OBSAH

Amatrsk radio
Vydavatel: AMARO spol. s r.o. Adresa vydavatele: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 257 317 314 zenm redakce poven: Alan Kraus Adresa redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5 tel.(zzn.): 412 333 765 E-mail: redakce@stavebnice.net Ron vychz 12 sel, cena vtisku 46 K. Roziuje PNS a.s. a soukrom distributoi. Pedplatn v R zaji uje Amaro spol. s r. o. -Michaela Hrdlikov, Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 313, 257 317 312). Distribuci pro pedplatitele provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o., Zkaznick Centrum, Kounicova 2 b, 659 51 Brno. Pjem objednvek tel.: 541 233 232, fax: 541 616 160, e-mail: zakaznickecentrum@mediaservis.cz, pjem reklamac: 800 800 890. Smluvn vztah mezi vydavatelem a pedplatitelem se d Veobecnmi obchodnmi podmnkami pro pedplatitele. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., ustekova 10, P O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, . tel.: 67 20 19 21-22 - asopisy, tel.: 67 20 19 31-32 - pedplatn, tel.: 67 20 19 52-53 - prodejna, fax.: 67 20 19 31-32. E-mail: casopisy@press.sk, knihy@press.sk, predplatne@press.sk, Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6285/97 ze dne 3. 9. 1997) Inzerci v R pijm vydavatel, Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 314. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: 02/44 45 06 93. Za pvodnost pspvku odpovd autor. Otisk povolen jen s uvedenm pvodu. Za obsah inzertu odpovd inzerent. Redakce si vyhrazuje prvo neuveejnit inzert, jeho obsah by mohl pokodit povst asopisu. Nevydan rukopisy autorm nevracme. Prvn nrok na odkodnn v ppad zmn, chyb nebo vynechn je vylouen. Veker prva vyhrazena. MK R E 3697 ISSN 0322-9572, .j. 46 043 AMARO spol. s r. o.

Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Konec jna pinesl velk zmny v DVB-T. . . . . . . . . . . . . . . . . 2 LED do lhve od vna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Zdroj +48 V pro fantomov napjen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Otvrn dve s obvodem RFID . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Diskrtn PWM regultor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Potadlo pro golfov hre . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Mi motohodin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Signalizace doruen poty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Jednoduch dotykov senzor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Svteln alarm. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Indiktor napt pro solrn lnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Varovn signalizace na rozsvcen svtlo . . . . . . . . . . . . . . . 22 Paraleln spna blesku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 SVTLA A ZVUK Jednodeskov zesilova 2x 250 W s LM4702 . . . . . . . . . . . 25 HDTV Mitsubishi LaserVue - lep ne Pioneer Kuro?! . . . . . . . . . 36 Nejvt LED obrazovka svta pro Dubaj . . . . . . . . . . . . . . . 36 Nov HD projektory Canon bhem prosince. . . . . . . . . . . . . 37 Prvn projektor na prezentace i filmy, kter se vejde do kapsy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Rdiostanice eskoslovenskej plavby dunajskej . . . . . . . . . . 38 Mont konektor PL-259 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Nov irokopsmov smrovka od firmy SteppIR DB-36 . . . . . 41 Elecraft KX1 pro milovnky QRP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Nov transceiver ICOM IC-7600 pedstaven . . . . . . . . . . . . . 42 Indiktor elektromagnetickho smogu . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Aktivn antna pro rozsah krtkch vln . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 IOCA aktivity a 47. kongres FIRAC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Mikrovlnn setkn Zieleniec 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Pedpov podmnek en KV na prosinec . . . . . . . . . . . . . 46 Vyslme na radioamatrskch psmech LXV . . . . . . . . . . . . 47 Aktivita na amatrskch psmech ve 3. tvrtlet 2008. . . . . . 48 Seznam inzerent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

11/2008

ZAJMAVOSTI

Konec jna pinesl velk zmny v DVB-T

Pozemn televizn vysln prochz na konci jna 2008 v esk republice vznamnou promnou - vznikaj 4 nov kmitotov st pro digitln terestrick vysln (DVB-T), kon pechodn digitln st A, B, C a tak analogov zemsk vysln programu T2 v nkterch mstech. spravuje esk televize a vyuv jej pro distribuci vech svch ty program (T1, T2, T4, T24) a stanic eskho rozhlasu. Start st 1 se datuje k 28. 7. 2008, kdy si ji poprv naladili divci v zpadnch echch z vyslae Plze - Kraov na K34. Po vypnut analogov T2 se tato s od 1. 10. 2008 zaala vyslat z vysla esk Budjovice - Kle (K49) a Praha Cukrk (K53) a od konce jna (24. 10.) byla do zkuebnho provozu uvedena v Domalicch z vyslae Vran Vrch (K34) a tvo jednofrekvenn synchronn s s plzeskm vyslaem. Ve tvrtek v podveer bylo digitln vysln sputno i ze ikova (vyzen vkon 32 kW) na K53 s vertikln polarizac a tvo SFN s s Cukrkem na stejnm kanlu. Od 31. 10. 2008 rannch hodin mohou multiplex 1 pijmat divci, kte dve mli k dispozici pechodnou s A, kter ke stejnmu datu kon. Zsadn rozdl je v kmitotech, kter jsou pro s 1 jin. K uvedenmu datu startuje digitln zemsk vysln z vysla Brno - Hdy (K25, 10 kW) a Brno - Barviova (K25, vertikln polarizace, 10 kW), Cheb - Zelen Hora (K36, 20 kW), Ostrava - Slezsk Ostrava / vodrna Hladnov (K54, 10 kW) a st nad Labem - Bukov Hora (K33, 100 kW). Czech Digital Group (CDG). Od ptku 31. jna paket nebude obsahovat program Prima TV a nabdka bude sloena ze stanic ko, Z1, Public TV, TV Noe (jen Praha) a Rdio Proglas. V souvislosti s budovnm st veejn sluby (multiplex 1) a uvolnn K54 bude pesunuta st 3 na nov kanl 32 a pesunu vyslae z Ostravy Ho lkovic na Ostrava - Hladnov, kter bude uveden do provozu bhem ptenho odpoledne pdbn ve 12:00 hodin). Jde o prozatmn kmitoet, kter bude vyuvn do dubna 2011. Pak se s bude vyslat ze dvou stanovi Ostrava - Ho lkovice a Ostrava - Slezsk Ostrava na definitivnm 48. kanlu. V noci na ptek 31. 10. se zmnnila v idenfitikaci st 3, take set top boxy (i televizory) mus divk znovu na pslunm kanle proladit. Multiplex 3 se nadle bude vyslat pro Prahu a okol na K46 z vysla Strahov (10 kW), Ldv (5 kW) a Zelen Pruh (4 kW), Brno - Hdy (K59, 10 kW), Plze (K52, 2 kW). A od ptenho odpoledne i z novho kanlu v Ostrav (viz. ve). Sputn dalch vysla st 3 je naplnovno na zvr letonho roku. Pesn termny zatm nejsou znm.

Analogov vysln
Letit analogov vysln programu T2 kon o plnoci z 30. 10. na 31. 10. 2008 z vysla Cheb - Zelen hora (K36), Plze - Kraov (K48), Praha - msto Mahlerovy sady / ikov (K41) a st nad Labem - Bukov Hora (K33). Uvolnn kmitoty budou v nkterch ppadech vyuity pro digitln vysln multiplexu 1, resp. 2.

Digitln vysln - DVB-T

O plnoci na 31. 10. 2008 kon svoji existenci pechodn multiplex A (MUX A) spravovan spolenost esk Radiokomunikace. Paket odstartoval se zahjenm dnho digitlnho terestrickho vysln v jnu 2005 v Praze a okol s veejnoprvnmi programy T1, T2, T24 a T4, okruhy eskho rozhlasu a programem komern TV Nova. V zvru tho roku zaal MUX A vyslat tak pro Brno a okol, v noru 2006 pak na Ostravsku a pozdji i na Domalicku. V lt roku 2007 odstartoval multiplex A tak pro st nad Labem a okol. S byla koncipovna jako doasn een rozjezdu esk digitalizace a tato spolen s T+Ro a TV Nova k dnenmu dni (30. 10. 2008) kon. Programy pechzej do nov vznikajcho multiplexu 1 (T a Ro) a multiplexu 2 (TV Nova). Kmitoty pechodnho multiplexu A v Brn (Hdy, Barviova) K40, Ostrav (Slezsk ostrava) K39, st nad Labem (Bukov Hora) K58 budou od 31. 10. soust nov vznikajcho multiplexu 2. Pro stejn paket se vyuije vysla Domalice - Vran Vrch, kter bude z K38 peladn na K48. Vyslae Praha - ikov, Strahov a Cukrk na K25 budou odpojeny a frekvence se ji nebude pouvat.

Multiplex 4 (O2)
tvrtou kmitotovou s bude provozovat spolenost Telefonica O2 Czech republic. V souasn dob prochz technickmi testy.

Multiplex 2 (Ra)
Multiplex 2, 3 a 4 budou st s komernm obsahem. Multiplex 2 firmy esk radiokomunikace (Ra) bude od ptku 31. 10. 2008 odpoledne obsahovat programy TV Nova, Prima TV, od 11. 1. 2009 i novou TV Barrandov a v budoucnu i druh programy Novy a Primy. Paket se bude vyslat z vysla Brno - Barviova (K40, vertikln pol., vyzen vkon 10 kW) a Brno - Hdy (K40, 10 kW), Praha Cukrk (K41, 100 kW) a Praha - ikov (K41, vertikln polarizace, 32 kW), Plze Kraov (K48, 100 kW), Domalice Vran Vrch (K48, 10 kW), st nad Labem - Bukov Hora (K58, 100 kW) a na doasnm kmitotu Ostrava - Slezsk Ostrava / Hladnov (K39, 10 kW).

Jak opt pijmat (ztracen) digitln pozemn vysln po velk noci

Pro optovn pjem zemskho digitlnho TV vysln se v ptek rno doporuuje provst nov automatick ladn (viz nvod k pijmai). Pstroj nalad vechny dostupn sluby v mst pjmu bhem nkolika mlo sekund. To se tk nkterch domcnost s vlastn antnou. V ostatnch ppadech bude nutn zsah do systm spolench televiznch antn (STA) a upravit je na pjem novch digitlnch st. Z vysla Praha - msto a Brno msto se vysl s vertikln polarizac. Mon budete muset poloit antnu na bok, aby vm bela digitln televize. Pokraovn na stran 12

Multiplex 1 (T)
O multiplexu 1 (sti 1) se hovo jako o platform veejn sluby. Paket

Multiplex 3 (CDG)
S vraznmi zmnami pichz i multiplex 3 (dve multiplex B) spolenosti

11/2008

ZAPOJEN PRO ZATENKY

LED do lhve od vna

Obr. 1. Schma zapojen svtelnho efektu

Bl se obdob Vnoc a s tm tak as rznch blikajcch hvzdic, svtcch etz a podobnch hrtek. S trojic barevnch LED, jednm mikroprocesorem a przdnou irou lahv lze udlat zajmav svteln efekt prolnajcch se barev.

zapojeny ti rznobarevn LED LD1, LD2 a paraleln spojen LD3 a LD4. Ty jsou modr barvy a pro zven efektu je jejich svit poslen paralelnm spojenm dvou diod. Obvod je napjen z externho zdroje +12 V pes konektor K1.

Popis
Schma zapojen svtelnho efektu je na obr. 1. Zkladem zapojen je mikroprocesor ATtiny45 IC1. Ten je napjen stabilizovanm naptm +5 V z regultoru IC2 7805. Odpor R1 s kondenztorem C3 zaji uj reset mikroprocesoru po pipojen napjecho napt. Trojice vstup procesoru spn pes odpory R2 a R4 tranzistory T1 a T3. V jejich emitorech jsou

Stavba
Zapojen efektovho svtla je na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 29 x 42 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Jednotliv LED jsou sputny na tenkch vodich v rznch vkch do ir lahve, naplnn tekutinou. Meme pout obyejnou vodu, zajmavjho efektu se vak docl pidnm nkte-

rch chemikli. Napklad UV aktivn Fluorescein-natrium, ppadn Rhodamin B, kter zdrazuje rudou barvu. SW pro procesor je uveden ve formtu HEX a lze ho tak bezplatn sthnout z internetovch strnek pvodnho projektu http://www.elektor. de/weinflaschen-lampe.548550.lynkx.

Zvr
Popsan efektov svtlo lze konstrukn eit mnoha rznmi zpsoby. Uveden pklad s lahv naplnnou svtlkujc tekutinou je pouze jednm z nich.

Seznam soustek A991771

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R2-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 C1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ATTINY45 IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805 T1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 LD1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5

Obr. 2. Rozloen soustek na desce svtelnho efektu

Obr. 3. Obrazec desky spoj svtelnho efektu (strana TOP)

K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

11/2008

NF TECHNIKA

Zdroj +48 V pro fantomov napjen

Obr. 1. Schma zapojen zdroje

Kondenztorov mikrofony vyaduj pro svou innost extern napjec napt. U jednoduch a levnjch zapojen vystame s nim naptm, napklad +15 V, odvozenm od napjen operanch zesilova. V profesionln praxi se ale jako standard bere napt +48 V. Bn napjec napt a 22 V (co je maximum pro nkter speciln audio operan zesilovae), astji vak 15 V lze stabilizovat bez problmu standardnmi pevnmi nebo nastavitelnmi regultory, jako jsou napklad obvody 7815 nebo LM317. Jejich maximln vstupn napt je vak ni ne poadovanch +48 V. Obchzen maximlnho povolenho napt
Vpis programu

rznmi obezlikami, jako jsou Zenerovy diody v zemnm pvodu, nen ideln a ani pli bezpen (z hlediska provozn spolehlivosti). Optimlnm eenm je proto pout speciln stabiliztor s vrazn vym povolenm vstupnm i vstupnm naptm. Mezi tyto modern a nestandardn soustky pat napklad obvod TL783KC od firmy Texas Instruments. Umouje velmi irok rozsah vstupnch napt od 1,25 V a do 125 V pi vstupnm proudu a 700 mA. Protoe spoteba zazen, pipojovanch na fantomov napjen, se pohybuje pouze v du jednotek mA (co omezuj mimo jin i sriov odpory, pipojen mezi zdroj fantomo-

vho napt a vstupn konektor, s typickou hodnotou v du jednotek k - bn se pouv napklad 2x 6,8 ), je regultor vyhovujc i pro napjen vtho mnostv vstup - napklad v mixnch pultech. Pouit specilnho regultoru tak vrazn zjednoduuje konstrukci zdroje, kter pak lze eit tm identicky jako se standardnm regultorem. Zapojen je tedy a na pouit napjec a vstupn napt shodn se zapojenm regultoru s LM317.

Popis
Schma zapojen zdroje 48 V je na obr. 1. Protoe potebn vstupn

:100000000C942A001895000018950000189500001F :10001000189500001895000018950000189500002C :10002000189500000C94B300189500001895000076 :10003000189500001895000018950000189500000C :1000400018950000189500001895000018950000FC :10005000189500008FE58DBFC0E4E8E34E2E84E0E4 :100060008EBFD4E0F4E05F2EEEEFF3E0A0E6B0E068 :1000700088278D933197E9F76624BA9AB99AB89A86 :100080008FEF81BBBB98BC9880E08093600080E0DC :100090008093610080E08093620080E08093630041 :1000A00080E080936400C39AC49A81E083BF89B7DB :1000B000816089BF789480E080936400009164003F :1000C0000F3F18F011F00C9473008091640080933E :1000D00060000E943501A4E6B0E08C918F5F8C93A4 :1000E00010F40C945E0080E0809364000091640042 :1000F0000F3F18F011F00C9492000FEF4091640044 :10010000041BA0E6B0E00C93809164008093610032 :100110000E943501A4E6B0E08C918F5F8C9310F4BF :100120000C94760080E080936400009164000F3F9F :1001300018F011F00C94B1000FEF40916400041B13

:10014000A1E6B0E00C9380916400809362000E946D :100150003501A4E6B0E08C918F5F8C9310F40C9481 :1001600095000C945B000F921F922F923F924F923A :100170005F927F92AF92BF920F931F932F933F9303 :100180004F935F936F937F938F939F93AF93BF939F :10019000CF93DF93EF93FF938FB78F9340916000DE :1001A00000916300041710F40C94D700909A4091CA :1001B000600000916300041710F00C94E000909828 :1001C0004091610000916300041710F40C94E90061 :1001D000919A4091610000916300041710F00C9413 :1001E000F20091984091620000916300041710F4AE :1001F0000C94FB00C09A40916200009163000417C8 :1002000010F00C940401C098009163000E3F18F0A8 :1002100011F00C941001A3E6B0E08C918F5F8C93E9 :10022000009163000F3F11F00C94190180E080935E :1002300063008F918FBFFF91EF91DF91CF91BF91BD :10024000AF919F918F917F916F915F914F913F916E :100250002F911F910F91BF90AF907F905F904F9023 :100260003F902F901F900F9018950027A6E3B0E0C5 :100270008C9183FB0EF401E041E0041781E009F06A :1002800080E08F930027A6E3B0E08C9184FB0EF40E

:1002900001E041E0041781E009F080E09F918923AB :1002A000882311F40C945C01EF93FF93ECE3FFE1DE :1002B0000E94D201FF91EF910027A6E3B0E08C915C :1002C00083FB0EF401E040E0041781E009F080E0D8 :1002D0008F930027A6E3B0E08C9184FB0EF401E03D :1002E00041E0041781E009F080E09F918923882391 :1002F00011F40C948301EF93FF93ECE9FFE00E946B :10030000D201FF91EF910027A6E3B0E08C9183FB2F :100310000EF401E041E0041781E009F080E08F93E2 :100320000027A6E3B0E08C9184FB0EF401E040E0EE :10033000041781E009F080E09F918923882311F45C :100340000C94AA01EF93FF93ECE3FFE10E94D2012A :10035000FF91EF910027A6E3B0E08C9183FB0EF4B0 :1003600001E040E0041781E009F080E08F9300276E :10037000A6E3B0E08C9184FB0EF401E040E00417AA :1003800081E009F080E09F918923882311F40C9487 :10039000D101EF93FF93ECE7FEE30E94D201FF91BE :1003A000EF9108953197F1F70895689462F80895F0 :0603B000E89462F80895D4 :00000001FF

11/2008

NF TECHNIKA
napt minimln 55 V se v bnch zazench nevyskytuje, musm pout bu DC/DC mni, nebo extern s ov transformtor. S ohledem na potenciln ruen od mnie a k relativn nzk cen malch s ovch transformtork jsme zvolili een s transformtorem. Je pouit typ se sekundrnm naptm 24 V, kter je zdvojovaem znsobeno a po usmrnn poskytuje dostatenou rezervu pro funkci stabiliztoru. Zapojen obvodu TL783 je zcela standardn. Vstupn napt je dno dvojic odpor R1 a R2. Na vstupu i vstupu jsou ob napt filtrovna a blokovna keramickmi i elektrolytickmi kondenztory. Dvojice diod D3 a D4 chrn regultor proti ppadnmu zvrnmu napt pi odpojen napjen, eventuln opan polarit napt na vstupu. Ptomnost fantomovho napt na vstupu indikuje LED LD1. Vzhledem k relativn velkmu vstupnmu napt zejmna pi pipojen vce mikrofon (tedy pi vtm odbru ze zdroje) musme regultor IC1 chladit. Proto je obvod umstn na kraji desky, co umouje mont na pdavn chladi nebo asi pstroje.

Stavba
Zdroj je navren na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 44 x 98 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen je velmi jednoduch, obvod nem dn nastavovac prvky a pi peliv prci by ml fungovat na prvn pokus.

