Roman ula

VARHANY HAMMOND

Roman ula, 2002

Obsah
Pedmluva .................................................................................................... 5 Historie varhan ............................................................................................ 7 Strun historie asu elektrickho ........................................................... 11 Varhany Hammond ................................................................................... 17 - Tnov genertor ..................................................................................... 19 - Spnac systm .......................................................................................... 22 - Vytven zvukovch barev aditivn syntzou ...................................... 26 - Perkuse ..................................................................................................... 30 - Vibrto a chorus ...................................................................................... 31 - Pruinov hall .......................................................................................... 33 - Pedzesilova ............................................................................................ 34 Leslie Box ................................................................................................... 35 Mal galerie ................................................................................................ 39 Zvuk varhan Hammond ............................................................................ 43 Elektronick nstroje ................................................................................ 47 - Elektronick nstroje zn. Hammond ..................................................... 48 - Nstroje jinch znaek ............................................................................ 53 - Softwarov een ..................................................................................... 55 - Dal technick zazen .......................................................................... 57 Msto doslovu ............................................................................................. 59 - Mal velk zamylen ............................................................................... 60 - Zvr ......................................................................................................... 64 Plohy ........................................................................................................ 65 - Rejstk ..................................................................................................... 66 - Seznam literatury .................................................................................... 69 - Seznam obrzk a tabulek ...................................................................... 70 - Obrazov ploha ..................................................................................... 72 - Nezbytn propagace ................................................................................ 74

Pedmluva
Knka, kterou prv otvrte, m za cl seznmit tene s problematikou legendrnch elektromechanickch varhan znaky HAMMOND, o jejich kvalitch i oblib svd mimo jin fakt, e byly bez vraznch koncepnch zmn vyrbny nepetrit po tyi desetilet od roku 1934 a do poloviny sedmdestch let. O napodoben jejich zvuku, monost a vrazu elektronickou formou se v dnen dob pokou s rznm spchem ada firem vyrbjcch elektronick hudebn nstroje nebo zvukov a hudebn software. Knu lze tmaticky rozdlit do nkolika st. Ta prvn z nich bude patit historickmu vvoji tvorby zvuku za pomoci elektiny, v dal sti se podvme na jednotliv konstrukn sti varhan HAMMOND. Pak si ekneme nco o aditivn harmonick syntze, kter s varhanm zvukem zce souvis. Po t se seznmme s efekty, kter se v tchto nstrojch pouvaly, tedy s perkusemi, pruinovm hallem a efektem chorus / vibrto. Samostatnou st vnujeme zazen, kter k hammondkm neodmysliteln pat, a to Leslie boxu. V dal kapitole si strun popeme nejdleitj vyrbn modely tchto varhan, a to hlavn legendrn typy B3 a C3. V zvru se pak podvme na snahy o ist elektronick een emulujc zvuk hammondovch varhan a zrove si ekneme, pro jejich dobr napodoben nen vbec jednoduch, a popeme si pklady nkterch een, a to jak od souasn znaky HAMMOND - SUZUKI, tak i od dalch vrobc hudebnch nstroj, ppadn softwarovch firem, protoe dnes u mete mt mnostv virtulnch hudebnch nstroj na pevnm disku vaeho potae. A pln nakonec ten najde seznam pouit literatury a webovch strnek, ze kterch jsem pi psan tto knihy sten erpal a mohu je tenm doporuit pro dal studium. Tuto publikaci vak v dnm ppad nelze chpat jako kolu hry na tento nstroj, ani nvod k pouit i drb. Koneckonc, co se hry samotn a zvuku te, sta si poslechnout nkter alba Deep Purple (Jon Lord), Uriah Heep (Ken Hensley), Keitha Emersona, i teba Marina Vargy ze Slovenska, a vichni urit vme, o em je e. Hr na tyto nstroje bylo samozejm hodn, a v jazzu nebo rocku, ppadn v dalch hudebnch nrech, hrlo se na n svho asu v divadlech, obadnch snch i chrmech. Nen v monos5

tech tto knihy ani v monostech m osoby jednotliv rozebrat styly hry jednotlivch hudebnk, ppadn jejich technickho vybaven, pouze si povme obecn nco o vrazovch prostedcch a zvukovch monostech zmnnch nstroj. T nechci tuto knihu promnit v uebnici fyziky i hudebn nauky, pokud by nkoho hloubji zajmaly otzky z elektroakustiky i elektromagnetismu, existuje pslun literatura, sta stedokolsk. Takt pedpokldm, e tuto knihu budou st pevn osoby alespo s minimlnm hudebnm vzdlnm, tud pojmy napklad hudebnch interval nehodlm nijak rozvdt. Kniha nen katalogem vrobk, zrove se omlouvm za ponkud hor kvalitu nkterch obrazovch ploh, materil k tomuto tmatu je pomrn tko k mn, vychzm dost asto z ji jednou titnch materil, a to nleit starch, nebo z internetu. Co se pouit terminologie te, po zven vychzm z terminologie doporuovan panem Danielem Forr. Na tomto mst bych tak chtl pedevm podkovat panu Luboru Dratovi, souasnmu obchodnmu zstupci firem HAMMOND - SUZUKI, FATAR a NATIVE INSTRUMENTS v esk republice, za informace, rady i technickou pomoc, bez n by realizace tto publikace byla mnohem obtnj. Dal podkovn pat majitelm nkterch hudebnch nstroj, jejich fotografie jsou na tchto strnkch publikovny, za umonn fotografovn jejich majetku i as, kter m osob vnovali. Kniha je zrove vnovan vem, a u hudebnkm samotnm i jejich poslucham, kte si za uplynul lta oblbili nezamniteln zvuk varhan HAMMOND.
Roman ula, Teb, jen 2002

HIST ORIE VARHAN

Ne se pustme do nstroj pohnnch elektinou, nebude urit na kodu trochu se seznmit s jejich velkou pedlohou a inspirac, tedy s varhanami akustickmi. Podle historik byly nejstarmi umlecky uplatnnmi nstroji antick vodn varhany, jejich vznik je kladen u do tetho stolet ped nam letopotem. Byly ist svtskm nstrojem pouvnm pevn pro zbavu v cirku, na fru, pi hostinch a podobnch elech. Vodn varhany byly technicky na svoji dobu vcelku dokonal, schopn zvukovch zmn. Jejich vvoj vak peruil znik e zpadomsk, dl se jenom velmi zvolna vyvjely v byzantsk i. Teprve a roku 757 naeho letopotu pedalo byzantsk poselstvo franckmu krli Pipinovi Krtkmu krom jinch vzcnch dar tak varhany. Dky tomu mla Evropa pleitost seznmit se s novm nstrojem, kter se postupn vyvjel a zdokonaloval a do dnench dn. Varhany se ve stedovku vyvinuly nezvisle na sob v rznch zemch do rznch podob, v jednotlivch zemch se liily poty manul a jejich tnovm rozsahem i zvukovmi dispozicemi, rozsahem a dispozicemi pedlu a mnoha dalmi detaily. K nejvtmu rozkvtu varhan dolo v baroku a to hlavn v severnm Nmecku. V t dob ji mli varhany dva, ti, nkdy i tyi manuly, vtinou o rozsahu tyi, tyi a pl nebo pt oktv a pedl pro hru nohama o rozsahu vtinou dvou oktv. Nstroje t doby disponovaly u velkm mnostvm rejstk, kter dovolovaly vytvet mnostv zvukovch barev. Mnoh z velkch varhan byly u ve svm nvrhu koncipovny do njakho uritho prostoru s konkrtnmi akustickmi vlastnostmi. Koncepce tchto nstroj se v zsad udrela a do dnench dn. Varhany jsou klvesovm dechovm nstrojem, zvuk v nm vznik kmitnm sloupce vzduchu v palch rznho tvaru i konstrukce vyrobench z kovu nebo deva. Kad sada pal dan konstrukce m svoji specifickou zvukovou barvu, kter se k rejstk. Rejstky lze kombinovat, m vznikaj dal zvukov barvy a vzrst zvukov mohutnost. Na vku tnu m vliv hlavn dlka paly, konstrukce (kryt paly znj o oktvu v ne paly oteven stejn dlky), u knickch pal ovlivuje vku tnu i tvar. Dalm faktorem me bt i mnostv vzduchu pivdnho do paly, pi vym tlaku vznik pefuk, kter posouv ladn nahoru. Popisovat detailn konstrukci palovch varhan by ovem bylo nad rmec tto knihy, ppadn zjemce me potebn informace najt v literatue [1] tto problematice vnovan. 8

Vzhledem k tomu, e varhan oznaovn vky tnu nebo hlasov ady i rejstku pevzalo i hodn nstroj elektrickch vetn Hammondovch varhan, trochu si ho vysvtlme. Varhani vku tnu udvali dlkou paly ve stopch (stopa = cca 30 cm). Dlka oteven paly tnu C jakoto vchozho tnu je piblin osm stop (dle znaeno jako 8), tn o oktvu ni 16, o oktvu vy 4 a tak dle. Jednotliv rejstky se pak zna jako Principal 8 (rejstk v zkladn hlasov ad), Subbas 16 (rejstk o oktvu n), Octave 4 (poloha o oktvu v), Nasard 2 2/3 (kvinta k oktv, duodecima). Existuj i rejsky s vce rzn ladnmi palami pro jeden hlas, napklad Bas 8 + 5 1/3 (kvinta k zkladnmu tnu, v tto kombinaci vytv doplkov tn znjc o oktvu n) nebo Mixture 2 + 1 3/5 + 1 1/3 + 1(tn o dv oktvy vy, k nmu tercie, kvinta a dal oktva, pouv se k pidn dalch alikvotnch tn k zkladnmu rejstku). A stejnm zpsobem se oznauj i hlasov ady a rejstky na elektromechanickch i elektronickch varhanch. Tradin palov varhany jsou pro svoje bohat zvukov monosti, zvlt ve spojen s vhodnm akustickm prostorem, asto nazvny krlovskm nstrojem a bylo a je jich asto uvno k liturgickm elm. Proto jich pevnou vtinu mimo nkterch velkch koncertnch sn najdeme hlavn v chrmech a kostelch. Jejich nevhodou je ovem velk konstrukn sloitost (ne nadarmo jsou oznaovny jako nejsloitj nstroj), velk rozmry i hmotnost a obvykle bvaj vzny na konkrtn akustick prosted. Z tchto dvod tradin palov varhany meme oznait jako nepenosn. Navc jejich stavba je pracn, zdlouhav a nen prv levn. Velk nstroje maj mnohdy tyi nebo pt manul a dov 10 000 pal, v Atlanta City je napklad nstroj o sedmi manulech s 33 000 palami. A prv toto ve jsou jedny z mnoha dvod, kter vedly nkter vynlezce na pelomu 19. a 20. stolet k mylence vyut k tvorb tn elektinu. Jejich snahou bylo vytvoit nstroj zvukov pokud mono varhanm podobn, ale men, leh a levnj, navc vhodn pro sriovou vrobu. Nakolik se to komu podailo mete posoudit v dal kapitole vnovan vvoji nstroj, u kterch hlavn roli hraje elektrick proud, a to nejen varhanho typu, protoe elektrifikovat se zaly i klvesov nstroje u nich nekmit sloupec vzduchu, ale struny i jin materil. A strun se podvme i na principy nstroj neobsahujcch dn pohybliv dly, tedy takovch, kde se zvuk vytv ist elektronickou cestou. 9

