Mala Skola Prakticke Elektroniky

Mal kola praktick elektroniky I.
Obsah
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. Seznmen se serilem ....................................................................................................................................................... 1 Zkladn pojmy elektrotechniky ............................................................................................................................................. 2 Pro pjee a nepjee .......................................................................................................................................................... 6 Jak a s m se co dla co budete potebovat ..................................................................................................................... 8 erven svtlko LED , zapojen, vpoet pedadnho rezistoru, barevn kd odpor ................................................. 8 Barevn svtlka azen LED paraleln, zkladn katalogov daje, barvy, zvltn LED ............................................. 10 Tranzistor princip, vzhled. Kondenztor kapacita, polarita, pouit. Multivibrtor blik a pp ..................................... 12 Blika na kolo LED paraleln, oznaovn kondenztor, zkladn typy tranzistor. ..................................................... 13 Integrovan obvody- asova 555, slovn vvod, funkce, logick kreslen schmatu, zem je mnus, trimr, nastaven rychlosti blikn a vku tnu ppn, ada rezistor .................................................................................. 14 asov spna s 555, pipojen LED a pes spnac tranzistor rovika, motorek, sirnka. .............................................. 17 Pjen, odizolovn vodi, osazovn plonch spoj, mc pstroj .............................................................................. 19 Zesilova, stnn, mikrofon ................................................................................................................................................. 21 Mc pstroje a men napt, odpor, zkouen diod a tranzistor ................................................................................ 23 Napjec zdroje, nvrh plonho spoje .............................................................................................................................. 26 Stabilizace napt, stabiliztory pevnho napt, stabilizovan zdroj. ............................................................................... 28 Regulovateln stabilizovan zdroj, LM317 ......................................................................................................................... 31 S nebo baterie? ................................................................................................................................................................. 32 Rukov mc pstroj ........................................................................................................................................................ 35 Kde se berou plon spoje? ............................................................................................................................................... 37 Ladn obvody, jednoduch pijma pro SV s IO 1083 (A283) ......................................................................................... 40 Jet trochu ladn a proveden cvky ................................................................................................................................. 43 Jet trochu VF techniky pmozesilujc pjma AM ...................................................................................................... 45 Ladn obvody pro VKV, pijma s TDA7000 .................................................................................................................... 47 K pijmai pat antna ........................................................................................................................................................ 50 Decibely? ............................................................................................................................................................................. 52 K antn pat kabel ............................................................................................................................................................ 55 Kouzeln krabiky sluova, rozboova, zesilova ....................................................................................................... 57 Pjem ze satelit ................................................................................................................................................................. 60 Jak satelit? Smrovn antny .......................................................................................................................................... 62 Mc pstroje nf genertor, miivoltmetr, osciloskop ....................................................................................................... 66 Men nf zesilovae ............................................................................................................................................................ 68 Takov ikovn zesilova (TDA 2822M a LM386) .............................................................................................................. 71 Stereofonie .......................................................................................................................................................................... 73 Koupen stavebnice teme a chpeme cizojazyn nvody .......................................................................................... 75 Co je v reprobedn? Vhybky, kmitotov charakteristika .................................................................................................. 77 Reprosoustava vlastnma rukama? vinut tlumivek ......................................................................................................... 79 Autordio ............................................................................................................................................................................. 81 Sov transformtor ............................................................................................................................................................ 84 Zhodnocen a prava sovho transformtoru ................................................................................................................... 86 Nvrh transformtoru ........................................................................................................................................................... 89 Co se starou CD-ROM? ...................................................................................................................................................... 90 drba a oprava mikropjeky ........................................................................................................................................... 92 Dnes poznme tyristor a triak .............................................................................................................................................. 94 Regultor vkonu s tyristorem a triakem ............................................................................................................................. 96 Bezkontaktn spnn ........................................................................................................................................................... 99 Optolen, optotriak ............................................................................................................................................................. 100 Rozvod TV signlu v byt .................................................................................................................................................. 103 Antnn zesilovae ............................................................................................................................................................ 105 Pipojen zesilovae k pedzesilovai, pizpsoben, zeslen ......................................................................................... 107 Zvlnosti men koncovho zesilovae ......................................................................................................................... 109 Kombinovan napjen akumultor/s, stabiliztor, elektronick pojistka ....................................................................... 111 Princip stabilizovanho zdroje, zen vstupnho napt ................................................................................................. 114 Oprava stabilizovanho zdroje ......................................................................................................................................... 116 Stavba stabilizovanho zdroje .......................................................................................................................................... 118 Konstrukce stabilizovanho zdroje - proveden ................................................................................................................ 120 Spnn s rel ..................................................................................................................................................................... 122 Pouit rel ......................................................................................................................................................................... 125 Napjen operanch zesilova, operan zesilova, symetrick zdroj ......................................................................... 128 Zdroje pro operan zesilovae, pedzesilova s OZ ........................................................................................................ 130 Zkladn zapojen zesilovae s OZ ................................................................................................................................... 132 Vstupn impedance zesilovae ......................................................................................................................................... 134 Linern ohmmetr .............................................................................................................................................................. 136

63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. Jin verze linernho ohmmetru ........................................................................................................................................ 139 Mikrofon, druhy .................................................................................................................................................................. 141 Mikrofon, pipojen ............................................................................................................................................................. 143 Mikrofon - parametry a vlastnosti, smrovost .................................................................................................................... 145 Mikrofon - parametry a vlastnosti, citlivost, dB .................................................................................................................. 148 Kompartor, pipojen odporovho idla, termistor ........................................................................................................... 150 Odporov idlo, hystereze ................................................................................................................................................. 152 Fotorezistor, fotodioda, fototranzistor ................................................................................................................................ 154 Fotorezistor, fotodioda, fototranzistor - aplikace idel ....................................................................................................... 157 Kandela - svtivost ............................................................................................................................................................. 159 Jet se trochu vrtme k zajmavm tmatm .................................................................................................................. 162 Napjen antnnho zesilovae ........................................................................................................................................ 164 Logick integrovan obvody ............................................................................................................................................. 167 Zkladn zapojen logickch obvod ................................................................................................................................. 170 Blika s logickmi obvody ................................................................................................................................................. 173 Logick funkce NAND, NOR .............................................................................................................................................. 176 ta, dlika ..................................................................................................................................................................... 179 Vyhodnocen natanho stavu ......................................................................................................................................... 181
Seznmen se serilem
vodem
Akoliv o elektronice bylo vydno ji mnoho publikac, domnvme se, e odborn literatura naim nejmladm tenm a studentm stednch kol stle hodn dlu. Nen sporu o tom, e elektronika je obor, kter se rozvj nesmrn rychle. Pitom vtina uebnic pro stedn koly byla napsna ji ped mnoha lety. D se ci, e tyto uebnice popisuj pesn a dkladn tehdej stav techniky v tomto oboru, ten se ovem od souasnho podstatn li. Zatenk se pi jejich studiu dost tko orientuje v mnostv nkdy okrajovch a mlo vznamnch informac, vzorc a definic, take tko rozpozn, kter z nich jsou dleit a pro dal studium podstatn. Bouliv rozvoj elektroniky, jeho jsme svdky, se netk jen vpoetn techniky, kde jsou zmny nejvce vidt, ale i audio a videotechniky, radiotechniky i techniky telekomunikan. Ve vech tchto odvtvch a jet v mnohch dalch se stle vce uplatuje digitln technika. Bhem ivota jedn generace prola elektronika nkolika technologickmi revolucemi, od elektronek pes tranzistory a k integrovanm obvodm. Popis nkterch novch technologi se podob spe science fiction ne technick informaci. bn roziovat a prohlubovat. Budeme se snait tmto kurzem vytvoit pehlednou uebnici, kter zatenkm umon pestrou a pitalivou formou vniknout do svta elektroniky. Ti, kte tento obor studuj, si mohou ji zskan znalosti zopakovat a sv schopnosti uplatnit a prohloubit pi realizaci praktickch zapojen, kter budou vklad doprovzet. Naim spolenm clem bude zvldnut zkladnch pojm a zkon elektroniky. Zvltn pozornost pitom budeme vnovat zejmna tm poznatkm, kter jsou vznamn pro praktickou innost. Nejdve se seznmme se zkladnmi pojmy a veliinami jako je proud, napt, odpor, kapacita, induknost. Dle probereme zkladn vlastnosti stejnosmrnho a stdavho proudu. Seznmme se s vlastnostmi nejpouvanjch pasivnch soustek rezistor, kondenztor a induktor. Zskan poznatky uplatnme pi popisu zkladnch RCL obvod (sriov a paraleln RC obvod, obvody RL, sriov a paraleln LC rezonann obvod, Wienv lnek, T lnky). Dal vklad bude zamen na polovodiov soustky, kde se pes diody dostaneme k prvnm aktivnm soustkm, tranzistorm. A opt: tyto znalosti pouijeme pi popisu innosti nejjednoduch elektronickch obvod, jako je stabiliztor napt a jin jednodu obvody s tranzistory. A to u budeme v elektronice jako doma.
1. dl
Jak tedy na to chceme jt my

Domnvme se , e pi poznvn tohoto oboru je nutn zvldnout jeho zklady ve strun form a tyto znalosti pr-
A jak chceme udret v zjem?

Teorii a praxi je nutn dlat souasn. Bez teoretickch znalost nelze doshnout spchu v praxi, a naopak hodn poznatk a dovednost nelze zskat jinak ne praktickou innost. Proto se budeme snait oboj spojit do jednoho harmonickho celku. Vbr nmt na vlastn konstrukce bude orientovn na takov zapojen, kter maj pro zanajc radioamatry praktick vznam. Tak teba hned z potku si postavme praktick univerzln napjec zdroj, kter budeme moci pouvat pro napjen dalch zazen, realizovanch pozdji.
V modernch zapojench se ve stle vt me uplatuj integrovan obvody (IO). Dvodem nen jen ni cena a men rozmry obvod s IO oproti tranzistorovm zapojenm. Sniuje se i jejich spoteba a vrobn nklady, zvyuje spolehlivost a vsledn produkty zpravidla maj mnohem lep technick parametry. Proto se v praktick sti koly zamme na vlastnosti a zkladn aplikace modernch integrovanch obvod jako jsou nap. operan zesilovae, monolitick stabiliztory napt, rzn sdruen obvody (genertory, asovae) a dal. Zapojen, kter dve nebylo mon vytvoit jinak ne s pouitm vtho potu tranzistor, meme nyn realizovat jen s jednm, nebo nkolika mlo integrovanmi obvody a asto v mnohem vy kvalit. Proto je nutn neustle sledovat odbornou literaturu, zejmna s ohledem na zavdn novch soustek a technologi. Plat ji nyn a bude to stle nalhavj, e technici mus studovat odbornou literaturu v originle, nejastji v anglitin. Nauit se ciz jazyk a zejmna odbornou terminologii je asov nron a namhav. Kdo to ji alespo sten um, je ve vhod. Tm ostatnm to chceme alespo z potku trochu usnadnit. U vech dleitch pojm (napt, proud, rezistor, kondenztor, zesilova, zdroj, zptn vazba, zeslen, zkreslen, atd.) budou v zvorce uvedeny anglick ekvivalenty. teni naeho asopisu tak maj monost se bez vt nmahy nauit odborn anglick terminologii, postaujc k orientaci v odbornch

lncch, katalogovch listech apod., co jim vytv lep podmnky pro dal studium a prci v tomto oboru. Krom nad budeme potebovat univerzln mic pstroj, kter m napt, proud a odpor, s rukovm midlem nebo digitln. Takov pstroj je nyn ji mon podit velmi levn, i za mn ne 300 K. pitoly budou k pochopen stait znalosti, obsaen v kapitolch pedchzejcch. Rovn konstrukn nvody budou logicky seazeny. Napjec zdroj bude mon bez dalch prav vyut nap. k napjen genertoru. Ten zase bude uiten pi oivovn nf zesilovae, atd. Proto naim km doporuujeme, aby si asopis kupovali pravideln, nebo aby si zajistili jeho pedplacen.
Co budete potebovat
Vechny mlad zjemce o elektroniku a zejmna jejich rodie upozoruji, e k tto innosti je nutn vytvoit urit podmnky. Je teba mt vyhrazen pracovn prostor, abychom nemuseli rozdlan vci a nad kad den uklzet. V kuchyni na jdelnm stole se tato innost dlouhodob dlat ned. Zkladn vybaven zanajcho elektronika je pomrn skromn. Pat sem pedevm dobr pjeka, pistolov nebo mikropjka. Nejlep je mt ob. Mikropjku potebujeme na pjen jemnch spoj, integrovanch obvod apod., pro pipjen soustek se silnmi vvody nebo pi pjen na vtch plochch mdn folie plonho spoje jej vkon nkdy nesta, protoe dochz k velkmu odvodu tepla. Dle potebujeme sadu mench roubovk, mal stranov tpac klet a klet ploch, pinsetu, malou vrtaku, sadu mench pilnk a pilku. Nkdy se neobejdeme bez tet ruky, nahrad ji mal svrek. st tchto vc u mon mte ve vybaven domcnosti.
S m mete potat
Postupem asu se sami vybavte micmi pstroji a ppravky, kter budeme publikovat jako nvody na stavbu. Vhoda tohoto postupu je zjevn. Nejen e si levn podte potebn vybaven, ale navc se pi tom v elektronice dle zdokonalte. Budeme se tak zabvat stavbou jednoduchch elektronickch zazen, pouitelnch v domcnosti, jako nap. asov spna, nabjeka akumultor a jin hraiky. Pozdji se zaneme orientovat na elektroakustiku. Seznmme se s vlastnostmi, principem innosti a s parametry rznch zdroj nf signlu, zesilova a reproduktorovch soustav. Postavme si jednoduch, ale kvalitn nf zesilova s ekvalizerem a indiktorem vybuzen a ppadn i mal mixn pult. Tato zazen je v mnoha ppadech mon podit vlastnmi silami vrazn levnji, ne pi nkupu hotovch vrobk. Vechny teoretick lnky na sebe budou navazovat a pi studiu kad ka-
A nakonec to nejdleitj
Pi prci v oboru elektro nesmme zapomnat na bezpenost, protoe raz elektrickm proudem me mt velmi vn nsledky. Proto budeme v tto rubrice uveejovat nvody na konstrukci pstroj, kter je mon napjet bezpenm naptm, bu z baterie nebo ze sovho adaptru. Nkupu sovch napje bychom vak mli vnovat velkou pozornost. Na trhu se stle (zejmna ve stnkovm prodeji) vyskytuj adaptry pochybnho pvodu, postrdajc jakoukoliv dokumentaci, kter by osvdovala jejich kvalitu a hlavn bezpenost. Doporuuji proto, nenechte se zlkat nzkou cenou a kupujte jen vrobky, u kterch vm me prodejce pedloit rozhodnut o schvlen od sttn zkuebny (homologan protokol).
Zkladn pojmy elektrotechniky

Ven ptel, mil ci, vtme vs vechny na prvn hodin praktick elektroniky a doufme, e se vm n zpsob vyuovn bude lbit. Proti bnm kolm jsou jeho pravidla trochu jin, vae ast a aktivita je zcela dobrovoln. Tato okolnost me bt vhodou, jestlie se nm poda pitalivm obsahem a poutavou formou udret vai pozornost. Je toti veobecn znmo, e to, co lovka bav, dl obvykle nejlpe. Pokud se nm teba nkter vci nepoda dostaten a jasn vysvtlit, nebo pokud budete mt vlastn nmty na oi-
2. dl
ven vuky, napite nm to. Alespo sten tak nahradme chybjc pm kontakt uitele se ky. Npl jednotlivch kapitol koncipujeme tak, aby kola byla straviteln i pro zatenky, zejmna pak z ad mldee. Pi zavdn zkladnch pojm tedy dvme pednost zjednoduenm, ale srozumitelnjm formulacm ped pesnmi definicemi, jejich pochopen by vyadovalo hlub teoretick znalosti. A te, prosm, dvejte pozor, prv zanme!
Zkladn pojmy lektrotechniky

Zkladn veliiny, se kter mi se v elektronice budeme setkvat doslova na kadm kroku, jsou: Elektrick napt Elektrick proud Elektrick odpor Elektrick nboj a kapacita V praxi se slovo elektrick bn vynechv, protoe vcn souvislost je vdy jasn a je to krat. Pokud to z jinch dvod nebude na zvadu, budeme to dlat tak.
Elektrick napt
Elektrick napt je rozdl elektrickch potencil mezi dvma elektrodami

Dleit poznmka: Pamatujme si pro podek, odpor je vlastnost (vodi, soustek, sepnutho kanlu tranzistoru MOS apod.), nikoliv nzev soustky. Na toto tma se vedou diskuse ji adu let, zatm bezvsledn. Oznaen odpor pro soustku, kter se sprvn nazv rezistor, je pouze slangov a jako takov je nelze pouvat ve veejnm psemnm projevu. Ostatn nikoho nenapadne pi popisu zapojen pout slovo kondk nebo trank, akoliv tyto vrazy jsou v radioamatrsk hantrce tm stejn frekventovan. nebo mezi dvma msty v elektrickm obvodu. Napt (voltage) se oznauje psmenem U. K vyjden velikosti napt pouvme jednotku, kter se nazv volt a oznauje se psmenem V. K men napt pouvme pstroje, je se nazvaj voltmetry. V praxi se bn k, e v njakm bod obvodu (teba na kolektoru tranzistoru) je njak napt (teba 6 V). Definin je to nesmysl, ale vichni tomu rozum. ekneme-li nap., e ploch baterie m napt 4,5 V, kad v, e je to napt mezi jejmi vvody. Kdy tedy kme, e v uritm bod elektrickho obvodu je napt 6 V, pak je to zpravidla vztaeno vi njakmu spolenmu bodu kter se obyejn nazv zem. V rozvodn sti elektrick energie je tak napt (stdav), dokonce nkolik. Mezi dvma fzovmi vodii je to nap. 380 V, mezi nkterm z fzovch vodi a zem (tou skutenou, na kter stojme) je napt 220 V. Prv odtud hroz nebezpe pi manipulaci se zazenmi, kter jsou napjena ze sovho rozvodu. Tm, e jsme prakticky stle uzemnni, jsme spojeni s jednm bodem sovho okruhu. Proto se tak v okamiku, kdy se dotkneme bodu druhho (nkterho z fzovch vodi) zane nam tlem protkat proud. Tm se vlastn staneme spotebiem elektrick energie se vemi (asto velmi tragickmi) nsledky. Otzky bezpenosti jsou veobecn podceovny a opomjeny. Pitom prv zatenci a laici jsou ohroeni nejvce. Proto se k tomuto tmatu budeme vracet vdycky, kdy to bude vzhledem k nplni praktick sti serilu aktuln. Proud (current) oznaujeme psmenem I. K vyjden velikosti (intenzity) proudu pouvme jednotku, kter se nazv Ampr a oznauje se psmenem A. K men proudu pouvme pstroje, kter se nazvaj amprmetry. U=IR S jeho pouitm meme vypotat velikost napt na vodii se znmm odporem, pokud jm protk proud znm velikosti. Tet tvar rovnice, rovn vychzejc z Ohmova zkona je tento: R=U/I Pouijeme jej tehdy, kdy budeme chtt vypotat odpor vodie, kterm protk proud o znm velikosti, jestlie znme souasn i velikost napt mezi obma konci vodie. Velmi dobrou pomckou pro zapamatovn sprvnho tvaru vrazu, vyjadujcho Ohmv zkon, je jeho grafick vyjden v podob trojhelnku (viz obr.). U IR Potom si sta zapamatovat, e znaka napt (U) je nahoe, zvraznn pka pod U m vznam jako zlomkov ra a teka mezi spodnmi symboly je znamnko nsoben. Jak sami vidte, vechny ti uveden tvary Ohmova zkona jsou z obrzku dobe odeitateln. Na zvr teoretick sti jet jednu poznmku. Pi definici proudu a pi slovnm vyjden vznamu jednotlivch tvar Ohmova zkona byl nkolikrt pouit termn vodi. Je teba jej chpat nejen jako kousek drtu, propojujcho elektrick obvod, ale obecn jako soustku, schopnou (lpe i he) vst elektrick proud. Me to tedy bt skuten jen kus drtu (pak me bt jeho odpor mal), nebo teba vlkno rovky i spirla u vaie. Me to ovem bt tak rezistor, jeho odpor me bt v rozsahu od desetin ohmu a po miliony ohm. Pokud plat, e odpor danho vodie je stl, pak tak plat i Ohmv zkon. Pozdji uvidme, e to zdaleka nen vdy tak jednoduch. Jak to opravdu funguje, to si u brzy sami zkuste.
Elektrick odpor
Elektrick odpor je vlastnost materil (ppadn soustek), kter se projevuje tm, e brn prtoku elektrickho proudu. Odpor (resistance) zname psmenem R. K vyjden velikosti odporu pouvme jednotku, kter se nazv Ohm a oznauje se eckm psmenem /omega/. K men odporu pouvme pstroje, kter se nazvaj ohmmetry. Elektronick soustky, jejich charakteristickou vlastnost je odpor, se nazvaj rezistory. Vzjemn vztah t uvedench zkladnch elektrickch veliin je vyjden takzvanm Ohmovm zkonem, ke ktermu se brzy dostaneme.
Elektrick nboj a kapacita

Kapacita (capacity) je schopnost skladovat (akumulovat) elektrick nboj (charge). K vyjden velikosti kapacity pouvme jednotku, kter se nazv Farad. Kapacitu jeden farad m takov kondenztor, kter pi napt 1 V akumuluje nboj o velikosti 1 C (jeden Coulomb). Je to stejn nboj, jak protee vodiem za jednu sekundu pi proudu 1 A. Elektronick soustky, jejich charakteristickou vlastnost je kapacita se nazvaj kondenztory. Je veobecn znmo, e schopnost skladovat elektrickou energii maj tak akumultory, kter jsou bnou soust ivota kadho z ns. U nich vak dochz k akumulaci nboje na zklad pn jinho (elektrochemickho) principu.
Ohmv zkon
Vnujte mu nleitou pozornost, protoe je to patrn nejdleitj zkon v elektronice. Bez jeho dokonal znalosti se neobejdeme, protoe ho budeme pouvat velmi asto, prakticky na kadm kroku. Komu pejde jakoby pln sm do krve a mozku, m talent pro elektroniku. Tento zkon nm k, e velikost proudu, protkajcho vodiem, je pmo mrn velikosti napt na tomto vodii a nepmo mrn odporu vodie. Velmi snadno pak meme vyjdit Ohmv zkon jednoduchou rovnic: I=U/R pravou rovnice, kterou snadno zvldne kad kolk, zskme vztah:
A te u konen nco praktickho

Ne, pjeku jet do ruky neberte. Ne zaneme nco stavt, musme se alespo trochu vyznat v soustkch. Jinak by msto radosti nad fungujcm zazenm mohlo pijt zklamn. Krom toho, nkte z vs jet ani nepjeli a to se tak budeme muset nauit. Take pkn popodku, nejdve ty soustky.
Soustky a jejich tdn

Pehledn kategorizace soustek (component, device) je pi jejich dnen rozmanitosti dosti sloit a obtn. Pro nai potebu a zkladn orientaci nm zatm mus stait jen hrub rozdlen. Podle nho budeme rozliovat soust-
Elektrick proud
Elektrick proud je uspodan tok elektron. Vznik tehdy, pokud dv msta uzavenho elektrickho okruhu, mezi ktermi je napt, propojme njakm vodiem.

Ukzky rznch typ soustek
ky aktivn a pasivn. K aktivnm soustkm potme skoro vechny soustky polovodiov (snad krom diod a nkterch dalch specilnch prvk), nejznmj pedstavitel tto skupiny jsou tranzistory (transistor) a integrovan obvody (integrated circuit). Mezi pasivn soustky pat rezistory (resistor), kondenztory (capacitor), induktory (inductor asto oznaovan jako cvky nebo induknosti), rzn druhy diod (diode) a dal. Samostatnou skupinu pak tvo tzv. konstrukn prvky. K nim pat pepnae (switch) oton, pkov, tlatkov, potenciometry (potentiometer), transformtory (transformer), konektory (conector), pojistky (fuse), patice (socket) a dal. Jednotliv vyjmenovan poloky meme dlit dl. Tak teba diody mohou bt usmrovac (rectifier), svtiv (light emitting diode, zkratkou LED), spnac, Zenerovy, kapacitn, Schottkyho a jet mnoho dalch. A aby toho nebylo mlo, v dob pomrn nedvn ke klasickm soustkm pibyla jet rodina soustek pro technologii povrchov monte (surface mountage technology, zkratkou SMT). Tyto soustky, mezi nimi se znovu opakuj vechny druhy soustek klasickch (tedy rezistory, kondenztory, diody, tranzistory, integrovan obvody atd.) se oznauj zkratkou SMD (surface mountage device). Takhle bychom mohli pokraovat jet nkolik strnek, to by te ovem bylo pedasn. Dobr orientace v soustkch je ale pro elektronika velmi dleit a proto doporuujeme ke studiu velmi vhodnou a docela poutavou (i kdy trochu netradin) literaturu, co jsou katalogy elektronickch soustek pslunch prodejen a firem.
Tranzistory
SMD soustky jsou opravdu miniaturn (2 zvteno)
Integrovan obvody
Trimry
Potenciometry
Patice
Zkladn elektronick soustky

1. Rezistory
Rezistor je jedna ze zkladnch a nejrozenjch soustek v elektronice. Vlastnost rezistor je jejich elektrick odpor, kter kladou prtoku elektrickho proudu. Velikost odporu rezistor se bn pohybuje v rozmez od desetin ohmu a do milion ohm. Aby bylo mon zpis oznaen odporu rezistoru zkrtit, pouv se systm nsobcch pedpon kilo (krt tisc) a mega (krt milion). Nap. rezistor s odporem 10 000 ohm se oznauje jako 10 kW (teme deset kiloohm), podobn msto 1 000 000 ohm napeme jen 1 MW a teme jeden megaohm. Rezistory se podle velikosti odporu vyrb v tak zvanch adch. Vtinou se pouv ada E12, u kter je v roz-
Konektor existuje obrovsk mnostv nejrznjch druh

nofarad a pikofarad). Vedle velikosti kapacity je dleitm parametrem kondenztor napt, kter meme na kondenztor pivst, ani by dolo k elektrickmu prrazu dielektrika. Podle druhu materilu dielektrika jsou k dispozici kondenztory elektrolytick, keramick, paprov a kondenztory s dielektrikem z umlch hmot. Pouit dielektrikum je zpravidla hlavnm faktorem, je uruje oblast pouitelnosti danho typu kondenztoru. Velikost kapacity a provoznho napt bv vtinou na kondenztorech vyznaena seln-psmenovm kdem. Tak jako rezistory se i kondenztory vyrb z hlediska velikosti kapacity v ad E12, kondenztory elektrolytick v ad E6. Elektrolytick kondenztory maj na pouzdru vyznaenou polaritu, jakou me mt napt, je je na n pipojeno. Peplovn kondenztoru vede zpravidla k jeho znien. Tak zde odkazujeme tene na katalogy prodejen elektronickch soustek jako na dobr zdroj dalch, pro praxi dleitch informac.
Ukzka rezistor (ve skuten velikosti) mez jedn dekdy k dispozici dvanct hodnot. Zan se u hodnoty 1 a kad dal je piblin 1,2 nsobek pedchzejc viz ve zmnn katalogy soustek. Velikost odporu je na kadm rezistoru vyznaena. Dve to bylo na jeho tlsku pmo vypsno s pouitm uvedench nsobcch pedpon, piem psmeno pedpony zrove nahrazovalo desetinnou rku (nap. rezistor s oznaenm 4k7 ml 4,7 kiloohm). V souasn dob ji vichni vrobci pouvaj barevn kd, kde je velikost vyznaena na kadm rezistoru sadou barevnch prouk. Krom velikosti odporu je dleitm parametrem rezistoru tak jeho vkonov zatiitelnost, kter se udv ve wattech (o vkonu elektrickho proudu si budeme si povdat pt, te jenom tolik, e tato veliina se oznauje psmenem W). V praxi vystame ve vtin ppad s rezistory, dimenzovanmi pro vkon 0,25 W, ale bn dostupn jsou rezistory pro vkon a nkolik W.
Dva rzn induktory jejich zkladn vlastnost, kter se pak vyuv v jednotlivch typech elektronickch obvod, a u se jedn o napjec zdroje, detektory, spnae ochrann obvody a dal. Zvltn skupinu diod tvo tzv. svtc, svtiv nebo tak svtlo emitujc diody. Oznauj se veobecn zkratkou LED podle anglickho nzvu light emitting diode, v elektronick hantrce jsou to prost jen ledky. Jak je ji v jejich nzvu obsaeno, tyto diody pi prchodu proudu svt. Chceme-li se vyjdit odbornji, ekneme, e generuj elektromagnetick vlnn o kmitotu, na kter je citliv lidsk oko. Vyrb se v mnoha typech a provedench, kter se li barvou vyzaovanho svtla (lut, erven, zelen a v posledn dob i modr), tvarem (kulat, tvercov, trojhelnkov, obdlnkov), rozmry, zpsobem monte a dalmi znaky. V posledn dob dostaneme tak LED, kter samy blikaj nebo takov, kter jsou schopn svtit dvma barvami. Stc diody jsou dnes nepostradatelnou soustkou prakticky ve vech oblastech elektroniky, od spotebn a po prmyslovou. Nejen e jako soust displej zaloily celou novou oblast soustkov zkladny pro elektroniku, ale jako indikan prvek pln vytlaily dve pouvan roviky a doutnavky. Rzn zapojen se svtcmi diodami vdy byla a patrn jet njakou dobu budou oblbenm a vdnm nmtem pro amatrskou tvoivost.
3. Induktory
Induktory (dve oznaovan jako cvky i induknosti) jsou soustky, jejich charakteristickou vlastnost je induknost. Pouvaj se pedevm ve vysokofrekvennch obvodech a v posledn dob tak ve spnaovch zdrojch. Protoe se k jejich vyuit zatm nechystme a induknost jako elektrickou veliinu jsme t neprobrali, vrtme se k tmto soustkm pozdji.
4. Diody
Jak u jsme uvedli v vodu pojednn o soustkch, vrobci polovodiovch soustek nabz nepebern mnostv druh diod pro rzn pouit. My se zatm soustedme na diody pro dva ely pouit, kter tak budeme brzy potebovat. Jsou to diody usmrovac a diody svtc. Jejich nzvy ji pedem uruj i jejich pouit. Usmrovac diody vtinou pouvme k usmrnn stdavho proudu, nejastji v napjecch zdrojch, nabjekch apod. Diody svtc se pouvaj k optick signalizaci, jako kontrolky zapnut, indiktory vybuzen nebo jako vstupn prvky efektovch zazen a hraek. Vechny diody maj dva vvody (anodu a katodu), kter nesmme v zapojen zamnit, protoe to v lepm ppad zpsob jeho nefunknost, v ppad horm znien diody nebo i dalch soustek. Diody vedou elektrick proud pouze jednm smrem a sice tehdy, kdy je anoda diody kladnj ne katoda. Jsou tedy schopn dit smr protkajcho proudu, tedy jej usmrovat. To je
2. Kondenztory
Vedle rezistor pat kondenztory k nejpouvanjm pasivnm soustkm. Poadavky elektronick praxe jsou takov, e rozsah velikosti kapacity vyrbnch kondenztor je obrovsk, je rozloen pes 10 d (dekd). Protoe zkladn jednotka kapacity farad je pro praxi pli velk, pouvaj se pouze jednotky men (milifarad, mikrofarad, na-
Rzn typy kondenztor (skuten velikost)
Svtiv dioda (2 zvteno)

nsobn. Konstrukce vypnae je vytvoena tak, aby snesl urit napt mezi rozpojenmi kontakty, ani by dolo k nedoucmu prchodu proudu (peskokm). Tyto vlastnosti u vypnae musme hldat zejmna tehdy, pouijemeli jej v okruhu sovho rozvodu. Pepnaem meme zvolit pro prchod elektrickho proudu nkterou z nkolika monch cest. Pouv se spDiody (skuten velikost) Hlavn parametry diod jsou zvrn napt a propustn proud. Tyto hodnoty jsou pro dan typ diody pedepsny vrobcem a nesmj se pekraovat. Pekrome-li velikost dovolenho zvrnho napt nebo propustnho proudu, me dojt k nevratnm zmnm na polovodiovm pechodu diody, znemonujcm jej dal pouitelnost.
Pojistky lem je chrnit dal soustky v elektronickm obvodu nebo cel zazen ped znienm, pokud by dolo v dsledku jin poruchy nebo na chyby k plinmu nrstu protkajcho proudu. Pokud velikost proudu pestoup hodnotu, na kterou je pojistka dimenzovna, dojde k peplen vodie v pojistce a tok proudu je peruen. Pojistky pro elektroniku maj tvar mal sklenn trubiky, uzaven z obou stran kovovmi epikami, je jsou vnitkem trubiky propojeny tenkm vodiem.
5. Vypnae a pepnae
Vypnaem (switch) meme propojit nebo naopak peruit cestu (tok) elektrickho proudu v uritm obvodu, jednodue vypnout nebo zapnout. asto je vyuvme jako hlavn vypnae v pvodech napjecho napt u rznch zapojen nebo zazen. Mvaj tedy dv polohy, v jedn poloze jsou jejich vnitn kontakty sepnuty, tm jsou jejich vvody zkratovny a proud me prochzet z jednoho vvodu ke druhmu. Ve druh poloze jsou kontakty rozpojeny a proud pochopiteln neprochz. Vyrb se jako jednoduch, dvojit i vce-
7. Transformtory
Diody (skuten velikost) e pro pepnn slaboproudch signlovch okruh, me bt rovn jedno i vcensobn, poet poloh bv a 12 i vce. Transformtory (transformer) slou k pemn (transformaci) napt v obvodech stdavho proudu. Velmi asto je pouvme u napjecch zdroj, kde sniuj napt elektrovodn st z 220 V na velikost, potebnou pro napjen elektronickch obvod, nap. na 12 V. Vznamn je i to, e zrove tak oddluj napjen okruhy od sovho rozvodu, co je z hlediska bezpenosti velmi dleit.
6. Pojistky
Pojistka (fuse) je mysln zeslaben msto v elektrickm okruhu. Jejm ko-
Pro pjee a nepjee

Z dvodu nemoci naeho kolegy, kter pro vs pipravuje seril Mal kola praktick elektroniky, udlme v tomto sle mal intermezzo a vnujeme dnen dl trochu jinmu pojet koly. Kdybychom byli v autokole, ekl bych, e se pestaneme uit znaky, vyjdeme ze tdy a pjdeme si trochu zajezdit. A omlouvm se pedem panu uiteli, jestlie nkdy eknu rezistoru odpor. Zkladn vc spojovn soustek. pln zatenk m v podstat dv monosti pjet i nepjet. Osobn bych se pimlouval za pjec variantu, protoe kad, kdo elektroniku neopust po pr mscch, dve nebo pozdji pjku do ruky vezme. Kdo jet nev, jak to s nm bude, nebo m doma krsn nevyuit kontaktn pole a nem pjku (nebo na pjku ;), budi zaazen do skupiny nepje. ty, kter pouv prmrn bastl, jsou obvykle z mdi. Drty pouvme vtinou proto, aby jimi tekl proud a aby napt mezi vcmi, kter drtem spojme, bylo zanedbateln. Podle Ohmova zkona (chvlabohu, e u znme aspo ten Ohmv zkon) napt na vodii se rovn proud krt odpor. k se, e kovy jsou dobr vodie to je tot, jako kdy ekneme, e maj mal odpor. Pro pedstavu odpor obyejnho oburkovanho (to nekm proto, e by burka mla vliv na odpor drtu, ale aby bylo jasno o jak drt jde i s burkou je tlust asi tak 1 mm) drtu dlouhho asi 15 m je moment, musm to zmit 1,5 . To je relativn mal odpor. Kdy vezmeme dva drty, oholme jim konce a tyto pilome k sob, mus proud, kter m v drtu ke svmu teen cel prez (plochu, kterou m m, kdy drt pezneme), prochzet v mst dotyku malinkatou plokou, kter m prez vt ne dn jen dky tomu, e m je mkk. m vc drty k sob pitlame, tm vt je tato ploka. Odpor, kter toto zk ms-
3. dl
Nepjiv kontaktn pole to pro proud pedstavuje, me bt teba jen setina ohmu, ale tak nkolik destek ohm a pokud je drt zoxidovan, pinav nebo zapomeneme oholit burku, me bt a tak velk, e nejde zmit. Kdy strm drt do kontaktnho pole, mezi pruinkou v poli a drtem je prv takov zk msto pro proud. Nikdo nev, jak je ta pruinka zoxidovan a tak si nikdy nemu bt jist, e mezi drtem a pruinkou je dobr kontakt (e kontakt m mal odpor to je tot). Zatm to vypad, e chci zase nepjee petahovat
Pro nepjee
Zaneme od plnho zatku. Drty jsou z kovu. Me to bt m, hlink, elezo a urit spousta dalch kov. Dr-

odstavce je tedy pln patn. Sprvn se pjekou tav pjka. My ale budeme pjkou tavit cn (aspo v dnenm dle koly). Pjka me bt bu pistolov (foto v letonm sle 1), nebo mikropjka (foto dnes). U z nzvu vyplv, e mikropjka je sp na men vci. Mu ale uklidnit potenciln silnoproudae vlastnc mikropjku i mikroelektroniky vlastnc pistoli. Zkuenosti potvrzuj, e pjet se d cokoli mkoli, hlavn je, na co je lovk zvykl, co mu pirostlo k ruce. Pi pjen nesta obalit spojovan drty tak mohutn cnem, aby drely u sebe. Nejde nm o mechanick spojen, ale o dobr elektrick kontakt (viz opt Pro nepjee). Cn se mus do povrchu kovu vsknout, stejn jako se voda vskne do ltky. Kdy ale ltku podchlazenou na mnus 180 C jen tak polijeme a vodu nechme okamit zmrznout, nevskne se nic. Cn mrzne pi zhruba 200 C. Hrotem pjky musme roztavit nejen cn, ale i podn naht pjen kov, jinak vznikne takzvan studen spoj ili studek. Nejzkenj studeky jsou ty, kter hezky vypadaj. Proto: hor, ne ten, kdo neum pjet, je ten, kdo um pjet hezky a nev, e mus spoj dkladn proht. Je to opravdu velmi dleit. Stejn dleit je, aby cn nebyl peplen. To je, kdy cn nabran na hrot pjky del dobu prohvme, a najednou zmatn a zmnu jeho fyzikln konzistence poznme po prvnm pokusu nco pipjet. K tomu, aby byl cn stle leskl a krsn, nm dopomh ast pouvn kalafuny. Existuj urit i jin vci pro tento el, ale z vlastn zkuenosti mohu mluvit jen o kalafun a jen v tom nejlepm. Vzpomnm ovem na pjec pastu Eumetol, jej slitina s kalafunou (zskan jednodue nahtm pjkou v ndobce k tomu uren) mla vlastnosti jet znamenitj ne samotn kalafuna. Eumetol sm o sob nebyl nic moc, hlavn proto, e kvli sv dkosti za vych teplot mlo ulpval na hrotu. Ve smsi se ale jeho antioxidov vlastnosti zejm projevovaly stejn a kalafuna ztratila svou velice nepjemnou pukavost a rozttitelnost. Jestli je Eumetol k dostn i dnes, nevm. Vtina bastl pouv k pjen trubikov cn, kter ve sv prbn dutin obsahuje urit mnostv njak nhraky za kalafunu. Toto mnostv sta za pedpokladu, e pjme sam dokonale ist nebo u pocnovan vci. Nikdo se ale nevyhne poteb as od asu pipjet nebo pocnovat pinav, mastn kov. V tchto chvlch je ndobka s kalafunou na stole bastle naprosto nepostradateln. Kdy u jsem se zmnil o pn a mastnot zde zase vborn sed pirovnn s vo-
Nepjiv kontaktn pole (pohled zespodu) do tbora pje, ale je to pln jinak. Sm kontaktn pole pouvm, napklad i konstrukce z oblky tohoto sla ve svm embryonlnm stdiu sdlila na nkolika kontaktnch polch. Chtl jsem jen upozornit na jev, kter by ml mt kad, kdo se na jakkoliv rovni zabv elektinou, stle na pamti. dn kontakt nen dokonal, nikdy se ned stoprocentn spolehnout ani na ten nejlep a nejdra kontakt, i kdyby byl ze zlata. Kdy je v njakm zapojen najednou z neznmch dvod nco patn, ze veho nejdv zkontroluji kontakty. Ale pesn tot, co o kontaktech, se vlastn d ci o vech soustkch. A vlastn o vech vcech a lidech na svt.
Pro pjee
Zaneme od plnho zatku. Drty jsou z kovu dle viz odstavec Pro nepjee. Pjeka je vc, kter m hrot tak hork, e se s nm d roztavit cn. Pjece se normln k pjka, protoe je to krat. Cn vlastn nen cn, ale slitina cnu, olova a jet neho dalho to u bv rzn. Proto se tak cnu nem kat cn, oficiln nzev je pjka. Prvn vta tohoto
Deska univerzlnho plonho spoje
dou a ltkou. Promatn ltka se nam urit h, ne ist a such. Nkter kovy (nap. hlink) jsou dokonce z tohoto pohledu rovny igelitu, pjet se prost nedaj. I kdy vechno jde, kdy se chce. Sta prolistovat pr starch ronk Amatrskho radia, kolik vylo rznch rad a nvod, jak pjet hlink. Take spe ne k igelitu meme nakonec hlink pirovnat ke stanovmu pltnu. Opt musm pout to pirovnn. Nejlpe se urit nam mokr ltka. Kdy chceme spjet dva pedem pocnovan drty, mme mnohem jednodu situaci, protoe u je vsknuto. Zsada nejdv pocnovat kad dl zvl a pak teprve spjet me pipadat zatenkovi jako koln teorie a sotva se to trochu nau, u si mysl, e me pjet rovnou nepocnovan drty. Omyl. Praxe ukazuje, e m zkuenj pje, tm dslednji uvedenou zsadu dodruje, pokud je to mon. Dvod je prost o zkenosti studek u byla e. Kdy pjme na plon spoje, ili ploky, plat zsada o pocnovn sice tak, ale mnohdy se ned dodret. Na pocnovanm pjecm bodu toti cn zakryje i otvor pro noiku soustky a to by znan zkomplikovalo osazen, pokud je vvod vc. Profesionln vyrbn desky maj m u pocnovanou, nebo jinak upravenou, desky zhotoven doma msto cnovn nejprve pebrousme jemnm smirkovm paprem a pak nateme roztokem kalafuny v lihu. Funguje to vborn, dokonce lp ne pocnovn, pokud bylo provedeno ped lety. Pjei vlastnc pistolovou pjku mus dvat pozor, aby teplota mdn vrstvy na desce nebyla zbyten vysok, protoe by dolo k odloupnut mdi od podkladu. Mikropjei mus dvat tak pozor, ale men, protoe hrot mikropjky m stabilizovanou teplotu, kter je mnohem men, ne maximln teplota oka pistole, kdy zapomeneme vypnout. Na ploky lze pjet i amatrskou SMT, ili bez vrtn otvor. Doporuuji to zejmna tm, kdo maj k dispozici nap. pouze tatnkovu vrtaku urenou k provrtvn zd. Soustky se umsuj ze strany mdi a je nutn s tm potat u od zatku, kdy plok navrhujeme, ale

hlavn kdy potom obrazec penme na m. Zapomtlivost m v tomto ppad za nsledek nepjemn kony, jako obracen vb naruby ohbn noiek integrovanho obvodu smrem nahoru. Extrmn lnm bastlm doporuuji technologii hnzdo ili do vzduchu. Nzev je dost vstin, nen teba vysvtlovat o co jde. Sm jsem kdysi vyrobil dvourozsahov sinusov genertor 10 Hz a 20 kHz, kter spolehliv slouil nkolik let a jeho jedinou kastl byl polystyrnov tcek od prku, na kterm hnzdo leelo. Tak. Moc jsme si sice nezajezdili, ale co meme chtt, kdy zatm o autech vme jenom to, e maj dv a ti kola, podle hlu pohledu.
Jak a s m se co dla co budete potebovat