Zvr
Obr. 2. Rozloen soustek na desce zdroje

Popsan regultor lze pout v libovolnm zazen, kde potebujeme zdroj fantomovho napt +48 V. Protoe se vtinou jedn o stacionrn zazen se s ovm napjenm, neml by bt problm zdroj umstit pmo do zazen. V ppad nutnosti lze samozejm zdroj eit tak jako extern v samostatn krabice a fantomov napt pivst separtnm kabelem.

Seznam soustek A991781

Obr. 3. Obrazec desky spoj zdroje (strana TOP)

R1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5,6 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k C1-2, C5-6 . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . 4700 F/63 V C7 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/100 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL783 D1-2, D4 . . . . . . . . . . . . . . . . 1N5408 D3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 F1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 mA TR1. . . . . . . . . . . . . . . . . TR-BV305-1 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Obr. 4. Obrazec desky spoj zdroje (strana BOTTOM)

11/2008

MEN A REGULACE

Otvrn dve s obvodem RFID

V nsledujc konstrukci je pedstaven obvod pro snmn RFID karet. Radio Frekvenn Identifikace neboli RFID je technologie automatick identifikace, kde jsou data v digitln podob ukldna do tzv. RFID tag (ip), z kterch se nsledn mohou natat a znovu pepisovat jednoduchm principem za pouit rdiovch vln. RFID tag co by nositel informace me bt ve form etikety (Smart label) nebo v zapouzden podob rznch tvar, velikost a materil. K ten a zapisovn dat do RFID tagu slou RFID teka, kter me mt rznou podobu (mobiln terminl, stacionrn brna, OEM modul, run teka apod.). Tato technologie si neklade za cl nahradit rov kdy, ale spe rov kdy doplnit o dal monosti. V cel ad aplikac je nejvhodnj pout kombinaci tchto dvou technologi. Jeden z hlavnch rozdl oproti rovm kdm je monost dle aktualizovat a doplovat informace dve zapsan v RFID tagu (pi pouit read /write RFID tag). Tato technologie m i dal vhody, napklad nen nutn pm viditelnost pi ten ani pi zapisovn. Zajmav je i monost snmn vce RFID tag v jednom okamiku. Dal vhodou je vt odolnost vi teplot, vlhkosti a vlivm okolnho prosted obecn. Oproti bnm rovm kdm umouje RFID

Obr. 1. Schma zapojen obvodu pro snmn RFID karet

i uchovn vech dat (napklad o zbo) pmo v RFID tagu. Z tohoto dvodu je mon i koncepce systm vyuvajcch RFID bez nvaznosti na databzi podnikovho IS.

Hlavn vhody RFID

- nen nutn pm viditelnost pro ten a zapisovn do RFID tag

- snen chybovosti - zlepen zen toku zbo - vy stupe automatizace - digitln zskvn informac - rychlost pozen informace - mobilita - monost mnohaetnho ten -odolnost a variabilita media

11/2008

MEN A REGULACE
Pouit frekvence
Systmy RFID se provozuj na rznch vlnovch dlkch. Volba nejvhodnj frekvence je jedna z nejdleitjch fz nvrhu takovhoto een. Z tto volby toti vyplv cel ada dalch (nejen fyzickch) omezen, jako napklad dosah teky, zkonn omezen, rychlost ten a zapisovn, pouitelnost v rznm prosted a dal. - nzk frekvence 125-134 KHz - LF Tag - dosah pod 0,5 m - mal rychlost ten - vysok vrobn nklady - monost snmn na kovu a pes kapalinu SFCHIP: http://www.smatronic.mine.nu/ allgemeines.htm Katalogov list obvodu SF6107 lze sthnout z internetov adresy vrobce. Obvod IC1 bud pes vvod 3 a tranzistor T2 cvku snmae. Ta je pipojena ke svorkovnici K2. Paraleln k cvce je pipojen kondenztor s kapacitou 33 nF. Pvod k cvce me bt dlouh a 80 cm. Signl indukovan na cvce je demodulovn diodou D1 a pes kondenztor C2 piveden na vstup (vvod 6) obvodu SF6107. Karta s RFID modulem, kter se nachz v blzkosti cvky snm energii pole a pen do obvodu IC1 identifikan slo, uloen na kart. Pokud dojde ke shod sla karty a sla, uloenho do pamti obvodu, na vstupu vvod 7 se objev kladn napt. To sepne tranzistor T1, v jeho kolektoru je zapojena cvka rel RE1. Jeho kontakty jsou ji dostaten dimenzovan, aby mohly pmo spnat napklad elektromagnet zmku. Po pipojen napjen generuje obvod na vstupu 2 signl o potu pstupovch karet a jejich kdy. Jako prvn je uveden poet karet, nsledovan trojic zadanch pstupovch kd. Kad pstupov kd je tvoen deseti estnctkovmi sly, tedy m dlku 40 bit. Pro naprogramovn obvodu (uloen karet, kter maj povolen pstup) se pstroj nejprve vynuluje. Jako prvn se vypne a zkratuje propojka JP1. Pak se pstroj znovu zapne a 10 sekund ek. pstroj vypneme a odstranme propojku JP1. Jako prvn programujeme hlavn pstupovou kartu - me bt libovoln z vybranch. Piblme ji k cvce, aby mohl obvod nast data z karty. Pak kartu oddlme a opt piblme. Pokud je ve v podku, mus sepnout rel. Pro dal karty pepneme snma do programovacho reimu. Pilome hlavn kartu a nechme asi 1 minutu u cvky. Po tto dob mme asi 20 s na piloen dal karty - tm se natou jej data a ulo do pamti. I kdykoliv pozdji meme pidvat dal karty - sta na minutu piloit master kartu a pak novou. Celkem meme uloit daje a o dvaceti kartch.

Stavba
teka karet je zhotovena na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 50 x 46 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Pi vlastn stavb by se ml rezonann kmitoet LC obvodu (snmac cvky a paraleln pipojenho kondenztoru) pohybovat okolo 125 kHz. Tento kmitoet ale nen a tak kritick, teka by mla fungovat pro kmitoty od 71 do 133 kHz. Pesnj nastaven kmitotu ale zvyuje citlivost zazen a tedy i maximln vzdlenost pro spolehliv ten. Po nastaven kmitotu jet jednou zkontrolujeme sprvnou funkci vech karet. Tm je teka hotova.

Regulace a standardy
Kad zem m svj nezvisl regulan ad, kter definuje sv vlastn pedpisy pro rdiov vlnn. V Evrop existuje ETSI standard, kter je obecn akceptovan, s nkolika mstnmi omezenmi. Spolenm clem organizac GS1 (EAN) a UCC je snaha vytvoit jednotn standard v oblasti radiofrekvenn identifikace. Vsledkem tto spolen iniciativy je standard EPC harmonizovan s ISO standardy a aplikanmi identifiktory EAN128.

Zvr
Pouitm specilnho obvodu se konstrukce teky karet vrazn zjednoduuje. Jeho cena pi tom nen nijak zvratn, asi 2 Eura.

Popis
Schma zapojen obvodu pro snmn RFID karet je na obr. 1. Zkladem je obvod SF6107, co je naprogramovan procesor od firmy

Seznam soustek A991776

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 M R2, R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 k C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 nF C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/16 V IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SF6107 T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC546 D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 RE1 . . . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/3 JP1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2

Obr. 2. Rozloen soustek na desce obvodu snmn

Obr. 3. Obrazec desky spoj obvodu snmn

11/2008

ZAJMAVOSTI

Prmyslov bateriov osciloskopy

Osciloskop, pvodn pstroj uren k zobrazovn asov se mncch signl, se stal nenahraditelnm pomocnkem pi prci s elektrickmi signly. Jednm ze zkladnch kritri vbru osciloskopu je dan typ aplikac a prosted ve kterm bude osciloskop pouvn.Osciloskopy meme rozdlit na laboratorn a prmyslov. Prmyslov osciloskopy se od laboratornch li pedevm konstrukc a to nejen mechanickou ale i zpsobem proveden elektrickch obvod. Jedn se tedy o robustn pstroje napjen z bateri. Jednotliv kanly jsou od sebe galvanicky oddlen a jsou plovouc. Pomoc takov koncepce osciloskopu je mon mit bez obav kadm kanlem signl na jinm potencilu (napklad napt na vstupu frekvennho mnie a zrove dc signly regulanho obvodu). Bez oddlench a plovoucch kanl je takov men vc naprosto nemyslitelnou. Dalm rozdlem mezi prmyslovm a laboratornm osciloskopem je kategorie bezpenosti. Vtina laboratornch osciloskop spad do kategorie CAT I. Narozdl od prmyslovch osciloskop dosahujcch kategorie bezpenosti a CAT III 600V nedok odolvat jevm, kter se vyskytuj v prmyslovch rozvodech. Jde pedevm o pept a pechodn jevy, ke kterm v takovch instalacch bn dochz. vazuj na velice spnou adu osciloskop Fluke 190 series. Jedn se vlastn o vylepenou verzi model Fluke 196 a Fluke 199. Nejvznamnj zmnou je implementace funkce kontroly prmyslovch sbrnic podobn, jak je tomu u modelu Fluke 125. D se ci, e jde v podstat o zkoueku prmyslovch sbrnic. Vstupem men je informace o tom, zda sbrnice pracuje, i nepracuje sprvn. Pi men ovujeme kvalitu signlu z hlediska nbn a sestupn hrany, rovn signlu, ky pulz, zkreslen, ruen a jitteru. Namen parametry jsou srovnvny s korektnmi hodnotami definovanmi pslunm protokolem. Podle namench parametr jsme schopni vyhodnotit chyby jako nesprvn zaten, peruen nebo zkrat a odrazy na lince. V pstroji jsou zahrnuty sbrnice CAN-bus, Fieldbus (H1), Profibus (PD a PA), Prmyslov Ethernet, AS-i bus, Interbus S (RS-485), Mod-bus (RS-232, RS-485), RS-232, RS-485 a uivatelsky definovateln sbrnice. Soust dodvky je sada adaptr pro pipojen osciloskopu na testovanou sbrnici (obr. 3). Jedn se o ti adaptry zakonen pslunmi konektory (z jedn strany male z druh female). Tyto adaptry lze objednat i k osciloskopu Fluke 125.

Obr. 2 Scopemetter Fluke 125

40 MHz osciloskop rozen o funkci harmonick analzy a reim vyetovn stavu sriovch prmyslovch sbrnic (CAN-bus, Profi-bus, RS-232 a mnoha dalch). T sbrnice neanayto lyzuje z pohledu datov komunikace na sbrnici, ale z hlediska kvality signlu. Rozhodujc je pitom rove signlu, nbn a sestupn hrany, deformace signlu a jitter. Dv nm tedy rychlou informaci, zda na sbrnici probh, i neprobh sprvn komunikace.

Osciloskopy Fluke ady 120

Vtina technik pracujcch v drb i servisu elektronickch zazen zn scopemetery Fluke ady 120 (obr. 2) a ji se s nimi nkdy setkala. Jedn se o velmi populrn a zdailou kombinaci runho osciloskopu a multimetru s frekvennm rozsahem 20 MHz nebo 40 MHz. Model Fluke 124 vychz konstrukn z modelu 123, vyuv vech jeho osvdench vlastnost. Jeho pouzdro je mechanicky odoln konstruovan do tvrdho prmyslovho prosted, jednodue se ovld, m funkci "Connect and View", tedy "pipoj a zobraz", dky kter se uivatel me soustedit na men pedmt a ne na nastavovn pstroje. Hlavnm pnosem modelu 124 je rozen frekvennho rozsahu do 40 MHz oproti modelu 123 s kou psma 20 MHz. V obou ppadech se jedn o dvoukanlov osciloskop kombinovan s True RMS multimetrem se zobrazenm a 5000 slic. Pstroj Fluke 125 navazuje na Fluke 124. Je to opt

Osciloskopy Fluke ady 190

ada Fluke 190 zahrnuje ti modely. Pokraovn na stran 23

Nov osciloskopy Fluke 215 a 225

havou novinkou z dlny Fluke jsou nov scopemetery Fluke 215 (100 MHz) a Fluke 225 (200 MHz) (obr. 1). Na-

Obr. 1 Scopemeter Fluke 225

Obr. 3 Adaptr BHT190 pro pipojen osciloskopu do testovan sbrnice

11/2008

SLICOV TECHNIKA

Diskrtn PWM regultor

Obr. 1. Schma zapojen PWM regultoru

PWM regultory (tedy pulzn-kov modulace) se velmi asto pouvj pi zen otek stejnosmrnch motor. Pokud dme otky pouze zmnou napjecho napt, s jeho sniovnm kles tak kroutic moment motoru. Vzhledem k rozbhovmu odporu motoru a pipojench zazen nelze dit otky od nuly. Pi zvyo-

vn napt od nuly motor stle stoj, a pekon rozbhov odpor a rozto se, ale ji s vymi otkami. Pi PWM regulaci zstv kroutic moment konstantn a rychlost lze dit tm od nuly. PWM regultory jsou zeny bu analogov - napklad pomoc asovae NE555, nebo digitln napklad mikroprocesorem. ada modernch mikroprocesor m ji PWM vstup integrovn pmo do struktury obvodu.

Alternativn monost je popisovan zapojen, kter umouje zen a dvojice motor v patncti krocch jednm osmibitovm slovem. To me bt napklad paraleln port osobnho potae nebo mikroprocesoru.

Popis
Schma zapojen PWM regultoru je na obr. 1. Obvod IC1 je zapojen jako genertor obdlnkovho signlu. Jeho

Obr. 2. Rozloen soustek na desce PWM regultoru

Obr. 3. Obrazec desky spoj PWM regultoru (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj PWM regultoru (strana BOTTOM)

11/2008

SLICOV TECHNIKA
vstup Q4 je piveden na vstup tae IC2 74HC193. ta je pednastaven na hodnotu 0 a F tveic vstup, pivedench konektorem K1. Od tto hodnoty se odetaj jednotliv impulsy, a vynuluje se ta. Vstup Q8 z IC1 nastav klopn obvod IC3A a souasn pepou se vstupn data D0 a D3. m vy slo je na vstupu K1, tm vy poet impuls se mus odest, aby dolo k vynulovn tae. Vstupem BO (vvod 13 IC2) se vynuluje klopn obvod IC3A. K jeho optovnmu nastaven na "1" na vstupu dojde a po 16 impulsech z Q4 IC1. Protoe datov vstup m pouze 4 bity (D0 a D3), je druh tveice dat (D4 a D7) pipravena pro zen druhho PWM regultoru. mrech 24 x 66 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) na obr. 4. Zapojen obsahuje pouze minimum soustek a dn nastavovac prvky, take by pi peliv prci mlo pracovat na prvn pokus. zen otek v 15 krocch je dostaten jemn pro vtinu aplikac. Data pro regultor meme generovat jednoduchm progrmkem na paralelnm vstupu PC, pomoc mikroprocesoru nebo jinm - diskrtnm zpsobem napklad palcovm pepnaem s BCD vstupem.

Seznam soustek A991772

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 pF C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 nF C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4060 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HC193 IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HC74 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHD-5 K2-3. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Zvr
Popsan regultor e generovn PWM signlu ponkud netradinm zpsobem s monost jak ist digitlnho, tak i runho ovldn.

Stavba
PWM regultor je navren na dvoustrann desce s plonmi spoji o roz-

10

11/2008

SLICOV TECHNIKA

Potadlo pro golfov hre

Golf bval vsadou prominentnch lid z lep spolenosti. I kdy ani dnes nepat k lidovm a prv levnm sportm, otvrn novch hi a zvyujc se ivotn rove umouje stle irmu okruhu zjemc vnovat se tomuto zdravmu sportu. Pi pohybu po hiti mus kad hr sledovat poet odpal na jednotlivch jamkch, jako i dal parametry hry. Vechny daje jsou uloeny v pamti EEPROM jako pole o osmncti dkch - klasick hit m 18 jamek. Skre je zobrazovno na dvoumstnm sedmisegmentovm LED displeji a k ovldn potadla slou dv tlatka.

Seznam soustek A991775

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R2-15 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ATTINY44 LD1-2. . . . . . . . . . . LED-7SEG-14MM K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT S1-2 . . . . . . . . . . . . TLACITKO-P-KSM cesor je stabilizovno regultorem IC1 7805.

Popis
Schma zapojen potadla je na obr. 1. Zkladem je mikroprocesor ATtiny44 v pouzdru DIL14 IC2. Na jeho vstupy jsou paraleln pipojeny dva sedmisegmentov LED zobrazovae, pracujc v multiplexnm reimu. Procesor pepn displeje dvojic vvod 2 a 3. K nastaven programu se vyuv dvojice tlatek S1 a S2. Obvod je napjen z externho zdroje - napklad destikov baterie 9 V pes konektor K1. Napjec napt pro pro-

Stavba
Potadlo je zhotoveno na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 54 x 40 mm. I s baterii se tedy vejde do krabiky o rozmrech cigaretovho pouzdra. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 3, obrazec desky

Obr. 1. Schma zapojen potadla

Obr. 2. Vvojov diagram pro nastavovn a zobrazen skre

11/2008

11

SLICOV TECHNIKA

Obr. 4. Obrazec desky spoj potadla (strana TOP) Obr. 3. Rozloen soustek na desce potadla

Obr. 5. Obrazec desky spoj potadla (strana BOTTOM)

spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 4. a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 5. Ob ovldac tlatka jsou na spodn stran desky spoj. Pouijeme mikrospna s vvody otoenmi o 90 a delm hmatnkem. SW pro procesor lze bezplatn sthnout na internetov strnce pvod-

nho projektu http://www.elektor.de/ golf-scorer.548423.lynkx. Vzhledem k jeho dlce zde vpis neuvdme. Bohuel nejsem golfista, take v pravidlech a odborn terminologii se skuten nevyznm, pedpokldm ale, e ppadn zjemce se podle vvojovho diagramu na obr. 5 ke zpsobu ovldn propracuje. Data jednotlivch jamek se zadvaj postupn od prvn po osmnctou, to sam plat i pro zo-

brazen vsledk. Pauza mezi jednotlivmi jamkami (zadnm/zobrazenm) trv 3 s.

Zvr
Popsan potadlo je relativn levn, zejmna ve srovnn s jinmi nklady, kter si golf d. Zejmna v zpalu boje pak lpe udrme pehled o skre.

Pokraovn ze strany 2 esko se dokalo zatm nejvtho digitalizanho skoku. Veejnoprvn televize spustila vysln ve svm vlastnm multiplexu bez Novy. ada divk vak bude muset peladit. V Praze a Brn bude nkdy nutn otoit antnu o 90 stup. "V souvislosti se zmnou polarizace nebude vtina divk v dosahu vysla Praha - msto, ikov a Brno msto, Barviova potebovat dn zmny na vlastnch antnch, aby mohla pijmat digitln pozemn vysln veejnoprvnho multiplexu. Jen nkte lid budou muset pootoit svou antnu o 90 podl svisl osy, tedy poloit antnu na bok," ekl redakci tpn Janda, mluv T. "Oproti tomu u spolench televiznch antn (STA) bude zsah specialisty ve vtin ppad nezbytn, zvis to na konkrtnm technickm een a stavu STA. Oboj lze zhodnotit pouze pmo na mst," upesnil Janda. "esk televize doporuuje vlastnkm, respektive sprvcm budov s rozvody STA revizi celho antnnho

systmu provedenou odbornkem," dokonil vysvtlen mluv T. Definitivn s 1 pro en multiplexu veejn sluby m na konci jna 2008 tat deset vysla. Dva z nich, mstsk vyslae pro Prahu a Brno (vysla Praha - msto v Mahlerovch sadech a vysla Brno - msto), nov vyslaj ve vertikln polarizaci. Z ikovsk ve je en signl estinsobn vym vyzenm vkonem ne v pechodn sti A.