Obr. 1 Obr. 2

Varhany - prel, prospekt Varhany - hrac stl

10

STRUN HIST ORIE ASU ELEKTRICKHO

11

Dve ne se vrhneme na popis vvoje klvesovch hudebnch nstroj uvajcch k vytven zvuku elektinu, musme si nejprve tyto nstroje rozdlit do nkolika skupin. V zsad je meme rozdlit na elektromechanick a elektronick. Elektromechanick jsou takov, u kterch jsou zdrojem kmit mechanick dly a ty jsou vhodnm zpsobem pevdny na elektrick signl. Elektronick nstroje u dn pohybliv dly nemaj, tedy ne jako zdroj kmit, samozejm pohybliv dly jinak obsahovat mus (klaviaturu napklad), tny v nich vznikaj pmo v elektrickch obvodech. Elektromechanick nstroje meme rozdlit na elektrifikovan a elektrofonick. Elektrifikovat meme v zsad libovoln nstroj, teba tm, e ped nj postavme mikrofon nebo na nj umstme vhodn snma. Samotn podstata pvodnho nstroje se nemn, je schopen dl hrt i bez ozvuen. Nstroje elektrofonick jsou u ale od potku projektovny takovm zpsobem, e bez zdroje elektiny a ppadn ozvuen, nen-li ji soust nstroje, nejsou schopny plnho provozu. A prv tato skupina nstroj ns v tto knize bude zajmat nejvce, protoe do tto katulky meme pesn zaadit prv varhany HAMMOND (obr. 4). Na pelomu 19. a 20. stolet probhla ada experiment v tto oblasti. Asi nejznmj je Dynamophon z roku 1900 na principu ozubench pevod a elektromagnetickho snmn. Na podobnm principu byly o ticet let pozdji zkonstruovny Hammondovy varhany (princip samotn bude vysvtlen pozdji). Existovaly i elektrooptick nstroje, kde byly zdrojem svtla prosvcovny rotujc sklenn kotoue, na kterch se stdala svtl a tmav msta. Ze znmjch nstroj to bylo Superpiano z roku 1927 nebo sovtsk Variophon z roku 1933. Nstroje tohoto principu se vyrbly do pelomu 50. a 60. let 20. stolet. Dle se pouvalo snmn kmitajcch nebo rotujcch dl na elektrostatickm principu, kdy pohybliv a pevn dl tvo jednotliv elektrody kondenztoru a zmnou vzduchov mezery dochz ke Obr. 3 Martenovy vlny 12

Obr. 4

Slavn varhany Hammond B3

zmn kapacity (podobn funguj nap. kondenztorov mikrofony). Obecnmu uvn se dostalo i nstrojm magnetofonickm, de facto pedchdcm dnench sampler. Ty obsahovaly na magnetickm psu zznam nkolika zvuk a stisknutm klvesy se pehrl zznam nkter ze stop, uvolnnm klvesy byl ps pevinut na zatek. Nejznmjm pedstavitelem je

Mellotron ze edestch let. Prakticky a do pchodu prvnch digitlnch klavr se pouvaly elektromechanick nstroje na principu elektromagnetickho snmn kmit strun, kovovch ladiek i jazk. Princip piblin odpovd elektromagnetickm snmam elektrick kytary. Nejznmjmy byly Fender piano Rhodes na ladikovm principu. Znm a oblben byla elektrick piana Wurlitzer. Hojn se uvalo Yamaha Grand Piano, ve kterm byly struny rozechvvny dery kladvek jako v klavru, rozen byl i Hohner Clavinet na principu klavichordu. Pouvaly se i trsac kovov jazky, nap. Klaviphon z NDR i eskoslovensk Klaviset. Hohner Clavinet-Pianet Duo kombinoval oba posledn jmenovan principy. Jmenovan nstroje se pouvaly hlavn v 60. a 70. letech minulho stolet. V eskoslovensku mimo uvedenho Klavisetu byly firmou Petrof v Hradci Krlov vyrbny elektromechanick varhany Petrof-Pastorale na

Obr. 5

Legendrn syntetizr MiniMoog ze sedmdestch let

13

principu Hammondovch varhan vybaven dvma manuly a basovm pedlem (obr. 6). Soubn s elektromechanickmi nstroji se rozvjely tak nstroje pln elektronick. Od potku 20. stolet a do vynlezu tranzistoru byla hlavnm konstruknm prvkem elektronka. Do tohoto obdob spad napklad Aeterophon (r. 1920) na principu skldn ultrazvukovch kmitot. Jejich interferenc vznikaly soutov a rozdlov kmitoty, rozdlov spadaly do slyiteln oblasti. Podobn fungovaly i Martenovy vlny (r. 1928, obr. 3). Ze stejnho obdob pochz i Trautonium, kter vytvelo bn nzkofrekvenn kmity pilovho tvaru. Od objevu tranzistoru a piblin do pelomu 70. a 80. let vyrbla ada firem (nap. Farfisa, Elka, Yamaha, Roland, Vermona, nelze jmenovat vechny, bylo jich hodn) elektronick varhany s tnovmi genertory s tranzistory, pozdji s integrovanmi obvody. V roce 1963 se zaaly vyrbt prvn analogov syntetizry s naptm zenmi obvody (VCO - osciltor, VCF - filtr, VCA - zesilova). Zaslouily se o to hlavn Buchla a Moog v USA, ale vyvjely se i v Evrop. Pevn

Obr. 6

Elektromechanick varhany Petrof-Pastorale Z-70 eskoslovensk vroby

14

byly jednohlas, v 70. letech byl vyroben polyfonn analogov syntetizr Polymoog. V dal generaci pibyly digitln obvody pro snmn klaviatury a pro ukldn parametr zvuku do pamti. Tuto generaci nazvme jako analogov digitln. Nstroje byly vcehlas (4, 6, 8 hlas) a vyrbli je firmy Roland, Korg, Yamaha, Oberheim, Moog, Sequential, ARP a mnoho dalch. V polovin 80. let byly u nstroje pln digitln, z palubn desky zmizely ovldac prvky pro nastavovn parametr zvuku - byly nahrazeny jednm potenciometrem, tlatky nebo alfa-kolekem (posledn vyrbn nstroj se vemi ovldacmi prvky na panelu byl asi Roland Jupiter 6 z roku 1983-84, velmi oblben, pouvan dodnes), zvil se poet hlas i velikost pamti. Digitln generace u se nemusela omezovat jenom na tradin subtraktivn (fitrace signlu bohatho na harmonick kmity) a aditivn (slokovou) syntzu a umonila vytvoit nov typy syntzy (literatura [2,3]), ale a na estn vjimky (Yamaha DX-7 a SY-77/99, Sequential Prophet VS, apod.) u nepinely celkem mnoho novho v tvorb zvuku. m dl vce se vrobci sousteovali na pehrvn a jednoduch pravy zvukovch vzork. Elektronick varhany jako nstroj v podstat zanikly a byly nahrazeny nstroji typu Portable Keyboard obsahujc sadu presetovch zvuk na bzi zvukovch vzork, automatickou rytmickou a doprovodnou jednotku a vtinou vestavn ozvuen. V druh polovin 90. let dky vvoji soustkov zkladny pro vpoetn techniku se zaali vyrbt syntetizry na principu matematickho modelovn (nap. Yamaha VL-1). A zaly se matematicky modelovat nejen akustick nstroje, ale i Hammondovy varhany (nap. Roland VK-7) a analogov syntetizry. A mnoh nstroje zvunho jmna z minulosti lze zskat v jejich doslova virtuln podob a to jako software pro osobn potae a tak mete mt dnes doma nebo ve studiu rzn nstroje na monitoru a ovldat je prostednictvm MIDI z pipojen klaviatury nebo intern pmo softsekvencerem. Tko ct, kudy se vvoj bude ubrat dle. Tmto strun povdn o vvoji elektrickch klvesovch hudebnch nstroj ukonme, i kdy by se mu dalo vnovat vce prostoru, je to tma nesmrn irok a zajmav, ale tato kniha je zamena trochu jinm smrem. V dalch stech knihy u se tm vhradn budeme vnovat elektromechanickm varhanm HAMMOND a vcem kolem nich.

15

16

VARHANY HAMMOND

17

Vynlezcem tchto varhan je pan Laurens Hammond (1895-1973), dle rznch pramen za a) hodin, za b) vrobce hracch automat. Osobn se piklnm k variant a), protoe jeho nstroje chod dodnes jako hodinky (ovem a nemus vyluovat b). Na patentov ad dopravil prototyp v lednu 1934 a ji 24. dubna 1934 byl patent uznn, co lze povaovat za asi rekordn krtkou dobu. Nen bez zajmavosti, e brzy na to si pan Henry Ford objednal rovnou est kus tchto varhan. Varhany Hammond byly oficiln pedstaveny veejnosti na prvn a zrove jedin Umlecko-prmyslov vstav, kterou podalo Radio City 15. dubna 1935 v budov RCA. Pietro A. Yon, varhank katedrly Sv. Patrika a Fritz Reiner, kter se pozdji stal dirigentem Chicagskho symfonickho orchestru zde pedvdli tyto nov varhany. George Gershwin si je tu tak vyzkouel a udlaly na nj takov dojem, e si je okamit objednal. Nstroj se ve svm oboru stal jednikou z nkolika dvod. Pedevm pro svj opravdu skvl a osobit, nezamniteln zvuk, snadnou ovladatelnost dky promylenmu systmu pedvoleb, velkou provozn spolehlivost a ivotnost i na svoji dobu pijateln rozmry i hmotnost a tm pdem i penosnost (dov lze srovnat s podprmrnm pianinem, rozhodn se sthuj snze ne klavrn kdlo). Principiln v tm nezmnn podob se vyrbli v rznch provedench a do poloviny 70. let, kdy vrobn nron, drah a tk mechanika ustoupila levnjm a lehm elektronickm obvodm. A my se te meme pustit do popisu jednotlivch konstruknch st varhan Hammond.

Obr. 7

Funkn schma tnovho genertoru

18

Tnov genertor
Byl to ten slavn den, kdy k nm byl zaveden elektrick proud... stdav, stdav... Jak si hned ukem, to, e je v rozvodn sti zrovna stdav proud, hraje zsadn roli pro funci tnovho genertoru varhan Hammond. Srdcem genertoru je synchronn elektromotor s asynchronnm rozbhnm pohnjc pes ozuben pevody koleka z mkkho eleza, na jejich obvodu jsou vroubky ve tvaru sinusoid. Kolmo na osu oten koleek v jejich rovin je orientovn hrot elektromagnetickho snmae. Otenm koleek se periodicky mnilo magnetick pole buzen snmaem, co v cvece snmae indukovalo elektrick signl o kmitotu danm jednak potem sinusoid na koleku, jednak rychlost oten koleka. Tvarov prbh signlu byl dn tvarem vroubk na koleku, co jak je ve uvedeno, byla sinusoida. Ovem matematicky pesn sinusoida existuje jenom asi v matematice (stejn jako teba matematick kyvadlo). Vzhledem k vrobnm tolerancm nejsou tvary na kolekch docela pesn, co do signlu vn tvarovou nepesnost a neperiodinosti. I toto vak lze povaovat za kladn pnos ke zvuku nstroje, drobn nepravidelnosti pin oiven zvuku. Funkn schma genertoru mete vydt na obr. 7. A jet zpt k tomu motoru. Rychlost oten byla dna kmitotem st, co je 50 nebo 60 Hz. Z toho taky vychzely otky motoru 25 nebo 30 otek za sekundu. Proto se vyrbly dv verze pro ob normy st lic se motorem a zkladnm pevodem. Uvnit genertoru pak bylo 24 sekc, pro kad tn ve vech jeho pouitch oktvovch intervalech po dvou sekcch. Tnov koleka mla 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128 a 192 vroubk a ladn bylo Obr. 8 ez tnovm genertorem 19

