Zsady pro spoluprci mezi investory,
projektanty a vtvarnmi umlci a pro zajitn elnho vyuvn finannch
prostedk na vtvarn dla tvoc soust architektonickho een staveb.168
V praxi dan ustanoven naizovalo, aby z pedpokldanch nklad byla
vynaloena urit stka, vypotan procentuln dle vypracovanch tabulek
zvislch na koeficientech spoleensk dleitosti msta, typu stavby a ve
nklad, na umleckou vzdobu objektu.169 Obvykle bylo z rozpotu vymezeno
1 a 4 %. Tento poadavek se nevztahoval pouze na stavby soukrom, nap.
rodinn domy. Jednalo se v podstat o podporu umleck innosti, je s sebou
pro samotn umlce nesla znan stupky, ale tak o metodu socialistick
vchovy spolenosti. Motivy plastik, relif, keramickch stn, mozaik, intarzi
a samozejm tak gobeln i obraz byly podzeny dobov ideologii. Pokud
prv nebylo vyadovno dlo s politickou tematikou jako nap. u pamtnk i
vzdoby stranickch objekt, byla tvr innost omezena na opakovn nmt
a symbol pedstavujcch zklad socialistickho sttu: rodina, manelstv, dti,
sportovci, pracujc i realistick i abstrahovan vypodoben rostlin a zvat, zti
a krajiny, tj. spe neutrlnch tmat. V nkterch ppadech se meme setkat
dokonce s abstraktnji pojatmi dly, kter ovem asto nenala pochopen i
167
K tmatu propojen architektury a umn, ppadn i designu nap.: KONEN, Duan. Nae
umn slou zjmm lidu a socialismu. Vtvarn kultura, 1982, ro. VI, . 5, s. 1112 nebo sta
o tzv. monumentlnm umn: PETIKOV, Terezie. Oficiln umn sedmdestch
a osmdestch let. In VCHA, Rostislav, Marie, PLATOVSK, eds., ref. 51, s. 456459.
168
Dokument usnesen . 355 a Zsady jsou otitny nap.: KAROUS, Pavel, ed. Vetelci
a volavky. Praha: Arbor vitae, 2013. s. 458459. ISBN 978-80-7467-039-8. Dal specifikaci
pineslo vldn usnesen . 85 z roku 1978 spolu se smrnicemi vydan nkolika ministerstvy.
169
KONKOV, Jana. typrocentn umn? In KAROUS, Pavel, ed., ref. 168, s. 45.
90
nezapadala
do
vymezench
pravidel
poadovan
umleck
produkce.
O sprvnosti tchto dl rozhodovaly umleck komise sloen ze len FVU

a SVU a urit rozhodovac pravomoci byly ponechny tak hlavnmu
architektovi projektu. V nkterch ppadech byla na vzdobu vyhlena veejn
sout, avak pedloen nvrhy se vdy musely podrobit dslednmu posouzen.
V roce 1991 byla tato povinnost zruena v souvislosti se znikem centrln
plnovanho hospodstv.170 Za tuto dobu vznikly pravdpodobn tisce
umleckch dl nejen v interiru budov, ale pedevm ve veejnm prostoru.
Mnoho z nich se v dnen dob ji nenachz na svm pvodnm mst. Nkter
byly znieny (podobizny politik, pamtnky vzdvajc hold Sovtskmu svazu
apod.), jin pemstny a urit procento bylo dokonce zrenovovno a navrceno
na pvodn msto. Pesto k umleck tvorb svzan s normalizan architekturou
dosud panuje urit odcizenost. st nad Labem vzhledem ke statutu krajskho
msta a znan stavebn aktivit je na pklady tohoto typu umleckch dl
pomrn bohat.
Umleck realizace byly v st spjat pedevm s nov budovanmi sdliti,
v jejich veejnm prostoru se nachzelo dostatek mst pro jejich uplatnn.
Druhm odbytitm se staly interiry vznanch budov, kter se stavly v centru,
nap. dostavba KNV, sdlo KV KS, Pozemnch staveb, ale tak OD Labe i
hotelu Vladimir. Svou vzdobu zskaly rovn mstsk sady a parky. Na
nsledujcch strnkch pedkldm zen vbr tchto realizac. Dsledn se
tmatem umleckho dla v steck architektue za socialismu zabvala jin
diplomov prce171. Znanm problmem tohoto tmatu je asto nemon uren
datace vzniku tchto umleckch dl, kter je tak asto ztotoovna s datovnm
vzniku msta, pro kter byly ureny, co nemus bt vdy pravdiv.
170
171
KAROUS, Pavel, Morfologie unaven moderny, In KAROUS, Pavel, ed., ref. 168, s. 1316.
SYNKOV, Veronika, ref. 99.
91
6.4.1 Sdlit Severn Terasa

Velkolep urbanistick poin v podob nvrhu sdlit Severn Terasa
s odpovdajc v pedpokldanch nklad (cca 1 200 000 000 Ks) se nemohl
obejt bez umleckch realizac. Dla se uplatnila pedevm v parcch, na vodnch
plochch, u kol vech stup a na dtskch hitch, pro kter umlci spolu
s architekty navrhli prolzaky rznch podob a tvar, nap. ji dnes neexistujc
keramick pohdkov postavy v rukou drc hrazdy od Aleny Kartkov [obr.
246].172
Rozlehl Park druby, jen byl slavnostn oteven v roce 1983, poskytoval
mnoho volnch mst pro umstn umleckch dl, kter se zde ve vt me
dochovala dodnes, nap. pskovcov skulptura Matka s dttem [obr. 154] od
Vclava Kyselky. Manelsk dvojice od stejnho autora dve stla u samoobsluhy
ve Stbrnkch, nyn je rovn umstna v parku na sdliti. V parku meme stle
nalzt dv postavy gymnastek [obr. 247] provedench z bronzu od Ivana
Zleskho tvoc kontrastujc vertiklu a horizontlu pochzejc z roku 1976.173
Souso Klukovsk rvaka [obr. 248, 249] pojal jeho autor Michael Blek
expresivn jako dynamick spletenec tl s aktovkami na zdech, z nich na jedn
se nachz Blkova signatura s datac, co nebylo u dl ve veejnm prostoru
vbec obvykl.174 Marie a tpn Kotrbovi jsou autory surrealisticky pojatho
kvtu s perlou uprosted z glazovan keramiky, je byla umstna v baznu
s vodotrysky na vyvenm Parkovm nmst u obchodnho stediska Cl. Kvt
[obr. 151] je v souasnosti umstn v jezrku v centrlnm parku, pvodn msto je
dnes zanedban, bez vodn plochy.175 V arelu slueb Cl se dve nachzela tak
plastika Rodina od Jaroslava Bejka. V prvnm pate atria byl od potku 70. let
umstn kovov objekt od Vladimra Prochzky sloen z 27 lesklch koul
172
BROEK, Jaroslav. Umlci dtem. In BROZEK, Jaroslav. Vtvarn umn a umlci na stecku
ve druh polovin 20. stolet (Soubor lnk a stat publikovanch v dennm tisku 1959 a
2001). st nad Labem: UJEP, 2010. s. 79. ISBN 978-80-7414-229-1.
173
BROEK, Jaroslav. Ivan Zlesk. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 93.
174
BROEK, Jaroslav. Michael Blek. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 8384.
175
BROEK, Jaroslav. Marie a tpn Kotrbovi. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 85.
92
odrejcch sv okol.176 Sousedn budovu technickho zazen spoj z roku

1977 ozvltnil Jaroslav Bejek svislmi pruhy lutch a blch keramickch
tvrnic, kter pjemn naruily jinak jednolitou blou plochu budovy.177 Prostory
ped panelovmi domy v Mrov ulici byly opateny nkolika betonovmi plastikami
s mozaikovmi vplnmi od Josefa Mene.178
Na fasd 26. zkladn koly byla v roce 1977 umstna velkoplon mozaika
s nzvem Vesmr a rodina [obr. 154] od Miroslava Houry, kterou navrhl spolen
s architektem budovy Josef Burdou a Frantikem Tesaem z Umleckch emesel
mozaika Praha, jen mozaiku provedl. Vynaloen stka dosahovala 160 377
Ks. Ze stejnho roku pochz i leptan sklenn stna z atria 27. zkladn koly
od Jana Novotnho za 80 000 Ks.179 Houra navrhl mozaiku i pro kolu na Bukov
(Z Pod Holom) s nzvem Pocta kosmonautm [obr. 250], dle je autorem
dtskch prolzaek (nap. v Krsnm Bezn) nebo Sloupu pohdek u matesk
koly na Severn Terase.180 Pro mateskou kolu na Bukov vytvoil nkolik dl
Josef Vana stylizovanou plastiku Ptci, keramick emblmy rack a plamek
na fasd i celou keramickou stnu.181 U domova dchodc v zpadn sti
sdlit od Zdeka Gabriela byla osazena pskovcov souso Dvojice s labut od
Romana Richtermoce symbolizujc souznn lovka s prodou.182 V atriu
zdravotnho stediska byla nad vodn hladinou baznu umstna socha Matestv
(1976) [obr. 251] od Michaela Blka.
Vznanou zakzkou se stala vzdoba budovy Krajsk politick koly, kter
mla bt soust rozshlho sektorovho centra. Pochopiteln byla do interiru
umstna dla politickho charakteru, nap. ulov busta Klementa Gottwalda od
Vclava Kyselky nebo mozaika Klasici marx-leninismu: Marx, Engels, Lenin od
Antonna Prochzky. Dalm tmatem byl nap. Severoesk kraj na nstnn
malb od Petra Mene nebo tematicky neutrln keramick stna Zti [obr. 252]
176
Soupis dalch dl umstnch v Parku druby nabz Jaroslav Broek: BROEK, Jaroslav.
Marie a tpn Kotrbovi. In BROEK, Jaroslav, ref. 172, s. 8485.
177
BROEK, Jaroslav. Jaroslav Bejek. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 88.
178
BROEK, Jaroslav. Josef a Petr Menovi. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 76.
179
180
BROEK, Jaroslav. Zaslouil umlec Miroslav Houra. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 7374.
181
BROEK, Jaroslav. Josef Vana. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 90.
182
BROEK, Jaroslav. Roman Richtermoc. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 89.
93
s barevnmi glazurami o rozmrech 10,2 x 3,6 metr od Vlastimila Kvtenskho.

Stna byla umstna v jdeln, kde zstala dodnes. Krom dalch dl byla
vtvarn zpracovna tak osvtlovac tlesa [obr. 253] od Ivana Vyhnlka, rovn
dochovan, nebo bronzov npisy na budov od Vladimra Petrka (Krajsk
politick kola a Se Sovtskm svazem na vn asy).183
6.4.2 Pozemn stavby a esk sttn pojiovna

Ti objekty spojen spolenou podno byly v rmci dokonovacch prac
v letech 19761977 doplnny o etn umleck dla destky autor, nap. intarzie
v zasedac mstnosti a aradecor od Miroslava Houry, keramick relify Ladislava
Lapka, svtidla od Ivana Vyhnlka, kovov relif od Antonna Lbra i velk
mozaika s dominujcmi tny modr a erven v hale od Josefa Mene. Do
prostoru atria administrativn budovy Pozemnch staveb byla navrena keramick
plastika od Milana ofky a dal dla.
Do hlavn haly esk sttn pojiovny byla zhotovena sklenn mozaika od
Josefa Mene ve spoluprci s architektem Antonnem Wernerem za 100 000 Ks,
kter se podlel tak na dle Miroslava Houry Jistoty ivota, intarzii [obr. 254]
umstnou v zasedac mstnosti z roku 1977 za 45 000 Ks. Dle jsou v interiru
budovy esk sttn pojiovny svmi dly zastoupeni Rudolf Jurnikl (sklenn
oddlovac pepky), Vladimr a Antonn Prochzka a architekti Ma Hejduk
a Jan Drtikol. Exterirov osvtlovac tlesa [obr. 255] navren Vladimrem
Prochzkou ve spoluprci s Rudolfem Bergrem se dodnes nachzej na terase
ped budovou.184 Stejnmi tlesy bylo doplnno odpoinkov msto s plkruhovmi
lavikami u sousedn budovy Krajskho vboru KS, kde se ji bohuel
nenachz.
183
184

94
6.4.3 Krajsk vbor KS

Dominantnm prvkem prel Krajskho vboru KS byl relif znzorujc srp
a kladivo. Symbol komunistick strany, kter vytvoil Antonn Prochzka, se na
fasd nachz dodnes, je pouze zakryt reklamnm bannerem. V interiru se pak
nachzela pedevm angaovan tvorba, nap. vlnn aradecory zobrazujc
Vladimira I. Lenina od Antonna Prochzky a Pse prce od V. Pospila
v zasedacch mstnostech i Gottwaldova busta proveden v bronzu od Vclava
Kyselky v pedsl hlavn zasedac mstnosti, kde byl umstn tak Hourv gobeln
Oslava severnch ech. een podhledu zasedacho slu navrhl Vladimr
Prochzka, kter je rovn autorem svtel v parteru. V atriu byla umstna kana
Stanislava Hanzka. Pvodn mln bar v pzem byl vyzdoben keramickou
stnou od Marty Taberyov, v jdeln objektu se nachzela keramick stna od
Vlastimila Kvtenskho.185
6.4.4 Severoesk krajsk nrodn vbor

Umleckmi dly byla obohacena tak dostavba Severoeskho krajskho
nrodnho vboru, dnenho Magistrtu msta na Lidickm nmst. Na vysunut
betonov jdro na vchodn stran objektu, je se svoj vkovou 25 metr
dominuje pohledu z Mrovho nmst, navrhl Miroslav Houra rozshlou mozaiku
[obr. 256, 257] s nmtem historie Severoeskho kraje. Autor vak nejprve
navrhl zobrazen Ikarova pdu, kter ovem komisi nepipadal dostaten
angaovan. Mozaika o rozloze 450 m2 je oznaovna za nejvt dlo tohoto typu
v Evrop. V roce 1982 penesl Houra svj nvrh na karton v pomru 1:1, podle
kterho dlo zhotovili mozaiki. Autor tma zpracoval v podstat jako historii
pracujcho lidu od praotce echa, Pemysla Ore, pes husitsk bitvy a
k hornickm revolucm a souasnost socialistick republiky, emu odpovdaj
jednak typy zobrazench postav, ale tak stedn npis citujc stavu: Veker
moc v eskoslovensk socialistick republice pat do rukou pracujcho lidu.
185
SYNKOV, Veronika, ref. 99, s. 85-86.
95
Tento text byl se souhlasem autora v 90. letech odstrann a nahrazen

vyobrazenm obyejnho domku.186
V atriu budovy byl na vodn plochu baznu osazen sklenn objekt [obr. 258]
Vladimra Prochzky, jen se zabval pedevm navrhovnm svtelnch tles.
Jeho dlo mlo podobu koule sloen z kovovch ty zakonench kulikami
z hutnho skla, kter npadn pipomnalo odkvetlou pampeliku. Objekt byl asto
clem vandal.187 Do vstupn haly byla umstna v roce 1985 pes dva metry
vysok plastika [obr. 259] z jantarov lutho hutnho skla na hlinkovm podstavci
pipomnajc geometrick kvt od Stanislava Libenskho.188
6.4.5 Centrum obchodu a slueb

Soust projektu stediska obchodu a slueb postavenho podl prav strany
Masarykovy (dve Fukovy) ulice bylo tak umstn jednotnho oznaen
obchod a pouta [obr. 106]. Liily se pouze v barv. Dle byly do prostoru p
zny umstny plaktovac panely ve stejnm designu [obr. 105], plastiky,
osvtlovac tlesa a zele. V roce 1987 byla na terasy osazena zdail plastika
Rodina od Ivana Zleskho, kter se dnes nachz v atriu Magistrtu.189
V prvnm objektu stediska (smrem od hotelu Vladimir) se nachzelo
stravovac zazen Merkur, spravovan podnikem Restaurace a jdelny st nad
Labem. Od rekonstrukce v roce 1989 zde sdl pota. Interir kavrny a salonku
byl vyzdoben dly male Jiho Novosada (obraz Nedln odpoledne) a Antonna
Prochzky (tapiserie Jaro), kter navrhl znak podniku ve tvaru psmene M
s kdly.190 Na opan stran domu obchodu a slueb byl vybudovn odpoinkov
koutek s lavikami a kvtini, jeho eln stna byla pojednna jako mozaika
[obr. 260] znzorujc mapu eskoslovenska od Petra Mene. V mozaice autor
barevn
zdraznil
eku
Labe
Severoesk
186
kraj,
kter
se
skld
SYNKOV, Veronika, ref. 99, s. 75; BROEK, Jaroslav. Miroslav Houra (nepublikovno). In
BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 2327.
187
BROEK, Jaroslav. Vladimr Prochzka. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 92.
188
BROEK, Jaroslav. Stanislav Libensk. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 94.
189
BROZEK, Jaroslav. Ivan Zlesk. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 93.
190
96
z hndoervench sklek symbolizujc zdej loiska uhl. Dlo se stle nachz

na danm mst, bohuel je vak v dezoltnm stavu s chybjcmi stmi.191
6.4.6 Hotel Vladimir

Hotel Vladimir zaujal pozici nov mstsk dominanty s uniktnm vhledem do
labskho dol a centra msta. Pedpokldalo se, e zde budou ubytovny
nvtvy vysokho politickho a spoleenskho vznamu, proto byla na vzdobu
pidlena znan stka: V ekonomick zprv se vyleuje 300 tisc Ks na
umleckou vzdobu, jako reln nklady zprva uvd 1 750 000.192 Na cpu
parcely ped hotelem byla umstna dv bronzov plastika Druba [obr. 261] od
Vclava Kyselky symbolizujc drubu mezi stm a sovtskm Vladimirem, kter
je umstna na pt metr vysokm podstavci, s rozevenou nru s kytic v prav
ruce v gestu vtn. ensk postava je zahalena do odvu pipomnajc pracovn
bor. Umstn tohoto symbolu druby bylo v rmci vzdoby zamleno od
potku projektu, byl osazen vak a rok po oteven hotelu. V exteriru hotelu byl
kladen draz na vyeen svaitho pozemku formou teras s mnostvm zelench
zhon propojench schoditi. Ped vstupem do hotelu se nachzela kana [obr.
113] od jednoho z autor stavby Zdeka Havlka, kter byla odstranna.
Vzdoba interiru [obr. 262, 263] byla nesmrn bohat, bohuel se z nj
dochovalo do dnen doby pouze torzo. Do vstupn haly byla umstna plastika od
Ivana Zleskho s nzvem Dv akt a interir restaurace byl obohacen dly
Miroslava Houry (malovan triptych Ppitek), Antonna Prochzky (tapiserie
Rusk krajina), obrazy Jiho Novosada a Heleny Volenkov. V sousednm atriu
se nachzelo souso od Michaela Blka pedstavujc mileneckou dvojici.
V kavrn v nejvym pate pojednal Milan ofka dlc stnu jako krajinn
panorama. Speciln pro hotel byl tak navren devn informan systm
a nzev hotelu se znakem na fasd, kter navrhl Antonn Prochzka.193
191
BROEK, Jaroslav. Josef a Petr Menovi. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 7677.
193
192
97
6.4.7 Obchodn dm Labe

