Katedra sociologie

Fakulta socilnch studi MASARYKOVA UNIVERSITA Brno, Jotova 10, 602 00, esk republika telefon: 00 420 - 549 497 175, fax: 00 420 - 549 491 920

Meze a monosti interpretace nboenstv v socilnch vdch:

Sbr dat a jeho vliv na interpretaci nboenstv
(esej do kurzu SAN 102 Kritick interpretace nboenstv)

Vypracovala: Hamkov Tereza (uo: 358408) Sociln antropologie Bakalsk prezenn studium, imatrikulan ronk 2009 Pednejc: Mgr. Jakub Havlek, Ph.D.

v Brn, 16. 12. 2010 Obsah

1) vod 2) Definice pojmu nboenstv 3) Sbr dat 4) Zvr 5) Zdroje

str. 3 str. 3 str. 5 str. 7 str. 8

~2~

1)

vod Ve sv prci se zaobrm tm, jak zpsob vbru dat ovlivuje nai budouc interpretaci,

pohled na nboenstv. V prvn sti nartnu problematiku definice nboenstv, protoe ta je pro vbr dat nezbytn. Druh st se nsledn vnuje samotnmu sbru dat, a to pedevm od informtor. 2) Definice pojmu nboenstv U jakhokoli vzkumu a pro sociln vdy to plat obzvlt je nutno v prvn ad konceptualizovat pojmy, s nimi se chystme ve sv prci operovat. Nejlpe je tak uinit ped samotnm vzkumem, abychom se v ternu pi sbru informac lpe orientovali. Nejpozdji vak musme definovat sv kategorie tehdy, kdy se dostaneme ke zpracovvn zskanch dat. To, jak jednotliv koncepty vzkumnk chpe, by ml sdlovat i ve vstupu sv prce, tj. v textu, kter budou st ostatn, aby nhodou nedolo k neshod. Kad jedinec m jaksi obecn povdom o tom, co pod uritm pojmem chpat, ale finln konkrtn pedstavy se vtinou li a nemohou se shodovat. Tomu tak je pedevm kvli odlinm znalostem a zkuenostem, kter lid maj, jejich soubor je u kadho jedinen.1 Z tohoto pravidla, principu, neku-li zkonu o nezkonu, nelze vyjmout ani pojem nboenstv. Pozdji, v devatenctm stolet, zaaly rzn filozofick smry interpretovat nboenstv jako zvltn, uniktn oblast kultury a zkuenosti, vedle umn, politiky a dalch symbolickch systm lidstva. Se v vnost zaalo modern hledn podstaty nboenstv. Slovo nboenstv tehdy pestalo bt oznaenm pro pravou zbonost v pozdn antickm smyslu. Stalo se termnem s neomezenm pouitm (jako napklad umn), kter kad interpret napluje vlastnm vznamem. [Paden 2002: 20] Mnoho antropolog, ale i jinch badatel zabrajcch se vzkumem v tto oblasti, se snailo definovat obsah pojmu nboenstv. Zpotku velmi obecn definice se postupn konkretizovaly. Spolu s konkretizac pichz otzka platnosti takovto definice. Je mon najt takovou definici, kter by byla konkrtn a zrove veobecn aplikovateln? Nemyslm, e je. Svt je natolik kulturn rozmanit, e hledn jakchkoli generalit existujcch v souasn dob je nemon. 2 Dky falzifikaci toti dochzme do bodu, kdy nalezneme-li jedin rozdl, nelze teorii povaovat nadle za veobecn platnou. Je tedy nutno u kad prce
1

Toto odpovd jazykovdnmu strukturalismu s jeho pojmy jako jsou denott, designt a konott.

