UKZKA Z KNIHY VELK

PROBLMY V MALM VIETNAMU

(Frantiek Kotleta)

Horn patro restaurace zaizoval nkdo, kdo nehodlal kohokoliv

nechat na pochybch, e tohle JE vietnamsk restaurace: zdi
kompletn pomalovan tradinm vietnamskm naivnm umnm s
venkovskmi motivy, jako teba zvata chodc a hrajc na rzn
lidov nstroje a co dva metry nejm jeden Buddha s prkem
ltajcch drak nad hlavou. Bar pak hldaly dv devn sochy tygr s
njakmi vietnamskmi znaky vyrytmi na podstavcch. Proel jsem
mezi stoly, ale vude jen tma a ticho. Zkontroloval jsem i bar a malou
mstnstku za nm: spousta lhv alkoholu, pliv omky a njak
noviny popsan vietnamtinou.
Vum, uslyel jsem zvltn zvuk. Jako by se nco otelo o ze
nebo snad stl.
Zatajil jsem dech. Ticho.
Jene, je ticho a ticho.
Tohle ticho jako by obsahovalo njakou vc navc. Vc, kter tady
jet ped chvl nebyla.
***
Namil jsem ped sebe pistoli a pomalu se oural ze spe zpt k baru.
Zde se mi to ticho zdlo jet zvltnj. Napklad jsem vbec
neslyel kapky bubnujc o okno. Riskoval jsem rychl pohled ven a
uvidl mal ckance pravideln se rozrejc o sklo. Prelo, ale j to
neslyel.
Magie, napadlo m. A ne ledajak.

Stoupl jsem si mezi tygry a hledal cokoliv podezelho. Urputn jsem

cukal hlavou ze strany na stranu jako vystraen surikata na kokainu,
ale nikde jsem nic podezelho nespatil.
A pak jsem si uvdomil, e jeden roh restaurace se mi zd o nco
temnj ne dv. Temnota v nm byla prost pli temn.
Hej! Vidm t, prohlsil jsem sebevdom. Mj hlas jako by nco
tiilo. Sm sebe jsem slyel, jako bych eptal.
***
Temnota se pohnula a vyrazila smrem ke mn. Rychle, zatracen
rychle.
Prsk! vystelil jsem a pak ped sebou jen zahldl rud zc oi a
tvrd der na solar plexus m odhodil na nejbliho tygra.
***
Pi dopadu jsem si vyrazil dech. Mocn jsem lapal po vzduchu a
pitom se skutlel z tygra na koberec.
vih, ern mouha proletla kolem m a rozsekla tygra vejpl. A
kdy km vejpl, tak ne obrazn, ale doopravdy. Devn socha se
rozpadla na dv ist oddlen sti.
Dopiikurvamrdatjebattojsemalevhajzlu, vypustil jsem z st, kdy
jsem popadl dech a vystlel rychle za sebou pt nboj do toho
temnho shluku ped sebou. S kadm vstelem to nabralo ostej
obrysy.
Ninda? To jako fakt? Co jsem, kurva? Njak vdma? zaskuhral
jsem a poslal dal nboj doprosted postavy, jej obrysy se pede

mnou chvly a mihotaly ve vzduchu. Jako by to nco bu nebylo

vbec reln, nebo se to snailo maskovat, abych nepoznal, kdo se
pede mnou skrv. Odhalil jsem ale dv podstatn vci: obrysy
huben lidsk postavy obleen cel v ernm a pak ty oi. Chvlemi
erven, chvlemi se zase zdly lut.
Kulky, ktermi bych kohokoliv jinho u dvno zabil, postava pede
mnou jenom pohltila. Ani se nikam neodrazily. Jako by je snad
spolkla. A bylo j to, kurva, pln jedno!
Dal vih mihotav dlouh ern vci, kterou pzrak drel v ruce,
smoval pmo na m. Neml jsem anci vas uhnout. Prsk!
vystelil jsem. Prv vas, protoe ost peseklo hlave m pistole
vejpl. Men st odpadla na podlahu, druhou jsem okem pustil za
n. Hned nato jsem se pekulil na bok, narazil do stolu a nkolika idl.
Pitom jsem se pekulil na vechny tyi a zaal sprintovat mezi stoly
jako ivava, kterou pronsleduje vlk.
Velk zl vlk.
***
Desky stol nade mnou se mnily v tsky. Dmon, je jasn, e to
nemohlo bt nic jinho ne plnokrevn dmon, se hnal za mnou a
nemilosrdn sekal do veho, co stlo v cest mezi jeho ostm a mnou.
Fyzick pekky mu natst dlaly stejn problmy jako mn. Dky
tomu jsem se dokzal proplst nkolika adami stol a pak zhruba ve
stedu restaurace vyskoit na nohy. Rozbhl jsem se co nejbl k
oknm, za nimi se nachzel detm zmen Amsterodam.