Zstaneme dnes jet chvilku u tmatu jak a s m se co dl. Jak si mon vzpomenete, v prvn kapitole naeho serilu byl mimo jin t odstavec s nzvem Co budete potebovat. Jeho obsah, vnovan pehledu zkladnho vybaven, si dnes trochu rozvedeme a doplnme. Z hlediska vybaven mohou bt vchoz podmnky jednotlivch ten velmi rozdln nkdo teba nem z uvedenho nad k dispozici vbec nic, jinho zas teba emeslnicky orientovan otec rd pust do vlastn dlniky. Kad tedy bude muset pi vybavovn sv radioamatrsk laboratoe vyjt ze sv konkrtn situace. Pedem bychom se vak mli rozhodnout, zda si vybaven podme postupnm dokupovnm jednotlivch kus nad nebo zda koupme rovnou celou sadu. Pi tto vaze je dleitou okolnost pedevm velikost prostoru, ve kterm si chceme svoji laborato zdit. Pokud mme k dispozici malou mstnost (teba jen komrku), nebo alespo jej st, kterou meme pro svho konka pln vyhradit, je patrn vhodnj poizovat vybaven postupn ve shod s rozvojem vlastnch dovednost, poteb a zkuenost. Potom meme nad rozvsit pehledn a dosaiteln kolem pracovnho msta a nkter jeho sti ppadn ponechat trvale na pracovnm stole. Pokud ale ijete v malm mstskm byt, kde nen mon jeho st trvale obtovat, pak se asi musme spokojit teba se sdlenm asu se sourozenci u psacho stolu apod. V takovm ppad bude vhodnj podit si sadu nad v kufku nebo kazet. Velmi se tm zjednodu klid nad po skonen prce. Abychom tenm mohli poskytnout o tomto sortimentu alespo zkladn informace, udlali jsme si orientan przkum trhu. Meme ci, e v souasn dob m v prodeji nejir sortiment nad pro nai potebu firma GM electronic. Jej nabdka obsahuje nejen jednotliv kusy nad (klet, roubovky, pjeky apod.), ale tak asi 25 typ sad nad, licch se svm obsahem a samozejm i cenou. D se ci, e vtina z nich je (vce i mn) vhodn pro elektronika. Pi vbru sady bychom nemli na jej cenu hledt jen jako na cifru. Nejdleitj je pomr mezi cenou na jedn stran a vybavenost a kvalitou jednotlivch kus nad na stran druh. Podle mho nzoru je z tohoto hlediska nejlep kufkov sada s oznaenm NBST-178, i kdy jej cena mrn pesahuje 6 tisc korun. Plat toti takov takov pravidlo: kdy nejsem bohat, nemohu si dovolit kupovat levn vci (rozumj mejdy na jedno pouit). Konen rozhodnut o vi tto investice ale nakonec mus kad udlat sm. Hlavn se ale sami sebe nejdve zeptejte, do jak mry to s elektronikou myslte vn. Samostatn zleitost je volba pjeky. Domnvm se, e pro amatrsk ely je alespo zpotku nejvhodnj trafopjka, tak zvan pistolka. Je pravda, e prce s n vyaduje vt ikovnost (zejmna pi pjen plonch spoj s vt hustotou), tato vlastnost vak je radioamatrm vrozen. Pi nkupu ns trafopjka pot pijatelnou cenou, pi prci pak ocenme jej univerzlnost. Pro pjen soustek do jemnjch plonch spoj je sice ideln mikropjeka s regulac teploty hrotu, ale jej cena se pohybuje od
4. dl
dvou tisc korun ve a alespo ze zatku se bez n urit obejdeme. Levn elektrick pjeky bez regulace a pjeky plynov nejsou pro amatrsk bastlen vhodn. Proto se nedejte zlkat jejich pomrn nzkou cenou. Hroty tchto pjek jsou stle v dsledku trvalho pehvn oplen, maj malou ivotnost a pjka je nesm. Tyto pjeky jsou vhodn spe do ternu, pro jednorzov pouit (jako napklad pro oprave, kter po nalezen zvady ve vaem televizoru pouze zapj vadn spoj). Dal velmi uitenou pomckou je odsvaka. Vyuijeme ji nejen pi zmnch zkuebnch zapojen a vmnch vadnch soustek, ale tak pi rozebrn obvod na deskch s plonmi spoji. Tmto zpsobem se meme levn dostat ke kvalitnm soustkm, take odsvaka se nm asem sama zaplat. Existuje mnoho bazar, kde je mon za pr korun koupit nefunkn desky z pota nebo jinch elektronickch zazen, nkdy takov rot dostaneme teba jen za odvoz. Tmto zpsobem se meme levn zsobovat zejmna kondenztory, diodami i tranzistory, potenciometrickmi trimry a v ppad nouze snad i rezistory. Tyto soustky toti lze vyjmout pomrn snadno a tak meme velmi jednoduchmi prostedky provit jejich kvalitu. Zskvat touto metodou integrovan obvody je problematick, asi to vypad ponkud paradoxn, ale prost se to nevyplat. Nejde toti jenom o to, e jejich vyjmn je bez specilnch pomcek dosti obtn. Ped jejich dalm pouitm bychom mli ovit, e jsou pln funkn, co je nejen velmi pracn, ale nkdy i nron na pstrojov vybaven.
5. dl
erven svtlko
V mnoha pstrojch je funce indikovna barevnm svtlkem. Je men ne rovika, m men odbr proudu a me bt barevn. Zopakujeme si, e soustka se jmenuje LED a mezi techniky se j k ledka, aby se to lpe vyslovovalo. Tato zkratka znamen Light Emitting Diode, tedy svtlo emitujc dioda. Zase ciz slovo. Emitujc= vyzaujc, vydvajc svtlo. Prost je to SVTIV DIODA. Schematick znaka naznauje, e soustka m dva pvody, proud tee ve smru naznaenm hrotem trojhelnku a mal ipeky naznauj, e dioda vyzauje svtlo. Jsou toti i jin diody. Slovo dioda znamen, e tato soustka m dv elektrody kladnou anodu a zpornou katodu. Pamatuje se to snadno: ANO souhlas, DA je rusky tak ano, a katoda je to druh. Na rozdl od roviky, kde je jedno, jak je zapojena, m LED plus a mnus, jako vtina spotebi na baterie. Aby dioda svtila, pipojuje se anodou smrem ke kladnmu plu zdroje.
Kupujeme LED
Svtiv dioda ve skutenosti vypad jako barevn soustka se dvma vvody. Meme si vybrat:

a napt na diod je asi 2 V. Jak velk napt mus zstat na odporu? Je to vidt z obrzku a snadno vypotme, e to je 4,5 2 a to je 2,5 V. Abychom mohli provst zpis, ozname si napt na diod UF, kde nm psmenko F oznauje, e to je napt na diod propustnm smru, F znamen frontln. Napt na rezistoru si ozname UR, kde R znamen e to je napt na rezistoru. A pro plnost napt na baterii ozname UZ kde Z znamen zdroj. Podle obrzku meme napsat e UZ = UF + UR a matematicky si meme tak napsat to, co jsme uhodli, e napt na rezistoru je UR = UZ UF. Kdy do vzoreku dosadme, U R = 4,5 2 = 2,5 a doplnme jednotky. Pro napt to jsou volty. Napt na rezistoru je asi 2,5 V. Kdybychom chtli pout 9 V baterii, museli bychom zadret napt UR = 9 2 = 7 [V] Pro se to tak zdlouhav vysvtluje? Nesta ct, jak tam m bt odpor? Ten kdo spch, pipoj zkusmo jakkoliv odpor, zejm njak vhodn najde, ale tak zejm svou LED zni a pak se stejn vrt k popisu vpotu. Je to snadn, potebujeme vypotat hodnotu rezistoru. Zopakujeme si, e podle ohmova zkona R=U/I. Napt na srecm rezistoru u vme, te jen dosadit proud. Proud potebn pro rozsvcen LED je v katalogu oznaen IF. K rozsvcen LED obvykle sta proud asi 10 mA (teme miliampr). Pro jednoduchost budeme zatm potat s tmto proudem. Vtina LED mv pro svj obvykl jas proud 20 mA, kter bv maximln a neml by se pekroit. Vtm proudem se LED podobn jako rovka rozz vc, nebo se velkm proudem pepl a u se nikdy nerozsvt. Ale jako jsou i malik nebo velk diody, jsou i diody s potebnm proudem jenom 5 mA nebo i jen 2 mA a naopak i diody s maximlnm proudem 30, 40 a nkter i s proudem 70 mA. Tento daj najdeme v katalogu. Vrame se k pedchozmu schematu. K vpotu pouijeme napt na rezistoru R, tedy napt UR a velikost proudu. Aby proud mohl rozsvtit LED, mus protct rezistorem i diodou, je to tedy proud IF. Po doplnn oznaen vypad vzoreek takto: R = UR/IF. Vme, e UR = UZ UF a tak si tento vzoreek dosadme do prvnho a mme R = (UZ UF)/IF. Kdy budeme chtt do vzoreku dosadit, budeme muset proud pevst tak na zkladn jednotky. Vzpomeneme si na pevody jednotek, kde mili znamen tiscinu, tedy 0,001. Pro jednoduchost budeme chtt proud 10 mA, kter LED rozsvt a nepet ji; 10 mA = 0,010 A a ve vpotu tedy msto 10 mA napeme e IF = 0,01 [A].
podle barvy ervenou (red), zelenou (green), lutou (yellow) podle tvaru kulatou, hranatou podle velikosti malou, velkou, prostedn a tak podle toho, co na prvn pohled na diod nen vidt. Je to jej svtivost normln, vysoce svtiv, nebo supersvtiv; jej smr vyzaovn bodov, v plastu svt jen mal bod, nebo plon svt celou plochou. To, co ns bude zajmat a pi zapojovn je proud potebn pro svit. Obvykle vechny daje najdeme v katalogu. Tam si tak vimneme obrzku a zjistme kde je katoda. Pro zrovna ta? Na schematu je katoda oznaena rkou a na diod je nkde oznaena proukem, kratm vvodem, plokou na krytu nebo jinak.
Schmatick naznaen velikosti napt a smru proudu A te budeme potat: pouijeme plochou baterii s UZ = 4,5 [V], napt na svtc LED je asi UF = 2 [V]. LED nechme tci proud IF = 10 mA, tedy 0,01 [A]. Dosadme do vzoreku: R = (UZ UR)/IF IF = (4,5 2)/0,01 = 2,5/0,01 = 250. Potebn rezistor m hodnotu 250 . Prodava nm nabdne rezistor 240 nebo 270 . Pro ne pesn 250 ? Stejn jako jsou rouby odstupovny M3, M4, M5, M6, M8, M10 atd., jsou i rezistory vyrbn v urit seln ad. ada rezistor je tak uvedena v katalogu soustek. Te meme vypotat rezistor pro jakkoliv napt jakkoliv diody! Vyzkoume si to: stejnou LED chceme pipojit na 9 V baterii. R = (9 2)/0,01 = 7/0,01 = 700 A te obrcen. Mme LED pipojenou pes rezistor 680 ohm na 9V baterii. Jak velk proud potee? Nebude LED svtit moc? Nezni se? Podle ohmova zkona I=U/R. Opt vzoreek upesnme: IF = (UZ UF)/R. A potme IF = (9 2)/ 680 = 7/680 a na kalkulace vypotme proud 0,010294 A, co je asi 10,2 mA. LED tedy bude svtit. A co kdy se baterie vybije na polovinu? Jak velk bude proud, bude LED jet svtit? Opt dosadme do vzoreku: IF = (4,52)/680 = 2,5/680 = 0,0037. Proud tedy bude asi 3,7 mA. Bude svtit? Dost teorie, tohle si u musme zkusit prakticky.
Pipojen LED
Na jak velk napt mohu LED pipojit? Na rovkch je napsno, na jak velk napt jsou. U rovky je jedno, jestli je pipojen na stdav (~), nebo stejnosmrn napt (=). Ale mus se dodret velikost napt. rovky v byt jsou pipojen na 230 V, rovky v aut jsou na 12 V, rovika v baterce je na 3,5 nebo 2,5 V. rovka do auta na plochou baterii 4,5 V svtit nebude, napt je mal a pi pipojen na vt napt by se rychle peplila. U LED je potebn napt pro rozsvcen asi 2 V. Jak tedy svtivou diodu pipojme teba na plochou baterii? Ploch baterie m napt 4,5 V a pro rozsvcen LED sta napt asi 2 V. Pebvajc napt zadrme na rezistoru. Na schematu vidme baterii B, rezistor R (protoe soustka, kter klade odpor se jmenuje rezistor) a LED D. Do schematu doplnme napt U a proud I, ipka ukazuje uvaovan smr proudu. Vidme, e napt baterie je 4,5 V
Co budeme potebovat
K pokusm si koupme svtivou diodu, nebo pro radost ervenou, lutou i zelenou a rezistory s hodnotami
Nejjednodu zapojen diody

Pozor! Nkter pesn rezistory maj pro oznaen hodnot ti prouky a tvrt prouek pro poet dalch nul. Hodnota 390 ohm je tedy oranov-bl-ern a ern (dn dal nula u za hodnotou nen). Te si sami zkuste zjistit barvy vaich rezistor 240 , 390 a 680 . Tak budeme potebovat asi pl metru tenkho izolovanho drtu, epiku na kontakty 9V baterie, oznaovanou v katalogu jako klip, nebo dv kovov kancelsk svorky a plochou baterii. Tak, soustky bychom mli, te si povme nco o mechanickm proveden.
S vhodou lze pout nepjiv kontaktn pole 240 ohm, 330 ohm a 680 ohm. Budou stait tak zvan miniaturn. Dve se rezistory oznaovaly sly, novji barevnm kdem. Jak se tedy pozn jakou maj hodnotu? Mme dv monosti bu si hodnoty zmit ohmmetrem nebo si je pest. Tabulku hodnot pro rov kd si mete udlat sami a vybarvit fixkami. Vypad takto: Docela dobe se to pamatuje. Na potku byla tma ERN. Pak Bh stvoil zemi HND a pak se objevila duha. Barvy duhy nauil uitel fyziky ihk sv ky vzkazem, kter nechal na tabuli: ihk Oznamuje e Ztra Mme Fyziku. A abychom mli cel barevn kd odpor, doplnme, e v est B. ihk erven Oznamuje O Oranov a tak dle. Prvn dva prouky na rezistorech oznauj dv slice hodnoty a tet prouek poet nul. Hodnota 390 ohm je tedy oznaena: oranov-bl a hnd. Kdybychom se na rezistor dvali z druh strany, znamenalo by to slo 19000, co je nepravdpodobn.
Mechanick proveden
Na pokusn propojen soustek je nejvodnj nepjiv kontaktn pole, kde jsou drky s kontakty uvnit v dcch nebo sloupcch propojen. Nen teba nic pjet, sta vvody spojovanch soustek zasunout do sousednch drek v jednom sloupci. Vvody soustek nen teba zkracovat, je to zbyten, rychleji se pracuje a a si vyzkoute jedno zapojen, mete ho velmi rychle doplnit, upravit, zmnit nebo rozpojit. Nebo je msto nepjivho kontaktnho pole mono pout elektriksk lmac lustr svorky, kterm se proto, e dv bvaly jenom hnd a daly se odlamovat, k okolda. Pro ns jsou lep ty men, aby roubek v dutince udrel i tenk drtek, nebo vvody soustek. Kdo m pjeku, me pjet, zatm jen tak ve vzduchu, pouhm piloenm pjench pvod k sob a zakpnutm pjkou. Pro zatek pln posta pistolov pjeka. Heje jen v okamiku, kdy je stisknut tlatko spnae. Bhem n-
kolika vtein se hrot rozeheje, meme jm roztavit kousek trubikov pjky a horkou kapiku penst na pjen msto. Po proht a rozlit pjky na pjenm spoji sta pjeku vzdlit, povolit stisk spnae a bhem krtk chvilky pestane pjen spoj i hrot plit. Pi pjen si meme pomoci pinzetou, nebo kletmi s tenkmi elistmi. Napoprv to nejde nikomu, chce to zkouet znovu. Zatm sta, e je spoj aspo vodiv a dr. Dokonal spoje se daj nauit jenom trplivm opakovnm. Tak budeme potebovat tpac klet. Nejlpe elektriksk stranov (viz obrzek), pro zatek by staily i tpaky na vytahovn hebk. A vs ani nenapadne zkouet pout nky! Ty byste zniili a nakonec byste si stejn dobr stranov klet koupili. Izolaci meme z vodi sthnout. Te ji sta jen pospojovat vvody dle schematu a pipojit napjen Svt? Urit ano. Tm pro dneek skonme. Pt si ukeme o trochu sloitj zapojen a povme si jet nco mlo o diodch.
6. dl
Barevn svtlka
U vme, jak se rozsvt svtiv dioda. Zopakujeme si, e svtiv dioda pi prchodu proudu IF asi 10 a 20 mA svt a e pitom je na diod napt UF asi 2 V. Sami jste si spotali, e pro pipojen LED na UZ = 12 V a proudu IF = 10 mA je teba pipojit do serie s LED rezistor R = (UZ UF)/ IF a po dosazen vyjde R = (12 2)/0,01 = 10 / 0,01 = 1000 ohm. Z fyziky vme e 1000 m je 1 km a podobn 1000 ohm je 1 kiloohm, peme e 1000 = 1 k. Co kdybychom zkusili pout rezistor 680 ohm, kter mme z pedchozho pokusu? IF = (UZ UF)/R I F = (12 2)/680 = 0,0147058824, tedy asi 15 mA. Bn LED m svj obvykl jas definovan pi proudu 20 mA, take je vechno v podku. Takhle napklad je zapojen svtlko v autordiu nebo pehrvai, nebo indiktor zataen run brzdy.
2. Pokus
K LED podle minulho pokusu pipojme paraleln jet jednu LED. Na nepjivm poli je to bhem okamiku. Svt ob? Pokud jsou stejn, asi ano, ale proud se mus rozdlit do dvou diod, take svt asi polovinm jasem.
Podle Kirchohofova zkona se proud tekouc do uzlu rovn soutu proud tekouc z uzlu do obou vtv. Napt na obou diodch bude stejn, ale proud tekouc rezistorem bude muset bt dvojnsobn. R = (UZ UF)/2 IF R = (9 2)/0,02 = 7/0,02 = 350 ohm. Pouijeme napklad rezistor 330 ohm. Pokud bychom diody pipojili k ploch baterii s naptm 4,5 V, pouijeme rezistor 120 ohm.
10

barevn LED. Vdy svt jenom ta, kterou protk proud. K emu je to dobr? Napklad jako indiktor polarity napt, indiktor pepnut njakho stavu, napklad klidovho a poplanho atd. Zase mohou mt kad svj rezistor, nebo mohou mt jeden spolen.
5. pokus 3. Pokus
Podobn meme pipojit jet tet LED. Pokud je i na n pi svitu stejn napt, budou opt svtit vechny. Pokud ale nkter hladovj LED seere proud tm, kte potebuj pro proud na rozsvcen vt napt, ty svt mlo nebo vbec ne. Nejsou vadn, jenom trochu jin. Kdy chceme, aby souasn svtily rzn LED s jinm naptm UF pi svitu, budeme kadou napjet pes vlastn rezistor. Stejn kotka mohou jst ze stejn misky. Rzn velc psi maj kad svou misku. Stle pro jednoduchost potme s proudem 10 mA, kter sta k rozsvcen LED, ale v katalogu bv u bnch LED pro pln jas uveden proud IF = 20 mA. Vrtme se k 1. pokusu a k baterii pipojme pes rezistor jednu LED: Pi napt 9 V a s rezistorem 680 ohm je proud asi 10 mA Velkou svtivost mohou mt LED s prmrem 10 mm, ale i men. sla nm asi moc neeknou, zase si to meme zkusit sami. V lt venku veer si mete zkusit, na jakou vzdlenost uvidte rzn LED svtit. Zkuste si i vysoce svtivou LED. Praktick pokus pro pln zatenky: Na prknko irok asi 6 cm a dlouh asi 10 cm piroubujeme lustrsvorku, zvonkov tlatko a plochou gumou do trenrek piveme plochou baterii. Do lustrsvorky pipojme LED s vysokou svtivost a rezistor a propojme pes tlatko s bateri. A meme si ve tm vyslat s kamardem Morseovou abecedou.
Jak to, e jsou nkter LED jin?

Sta se podvat do katalogovho listu. Katalog je dal vc, kter je asto zapoteb a je dobr ho mt. U nkterch LED se u rznch barev napt UF li, napklad: typ barva IF [mA] UF [V] LQ1112 erven 20 1,65 2 LQ1412 lut 20 2,5 3 LQ1717 zelen 20 3 3,5 u jinho typu se li mlo, napklad: L-HLMP-3300 erven 10 2,2 L-HLMP-3502 zelen 10 2,3 L-HLMP-3400 lut 10 2,2 Kdy u se dvme do katalogu, vidme, e v oznaovn barev jsou pouvny ciz slova nebo zkratky. barva anglicky nmecky erven red rot zelen green grn lut yellow gelb
Samoblikajc LED
Samoblikajc LED sta pipojit na stejnosmrn napt a pak sama blik. V katalogu bv uvedeno potebn napt, u nkterch je to 3 a 15 V. K emu to je dobr? Napklad k indikaci, e v aut je zapnut zabezpeovac zazen, k rznm vstrahm a podobn. a s rezistorem 390 ohm je proud asi 18 mA nebo pi napt 4,5 V a s rezistorem 240 ohm je proud asi 10 mA a s rezistorem 150 ohm je proud asi 18 mA. Jak je rozdl ve svitu? O tom se pesvdte sami.
Modr LED
Krom erven, zelen a lut jsou i jin barvy oranov (orange), jantarov (amber) i modr (blue). Modr jsou vzcn* jako modr re, potoe jejich vroba je nronj, ne u jinch barev. V katalogu bv barva uveden slovn, nebo jej vlnov dlka v nm (nanometrech), ale to je sp pro plnost daj.
Zvltn svtiv diody

vysoce svtiv samoblikajc modr dvojbarevn
Dvojbarevn LED
Slouenm dvou svtivch diod do jednoho pouzdra nabzej vrobci dvojbarevnou svtivou diodu. Nkter maj dv diody zapojen antiparaleln, tedy paraleln ale proti sob, nebo maj dv diody se spolenou katodou, nebo (mn asto) anodou. K emu je to dobr?
4. pokus
Co se stane, kdy LED zapojm obrcen, neznim ji? LED je dioda, proud prochz jen ve smru od anody ke katod, pitom LED svt. Pi obrcen polarit proud netee, LED nesvt. Takhle mete proti sob zapojit dv rzno-
Vysoce svtiv LED

U jste jist vidli cyklistu s vraznm blikajcm zadnm svtlem. Nov to bvaj vysoce svtiv LED. daj, kter budeme hledat v katalogu, je svtivost, proud IF a cena.
Svtivost
Svtivost LED se uvd v mcd milikandelch. Obvykle bv 1 a 5 mcd. Vysoce svtiv maj svtivost a 3000 mcd. Proud pro rozsvcen takovto diody je tak asi 20 mA, u nkterch je to ale a 70 mA. To ve bv uvedeno v katalogu. * v dob psan lnku
11

Napklad v televizi vm erven svtlko na pednm panelu signalizuje, e televize je v pohotovostnm (stand by ti stend baj) stavu, odebr jen mal proud (sp) a jen pijma dlkovho ovldn ek na sputn. Po nm se svit te LED zmn z erven barvy na zelenou. elektrikskou lustrsvorku nebo pjec litu s pjecmi oky, pjeku a pjku.
soustky:
LED erven, zelen, lut a vysoce svtiv Baterii 9 V s kontaktn epikou a pvody a rezistory 680, 390 a 330 nebo Plochou baterii 4,5 V s pvodnmi drty a kontakty a rezistory 240, 150 a 120 asi pl metru mdnho izolovanho drtu o prmru 0,6 mm (nejvhodnj)
Shrnut
aneb co vechno k pokusm potebujeme
nad:
stranov elektriksk tpac klet pinzetu kapesn n na odizolovn konc vodi nepjiv kontaktn pole nebo (kdo ho nem)
a tak
seit na poznmky katalog, nebo katalogov listy z asopisu kalkulaku.
7. dl
V tomto sle si zkusme zapojit tranzistor jako blika a poznme nov soustky: tranzistor, kondenztor a sluchtko. v kovovm pouzdru se dme vstupkem na okraji, u toho bv emitor. U tranzistoru v plastovm pouzdru se orientujeme podle ploky pouzdra, na kterm je napsan typ tranzistoru. Otome-li si trazistor jako na obrzku vvody smrem k sob a plokou dol, je zase emitor vlevo. U vtiny tranzistor je to stejn, ale nkter maj bzi na kraji a ne uprosted. To zjistme v katalogu. Viz obrzek 5. Povedlo se? Pokud ne, zkontrolujte si cel zapojen, hlavn zapojen tranzistoru. Ten, kdo m voltmetr, me zmit napt mezi bz a emitorem. Mlo by bt asi 0,6V. To je znamen, e tranzistor je oteven a me vst proud. Men tohoto napt se mnohdy pouv pi opravch, pi hledn zvady k zjitn, jestli je tranzistor dobr. Pamatujeme si: Oteven tranzistor m napt mezi bz a emitorem UBE = 0,65V. (xxxx Poznmka pro sazbu. UBE je asi 0,65 V. M bt = s tekou nahoe.xxxx) Kdy se napt UBE njak sn, tranzistor se zave a nebude vst, zave se.
Tranzistor
Tranzistoru u bude 50 let, bylo o nm napsno mnoho. Ve kole by zaali od fyziklnho principu, pro zatenka, kter chce tranzistor umt pout u pi ten tohoto lnku, sta tyto zkladn informace.
Obr.1 Schmatick znaka tranzistoru Tranzistor je soustka se temi vvody, kter se jmenuj KOLEKTOR, BZE a EMITOR. Schematick znaka je na obrzku 1. Tranzistory se vyrbj v rznm proveden. Vtinou jsou v plastovm pouzdru nebo kovovm, obyejn a vkonov - ty poznme podle toho, e jsou vt a obvykle mvaj otvory pro piroubovn na njakou chladc desku, k tomu tak nkdy dojdeme. U umme rozsvtit LED. A nyn do zapojen vlome tranzistor. Ten si pro tento ppad meme pedstavit jako ventil na potrub, ve kterm me voda tci jenom jednm smrem. Kdy je uzaven, voda neprotk, kdy ho oteveme, voda me protkat. Viz obrzek 2.
Obr.3 Zapojen LED s tranzistorem Zkusme si to. Opt si LED rozsvtme podle zapojen na obrzku 3. Kdy je obvod uzaven, proud protk, LED svt. Kdy obvod rozpojme, LED nesvt. Kdy msto rozpojovn do obvodu zapojme tranzistor, LED nesvt. Protoe tranzistor nen oteven.
Obr.2 Princip tranzistoru
Obr.4 Tok proudu tranzistorem Takovm kolekem na oteven kohoutu je u tranzistoru bze. Sta mal proud do bze, tranzistor se oteve a LED bude svtit. Proto se tak tranzistoru k zesilova - mal proud do bze zpsob prtok silnjho proudu. Viz obrzek 4. Odbornkm a uitelm, kte se k podobnmu poznn prokousvali teori polovodi a principem tranzistoru, se nad tmto vkladem je vlasy, ale pro nejjednodu vklad by to mohlo bt pijateln. Ne tranzistor zapojme, musme si urit vvody. Obrzky bvaj v katalogu. Na tranzistor se dvme stejn jako na obrzek, natome si ho stejn a zjistme napklad, e vlevo je emitor, uprosted bze a vpravo je kolektor. U tranzistor
Obr.5 Napt mezi bz a emitorem je piblin 0,65 V To by lo udlat napklad spojenm bze s emitorem. Zkusme nco jinho.
Kondenztor
Kondenztor je nco jako ndrka, kterou lze naplovat nebo vyprazdovat.
12
Obr.9 Multivibrtor Obr.6 Ukzky nkterch typ tranzistor Pamatujeme si: Pi zapojen kondenztor vedle sebe se jejich kapacity staj. Budou-li oba kondenztory napklad 100 F, bude blikn pomal. Budou-li oba kondenztory napklad 10 F, bude blikn velmi rychl. Budou-li oba kondenztory napklad 2 F, bude blikn velice rychl. A kdy na kolektor jednoho tranzistoru zapojme pes kondenztor 100nF, aby nm neutkal stejnosmrn proud, telefonn sluchtko 50 ohm, uslyme rychl prdiv tn. Budou-li oba kondenztory napklad 100nF, uslyme ve sluchtku nzk tn, blikn LED nen vidt, oko ho vnm jako trval svit. Budou-li oba kondenztory napklad 47nF, uslyme ve sluchtku vysok tn. Pi jet men kapacit bychom slyeli vysok pitiv tn a jet vy tny ji lidsk ucho nesly. Pokud nemme telefonn sluchtko, meme pout reproduktor 8ohm a spojen do serie, tedy za sebou, s rezistorem asi 47 ohm, ale zvuk bude slab, protoe jenom asi jedna sedmina napt bude rozkmitvat membrnu reproduktoru a zbytek se bude ztrcet na rezistoru. Obvykle se toto zapojen kresl jako na obrzku 10 a k se mu multivibrtor. K emu to je dobr? Napklad: a) jako zdroj zvuku - pskn na plaen my nebo komr, bzuk, pptkovou zkoueku nebo klapav zvuk jako metronom; b) blika pro cokoliv. Pidnm dalho tranzistoru nebo jinho spnacho prvku mete nechat blikat diskotkov svtla, vstran svtla, rozsvcovat dva rzn obrazce atd. Zkusme si teba blika na kolo.
Obr.7 Schmatick znaka kondenztoru a nkolik ukzek M urit objem - kapacitu. Naplovn velkho sudu s velkou kapacitou trv dlouho, naplnn mal sklenice s malou kapacitou je rychl. Tak zle na tom, jestli proud vody nebude brzdn, potee tlustou hadic s malm odporem, nebo jenom tenkou hadikou, kter ma velk odpor, vc vody j tci neme. Tot je pi vyprazdovn. Schema kondenztoru je na obrzku 7. Kondenztor m dva vvody. Kondenztory se vyrbj rzn, pro ns je na prvn pohled viditeln rozdl ve vvodech. Jsou bu jednostrann, nebo oboustrann. Nkter kondenztory maj vyznaenou polaritu pro pipojen. Na schematu bv znaka + a na pouzdru kondenztoru maj nkter typy vyznaeno + a nkter -. Polaritu je teba dodret.
Obr.8 Zapojen LEDkovho blikae. Pro U2 = 4,5 V je R1 = R4 = 150 a R2 = R3 = 4k7
Druh dnen pokus:

Rozsvtme si ob LED jako na obrzku 8. A te pidme kondenztory. LED zanou stdav blikat. Jak dlouho svt, nebo se znovu nabj kondenztor, zle na velikosti kondenztor i rezistor, pes kter se nabjej a vybjej. Nejdve zkusme dt oba kondenztory stejn. Doba bliknut jedn i druh LED bude stejn. Bude-li jeden kondenztor vt ne druh, bude blikn kulhat. Jedna LED svt dle a druh krat dobu. Oba kondenztory budou napklad 20 F. Pak k jednomu z nich pidme paraleln jet njak. Teba jet jeden 20 F. Kapacita se zvtila a prodlouila se doba vybjen a nabjen.
8. dl
Blika na kolo
Meme pout zapojen napklad z obrzku 10, s kondenztory 100 F a msto bnch LED pout LED s vysokou svtivost. Budou stdav blikat, ale z dlky to bude vypadat jenom jako jedno svtlko a teprve zblzka je vidt, e blikaj stdav dv. Vylepen zapojen pro peruovan svit je na obrzku 11. Hodnoty soustek plat pro napjen z ploch baterie 4,5V. Aby nm zbyten netekl proud pro LED do tranzistoru, ve kterm LED nen zapojena, pouijeme rezistor 4k7. Msto 20mA, kter tee svtc LED, bude pi zhasnut LED proud druhm tranzistorem asi jenom 1mA a uetme si baterii. Stdn svitu a tmy bude stejn, stda bude asi 1:1. Pokud dme rezistor R3 s hodnotou 6k8, bude stda asi 1,5:1 Pokud dme rezistor R3 s hodnotou 8k2, bude stda asi 2:1 Pi R3 s hodnotou 22k nebo vt bude stda jet vt nebo i blikn pestane.
13
Obr.1 Schma zapojen blikae na kolo Chceme-li aby svit byl jet vt, pouijeme 2 LED a protoe proud bude dvojnsobn, zmnme hodnotu rezistoru R1 na 56 ohm. Chceme-li aby svit byl jet vt, pouijeme 3 LED a protoe proud bude trojnsobn, zmnme hodnotu rezistoru R1 na 39 ohm. Zkuste si to sami pepotat.
Zase trocha teorie