Na umleckou vzdobu obchodnho domu Labe bylo vylenno 375 000 Ks.
Vzdoba se nachz pedevm v nejvym pate budovy v prostorch restaurace,
kavrny a kancel veden. Na nvrhu interiru mli s hlavn architektkou
spolupracovat Mojmr Bhm, Ladislav ps a Antonn Werner, avak, jak jsem
uvedla ve, Rena ertov tuto informaci nepotvrdila. Ped kavrnou byla
umstna sklenn stna s kovovmi aplikacemi autorky Jany BartoovVilhanov, kter navrhla tak kovovou fontnu [obr. 264] umstnou v atriu.
Umleck realizace se ovem neomezily pouze na interir obchodnho domu. Do
veejnho prostoru ped zpadn prel budovy byla situovna plastika [obr. 265]
Karla Kronycha z roku 1973. Objekt vyroben z betonu m podobu disku, jeho
svrchn strana je obloen nepravidelnmi keramickmi stepy zemitch barev.
Disk je tvoen konvexn-konkvnmi zhyby vychzejcch z vyvenho stedu
plastiky. Tento zpsob tvarovn evokuje pohyb n hladiny stejn jako fasda
obchodnho domu.194
6.4.8 Vzdoba sportovnch objekt

Zimn stadion na Bukov byl dokonen na potku 70. let. Prel budovy bylo
akcentovno abstraktn kovovou plastikou [obr. 186] umstnou nad hlavnm
vstupem, jejm autorem by mohl bt dle Veroniky Synkov Jaroslav Bejek.
Kompletn rekonstrukce fasdy ji s osazenm plastiky nepotala. V prostorch
pokladen se nachzely keramick aplikace Marty Taberyov. Vzdoba byla
provedena dle nvrh pochzejcch z 60. let.195
Pro umleckou vzdobu nov plaveck haly na Kli bylo z celkovch nklad
vylenno 300 000 Ks. Vzhledem ke specifickmu prosted byla zvolena
vzdoba nstnn. Do vstupn haly navrhla Marta Taberyov keramick relif
nazvan Voln as voda vzduch s letnmi motivy zmrzliny, slunenkem apod.
Pro prostor dtskho baznu bylo zvoleno tma moskho akvria provedenho
194
195

98
v mozaice dle nvrhu Ladislava Lapka.196 Zdali dla zstanou soust objektu,
je nejist vzhledem k pipravovan rekonstrukci a dostavb objektu. U blzkch
kolej byla umstna socha lec ensk postavy od Miroslava J. ernho, kter
se zde nachz dodnes.
Tak nov objekty v lznch Brn zskaly umleckou vzdobu, na n bylo
z nklad vylenno 200 000 Ks. Kruhov mozaiky s nzvem Plachetnice
a Rackov pochzej od Ladislava Lapka.197 Keramick relif [obr. 266] na
fasd objektu aten s motivem leknn je dlem Marty Taberyov. Dla vznikla
mezi lety 1980 a 1986. Do arelu byly umstny i ti sklolamintov plastiky od
Miroslava Kotrby.198
6.4.9 Zoologick zahrada

V rozvjejcm se arelu [obr. 267, 268] zoologick zahrady v Krsnm Bezn
se veden zamilo tak na vyit nejmench nvtvnk. Naunou stezku
dinosaur s devnmi maketami prehistorickch zvat a lamintovmi kostrami,
kter vytvoili manel Havelkovi, navrhli architekti Zdenk Havlk a Michal
Gabriel. Na stezku od roku 1985 navazuje arel Dtsk svt, jen pedstavuje
nkolik hi a pskovi s toboganem a plastikami zvat od Miroslava Kotrby
a Petra Skly. Na Dtskm svt rovn spolupracoval architekt J. Mertlk.
Plastiky pohdkovch straidel s povrchem pokrytm mozaikou od sochae Jiho
Vydry doplnily mstn minigolfov hit.199
6.4.10 Arel letnho kina a mstsk parky

V arelu letnho kina stlo dve souso [obr. 269] ty en v ivotn velikosti
vyroben z betonov smsi od Miroslava Rabocha, kter je autorem i dalch
196

BROEK, Jaroslav. Ladislav Lapek. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 9192.
198
199
BROEK, Jaroslav. Umlci dtem. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 80.
197
99
realizac pedevm z keramiky, nap. skupiny zvat s plasticky vytvarovanou srst

v zahrad matesk kolky na Kli z potku 80. let.200
Na konci 70. let byla v Parku ROH (dnes Park Republiky) za Domem kultury
umstna bronzov socha pelikna od Josefa Vany, kter se dnes nachz v atriu
Mstskho muzea. Skulptura je vysok 150 cm a zpracovan pro pohled z vce
hl.201
Pamtnk
Sovtsk
armdy
pochzejc
z 50.
let
umstn
ve
stejnojmennch sadech, dnes nazvanch Mstsk sady, byl po srpnov okupaci

eskoslovenska v roce 1968 znien. O rok pozdji ji byla na stejn msto
osazena jeho kopie, kter zde stoj dodnes. Studie zalenn pamtnku do parku
vznikla ve spoluprci architekt s umlci. Kompozice pamtnk je snadno iteln
dv symetricky umstn kamenn desky s relify (zobrazen boje a vtn
osvoboditel s postavami takka v ivotn velikosti) s stedn postavou vojkavtze na soklu mezi nimi. Na nvrhu a vyhotoven pamtnku pracoval Vclav
Kyselka spolu s Emilem Solakem, Josefem Vanou a architektem Frantikem
Tmou.202
V Parku Mru na Skivnku bylo v roce 1977 umstno souso Hrajc si dti
[obr. 270] z hrub opracovanho pskovce od sochae Michaela Blka a architekta
Zdeka Salka. Rozpoet na dlo byl 310 000 Ks.203
6.4.11 Krematorium
Nov stekovsk krematorium dokonen v roce 1987 zskalo umleckou
vzdobu jak v interiru, tak exteriru [obr. 234236]. eln stna hlavn smuten
sn byla ozvltnna plastickou trhlinou provedenou v betonu sahajc od podlahy
a ke stropu. V pilehlch prostorech ekren se nachzej malovan betonov
stny od Petra Mene. Ped vstupem byly umstny ulov sloupy rozmstn na
200
BROEK, Jaroslav., Miroslav Raboch. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 7879

BROEK, Jaroslav. Josef Vana. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 8990.
202
BROEK, Jaroslav. Zaslouil umlec Vclav Kyselka. In BROZEK, Jaroslav, ref. 172, s. 77
78.
203
201
100
pravidelnm pdorysnm rastru od Kateiny Amortov. Vzhledem k funkci stavby

byla vybrna dla nefigurlnho charakteru.
101
7 Stavebn vvoj st nad Labem po roce 1989

Na zvr sv prce bych rda ve strunosti pedstavila stavebn rozvoj msta
po roce 1989 [obr. 271]. Po tyech destkch let byla v eskoslovensku
obnovena demokracie, co s sebou pineslo nutnou revizi dosavadnch een
a nazen ve vech oborech. V st nad Labem probhly nov volby a vznikla
nov edn hierarchie zahrnujc mimo jin zruen tvaru hlavnho architekta
v roce 1991. tvar byl nahrazen Odborem rozvoje msta, kter je zaloen na
spoluprci se skupinou externch odbornk, na jejm zklad rozpracovv
strategii radnice, stanov zkladn principy rozvoje zem, navrhuje metodu, formu
a postup zpracovn zemn-plnovac dokumentace204.
Pro budouc rozvoj msta bylo dleit vypracovat nov smrn zemn pln,
jeliko dosud platila studie z roku 1977. V roce 1993 byl Zastupitelstvem st nad
Labem schvlen Program rozvoje msta, pro jeho poteby byla vypracovna tzv.
aktualizace zemnho plnu z roku 1977, kterou vedl Jan Jehlk, jen se tak stal
prvnm porevolunm hlavnm architektem st nad Labem. Na zklad Programu
a schvlench zemnch a hospodskch zsad byly stanoveny zkladn
problmy a nedostatky, na zklad jejich rozboru bylo navreno dlouhodob
smovn a dl postupy. Rada nsledn vybrala skupinu odbornk, kter
povila vypracovnm novho zemnho plnu msta, a zrove vyhlsila nkolik
sout na regulan plny jednotlivch zem msta.
Primrnm porevolunm kolem architekt a urbanist zabvajcch se stm
bylo vyeit kvalitu ivotnho prosted a ovzdu ve mst a jeho okol, kter bylo
narueno provozem povrchovch dol (rekultivace krajiny) a mnostvm fabrik
(opaten proti zneiovn). Nutnost bylo zpracovn potencilu jednotlivch
mstskch st vetn jednotlivch parcel. zemn pln je v tomto smru zcela
nezbytn nejen z dvodu jednotn a dlouhodob koncepce rozvoje msta, ale
tak k usmrnn pedpokldanch soukromch investic na zem msta.
Vzhledem k vlanmu stavu bvalho reimu k pamtkovmu fondu msta bylo
dal prioritou jasn vymezen historicky cennch objekt a jejich ochrany.
204
JEHLK, Jan. Ptilet zkuenosti z ppravy zemn-plnovac dokumentace pro st nad

Labem. zemn plnovn a urbanismus, 1995, ro. XXII, . 5, s. 274.
102
Dleitou soust msta se mla stt promylen umstn zele a renovace

mstskch park (nap. Sady Bedicha Smetany, stromov alej v Hrnsk).
Hlavn Mrov nmst se mlo stt kompaktnm spoleenskm prostorem
vymezenm novou zstavbou v jeho zpadn a severn front. Dal prbh
s sebou nesl vmr zastavitelnch, volnch mstskch ploch, rekonstrukci
stvajcch objekt, pedevm historickch budov v centru, a modernizaci sdli.
Velk draz byl kladen na dopravn een uvnit msta (nap. roziovn st
MHD, nov Marinsk most), ale tak studie obchvatu msta vetn jeho napojen
na dlnici D8 vedouc do Nmecka. Nov prmyslov zna s monost
zahraninch investic byla pedpokldna prv ve smru na dlnin tah, na
zem Pedlic a Trmic. Samozejmost byla modernizace technickch st.
Po pdu komunistickho reimu vyvstala otzka novho vyuit objekt, kter
dosud vyuvala KS. Nap. budova krajsk politick koly na Severn Terase byla
pedna do uvn Pedagogick fakult Univerzity Jana Evangelisty Purkyn.
Objekt KV KS, jemu se lidov k vana, byl zamlen jako Dm Evropy
s informanmi a vzdlvacmi centry, v budov se nakonec usdlilo Kulturn
a spoleensk stedisko msta a z domu se tak stal Obecn dm s prostory
pronajmanmi
rznm
spolenostem.
S pevratem
souvis
navracen
zabavenho majetku a znrodnnch podnik. Po roce 1989 se uskutenila tzv.

mal a velk privatizace, tedy proces pevodu nemovitho majetku do
soukromho vlastnictv formou veejnch draeb. V st nad Labem se vydrail za
nejvy stku 75 000 000 Ks hotel Vladimir.
Veejn prostor msta byl oitn od symbol komunismu, nap. byla
odstranna socha Klementa Gottwalda od sochae Antonna Kalvody z roku 1970.
Rovn byly zmnny politicky angaovan nzvy ulic a nmst, vtin z nich
byl navrcen pvodn nzev.205
Msto se vydalo novm smrem, roku 1993 vyhlsilo urbanistickou sout na
pln dostavby historickho jdra. Vtzem se stal Roman Kouck s nvrhem, jen
upednostoval nvrat pirozen formy do historickho jdra206. Promna st
205
KAISER, Vladimr et al. Vvoj v roce 1990. Djiny msta st nad Labem v letech 1945-1995. In
206
103
nad Labem zahrnujc demolice zastaralch (nkdy bohuel i historicky cennch)

objekt, rekonstrukce a vyplovn przdnch parcel novostavbami probh a do
souasnosti.207 Voln trh s sebou pinesl mnoho monost, nap. uplatnn
zahraninch investic, obnoven konkurence mezi architekty i dodavateli,
konfrontaci zvolench postup ve svtovm mtku apod., pesto ani tyto
neporovnateln lep podmnky negarantuj vznik kvalitn architektury. Studi
zemnho plnu st nad Labem vzniklo od roku 1989 nkolik. Pln je v podstat
stle v procesu prav a ve fzi korigovn na zklad vznesench pipomnek.
Tento zdlouhav proces je pouze odrazem dleitosti nalezen opravdu kvalitnho
een, kter bude stle kriticky posuzovno a aktualizovno na zklad novch
przkum.208
207 KRSEK, Martin, ref. 2, s. 6162.

208 K vvoji pprav smrnho zemnho plnu a regulanch pln jednotlivch mstskch tvrt
v prvn polovin 90. let nap.: Urbanistick soute v st nad Labem. Zlat ez, 1993, . 6;
zemn plny pro st nad Labem. zemn plnovn a urbanismus, 1995, ro. XXII, . 5, s.
271310; KOUCK, Roman. Roman Kouck Architektonick kancel (kniha I). Praha: Zlat ez,
1999. ISBN 80-902810-0-1 nebo Urbanistick vvoj okresu a msta st nad Labem ve vztahu
k problematice ivotnho prosted. Vzkumn stav vstavby a architektury. st nad Labem:
VVA, 1990. Na strnkch Magistrtu msta st nad Labem je zpstupnn zemn pln msta
k prohlen online zde: http://mapy.mag-ul.cz/flexviewers/upd_usti/.
104
8 Zvr
st nad Labem bylo spe nevelkm mstem se stedovkm rzem zstavby,
avak nstupem prmyslov revoluce se promnilo v dleit obchodn centrum
a dopravn uzel. Snadn dostupnost hndho uhl, vhodn poloha na labsk
obchodn cest v propojen s eleznic vytvoily z st nad Labem atraktivn msto
k podnikn, proto zde v 19. a na potku 20. stolet vzniklo mnoho prmyslovch
zvod a pstavnch pekladi, kter jsou soust jeho mstsk struktury
dodnes. Bohatstv spojen s etnmi loisky uhl s sebou nepinesly pouze rozvoj
msta a pliv novch obyvatel, ale tak prudk zhoren ivotnho prosted,
s jeho nevalnou kvalitou se st potk i dnes.
Pvodn mstskou strukturu radikln naruily niiv nlety na konci druh
svtov vlky, kter poniily zstavbu v centru msta vetn technick a dopravn
infrastruktury. Po odstrann kod a demolicch staticky nevyhovujcch objekt se
mla uskutenit celkov modernizace msta, dostavba proluk a definice
dlouhodobho rozvoje. Pestoe nov komunistick veden msta tyto plny mlo,
jejich realizace byla zcela odlin. Neochota zachovn a modernizace pvodnho
stavebnho fondu vedly k dalm demolicm a zstavbm nerespektujc historick
pdorys msta. Dalm zsadnm problmem byl nedostatek bytovch jednotek,
kter musel bt een plonou vstavbou dom. Zvolen panelov technologie
zaloen na nkolika typech konstrukc v kombinaci s dalmi prefabrikovanmi
prvky, kter byly na stavb pouze skldny k sob, byla nejrychlejm
a nejekonomitjm eenm situace. Ovem ve m i svou stinnou strnku z architektury bytovch dom se vytratilo kvalitn proveden emeslo a nov
obyvatel nemli ke svm novm domovm dn pouto. Rozvolnn struktura
vysokch
dom
vetn
opoovn
vstavby
obansk
vybavenosti
nedostaten een sdlitnho veejnho prostoru situaci nezlepovala.