dno pevodovm pomrem ozubench kol mezi centrlnm hnacm hdelem a tnovmi koly. Hnan ozuben kola byly z bakelitu pro snen hlunosti celho zazen a pro zamezen ovlivovn magnetickho pole snma, hnac ozuben kola byla elezn. Tyto Obr. 9 Tnov genertor pevody s dostatenou pesnost aproximovaly rovnomrn temperovan ladn (nap. zven ladn o pltn je slun aproximovno pevodovm pomrem 89/84), ale pln pesn to nebylo, ozuben pevody by musely mt vce zub ne je z hlediska vroby nosn. Ladn tohoto genertoru se trochu bl k pirozenmu ladn, proto tak kad tnina zn trochu jinak, a je to tak jeden z dvod velice pjemnho zvuku nstroje, i to pro se snadno zvukov poj s jinmi nstroji. Celkov poet koleek byl 91, u mench nstroj 84 nebo 79. ez genertorem je na obr. 8. Prmr tnovch koleek byl dva palce (tedy piblin 5 cm). Jak jste si urit vimly, pro nejvy tny je nen poet zub dvojnsobn, ale je vy jen o polovinu, to znamen, e vsledn tn je kvintou k pedchozmu. Proto tak tchto koleek nen vech dvanct, ale jen sedm. Ostatnch pt mst je z dvodu vyven obsazeno stm kolekem bez snmae. A te kdy si spotme 7x12+7 vyjde nm opravdu tch 91. Tnov rozsah byl obvykle hudebn od C po f#. Kmitoet nejniho tnu C je piblin 65 Hz, ce je tsn nad ruivm sovm brumem 50/60 Hz, nejvyho pak necelch 12 kHz. K vstup jednotlivch snma byly zapojeny kondenztory a odpory, kter s induknost cvky snmae tvoily resonann obvod, kter zdrazoval potebn (produkovan) kmitoty a ostatn (ruiv, hlavn sov brum) potlaoval, i kdy samozejm pasivn filtran leny maj celkem malou innost. Tyto elektrick soustky navc pi sepnutch klvesovch kontaktech navc jednotliv snmae od sebe elektricky oddlovaly, co potlaovalo proznvn vech tn zrove pi stisknutch klvesch. Tyto soustky meme vidt na obr. 9, kde je celkov pohled na genertor, obr. 10 ukazuje synchronn motor, kter genertor pohnl a obr. 11 ozuben pevody s tnovmi koly a magnety snma. Vechny tny se pouvaly nkolikansobn pro skldn barev aditivn syntzou, kterou se budeme zabvat v dalch kapitolch o spnacm systmu a aditivn syntze.

20

Obr. 10 Motor genertoru

Obr. 11 Ozuben pevody a tnov kola

21

Spnac systm
Spnac systm umouje v zvislosti na stisknutch klvesch sepnout ty sprvn tny a piadit je jednotlivm hlasovm adm. V Hammondovch varhanch bylo hlasovch ad obvykle devt. Ke spnn se pouvaly kovov kontakty, pro kadou stopu jeden, take kad klvesa spnala najednou devt kontakt. Pm mechanick Obr. 12 Pm spnn sigspnn se na nstupu tnu projevovalo typickmi nlu kontakty pechodovmi jevy. Toto je znzornno na obr. 12 . Ve velmi vzcnm ppad sepne kontakt signl pi prchodu jeho nulovou rovn (ppad a)), co se tvaru signlu neprojev vbec. Obecn nastv spe ppad b), kdy je signl sepnut kdekoliv v prbhu sv periody. V signlu se

Obr. 13 Zjednoduen schma zapojen spnacho systmu pro ti klvesy

22

objev strm hrana obsahujc mnoho vy harmonickch (o harmonickch bude jet e pozdji), co je ve zvuku slyet jako velmi ostr nbh tnu. V praxi vak nastv ppad c), kdy vlivem pechodovch odpor, koroze a prachu dojde k nkolikansobnmu rychlmu zakolsn signlu. Ve zvuku se to projev jako krtk zapraskn (kliks), co je pro zvuk hammondek prv typick. Zcela stejn jevy samozejm nastvaj i pi uvolnn klvesy (rozepnut kontaktu). Na obr. 13 je zjednoduen schma zapojen spnacho systmu pro ti sousedn klvesy. Siln ry zna sbrnice jednotlivch stop, teky klvesov kontakty. U kadho kontaktu je napsno, kter spn tn, u tnu C je vyznaeno zapojen od tnovho genertoru, peruovan ra od odporu R zna odboen k dalmu klvesovmu kontaktu, kter vyuv tento tn. Kompletn zapojen spnacho systmu pro 61 klves klaviatury a genertor s 91 koly najdete v tab. 1, sla v zvorkch znamenaj pod slo tnu.

Obr. 16 Klvesov kontakty

Obr. 14 Hammond B3 z nadhledu

Obr. 15 Klvesov kontakty Obr. 17 Kontakty pedlu

23

Tab. 1

24

V tabulce vidte, e v nejnich a nejvych polohch klaviatury se opakuj tny z vy nebo ni oktvy. Je to proto, e v tchto polohch u dochz tnov rozsah genertory, take chybjc tny v danch stopovch vkch jsou nahrazeny nejblimi monmi. Tomu se k peklpn nebo pekldn tn. Nroky kladen na konstrukci spnacho systmu jsou velik. U vech klves mus bt s dostatenou pesnost zajitno sepnut pi stejnm ponoru klves a zrove sepnut vech hlasovch ad alespo piblin ve stejn okamik. Samozejm, e drobn chyby v rmci bn tolerance existuj, take sepnut jednotlivch hlas nen zcela pesn, zle tak na rychlosti stisku klvesy (sle hozu), opoteben apod. Je to jedno z dalch mnoha poznvacch znamen zvuku hammondek. K tomuto tmatu pat i klaviatura. U vtiny nstroj Hammond byly dva manuly po 61 klvesch (tedy pt oktv, C - C) a basov pedl pro hru nohama (byl-li v nstroji ptomen) o rozsahu jedn, jedn a pl, dvou oktv nebo dvou a pl oktv. Stavly se i jednodu nstroje bu s jednm manulem nebo se zkrcenmi manuly nejastji na tyi oktvy. V pedlu se pouvaly vtinou pouze hlasov ady 16 a 8. Pro tny pedlu se pouvaly bu tny z tnovho genertoru, ppadn byl v pedlu jednohlas peladiteln osciltor.

Obr. 18 Pohled do trob nstroje

25

Vytven zvukovch barev aditivn syntzou

Jak jsme si ji ekli v pedchoz kapitole, na vstupu z klvesnice mme devt kmitot pro kad tn a te co s nimi. Na tomto mst budeme muset trochu zabrousit do fyziky. Kad periodick signl libovolnho prbhu meme tzv. Fourierovou transformac rozloit na mnostv (v limitnm ppad nekonen) jednoduchch harmonickch kmit sinusovho tvaru. Harmonick kmity periodickho dje jsou vdy celoselnm nsobkem zkladnho kmitotu tohoto dje. Pro lep nzornost je na obr. 19 harmonick spektrum pilovch kmit omezen na prvnch deset harmonickch. Mme-li naopak k dispozici njak mnostv sinusovch signl o rznch kmitotech, meme podobnm zpsobem sloitj prbhy vytvet. Jak ji bylo uvedeno, tak u hammondek mme k dispozici tchto sinusovek devt, tak se podvejme na kmitotov vztahy mezi nimi. Nutno jet uvst, e krom oktvovch interval nejsou nsobky zkladnho kmitotu zcela pesn, protoe jsou odvozeny
Tab. 2 Stopa 16 5 1/3 8 4 2 2/3 2 1 3/5 1 1/3 1 Harmonick Nsobek 0,5 1,5 1 2 3 4 5 6 8 Obr. 19 Harmonick spektrum pilovho prbhu slo harmonick Hudebn interval 1. subharmonick 3. k 1. subharmonick zkladn (1.) harmonick 2. harmonick 3. harmonick 4. harmonick 5. harmonick 6. harmonick 8. harmonick oktva dol kvinta prima oktva kvinta k oktv (duodecima) druh oktva tercie k druh oktv kvinta k druh oktv tet oktva

26

z tn piblin rovnomrn temperovanho ladn, ale tato nepesnost nen nijak velk. Pehled je uveden v tabulce tab. 2. Kad harmonick u hammondek me bt nastavena v pomru k ostatnm v osmi stupnch, tak tu mme njakch 200 milion kombinac. Navc, jak si ukeme v dalch stech knihy, meme zvuk upravit jet teba perkusemi, vibrtem nebo chorusem. I zkreslen lampovho zesilovae udl se zvukem svoje. Jako dal pklad je na obr. 20 zobrazena syntza pilovho prbhu za pouit prvnch t harmonickch v danch pomrech.

Obr. 20 Aproximace pilovho prbhu skldnm t sinusovch prbh

27

A nyn k tomu, jak se zvukov barvy nastavovaly. Nkter u byly pednastaveny z vroby ve form preset (ale daly se zmnit), nkolik ml uivatel k dispozici pro vytven vlastnch barev. Kadou harmonickou bylo mono do zvuku pidvat v osmi stupnch. Zvuk se mchal v transformtorech, kad z osmi poloh odpovdal urit poet zvit na vinut transformtoru. Pepnae pedvoleb byly obvykle eeny jako pidan oktva klaviatury pln vlevo a byla v inverzn barv. Klvesy Cis a A obvykle byly tovrn presety (tedy devt pro kad manul) a klvesami Ais a H se aktivovala nkter ze sad thel (DrawBars = tahac tyky) umstnch nad klaviaturami (u vtiny typ), na kterch si uivatel mohl nastavit poadovan zvuk (obr. 21). Tedy pro kad manul dv sady thel. A klvesou C se ruil zvolen rejstk (Cancel). Pro basov pedl, byl-li ptomen, pedvolby nebyly, k dispozii pro nj byla jedna sada thel a to vtinou dvou pro hlasov ady 16 a 8. V tabulce tab. 3 se mete podvat na typick tovrn nastaven preset pro dva manuly varhan B3 a nkter dal z mnoha monost. U jednotlivch stop je jejich zastoupen ve zvuku oznaeno sly 0 - 8, tak jak to odpovd stupm na thlech. Tmto jsme tma aditivn syntzy, alespo co se te elektrickch varhan vyerpaly (ne z hlediska syntetizr, tam se aditivn syntza as od asu pouila v nkterch nstrojch v rozen podob, podrobnosti literatura [2]), a meme se pustit do efekt, kter zvuk Hammondovch varhan do urit mry dotvely. Tak bych na tomto mst chtl uvst, e nzvy rejstk vychzej z nzvoslov palovch varhan, v dnm ppad se nesna nkter uveden nstroje napodobovat. Na to bylo pouitch harmonickch i zvukovch prostedk pece jen ponkud mlo. Pestoe tyto nstroje um hodn zvukovch barev, vdycky si zachovvaj svj zkladn zvukov charakter. To jen informace pro toho, kdo by si myslel, e elektrickmi varhanami nahrad sampler, ppadn pl orchestru i s dirigentem.