Rezistor m hodnotu 22k, znamen to, e m hodnotu 22k, teme 22 kiloohm. Stejn jako 22 km m 22 000 m, m 22 k rezistor 22 000 (ohm). Rezistor 8k2 m hodnotu 8,2k, tedy 8200 Rezistor 6k8 m hodnotu 6,8k, tedy 6800 U hodnoty 4k7 u to vte sami.
Obr.3 Rzn proveden tranzistor Elektrolytick kondenztory snesou jen urit napt. Nemaj se pipojovat na vy. Ty kter budeme pouvat my, sta koupit na 10V, napklad 100/10V znamen kondenztor 100F na 10V. Otzka na pt. Prodava nm msto 20F nabdl 22F. Meme je pout? Soustky kter budeme potebovat: (nkter ji mme z pedchozch pokus) 2 nebo 3 tranzistory typu KC507, 508, 509 nebo KC237, 238, 239 nebo s jinm znaenm (K i B znamenaj kemk) BC237, 238, 239, nebo BC337, 338 nebo i jin typy. Ale mus bt typu NPN. Tranzistory PNP maj obrcenou polaritu, tm se zatm nenechme plst, na to tak dojde.
LED
Obr.2 Schma zapojen bcho svtla Kdybychom chtli blika na kolo napjet 3V napklad ze dvou tukovch bateri, byly by rezistory R2, R3 a R4 asi 3k3 a R1 pro jednu LED 47 ohm, pro dv LED 24 ohm nebo pro ti LED 15 ohm. Zle ale na pouitch typech LED. Chce to vyzkouet. Psmenko k se klade do msta, kde je desetinn rka pro kiloohmy. Barevn kd ji znte. Kondenztor se oznauje psmenem C (capacitance) Zkladn jednotka je Farad se znakou F. Kondenztory se v praxi oznauj: F - mikrofarady - eck psmeno (m) znamen mikro, men jsou nF - nanofarady - n znamen nano a jet men jsou pF - pikofarady - p znamen piko. zopakujeme si, e m - mili je tiscina - mikro je jet tisckrt men, 1000 F je 1mF n - nano je jet tisckrt men ne , 1000nF je 1F p - piko je jet tisckrt men ne n, 1000pF je 1nF 3 ks LED pro blika na kolo jet 1 vysoce svtivou LED nebo 2 vysoce svtiv LED a rezistor 56 nebo 3 vysoce svtiv LED a rezistor 39 . ostatn soustky: 1 ks baterie 4,5V nebo 9V 2 ks rezistor 150 nebo 390 2 ks rezistor 4k7 nebo 8k2 2 ks kondenztor 20F/10V 2 ks kondenztor 100F/10V (pro bc svtlo po tech kusech) 2 ks kondenztor 47nF 3 ks kondenztor 100nF a na pokusy s rychlost blikn: 2 ks kondenztor 10F, 2F, 50F/10V 1 ks rezistor 6k8, 22k telefonn sluchtkov vloka 50 , nebo reproduktor 8 v serii s rezistorem 47 . A odpov na otzku z minulho sla. ir LED je prsvitn a barvu svitu m rznou, podle vyzaovan vlnov dlky.
Bc svtlo.
Co kdy zapojen na obrzku 8 doplnme jet o jeden len? Zkusili jste si to? Vidte bc svtlo. Neb svtlo, jenom stdav jedna ze t LED nesvt. Kdybychom do kadho tranzistoru msto jedn LED dali nkolik a rozmstili je stdav, uvidli bychom zajmav efekt, jakoby bcho svtla. Kdybychom LED rozmstili do krouku, bhalo by svtlo dokola. Napklad na nramku, efektov hadici atd.
9. dl
O tranzistorech by se dalo pokraovat dl, bylo by to na tlustou knihu, ale elektronika m spoustu zajmavch zkout a tato kolika pro pln zatenky m hlavn vysvtlit potebn zatky jako pomoc k rozjezdu, a tak skome rovnou k jednomu zajmavmu integrovanmu obvodu. v pouzde DIL - Dual In Line - s vvody ve dvou adch. Pamatujeme si: Na integrovan obvody se dvme shora. Na kadm integrovanm obvodu je njak znaka, podle n se obvod ori-
Integrovan obvody
Integrovan obvody maj rzn proveden. Na obrzku obr.1 jsou obvody
14

Bylo by jednoduch se jenom dvat na schma, ale pokud se chcete nco nauit, pekreslete si schma do vaeho seitu a pak si ho doplte poznmkami jak obvod pracuje, co se dje, kdy mnte nkter soustky nebo pouijete jinou baterii atd. V textu budeme jednotliv vvody, noiky, piny (z anglickho PIN) oznaovat jejich sly a podvme se na jejich funkci, viz obr. 3.
Obr. 4a Zapojen sluchtka 50
Obr. 1 Integrovan obvody v rznm proveden. Kad m znaku odkud se zan slovn vvod entuje - teka, vstupek, lbek, dlek atd. Noiky se sluj popoad od znaky proti smru hodinovch ruiek.
Obr. 4b Zapojen sluchtka 8
555
Tento obvod je ASOVA - TIMER a bn se mu k ptsetpadestptka. Um dlat rzn dlouh impulzy. Doba trvn je opt dan dobounabjen a vybjen kondenztoru pes rezistor. To u znme. Zopakujeme si, e doba nabjen
Obr. 4c Takto nelze Vstup je . 3. Abychom vidli, co se dje, pipojme si na vstup pes rezistor svtivou diodu. Na vstupu bv pi sepnut skoro to sam napt jako napjec, nebo pi rozepnut skoro dn napt, tedy blzk nule, podobn jako to bylo u multivibrtoru s tranzistory, a tak meme vypotat potebnou velikost rezistoru pro LED. Zatm ns nezajm, na co je dvojka a tyka, ale dvojka je spojen se estkou a tyka je pipojen pmo na plus.
Obr. 2 Ukzka proveden obvodu typu 555 a slovn vvod nebo vybjen kondenztoru zle na velikosti jeho kapacity a rezistoru, pes kter se nabj nebo vybj. Doba je tm del, m je vt kapacita nebo rezistivita - odpor.
Obr. 3c, d, e Ukzky funkc vvod Obvod je napjen. Plus je piveden na .8 a mnus na 1. Dobu dje uruje kondenztor a rezistor. Zde je to C1 a R1 a R2. Kondenztor bv vdy na .6 a spoj R1 a R2 pipojme na .7.
Jednoduch blika
Pro zase blika? Jednodue si ovme innost obvodu, pouijeme soustky, kter u znme a mme a dal vhodn obvody pro dal pokusy si ji mete najt a vybrat sami.
mal odpor
velk odpor
Obr. 5 Rzn nastaven trimru Zbv ptka, ze kter jde njak kondenztor na mnus, jak se k na zem, protoe v mnoha zazench bv obvykle mnus pl zdroje spojen se zem, uzemnnm, v aut s kostrou. No a doplnme hodnoty soustek. To je jenom na ukzku, jak by se dalo popsat schma. Ve schmatu m kad soustka, kad spoj, teka, svj smysl. Nen to obrzek autka nebo domeku, kter si kad me nakreslit podle sebe.
Obr. 3a, b Ukzky funkc vvod
15

svt. Msto n zapojme telefonn sluchtko 50 (viz obr. 4). Kdo ho nem, zapoj msto nj pes rezistor R3 150 reproduktor 8 . Slyme trval, neperuovan tn. Kdybychom na vstup pipojili jenom 8 reproduktor, vstup by se jeho malm odporem zkratovat a integrovan obvod by se zniil. Obr. 6 Podobn, jako bylo popsno schma, mete postupn na nepjivm kontaktnm poli propojit svj obvod, pipojit baterii a sledovat innost. LED by mla pravideln blikat.
Pokus 3.
C1 zmnme na 22 nF, tn je vy, protoe kondenztor se rychleji vybj, vybjen trv krat dobu. Obr. 9
Pokus 4.
Rychlost vybjen ovlivuje i rezistor. Zkusme ho zmnit. Abychom nemuseli mnit jednotliv hodnoty a postupn zkouet, pouijeme promnn rezistor - trimr, viz obr. 5. Odpor mezi krajnm a stednm vvodem si meme nastavit polohou jezdce na odporov drze. Trimr se nastavuje zkm roubovkem, podobn je potenciometr - m osiku, na kterou se nasazuje knoflk. Obvod zapojme podle obr. 6. Do srie s trimrem je zapojen jet rezistor 8k2 proto, aby i pi nastaven trimru do krajn polohy, kdy m skoro nulo-
Pokus 6.
Na vstupu .3 bu napt je, LED svt, nebo napt nen, LED nesvti. V prvnm ppad je na trojce skoro to napt, jakm je napjena osmika a v druhm ppad je na trojce nula. Zkusme LED pipojit mezi plus a vstup jako na obr. 8. Jde to tak?
Pokus 1.
Z minulch pokus mme rzn kondenztory, meme zkusit hodnotu C1 mnit. C1 - 2F - rychl blikn C1 - 47F - pomal blikn A opt mal odboen k hodnotm soustek: Odpov na otzku z KTE .7/97 zda je jedno, jestli pouijeme kondenztor 20 F nebo 22 F - je to skoro to sam. Soustky se vyrbj v uritch selnch adch, napklad v ad E12 je dvanct selnch hodnot 1,0 - 1,2 - 1,5 1,8 - 2,2 - 2,7 - 3,3 - 3,9 - 4,7 - 5,6 - 6,8 8,2 a hodnoty soustek jsou jejich destkov nsobky. Napklad 56 , 560 , 5,6 k, 56 k, 560 k, 5,6 M atd. Elektrolytick kondenztory se dv vyrbly v seln ad 1 - 2 - 5 - 10 jako je to u penz a tak se mete setkat i se starm znaenm. A kdy jsme u historie: kondenztor m kapacitu napklad 1800pF a to je dnes 1,8 nF a oznaen je 1 n8. Dv se 1800 podobn jako u rezistor pevedlo na kila a byl z toho kondenztor jedno kilo osm s oznanm 1 k8. Tot i u kondenztoru 1 F. To je 1000000 pF a to se pevedlo na mega a u tu byl kondenztor 1M. Poznmka: u starch kondenztor k jsou n M jsou G jsou m
Pokus 7.
Na vstup .3 si zapojme dv LED. Mly by blikat v protitaktu. Pozor, kad mus mt svj rezistor. Poznmka: Ti, co pozorn tou, zjistili, e v . 8 bylo msto 56 v textu 56 W a v obrzku se temi LED byl rezistor nesprvn 56 W. Hodnoty v textu jsou sprvn. Kdo na to piel sm, vid, e u lecemu rozum a dovede sprvn uvaovat. Chyby nebyly mysln a redakce se za n omlouv.
Co budeme potebovat:
R1 - rezistor 10k R2 - rezistory 75k a 8k2 B - baterie 9V nebo 4,5V a podle n R3 - rezistor 390 nebo 150 C1 - kondenztory 10F, 22F, 47F, 47nF, 22nF C2 - kondenztor 10nF P1 - trimr 47k IO - integrovan obvod 555 (napklad NE555) D1, D2 - LED erven, zelen SL - telefonn sluchtko 50 nebo RE - reproduktor 8 zk roubovk pinzeta tpac klet nepjiv kontaktn pole asi pl metru izolovanho drtu prmru 0,6 mm
Pokus 2.
C1 zmnme na 47 nF, blikn je tak rychl, e vidme jenom trval svit, LED
Obr. 8a, b v odpor, mezi vvody IO . 6 a 7 njak odpor byl. Ejhle, meme nastavit vku tnu od hlubho a po vy tn. Kdo m hudebn sluch, me odhadnout, e peladn je o vce, ne dv oktvy.
Pokus 5.
Blzniv mylenka - zkusme mnit i rychlost blikn. Nkolika zrunmi hmaty zmnme C1 na 10 F a na vstup opt pipojme LED - viz obr. 7. Blik? Zkusme mnit nastaven trimru. Mn se i rychlost blikn? Zkuste si to sami.
Nov slovka:
DIL - Dual In Line - integrovan obvod s noikami ve dvou adch IO - integrovan obvod, anglicky to je IC - Integrated Circuit PIN - noika, pika, vvod obvodu trimr - prvek nastavovan roubovkem - zde promnn odpor
Obr. 7
16
10. dl
Oprava*: V minulm sle zadil tiskask otek. eck psmeno m se po sazb zmnilo nkde na m nebo T, take si v . 9 opravte u vech kondenztor, kter nejsou nF psmenko . Tedy u C1 2 F, 10 F, 22F, 47F a v textu o starm znaen nahrate, prosm, kondenztor ITF za 1F. Tak jsou pehozeny obrzky . 6 a . 7. asi desetkrt del. Trimrem si meme zkusit nastavit urit as.
Njak zrada?
1. M se stalo, e se velk kondenztor nechtl nabt a as u byl podezele moc dlouh. Jako kdy se leje voda do dry v zemi pro zasazen stromeku. Kdy dru naplnm hadic rychle, voda se v n dr. Kdy voda potee pomalu tenkou hadic, kter m velk odpor, ne se dra napln, st vody se vskkne a utk a dra se ned naplnit. Podobn m nkter star kondenztor tzv. svod. Nebo nkter kondenztor dlouho lenoil, zapoml na svou schopnost pojmout elektrick nboj. Sta ho nkolikrt pipojit na napt, sta baterie, aby se tzv. naformoval, jako kdy vythnete zmakanou epici, strte do n ruku a upravte formu.
Obr. 3 a m je plnj, tm zvoluje nabjen a nakonec jako napit velbloud, kter si jenom ve vod mch hubu a nepije, se dl nenabj i kdy je pipojen na napt. Neme na nm bt vt napt ne to, kterm se nabj. Souin R.C je asov konstanta a oznauje se eckm psmenem tau - .
Obr. 1 Tak jste jist pochopili, e u malch zmn je pro pehlednost nakreslena jenom ta st schematu, kde se dl zmna. Jinak vchoz schma zstv stejn. Na nepjivm poli mte zmnu hotovou hned, nemuste dlat nov plon spoj a pjet. asov spna na uritou dobu zapn njak zazen. Opt pouijeme obvod 555 a pipomeneme, e kondenztor se nabj a vybj v zvislosti na pipojenm rezistoru. Nabjen probh po exponenciln kivce - zpotku je kondenztor vybit, napt je 0 V (viz obr. 1). Po pipojen napt proud hltav polyk a rychle se nabj
Obr. 5 2. S trimrem se patn nastavuje, lep je pout potenciometr. Ve stedu tverce tvrtky 55 cm udlat dru, nasadit na zvit, dothnout matkou, na osu nasadit knoflk se ipkou nebo tekou a na papr si dlat znaky a potom nakreslit stupnici, teba po deseti sekundch. Msto 47 k je mono pout napklad 470 k, tedy 470 000 ohm, co je 0,47 M, a tak me mt oznaen M47. Poznmka: M znamen Mega - milion a M47 teme em tyicetsedm. 3. Pi pokusech je teba obas sepnut ukonit. To udl tlatko STOP. Stopnut se provede krtkm pipojenm . 4 na mnus. Jenome tyka je pipojen na plus a tak by se udlal zkrat a baterie by se vybila. Proto se na . 4, podobn jako na . 2 pivede njak napt pes rezistor R5 = 22 k. Pi stisku tlatek utee jenom mal proud a pitom START i STOP funguje. To ve je na obr. 3. Pokus 2: Zkusme si dt potenciometr na maximum a budeme mnit kondenztory, kter mme z pedchozch pokus a mit maximln as. Zkuste si mit
Obr. 4
asov spna
Zapojen z . 9/97 si upravme podle obr. 2. Msto tlatka se meme jenom drtkem pipojenm na dvojku dotknout mnusu. Tm okamikem se spust nabjen kondenztoru. Kdo m voltmetr, me ho pipojit na kondenztor a nabjen sledovat. Vvod . 2 IO je tedy na sputn nabjen, zde m funkci START. Na vstupu je napt, LED svt, asov spna je po dobu nabjen sepnut. Kdy napt na kondenztoru doshne velikosti asi 2/3 napjecho napt , asov spna se vypne, kondenztor je vybit a ek na dal sputn. Pokus 1: trimr P1 nastavme na maximum, C1=47 F, zmme as. Zmnme kapacitu C1 na 470 F. Doba by mla bt
* opraveno
Obr. 2
17

4. pro proud 1 mA je hodnota rezistoru Rb podle ohmova zkona R = U/I, tedy 8,3 /0,001 = 8300 W. Nejbli hodnota je 8200 W, tedy 8k2. Podobn si mete rezistor vypotat i v ostatnch ppadech. 4. Pokus. rovku 12 V/0,1 A asi nemme, ale v baterce je ploch baterie a rovika, na kter je napsno 3,5 V/ 0,3 A, tedy odebr proud asi 300 mA. Rezistor R7 bude stait asi 1k2 (viz obr. 5). Pamatujeme: proud bze Ib neuruje jak velk proud Ik kolektorem potee, ale jak by nejvce mohl tci. Kdy do bze potee proud teba 10 mA, tranzistor m zesilovac initel 100. Kolektorem by tedy mohl tci proud stokrt vt: 10 100 = 1000 mA. Ale kolektorem potee jenom takov proud, jak protk do kolektoru spotebiem, teba rovikou 300 mA. V katalogu najdete napklad: KPE222A na 4 a 20 V, 90 dB, prm. 23,5 x 9,5 mm za 48,-K KPS583 na 6 a 14 V / 150 mA, kolsav tn, prm. 50, x 18 mm za 145,-K KPE1500 na 6 a 14 V za 115,-K KPE1600 na 6 a 16 V, max 250 mA, siln jeiv, prm. 50 x 56 mm za 265,-K. Nechte si poradit od prodavae, nebo i pedvst. 6. Pokus. Co bychom jet mohli pipojit? Motorek. Prohrabeme klukovsk poklady a mon najdeme motorek z rozbit hraky, modelu, kazeku nebo disketov jednotky. Nejdve si ho vyzkoume, jestli se po pipojen na baterii rozto. Pak ho tak meme pipojit k asovmu spnai (viz obr. 8). Celkov schma jedn varianty naeho asovho spnae je na obr. 9. Bylo by mon pokraovat o pipojen rel
Obr. 6 as s kondenztory 10 F, 22 F, 47 F, 100 F nebo i 200 F atd. Kondenztory meme i kombinovat. Otzka na pt: co se stane, kdy tlatko START stisknu dvakrt za sebou, nebo po chvli jet jednou? No a mme asov spna. Funguje a co s tm? Pokus 3: Zatm svt jenom LED. Z vstupu . 3 meme odebrat proud maximln asi 100 mA, jinak by se obvod petil a zniil. Co kdy chceme asovm spnaem rozsvcet teba rovku? Pro jednoduchost pkladu zvolme rovku 12 V / 0,1 A (viz obr. 4). Odebr tedy proud asi 100 mA. Pomeme si tranzistorem. V klidu tranzistorem proud netee, rovka nesvt. Pi sepnut asovho spnae je na vstupu . 3 napt a pes rezistor Rb tee do bze proud Ib, kter tranzistor oteve a rovka po dobu sepnut asovho spnae svt. Velikost rezistoru R b odhadneme takto: 1. na vstupu IO . 3 je skoro tot napt, jako napjec, zde 9 V. Na bzi kemkovho tranzistoru je napt Ube asi 0,7 V. Na rezistoru Rb tedy zbv napt 9 - 0,7 = 8,3 V. 2. tranzistor m zesilovac initel asi 100 (bv asi od 50 do 500). 3. aby tranzistorem tekl proud asi 100 mA, sta, aby bz tekl stokrt men otevrac proud Ib, tedy 1 mA.
Obr. 8 Pamatujeme: proud bze volme jenom takov, aby tranzistor nezniil. Maximln hodnota bv v katalogu. 5. Pokus. Msto rovky zapojme piezokeramickou sirnku (viz obr. 6). V katalogu si najdeme typ, kter funguje na napt na baterie. Msto mal 9V baterie bude lep pout dv ploch baterie 4,5 V, ze kterch je mono odebrat vt proud, zapojen za sebou, jejich napt se sete, bude 9 V (viz obr. 7). Sirnky maj naznaenou polaritu napjen, v katalogu je uvedeno, jestli maj souvisl nebo kolsav tn a jeho slu (uvdnou v dB) a rozmry a rozsah pracovnho napt. nebo optolenu, ale takov zapojen najdete v jinch lncch a te u budete vdt jak obvod pracuje. Kdy se podvte na svj obvod, vidte, jak jste k nmu postupn pidvali, jako kdy vlatovka stav hnzdo a budete schopni ho postupn a logicky zapojit, nebo nakreslit jeho schma a dlat zmny. Je to hezk pocit? Otzka na pt: pro m tranzistor BD135 v pouzdru drku? Odpov na minulou otzku je jasn. Velikost kapacity je souet obou kapacit, 47 nF + 22 nF = 69 nF. Pi pokusech se zvukem bude tn ni.
Obr. 7
18

Co budeme potebovat?
R1 rezistor 10k BAT dv nebo i jen jednu plochou baterii 4,5 V R3 a R4 rezistory 390 nebo 150 (pro 4,5 V) R5 a R6 rezisrory 22k R7 rezistor 2k2 (nebo 1k2) Pl trimr 47k nebo P1 potenciometr M47/N - linern C1 10 F 22 F 47 F 100 F (nebo i 470 F) D1 LED zelen D2 LED erven IO integrovan obvod 555 (nap. NE555) T1 tranzistor BD135, nebo podobn Tl tlatko 2ks (sta i zvonkov) S piezokeramick sirna KPE222A nebo jin M ss motorek na baterii rovka 3,5 V / 0,3 A (nebo 12 V / 0,1 A 6 V / 0,1 A nebo 12 V / 3 W do auta apod). Nov zkratky : M - mega - milin (M47) N - oznaen linernho potenciometru (M47/N) dB - decibel - jednotka rovn hlasitosti (90dB)
11. dl
Urit jste si u vyhldli njak zajmav zapojen a chcete si ho postavit ze stavebnice. Budete potebovat pjeku. vodn informace a fotografie byly v KTE .1, 3 a 4. ptm pro nastaven poadovan teploty. Hrot se lehce ist o navlhenou houbiku, nesm se istit pilnkem, nebo smirkem. Nevhoda: nelze s n pjet siln drty nebo vt pedmty, nem takovou tepelnou kapacitu, aby je mohla proht. Pjeka na 24V pouvan mnohde ve vrob je vhodn pro trval provoz a pjen po celou pracovn dobu. M vyjmateln mdn hrot, kter prochz tlesem pjeky. Ten je teba pravideln vyjmout, oistit od opal - ernho kraloupu a upravit tvar hrotu. Pjeku je teba odkldat na stojnek. Nevhoda: je zapoteb transformtor na 24 V. Pjeka na sov napt. Pro servisn techniky se pouvaj mal, nkter maj i jednoduchou odsvaku s balonkem. Hrot je vmnn. Obvykle jsou z dovozu a je nutno se pesvdit, jestli jsou schvleny pro pouvn podle naich pedpis. Pjeku je teba odkldat na stojnek. nj tzv. edestka s nim obsahem cnu, nebo leskl devadestka, pouvan ve vrob, dobe se s nm pj.
Kalafuna
Je to pryskyice, kostka kalafuny na smyce je drah, kalafuna vm sta v mnostv obsahu krabiky od zpalek, bu kusov, dme si j do njak mal plechov krabiky, nebo se pouv roztok kalafuny v lihu v uzavrateln lhvice, napklad od inkoustu. Kdybyste j snad rozlili, udl tvrd kraloup na stole a z ubrusu j nelze vyprat, mus se rozmoit lihem.
Pjen
Pro elektroniku se pouvaj tyto pjeky: pistolov pjeka mikropjka pjeka na 24 V pjeka na 220 V (dnes 230 V).
Odizolovn vodi
Vodie odizolovvme bu naznutm izolace noem a staenm noem nebo jemnm stiskem a staenm tpacmi kletmi, nebo ve vrob zvltnmi stahovacmi kletmi. Vtinou se pouvaj jenom tpac klet. Vodie bvaj drty, lanka, stnn kabely a pod. Lanka se po odizolovn
Odizolovn a pocnovn vodie Pistolov pjeka je pohotov, pro jednotliv spoje i bn pjen. Pouv j mnoho amatr. Heje jenom pi stisku tlatka, pak j meme odloit. V jejm tlese je transformtor, pjec hrot je tvoen smykou mdnho drtu o prmru 1,6 mm, kter se me vhodn vytvarovat, mus se obas vymovat. Nevhoda: nemotorn pro jemn plon spoje, od nstupu soustek CMOS se traduje, e se nemaj pistolovou pjekou pjet. Na ty je nejvhodnj mikropjka. Mikropjka je thl a vhodn pro pjen na plonch spojch i jemnch spoj. Mv vlastn zdroj s regulovanm na-
ano
ne
Pipjen na pjec piky; v levo dobe proveden, v pravo spatn a) zakvaen izolace, b) dlouh hol krk, c) pli pjky, d) pli dlouh drt zkrout a ped pjenm pocnuj. Pi pocPjka novn si meme pomoci kalafunou. Pjka je slitina cnu a olova, kupujeme tzv. trubikov cn. Bv silnj, Mont stedn nebo tenk na plon spoje. MatPi upevovn vodie pod roubek vedeme vodi ve smru hodinovch ruiek, aby se pi dotahovn nevystrkoval.
Zakonen izolace
Pvody ke spojm mus mt izolaci asi 0,5 a 1mm od spoje. Izolace nesm konit moc daleko, aby vodi neml dlouh hol krk a nebo naopak nesm bt moc krtk a zasaho-
ano
ne
pi dotahovn je drt vystrkovn
Pipojen vodie pod roubek
19

ano 2. Vvody zkrtme na dlku asi 1,5 a 2 mm nad deskou, nebo na takovou dlku, jako maj vynvajc vvody integrovanch obvod, nebo konektor. 3. Hrot pjky oistme a lehce pocnujeme. 4. Hrot pjky pitiskneme na pjen spoj tak, aby se dotkal i vvodu, i ploky spoje. Drme. 5. Druhou rukou pidme trochu pjky a opt vzdlme. 6. Spoj se prolije a pjku vzdlme. Do pjenho spoje pjkou neourme, nevyndvme a znovu nestrkme, spoj mus vzniknout najednou, jinak je jako postupn tuhnouc lva. Do spoje nefoukme. Vychladne sm. Pi pjen na pjec piky, napklad u reproduktoru, pepna apod, obvykle drt pouze vlome do otvoru piky, pihneme a zapjme, hkovn se velmi patn opravuje, nebo rozdlv, pouv se v prmyslu. Vodi ze spoje na druh stran nesm vyuhovat.
ne
osazovn soustek
Rukov mc pstroj zkontrolujeme, zda jsou vechny soustky pipjen. Po zapjen meme desku na stran spoj oistit od zbytk kalafuny ttekem nebo kartkem na zuby namoenm v lihu. V prmyslov vrob se desky jet podle poteby a elu nkdy lakuj, nebo impregnuj. Pak teprve zkusme obvod pipojit na zdroj a oivovat.
a)
b)
Pjen soustek; a) sprvn spoj, b) pli dlouho prohvan spoj vat do spoje, kde bv obvyke zakvaen do spoje, nebo je vodi pod hlavou roubu pitisknut za izolaci a spoj nen spolehliv vodiv.
Mc pstroj
Elektrick proud nikdy neuvid, me jenom sledovat jeho inky, rznmi metodami zkoumat funkci rznch obvod, jejich innost, mit. Pro zkladn men se pouvaj univerzln mc pstroje a) rukov b) digitln Vhodn rukov mc pstroj by ml mit: napt stejnosmrn i stdav proud stejnosmrn i stdav ohmick odpor. Rozsahy a funkce se pepnaj pepnaem, nesprvnm pouitm lze mc pstroj snadlo pokodit, nebo zniit. Pamatujeme : po kadm men vdy pepna pepneme na nejvy rozsah, ppadn na men stdavho napt, aby se pi ptm zbrklm pipojen pstroj nezniil. Digitlnmu mii se k digitln multimetr - DMM a ml by mit: napt stejnosmrn i stdav proud stejnosmrn i stdav ohmick odpor zkouet diody mt zvukovou zkoueku vodivosti ppadn i mit tranzistory. Levnj pstroje nemaj stdav proudov rozsah, nebo nemaj automatick pepnn rozsah. Dra pstroje maj i dal funkce, napklad pro men kapacity, kmitotu, teploty a dal funkce pro sbr a zpracovn mench hodnot. Vlastn tvoivost a technick vzdlvn jsou radostn i uiten a je
Osazovn plonch spoj

Soustky se osazuj naleato i nastojato. Obvykle le na desce, aby pi zatlaen na soustku vvod na druh stran neutrhl vodivou cestu. Pokud se nkter rezistory, kter vce hej, dvaj nad desku, maj upraven tvar vvod tak, aby psobily jako zarka. Tak nkter soustky jako jsou napklad tranzistory a LED se nechvaj spodnm okrajem asi 5 a 10 mm nad deskou, vvody pli nezkracujeme. Z praktickho dvodu se obvykle nejdve osazuj ni soustky, tedy rezistory a diody, pak vy a pak ostatn. Pokud to je mon, osazujte soustky do desky natoen hodnotou nahoru, nebo tak, aby byla vidt. Pi opravch je pozd se vztekat a pracn zjiovat, co je to za soustku.
Digitln multimetr
prava osazen desky

Zkontrolujeme: zda jsou osazeny vechny soustky, zda jsou na svch mstech a sprvn, polaritu diod a elektrolytickch kondenztor, orientaci tranzistor a integrovanch obvod. Na stran spoj odstranme ulpl kapky pjky, odstiky vodi, zkontrolujeme, zda nejsou mezi vodivmi cestami zkraty, ne
Postup
1. Soustce upravme vvody pro zaloen do otvor v desce a zalome. ano ne
Sprvn tvar jako Jetd
20

vhodn je podpoit a tak v dopisu Jekovi mete pidat i nkter ze svch pn: mc pstroj se rami pjeka s psluenstvm odsvaka katalog soustek pedplatn oblbenho technickho asopisu klet tpac stranov - pro elektroniku jemnj klet thl plkulat nebo ploch pinzetu 3 roubovky - zk, stedn, ir kov roubovk Nemus si pt celou soupravu specilnho nad, me si ho vybrat postupn podle svch poadavk a vlastn vahy. A pamatuj: tpac klet si vybrej stejn peliv jako mc pstroj. Pokud nebudou dobe tpat i tenk vodie a vvody soustek, budou pro zlost do t doby ne si koup opravdu kvalitn a dobr.
12. dl
Zesilova
Zvuk nahran na magnetofonovm psku se pehrv magnetofonem, kter m vlastn zesilova, nebo se pipojuje k jinmu zesilovai (obr. 1). Kabelem od magnetofonu je slab elektrick signl piveden na vstup zesilovae, zesilova signl zesl a z vstupu zesilovae je piveden do reproduktoru, kter pemn elektrick napt signlu na mechanick pohyb membrny reproduktoru, kter rozechvv vzduch a nae ui to vnmaj jako zvuk. Nae ui vnmaj zvuky v rozsahu asi od 20 Hz do 20 kHz (vtina lid mn) a tento rozsah kmitot oznaujeme jako nzkofrekvenn nebo zkratkou NF. Rozhlas vysl na vysokch kmitotech, oznaujeme je jako VF.
Stnn
Zesilova zesiluje stdav elektrick napt, kter je na vstupu. I to kter nechceme. Kdybychom pro pipojen mikrofonu, gramofonu, magnetofonu, nebo jinho zazen pouili obvykl vodi, naindukovalo by se do nj stdav napt z okolnho elektromagnetickho pole. Nejsilnj bv tzv. sov brum s kmito-
Obr. 4 Pipojen potenciometru ruench schemat 10 k (nebo hodnotu do 50 k). V podstat jde o to, e - je-li jezdec vytoen k hornmu konci potenciometru, jde signl pmo do vstupu zesilovae, - je-li jezdec vytoen na polovin odpor, je velikost signlu na vstupu polovin, - je-li jezdec vytoen k zemi, je velikost signlu a tm i hlasitost mal, nebo dn. iv nestnn vodi mus bt co nejkrat, stnn mus konit co nejble ivmu vvodu a pak teprve je stnc vodi piveden na zemnc vvod. (Viz obr. 4).
Obr. 3 Stnn vodie tem 50 Hz a rozhlasov vysln njak siln stedovln stanice, kter slyme z reproduktoru. Dotykem prstu na vstup se tento signl jet zesl. Vstup se chov jako iv a tak tak kme e vstup m svorku ivou a zemn. Proto se signly na vstup pivdj stnnm vodiem. Stedem kabelu jde izolovan iv vodi a okolo nj je stnc vodiv obal, kter se spojuje se zem. Je jich vc druh pro svod od antny, pro potaov st, mikrofonn kabel atd. Pro n el pouijeme tenk stnn vodi a budeme vybrat bu a) stnn drt (obr. 3a) - pro nepohybliv spoje v pstroji b) stnn lanko (obr. 3b) - pro pohybliv spoje - napklad od mikrofonu, magnetofonu, gramofonu, atd.
Zesilova s LM386
Funkci zesilovae si ukeme na integrovanm obvodu National Semiconductor Corporation LM386. Podle hodnot v katalogu ho lze : - napjet z baterie naptm 4 a 12 V, - m mal klidov odbr proudu asi 4 mA, - m vkon asi pl wattu, - nen teba nastavovat dn pracovn bod, - je zapoteb jenom nkolik doplujcch soustek. Zkladn zapojen a rozmstn vvod je na obr. 5. slovn vvod je opt pi pohledu zhora. Je orientovan od znaky a jde proti smru hodinovch ruiek. Soustedme se na jednotliv vvody 6 + napjen 4 - napjen 3 vstup 5 vstup
Obr. 1 Pipojen magnetofonu k zesilovai Obr. 1 je ilustran, technik si udl obrzek spojen ucelench blok (obr. 2) jako tzv. blokov schema, sprvn by se mlo ci generln schema. Zcela logicky vidme, e ze zesilovae jdou dva vodie na reproduktor a od magnetofonu jdou do zesilovae tak dva vodie, i kdy v jednom kabelu. Zesilova potebuje tak napjen stejnosmrnm naptm. Mnus pl zdroje je spojen se zem a tato zem je spolen - pro zdroj signlu - magnetofon, aj. - pro vstup zesilovae, - (zde i pro vstup na reproduktor) - pro mnus napjecho zdroje.
Regultor hlasitosti
Dosud nejobvyklejm regultorem hlasitosti je potenciometr. Aby bylo nastaven hlasitosti plynul, koupme si logaritmick s oznaenm G. Tedy napklad 100k/G. Pi pouit linernho potenciometru by se hlasitost najednou zvtila nebo najednou ztiila. Linern potenciometr mte z pedchozch pokus, tak si to zkuste, jinak tomu nemuste vit. Obvykl hodnota potenciometru pro hlasitost bv nkde v mezch hodnot od 10 k do 1 M. Pouijeme-li nkterou z tchto hodnot, neudlme chybu. Pro dnen pokusy pouijeme podle dopo-
Obr. 2 Blokov schma zapojen z obr. 1
Obr. 5 Zkladn zapojen zesilovae s LM386
21

Pi sprvn zapojenm potenciometru je pi vytoen osy vpravo hlasitost nejvy. Pokud je signl hodn siln, bude zvuk naplno zkreslen, chraplav. Zesilova je tedy pebuzen. Co meme zlepit: Aby nedochzelo k pebuzen pli silnm signlem, omezme velikost vstupnho napt na polovinu, vazenm rezistoru s hodnotou velkou asi jako hodnota potenciometru.
Obr. 6 Pipojen mikrofonu Dle si do schmatu doplnme 2 dal vstup, ten bude uzemnn 1,8 pro nastaven zeslen obvodu 7 (njak) kompenzace, zatm ns nemus rozptylovat, prost tam je. Popis schmatu omezme na jedin vysvtlen, e na vstupu . 5 je stejnosmrn napt a kdybychom na nj pmo pipojili reproduktor, vstup by se zkratoval a obvod by se zniil. Proto je reproduktor k vstupu pipojen pes kondenztor, zde asi 220 mF. Kdo m voltmetr, me si zmit, e na vstupu je v klidu polovin napt zdroje, tedy pi napjen 9 V bude 4,5 V. To je stedn hodnota, od kter se v rytmu zesilovanho signlu mn nahoru i dol a tyto zmny se penej pes vazebn kondenztor na reproduktor.
Obr. 9 Zesilova je citlivj, snm i slab zvuky. Msto mikrofonu zkusme zapojit reproduktor - viz obr. 10. Ejhle reproduktor se chov jako citliv mikrofon. To se d pout pro dorozumvac zazen, tzv. interkom, kdy se reproduktor pepn na vstup, nebo na vstup. Opt meme zkusit pipojit rzn druhy mikrofon.
Pokus 2
Na vstup si pipojme mikrofon.Pod ruku by se nm mohl dostat nkter z tchto typ: - dynamick - kvalitn mikrofon ,dra - krystalov - dobr mikrofon, levnj - uhlkov - z telefonnho pstroje - piezoelektrick - elektretov. Dynamick nebo krystalov meme k zesilovai pipojit pmo - obr. 6.
Pokus 5
Co reproduktor? Le na stole a pi vhodnm umstn se zvuk zesl. Sta do roviny s membrnou piloit rozeven dlan, nebo velk seit. Zvtenm ozvun plochy se zvuk zesl, protoe se od n odr smrem k posluchai, neutk do vech stran. Jet lep inek bude mt reproduktor v njak skce, pro pokusy sta tvrd uzaven lepenkov krabice. Aby nedrnela, je dobr j vyplnit njakou vatovou vycpvkou, molitanem, nebo alespo dobe pelepit lepc pskou. Pro pvod k naemu reproduktoru meme pout dvojlinku. Pro pipojen se pouvaj bu reproduktorov konektory, souos konektory CINCH (teme cin) nebo svorky. Kdo pouije zdky, mus si dt pozor, aby si pvody k reproduktoru nezkratoval a nezniil si tak zesilova! Pokud jsou na pvodu k reprobedn bannky, je dobr, aby jeden pvod byl del ne druh, aby pi poloen voln na stole nedolo k nhodnmu dotyku.
Reproduktor
Na prvn pohled vidme, e reproduktory jsou mal a velk, slyeli jsme, e jsou i basov, vkov a stedov. Ns te zajm jeho Rz, tedy odpor kladen stdavmu proudu, tzv. impedance. Reproduktory se vyrbj s impedanc nejastji 4 W nebo 8 W. Jsou i jin, obvykle to bv na reproduktoru napsan. Pro LM386 je doporuen hodnota 8 W. Men hodnota by obvod vce zatovala a mohla by ho zniit. Co se te rozmr, koupme si radji vt, rozechvv vce vzduchu a zvuk je silnj, ne z malho. Pi pokusech se osvdil elipsovit ARE 568
Obr. 8 Napjen mikrofonu
Pokus 3
Pokud pro pokusy dn mikrofon doma nemme, koupme si piezokeramick - elektretov - viz obr. 7. Uhlkov nebo piezoelektrick mus mt napjen. Zapojen doplnme o na pjen mikrofonu - viz. obr. 8. Msto rezistoru R2 meme pout trimr a jm zkusit nastavit citlivost. Poten nastaven trimru - na maximln odpor, jinak budeme marn hledat chybu. Jeden vvod mikrofonu bv iv, druh zem. K zesilovai ho pipojme stnnm kabelem asi 2 a 3 m dlouhm. Pi pokusech dme mikrofon co nejdle od reproduktoru, aby nedochzelo k rozpskvn zptnou vazbou, teba za dvee. Msto smnho foukn do mikrofonu a slov jedna, dva, ti, zkouka rozhlasu dme mikrofon k slab putnmu rdiu a zesilova s reproduktorem nechme u sebe. Zptn vazba vznik tm, e mikrofon snm i zvuk z reproduktoru, tento zvuk se opt dostv do zesilovae a ten ho znovu zesl a zase dokola a protivn to psk a houk. Zkuste si to. Mikrofon prost otote k reproduktoru a zesilova hodn zesilte.
Pokus 1
Podle obr. 5 si n zesilova pipojme k magnetofonu, je jedno jestli kotouovmu, nebo kazetovmu decku, hlavn mus mt vstup na zesilova. Zatm se nepokouejte strkat dn drtky do konektoru pro sluchtka! Walkmana byste si mohli zniit zkratem na vstupu dv ne byste ekli vec! dn varovn, podeel zvuky, zpach, nic, jenom ticho a lus.
Pokus 6
Zbv nm doplnn schmatu o ostatn soustky - viz obr. 11. Na vvodu 7 bv pipojen kondenztor na zem, tzv. bypass. Berme to jen jako fakt a kondenztor tam meme doplnit. Nkter zesilovae mvaj z vstupu na zem kondenztor asi 100 nF v serii s rezistorem asi 1 a 10 , tzv. Boucherotv len.Ten odstrauje zakmit-
Pokus 4.
Zesilova m napov zeslen 20. Ppojenm kondenztoru mezi vvody 1 a 8 se zeslen zvt a na 200 - viz obr. 9.
Obr. 7 Elektrov mkrofon a schmatick znaka mikrofonu
Obr. 10 Reproduktor jako mikrofon
22
Obr. 11 vn zesilovae na vysokch kmitotech, kter se projevuje nhlm zkreslenm pi zvten zeslen, nebo pi silnch pikch signlu, nebo oklivm zvukem u od potku. To bv vidt na oscilskopu, projevuje se to i zvtenm odbru proudu, nebo zahvnm obvodu. LM386N-1 tento len nepotebuje, v katalogu je uren pro LM386N-4 s vkonem 1 W len s kondenztorem 47 nF a rezistorem 10 (viz obr. 12). Nicmn pi pokusech na zkuebnm vzorku na nepjivm kontaktnm poli k zakmitvn dochzelo a musel bt pouit kondenztor 47 nF s rezistorem 4,7 . Ve schmatu v katalogu je pouit rezistor 10 , v jinm schmatu je pouit samotn konzenztor 100 nF, tak si vyberte, nebo se pidrte doporuench, ovench schmat, kter v literatue najdete. Otzka na pt: rezistor 4,7 mv oznaen 4j7 nebo 4R7. tyka m barevn kd lutou a sedmika fialovou. Jak je barevn kd tohoto rezistoru? Obr. 13 Schma zapojen s mikrofonnm pedzesilovaem se nastaven hodnota zm ohmmetrem a nahrad pevnm rezistorem a trimr se pouije jinde. Pi oivovn nastavme trimr na nejvt odpor a pak meme zkusit jenom podle ucha nastavit pracovn
Pouit soustky
R1 R2 R3 R4 R5 R6 P1 P2 P3 C1 4j7 rezistor 10k rezistor 8k2 rezistor 680 rezistor 1k8 rezistor M1 rezistor 10k/G logaritmick potenciometr M47 trimr 10k trimr 220 F vechny kondenzto ry sta na 10V (nebo 16V) C2 47 nF C3,8 4,7 F C4,5,6,7 10 F IO LM386 integrovan obvod Mi elektretov mikrofon (nap. MCE101) Rz reproduktor 8 W (nap. ARE568) nepjiv kontaktn pole asi 0,5 m mdnho izolovanho drtu o prmru 0,6mm asi 2 a 3 m stnnho drtu o prmru asi 3 mm asi 1 a 2 m dvojlinky 2x0,75 mm2 dv ploch baterie 4,5 V (nebo 4 tukov lnky 1,5 V v drku) Poznmka: Osvdily se tak napjec zdroje: - MW 9115GS regulovateln ss napjec zdroj - MW500GS adaptr - MW300GS adaptr pepnut na rozsah 6 V i 7,5 V.
Obr. 12 bod tak, aby obvod pimen zesiloval a nezkreslo- val. Men si probereme a po vnocch. Opt si zkusme na vstup pipojit elektretov mikrofon, mikrofon nebo reproduktor a vsledky zhodnotme a zapeme do seitu. Budou se hodit. Pamatuj, e zesilova m zkladn vlastnosti: napov zeslen, tedy kolikrt zesl a u koncovho zesilovae ns zajm vkon. Oprava z sla 10. Hodnoty rezistor v rozpisce jsou sprvn, jenom ve schmatu je msto 10 k uvedeno 20 k.
Pokus 7
Co kdy ped n koncov zesilova pidme jet pedzesilova? Postavme si velice jednoduch. Viz obr. 13. Zapojen meme vylepit tm, e msto rezistoru v bzi pouijeme trimr a s nm v serii ochrann rezistor, aby ani pi vytoen trimru na minimum nedolo ke znien tranzistoru velkm proudem do bze. Je to takov blbovzdorn zapojen, v praxi
13. dl
Univerzln mc pstroj
Mc pstroj nen svinovac, nebo zednick metr, ale citliv pstroj, kter je mono nesprvnm zapojenm pokodit nebo pln zniit a proto je nutn naprosto pesn vdt, co dlme a mt jistotu, e to je sprvn. Jinak mete pozd plakat a etit si na nov. Tak do toho. Pedn si zjistme, co meme svm univerzlnm mcm pstrojem mit. Obvykle to bv: NAPT (voltage) a PROUD (current)a rozliujeme zda je STEJNOSMRN (DC) nebo STDAV (AC) Tak obvykle meme mit ohmick odpor, tedy rezistory.
Prvn men
Zmme napt ploch baterie.
Digitln mc pstroj:
1. Pipravme si mc pstroj a najdeme zdky pro men napt. U jedn bv napsno V a druh bv oznaen COM (common - spolen) - je spolen i pro ostatn druhy men. Do zdek za-
Obr. 1 Men napt rukovm mcm pstrojem
23

me. Nejvhodnj by byl takov, aby ruka byla ve druh polovin stupnice. 6. Velikost men hodnoty zjistme petenm vchylky ruiky na stupnici a vpotem podle nastavenho rozsahu. Je to jednoduch trojlenka, nebojte se zpotku vzt tuku a papr, brzy zjistte, e to jde rychle i zpamti. 7. Po skonen men pepneme na nejvt rozsah.
Vpoet hodnoty podle rozsahu voltmetru