Jak poznte polarizaci

Polarizace popisuje polohu prvk vyslac i pijmac antny kolmch na smr en signlu. Pi horizontln polarizaci jsou prvky antny umstny vodorovn. Vertikln polarizace oznauje svislou orientaci.

Vertikln polarizovan elektromagnetick vlna se snadnji , pedevm v mstsk zstavb. Opan polarizovan antna u pjemce signlu sice me zpsobit tlum, ten vak bude do urit mry kompenzovn navenm efektivnho vyzenho vkonu. Dle tlum sniuje i depolarizace vlivem odraz. Vertikln polarizace televiznho vysln je vhodn u mstskch vysla, kter zaji uj velkou intenzitu signlu v mst pokryt i pro jednoduchou prutovou antnu, u n se pedpokld svisl poloha.

Pro vertikln polarizace

Vertikln polarizace je oproti dosud vyuvan horizontln vhodnj pro znan lenit tern mstsk zstavby, zlepuje pjem na mobilnch zazench, uvnit budov i v dolch.

12

11/2008

SLICOV TECHNIKA

Mi motohodin
Spotebovan energie elektrickch zazen se m wattmetrem. Pokud znme pkon zazen, lze mit spotebovanou energii tak dobou provozu. Popsan zapojen sleduje celkovou dobu provozu a souasn zaznamenv poet sputn zazen.

Popis
Schma zapojen mie je na obr. 1. Je uren pro zazen, pipojen na svtelnou s 230 V. Zkladem obvodu je mikroprocesor PIC12C683 IC1. Ten je pipojen paraleln k menmu spotebii svorkovnic K1. S ov napt je nejprve omezeno na 5,6 V Zenerovou diodou D1, pipojenou pes sriovou dvojici odpor R1 a R2. Kad prchod stdavho napt nulou je detekovn na vvodu 5 mikroprocesoru, pipojenm diodou D2 na Zenerovu diodu. Omezen napt na D1 je usmrnno diodou D3 a filtrovno kondenztorem C1. Dky bytku napt na D3 je napjec napt pro procesor asi 5 V.
Vpis programu

Obr. 1. Schma zapojen mie

Procesor zaznamenv informaci o dlce pipojen (tedy provozu) a potu zapnut/vypnut. Maximln poet zapnut je 9999, maximum potu provoznch hodin je 9999:59:59.
:100260008312B3116400B501043035020318542918 :100270003508053EB700243084003508840700089F :10028000B80033160E2083123508053EB70025202E :100290003808B60024308400350884070008360684 :1002A000031DB315B50A34290930B7002E08B8006C :1002B00033160E2009308312B70025203808B60007 :1002C0002E083606031DB315B31D70294530BA003C :1002D0006D207230BA006D207230BA006D2079291D :1002E0004F30BA006D206630BA006D206630BA001B :1002F0006D2079298312B4010430340203180800F8 :100300003408B70020308400340884070008B8009F :1003100033160E208312B40A7C29080083122408A5 :10032000BA002508BB002608BC002708BD003C30E9 :10033000BE00BF01C001C101F6204C08A8004D0855 :10034000A9004E08AA004F08AB00003C031DB229CB :100350002A08013C031DB2292908863C031DB22945 :1003600028089F3C0318B829A401A501A601A701EC :100370002408BA002508BB002608BC002708BD00D9 :100380003C30BE00BF01C001C101BC204C08AD0023 :1003900008002C19CD29AF012C15321CD129AF0131 :1003A0000800AF08031D2A2A4330BA006D203D30F3 :1003B000BA006D2083160F1600308312C30034304C :1003C000C2002008BA002108BB002208BC00230894 :1003D000BD00E830BE000330BF00C001C101BC2039 :1003E0004C08C4004D08C5000530C6009420200804 :1003F000BA002108BB002208BC002308BD00103051 :10040000BE002730BF00C001C101F6204C08C20069 :100410004D08C3004E08C4004F08C5003030C60068 :100420004208C6074608B40083160F128312B301B0 :10043000053033020318252A34308400330884073A :100440000008BA006D20B30A182A0D30BA006D20DA :10045000AF0A08002F03031D802A4830BA006D2020 :100460003D30BA006D2083160F1600308312C30092 :100470003430C2002808BA002908BB002A08BC0092 :100480002B08BD00E830BE000330BF00C001C10131 :10049000BC204C08C4004D08C5000530C60094209F :1004A0002808BA002908BB002A08BC002B08BD0098 :1004B0001030BE002730BF00C001C101F6204C083B :1004C000C2004D08C3004E08C4004F08C5003030BC :1004D000C6004208C6074608B40083160F128312EE :1004E000B3010530330203187E2A34308400330808

Kadou sekundu jsou uloen data podle IrDa standardu vyslna penosovou rychlost 38 400 baud infraervenou LED LD1.
:1004F00084070008BA006D20B30A712AAF0A080009 :100500002F08023A031D992A0030C3003430C2007C :100510002D08C400C5010230C60094203A30BA004C :100520006D203408BA006D203508BA006D20AF0A7E :1005300008002F08033A031D08000030C3003430C0 :10054000C2002E08C400C5010230C60094203A3013 :10055000BA006D203408BA006D203508BA006D204D :100560000D30BA006D20AF0A080083168F126400A8 :10057000831281010B118316151501308312B5000A :100580000320331105193315003083123319013A52 :100590000519013AFF39031DD62AB31CC42A0B1DC5 :1005A000C42A83168F1615113021C42A83168F167C :1005B0001511080007308312990083169F010E3031 :1005C0008500831285000430831681000230950077 :1005D0008312B201643032020318F32AB310B52239 :1005E0008312B20AEA2A3314B201323032020318FB :1005F000042BB310B5228312B401851CB40AB408CD :1006000003193310B20AF52A331C132BB2010A3036 :1006100032020318132B3208B700B80133160E202C :100620008312B20A072B831695018312B20104309C :1006300032020318302B3208B70025202030840006 :1006400032088407380880003208053EB7002520AC :10065000243084003208840738088000B20A172B3F :100660000930B70025203808AE003B3C031CAE0122 :10067000270A031D442BA001A101A201A301AE0181 :10068000A401A501A601A701A00A0319A10A031943 :10069000A20A0319A30A2308003C031D592B2208B0 :1006A000013C031D592B2108863C031D592B2008B2 :1006B0009F3C0318602B0130A000A101A201A301FF :1006C0007A218E210D30980008008312AC196C2B12 :1006D0000930B000B100AC15B0080319712BB0039C :1006E00008000930B000B10803197A2BB1033210A9 :1006F000C92108000930B1003B302E020318822BBB :10070000AE0A8B2BAE01A40A0319A50A0319A60A87 :100710000319A70A8E213214C9210800DA22B31462 :10072000B5228312B201851EB20A32188516321C18 :10073000851265238F2B83122C10AC102C11AC1159 :060740008A110A128E2B43 :02400E00C43FAD :00000001FF Obr. 4.

:020000009B2B38 :0A000600B508031D07280800183094 :10001000FF3E031D0828B50B072808003708831684 :100020009B008312380883169A001C1555309D00DA :10003000AA309D009C148312331E222883169C1C18 :1000400022281E2883161C110800370883169B00DF :100050001C141A088312B8000800CF01D001CC018B :10006000CD01CE014E1A08000310CC0DCD0DC80DE8 :10007000C90DCF0DD00D4B085002031D41284A0871 :100080004F02031C4A284A08CF024B08031CD00326 :10009000D0024C14CE0A32280800D001D101D3017D :1000A000D401D201521A08000310D30DD40DCC0D87 :1000B000CD0DD00DD10D4F085102031D61284E0802 :1000C0005002031C6A284E08D0024F08031CD103BB :1000D000D1025314D20A522808000130BB003C144C :1000E0003B083A05031976283C1C78280514792822 :1000F0000510051005100510051005100510051058 :1001000005103C1886280310BB0D88283C100510EC :10011000BB08031D7028BB0105303B020318080013 :100120000510BB0A8C2808004208460784000030EE :100130008000C6034408C8004508C9000A30CA0048 :10014000CB012D204F08C7003030C70742084607B3 :10015000840047088000C608031908004408CC0042 :100160004508CD000A30CE00CF014D205308C40011 :100170005408C50099280800CC01CD01CE01CF015B :10018000C701C801C901CA01CB01CB1A080003107D :10019000C70DC80DC90DCA0DBA0DBB0DBC0DBD0DE7 :1001A000CC0DCD0DCE0DCF0D41084F02031DE22821 :1001B00040084E02031DE2283F084D02031DE228BD :1001C0003E084C02031CF3283E08CC023F08031CE7 :1001D0003F0FCD024008031C400FCE024108031C14 :1001E000410FCF024714CB0AC5280800C701C80138 :1001F000C901CA01CC01CD01CE01CF01CB01CB1A7F :1002000008000310CC0DCD0DCE0DCF0DBA0DBB0DDA :10021000BC0DBD0DC70DC80DC90DCA0D41084A0260 :10022000031D1C2940084902031D1C293F084802E0 :10023000031D1C293E084702031C2D293E08C70246 :100240003F08031C3F0FC8024008031C400FC902AF :100250004108031C410FCA024C14CB0AFF280800B6

11/2008

13

SLICOV TECHNIKA
Propojka JP1 umouje vynulovn ta zapnut i provozn doby. ve formtu HEX je na obr. 4. Lze ho t bezplatn sthnout na internetov adrese pvodnho projektu: http:// www.elektor.de/betriebsstundenzahler.548 512.lynkx. Vyslan data lze pijmout a zobrazit na PDA nebo laptopu, vybavenm standardnm IrDa portem. Data jsou penena ve formtu ASCII: C = 00000 H = 00000:00:00 Ovldac SW pro PDA/PC je k dispozici napklad na: http://www.tsreader. com/ztermppc/.

Zvr
Popsan mi lze pout na libovoln zazen, napjen ze st 230 V. Jednodue se pipoj paraleln k sledovanmu spotebii. Pokud znme odbr zazen, lze snadno z doby provozu a pkonu vypotat celkovou spotebu energie.

Stavba
Mi je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 29 x 32 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. SW pro procesor

Seznam soustek A991769

R1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/16 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PIC12C683 D1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD5V6 D2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5

Obr. 2. Rozloen soustek na desce mie

JP1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2

Obr. 3. Obrazec desky spoj mie

f Microsoftu: Windows 7 jsou Visty, ale mnohem lep

S pekvapivou odpovd na nenpadnou otzku vystoupil generln editel Microsoftu Steve Ballmer. Na floridsk konferenci prozradil dal stpek o Windows 7, kter maj pijt na svt potkem roku 2010. Nov operan systm nahrad souasnou verzi Windows Vista. Mnohm uivatelm nepirostly Visty k srdci, a tak se nkte rozhodli, e setrvaj u Windows XP a do dalho vydn Windows. Po Ballmerov odpovdi se ale zd bt vechno jinak. Na otzku, jak podle nj uivatel pijali Visty, odpovdl hodn zeiroka. Nezapomnl zmnit, e na Visty v souasnosti spolh 10 % uivatel z firemnho sektoru a celkov se Vist prodalo vce ne 180 milion kopi. Za srovnateln obdob jsou to daleko lep vsledky, ne jakch dosahovaly Windows XP O podobnm vyjden . a jeho lehk napadnutelnosti jsme psali ji v lnku Visty dme k ledu, pokme na Windows 7. To zajmav ale teprve nsledovalo: "Popsal bych Windows 7 asi takto: Visty, ale mnohem lep. Visty jsou dobr, Windows 7 maj navc jednodu uivatelsk rozhran a vylepen vkon. Nebudu nikoho pesvdovat, aby na n ekal. el bych do toho a vyuil Windows Vista u dnes. Pouvm je j, pouvme je vude v Microsoftu. Nemuseli jsme jt cestou nekompatibility, abychom udlali velk pokrok, pokud jde o jednoduchost uivatelskho rozhran, kvalitu a vkon." Zrove po tomto prohlen odmtl nkter spekulace, e pjde jen o druhou verzi Vist "R2". Jako pklad zsadn odlinosti od Vist uvedl pepracovn aplikac i samotnho operanho systmu pro chystan procesory od Intelu a AMD. zabr okolo 90 % trhu s operanmi systmy. Neme si zkrtka dovolit "vyplouchnout" miliony uivatel njakou novinkou, kter sice bude uiten, v konenm dsledku vak zabrn velkmu mnostv zkaznk pouvat software, na kter jsou zvykl. Kad nov vydn Windows proto nabz spe 1000 + 1 drobn vylepen ne nkolik velkch a radiklnch zmn. O tom tak mluv Ballmer, kdy k, e nemuseli jt pi vvoji cestou nekompatibility, aby udlali velk pokrok. Naznauje snadnou pouitelnost souasnch program i pro budouc verzi OS a jet chvl Microsoft za proveden zlepen. Varianta A: Pokud Ballmerovi budeme vit, nedokme se vraznch zmn ani ve Windows 7. Nejspe se odstran nadbyten funkce, kter systm zpomalovaly ("istj uivatelsk rozhran a vy vkon") a zmen se objem celho operanho systmu tak, aby zabral na disku mn msta. Pokraovn na stran 22

Nae analza
Ped dvma roky se zahranin komenttoi rozilovali, e Visty stle pracuj s neefektivnmi registry, systm soubor zstal netknut a vtina zmn si dala za cl uivatele jen otravovat. Vechny vtky mly spolenho jmenovatele - zptnou kompatibilitu program. Microsoft m pomrn velkou zodpovdnost, dle nkterch odhad

14

11/2008

11/2008

15

AUTO, DM, HOBBY

Signalizace doruen poty

ada domcnost, zejmna na venkov nebo ve vilovch tvrtch m potovn schrnky umstn na plot nebo vchodov brance. Pokud chceme zjistit, zda nm ji dola pota, musme se jt pesvdit osobn. To nemus bt zejmna za nepznivho poas zrovna pjemn. Popsan zapojen signalizuje oteven potovn schrnky (krytu) jak akusticky, tak i pomoc LED.

Popis
Schma zapojen signalizace je na obr. 1. Vlastn oteven krytu schrnky je snmno magnetickm kontaktem, umstnm pod krytem. Na kryt je pilepen mal permanentn magnet, umstn proti kontaktu. S vhodou pouijeme napklad bn dven kontakt, pouvan v zabezpeovacch zazench. Magnetick kontakt je pipojen vedenm ke konektoru K1. Proti ppadnmu ruen indukovanm signlem je kontakt pemostn kondenztorem C1 a odporem R1. Magnetick kontakt je pipojen na hodinov vstup klopnho obvodu MOS4013 IC1A. Datov vstup je na napjecm napt. Oba vstupy klopnho obvodu jsou pipojeny na dvojici tranzistor T1 a T2. Protoe jsou vstupy navzjem inverzn, je vstup Q (vvod 1) pipojen na tranzistor T1 NPN s diodou LED v emitoru. Vysok rove na vstupu Q tak sepne T1 a pipojenou LED. Inverzn nzk rove na vstupu /Q (vvod 2) pak spn PNP tranzistor T2, v jeho kolektoru je pipojen piezomni.

Obr. 1. Schma zapojen signalizace

Obvod je napjen z externho zdroje +5 V pes konektor K3. Vzhledem k nzk spoteb meme pout jak baterii, tak i napklad zsuvkov adaptr. Po pipojen napjen obvod vynulujeme tlatkem S1. Jak LED, tak i piezomni jsou odpojen. Sepne-li magnetick kontakt (nkdo oteve potovn schrnku), impuls na hodinovm vstupu peklop vstupy obvodu IC1A a sepnou LED i piezomni. To ns upozorn na doruen poty. Tlatkem S1 pak vrtme ve do klidovho stavu.

o rozmrech 24 x 48 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazce desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Zapojen je jednoduch, neobsahuje dn nastavovac prvky a pi peliv prci by mlo fungovat na prvn pokus.

Zvr
Popsan signalizace doruen poty je velmi jednoduch a obvod lze zapojit jak na uveden desce s plonmi spoji, tak i na kousku univerzln vvojov desky. Nklady na stavbu obvodu nedoshnou ani ceny krabiky levnch cigaret.

Stavba
Obvod signalizace je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji

Seznam soustek A991770

R1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k R5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R* C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F/50 V C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4013 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5
Obr. 2. Rozloen soustek na desce signalizace Obr. 3. Obrazec desky spoj signalizace

K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 K2-3. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT S1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2

16

11/2008

AUTO, DM, HOBBY

Jednoduch dotykov senzor

adu funkc elektronickch obvod meme ovldat pouhm stiskem tlatka. Kad elektromechanick prvek, ke kterm pat i tlatka a mikrospnae, m omezenou ivotnost a spolehlivost. Mechanick spna lze ale velmi jednodue nahradit snmaem dotykovm. Ten neobsahuje dn mechanick prvky, pracuje na principu brumovho napt v lidskm tle a m tedy teoreticky neomezenou ivotnost. Jedinm "zporem" je fakt, e k pepnut se musme tlatka - tedy kontaktn plochy dotknout prstem. Mus tedy dojt k vodivmu kontaktu s k. Pokud budeme mt napklad rukavice, tak spna nebude fungovat.

Obr. 1. Schma zapojen dotykovho senzoru

Popis
Schma zapojen dotykovho senzoru je na obr. 1. Obvod je redukovn na skuten minimln poet soustek. Kontaktn ploka - tedy virtuln hmatnk tlatka - je pipojena na vvod K1. Za nm nsleduje ochrann odpor 10 M R1. Ten tvo spolu s odporem R2 vstupn dli. Vysok hodnota odporu R1 spolu s ochrannmi diodami integrovanmi na vstupech hradla IC1A obvodu MOS40106 zaruuje odolnost i proti znanmu statickmu napt, kter by se mohlo

pi dotyku penst na vstup snmae. Kondenztor C1, pipojen paraleln k odporu R2, chrn vstup snmae ped monm vf ruenm. Obvod je tak citliv pouze na indukovan brum. Na vstupu hradla IC1A je pes odpor R3 pipojena indikan LED LD1. Ta svt, pokud se dotkme kontaktn ploky na vstupu. LED lze samozejm vynechat a vstupem senzoru rovnou spnat njak obvod - napklad vstup mikroprocesoru.

spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Zapojen je natolik jednoduch, e ho lze snadno propojit i na kousku univerzln zkuebn desky spoj.