Pokud padest lta znamenala pedevm vyrovnvn se s nsledky vlky,
tak lta edest pinesla do architektury a urbanismu st nov impuls. Nov
zemn pln zahrnoval nejen vstavbu dom v centru msta (nap. obytn dm
v Hrnsk, hotel Bohemia, Magistrt na Lidickm nmst), ale tak ppravu
105
studi a zakldn novch sdli na okraji msta (nap. Bukov, Skivnek,

Hornick-Star, Karla IV. a Severn Terasa).
V nsledujcch dvaceti letech, je jsou stednm tmatem m diplomov
prce a kter jsou definovna politickmi zmnami po okupaci v roce 1968 a do
obnoven demokracie v eskoslovensku v roce 1989, msto st nad Labem
doshlo nejvyho stupn svho stavebnho rozvoje. V centru msta se
uskutenily dal demolin zsahy, kter mly poskytnout msto modernm
objektm dleitch funkc. st nad Labem jako krajsk msto pvodnho
Severoeskho kraje bylo stle hodnoceno jako nevyhovujc z hlediska absence
dleitch politickch objekt a nedostaten kapacity bytovch jednotek. V st
tak byly postaveny objekty pro sdlo Krajskho nrodnho vboru, Krajskho
vboru KS, Pozemnch staveb a dle rozshl stedisko obchodu a slueb
s novou dominantou msta hotelem Vladimir. Po celm mst byla rozvjena
obansk vybavenost, kter byla dle stanovench celorepublikovch mtek
hodnocena opt jako nedostaten. Velk rozvoj msto zaznamenalo v realizaci
obytnch komplex, je reprezentuje pedevm vstavba na Severn Terase, kde
postupn vznikalo sdlit pro vce jak 20 000 obyvatel s kompletn obanskou
vybavenost.
Ve sv prci jsem uvedla vtinu podstatnch staveb, nerealizovanch nvrh
a studi zemnch pln msta, kter by mly usnadnit pedstavu o rozvoji tohoto
krajskho msta, jeho postaven v rmci kraje bylo dky sv funkci znan
specifick. Ve vech mstech Severoeskho kraje vznikaly souborn zemn
plny, projekty sdli a budov obansk vybavenosti, ovem v st bylo nutn
vybudovat mimo tyto objekty tak budovy politickho a krajskho vznamu.
A prv dleitost tchto staveb zapinila vytven spe samostatnch solitr
neli kompaktnho architektonickho prostoru. Z st nad Labem se tak postupn
stalo pomrn reprezentativn (v mtkch socialismu) administrativn-sprvn
centrum kraje, avak skutenou vkladn skn socialismu se mlo stt msto
Most, kter bylo kvli postupujc povrchov tb uhl vybudovno cel znovu.
Ovem komparace stavebnch aktivit st nad Labem s dalmi msty kraje by
vydala materil na nkolik dalch diplomovch prac.
106
V textu se okrajov zabvm tak dleitm fenomnem socialistick

architektury, kterou byla spoluprce umlc s architekty, a pedkldm alespo
zen vbr z hojnho potu umleckch realizac, kter v st nad Labem
v danm obdob vznikly.
V posledn kapitole sv prce jsem nastnila zkladn principy porevolunho
vvoje v architektue a urbanismu msta. Demokratizan proces s sebou pinesl
naden z volnosti a pebytku monost, technologickho posunu, otevenho
dialogu apod., ovem nsledujc lta znamenala urit vystzlivn. V st nad
Labem, jeho zemn pln je dodnes stle pipomnkovn, vzniklo mnoho novch
objekt, kter maj dle mho nzoru velmi odlin kvality, avak posuzovan
rozvoje st po roce 1989 je u tmatem pro jinou odbornou prci.
Clem m diplomov prce bylo pedevm poskytnout ucelenj vhled do
architektonickho a urbanistickho vvoje msta st nad Labem v letech 1969
1989, kter by snad mohl usnadnit pochopen problematiky vzniku danch
realizac, jejich specifickho vzhledu a estetiky a zaazen do kontextu vvoje
msta i doby. myslem prce nen dan pklady obdivovat i kritizovat, ale spe
je zalenit do staletho vvoje msta, jeho jsou a budou nesmazatelnou soust.
107
9 Obrazov ploha
Obr. 1. Mapa st nad Labem z roku 1725.
Obr. 2. Mapa st nad Labem a okol z let

18361852.
Obr. 3. Pohled na arel Spolku pro chemickou

a hutn vrobu s pekladitm v roce 1930.
Obr. 4. Pohled na centrum msta obklopen

tovrnami okolo roku 1900.
Obr. 5. Pohled na pstav s dvoupatrovm

elezninm mostem pes Labe okolo roku 1900.
108
Obr. 6. Pohled na Schichtovy zvody na

Stekov okolo roku 1915.
Obr. 7. Centrum msta ped nlety okolo roku

1939.
Obr. 8. Centrum msta po nletech v dubnu

1945.
Obr. 9. Ulice Mal Hradebn ped nlety okolo

roku 1939.
Obr. 10. Ulice Mal Hradebn po nletech

v dubnu 1945.
Obr. 11. Leteck snmek st nad Labem z roku

1954.
Obr. 12. Neorenesann bytov dm souasn stav (2014), L. Richtermoc, 1956.
Obr. 13. Odborov dm kultury pracujcch (Kulturn dm) - souasn stav (2014), Lchovi, 1964.
109
Obr. 14. Lidick nmst s budovu Magistrtu a sochou Zrozen uhl v 60. letech.
Obr. 15. Pohled na Krajsk editelstv policie

z Revolun ulice v 70. l.; Lika a Tuek, 1963.
Obr. 16. Studie smrnho zemnho plnu

st nad Labem z roku 1962; J. Hanu a kol.
Obr. 17. Sout na centrum msta - model

vtznho nvrhu z roku 1965; V. Eminger a kol.
Obr. 18. Bytov dm v Hrnsk ulici v 70.

letech; Rudolf Bergr a Josef Lika, 1963.
Obr. 19. Bytov domy ve Velk Hradebn v 70.

letech; Josef Lika a Rudolf Bergr, 1964.
Obr. 20. Hotel Bohemia na Mrovm nmst

v 60. nebo 70. letech; Gustav Brix, 1968.
Obr. 21. Sdlit Skivnek na konci 60. let;

Vladimr Eminger a kol.
110
Obr. 22. Sdlit Skivnek na konci 60. let;

Vladimr Eminger a kol.
Obr. 23. Sdlit Hornick-Star v 60. letech.
Obr. 24. Smrn zemn pln st nad Labem z roku 1977 s vymezenmi plochami pro bydlen,
vrobu, tebu, vodn plochy, zele, infrastrukturu ad.; Vladimr Provaznk a kol.
Obr. 25. SP st nad Labem z roku 1977 mstsk tvrti.
Obr. 26. SP st nad Labem - pln zelench

ploch a krajinskch prav z roku 1977.
111
Obr. 27. Studie podrobnho zemnho plnu

centra st nad Labem z roku 1973.
Obr. 28 PP centra st n. L.- model (zpadn

pohled na msto), V. Eminger a kol., 1978.
Obr. 29. Podrobn zemn pln centra st nad Labem - model (severn pohled na msto), Vladimr
Eminger a kol., 1978.
Obr. 30. Podrobn zemn pln centra st nad Labem - model (severn pohled na msto), Vladimr
Eminger a kol., 1978.
112
Obr. 31. Sout na centrum msta st nad Labem - urbanistick een irho centra: 1. snen
cena (Jana a Ji Kallmnzerovi a Vclav Krej), 1986.
Obr. 32. Sout na centrum msta

(1. snen cena) - Mrov nmst.
Obr. 33. Sout na centrum msta (1. snen

cena) - jihozpadn st Mrovho nmst.
Obr. 34. Sout na centrum msta st nad Labem - severn st Mrovho nmst: 1. snen
cena (Jana a Ji Kallmnzerovi a Vclav Krej), 1986.
Obr. 35. Sout na centrum msta

(1. snen cena) - prostor pedndra.
Obr. 36. Parkovit a pvodn zstavba na

Mrovm nmst v roce 1970 - zpadn pohled.
113
Obr. 37. Sout na centrum msta st nad Labem - urbanistick een irho centra: 2. cena
(Zuzana a Ji Gegorkovi a kol.), 1986.
Obr. 38. Sout na centrum msta (2. cena)

- severozpadn st Mrovho nmst.
Obr. 39 Sout na centrum msta (2. cena) prostor pedndra.
114
Obr. 40. Sout na centrum msta st nad Labem - urbanistick een irho centra: 3. cena
(Lumr Berk a Ji Koudelka ml.), 1986.
Obr. 41. Sout na centrum msta (3. cena)

- severozpadn st Mrovho nmst.
Obr. 42. Sout na centrum msta (3. cena) jihozpadn st Mrovho nmst.
Obr. 43. Pohled na okol kostela Nanebevzet Panny Marie ve 2. polovin 80. let, jin st centra.
115
Obr. 44. Arel budov Pozemnch staveb a esk sttn pojiovny - nvrh prel pi pohledu
z Mrovho nmst, Ma Hejduk a kol., 1977.
Obr. 46. Arel budov Pozemnch staveb a esk

sttn pojiovny - pdorys vstupnho podla.
Obr. 45. Arel budov Pozemnch staveb
a esk sttn pojiovny - situace.
Obr. 48. Arel budov Pozemnch staveb a esk

sttn pojiovny - prel na potku 80. let.
Obr. 47. Arel budov Pozemnch staveb

a esk sttn pojiovny - hmotov een.
Obr. 49. Budova esk sttn pojiovny souasn stav prel (2014).
116
Obr. 50. Stavebn sprva Pozemnch staveb - situace, souasn stav (2014), Josef Slva, 1977.
Obr. 51. Stavebn sprva Pozemnch staveb

- pvodn stav, Josef Slva, 1977.
Obr. 52. Stavebn sprva Pozemnch staveb souasn stav (2014), Josef Slva, 1977.
Obr. 53. Stavebn sprva Pozemnch staveb - jin a vchodn fasda, souasn stav po rekonstrukci (2014), Josef Slva, 1977.
117
Obr. 54. Krajsk nrodn vbor - pdorys

1. podla, R. Bergr a P. Chudoba, 1982.
Obr. 55. Krajsk nrodn vbor - pdorys typickho podla, Rudolf Bergr a Petr Chudoba, 1982.
Obr. 56. Krajsk nrodn vbor - model,

Rudolf Bergr a Petr Chudoba, 1982.
Obr. 57. Krajsk nrodn vbor - varianta vchodn

fasdy, Rudolf Bergr a Petr Chudoba, 1982.
Obr. 58. KNV - varianta vchodn fasdy s

vkovou budovou, Bergr a Chudoba, 1982.
Obr. 59. Krajsk nrodn vbor - vchodn fasda,

souasn stav (2014), Bergr a Chudoba, 1982.
Obr. 60. KNV - severn fasda, souasn

stav (2014), Bergr a Chudoba, 1982.
Obr. 61. Krajsk nrodn vbor - atrium, souasn

stav (2014), Bergr a Chudoba, 1982.
118
Obr. 62. Krajsk vbor KS - situace, Ma

Hejduk a Michal Gabriel, 1985.
Obr. 63. Krajsk vbor KS - model, Ma Hejduk

a Michal Gabriel, 1985.
Obr. 64. Krajsk vbor KS - nvrh prel (jin fasda) pi pohledu z Mrovho nmst, Ma
Obr. 65. Krajsk vbor KS - prel ve

2. pol. 80. let, M. Hejduk a M. Gabriel, 1985.
Obr. 66. Krajsk vbor KS - prchoz terasa ve

2. pol. 80. let, M. Hejduk a M. Gabriel, 1985.
Obr. 67. Krajsk vbor KS - pvodn pemostn ulice Velk Hradebn, Ma Hejduk a Michal
Gabriel, 1985.
119
Obr. 68. KV KS - prel, souasn stav

(2014), M. Hejduk a M. Gabriel, 1985.
Obr. 69. KV KS - zpadn a severn fasda,

sou. stav (2014), M. Hejduk a M. Gabriel, 1985.
Obr. 70. Krajsk vbor KS - vstup do objektu z prchoz terasy, souasn stav (2014), Ma
120
Obr. 71. Objekt eskoslovensk sttn banky, Severoeskch plynren a restaurace Jednoty (nerealizovno) - pohled na prel (jin fasda) z Mrovho nmst, Ji Fojt, 1. polovina 70. let.
Obr. 72 eskoslovensk sttn banka (nerealizovno) - situace, Jan Zeman, 1986.
Obr. 73. eskoslovensk sttn banka (nerealizovno) - jin pohled, Jan Zeman, 1986.
Obr. 74. s. sttn banka (nerealizovno) vchodn pohled, Jan Zeman, 1986.
Obr. 75. s. sttn banka (nerealizovno) vchodn pohled, Jan Zeman, 1987.
Obr. 76. eskoslovensk sttn banka (nerealizovno) - jin pohled, Jan Zeman, 1987.
121
Obr. 77. Obchodn dm Labe - pdorys

pzem, Rena ertov, 1974.
Obr. 78. Obchodn dm Labe - vstavba, Rena

ertov, 1974.
Obr. 79. Obchodn dm Labe - pohled na severn

fasdu z Revolun ulice, Rena ertov, 1974.
Obr. 80. OD Labe - severojin pohled,

souasn stav (2014), R. ertov, 1974.
Obr. 81. Obchodn dm Labe - detail fasdy,

souasn stav (2014), Rena ertov, 1974.
Obr. 82. OD Labe - atrium, sou.

stav (2014), R. ertov, 1974.
122
Obr. 83. Dm slueb SAD - situace, Jan

tpek, 1986.
Obr. 84. Dm slueb SAD - pdorys vstupnho

podla, Jan tpek, 1986.
Obr. 85. Dm slueb SAD - pdorys

3. podla, Jan tpek, 1986.
Obr. 86. Dm slueb SAD - prel (severn

pohled), Jan tpek, 1986.
Obr. 87. Dm slueb SAD - jin pohled,

Jan tpek, 1986.
Obr. 88. Dm slueb SAD - prel (severn

pohled), souasn stav (2014), Jan tpek, 1986.
Obr. 89. Dm slueb SAD - jihovchodn pohled, souasn stav (2014), Jan tpek, 1986.
123
Obr. 91. Vpravn budova SAD - pdorys

pzem, Ji a Alena entelovi a kol., 1984.
Obr. 90. Vpravn budova SAD - situace,

Ji a Alena entelovi a kol., 1984.
Obr. 92. Vpravn budova SAD - pdorys

1. patra, Ji a Alena entelovi a kol., 1984.
Obr. 93. Vpravn budova SAD - severn fasda

(pvodn stav), Ji a Alena entelovi a kol., 1984.
Obr. 94. Kryt autobusov nstupit propojen mstkem s vpravn budovou SAD.
Obr. 95. Vpravn budova SAD - severn fasda,

sou. stav (2014), J. a A. entelovi a kol., 1984.
Obr. 96. Vpravn budova SAD - jin fasda a plocha bvalho ndra, souasn stav (2014), Ji
a Alena entelovi a kol., 1984.
124
Obr. 97. Masarykova (dve Fukova) ulice - situace ped demolic, 1979.
Obr. 98. Dm obchodu a slueb a obytn soubor - situace a hmotov een, Miroslav Johanovsk
a kol., zatek 80. let.
Obr. 99. D. obchodu a slueb a obytn soubor - model, Johanovsk a kol., za. 80. let.
Obr. 100. Dm obchodu a slueb - vstavba,

Miroslav Johanovsk a kol., zatek 80. let.
Obr. 101. Dm obchodu a slueb - zpadn

fasda, Johanovsk a kol., za. 80. let.
Obr. 102. D. obchodu a slueb - zpadn fasda,

sou. stav (2014), Johanovsk a kol., za. 80. let.
125
Obr. 103. Dm obchodu a slueb a bytov domy - pn ez,

Miroslav Johanovsk a kol., zatek 80. let.
Obr. 104. Dm obchodu a slueb - vchodn fasda s terasou,

souasn stav (2014), Johanovsk a kol., za. 80. let.
Obr. 106. Bytov domy - vstup do obchodu,

sou. stav, Johanovsk a kol., za. 80. let.
Obr. 105. Pvodn plakt.

stojan, sou. stav (2014).
Obr. 107. Bytov domy - vchodn fasda, sou.

stav (2014), Johanovsk a kol., za. 80. let.
126
Obr. 108. Hotel Vladimir - model (severozpadn pohled), Rudolf Bergr a kol., 1986.
Obr. 109. Hotel Vladimir - podln ez, Rudolf Bergr a kol., 1986.
Obr. 110. Hotel Vladimir - pdorys vstupn sti,

Rudolf Bergr a kol., 1986.
Obr. 111. Hotel Vladimir - pdorys typickho

podla (ubyt. st), R. Bergr a kol., 1986.
Obr. 112. Hotel Vladimir - pdorys nejvyho

podla (s kavrnou), Rudolf Bergr a kol., 1986.
127
Obr. 113. Hotel Vladimir - severn pohled s pvodn kanou od Z. Havlka, R. Bergr a kol., 1986.
Obr. 114. (vpravo) Hotel Vladimir - interir vstupn haly (pvodn stav), Rudolf Bergr a kol., 1986.
Obr. 115. Hotel Vladimir - interir restaurace

(pvodn stav), Rudolf Bergr a kol., 1986.
Obr. 116. Hotel Vladimir - severozpadn pohled,

souasn stav (2014), Rudolf Bergr a kol., 1986.
128
Obr. 117. Pstavba divadla - situace, Milan

Krejk, zatek 90. let.
Obr. 118. Pstavba divadla - pdorys pzem,

Milan Krejk, zatek 90. let.
Obr. 119. Pstavba divadla - pn ez,
Milan Krejk, zatek 90. let.
Obr. 120. Pstavba divadla - jihozpadn

pohled, sou. stav, M. Krejk, za. 90. let.
Obr. 121. Pstavba divadla - severozpadn

pohled, sou. stav (2014), M. Krejk, za. 90. let.
Obr. 122. Prostor pedndra (nerealizovno) - situace, Rudolf Bergr a kol., 1986.
Obr. 123. Prostor pedndra (nerealizovno) dopravn een, Rudolf Bergr a kol., 1986.
129
Obr. 124. Prostor pedndra (nerealizovno), Rudolf Bergr a kol., 1986.
Obr. 125. Prostor pedndra (nerealizovno) situace, Ma Hejduk a kol., 1986.
Obr. 126. Prostor pedndra (nerealiz.) dopravn situace, M. Hejduk a kol., 1986.
Obr. 127. Prostor pedndra (nerealizovno),

Ma Hejduk a kol., 1986.
Obr. 128. Prostor pedndra (nerealizovno) - situace, Jaroslav Zbuzek a kol., 1986.
Obr. 129. Prostor pedndra (nerealizovno) dopravn een, Jaroslav Zbuzek a kol., 1986.
Obr. 130. Prostor pedndra (nerealizovno), Jaroslav Zbuzek a kol., 1986.
130
Obr. 131. Zasteen letnho kina - konstrukce, Jan Doleal a kol., 1971.
Obr. 132. Zasteen letnho kina - vstavba, Jan

Doleal a kol., 1971.
Obr. 133. Zasteen letnho kina - dobov

fotografie, Jan Doleal a kol., 1971.
Obr. 134. Zasteen letnho kina - zakotven konstrukce, sou. stav (2014), J. Doleal a kol., 1971.
Obr. 135. Severn Terasa - schma urbanistickho een, Vclav Krej a kol., 1963.
131
Obr. 136. Sout na sdlit Severn Terasa

- model, 2. cena (Vclav Krej a kol.), 1963.
Obr. 137. Sout na sdlit Severn Terasa model, 3. cena (Jaromr Vejl a kol.), 1963.
Obr. 138. Sout na sdlit Sever. Terasa model, 3. cena (Lubo Doutlk a kol.), 1963.
Obr. 139. Sdlit Dobtice - model, Mojmr Bhm

a kol., 1985.
Obr. 140. Sdlit Dobtice (na horizontu) souasn stav (2014), M. Bhm a kol., 1985.
Obr. 141. Severn Terasa - nov urbanistick

een, Vclav Krej a kol, 1965.
Obr. 142. Sdlit S. Terasa - pohled na

zstavbu (pv. stav), V. Krej a kol.
Obr. 143. Sdlit Severn Terasa - bytov domy,

souasn stav (2014), Vclav Krej a kol.
132
Obr. 144. Sdlit Severn Terasa - souasn

stav (2014), Vclav Krej a kol.
Obr. 145. Sdlit Severn Terasa - bytov domy,

souasn stav (2014), Vclav Krej a kol.
Obr. 146. Sdlit Severn Terasa: obvodov park nazvan Park druby - model, Vclav Krej
a Josef Gabriel, 1979.
Obr. 147. Obvodov park - dobov fotografie, V. Krej a J. Gabriel, 1979.
Obr. 148. Nkupn stedisko Horizont - pvodn

stav, Josef Gabriel a Dieter Hemnek, 1977.
133
Obr. 149. Nk. stedisko Horizont - sou.

