You are on page 1of 13

UKZKA Z KNIHY PROKLET PZRANCH HEBC

(Vl vk 3, Jaroslav Mosteck)


Plazily se po kolenou mezi nohama kon a adonily o ivot... Mon i
lbaly pinav boty zaklesnut v tmenech a s prosbami na rtech se
spaly po lemech lutoernch pl. K smrti vyerpan tkem se
potcely snhem a kopance jezdc je srely do snhu...
Ve stopch se d pest vc. Vidm to ped oima. Hnali je ped sebou
jako stdo, ne je na tomto mst obklili... Jedna po druh padla
navou na kolena a s odevzdanm leskem v ucench och ekala
polibek pibrouen oceli na ji...
Brodm se mokrm snhem a zrakem sku z jednoho tla na druh.
Bylas tady? Nestail jsem jet vechny obrtit. Srdce mi mrzne ze
strachu, jak se mi to nikdy nestalo, ani za t nejdivoej boue na
moi.
Kik krkavc, a ve vzduchu je ctit jaro. Dnes poprv tuto zimu.
Rozbedl snh, pockan skvrnami krve a blta ze veho nejvc
pipomn koeinu praivho hranostaje...
Zvidm ti, lsko! O jednodu je umt, ne zstat! Svt se pevrtil
naruby a v och pl slzy, kter vysuuje mraziv vtr... Tohle tedy
ct eny, kdy po bitv prochzej mezi padlmi a zahnj havrany,
aby se mohly mrtvm podvat do tve? Ty studiv prsty strachu, co
hroz sevt se kolem tla a rozdrtit kosti, svaly a chu k ivotu...?

Dokud nevytet oi do zsinal tve toho, kter se nevrtil, koj se


blhovou nadj, e se zachrnil a le si rny nkde v zapadlm
senku...
U Thorovch kozl! Stejn jako j te!

Helgi Troll se narovnal a vodovma oima se rozhldl po zvlnn,


hol plni, thnouc se od vchodnch svah Na Gaibhlteskho
vrchovit. Slunce se mazlilo s kapkami tajcho snhu a slibovalo
brzk pchod jara. Snad jet jedna, dv fujavice pikryj mumhansk
pln novou blostnou peinou a pak u mal chlapci zanou vyhnt
lskovmi pruty zimu z vesnic...
Viking se zadval pmo do slunce, aby mohl njak omluvit slzy v
och, a bezmocn zakroutil hlavou. Nechaly se zaskoit na rovin...
Kolik jich tu ti lenci v lutoernch pltch pobili jen z pouhho
rozmaru a vzteku, e nkdo jin vyvrtil jejich doup? Kolik, u
Thora?
Man se ohldl a mlky, s trpce semknutmi rty potal bezvldn
dv tla, kter u obrtil vyhaslma oima k nebi, aby se mu nepletla
s tmi, k nim jet nestail pokleknout a sett z jejich tv zbytky
tajc jinovatky. Prvn a druh...
V dlani uctil chp svho kon a jemn jej odstril. Vykroil stranou
a v botch, obalench sdlem promatnou koeinou, mu to
nepjemn zavachtalo. Obeel ledovou muldu, skrvajc snad

mrinu ovce z potku leton zimy, a sklonil se k tlounk dvence ve


vlnnch, edohndch atech. Z hlavy j sklouzla apka a vtr si
unaven hrl s poslednm pramnkem vlas, kter se nestail pilepit
do krvavho kole na ztylku.
Tict prvn... Helgi poklekl vedle dvky, jemn, jako by snad jet
dchala, ji uchopil za rameno a opatrn pevracel na zda.
Freyjo, bohyn lsky, nikdy jsem o tebe nezavadil ani mylenkou, ale
te mi pomoz...
Ne. Neznm t, mrtv! Helgi se dotkl prsty ela, potaenho slupkou
ledu a vzhldl...
To nen Ulrika, promluvil za nm kdosi.
Ani se neohldl, aby nemusel odpovdat. Skoro se rozbhl k dal, do
kozelce zkroucen pedsmrtnou ke a nonm mrazem.
Ta taky ne, Helgi... Nemla rus vlasy. Kdy se tu budeme zdrovat,
napadnou ns kadou chvli taky.
Ztuhl. Jako by se znovu vrtil ten pocit zbrouen oceli v zdech.
Promluv jet jednou, Leife Olafsone, a zacpu ti chtn! zaeptal
tak, aby jej nikdo jin ne Leif nezaslechl. Vzpt vykikl a bruntn
ve tvi se otoil. Vm nejlpe...! Ml co dlat, aby se ovldl. Leif
ml pravdu, ale on te mezi ztuhlmi tly na plni pod skalnatou
korunou Na Gaibhlteskch hor hled Ulriku, j slbil, e se pro ni
vrt. A jestli ji tu najde, s tv zaboenou do blta... Pr krok
rozmoklm snhem, ne se ruka pestane chvt zlost... Vm, e to