Obr. 2 Men napt Dmm pojme mc ry s hroty, nebo se svorkami, kterm se k krokodlky (aligator). 2. Pepna funkc a rozsah (range) pepneme na men stejnosmrnch napt a pokud je rozsah vc, pepneme na nejvt rozsah. 3. Mc ry pipojme na menou baterii. 4. Na displeji peteme namenou hodnotu. 5. Pokud je rozsah moc velk, ped menm slem je nkolik nul, zmenme rozsah. Dokonalej a tm i dra mc pstroje maj samoinn nastavovn rozsahu - AUTORANGE. 6. Po skonen men pstroj vypneme (OFF). No a to je cel. Takhle jednodue si mete zmit i jin stejnosmrn napt. Mme ti sla: rozsah (napklad 6V) poet dlk na stupnici - podle posledn slice na stupnici (napklad 60) vchylka ruky - na kolikt dlek ukazuje (napklad 43) Trojlenku jednodue odvodte tak, e vypotete napt na jeden dlek a potom znsobte potem dlk. Namen hodnota je tedy podl rozsahu a potu dlk na stupnici a to cel znsoben vchylkou ruky.
Obr. 5 Men rezistoru dlk je namen napt: 22 krt 2 a to je 44. Rozsah je jen do deseti volt a protoe vsledn napt neme bt vt ne men rozsah, vsledek dlme deseti a mme 4,4 V. Take sta kouknout na rozsah, odhadnout velikost napt a poet dlk jen znsobit nebo podlit dvma a upesnit sprvn vsledek.
Stupnice
U rukovch midel jsou obvykle pro men napt a proud dv stupnice. Linern - rovnomrn pro stejnosmrn men, oznaen = Nelinern - na zatku zhutn - pro stdav men, oznaen Je jasn, e musme st na sprvn stupnici. U men proud to je obdobn, men se li zapojenm. Pi men napt voltmetr pipojme na men objekt, jako kdy pilome zednick metr. Pi men proudu ampermetr vadme do obvodu, proud amprmetrem protk jako voda vodomrem. Pamatuj: Po skonen men proud vdy pstroj odpoj z obvodu a pepni na men napt a na nejvy rozsah. Ped menm si nejdve mc pstroj piprav, zkontroluj a pak teprve zapoj. Ten, kdo pstroj nejdve pipoj a pak teprve pepn funkce a rozsahy, ho brzy zni. Pozor, zatm smme pracovat jenom s malm naptm do 50V. Povdn o vy-
Obr. 4 Men napt a proudu U=(6/60) 43 U= 0,1 43 U= 4,3 [V] jednotky peme do hranat zvorky Nkdo uvaujete obrazn: 6 V odpovd 60 dlkm 50 dlk je 5 V 40 dlk jsou 4 V a 43 dlk je tedy 4,3 V Nejlpe se te na rozsahu, kter m napt stejn jako poet dlk na stupnici, napklad pi 60 dlcch rozsah 60 V. U rozsah 6V nebo i 600V dlme nebo nsobme deseti. U vtiny rukovch mcch pstroj jsou rozsahy voleny tak, e vchylku ruky nsobme nebo dlme dvma a vsledek jet patin znsobme nebo dlme nsobkem deseti. Napklad u mcho pstroje, kter m na stupnici 50 dlk: na rozsahu 25V vchylku ruky dlme 2 protoe dlk je dvakrt vc ne m men rozsah napt. Take pi vchylce 22 dlk je namen napt: 22 dleno 2 a to je 11 V. A podobn na rozsahu 10V budeme vchylku ruky nsobit 2, take pi vchylce 22
Rukov mc pstroj
1. Pipravme si mc pstroj a najdeme zdky pro men napt. Bu bvaj oznaen V ob, nebo je u jedn napsno V a druh bv spolen i pro ostatn druhy men. Obvykle bv jedna zdka oznaen + a tak musme pi men napt polaritu dodret. Do zdek zapojme mc ry s hroty, nebo se svorkami, kterm se k krokodlky. 2. Pepna funkc a rozsah (range) pepneme na men stejnosmrnho napt a pepneme na nejvt rozsah. 3. Mc ry pipojme na menou baterii. 4. Na stupnici peteme namenou hodnotu. 5. Pokud je vchylka ruky moc mal, je rozsah moc velk a pepnutm ho zmen-
Obr. 3 Stupnice rukovho mcho pstroje
Obr. 6 Men diody v propustnm (vlevo) a zvrnm smru (vpravo)
24

M-li v obou smrech odpor mal, nebo nulov - je patn - je zkratovan. M-li v obou smrech odpor velk, nebo nekonen - je patn - je peruen. U digitlnho midla zkume diody pepnutm na znaku diody. Na displeji je njak slo, co je dan njakm zkuebnm naptm. To ns nezajm. Pipojme-li diodu v nepropustnm smru - tedy - na anodu a + na katodu, slo se nezmn, dioda nevede. Pipojme-li diodu v propustnm smru - tedy + na anodu a - na katodu, namme u dobr diody napt UF, kter bv asi 0,6 a asi 0,8V u kemkovch diod aasi 0,2 u germaniovch diod
Obr. 7 Zkouen diod na DMM hlce .50/78 Sb. a normch je na samostatn lnek. Prost musm pedevm dbt na bezpenost a zdrav. Sov zsuvce se zatm zdaleka vyhneme.
Zkouen tranzistor
Tranzistor meme zkouet jako dv diody proti sob. A tak rozlime jestli je NPN nebo PNP. Postup je shodn. Zkusme tranzistory, kter mme, tedy NPN :
Men rezistor
Pepneme na men rezistor, nkter pstroje maj rzn rozsahy men, pipojme rezistor a hodnotu zmme. Velk rezistory nedrme v prstech, protoe men ovlivn odpor tla a men je nepesn. Zkuste si podret mc hroty v prstech a ejhle, mte sami svj vlastn odpor. Such ruce maj odpor vt ne vlhk, star siln ke vt ne mlad ten. Mal rezistory zase ovlivn odpor pvodnch r. Zkuste si zmit odpor rezistoru 4,7 ohmu pouit v zesilovai ze koliky v .12. Namte vc? Kdy mc ry pmo spojte, namte njak mal odpor, napklad 0,6 ohmu. Po pipojen k rezistoru namte napklad 5,3 ohmu. Tch 0,6 ohmu tedy nen odpor rezistoru a po jeho odeten je vsledn odpor 5,3 - 0,6 = 4,7 ohmu.
Obr. 10 v tranzistor EMITOR, BZI a KOLEKTOR. Pi patn polarizaci by tranzistor vypadal jako vadn a zbyten byste vyhodili dobr. Znaka h21 oznauje proudov zesilovac initel tranzistoru, tedy kolikrt zesiluje. Toto slo bv uveden v katalogu, nkter tranzistory mvaj asi od 20 a do 100, jin a do 1000, podle typu. Zmenm byste mli doplnit pedchoz vyzkouen.
Men v obvodech
Obvykle se skoro vechna napt m proti zemi, tedy jednen pl midla je pipojen na mnus nebo jak se k na kostru, je dobr pout krokodlek a hrotem druh ry se dotkte jednotlivch bod v zapojen a mte napt. Zkuste si zmit rzn napt, kter byla uvdna v pedchozch pokusech. Vimnte si, e u fungujcho tranzistoru bv napt mezi bz a emitorem u kemkovch tranzistor Ube asi 0,65V. Bez mcho pstroje zstanete jenom teoretiky, kdo ho nem, me si v katalogu vybrat podle sv pedstavy a monosti, nebo si nech poradit od odbornho prodavae. Pt se podvme na zklady napjecch zdroj.
Obr. 9 Zkouen tranzistoru na DMM Nejdv dme ru s polaritou + na bzi. Bze proti emitoru - vede a bze proti kolektoru -vede. Potom ry prohodme, na bzi dme ru s polaritou -. Bze proti emitoru nevede a bze proti kolektoru nevede. U digitlnho mcho pstroje stav vede zpesnme tm, e vidme u kemkovho tranzistoru napt na pechodu bze-emitor i bze-kolektor asi 0,6 a asi 0,8 V. Je-li toto napt 0, je pechod zkratovan a tranzistor je patn. Je-li toto napt stejn jako pi nepipojenm tranzistoru, je pechod peruen a tranzistor patn.
Zkouen diod
Dioda je v jednom smru propustn m mal odpor a v druhm smru je nepropustn m velk odpor. U rukovho midla diodu zmme ohmmetrem piloenm r na anodu a katodu diody v jednom smru a pak vvody prohodme. V jednom smru bude vchylka ruky velk, ve druhm mal. Dioda je dobr.
Nov slovka
voltage current range aligator COM napt proud rozsah krokodlek (svorka) common - spolen svorka
Men tranzistor
Nkter univerzln mc pstroje maj funkci men tranzistoru. Bv oznaena h21 a na pstroji bv patice s otvory pro vsazen noiek tranzistoru. Ne zanete mit, zjistte si, kde m
Obr. 8 Znzornn tranzistor
Obr. 11
25

Napjen elektronickch obvod napjec zdroje
V pedchozch pokusech jsme pouvali k napjen baterii. Napjen z baterie je bezpen a jednoduch, pstroje jsou penosn, baterie je mono koupit dnes prakticky kdekoliv, nevhodou je odpad pi jejich vybit. K napjen v domcm prosted se pouv rozvodn s. Napjec zdroj me vypadat napklad jako na obrzku l. M tyto hlavn sti: sovou ru sov vypna pojistku transformtor usmrova filtran kondenztor stabiliztor. pt se mn na stejnosmrn usmrovaem. Nejjednodu usmrova je polovodiov dioda - viz obr. 2. Polarita napt na sekundru se mn v rytmu kmitotu st. Napt m tvar sinusoidy vzrst a kles ve vlnch 50 krt za sekundu. V kladn plvln me proud diodou tci, v zporn plvln proud diodou netee. Proud tekouc diodou a dalmi obvody m jen jeden smr, stle stejn, je stejnosmrn. Pokud proud tee jenom touto jednou cestou, je usmrnn jednocestn. Druh, zporn plvlna je nevyuit.
14. dl
Transformtor
Transformtor mn sov napt na men. M dv vinut - primrn a sekundrn. Na transformtoru obvykle bvaj napsny zkladn daje, napklad : 220V/12V 0,375A nebo 220V/12V 4,5VA. To znamen, e transformtor pipojen primrem na sov napt 220 V m na sekundrnm vinut napt 12 V. daj 0,375A k, e z transformtoru lze odebrat proud asi do 0,38 A. Pi vtm odbru by se transformtor zahval nebo by se mohl split. Proto se do pvodu zaazuje pojistka. Obecn se d ci, e pro mal pkony jsou mal transformtory a pro vt pkony jsou vt transformtory, je to vidt i na prvn pohled. Sov transformtor tak oddluje napjen pstroj od st a jejch nebezpe, kter mohou lovka ohrozit, zranit, zabt. Proto tak mus bt sov transformtor a cel sov st provedena tak, aby nedolo k razu nebo poru. Zsady a zkladn pedpisy jsou na samostatn lnek. V tto sti koliky pojednvme o sovm napjen pro teoretick pouen a pro vchoz pouen o obvodech pro napjec zdroje a stabilizaci.
Obr. 3 Schma zapojen dvoucestnho usmrovae a jeho princip Obr. 2 Nejjednodu usmrova Na obr. 3 je zapojen dvoucestn, k se mu Graetzovo. Je tvoeno tymi diodami. V jedn plvln tee proud diodou D1, tee napjenm obvodem - zt Rz a dl diodou D3 a zase do sekundru viz obr. 3a. V dal plvln tee proud diodou D2, tee napjenm obvodem - zt Rz a dl diodou D4 a zase do sekundru viz obr. 3b. V obou ppadech tee proud zt stejnm smrem, jsou vyuvny ob plvlny, usmrnn je efektivnj a i na grafu je vidt, e plocha jednotlivch plvln je hust, zatmco u jednocestnho usmrnn dk jako plakov plot. Trochu divok pirovnn, ale snad to je pro pirovnn dost nzorn a zdvoduje, pro se ve vtin ppad pouv zrovna tento druh usmrnn. vlku s vyvedenm stdavm naptm, napjec zdroj pro halogenov svtla 12V v kompaktnm zakrytovanm proveden s pojistkou a tepelnou ochranou, nebo podobn. Redakce Radia + pipravila v KTE .11/97 kompaktn zakrytovan zdroj 12V/300mA. Usmrovac diody volme podle proudu a provoznho napt. Najdete je v katalogu, napklad KY 130/80 je dimenzovna na proud 300mA a 80V, nebo KY132/80 snese proud do 800mA.
Filtran kondenztor
Vechno se d njak vypotat, nebo okoukat podle podobnch zapojen. Lze ci, e se kondenztor vol podle maximlnho proudu asi tak, e pro 1A bv 2000 F. Take ve zdroji pro mal odbr asi 100mA sta kondenztor asi 200 F. Obdobn se ve zdroji s pedpoklda-
Praktick proveden napjecho zdroje

Transformtor
Pouijeme bezpen proveden, napklad zdroj pro napjen elektrickho
Usmrova
Transformtor mn stdav sov napt opt na stdav. Toto stdav na-
Obr. 1 Schma zapojen jednoduchho zdroje stabilizovanho stejnosmrnho napt
Obr. 4 Usmrnn napt bez filtrace a stejnosmrn napt po filtraci s malm zvlnnm
26

Pedn si urme, jak soustky a jak velk pouijeme a polome si je ped sebe na stl bu na tverekovan papr ze seitu jako na pikvorky, nebo si je zmme, nebo jenom odhadneme podle oka a navrhneme si jejich rozmstn. Ne jedno, zkusm si ho rzn mnit, soustky vedle sebe, proti sob, naleato, na vku atd a pedstavujeme si tvar budouc destiky. Zatm se neomezujeme velikost destiky, nezanme nakreslenm obrys destiky ale rozloenm soustek. Napklad jako na obrzku 5. Soustky kreslme napklad tukou, nebo ernou tenkou fixou. Potom si soustky zkoume propojit arami podle schmatu. Kreslme jinou barvou, napklad propiskou nebo tenkou ervenou fixou. Spoje, cestiky mohou vst i pes soustky, protoe soustky jsou na jedn stran desky a spoje na druh stran a tam dn soustky nepekej. Spoje se ale nesmj kit. To je metoda spojovch ar. Nebo je mono pout metodu dlcch ar, d se ci spojovch ostrvk, oddlench jen mezerami. Postup je na obrzku 6a a 6c. Nejdve udlme ostrvek kolem spoj dvou diod a pvodu od transformtoru a podobn i druh. Pak teba spojme zporn pl elektrolytickho kondenztoru s anodami prostednch diod a mstem pro vvod zpornho plu zdroje. A nakonec propojme katody zbvajcch diod, kladn vvod elektrolytickho kondenztoru a kladn pl vstupu ze zdroje. Kdy mme nakreslen cel obrazec spoj, je jasn, jak velk bude destika a meme si nakreslit obrysy. Ale to je obrazec spoj pi pohledu ze strany soustek - viz obr. 6d. Spoje mus bt z druh strany desky. Takhle by byly vidt, kdyby deska byla prhledn. Proto je teba spoje zrcadlov pekreslit - viz obr. 6e. Nkdo kresl na pauzk - prsvitn papr pro kreslen technickch vkres - bv ke koupi v paprnictv. Nkdo kresl na tverekovan papr a ten pak obrt a pilo na okno a proti svtlu znovu pekresl. Ten kdo m pota s programem pro nvrh plonch spoj, m tak volbu tisku normln nebo zrcadlovou. a)
Obr. 5 pikov a efektivn hodnota a napt na filtranm kondenztoru nm odbrem 5A pouije kondenztor asi 10 000 F. Pamatujeme si pomcku - 1000 F.je pro proud asi 0,5A Opt narme na znaen kondenztor. 2000 F bvalo dve oznaovno jako 2G podle odvozen od 2 000 000 000 pF. Pipomeneme si pedpony podle nul, po ad to jsou kila, Mega a Giga. V novm znaen je 2000 F psno jako 2 mF, zase po klesajc ad mili, mikro, nano, piko atd. Tedy: 2000 F je tot jako 2G a je tot jako 2mF. Druh parametr vyznaen na elektrolytickm kondenztoru je jeho provozn napt. Toto napt se nesm pekraovat. Maximln hodnoty bvaj uvdny v katalogu. Kondenztor v napjecm zdroji se vol podle pikovho napt stdavho proudu, ne efektivnho, protoe pi zapojen kondenztoru za usmrova se kondenztor nabj na pikovou hodnotu. Efektivn hodnota napt je ta, kterou namte voltmetrem, m stejn efekt, jako stejnosmrn napt se stejnou hodnotou. pikov je 1,41 krt vt. Pro zrovna 1,41 krt? Je to odmocnina ze dvou. Napklad pi pouit transformtoru se sekundrnm naptm 12V je pikov hodnota napt U = 1,41.12 U = 16,92 [V] Asi jeden volt jet zstane na diodch a tak se kondenztor nabije na napt asi 16V. To znamen, e zdroj se sekundrnm naptm 12Vef m v klidu napt 16Vss. Pro zdroj s transformtorem 12V/375mA tedy pouijeme kondenztor napklad 1000 F/16V s oznaenm 1 mF/16V. V praxi se transformtor navrhuje takov, aby na vstupu zdroje bylo poadovan napt pi provoznm zaten. Nebo se pouije njak typizovan transformtor a pebyten napt se sraz a udruje stl, stabiln, stabiliztorem
b)
c)
d)
e)
f)
Proveden plonch spoj

Pro plon spoje se pouv deska z izolantu s mdnou fli na jedn nebo obou stranch. Pro n el je vhodn tzv. jednostrann CUPREXTIT nebo UMATEXT s tloukou 1,5mm, ten by se ohbal. Plon spoj se obvykle vytvo tak, e se obrazec penese na mdnou flii na desce... penese ale jak? Bu se nan fotocestou nebo nakreslenm a pak se nezakryt st flie odlept ve vhodn chemick lzni. To je opt na
g)
Nvrh plonch spoj

Plon spoj je mono koupit, nebo udlat. Ukeme si, jak se jednoduch plon spoj d navrhnout.
Obr. 6 Nvrh plonch spoj
27

Deska pro jednostrann plon spoje se ustihne nebo uzne na potebn rozmr. Deska se oist prkem na ndob nebo istidlem SITOL, nebo jenom lehce obrous jemnm smirkovm paprem. Papr se pilo na desku na stranu mdi a na druh stran pilep samolepkami. Deska se polo na pevnou podloku a do mst otvor soustek se dlkem a kladvkem udl mal dlek. Papr se sejme a na m se nakresl ry spoj. Vykrabou se cestiky. Vyvrtaj se otvory pro soustky a pvody, obvykle o prmru 1 a 1,2mm. Deska se jet jednou oist. Provede se kontrola, zda jsou cesty sprvn nakreslen, zda nechyb njak dra a jestli na desce nen nkde zkrat mezi sousednmi cestami. Desku je mon natt roztokem kalafuny v lihu a nechat zaschnout. Ped pjenm je dobr upravit si hrot pjky, oistit ho a zkusit si pr spoj na njak zkuebn destice. Pi osazovn se diody pro men proudy kladou pmo na desku. Diody, ktermi tee vt proud obvykle hej a proto se umisuj nad desku, vvody maj vytvarovan podle obrzku 7, tak pvodn cesty bvaj ir. Hotov zdroj se m tak, e na sekundru je voltmetr pepnut na stdav rozsah a na vstupu ji na stejnosmrn - viz obr. 8. Tuto st koliky berte sp pro teoretick pouen, ale nvrh plonho spo-
Obr. 8 Men napt na zdroji je si mete vyzkouet v nejrznjch variantch.
Domc kol
Nae rozvodn s pechz z 220 V na 230V. Zkuste jednoduchou trojlenkou vypotat, jak velk bude napt na sekundru transformtoru, kter m na ttku napsno 220 V/12 V, pi zmn sovho napt z 220 V na 230 V.
Obr. 7 Osazovn diod samostatn lnek. Projednou se d pout trochu drsn, ale pouiteln metoda vykrabn mezer mezi cestikami njakm rydlem - nabrouenm roubovkem, starmi nkami, zlomenm listem pilky na elezo, nebo nm, co vyryje v mdn flii rhy a na izolant. Ryje se podle ocelovho mtka, nebo alespo kousku plechu, aby ry byly alespo trochu rovn. Pozor na porann, ryjeme na njak neklouzajc podloce. Pro ryt se spoje se navrhuj tak, aby ry byly pokud mono rovn a nebylo jich moc. Pak je zapoteb destiku peliv zkontrolovat, jestli nkde nejsou mezi oddlenmi plochami zkraty. Tenk vlasov zkraty bvaj patn vidt, je dobr pout zkoueku nebo ohmmetr.
Nov nad :
pilka na kov, nebo jenom list pilky dlk nebo nabrouen nastelovac hebk dlouh asi 5 cm kladvko - sta asi 200 g ocelov mtko vrtk prmr 1,0 mm nebo 1,1 nebo i 1,2 mm vrtaka - sta run
Pr slovek:
PCB - deska s plonmi spoji - Printed Circuit Board PSU - napjec zdroj - Power Supply Unite voltage - napt current - proud
Oprava z . 12/97
Pozorn ten si viml, e hodnoty potenciometr maj bt v kiloohmech k a megaohmech M. Redakce se za tiskovou chybu omlouv.
Obvykl postup je tento:

Obrazec plonch spoj se nakresl na papr ve skuten velikosti.
Stabilizace napt snadno a rychle

Po usmrnn nen na vstupu zdroje to napt, kter bychom chtli. Je zapoteb ho snit a udrovat stl - stabilizovat ho. Z technickho hlediska je nejjednodum stabilizanm prvkem Zenerova dioda. Ale z praktickch dvod je nejjednodu stabiliztor soustka se temi vvody monolitick stabiliztor. Co se dje uvnit je vm pro zatek jedno, hlavn muste pochopit zkladn vlastnosti a znt zapojen (viz obr. 1). Zkladn vlastnosti stabiliztoru: Vstupn napt - U1 mus bt vt ne vstupn U2. Vstupn napt - U2 je dan typem stabiliztoru. Maximln vstupn proud stabiliztoru I2 je dan typem stabiliztoru. Maximln vstupn napt mus bt vy ne vstupn, ale nejve asi 35 V!
15. dl
Jak napt si rate pt?

Na trhu je nkolik typ stabiliztor pevnho napt. Jejich vstupn napt je zejm u z typovho oznaen. Napklad 7805 m vstupn napt 5V. slo 78 znamen, e se jedn o pevn stabiliztor a druh dvojsl oznauje jeho vstupn napt. V katalogu najdete napklad stabiliztory s pevnm vstupnm naptm : 5, 6, 8, 9, 10, 12, 15 a 18 V. Psmenko v typu oznauje maximln vstupn proud: L - 100mA bez oznaen - 1A S - 2A Chceme-li napklad stabiliztor s vstupnm naptm 9 V, najdeme v katalogu: Obr. 2 Stabiliztory 78L09 7809 78S09 pro 100 mA pro 1 A pro 2 A Li se i na prvn pohled - viz obr. 2. Jednotliv vvody se oznauj IN INPUT - VSTUP (nestabilizovan napt) OUT OUTPUT - VSTUP (stabilizovan napt)
Obr. 1 Zkladn zapojen
Obr. 4 Jednoduch stabilizovan zdroj
28

Podmnka je, aby vstupn napt bylo vy, ne poadovan vstupn. Vstupn napt mus bt vy i pi maximlnm proudu, kter budete chtt odebrat, protoe pi zaten transformtoru me jeho napt klesat.
Dv napt
Obr. 5 Zdroj 12 a 5 V GND GROUND - ZEM (zem, nulov potencil, spolen vodi) Napt se oznauje ve schematech esky nebo nkde i anglicky Uvst Vin - vstupn napt Uvst Vout - vstupn napt Imax - maximln vstupn proud Nen problm udlat si zdroj 12 V a zrove teba 5 V. Prost pouijeme dva obvody. Viz obr. 5.
Co kdy chceme jin napt?

Pvodn se vyrbly stabiliztory napt 5V a kdy nkdo chtl vy, pouil zapojen z obr. 6. Princip lze jednodue vysvtlit asi takto. Vstupn napt stabiliztoru je na rezistoru R1 a protoe proud z vstupu tee i rezistory R1 a R2 je vstupn napt soutem napt na obou rezistorech. Viz obr. 6. lo by to zkusit poetn, ale pro nae ely lze usoudit, e prtokem proudu rezistorem R2 na nm vznik njak napt, o kter se pvodn vstupn napt zv,, vstupn napt je souet obou napt, tedy U = UR1 + UR2. Pi ppadnm vpotu by se musel jet uvaovat vnitn odpor integrovanho obvodu mezi zem a vstupem, kter je pi zmen DMM u 78L05 asi 4k a u 7805 asi 4,7k. Zvdav praktik postupuje asi takto: 1. Na vstup pipoj takov rezistor, aby stabiliztor normln pracoval. Uvauje e napklad pi rezistoru 5 k by z vstupu tekl proud asi 1mA, pi pouit 500 by proud byl asi 10mA. V uplku najde napklad rezistor 1 k a odporov trimr 470. 2. Zapoj obvod (pi malch proudech teba i jen na nepjivm kontaktnm poli) a m nejdve napt na vstupu integrovanho obvodu a pesvd se, e je opravdu alespo o nkolik volt vt ne poadovan vstupn napt. Mete si to sami zkusit s naptm z dvou plochch bateri 9 V. Dle si zm napt na vstupu integrovanho obvodu, tedy na rezistoru R1. Mlo by bt 5 V. Pak voltmetr pipoj na vstup celho obvodu a m napt. Pi oten trimrem bude pi nastaven na minimum vstupn napt 5 V a pi oten k maximu se napt bude zvyovat. Me si zkusit, kam a napt poroste a pak si nastav poadovan napt asi 6 V. 3. Koumk po zmen obvod vypne a zkus si zmit odpor na rezistoru R1, (u zkuebnho vzorku bylo na rezistoru 1 k nameno asi 772 ohm) a pak odpor nastaven na trimru (vyel asi 120 ohm) a ppadn trimr nahrad rezistorem. 4. Pak ho bude zajmat, jak se bude obvod chovat pi zaten. Uitel ve ko-
Pojistka
Obvod je chrnn proti znien pli velkm proudem, nebo zkratem na vstupu, vlastnm obvodem uvnit soustky, ktermu se k elektronick pojistka. Jestlie elektronick pojistka stabiliztoru vypn a pi vtm odbru proudu, ne by mohl snst napjec zdroj transformtor a usmrova, je mon zdroj chrnit tavnou pojistkou - jako napklad ve zdroji pipravenm redakc Radia+ v .11/1997. Tavn pojistka je sklenn trubika s kovovmi epikami, kterou prochz tenk drtek, kter se pi prchodu vtho proudu pepl a tato lacin vmnn soustka zachrn ped znienm dra obvod. obr. 3. Tavn pojistky se vyrbj pro rzn proudy, napklad 50mA, 0.12A, 0,2A, 0,315A, 0,4A, 0,5A 1A, 1,6A, 2Anebo 4A a j. Nepokouejte se je opravovat njakm drtkem, o kterm nevte, pi jakm proudu by se peplil. Pojistky maj podle konstrukce i rznou rychlost se kterou obvod chrn. Jsou obyejn T a rychl F (fast - rychl). Napklad F 125mA nebo T 315mA. Tak se prodvaj rzn drky - na plon spoj, na panel, nebo na kabel.
Obr. 7 Mon rozmstn soustek a propojen soustek le by pinesl amprmetr a posuvn rezistor, doma asi pipojte roviku 6 V/ 50 mA, nebo dv a mte, jestli napt kles. Nebo pipojte to zazen, kter chcete napjet, napklad pijma na 6 V a zmte napt na vstupu. Mlo by dret, nemlo by klesnout. Uvaujeme ale, e obvody s oznaenm L jsou pro proudy do 100 mA a obvody bez oznaen do 1 A. Zkuste si na obvod shout prstem. Pokud lehce heje a teplota nestoup, sta k chlazen okoln vzduch. Pokud pl, je zapteb teplo rozptlit do okol dodatenm chladiem. Nen nic jednoduho, ne si to zkusit prakticky. Schema a namen hodnoty si poznamenejte do svho seitu. Bylo by jednoduch dt pesn nvod, ale z vlastnch pokus budete mt vt radost a vc se naute. Nebojte se pemlet. Coe ? Pi jednom pokusu byl pipojen samotn 78L05 k napjecmu zdroji 12 V.
Stabilizovan zdroj
Na obrzku 4 je jednoduch stabilizovan zdroj. Jak bude mt vstupn napt tedy zle na zvolenm typu stabiliztoru.
Obr. 6 Zven vstupnho napt
Obr. 8 Jednoduch chladie z plechu; - pl zdroje = zem!
29

Obvod byl ke zdroji pipojen dvma asi 50cm dlouhmi vodii, na vstupu zdroje i na vstupu 7805 bylo 12 V ale na vstupu jenom asi 4,6 V!!! Co se dje? Stailo se podvat do originlnho schematu v katalogu a doplnit kondenztory. Na vstup stail v prvn chvli 100 nF a najednou bylo napt sprvn asi 5 V. Ve schmatech kreslen kondenztory Cb s kapacitou 100 nF mus bt umstn co nejble vvodm stabiliztoru. Uette si tm spoustu pot s oivovnm zapojen. V nkterch ppadech sice nen jejich pouit nutn, ale jeden nikdy nev.
Obr. 11 Pklad hotovho zdroje pouv piroubovn na plechov, nebo masivn hlinkov chladi viz obr. 8. Pro vae pokusy sta njak kus hlinkovho plechu silnho asi 1mm s otvorem pro piroubovn chladie, uznut pilkou na kov na pijeteln rozmr. Pi prci na isto si vhodn chladi mete koupit se soustami i vhodnou krabikou. Nebojte se vyut to, co vm padne pod ruku. jen 15mA) a tak vypoteme, e R4 = 7,2/ 0,02 a to je 360 . Pouijeme tedy njak od 360 a do asi 680 , napklad 470 . K rozsvcen LED tedy pi normlnm vstupnm napt nedojde, protoe mezi vstupem stabiliztoru a jeho vstupem je men napt ne je souet napt na LED a Zenerov diod ZD1. Zenerova dioda je dioda, kter se v propustnm smru chov jako bn dioda, ale v zvrnm smru od uritho napt zane vst. Tomuto napt se k Zenerovo napt. Je stl, stabiln - Zenerova dioda je nejjednodu stabilizan prvek. Rzn diody maj rzn Zenerovo napt, je uvedeno v katalogu. Odpov a otzku z minulho sla: Co se stane, kdy transformtor z 220 V na 12 V pipojme na sov napt 230 V? Potme jednoduchou trojlenku nebo postupn. Vstupn napt se zmn v pomru 230/220. Vypotme 230/220 = 1,045 a tmto pomrem znsobme vstupn napt z transformtoru 12 1,045 = 12,6 V.
Praktick proveden
Nvrh plonho spoje je velmi jednoduch, opt se zan rozloenm sou-
Jak vkon vlastn mus chladi rozptlit?