Obr. 21 Harmonick thla

28

Horn manul (Swell)

Pedvolba Nzev 16 5 1/3 C# Stopped Flute 0 0 D Dulciana 0 0 D# French Horn 0 0 E Salicional 0 0 F Flutes 8 & 4 0 0 F# Oboe Horn 0 0 G Swell Diapason 0 0 G# Trumpet 0 0 A Full Swell 3 2 8 5 4 8 4 5 4 5 6 7 4 3 4 7 5 4 6 6 8 6 2 2/3 2 3 4 4 0 7 4 7 4 2 0 2 0 4 3 5 4 6 5 1 3/5 11/3 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 3 0 3 2 5 4 2 2 1 0 0 0 2 0 0 0 0 2

Doln manul (Great)

Pedvolba Nzev 16 5 1/3 C# Cello 0 0 D Flute & String 0 0 D# Clarinet 0 0 E Dia., Gamba & Flute 0 0 F Great, no reeds 0 0 F# Open Diapason 0 0 G Full Great 0 0 G# Tibia Clausa 0 0 A Full Great with 16 4 2 8 4 4 7 4 6 5 6 8 7 4 5 4 3 5 6 6 8 0 8 2 2/3 4 2 7 4 4 4 4 3 6 2 5 3 3 4 4 2 5 0 6 1 3/5 11/3 4 4 2 2 4 3 2 2 3 2 2 0 4 3 0 0 2 4 1 0 0 0 0 2 0 3 0 4

Dal monosti pedvoleb nebo nastaven

French Horn 8 0 Tibias 8 & 2 0 Clarinet 8 0 Novel Solo 8 0 Theater Solo 16 6 Full Tibias 16 6 Trumpet 8 0 Full Theat. Brass 16 7 Dulciana 8 0 Vibraharp 8 0 Vox 8 & Tibia 4 0 String Accomp. 8 0 Full Accomp. 16 4 Bombarde 16 8 Tab. 3 Nastaven preset 0 0 0 8 0 0 0 6 0 0 0 0 3 4 8 8 8 8 8 8 6 8 4 4 3 6 5 7 7 4 0 8 0 8 8 8 4 8 8 5 4 7 4 0 8 0 8 0 8 7 3 0 0 5 3 6 0 8 0 0 8 7 8 8 2 0 0 4 4 7 0 0 8 8 0 0 6 6 0 0 4 3 3 6 0 0 4 8 0 0 5 6 0 0 6 2 3 6 0 4 0 0 0 6 4 7 0 0 0 2 4 6

29

Perkuse
Hammondovy varhany pro vylepen zvuku pouvaly tzv. perkuse. Obecn je perkusn zvuk takov, kter m velmi rychl nbh (teba zvuk klavru) a pak rznou rychlost jeho rove kles. Typick pekusn prbh znn tnu najdeme nap. u klavru, kytary, bicch nstroj, prost vude, kde se k vytvoen tnu uv der, drnknut, trsnut a podobn. Ve varhanch Hammond se perkuse vytvela amplitudovou modulac (zenm hlasitosti) hlasovch ad 4 (2. harmonick) a 2 2/3 (3. harmonick). Modulan signl se odvozoval od stisku klves. Pi zapnut perkusi se vypoutla hlasov ada 1, jej sbrnice se vyuila pro spoutc napt obvodu perkuse. Perkuse mla jednorzov spoutn, to znamen, e zaznla jenom na prvnm tnu nebo prvnch tnech z legatov ady, aby mohla zaznt znovu, musej bt nejprve vechny klvesy uvolnny. Pro znn perkuse na vech hranch tnech je teba hrt non-legato. Perkuse do jist mry reagovala na rychlost stisku, bylo to dno samovolnm vybjenm kondenztoru v obvodu perkuse po dobu, kterou trval pechod klvesovho kontaktu z jedn polohy do druh, ne se postupn pospnaly vechny potebn hlasy. Perkuse se zpravidla pouvaly pouze pro horn manul a navc i z omezenm jen pro urit pedvolby nebo voln kombinace. Konkrtn pro nstroj B3/C3 bylo pout perkuse fixovno na volnou kombinaci zapnanou klvesou H v sekci pedvoleb (viz. pedchoz kapitola). Ovldacmi prvky byly pevn tyi pepnae. Dvma se zapnala perkuse na stopch 4 a 2 2/3, jednm se pepnala rychlost doznvn a poslednm pomr hlasitosti perkuse a rovnho znn. Nkter nstroje neumoovaly zapojen obou perkus najednou, jednm z pepna se zapnala perkuse celkov a dalm se pepnala druh nebo tet harmonick (4 nebo 2 2/3) Na obr. 12 jsou to ty tyi pepnae pln vpravo nad klaviaturou. U jednotlivch nstroj se t liilo oznaen perkus. Pro druhou harmonickou se uvalo znaen Second, 2nd nebo Soft a pro tet harmonickou Third, 3rd nebo Sharp. Oznaen Soft (mkk, toto slovo se t uvalo na pepnai hlasitosti perkuse pro oznaen slabho vyznn) a Sharp (ostr) vychz z toho, jak se perkuse podepisovaly na vslednm zvukovm dojmu. Na obrzku obr. 22 mete vidt pepnae perkus nstroje Hammond A-100 spolu s hlavnm sovm vypnaem nstroje a s vypnaem motoru tnovho genertoru. Obr. 22 Pepnae perkus 30

Vibrto a chorus
Efekty vibrto a chorus vtin hudebn k snad ani nen teba pli pedstavovat, ale pro plnost vkladu je teba se o jejich principech alespo ve strunosti zmnit, abyochom mli ve vkladu o jejich technickm vytven z eho vychzet. Vibrto je periodick modulace kmitotu tnu o nkolik procent kmitotem typicky mezi 1 - 10 Hz, piem kmitotov modulace mus bt na ob strany soumrn, aby nevznikl dojem snen nebo zven ladn (obr. 23).
Nosi

Modultor

Vsledn signl

Obr. 23 Fyzikln princip efektu vibrto Obr. 24 Fyzikln princip efektu chorus

Efekt chorus vznik vzjemnm souznnm dvou nebo vce tn o velmi blzkm kmitotu. Interferenc tchto tn vznik signl, jeho kmitoet je dn v podstat aritmetickm prmrem vstupnch kmitot. Hlasitost vslednho signlu se periodicky mn mezi maximem a minimem s kmitotem, jeho hodnota je dna rozdlem vstupnch kmitot. Ve vslednm zvuku se tento jev projevuje jako zznje (obr. 24). Periodickou zmnu kmitotu meme vyvolat i periodickm posouvnm fze signlu, eho je vyuito i v Hammondovch varhanch. Elektrickch zapojen pro posouvn fze je cel ada, v hammondkch se pouvala kaskda osmi RLC lnk, kter periodicky pepnal rotan pepna pohnn elektromotorem, tzv. skener (obr. 25). Touto fzovou modulac 31

Obr. 25 Blokov schma fzovho modultoru pro vytven efekt vibrto a chorus

vznikl efekt vibrto, v ppad, e se takto modulovan signl smoval se signlem pvodnm byl vsledkem efekt chorus. Otonm pepnaem se pak dalo volit mezi temi typy vibrta a temi typy chorusu (polohy pepnae V1, C1, V2, C2, V3, C3), dvma kolbkovmi pepnai se zapnal efekt pro jednotliv manuly (VIBRATO SWELL ON/OFF, VIBRATO GREAT ON/OFF). U nkterch typ byl nezvisle pepna typu modulace pro kad manul. Na obr. 26 je vidt pepna typu/hloubky modalace a pslun vypnae modulace pro jednotliv manuly. pln vlevo je pepna celkov hlasitosti nstroje (VOLUME NORMAL/SOFT). Nahoe nad nm je regultor rovn pruinovho hallu (REVERB), o nm teprve bude e. Plynul regulace hasitosti byla eena nonm pedlovm regultorem, u nkterch typ byly dva, pro kad manul jeden. Zazen pro vytven efektu chorus/vibrto bylo soust elektronkovho pedzesilovae, na jeho vstupy byly pivdny signly z vstup smovacch transformtor.

Obr. 26 Ovldac prvky pro efekty chorus/vibrto

Obr. 27 Skener pro pepnn fzovacch lnk

Obr. 28 Skener

32

Pruinov hall
Pruinov hall je dalm vynlezem firmy Hammond. Slou k napodoben difusnho dozvuku, kter vznik odrazy zvuku v mstnostech. Jako jedno z mla elektromechanickch zazen v hudb se pouv dodnes v zesilovach a kombech pro elektrick kytary. Zkladem je kovov pruina, kter je elektromagneticky budiem nucena k torznm kmitm, kter se rychlost danou pouitm materilem pruinou podln k jejmu druhmu konci, kde jsou jej kmity elektromagneticky snmny (viz. obr. 29). Pruinov hall nem zrovna nejlep penosovou charakteristiku, m ponkud kovov zvukov charakter. Pro zlepen penosov charakteristiky se mnohdy pouv v konstrukci vce pruin rzn dlky. Toto zazen bylo jako soust pedzesilovae jen v nkterch varhanch, mnohdy se instalovalo dodaten. Dost asto byl hall mimo nstroj jako soust vkonovho zesilovae ozvuovacho zazen. V souasnch digitlnch zazench mete simulaci pruinovho hallu najt pod nzvem Spring Reverb.

Obr. 29 Funkn schma pruinovho hallu

33

Pedzesilova
Jak jsem se ji v pedchozm textu zmnil, obsahoval nstroj elektronkov Obr. 30 Pedzesilova (t tak een lampov) pedzesilova. Mezi jeho jednotliv stupn bvaly zapojeny efekty chorus/vibrato, ppadn reverb (pruinov hall). Jak vypadal jeho konstrukce mete vidt na obrzku obr. 30. Jeho pouit v podstat bylo nutn, protoe rove signlu z tnovho genertoru byla velmi nzk. Soust pedzesilovae byl jednak filtr typu horn propust pro potlaen indukovanho stovho brumu, jednak obvod pro regulaci hlasitosti jak pepnaem, tak plynulm nonm regultorem. Celkov blokov schma typickch varhan je na obrzku obr. 31. U mnoha typ bylo jednodu, protoe nkter sti chybly, jin zase mohli mt st vce, napklad existovaly nstroje, kter mli genertory dva, kter nebyly pln pesn sladny, m vznikal velmi pirozen efekt chorus. Pruinov hall, jak u jsme si ekli, bval asto a soust koncovho zesilovae. Z vstupu pedzesilovae se signl vedl do externho ozvuovacho zazen, typicky Leslie boxu. U nkterch typ bylo ozvuovac zazen ji soust varhan a bylo zabudovno do jejich skn, tedy vkonov, vtinou lampov zesilova a reproduktory, vyjmen i Leslie.
Obr. 31 Zjednoduen blokov schma typickch varhan Hammond

34

LESLIE BOX

35

Leslie Box pro svoji funkci vyuv tzv. Dopplerova jevu. Pohybujeli se zdroj zvuku smrem k pozorovateli, vnm pozorovatel kmitoet zvuku vy ne je kmitoet zdroje v zvislosti na jeho rychlosti. Pohybuje-li se zdroj zvuku smrem od pozorovatele, vnm naopak pozorovatel kmitoet ni. Vynlezcem Leslie Boxu je Donald Leslie, po nm je toto zazen pojmenovno. Jeho zkladem je reprobox s rotujcmi zvukovody. Typick Leslie Box obsahoval jednak koncov lampov zesilova (nkdy i pruinov hall), vtinou o vkonu od 30 do 100 W, basov reproduktor obrcen smrem k podlaze, pod nm se otel vlec s ikmou plochou odrejc zvuk do prostoru, v horn sti pak byla vkov horna s rotujcmi zvukovody. Oba systmy byly napjeny zesilovaem pes pasivn vyhbku s dlcm bodem kolem 800 Hz. Schma Leslie Boxu je na obr. 32. Rotan systmy pracovaly ve dvou reimech oten. Pi pomalm, typicky kolem jedn otky za sekundu, vznikal efekt podobn chorusu, ale promnliv fzov vztahy mnily periodicky i zvukov zabarven. Pi rychlch otkch vznikalo nco jako vibrto, ale periodicky se mnila i hlasitost a barva zvuku. Celkov zvukov dojem je slovy tko popsateln, nejlep je poslechnout si
Obr. 32 Funkn schma Leslie Boxu