nen ona, zaal po chvilce znovu a mrn, ale klid mu nevydrel


dlouho. U Thorovch kozl, pro se star, Leife Olafsone? Slbil jsi,
e ji zachrn, kdy jsem j plival krev a ti msce jsem se nemohl
ani pohnout! Msto toho ses peleil s Arletou! Kdyby Ulrika nakonec
neutekla sama, skonila by jako rdlo lutoernch had!
Alespo je neobracej! Vrny jim vyklovou oi.
Vrny nebo liky? Zle jim na tom? tkl Helgi Troll a rozhodil
rukama. Rozhldni se kolem! Pobili jich skoro tyicet! tyicet en
a panen, kterm byla pokora ped osudem ciz, a dokzaly se vzbouit
a uprchnout! Thly nap celm Irskem, vyhbaly se houfm
vyklada, enoucch ped sebou nov obti pro ty svoje uat hady!
Skrvaly se v lesch a kadou noc zas prchaly dl a dl od
mumhanskch tes! Trhaly pomrzl vrny zkehlma rukama a
vkaly jejich syrov maso, protoe mly strach rozdlat ohe...
Tys byl s nimi? uklbl se Leif utpan a hned nato zvnl.
Neml bys klid, dobe. Prohldni rychle ostatn, Helgi, a kdy ji
nenajde, vyrazme dl. Hlavn se u vzpamatuj, u Odina! Co jsme
vyrazili od Hakanovy pohebn hranice, nemluv o niem jinm a
okukuje kadou mrtvou... Nemohli je pobt vechny! Nkterm z
nich se urit podailo proklouznout a snad se jet skrvaj v salach
na boch vysoiny.
... u dvno ho neposlouchm. S kadou neznmou tv koat nadje.
Kolik jich na tomhle mst zbv, abych se mohl tit, e mon
opravdu jet nkde ije? Tahle je pedposledn, a jestli byla kdy

radost se na ni podvat, tak se to dnes u pod tv pokivenou


strachem ned poznat...
T posledn, k n m moje kroky, se derou zpod tku vlasy ern
jako havran... Freyjo, jet jednou! Zrovna takov si pamatuju! pln
stejn mi padaly do o, kdy se nade mnou sklnla a se zakletou
touhou v och mne kousala do rt...
Pimrzla k zemi jako balvan v horch. Helgi pod ni zarazil me a na
jeden rz ji odtrhl od zem. Pomalu se pekulila na zda...
Ciz! Helgi Troll vydechl a narovnal se. V och se mu u zas
rozhoval ohe. Nen tady! ekl slunci a nzkm pahorkm na
zpadnm obzoru. Nen tady! Vyhoupl se do sedla a ohldl se po
karavan, kter je pomalu dojdla...

Chtly do Slibhtanskch hor, zastnal unaven dv hlas. Irsk


dvka, j Leif kal Berneko pro zarudlou skvrnu na jejm krku, se
postavila na kozlku kry a oima, do nich u neme vehnat slzy
dn hrza na svt, pehldla pl i s mrtvmi. Zalez si pod
plachtu, Ragenhildo, chraptiv se obrtila ke spolenici, u n ani
splvajc at nemohl ukrt jej tajemstv ped svtem. Dvka se chvla
zimou, drkotala zuby a modrma oima, u kolik dn opuchlma od
ple, se co chvli rozhlela kolem... Tohle vidt nemus, dodala
Berneka tie a koncem bie pohladila zvata na boku, aby pinutila
speen uhnout doprava, pesn ve stopch prvnho povozu.