Pklad: Vstupn napt je 20 V, vstupn napt je 12 V, pouit obvod 7812 dovoluje odbr proudu Imax = 1 A. Na obvodu je tedy napt 2012 = 8 V a pi protkajcm proudu 1A je vkon pemovan na teplo P = U.I po dosazen P = 8.1 tedy 8 W. Ale co kdy dojde ke zkratu, na vstupu je stle 20 V, na vstupu je zkrat a tak tam nic nen, tedy 0 V. Na integrovanm obvodu je tedy mezi vstupem a vstupem napt 20 V a pi proudu 1 A je vkon P = 20.1 tedy 20 W. slo nm asi nic nek, ale pro porovnn si vzpomete jak dovede i 25W rovka ve stoln lampice rozeht kryt. Zkuste si sami vypotat vkonov zaten vaeho integrovanho obvodu. Velmi uiten je indiktor zapnut a indiktor peten. Indiktor zapnut lze pipojit hned za filtran kondenztor zdroje, tedy na vstup stabiliztoru. Je to LED s rezistorem, kter podle pedchozch lekc koliky snadno vypotte. U stabiliztoru s pevnm naptm mete indiktor zapojit na jeho vstup. Indikuje zapnut a kdy zhasne, tak indikuje peten viz obr.9. Indiktor peten u stabiliztoru pevnho, nemnnho napt bv zapojen podle obr. 10. Zde je pkladn vstupn napt stabiliztoru 16 V, vstupn je 9 V. Mezi vstupem a vstupem stabiliztoru je tedy 16-9 = 7 V. Pi zkratu na vstupu je mezi vstupem a vstupem stabiliztoru 16 V. Pro toto napt vypotme rezistor R5. Na Zenerov diod zstane napt 6,8 V, na LED asi 2V, to je dohromady 8,8 V a na rezistoru mus zstat zbytek do 16, tedy 168,8 = 7,2 V. LED nechme tci proud maximln 20mA (radji
Obr. 9 Indikace zapnuti (vlevo) a indikace zapnut a peten (vpravo) stek. Viz obr. 7. Potom se ur velikost destiky podle krabiky, Typ stabiliztoru volme i podle odebranho proudu. Kdyby stabiliztor hl, je vhodn umstn na chladi. Nkdy sta soustka samotn, napklad 78L09 pro proudy do100 mA, nebo masivn proveden 7809 pro proudy do 1 A v kovovm pouzdru vkonovho tranzistoru. Nkdy pro chlazen sta soustku pipjet na desku s vt plochou plonho spoje. Obvkle se ale
Soustky:
78xx podle napt a proudu, napklad IO1 7809 IO2 7805, 7812 apod ZD BXZ83V006.8 zenerova dioda 6,8 V LED1 LED zelen LED2 LED erven R1 1k rezistor R2 470 trimr R3 820 rezistor R4 390 rezistor R5 470 rezistor C1 1m0/16 V elektrolytick kondenztor C2,C4 M1 keramick kondenztor C3 10M/16V
Nov slovka:
input output ground fast - F fuse overload protection - vstup - vstup - zem - rychl (pojistka) - pojistka - peten - ochrana
Obr. 10 Zapojen funkce indiktoru peten
30

Regulovateln napjec zdroj
kolika nen jenom pro pouen, ale chceme si vyrobit i nco uitenho. V minulm sle to byl stabilizovan zdroj uritm pevnm naptm, danm typem stabiliztoru a ukzka nastaven vstupnho napt pomoc podepen napt stabiliztoru naptm na rezistoru R2. Pro zkladn orientaci by to mohlo snad stait, podle znalost v tto kolice se u mete zat orientovat i v jinch publikovanch zapojench. V tomto pokraovn si probereme zdroj s nastavitelnm naptm. K minulmu vkladu jet pidme nkolik poznmek: 1. Vmav teni pili v minulm sle na chybu na obr. 10, na rezistoru R5 m bt napt 7,2V tak, jak je to v textu. 2. Kondenztor mus bt dimenzovn na napt naprzdno, tedy nezatenho zdroje! Vykink je tam proto, e transformtor me dvat naprzdno vt napt, ne pi uritm, jmenovitm zaten. Pi men napjee s transformtorem 11,5V/20VA pro halogenov svtla bylo na sekundru stdav napt 12,1 V a po usmrnn stejnosmrn napt 16,8 V. Filtran kondenztor 1 mF stail na provozn napt 16 V. Pi men napjee s transformtorem 12V/4,5VA se stavebnice KTE . 333 z .12/1997 bylo v redakci nameno napt naprzdno dokonce 15,67 V (stdavho) a po usmrnn dokonce 22 V (stejnosmrnho). Pi zaten toto napt kleslo, ale kondenztor mus bt na napt 25 V (nejbli vyrbn hodnota - to zjistte v katalogu soustek). Pi pouit kondenztoru na 16 V dolo k jeho znien - po chvli bylo slyet dut puknut a z vnitku kondenztoru vyletl na stl smotek toho, co bylo uvnit. Pi ohledn kod byla pouhm okem a pot zmenm bzukovou zkouekou na mcm pstroji zjitna peplen pojistka v sekundru transformtoru. Trafo zstalo nepokozen. Vhoda: toto trafo dv dostaten velk napt, je ho mono pout i pro nabjeku malch olovnch akumultor 12 V/1,2 Ah. Vysvtlen: mal auto potebuje k vyjet kopce uritou rychlost rychlej rozjezd. Mal transformtor m naprzdno, bez zaten vt napt, aby i pi uritm odbru proudu bylo na sekundru napt kter chceme. Pouen: pro pt si pamatujeme, e co oko nevid, je dobr zmit. Napt ze sekundru trafa na stdavm a usmrnn napt na kondenztoru na stejnosmrnm rozsahu voltmetru. Zd se, e je to pli e, ale zatenci tak maj nrok na vysvtlen toho, co pokroil u znaj nebo zjistili metodou pokusu a omylu.
16. dl
Obr. 3 Napt na dlii R1 a T2 provedeno odprovn elezninho vagnu. Mk pruiny zmruj mrn drncn a kdy u ony nesta, dosednou a nadoraz, vyrovnvaj hrub nrazy siln pruiny. Zdroj s nastavitelnm naptm meme pout bu jako: zdroj s uritm, pesn nastavenm pevnm naptm, nebo zdroj s plynule nastavitelnm naptm pro rzn pokusy, nebo zdroj pro nabjen malch olovnch akumultor pro napjen alarmu, apod.
LM317
Vvoj vedl od stabiliztoru s pevnm vstupnm naptm ke konstrukci soustky pro regulovateln stabilizovan zdroj. LM317 firmy National Semiconductor m podle katalogu tyto vlastnosti. Maxmln Uvst a do 40 V vstupn napt Minimln vstupn napt Uvst 1,2 V Maximln vstupn Imax 100 mA proud (L) Maximln vstupn Imax 1,5 A proud (T) Maximln vstupn Imax 2,2 A proud (K) jet si vimneme, e v doporuenm zapojen je R1 = 240 ohm. Li se provedenm. V katalogu najdete u tchto proveden i typ pouzdra a podle nj i vyobrazen - viz obr. 1. Zkladn zapojen je na obr. 2. Na prvn pohled vypad stejn jako nastaviteln zdroj se stabiliztorem s pevnm naptm. Jenom msto uritho napt danho typem obvodu (7806 - 6 V a podobn) m LM317 toto napt 1,25 V. k se mu vztan, referenn. Jednotliv vvody bvaj oznaen:
Obr. 2 Doporuen zapojen Pi men napjee s transformtorem 15 V/30 VA bylo napt naprzdno 21 V, z tohoto transformtoru je mono odebrat proud a 2A, to bude jednou pkn napjec zdroj, ale te se psn drme bezpenosti prce a pouvme pouze bezpen proveden transformtory nebo zdroje. 3. Ve schmatu v .3/1997 je msto rozkreslen usmrovae v Graetzov zapojen pouit zjednoduen schema. Mstkov zapojen ty diod tak, jak bylo rozkresleno v .1/1997, pouijete pi nvrhu a osazovn plonho spoje. Nebo je mono pout jedinou soustku - t.zv. diodov mstek - napklad B40C1500, kter snese napt do 40 V a proud do 1,5 A. tenm v katalogu najdete spoustu zajmavost. 4. Pro je paraleln k velkmu kondenztoru zapojen jet mal? Vypotanou vslednou kapacitu skoro neovlivn, asi jako blecha na slonovi jeho hmotnost. Kondenztory s kapacitou 100 nF se umisuj co nejble k vlastnmu IO, zatmco velk kondenztory mohou bt umstny i mimo desku s plonmi spoji nkde uvnit pstroje. Prv tyto mal kondenztory vychytvaj rzn rychl ruiv zmny napt asi tak, jako je
Typ
I vst. Pouzdro (A) LM317L 0,1 TO-92 LM317T 1,5 TO-220 LM317J 2,2 TO-3
slo vvodu 1 2 3 ADJ OUT IN ADJ OUT IN IN ADJ OUT
Obr. 1 Pouzdra a vznam vvod
Obr. 4 Schma zapojen jednoduchho napjecho zdroje
31

pemosujc IO v zvrnm smru. Touto diodou v proud netee, jenom po vypnut zajist, aby na vstupu IO nebylo vy napt ne na jeho vstupu a IO tak nezniilo. V praxi se nkdy k zdkm na vstupu pidv paraleln zapojen dioda v zvrnm smru, kter by mla zachrnit zdroj ped znienm pi pipojen njakho napt s obrcenou polaritou, napklad ze zazen, ve kterm je nabit kondenztor v obvodech napjen.
Obr. 7 Osazen diod na a nad desku panelu vestavte voltmetr, nebo nejlevnji dte na osiku potenciometru knoflk se ipkou nebo ryskou a stupnici si nakreslte sami na pedn panel a ocejchujete j pomoc pjenho voltmetru. Napt je natolik stabiln, e tomu mete vit. A jet je to pesnj. Stupnice na midle je dlouh napklad 5 cm a stupnice okolo knoflku o prmru 4 cm je dlouh 4 krt p, tedy asi 12,6 cm. Osa potenciometru se neot kolem dokola, ale jenom o 270 stupn, tedy o ti tvrtiny, take dlka tto stupnice je asi 9 cm!
Proveden
Podle vaich poadavk mete volit rznou velikost a typ stabiliztoru a umstit ho nastojato, naleato, bez chladie nebo na chladi. Vvody je mon nechat v ad vedle sebe, nebo lpe s prostednm vvodem trochu vpedu - do trojhelnku - lpe se dl plon spoj a lpe se pj. Chladi me bt se ze-
Obr. 5 Rzn proveden chladi IN INPUT - vstup nestabilizovanho napt OUT OUTPUT - vstup stabilizovanho napt ADJ ADJUST - nastavovac vstup Mezi vstupem a nastavovacm vstupem je tedy napt 1,25 V. Na dlii rezistor R1 a R2 se vstupn napt rozdl v pomru jejich rezistivity. Pitom na R1 je stle 1,25V. Selskm rozumem vzato: je-li na R1= 240 ohm 1,25V, je na R2 = 2400 ohm napt desetkrt vt, tedy 12,5 V a na obou dohromady 1,25 + 12,5 = 13,75 V. Kdo chce, me si odvodit vzoreek, kdo nechce, najde v katalogu vpoet vstupnho napt Uvst = 1,25 (1 + R1/R2). Vstupn napt mus bt samozejm alespo o 2 V vt ne poadovan vstupn. Nebo naopak, vstupn napt je ale vdy men ne vstupn. Kdybychom pi vstupnm napt 16 V mli potenciometr s hodnotou, kterou bychom mohli nastavit teba 25 V. Zpotku by napt vzrstalo a asi do 13,5 V a pak by se zastavilo a i pi dalm oten osikou by nerostlo. Schema doplnme o usmrova s D1-4, C1 - filtran kondenztor 1mF/25, kter vyfiltrovv zvlnn usmrnnho napt za usmrovaem, C2 - kondenztor na vstupu stabiliztoru, sta men ne C1, a blokovac kondenztory Cb1 a Cb2. Podle lnku o stabiliztorech v Radiu+ .3/1997 pidme jet diodu
Elektronick pojistka
Integrovan obvod stabiliztoru m v sob zalenn (integrovn) i obvod ochrany ped pli velkm proudem elektronickou pojistku. Ta pi dosaen uritho proudu zpsob pokles napt, proud vc nevzrst, dr, je stl, konstantn. Popisovan obvody maj podle typu urit hranin proud.
Obr. 6 Osazen bez a s chladiem zem pro vvody, nebo ovlnm otvorem, s hladkm profilem, nebo zoubkovan. Pozor - na chladcm kidlku a tm i na chladii je vstupn napt, nesm se tedy spojit s kostrou pstroje, nebo zem! Mete pout kondenztory s vvody na jedn stran a nastojato, nebo kondenztory s vvody na obou stranch naleato. Diody mete umstit pmo na desku, nebo pi vtch proudech zajistit jejich chlazen umstnm nad desku. Vstupn napt mete nastavit pevn trimrem opt naleato, nebo nastojato, mus bt pstupn pro roubovk. Pi pouit potenciometru ho mete umstit pmo na desku plonch spoj, nebo na pedn panel a propojit ho s deskou vodii. Vstupn napt mete mit svm mcm pstrojem, nebo do pednho
Nov slovka:
(to) adjust - nastavit, nastaven regulation - regulace
soustky
LM317 integrovan obvod - stabili ztor viz.text R1 470 ohm - rezistor R2 2k2 trimr nebo potenciometr C2 10 uF/25 V - elektrolytick konden ztor Cb 100 nF - kondenztory 2ks ppadn i D1-4 KY132/80 nebo podobn C1 1m0/25 V - elektrolytick kondenztor D2 1N4148 (nebo podobn) - kemkov dioda
S nebo baterie?
Nen baterie jako baterie. Mnoh z nich znte, a tak zaneme nzvoslovm. Zkladnm zdrojem napt je elektrick lnek. Baterie se skld z jednotlivch lnk. Nkter lnky lze nabjet, hromadit v nich - akumulovat - energii, jsou to akumultory. Elektrick lnky jsou napklad: a) zinko-uhlkov lnek - m napt 1,5 V b) niklo-kadmiov lnek - m napt 1,2 V c) olovn lnek - m napt 2 V d) jet existuj jin lnky - alkalick, rtuov, lithiov, niklo-elezn, solrn a jin. a) Zinkouhlkov - viz obr.1 - jsou prodvny jako
17. dl
tukov baterie - jsou to vlastn jednotliv lnky monolnky - buty mal monolnek tvoltov baterie - tvoen dvma lnky ploch 4,5 V baterie - tvoen tema lnky
32

ivotnost NiCd lnk je dna i potem a kvalitou nabjecch cykl. ivotnost autobaterie je dna sp rozpadem olovnch elektrod, tedy asem. Kolik let vm vydr v aut si zjistte sami. Zkladn daje u akumultor jsou 1. napt ve voltech 2. kapacita v amprhodinch V katalogu jsou napklad typy s naptm 6 V nebo 12 V a s kapacitou 0,8 Ah nebo 1,2 Ah. Zkratka Ah znamen amprhodiny, tedy nsobek potu hodin a proudu. Tak napklad u akumultoru s kapacitou 1,2Ah meme teoreticky odebrat proud 1,2 A po dobu jedn hodiny, nebo 0,12A po dobu 10 hodin, nebo ... a to si zkuste sami. lm naptm, v katalogu je pro typy se jmenovitm naptm 12 V: 13,5 a 13,8 V pro udrovac nabjen a 14,5 a 15,0 V pro cyklick provozn nabjen. Takov napt u umme nastavit! Pozor : toto napt nesmme pekroit, protoe by pak do akumultoru tekl pli velk proud, kterm by se akumultor zniil - vyvjejc se plyn by mohl roztrhnout kryt a kyselina by zneistila okol. Proto tak do vstupu zaazujeme pojistku.
Obr. 1 b) Niklokadmiov (NiCd) lnky maj 1,2V a daj se nabjet, pouvte je napklad do walkmana. c) Autobaterie je tvoena olovnmi lnky po 2,1 V. Dve se akumultor musel udrovat dolvnm destilovan vody, utrat vyteklou kyselinu pi nhodnm pebjen baterie pi porue nebo patnm nastaven regultoru. Dnen baterie jsou u bezdrbov - sta je jenom udrovat nabit.
1. pokus
Trochu si pohrajeme s nastavovnm napt. Na nepjivm kontaktnm poli opt
Akumultory
Nkter zazen je nutno napjet z nezvislch zdroj - alarmy, sirny, nouzov osvtlen, signalizace, regulan nebo ochrann obvody, telefonn stedny atd. Obvykle sta mal zlohov zdroj s akumultorem. Zinko-uhlkov nebo alkalick baterie by se za celou dobu zlohovn vybily a teba by se ani jednou nepouily, nebo by se vybily po prvnm pouit a musely by se vyhodit a vymnit. A tak neustle kontrolovat, jestli jsou jet provozuschopn. Akumultorem lze napjet tak hraky, voztka, defibriltory, kardiomonitory, penosn mc pstroje, analyztory, hudebn nstroje atd. Pi listovn v katalogu narte na NiCd i olovn akumultory, ale od jejich pouit nkdy odrazuje neznalost parametr nabjen. Rozdl mezi olovnmi a NiCd akumultory je vc. Sami si porovnejte cenu, velikost, hmotnost, ohroen ivotnho prosted pi obvyklm vyhozen do odpadu, to je na samostatn lnek (napklad v KTE .7/1997 na str. 6 a 8). Ns zajm zkladn rozdl : Autobaterie tvoen olovnmi lnky se d kdykoliv podle stavu vybit prbn dobjet. Baterie z niklokadmiovch lnk se m ped novm nabjenm vybt.
Obr. 3 Plat : U = UR1 + UR2; U = 1,25 (1 + R2/R1)
Nabjen konstantnm proudem

Podobn by to bylo s nabjenm, ale akumultory se obvykle nabjej konstantnm proudem, kter je seln roven desetin kapacity. Napklad autobaterie s kapacitou 44Ah proudem 4,4A, NiCd lnky do walkmana s kapacitou 500mAh proudem 50mA, atd. Take akumultor s kapacitou 1,2Ah by se mohl nabjet proudem 0,12A (po dobu asi 10 hodin). Aby se akumultor nabjel, mus bt na-
Obr. 4 bjec napt vt, ne napt nabjenho akumultoru, aby proud tekl do akumultoru a nabjel ho. Pi nabjen se napt nabjenho akumultoru zvyuje a nabjec proud by klesal a tak se mus njak udrovat.
sestavme napjec zdroj podle schmatu obr. 3. Bude stait LM317, R1 bude podle doporuen vrobce 240 ohm. Aby se nm lpe potalo, pouijeme jako R2 trimr nebo potenciometr 2k4 a jako zdroj dv ploch baterie s naptm 9 V. Na vstup pipojme voltmetr. Namme njak napt. Trimr vytome do takov krajn polohy, aby ml nejmen odpor - na vstupu namme nejmen napt. Mlo by bt asi 1,25 V. (Podle katalogu me bt 1,20 a 1,30 V). Trimrem pootme a zkusme nastavit napt 2 V, pak 3 V, tyi, pt, est, sedm, sedm a kousek a ... dost. Pouen : 1. I kdy nastavujeme dle, zvyujeme odpor, napt na vstupu u vc rst neme, protoe me bt jenom men ne to, kter pivdme na vstup. 2. Nastavovn bylo pli jemn, citliv, nelo to nastavit pesn. Po nastaven nejvyho napt u ml trimr mrtv chod - osikou lo otet, odpor rostl, ale u se nic nedlo.
Nabjen konstantnm naptm

Olovn akumultory LONG (a podobn) jsou uzaven, nic z nich neme vytkat, mohou pracovat v rznch pracovnch polohch, nemaj pamov efekt a krom nabjen nepotebuj dnou zvltn drbu. A kdy u jsou akumultory bezdrbov , a se tak nemusme starat o nabjen. V katalogu si vybereme napklad typy WP 0.8-12 nebo WP 1.2-12 nebo WP1,2-6 - viz obr. 2. Vrobce tchto akumultor doporuuje provdt nabjen konstantnm - st-
2. pokus
Pouijeme zdroj s vtm naptm, napklad stavebnici .333 z .11/1997, nebo naprosto bezpen transformtor
Obr. 2
Obr. 5
33

nabjekou. Zapojen naeho zdroje troku upravme. Viz obr. 5. Pi nastavovn trimrem se napt mn v rozsahu od 1,25 a do asi 13,5 V. Aby bylo nastavovn jemn, pouijeme kombinaci rezistoru a trimru. Napklad u pedtm vyzkouen R2 slome z rezistoru 2k2 a trimru 470 ohm. Pi vytoen trimru na jednu nebo na druhou stranu, tedy na nejmen nebo na nejvt odpor, bude Umin = 1,25*(1 + 2200/240) = 12,71 [V] Umax = 1,25*(1 + (2200 + 470)/240) = 15,16[V] Take meme jemn a pomrn pesn nastavit poadovan napt pro udrovac nabjen, nebo pro cyklick nabjen a vybjen - kdy se akumultor nabije, pouv a pak se zase nech nabt.
Obr. 10a, b Take aby opravdu na vstupu a tedy na akumultoru bylo poadovan napt, mus bt napt ze stabiliztoru o toto napt vt. Napt mme na vstupu nabjeky pi pipojenm akumultoru.
Obr. 6 zalit v izolaci i se sovou rou, doplnnou o usmrova v Graetzov zapojen a filtran kondenztor. To u jsme tak probrali minule. Ppadn si usmrova s filtrem mete bhem chvilky sestavit tak na nepjivm kontaktnm poli. U jsme ho sice mili minule, ale niemu nevme a opt zmme vstupn napt. Na zkuebnm vzorku bylo nameno stdav napt naprzdno 15,68V a na filtranm kondenztoru C1 bylo asi 22V. Ve stabiliztoru ponechme trimr R2 s odporem 2k4 - viz obr 4. A opt nastavujeme trimr a mme napt. Tentokrt meme pokraovat i dle a do napt asi 12V a nco. Vpotem si meme ovit, e s trimrem R2 s hodnotou 2k4 lze nastavit napt a Uvst = 1,25*(1 + R2/R1) U = 1,25*(1 + 2400/240) U = 1,25*(1 + 10) U = 1,25*11 U = 13,75[V] Take mme zrodek zdroje od 1,25 a do asi 13,75 V, se kterm tedy meme napjet vechny pedchoz pokusy, nebo si na stole zkusit napjet rzn obvody uren pro napjen 12 V akumultorovou bateri v automobilu, nebo prost uren pro napjen 12 V.
5. pokus
Zapojen doplnme - viz obr. 11 - o indikaci funkce nabjeky a) zapnut - zelenou LED na vstupu stabiliztoru. Rezistor R5 si vypotejte sami podle namenho napt na filtranm kondenztoru zdroje. b) peruen pojistky na vstupu. Uvaujte tuto situaci: z njakho dvodu by z vstupu nabjeky tekl velk proud a peplil by pojistku. Bu by byl, teba i jenom nhodou a na chvilku, zkratovan vstup nabjeky, nebo by byl akumultor pebjen vtm proudem, nebo ... cokoliv. A my bychom v domn, e pojistka i nabjeka jsou v podku, nabjeli akumultor, ale nic by se nedlo, provozem by se akumultor vybil a zazen na kter se spolhme by bylo nefunkn a mohlo by ohrozit majetek, zdrav, ivoty. Toto zapojen tu nen. Zkuste ho vymyslet sami, a poslat do redakce Radia+ . Funkn a zajmav zapojen otiskneme. Otzka na pt - z kolika lnk je sloena 9 V zinkouhlkov baterie? Jakou hodnotu bude mt rezistor R5 v srii s LED, kterou potee proud 20 mA?
Obr. 8 Opatrnosti nikdy nezbv. Pi zapojen trimru podle obr. 6a by pi peruen dotyku mezi jedcem a odporovou drhou byl odpor nekonen a vstupn napt by mohlo vylett na maximum, skoro na napt U1! Pi zapojen podle obr. 6b by nastaven odpor byl nejv takov, jako je odpor cel odporov drhy, take by tato bn porucha nenadlala vt kodu. Nic to nestoj, jenom spojit jezdec s druhm koncem odporov drhy.
Obr. 9
4. pokus
Ppad meme zdroj podle obrzk 7,8,9 a 10 doplnit : obyejnou tavnou pojistkou, kter by chrnila zdroj i akumultor ped petenm vtm proudem ochrannou diodou D5, kter zajist, aby na vstupu IO nebylo vt napt ne na vstupu, ochrannou diodou D6, kter zajist, aby ani nhodou nemohl tci proud z akumultoru zptky do nabjeky, tedy napklad pi pipojen akumultoru na vypnutou nabjeku, ochrannou diodou D7, kter zajist, aby pi nhodnm pipojen akumultoru s opanou polaritou nedolo k pokozen nabjeky. Pi zaazen ochrann diody D6 na vstup, dojde pi prchodu proudu touto diodou k bytku napt asi 0,6 a 0,7 V.
3. pokus - nabjeka akumultoru 12 V/1,2 Ah

Odhadneme, e nabjec proud tedy bude men, ne desetina kapacity, tedy men ne 120 mA, nebo si v katalogu peteme, e proud pi nabjen by neml pekroit 240 mA. To zvldne n zdroj, kter probrme, pouijeme vak LM317T s chladiem. Take a si postavte podle njakho nvodu alarm, blika, asov spna atd, mete ho napjet z akumultoru a ten dobjet
Npady pro domc tvorbu :

1. Zkuste si podle pedchozch lnk jen tak na stole udlat stejnou nabjeku s obvodem 7812 a rezistory R1 a R2 a s vsledky se svit redakci. 2. Akumultory se jmenovitm naptm 6 V (napklad WP 1.2-6) se maj nabjet
Obr. 7
Obr. 11
34

IO LM317T s chladiem R1 rezistor 240 R2 trimr 2k4, nebo potenciometr R3 rezistor 2k2 R4 trimr 470 D5,6,7 KY132/80 nebo podobn typy D8 LED zelen Po pojistka 200 mA AKU akumultor 12 V/1,2 A nepjiv kontaktn pole a drtky V voltmetr a drobn biuterie - pojistkov drky, konektory na akumultor, knoflk se ipkou na potenciometr, atd...
Obr. 12 6,75 a 6,9 V pro udrovac nabjen 7,2 a 7,5 V pro cyklick nabjen Zkuste si sami navrhnout a jen tak na stole vyzkouet nabjeku pro tento typ akumultoru. CHARGE - nabjen (veobecn) CHARGER - nabjeka CHARGED - nabit (trpn rod) CHARGING - nabjen (prbn as) RECHARGEABLE - nabjiteln, schopn nabjet se Vta : THIS BATTERY IS NOT RECHARGEABLE ! tato - baterie - je - ne - nabjen-schopn Tuto baterii nen mon nabjet !!
Technick daje akumultoru :

typ jmenovit napt provozn kapacita dlka ka vka pouzdra hmotnost kapacita WP0.8-12 12 V 0,8 Ah/20 hod 96 mm 25 mm 62 mm 0,37kg 20h/0,04A 0,8Ah 1h/0,48A 0,48Ah max. vybjec proud 10A/10s nabjen udrovac 13,5 a 13,8 V cyklick 14,4 a 15,0 V max. nabjec proud 0,24 A
Trocha anglitiny
CHARGE DISCHARGE RECHARGE LOW - nabjen (veobecn) - vybjen - optovn nabjen - nzk (napt - vybit lnek) POSITIVE - kladn (pl) NEGATIVE - zporn (pl) ped podstatnm jmnem je len neurit A nebo urit THE A CHARGER - nabjeka A CELL - lnek A BATTERY - baterie odvozen vrazy
Pouvan soustky:
2ks ploch baterie 4,5 V TR sov adaptr 230/(asi 15 V) D1-4 dioda KY132/80 nebo podobn typy C1 kondenztor 1m0/25 V C2,3 kondenztor 100n IO LM317
Rukov mc pstroj
V rozbhu vkladu zdroj by bylo mono probrat m dl bohat paletu obvod pro napjec zdroje, ale to je v jinch lncch. Mnohmu i zanajcmu kutilovi obas padne pod ruku njak rukov mc pstroj, vykuchan z njakho zazen, napklad magnetofonu, mcho pstroje vyhozenho do sbru, nebo ehosi, co u doslouilo, nebo je v bazaru za vlohou s cenou, kter si k, e by to stlo za pokus. Protoe urit nebudeme mt list s potebnmi technickmi daji, pjdeme od zjevnho ke skrytmu. 1. Rukov mc pstroj m ruku. Ruka ukazuje na stupnici. Obvykle bv s nulou na levm okraji, nkdy i uprosted. 2. Na stupnici bv uvedeno, co mc pstroj m: V - napt ve voltech, A - proud v amprech, nebo oznaen odvozench jednotek, ppadn na stupnici me bt pln cokoliv: erven a zelen pole u indiktoru z magnetofonu, dB, Np, stupn celsia, oslovan dlky bez oznaen, nebo i rzn slova: provoz, pohotovost, haven, I. II. a podobn. Ani tchto kuriozit se nelekneme, obvykle nemme co zkazit a meme je k nemu pout rukov mc pstroj voltmetr
18. dl
a mon budeme dokonce i pjemn pekvapeni. 3. Vpravo dole, nebo nkde jinde bvaj uiten znaky. Vysvtlme si je v poad podle uitenosti:
Systm
systm magnetoelektrick
systm elektromagnetick
jin, zatm ns nezajm. Systm magnetoelektrick je vborn, citliv, m stejnosmrn proud (a tm i napt). Stdav proud se m tak, e se usmrn a zm usmrnn stejnosmrn. Systm elektromagnetick je mn citliv, m stejnosmrn i stdav proud. Jin systm najdete v kad domcnosti - je to elektromr - ten nem ruku, ale oten kotoue se pevd na potadlo. PROUD pro plnou vchylku ruky 100 A - pro ns pln poklad, ten je nejlep 200 A - velmi dobr, ten pouijeme
Bn rukov panelov mc pstroj
amprmetr
35

nezniili, zkusme ho rozhbat njakm malm proudem, napklad 100 A. Viz obr. ??? Pro jednoduchost pouijeme plochou baterii s naptm U = 4,5 V. Obvod mus tomuto proudu klst urit odpor rezistivitu R. Potme R = U/I a dosadme R = 4,5/0,0001 (pevod na zkladn jednotky jsme u probrali, ale meme si osvit, e mili je tiscina a mikro miliontina). Vyjde nm rezistivita 45000 ohm. Pouijeme tedy potenciometr nebo trimr (je levnj) z pedchozch pokus 47k nebo vt, napklad M1 (tedy 100k) nebo i vt a nastavme ho na nejvt rezistivitu!!!.
Obr. 1 50 A - tak velmi dobr, hodn citliv 20 A - velmi dobr, velmi citliv, pozor 1mA - na univerzln midlo na V i A ppadn nm bude tst pt a najdeme midlo pmo na njak napt, napklad voltmetr do 10 V, nebo amprmetr do 1 A. Pamatuj: u tchto midel meme rozsah zvtit, ale ne zmenit.
Obr. 2 Pokud se ruka pohnula, slva, je to asi amprmetr. d) kdy se ani te nic nedje, zkusme milo pipojit pmo na plochou baterii. Pokud se ruka pohnula, je to asi voltmetr. e) pokud se ani te nic nedje, nechme pstroj uleet, teba pozdji zjistme, e um nco jinho zajmavho.
2. pokus
Stupnice
Jestlie mcmu pstroji k vchylce sta mal proud, pokraujeme dle. Ruka obvykle ukazuje na stupnici. Pokud ji na stupnici jsou njak dlky, nebo sla, meme je pout, nebo si ti ikovnj nakresl novou stupnici. Nkdy jde stupnici O-P-A-T-R-N- vyndat, pak se d nastknout blou barvou ve spreji, a na n tu nebo tenkou fixou v krutku nakreslit oblouk stupnice a na nj dlky. Nkomu bude stait pikreslen slic a rek na stupnici tukou nebo propisotem. Posledn slo na stupnici oznauje tzv. ROZSAH midla. Voltmetr na 4,5V asi nepotebujeme, jestlie je na stupnici 100 dlk, udlme si voltmetr napklad do 10 V - s dlky po desetin voltu. Je to velmi snadn. Mme stle pipojenou baterii 4,5 V. Trimrem otme tak, a bude ruka ukazovat na 45 dlk. Pi pipojen 9V baterie by mla ukazovat na 90 dlk, pi pipojen tukovho lnku, nebo monolnku by mla ukazovat na 15 dlk. Takto nastaven trimr meme nechat, nebo ho odpojme a jeho odpor zmme ohmmetrem a tuto hodnotu slome z rezistoru R1 a trimru P1. Napklad msto hodnoty 41400 ohm pouijeme rezistor 39k a trimr o trochu vt ne je rozdl tchto hodnot, aby se dalo pidvat i ubrat, tedy napklad 2k7.
Pracovn poloha
pipomn postlku - poloha vlee - na stole svisl poloha ikm poloha - nkde na panelu, i s uvedenm hlu Polarita bv oznaena u pvod Nenechme se znervznit, je to doporuen pracovn poloha, ono to m i jinak, ale u nen zaruen pesnost.
Polarita
bv oznaen znakou vylisovanou na krytu u pvod. Take bychom j mli dodret. Pokud ne, la by ruka za roh, tedy jet troku doleva, ale ne moc, jenom by se opela o lev krajn doraz. Je to nenpadn, dme si na to pozor.
Tda pesnosti
uvd pesnost v procentech, napklad 1 - napklad pi men 100 V se me liit o 1 V 0,5 - pi 100 V se me liit o 0,5 V - pro laboratorn mc pstroje - pesn, ale pstroj asi velmi citliv na otesy. 55% pesnost sta pro hrub men napklad 12 V se me liit o 0,6 V.
1. pokus
Je zapojeno a sledujeme, co se dje: - ruka se trochu vychl - slo 5 ije!!, - ruka se ani nehne, - ruka peletla pes stupnici a je na druhm kraji. a) Je-li vchylka ruky pli velk, okamit obvod rozpojme a - zkontrolujeme, jestli je trimr nastaven na maximln hodnotu, nebo - pstroj je citlivj, ne jsme pedpokldali a tak pouijeme vt rezistor. Odhadneme, e kdyby pstroj ml citlivost 10A, musel by rezistor bt podle pedchozho vpotu desetkrt vt, pouijeme tedy trimr M47 (tedy 470 000 ohm, e). Nastavme ho na maximum a pokus opakujeme. b) Je-li vchylka ruky mal, nebo dn, pomalu a jemn nastavujeme trimr tak, a ruka doshne na konec stupnice. Pokud se pi vytoen trimru do 3/4 nic nedje, zkusme pout asi 10 krt men trimr - 4k7. To by pi napt 4,5 V mohl midlem tci proud asi 1mA. c) pokud se ani tehdy nic nedje, zkusme midlo pipojit pes roviku do baterky, maximln proud by byl asi 0,3 A.
Znaka druhu proudu

stejnosmrn stdav stejnosmrn i stdav A znaka druhu proudu s tdou pesnosti je jasn, e? Tda pesnosti pi ss proudu a tda pesnosti pi st. proudu.
3. pokus
Cejchovn
Pesnmu nastaven se k cejchovn. Pouijeme zapojen na obr. ???. Ke zdroji napt pipojme n nastavovan pstroj - te u mu budeme kat voltmetr
Pklad oznaen midla Zkladn princip je tento: Pi zapojen do obvodu systmem mcho pstroje tee proud a ten vychyluje ruiku. U amprmetru i voltmetru. To chce praktick pokus.
Vchoz vaha
Mme libovoln mc pstroj a chceme ho oivit. Abychom systm pstroje
Indiktor z magnetofonu
36

du, pi nezapojenm midle, nastav ruka pesn na nulu. Jemn a jen velice maliko. Nesm se s tm otet dokola, jenom troiku pootoit. Systm je velice citliv, neznite si ho z neznalosti. Jako vod by to snad mohlo stait. Pokud nemte vhodn druh mc pstroj na cejchovn, nebo si nevte rady, svte se uitelm ve kole. Nepodceujte je, dovedou zzraky. Rezistivita obvodu R = U/I a po dosazen R = 20/0,000 04 vyjde Rm = 500 000 . Jen tak mimochodem byl zmen vnitn odpor 6,61k (co to je proti 500k) a byl sloen z rezistoru M47 a trimru 47k. Opt nacejchujeme podle pedchozho pokusu. 3. indiktor vykuchan z doslouilho magnetofonu snad B5. Nic na nm nen napsno, jen polarita + a -. K rozhbn byla pouita ploch baterie a trimr nejdve M47, byl moc velk, ruka zaala trochu reagovat a hodn za polovinou. Byl pouit men - 47k. S tmto trimrem bylo mono z tohoto indiktoru udlat midlo do 9 V - nastavenm na 20,2k do 12 V - nastavenm na 25,9k do 20 V - nastavenm na 45,9k. No midlo, nkdy sta indikovat, e napt bu je - ruka je v ervenm poli, nebo napt je men, nebo nen dn, napklad je vybit baterie, nebo akumultor.
Obr. 3 a kontroln pesn voltmetr. Pipojme napklad 9V baterii a na kontrolnm voltmetru namme napklad 9 V. N voltmetr nastavme na 9 V tak. Pro kontrolu pipojme teba 4.5 V baterii a jej napt zmme obma midly. Opt by mla ukazovat stejn. Ten kdo m hotov zdroj, me si zkusit nastavovat napt od 1.5 do 10 V.
Praktick pklad:
1. Mc pstroj s magnetoelektickm systmem, 100 A. Zvolme rozsah 10 V. Pi pln vchylce ruky tedy potee pedadnm odporem i systmem proud 100 A. Rezistivita obvodu je R = U/I R = 10/0,0001 R = 100 000 ohm st tto rezistivity je vnitn odpor midla, zbytek je pidan odpor. Slome ho z rezistoru 91k a trimru 22k. Ten pak nastavme podle pedchozho pokusu. Pro zajmavost zkusme zmit vnitn odpor midla. Pozor, bn ohmmetr pouv k men pomrn velk proud, ruka by peltla pes cel rozsah a systm by se mohl pokodit. Zkusme pout digitln voltmetr a zaneme na nejvym rozsahu, ppadn pepneme na ni. U tohoto midla byl namen vnitn odpor Rm = 1,27k. Ppadn lze vypotat, e napt pro plnou vchylku je U = I Rm a po dosazen U = 0,0001 1270 a vyjde 0,127 V. 2. mc pstroj s magnetoelektrickm systmem m rozsah 40 A. Pouijeme ho vestavn do zdroje pro men napt v rozsahu do 20V.
4. pokus
Pokud mte zdroj, mete napt postupn nastavovat po 1 V a jenom kontrolovat. Stupnice u magnetoelektrickho systmu by mla bt LINERN - ROVNOMRN. Jestlie chcete v zdroj doplnit o pmoukazujc voltmetr, ml by mit v celm rozsahu napt zdroje, tedy teba a do 16 V. To je ale neikovn slo, tak neplatte estnctikorunami, ale dte dvactku a tyi zbydou. Take budeme chtt rozsah 20 V. Postupujeme podle pedchozch pokus. Na konci stupnice tedy bude 20 V (i kdy je tam napsno 100 - dlk, bu si stupnici pepeme, nebo budeme prost vechno nsobit dvma, nebo pesn eeno dvma a podlme deseti). Midlo nacejchujeme a pouvme.
trocha anglitiny:
to measure reading is range - men - peten (namen hodnota) je - rozsah
Odpovdi na otzky z minulho sla:

V devtivoltov baterii je 9/1,5 = 6 tedy 6 lnk po 1,5 V. Rezistor R5 m odpor (20-2)/0,020 = 900 ohm. Nejbli vyrbn hodnota je 910 ohm, nebo pouijeme njak blzk vt 1k, nebo 1k2 Domc kol: zjisti, kolik korun platte za 1 kWh elektrick energie u vs doma a jakou asi mte spotebu za msc.
5. pokus
Na co je ten udlk? Pod stupnic je roubek - koleko se zezem pro roubovk. Tm se v kli-
Kde se berou plon spoje?