stav (2014), J. Gabriel a D. Hemnek,1977.
Obr. 150. Sdlit Severn Terasa: Parkov

nmst - model, Vclav Krej, 1981.

nmst - pvodn stav, Vclav Krej, 1981.

nmst - souasn stav (2014), V. Krej, 1981.
Obr. 153. Sdlit Severn Terasa: 25. Z pvodn stav, Josef Burda, 1975.
Obr. 154. Sdlit S. Terasa: 27. Z (v poped socha od V. Vyselky) - pvodn stav, J. Burda, 1977.
Obr. 155. Sev. Terasa: dm hotelovho

bydlen - dobov fot., Josef Burda, 70. lta.
Obr. 156. D. hotel. bydlen - sou.stav (2014).
134
Obr. 157. Sdlit Severn Terasa: rozshl sektorov centrum s pilehlm parkem - situace, Vclav
Krej a Josef Gabriel, 1979. Jeho poloha v rmci sdlit je vyznaena na obr. 135.
Obr. 158. Sdlit S. Terasa: sektorov centrum - model, V. Krej a J. Gabriel, 1979.
Obr. 159. Sdlit Severn Terasa: sektorov centrum - perspektiva, V. Krej a J. Gabriel, 1979.
Obr. 160. Sektorov centrum - realizovan

st, je je dnes sten zdemolovan.
Obr. 161. Sdlit Severn Terasa: Krajsk politick

kola - pdorys k. sti, V. Krej a kol., 1983.
135
Obr. 162. Sdlit Severn Terasa: Krajsk

politick kola - ez, V. Krej a kol., 1983.
Obr. 163. Sdlit Severn Terasa: Krajsk politick kola - dobov foto., V. Krej a kol., 1983.
Obr. 164. Sdlit Severn Terasa: sektorov

centrum, souasn stav (2014).
Obr. 165. Sdlit S. Terasa: sportovn arel (nerealiz.) - model, Krej a Gabriel, 19751985.
Obr. 166. Sdlit S. Terasa: domov pro seniory - model pv. nvrhu, Z. Gabriel, 1987.
Obr. 167. Sdlit S. Terasa: domov pro seniory souasn stav (2014), Zdenk Gabriel, 1987.
136
Obr. 168. Sdlit Kamenn vrch na Stekov - schma urbanistickho een, Vladislav Valouek
a Petr Chudoba, 1975.
Obr. 169. Sout na sdlit Kamenn vrch model: 1. cena (Jaroslav Frank), 1972.
Obr. 170. Sout na sdlit Kamenn vrch model: 2. cena (Miroslav Fibinger), 1972.
Obr. 171. Sout na sdl. Kam. vrch - model:

3. cena (Johanovsk, Zpotock), 1972.
Obr. 172. Sdl. Kam. vrch - bytov domy, dobov

fotografie, Valouek a Chudoba, za. 80. let.
137
Obr. 173. Sdl. Kam. vrch - bytov domy,

sou. stav, Valouek a Chudoba, za. 80. let.
Obr. 174. Sdl. Kam. vrch - bytov domy, sou.

stav (2014), Valouek a Chudoba, za. 80. let.
Obr. 175. Sdl. Kam. vrch - rodinn domy,

sou. stav, Valouek a Chudoba, za. 80. let.
Obr. 176. Sdlit Jin Terasa nebo t Jin Msto (nerealizovno) - studie urbanistickho een,
Vclav Krej a kol., 1982.
138
Obr. 177. Sout na nemocnin arel - situace: 1. sn. cena (B.Zaplatlek a kol.), 1968.
Obr. 178. Sout na nemocnin arel - model:

1. sn. cena (Bohuslav Zaplatlek a kol.), 1968.
Obr. 179. Sout na nemoc. arel - perspektiva: 1. sn. cena (Zaplatlek a kol.), 1968.
Obr. 180. Sout na nem. arel - situace: 2. zv.

cena (Grguriov-Pitteov, Kvasnica), 1968.
Obr. 181. Sout na nem. arel - model:

2. cena (Grguriov-Pitteov, Kvasnica).
Obr. 182. Perspektiva

(2. cena).
Obr. 183. Schma nemocninho arelu ze 70. let. Legenda nap.: 1. infekn pavilon, 2. ubytovna, 8. poliklinika, 10.11. dtsk oddlen, 16. patologie, 17. rekonstruovan pvodn objekt,
19. operan trakt, 22. sklenk, 24. administrativn objekt, 25. posluchrny.
139
Obr. 184. Nemocnin arel: infekn pavilon

- pvodn stav, Frantiek Votruba, 1977.
Obr. 185. Infekn pavilon souasn stav (2014).
Obr. 186. Zimn stadion - prel, dobov

fotografie, Jan Gabriel a kol., 1971.
Obr. 187. Zimn stadion - jihozpadn pohled,

dobov fotografie, Jan Gabriel a kol., 1971.
Obr. 188. Zimn stadion - interir, dobov

fotografie, Jan Gabriel a kol., 1971.
Obr. 189. Zimn stadion - prel, souasn stav

(2014), Jan Gabriel a kol., 1971.
Obr. 190. Zimn stadion - jin fasda, sou.

stav (2014), J. Gabriel a kol., 1971.
Obr. 191. Zimn stadion - interir, souasn stav

(2014), Jan Gabriel a kol., 1971.
140
Obr. 192. Obvodov centrum Bukova - schma urbanistickho een, Ji P a kol., 1972.
Obr. 193. Obvodov centrum Bukova pvodn zstavba, Ji P a kol., 1972.
Obr. 194. Obvodov centrum Bukova: tranzitn

stedna spoj - situace, Frantiek molk, 1972.
Obr. 195. Tranzitn stedna spoj - prel,

sou. stav (2014), Frantiek molk, 1972.
Obr. 196 a obr. 197. Tranzitn stedna spoj sou. stav (2014), Frantiek molk, 1972.
141
Obr. 198. Krsn Bezno - schma urbanistickho een, Vclav Krej a kol., 1973.
Obr. 199. Krsn Bezno - soutn nvrh

urbanistickho een, V. Krej a kol., 1973.
Obr. 201. Centrum Krsnho Bezna model, Vclav Krej a kol., 1979.
Obr. 200. Centrum K.

Bezna - situace, 1979.
Obr. 202. Centrum Krsnho Bezna - perspektiva

(jin pohled), Vclav Krej a kol., 1979.
142
Obr. 203. Obvodov centrum: dm slueb

(severn pohled), Vladimr Jirouek, 1980.
Obr. 204. Obvodov centrum: Prior (severn

pohled), Vladimr Jirouek, 1980.
Obr. 205. Obvodov centrum: Prior (zpadn

pohled), Vladimr Jirouek, 1980.
Obr. 206. Obvodov centrum - zpadn pohled,

souasn stav (2014), V. Krej a kol., 80. lta.
Obr. 207. Obvodov centrum - jin pohled,

sou. stav (2014), V. Krej a kol., 80. lta.
Obr. 208. Obvodov centrum - nmst, souasn

stav (2014), V. Krej a kol., 80. lta.
Obr. 209. Obvodov centrum - atrium, sou.

stav (2014), V. Krej a kol., 80. lta.
Obr. 210. Obvodov centrum - severn pohled,

souasn stav (2014), V. Krej a kol., 80. lta.
143
Obr. 211. Centrum Kr. Bezna - bytov domy,

sou. stav (2014), Krej a kol., 80. lta.
Obr. 212. Zoologick zahrada v Kr. Bezn: severn

vstup, dobov fotografie, Michal Gabriel, 1985.
Obr. 213. ZOO: botanick pavilony (nerealizovno) - axonometrie, M. Gabriel, 1989.
Obr. 214. ZOO: pavilon tropickch rostlin

(nerealizovno) - interir, Michal Gabriel, 1989.
Obr. 215. ZOO: pavilon subtropickch rostlin

(nerealizovno) - interir, M. Gabriel, 1989.
Obr. 216. Plaveck hala na Kli - vchodn a jin

fasda, Josef Slva a kol., nvrh z roku 1975.
Obr. 217. Plaveck hala na Kli - vchodn

a jin fasda, Josef Slva a kol., 1984.
Obr. 218. Plaveck hala na Kli - pohled na arel,

Josef Slva a kol., 1984.
144
Obr. 219. Plaveck hala na Kli - interir,

dobov fotografie, Josef Slva a kol., 1984.
Obr. 221. Koleje sou. stav (2014).
Obr. 222. Koleje,

torch, 1989.
Obr. 224. Pstavba Pedagogick fakulty

UJEP - pvodn stav, Oldich Dufek, 1986.
Obr. 220. Studentsk koleje na Kli - dobov fotografie, Bsk projekt Teplice, 1976.
Obr. 223. Studentsk koleje na Kli - zpadn

fasda, souasn stav (2014), Jan torch, 1989.
Obr. 225. Pstavba Pedagogick fakulty UJEP souasn stav (2014), Oldich Dufek, 1986.
145
Obr. 226. Budova eskoslovenskch sttnch drah (nerealizovno) - pohled na prel z ulice
Nrodnho odboje, Ma Hejduk a kol., 1974.
Obr. 227. Budova SD (nerealizovno) situace, Ma Hejduk a kol., 1974.
Obr. 228. Budova SD (nerealizovno) - pdorys

pzem, Ma Hejduk a kol., 1974.
Obr. 229. Budova SD (nerealizovno) pdorysy podla vk. budovy, 1974.
Obr. 230. Budova Podniku vpoetn techniky (nerealizovno) - situace, Bergr a Hejduk, 1979.
146
Obr. 231. Budova PVT (nerealiz.) - pdorys

pzem (nahoe) a 1. patra (dole), 1979.
Obr. 232. Budova PVT (nerealiz.) - pohled zpadn

(nahoe) a severn (dole), Bergr a Hejduk, 1979.
Obr. 233. Budova PVT (nerealizovno) pn ez, R. Bergr a M. Hejduk, 1979.
Obr. 234. Krematorium na Stekov - pdorys

pzem, Ji Kynl a Petr Suske, 1986.
Obr. 235. Krematorium

- sou. stav (2014).
Obr. 236. Krematorium na Stekov - souasn

stav (2014), Ji Kynl a Petr Suske, 1986.
147
Obr. 237. Lzn v Brn - situace, Jan

Doleal a Josef Slva, zatek 80. let.
Obr. 238. Lzn v Brn - objekt aten a koupalit,

dobov fotografie, Doleal a Slva, zatek 80. let.
Obr. 239. Por. stanice ve Veboicch (nerealiz.) - perspektiva, Eisler a Pikryl, 1976.
Obr. 241. Por. stanice (nerealiz.) - pdorys pzem, 1976.
Obr. 240. Por. stanice (nerealiz.) - pdorys suternu, 1976.
Obr. 242. Rekonstrukce a dostavba Vtrue (nerealizovno) - perspektiva, Zdenk Vvra, 80. lta.
Obr. 243. Vtrue (nerealizovno) - pdorys

pzem, Zdenk Vvra, 80. lta.
Obr. 244. Vtrue (nerealiz.) axonometrie, Z. Havlk, 80. lta.
148
Obr. 245. Rekonstrukce a dostavba Vtrue

(nerealiz.) - perspektiva, Z. Havlk, 80. lta.
Obr. 247. Gymnastky, Ivan Zlesk, Park

druby na Severn Terase, 1976.
Obr. 246. Prolzaka, Alena Kartkov, Park

druby na Severn Terase, 1. polovina 80. let.
Obr. 248 a obr. 249. Klukovsk rvaka, Michael

Blek, Park druby na Severn Terase, 1983.
Obr. 250. Pocta kosmonautm, Miroslav

Houra, Z na Bukov, 1981.
Obr. 252. Zti, Vlastimil Kvtensk, jdelna

Krajsk politick koly na S. Terase, 1983.
Obr. 251. Matestv, M.

Blek, S. Terasa, 1976.
Obr. 253. Osvtlovac tlesa, I. Vyhnlek, vstupn

hala Krajsk polit. koly na S. Terase, 1983.
149
Obr. 254. Msto, Miroslav Houra, zasedac

mstnost bud. Pozemnch staveb, 197677.
Obr. 255. Lampy, Prochzka,

terasa SP, 2. pol. 70. let.
Obr. 256. Oslava dlnosti, Miroslav Houra,

dostavba KNV, 1985; dobov fotografie.
Obr. 258. Objekt, Vladimr Prochzka, atrium

budovy KNV, datace neznm; dobov foto.
Obr. 257. Oslava dlnosti, Miroslav Houra, dostavba KNV, 1985; souasn stav (2014).
Obr. 259. Kvt / Holubice mru, Stanislav

Libensk, vstupn hala budovy KNV, 1985.
Obr. 260. eskoslovensko, Petr Men, dm

obchodu a slueb v Masarykov (Fukov) ulici.
150
Obr. 261. Druba, V.

Kyselka, 1987.
Obr. 262. Interir salonku hotelu Vladimir, 1986;

pvodn stav.
Obr. 263. Keramick stna, Milan ofka,

interir snackbaru v hotelu Vladimir, 1986.
Obr. 264. Objekt fontna, J. BartoovVilhanov, atrium OD Labe, pol. 70. let.
Obr. 265. Objekt, Karel Kronych, ped

obchodnm domem Labe, 1973.
Obr. 267. Minigolf, Ji

Vydra, ZOO, 1979.
Obr. 266. Leknny,

lzn Brn.
Obr. 268. Sklolamintov zvata, Miroslav Kotrba

a Petr Skla, Zoologick zahrada, 1984.
151
Obr. 269. Souso ty en, Miroslav Raboch, arel letnho kina, datace neznm.
Obr. 270. Hrajc si dti, Michael Blek, Park mru

na sdliti Skivnek, 1977.
Obr. 271. Pohled z Vtrue na msto st nad Labem na zatku 90. let.
152
10 Seznam pouitch pramen, literatury a internetovch

zdroj
10.1 Archivn dokumenty

Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, K 437 a K 2119
(Ubytovna Pozemnch staveb), souprava . 6.
Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, K 1744 (Provozn
budova Sttn banky eskoslovensk, poboka st nad Labem), souprava . 6.
Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, Vtvarn generel
Dm slueb SAD vyjden, tvar hlavnho architekta msta, 19. 4. 1984.
Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, K 1177 (Dm slueb
SAD st nad Labem), souprava . 3.
Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, K 2076 (st nad
Labem Krsn Bezno).
10.2 Literatura
ADAMCZYK, Ji, Jaromr, VEJL. Krajsk koncepce urbanizace a vvoje osdlen
v SR Severoesk kraj. Architektura SR, 1984, ro. XLIII, . 6, s. 268270.
BENEOV, Marie. esk architektura v promnch dvou stolet 17801980.
Praha: Sttn pedagogick nakladatelstv, 1984. 479 s. ISBN 14-627-84.
BERGR, Rudolf. Dm technickch a inenrskch staveb v st nad Labem.
BERGR, Rudolf, Zdenk, HAVLK. Hotel Vladimir v st nad Labem. Architektura
SR, 1988, ro. XLVII, . 2, s. 5255.
BERGR, Rudolf. Provozn budova Podniku vpoetn techniky v st nad Labem.
BROEK, Jaroslav. Vtvarn umn a umlci na stecku ve druh polovin
20. stolet (Soubor lnk a stat publikovanch v dennm tisku 1959 a 2001).
st nad Labem: UJEP, 2010. 259 s. ISBN 978-80-7414-229-1.
153
Budouc tv msta. steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury

Mstskho nrodnho vboru v st n. L, 1975, . 6, s. 23.
Mstskho nrodnho vboru v st n. L., 1976, . 6, s. 23.
ERN, Karol. Nkter specifick piny a dsledky rozestavnosti a dlouhch
lht staveb. Architektura SR, 1971, ro. XXX, . 6, s. 297298.
Demokratizace socialismu i cestou k obrod architektury. Architektura SSR,
1968, ro. XXVII, . 1, s. 19.
DOLANSK, Tom. st nad Labem a jeho okol na starch mapch. st nad
Labem: Statutrn msto st nad Labem, 2007.
EMINGER, Vladimr. Centrum krajskho msta st nad Labem. Architektura
SR, 1979, ro. XXXVIII, . 6, s. 256.
FRANCLOV, Marta et al. Studie k programu bytov vstavby do r. 1980.
Architektura SR, 1970, ro. XXIX, . 8, s. 359.
GABRIEL, Michal. Botanick paviln pro ZOO v st nad Labem. Architektura
SR, 1987, ro. XLVI, . 6, s. 528529.
GABRIEL, Josef. Krajsk politick kola v st nad Labem. eskoslovensk
architekt, Praha: Panorama, 1979, ro. XXV., . 1, s. 3.
GABRIEL, Jan, Vladimr, PROVAZNK. Omezen sout na urbanistickoarchitektonick een rekonstrukce a dostavby nemocnice s poliklinikou III. typu
v st nad Labem Bukov. Architektura SSR, 1969, ro. XXVIII, . 78, s. 415
420.
HEJDUK, Ma. Arel provozn administrativnch budov, n. p. Pozemnch staveb
st nad Labem a poboky esk sttn pojiovny. Architektura SR,
1979,
ro. XXXVIII, . 6, s. 257258.
HEJDUK, Ma. Budova pro asanace v centru st nad Labem. Architektura SR,
1979, ro. XXXVIII, . 6, s. 261262.
HOLUB, Zdenk. Krajsk politick kola. Severn Terasa, st nad Labem.
HOLUB, Zdenk. Ndran a pedndran prostor v st nad Labem. Architektura
SR, 1986, ro. XLV, . 7, s. 314315.
154
HORK, Ivan. Jak a jak vyrbt byty? Architektura SR, 1970, ro. XXIX, . 8, s.
356357.
HORSK, Pavla, Eduard, MAUR a Ji MUSIL. Zrod velkomsta: urbanizace
eskch zem a Evropa. Praha a Litomyl: Paseka, 2002. 352 s. ISBN 80-7185409-3.
HOEK, Oldich, ed. 20 let prce Krajskho projektovho stavu v st nad
Labem. st nad Labem: KP st nad Labem, 1970, nestrnkovno.
Humanizace sdli redakn beseda. Architektura SR, 1988, ro. XLVII, . 6,
s. 2432.
JANKOVICH, Imrich. Typizan proces a smery jeho uplatovania v tvorbe
obytnho prostredia. Architektura SR, 1983, ro. XLV, . 8, s. 342361.
JEHLK, Jan. Ptilet zkuenosti z ppravy zemn-plnovac dokumentace pro
st nad Labem. zemn plnovn a urbanismus, 1995, ro. XXII, . 5, s. 274
276.
KAISEROV, Kristina, Vladimr, KAISER, eds. Djiny msta st nad Labem, st
nad Labem: Msto st nad Labem, 1995. 369 s. ISBN 80-901761-5-1.
Kaleidoskop. steck pehledy, st nad Labem: Odbor kolstv a kultury
KAROUS, Pavel, ed. Vetelci a volavky. Praha: Arbor vitae, 2013. 460 s. ISBN
978-80-7467-039-8.
KLMA, Petr, ed. Kotvy Mje. esk obchodn domy 1965-1975. Praha: VSUP,
2011.179 s. ISBN 978-80-86863-40-5.
KLIMEK, Antonn. Velk djiny zem Koruny esk XIII. Praha a Litomyl: Paseka,
2000. 821 s. ISBN 80-7185-328-3.
KONEN, Duan. Nae umn slou zjmm lidu a socialismu. Vtvarn
kultura, 1982, ro. VI, . 5, s. 417.
KOUCK, Roman. Roman Kouck Architektonick kancel (kniha I). Praha: Zlat
ez, 1999. 454 s. ISBN 80-902810-0-1.
KRSN, Jan. Poznmky k II. fzi soute na centrum v st nad Labem.
Architektura SSR, 1966, ro. XXV, . 1, s. 14.
KRSN, Jan. Poznmky k vsledkm porovnvacch urbanistickch
a objemovch studi pro vstavbu Vysok koly chemicko-technologick
a Vzkumnho stavu anorganick chemie v st nad Labem. Architektura SSR,
1965, ro. XXIV, . 3, s. 170177.
155
KRSN, Jan. Sout na centrum v st nad Labem. Architektura SSR, 1964,