Neforemn, tykol vz na ele karavany se prv obloukem vyhbal


poli mrtvch a vysok, temnook dvka ze severnho pobe
Connachtu zamruenm zastavila volsk speen.
Kam, pane? kikla na Leifa a trhla rameny. J samotn to bylo
jedno. Jen se u znovu nechtla navlct do dovho roucha, a s
vytrenm v dui zapalovat svce v kostele svatho Kolumbana. K j
nepomohl, kdy pili vykladai v lutoernch pltch, unesli ji a
pedhodili uatm hadm. To kdyby se tehdy msto za zlatm kem
na olti schovvala za nkm takovm... Dotkla se Leifa docela
jinm pohledem ne dv, a hned sklopila zrak k zemi. V podvdom
se zrodilsmv a zazrcadlil se v jejch och.
Nedoke se rozhodnout sama? Vydej se tam, kam ti vel rozum
nebo kam t vb touha po nkom, kdo ti te chyb... Mte svobodnou
vli, Ethnee! odpovdl Leif a pekvapen povythl obo sm nad
sebou, e si jej jmno zapamatoval. Nejsme otroki. Jen o zsoby
na vozech se s nmi budete muset podlit! Netrpliv se ohldl po
Helgim a zase se obrtil k dvce. Jete, kam chcete, ale mjte na
pamti, e nejste v bezpe. Ani s nmi ne, jsme jen dva... Pr mil
odtud nejsp jet nikdo nev, co se na mumhanskch tesech stalo.
Prvn obchodnk s enskm masem vs polap a poveze zptky.
Taky meme potkat ty, kte tady zabjeli...
To jsem chtl ct, pikvl Leif a koutkem oka znovu loupl po
Helgim. U konen vstval od t posledn. Jsme jen dva mui a vs

je osmnct. Umte vzt zbra do ruky, ale v ppad toku se nebude


moci postavit ozbrojenm mum dn z vs.
Mm strach, u jen kdy si mm odskoit do hout, vzlykla jedna z
dvek. Dovete ns do msta! Zaplatme, m budete chtt... Zvedla
zrak k Leifovi a na tvch se j neobjevil ani stn nachu. Za hradby si
netroufnou, a my tam meme pokat, ne bude cel Erin vdt, e za
ns stbro u nikdo od vyklada nedostane.
Vracej se! kikl zniehonic Helgi a ukzal k obzoru.

Pijdli pomalu. Vtr, profukujc plnmi stednho Mumhanu,


zvedal jejich temn rud plt a rozvinoval je jako krlovsk
praporce ped slavnou bitvou.
To nejsou vykladai! vydechla Berneka ulehen. Vzpt vak,
jako by ji samo nebe chtlo vyvst z omylu, pithl jezdec na ele
houfu uzdu a v povt zavil i jeho pl. lutoern, jako bv ke
had v jeskynch pod mumhanskmi tesy...
Blili se v rozestupu jako hladov smeka, obkliujc koist.
Ethnee seskoila z vozu na zem, opela se zdy o vz a vzruen
vydechla. Obma rukama sevela jlec mee a bicho se j sevelo
strachem z toho, co pijde... Helgi si j viml a zahnal ji pohlavkem
zptky na vz. Vyphnte voly! kikl. A vozy do kruhu! Jako
hradbu! Mrknutm oka se ujistil, e jsou neptel jet daleko,

seskoil ze sedla a zaal dv druin pomhat. Neznm jezdci


viditeln zpomalili, jako by se chtli pst na bezmoci sv koisti.

K Leifovm um pinesl vtr zduenou ozvnu posupnho smchu.


Viking si zaclonil oi a zkusil je spotat. Dvanct? Sebevdom
pokril rameny a povyjel jim vstc.
Trvalo to hodnou chvli, ne ciz ozbrojenci pochopili, o co se Helgi
se

suitou

dvek

pokouej.

Paty,

ozdoben

bronzovmi,

plmskovitmi ostruhami, se lehce dotkly koskch slabin a tc,


chundelat irt hebci vyrazili vped jako hndoern, kaln vlna.
Jedou! houkl Leif. I kdybyste uctily epel mezi ebry, bojujte dl!
Kter z vs padne do snhu, nachlad se a ume!
Ethnee se pousmla a olzla si rty. Te u stla na voze a odtud tok
nevypadal tak straliv jako ze zem... Ten prvn ji urit podcen a
snad by ho mohla pekvapit. Druh u se nachytat ned... Procviila si
prsty a zvedla zrak. A budou tam u t muldy, bude muset zvednout i
me. V t chvli ji to vzruilo. Zatoila se j hlava a zatouila bt
muem...
Helgi si zmny rychlosti njezdnk viml. Netrpliv odstril
Berneku stranou, sm popadl oj vypaen kry a dotlail ji na voln
msto mezi dvma povozy. Ltostiv se ohldl po volech. O ty pijdou.
Jestli je tonci neodeenou, tak je alespo zabij...