36

njak nahrvky. Navc k nstroji mohlo bt Leslie Box pipojeno vc, rozhodn se netoily stejn rychle a u vbec nebyly ve fzi, take pak je to jet zajmavj. Pepnn bylo vtinou eeno pkovm pepnaem (polohy SLOW / FAST) v pedn sti skn varhan montovan dodaten (obr. 33), s vjimkou typ, kter mly u Leslie zabudovno bu Obr. 33 Hammond B3, na lit ped klaviatupmo ve skni varhan nebo se s rou pepna rychlosti Leslie jejm pipojenm u potalo pi vrob. Nkdy byl k dispozici i druh pepna, kterm se rotace zastavovala. Vyrbly se i Leslie boxy, u kterch se dala rychlost rotace regulovat plynule. Pi pepnn rychlosti vlivem setrvanosti dochzelo k plynulmu pechodu z jednoho reimu do druhho, navc otky rzn kolsaly, take napodobit slun digitln technikou funkci Leslie nen prv jednoduch. Mnoz hri na hammondky nepouvali originln zesilovae v Leslie, ale nahrazovali je kytarovmi zesilovai, samozejm lampovmi. Obr. 34 Leslie Box, typ 122 Tm dosahovali doucho zkreslen, kter dodvalo zvuku varhan drav, rockov charakter. Pokud by se chtl nkdo problematikou elektronkovch zesilova ble, ppadn i jejich konstrukc zabvat, tak kvalitn informace najde v literarue [8]. Sprvn snmn Leslie Boxu mikrofony je temi mikrofony, dvma ze stran u vkov horny smrovan oste do sterea, tet u basovho rotoru smrovan doprosted stereobze (obr. 36).

37

Obr. 35 Leslie Box zevnit

Obr. 36 Snmn Leslie mikrofony

Obr. 37 Reverb v Leslie

Obr. 38 Vkonov zesilova v Leslie

38

MAL GALERIE

39

V tto kapitole si ukeme nkolik nejznmjch typ varhan Hammond i s nkolika zkladnmi technickmi daji. Obrzek obr. 39 zobrazuje varhany typu A z roku 1934. Jist vm neula velk podobnost s daleko pozdjm typem B3. Pr typ, kter si probereme, jsou seazeny piblin abecedn, nikoliv chronologicky, protoe mnoh daje se v dnen dob zjiuj celkem nesnadno. Takt technick daje mohou bt u nkterch typ nepln.

Obr. 39 Model A z roku 1934

Model A-100 (obr. 40) se vyrbl v letech 19591965. Jeho rozmry inily 120,6x115,6x109,2 cm a hmotnost 178 kg. Dva manuly po 61 klvesch, pedl 25 klves. Dv sady thel po devti harmonickch a devt pedvoleb pro kad manul, dv thla pro pedl. Nstroj byl vybaven perkusemi, efektem vibrto/chorus, pruinovm hallem a internm ozvuenm o vkonu 27 W. Model B3 (obr. 41) byl vyrbn v letech 1955- Obr. 40 Hammond A-100 1974. Rozmry 120,6x115,6x109,2 cm, hmotnost 178 kg. Dva manuly po 61 klvesch, basov pedl ml 25 klves. Dv sady po devti thlech a devt pedvoleb pro kad manul, dv thla pro pedl. Perkuse, efekt vibrato/chorus. Byl to zcela rozhodn nejslavnj typ. Vyrbl se i v transportnch verzch s basovm pedlem i bez nho. Model C3 (obr. 42) byl stejn jako B3 vyrbn v letech 19551974. Rozmry inily 123,8x116,8x125,7 cm a hmotnost 204 kg. Vybaven prakticky stejn jako B3.
Obr. 41 Hammond B3 Obr. 42 Hammond C3

40

Modely L100, L101, L102, L103, L111, L122, L133, L143, L100P, L200 (obr. 43) se vyrbly v letech 1961-1972. Rozmry 115x58,4x113 cm, hmotnost 204 kg. Dva manuly po 44 klvesch, pedl 25 nebo 13 klves. Sada devti thel pro horn a sedmi pro doln manul. Perkuse a vibrto/chorus jako pedchoz modely, intern ozvuen. Jednotliv typy se vzjemn liily rokem vroby nebo povrchovou pravou. Model M3 (obr. 44) z let 1955-1964. Rozmry 115x58,4x113 cm, dva manuly po 44 klvesch, pedl 25 klves. Jedna sada s devti thly pro horn a osmi pro doln manul, jedno thlo pro pedl. Perkuse, sustain pro pedl, vibrto/chorus, intern ozvuen. Modely M100, M100A, M101, M102, M103, Obr. 44 Hammond M3 M111, M143, M162, M165 (obr. 45) z let 19611968. Rozmry 113x62x93 cm, dva manuly po 44 klvesch, pedl 25 nebo 13 klves. Jedna sada devti thel pro horn a osm pro doln manul, jedno thlo pro pedl. Pt preset pro kad manul, perkuse pro manuly, u M100A perkuse a sustain pro pedl. Vibrto/chorus, reverb, intern ozvuen. Jednotliv typy se liily rokem vroby, ppadn povrchovou pravou. Model D100 (obr. 46) z roku 1949 - ? o rozmrech 144,8 x 116,8 x 119,4 cm ml dva manuly po 61 klvesch, pedl 32 klves. Devt preset a dv sady po devti thObr. 45 Hammond M100 lech pro kad manul, dv thla pro pedl. Vibrto/chorus, reverb. Prestin model.
Obr. 46 Hammond D100 Obr. 43 Hammond L100

41

Model RT (obr. 47) z roku 1949-? mil 144,8x116,8x119,4 cm. Dva manuly po 61 klvesch, pedl 32 klves. Devt preset a dv sady thel pro kad manul, dv thla pro pedl. Vibrto/chorus, reverb, intern ozvuen piblin 30 W. dajn prestin model firmy Hammond zrove s modelem D100. Model S100 (obr. 48) z let 1955-1974 s rozmry 102,8x55,9x106,7 cm byl nejleh, vil 74,5 kg. Jeden manul 37 klves, intern ozvuen 15 W. Pravdpodobn nejjednodu model, jak byl kdy firmou Hammond vyrbn, za to nejleh a nejmen, snadno penosn.

Obr.47

Hammond RT

Obr. 48 Hammond S100

42

ZVUK VARHAN HAMMOND

43

Poutm se te do tmatu, kter se tko popisuje slovy, podstatn elnj by bylo slyet. Proto se spe soustedm na to, co vechno zvuk se na zvuku hammondek podepisuje a pro je v dnen digitln-dokonal dob tak tk je napodobit. Tnov genertor - tnov koleka nemla pln pesn tvar dan matematickm popisem. Pin to do zvuku vy harmonick a neperiodinosti. A to u kadho koleka i u kad nstroje trochu jinak. Ladn nstroje se tak dky mechanickm pevodm mrn liilo od rovnomrn temperovanho, navc mohlo i v jistch mezch kolsat vlivem mechanickch odpor i kolsn kmitotu v sti. Spnac systm - asov rozdln spnan jednotlivch harmonickch a kliksy pi spnan a rozepnn. Velmi nhodn, zle i na rychlosti stisku klves. Tak pi polyfonn he se vlivem sepnut vce cvek snma tnovho genertoru a k nim pslunch filtranch kondenztor posouv celkov rezonann kmitoet obvod i jejich vnitn impedance, co m vliv na celkovou hlasitost i obsah harmonickch ve zvuku nstroje. Pedvolby a thla - monost skokov (pedvolbami) nebo plynul (thly) zmny barvy bhem hry. Lampov zkreslen - vlivem pebuzen elektronkov (lampov) zesilova zkresloval, m obohacoval zvuk o vy harmonick, co dodvalo zvuku varhan patin drive. Zkreslen bylo mono plynule plynule dit pedlovm regultorem hlasitosti. Pi vysokm zkreslen a vhodn nastaven barv se charakter zvuku blil zvuku zkreslen elektrick kytary, zvlt v ppad, kdy se ke krmen Leslie boxu pouil kytarov zesilova. Pruinov hall - svm kovovm zabarvenm takt dotvel celkov typick zvuk nstroje. Pro svoji jednoduchou a spolehlivou konstrukci se v nkterch zazench pouv dodnes, obas je vyrbn i jako samostatn efekt. Leslie - zsadn zleitost. Tko slovy popsateln vliv Leslie boxu, monost pepnat rychlost rotace a plynul pechod mezi rychlostmi i urit nestabilata otek zvukovod mly na konen charakter zvuku varhan obrovsk vliv. 44

Z tohoto veho musme vychzet, kdy se dle chceme zabvat monostmi simulace Hammondovch varhan elektronicky, a u analogov formou osciltor nebo digitln matematickmi vpoty i tenm vzork. Vliv na celkov charakter zvuku je opravdu dost, mnoh jsou vce i mnn nhodnho charakteru. V dalch kapitolch se pokusme seznmit s nktermi elektronickmi nstroji, a to jak znaky Hammond, tak i s vrobky dalch firem. Dle se pak pokusm trochu shrnout souasn trend vvoje elektronickch klvesovch nstroj a trochu se nad nm zamyslet, co dneska asi pli mnoho lid nedl nikterak asto.

45

46

ELEKTRONICK NSTROJE

47

Elektronick nstroje zn. Hammond

V sedmdesrch letech firma Hammond vyrbla elektronick varhany na bzi osciltor s tranzistory a integrovanmi obvody, nap. to byly typy B100, B250 nebo B300 (obr. 49). Tranzistorov varhany mly vt zvukov monosti, men rozmry a vhu, ni vrobn nklady a tm i prodejn cenu, mnn ruivch hluk v signlu (um a sov brum). V nstrojch se kombinovala jednak aditivn metoda tvorby barvy zvuku pomoc tradinch thel, jednak se pouvala filtrace signlu bohatho na harmonick kmitoty (metoda subtraktivn). V zsad se ale jednalo o jin nstroje, patc do kategorie elektronickch varhan, kterv t dob vyrblo vce vrobc. Jejich zvuk byl vce i mn odlin od zvuku varhan elektromechanickch. Akoli tyto nstroje vychzely ze zvukovho idelu tradinch elektromechanickch nstroj, dobe napodobit se je nepodailo. To umonila alespo piblin a digitln technika zhruba od konce osmdestch let, hlavn vak a v letech devadestch, kdy u byla k dispozici dostaten vkonn soustkov zkladna i propracovan technologie prce s daty, napklad matematick modelovn dj v relnm ase (tedy piblin relnm ase, jakkoliv vpoet trv samozejm njakou, i kdy velmi krtkou, le mitelnou dobu). V roce 1986 znaku Hammond zakoupila japonsk firma Suzuki, kter pod znakou Hammond-Suzuki vyrb jednak digitln klvesov nstroje, jednak klasick Leslie boxy. Znaka na pelomu 80. a 90. let pro-