Do zad mi dopadalo svtlo z lamp lemujcch pstavn molo. V jeho

zi jsem dmona spatil v jasnjch obrysech ne u baru. Vn
vypadal jako ninda.
Hele, mejde, nejsou nindov nhodou z Japonska? Tohle je
vietnamsk restaurace, tady yakitori neservruj, oboil jsem se na nj
tesoucm se hlasem a hledal nco podobnho zbrani.
Pro v relnm svt nevis na zdech nabrouen mee nebo
halapartny jako v estkovch romnech? Pro, paneboe, pro?
Nadlm yakitor zzzzzz teb, ozval se dmonv
hlas.
Zamrazilo m v zdech. A nejen tam. Ctil jsem, jak se mi sevely
strachem troby, a ml jsem co dlat, aby naopak nepovolilo svalstvo,
kter povolovat nem a rdo to v podobnch chvlch dlv.
Chytl jsem prvn idliku po ruce a pratil s n o stl. A znovu a
znovu, protoe na rozdl od idl ve filmech s Budem Spencerem a
Terencem Hillem se byteln vietnamsk sesle jen tak nerozpadne na
prvoinitele jedinm derem. Nakonec jsem ale v ruce drel dva
dlouh kusy deva, ktermi se dalo docela dobe brnit.
Pi temn magii poslednho z boh, kte obvali tento svt, pi vech
prokletch duch obcujcch s temnou magi, pi vech, kdo pro
mamon zaprodali svou svobodu, pi vech
Zakadlo, kter jsem mumlal, patilo k nejranj tradici ern
evropsk magie. Jet nikdy jsem ho v praxi nezkouel, ale podle
mravenen v rukou jsem ctil, e funguje devo ernalo, kalilo se a

mnilo strukturu. Bhem pr sekund se transformovalo v elezo. A ne

ledajak.
Jet e tak, protoe dmon pochopil, co dlm, a rozbhl se proti
mn.
Cink, zazvonily nae zbran o sebe. Transformace byla dokonena.
Prokletou zbra ani me dmona jen tak nerozsekne.
***
Odrazil jsem jeho mihotajc se me pvodn nohou od idle v lev
ruce a tou v pravace jej pratil do hrudi. Jednal jsem instinktivn,
neekal jsem, e mu vbec doku ublit, ale ninda k mmu
pekvapen udlal Uhhhh a po deru se prohnul. Dost rychle se vak
vzpamatoval a dal m rn bez problm uhnul. Dokonce znovu
zatoil. Ost prosvitlo nebezpen blzko m. Tak blzko, e jsem
ctil, jak se mi sna serat mou vlastn dui, jako by m to ost chtlo
do sebe celho nast a pohltit. Uskoil jsem a rychle zatoil. vih
levou, vih pravou, hyb a pak podn rna do hlavy. A dal a dal.
Ve skutenm boji chladnmi zbranmi jsem se ocitl poprv, ale
neml jsem patn vcvik z lekc krav magy a historickho ermu,
kter jsem absolvoval s kamardem Orzem, kdy jsme jet vili, e
to udl dojem na holky. Neudlalo. Ale te jsem byl uhrovatmu
Orzovi vdn za to, e m ti roky pemlouval, abych u toho zstal.
Vytrnovan pardiky, toky, obrany a instinkty z ermu a boje na
blzko se mi njak spojily dohromady a kupodivu fungovaly. Alespo
tak, e jsem byl pod naivu.

Tady jsi na vietnamskm zem, ty japonskej mejde! zaval jsem

vztekle a dostal se do varu. Nejvt slu mi dodval strach.
Dmonick ninda m dsil.
dery jej srazily k zemi. Postava se na n svjela a mihotala, ale j ml
pocit, e jsem ji porazil.
***
Pocity lou.
VCE V KNIZE VELK PROBLMY V MALM VIETNAMU
(Frantiek Kotleta), Epocha, ervenec 2016
http://www.epocha.cz/detailknihy.php?id=721
E-book zakoupte napklad na:
http://www.palmknihy.cz/velke-problemy-v-malemvietnamu.html?a_box=5zteq9b3
www.facebook.com/frantisekkotleta
www.facebook.com/fantastickaepocha