Zvr
Popsan dotykov spna umouje tlatkov ovldn elektronickch obvod. Hradlo MOS40106 obsahuje est invertor, lze z nj tedy realizovat a est samostatnch spna. Obvod je pouiteln pouze v zstavb, kde jsme obklopen dostaten silnm ruivm polem. Uprosted panensk prody by zejm nefungoval

Stavba
Dotykov spna je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 24 x 33 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany

Seznam soustek A991773

R1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 M R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 pF C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD40106 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Obr. 2. Rozloen soustek na desce dotykovho senzoru

Obr. 3. Obrazec desky spoj dotykovho senzoru

ZAJMAVOSTI
Ve Skylinku chceme Discovery HD Abonenti satelitn platformy Skylink, kter na eskm trhu psob od 1. jna letonho roku, by nejradji vidli jako dal HDTV kanl v na-

bdce Discovery. Alespo to vyplv z ankety v lnku "Jaromra Glisnka: Vyjednvn o Nov HD trvalo piblin dva msce". V n jsme se ten ptali, o jak kanl ve vysokm rozlien by rdi tuto platformu rozili. Z celkem 166 hlasujcch, kte se v anket vyjdili, zvolilo monost Discovery HD ptatyicet

procent z nich. Mon pekvapiv a na druhm mst skonila HDTV verze oblbenho filmovho kanlu HBO, a to z 23 %. Filmbox HD by rdo vidlo ve Skylinku 11 % hlasujcch, 17 % se pak rozhodlo pro monost dn HDTV kanl a 4 % pro jin. Pokraovn na stran 19

11/2008

17

PEDPLATN

18

11/2008

AUTO, DM, HOBBY

Svteln alarm
U venkovnho osvtlen - napklad ped vchodem domu nebo ped gar se asto pouv kombinace reflektoru s PIR spnaem. PIR spna reaguje na pohyb teplejho pedmtu v poli snmae. Stejn snmae jsou pouvny i v zabezpeovacch systmech. Venkovn osvtlen s PIR senzorem meme vyut tak pro akustickou signalizaci rozsvcen - tedy upozornn, e je nkdo pede dvemi. Jednoduch zapojen z nsledujc konstrukce ns upozorn na rozsvcen svtla.

Obr. 1. Schma zapojen svtelnho alarmu

Popis
Schma zapojen svtelnho alarmu je na obr. 1. Obvod je zapojen do srie s externm osvtlenm. Proud prochzejc rozsvcenou lampou je veden pes mstkov usmrova D1 a odpor R1. bytek napt na odporu je filtrovn kondenztorem C1. Protoe se nejedn o klasick mstkov usmrova, neodpovd napt na C1 pikov hodnot napt, ale stedn. Pro zt (rovku) 100 W je tak na C1 napt asi 8,5 V. Po zapnut osvtlen se pes kondenztor C2 a odpor R2 oteve tranzistor T1. V jeho kolektoru je zapojen piezomni. Vybrme typ s pokud mono nejvym rozsahem

pouitelnch napt. Pkladem me bt typ CEP-2260A od Digi-Key, kter pracuje s naptmi od 3 do 20 V. Protoe kondenztor C2 se nabj pouze krtce, je tak akustick signl po rozsvcen velmi krtk. Prodlouit lze zvtenm odporu R2. Za provozu je na odporu R1 vkonov ztrta asi 3 W, musme tedy pout dostaten dimenzovan typ - zde na 5 W. V ppad jin zte - napklad pi pouit sporn rovky musme upravit velikost R1 tak, aby na nm byl bytek asi 8-9 V.

mrech 36 x 50 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Stavba je velmi jednoduch, musme ale pi oivovn a nsledn instalaci dbt zsad bezpenosti prce, protoe cel zapojen je pmo spojeno s nebezpenm s ovm naptm. Spna tedy musme umstit do vhodn izolovan krabice.

Zvr
Popsan jednoduch zapojen ns krtkm zvukovm signlem upozorn na rozsvcen vnjho osvtlen, spnanho PIR idlem.

Stavba
Svteln alarm je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o roz-

Seznam soustek A991767

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 /5 W R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2200 F/25 V C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 F/25 V T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC547 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . B250C1500 K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
Obr. 2. Rozloen soustek na desce svtelnho alarmu Obr. 3. Obrazec desky spoj svtelnho alarmu

Pokraovn ze strany 17 Vidina Discovery HD v tto platform ale nemus bt pro abonenty vbec nereln. Skylink nap. u

v souasn dob vyuv tzv. simulcryptu u kulturnho programu Brava HDTV, kter pebr od nizozemsk platformy Canal Digital. Na stejnm transpondru vysl v tomto balku

kanl i dan kanl eskch abonent. Jaromr Glisnk, vkonn editel firmy TradeTec, navc v rozhovoru pro DigiZone.cz piznal, e o tto monosti se jedn.

11/2008

19

AUTO, DM, HOBBY

Indiktor napt pro solrn lnky

Obr. 1. Schma zapojen indiktoru

Popsan obvod slou pro indikaci dostatenho i nedostatenho napt na solrnch lncch, pouitch pro napjen elektronickch obvod.

Popis
Schma zapojen indiktoru je na obr. 1. Uveden zapojen m stabilizovan vstupn napt +5 V, ale lze pi pouit jinho nap ovho regultoru IC1 zvolit i jin vstupn napt. Vstup ze solrnho lnku je piveden na konektor K1. Za nm je pipojen stabiliztor IC1. Typ volme podle vstupnho proudu lnku a poadovanho napt. Doporuuji zvolit proveden s malm nap ovm bytkem. Na vstupu regultoru je dvojice tranzistor T1 a T2. Tranzistor T2 indikuje pln vstupn napt (v naem

ppad tedy +5 V). Odporov dli v jeho bzi R4/R5 je nastaven tak, aby LED LD2 doshla plnho jasu prv pi vstupnm napt +5 V. Druh tranzistor T1 je pipojen na baterii tvoenou temi akumultory s naptm 3,6 V nebo alkalickmi bateriemi s naptm 4,5 V. Pokud poklesne vstupn napt regultoru pod 4,2 V, tranzistor T1 se oteve a LED LD1 rozsvt. LD2 tedy svt pi plnm vstupnm napt a LD1 pi poklesu pod 4,2 V. Mezi tmito hodnotami svt ob LED se snenou intenzitou.

vhodn odpory R1 a R4 nahradit trimry a nastavit jejich hodnoty pro optimln svit obou LED podle vstupnho napt. Pak zmme odpor obou trimr a nahradme je pevnmi odpory.

Zvr
Popsan indiktor monitoruje vstupn napt ze slunenho lnku. LED v kolektoru tranzistoru T1 lze nahradit pepnaem, kter pi poklesu napt pod 4,2 V pepne napjen ze slunenho lnku na nhradn zdroj (napklad extern baterii nebo akumultor).

Stavba
Indiktor je navren na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 24 x 34 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Pi stavb je

Seznam soustek A991774

R1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R3-4, R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/50 V IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC557 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC547 LD1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5

Obr. 2. Rozloen soustek na desce indiktoru

Obr. 3. Obrazec desky spoj indiktoru

K1-3. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

20

11/2008

PEDPLATN

11/2008

21

AUTO, DM, HOBBY

Varovn signalizace na rozsvcen svtlo

V kadm byt a jet vce v rodinnch domech jsou mstnosti nebo prostory, kam pli asto nechodme - komora, sklep, gar. Proto se nm me stvat, e pi odchodu z tto mstnosti zapomeneme zhasnout osvtlen. Pokud do tchto prostor opravdu moc nechodme, me svtit i adu hodin nebo dokonce i dn. A to se pi dnench cench energi dost prodra. Pro elektroniky ale nen dn problm zhotovit velmi jednoduch obvod, kter ns v ppad zaven dve a ponechanho zapnutho osvtlen akusticky i pomoc LED na tento fakt upozorn.

Obr. 1. Schma zapojen varovn signalizace

Popis
Schma zapojen varovn signalizace je na obr. 1. Svorkovnici K1 pipojme paraleln k osvtlen mstnosti. Kondenztor C1 s diodou D1 a LED LD1 tvo kapacitn dli, schopn dodat proud nkolik mA. Dioda D1 zaruuje, e na piezomni a diodu LD1 se dostanou pouze kladn piky napjecho napt. LED i piezo je pipojeno pes magnetick kontakt, pipevnn

na rmu dve. Pokud jsou dvee oteven, obvod je rozpojen a LED i piezo jsou v klidu. V ppad, e nechme svtlo svtit a zaveme dvee, magnetick kontakt sepne a piezo spust alarm. Souasn se rozsvt i LED LD1.

n monti, obvod je toti vodiv spojen s ivotu nebezpenou svtelnou st. Proto mus bt umstn do spolehliv izolovan krabice. Vzhledem k rozmrm desky se ale bez problm vejde napklad do bn elektriksk krabice na ze .

Stavba Zvr
Obvod signalizace je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 34 x 40 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Stavba obvodu nen sloit. Musme si ale dt pozor pi oivovn a konePes jednoduchost nedoporuuji stavbu a hlavn nsledn pipojovn mn zkuenm amatrm. Pokud si pesto obvod chcete postavit, alespo mont penechte nkomu zkuenjmu.

Seznam soustek A991780

R1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 nF/275 V D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 K1, K3 . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
Obr. 2. Rozloen soustek na desce varovn signalizace Obr. 3. Obrazec desky spoj varovn signalizace

Pokraovn za strany 14 Tomu nasvduje i pomrn krtk doba pro vvoj, zatm uplynulo 2,5 roku a jsou ji pipraveny testovac betaverze. V souasn dob probh konference Microsoft PDC 2007 a mezi odbornou veejnost zanaj bt uvolovny prvn kopie pro testovn. Varianta B: O nco mn pravdpodobn je druh varianta - Ballmer

nechce Visty shodit, vdy jet vce ne rok mus tvoit pjmy Microsoftu. Ve svm projevu naznail, e s Windows 7 nen o co stt, kdo tedy vhal s pechodem z Windows XP na novj operan systm, nyn je ble k rozhodnut koupit Visty a na nic ji dle neekat. Zatkem roku 2010 pak probhne velk kampa, Windows 7 budou skuten revolun (nap. nebudou obsa-

hovat registr) a rozbhne se nov vlna nakupovn. Zptn kompatibilita by mohla bt vyeena napklad pes virtualizaci, kter je dnes ji na velmi vysok rovni. Zatm tomu ale nic nenapovd. A tak i tak, s pechodem z Windows XP se zatm stle vyplat pokat.

22

11/2008

AUTO, DM, HOBBY

Paraleln spna blesku

Monm eenm je pouit jednoduchho zapojen, kter zaregistruje zblesk vestavnho blesku a sepne spna externho blesku. Vzhledem k minimlnmu asovmu zpodn mezi obma zblesky je tak mon fotografovat na mnohem vt vzdlenost, danou pouze vkonnost externho blesku. Obvod nevyaduje extern napjen, protoe vyuv napt na spnacm kontaktu externho blesku. Vzhledem k relativn velkm pouitm odporm je vlastn odbr spnae minimln.

Stavba
Spna je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 32 x 25 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Zapojen je maximln jednoduch a stavbu mus zvldnout i zatenk.

Popis
Schma zapojen spnae je na obr. 1. Zblesk je snmn fototranzistorem T1 typu BPW40. Pi osvtlen vrazn klesne jeho odpor, m se zv napt na potenciometru P1. Ten slou pro nastaven vhodn citlivosti snmae. Pi pli vysok citlivosti me dochzet ke spoutn okolnm osvtlenm, pi nzk nesta intenzita zblesku na sputn externho blesku. Nap ov pika na P1 se pes kondenztor C1 pivede na bzi tranzistoru T2. Ten se oteve a jeho kolektorov napt klesne prakticky na nkolik set mV. To je dostaten pro sepnut externho blesku, jeho spna je pipojen ke konektoru K1.

Obr. 1. Schma zapojen spnae blesku

Zvr
Popsan obvod umouje spnat jeden i vce externch blesk v zvislosti na zblesku dicho fotoapartu. Lze tak vrazn zvit dosah blesku, ppadn doclit rznch efekt v nasvcen scny.

Modern kompaktn fotoaparty jsou obvykle osazeny integrovanm bleskem. Ten je pouiteln pouze na krat vzdlenost - tak do 5 metr vzhledem k omezenmu vkonu. Jednodue pipojit vkonnj extern blesk tak nelze, protoe chyb konektor spnae.

Seznam soustek A991768

R1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 M R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BPW40 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC517 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . P16M/10 k K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Obr. 2. Rozloen soustek na desce spnae blesku

Obr. 3. Obrazec desky spoj spnae blesku

Pokraovn ze strany 8 Fluke 192 - 60 MHz, 500 MSa/s, osciloskop, Fluke 196 - 100 MHz osciloskop s rychlost vzorkovn a 1 GSa/s a Fluke 199 - 200 MHz, 2,5 GSa/s. A se jedn o run prmyslov osciloskopy, co do parametr si v niem nezadaj se srovnatelnmi laboratornmi osciloskopy. Vzorkovac pam kadho kanlu pojme a 3000 bod. Stejn jako osciloskopy ady 120 obsahuje digitln multimetr.

Je vybaven adou funkc kter s vhodou pouijeme pi men a hledn problm v prmyslovch instalacch. V reimu Trend Plot a Trend Meter meme zaznamenvat trend parametru odmovanho z prbhu na vstupu osciloskopu, nebo jakkoli parametr men na svorkch multimetru. Oba osciloskopick vstupy jsou konfigurovateln a mme monost nastavit jejich citlivost a pevod. K osciloskopu je pak mon pipojit jakoukoli sondu. S pouitm proudov sondy je pak mo-

n mit i vkon, a to jak hodnotu innho vkonu, tak i zobrazit asov prbh vkonu. Uniktn vlastnost Pstroje Fluke 199 je pam o hloubce 27 000 bod, do kter jsou prbn zaznamenvny prbhy signl, a to tm zpsobem, e aktuln snmek vdy pemazv snmek kter je v pamti nejstar. Mme tedy monost kdykoli zalistovat a ve stovce pedelch obrazovek. Vce informac k tmto produkt zskte u Blue Panther s.r.o. , nebo na www.blue-panther.cz.

11/2008

23

INZERCE

24

11/2008

SVTLA A ZVUK

Jednodeskov zesilova 2x 250 W s LM4702

Ji vce ne rok se vnuji vvoji zesilova s modernmi integrovanmi obvody LM4702 a LME49810. Druh ve zmnn navc existuje v nkolika dalch mutacch, vetn proveden pro buzen tranzistor MOSFET. Vechny dosud uveejnn konstrukce byly eeny jako samostatn moduly (desky) koncovch zesilova. To na jedn stran poskytuje vy flexibilitu v monostech pouit, na stran druh ale klade vy nroky na konstrukn prci a mechanick een. Proto jsem se rozhodl realizovat jednodeskov stereofonn zesilova, kter by obsahoval kompletn dvoukanlov koncov zesilova vetn vech bnch ochran a napjecho zdroje. Takovto een se samozejm ji nevejde na men desku spoj, kter by se vela pmo na chladi. Zvolil jsem tedy uspodn, bn u ady tuzemskch vrobc podobnch modul. Koncov tranzistory jsou poloeny podl zadn strany desky spoj, piroubovny na hlinkov profil L a tmto profilem k vertikln umstnmu ebrovanmu chladii. Ten m stejn jako deska spoj ku 250 mm. Pokud uvaujeme standardn sk o rozmrech 19 " nebo domc zesilova s kou 430 mm, stle nm zbv dost prostoru vedle zesilovae na toroidn s ov transformtor. Trafo s vkonem okolo 500 a 600 VA m prmr okolo 130 a 140 mm, take zesilova i trafo maj celkem ku maximln 390 mm, co se bez problm vejde do standardn skn. Chlazen me bt jak pirozen (s otvory pod a nad chladiem), tak i nucen ventiltorem nebo ventiltory umstnmi na zadn stn zesilovae. Zle pouze na zpsobu pouit. Pro domc poslech, kdy vyadujeme pouze vkonovou rezervu pro dynamick piky, ale stedn vyzen vkon je pouze zlomkov vi maximlnmu, doporuuji spe pirozen chlazen. Na chladii je umstn tepeln senzor, take v ppad "domc diskotky" a provozu na pln vkon nebo do nevhodn zte, kdyby hrozilo tepeln peten, odpoj se automaticky buzen a do stenho vychladnut. Pokud ale pedpokldme spe provoz na hranici maximlnho vstupnho vkonu (kluby, diskotky), pak je jednoznan lep volbou nucen chlazen ventiltorem. Napklad EZK nabz plechov skn s dvojic ventiltor na zadn stran, kter lze s vhodou pout. Pro konstrukci stereofonnho zesilovae se vborn hod obvod LM4702. Jednak je dvoukanlov, a proti novjmu LME49810 dosahuje tak nich hodnot zkreslen. Uritou nevhodou je absence obvodu pro mkkou limitaci a vstup indikujc pebuzen. To ale zejmna v domcch podmnkch tolik nevad. Jak jsem ji uvedl, vstupn vkon 2x 200 a 2x 250 W je pro domc poslech vce ne dostaten, take do limitace by se zesilova ml dostat pouze vjimen. LM4702 m sice o nco ni rychlost pebhu v porovnn s LME49810, ale men na modulech AX2250 (viz minul sla AR) ukzala vkonovou ku psma bohat pes 100 kHz pro pokles men ne 0,2 dB. U obou typ budi jsem zaznamenal vrazn zven harmonickho zkreslen THD+N smrem k vym kmitotm, co je mon spatit i na grafech THD+N, uveejnnch u demonstranch konstrukc zesilova firmy National Semiconductor (viz jejich katalogov listy a aplikan poznmky). I pro nejvy kmitoty vak THD+N nepekro mez 0,1 %, kdy pro nzk a stedn frekvence je THD+N men ne 0,01%. Obrovskou vhodou obou typ budi (LM4702 i LME49810) je naprost stabilita a 100% reprodukovatelnost. U dn z dosud realizovanch konstrukc se nikdy nevyskytl

Obr. 1. Schma zapojen vstupnch obvod

11/2008

25

SVTLA A ZVUK
jedin problm s njakou nestabilitou, pekmity, oscilacemi apod. S vjimkou jedin kompenzan kapacity Ci pmo u budie nen v celm zapojen nutn pidvat jakkoliv kompenzan obvody. To je fakt, s kterm se u diskrtn eench zesilova prakticky nesetkte. Vynikajc parametry - tedy extrmn nzk zkreslen THD+N a 100% stabilita obvodu jsou dva zkladn faktory, kter vrazn povyuj tyto integrovan budie nad vtinu diskrtnch een. Pi nvrhu jednodeskovho zesilovae jsem se pokusil zroit tm dvoulet zkuenosti s tmito budii a navrhnout komplexn zesilova s vynikajcmi parametry a snadnou reprodukovatelnost. I kdy je jeho konstrukce dky pouitm obvodm naprosto spolehliv, stavba nf vkonovch zesilova nepat mezi nejjednodu konstrukce a vyaduje

Obr. 2. Schma zapojen koncovho zesilovae

26

11/2008

SVTLA A ZVUK
urit znalosti, praxi a pstrojov vybaven, zejmna pi oivovn. Na druh stran vtina amatr m v okruhu znmch njakho zkuenjho kolegu nebo kamarda, kter s oivenm pome. Jak jsem ji pedeslal, nen zapoteb hledat a odstraovat problmy, pouze jednodue nastavit klidov proudy koncovch tranzistor a trimry proudovch ochran. n zesilovae, napklad LME49720, kter pat k souasn pice. Cenov rozdl nen a tak velk, LME49720 se nabz kolem 80,- K/kus. Vstup z prvn dvojice operanch zesilova IC3 je piveden na konektor K6. Ten umouje pipojen potenciometr hlasitosti a indikanch LED (indikuj peht - HI TEMP DC napt na v, stupu - DC OUT a obecn zesilova mimo provoz - ERROR). LED ERROR svt asi 2 sekundy i po zapnut zesilovae po dobu ustlen provoznho stavu - funkce soft start. Pokud nepouijeme potenciometr hlasitosti, zapojen ke konektoru K6, meme vstup a vstup signlu propojit zkratovac spojkou pmo na konektoru. Oba signly (vstupy i vstup) le vedle sebe. Pro omezen peslech na spojovacm kabelu jsou vechny signly vzjemn oddleny zemncmi spoji. Vstup z potenciometru je pipojen na sledova s operanm zesilovaem IC7. Z jeho vstupu pak pokrauje na vstup budie LM4702. Schma zapojen koncovho zesilovae je na obr. 2. Protoe jsou oba kanly identick, popeme si pouze lev kanl. Vstupn signl je z operanho zesilovae IC7 piveden na dvojici odpor R38 a R79. Kondenztor C5 funguje jako filtr proti vf ruen. Zapojen vstupn sti obvodu LM4702 je podle katalogovho listu vrobce. Maximln vstupn proud budie je asi 6 mA, take musme pout bu tranzistory typu Darlington, nebo dal budi. Z cenovch dvod vychz vhodnji klasick een s proudovm budiem a koncovmi tranzistory. Klidov proud je stabilizovn tranzistorem T5 2SC4793, kter je umstn na chladi v tsnm kontaktu s koncovmi tranzistory. Jeho teplota tedy sleduje teplotu koncovch tranzistor. Tento obvod spolehliv stabilizuje klidov proud koncovch tranzistor a s vjimkou doasnho mrnho zven pi extrmn rychlm ohevu - napklad testovn sinusovm signlem na pln vstupn vkon, kdy se uplatn tepeln setrvanost chladie, zstv prakticky konstantn. Klidov proud nastavujeme trimrem P6. Zde je pouit kvalitn vceotkov, kter umouje precizn a stabiln nasta-