Obr. 49 Firemn letk propagujc tranzistorov varhany Hammond

48

razila s adou XB simulujc pomoc pehrvn vzork (ROM sampling) kombinovan s matematickou syntzou star elektromechanick nstroje (VASE II + DRB syntza omezujc polyfonii nstroje obvykle na 32 hlas) a obohacujc je o nov zvuky a monosti, napklad ukldn nasObr. 50 Hammond XB-2 taven do pamti. Nstroj XB-2 (obr. 50) m jeden manul, jednu sadu thel, perkuse, elektronickou simulaci Leslie i kliks spnacho systmu. Nstroj XB-5 (obr. 51) obsahuje dva manuly, pro kad z Obr. 51 Hammond XB-5 nich sadu thel, dv thla pro pipojen basov pedl, perkuse a elektronickou simulaci Leslie a kliks spnacho systmu. Nstroj XB-3 (obr. 52) ve svm designu nezape svoji elektromechanickou prababiku B3. M dva manuly, pro kad z nich dv sady thel, basov pedl s dvma thly, pedvolby a pepnae Leslie vzhledov takt pevzat ze starch model. Je vybavem t elektronkou pro autentick vytven zkreslen. Na pelomu tiscilet byl tento typ nahrazen typem New B3, kde je 96 virtulnch tnovch kol a Obr. 52 Hammond XB-3 mechanick spnac systm s kovovmi kontakty pro jet dokonalej simulaci starch nstroj. Teba se jednou dokme opt nstroje s opravdovmi fnickmi koly. Pro ne, vdy se stle vyrbj pina se strunami a nikdo zatm nevid dvod je nevyrbt. Pozdji byla tato ada doplnna jet nstroji XB-1 a XK-2 (obr. 53, test XK-2 asopis Muzikus 12/99) svmi monostmi velmi podobn nstroji XB-2, ovem s lep a autentitj simuObr. 53 Hammond XK-2 49

lac hammondovskho zvuku. Vechny uveden nstroje maj krom digitln simulace Leslie i konektor pro pipojen skutenho Leslie boxu. V polovin 90. let se t pod znakou Hammond zaaly vyrbt zvukov moduly ovldan prostednictvm MIDI. Je to modul Hammond XM-1 + kontroler XM-1c (obr. 54). Pijm data na tech kanlech (horn, doln manul, pedl), prostednictvm MIDI lze ovldat vtinu funkc vet-

Obr. 54 Zvukov modul XM-1 a kontrolr XM-1c

n simulace Leslie, modul vysl do MIDI pohyby ovldacch prvk, kter lze zapsat do sekvenceru (test asopis Muzikus 11/96). Dle byl vyrbn modul GM-1000 (test asopis Muzikus 1/97), co byl vlastn kvalitn MIDI expander dle normy General MIDI. Vzhledem k tomu, e norma sama varhanmi barvami nikterak neh, byly prv v tomto modulu rzn variace zvuk jak palovch, tak elektrickch varhan vetn slun simulace Leslie. Pod znakou Hammond jsou dnes i vyrbny velk nstroje ve dev s kvalitnm vkonnm vnitnm ozvuenm (dva a ti zesilovae po 50 W a a devt reproduktor), automatickmi rytmickmi a doprovodnmi jednotkami, sekvencery a podobn pod oznaenm Hammond 825, 926, XH200 (obr. 56) a XT100. Jsou vhodn do obadnch sn, svatostnk, kavren nebo byt. Poslednm hitem je nstroj Hammond XE-1 (test asopis Muzikus 1/2002) snadno roiiteln o druh manul do verze XE-2, ppadn XE-200, dle finannch monost kupujcho (obr. 55). Nabz velmi kvalitn a propracovanou simulaci hammondek vetn Leslie, mnoho dalch zvukovch barev jako klavry, est, smyce, kytary, syntetick barvy apod. s monost zkladnch prav tchto zvuk, automatickou doprovodnou jednotku, jednoduch sekvencer, DSP jednotky, kvalitn a vkonn vnitn ozvuen, monost pipojen originlnho Leslie boxu, a to ve pi pomrn malch 50

rozmrech a vze, tud snadn penosnosti, i velmi elegantnho designu. K nstroji lze dokoupit devn stojan ve tech monostech povrchov pravy, basov pedl a dal psluenstv. Exkluzivn nstroj, co mon naznauje i to E v modelovm oznaen.

Obr. 55 Hammond XE-1 vetn XE-2 kitu

51

Obr. 56 Hammond XH-200

52

Nstroje jinch znaek

Korg CX-3 / BX-3 - 1979 - tranzistorov osciltory s dlii kmitotu, rovnomrn temperovan ladn. I pes nzev vychzejc z nzvu nejslavnjch hammondek, pes thla i design ve dev se jejich zvuk od originlu dost liil. Pesto vak byly velmi oblben a mnoz hudebnci je pouvaj dodnes. Voce V-5, V-3 - 1996 - MIDI expandery. Obsahovaly virtuln tnov genertor s 91 fnickmi koleky, dokzaly napodobit jednak speciln hammondovsk ladn, parazitn proznvn vech tn genertoru, kliksy klvesovch kontakt, perkuse, lampov zkreslen i simulace Leslie. Byla monost pipojit i originl Leslie box. K expanderm se dodval i kontroler s thly a dalmi ovldacmi prvky. Roland VK-7 - 1997 - (test asopis Muzikus 7/97). Nstroj s jednm manulem o pti oktvch a s devnou povrchovou pravou (obr. 57). Tnov genertor obsahuje 91 virtulnch tnovch koleek a napodobuje speciln hammondovsk ladn originl mechanickho genertoru. Lze nastavit proznvn vech tn pi sepnutch klvesch, istotu sinusovek fnickch kol, celkem vrn kliksy a to i pi rozepnn kontakt. Perkuse, varhan chorus/vibrto, nkolik typ hallu, zkreslen a simulace Leslie, jedna sada thel. Obsahoval i kruhov modultor pouvan hlavn v 50. letech. Mimo varhan sekci nstroj obsahuje jet 64-hlasou sekci PCM zvuk. Pozdji se vyrbl ve dvoumanulov verzi se dvma sadami thel pod oznaenm VK-77, v souasnosti je nahrazen typem VK-8. Oberheim OB32 - MIDI expander pijmajc na tech kanlech (test asopis Muzikus 7/97). Devt thel a est pamt pro horn a pt preset pro doln manul a jeden pro bas. Perkuse, vibrto/chorus, hall, simulace zkreslen a Leslie (obr. 59).

Obr. 57 Roland VK-7

53

Korg CX3 / BX3 - 2001 - (test asopis Muzikus 8/2002) Podle nzvu i vzhledu pokraovn nstroj z roku 1979, ovem v digitln podob na principu matematickho modelovn. Virtuln simuluje tnov genertor se 79 koly, perfektn simuluje spnac i rozpnac kliksy, proznvn tn a jin hluky. Dovoluje nastavit mru istotu sinusovek. Simulace zastaven a spoutn motoru genertoru. Pekuse, tradin chorus/vibrto, simulace zkreslen a Leslie, monost pipojen Leslie boxu. Dv sady thel, vborn een jednoduch ovldn nstroje. Model CX3 (obr. 58) je jednomanulov, model BX3 dvoumanulov. Monost spojen obou sad thel do tzv. EX reimu, kdy pidvaj jet dal harmonick a roziuj harmonick monosti jak tnu, tak perkuse. Perfektn, rychle reagujc klaviatura

Obr. 58 Korg CX3 (dole)

umoujc autenticky hrt typick varhan glisy.

Obr. 59 Oberheim OB-32

54

Softwarov een
Jedinm m znmm softwarovm eenm varhan Hammond pro osobn potae je program B4 Organ znaky Native Instruments, kter vyrb mnostv virtulnch nstroj a jinho softwaru ve form VST, DirectX i ASIO modul pro zvukov a hudebn software pouvan na platformch Apple Macintosh i Microsoft Windows. Program B4 obsahuje dv okna (obr. 59 a obr. 60). V prvnm je kompletn nstroj se dvma manuly a basovm pedlem, thly pedvolbami, chorus/vibrtem, Leslie i pedlem hlasitosti jako na skutenm nstroji. Reaguje na MIDI data i na run ovldn pomoc myi. V druhm okn chyb klaviatury, za to ovldacch prvk je vc, lze napklad nastavovat parametry Leslie, lampovho zesilovae, perkuse, reakce na rychlostn data a podobn. Simulace nstroje vak nen zcela autentick, nap. pi zapnut perkusi stle hraje hlasov ada 1, nelze nastavit jej vypnut, pro basov pedl je pouito est thel, co sice roziuje jeho zvukov monosti, ale nevm o dnm skutenm nstroji Hammond, kter by byl takto vybaven. Tento virtuln nstroj pijm MIDI data na tech kanlech, pohyby virtulnch ovldacch prvk se do MIDI vyslaj a lze je zapisovat do sekvenceru a po t pehrvat zrove s ostatnmi hudebnmi daty. Krom simulace hammondek firma Native Instruments vyrb t velmi zdail simulace jednak analogovho syntetizru (pravdpodobn inspirovn syntetizrem Sequential Prophet-5 z roku 1977, prvn programovateln analogov-digitln syntetizr) pod nzvem Pro-52 (obr. 63 na str. 72), jednak simulaci slavn Yamahy DX-7 s FM syntzou pojmenovanou FM7 (obr. 64 na str. 72). V nabdce firmy jsou i dal softwarov produkty pro hudebn a zvukov ely. Vechny tyto produkty jsou na velice dobr rovni a chovaj se velmi stabiln, alespo dle mch zkuenost na platform Apple Macintosh.

55

Obr. 60 Okno virtulnho nstroje Native Instruments B4 Organ

Obr. 61 Okno nastaven virtulnho nstroje Native Instruments B4 Organ

56

Dal technick zazen

Krom hudebnch nstroj a zvukovch modul se v dnen dob vyrb cel ada dalch zvukovch zazen, a u audioprocesor (od jednoduchch efekt a po sloit programovateln multiefekty) nebo ozvuovacch zazen. Zde je jako pklad nkolik tchto vrobk. Digitech RPM-1 je audioprocesor v 19 skce do racku o vce 1U. Jedn se o vrohodnou simulaci Leslie (test asopis Muzikus 7/97). Obsahuje lampov pedzesilova, monost simulace snmn Leslie boxu temi mikrofony do t samostatnch vstup. Monost nastaven vzjemnho hlu virtulnch mikrofon. Vhodn pro klvesov i jin nstroje. Peavey Valverb - audioprocesor v 19 skce do racku, vka 1U (test asopis Muzikus 4/97). Celolampov zazen kombinujc pedzesilova, efekt tremolo a pruinov hall s tpsmovm ekvalizrem. Vhodn pro klvesov nstroje i jako samostatn efekt pro kytaru. Hammond TR-30 - celolampov jakostn kombo o vkonu 30 watt vhodn pro ozvuen klvesovch nstroj, elektrifikovanch akustickch nstroj i zpv. Obsahuje reproduktor o velikosti 15, tpsmov ekvalizr, pruinov hall, tremolo, distortion (zkreslen). Rozmry 57 x 26 x 53 cm a hmotnost 21 kg.