~3~

zvl podotknout, e se jedn o takovou npl pojmu, kterou autor povauje za relevantn vzhledem ke svmu vzkumu. Takovto definice je pak jedinen a nezobecniteln. Vtina autor si to vak v djinch religionistiky i antropologie neuvdomovala a tvrdila, ppadn nkte dosud tvrd, e jejich vklad pojmu nboenstv je jedin a veobecn platn. Chpu, e badatel ili v pedstav existence jedin pravdy vlivem monoteistickch tradic, v naem zpadnm svt kesansk tradice, kter uznvali jedinho Boha a jedinou pravdu. Jene jak dlouho bude trvat ne postmodernistick paradigma hovoc o pluralit epistm a relativnch pravdch konen peme dosavadn tendenci thnout k jedin pravd?3 Uveme si dva pklady monch definic pojmu nboenstv. Snad nejkrat je minimln definice od Edwarda Burnetta Tylora, zstupce evolucionistickho smru. Ten vysvtluje animismus, z nj se postupn vyvinul polyteismus a monoteismus, jako vru v nadpirozen bytosti s drazem na anima (dui). [Bowie 2008: 25] Jednou z nejznmjch definic nboenstv je ta, kter pochz z hlavy a pera americkho antropologa Clifforda Geertze. Jeho vlastnmi slovy nboenstv je: 1) systm symbol, kter 2) v lidech ustavuj siln, pronikav a dlouhotrvajc nlady a motivace tm, e 3) formuluj pojmy obecnho du byt a 4) obdauj tyto pojmy takovm ndechem skutenosti, e 5) se tyto nlady a motivace zdaj jedinen a realistick. [Geertz 2000: 107] Geertz pitom klade zvltn draz na symbol, a to i ve vzkumu, co je samo o sob tak zavdjc a me vst k selektivnmu vbru dat i k vytven symbol tam, kde ve skutenosti vbec nejsou. Antropologick zkoumn nboenstv je tedy dvoufzov operace: nejprve analza vznamovho systmu vtlenho do symbol, kter vytvej vlastn nboenstv, a potom uvdn tohoto systmu do spojitosti se sociln-strukturlnmi a psychickmi procesy. Moje nespokojenost s vtinou souasnch sociln antropologickch studi o nboenstv
2

Ani pojem kultura nebyl dodnes veobecn specifikovn a ml by v kad jednotliv prci podlehnout

stejnmu principu konceptualizace jako termn nboenstv. U kultury probhali stejn vvojov stdia npln pojmu jako u nboenstv.
3

Postmodernismus se objevil poprv na scn jako ucelenj idea v roce 1979 po vydn knihy O

postmodernismu Jeana-Franoise Lyotarda. [Breuerov 2005]

~4~

nepramen z toho, e se sousteuji na druhou fzi, ale z toho, e zanedbvaj fzi prvn a berou tak za samozejm to, co je nejvce teba vysvtlovat. [Geertz 2000: 144 145] Jak vidno, definice nboenstv jsou velmi rozlin. Nem smysl se zde jimi podrobnji zabvat, nebo o tom bylo popsno mnoho papru jinmi. Spokojme se s tm, e veobecn teorie nboenstv neexistuje a je nutno, aby si badatel pokad njakou definici uril sm. 3) Sbr dat Nyn se podvejme na dal komplikace, s nimi se vzkumnk v oboru nboenstv, a u je jeho definice jakkoli, pravdpodobn setk pi sbru dat. eho si budeme bhem vzkumu vmat je sten ohranieno ji na definic nboenstv. Dle je nutno specifikovat dal pojmy, s nimi operujeme, jako je napklad ritul atp.4 Krom toho bychom mli urit pesnj smovn naeho vzkumu, ne nm poskytuje samotn prvotn definice nboenstv zda na nboenstv budeme nahlet z fenomenologickho hlediska i spe hermeneutickho (symbolickho), synchronnho nebo diachronnho atd. Samotn slovo nboenstv funguje jako interpretan normujc optika. Rozdln definice vytvej rozdln soubory daj a rzn ohniska zjmu. Nboenstv nen nezvislm samostatnm pedmtem zkoumn, na kter by se mohl kad jen tak podvat. Je to termn, kter si jeho uivatel zvol pro oznaen uritho druhu jev. Pokud povaujeme nboenstv za sociln jev, zamme se prv na tento jeho rys. Jestlie je podle ns podstatou nboenstv dobroinnost nebo uctvn Boha, budeme zkoumat jinou skupinu daj. [Paden 2002: 19] Dle se badatel mus mt na pozoru pi rozhodovn, zda zkouman objekt5 vbec spad do oblasti nboensk, jak si ji vymezil. Vyskytuje se zde reln riziko, e si vybere pojmy, kter do nboensk oblasti ve skutenosti nepat. Tak hroz, e si bude fakta vymlet a najde je tam, kde nejsou, jen proto, aby podpoil svou teorii. Nebo naopak me zmrn vybrat jen fakta, kter jeho teorie vysvtluje, a opomjet ta, je by teorii rozvrtila.
4 5

Na tyto pojmy se vztahuje stejn problematika, je byla uvedena ve u definice pojmu nboenstv. Zde myslm nejen objekty samotn (abstraktn i konkrtn), ale tak vztahy mezi nimi.