Popis
Schma zapojen koncovho zesilovae je rozdleno do nkolika st. Vstupn obvody jsou na obr. 1. Protoe se jedn pedevm o zesilova pro domc pouit, jsou vstupy nesymetrick. Oba vstupn signly (L i R) jsou pivedeny na konektor K1. Vstupn impedanci 10 k zaji uj odpory R71 a R73. Keramick kondenztory C3 a C4 tvo spolu se vstupnmi odpory R47 a R49 filtr proti vf ruen. Vstupn obvody jsou osazeny znmmi obvody NE5532. V ppad zjmu je mon jako alternativu zvolit modernj a kvalitnj opera-

Obr. 3. Schma zapojen ochran

11/2008

27

SVTLA A ZVUK
ven. Obvod teplotn kompenzace klidovho proudu je zapojen pmo mezi vstupy pro proudov budi. Ten je tvoen komplementrn dvojic tranzistor T21 a T19. Z jejich emitor jsou pak napjeny dva komplementrn pry koncovch tranzistor. Zde jsou pouity osvden bipolrn typy od firmy Toshiba 2SA1943 a 2SC5200. Vhodou je jejich snadn dostupnost a vhodn cena. Z emitorovch odpor prvn komplementrn dvojice T2, T4 se odebr signl pro obvod proudov limitace. Ten je een s lomenou charakteristikou citlivosti. Pi menm vstupnm napt (tedy napklad pokud zesilova pracuje do zkratu nebo nzk zatovac impedance) je citlivost pojistky zvena odporem R3. Naopak, pokud je na vstupu zesilovae signl blzk maximu - tedy limitaci, citlivost pojistky se sniuje pes odpor R11, kter v kladn plvln citlivost pojistky sniuje. Obvykle se proudov pojistka e tak, e se tranzistorem v pojistce (v naem ppad je to T11 a T12) omez proud z budie a tm tak vstupn proud. To sice udr pracovn bod tranzistor v SOA, ale za cenu vraznho vkonovho zaten. U tohoto zesilovae jsou pouil jin systm ochrany. Pojistkov tranzistor sice omez proud budie, take v podstat okamit reaguje na nepimen vstupn proud, ale souasn pes optolen, zapojen v kolektoru pojistkovho tranzistoru, na dobu asi 1 sekundy odpoj buzen koncovho zesilovae. K tomu se vyuv funkce mute obvodu LM4702. Pokud je zkrat (proudov peten) pouze nhodn, po asi 1 s se ve uvede do normlnho provoznho stavu. Pokud ale zkrat trv, je okamit znovu aktivovno jednosekundov peruen. Tento reim m vhodu v minimlnm vkonovm zaten zesilovae, kter do zkratu pracuje s minimln vkonovou ztrtou, protoe trvn pipojen do zkratu je pouze zlomek doby pauzy. Obdobn zpsob ochrany pouvaj i nkter monolitick vkonov zesilovae. Diody D5 a D6 na vstupu zesilovae chrn koncov tranzistory proti ppadnm nap ovm pikm vznikajcm na indukn zti. Napjec napt pro oba koncov stupn je chrnno dvojic tavnch pojistek F1 a F2. K jejich peruen dojde pouze v ppad njak poruchy (napklad proraen koncovch tranzistor) a chrn napjec zdroj ped pokozenm. Cel zesilova je od vstupu a na vstup vzn stejnosmrn. Pro udren stejnosmrn sloky vstupnho napt na nule je pouito DC servo. To je tvoeno operanm zesilovaem IC9. Vstupn signl je pes odpor R52 piveden na invertujc vstup IC9A. Maximln vstupn napt je omezeno dvojic antiparaleln zapojench diod D13 a D22. Operan zesilova pracuje jako integrtor. Pokud se na vstupu objev napt rzn od nuly, vstup operanho zesilovae se sna tuto odchylku kompenzovat. Napt z vstupu zesilovae se pes RC filtr tvoen odporem R91 a kondenztorem C17 pivd na neinvertujc vstup budie LM4702. Kladn vstupn napt je tak ve form zpornho napt pivedeno na vstup a udruje stejnosmrnou sloku vstupnho napt na nule. Vzhledem k hodnotm pouitch odpor a kondenztor je asov konstanta DC serva mnohem del ne doln penen kmitoet. Stdavho signlu se funkce DC serva nedotkne. ale stejnosmrn sloka je tak trvale na nule. Kad zesilova by ml bt vybaven alespo zkladnmi ochranami. Je to vhodn a ji s ohledem na spolehlivost vlastnho zesilovae, tak i z dvod ochrany pipojench reproduktor.

K zkladnm typm ochran pat:

zpodn start ochrana proti DC napt na vstupu tepeln ochrana odpojen pi vypnut napjen proudov pojistka

Obr. 4. Schma zapojen zdroje

Zpodn start zaruuje, e se reproduktory pipoj a po urit dob po pipojen napjen (zapnut do st). V tto prodlev se stabilizuj pracovn body zesilovae a vstup je pipojen k ji pipravenmu zesilovai. Odpadaj tedy rzn rzy do reproduktor a podobn nevary. Ochrana proti DC napt na vstupu - za normlnho provoznho stavu by na vstupu dn stejnosmrn napt bt nemlo - to zaji uje DC servo. Pokud ale dojde nkde k zvanj porue, me se rozvit systm a na vstupu se objev stejnosmrn napt. Extrmem je napklad proraen jednoho koncovho tranzistoru, kter na vstup pivede pln napjec napt. Klasick reproduktory vydr jmenovit zaten za pedpokladu buzen stdavm signlem. Kmitaka je v pohybu a chlad se proudcm vzduchem. Pi stejnosmrnm napt se vychl trvale na jednu stranu a velmi rychle se pak spee.

28

11/2008

SVTLA A ZVUK

Obr. 5. Rozloen soustek na desce zesilovae (zmeneno na 90 %)

11/2008

29

SVTLA A ZVUK

Obr. 6. Obrazec desky spoj zesilovae (strana TOP)

30

11/2008

SVTLA A ZVUK
Proto se mus pi stejnosmrnm vstupnm napt vym ne 1-2 V odpojit vstup zesilovae od reproduktor. Nejastjm eenm je vstupn rel. Tepeln ochrana snm teplotu chladie a pi jejm pekroen omez buzen, dokud chladi sten nevychladne. Odpojen pi vypnut napjen je obdoba zpodnho startu. Pi vypnn zesilovae postupn klesaj napjec napt, co me vst k rznm nestabilitm. Proto se sleduje ptomnost napt na sekundrnm vinut s ovho transformtoru (jet ped usmrovaem a filtranmi kondenztory). Pokud se vypne napjen, okamit se aktivuje funkce mute a odpoj reproduktory. Jednou z nejdleitjch ochran je proudov pojistka. V tomto zesilovai je eena pomoc optolen. Jej funkce byla vysvtlena v popisu koncovho zesilovae. Schma zapojen obvod ochran je na obr. 3. Zapojen obsahuje vechny ve zmnn popsan ochrany. Ochrana proti stejnosmrnmu napt na vstupu je eena dvojic kompartor IC4A a IC4B. Vstupy obou koncovch zesilova jsou pes odpory R10 a R39 pivedeny na filtran kondenztory C13 a C15. Ty odstran stdavou sloku signlu. Maximln napt je omezeno dvojic Zenerovch diod D1 a D24. Odporov dli R86, R15 a R76 vytv napt +2 a -2 V na vstupech kompartor. Pokud se stejnosmrn napt na vstupu dostane pes tuto mez (jak do kladna, tak i do zporna), dojde k peklopen jednoho z kompartor a jeho vstupn rove klesne z +15 V na -15 V. Tm se rozsvt LED DC OUT, pipojen pes odpor R59 na +15 V a souasn pes diodu D2 se vybije kondenztor C29. Ten spolu s odporem R65 vytv asovou konstantu zpodnho startu a odpojen v ppad proudovho peten. Po zapnut napjen je C29 vybit a postupn se nabj z -15 V pes odpor R65. V okamiku, kdy napt na C29 doshne +10 V, peklop se vstup kompartoru IC8A do vysok rovn. Tm se pes diodu D23 peklop tak vstup IC8B, co sepne zdroj proudu s dvojic tranzistor T13 a T18. T18 m v kolektoru sriov zapojen rel RE1 a RE2. Zdroj proudu zaruuje konstantn proud cvkou rel i pi kolsajcm napjecm napt. Souasn se pes odpor R75 s uritm zpodnm danm kondenztorem C14 deaktivuje funkce mute obvodu LM4702. Pro jeho innost mus bt proud do vstupu mute asi 1,5 mA (od 1 do 2 mA). Pokud je vstup IC5 na vysok rovni (+15 V), tee pes dvojici paralelnch odpor 20 k proud prv 1,5 mA. Pokud je vstup IC5 na -15 V, je proud do vstupu mute prakticky nulov. Je-li ve v podku, dojde tedy asi 1 s po zapnut zesilovae k pipojen reproduktor a vypnut funkce mute. C29 je nabit na +15 V. Kterkoliv obvod ochrany, tedy DC OUT, teplota, vypnut napjen nebo proudov pojistka pi aktivaci vybij C29 na -15 V. Tm se peklop IC8A a nejprve aktivaci funkce mute - okamit pes diodu D25 a nsledn k odpojen obou rel. Obvod s diodami D25 a D23 zaruuje, e pi zapnn zesilovae se nejprve pipoj rel a teprve nsledn se aktivuje obvod LM4702 a pi vypnn se nejprve odpoj buzen (mute) a nsledn tak rel. Zapojen tak zaruuje, e jak pipnn, tak i rozpnn kontakt rel se dje bez signlu - nehroz tedy monost speen kontakt. Proudov pojistka s optoleny je eena kompartorem IC8C. Vechny optoleny jsou paraleln pipojeny k odporu R66. Pokud je proud ktermkoliv optolenem vy ne asi 1 mA, napt na R66 pekro referenn napt +10 V z dlie R81/R82. V tom ppad se vstup IC8C peklop do -15 V a pes D15 se vybije C29. Pro tepelnou ochranu jsem zvolil ne pli asto pouvan obvod LM19. Ten se dodv v pouzdru TO-92 a lze ho tak snadno pipevnit k chladii. LM19 je tepeln senzor s vstupnm naptm odpovdajcm teplot pouzdra. Se stoupajc teplotou napt senzoru kles. Pro teplotu kolem 80 C je vstupn napt asi 0,9 V. Pesnj daje naleznete v katalogovm list obvodu. Obvod je napjen stabilizovanm naptm +5 V z regultoru 78L05, kter je tak v pouzdru TO-92. Vstup z LM19 je porovnvn s referennm naptm 0,9 V na vstupu kompartoru IC4C. Odpor R4 vytv kladnou zptnou vazbu a tm tak hysterezi mezi vypnac a zapnac teplotou. Chladi mus nejprve sten zchladnout, ne se obnov provoz. Protoe se stoupajc teplotou vstupn napt LM19 kles, pi pekroen maximln teploty se vstup IC4C peklop do vysok rovn - tedy opan ne vechny ostatn obvody. Proto je na vstupu jet jeden obvod IC4D, zapojen jako invertor. Poslednm obvodem je detekce ptomnosti stdavho napt na sekundru s ovho transformtoru. Ten je pipojen k diod D21, kter stdav napt usmruje. Dvojice odpor R80 a R88 tvo dli, omezujc maximln napt na vstupu IC8D. Stdavm naptm z odporovho dlie je nabjen kondenztor C38. Jeho pomrn mal kapacita pedstavuje krtkou asovou konstantu, take ji po nkolika destkch ms po vypnut napjen klesne napt na C38 pod referenn rove 2 V, tvoenou dliem R68/R84. Opt se peklop vstup IC8D a pes diodu D18 k vybit C29. Popsan zapojen pedstavuje komplexn een ochran koncovho zesilovae. Obvodov sice nepat k nejjednodum, ale cena pouitch soustek se dnes pohybuje pod hranic 100 K a to si myslm, e je ve srovnn s nklady na opravu napklad "upeenho" zesilovae nebo dokonce splench reproduktor skuten zanedbateln. Jet poznmka - obvod LM4702 m pouze jeden vstup mute spolen pro oba kanly. Proto i kdy se zvada me vyskytnout pouze v jedn polovin zesilovae, chrnny jsou ob souasn, take se odpoj oba kanly zesilovae. Protoe zesilova byl navren jako tzv. jednodeskov, je jeho soust tak napjec zdroj. Schma zapojen zdroje je na obr. 4. Ob sekundrn vinut s ovho transformtoru jsou pipojena tveic konektor faston. Jako usmrova jsem pouil diodov mstek firmy Fagor na 15 A. S ohledem na pokud mono minimln zvlnn napjecho napt a dostatenou zsobu energie i na dynamick piky jsou pouity filtran kondenztory 15 mF/63 V. V nouzi lze samozejm pout i men kapacitu, s prmrem 35 mm se dl ada hodnot. Napjec napt pro obvody ochran je odvozeno z napjen koncovho stupn. Z dvod snen spoteby jsou vude pouity nzkopkonov obvody ady TL061/064. Protoe vstupn napt pevyuje monosti monolitickch regultor ady 7815/7915, pouil jsem diskrtn regultor s referennm naptm se Zenerovou diodou a regulanm tranzistorem. Pro redukci vkonov ztrty na tranzistorech T16 a T17 jsou pouity pedadn odpory R24 a R28.

11/2008

31

32

11/2008

SVTLA A ZVUK

Obr. 7. Obrazec desky spoj zesilovae (strana BOTTOM)

11/2008

33

SVTLA A ZVUK
Stavba
Zesilova je navren na dvoustrann desce o sle 2 mm s pltovnm mdi 70 m o rozmrech 150 x 250 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 5, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 6 a ze strany spoj (BOTOTM) je na obr. 7. Vkonov tranzistory a tranzistory pro kompenzaci klidovho proudu jsou umstny na chladii, tvoenm Al profilem ve tvaru L. Zbvajc vkonov tranzistory - tedy proudov budie, tranzistory ve zdroji 15 V a proudov zdroj pro cvky rel jsou montovny naplocho na samostatn hlinkov chladie DO3. Desku osazujeme bnm zpsobem - zanme od nejnich soustek a po ty nejvy - tedy filtran kondenztory. Meme osadit vechny soustky, integrovan obvody s vjimkou LM4702 doporuuji do objmek. Nemus bt precizn, vyhov i standardn. Trimry klidovho proudu otome asi o pt otek proti smru hodinovch ruiek, trimry proudov ochrany asi o pt otek ve smru hodinovch ruiek. Osadme pojistky PO1 a PO2 a pipojme s ov transformtor. Ideln pro oivovn (pokud nemme dostaten dimenzovan laboratorn napjec zdroj) je regulan transformtor. Zesilova pipojme na vstup regulanho transformtoru a postupn zvyujeme napjec napt. Kontrolujeme klidov proud snmnm napt na nkterm emitorovm odporu vkonovch tranzistor. Pi potenm nastaven (viz ve) by ml bt tm nulov. Pokud je vstup obou kanl na nule (samozejm bez vybuzen), zvme primrn napt a na jmenovit (230 V). Nyn nastavme postupn klidov proud obou koncovch zesilova - na emitorovch odporech by mlo bt asi 10 mV, co odpovd klidovmu proudu asi 40 mA. To ve samozejm bez vybuzen. Pokud mme nastaven klidov proud, pipojme na vstup signl - zatm bez pipojen zte. Zkontrolujeme vstup, zda je symetrick a bez oscilac. Tak limitace by mla nastat symetricky. Nyn vstupn signl sthneme, pipojme jmenovitou zt a postupn zesilujeme. Souasn kontrolujeme vstup na osciloskopu. Je-li ve v podku, nastavme trimry proudov ochrany. Zesilova vybudme na maximum - tsn ped limitaci a postupn otme trimry pojistek proti smru hodinovch ruiek. V jednom moment se peru vstupn signl a aktivuje se pojistka. Vrtme se zpt asi o 2 a 3 otky. Zesilova se mus vrtit do normln innosti. Stejn postup opakujeme pro druh trimr na tme kanlu a pak i pro oba trimry na druhm kanlu. Tm je pojistka nastavena na jmenovit vstupn vkon i zatovac impedanci. Pipojen ni zte nebo zkrat na vstupu pak spolehliv pojistku aktivuj. Pokud mme lpe vybavenou dlnu (micmi pstroji), meme jet zmit kmitotov charakteristiky, zkreslen apod. Mohu ale ubezpeit, e parametry zesilovae jsou skuten excelentn.

Zvr
Popsan zesilova pedstavuje komplexn een stereofonnho koncovho stupn s vynikajcmi parametry a vemi zkladnmi ochranami. Systm ve na jedn desce usnaduje stavbu i zapojen celho zesilovae. V podstat sta pipojit s ov transformtor, vstupn a vstupn konektory. Pro zjemce o stavbu dodvme jak samotnou desku spoj, tak i osazen a oiven zesilova, ppadn sady soustek. Vce na www.poweramp.eu.