ro. XXIII, . 10, s. 675682.
KRATOCHVL, Petr, ed. Velk djiny zem Koruny esk (sv. I/Architektura).
Praha a Litomyl: Paseka a Artefactum, 2009. 806 s. ISBN 978-80-7432-001-9.
KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta 19502010. st nad Labem:
Statutrn msto st nad Labem, 2013. 341 s. ISBN 978-80-86646-39-8.
KRSEK, Martin. st nad Labem. Praha a Litomyl: Paseka, 2011. 87 s. ISBN
978-80-7432-136-8.
LASOVSK, Ji. Mstsk parter. Architektura SR, 1981, ro. XL, . 6, s. 249.
LORENCOV, Ivana, Michal, NOVOTN, eds. Vda a technika v eskoslovensku
v 60. letech 20. stolet. Praha: Nrodn technick muzeum v Praze, 2011. 450
s. ISBN 978-80-7037-203-6.
MAJER, Ji et al. Uheln hornictv v SSR. Ostrava: Profil, 1985. 793 s. 48-02485.
MANDK, Milo. Krsn Bezno st nad Labem. Architektura SR, 1986, ro.
XLV, . 6, s. 262264.
MANDK, Milo, Ji, HRZA. Pestavba Fukovy ulice v st nad Labem.
Architektura SR, 1982, ro. XLI, . 10, s. 458460.
MAYER, Franoise. ei a jejich komunismus: pam a politick identita. Praha:
Argo, 2009. 273 s. ISBN 978-80-257-0151-5.
Mstsk konference Komunistick strany eskoslovenska v st nad Labem, st
nad Labem, 1978, 34 s.
MICHAL, Zdenk. Centra souasnho vybaven. Architektura SR, 1981, ro. XL,
. 3, s. 110121.
MCHAL, Igor, Ji, TOLC a Stanislav ZEMAN. Pojet asanace devastovanch
zem v zemnm plnu Severoesk hndouheln pnve. Architektura SR,
1977, ro. XXXVI, . 910, s. 407414.
Mlad architekti st nad Labem Liberec (vstavn katalog). 1987,
nestrnkovno.
Nemocnice s poliklinikou III. typu v st nad Labem Bukov. Architektura SR,
1978, ro. XXXVII, . 910, s. 412413.
NOV, Otakar. K vstav tvr skupiny architekt v st nad Labem. Architektura
SR, 1985, ro. XLIV, . 9, s. 414415.
156
NOV, Otakar, ed. Soudob architektura SSR. Praha: Panorama, 1980. 208 s.
PALLA, Vladimr. Problmy perspektivnho vvoje osdlen na zem SSR.
Architektura SSR, 1963, ro. XXII, . 2, s. 119123.
PAVLEK, Tom. Architektura 1. poloviny 20. stolet v zpadn sti steckho
kraje. st nad Labem: FUUD UJEP, 2005. 134 s. ISBN 80-7044-726-5.
PECHAR, Josef. eskoslovensk architektura 19451977, Praha: Odeon, 1979.
474 s.
PECHAR, Josef. st nad Labem Severn Terasa. Architektura SR, 1978,
ro. XXXVII, . 2, s. 6667.
PETRNEK, Svojmil. Obyvatelnost msta a bytov vstavba. Architektura SSR,
1972, ro. XXXI, . 1, s. 1219.
Prohlen stednho vboru Svazu architekt SSR z 21. bezna 1968.
Architektura SSR, 1968, ro. XXVII, . 1, s. 1920.
PROVAZNK, Vladimr. Severn Terasa v st nad Labem. Architektura SR,
1973, ro. XXXII, . 3, s. 122125.
PROVAZNK, Vladimr. st nad Labem. Architektura SR, 1973, ro. XXXII, . 3,
s. 109121.
PROVAZNK, Vladimr. st nad Labem centrln zna. K vsledkm
urbanisticko-architektonick soute. Architektura SR, 1987, ro. XLVI, . 5,
s. 436442.
PROVAZNK, Vladimr, Vladimr, EMINGER. zemn pln sdelnho tvaru st
nad Labem. Architektura SR, 1979, ro. XXXVIII, . 2, s. 6263.
ROTHBAUER, Ivan. zemn plnovn zelen v st nad Labem. Architektura
SR, 1985, ro. XLIV, . 9, s. 427430.
RUNTUK, Karel. Obytn soubor Fukova ulice I v st nad Labem. Architektura
SR, 1987, ro. XLVI, . 3, s. 249252.
SEDMK, Milan. Jak je (a bude) nae msto? steck pehledy. st nad Labem:
Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1989, . 4, s. 1.
SLVA, Josef. Zasteen letnho kina v st nad Labem. Architektura SR, 1972,
ro. XXXI, . 4, s. 182185.
STAKOV, Hana. Studie variabilnch byt. Architektura SR, 1971, ro. XXX, .
9, s. 433434.
SYNKOV, Veronika. Uit umn v architektue msta st nad Labem v letech
19451989 se zamenm na monumentln uit umn. st nad Labem, 2008.
157
108 s. Diplomov prce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v st nad Labem.

Filozofick fakulta. Katedra historie. Vedouc prce Petr URLICH.
SKORA, Miloslav. K nkterm zsadm koncepce bytov politiky v 7. ptiletce.
Architektura SR, 1980, ro. XXXIX, . 7, s. 291293.
EVK, Oldich, Ondej, BENE. Architektura 60. let. Praha: Grada Publishing,
2009. 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.
LAPK, Vclav. Severoesk hndouheln pnev. Architektura SR, 1979, ro.
XXXVIII, . 2, s. 5456.
MOLK, Frantiek. Tranzitn stedna spoj v st nad Labem Bukov.
Architektura SR, 1984, ro. XLIII, . 1, s. 6566.
TVN, Jaromr. K souti na Severn Terasu v st nad Labem. Architektura
SSR, 1964, ro. XXIII, . 1, s. 1318.
VCHA, Rostislav, Marie, PLATOVSK, eds. Djiny eskho vtvarnho umn
V. 19391958. Praha: Academia, 2005. 525 s. ISBN 80-200-1390-3.
VCHA, Rostislav, Marie, PLATOVSK, eds. Djiny eskho vtvarnho umn
VI/1.19582000. Praha: Academia, 2007. 526 s. ISBN 978-80-200-1487-X.
TOME, Josef. Slovnk k politickm djinm eskoslovenska 19191992. Praha:
Ji Budka, 1994. 279 s. ISBN 80-901549-2-1.
Tranzitn stedna spoj v st nad Labem - Bukov. Architektura SR, 1972, ro.
XXXI, . 6, s. 294.
Urbanistick soute v st nad Labem. Zlat ez, 1993, . 6. ISSN 1210 4760.
Urbanistick vvoj okresu a msta st nad Labem ve vztahu k problematice
ivotnho prosted. Vzkumn stav vstavby a architektury. st nad Labem:
VVA, 1990.
steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho
vboru v st n. L, 1979, ro. 5, . 6., s. 1.
steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho
vboru v st n. L, 1979, ro. 5, . 10, s. 1.
zemn plny pro st nad Labem. zemn plnovn a urbanismus, 1995,
ro. XXII, . 5, s. 271311.
VALCHOV, Vladislava (ed.), Luk, BERAN a Jan ZIKMUND. Industriln
topografie/ steck kraj (prmyslov architektura a technick stavby). Praha:
VCPD FA VUT, 2011. 364 s. ISBN 978-80-01-04833-7.
158
ENTEL, Ji. Vpravn budova autobusovho ndra SAD v st nad Labem.

10.3 Internetov zdroje

ABC domy: Velk Hradebn 14-22 | st nad Labem - centrum 56-72. In: st Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/121-abc-domy
Bytov komplex v Hrnsk ulici: Hrnsk | st nad Labem - centrum. In: st Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/120-bytovy-komplex-v-hrncirske-ulici
esk sttn pojiovna: Dlouh 15 | st nad Labem - centrum 2760. In: st Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/145-ceska-statni-pojistovna.
Hasisk porn stanice: Masarykova 380 | st nad Labem - Veboice. In: st Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-05-02]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/359-hasicska-pozarni-stanice.
Hotelov dm: Sociln pe 2 | st nad Labem - Severn Terasa 2773. In: st Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/6-hotelovy-dum.
Horn vstup do ZOO: Vstupn | st nad Labem - Krsn Bezno. In: st Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/87-horni-vstup-do-zoo.
Interhotel Bohemia: Mrov nmst 6 | st nad Labem - centrum 2442. In: st Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/114-interhotel-bohemia.
Krajsk editelstv policie: Lidick nmst 9 | st nad Labem - centrum 899.
In: st - Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-30] Dostupn
z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/290-krajske-reditelstvi-policie.
Kulturn dm: Velk Hradebn 19 | st nad Labem - centrum 1025. In: st Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-30] Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/192-kulturni-dum.
Magistrt: Velk Hradebn 8a | st nad Labem - centrum 2336. In: st - Aussig:
Architektura
na
severu
ech [online].
[cit.
2014-03-30]
Dostupn
z:http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/191-magistrat.
159
Nvrh hotelu Vtru: Fibichova 25 | st nad Labem - centrum 392. In: st Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-05-07]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/299-navrh-hotelu-vetrus.
Neorenesann obytn dm v Moskevsk ul.: Londnsk, Moskevsk 8, 29 | st
nad Labem - centrum 2262, 2263. In: st - Aussig: Architektura na severu
ech [online].
[cit.
2014-03-13]
Dostupn
z:
http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/237-neorenesancni-obytny-dum-v-moskevske-ul.
Obchodn dm Labe: Revolun 9 | st nad Labem - centrum 2732. In: st Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/111-obchodni-dum-labe.
Palivov kombint: Chabaovick | st nad Labem - Hrbovice. In: st - Aussig:
Architektura na severu ech [online] [cit. 2014-05-11]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/194-palivovy-kombinat.
Plaveck hala: U Koupalit 11 | st nad Labem - Kle 575. In: st - Aussig:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/195-plavecka-hala
Pozemn stavby: Velk hradebn, Dlouh 54, 13 | st nad Labem - centrum 2800,
3359. In: st - Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-04-08].
Dostupn z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/144-pozemni-stavby.
Zasteen letnho kina: Letn kino | st nad Labem - centrum. In: st - Aussig:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/88-zastreseni-letniho-kina.
eleznin poliklinika: Masarykova 94 | st nad Labem - centrum 5431. In: st Aussig: Architektura na severu ech [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupn z:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/139-zeleznicni-poliklinika.
160
11 Seznam vyobrazen
Obr. 1. Mapa st nad Labem z roku 1725. [zdroj: steck pehledy. st nad
Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1983, . 1,
nestrnkovno]
Obr. 2. Mapa st nad Labem a okol, II. vojensk mapovn, 18361852 [zdroj:
DOLANSK, Tom. st nad Labem a jeho okol na starch mapch. st nad
Labem: Statutrn msto st nad Labem, 2007. s. 9]
Obr. 3. Pohled na arel Rakouskho spolku pro chemickou a hutn vrobu
s pekladitm Zpadnho ndra v roce 1930 [zdroj: KRSEK, Martin. st nad
Labem. Praha a Litomyl: Paseka, 2011. ISBN 978-80-7432-136-8, obrazov
ploha]
Obr. 4. Pohled na centrum msta obklopen tovrnami okolo roku 1900 [zdroj:
KRSEK, Martin. st nad Labem. Praha a Litomyl: Paseka, 2011. ISBN 97880-7432-136-8, obrazov ploha]
Obr. 5. Pohled na pstav s dvoupatrovm elezninm mostem pes eku Labe
okolo roku 1900 [zdroj: KRSEK, Martin. st nad Labem. Praha a Litomyl:
Paseka, 2011. ISBN 978-80-7432-136-8, obrazov ploha]
Obr. 6. Pohled na Schichtovy zvody na Stekov okolo 1915 [zdroj: KRSEK,
Martin. st nad Labem. Praha a Litomyl: Paseka, 2011. ISBN 978-80-7432136-8, obrazov ploha]
Obr. 7. Centrum msta ped nlety okolo roku 1939 [zdroj: KRSEK, Martin. st
nad Labem. Praha a Litomyl: Paseka, 2011. ISBN 978-80-7432-136-8,
obrazov ploha]
Obr. 8. Centrum msta po nletech v dubnu 1945 [zdroj: KRSEK, Martin. st nad
Labem. Praha a Litomyl: Paseka, 2011. ISBN 978-80-7432-136-8, obrazov
ploha]
Obr. 9. Ulice Mal Hradebn ped nlety okolo roku 1939 [zdroj: KRSEK, Martin.
st nad Labem. Praha a Litomyl: Paseka, 2011. ISBN 978-80-7432-136-8,
obrazov ploha]
Obr. 10. Ulice Mal Hradebn po nletech v dubnu 1945 [zdroj: KRSEK, Martin.
st nad Labem. Praha a Litomyl: Paseka, 2011. ISBN 978-80-7432-136-8.
obrazov ploha]
Obr. 11. Leteck snmek st nad Labem z roku 1954 [zdroj: DOLANSK, Tom.
st nad Labem a jeho okol na starch mapch. st nad Labem: Statutrn
msto st nad Labem, 2007. s. 41]
161
Obr. 12. Neorenesann bytov dm souasn stav (2014), Ladislav Richtermoc,

1956 [foto: autorka]
Obr. 13. Odborov dm kultury pracujcch (dnes Kulturn dm) souasn stav
(2014), Jaroslav a Helena Lchovi, 1964 [foto: autorka]
Obr. 14. Lidick nmst s budovou Magistrtu (Jan Gabriel a kol., 1961) a sochou
Zrozen uhl (Stanislav Hanzk, 60. lta) dobov fotografie [zdroj: Pozemn
stavby st nad Labem, nedatovno, nestrnkovno]
Obr. 15. Pohled na Krajsk editelstv policie z Revolun ulice dobov
fotografie, Josef Lika a Viktor Tuek, 1963 [zdroj: steck pehledy. st nad
nestrnkovno]
Obr. 16. Smrn zemn pln st nad Labem, Jaromr Hanu a kol., 1962 [zdroj:
Statutrn msto st nad Labem, 2013. s. 77. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 17. Sout na centrum msta model vtznho nvrhu, Vladimr Eminger
a kol., 1965 [zdroj: steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury
Mstskho nrodnho vboru, 1976, . 12, s. 3]
Obr. 18. Bytov dm v Hrnsk ulici dobov fotografie, Rudolf Bergr a Josef
Lika, 1963 [zdroj: PROVAZNK, Vladimr, Libor, NMEEK. Severoesk kraj
ve fotografich. Rozvoj krajskho msta st nad Labem. st nad Labem:
Severoesk krajsk nrodn vbor, 1975. s. 21]
Obr. 19. Bytov domy ve Velk Hradebn dobov fotografie, Josef Lika a Rudolf
Bergr, 1964 [zdroj: PROVAZNK, Vladimr, Libor, NMEEK. Severoesk kraj
Obr. 20. Hotel Bohemia dobov fotografie, Gustav Brix, 1968 [zdroj: Pozemn
stavby st nad Labem, nedatovno, nestrnkovno]
Obr. 21. Sdlit Skivnek dobov fotografie, Vladimr Eminger a kol., 60. lta
[zdroj: PROVAZNK, Vladimr, Libor, NMEEK. Severoesk kraj ve
fotografich. Rozvoj krajskho msta st nad Labem. st nad Labem:
Obr. 22. Sdlit Skivnek dobov fotografie, Vladimr Eminger a kol., 60. lta
[zdroj: PROVAZNK, Vladimr, Libor, NMEEK. Severoesk kraj ve
Obr. 23. Sdlit Hornick-Star dobov fotografie, 60. lta [zdroj: PROVAZNK,
Vladimr, Libor, NMEEK. Severoesk kraj ve fotografich. Rozvoj krajskho
162
msta st nad Labem. st nad Labem: Severoesk krajsk nrodn vbor,

1975. s. 18]
Obr. 24. Smrn zemn pln st nad Labem, Vladimr Provaznk a kol., 1977
[zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta 19502010. st nad
Labem: Statutrn msto st nad Labem, 2013. s. 79. ISBN 978-80-86646-398]
Obr. 25. Smrn zemn pln st nad Labem mstsk tvrti, Vladimr Provaznk
a kol., 1977 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta 1950
2010. st nad Labem: Statutrn msto st nad Labem, 2013. s. 79. ISBN
978-80-86646-39-8]
Obr. 26. Smrn zemn pln st nad Labem zemn generel krajinskch
a sadovnickch prav, tvar hlavnho architekta st n. L., 1977 [zdroj:
ROTHBAUER, Ivan. zemn plnovn zelen v st nad Labem. Architektura
SR, 1985, . 9, s. 429]
Obr. 27. Studie podrobnho zemnho plnu centra st nad Labem, Vladimr
Eminger a kol., 1973 [zdroj: PROVAZNK, Vladimr, Libor, NMEEK.
Severoesk kraj ve fotografich. Rozvoj krajskho msta st nad Labem. st
nad Labem: Severoesk krajsk nrodn vbor, 1975. s. 3839]
Obr. 28. Podrobn zemn pln centra st nad Labem model, Vladimr Eminger
978-80-86646-39-8]
978-80-86646-39-8]
a kol., 1978 [zdroj: EMINGER, Vladimr. Centrum krajskho msta st nad
Labem. Architektura SR, 1979, ro. XXXVIII, . 6, s. 256]
Obr. 31. Sout na centrum msta urbanistick een irho centra: 1. snen
cena (Jana a Ji Kallmnzerovi a Vclav Krej), 1986 [zdroj: KREJ, Vclav.
st nad Labem. Rozvoj msta 19502010. st nad Labem: Statutrn msto
st nad Labem, 2013. s. 181. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 32. Sout na centrum msta urbanistick een Mrovho nmst:
1. snen cena (Jana a Ji Kallmnzerovi a Vclav Krej), 1986 [zdroj:
163
Obr. 33. Sout na centrum msta jihozpadn st Mrovho nmst:

1. snen cena (Jana a Ji Kallmnzerovi a Vclav Krej), 1986 [zdroj:
Obr. 34. Sout na centrum msta severn st Mrovho nmst: 1. snen
cena (Jana a Ji Kallmnzerovi a Vclav Krej), 1986 [zdroj: KREJ, Vclav.
st nad Labem. Rozvoj msta 19502010. st nad Labem: Statutrn msto
st nad Labem, 2013. s. 183. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 35. Sout na centrum msta prostor pedndra s budovou Hlavnho
ndra: 1. snen cena (Jana a Ji Kallmnzerovi a Vclav Krej), 1986
Obr. 36. Mrov nmst s pvodn zstavbou v severn sti a stedn parkovac
plochou v roce 1970; dobov fotografie [zdroj: PROVAZNK, Vladimr, Libor,
NMEEK. Severoesk kraj ve fotografich. Rozvoj krajskho msta st nad
Labem. st nad Labem: Severoesk krajsk nrodn vbor, 1975. s. 13]
Obr. 37.Sout na centrum msta urbanistick een irho centra: 2. cena
(Zuzana a Ji Gegorkovi a kol.), 1986 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad
Labem. Rozvoj msta 19502010. st nad Labem: Statutrn msto st nad
Labem, 2013. s. 184. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 38. Sout na centrum msta severozpadn st Mrovho nmst:
2. cena (Zuzana a Ji Gegorkovi a kol.), 1986 [zdroj: KREJ, Vclav. st
nad Labem. Rozvoj msta 19502010. st nad Labem: Statutrn msto st
nad Labem, 2013. s. 184. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 39. Sout na centrum msta prostor pedndra s budovou Hlavnho
ndra: 2. cena (Zuzana a Ji Gegorkovi a kol.), 1986 [zdroj: KREJ,
Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta 19502010. st nad Labem: Statutrn
msto st nad Labem, 2013. s. 184. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 40. Sout na centrum msta urbanistick een irho centra: 3. cena
(Lumr Berk a Ji Koudelka ml.), 1986 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad
Labem, 2013. s. 184. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 41. Sout na centrum msta severozpadn st Mrovho nmst:
3. cena (Lumr Berk a Ji Koudelka ml.), 1986 [zdroj: KREJ, Vclav. st
nad Labem, 2013. s. 184. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 42. Sout na centrum msta jihozpadn st Mrovho nmst: 3. cena
(Lumr Berk a Ji Koudelka ml.), 1986 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad
164

Labem, 2013. s. 184. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 43. Okol kostela Nanebevzet Panny Marie ve 2. polovin 80. let 20. stolet.
[zdroj: steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho
nrodnho vboru, 1987, . 1, tituln strana]
Obr. 44. Arel budov Pozemnch staveb a esk sttn pojiovny nvrh prel
pi pohledu z Mrovho nmst, Ma Hejduk a kol., 1977 [zdroj: steck
pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho
vboru, 1975, . 6, s. 3]
Obr. 45. Arel budov Pozemnch staveb a esk sttn pojiovny situace, Ma
Hejduk a kol., 1977 [zdroj: HEJDUK, Ma. Arel provozn administrativnch
budov, n. p. Pozemnch staveb st nad Labem a poboky esk sttn
pojiovny. Architektura SR, 1979, ro. XXXVIII, . 6, s. 257]
Obr. 46. Arel budov Pozemnch staveb a esk sttn pojiovny pdorys
vstupnho podla, Ma Hejduk a kol., 1977 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad
Labem, 2013. 267 s. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 47. Arel budov Pozemnch staveb a esk sttn pojiovny hmotov
een, Ma Hejduk a kol., 1977; dobov fotografie z potku 80. let [zdroj:
eskoslovensk architekt, 1985, . 18, tituln strana]
Obr. 48. Arel budov Pozemnch staveb a esk sttn pojiovny prel, Ma
Hejduk a kol., 1977; dobov fotografie z potku 80. let [zdroj: steck
vboru, 1982, . 1, tituln strana]
Obr. 49. Budova esk sttn pojiovny; souasn stav (2014) [foto: autorka]
Obr. 50. Stavebn sprva Pozemnch staveb situace, Josef Slva, 1977;
souasn stav (2014) [zdroj: https://www.google.cz/maps]
Obr. 51. Stavebn sprva Pozemnch staveb pvodn stav, Josef Slva, 1977;
[zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem rozvoj msta 19502010. st nad
Obr. 52. Stavebn sprva Pozemnch staveb zpadn a jin fasda, souasn
stav (2014), Josef Slva, 1977 [foto: autorka]
Obr. 53. Stavebn sprva Pozemnch staveb jin a vchodn fasda, souasn
stav (2014), Josef Slva, 1977 [foto: autorka]
Obr. 54. Severoesk krajsk nrodn vbor pdorys vstupnho podla, Rudolf
Bergr a Petr Chudoba, 1982 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj
165
msta 19502010. st nad Labem: Statutrn msto st nad Labem, 2013.

s. 265. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 55. Severoesk krajsk nrodn vbor pdorys typickho podla, Rudolf
Bergr a Petr Chudoba, 1982 [zdroj: BERGR, Rudolf. Dm technickch
a inenrskch staveb v st nad Labem. Architektura SR, 1979, ro.
XXXVIII, . 6, s. 260]
Obr. 56. Severoesk krajsk nrodn vbor model celho objektu, Rudolf Bergr
a Petr Chudoba, 1982 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem rozvoj msta
19502010. st nad Labem: Statutrn msto st nad Labem, 2013. s. 260.
ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 57. Severoesk krajsk nrodn vbor varianta vchodn fasdy, Rudolf
Bergr a Petr Chudoba, 1982 [zdroj: BERGR, Rudolf. Dm technickch
a inenrskch staveb v st nad Labem. Architektura SR, 1979, ro.
XXXVIII, . 6, s. 260]
Obr. 58. Severoesk krajsk nrodn vbor - varianta vchodn fasdy s vkovou
budovou, Rudolf Bergr a Petr Chudoba, 1982 [zdroj: steck pehledy. st
nad Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1975, . 5,
s. 7]
Obr. 59. Severoesk krajsk nrodn vbor vchodn fasda, souasn stav
(2014), Rudolf Bergr a Petr Chudoba, 1982 [foto: autorka]
Obr. 60. Severoesk krajsk nrodn vbor severn fasda, souasn stav
(2014), Rudolf Bergr a Petr Chudoba, 1982 [foto: autorka]
Obr. 61. Severoesk krajsk nrodn vbor atrium, souasn stav (2014),
Rudolf Bergr a Petr Chudoba, 1982 [foto: autorka]
Obr. 62. Krajsk vbor KS situace, Ma Hejduk a Michal Gabriel, 1985 [zdroj:
HEJDUK, Ma. Budova pro asanace v centru st nad Labem. Architektura
SR, 1979, ro. XXXVIII, . 6, s. 261]
Obr. 63. Krajsk vbor KS model, Ma Hejduk a Michal Gabriel, 1985 [zdroj:
HEJDUK, Ma. Budova pro asanace v centru st nad Labem. Architektura
SR, 1979, ro. XXXVIII, . 6, s. 262]
Obr. 64. Krajsk vbor KS pohled na prel (jin fasda), Ma Hejduk
a Michal Gabriel, 1985 [zdroj: HEJDUK, Ma. Budova pro asanace v centru
st nad Labem. Architektura SR, 1979, ro. XXXVIII, . 6, s. 261]
Obr. 65. Krajsk vbor KS - prel, Ma Hejduk a Michal Gabriel, 1985; dobov
fotografie [zdroj: steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury
Mstskho nrodnho vboru, 1989, . 5, tituln strana]
166
Obr. 66. Krajsk vbor KS prchoz terasa, Ma Hejduk a Michal Gabriel,

1985; dobov fotografie [zdroj: steck pehledy. st nad Labem: Odbor
kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1989, . 2, tituln strana]
Obr. 67. Krajsk vbor KS pvodn pemostn ulice Velk Hradebn, Ma
Hejduk a Michal Gabriel, 1985; dobov fotografie [zdroj: steck pehledy. st
tituln strana]
Obr. 68. Krajsk vbor KS prel (jin fasda), souasn stav (2014), Ma
Hejduk a Michal Gabriel, 1985 [foto: autorka]
Obr. 69. Krajsk vbor KS zpadn a severn fasda, souasn stav (2014),
Ma Hejduk a Michal Gabriel, 1985 [foto: autorka]
Obr. 70. Krajsk vbor KS - vstup do objektu z terasy, souasn stav (2014),
Ma Hejduk a Michal Gabriel, 1985 [foto: autorka]
Obr. 71. Budova eskoslovensk sttn banky, Severoeskch plynren
a restaurace Jednoty (nerealizovno) pohled na prel (jin fasda)
z Mrovho nmst, Ji Fojt, 1. polovina 70. let [zdroj: steck pehledy. st
s. 3]
Obr. 72. eskoslovensk sttn banka (nerealizovno) situace, Jan Zeman,
1986 [zdroj: Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv,
K 1744 (Provozn budova Sttn banky eskoslovensk, poboka st nad
Labem), souprava . 6, . vkresu D1-A1]
Obr. 73. eskoslovensk sttn banka (nerealizovno) jin pohled, Jan Zeman,
Labem), souprava . 6, . vkresu D-A 11]
Obr. 74. eskoslovensk sttn banka (nerealizovno) vchodn pohled, Jan
Zeman, 1986 [zdroj: Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov
meziarchiv, K 1744 (Provozn budova Sttn banky eskoslovensk, poboka
st nad Labem), souprava . 6, . vkresu D-A 12]
Obr. 75. eskoslovensk sttn banka (nerealizovno) vchodn pohled, Jan
Zeman, 1987 [zdroj: Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov
meziarchiv, K 1744 (Provozn budova Sttn banky eskoslovensk, poboka
st nad Labem), souprava . 6, . vkresu A 14]
Obr. 76. eskoslovensk sttn banka (nerealizovno) jin pohled, Jan Zeman,
Labem), souprava . 6, . vkresu A 13]
167
Obr. 77. Obchodn dm Labe pdorys pzem, Rena ertov, 1974 [zdroj:
KLMA, Petr, ed. Kotvy Mje. esk obchodn domy 19651975. Praha:
VUP, 2011. s. 104. ISBN 978-80-86863-40-5]
Obr. 78. Obchodn dm Labe vstavba, Rena ertov, 1974; dobov
fotografie [zdroj: PROVAZNK, Vladimr, Libor, NMEEK. Severoesk kraj
Severoesk krajsk nrodn vbor, 1975, s. 11]
Obr. 79. Obchodn dm Labe pohled na severn fasdu z Revolun ulice,
Rena ertov, 1974 [zdroj: KLMA, Petr, ed. Kotvy Mje. esk obchodn
domy 19651975. Praha: VUP, 2011. s. 104. ISBN 978-80-86863-40-5]
Obr. 80. Obchodn dm Labe pohled na severn a zpadn fasdu z Revolun
ulice, souasn stav (2014), Rena ertov, 1974 [foto: autorka]
Obr. 81. Obchodn dm Labe detail fasdy, souasn stav (2014), Rena
ertov, 1974 [foto: autorka]
Obr. 82.Obchodn dm Labe atrium v poslednm pate, souasn stav (2014),
Rena ertov, 1974 [foto: autorka]
Obr. 83. Dm slueb SAD situace, Jan tpek, 1986 [zdroj: Archiv msta st
nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, K 1177 (Dm slueb SAD st
nad Labem), souprava . 3]
Obr. 84. Dm slueb SAD pdorys pzem, Jan tpek, 1986 [zdroj: Archiv
msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, K 1177 (Dm slueb
SAD st nad Labem), souprava . 3]
Obr. 85. Dm slueb SAD pdorys 3. podla, Jan tpek, 1986 [zdroj: Archiv
msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, K 1177 (Dm slueb
SAD st nad Labem), souprava . 3]
Obr. 86. Dm slueb SAD prel (severn pohled), Jan tpek, 1986 [zdroj:
Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, K 1177 (Dm
slueb SAD st nad Labem), souprava . 3]
Obr. 87. Dm slueb SAD jin pohled, Jan tpek, 1986 [zdroj: Archiv msta
st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, K 1177 (Dm slueb SAD
st nad Labem), souprava . 3]
Obr. 88. Dm slueb SAD prel, souasn stav (2014), Jan tpek, potek
90. let [foto: autorka]
Obr. 89. Dm slueb SAD jihovchodn pohled, souasn stav (2014), Jan
tpek, potek 90. let [foto: autorka]
168
Obr. 90. Vpravn budova SAD situace, Ji a Alena entelovi a Jan tpek
a kol., 1984 [zdroj: ENTEL, Ji. Vpravn budova autobusovho ndra
SAD v st nad Labem. eskoslovensk architekt, 1986, . 25, s. 3]
Obr. 91. Vpravn budova SAD pdorys pzem, Ji a Alena entelovi a Jan
tpek a kol., 1984 [zdroj: ENTEL, Ji. Vpravn budova autobusovho
ndra SAD v st nad Labem. eskoslovensk architekt, 1986, . 25, s. 3]
Obr. 92. Vpravn budova SAD pdorys 1. patra, Ji a Alena entelovi a Jan
tpek a kol., 1984 [zdroj: ENTEL, Ji. Vpravn budova autobusovho
ndra SAD v st nad Labem. eskoslovensk architekt, 1986, . 25, s. 3]
Obr. 93. Vpravn budova SAD severn fasda, Ji a Alena entelovi a Jan
tpek a kol., 1984; dobov fotografie [zdroj: ENTEL, Ji. Vpravn budova
autobusovho ndra SAD v st nad Labem. eskoslovensk architekt,
1986, . 25, s. 3]
Obr. 94. Kryt autobusov nstupit, Ji a Alena entelovi a Jan tpek a kol.,
1984 [zdroj: ENTEL, Ji. Vpravn budova autobusovho ndra SAD
v st nad Labem. eskoslovensk architekt, 1986, . 25, s. 3]
Obr. 95. Vpravn budova SAD severn fasda, souasn stav (2014), Ji
a Alena entelovi a Jan tpek a kol., 1984 [foto: autorka]
Obr. 96. Vpravn budova SAD jin fasda a plocha bvalho ndra,
souasn stav (2014), Ji a Alena entelovi a Jan tpek a kol., 1984 [foto:
autorka]
Obr. 97. Masarykova (dve Fukova) ulice situace ped demolic, 1979 [zdroj:
Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, st nad Labem
obytn soubor Fukova ulice (I. stavba demolice), . vkresu 16]
Obr. 98. Dm obchodu a slueb a obytn soubor situace, Miroslav Johanovsk
a kol., zatek 80. let [zdroj: MANDK, Milo, Ji, HRZA. Pestavba Fukovy
ulice v st nad Labem. Architektura SR, 1982, ro. XLI, . 10, s. 458]
Obr. 99. Dm obchodu a slueb a obytn soubor model, Miroslav Johanovsk
a kol., zatek 80. let [zdroj: MANDK, Milo. Ji, HRZA. Pestavba Fukovy
ulice v st nad Labem. Architektura SR, 1982, ro. XLI, . 10, s. 459]
Obr. 100. Dm obchodu a slueb vstavba, Miroslav Johanovsk a kol., zatek
80. let [zdroj: steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury
Obr. 101. Dm obchodu a slueb a obytn soubor zpadn fasda (pvodn
stav), Miroslav Johanovsk a kol., 80. lta [zdroj: steck pehledy. st nad
tituln strana]
169
Obr. 102. Dm obchodu a slueb zpadn fasda, souasn stav (2014),