Plonm spojm se nkdy k titn spoje - anglicky Printed Circuit Board, PCB. Netisknou se pmo vodiv mdn cestiky, ale na desku z izolantu s tenkou mdnou fli - se natiskne obrazec spoj. Deska s natitnm obrazcem se pono do lzn s chemikli, kter nezakrytou m rozlept a odplav ji. Po oplchnut zstane na desce pvodn obrazec zakryt barvou a na ostatnch mstech zbyde hol povrch desky bez mdi. Po smyt barvy budou na desce vodiv mdn cesty v mstech, kde byl pvodn obrazec. A to u jsou tzv. plon spoje. Plon spoje se vyrbj prmyslov ale lze si je vyrobit i podomcku. Je nkolik fz: 1. Nvrh plonho spoje 2. Penesen spoje na desku 3. Vyleptn spoj 4. Vyvrtn a konen prava spoj. Pedem zhodnote sv monosti podle nejmn obvykl operace - leptn. Pedevm je nutno dodret bezpenost prce a istotu. Nezkouejte leptat nkde kradmo v koutku v koupeln, nebo v kuchyni. Neleptejte sami, ale vdy pod dohledem dospl osoby. T tak dejte tento lnek pest, aby mohla vas a sprvn zashnout, nebo pomoci. Hubovnm by ztrcela as.
19. dl
trycht (nlevku) s uml hmoty o prmru 8 a 12 cm 2 hadky asi 30x30 cm - nejlpe bavlnn, aby dobe sly igelitovou plenu pod misku sloen noviny pod misku a na klid: dal hadk istc prostedek - psek na ndob nebo i kyselinu solnou - chlorovodkovou
Budete potebovat:
roztok chloridu elezitho plochou pevnou obdlnkovou misku mal kbelk nebo druhou misku s vodou tekouc vodu na oplchnut a dle ploch klky z uml hmoty gumov rukavice PE lhev se irokm hrdlem a roubovacm uzvrem s npisem POZOR CHLORID ELEZIT
Miska
Nejvhodnj je novodurov, nebo bakelitov miska na zvtovn fotografi asi 13x19 cm s vylvac hubikou v rohu. Mkk misky v nich se prodv balkovan maso jsou nevhodn, pi nadzvednut se prohbaj a mohou prasknout a vylt obsah tam, kam nechcete,
37

Mchaku a ostatn pedmty
pichzejc do styku s chloridem pouvejte z uml hmoty. Chlorid reaguje nejen s md, ale psob i rychlou korozi eleza, s hlinkovou likou reaguje rychle a tak se rychle vyerpv.
Vyerpn chloridu
poznte podle toho, e roztok je hust, na dn zstv hust kal a leptn dlouho trv. Leptn desky bn trv asi 20 a 30 minut. Vyerpan chlorid lze pr oivit nkolika kapkami kyseliny chlorovodkov - hnd roztok bude v mst vlit zelenat a mus se dobe rozmchat. V lhvi, ne v misce, to by mohlo vyplchnout. Pro tolik e? Pedevm pro bezpenost pi prci a pak i pro vysvtlen toho, co na vlastn ki pi neopatrnch pokusech zkuenj amati vd a povauj za samozejm a teprve a kdy se nco stane, kaj, e to jste mli vdt. Pozor na jin metody leptn. Uslyte o zzranch metodch kter leptaj lpe. Kyslink me podle pouit koncentrace bu zle ublit, poplit, nebo je mlo inn. Nepouvejte ho! Nechte si poradit od uitel chemie nebo odbor-
Obr. 1 Nezbytn poteby... nepouvejte misky pouvan doma na potraviny. Svou misku si viditeln oznate a nevracejte do kredence! Nkdo pouv novodurovou svorku ve tvaru U se zezy pro destiku, kter se postav do misky i deskou tak, aby byla pod hladinou. Noiky se zezy se mohou pichytit na desku tak, aby destiku udrovaly pod hladinou a dostaten vysoko nad dnem, aby nebyla v kalu.
Lhev
Na roztok chloridu elezitho je nejvhodnj 1 litrov PE lhev se irokm hrdlem a roubovacm uzvrem - viditeln oznaen npisem POZOR CHLORID ELEZIT. V tto lhvi je mono tak kusov chlorid elezit rozpustit. Tak je vhodn mal kanistk z uml hmoty.
Kbelek s vodou
Po vyjmut desky z lzn je teba j ped penesenm pod tekouc vodu oplchnout tak, aby se nenakapalo. Vdycky se nakape. Take by kbelek nebo miska s vodou mla bt hned vedle misky s leptac lzn. Po prvnm odmoen teprve desku podn oplchnte pod tekouc vodou.
Chlorid elezit
Chlorid elezit se prodv jako kusov - okliv hndolut hroudy, rozpustn ve vod, nebo jako roztok u s koncentrac pro leptn, nebo pod nzvem - zahlubova na m.
Hadry
Pouijte hadky asi velikosti vtho kapesnku, kter dobe saj, vhodn je star bavlnn triko, len saje h a sp kapky rozmazv. Tkaniny z umlch vlken nesaj vbec, tekutina se rozmudlv jet vc. Pokud potsnn hadr nechcete vyhodit, vymchejte ho ve vod. Nevymchan hadr zstane lut od chloridu a po uschnut me prit. Tak by tak dopadl potsnn odv. Nevyerou se hned dry jako od kyseliny, ale odv se me pokodit. Vhodn je pout napklad pracovn pl, nebo vhodn odv. Oplchnut ruce utrme do druhho, istho hadku a nakonec po umyt mdlem do runku. Obr. 2 Deska mdi nahoru; kal se dr na desce a brn pstupu chloridu, m se leptn zpomaluje
Bezpenost prce:
Chlorid elezit nen kyselina nebo louh, kter by vs poleptaly, ale sl, kter reaguje s md tak, e j rozpust. Ale pi potsnn ke je zapoteb ji ihned omt, aby na n nezstaly lut skvrny. Dejte pozor, aby vm destika nevyklouzla z ruky nebo kltk a aby vm roztok nevyplchl na odv, nebo do oblieje, nebo dokonce do oka. Tekutina je ji na prvn pohled odporn, i kdy bez zpachu, ale pesto zabrate nhodnmu poit - nesmte ji uchovvat v lhvch pro npoje, hlavn ne v tmavch lhvch od piva nebo minerlky.
Klky
Vhodn kletiky na uchopen desky a vloen do leptac lzn jsou novodurov, pouvan pi zvtovn fotografi. S osikou z uml hmoty a s pruinou tak z uml hmoty. eleznou pruinku by chlorid rychle seral a nakonec byste j stejn museli nahradit, napklad opsnm gumikou. Pouvn kletiek je trochu nemotorn a tak mnoz amati pokldaj destiku na hladinu rukou a potsnn piky prst si hned oplachuj ve vod.
Skladovn
Po skonen prce leptac lze opt pomoc trychte - nlevky, nebo vylvac hubiky na misce vylejte zptky do lhve. Pokud je lhev po nalvn potsnn, okamit ji umyjte, aby neudlala mokr koleko chloridu. Chlorid nenechvejte v misce. Za prv by do nj urit nkdo stril a vylil ho a za druh by se na hladin udlal hust kraloup a chlorid znehodnocoval.
Obr. 3 Deska plave na hladin; je opsan drtkem na uchopen; kal voln kles dol
Obr. 4 Deska le v odlouenm kalu leptn je pomal, je teba s n hbat
38

Pokus na doma: Nkte letet modeli penej tvar dl na devo piloenm kopie z koprky nebo laserov tiskrny na devo a peehlen. Peehlenm se ern barva z papru penese na povrch deva a vpee do deva. Kdyby to nkdo zkusil s plonm spojem, dejte vdt do redakce KTE i v ppad nespchu, aby se pouili i jin.
Leptme
Zptn se dostvme k leptn. Obvykle se pouvaj tyto postupy: Vloen desky do leptac lzn Vhodnj je poloit desku md dol - odlouen kal se sn ke dnu. Na desce poloen md nahoru odlouen kal le na mdi a zpomaluje leptn. Svisl zaven do hlubok ndoby spodn okraj se lept pomaleji, zvl kdy se dotk dna s kalem - je zapoteb hlubokou ndobu a vc chloridu. Poloen desky na dno je nejjednodu, ale destikou se mus obas hbat, aby se odplavoval kal. V tomto ppad je destika md nahoru. Upevnn desky na noiky nebo na drk - v mst noiky zstane kousek neodleptan. Opsn desky drtem s PE izolac chlorid mus proniknout i pod opsn vhoda - za vynvajc drtek meme destiku snadno vyjmout. V tomto ppad meme destiku poloit (stranou s md dol) na hladinu. Dr, nepotop se. Poloen desky na hladinu. Jde to. Chlorid je hust a destika spov na hladin jako vodomrka na rybnku. Kletikami to jde tko, nejsnaz je uchopen do prst a opatrn poloen na hladinu. Ruka se mus okamit umt a ne utrat do kalhot, hadru nebo plt. Pozor, pi leptn oboustrann pltovan desky je teba po odleptn jedn strany desku umt a nechat zcela vyschnout a pak teprve znovu poloit na hladinu, jinak jde ke dnu.
Obr. 5 Pklady upevnn desek plonch spoj pi leptn nch pedmt, nebo prvn leptn uda jin. Nm zatm vyhov jakkoliv. Nlejte pod jejich vedenm. kdy se prodvaj i men a levnj odezky.
Pracovit
Pouijte rovnou pevnou plochu na pevnm rovnm mst. Na stl polote igelit, kter neproskne, ale ne moc velk, abyste s nm misku nestrhli ze stolu. Na igelit polote sloen noviny, do kterch se kapky chloridu vsknou. Urit nakapete. Kad nakape - a pak po sob uklid.
Oznut na rozmr
Pedn je teba zskat destiku vhodn velikosti. Obvykle se kupuj vt kusy. Na patin rozmr j lze ustihnout strojnmi nebo runmi pkovmi nkami, nebo docela prost odznout pilkou na kov (v nouzi sta list pilky). Ostr okraje se lehce strhnou jemnm pilnkem. Oistn destiky se obvykle provd jemnm smirkem, pskem na ndob nebo sitolem. Smirek - nevhodn - zstvaj jemn rhy Psek na ndob - lep, ale mus se oplchnout Sitol (dve sidol) je istidlo na kovy v mal tmav lhvice, dost smrd. Pouijeme dva hadky - prvn navlhujeme v sitolu a potrme jm celou plochu a letme - odluuje se edoern pna - a druhm hadkem destiku vyletme doista. Na plochu u nesahme a po prci si umyjeme ruce. Nakreslen spoj lze provst Stotiskem - v malovrob. Lihovou barvou, trubikovm perem .4 nebo .5 na nsadce. Lihov barva dobe kryje a zapln i rhy na destice vyistn jemnm smirkem nebo pskem na ndob. Spoje se dobe opravuj opravovan msto se vyist hadkem s lihem. Fixou. Vhodn jsou pouze typy PERMANENT. Nemus bt drah z dovozu. Perfektn vyhov esk Centropen 7937 F - tenk nebo 7336 M - stedn siln. Nejlep je ern, nebo i zelen. Ale pozor! deska mus bt dokonale ist, bez rh - dokonale vyitn SITOLEM. Jinak se chlorid dostane pod barvu a spoje se podleptaj - nejsou celistv. Maj okousan okraje, nebo rozbrzdn povrch.
klid
I kdy jste sebepelivj, me se stt, e na vlevce nebo na umyvadle budou lut skvrny. Lze je uklidit bu hrub pskem na vany nebo v gumovch klidovch rukavicch hadkem a kyselinou. Piznejte se a podejte dosplho. Kyselina u je opravdov ravina a me poleptat pokoku a zniit podlahu, nbytek i rodinou pohodu. Sami kyselinu nepouvejte!
Praktick proveden podomcku

Nvrh plonho spoje
byl ji probrn pi vkladu sovho zdroje v Graetztov zapojen v Radiu + KTE 2/98.
Umyt
Po vyjmut zkontrolujeme jestli u je deska vyleptan, ppadn j oplchneme a znovu vlome do lzn. Nkdy bvaj v lzni bublinky a tak na desce zstanou okrouhl neodleptan msta. Proto je dobr leptn zkontrolovat i v prbhu leptn. Po oplchnut je teba desku dkladn oplchnout tekouc vodou, osuit a smt barvu ze spoj.
Materil
Desky se prodvaj pod rznm obchodnm nzvem my vybrme podle zkladnch hledisek. Jednostrann (nebo oboustrann) destika. Tlouka takov, aby se destika neprohbala - tedy 1,5mm. Ten se prohb a skrz silnj neprojdou zcela noiky nkterch soustek - konektor, integrovanch obvod aj. Materil - obyejn, lepen hnd, na ezu se tp - lep, lamint hnd nebo modr
Oeten
V prmyslu se na desky obvykle nan ochrann vrstva proti oxidovn, kryc izolan povrch na plochu, kde nejsou spoje, orientan npisy pro osazovn oznaen soustek a vvod, atd.
39

Amati obvykle desku hned osad a zapjej, ppadn j nkdo natr dkm roztokem kalafuny v lihu. Jestlie je roztok hust, m pak upatlan ruce, tteek a deska na sebe dlouho lep prsty i pnu a povrch vypad okliv. Pi pjen se v mst ohevu kalafuna snadno rozpust a usnadn pjen. Takov destika se mnohdy po zapjen myje lihem - krtkm hrubm ttekem nebo kartkem na zuby. Pi patnm umyt je ale upatlan cel deska a pokud lh s kalafunou zatee do patic pro integrovan obvody, do konektor, do pepna nebo potenciometr, zabrn sprvnmu vodivmu styku a budete mt zkuenost k nezaplacen. Pouit materil - viz text Centropen 7937 F - tenk fixa Centropen 7936 M - stedn siln fixa Centropen 2846 PERMANET SITOL - lhvika 150 ml 6 hadk asi 30x30 cm
trocha anglitiny
PCB - Printed Circuit Board - deska s titnmi spoji danger - nebezpe dangerous - nebezpen solution - roztok be afraid - bu pozorn, dvej pozor
Nebojte se ladnch obvod

Na prvn pohled m kad pijma alespo dva ovldac prvky - na nastaven hlasitosti a na naladn stanice. Naladn se obvykle sleduje na stupnici, obvykle s selnm dajem o frekvenci.
20. dl
Ladc obvod
Ladn provd ladc obvod tvoen cvkou a kondenztorem (viz obr. 1). Napklad v pijmai pro AM a FM je ern tyka s vinutm asi 60 zvit tzv. feritov antna pro stedn vlny a v kostice, kter je osikou spojen se stupnic je ladc kondenztor s kapacitou napklad 380 pF. Cvka s nkolika zvity silnjho drtu a ladc kapacita napklad 12,5pF je pro velmi krtk vlny.
Antna
Ladc kondenztor
Cvka s feritovm jdrem
Pouen:
vce zvit - vt induknost nebo vt kapacita - ni kmitoet, mn zvit - men induknost nebo men kapacita - vy kmitoet.
Obr. 1 Laditeln LC len
Pijman psma
Vtina dnench pijma m psmo stednch vln (SV) pro pjem amplitudov modulovanho (AM) vysln a velmi krtkch vln (VKV) pro pjem frekvenn modulovanho vysln (FM). Frekvence oznauje poet kmit za sekundu a hezky esky se j k kmitoet, jednotka je Hertz (Hz) a odvozen jednotky jsou kHz, MHz, GHz. V americk literatue se uvdj c/s tedy cykly za sekundu, kc/s a Mc/s. Psmo stednch vln je od 186 do 550m a to je rozsah od 545 do 1609 kHz. Na stupnici pijmae nkdy najdete sla 16 12 10 8 7 6 5.5 kter oznauj stovky kilohertz. Dnes pouvan psmo velmi krtkch vln je od 87.5 do 108 MHz.
a b c Kapacitn dioda varikap, vlevo star znaka
Obr. 3 Ladn varikapem
Fotografie ladicho kondenztoru, vpravo detail tm m men kapacitu (viz obr. 3). V katalogu bv uvedena kapacita bez napt napklad 17pF a pak pi njakm napt, napklad pi 30V. Jsou ideln pro ladn na VKV, kde sta men kapacity. Byly vyvinuty i diody pro vt kapacity a vt peladn, vhodn i pro stedn vlny, ale kupodivu njak koumk zkusil msto specilnho varikapu pout Zenerovu diodu a jde to! Pro ladn SV je pouita v [1] Zenerova dioda ZD 8V2 a napt 6 V [2] Zenerova dioda KZ260/9V2 a napt 9 V [4] varikap KB113 a napt 0 a 24 V (nebo a 30 V). Dioda je oproti ladcmu kondenztoru mnohem men, levnj, konstrukn jednodu, napt lze jedno-
Ladc kondenztor
m promnnou kapacitu. Ta, kter je na nm uvedena, je maximln (napklad 380 pF) a otenm osiky se pohybliv rotorov plechy vysunuj z mezery mezi pevnmi statorovmi plechy a vzjemn spolen plocha a tedy i kapacita se zmenuje. Viz obr.2. Ladcch kondenztor jsou rzn druhy: vzduchov - kvalitn, ale velk, kovov styroflexov - miniaturn, mezi plky jsou izolan flie varikapy - kapacitn diody, ladn zmnou napt. Slovo varikap nm pipomene dv slova variabiln (promnn) kapacita. Je to dioda zapojen v zvrnm smru. Nevede, ale imr j to, m vt napt,
a maximln b men c mal d nejmen kapacita
Obr. 2 Ladc kondenztor
40

j urit od njakho kamarda dozvdli, ale neekl by vm o hrozcm riziku. Vysokofrekvenn lanko se oznauje potem drtk v lanku a jejich prmrem, napklad 10 0,07 nebo 20 0,05 a podobn. Mdn drt izolovan lakem nebo smaltem asi seenete sp ne vf lanko, mete ho odvinout napklad ze starho transformtoru nebo cvky - opatrn, abyste neodeli izolaci, to by se sousedn zvity vinut mohly zkratovat, vznikl by mezizvitov zkrat a cvka by nefungovala. Drty se vyrbj se v prmrech od asi 0,05 do 3 mm. Pro vinut feritov antny je vhodn drt o prmru asi 0,2 a 0,5 mm. V nvodech bv uveden napklad CuL 0,2 co teme jako mdn (Cu), lakovan drt o prmru 0,2 mm.
Obr. 4 Feritov antna due nastavovat, napklad potenciometrem.
Feritov antna
m ern kulat, tvercov nebo ploch trmeek z tvrd, ale kehk hmoty - feritu, na nm bv pohybliv maneta s vinutm. Pohybem manety s vinutm lze induknost cvky trochu mnit. Nejvt induknost je uprosted, na kraji je men. Vchoz poloha pi oivovn pijmae je tedy asi v jedn tetin od kraje, aby bylo mono dolaovat nahoru i dol. Viz obr. 4. Maneta bv z plastu, lepenky, nm posta prouek lepc psky, kter jednou obtome okolo, lepivou vrstvou nahoru, a navlhenm slepme. Vinut bv z vysokofrekvennho lanka nebo tenkho izolovanho drtu. Vysokofrekvenn lanko m na povrchu vnj hedvbnou izolaci. Pod n je nkolik lesklch svtle hndch nebo tmav hndch lakovanch nebo smaltovanch tenkch mdnch drtk (viz obr.5). Izolaci je teba odstranit - odizolovat. Nejjednodueji lehkm okrbnm kapesnm nokem proti palci, ale drtky se lmou. Nkde se pouval zvltn lihov kahan a krtk oplen v lihovm plameni a okamit namoen do lihu, nkdo pr pouv acylpyrin nebo kousek rovho mkkho novoduru. Lanko se pitiskne horkou pjekou s kapkou pjky na tabletu acylpyrinu nebo novodur a pod tlakem hrotu pjky v louice cnu se povythne odizolovan, leskl, pocnovan ven. Pozor! plyn uvolovan ze kvaenho novoduru je zejm jedovat a smrd. Pokud byste v nouzi tento postup zkoueli, tak na dobe vtranm mst. Zadrte dech, odvrate hlavu, pak vydechnte a podejdte. Tuto metodu uvdm jenom proto, e byste se
Obr. 7a Pijma s LC obvodem kou, nebo tvrdm voskem na lye. Pak vedle navineme stejnm smrem druh - vazebn vinut a zase zakpneme. Kdy potebujme induknost zmenit - nkolik zvit ubrat, sta je jenom odvinout, znovu zakpnout a pebyten drt odstihnout a znovu odizolovat a pipojit.
Pijma pro stedn vlny

m zkladn sti: ladn obvod, vysokofrekvenn st, detektor, regultor hlasitosti a nzkofrekvenn zesilova (viz obr. 6).
Nejednodu pijma
Obr. 6 Blokov schma AM pijmae Drt se zelenou izolac a oznaenm CuT se nemus pracn odizolovvat. Konec vinut cvky sta oht hrotem pjeky a pocnovat. Prmr drtu lze zmit tzv. mikrometrem, nebo odhadnout. Na tuku navinete napklad 1 cm irok vinut a pitom potte zvity a potom vypotte kolik mm je na jeden zvit. Navinete napklad 10 mm irok vinut s 28 zvity. Jeden zvit je irok 10:28 a na kalkulace vypotte podl 0.3571428571. Take drt m prmr asi 0,35 mm, protoe mezi jednotlivmi zvity je jet izolace a zvity asi nejsou pln tsn vedle sebe. Pokus s ladnm si nejjednodueji ovte tak, e k ladnmu obvodu pipojte jako detektor diodu (viz obr. 7) a detekovan signl pivedete na vstup zesilovae napklad z KTE .12/1997. Nic? Signl je pli slab. Zkuste se feritov antny dotknut rukou, nebo ji na stole natet do rznch smr. Nco by se mohlo ozvat. Zkuste ke konci ladcho kondenztoru, kter nen spojen se zem, pipojit kousek drtu, je to lep? Kousek drtu psob jako antna. Kad pijma m antnu. Vnitn feritovou, vysunovac prutovou pro KV nebo VKV, venkovn pro televizi, pahl u mobilu, parabolu pro satelitn pjem. Jestlie je pijma s feritovou antnou dostaten citliv, nen nutn venkovn antnu pipojovat.
Pijma s integrovanm obvodem

Pro pokus s pjmem stednch vln meme pout jednoduch pijma (viz obr. 8) s integrovanm obvodem TDA1083 nebo stejnm typem ale od jinho vrobce - A283D, publikovan napklad v KTE .3/1994 na stran 103 a 104 jako konstrukce .097 [1], nebo v [2], [3] nebo [4]. Seznam pouit literatury bv na konci lnku. Naute se pst si do vaeho seitu ke schmatm a pokusm pramen, ze kterho jste erpali. Nkoho od stavby pijmae odrad prv ladn obvod. Mete pout
Obr. 7 Vstupn ladn obvod a kresba skutenho proveden kol: zkuste si sami zmit prmr vaeho drtu, nebo si zkuste spotat prmr drtu vinut dlouhho 14 mm, se 35 zvity Vinut zaneme vinout asi 2mm od kraje manety. Drt pidrujeme rukou a vineme zvit vedle zvitu a zvity potme. Po navinut stle drme a pak ikovn zatek a konec vinut zakpneme nahtm zakapvacm voskem. Bu speciln zakapvac hmotou, nebo tm, co mte - parafnem se velm voskem, peetnm voskem (erven, ale je tvrd a kehk) nebo docela jednodue sv-
Obr. 5 Feritov jdra a vf lanko
Obr. 7b Pijma s varikapem
41

7. Komu sta naladn jenom nkolika mstnch silnch stanic, nemus pi oten ladcho kondenztoru prolaovat cel psmo stednch vln, ale jenom psmo s tmito stanicemi. 8. Kdo si chce postavit jednoduch pijma jenom na jedinou mstn stanici, nemus pout ladc kondenztor, ale pevn kondenztor a doladn provst potem zvit a posunutm cvky na tyce, nebo k doladn pout malik dolaovac kondenztor - trimr. Pokus: Kdo k, e se omezme jenom na stedn vlny? Zkuste navinout vc zvit a lovit v dlouhch vlnch nebo naopak s menm potem zvit ladit krtk vlny. V celm lnku nebyly mysln dn vzoreky a potn, ono to jde i tak, orientovat se pi ladn podle jinho pijmae. V prbhu psan tohoto pokraovn praktick koly dolo k nkterm zmnm ve vysln na stednch vlnch, protoe se stle vce vyuvaj VKV a tak je v nsledujc tabulce aktuln seznam vyslacch kmitot naich stedovlnch vysla.
Obr. 8 Pijmapro sv s A283 a) vrak njakho vyazenho pijmae s nepokozenm ladnm obvodem nebo b) ladn obvod sestavte ze soustek, kter mte k dispozici. Pi pokusech byla pouita i feritov antna o 8 mm s 48 zvity vf lanka 5 0,07 a vsledek byl skoro stejn i s vf lankem 15 0,05 i s CuL 0,2 i s 0,4, s ladcm kondenztorem 450 pF. Pi nahrazen kondenztoru ladc diodo u KZ260/9V2 bylo mono se stejnm potem zvit prolaovat s pouitm napjecm naptm 6 V psmo, ve kterm leely stanice na 639 kHz a 1062 kHz. Pi odebrn esti zvit a posunutm cvky na jdru se psmo posunulo na 1062 a 1233 kHz, ili s naptm 6 V nen mono proladit cel rozsah SV, ale pln sta to na pjem mstnch stanic. Pi napjen z ploch baterie 4,5 V se prolaovan psmo jet z.
Ladn obvod pro stedn vlny

Vyjdeme z kapacity ladcho kondenztoru. Vyrbj se s kapacitami 500pF, 450pF, 380pF, 270pF, 180pF, 160pF a podobn. Podle toho se navine poet zvit. Pro vt kapacitu sta men poet zvit a naopak. Nelekneme se, e ladc kondenztor m vc vvod. Jednou osikou se mohou ovldat souasn dva kondenztory, nebo i tyi. U pijma pro SV a VKV bv kondenztor napklad s 2 270pF pro AM a 2 12,5pF pro FM. Kapacitu jednotlivch st meme zmit (pokud mme m), nebo bv na kondenztoru oznaen popis vvod, nebo meme trpliv zkouet metodou pokusu a omylu. Nebo pouijeme ladn varikapem a potenciometrem. Poet zvit navineme podle pvodnho nvodu, nebo asi tolik zvit, jako m njak podobn v jinm pijmai, take asi nco mezi 40 a 60. Zle na ladcm kondenztoru. Logicky vzato: ke kondenztoru s men kapacitou musme navinout vc zvit a naopak. Vinut posuneme asi do jedn tetiny trmeku. V tabulce jsou na ukzku hodnoty navren konstruktry jednotlivch pijma
pramen [1] [2] [3] [4] ladc prvek varikap ZD8V2 270pF nebo 2 KZ260/9V 5 a 30pF 150+64pF nebo KB113 vinut 50 a 70 zv. 50 a 100 zv. 0,2 CuL 110 zv. 0,25 CuL 100 zv. 0,2 CuL
Seznam podle kmitot

639 864 900 939 954 Ro1 Ro1 Ro1 Ro1 Ro1 Liblice Strakonice Brno Ostrava Plze, Liberec, Karlovy Vary, Dobrochov, esk Budjovice
Ladme
1. Ladnm se sname najt libovolnou stanici, nebo stanice. 2. Zjistme, co je to za stanici, ppadn jej kmitoet. 3. Nakreslme si jednoduch pln pijmanch stanic. Viz obr. 5. Napklad 639 kHz 1062 kHz 1233 kHz a podobn. 4. Zjistme, kterou stanici s nejnim kmitotem pijmme. Pokud naladme napklad stanici 1062 kHz a na 639 kHz ani s nejvy ladc kapacitou u nedoshneme, je mal induknost. Pak bu a) zkusme zvit induknost posunutm cvky bl k prostedku nebo b) pivineme nkolik zvit. Take je asi lep jich ze zatku navinout o nkolik vc a pak ubrat. 5. Jestlie mte pi ladn dlouh mrtv chod bez jakkoliv stanice a naladte jenom stanici s nejnim kmitotem. Je induknost pro tento ladc kondenztor pli velk. Pak bu a) zkusme induknost zmenit posunutm cvky bl ke kraji, nebo b) odvineme nkolik zvit, konec znovu zakpneme, zbytek odstihneme, znova odizolujeme, pocnujeme a zapojme. 6. Ladn opakujeme. Tomu se k usazovn do psma.
42

981 1062 1071 1071 1087 1233 1233 1233 Jihlava Praha Zbraslav Brno Domann Hradec Krlov Litomyl Mlnk Jihlava Ostrava, Litovel, Brno Komrov 1287 RFE Liberec, Karovy Vary, Plze, Radomyl, esk Budjovice 1332 Ro1 Moravsk Budjovice kde Ro1 esk rozhlas, stanice Praha Ro6 Svobodn Evropa CR Country Radio Mete zakroukovat ty kmitoty, kter se pijmaj u vs a podle nich se orientovat pi ladn. Ro1 CR RFE RFE RFE RFE RFE RFE Pokud vm nkter star sla KTE chybj, jsou v redakci, nebo v prodejn GM elektronik. Mc/s - megacykly za sekundu - MHz
Rozpiska
D GA201 nebo libovoln detekn dioda C 1nF kondenztor P1 100k/N potenciometr nebo trimr P2 47k/G potenciometr R1 82k R2,3 15k R4 4k7 R5 47k C1,C2 22nF C3 47nF C4,5 4,7nF C6,9 100nF C7,8 100mF/10V C10,12 200mF/10V C11 1nF D1 KZ260/9V2 L1 48zvit vf lanko 5 0,07 dlka lanka asi 170 cm L2 8 zvit vf lanko 5 0,07 dlka lanka asi 40 cm L3 12zvit CuT 0,35 na prm. 3 mm - vzduchov samonosn. L4 60zvit CuT 0,1 na feritovm krouku prm 4,2 mm - dlka drtu asi 45 cm
Co je na stupnici
rozsah esky dlouh vlny DV stedn vlny SV krtk vlny KV velmi krtk vlny VKV angl. LW MW SW VHF nm. LW MW KW UKW
Trocha anglitiny a nminy

tune - ladit abstimmen tunning - ladn abstimmung coil - cvka Spule core - jdro Kern windings (wdg) - poet zvit Windung recieve - pijmat empfangen reciever - pijma Empfanger long wawe - dlouh vlny Langwelle short wawe - krtk vlny Kurzwelle medium wave - stedn vlny Mittelwelle AF - audio frequency - kmitoty zvuku NF RF - radio frequency - kmitoty rozhlasov - VF HF - high frequency - vysok kmitoty c/s - cykly za sekundu - americk oznaen Hz
Literatura
[1] KTE .3/94 na stran 103 a 104, konstrukce . 097, [2] AR A .5/90 str. 188, Ondej Weisz [3] AR A 10/91 str. 390, Ing. Ivan Jnsk [4] AR A 3/92 str. 106, -zh-
Dnes budeme jet trochu ladit

Pro m feritov antna dv vinut? Jedno vinut je ladc, jeho induknost spolu s kapacitou ladcho kondenztoru uruje rezonann kmitoet tohoto ladcho obvodu, tedy na jak kmitoet je obvod naladn. Druh vinut je vazebn, navazuje se jm ladn obvod ke vstupu pijmae. Pro jednoduch pokusy si mete udlat jednoduchou stupnici tak, e na ladc kondenztor dvma krtkmi (!) roubky pipevnte tvereek tvrtky, na kterou si tukou nebo barevnmi fixami (pokus asi bude vc a pi kadm pokusu pouijete znaky jin barvy) oznate msto, kde mte naladnou njakou stanici. roubky mus bt opravdu kraounk, aby nedoshly dovnit kondenztoru a nepromkly jemn plky a flie uvnit. V minulm sle byl popsn pokus s nejjednodum pijmaem, ktermu se dv kalo krystalka, protoe msto polovodiov diody byl v detektoru opravdu kousek krystalick horniny - sirnku olovnatho. Takov pijma se poslouchal na sluchtka, ml dobrou venkovn antnu a uzemnn. Protoe se sluchtka dnes bn nevyskytuj, byl msto nich pouit zesilova s LM386, kter mte a znte z pedchozch pokus. Pi pokusu s pijmaem s ladcm obvodem pipojenm pmo na vstup pijmae je slyet jedna siln mstn stanice skoro po celm rozsahu, jenom v jenom mst je silnj a ppadn dal stanice se spolu pletou do sebe, jsou slyet souasn (viz obr. 1). Pi pokusu s ladcm obvodem, kter je k pijmai navzn vazebnm vinutm s nkolika zvity, zjistte poslechem, e pi ladn jsou jednotliv stanice lpe oddleny, ladn je ostej a muste ladit pelivji. Tto vlastnosti pijmae se k selektivita. Vimnte si, e veer po zpadu slunce pijma oije a zachytte i dal stanice, kter pes den neslyte. Vazebn vinut bv bu a) navinuto zvl nebo b) vyvedeno jako odboka. Vimnte si, e v rznch dokumentacch k pijmam bv obvykle jeden konec ladcho vinut uzemnn na kostru (na mnus). Jeden konec vazebnho vinut bv nkdy tak uzemnn, nebo bv msto vazebnho vinut vyvedena z ladcho vinut odboka.
21. dl
Obr. 2a Cvka se vzduchovm jderm a jej navjen Vinut vineme od konce s vtm potem zvit, pak udlme asi 5 a 8 cm dlouhou kliku, prstem j trochu zkroutme a pokraujeme ve vinut stejnm smrem. Pak vechny konce vinut odizolujeme a pocnujeme. U odboky si dme pozor, abychom i pi ppadnm zkrcen zase odizolovali, pocnovali a spojili oba konce odboky (viz obr. 2). Vysvtlen je jednoduch. Pi pm vazb je ladn obvod zatlumen vstupn
Obr. 1 Schma zesilovae s A283D
Obr. 2b Toroidnjdro a pohled na hotovou cvku
43

Vstupn napt Vstupn napt Uvst Uvst mV V 16 1,6 14 1,4 12 1,2 Reproduktor Rz bez zte 8 4 Vstupn vkon Pvst mW 250 300 Odbr proudu Ib mA 110 145
Tab. 1 impedanc pijmae. Pi pouit vazebk poetnmu odvozen, ale zkusme to donho vinut nen jakost ladnho obvodu cela prakticky. Snad jenom logicky uvsniovna zatenm pmo vstupem pime, e kdybychom k ladcmu kondenjmae. Zaten je men podle pomru ztoru pidali kondenztor se stejnou potu zvit ladcho vinut L1 a vazebnkapacitou, jakou u m, ml by minimlho vinut L2. V tomto pomru by bt sice n kapacitu Cmin asi takovou jako byla men i velikost signlu, ale rove sigjeho pvodn Cmax a pi nastaven manlu ze zatenho, zatlumenho ladximln kapacity by byla Cmax + Cmax nho obvodu je pece tak men. Zkusa tedy asi jenom dvojnsobn. Bez dote si to prakticky, ppadn si udlejte od plkovho kondeztoru byl pomr maruky jednoduch graf. Na vodorovnou osu ximln a minimln kapacity podstatn si naneste hel otoen osy ladcho konvt. denztoru nebo prost jenom zachycePamatuj e doln konec psma se n stanice a na svislou osu hlasitost. dolauje kapacitou trimru a horn konec psma induknost civky. Na co mu ladc kondenztor Trimr je bu samostatn soustka, vzadu roubky? nebo bv u ladcch kondeztor pmo soust tohoto kondeztoru. A to jsou ta Pi pohledu do njakho AM FM pjkoleka s drkou, jakoby roubky. mae mete uvidt na ladcm kondenI kdy se s nimi d otet kolem dokola, ztoru njak koleka s drkou jako jejich kapacita se mn jenom v uritm roubky. Pokud s nimi snad chcete otrozsahu, podle vzjemn polohy rotoroet, zatm si to rozmyslete, nebo pokud u vch a statorovch plk stejn jako nemte co zkazit, si na nich udlejte fixou u ladcho kondenztoru. znaku, jenom ze zvdavosti trochu pooV nkterch pijmach mete najt tote a zase vrate zptky, nebo tte dle. dvojit ladc kondenztor se dvma trimpln prakticky a bez jakhokoliv ry nebo i dvojit ladc kondenztory pro potn pi pokusech zjistte, e pi ladAM i FM se svmi trimry v jednom pouzdn ladcm kondenztorem mete nalaru (a s jednou osikou). Pro zajmavost dit stanice v psmu stednch vln a na se podvejte do dokumentace nebo schkrtkovlnm konci se pi oten dl u matu k nkterm pijmam. Tato st nic nedje, nebo je tam nco divnho, koliky pro vs nen pmo konstrukn, co u do psma stednch vln nepat. je vod do poznvn hotovch zazen Ladc kondenztor m pi plnm zaa jejich ppadnm oprav, nebo i k vyuit ven tu kapacitu, kter je na nm napsavykuchanch soustek a dl. U fungun a pi plnm oteven m njakou jcho pijmae opravdu s tmito trimry malou. Psmo tedy prolaujeme kapacinezkouejte otet, nebo rozladte i daltami Cmax a Cmin. Protoe k proladn obvody, jejich funkci neznte. k dolnmu konci stedch vln sta njak kapacita, vt ne Cmin, tak j tam jedJet pr slov k TDA 1083 alias nodue pidme. Paraleln k ladcmu A283D kondenztoru. Protoe nevme jakou, tak pouijeme mal dolaovac kondenzTento asi 10 let star obvod [5], [6], [7], tor - trimr (viz obr. 3). [8] obsahuje obvody pro konstrukci AM Nastavenm kapacity tohoto trimru se a FM pijmae i s NF zesilovaem dolad doln, krtkovln konec psma tak, a v uvdn literatue byl vyuit jenom aby pi otoen osiky ladcho kondenv okuban verzi, kter pro jednoduchost ztoru na konec, byl naladn doln koa pouen posta. nec psma (nejvy frekvence). Na prvn pohled lze najt pechod mezi Ale protoe se tato kapacita pidala VF st, kter kon detektorem na vk celmu ladcmu kondenztoru, zvtivodu . 8 a odtud jde ji NF signl na la se i maximln kapacita Cmax a je regultor hlasitosti - potenciometr P1, kter vede na vstup vestavnho NF zeteba zmenenm induknosti cvky dosilovae na vvodu . 9. ladit horn konec psma. Tm se zase Tak lze tento IO vyut i jen jako NF pohne dolnm koncem a tak je postup zesilova napklad druhho kanlu ve teba zopakovat. Tomu se k usazovstereofonnm pijmai [5], nebo jako san do psma. mostatn NF zesilova pro jin pouit Pidvnm kapacity se ka prola(viz obr. 4). ovanho psma zmenuje, lk to
Obr. 3 Tvar vstupnho signlu v zvislosti na induknosti tlumivky Pro funkci zesilovae mus bt zapojen vvody .: 13 - plus npjen 11 - mnus napjen, zem 12 - vstup na reproduktor 9 - vstup NF signlu Na 10 a na 16 jsou njak kondenztory, tak je tam nechme. Uzemnn je tak 3. Pi pokusech s pijmaem jste zjistili, e 2 je citliv na dotyk prstu, ozve se sms nkolika stanic do sebe, tento vstup tak uzemnme a tak vvody 1, 6 a 7. A je nf zesilova. Jestlie je ve schematu zapojen nakresleno nkolik takto uzemnnch soustek, znamen to, e jsou vechny propojeny, obvykle pipjenm na njakou vt spolenou plochu plonho spoje, kter bv spojen se zpornm plem zdroje a tak pipojen na kovovou kostru zazen, na kovov sti potenciometr, konektor, stnn atd.
Cvka L3 je mal oek

Je to tlumivka zabraujc vf kmitm koncovho stupn. Bez n to nejde. Kdo
44

Napjec napt Ub V 6 9 Vstupn napt Uvst V 1,2 jen 0,75 Vstupn vkon Pvst mW 300 70
Tab.2 by pipojil k reproduktoru osciloskop, vidl by e bez n je uiten NF signl rozkmitan VF signlem, pozn se to oklivm zvukem a vtm odbrem proudu. S tlumivkou s malou indukunost se zakmitvn a okliv zvuk objevuje pi reprodukci nzkch kmitot. Se sprvnou tlumivkou kmitn zmiz, zvuk je dobr. Kdy jsou vc zeslen ale tak vc zkreslen vky, m tlumivka induknost zase moc velkou. Tak jakou? Bu metodu pokusu a omylu, nebo se pouit od autor, kte zapojen publikovali. [1] KTE .3/94 - 35 zvit drtem 0,2 mm se smaltovou izolac a opedenm hedvbm na toroidnm jdru o prmru 6,3 mm z materilu H6, [2] AR A . 5/90 - nejmn 30 zvit drtem 0,2 CuL, [3] AR A . 10/91 - 6 zvit CuL 0,15 CuL na feritov perle 2 3 mm,
[4] AR A 3/92 - samonosn cvka 30 zvit mdnho lakovanho drtu 0,2 mm (prmr cvky 3 a 4 mm), [5] Funkamateur 4/88 - 5 Wdg. 0,35-mmCuL 3 mm (Luftspule). Z toho je vidt, e ke stejnmu cli vede vce cest. Vzduchov samonosn cvka se vine tak, e se potebn poet zvit navine na njakou hladkou tyku, napklad na hladk tlo vrtku (napklad o 3 mm), vvody se zkrt na potebnou dlku (asi 5 a 10 mm), odizoluj, cvka se opatrn sthne z tyky a zapj do plonho spoje (viz obr. 5a). Toroidn jdro m tvar prstence, tedy krouku s kulatou drou, kterou se pi vinut protahuje drt a ovj rovnomrn kolem krouku (viz obr 5b). Pi dalch pokusech byly nameny tyto vsledky: a) vzduchov samonosn cvka CuL prmru 0,35 navinut na prmru 3mm 5 zvit - mlo - zakmitvn na nzkch kmitotech 10 zvit - DOBR b) toroidn jdro - ferit o prmru 4,2 mm 4 zvity - mlo - zakmitvn na nzkch kmitotech 5 zvit - docela dobr 6 zvit - DOBR
7 zvit - moc - zkresluje vky, ni vkon. V tabulce 1 jsou uvedeny vstupn napt a vstupn vkony a odbry proudu ze zdroje 6 V pi pouit reproduktoru 4 ohmy a 8 ohm. Pi men zesilovae s reproduktorem 4 ohmy bylo zjitno, e pi napjecm napt 6 V je maximln vstupn napt a i vkon vt ne pi 9 V (viz tabulka 1). Nejvhodnj napjec napt je tedy asi mezi 4.5 V a 6 V.
Literatura (pokraovn)
[5] Funkamateur .4/88 str. 175, R. Siemeniec [6] Funkamateur .8/88 str. 384, H. Parus [7] RFE .5/1987 str. 319 [8] RFE .9/1988 str. 389 Toto jsou asopisy z bval NDR, jsou uvdny na ukzku prce s literaturou, pite si do vaeho seitu odkud kter schema mte, kdy se k nmu budete chtt vrtit. RFE znamen nzev asopisu Radio Fernsehen Elektronik. RFE v pehleldu vysla v minulm sle Radio+ znamen Radio Free Europe - Radio Svobodn Evropa, kter je vyslna jako program eskho rozhlasu Ro6.
Jet trocha vf techniky