Seznam soustek A991783

R1, R14, R18-19 . . . . . . . . . . . . 47 R15. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k R16-17, R11-12 . . . . . . . . . . . . 39 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 R22, R27, R33, R21 . . . . . . 10 /2 W R24, R28 . . . . . . . . . . . . . 220 /2 W R26, R23, R29-32, R37, R25 . . . . . . . . . . . . . . . . . 0,27 /2 W R34, R92 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k R36, R59-60. . . . . . . . . . . . . . . 12 k R39, R65, R10, R75, R78 . . . . 100 k R44, R46. . . . . . . . . . . . . . . . . 8,2 k R45, R67, R69, R35 . . . . . . . . . 220 R47, R7, R49 . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R48, R42, R4, R80, R83, R52, R55, R91 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M R5, R9, R3, R20 . . . . . . . . . . . . 56 k R50, R53, R63-64 . . . . . . . . . . . . RGN R54, R38, R40, R43, R84, R89-90 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R56-57, R62, R58 . . . . . . . . . . . . RGP R6, R68, R74, R76, R86 . . . . . . 15 k R61, R51, R41, R79 . . . . . . . . . 68 k R66, R82, R73, R71 . . . . . . . . . 10 k

R70, R72 . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 k R77 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 * R8, R85 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 R81. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5,6 k R87, R13. . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k R88 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 k C1, C36 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 pF C11, C16 . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V C13, C15 . . . . . . . . . . . . . . 10 F/50 V C14, C12 . . . . . . . . . . . . . 4,7 F/50 V C19-28, C32-33, C6, C38, C42 100 nF C29 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V C31, C30, C17-18 . . . . . . . . . . . . 1 F C34-35 . . . . . . . . . . . . 15 000 F/63 V C3-5, C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 pF C37, C39 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C40-41 . . . . . . . . . . . . . . 470 F/25 V C43-44 . . . . . . . . . . . . . 220 F/100 V C7-10, C45-46 . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM19 IC10-13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PC817 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L05 IC3, IC7 . . . . . . . . . . . . . . . . . NE5532 IC4, IC8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL064 IC5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL061 IC6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM4702 IC9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL062

T11, T15 . . . . . . . . . . . . . . . . . BC556 T12, T14 . . . . . . . . . . . . . . . . . BC546 T1-2, T7-8 . . . . . . . . . . . . . . 2SC5200 T13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T16 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD678 T17-18 . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD677 T19, T22 . . . . . . . . . . . . . . . 2SA1837 T20-21. . . . . . . . . . . . . . . . . 2SC4793 T3-4, T9-10 . . . . . . . . . . . . . 2SA1943 T5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SC4793 D1, D24. . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD10V D11, D9. . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD16V D2, D8, D10, D12-23, D25. . . 1N4148 D26 . . . . . . . . . . . . . . . . . FAGOR15A D3-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 L1-2 . . . . . . . . . . . L-D12MMXL16MM P1, P3-5 . . . . . . . . . . . PT64-Y/2,5 k P2, P6 . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/200 RE1-2 . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92 F1-2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . POJ5X20 K1, K4-5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . GND K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . REPRO-L K3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . REPRO-R K6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MLW14 K7 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT K8, K10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SEK2 K9, K11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SEK1

34

11/2008

SVTLA A ZVUK

Soft start pro vkonov zesilovae

Napjec zdroje s toroidnmi transformtory zpsobuj pi zapnut proudov piky, kter mohou snadno vypnout jistie v pvodech. Proto se pouvaj rzn zapojen pro omezen tchto piek. Pomrn spolehliv obvod je popsn v nsledujc konstrukci.

Popis
Schma zapojen obvodu softstartu je na obr. 1. S ov pvod je pipojen na primr malho transformtorku TR1 a souasn pes tveici vkonovch odpor na primr toroidnho transformtoru. Po zapnut napjen usmrnn napt na kondenztoru C1 zane pes odpor R6 nabjet kondenztor C2. Kdy napt na C2 zane otvrat tranzistor T2, klesne jeho napt DS. Pes odpor R7 se oteve tranzistor T1, kter urychl

Obr. 1. Schma zapojen obvodu softstartu

nabjen C2. Dojde tak skokem k zven napt na cvce rel, kter sepne. Tm se pemost vkonov odpory R1 a R4 a primr toroidnho transformtor se pipoj pmo na s . Pi vypnut napjen se pes odpor R5 vybije filtran kondenztor C1

a pes diodu D2 i C2. Tm dojde k rozepnut rel a obvod je pipraven tm okamit k novmu startu.

Stavba
Obvod je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 40 x 120 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3.

Zvr
Popsan obvod je dky pouit samostatnho s ovho transformtorku provozn spolehliv a samozejm i bezpen. Vhodou je omezen nbhovho proudu i pi opakovanm zapnn zesilovae.

Seznam soustek A991785

R1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 /5 W R5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 k R7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 F/35 V C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/50 V T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BUZ78 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . B250C1500 D2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
Obr. 2. Rozloen soustek na desce softstartu

Obr. 3. Obrazec desky spoj softstartu

RE1 . . . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92 TR1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230/9 V K1-4 . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT

11/2008

35

ZAJMAVOSTI Z HDTV

Mitsubishi LaserVue - lep ne Pioneer Kuro?!

Redaktoi magaznu The Tech Lounge dostali monost otestovat novou HDTV Mitsubishi LaserVue 65 ". Pipojili ji k blu-ray pehrvai Panasonic DMP-BD30K a hned naproti postavili plazmovou televizi Pioneer Kuro PRO-151FD. To aby mli srovnn v podobn cenov kategorii - LaserVue se prodv za 6999 dolar, Pioneer Kuro za 6500 dolar. Ob televize vak stavj na odlinch technologich - LaserVue je DLP Kuro , je plazma. Jakoto testovac materil si vybrali blu-ray film Iron Man a Ice Age: Meltdown. Vsledky? Obrazov kvalita Mitsubishi LaserVue je podle nich bezkonkurenn. Kde ovem Kuro vede, to jsou pozorovac hly zatmco Kuro vypad jako "ndhern obraz visc na zdi", Mitsubishi LaserVue je jako ostatn klasick DLP obrazovky od japonskho vrobce. Na druhou stranu je teba zabvat se i nklady, resp. spotebou proudu u obou HD televiz. Zde jasn vtz Mitsubishi, jej nov HDTV m pkon pouze 135 W ve srovnn s 542 W pro Kuro. Mitsubishi uhodilo s novou laserovou technologi HD hebek na HD hlaviku.

Nejvt LED obrazovka svta pro Dubaj

Pohdkov Dubaj ve Spojench arabskch emirtech se stv domovem nejen zhmotnnch fantazi svtovch architekt, ale i tak nepravdpodobnch vdobytk techniky. Tm me bt teba LED displej vysok jako 33patrov budova. O jej konstrukci se postar developersk spolenost Tameer Holding, kter ji "naroubuje" na stejn vysokou kancelskou budovu. Pohybliv fasda bude viditeln ze vzdlenosti 1,5 km, podle veho tak pjde o jednu z nejvtch takovchto reklamnch ploch na svt. Provozovatel vak nechtj vyuvat ob displej pouze k reklam, ale tak umn i na zprvy pro obyvatele. Literatura: www.technet.cz

36

11/2008

ZAJMAVOSTI Z HDTV

Nov HD projektory Canon bhem prosince

Canon odsunul uveden svch novch HD projektor o pr msc, a ve si tak schoval na prosinec letonho roku. Nejsp v oekvn bohatch Vnoc. Milovnci kvalitnho domcho kina se tak dokaj dvojice LCoS projektor Canon REALiS WUX10 a Canon XEED WUX10. Rozdl je vak prakticky pouze ve jmennm oznaen - XEED se prodv v Evrop a v Asii, REALiS pouze v Severn Americe. Svtivost 3200 ANSI lumen, rozlien WUXGA (1920 x 1200) a kontrast 1000:1, spolen s konektory DVI, HDMI, komponentnm a RGB jsou slunm zkladem pro kvalitn zitky. S ov pipojen RJ-45 LAN a infra dlkov ovlada jsou u jen takov bonbnky na dor-

tu. Pkn mastnm dortu - odhadovan maloobchodn cena projektoru WUX10 je v pepotu 15 358 dolar.

Halt za kvalitu se plat! A prvn zaplat Japonsko, uveden v dalch oblastech zatm nebylo datovno.

Prvn projektor na prezentace i filmy, kter se vejde do kapsy

Prvn miniaturn projektor, kter se zaal prodvat v esku, m mnoho much. Ty se tkaj pedevm kvality zobrazen. Na druhou stranu nabz doposud nevdanou mobilitu a tm i monosti vyuit. Mal rozmry 115 x 50 x 22 mm a hmotnost 152 gram jsou hlavn devizou tto novinky od spolenosti 3M. Mezi dal lze potat rychlost startu a vdr svtc LED diody a 30 000 hodin, co je nkolikansobek bnch projektor. Hor u je to s jejm vkonem a tak s kvalitou optiky. Vzhledem k pedpokldanmu zpsobu pouit pedevm pro rychl prezentace nap. v rmci obchodnch jednn to vak pli nevad. Na promtn film teba na horsk chat tak posta, budete se vak muset smit s hor kvalitou obrazu a jeho zkreslenm. Cel zobrazovac zazen se vejde na plochu 2 x 2 cm, ostatn prostor v krabice pat napklad baterii a dalm podprnm systmm. Zobrazova o velikosti 12 mm vyuv technologie LCOS a nabz pomr stran 4:3. Svtivost diody dosahuje cca sedm lumen. Pro srovnn, nejlevnj klasick projektory nabzej svtivost kolem 2 000 lumen. V praxi to znamen, e vt obraz bude moci zkaznk vyut pouze v zatemnnch prostorech. Uvnit mstnosti za dennho svtla lze potat zhruba s estipalcovm (hlopka cca 15 cm) obrazem, kter zvldne projektor vytvoit zhruba ze vzdlenosti 30 cm od zobrazovac plochy.

V jednoduchosti je sla
e se jedn o zazen, kter doke ovldat i zatenk, je patrn u na prvn pohled. Poet ovldacch prvk se smrskl na dva, jeden slou pro zapnn a vypnn pstroje, druh - oton koleko - pro osten. Na baterie doke pstroj podle naich zkuenost pracovat zhruba hodinu. Nejdle pi testu vydrel 74 minut, nejmn 52 minut. Nabjet sta zhruba 1,5 hodiny. Pekvapilo ns, jak je krabika po urit dob prce znan hork, kdy paprov vkon LED diody nen zase a tak velik. Pesto model nen vybaven chlazenm a vbec tedy nehlu. Pipojen k potai a pstrojm probh bez problm, jen nm trochu vadila pomrn krtk ra pro pipojen k D-SUB VGA konektoru. Stalo se nm, e jsme pi posunovn notebooku hbali i nastavenm projektorem a museli jej pak vracet do pvodn polohy. e se jedn spe o hraku na rychl pouit ne o zazen s vysokmi n-

roky na kvalitu obrazu, vs pesvd ji prvn podrobnj pohled na promtanou plochu. Jsou vidt tmav rohy a boky. Obraz nikdy nedoshl rovnch hran, vdy byly okraje bu vypoukl, nebo prohnut dovnit. Samotn obraz, pokud je promtan z vt vzdlenosti n jeden metr, ji vraznji ztrc barevnost a jas. Vjimkou jsou zcela zatemnn prostory. Pstroj MPro110 v reimu video pracuje s klasickmi televiznmi formty, take dn vysok rozlien neekejte. Limit u VGA je u spodn hranice na 640 x 480 pixelech a kon na 1368 x 768 pixelech.

Zvrem
Jedn se o jedinen zazen, kter na trhu zatm nebylo. Na rychl nenron zobrazen dat omezenmu publiku je dostaujc. Vhodou je tu rychlost uveden do provozu a monost mt tak mal zazen neustle pi sob. Literatura: Roman Veteka, www. technet.cz

11/2008

37

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Rdiostanice eskoslovenskej plavby dunajskej

PaedDr. Miroslav Hornk, OM3CU
Rdiostanice pouvan na lodiach s u ns pomerne mlo znme. Hlavnou prinou asi bude to, e nie sme prmorskm ttom a tieto spojovacie prostriedky poznalo iba mlo ud. Dnes si asi nikto nevie predstavi lo patriacu lodnej spolonosti, ktor by nebola vybaven rdiostanicou. Nepoznm ani okrajovo problematiku Labsko-oderskej plavby, preto sa budem venova iba eskoslovenskej plavbe dunajskej, bene oznaovanej ako Dunajplavba. V tomto lnku sa zameriam na KV rdiostanice. VKV rdiostanice s samostatnou kapitolou. Na Dunaji sa lode eskoslovenskej plavby dunajskej bene plavili bez rdiostanc a do roku 1954. Prvm typom, ktor sa zaal na eskoslovenskch dunajskch lodiach pouva , bol LOV 015. fnnym zosilovaom a monitorom, zdrojov as zastupovala skria rotanch meniov. Zobrazen je na obr. 1 (v avo). Pod a charakteristiky v dokumentcii ide o zariadenie s neobvykle irokm, plynulo premennm frekvennm rozsahom pre vzjomn spojenie rienych plavidiel, spojenie aj s pozemnmi stanicami, za naj ach prevdzkovch podmienok. Kontrukcia bola poplatn dobe vzniku a tomu, e kontruktri nemali sksenosti so stavbou rdiovch zariaden pre lode. Je rieen ako rdiostanica pre pozemn pouitie, ale s pravou napjania z lodnej, jednosmernej siete 110 V prostrednctvom rotanch meniov, alebo ndzovo z akumultorovej batrie. Mechanicky s zariadenia rieen ako bloky uren pre mont do skrine. Zkladom je plechov asi s niektormi odlievanmi as ami. Nebola pouit iadna zvltna ochrana pred vlhkom.

LOV 015 prv vysiela Dunajplavby

Tto rdiostanica bola skontruovan pecilne pre potreby lodnej prevdzky na Dunaji. Z dnenho poh adu ide o neskuton montrum. Dokonca aj v porovnan s nemeckmi lodnmi vysielami z obdobia Obr. 1. druhej svetovej vojny ide o obrovsk rozmery. Na obhajobu treba poznamena , e rdiostanica pracovala vo ve mi irokom rozsahu frekvenci. Skladala sa z troch ast: vysielaa, prijmaa s mikro-

Vysiela
Vysiela umooval prevdzky A1 nemodulovan telegrafia, A2 modu-

Obr. 2.

Obr. 3.

38

11/2008

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Obr. 5.

Obr. 4.

lovan telegrafia a A3 telefnia. Pracoval v dvoch rozsahoch: stredovlnnom 290 a 996 kHz v 3 podrozsahoch a krtkovlnnom 2,34 a 24,3 MHz v 6 podrozsahoch. Bolo mon pracova s plynulm ladenm, alebo na dvoch krytlom riadench frekvencich. Nastavenie stupnice sa kontrolovalo kalibrtorom s frekvenciou 250 kHz. Stredn vkon v stredovlnnom psme bol 90 W a v krtkovlnnom psme 170 W pri prevdzke A1. V KV psme bola mon prevdzka aj A2 a A3 s minimlnym vkonom 100 W. Hbka modulcie sa

plynulo nastavovala od 0 do 90 % s frekvennm rozsahom modultoru 0,5 a 3,5 kHz. Vysiela sa napjal naptm 78, 125, 150 a 220 V s frekvenciou 40 a 60 Hz. Prkon bol 1,6 kW. Rozmery: 870 x 1270 x 564 mm a hmotnos asi 300 kg. Poh ady na vysiela s na obr. 2 a 3. Vysiela aj so zdrojom obsahoval celkom 22 kusov elektrnok. Najzaujmavejie bolo, e na vstupe vysielaa bol dvojit -lnok. Koncov stupe bol osaden jednou elektrnkou OS125/2000. Andov naptie koncovho stupa bolo 600 V. Za aovacie odpory antn boli v SV psme R = 10 a C = 250 pF, pre KV rozsah R = 10 a 3000 . Ladiaca stupnica osciltoru bola premietacia, s dielikovm ciachovanm a ciachovnou tabu kou. Po premietnut mala dku 1250 mm.

Ovldacie pracovisko
Tvoril ho stl pre rdioopertora, na om prijma typu Lambda IV s rozsahom 58 kHz a 30,3 MHz v 11 podrozsahoch. Ciachovanie prijmaa bolo individulne a citlivos bola udvan lepia ako 5 V pre pomer signl/um 10 dB bez udania druhu prevdzky. Prijma mohol by napjan zo striedavej siete 40 a 60 Hz s naptm 75, 80, 85, 120 a 220 V. Na pravej strane stola bol umiestnen mikrofnny zosilova a monitor. Signl 5 mV z dynamickho mikrofnu bol zoslen na 1,8 V/600 W. Monitor slil na priposluch telegrafnho vysielania na slchadl a reproduktor, pri A3 iba na slchadl. Kontroloval sa signl na vstupe vysielaa zskavan samostatnm irokopsmovm detektorom. Rozmery stola: rka 1105 mm, vka 1160 mm a hbka 870 mm. Hmotnos : 90 kg. Poh ad na stl je na obr. 4 a poh ad do prijmaa s monitorom na obr. 5. (Pokraovanie)

Z historie radiotechniky na XIX. mezinrodnm setkn radioamatr v Holicch

Ped 120 lety, 25. 10. 1888 se narodil americk polrnk Richard Evelyn Byrd. Ve 20. letech minulho stolet ho proslavily pelety zemskch pl a pozdji jeho pokus pet sm zimu v Antarktid, pi kterm byl ve spojen se svtem jen radiotelegrafnm zazenm. Funkn repliku Byrdova vyslae (sloosciltor pro 80 m) sestavil Mirek Rehk, OK1DII, ze Szavy a v Holicch pedvedl Honza Polk, OK1-36020, z Podbrad (na snmku)

11/2008

39

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Mont konektor PL-259

(Dokonen) Mn se v praxi velmi osvdil jin, u ns prakticky neznm zpsob monte, spovajc v tzv. trubikovn konektoru, o kterm jsme se ji zmnili v AR 1/2004. Podobnou techniku pouv nap. Tim, K3LR, kter vak nevkld do tla konektoru trubiku, ale pj pmo opleten ke konci dku konektoru [1] a tepelnmu pokozen dielektrika kabelu brn vrstva odoln psky Scotch 88. Tmto zpsobem m oeteno nkolik stovek konektor na sv multi-multi stanici, kter se pravideln ums uje na elnch pozicch ve svtovch zvodech. Dalm zdokonalenm tto techniky je prava konektoru, kdy se na soustruhu z konec dku konektoru a pedem se ocnuje. Tm se usnadn pjen a zmen riziko pokozen dielektrika kabelu nadmrnm zahtm. Trubikovn konektoru je vak ze zmnnch zpsob nejmn nron a je i etrn k dielektriku kabelu. Meme si proto tuto techniku opt pipomenout. Pprava kabelu i tla konektoru je stejn jako v pedchozm ppad a lze tedy postupovat podle obr. 2 a 3. Ped mont je teba pipravit si trubiku o dlce piblin 42 mm a takovm prmru, aby la velmi tsn nasunout do tla konektoru. Trubiku zhotovme nejlpe z mdnho plechu, ale v nouzi jednou vyhovl i pocnovan plech z krabiky od olejovek. Plech navineme na vrtk o prmru 10 mm a prmr trubiky upravme pesn podle tla konektoru. Nakonec celou trubiku pocnujeme (zvl v mst, kde vznik jej ev), nasadme dovnit konektoru tak, e ji dorazme a do konce (a k vnitnmu dielektriku) a peliv zapjme nejen k okrajm otvor, opilovanch a ocnovanch dle obr. 3, ale i ke konci dku konektoru. Nyn tedy z tla konektoru vynv konec trubiky o dlce 7 10 mm, kter umouje pohodln pjen. Vzniklou sestavu znzoruj obr. 5 a 9 (bohuel je tk konektor vyfotografovat tak, aby bylo jasn, jak na to). Sestava je mechanicky stabiln, vechny otvory v tle konektoru jsou utsnny tak, e nen mon vnikn vody a rovn je vylouen vznik zkratu uvnit konektoru nkterm z drtk, tvocch opleten. Zvren mont je jednoduch. Trubikovan konektor nasadme na konec kabelu tak, e voln konec opleten pevlkneme pes konec trubiky, vynvajc z tla konektoru (ta tedy obepn polyetylenovou izolaci kabelu a jej konec je pod opletenm) a opleten peliv propjme po celm jeho obvodu. Konec PE dielektrika kabelu je doraen a do konce, tedy a k vnitnmu dielektriku konektoru. Nakonec zapjme stedn vodi obvyklm zpsobem. Opt nesmme zapomenout navlknout na kabel nejdv pevlenou matici! Po dokonen monte naroubujeme pevlenou matici na tlo konektoru a msto, kde je opleten pipjeno k trubice, ovineme gumovou samovulkanizan pskou. Lze samozejm pout i smr ovac burku (nesmme ji zapomenout navlknout na kabel jet ped zatkem monte konektoru). Takto montovan konektor je vhodn i k venkovnmu pouit a na moj antn funguje bez problm u dest rok, stejnm zpsobem jsem namontoval destky konektor na rznch mstech, vdy s dobrm vsledkem. Veker pjen provdme pjekou o vkonu nejmn 150 W a pjme minimlnm mnostvm cnu, aby nemohl zatci dovnit konektoru. Je samozejm, e pjme rychle, aby se zbyten dlouho neohvalo dielektrikum kabelu. Po dokonen monte s kabelem pokud mono nepohybujeme, dokud konektor nevychladne. Samozejmost by mlo bt peliv pitaen pevlench matic konektor k jejich panelovm protjkm. Dkladnou a pelivou mont konektor pedejdete nahodilm a tko vysvtlitelnm zvadm, kter se mohou projevit nap. v prbhu zvodu. Pijdete-li na neznm QTH s antnami, doporuuji zkontrolovat mont vech konektor a najdete-li naroubovan konektor, je bezpodmnen nutn ho odznout a znovu namontovat vhodnjm zpsobem. Popsan zpsob monte nen samozejm dokonal ani profesionln. Jedn se jen o dal z amatrskch improvizac, avak bn konektor PL-259 ani nen mon bez improvizace namontovat. Profesionln mont pedpokld bu pouit krimpovacch konektor nebo kletinovch armatur, kter vak pro silnj kabely nejsou bn, a pokud se poda je sehnat, je cena stnnho bannku vy, ne kdybychom pouili konektor typu N,

Obr. 5 a) Sestava trubikovanho konektoru; b) sestava v ezu, znzorujc pipjen kabelu. PE dielektrikum je naraeno a do konce tla konektoru, opleten petaeno pes konec trubiky a je k n pipjeno po celm obvodu

Obr. 6 a 9. Nzorn postup pi trubikovn konektoru

kter je mnohem kvalitnj a vhodnj.