Oj zaklnil o zadn trmec povozu, urenho pvodn ke sven


deva, a ne popadl kru za spodek a zasadil ji do posledn mezery ve
vozov hradb, zavedl dovnit svho kon. Hodil uzdu Ragenhild a
ohldl se po Leifovi, kter i s konm zstal venku.
Prvn z tonk v temn rudm plti byl u tady. Leifova a jeho
epel se srazily s kovovm binknutm a Vikingova zbra se pelomila
v pli. Leif nezpanikail. Pokal, a Irv me protne setrvanost
vzduch nad jeho hlavou, a v ptm okamiku udeil. Pahlem zbran
vnikl pod spodn lem plkov zbroje svho protivnka. Vytrhl
zmrzaen me z tla umrajcho a ohnal se jm po dalm, kter
nezvldl svho hebce a tryskem, zaklonn dozadu, se pehnal
kolem.
Chvilika asu! Leif se svezl ze sedla na zem a rozbhl se s konm k
posledn mezee v opevnn. Trhnutm uzdou navedl hebce dovnit a
sm zstal venku, aby mohl krt Helgiho, a bude zasazovat kru na
msto v opevnn...
Helgi Troll plcl Leifova kon a popadl kru za zadek. Te nebyl as
zjiovat, zda dv druina na vozov hradb odolala prvnmu nporu.
Jestli nedokzaly tok odrazit, rozeenou je tonci po plni a jednu
po druh pibodnou k zemi, jako to udlali s tmi pedtm... Noha mu
podklouzla na rozmklm snhu. Zapotcel se a v posledn chvli se
musel chytit postranice vozu, aby se udrel na nohou. Tsn vedle nj
zapratlo devo pod derem kalen oceli. Viking instinktivn padl na
zem, a sotva pod sebou uctil mokr, rozlapan snh, mrskl sebou a

odkutlel se pod vz. Podval se k mstu, kde jet ped chvilkou stl a
uvidl si nohu v nezvykle it bot z hovz ke. Prudce vykopl
proti n, a ani by ekal, co se stane, proplazil se pod povozem dovnit
obrannho kruhu.
Kde je Leif? kikl, sotva vstal. Jeho hlas zanikl v kiku a inen
me. Nemohl se dlouho rozhlet. Prv na protj stran provizorn
pevnstky zavil ve sprce jisker ze zkench zbran lutoern,
vraedn pl.
To on je vede, blesklo Helgimu hlavou. Pebhl k vozu, kde se
neptelm u u dailo prorazit obranu, a popadl za pas enu, j si
pamatoval podle bl plachetky jeptiek. Chtl ji sthnout dol a
uvolnit tak msto na voze pro sebe...
Vyjekla lekem, sotva uctila jeho ruce na svch bocch, podvdom
se po nm ohnala a na okamik se odkryla nepteli.
Ocelov jazyk z rukou vykladae u nic nezastavilo. Berneka, brnc
vozovou hradbu bok po boku vedle neastnice, zden vykikla a
zamrkala ped sprkou krve.
Nahoru na vz se dostal dal z njezdnk, al shora po Helgim a
seskoil do kruhu mezi vozy.
Mu v lutoernm plti zkuen odstril kcejc se tlo mrtv a
obrtil se k Bernece. V koutku st mu zacukalo, kdy si viml
erven skvrny na krku a cosi zabruel. Dvka neporozumla ani

slovu. Strala si dlan krev sv druky z oblieje a uhranut zrala na


me v rukou svho vraha.
Leife! vzlykla a vzpomnla si na jeho drz ei ped nkolika dny.
e si vybere odmnu za zchranu? Bt soulonic vikinga? Tak tedy
ano, Bh m zatra! Tisckrt ano, jenom a je te tady!
Vrhla po Helgim vytav pohled a couvla o krok. Vyklada byl pli
blzko, ne aby proti nmu mohla zvednout zbra na svou obranu... A
za nm se tla pes postranici vozu dal...
Leife! Slyel? Mon u nen. Zstal za hradbou z povoz. Sm a
opal... Uctila tlak epele, tlac se j do bicha a zatmlo se j ped
oima. Jak dlouho bude trvat, ne ten mu pochop, e m pod
halenou koenou zbroj? Pak poodstoup, rozphne se...
Bol to, pitla a prosebnma oima se dotkla tve, schovan pod
krytkou nosu... U to poznal! Couvl, jak pedvdala, a...
Vzduchem, skoro ped jejma oima proletla hlava, zachumlan do
zkrvaven opony dlouhch vlas, zaloutlch jak pezrl obil...
Ragenhilda! kytla Berneka. Mj Boe! ekala dt!
Vztek j dodal slu a odhodln. Do holch rukou sevela ocelov
jazyk vykladaova mee a odtlaila zbra stranou. Poezan dlan se j
zalily krv...

VCE V KNIZE PROKLET PZRANCH HEBC (Jaroslav Mosteck), Epocha,


srpen 2016
http://www.epocha.cz/detailknihy.php?id=723
E-book zakoupte napklad na:
https://www.palmknihy.cz/detail/ebook_143742/Prokleti_prizracnych_hrebcu?a_box=5z
teq9b3
www.facebook.com/fantastickaepocha

You might also like