Tlumivka L3, popisovan v minulm sle Radio+ 9/98, se vztahuje i k popisu TDA1083 (A283D) v . 8/98. Ve schematu v .9/98 nen zakreslena. Pi prvnm pokusu zjistte, e bez n to oravdu nen ono a e si vhodnu tlumivku mete snadno sami navrhnout, vyzkouet a provst z materilu, kter mte dostupn. Pjem na FM na VKV je kvalitnj, ne AM na SV a KV, ale je jen mstn. Vysln na stednch nebo krtkch vlnch lze zachytit podstatn dl. Hlavn veer po zpadu slunce se oteve brna do svta. Pijmae pro FM na VKV maj vdy urit stupe sloitosti, zatmco AM lze zachytit doslova jenom na sluchtka s diodou (nebo bramborou msto diody). Slab signl z ladnho obvodu lze snadno zeslit a zpracovvat dl.
22. dl
Obr. 2 Pmozesilujc zesilova
Pmozesilujc pijma
jenom pijat signl zesl a detekuje. Obvykle pouvan pijmae maj zapojen sloitj, k se jim superhet a ty si nechme na jindy. Zapojen nf zesilovae s tranzistorem ji bylo v .12/97 na obr. 13. Vysokofrekvenn zesilova je podobn (viz obr. 1), jenom tranzistor mus bt schopen zesilovat vysok kmitoty a vazebn kapacity sta mal. Oznaovn polovodi TESLA a Siemens je podobn. Prvn psmeno oznauje pouit materil G - germanium, (A) K - kemk (B) a druh psmeno oznauje druh soustky A - dioda pro detekci B - dioda pro ladn (varikap) C - tranzistor nzkofrekvenn
D - tranzistor nzkofrekvenn vkonov F - tranzistor vysokofrekvenn S - tranzistor spnac T - tyristor U - tranzistor vkonov spnac Y - usmrovac dioda Z - Zenerova dioda ppadn tet psmeno a slice upesuj o jak typ jde. (Psmeno Y obvykle znamen, e se jedn o t.zv. prmyslov typ).
Obr. 1 Vf zesilova
Obr. 2a, b, c
45

Pklad: KC 237 TESLA a BC 237 (Siemes) je kemkov - tranzistor - nzkofrekvenn atd.. KB 105 (BB 105) kemkov - kapacitn dioda (varikap) GA201 (AA116) germaniov - dioda detekn KF... (BF...) kemkov - tranzistor vysokofrekvenn Vlastnosti jsou popsny v katalozch. Bu jen nejzkladnj informace, nebo v konstruknm katalogu vechno. Rzn vrobci maj ale rzn oznaovn.
Obr. 4a Zapojen pmozes. pijmae s tlumivkou Proto se v nkterch zkuebnch zapojench vkld jaksi ochrann rezistor, kter vymez rozsah zmn rezistivity od hodnoty R2 do hodnoty R2 + P1. Rozsah zmn je men a tak nastaven je jemnj. (Viz obr. 2). Vazebn kondenztor C2 propout vysokofrekvenn signl, ale stejnosmrn napt z bze oddl. Kdyby byl C2 vynechn, zkratovalo by se napt na bzi pes kousek drtu vinut L2 pmo na zem a tranzistor byl zaven. tranzistoru. Opt zkusme trimrem nastavit pracovn bod.
6. pokus
Tlumivku meme navinout pro nae pokusy rznou. Fantazii se meze nekladou, ale zkuste pout njak tenk lakovan drt o prmru asi 0,1 mm (nebo co vm padne pod ruku). Mete navinout napklad 200 zvit na feritov jdro M4. Vypad jako ed krtk roubek bez hlaviky. Na druhou cvku navite teba 400 zvit a zkuste vsledky porovnat. Jestlie nemte feritov jdro, (mete ho vykuchat z njakho vraku pijmae), zkuste pout teba roubek M2,5x15 nebo prost 2 cm dlouh kousek hebku edestky, nebo prost cokoliv. Aby se dala tlumivka pipojit do nepjivho kontaktnho pole, je mon na tenk drt vvodu pipjet asi 1,5 cm silnjho drtku napklad odstieho ze zkracovanho vvodu njakho rezistoru, Ze zvdavosti si mete ohmick odpor sv cvky zmit ohmetrem. Kupodivu pro vysokofrekvenn signl m cvka tyt vlastnosti jako rezistor v pedchozch pokusech. Ale. m vy kmitoet, tm se jej vlastnosti uplatuj vce. S tlumivkou s menm potem zvit je silnj poslech stanic na nich kmitech (napklad 639kHz) a s tlumivkou s vym potem zvit je zase silnj poslech na vych kmitotech (1233 kHz apod).
2. pokus
Trimr opt nastav na maximum a zkus jinou hodnotu rezistoru R2. Vyzkouej hodnoty 2k2, 3k3, 4k3, 6k8 nebo i 8k2 a 10k. Aha, m men rezistor v kolektoru, tm men sta hodnota R1 a naopak. A pro rezistory 8k2 a vy u je hodnota P1 mal a mus se dt vt. Mme nastaven pracovn bod tranzistoru.
Obr. 3a, b, c Detekce
1. pokus
Tranzistor T1 zesl slab signl z ladnho obvodu. Rezistor R1 je pracovn, zatovac rezistor, na kterm vznik prtokem proudu signl. Trimrem P1 se nastavuje takov proud do bze, aby tranzistor co nejlpe zesiloval. Pro jednoduchost by toto vysvtlen pro zatek mohlo stait. Pamatuj: jet ped prvnm zapojenm trimr nastav na nejvt rezistivitu. Trimr zpotku nastav na nejvt rezistivitu. Kdyby byl trimr nastaven na malou hodnotu, tekl by velk proud do bze a tranzistor by se mohl zaht a zniit. Pak pomalu (!) trimrem pootej. Signl by se ml postupn trochu zesilovat, a do msta, kde je poslech nejsilnj a nezkreslen. Pi dalm pootoen se najednou poslech zeslab a pln zmlkne. Dl trimrem neotej, neoto ho do polohy s nejmen rezistivitou, nebo se tranzistor zni (vlastn i to je zajmav zkuenost).
3. pokus
Zkus obrtit detekn diodu (viz obr 3a a 3b). Hraje pod stejn? Ono je jedno, jakou plvlnu signlu dioda detekuje. Jednu plvlnu dioda propust a tm signl detekuje.
4. pokus
Co s druhou plvlnou? Zkusme detekovat i j (viz obr. 3c). Tomuto zapojen se k celovlnn detektor. Dioda D1 je zapojena v srii, je to sriov detektor, D2 je zapojena paraleln, je to paraleln detektor.
7. pokus
Pokud je pjem pi vech pokusech pli slab, je dobr pout njakou antmu. Mnohdy sta plmetrov kus drtu, napklad ra s bannkem. Mla by se pipojit pes njak mal kondenztor (asi 50 pF).
5. pokus
Vimli jste si, e v rznch pijmach jsou njak cveky. Maj tu vlastnost, e maj mal ohmick odpor ale stdavmu proudu kladou tm vt odpor, m je jeho kmitoet vy. Jestlie ho tlum, k se jim tlumivky. Zkusme takovouto cveku pout jako pracovn zt v kolektoru (viz obr 4.). Kondenztor C1 nm horn konec tlumivky pro signl uzemn. Na R2 tedy ji vf napt nebude, protoe spodn konec rezistoru je pro signl uzemnn. R2 tam ale ponechme, protoe nm nastavuje pracovn bod pro stejnosmrn napjen
Pouzdra tranzistor a diod
Obr. 4b Tlumivky
46

8. pokus
Pro m feritov antna dv vinut? Tak si to zkuste. Pipojte se pmo na ladn obvod (jako v .8/98 na obr 7a). Jedna siln mstn stanice je rozprosten skoro po celm psmu. Ladn obvod je toti zatlumen vstupnm obvodem zesilovae. Proto se ladn obvod navazuje vazebnm vinutm. m men je poet zvit vazebnho vinut, tm je sice men penesen vysokofrekvenn napt, signl je slab, ale tolikrt je men vliv tlumen vstupu zesilovae (a zatlumen ladn obvod vlastn tak dv men napt, e?). Pi pouit vazebnho vinut je ladn ostej, je zapoteb ladit velmi jemn.
Obr. 7 Reflexn zapojen pijmae
Proveden
Vechny popisovan pokusy je mono provdt na nepjivm kontaktnm poli. Ale. Kad kousek drtu me psobit jako antna, zapojen je citliv na dotyk, piblen ruky, rozmstn soustek, dlku vvod, ku, psk a tak se zd, e oproti prci se spnacmi obvody, je vf technika duchaina. Proto je nutn pouvat co nejkrat propojovac drtky, zkrtit vvody, napklad kondenztory C4 a C6 pipojen na kostru mus mt vvody co nejkrat. Kdy budou dlat stejn pokus dva lid, nebudou jejich vsledky stejn. Zle na mnoha vlivech. Tato st praktick koly nen stavebn nvod, ale vod do vlastnho experimentovn. Vechny sv pokusy si nakreslete do svho seitu a strun popite, abyste se k nim nemuseli vracet a udlejte si pro sebe strun zvr. Napklad: feritov antna mus mt dv vinut celovlnn detektor dv silnj signl ne detektor s jednou diodou pracovn bod se mus nastavit pro kad tranzistor jinak veer hraje rdio lpe ne ve dne. kol na pt: jak soustka m oznaen BB204 ? Jist jste si vimli, e napjec napt je v tchto pokusech 6V. Kdo chce, me pout napjen z ploch baterie, nebo
pouije njak zdroj z pedchozch pokus, ppadn sv vt napt uprav stabiliztorem s 7806. Star sla KTE jsou k dostn v redakci nebo prodejnch GM elektronik.
Trocha anglitiny
antenna - antna diode - dioda detection - detekce detector - detektor amplification - zeslen amplifier - zesilova wire - drt wireless - bezdrtov
Obr. 5, 6
9. pokus
V nkterch zapojench je jin zpsob vazby. iv vvod vazebnho vinut jde pmo na bzi, vazebn kondenztor se me vynechat. Druh vvod vinut nen pmo uzemnn, pro signl je uzemnn kondenztorem C5. Sem je tak pivedeno stejnosmrn napt pro bzi T1 (viz obr. 6).
Pouit soustky:
FA - feritov antna podle KTE8/98 R1 2k2, 3k3, 4k7, 6k8, 8k2 R2 M1, M22 P1 M47 trimr (nebo a1M) P2 50k/G potenciometr C1 ladc viz KTE 8/98 C2, 10 1n C3 100pF C4 1n C5 10F/6V C6 100n C7 10F/6V C8 220F/6V C9 50pF T1 KF124, 125, KF524, 525 aj D1 GA201, BAT48 aj IO LM384
10. pokus
V pedchozch pokusech se tranzistorem zeslil jenom vf signl, diodami detekoval a vedl na zesilova. V t.zv. reflexnm zapojen se detekovan nf signl vrt na vstup a tranzistor ho tak zesl. Jako pracovn zatovac odpor ale poslou rezistor R2 a signl se odvd do zesilovae z tohoto rezistoru (obr. 7).
Ladn obvody pro VKV

Pijmae na VKV jsou pomrn sloit a bvala to takov maturita vysplho amatra: postavit, oivit a sladit pijma na VKV. Superhet na VKV m v podstat tyto sti a) ladn vstupn obvod b) ladn osciltor c) mezifrekvenn zesilova d) FM detektor e) NF zesilova f) a rzn dal obvody Vstupn ladn obvod podobn jaku u AM pijma vyhledv stanice. Zde je ladn v psmu 87.5 a 108 MHz. Osciltor je ladn soubn se vstupnm obvodem, ale tak, aby jeho kmitoet byl neustle o urit kmitoet vy. Pijat vstupn kmitoet se smuje s kmitotem osciltoru a jejich rozdlov kmitoet se dle zesiluje v mezifrekvennm zesilovai. Ten je naladn jenom na tento kmitoet a kvalitn ho zesiluje. Cel vtip je v tom, e se souasn lad i vstupn obvod i osciltor a mus se zajistit jejich soubh. Toto ve nastudujete v jin literatue, my se soustedme na praktick een.
23. dl
Pi konstrukci je dleit sprvn rozmstn soustek na plonch spojch a co nejkrat vvody soustek. Kad kousek drtu nebo vodiv cestiky se chov jako induknost. Toho se vyuv napklad u titnch cvek. Mohou mt tvar a) ploch spirly b) meandru Kdy budete rozebrat njak vyslouil televizor, mon tam takovto cvky najdete, nkdy i s ladcmi jadrky, kolem kterch nen navinut dn drt. Cvka je na druh stran destiky na plonm spoji.
47

z pedvolby televiznho pjmae, nkdy i s ukazatelem naladn. Mvaj odpor 10k nebo i 100k. Moc nevydr, nen stavn na neustl ladn, sp na naladn na oblbenou stanici a obasn peladn. Ohmmetrem snadno zjistte, kde m krajn vvody a kter je vvod od jezdce (viz obr. 4).
Naladn do psma
Posta jenom ss voltmetr a kontroln pijma. Pouijeme njak varikap a njakou cvku. Ladme a zkoume naladit jakoukoliv stanici. V nkterch oblastech, zvlt v Praze, je cel psmo pokryt mnostvm stanic a tak se pi ladn mete orientovat podle nich. Ladnm na kontrolnm pijmai zjistme kter to je a na jakm kmitotu vysl. Zmme napt na varikapu. Ladc napt se d mit pmo na ladc diod, ale men me bt ovlivnno midlem a tak je vhodnj ho mit na jezdci potenciometru. Vimnte si, e zde mme proti kladnmu plu zdroje. Pi men proti zemi by nebylo meno napt pro varikap (viz obr. 5). Kondenztor v serii s varikapem vslednou kapacitu neovlivn, jenom zabrauje, aby se ladc napt zkratovalo pes malik ohmick odpor cvky. Otzka na pt. Jak je vsledn kapacita varikapu 17pF v serii s kondenztorem 3300pF?
Obr. 1 dolo k nedouc vazb, je u vinutch cvek podle [6] vstupn cvka naleato Nejjednodu pijma, na kterm si a osciltorov nastojato. meme vyzkouet techniku VKV, je osaLadc kapacita bv pevn varizen integrovanm obvodem TDA7000, kap, nkde ladc kondenztor 30pF nebo kter obsahuje celou VF st a po NF jenom kapacitn trimr do 22pF. Jde o jedivstup (viz obr. 1). n: moci ladit v celm poadovanm psmu. Ladn obvody
Pijma s TDA7000
jsou zjednodueny tak, e a) vstupn ladn obvod je irokopsmov, to znamen, e zabr celou ku psma VKV, b) lad se jenom osciltorem c) jako ladc prvek je pouit varikap. V literatue uveden na konci lnku najdete popis rznho proveden ladnch obvod. Induknost L1 vstupnho obvodu i L2 osciltoru bv vzduchov cvka se 3 a 7 zvity drtu 0,4 a 1 mm navinut na prmru 3 a 6 mm, (pro psmo jenom CCIR vychzej asi 4 zvity). V proveden na plonm spoji [8] m cvka vstupnho ladnho obvodu tvar meandru s vvody na obou stranch cestiky. Ploch spirla osciltorov cvky m jeden vvod na vnjm obvodu neka a druh vvod z prostedku se vyvede krtkou drtovou propojkou (viz obr.2). Aby ne-
Varikap
M uritou kapacitu, kter je uveden v katalogu bu bez napt nebo pi njakm malm napt. Zvyovnm napt se tato kapacita zmenuje. Napklad KB105 a podobn i KB205 m 17pF pi 1 V 11pF pi 3 V asi 2pF pi 25 V Tyto daje obvykle najdete v katalogu. Napklad: KB105 zelen nebo i BB105 17pF KB109 lut nebo i BB109 26 a 32pF BB104, BB204 zelen 34 a 39pF modr 37 a 42 pF Pamatuj: Doln konec psma je dan touto minimln kapacitou pi minimlnm napt a induknost cvky L1. Horn konec psma je dan kapacitou pi maximlnm ladcm napt.
Naladn dolnho konce psma

Na doln konec psma ladme sniovnm napt. Nastane tato situace:
Potenciometr
Napt na varikapu se nastavuje nejjednodueji potenciometrem. Osikou potenciometru lze otoit jenom o 270 stup, tedy jenom o titvrt otoky. To je pli citliv a tak se na osiku dv njak mechanick pevod nebo se d pout vceotkov potenciometr, napklad t.zv. ARIPOT. Ten je drah, ale nkdo ho mon m ve vraku njakho pstroje (osciloskopu, mcho pstroje, analyztoru atd). Je kvalitn, ale velik a tk. Spe seenete vceotkov potenciometr
Obr. 2 Antna; L1 vstupn cvka, L2 osciltorov cvka
Obr. 3 Rzn proveden varykap
48

kmitotech. Prbn mme ladc napt a sledujeme, kde u jsme. Za koncem psma VKV obvykle jet jde ladit, ale tam u nic nen, jenom ticho (letadla jsou jet v, asi od 118 MHz). Take vechny stanice jsou nahutny jenom na sti potenciometru, zbytek je nevyuit. Aby nm cel ladc rozsah zstal na potenciometru, meme postupupovat prakticky nebo poetn. Zjistme, e je teba cel polovina odporov drhy nevyuit. Tak k potenciometru pipojme do srie rezistor se stejnou hodnotou. Potebn ladc napt budeme mnit potenciometrem a zbyl napt zstane na rezistoru. Hodnotu rezistoru meme odhadnout nebo vypotat, nejjednodu je pout msto rezis-
NF zesilova
mete pout jakkoliv. K malikmu pijmai sta mal zesilova, napklad s LM386, kter mte z pedchozch pokus. Pozor. Rezistor R6 na NF vstupu .7 IO1 m hodnotu 22k. Kdybyste pipojili potenciometr 25k, byla by vsledn hodnota jenom asi 12k. Proto by potenciometr P2 ml bt 100k. Protoe nastavuje hlasitost, vte u z pedchozch lekc, e by ml bt logaritmick.
Reproduktor
mte z pedchozch pokus 8 ohmov. Vte, e mal reproduktor hraje slab, reproduktor s vt memebrnou hraje silnji.
Obr. 4 Potenciometry; na fotografii nkolik vykuchanch potenciometr ze strch televizor a) Doshneme doln konec psma a jet bychom mohli dl - bu meme pout varikap s men kapacitou (msto KB109 pout KB105) nebo zmenme induknost, tedy zmenme poet zvit, nebo opatrn cveku rozthneme, nebo u kreslenho neka jeho cestiku zkrtme propojkou. b) Pokud je to jenom o trochu, tak o pl, nebo jeden volt pod dolnm koncem psma, nevad, to u zadme vymezenm minimlnho ladcho napt. c) Dojedeme jenom nkam doprosted psma, n to nejde - pouijeme varikap s vt kapacitou (msto KB105 pouijeme KB109) nebo zvtme induknost - pouijeme cvku s vtm potem zvit nebo u kreslenho neka petneme zkracovac cestiku, aby celkov dlka byla vt. Chceme-li kapacitu zvtt vc, lze pout varikapy zapojen paraleln. V BB104 nebo BB204 jsou v jednom pouzde dva. Pi jejich paralelnm zapojen lze s vhodnou cvkou proladit s naptm 0,45 a 1.35 V psmo VKV podle normy OIRT 65 a 74 MHz, dle cel mezipsmo se sanitkami a od 4 V do 9.5 V psmo VKV podle normy CCIR od 87.5 do 108 MHz. V psmu OIRT jet vyslaj nkter zahranin stanice. Dnes se soustedme na pouvan psmo od 87.5 do 108 MHz.
Obr. 6 Zvislost pijmanho kmitotu na ladcm napt toru trimr, potenciometrem se naladme na konec jeho odporov drhy a ladme tmto trimrem tak, a naladme stanici na hornm konci psma. Pak meme trimr odpojit, zmit jeho odpor a pout rezistor s nejbli vhodnou hodnotou. Pesn nastaven pomoc vpot napovho dlie by i s kalkulakou zejm trvalo dle a doli byste k podobnmu vsledku. Ladc napt mus bt stabilizovan. Kdyby bylo bran pmo z baterie, kolsalo by podle kolsn odbru pi zmnch hlasitosti a pijma by se rozlaoval. Doln konec psma nemus bt zrovna na nulovm napt, prbh prstku kmitotu podle zmny napt nen linern, pi malm napt roste strm, take malm posunutm ladcho napt do linern sti se jednotliv stanice na stupnici rozptl na stupnici stejnomrn (viz obr. 6).
Baterie
Pijma mete napjet : z mal devtivoltov baterie, ze dvou plochch bateri nebo ze sovho adaptru nebo jinho zdroje. Pi hlasitm poslechu se mal devtka rychle vybije, ploch baterie vydr dle ale jsou vt a t. Podle napjen se rozhodnte pro proveden: miniaturn penosn na sluchtka, na malou devtku nebo stoln s vtm reproduktorem na dv ploch nebo na sov adaptr. mal penosn pijma s konektorem pro vt reproduktor a konektorem pro extern napjec zdroj.
Naladn na horn konec psma

Potenciometrem nastavujeme vy napt a tak ladme stanice na vych
Pouit soustky
IO1 TDA7000 IO2 LM386 IO3 78L05 D1 KB109 (viz text) R1 10k R2 22k R3 100k
Antna
Obr. 5 Sta jenom asi 80 cm drtu, lep je prutov nebo dobr venkovn.
49

C1 39 C2 47 C3 3n3 C4 330 C5 3n3 C6 150 C7 100n C8 330 C9 220 C10 3n3 C11 180 C12 10n C13 22n C14 100n C15 3n3 C16 10n C17 2n2 C18 100n C19 100n C20 100F/10V C21 220F/10V C22 100n P1 100k/G s vypnaem P2 10k/N (vce otkov) P3 trimr 1k (viz text) P4 trimr 4k7 (viz text) L1,L2 4 zvity CuL 0,5 na prmru 5 mm R reproduktor 8 ohm B baterie 9 V Praktick rada. Jdete-li kupovat nebo objednvte soustky, napite si je na papr popoad podle druhu a hodnot. Budete obsloueni podstatn rychleji.
Nvazn literatura:
[1] KTE 2/93 s. 56-58, stavebnice 022 [2] AR Elektus 1993 s.24 [3] AR A 7/93 s. 8 [4] AR A 11/95 s. 7-8 [5] AR C 4/98 s. 4-6 [6] ELO 1/86 s. 27 [7] Funktechnik 7/83 s.281-282 [8] RIM APOLLO-FM . 8347 [9] ST 4/84 s.335 s
K pijmai pat antna

Nov slova: antna, vod, psmo, kanl, zi, dipl, reflektor, direktor, polarizace Je to tma na celou knihu, nebo nkolik, doporuenou literaturu najdete na konci lnku, zde si o tmatu udlme praktick obrzek a seznmme se jen s tm, co by mohlo bt pednostn uiten znt. Omezme se jenom na antny pro pjem VKV rozhlasu a televize. Jet ped nkolika lety byla znamenm technickho pokroku antna nebo pkn antnn soustava na stee domu. Mstsk domy se jeily celm lesem antn na stechch nebo na oknech. Ten dnes bv hlavn ve mstech nebo velkch obytnch domech nahrazen spolenou televizn antnou (STA) nebo kabelovm rozvodem. Pi pohledu na antny pro STA nebo individuln pjem meme rozliit tyto zkladn vlastnosti: vzhled, konstrukn proveden pijman psmo smr pjmu polarizaci zisk technick stav
24. dl
Vzhled
Na prvn pohled rozpoznte tyto druhy: - prutov antna - YAGI - sto Prutov antna - bi bv na penosnch pijmach, stechch aut, je uren pro VKV, mnohdy bv teleskopick - vsuvn, s dlkou asi 60 a 150 cm.
psmo I II kanl K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 K9 K10 K11 K12 K21 K60 rozsah [MHz] 48.5-56.5 58 a 66 76 a 84 84 a 92 92 a 100 174 a 182 182 a 190 190 a 198 198 a 206 206 a 214 214 a 222 222 a 230 470 a 478 782 a 790
III
IV a .... V
Tab. 1 c je rychlost en elektromagnetickho vlnn (jako svtla) f je kmitoet v Hertzech
Pklad 1
Obr. 3 Reflektor zabrauje pjmu zezadu YAGI - jagi, jagina je pojmenovan podle japonskch fyzik Yagi a Uda. Bvaj dlouh 0,5m a 3m, rzn irok, s rznm potem prvk, vdy maj typick tvar jakoby ryb kostry. Sto uvidte rovn, lomen, prohnut, kulat. To samo vlastn nen antna, ale jej nejvraznj st - reflektor. Zkladnm prvkem televiznch antn, kter mete vidt na stechch, bv tzv. zi, dipl. K nmu je pipojen kabel, tzv. svod. Podle dlky tohoto zie meme odhadnout, pro jak kmitoet je antna urena. Obvykle mv dlku asi lambda pl, tedy polovinu dlky vlny. Jak je vlnov dlka kmitotu 98 MHz? = 300000000/98000000 = 300/98 = 3.061 [m] Dlka plvlnnho diplu tedy bude asi 3.06/2=1.53 [m] Mezinrodnmi mluvami jsou kmitoty pidlovan rznm slubm ozna-
Pijman psmo
Vlnov dlka se z kmitotu vypot podle vzorce =c/f Obr. 1, 2 Antna s velkm, resp. malm hlem vyzaovn kde (ti lambda) je vlnov dlka v metrech Obr. 4 Pi odrazu od hor je drha 12 del, signl je pijat tak (se spodnm); na obrazovce je vidt t obraz, ale posunut; smrov antna tento odraen signl nepijme
50

d naladn kanlovho volie nebo vstupn jednotky pijmae na urit kmitoet. Smr k vyslam je dleit. Z jednoho smru bu s vhodou mete pijmat vc vysla s rznm programem, nebo vm bude njak vysla stt v cest k jinmu vyslai a jeho pjem vm bude ruit, nebo dokonce ho znemon. V nkterch ppadech je teba z uritho smru pijmat jedin vysla tak, aby pjem nebyl ruen jinmi vyslai z jinch smr nebo odrazem vysln tho vyslae od hor, nebo budov. To plat i v ppad vzdlench vysla, kdy ve stejnm smru vysln je jin vysla na blzkm kanlu, napklad smrem od Prahy Jetd na 31. kanlu a Sniene kotly na 30. a 35. kanlu, nebo Hoher Bogen na 28. kanlu a Cukrk na 26. kanlu a Mezivraty (u Votic) na 30. kanlu . V jinch ppadech je vhodn pijmat z uritho smru vce vysla ve stejnm psmu irokopsmovou antnou s irm hlem pjmu. Napklad na sever od Prahy je mono v jednom smru zachytit 12. kanl Bukovou horu, 8. kanl Jetd a kupodivu i slabouk 11. kanl ernou horu. To nen sice dn vhoda, ale ukzka e zbru antny. Vhoda je to v ppad, e na jednu antnu pijmte vyslae s rznm programem, napklad v pohrani nae i zahranin. Krom Prahy a okol je mono prakticky ve vech oblastech pijmat i zahra-
Smr pjmu
Prutov antna je vesmrov, vhodn pro mstn pjem u penosnch nebo mobilnch rozhlasovch nebo televiznch pijma. Smrov antny jsou nastaveny smrem k vyslai. U pjmae s prutovou antnou tedy sta jenom ladnm najt vhodnou stanici a poslouchat, ppadn antnu zkusmo trochu naklnt do rznch stran. V mstech se slabm signlem je teba pout venkovn antnu a tu ji natoit smrem k vyslai. Smr najedeme podle smru antn soused smru ke znmm vyslam smru k horm nhodnm otenm do vech stran. Na mnohch horch byly postaveny vyslae pro en televiznho a rozhlasovho vysln. Pro I. a III. i IV. a V. psmo i VKV rozhlas. Pesn daje najdete v literatue: umstn kanl program vkon polarizaci
plvlnn dipl nosn rhno reflektor zi direktor
irokopsmov antny se skupinovmi direktory pro K21K60, vhodn do otevenho prostoru bez ruivch odraz; oproti diplu maj asi 4 vy zisk ovny spolenm oznaenm uritho psma, kter se pak dl na kanly. Zatm jsme si kali o tchto psmech: DV - dlouh vlny SV - stedn vlny KV - krtk vlny VKV - velmi krtk vlny
Rozhlasov vysln
VKV podle OIRT je v rozmez 67 a 73 MHz VKV podle CCIR je v rozmez 87.5 a 108 MHz OIRT se zjednoduen kalo vchodn norma a CCIR zpadn norma. Dnes je vysln VKV rozhlasu na naem zem v psmu od 87,5 do 108 MHz a tak poznme, e antny s dlkou diplu asi 1,5 m jsou pro toto psmo.
Televizn vysln
se dl na vysln v: I. a III. psmu, ve kterm je 12 kanl a ve IV. a V. psmu na kanlech 21 a 60. Kanl je oznaen pro rozmez kmitot potebnch pro penos vysln jedn stanice. Napklad pro osm kanl najdete daje: rozsah 190-198 MHz, nosn kmitoet obrazu 191,25 MHz a nosn kmitoet zvuku 197,25 MHz. ka televiznho kanlu je tedy 8 MHz, kanly kmitotov navazuj tsn na sebe (take teba dva sousedn kanly zabraj 16 MHz). To ns zajm proto, e antny jsou zkopsmov nebo irokopsmov. Tabulku si pepite do svho seitu a doplte si ji sami. Vimnte si, e mezi kanlem K5 a K6 je njak mezera a tak mezi K12 a K21 je urit zdnliv nevyuit psmo. Mete pout njak potaov program a tabulku si ppadn doplte i o dlku vlny, atd. Poznmka: To, emu se lidov v televiznch pijmach k kanly, jsou pedvolby, oslovan msta v pamti, ve kterch jsou uloeny jednotliv stanice. Pesnji eeno: v tchto mstech jsou uloena data nebo informace, ktermi se
Nejjednodu antna YAGI daje o umstn a kanlu bvaj obvykle dlouhodob platn, protoe pi kad zmn by si vichni obyvatel museli mnit drah antny. Me se mnit vkon vyslae, vyslan program se me zmnit prakticky pes noc. Do libovoln mapky si zakreslete okoln vyslae a vae msto pjmu. Doplte si sla kanl, na kterch vyslaj a ppadn poznmku o vkonu a polarizaci. Vkon je sice dleit, ale hodn zle i na vce vyslae a mst vaeho pjmu. Smrovost antn je dan jejich technickou konstrukc, jsou antny zce smrov, obvykle i zkopsmov, kter nevid nesly napravo nalevo a mohou pijmat jenom jeden vybran vysla a antny s uritm hlem pjmu. Pjem zezadu bv potlaen i rznm provedenm reflektoru s jednm, dvma, temi, tymi prvky s odrazovou stnou rovnou, lomenou, prohnutou a pod.
Rzn druhy reflektor (m sloitj, tm kvalitnj funkce); shora jednoprvkov se dvma, temi a tymi prvky a nejne s rzn tvarovanmi reflektory mkami
51

nin vysln skoro v mstn kvalit, monost jejich pjmu zjistte bu dotazem, pohledem na stechy nebo zkusmo. Dnes v dob bnho satelitnho pjmu zjem o dlkov pjem poklesl, ale na mnoha mstech naeho zem je pro pjem nkterch naich program stle nutn dobr technick vybaven. Mezi antnn soustavy tak kupodivu pat i matrace, kde jsou nad sebou dv nebo tyi samostatn celovlnn diply a tak antna x-color (ti iks kolor) a podobn, kter nemaj direktory ve tvaru jednoho tenkho prvku, ale maj skupinov direktory ve dvou adch nad sebou, nebo maj tvar vidlic, motlk nebo smyek. Obvykle to bvaj irokopsmov antny s velkm ziskem. Antna bv svmi rozmry vyladn bu na jeden jedin kanl tak, e mv velk zisk jenom na tomto jednom kanlu nebo skupinu sousednch kanl cel psmo (III, nebo i IV-V) ppadn bv doplnna o antnu pro VKV rozhlas pjem jinho, napklad zahraninho vyslae. Pro pjem v I. nebo III. psmu obvykle sta antna uren pro jeden kanl, pro IV. a V. psmo je vhodn irokopsmov antna, v mst, kde je mon pjem jen jednoho vyslae sta antna na tento jeden kanl. A pak je jet zapoteb svod, stor, konektory, zesilovae, vhybky, sluovae atd...
Polarizace
Nkoho mon pekvap, e nkter antny pro III. psmo jsou otoeny jako letadlo na kdlo, tedy svmi prvky svisle, pijmaj vysln s vertikln polarizac. To vidl ten, kdo jezd na sever ech nebo Jesenk. S vertikln polarizac vyslaj tzv. pevade, tedy mstn vykrvac vyslae. Tak tak vyslaj nkter neveejn sluby. Ve IV. a V. psmu se vysl jenom s horizontln polarizac.
Poznmka:
Psmo KV je do 30 MHz, tedy do 10 m VKV od 30 do 300 MHz, tedy od 10 do 1 m UKV od 300 do 3000 MHz, tedy od 1 do 0,1 m VKV se tak k psmo metrovch a UKV decimetrovch vln, satelity vyslaj na centimetrovch vlnch. Otzka na pt: pro se amatrskmu psmu 145MHz k dvoumetr:?
Technick stav
Na prvn pohled poznme patn stav, jestlie antna je sklonna dol nebo nahoru vtrem, nkter prvky chyb m ohnut jednotliv prvky nmrazou nebo ptactvem je na pouvanm komn ouzovan sazemi m utren svod (Uivatel pozvoln zmny mnohdy nepozn, nkdy je pi silnm signlu i pi hrubch zvadch obraz i zvuk jak tak pijateln. Nkdy i bez antny, na kus drtu).
Zisk
Pi poizovn antny je dleit i daj o zisku, tedy, jak velk napt antny dodv v porovnn s pouhm diplem. Obecn m vt slo, tm vt zisk. YAGI antn - m del antna, tm vt zisk. Dlkou se mysl nsobek vlnov dlky. Nejednodu tprvkov YAGI antna s dlkou 0,5 lambda dv asi dvojnsobn napt, antna s celkovou dlkou 3 lambda dv tynsobek oproti diplu. Dalm prodluovnm zisk stoupne ji jenom mlo a pak u ne. Vt zisk dvaj antnn soustavy. Na stechch tak mete uvidt dvojata vedle sebe nebo nad sebou, nebo tyata a jsou dkazem technick vysplosti jejich tvrc, protoe ty se bn v obchod koupit nedaj a jejich mont a nastaven vyaduje odborn znalosti i emeslnou zrunost a patin vybaven.
Ciz slova
mobiln - pohybliv (v ruce, na vozidle, aj.) zi - (sl.)iari, (ang.)radiator, (rus.) vibrtor horizontln - vodorovn vertikln - svisl
Poizujeme antnu
Pokud chcete zat s pjmem v novm mst, napklad pro pesthovn, na chat a podobn, zjistte si na jakch kanlech z jakho smru a v jak kvalit a jak program se ve vaem mst pijm. Bn domovn antnn soustava tedy mv antnu pro I. nebo III. psmo IV. a V. psmo
LIteratura:
esk, Milan; Antna pro pjem rozhlasu a televize (vydvno opakovan) Rothammel, Karl; Antenenbuch, Berlin, 1975 AR B 6/81, Krupka Z. AR B 1/82, Macoun J. AR B 1/84, Macoun J. AR B 2/86, Macoun J. Pehled rozhlasovch a televiznch vysla, eskoslovensk DX klub, Kvasice; 1997 Antn technika, TEROZ, Lotice; 1998
Decibely?
Nov slova: decibel, tlum, zisk, logaritmus. V prospektech a technickch dajch asto bvaj jaksi dB, zkoume se jim vyhnout, vynechat je, ale stle na n narme, tak do nich. Naveme pitom na pedchoz povdn o antnch. Kdybychom mohli mit vysokofrekvenn napt dodvan antnou, zmili bychom napt dodvan diplem a oznaili ho u1 a napt dodvan lep antnou bychom oznaili u2. Poetn vyjdme kolikrt je napt u2 vt ne u1. Napeme: A = u2/u1 kde A je bezrozmrn slo kter udv kolikrt je u2 vt ne u1. Nem dn jednotky. Pro jednoduchost budeme uvaovat, e tato lep antna dodv napt dvakrt vt, ne dipl. Meme
25. dl
ci, e proti diplu m dvojnsobn zisk. Mnohdy se tento pomr vyjaduje v decibelech. Pouv se vzorec A = 20 log(u2/u1)
Prvn ppad:
Televizor je pipojen svodem k nejjednodu antn - diplu. Na vlastn oi vidme, e pjem je nic moc, proto pouijeme lep antnu, pjem je lep. Zskali jsme lep pjem, kme, e tato antna m oproti diplu zisk.Viz obr.1.
Provozn zisk antny se vztahuje k napt dodanmu diplem (u1)
52

Na kalkulace ve Windows 1. napi hodotu v dB 2. stiskni / 3. napi 20 4. stiskni = nebo ENTER 5. stiskem MS ulo do pamti nebo si to prost zapamatuj 6. napi 10 7. stiskni tlatko x^y 8. stiskem MR peti z pamti nebo napi zapamatovan slo 9. stiskni = nebo ENTER 10. peti hodnotu napovho pomru
Penos libovolnho dvojbranu se vypot podle vztahu A = u2/u1 PS DOS jsem ho nenael). Program si s vmi me i popovdat, jenom si to tak muste sami naprogramovat. Napete jednotliv programov dky a pak program spustte pkazem RUN, nebo stiskem F5. O Basicu si meme ci nkdy jindy, zde jen malikou poznmku k logaritmu. Basic pot s pirozenm logaritmem a dekadick logaritmus sla x se vypot podle vztahu LOG(x)/LOG(10). Vyzkouejte si to napklad na sle 2, jeho logaritmus u znte. Prvn pklad: INPUT Zadej pomer napeti; U A = 20 * LOG(U) / LOG(10) PRINT A; [dB] Druh pklad - tabulka: CLS FOR U = 1 TO 10 A = 20 * LOG(U) / LOG(10) PRINT U, A; [dB] NEXT U Pklad tet - pevod dB na pomr napt INPUT Zadej dB; D U = 10 ^ (D / 20) PRINT Pomer napeti je; U
Zisk je pomr napt u2 dodvanho antnou a naot u1 dodvanho diplem Nebojte se potn, pro ty kte logaritmy jet nebo u neznaj je tu jednoduch nvod. Potme od zadu a) u2/u1 = 2 b) logaritmus sla 2 najdeme v tabulkch nebo na kalkulace log2=0,30103 a pak dopotme zbytek vzorce c) A = 20 0,30103 d) A = 6 a do hranat zvorky doplnme jednotky [dB] a teme je decibel. Aha, te u vme, e 6 dB znamen dvojnsobn napt!! Postup na kalkulace ve Windows 3.1: 1. napi prvn napt 2. stiskni / 3. napi druh napt 4. stiskni = nebo ENTER 5. stiskni LOG 6. stiskni * 7. napi 20 8. stiskni = nebo ENTER 9. peti vsledek
Pevody s dB
Kdy u vme jak, meme si daj v decibelech kdykoliv vypotat nebo si pi erstv pamti udlme tabulku. K tomu meme pout a) matematick tabulky b) kalkulaku - napklad i ve Windows c) Calc602 nebo podobn tabulkov program d) QBasic - v DOS
Tabulkov editor Calc602

V Calc602 si udlme jednoduchou tabulku: a) Pevod pomru napt na decibely Je to prost (viz obr.2). Ve sloupci A ponaje dkem 5 je pomr napt u2/ u1, ve sloupci B je vzorec pro vpoet v decibelech. Vzorec se sm ihned vypot a zobraz vsledek.
Praktick vyuit
Vysokofrekvenn napt asi m mlokdo, jde sp o zhodnocen daj z katalog a prospekt, kde je vyjden v dB u antn, kabel, sluova, zesilova atd. a) antny Jestlie kupujeme antnu, zajm ns nebo je v katalogu uvedeno: a) pro jak kanl, nebo psmo je uren, b) provozn zisk Gp v dB c) poet prvk d) initel zptnho pjmu v dB e) hmotnost. Pro nkter pjmov podmnky je dleit i hel pjmu v horizontln rovin, tedy hel pjmu ve smru osy antny, kdy jet rove signlu nepoklesla o vc ne o 3dB. Pamatuj: provozn zisk antny je uvdn jako pomr napt uvaovan antny v porovnn s diplem. b) kabely tlum kabelu zle na jeho konstruknm proveden, dlce a kmitotu a uvd se v dB/100 m. Opt je to pomr napt. Pomr napt na zatku kabelu a na jeho konci. c) sluovae, vhybky Sluovae, vhybky, symetrizan leny a podobn pasivn prvky tak rove signlu ovlivuj. Penos signlu se opt uvd v dB.
Na pkladu je
ve sloupci A libovoln hodnota, kterou si pejete ve sloupci B je vzorec =20*LOG(A5) piem A5 je buka ve sloupci A a dku 5. Oznaenm vce polek ve sloupci, ponaje polkem se vzorcem a stiskem na ptou ikonu zleva se ipkou dol nebo souasnm stiskem Ctrl a D (jako dol) se tento vzorec nakopruje do vech oznaench polek a tak si mete udlat celou tabulku podle vaeho pn. b) Pevod dB na pomr napt Pokud chcete tabulku opanou, tedy s pevodem dB na pomr napt, pouijete vzorec =10^(A5/20) kde A5 je buka ve sloupci A na 5. dku. Do sloupeku A si mete napsat jakkoliv pomr v dB. Pro zajmavost jsou v ukzce nkter kulat hodnoty a ve druh ukzce hodnoty, kter se mohou vyskytovat v dajch antn a dalho psluenstv. Komu vad mnoho desetinnch mst, pid do vzorce zaokrouhlen na jedno desetinn msto =ROUND(10^(A5/20),1)
Ppad druh
A te to vezmeme opan. V prospektu vidme, e antna m zisk 12dB. Rozlouskneme si to pozptku dosazenm do vzorce: 12 = 20log (u2/u1) celou rovnici dlme 20 a mme 0,6 = log (u2/u1) a v tabulkch hledme slo, kter m logaritmus 0,6. Najdeme slo 4. To znamen, e tato antna dodv do kabelu napt 4 krt vt, ne by dodval dipl. (Samozejm se jedn o zisk na tme uvaovanm kanlu nebo psmu.)
Jazyk QBasic
Vpoet zisk a ztrt mezi antnou a televizorem Tut radost z tvoen budete mt i pi sputn programu QBasic v MS DOS. (V
53
Tab. 1 Pevod pomru napt na dB d) antnn zesilovae U zesilova se uvd zeslen v dB pro urit psmo. Pro se vlastn pouvaj decibely, kdy je to tak krkolomn, pro nesta prost zeslen jako pomr? a) decibely se snadno staj a odetaj b) snadno se vyjd tiscina nebo tiscinsobek pvodnho napt
Tab. 2 Pevod pomru dB na napt A = 20.log(u2/u1) A = 20.log(1/2) A = 20.log(0,5) a tady to je pro ty, kte ve kole brali logaritmy a vd, e logaritmus sla 0,5 je -1 + 0,699 a tedy A = 20. (-1+0,699) A = 20. (-0,301) A = -6 [dB] Opravdu vylo to sam, jenom znamnko je zporn. Pomcka pro ty, kte logaritmy neznaj: 10 m jednu nulu, logaritmus deseti je 1 100 m dv nuly, logaritmus sta je 2 1000 m ti nuly, logaritmus tisce je 3
a vyhodnotit a vsledek. Bu nm sta daj v dB, nebo si ho ji znmm zpsobem pevedeme na napov pomr.
Kde daje najt?