Pramen
[1] K3LR method of installing a PL259 coax connector, http://www. k3lr.com/engineering/pl259/ RR

40

11/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Nov irokopsmov smrovka od firmy SteppIR DB-36

Obr. 1, 2. Pohled na antnu DB-36 a jej rozmry

Na kvtnovm setkn a vstav v Daytonu, Ohio vystavovala firma SteppIR zcela novou antnu. Jedn se o typ Dream Beam 36, kter me bt pouit u od psma 80 m a do 6 m. Prvn typy tchto antn byly jen pro horn psma 20 a 10 m. Pak pila inovace s pidnm prvku a rozen od 40 m ve. Vechny tyto antny je mono nastavovat plynule na dan kmitoet. Vechny prvky maj ladic motorky zen mikroprocesorem pomoc ovldacho kabelu ze skky

kontrolru umstn v hamshacku. Ve specilnch zeslench lamintovch trubkch se pomoc tchto motork posunuje mdn psek s beryliem a tm se pesn nastav poadovan frekvence. Tak je mono velice rychle bhem nkolika sekund pepnout vyzaovac charakteristiku antny o 180 , a nen tak nutno asto otet s celou antnou. Posledn typ DB-36 u m i monost nastavovat kmitoty kontinuln od 80 po 10 m. Dle je monost pikoupit i dal 2 pevn prv-

ky pro psmo 6 m. Zisk tto antny je na 40 a 30 m jen o nkolik desetin dB men jak u plnorozmrn antny, i kdy jej prvky jsou zkrceny na 60 % normlnho rozmru. Na 80 m funguje jako dipl, kter je mono ladit a do 7 MHz na pomr SWR 1 : 1. Tak dosahuje kvality jako zcela pln rozmrn dipl. Boom tto antny o prmru asi 75 mm je vyroben ze speciln taench hlinkoslitinovch trubek, pouvanch v leteckm prmyslu. Ladn prvky maj novou vyztuenou konstrukci, aby se nekroutily a nevlnily pi silnm vtru. Tak uchycen ovldacch prvk motork na boomu je zcela nov a zeslen. Maj kroutic moment 250 kg. Antna je schopna odolat vtru a do rychlosti 100 mil/h. e to nen mal antna, ukazuj jej rozmry (obr. 2). Polomr oten tto antny je 8 m. Hmotnost antny je 72,8 kg. Snese vkon a 3 kW. Zisk je nap. 1,35 dBi na 80 m, na 40 m je 7,2 a pedozadn pomr 21dB. Na 20 m m zisk 9,27 dBi a 21,5 dB potlaen, na 6 m je to 12,75 dBi a potlaen 27,4 dB. Napjen motork zaji uje zdroj 33 V a 16pramenn stnn kabel od ovldacho kontrolru. Rychlost ladn je 0,4 m/s. Cena tto nov antny je i v USA pomrn vysok, a to 4295 dolar. OK2JS
Obr. 3. Nkter detaily k antn

11/2008

41

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Elecraft KX1 pro milovnky QRP

O vrobcch firmy Elecraft jsme ji referovali nkolikrt, naposled to byl popis vynikajcho KV transceiveru K3, kter si mete podit i jako pedladnou stavebnici za velmi pznivou cenu. Pro zatenky, milovnky QRP provozu a pleitostnou prci z cest je mon doporuit jin vrobek, a to dvoupsmov telegrafn transceiver KX1 pro 20 a 40 m, kter lze rozit pomoc vestavnho modulu KXB 3080 o psma 80 a 30 m nebo modulem KXB 30 jen o psmo 30 m. Zkladn transceiver m pijmac st na principu superhetu, krystalov filtr s mnitelnou psma, S-metr a digitln displej. Dle obsahuje indiktor stavu baterie, elektronick kl a miniaturn osvtlen pro zpis do denku za tmy. Vysla umouje pln QSK provoz s indikovanm vkonem 1 - 4 W, pout je mon intern vestavnou baterii nebo extern zdroj do napt asi 14 V, vfo obshne ob psma 20 a 40 m. Rozmry transceiveru jsou 3 x 7,5 x 13 cm, krabika ze slitiny hlinku, hmotnost pouze 300 g. S transceiverem se pracuje na plocho, vechny indikan a ovldac prvky jsou na horn stran, konektory pro antnu, sluchtka (ev. reproduktor) a extern napjen z bonch stran, konektor pro kl na pedn stran. Jak ji bylo zmnno, lze dokoupit modul pro dal jedno i dv psma, vestavn automatick antnn tuner a klovac pastiku. S modulem KXB 3080 obshne pijma kmitotov rozsah 1,0 - 16,5 MHz, pijmat je mon dky promnn i psma i signly SSB a AM stanic. Pi vkonu 1 - 2 W je mon na jednu npl bateri (6 x AA) pracovat minimln 20 hodin. Pi externm napjen 12 V je vkon min. 4 W. Zkladn deska stavebnice je jednostrann, SMD soustky jsou pipjeny ji vrobcem. Spodn strana krabiky je uzpsobena pro pipevnn listu denku. K uveden do provozu je teba pouze multimetr a signl nkter ze stanic, kter lze nalzt na psmu. Automatick antnn tuner pizpsob libovolnou drtovou antnu na vech psmech, pi prci z pechodnch QTH je tm nezbytn. Se stavebnic se dodv i velmi instruktivn nvod k sestaven - step by step, podobn jako star generace m v pamti vynikajc stavebnice fy Heathkit. Vechny potebn instrukce

Obr. 1. Transceiver KX1 vetn pipojen klovac pastiky

lze nalzt i na internetu. Pochopiteln vtinu bude zajmat i cena. Zkladn transceiver firma nabz za 299 USD, modul pro 30 m 29 USD, modul pro 30/80 m 65 USD, automatick antnn tuner 89 USD a klovac pastika KXPD1 69 USD. Je teba ci, e prakticky za stejnou cenu firma nabz i o nco vt transceiver K1 s vkonem 5 W pro dv psma, nebo za 369 USD pro tyi psma podle vlastnho vbru. Podle firemnch prospekt zpracoval QX

Nov transceiver ICOM IC-7600 pedstaven

Na srpnovm setkn Tokyo Ham Fair 2008 byl poprv pedveden zcela nov model transceiveru IC-7600. Opt vychz z pojet pedelho typu IC-7700, kter se t velk oblib. Bohuel pln technick daje nebyly zatm zveejnny, pouze strun vet jeho vlastnost. Opt bude mt psma 160 - 6 metr. Pijma m rozsah od 30 kHz do 60 MHz. Provoz SSB, CW, AM, FM, RTTY, PSK. Vkon 100 W. Napjen 13,8 V/23 A. Architektura IF DSP bude pravdpodobn stejn jako u modelu IC-7700. Na jeho pednm panelu je jet vt TFT displej. Opt m mt 3 roofing filtry, automatick tuner, dual watch a twin band pass filtr na digitlnm DSP IP3 m mt opt . vynikajc +30 dBm. Na pednm panelu je vyveden USB konektor pro pipojen klvesnice nebo externho displeje. M spektrln analyzr, RTTY a PSK kodr a dekodr, dle AM a CW auto tune, RX a TX ekvalizry. Na zadnm panelu je vstup pro 2 antny, separtn antna pro RX m 2 cinch

Obr. 1. Pohled na pedn panel transceiveru IC-7600

konektory, vstup a vstup. Tmto bude mono pipojit na vstup RX napklad extern preselektor i jin pstavek. M vstup pro transvertor a dal konektor USB pro pipojen potae, kterm lze transceiver dit, napjec tykolkov konektor, vstup ALC a konektor pro kl, tak 2 ACC konektory a jet dal pro extern reproduktor. Pi srovnn velikost se starm modelem IC- 756Pro3 se zdaj bt

oba transceivery stejn velk, ili jeho rozmry by mly bt asi 340 x 110 x 285 mm a hmotnost by tak mohla bt kolem 9,5 kg. Pedpokld se, e to m bt nhrada za star model IC-756. Jeho debut se m konat snad pt rok na ARRL setkn v Daytonu, Ohio. Cena zatm nebyla stanovena, ale me se asi pohybovat v rozmez 3 - 4 tisc dolar. 2JS

42

11/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Indiktor elektromagnetickho smogu

Obr. 1. Schma zapojen indiktoru

Telefonn pstroje VoIP potae, , mikrovlnn trouby, prakticky kad spotebi v pohotovostnm stavu (televizory, pehrvae), kad spnan zdroj a nakonec i sporn rovky ji z principu sv funkce vyzauj do prostoru (hlavn prostednictvm s ovch rozvod) nedouc elektromagnetick vlnn. Z hlediska ekolog se jedn o tzv. elektromagnetick smog. Dle popsan pstroj, jeho schma pinme na obr. 1, byl publikovn v asopise Everyday Practical Electronics 2/2008 a je schopen indikovat velikost elektromagnetickho pole nzk intenzity v rozsahu piblin 0 - 10 miligauss, a to v kmitotovm psmu od destek Hz piblin do 7 MHz. Velk vtina kodlivch ruen, kter se projevuj nap. na radioamatrskch psmech 3,5, ev. 7 MHz zvenou rovn umu, spad do rozsahu 3 - 6 MHz. Pouitelnost pstroje

lze vak rozit smrem k vym kmitotm prostou vmnou jednoho z integrovanch obvod, jak bude eeno dle. Sondou, kter slou k zachycen elektromagnetickho pole, je obyejn cvka, kter m 1200 zv. drtem 0,3 mm CuL na prmru 6 mm s ely s rozte 25 mm, kter propojuje vstup a vstup IO IC1a. Ten v takovm zapojen pracuje jako linern zesilova se zeslenm asi 50 a kou psma do 7 MHz. Signl se dle zesiluje v IC1b a IC1c. Zptn vazba pes R1 a trimr VR1 kter slou k nastaven citlivosti, zaji uje v tomto zapojen reim IO jako linernch zesilova. Diody D1 a D2 spolu s C2, R2 pedstavuj obvod amplitudovho detektoru, stejnosmrn napt z vstupu bud IC2, kter m na vstupu zapojen miliamprmetr. D3 a D4 slou k ochran pstroje, potenciometr VR2 k nastaven nuly.

Obr. 2. Zapojen vvod IO 4069UB

Napjec napt me bt v rozmez 8 a 27 V, je stabilizovno na 5 V obvodem IC3. Kmitotov rozsah lze snadno rozit do asi 50 MHz prostou vmnou IC1 za typ 74HCU04 bez dalch prav. QX

Aktivn antna pro rozsah krtkch vln

V ma arskm asopise Rditechnika 8/2007 bylo uveejnno schma aktivn antny, pvodn uren pro rozsah 20-10 m a pouit v ternu, ale pi mal modifikaci se me uplatnit i mezi radioamatry v mstech, kde z dlouhodrtov antny pichz uiten signl siln znehodnocen prmyslovm ruenm. Zkusmo jen s prknkovm provedenm se u mne vylepil odstup signl-um na 80 m tm o 2 S, amati pouvajc transceiver se dvma antnnmi vstupy maj vhodu v tom, e navc nemusej vymlet pepnn antn pi pjmu a vysln. Pvodn nvrh doporuoval pro uveden rozsah 2 a 4 zvity mdnm drtem o 1 mm nebo silnjm na prmr 0,3 a 0,5 m. J odzkouel tvercov rm o hlopce 80 cm se sedmi zvity izolovanho drtu 1,5 mm (instalan) vloen mezi okenn kdla a antna pracovala uspokojiv jak v psmu 80, tak 40 m - navc se sten projevil i smrov efekt (ovem otejte takovm monstrem v pokoji!). Tranzistory T1 a T2 pracuj jako zesilova a T3 jako emitorov sledova, ke ktermu se pipoj krtk koaxiln kabel v dlce asi 2,5 m (u mne RG58). QX

Setkn radioamatr
V Olomouci se kon 28. 12. 2008 tradin setkn radioamatr; jako obvykle v prostorch DDM Olomouc na T. 17. listopadu . 47, zatek v 10 h, ukonen v 18 h, prostory DDM budou pstupny od 9 h. Poadatel se t na hojnou ast nejen domcch, ale i slovenskch radioamatr.

Obr. 1. Schma zapojen aktivn antny pro KV

11/2008

43

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

IOCA aktivity a 47. kongres FIRAC

(Dokonen) Druh den byl oficiln zahjen provoz kongresov stanice II3DLF. Domc obsluha vzhledem k jazykovmu vybaven pracovala vhradn s italskmi stanicemi, spolu s OK1JMD jsme tedy zachraovali situaci spojenmi s ostatnmi zemmi. Nedostaten jazykov vybaven spolu s obasnmi organizanmi zmatky byly snad jedin stinn strnky letonho kongresu. Nsledovalo slavnostn zahjen v kinosle v sousedstv hotelu za ptomnosti zstupc FISAIC, italskch drah i zstupc regionu Friuli. Po projevech byla pedna ocenn za soute podan v minulm obdob. Jako obvykle opt nejvt poet medail pipadl naim radioamatrm. Zlat a stbrn (OM5GU a OK2QX) za umstn v CW sti FISAIC-FIRAC contestu, dv bronzov (ob OK1JMJ) za 3. msta ve fone sti FISAIC-FIRAC contestu na KV a ve FIRAC VKV zvod. Mli bychom teoreticky jet jednu navc, jene OK1DG, kter by v CW sti suvernn vyhrl, neodeslal denk k vyhodnocen. Odpoledn st ji byla vnovna vlastnmu jednn kongresu - byly pedneseny zprvy o innosti v jednotlivch zemch, schvlen finann rozpoet, probhly volby prezidia (tentokrte beze zmny v dosavadnm sloen), byla diskutovna otzka pijet ukrajinskch radioamatr-elezni, nvrhy na zskn novch mladch len atd. Peter Kozr, OM5CX, seznmil ptomn s piObr. 3. Z msta kongresu vyslala stanice II3DLF

pravovanm programem ptho kongresu, rozdal propagan materily a pozval vechny k asti do Vysokch Tater. Kad kongres m mimo sti vyhrazen organizanm zleitostem tak prostor k seznmen astnk s folklrem a zajmavostmi kraje, kde se kongres pod. Tentokrte byl program tak bohat, e se mnoz astnci nedostali ani k nvtv mosk psit ple, kter byla od hotelu vzdlena 200 m. Navtvili jsme vojensk letit - zkladnu italsk akrobatick letky FREECE TRICOLORI, kterou tvo 10 letoun MB339A/PAN-MLU, prohldka zaala poloenm vnc u pomnku pilotm, kte zahynuli pi ncviku obtnch prvk. Mohli jsme nahldnout do kokpitu stroje, konen leccos o tto vynikajc letce mete nalzt na webovch strnkch www.aeronautica. difesa.it v sti enti/reparti. Odpoledne jsme si prohldli msto Udine, veer vystoupil velk folklrn soubor a zjistili jsme, e nkter lidov psniky meme zpvat tak - melodie byly shodn s naimi. Dal den byl vnovn prohldce zmku Miramare na moskm behu a s-

Obr. 4. Jet k pedchozmu dlu o radioamatrskm setkn v Chorvatsku: zleva E76DD, OK2QX a 9A9AA

ten i Terstu, antickm pamtkm ve msteku Aquileia a veer byl kongres slavnostn zakonen. 22. 9. se pak astnci vraceli do svch domov nkte z na delegace poctili nsledky vluk sek elezninch trat jak na italsk, tak na na stran. QX

Ze zahraninch radioamatrskch asopis

Amateur radio (autralsk) 8/08 [INT]: Pidlovn dvoupsmennch sufix. dnou paniku, Slunce se vzpamatuje. QRP transceiver pro 160 - 80 - 40 m s QSK. Vf sonda a jej vyuit. Popis IC-7700. RADIO (rusk) 9/08 [INT]: Cebit ukzal technologick pokrok u procesor INTEL. 4kanlov zesilova zen mikroprocesorem. Genertor s KR580GF24. Pstroj ke zji ovn dielektrickch vlastnost materil. Prce s COM-portem v prosted PureBasic. Pota a mobiln telefon. Interface AT potaovch klvesnic. Mni 12/300 V, 50 Hz. Autotransformtor s automatickm pipojovnm. Jednodrtov zen LED indiktoru. EtaObr. 1. Oblka australskho asopisu Amateur Radio. Kontrast technologi: modern TRX IC-7700 a vojensk radiostanice MCR-1 vyuvan australskmi jednotkami za 2. svtov vlky

lony z oblasti radiotechnickch men. Digitln teplomr s funkc zen termostatem. Mluvc mikroip v ochranch. Dvoucestn zesilova s 6N23P a 6P43P . Vysoue obuvi. Svteln efekty: srdce s vlastnm rytmem. Prv spojen UA-UN na 1215 MHz. slicov stupnice a kmitotomr. Vyslac ppravek UN7BV pro 80 m. RadCom (msnk RSGB) 8/08 [RED, CRK]: Datov mdy a jejich detekce v ruen. MOSFET linern zesilova a vkonov doln propust. Antny pro KV mobiln provoz. Ruen KV z televize interferenn problmy. Amatrsk dlouh vlny - 136 a 500 kHz. Softwarov definovan rdio na bzi LINUXu. QRP stavebnice z Daytonu. Tden na nmonch majcch. Portable KV antna. Zemnic spoje z pohledu vf. EMC. JPK

44

11/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Mikrovlnn setkn Zieleniec 2008

Pavel r, OK1AIY, ok1aiy@comanet.cz

Obr. 1. astnci mikrovlnnho setkn ped hotelem

Obr. 2. SP6RYL, OK1AIY a SP1TMN

Ve dnech 14. 17. 8. 2008 probhlo v Zielenci pobl lzeskho msta Duszniky Zdrj ji dest setkn zjemc o mikrovlnnou techniku. Tak jako u dvakrt, sjeli se do hotelu AGAL radioamati nejenom z Polska, ale i z Nmecka, Slovenska a tak od ns z eska, aby si vzjemn vymnili zkuenosti z oblasti tch nejvych kmitot i EME. Setkn organizovali lenov radioklubu SP6KBL v Klodzku SP6BTV, SP6RYL, SP6MLK a SP6GWB. Po zkuenostech z minulch let byl celkov komfort jet zlepen o pednkov sl v druh sti hotelu a v krytm pzem rozloilo sv stnky nkolik prodejc se soustkami pouvanmi v souasn dob (tedy dn rot). Stefan, SP9QZO, pedvedl svoje zazen pro 47, 76, 122,5 a 241 GHz, kter postavili spolen s Edou, OK2BPR. Uvme-li, e maj vechno udlan vlastnorun doma vetn cnem pipjench rozmrov nepatrnch diod a nekoupili na to dn profesionln dl, je to obdivuhodn. Rainer, DF6NA, popsal a ihned prakticky pedvedl pravu vyazench elektronek s postupnou vlnou (TWT) typu RW1127 na 14 GHz pro psmo 24 GHz s vkonem 20 W (zavzpomnal jsem pi t pleitosti na svj prvn usmolen miliwatt vyroben s velkmi potemi asi ped dvma destkami let) Zde je prakticky vidt, jak jde technika kupedu zmnn vyazen komponenty jsou dajn jen 5 let star. Koupit bylo mon i TWT pro 3 cm vetn napjecch zdroj s vkonem 220 W, co zpsobilo jist zden u tch, kdo jsou do problematiky alespo trochu zasvcen a vd, co me vt vkon pi neopatrnm zachzen zpsobit.