57

58

MST O DOSLOVU

59

Mal velk zamylen

Jedno slov tvrd, e pokud by byl v dnen dob vynalezen spnac pendlk, dozajista by byl zen mikroprocesorem, ml by vlastn operan systm (urit od vemocn firmy Microsoft) a velk barevn display, na kterm by uivatele informoval o svm stavu. Je to samozejm pehnan tvrzen, ale v mnohm mi pipomn vvoj vroby hudebnch (hlavn klvesovch) nstroj za poslednch 10-15 let. Zatmco rockov kytarist si svj zvukov idel, spovajc v kytae ze deva, strun z kovu, lampovch zesilovach a velkch reprobednch, uhjili, klvesist jsou dnes z njakch 99% odkzni na digitln flainety z plastu. Slovo flainet jsem pouil zcela zmrn. Vtina tchto nstroj toti um pouze pehrvat njakou rychlost krtk smykovan zvukov vzorky, kter m uloeny v pamti, ppadn je jet na rzn kvalitativn rovni dle ceny nstroje procesovat filtry a DSP jednotkami. Jenom mlo nstroj v poslednch letech pichz s nm novm (teba matematick modelovn), nkter pichzej obas i s nm starm. Teba nstroj Andromeda znaky Alesis (obr. 62) m sice digitln zen, ale obsahuje nefalovan osciltory, filtry a zesilovae z tranzistor (pesnji integrovanch obvod) a vrac se tak ke star dobr analogov technice. Nebo jak jsem ji uvedl na jinm mst, firma Hammond se u nstroje New B3 vrtila ke klasickmu mechanickmu spnacmu systmu s kovovmi kontakty a pmm spnnm klvesami. Samozejm i pro kytaristy se vyrbj rzn digitln simultory rznch apart, dokonce i kytar (napklad Roland VG-8, test asopis Muzikus 5/96), ale zatm se dnmu vrobci nepodailo kytaristm pro jejich nstroj vnutit funkci zvukovho chamelena tak jak se stalo klvesm.

Obr. 62 Alesis Andromeda

60

Natst je pod dostatek kytarist, kterm ke tst sta, kdy kytara hraje jako kytara. A podobn idel u klvesist tak njak chyb. Samozejm pamtnci zamknou slzu dojet, setkaj-li se se starmi funknmi Hammondkami i Fender-pianem, ale pomineme-li, finann obnosy, kter dnes tito dinosaui pokud jsou v perfektnm stavu obvykle stoj, pece jenom jim tyto star vrobky pipadaj ponkud velk a tk a radji zstanou u tch plastikovch. Svj vliv na to m i souasn pseudokultura ovldan nkolika mlo kapitny zbavnho prmyslu. Neustl vroba hudebnch k tak velkch, e povstn sdrov trpaslk je proti tomu vrchol sochaskho umn, si d ve zvuku mnoho zvukovch barev, kter samozejm klasick nstroje neumj, obrovsk tlak vrobc, kte se sna uivatelm vsugerovat, e bez jejich hav novinky jsou v brandi naprosto nemon, i pouh pohodlnost a lenost uivatel vede celkov degeneraci souasn hudby. Byl bych nerad, abych byl pochopen jako neptel pokroku i dokonce zptenk. Mm techniku rd a nedokzal bych bez n dneska pracovat. Bez potae bych v dnen dob nedal dohromady ani tuto knihu. Ale kadopdn vidm rozdl mezi vyuvnm techniky a jejm zneuvnm, ale i mezi skutenost a fikc. Vrobci hudebnch nstroj tak njak nehodlaj piznat, e sebelep simulace ehokoliv zstane vdy pouhou simulac, kdyby tomu tak nebylo, dvno u by zkrachovali vrobci dechovch i smycovch nstroj, pestala by se vyrbt i akustick pina. Zvuk akustickho nstroje nebo i hammondek i Fender-piana do znan mry ovlivuj nhodn procesy, na nejni rovni mon i kvantov fluktuace, a to je prost proda. A kdybychom dokzali spotat veker prodn dje, kter do hry vstupuj, dokzali bychom napklad naprosto bezchybn pedpovdat poas, povodn, zemtesen i teba chovn ivch tvor. Nemyslm si vak, e u nastala doba, kdybychom to dokzali zvldnout. Vstupnch parametr, kter maj vliv na vsledek je pli mnoho, ne aby je bylo mono obshnout vechny. Tak je teba si uvdomit, e mechanick nstroje, i nstroje s osciltory funguj vdy naprosto pirozen v relnm ase (i se svmi nepesnostmi), zatmco sebedokonalej vpoetn technika v relnm ase fungovat u z principu neme, i kdy se tak asto tv jak ta technika, tak jej vrobci. Jakkoliv i sebejednodu vpoetn proces njakou dobu trv a i kdy se jedn o velmi krtk, lidskmi smysly obvykle nepostehnuteln asy, realita to prost nen. A o ten as by koneckonc v posledn ad ani nelo, sp o celkov chovn modelu, mon i pocit hry na opravdov 61

nstroj, zcela urit vak mnoh pna a nepesnosti analogov techniky ani napodobit nepjdou u proto, e jsou kus od kusu jin, jinak nepesn vyroben, zatmco digitln kusy maj vechny stejn software a jsou si tud vechny podobn jako vejce vejci (i ta vejce od jedn slepice vlastn vykazuj jist vrobn rozptyl, alespo co do velikosti produktu a barvy skopky), z desetitscov srie jednoho typu funguj vechny totln stejn, vechno je pesn definovno. Je nutn si uvdomit, e digitln nstroj ve svm jdru je pouze speciln pota, se specilnm operanm systmem a specilnmi vstupnmi a vstupnmi jednotkami, tedy msto klvesnice a myi obvykle klaviatura a kontrolery, msto monitoru njak ten zesilova a reproduktory. Hlavn vhodou digitln techniky je jej snadnj reprodukovatelnost a s tm spojen relativn lce pi masov vrob, nen teba nastavovat pracovn body, pedpt, proudy a eit jin komplikace spojen s analogovou technikou, jako teba strnut soustek, hlavn elektronek, ale i kondenztor, praskn potenciometr a jin ruiv hluky (sov brum a velijak umy). Software sm je teoreticky schopen fungovat nekonen dlouho s minimln nebo nulovou drbou (s vjimkou MS Windows, ale to se hudebnch nstroj jako takovch a tak extrm netk). Ale - podtreno a seteno digitln nstroje, jednodue eeno, prost nemaj nco jako dui. Podle mho nzoru by bylo vhodn (tak jako v ppad nstroje Alesis Andromeda) kombinovat techniku analogovou, ppadn mechanickou (Hammond New B-3) pro tvorbu zvuku a signlovou cestu a techniku digitln pro ovldn a ukldn parametr do pamti. Alespo tato technologie se docela osvdila v ppad vroby nkterch kytarovch apart i v ppad nkterch studiovch zazen. Osobn jsem velice zvdav na dal vvoj v tto oblasti, ale nedlm si pli velk iluze. Souasn zpadn konzumn spolenost si na kvalitu pli nepotrp, rozhodn aspo v kultue ne. J, takhle kvalitn jdlo a pit, to j, ale i to je asto jenom mystifikace zakoupen v supemarketu za supercenu dky superreklam v supertelevizi. Ale abych jenom nekritizoval. Digitln nstroje, jsou-li alespo na njak slun rovni, maj samozejm pln opodstatnn tam, kde by pouit opravdovch nstroj bylo technicky nemon nebo i zbyten (asi tko bude nkdo na vystoupen tahat sebou hammondky nebo klavr, kdy ho vyuije teba v jedn jedin psni). A pak samozejm se ideln hod pro demonstran a vukov ely. Nem smysl kupovat desetiletmu dtku klavrn kdlo a sthovat ho do osmho patra prmrnho eskho panelovho domu a doufat, e z nj bude jednou svtoznm klavrn virtuoz. A 62

samozejm se digitln nstroje hod vten pro experimentln a alternativn hudbu, co vlastn bylo chpno jako prael v pravku syntetizr, ili vytven novch zvukovch barev (role inovativn) a ne napodobovn tch ji existujcch (role imitativn). Takt bn esk bigbtov kapela hrajc po tancovakch, klubech a festivalech za pr drobnch a njak ten ejdlk i prek spe pouije digitln nstroj, protoe z tch honor by hudebnci nebyli ve stavu zaplatit ani dopravu a bedky pro skoro dvoumetrkov kolos plus jet njakou tu Leslie bednu k tomu. A abych byl spravedlivj i k vrobcm. Vrobci vyrbj to, co jsou schopni prodat. Kdyby vichni kupovali jenom kvalitn a duchapln vrobky, dozajista by trh vypadal jinak, ne vypad. as od asu se objev velice slun nstroj, samozejm za pslun finann obnos. Vrobce zhy zjist, e o nj za ty prachy nen pli zjem, take nstroj trochu oklet, slevn a sleduje dal vvoj. To okletn a slevnn se me jet opakovat, ppadn ho pestane vyrbt, kdo m platit ty njmy z tch sklad. Typick pklad vvoje tmto smrem je napklad VL srie firmy Yamaha z poloviny devadestch let (test nstroje Yamaha VL-1 asopis Muzikus 6/94). No a kdy u jsme u tch financ... slun hrajc nstroj simulujc hammondky (nejlpe zn. Hammond, ale i Korg CX-3 nebo Roland VK-8) pat vtinou prv k tm dram, cenov relace jsou srovnateln s cenami jednoduch elektromechanickch model (nap. L-100), dvoumanulov digitln verze stoj tolik, e u by se pi troe tst za ty penze dal sehnat i originl model B-3 v nepli zbdovanm stavu. Je to dost podobn jako u digitlnch pian. Slun digitln nstroj se slunou simulac kladvkov mechaniky a piblin vrohodnm zvukem si cenov tak pli nezad s opravdovm pinem nebo aspo pianinem. Je ale skladnj a leh, i kdy zvukov i hudebn to z tch i onch dvod nen a asi nikdy nebude pln ono. Je jenom na kadm, jak se rozhodne.

63

Zvr
Pevn doufm, e touto knkou se mi alespo trochu podailo informovat tene o konstruknch prvcch a celkov problematice elektromechanickch nstroj znaky Hammond i jejich souasnch nhradch. Pokud by ml nkdo zjem, nebrnm se diskuzi na toto tma, teba prostednictvm mho mailu (rsula@mac.com). Snail jsem se v popisu vyhnout se sloitjmu technickmu a matematickmu popisu, protoe pedpokldm, e hlavnmi teni jsou hlavn hudebnci, nikoliv ineni elektrotechniky. Na kolik se mi to skuten podailo u musej posoudit jin. Koneckonc, dal publikace, ke kter te shromauji informace, bude muzikantsko-elektricko-technick slovnk.