Miroslav Johanovsk a kol., 80. lta [foto: autorka]
Obr. 103. Dm obchodu a slueb a obytn soubor pn ez, Miroslav
Johanovsk a kol., zatek 80. let [zdroj: MANDK, Milo, Ji, HRZA.
Pestavba Fukovy ulice v st nad Labem. Architektura SR, 1982, ro. XLI,
. 10, s. 459]
Obr. 104. Dm obchodu a slueb - vchodn fasda s terasou, souasn stav
(2014), Miroslav Johanovsk a kol., 80. lta [foto: autorka]
Obr. 105. Dm obchodu a slueb detail vchodn fasdy s pvodnm
plaktovacm stojanem, souasn stav (2014), Miroslav Johanovsk a kol.,
80. lta [foto: autorka]
Obr. 106. Bytov domy u stediska obchodu a slueb pvodn vstup do obchodu,
souasn stav (2014), Miroslav Johanovsk a kol., 80. lta [foto: autorka]
Obr. 107. Bytov domy u stediska obchodu a slueb vchodn fasda,
souasn stav (2014), Miroslav Johanovsk a kol., 80. lta [foto: autorka]
Obr. 108. Hotel Vladimir model, Rudolf Bergr a kol., 1986 [zdroj: ROTYKA,
Josef. Hotel Vladimir v st nad Labem. eskoslovensk architekt, 1988, . 25,
s. 3]
Obr. 109. Hotel Vladimir podln ez, Rudolf Bergr a kol., 1986 [zdroj: MANDK,
Milo, Ji, HRZA. Pestavba Fukovy ulice v st nad Labem. Architektura
SR, 1982, ro. XLI, . 10, s. 460]
Obr. 110. Hotel Vladimir pdorys pzem, Rudolf Bergr a kol., 1986 [zdroj:
MANDK, Milo, Ji, HRZA. Pestavba Fukovy ulice v st nad Labem.
Architektura SR, 1982, ro. XLI, . 10, s. 460]
Obr. 111. Hotel Vladimir pdorys typickho podla ubytovac sti, Rudolf Bergr
a kol., 1986 [zdroj: MANDK, Milo, Ji, HRZA. Pestavba Fukovy ulice
v st nad Labem. Architektura SR, 1982, ro. XLI, . 10, s. 460]
Obr. 112. Hotel Vladimir pdorys nejvyho podla, Rudolf Bergr a kol., 1986
[zdroj: MANDK, Milo, Ji, HRZA. Pestavba Fukovy ulice v st nad
Labem. Architektura SR, 1982, ro. XLI, . 10, s. 460]
Obr. 113. Hotel Vladimir severn pohled s pvodn kanou od Zdeka Havlka,
Rudolf Bergr a kol., 1986 [zdroj: BERGR, Rudolf, Zdenk, HAVLK. Hotel
Vladimir v st nad Labem. Architektura SR, 1988, ro. XLVII, . 2, s. 52]
Obr. 114. Hotel Vladimir interir vstupn haly (pvodn stav), Rudolf Bergr a kol.,
1986 [zdroj: ROTYKA, Josef. Hotel Vladimir v st nad Labem.
eskoslovensk architekt, 1988, . 25, s. 3]
170
Obr. 115. Hotel Vladimir interir restaurace (pvodn stav), Rudolf Bergr a kol.,
1986 [zdroj: ROTYKA, Josef. Hotel Vladimir v st nad Labem.
Obr. 116. Hotel Vladimir severozpadn pohled, souasn stav (2014), Rudolf
Bergr a kol., 1986 [foto: autorka]
Obr. 117. Pstavba divadla situace, Milan Krejk, zatek 90. let [zdroj:
Obr. 118. Pstavba divadla pdorys pzem, Milan Krejk, zatek 90. let
Obr. 119. Pstavba divadla pn ez, Milan Krejk, zatek 90. let [zdroj:
Obr. 120. Pstavba divadla jihozpadn pohled, souasn stav (2014), Milan
Krejk, zatek 90. let [foto: autorka]
Obr. 121. Pstavba divadla severozpadn pohled s mstkem propojujc
pvodn a novou budovu, souasn stav (2014), Milan Krejk, zatek 90. let
[foto: autorka]
Obr. 122. Prostor pedndra (nerealizovno) situace, Rudolf Bergr a kol., 1986
[zdroj: HOLUB, Zdenk. Ndran a pedndran prostor v st nad Labem.
Architektura SR, 1986, ro. XLV, . 7, s. 314]
Obr. 123. Prostor pedndra (nerealizovno) dopravn een, Rudolf Bergr
a kol., 1986 [zdroj: HOLUB, Zdenk. Ndran a pedndran prostor v st
nad Labem. Architektura SR, 1986, ro. XLV, . 7, s. 314]
Obr. 124. Prostor pedndra (nerealizovno), Rudolf Bergr a kol., 1986 [zdroj:
HOLUB, Zdenk. Ndran a pedndran prostor v st nad Labem.
Obr. 125. Prostor pedndra (nerealizovno) situace, Ma Hejduk a kol., 1986
Obr. 126. Prostor pedndra (nerealizovno) dopravn een, Ma Hejduk
171
Obr. 127. Prostor pedndra (nerealizovno), Ma Hejduk a kol., 1986 [zdroj:

HOLUB, Zdenk. Ndran a pedndran prostor v st nad Labem.
Obr. 128. Prostor pedndra (nerealizovno) situace, Jaroslav Zbuzek a kol.,
1986 [zdroj: HOLUB, Zdenk. Ndran a pedndran prostor v st nad
Labem. Architektura SR, 1986, ro. XLV, . 7, s. 315]
Obr. 129. Prostor pedndra (nerealizovno) dopravn een, Jaroslav Zbuzek
Obr. 130. Prostor pedndra (nerealizovno), Jaroslav Zbuzek a kol., 1986
Obr. 131. Zasteen letnho kina konstrukce, Jan Doleal a kol., 1971 [zdroj:
SLVA, Josef. Zasteen letnho kina v st nad Labem. Architektura SR,
1972, ro. XXXI, . 4, s. 183]
Obr. 132. Zasteen letnho kina vstavba, Jan Doleal a kol., 1971 [zdroj:
SLVA, Josef. Zasteen letnho kina v st nad Labem. Architektura SR,
1972, ro. XXXI, . 4, s. 184185]
Obr. 133. Zasteen letnho kina, Jan Doleal a kol., 1971; dobov fotografie
[zdroj: SLVA, Josef. Zasteen letnho kina v st nad Labem. Architektura
SR, 1972, ro. XXXI, . 4, s. 182]
Obr. 134. Zasteen letnho kina zakotven konstrukce, souasn stav (2014),
Jan Doleal a kol., 1971 [foto: autorka]
Obr. 135. Severn Terasa schma urbanistickho een, Vclav Krej a kol.,
1963 [zdroj: steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury
Obr. 136. Sout na sdlit Severn Terasa model: 2. cena (Vclav Krej
a kol.), 1963 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta 1950
978-80-86646-39-8]
Obr. 137. Sout na sdlit Severn Terasa model: 3. cena (Jaromr Vejl a kol.),
1963 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta 19502010. st
nad Labem: Statutrn msto st nad Labem, 2013. s. 117. ISBN 978-8086646-39-8]
Obr. 138. Sout na sdlit Severn Terasa model: 3. cena (Lubo Doutlk
a kol.), 1963 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta 1950
172
978-80-86646-39-8]
Obr. 139. Sdlit Dobtice model, Mojmr Bhm a kol., 1985 [zdroj: KREJ,
Obr. 140. Sdlit Dobtice souasn stav (2014), Mojmr Bhm a kol., 1985
[foto: autorka]
Obr. 141. Severn Terasa nov urbanistick een, Vclav Krej a kol., 1965
Obr. 142. Sdlit Severn Terasa pohled na zstavbu (pvodn stav), Vclav
Krej a kol. [zdroj: KORPIL, Josef. Stavme ztek SSR. Praha: Panorama,
1981. s. 122]
Obr. 143. Sdlit Severn Terasa souasn stav bytovch dom (2014), Vclav
Krej a kol. [foto: autorka]
Obr. 144. Sdlit Severn Terasa souasn stav (2014), Vclav Krej a kol.,
[foto: autorka]
Obr. 145. Sdlit Severn Terasa souasn stav bytovch dom (2014), Vclav
Krej a kol. [foto: autorka]
Obr. 146. Sdlit Severn Terasa: obvodov park (Park druby) model, Vclav
Krej a Josef Gabriel, 1979 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj
s. 128. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 147. Sdlit Severn Terasa: obvodov park (Park druby) dobov
fotografie, Vclav Krej a Josef Gabriel, 1979 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad
Labem, 2013. s. 128. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 148. Sdlit Severn Terasa: nkupn stedisko Horizont pvodn stav,
Josef Gabriel a Dieter Hemnek, 1977 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad
Labem, 2013. s. 127. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 149. Sdlit Severn Terasa: nkupn stedisko Horizont souasn stav
(2014), Josef Gabriel a Dieter Hemnek, 1977 [foto: autorka]
Obr. 150. Sdlit Severn Terasa: Parkov nmst u stediska Cl model,
Vclav Krej, 1981 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta
173

ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 151. Sdlit Severn Terasa: Parkov nmst u stediska Cl pvodn stav,
Vclav Krej, 1981 [zdroj: steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv
a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1987, . 11, tituln strana]
Obr. 152. Sdlit Severn Terasa: Parkov nmst u stediska Cl souasn
stav (2014), Vclav Krej, 1981 [foto: autorka]
Obr. 153. Sdlit Severn Terasa: 25. zkladn kola pvodn stav, Josef Burda,
Obr. 154. Sdlit Severn Terasa: 27. zkladn kola (v poped socha Matka
s dttem od Vclava Kyselky) pvodn stav, Josef Burda, 1977 [zdroj:
steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho
nrodnho vboru, 1980, . 10, tituln strana]
Obr. 155. Sdlit Severn Terasa: dm hotelovho bydlen dobov fotografie,
Josef Burda, 70. lta [zdroj: KORPIL, Josef. Stavme ztek SSR. Praha:
Panorama, 1981. s. 184]
Obr. 156. Sdlit Severn Terasa: dm hotelovho bydlen souasn stav
(2014), Josef Burda, 70. lta [foto: autorka]
Obr. 157. Sdlit Severn Terasa: sektorov centrum situace, Vclav Krej
a Josef Gabriel, 1979 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta
ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 158. Sdlit Severn Terasa: sektorov centrum model, Vclav Krej
a Josef Gabriel, 1979 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta
ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 159. Sdlit Severn Terasa: sektorov centrum perspektiva, Vclav Krej
a Josef Gabriel, 1979 [zdroj: MICHAL, Zdenk. Centra souasnho vybaven
Centrum Severn Terasa. Architektura SR, 1981, ro. XL, . 3, s. 116]
Obr. 160. Sdlit Severn Terasa: sektorov centrum realizovan st, kter je
dnes ji sten zdemolovan, Vclav Krej a Josef Gabriel, 1979 [zdroj:
https://www.google.cz/maps]
Obr. 161. Sdlit Severn Terasa: Krajsk politick kola pdorys kolsk sti,
Vclav Krej a kol., 1983 [zdroj: HOLUB, Zdenk. Krajsk politick kola.
Severn Terasa, st nad Labem. eskoslovensk architekt, 1984, . 25, s. 3]
174
Obr. 162. Sdlit Severn Terasa: Krajsk politick kola ez, Vclav Krej
a kol., 1983 [zdroj: HOLUB, Zdenk. Krajsk politick kola. Severn Terasa,
st nad Labem. eskoslovensk architekt, 1984, . 25, s. 3]
Obr. 163. Sdlit Severn Terasa: Krajsk politick kola pvodn stav, Vclav
Krej a kol., 1983 [zdroj: HOLUB, Zdenk. Krajsk politick kola. Severn
Terasa, st nad Labem. eskoslovensk architekt, 1984, . 25, s. 3]
Obr. 164. Sdlit Severn Terasa: sektorov centrum, souasn stav (2014),
Vclav Krej a Josef Gabriel, 1979 [foto: autorka]
Obr. 165. Sdlit Severn Terasa: sportovn arel Rud hvzdy (nerealizovno)
model, Vclav Krej a Josef Gabriel, 19751985 [zdroj: KREJ, Vclav. st
nad Labem, 2013. s. 146. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 166. Sdlit Severn Terasa: domov pro seniory model pvodnho nvrhu,
Zdenk Gabriel, 1987 [zdroj: PROVAZNK, Vladimr, Libor, NMEEK.
Severoesk kraj ve fotografich. Rozvoj krajskho msta st nad Labem. st
nad Labem: Severoesk krajsk nrodn vbor, 1975, s. 34]
Obr. 167. Sdlit Severn Terasa: domov pro seniory souasn stav (2014),
Zdenk Gabriel, 1987 [zdroj: http://www.znackakvality.info/certifikovanazarizeni/domov-pro-seniory-severni-terasa/]
Obr. 168. Sdlit Kamenn vrch schma urbanistickho een, Vladislav
Valouek a Petr Chudoba, 1975 [zdroj: steck pehledy. st nad Labem:
Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1976, . 6, s. 3]
Obr. 169. Sout na sdlit Kamenn vrch model: 1. cena (Jaroslav Frank),
1972 [zdroj: PROVAZNK, Vladimr, Libor, NMEEK. Severoesk kraj ve
Obr. 170. Sout na sdlit Kamenn vrch model: 2. cena (Miroslav Fibinger),
Obr. 171. Sout na sdlit Kamenn vrch model: 3. cena (Miroslav Johanovsk
a Vladimr Zpotock), 1972 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj
s. 93. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 172. Sdlit Kamenn vrch bytov domy, Vladislav Valouek a Petr
Chudoba, 70.80. lta; dobov fotografie [zdroj: steck pehledy. st nad
tituln strana]
175
Obr. 173. Sdlit Kamenn vrch bytov domy, souasn stav (2014), Vladislav
Valouek a Petr Chudoba, 70.80. lta [foto: autorka]
Obr. 176. Sdlit Jin Terasa (nerealizovno) studie urbanistickho een,
Vclav Krej a kol., 1982 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj
s. 9495. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 177. Sout na nemocnici s poliklinikou na Bukov situace: 1. snen cena
(Bohuslav Zaplatlek a kol.), 1968 [zdroj: GABRIEL, Jan, Vladimr,
PROVAZNK. Omezen sout na urbanisticko-architektonick een
rekonstrukce a dostavby nemocnice s poliklinikou III. typu v st nad Labem
Bukov. Architektura SSR, 1969, ro. XXVIII, . 78, s. 416]
Obr. 178. Sout na nemocnici s poliklinikou na Bukov model: 1. snen cena
(Bohuslav Zaplatlek a kol.), 1968 [zdroj: GABRIEL, Jan, Vladimr,
PROVAZNK. Omezen sout na urbanisticko-architektonick een
rekonstrukce a dostavby nemocnice s poliklinikou III. typu v st nad Labem
Bukov. Architektura SSR, 1969, ro. XXVIII, . 78, s. 416]
Obr. 179. Sout na nemocnici s poliklinikou na Bukov perspektivn pohled na
vstupn st: 1. snen cena (Bohuslav Zaplatlek a kol.), 1968 [zdroj:
GABRIEL, Jan, Vladimr, PROVAZNK. Omezen sout na urbanistickoarchitektonick een rekonstrukce a dostavby nemocnice s poliklinikou
III. typu v st nad Labem Bukov. Architektura SSR, 1969, ro. XXVIII,
. 78, s. 416]
Obr. 180. Sout na nemocnici s poliklinikou na Bukov situace: 2. zven
cena (Vladimra Grguriov-Pitteov a Alexandr Kvasnica), 1968 [zdroj:
GABRIEL, Jan, Vladimr, PROVAZNK. Omezen sout na urbanistickoarchitektonick een rekonstrukce a dostavby nemocnice s poliklinikou
III. typu v st nad Labem Bukov. Architektura SSR, 1969, ro. XXVIII,
. 78, s. 418]
Obr. 181. Sout na nemocnici s poliklinikou na Bukov model: 2. zven cena
(Vladimra Grguriov-Pitteov a Alexandr Kvasnica), 1968 [zdroj: GABRIEL,
Jan, Vladimr, PROVAZNK. Omezen sout na urbanisticko-architektonick
een rekonstrukce a dostavby nemocnice s poliklinikou III. typu v st nad
Labem Bukov. Architektura SSR, 1969, ro. XXVIII, . 78, s. 418]
Obr. 182. Sout na nemocnici s poliklinikou na Bukov perspektiva: 2. zven
cena (Vladimra Grguriov-Pitteov a Alexandr Kvasnica), 1968 [zdroj:
176
GABRIEL, Jan, Vladimr, PROVAZNK. Omezen sout na urbanistickoarchitektonick een rekonstrukce a dostavby nemocnice s poliklinikou III.
typu v st nad Labem Bukov. Architektura SSR, 1969, ro. XXVIII, . 78,
s. 418]
Obr. 183. Schma nemocninho arelu, 70. lta [zdroj: Nemocnice s poliklinikou
III. typu v st nad Labem Bukov. Architektura SR, 1978, ro. XXXVII, . 9
10, s. 412]
Obr. 184. Nemocnice s poliklinikou na Bukov infekn pavilon, Frantiek
Votruba, 1977; dobov fotografie [zdroj: Nemocnice s poliklinikou III. typu
v st nad Labem Bukov. Architektura SR, 1978, ro. XXXVII, . 910,
s. 413]
Obr. 185. Nemocnice s poliklinikou na Bukov infekn pavilon, souasn stav
(2014), Frantiek Votruba, 1977 [foto: autorka]
Obr. 186. Zimn stadion (nyn Zlatopramen Arena) na Bukov prel, dobov
fotografie, Jan Gabriel a kol., 1971 [zdroj: PROVAZNK, Vladimr, Libor,
NMEEK. Severoesk kraj ve fotografich. Rozvoj krajskho msta st nad
Labem. st nad Labem: Severoesk krajsk nrodn vbor, 1975, s. 24]
Obr. 187. Zimn stadion (nyn Zlatopramen Arena) na Bukov jihozpadn
pohled, dobov fotografie, Jan Gabriel a kol., 1971 [zdroj: steck pehledy.
st nad Labem: Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1981,
. 1, tituln strana]
Obr. 188. Zimn stadion (nyn Zlatopramen Arena) na Bukov interir, dobov
fotografie, Jan Gabriel a kol., 1971 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem.
Rozvoj msta 19502010. st nad Labem: Statutrn msto st nad Labem,
2013. s. 216. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 189. Zimn stadion (nyn Zlatopramen Arena) na Bukov prel, souasn
stav (2014), Jan Gabriel a kol., 1971 [foto: autorka]
Obr. 190. Zimn stadion (nyn Zlatopramen Arena) na Bukov jin fasda,
souasn stav (2014), Jan Gabriel a kol., 1971 [foto: autorka]
Obr. 191. Zimn stadion (nyn Zlatopramen Arena) na Bukov interir, souasn
stav (2014), Jan Gabriel a kol., 1971 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem.
2013. s. 216. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 192. Obvodov centrum Bukova schma urbanistickho een, Ji P
a kol., 1972 [zdroj: steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv a kultury
177
Obr. 193. Obvodov centrum Bukova pvodn zstavba, dobov fotografie, Ji

P a kol., 1972 [zdroj: steck pehledy. st nad Labem: Odbor kolstv
a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1991, . 4, tituln strana]
Obr. 194. Obvodov centrum Bukova: tranzitn stedna spoj situace, Frantiek
molk, 1972 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem rozvoj msta 1950
978-80-86646-39-8]
Obr. 195. Obvodov centrum Bukova: tranzitn stedna spoj prel, souasn
stav (2014), Frantiek molk, 1983 [foto: autorka]
Obr. 196. Obvodov centrum Bukova: tranzitn stedna spoj jihozpadn
pohled, souasn stav (2014), Frantiek molk, 1983 [foto: autorka]
Obr. 197. Obvodov centrum Bukova: tranzitn stedna spoj propojovac
mstek mezi budovami, souasn stav (2014), Frantiek molk, 1983 [foto:
autorka]
Obr. 198. Krsn Bezno schma urbanistickho een, Vclav Krej a kol.,
Mstskho nrodnho vboru, 1976, . 3, s. 3],
Obr. 199. Krsn Bezno soutn nvrh urbanistickho een, Vclav Krej
a kol., 1973 [zdroj: PROVAZNK, Vladimr, Libor, NMEEK. Severoesk kraj
Obr. 200. Centrum Krsnho Bezna situace, Vclav Krej a kol., 1979 [zdroj:
Statutrn msto st nad Labem, 2013. 153 s. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 201. Centrum Krsnho Bezna model, Vclav Krej a kol., 1979 [zdroj:
Obr. 202. Centrum Krsnho Bezna perspektiva, Vclav Krej a kol., 1979
Obr. 203. Obvodov centrum: dm slueb severn pohled, Vladimr Jirouek,
K 2076 (st nad Labem Krsn Bezno), . vkresu C1-12-46]
Obr. 204. Obvodov centrum: Prior severn pohled, Vladimr Jirouek, 1980
[zdroj: Archiv msta st nad Labem, Oddlen Spisov meziarchiv, K 2076
(st nad Labem Krsn Bezno), . vkresu C1-12-46]
178
Obr. 205. Obvodov centrum: obchodn dm Prior zpadn pohled (vez),