Philipp, DL2AM, hovoil o konstrukcch pro mikrovlny a aplikacch novch soustek pro pouit v amatrskch psmech 24 a 241 GHz. OK1AIY a OK1UFL popisovali proveden novch majk SR8CHL pro 6 cm s vyuitm inkurantnch dl ze zruench TV tras a zcela novho SR6KBL pro 47 GHz, kter ji pracuje na 47 088,200 MHz ve tverci JO80JG. Vyrobili ho OK1FPC a OK1UFL. Ale, OK1FPC, tak pedvedl jednotiv dly pouit v novch transvertorech pro 47 a 76 GHz, se ktermi u byla navzna ada i delch spojen. Vsledky ze sout je mon najt na serveru www.moravany.com Roman, DJ6EP pedvedl pevad, , kter pracuje na mikrovlnnch psmech a bude v Polsku nainstalovn. Zdenk, OK1DFC, pijel na setkn na posledn chvli. Nainstaloval pota a zeptal se publika, v jakm jazyce si pej pspvek pednst. Byla poadovna anglitina a Zdenk tedy hovoil o sv EME expedici do Makedonie anglicky.

V nedli byla uspodna exkurze na EME pracovit klodzkho EME klubu. Samozejm nemohla na setkn chybt tombola. Krom jinch hodnotnch soustek to bylo 23 kus miniaturnch digitlnch kmitotomr do 2,4 GHz! Po zkuenostech z minulch let bylo v oddlen spoleensk mstnosti zzeno mic pracovit. Tentokrt bylo pstroj vc a lep DF6NA pivezl mi umu, kmitotomr do 40 GHz a mi vkonu. Podobn pstroje poskytl i SP6GWB. OK1AIY nainstaloval spektrln analyztor pro jednoelov men na 24 a 47 GHz, ale nakonec nm chybl ten nejobyejnj tester mikroamprmetr s diodou (u ns dvrn nazvan apac budek). V nedli ped polednem se astnci rozjdli dom a SP6MLK zaal ihned pracovat na setkn 2009. Podrobnj daje je mon nalzt na strnkch klubu SP6KBLhttp://hamradio .pl/SP6KBL/klub/news.php?readmore=120 a denn po 22. hodin televizn produkce Henryka, SP6ARR, na adrese: http:// www.videoexpres.pl OK1AIY

Obr. 3. Zleva: Jozef, SP6CTB, Milan, OK1UFL, Pavel, OK1AIY, a Ale, OK1FPC

11/2008

45

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Pedpov podmnek en KV na prosinec

Ing. Frantiek Janda, OK1HH

Pozorovan vskyt skvrn ve vysokch heliografickch kch (26 na sever i na jih od rovnku) 11. - 17. 10. 2008 meme povaovat za pedzvst potku novho slunenho cyklu i za pslib potku vznamnjho vzestupu aktivity. Znatelnho vzestupu se letos nejspe nedokme, ale jaro ptho roku vypad v tomto smru docela nadjn i kdy mra slunen radiace na otevrn nejkratch psem KV zatm jet stait nebude (na n si pokme piblin o rok dle). Vyhlazen slo skvrn se bude podle SWPC v prosinci pohybovat kolem nsledujcch prmrnch hodnot: R = 12,9 (resp. v konfidennm intervalu 0 28,3, i pesnji 9,6 16,3). Podle IPS by mlo bt R = 4,5 a podle SIDC R = 3 s pouitm klasick metody, i R = 12 podle metody kombinovan. Pro nai pedpov ve pouitelnch KV kmitot pouijeme slo skvrn R = 4 (resp. slunen tok SF = 67). Jasn, pokroucen mrana horkho plynu prozrazuj bouliv dje, tmav msta klidn oblasti zvan koronln dry. Snmky (obr. 1) zskan v ultrafialovm svtle druicemi SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory) a STEREO (Solar TErrestrial RElations Observatory) pedstavuj pro vdce mapy poas na Slunci. Pi troe fantazie v nich meme vidt i nco jinho teba dni s vyezanmi otvory. Zvlt kdy se bl svtek Vech svatch a Pamtka zesnulch neboli Duiky, kter v katolickch zemch dky papei Bonifci IV. postupn vytlail v Americe a Velk Britnii dodnes slaven Halloween, aneb svtek arodjnic viz http:// sohowww.nascom.nasa.gov/pickoftheweek/ s obrzkem z 17. 10. 2008. Podobn pocity mohl vzbudit pohled na Msc s Venu viz http://science.nasa.gov/headlines/y2008 /28oct_halloweensky.htm?list888717. Na podmnkch en v prosinci se promtne krtk den na severn polokouli Zem v superpozici s nzkou slunen aktivitou. Dvactka se ale do vtiny smr (pochopiteln mimo severnch) otevrat krom naruench dn bude, by intervaly

oteven budou krtk. Z jinch smr budou pravideln pichzet signly na 18 MHz a v krtkch otevench i na 21 MHz. Polrn noc omez hodnoty MUF na trasch, vedoucch vysokmi zempisnmi kami, na psma 40 a v lepch dnech 30 metr. Pedpovdn grafy nalezneme na obvyklm mst:http://ok1hh.sweb.cz/Dec08/ V pehledu se tentokrt podvme na z a jen. Rychl uklidnn po porue 4. 9. bylo provzeno zvenmi tlumy a pomrn nzkmi pouitelnmi kmitoty s nejvymi f0F2 mezi 5 5,7 MHz. Zvily se v kladn fzi poruchy 16. 9., zatmco tradin zlepen okolo rovnodennosti pli vrazn nebylo (projevilo se a 23. 24. 9. po delm uklidnn a 27. 28. 9. po zmn polarity meziplanetrnho magnetickho pole). Nejvy pouiteln kmitoty stouply pi vzrstu geomagnetick aktivity 1. 2. 10. a zejmna v kladn fzi poruchy 11. 10., provzen polrn z (v psmu dvou metr vyuitelnou ze severu Nmecka). Selektivn zlepen okolo 15. 10. mla na svdom sporadick vrstva E, jej vskyty zeslily po 21. 10., kdy bylo pozorovno maximum meteorickho roje Orionid s dvakrt vy etnost ne obvykle. Na to, aby umonila oteven hornch psem bhem CQ WW DX Contestu 25. - 26. 10., byla ale Es pli slab, a pokud se prv nevyskytovala, odpovdaly podmnky en pesn tomu, co lze ekat v minimu slunenho cyklu. Vvoj v z 2008 ukazuj obvykl indexy aktivity. Prbh dennch men slunenho toku byl nadle jednotvrn: 66, 66, 66, 66, 65, 66, 67, 67, 67, 67, 67, 66, 66, 67, 68, 69, 67, 67, 68, 68, 68, 69, 69, 68, 68, 68, 67, 67, 67 a 66, v prmru 67,1 s.f.u. Geomagnetick indexy z Wingstu 3, 4, 13, 33, 10, 11, 10, 12, 5, 6, 3, 1, 1, 9, 18, 12, 4, 6, 6, 2, 2, 4, 3, 3, 5, 4, 4, 2, 2 a 6 i jejich prmr Ak = 6,8 ukazuj, e pevldal klid, peruen jen dvma kratmi a nepli intenzivnmi poruchami. Zijov prmr sla skvrn R = 1,1 k, e byl slunen disk vtinou beze skvrn, a po dosazen do vzorce pro vyhlazen prmr dostaneme za bezen

Obr. 1. Tyto snmky byly zskny v ultrafialovm svtle druic SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory) v rmci spolenho projektu mezi ESA a NASA 17. 10. (lut) a 28. 10. 2008 a najdeme je na http://sohowww. nascom.nasa.gov/ a http://soho.esac. esa.int/. Rzn barvy snmk prozrazuj odlin vlnov dlky - kad vlnov dlka je vyzaovna plynem o urit teplot: oranov: 80 000 C, modr: 1 000 000 C, zelen: 1 500 000 C, hnd: 2 500 000 C. Dv aktivn oblasti na severn polokouli Slunce pipomnaj oi a koronln dra poble rovnku sta, celek pak halloweenovou dni viz http://sohowww.nascom.nasa. gov/pickoftheweek/ a http://soho.esac. esa.int/pickoftheweek/

2008 dal nejni R12 = 3,3, piem lo o 142. msc 23. cyklu.

46

11/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Vyslme na radioamatrskch psmech LXV

Program UcxLOG
- zpis spojen a zvody
Instalace
(Pokraovn) Mlo zkuenm uivatelm potae se doporuuje samostatn spustit soubor UcxLogD.chm (nmecky) nebo UcxLogE.chm (anglicky) a pest si dkladn bod Allgemeines (General), v prav sti obrazovky se objev podrobn instrukce. Konen tento help je vhodn si z potku, ne si na obsluhu zvyknete a budete program ovldat rutinn, vytisknout [UcxLog.chm bu nmecky, nebo anglicky]. Ostatn mohou pmo spustit soubor setup.exe a objev se vm vodn instalan okno, kter vyplnte podle pedem pipravench adres. Kdo pedpokld prci mdem RTTY, mus si do potae pedem nainstalovat program MMTTY (http://mmhamsoft.amateur-radio.ca/ mmtty/index.html/); na verzi, kter umon pmo pracovat i PSK mdem, autor nyn pracuje. Rutina Setup d na vbr, zda chcete umstit na plochu ikonu umoujc rychl sputn programu. Program umouje prci i vce uivatelm (klubov stanice, rodina s vce amatry) [nastaven pes rolety Settings-Operator], ev. samostatn vst prci z portable QTH atp. Denk automaticky zobrazuje a ukld as v UTC, i kdy pota mte nastaven na lokln as. Pi propojen s potaem pes interface mete teprve program dokonale vyut. Pepnutm psma i druhu provozu se automaticky nastav i odpovdajc parametr; modern TRXy k tomu maj ji pmo RS232 konektor. V asopise Funkamateur ji byly popsny jak jednoduch, tak velmi sofistikovan interface, kter lze k propojen vyut. Na COM portu vak mme mimo CAT pipojen tak monost pmho klovn pro telegrafii a PTT, kter lze vyut i pro zen druhho transceiveru. Ve se d nastavit v oknech Own Station [Settings->Station>dal vbry].

Obr. 2. Prv okno po aktivaci programu

Pracovn okno
Po nastaven potebnch parametr se meme zajmat o hlavn okno, kterm zaznamenvme daje o spojench

do denku [roleta QSO->Work], ev. dme pes pota TRX pro vysln pipravench text [Windows->Send]. Pokud mme plnohodnotn propojen s transceiverem, automaticky se nastav psmo a druh provozu, co je velk vhoda - nebudou vm pak chodit QSL zpt s tm, e spojen bylo na jinm psmu atp.; pokud nemme, je nutn zmnu provst pepisem daje pslunch oknek. Okno s vyslacmi texty pro telegrafn provoz je sice ji pipraven, ale je nutn je upravit - DL7UCX je asi dobr programtor, ale se znalostmi sprvnch zsad amatrskch spojen to asi bude hor. Rozhodn na konci vzvy nebudeme dvat bk, pokud nm zazen nedovoluje st mezi znakami, QTH is tak nen v podku. Pokud budete do logu zapisovat, uvdomte si, e m vce zapsanch daj pi vlastnm spojen (kdy toho stejn moc vc dlat nemete), tm snadnji pak v budoucnu budete vyhledvat potebn spojen pro diplomy. Pochopiteln pi zvodech se toho moc nedozvte a ani dotazovn nen vhodn, jednou zaznamenan daj pro danou stanici se vm vak objev pi dalm spojen automaticky (lze jej vak pi zmn pepsat). Pokud mte CD s Callbookem, program si vyhled potebn data o protistanici sm, ale je vhodn si Callbook pedem nahrt na HD (ne pi souasnm sputn UcxLogu!), vyhledvn je pak podstatn rychlej. V kadm ppad je teba v okn [QSO->import add. data] nastavit umstn zdroje doplujcch dat (opt odkazuji na help pod heslem Callbook). Pokud nkdo pouval jin program k zznamu svch spojen, je mon k pe-

vodu pout data peveden do protokolu ADIF. Problm je v tom, e existuje ada rznch variac tohoto protokolu - take nen ADIF jako ADIF. Kadopdn import se provd roletou na zkladnm okn [work->import QSOs->ADIF->] s monost peskoit (pokud jsou spojen ze zvod vedena samostatn) spojen navzan v zvodech. Osobn povauji rozliovn mezi spojenm zvodnm a normlnm za nesmysln a degradaci zvodnch spojen za rasismus v amatrsk praxi (HI). Zkouel jsem pevst asi 10 000 spojen z Logplusu do UcxLogu prostednictvm programu ADIF.exe, kter mi svho asu (pro ukldn do EQSL byra) zpracoval OK2PAD, a pevod se povedl bez jakhokoliv zdrhelu. Zda se ve uloilo do pslunch rubrik, zjistte pohledem na zpisy [QSO>edit log->short]. Urit nevhoda zde je, co je nutno piznat - zvodn spojen nebvaj doprovzena doplujcmi informacemi, kter pak slou k vbru potebnch spojen pro diplomy ap. Je ovem mon tyto daje po jejich zjitn (nap. z dolho QSL lstku) dodaten doplnit. (Pokraovn) QX V ervnu roku 1912 Marconiho spolenost bezdrtov telegrafie postavila v Chelmsdorfu tovrnu. Zvltn vlak tehdy odvezl delegty radiotelegrafn konference, kter se konala v Londn, na slavnostn oteven. Letos pi pleitosti vro z radioklubu v Chelmsdorfu vyslala speciln stanice GB96MWT a na radioamatrsk provoz se pilo podvat pes 400 zjemc.

11/2008

47

SEZNAM INZERENT

Seznam inzerent AR11/2008

AMPER . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Blue Parther . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .IV. strana oblky DEXON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Elektrosound . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 FLAJZAR - stavebnice a moduly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 INCHEBA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 JABLOTRON - elektrick zabezpeen objekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 KONEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 Prodance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .II. strana oblky

Aktivita na amatrskch psmech ve 3. tvrtlet 2008

Obr. 1. Vysln z ostrova kolji

Obr. 2. 9A5AN/p pi prci z ostrova Koljun

Tet tvrtlet roku 2008 se od tch prvch dvou pli neliilo. Ionosfrick pedpovdi mi pipadaly, jako kdy svho asu v rdiu hlsili stav vody na eskch tocch - setrval stav, navc s dovtkem patn. Slunen tok tm trvale pod 70, oekvan vzrst slunen innosti ne a ne pijt. Zatm tedy vychzej spe ty pesimistick pedpovdi, co by naopak mohlo znamenat strmj vzrst, jakmile nastane, a vy maximum bhem nkolika let. Pokud se expedic te, ty kter vyslaly z lokalit v Ocenii, nepatily k dobe slyitelnm. Opt vyrazila skupina kolem klubov stanice RK6YYA na cestu po dosud neobsazench distriktech Ruska a dky hlavn jejich aktivit i u ns ji m nkolik stanic skre pes 1000 potvrzench distrikt! Probhl tak znm Venezuelan Contest, kter se mi dokonce podailo ji 2x celosvtov vyhrt. Ale zapracoval pravdpodobn Chvez, kter filtruje internetovou potu, a tak dn z adres znm pro zasln denk ani adresy oficilnho venezuelskho sted a jejich pedstavitel nebyly dostupn v termnu, do kterho bylo mon denky odeslat. V zvod IARU Championship se tentokrt objevilo vt mnostv stanic HQ, ne bv obvykl. Na druh stran psma 21 a 28 MHz byla otevena jen krtkodob pro Evropu a obecn lze ci, e na DX stanice byl tentokrte zvod

skoup. Hned po zvod se ozvala stanice 1A0KM dokonce i na 28 MHz, kde se s n dalo snadno pracovat. Podobn to bylo i v IOTA Contestu - nebt evropskch a asijskch stanic, bylo by (alespo na telegrafii) skre uboh. Velkou prci odvd z ostrov v Jaderskm moi Neno, 9A5AN/p, kter se specializuje prv na expedice na dosud neobsazen ostrovy. Ponvad samostatn pro diplom IOTA neplat, Chorvati vydvaj svj diplom IOCA a Neno sm jen letos do konce z pracoval z vce jak 80 rznch ostrov, a celkem ji z vce jak 200. V z jsme byli na tyech spolu (obr. 1, 2). Srpen - to si sv uili ti, co se soustedili na prci se specilnmi nskmi stanicemi k olympid. Kdy si vzpomenu, jak bylo svho asu spojen s nou dan a nedostupn... Ze stanic ne zcela bnch lze jmenovat nkter z Afriky: 7P8BA (14), 3V8BB (7) CN8YR (10), ale o njakch opravdu zvltnostech se mluvit ned. Ani o z nelze ci, e by se podmnky obrtily k lepmu. Obas se sice probudilo i psmo 28 MHz, ale expedice, kter byly ohlen, byly u ns jen sporadicky a slab slyiteln - snad nejvt zjem by byl o ZK3, ale jak mi potvrdily nkter stanice: ani jsem je nevolal, jen st bylo rozumt. J byl v t dob navc mimo OK, take vlastn poznatky by byly z jihu Evropy. O jednom se ale pece zmnm. Kdy

jsem pracoval z Itlie, byl jsem pekvapen, s jakou intenzitou tam pichzely signly z Kanady (VE6, VE7) a severozpadu USA. Nkter byly silou tm na rovni mstnch pesto, e antna byla jen obyejn invertovan V... A tak nakonec jen opt nkolik zajmavjch stanic: A25/DL6DF (18, obr. 3), H40MY(7 - tady se o vzcnosti d mluvit), 9Q1EK (18), italsk expedice na 5R8 (28), v poslednch dnech z na 80 m VQ9LA a KH7XS na 40 m. Nezbv, ne se tit na zvr roku a vbec na rok pt. Ony ty lep podmnky jednou pijt musej! QX

Obr. 3. Pula zde nen nzev chorvatskho msta, ale jednotka botswansk mny

48

11/2008