~5~

K filtraci dat me dle dojt dky odlinmu kulturnmu aj. zzem vzkumnka, kde hraj roli jak teorie, na jejich zklad stav, tak jeho ostatn znalosti, hodnoty a pedsudky. Proto je nezbytn nutn, aby vzkumnk tyto initele reflektoval a tm ukzal, jak ovlivuj jeho vzkum a interpretaci. Zskn sprvnch dat stoj v cest jet nkolik dalch vc. Jednou z nich je zpsob jejich nabvn. Vtinou vzkumnk zskv data rozhovory s jednotlivmi informtory.6 V tom ppad pak mus elit vbru lid, kterch se bude tzat. Neml by vynechat, pokud mu to jeho prostedky dovol, dnou existujc skupinu, aby dostal co nejkomplexnj pehled. Rzn skupiny mohou mt na zkouman nboenstv rzn pohled.
7

V mnoha

ppadech vak existuj tzv. umlovan skupiny. Tm v rmci spolenosti nen dn prostor pro vyjden.8 Pstup k nim pak bude pravdpodobn pro badatele komplikovanj. To by ho ale nemlo odradit od pokusu od nich zvdt njak informace. [Bowie 2008: 96 98] Mimo jin i samotn informtoi mohou informace podvan vzkumnkovi zkreslit: budou mu lht, aby vyvrtili jeho mnohdy negativn pohled na jejich nboenstv, nebo mu eknou vci, o nich se domnvaj, e je chce badatel slyet, ale ve skutenosti pravdiv bt nemusej. Pi procesu penosu informac od informtora k vzkumnkovi9 me dojt k nepochopen na zklad rozdlnch jazykovch referennch systm. Pestoe se badatel pi zkoumn nboenstv, kter by mlo probhat na objektivn kritick rovin, vtinou dnes sna vyhnout etnocentrismu a pohledu na ostatn nboenstv skrze idovsko-kesansk brle nasazen nm dlouholetou tradic, dky odlinm systmm nejen, ale pedevm jazykovm se mu to nikdy nepoda stoprocentn. To by si mli uvdomit jak vzkumnk, tak teni a sami zkouman, protoe na n vechny m dlo urit dopad. 4) Zvr Vzkumnk el pi zkoumn nboenstv mnoha nstrahm ji v ternu pi sbru potebnch dat. Vtina problm vyvstv z rozlinost mezi spolenostmi (etnocentrismus), ale i z rozdl mezi jedinci jedn kultury (definice pojm). Vechny okolnosti, kter mohou badatele ovlivnit, by ml sm reflektovat, aby ostatn vdli, m mohla bt jeho interpretace
6

Opomjm zde zcela zmrn psan materily, akoli jejich vbr tak hraje uritou roli. Tak zde nezmiuji Jeden pklad za vechny: odlinost normativnho a itho nboenstv. Ve vtin spolenost jsou touto skupinou eny. Ppadn pi penosu mylenek na papr a ke teni.

pm pozorovn, o nm dnes ji dky naturalismu vme, e je t invazivn a m dopad na zjitn data.

7 8 9

~6~

ovlivnn a pro se ppadn li od t jejich. Interpretac pak me bt nekonen mnostv v zvislosti na vzkumnkovi a zvolench teorich. dn by si nemla klst nrok na absolutn pravdu, naopak by se mla petvet v dynamick diskuzi.

~7~

5)

Zdroje

Paden, William E. 2002. Bdn o posvtnu. Nboenstv ve spektru interpretac. Brno: Masarykova univerzita. Breuerov, Markta. 2005. 20 Postmodern diskuze Tmata z djin umn a estetiky [online; cit. 15. 12. 2010]. Dostupn z: http://maka.webzdarma.cz/statnice/e_e20 Bowie, Fiona. 2008. Antropologie nboenstv, Praha: Portl. Geertz, Clifford. 2000. Interpretace kultur: vybran eseje. Praha: SLON.

~8~