Vladimr Jirouek, 1980 [zdroj: Archiv msta st nad Labem, Oddlen
Spisov meziarchiv, K 2076 (st nad Labem Krsn Bezno), . vkresu C112-48]
Obr. 206. Obvodov centrum zpadn pohled, souasn stav (2014), Vclav
Krej a kol., 80. lta [foto: autorka]
Obr. 207. Obvodov centrum jin pohled s nstupnmi rampami, souasn stav
(2014), Vclav Krej a kol., 80. lta [foto: autorka]
Obr. 208. Obvodov centrum nmst, souasn stav (2014), Vclav Krej
a kol., 80. lta [foto: autorka]
Obr. 209. Obvodov centrum pohled do atria, souasn stav (2014), Vclav
Obr. 210. Obvodov centrum severn pohled, souasn stav (2014), Vclav
Obr. 211. Centrum Krsnho Bezna bytov domy (jin pohled), souasn stav
(2014), Vclav Krej a kol., 80. lta [foto: autorka]
Obr. 212. Zoologick zahrada v Krsnm Bezn: severn vstup, dobov
fotografie, Michal Gabriel, 1985 [zdroj: eskoslovensk architekt, 1988, . 9,
tituln strana]
Obr. 213. Zoologick
zahrada
v Krsnm
Bezn:
botanick
pavilony
(nerealizovno) axonometrie, Michal Gabriel, 1989 [zdroj: GABRIEL, Michal.
Botanick paviln pro ZOO v st nad Labem. Architektura SR, 1987, ro.
XLVI, . 6, s. 528],
Obr. 214. Zoologick zahrada v Krsnm Bezn: pavilon tropickch rostlin
(nerealizovno) interir, Michal Gabriel, 1989 [zdroj: GABRIEL, Michal.
XLVI, . 6, s. 529]
Obr. 215.Zoologick zahrada v Krsnm Bezn: pavilon subtropickch rostlin
(nerealizovno) interir, Michal Gabriel, 1989 [zdroj: GABRIEL, Michal.
XLVI, . 6, s. 529]
Obr. 216. Plaveck hala na Kli vchodn a jin fasda, Josef Slva a kol., 1975
nrodnho vboru, 1975, . 11, s. 5]
179
Obr. 217. Plaveck hala na Kli pdorys pzem, Josef Slva a kol., 1984 [zdroj:
Obr. 218. Plaveck hala na Kli pohled na arel, Josef Slva a kol., 1984 [zdroj:
http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/195-plavecka-hala]
Obr. 219. Plaveck hala na Kli interir, Josef Slva a kol., 1984 [zdroj: steck
vboru, 1986, . 2, nestrnkovno]
Obr. 220. Studentsk koleje na Kli dobov fotografie, Bsk projekt Teplice,
Mstskho nrodnho vboru, 1987, . 9, tituln strana]
Obr. 221. Studentsk koleje na Kli souasn stav (2014), Bsk projekt
Teplice, 1976 [foto: autorka]
Obr. 222. Studentsk koleje na Kli vchodn fasda, souasn stav (2014), Jan
torch, 1989 [foto: autorka]
Obr. 223. Studentsk koleje na Kli zpadn fasda, souasn stav (2014), Jan
torch, 1989 [foto: autorka]
Obr. 224. Pstavba Pedagogick fakulty UJEP pvodn stav, Oldich Dufek,
Mstskho nrodnho vboru, 1989, . 4, oblka]
Obr. 225. Pstavba Pedagogick fakulty UJEP souasn stav (2014), Oldich
Dufek, 1986 [foto: autorka]
Obr. 226. Budova eskoslovenskch sttnch drah (nerealizovno) pohled na
prel z ulice Nrodnho odboje, Ma Hejduk a kol., 1974 [zdroj: KREJ,
Obr. 227. Budova eskoslovenskch sttnch drah (nerealizovno) situace, Ma
Hejduk a kol., 1974 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta
ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 228. Budova eskoslovenskch sttnch drah (nerealizovno) pdorys
pzem, Ma Hejduk a kol., 1974 [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem.
2013. s. 204. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 229. Budova eskoslovenskch sttnch drah (nerealizovno) pdorysy
podla vkov budovy, Ma Hejduk a kol., 1974 [zdroj: KREJ, Vclav. st
180

nad Labem, 2013. s. 204. ISBN 978-80-86646-39-8]
Obr. 230. Budova Podniku vpoetn techniky (nerealizovno) situace, Rudolf
Bergr a Ma Hejduk, 1979 [zdroj: BERGR, Rudolf. Provozn budova Podniku
vpoetn techniky v st nad Labem. Architektura SR, 1979, ro. XXXVIII,
. 6, s. 261]
Obr. 231. Budova Podniku vpoetn techniky (nerealizovno) pdorys pzem
(nahoe) a 1. patra (dole), Rudolf Bergr a Ma Hejduk, 1979 [zdroj: BERGR,
Rudolf. Provozn budova Podniku vpoetn techniky v st nad Labem.
Architektura SR, 1979, ro. XXXVIII, . 6, s. 261]
Obr. 232. Budova Podniku vpoetn techniky (nerealizovno) pohled zpadn
(nahoe) a severn (dole), Rudolf Bergr a Ma Hejduk, 1979 [zdroj: BERGR,
Rudolf. Provozn budova Podniku vpoetn techniky v st nad Labem.
Architektura SR, 1979, ro. XXXVIII, . 6, s. 261]
Obr. 233. Budova Podniku vpoetn techniky (nerealizovno) pn ez, Rudolf
Bergr a Ma Hejduk, 1979 [zdroj: BERGR, Rudolf. Provozn budova Podniku
vpoetn techniky v st nad Labem. Architektura SR, 1979, ro. XXXVIII,
. 6, s. 261]
Obr. 234. Krematorium na Stekov pdorys pzem, Ji Kynl a Petr Suske,
Obr. 235. Krematorium na Stekov souasn stav (2014), Ji Kynl a Petr
Suske, 1986 [foto: autorka]
Obr. 236. Krematorium na Stekov souasn stav (2014), Ji Kynl a Petr
Suske, 1986 [foto: autorka]
Obr. 237. Lzn v Brn (modernizace a dostavba objekt) situace, Jan Doleal
a Josef Slva, zatek 80. let [zdroj: https://www.google.cz/maps]
Obr. 238. Lzn v Brn (modernizace a dostavba objekt) dobov fotografie,
Jan Doleal a Josef Slva, zatek 80. let [zdroj: steck pehledy. st nad
tituln strana]
Obr. 239. Porn stanice ve Veboicch (nerealizovno) perspektiva (zpadn
pohled), John Eisler a Emil Pikryl, 1976 [zdroj: http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/359-hasicska-pozarni-stanice]
181
Obr. 240. Porn stanice ve Veboicch (nerealizovno) pdorys suternu,

John
Eisler
a
Emil
Pikryl,
1976
[zdroj:
http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/359-hasicska-pozarni-stanice]
Obr. 241. Porn stanice ve Veboicch (nerealizovno) pdorys pzem, John
Eisler
a
Emil
Pikryl,
1976
[zdroj:
http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/359-hasicska-pozarni-stanice]
Obr. 242. Rekonstrukce a dostavba arelu Vtrue (nerealizovno) - perspektiva,
Zdenk
Vvra,
80.
lta
[zdroj:
http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/299-navrh-hotelu-vetrus]
Obr. 243. Rekonstrukce a dostavba arelu Vtrue (nerealizovno) pdorys
pzem,
Zdenk
Vvra,
80.
lta
[zdroj:
http://www.ustiaussig.net/stavby/karta/nazev/299-navrh-hotelu-vetrus]
Obr. 244. Rekonstrukce a dostavba arelu Vtrue (nerealizovno) axonometrie,
Zdenk Havlk, 80. lta [zdroj: Mlad architekti st nad Labem Liberec
(katalog k vstav). 1987, nestrnkovno]
Obr. 245. Rekonstrukce a dostavba arelu Vtrue (nerealizovno) perspektiva,
Zdenk Havlk, 80. lta [zdroj: Mlad architekti st nad Labem Liberec
(katalog k vstav). 1987, nestrnkovno]
Obr. 246. Dtsk prolzaka, Alena Kartkov, dtsk hit na sdliti Severn
Terasa, 1. polovina 80. let; dobov fotografie [zdroj: steck pehledy. st nad
tituln strana]
Obr. 247. Gymnastky, Ivan Zlesk, bronz, Park druby na sdliti Severn Terasa,
1976; souasn stav (2014) [foto: autorka]
Obr. 248. Klukovsk rvaka, Michael Blek, pskovec, Park druby na sdliti
Severn Terasa, 1983; souasn stav (2014) [foto: autorka]
Obr. 249. Klukovsk rvaka detail signatury autora, Michael Blek, pskovec,
Park druby na sdliti Severn Terasa, 1983; souasn stav (2014) [foto:
autorka]
Obr. 250. Pocta kosmonautm, Miroslav Houra, sklenn mozaika, Z Pod
Holom na Bukov, 1981; dobov fotografie [zdroj: steck pehledy. st
tituln strana]
Obr. 251. Matestv, Michael Blek, pskovec, zdravotn stedisko na sdliti
Severn Terasa, 1976; dobov fotografie [zdroj: eskoslovensk architekt,
1982, . 1, s. 6]
182
Obr. 252. Zti, Vlastimil Kvtensk, keramick stna, jdelna Krajsk politick
koly na sdliti Severn Terasa, 1983; dobov fotografie [zdroj: KREJ,
Obr. 253. Osvtlovac tlesa, Ivan Vyhnlek, sklo a kov, vstupn hala Krajsk
politick koly na sdliti Severn Terasa, 1983; souasn stav (2014) [foto:
autorka]
Obr. 254. Msto, Miroslav Houra, devn intarzie, zasedac mstnost budovy
Pozemnch staveb, 19761977; dobov fotografie [zdroj: Pozemn stavby st
nad Labem, nedatovno, nestrnkovno],
Obr. 255. Osvtlovac tlesa, Vladimr Prochzka, sklo a kov, terasa arelu
Pozemnch staveb a SP, 2. polovina 70. let; souasn stav [foto: autorka]
Obr. 256. Oslava dlnosti, Miroslav Houra, mozaika, budova Severoeskho
krajskho nrodnho vboru, 1985; dobov fotografie [zdroj: eskoslovensk
architekt, 1987, . 1, s. 4]
Obr. 257. Oslava dlnosti, Miroslav Houra, mozaika, budova Severoeskho
krajskho nrodnho vboru, 1985; souasn stav (2014) [foto: autorka]
Obr. 258. Objekt (fontna), Vladimr Prochzka, sklo a kov, atrium budovy
Severoeskho krajskho nrodnho vboru, datace neznm; dobov
fotografie [zdroj: KREJ, Vclav. st nad Labem. Rozvoj msta 19502010.
st nad Labem: Statutrn msto st nad Labem, 2013. s. 266. ISBN 978-8086646-39-8]
Obr. 259. Kvt / Holubice mru, Stanislav Libensk, sklo, vstupn hala
Severoeskho krajskho nrodnho vboru, 1985; dobov fotografie [zdroj:
Obr. 260. eskoslovensko, Petr Men, mozaika, dm obchodu a slueb
v Masarykov (dve Fukov) ulici, datace neznm; souasn stav (2014)
[foto: autorka]
Obr. 261. Druba, Vclav Kyselka, bronz, piazetta ped hotelem Vladimir, 1987;
souasn stav (2014) [foto: autorka]
Obr. 262. Interir salonku hotelu Vladimir,
1986;
pvodn
stav
[zdroj:
Obr. 263. Keramick stna, Milan ofka, interir snackbaru v hotelu Vladimir,
1986; pvodn stav [zdroj: eskoslovensk architekt, 1988, . 7, s. 3]
Obr. 264. Objekt fontna, Jana Bartoov-Vilhanov, kov, atrium obchodnho
domu Labe, polovina 70. let; dobov fotografie [zdroj: KLMA, Petr, ed. Kotvy
183
Mje. esk obchodn domy 1965-1975. Praha: VUP, 2011. s. 107. ISBN
978-80-86863-40-5]
Obr. 265. Objekt, Karel Kronych, mozaika, kombinovan technika,
obchodnm domem Labe, 1973; souasn stav (2014) [foto: autorka]
ped
Obr. 266. Leknny, Marta Taberyov, keramick relif, exterirov stna objektu
aten v lznch Brn, 1980; dobov fotografie [zdroj: steck pehledy. st
nestrnkovno]
Obr. 267. Plastiky pohdkovch postav, Ji Vydra, kombinovan technika, pro
minigolf v Zoologick zahrad v Krsnm Bezn, 1979; dobov fotografie
nrodnho vboru, 1991, . 3, nestrnkovno]
Obr. 268. Plastiky zvat, Miroslav Kotrba a Petr Skla, sklolamint a uml
pryskyice, Zoologick zahrada v Krsnm Bezn, 1984; dobov fotografie
nrodnho vboru, 1991, . 3, nestrnkovno]
Obr. 269. Souso ty en, Miroslav Raboch, betonov sms, arel letnho kina,
datace neznm; dobov fotografie [zdroj: steck pehledy. st nad Labem:
Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1987, . 6, oblka]
Obr. 270. Souso Hrajc si dti, Michael Blek, pskovec, Park mru na sdliti
Skivnek, 1977; dobov fotografie [zdroj: steck pehledy. st nad Labem:
Odbor kolstv a kultury Mstskho nrodnho vboru, 1987, . 10, oblka]
Obr. 271. Pohled na msto st nad Labem na zatku 90. let [zdroj: KOUCK,
Roman. Roman Kouck Architektonick kancel (kniha I). Praha: Zlat ez,
1999, s. 89. ISBN 80-902810-0-1]
184

Zuzana Prokopová: Architektura V Ústí Nad Labem V Letech 1969-1989

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Zuzana Prokopová: Architektura V Ústí Nad Labem V Letech 1969-1989

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v st nad Labem

Fakulta umn a designu

diplomantka: Bc. Zuzana Prokopov

V st nad Labem 23. kvtna 2014

Jmno a pjmen autora:

Nzev diplomov prce:

Architektura v st nad Labem v letech 19691989.

Nzev prce v anglitin:

Architecture in st nad Labem in 19691989.

Katedra djin a teorie umn

Vedouc diplomov prce:

doc. PhDr. Tom Pavlek, Ph.D.

Klov slova: st nad Labem, architektura, urbanismus, umleck dlo

Key words: st nad Labem, architecture, urbanism, art in architecture

6.3.10 Krematorium na Stekov .............................................................. 88

pehled o stavebnm vvoji msta st nad Labem v obdob 19691989. asov je

demokratizanho procesu nastartovanho Praskm jarem1.

MAYER, Franoise. ei a jejich komunismus: pam a politick identita. Praha: Argo,

a architektonick realizace se nesmazateln promtly do celkovho vzhledu centra

2 Historie msta st nad Labem do roku 1945 s drazem

rozvjejc se prmysl a s nm souvisejc pracovn pleitosti a zlepen vlastn

do prvn svtov vlky, po kter nastaly zmny jak v mocenskm rozdlen

v severozpadnch a severnch echch, je bylo oznaeno jako Deutschbhmen

Vce k povlen problematice se stabilizac hranic eskoslovenska v oblasti severozpadnch

KAISER, Vladimr. st nad Labem za nacistick okupace 1938-1945. In KAISEROV, Kristina,

3 st nad Labem ve 2. polovin 20. stolet

Zkon . 280/1948 Sb.

tvrtiny pvodnho, pevn nmeckho obyvatelstva31, jejich majetek byl

Na potku druh svtov vlky ilo v st nad Labem 70 000 obyvatel.

strana samozejm tk prmysl, po vzoru Sovtskho svazu, podporovala.33

Poslednm vraznm projevem nesouhlasu se stle trvajc okupac byla

s nespokojenmi obyvateli a jejich zstupci, v ele s Obanskm frem. Po

4 Krajsk projektov stav v st nad Labem

stavebnch zvod, pod n spadaly sttn projektov stavy tzv. Stavoprojekty.

kvalifikovan vypracovanch projekt realizovna podstatn st vstavby na

stav st nad Labem, zkrcen oznaovn jako KP st nad Labem, jeho

5 Stavebn vvoj v st nad Labem v letech 19451969

a slep nsledovn sovtskho modelu naruily pirozen rozvoj architektury

sloen Miroslav Tnsk, Karel Fleischer, Miroslav Johanovsk, Ji Leiblinger

musela bt pizpsobena prv dostupn konstrukci a dalm stavebnm prvkm.

s Ladislavem psem a Antonnem Wernerem (KP st nad Labem), kte spolu

s dalmi umlci navrhli podobu interiru.62 Budova sv funkci slou dodnes

a setknch Svazu architekt. Nap. na XI. sjezdu komunistick strany

vybavenosti vetn experimentln koly s celodenn p od Frantika Kamenka

HOEK, Oldich, ed., ref. 54.

dostatenou klu vyuit. Rovn monosti vyuit novch hmot a materil,

HOEK, Oldich, ed., ref. 54.

6 Stavebn aktivita v st nad Labem v letech 19691989

upednostovan typizace, pi kter se vstavba provdla za pomoci ovench

socialistickou vstavbou mst, jsou tzv. akce Z neboli Zveleben msta.

politickohospodsk a technick zsady schvlen Severoeskm krajskm

by odlehil centru od nporu automobilov a nkladn dopravy.84 zemn pln ml

6.1 Centrum msta

Panny Marie), je byly vystavny samotnmi obany v rmci tzv. brigdnickch

o vznik spe solitrnch budov bez vazeb na sv okol a absence celkovho

a spoleensko-kulturn zem s dostatkem pch a klidovch zn, nap. na

a dopravn inenr Stanislav Proke. Lumr Berk a Ji Koudelka ml. z st nad

6.1.1 Arel provozn administrativnch budov Pozemnch staveb a esk

Na ploe 3 385 m2 byl navren arel o tech objektech umstnch na

V rozhovoru s podnikovm editelem Pozemnch staveb Zdekem tpnkem z roku 1975 je

6.1.2 Stavebn sprva Pozemnch staveb

HEJDUK, Ma. Arel provozn administrativnch budov, n. p. Pozemnch staveb st nad

6.1.3 Dostavba Severoeskho krajskho nrodnho vboru