Roman ula, jen 2002

64

PLOHY

65

Rejstk
A
aditivn syntza - 26 Aeterophon - 14 akustick varhany - 8, 9 Alesis Andromeda - 60 analogov syntetizr - 14 Apple Computer - 75 aproximace pilovho prbhu - 27 audioprocesor - 57

F
Fatar - 74 fzov modultor - 31 fzov posuv - 31 filtr aktivn - 14, 34 filtr pasivn - 34, 36 Fender-piano - 13 FM7 - 55 FM syntza - 55 Fourierova transformace - 26

B
B4 Organ - 55 basov pedl - 25 box Leslie - 36, 37 brum sov - 20, 34

G
General MIDI - 50 genertor tnov - 18, 19, 20, 44 Grand Yamaha Piano - 13

C
Clavinet - 13 Clavinet-Pianet - 13

H
hall pruinov - 33, 44, 57 Hammond 825 - 50 Hammond 926 - 50 Hammond A - 40 Hammond A-100 - 30, 40 Hammond B-100 - 48 Hammond B-250 - 48 Hammond B-3 - 23, 37, 40 Hammond B-300 - 48 Hammond C-3 - 40 Hammond D-100 - 41 Hammond L-100 - 41 Hammond Laurens - 18 Hammond GM-1000 - 50 Hammond M-100 - 41 Hammond M-3 - 41 Hammond New B3 - 49, 60 Hammond RT - 42 Hammond S-100 - 42 Hammond TR-30 - 57 Hammond XB - 49 Hammond XE - 50 Hammond XH - 50 Hammond XT - 50 Hammond XM - 50 hammondovy varhany - 18

D
dechov nstroje - 8 digitln nstroje - 15, 50, 53, 54 digitln syntetizr - 15 Digitech RPM-1 - 57 distortion - 57 Dopplerv jev - 36 dozvuk - 33 Draw Bars - 28 Dynamophon - 12

E
efekt chorus - 31, 34 efekt perkuse - 30 efekt vibrto - 31 elektrifikovan nstroje - 12 elektrofonick nstroje - 12, 13 elektromagnetick snma - 12 elektromechanick nstroje - 12, 13 elektronick nstroje - 14, 47

66

harmonick thla - 28, 44 harmonick kmitoty - 23, 26 historie elektrickch nstroj - 12 historie varhan - 8 hlasov ady - 9, 23, 26 Hohner - 13 horn propust - 34

mixtura - 9 modulace fzov - 31 multiefekt - 57

N
naptm zen filtr - 14 naptm zen osciltor - 14 naptm zen zesilova - 14 nstroje akustick - 8 nstroje analogov - 14 nstroje analogov-digitln - 15 nstroje digitln - 15, 50, 53, 54 nstroje elektrifikovan - 12 nstroje elektrofonick - 12, 13 nstroje elektromechanick - 12, 13 nstroje elektronick - 14, 47 nstroje mechanick - 8, 12 nstroje virtuln - 15, 55 Native Instruments B4 Organ - 55 Native Instruments FM7 - 55 Native Instruments Pro-52 - 55

CH
chorus - 31, 34

I
impedance - 44 indukce - 19, 34 interference - 14

J
Jupiter 6, Roland - 15

K
klvesov kontakty - 22 Klaviphon - 13 Klaviset - 13 kliks - 22 kmitoet genertoru - 19, 20 Korg CX-3/BX-3 - 53, 54

O
Oberheim OB-32 - 53 ozvuen - 34, 36, 50, 57

P
Peavey Valverb - 57 Petrof-Pastorale Z-70 - 13 perkuse - 30 pianino - 18 pino - 18 paly - 8, 9 PolyMoog - 14 Portable Keyboard - 15 Pro52 - 55 propust horn - 34 pruinov hall - 33, 44, 57 pedvolby - 27, 28, 44 pedzesilova - 34, 57 pevody - 20

L
ladikov nstroje - 13 ladn pirozen - 20 ladn rovnomrn temperovan - 20 Leslie Box - 36, 37, 44 Leslie Donald - 36 Leslie simultor - 57

M
Macintosh - 55, 75 magnetofonick nstroje - 13 Martenovy vlny - 14 matematick modelovn - 15 Mellotron - 13 MIDI - 15, 55, 57 mikrofony - 37 MiniMoog - 13

R
reproduktory - 36

67

regulace hlasitosti - 34 reverb - 32, 33 Roland Jupiter 6 - 15 Roland VG-8 - 60 Roland VK-7, VK-77, VK-8 - 15, 53 Rhodes piano - 13

S
sampler - 15, 60 sekvencer - 50, 55 Sequential Prophet-5 - 55 Sequential Prophet VS - 15 simulace - 15, 61 skener mechanick - 32 snma elektromagnetick - 12 snma elektrooptick - 12 snma elektrostatick - 12 snmn mikrofony - 12, 37 spnac systm - 22, 44 Spring Reverb - 33 stdav proud - 19 Superpiano - 12 synchronn elektromotor - 19, 20 syntetizry analogov - 14 syntetizry analogov-digitln - 15 syntetizry digitln - 15 subtraktivn syntza - 15, 48

varhany vodn - 8 VCA - 14 VCF - 14 VCO - 14 vibrto - 31 virtuln nstroje - 15, 55 Voce V-5, V-3 - 53 vyhbka pasivn - 36

W
Wurlitzer Piano - 13

X
X-srie Hammond - 50

Y
Yamaha DX-7 - 15, 55 Yamaha Grand Piano - 13 Yamaha SY-77/99 - 15 Yamaha VL-1 - 15, 62

Z
zesilova elektronkov - 36, 37, 44 zkreslen - 37, 44

T
thla harmonick - 28, 44 tnov kola - 19 tnov genertor - 19, 44 tnov rozsah - 20, 24 transformtor smovac - 28 Trautonium - 14

U
ultrazvuk - 14

V
varhany akustick - 8 varhany elektronick - 14, 48 varhany digitln - 50, 53 varhany Hammond - 17

68

Seznam literatury
[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] Vratislav Blsk: Nauka o varhanch, Editio Supraphon, 1988 Daniel Forr: Teorie a praxe klvesovch nstroj, msnk Muzikus 1/91 - 12/97 Viktor Kotrubenko: Tajemstv synteztor, Editio Supraphon, 1988 Testy hudebnch nstroj - rzn autoi, msnk Muzikus 1991 2002 R.Skora, F.Krutlek, J.Vela: Elektronick hudebn nstroje a jejich obvody, SNTL Praha, 1981 Daniel Forr: Domc nahrvac studio, Grada Publishing, 1996 Antonn Modr: Hudebn nstroje, sedm vydn, Editio Supraphon, 1982 Petr "Esh" Faiereisl: Kytarov elektronkov zesilovae, msnk Muzikus 8/97 - 4/98 J.Svoboda, J.Brda: Elektroakustika do kapsy, SNTL Praha, 1981 firemn materily firmy Hammond http://www.suzukihammond.com http://www.hammond-organ.com http://www.b3forsale.com http://www.b3world.com http://www.muzikus.cz http://www.hammond.cz

69

Seznam obrzk a tabulek

Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 19 Obr. 20 Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23 Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26 Obr. 27 Obr. 28 Obr. 29 Obr. 30 Obr. 31 Obr. 32 Obr. 33 Obr. 34 Obr. 35 Palov varhany - prel, prospekt - str. 10 Palov varhany - hrac stl - str. 10 Martenovy vlny - str. 12 Hammond B3 - str. 13 MiniMoog - str. 13 Petrof-Pastorale Z 70 - str. 14 Funkn schma tnovho genertoru Hammond - str. 18 ez tnovm genertorem - str. 19 Tnov genertor - str. 20 Motor genertoru - str. 21 Ozuben pevody s tnovmi koly - str. 21 Pm spnn signlu kontakty - str. 22 Zjednoduen zapojen spnacho systmu - str. 22 Hammond B3 - str. 23 Klvesov kontakty - str. 23 Klvesov kontakty - str. 23 Kontakty basovho pedlu - str. 23 Pohled do trob nstroje - str. 25 Harmonick spektrum pilovho prbhu - str. 26 Aproximace pilovho prbhu skldnm t sinusoid - str. 27 Harmonick thla - str. 28 Pepnae perkus - str. 30 Fyzikln princip efektu vibrto - str. 31 Fyzikln princip efektu chorus - str. 31 Blokov schma fzovho modultoru - str. 32 Ovldac prvky pro efekt chrus/vibrto - str. 32 Skener - str. 32 Skener - str. 32 Funkn schma pruinovho hallu - str. 33 Pedzesilova - str. 34 Blokov schma varhan Hammond - str. 34 Funn schma Leslie Boxu - str. 36 Hammond B3 - str. 37 Leslie Box, typ 122 - str. 37 Leslie Box zevnit - str. 38 70

Obr. 36 Snman Leslie mikrofony - str. 38 Obr. 37 Reverb v Leslie - str. 38 Obr. 38 Vkonov zesilova v Leslie - str. 38 Obr. 39 Hammond A z r. 1934 - str. 40 Obr. 40 Hammond A-100 - str. 40 Obr. 41 Hammond B3 - str. 40 Obr. 42 Hammond C3 - str. 40 Obr. 43 Hammond L100 - str. 41 Obr. 44 Hammond M3 - str. 41 Obr. 45 Hammond M100 - str. 41 Obr. 46 Hammond D100 - str. 41 Obr. 47 Hammond RT - str. 42 Obr. 48 Hammond S100 - str. 42 Obr. 49 Tranzistorov varhany Hammond - str. 48 Obr. 50 Hammond XB-2 - str. 49 Obr. 51 Hammond XB-5 - str. 49 Obr. 52 Hammond XB-3 - str. 49 Obr. 53 Hammond XK-2 - str. 49 Obr. 54 Hammond XM-1 + XM-1c - str. 50 Obr. 55 Hammond XE-1 + XE-2 - str. 51 Obr. 56 Hammond XH-200 - str. 52 Obr. 57 Roland VK-7 - str. 53 Obr. 58 Korg CX-3 - str. 54 Obr. 59 Oberheim OB-32 - str. 54 Obr. 60 Okno virtulnho nstroje B4 Organ - str. 56 Obr. 61 Okno nastaven virtulnho nstroje B4 Organ - str. 56 Obr. 62 Alesis Andromeda - str. 60 Obr. 63 Okno virtulnho nstroje Pro-52 - str. 72 Obr. 64 Okno virtulnho nstroje FM7 - str. 72 Obr. 65 Hammond A-100 - str. 73 Obr. 66 Hammond A-100 - str. 73 Tab. 1 Spnac systm - str. 24 Tab. 2 Harmonick - str. 26 Tab. 3 Nastaven preset - str. 29

71

Obr. 63 Okno virtulnho syntetizru Native Instruments Pro-52

Obr. 64 Okno virtulnho syntetizru Native Instruments FM7

72

Obr. 65 Hammond A-100

Obr. 66 Hammond A-100

73

Lubor DRATA
Novokolsk 696/2, 190 00 Praha 9 - Vysoany

HAMMOND, FATAR, NATIVE INSTRUMENTS

vhradn distribuce pro R a SR maloobchod a velkoobchod tel.+ fax: 283 890 653, tel.: 603 386 362 e-mail: lubor.drsata@fatar.cz (@hammond.cz) http: //www.hammond.cz http://www.fatar.cz

74

autorizovan dealer Apple Computer, Inc. grafick studio a vydavatelstv Kontakt:

Roman ula
Sucheniova 326/12, 674 01 Teb tel.: 568 850 069, 737 769 080 e-mail: rsula@mac.com Grafick nvrhy a realizace letk, brour, publikac, potisk, kalend, vizitek a podobn. Prodej a servis pota Apple Macintosh - hardware, software, st, informace.

75

HUDEBN NSTROJE

VLADIMR MIJOVI
Karlovo nm. 50, 674 01 Teb tel.+ fax: 568 843 180 e-mail: mijovic@volny.cz

Akustick a elektronick nstroje rznch znaek Objednvkov sluba, prodej na spltky

Provozn doba : Po - P : 8,30 - 12,00 13,00 - 17,00

76

Tebsk nahr v ac studio

SKLA
Obrnc mru 446/3, 674 01 Teb Kontakt :

Petr Omera
tel.: 568 827 722, 605 486 518 e-mail: petr.osmera@tiscali.cz
Poizovn zvukovch zznam Nahrvn hudebnch skupin Zznam mluvenho slova Duplikace CD, MC Zvukov mastering na CD, MC, MD, DAT Restaurovn starch a pokozench nahrvek

77

78

79

Roman ula VARHANY HAMMOND Vydal: ProMac, Roman ula, 2002 autorizovan dealer Apple Computer, Inc., grafick studio a vydavatelstv Sucheniova 326/12, 674 01 Teb tel.: 568 850 069, 737 769 080 e-mail: rsula@mac.com Grafick zpracovn a sazba: Roman ula, 2002 Oblka: Roman ula, 2002 Tisk: AMAPRINT Kerndl, s.r.o., Prask 343/20, 674 01 Teb tel.: 568 851 111 80 stran 69 fotografi, schmat a tabulek

80