Parametry antn, kabel a dalch prvk najdeme v katalozch a prospektech. Katalogy lze bn koupit nebo zskat na vstavch, napklad specializovan katalog antn a psluenstv i s kmitoty rozhlasovch a televinch vysla, kter redakci poskytla firma TEROZ Lotice. V mnohch katalozch nejsou jenom ceny a obrzky, ale i dleit technick daje, ze kterch se mete pouit.
Ppad tet
Z katalogu zjistme teba, e antna m zisk 9dB 20 kabelu m tlum -6 dB Snadno zjistme, e vsledn zisk je 9 - 6 = 3 [dB]
Potme s potaem
Pro jednodkov zpis matematickch vzorc na potai se pouv: + plus a mnus * / krt a dleno ^ mocnina 3.14 desetinn teka 12345 sla se p bez mezer (A/(B+C)) pouze kulat zvorky 2*PI*F nesta jenom 2f 10E3 je deset na tet atd.
Ppad tvrt
uvaujeme, e pi pjmu na njakm kanlu m antna zisk 9 dB 20 m kabelu m tlum -6 dB antn zesilova m zisk +15 dB rozboova m tlum -4 dB Celkov vsledn zisk je 9 - 6 + 15 - 4 = 14 [dB] Celkov meme zhodnotit tyto ztrty a zisk tak, e: antna dodv napt se ziskem 9 dB, ale prchodem kabelem dojde k zeslaben o 6dB (na vstupu kabelu bude jenom polovin napt z toho, kter nm dodv antna). Signl je zesilovn zesilovaem se ziskem +15 dB, kter nahrad ztrty v kabelu a jet nco zbyde, signl bude dostaten zeslen a i kdy v rozboovai pro druh televizor dojde k zeslaben o 4 dB, bude celkov signl na vstupu do televizoru o 1 4 dB silnj ne by byl signl dodan samotnm prostm diplem. Nemusme tedy pracn vyhodnocovat napt v jednotlivch secch, stejn ho neznme, sta podle daj, kter zmil nkdo jin a napsal do katalogu stat zisky a odetat ztrty
Penos obecn
Obecn vezmeme njak dvojbran, namme napt na vstupu u1 a napt na vstupu u2 a potme podle vzorce. Mme dv monosti. a) prost dlme vt slo menm, zd se to jednodu. Kdy je vstupn napt vt, kme, e mme zisk a peme znamnko + a naopak kdy je na vstupu napt men, kme, e mme tlum a peme znamnko b) otrocky potme a dojdeme k tmu vsledku, jenome nm to znamnko vyjde.
Jazykov koutek
Jednotka decibel je sloen z pedpony deci - desetina a zkladn jednotky Bel, pojmenovan po Grahamu Bellovi. Podstatn jmno decibel se pouv podobn jako v jinch jazycch nesklonn, nebo jak se stalo zvykem u echch, skloovan podle rodu vzoru hrad.
Nevte? tak do toho:

Pklad 1. Vstupn napt je 1V a vstupn je 2 V. Potme podle vzorce A = 20.log(u2/u1) A = 20.log(2/1) A = 20.log2 v tabulce najdeme log2 = 0,30105 A = 20 . 0,30105 A = 6 [dB] mme zisk 6 dB Pklad 2. Vstupn napt je 2 V a vstupn je 1 V. Potme podle vzorce
Oprava z minulho sla

Pi pprav lnku pro tisk dolo k nkolika chybm: V obrzku odrazu signlu od hor je pm smr oznan l1 a odren l2 K obrzku antn s tvarem matrace a X-color pat jin text. X-color je vhodn pro voln prosted bez odraz, matrace i do hust zstaby.
54

K antn pat kabel
Kabely jsou na prvn pohled: a) ploch - dvojlinka (obr. 1) b) kulat - koaxiln (obr. 2) nebo tak podle zpsobu zapojen a) symetrick b) nesymetrick s impedanc a) 300 ohm b) 75 ohm c) jin Antna obvykle bv soumrn u na prvn pohled, dipl m sv konce vyveden do montn krabice na dv svorky, pod roubky a je jedno na kter roubek se co pipoj. V katalogu bv obvykle uvedeno, e antna m impedanci 300 ohm. Televizor mv vstupn konektor pro antnu kulat. Jeden pl konektoru je kovov krouek okolo a druh je ta trubika uprosted. Pipojovac konektor je tak kulat, na obvodovm krouku je spojen s opletenm okolo kabelu, kter elektricky stn iv vodi, kter jde stedem kabelu je pipojen na stedn kolk konektoru. Toto zapojen je tedy nesoumrn, v nvodu k obsluze televizoru, videa, pijmae na VKV je obvykle uvedena vstupn impedance 75 ohm. d a pouen, kter se do mal koliky neme vejt. Symetrick obvod funguje stejn z jedn i druh strany. Pizpsobuje 300 ohm na 75 ohm i 75 ohm na 300 ohm. Prvn sestava: (obr. 3) antna symetrick 300 ohm kabel symetrick 300 ohm symetrizan len u televizoru 300/ 75 ohm televizor s nesymetrickm vstupem 75 ohm Druh sestava: (obr. 4) antna symetrick 300 ohm symetrizan len u antny 300/75 ohm nesymetrick kabel 75 ohm televizor s nesymetrickm vstupem 75 ohm. Take symetrizan len pouijeme tak jako tak, bu pmo v montn krabici u antny nebo v mal krabice u televizoru. Zle jenom na tom jak kabel pouijeme. Star sestava: (obr. 5) antna 300 ohm svod symetrickou dvojlinkou 300 ohm televizor se symetrickm vstupem 300 ohm. Dve se televizory vyrbly s 300 ohmovm soumrnm vstupem, mon e ho nkde jet mte. Nkdy mv dva vstupy pro I.-III. psmo a pro IV. a V. psmo.
26. dl
Obr. 2 Koaxiln kabel a jeho sloen a) vnitn vodi drt, b) vnitn vodi lanko, c) od stedu: Cu drt, pln PE dielektrikum, Cu flie, Cu opleten
b) tlum v kabelu zle na jeho

druhu dlce kmitotu penenho signlu st a technickm stavu. Uvd se obvykle v dB/100 m pi uritm kmitotu. Nkter kabely zvlt na stechch vlivem prosted - slunenm svitem, mrazem, sazemi, detm, pohybem vtrem, tenm a otlouknm o okraje budov, apod. strnou a jejich penosov vlastnosti se zhoruj. Pokud se kabel najednou neutrhne, mnohdy si toho nikdo ani nevimne, obraz i zvuk se zhoruj postupn (mnoz lid si kvli patnmu kabelu a antn koup novou televizi).
c) Proveden
300 ohm - dvojlinka: - ploch dvojlinka (obr. 1a) - dvojlinka s pnovm PE dielektrikem (obr. 1b) Svod proveden dvojlinkou je ovlivovn blzkost stn, mla by bt na oprch, voln v prostoru. Ploch dvojlinka kmit ve vtru, je velmi nchyln na vlivy klimatu, vlastnosti veden zhoruj i (vodiv) saze na povrchu - jsou v elektrickm poli mezi obma vodii.
ploch dvojlinka dvojlinka s dielektrikem z pnovho PE
Jak kabel?
Obr. 1 a) b) c) d) e) Posuzujeme tyto vlastnosti: impedance tlum kabelu proveden cena dal vlastnosti
Pamatuj Antna je symetrick s impedanc 300 ohm Pijma m nesymetrick vstup s impedanc 75 ohm. Symetrizan len vzjemn pizpsobuje symetrick obvod 300 ohm a nesymetrick obvod 75 ohm. Symetrizan leny se bn prodvaj, lze ho i snadno vyrobit podle nvod v literatue, kterou si zjemci jist prostuduj a najdou v n mnoho konkrtnch nvo-
a) Impedance
- 75 ohm pro pijmac a video techniku, souos - 50 ohm pro mc pstroje, souos - 300 ohm pro symetrick antnn svody - 93 ohm pro potaov st arcnet, souos - atd.
Obr. 3 Symetrizan len u pijmae Ovln dvojlinka je vi vlivm klimatu odolnj, ve vtru nekmit. 75 ohm - koaxiln kabel: Vnitn vodi me bt - lanko - kabel je ohebn (obr. 2a) - drt - pro pevn instalace (obr. 2b) Vnitn izolan vpl me bt pln nebo pnov PE-polyetylen, vzduch s polystyrenovmi vymezovacmi kalky, nebo i jin materily. Tento materil
kabel ploch dvojlinka ovln dvojlinka jdro kabelu VCEOY tvo drt o prmru kabel o prmru 10,3mm s jdrem Cu
rozmr 8 mm 5,6 mm 6 mm 8 mm 10 mm lanko drt
100 4,5 5,3 13 10 6,7 8,2 6,7
200 6,7 8 19 14 10 12 10
1000 MHz 19 dB/100 m 22 dB/100 m 45 dB/100 m 30 dB/100 m 26 dB/100m 30 dB/100 m 26 dB/100 m
Tab. 1
55

Tlust koaxiln kabel m men tlum ne ten. Kabel s lankem m o trochu vt tlum ne s drtem Je to velice zjednoduen vysvtlen, vn zjemci vechno najdou v patin literatue. Pamatuj Impedance spojovanch obvod m bt stejn.
d) Cena
Sprvn etrnost je na mst. Ten, levnj kabel sta na krtk vzdlenosti, kde bude tlum zanedbateln. Nebo naopak skrblen na dobrm kabelu znehodnot kvalitu antny, pijmae a ostatnch celk. Tam, kde sta kabel pro obyejn prosted, je koda mrhat penzi i materilem na speciln kabel. Naopak kabel neodoln vi vlivm klimatu ve venkovnm prosted se za rok me vyhodit, je z nj odpad a muste stejn kupovat nov.
Hledme v katalogu
Podle na normy je mono z typu kabelu vyst zkladn vlastnosti - v [1] AR B2/86 jsou velmi pkn uveden daje v tabulkch i s odkazem na literaturu a normy (mj. SN 34 7730 - vysokofrekvenn kble koaxiln a symetrick, a pidruen normy). Zde je oznaen sestaveno z ptipsmenovho kdu a dvou skupin slic, udvajcch impedanci napjee a prmr dielektrick izolace, pop. rozte vodi symetrickch kabel. 1. psmeno - druh kabelu V - vf souos (koaxiln) kabel P - vf soumrn kabel (dvojlinka) 2. psmeno - materil a konstrukce stednho vodie C - drt Cu (mdn) L - lanko Cu A - postben drt Cu B - lanko z postbench drt Cu D - pomdn drt Fe (ocelov) 3. psmeno - dielektrick izolace E - pln PE (polyetylen) C - pnov PE B - balonkov PE K - kalkov PE R - trubka PE P - pln TEFLON V - vzduch 4. psmeno - druh stnn O - jednoduch opleten z drt Cu D - dvojit opleten z drt Cu Z - zvlnn trubka Cu A - jednoduch opleten z postbench drt Cu B - dvojit opleten z postbench drt Cu F - ovinut foli nebo pskem Cu H - ovinut foli nebo pskem Al U - ovinut foli nebo pskem Cu a opleten z drt Cu 5. psmeno - vnj pl Y - mken PVC M - mken PVC mrazuvzdorn E - pl z PE D - dvojvrstva z PE a PVC P - teflon F - fluorovan etylnpropylen barva: zelen - kabely 50 ohm ed - kabely 75 ohm khaki - mrazuvzdorn bez ohledu na impedanci ern - vechny kabely s vnj izolac PE Napklad VCEOY 75-3,7 je vf souos kabel - s vnitnm vodiem tvoenm Cu
Obr. 4 Symetrizan len u antny
e) Dal vlastnosti
Nkter kabely lze snadno ohnout, nkter jen velkm obloukem, polomr ohybu bv tak v katalogu uveden, stejn jako dal vlastnosti a parametry - initel zkrcen, kapacita na metr, zvltn povrchov prava, atd. Nkdy je za oznaenm kabelu pidno LSF, co oznauje kabel se stejnmi elektrickmi vlastnostmi, ale neholav, kter pi hoen neuvoluje jedovat ltky (halogenidy - chlorovan uhlovodky) a dm. Takov kabely se pouvaj pro kabelov rozvody v mstech, kde by pi poru toxick plyny mohly zpsobit otravu.
Obr. 5 Symetrick antna, svod i vstu nejene dr vnitn vodi ve stedn poloze, ale dielektrick konstanta izolanho materilu tak ovlivuje impedanci kabelu. Stnn bv proveden rzn hustm opletenm, fli, trubkou apod. Na proveden stnn velmi zle, uvd se tzv. kryt v procentech, ale velmi dleit je trvanlivost. Poruenou izolac pronik do kabelu vlhkost, stnn oxiduje a tm se kvalita znan zhoruje. Proto se opleten provd z pocnovanch nebo postbench drtk, ppadn s dalm krytm proti vlhkosti hlinkovm nebo mdnm pskem, nebo stnn mdnou ohebnou celistvou trubkou. Pl m rznou kvalitu - jen do vnitnch prostor - mrazuvzdorn - netoxick pi poru Materil plt bv PVC nebo PE. Barva napov (nkdy) impedanci a druh kabelu zelen - 75 ohm, ed - 50 ohm - vf kabel lut - potaov st ETHERNET bl, ern, mln, hnd, modr, apod. Tlouka kabelu - tenk kablk na mstn propojky uvnit pstroj, - 6 mm a 8 mm kabel pro bn pouit, - 10 mm je dra, ale m men tlum. Porovnej daje vybran z tabulky [1] Z tabulky lze vyst, e: Dvojlinka m men tlum ne koaxiln kabel
Impedance
U rezistoru uvaujeme, e m svj ohmick odpor, kondenztor m svou kapacitu a cvka m induknost. Obvody, kter maj kapacitu, induknost i ohmick odpor, maj svou vlastnost vyjdenou jako impedance, kter se uvd v ohmech. Jak to, e kabel m impedanci teba 75 ohm bez ohledu na jeho dlku? Vezmeme jakkoliv kus kabelu, zmme jeho kapacitu, kupodivu to jde, potom kabel na druhm konci zkratujeme, spojme oba vodie a zmme induknost tohoto kabelu. To u jde h, induknost je dost mal a asi to moc pesn nepjde. Induknost se d zjednoduen vypotat podle vzorce, kter se d na jednom dku zapsat Z = SQR(L/C), ili odmocnina z L dlenho C. Musme dosadit zkladn jednotky. Kdo me, a m, ostatn uvauj dle. Dvakrt tak dlouh kus m dvakrt tak velkou kapacitu a dvakrt tak velkou induknost a tak je impedance stejn. A tak je to s kadm kouskem kabelu, kme e m svou charakteristickou impedanci. Pi spojen obvod s rznou impedanc dojde k tzv. nepizpsoben, co se projevuje zhorenm penosu signlu. Pro televizn techniku a pjem na VKV pouvme obvykle 75 ohm a 300 ohm.
56

drtem - s plnou dielektickou izolac PE se stnnm jednoduchm opletenm Cu drty - vnjm PVC pltm - impedanc 75 ohm a prmrem nad dielektrickou izolac 3,7mm. V katalogu zjistme, e to je bn 75 ohmov zelen kabel s vnjm prmrem 6mm. PLCE 300-5,6 je vf symetrick kabel, dvojlinka - vodi tvoen Cu lankem - dielektrikum pnov PE - zevn pl PE impedance 300 ohm - vzdlenost vodi 5,6 mm. Pi otevrn svtu je na naem trhu sortiment kabel s rznm znaenm od rznch vrobc a rznmi katalogovmi daji. Nkdy bv msto na desetinn rky pouvan desetinn teka, tlum bv nkdy v dB/10 m, jeden a tent kabel mv rzn oznaen (nap.: UR No.M67 je ekvivalent RG 213/U) a odkazy na rzn normy (nap. evropsk IEC 96 No. 50-7-2, nebo vojensk MIL-C-17), atd. Jde o to, nauit se vyhledat si to podstatn. Take nen kabel jako kabel, je z eho vybrat, je lpe si daje dobe prostudovat a pak teprve ho koupit. Zkuste si peloit daje o tomto kabelu: UR No. M70 7/0.19mm plain copper stranded conductor, solid polyethylene insulation, plain copper braiding and sheathed in black PVC. Characteristic impedance 75 W Attenuation (per 10m) 5.2 dB at 1000 MHz Overal dia. 5.8 mm
V katalozch najdete rzn kabely, z katalogu RS byly vybrny jako pklad daje o tchto kabelech:
Satelitn TV75 ohm, mdn drt, dielektrikum PE se vzduchovmi komrkami zevn jdro 100 200 1000 MHz CT125 7,8 1/1,25 4,9 7,05 16,7 dB/100 m CT 167 10,1 1/1,67 3,7 5,4 12,8 dB/100 zvltn prava s barirou proti vlhkosti hlinkovm pskem, pro teploty -40 a +80 C CT81 6,15 24,8 dB/100 m CT125 10,7 17,4 dB/100 m TV/VIDEO75 ohm, mdn drt nebo lanko, pln PE, dvojit stnn zevn jdro 100 1000 MHz type 1 TM3205 7,5 1/0,8 8,7 37 dB/100 m mln bl type 2 TM3304 6,5 1/0,6 1,1 46 dB/100 m mln bl type 3 8 7/0,28 9,8 33 dB/100 m ern VF KABELYern nebo bl, dielektrikum pln PE zevn jdro 100 200 1000 MHz RG59 B/U 75 W 6,15 1/0,643 13 19 46 dB/100 m Fe pomdn drt UR No.M70 75 W 5,8 7/0,19 15 52 dB/100 m Cu lanko RG58 C/U 50 W 5,0 19/0,18 20 31 76 dB/100 m lanko pocnovan m UR No.M76 50 W 5,0 7/0,32 16 53 dB/100 m Cu lanko Svody TV antnUniradio - 75 ohm, ern, ed, bl zevn jdro 100 900 MHz UR No.M203 low-loss 7,25 1/1,12 7,5 26 dB/100 m Cu drt UR No.M202 standart 5,1 7/0,25 11 40 dB/100 m Cu lanko, pnov PE Jsou ale i kabely s jinou impedanc, napklad: Kabel pro potaov st ARCNET - 93 ohm 100 400 1000 MHz RG62 A/U 6,15 1/0,643 8,5 18 lut kabely pro potaov st ETHERNET - 50 ohm Tlust 10,3 1/2,172 Tenk (ediv) 4,65 19/0,188 Cheapernet 5,46 19/0,2
29,7 dB/100 m Fe pomdn drt 1,7dB/10m pi 10 MHz 4,59 dB/10 m pi 10 MHz neuvedeno
trocha anglitiny:
D.P. - decimal point - desetinn teka O.D. - overal diameter - zevn prmr PE - polyetylen PVC - polyvinilchlorid aluminium - hlink copper - m copper plated steel - pomdn ocel silver - stbro silver plate - postben tinny - cn tinned copper - pocnovan m steel - ocel air - vzduch, vzduchov aerial - antnn downolead - antnn svod low-loss - s malmi ztrtami cable - kabel
conductor - vodi wire - drt plain - ist, nepokoven stranded - spltan, lanko insulation - dielektrick izolace isolation - oddlovac, oddlen solid - pln, jednolit single - jednoduch, jeden (vodi) double - dvojit, dvojit (izolace) pair - pr, dva vodie twin - dvojit, dvoje braiding - opeden, opleten, stnn cellular - pnov (PE) coaxial - koaxiln, souos cover - kryt covered - pokryt sheat - zevn pl kabelu sheated - opltn suitable - vhodn outdoor - venkovn in - uvnit inner - vnitn impedance - impedance
nominal - jmenovit (impedance) attenuation - tlum flame retardant - patn holav halogen free - neobsahujc chlr low smoke and fume - s malm vvinem dmu a vpar MIL - military, armdn proveden black - ern brown - hnd cream - mln bl green - zelen grey - ediv, ed khaki - vojensk zelen white - bl yellow - lut
Pouit literatura:
[1] AR B 2/86, Macoun, Jindra; str. 46-55 [2] RS components catalogue 1997, str. 43-60 [3] FK technics katalog 1997/98 str. G7,8
Kouzeln krabiky usnaduj instalaci i sloitch antnnch systm

Nov slova: sluova, vhybka, antnn zesilova, kanlov zesilova, napjec vhybka, rozboova sluova symetrizan len svod televizor Ji od dob, kdy zaal vyslat tzv. II. televizn program na IV. a V. psmu a lid si poizovali k antn na I. nebo III. psmo i
27. dl
Ppad prvn:
antna na IV. a V psmo antna na III. psmo
antnu pro IV. a V. psmo, se zaaly prodvat krabiky pro slouen obou signl do jednoho kabelu. Oba vstupy jsou symetrick a vstup nesymetrick. Tento sluova lze pipojit a) nahoe u antn b) dole u televizoru
57

Ppad tet:
antna pro III. psmo
antna pro IV. a V. psmo
svody 300 sluova VHF + UHF
vstup 75
Obr. 1 Vhody a nevhody svod provedench dvojlinkou nebo souosm - koaxilnm kabelem byly probrny minule. Nkdy je teba pout antnn zesilova. V nkterch mstech sta tzv. kanlov zesilova pro pjem jedinho vyslae v dan oblasti, kter lze zachytit. Nkdy je mono z jednoho smru zachytit irokopsmovou antnou vce vysla, pro zeslen se pouije tzv. irokopsmov zesilova.
antna antnn zesilova svod napjec vhybka napjec zdroj 230V/12V= televizor Nen v tom dn vda. Kdy napjec vhybku otevete, budete pekvapeni jednoduchost. Cvka nkolika zvit drtu navinut samonosn nebo na ern feritov tyince je tzv. vysokofrekvenn tlumivka. Pes n do kabelu projde stejnosmrn napt pro napjen zesilovae. Druh soustka je mal kondenztor, kter zabrn, aby se toto napt nedostalo na vstup pijmae, ale vf signl normln prochz. V zesilovai je tm samm zpsobem provedeno oddlen stejnosmrnho napt od signlu. Obr. 3b Mon proveden napjec vyhybky; prodv se jako krabika s konektory, pp. jako soust zdroje
Obr. 4 Zesilova se sluovaem pro ti antny; psmov vyhybka, FM pijma, televizor Pro rozdlen dostaten silnho signlu do vce pijma se pouv tzv. rozboova, kter m jeden vstup a dva nebo i vc vstup .
Ppad pt:
... svod od antnnho systmu rozboova 1. pijma 2. pijma Pokud nm siln nebo blzk mstn vysla zahlcuje pjem jinch stanic, lze tento kanl zatlumit kanlovou zdr. Kanlov zdr je obvod naladn na urit kanl tak, e ostatn kmitoty jsou peneny bez omezen a vybran kanl je potlaen. Pokud je poadovan pijman signl pehluovn silnjmi signly na jinch kanlech, lze ho vybrat kanlovou propust. Kanlov propust je obvod naladn na urit kanl tak, e je propoutn jenom tento kanl a ostatn jsou potlaeny. Pokud je signl z jedn z nkolika antn pli siln a po slouen by zahltil vstup zesilovae, lze ho zatlumit tlumovm lnkem. tlumov lnky se vyrbj s rznmi tlumy, nebo lze tlum nastavit. Na rozdl od kanlovch zdr naladnch na urit kmitoet, kanl nebo psmo jsou obvykle irokopsmov. To jsou zkladn kostiky stavebnice. Sta jenom vdt sla psem a kanl, jejich kmitoty znt nemusme, kdybychom je potebovali, najdeme je v tabul-
zesilova u antny
Ppad druh:
antna symetrizan len 300/75 ohm svod 75 ohm antnn zesilova 75 ohm napjec zdroj pro zesilova televizor 75 ohm
svod pro signl i napjen
napjec vyhybka + zdroj
Obr. 3a Kombinac sluovae a irokopsmovho zesilovae vznikl antnn zesilova se vstupy pro - FM rozhlas, - TV v I.-III. psmu, - TV v IV.-V psmu s jedinm vstupem do jedinho kabelu. Potom je teba zase oddlit televizn signl od signlu FM rozhlasu. To dl vhybka. Opt je velmi jednoduch, pro laika je to krabika se vstupem signlu do 40 do 800 MHz a jednm vstupem pro FM rozhlas a druhm vstupem pro pjem televiznho signlu.
Napjen zesilovae
Pokud mte svod z antny sveden na pdu, nebo do prostoru blzko antny, kde je zaveden sov zsuvka, mete zesilova umstit tam i s napjeem a dalmi krabikami. Nkdy se zesilova umisuje dole. Vhodnj je umstit zesilova bl k antn, stejn jako hvzdsk dalekohled na horch, ne ve smogu msta. Zesilova je tak mono napjet po kabelu.
antna
Ppad tvrt:
zesilova a napaje dole
Obr. 2
antna pro FM rozhlas antna pro III. TV psmo antna pro IV. - V. TV psmo v kad z nich je symetrizan len sluova + zesilova napjec zdroj svod vhybka TV pijma FM pijma
Obr. 5 Rozboova pro dva vstupy
58

(Pozn.: Sluovae funguj na ob strany - pro slouen dvou signl ze dvou antn nebo jako kmitotov vhybka pro rozdlen signlu napklad pro rozhlasov psmo VKV a psmo pjmu TV.) Konektory pro dvojlinku maj dva ploch noe, jejich polohou lze rozliit svod pro FM rozhlas, I.-III. psmo a IV.-V. psmo. Konektory pro souos vodi pouvan v televizn technice jsou podle konstrukce bu pro vestavn do panelu pijmae, zesilovae, apod a pro instalaci na kabelu. - IEC - jednoduch konektory pro pouh nasunut - BNC - po nasunut jsou zajitny pootoenm - zajiovacm kolkem v drce - F - konektory o prmru 7mm se roubovac pojistnou matkou, pro pjem ze satelit i domovn rozvody - atd. - rzn roubovac konektory, rzn velk, s rznmi vstupky na eln stran, s rznou povrchovou pravou (chromovn, niklovn, stben, kadmiovn atd.). Nkter katalogy uvdj k uritm kabelm i vhodn konektory [3], [5].
Zesilovae
Z technickch daj jsou pro ns zajmav tyto daje a) zeslen b) kmitotov psmo (nebo kanly) c) umov slo Zeslen se uvd v decibelech, ppadn se uvd v souvislosti s kmitotovm psmem, v katalogu bv graf nebo tabulka namench hodnot. Kmitotov psmo bv uvedeno obvykle slem kanlu nebo kanl. Zesilovae se vyrbj - kanlov (nap. K39) - pro skupiny kanl (nap. K6-K9) - irokopsmov (nap. K21-K69) umov slo F si nebudeme zatm rozebrat. Sta vdt, e m men, tm je um men. V katalogu bv uvedeno tak. Podle technickho proveden jsou zesilovae - antnn - pro vestavn do montn krabice - prchoz - na kabel - domovn soupravy pro kabelov rozvody
Obr. 6 a) Kanlov zesilova, b) pro skupinu kanl, c) irokopsmov zesilova ce. Zisky a tlumy na zesilovach, propustch, zdrch, tlumovch lncch, antnch a kabelech jsou vyjdeny v dB a ty se jenom staj a odtaj. V tom je kouzlo decibel. Mezi tyto kostiky stavebnice na pn pat i antny, kabely a konektory.
Praktick proveden
Podle mstnch pjmovch podmnek vytvoen pln jak programy budou pijmny z jakch vysla na jakch kanlech z jakho smru jak siln podle toho jsou zvoleny antny podle jejich je -
Sluovae
Slouit lze i signly ze dvou antn na tm psmu. Napklad pro pjem mstnho vysln jednou antnou z jednoho smru a pjem teba zahraninho vysln jinou antnou z jinho smru. Vhodn sluova najdete v katalogu, nebo si ho objednte na pn. Vstupn i vstupn impedance bv obvykle 75 ohm.
Obr. 8 Konektor IEC, a) PLUG (angl.), STECKER (nm.) KOLK; b) SOCKET, BUCHSE DUTINKA
CVP 264D
MDT xxx
Konektory
Maj zaruit trvanliv, kvalitn spoj jednotlivch st rozvodu za odpovdajc cenu. Jin poadavky maj profesionln sluby, armda a jin jsou dost dobr pro civiln pouit. V katalogu zaberou konektory celou strnku (nebo nkolik). Zkladn rozdlen je na sameky a samiky nebo bvaj uvdn jako, MALE - FEMALE, Jenek - Maenka. Nepohorujte se, vdy i znm konektor JACK ten jako dek znamen v anglitin Jarou. Pamatuj: samec - samice kolk - dutinka male - female plug - socket (angl.) stecker - buchse (nm.) esky je to zstrka - zsuvka, ale mlokdo hned v, co je co.
MDE 1xx
UHF S
Obr. 7 a) Antenn zesilova pro vestavn do montn krabice; vstup 300 /symetrick pod rouby, vstup 75 /nesymetrick konektorem F b) Antenn zesilova prchoz na kabel: vstup dutinka 75 , vstup kolk 75
UHF V RG 58A
CVP 264D
Obr. 9 a) konektory, b) prvky pro rozvody signlu odboovae
59

- pjmovch kmitot nebo psem, - zisku - smrovosti proveden pln - sluovn signl z jednotlivch antn - jejich zesilovn nebo zatlumovn - umstn ppadn hlavn jednotky a napjen - rozvodu po dom a nakonec - celkov vyhodnocen zisk a tlum. Mont antny je dobr zadat specializovan firm, kter ru za technick proveden, ochranu ped inky atmosfrick elektiny (tedy uzemnn stejn jako m hromosvod) a um se pohybovat po stee. Dobr firma vm tak me zmit slu signl a navrhne, ppadn i provede cel antnn rozvod. Od teoretick ppravy je krok k praktickmu proveden. Ped vlastn prac je dobr provst si ncvik odizolovn kabel ppadn monte konektor. Kabely jsou rzn siln a jsou k nim uvaovny i urit typy konektor. Podrobn popis metod monte konektor by byl na samostatn lnek. Ped mont naisto je mono antnu provizorn umstit na strom, za komn, na balkn, nebo jenom na idli do okna, nasmrovat j nkam, odkud se asi bude pijmat a pipojit j k televizoru. Nkdy sta umstn o metr dl a pjem se zeteln zmn. Pro zkouen a smrovn nkte technici pouvaj mal penosn televizor. tlum v kabelu jednodue vyzkoute tak, e penosn televizor umstte pobl antny, napklad na pd, naladte si njak slab vysla a pak zkuste televizor k antn pipojit pes cel zakoupen kus kabelu pohozen vedle. Podle zhoren kvality pjmu odhadnete jestli bude stait jenom kabel, nebo jeho dostaujc st, nebo zda bude teba pidat zesilova. Pokud budete pouvat rozboova, zkuste si naneisto tlum i s nm. Pi provdn rozvodu naisto si u mete dt zleet. V katalogu zjistte, e existuje cel ada montnho psluenstv - pchytek, lit, prchodek, krabic se zsuvkami, ale i stor, drk atd. Kdo by chtl domc kol, me si zkusit provst projekt antnn soustavy pro sv msto bydlit, pro rodinn domek, chatu nebo obytn dm. Kdy to nepouijete vy, mete zkuen poradit sousedm. Pi studiu problematiky antnnch systm a kabelovch rozvod poznte i star instalovan zazen, kter pi dobr drb stle slou. mete se pouit o dlouhodob odolnosti vi vlivm prosted, kdy i zdnliv zcela zkorodovan zesilova je uvnit netknut a pln funkn. Nebojte se si sv nrtky do vaeho pracovnho seitu kreslit od ruky, jde to rychle a budete kreslit jenom to podstatn. Vdy je doplte popisem, aby bylo jasn, k emu se vztahuj.
Slovnek
anglicky: nmecky: esky: amplifier Verstrker zesilova preamplifier Vorverstrker pedzesilova band Bereich psmo splitter Verteiler rozboova Nmecky: Zweifachverteil - dvoucestn rozboova Anglicky 2 way splitter - dvoucestn rozboova
Literatura:
[1] Amatrsk radia - viz pedchoz lnky [2] Katalog TEROZ Lotice [3] Katalog 98 KATHREIN na CD-ROM Version 4.0 [4] Catalogue RS components 1997 [5] Katalog. list VEB Antennenwerke Bad Blankengurg r.1985
Pjem ze satelit
Za poslednch 10 let i u ns zlidovl pm pjem ze satelit (DBS - Direct Broadcasting Satellite), na stechch, balkonech a u oken se objevily kulat paraboly. Podmnkou pjmu je, e i na nae zem dopad signl vyslan ze satelit, co zase tak samozejm nen. Napklad na mapkch v katalogu na CD firmy Kathrein je vidt zem pokryt signlem. Obrysov ry s slem uvdj koeficient, kter by se dal uvst jako plochy se stejn silnm signlem pi urit velikosti signlu. Napklad na obr. 1 jsou v oblasti pjmu s antnou o prmru 60 cm i cel echy, pro pjem se stejnou intenzitou signlu je na Slovensku nebo ve Francii zapoteb antnu s prmrem 75 cm a ve panlsku 90 cm (viz obr 2a). Zatmco signl ze satelit Eutelsat II F6 Hot Bird pokrv celou Evropu, na vchod a po oblast Bl Rusi a na jihu a po sever Afriky (viz obr 2b). Pjem pozemnch vysla je omezen - vkonem vyslae - vzdlenost od vyslae - vkou vyslac a pijmac antny nad krajinou - pekkami mezi pijmac a vyslac antnou - kmitotovm psmem. U pjmu ze satelit urench pro individuln pjem sta aby msto pjmu bylo v oblasti pokryt signlem a nic nebrnilo pmmu vhledu na msto, kde je satelit. Od prvnho Sputniku 1 vyputnho 4. jna 1957 se prostor okolo Zem zaplnil mnostvm nejrznjch satelit s nejrznjm poslnm a samozejm s radiovm spojenm se zem. Prvn komunikan satelit byl vyputn v roce 1965 a dostalo se mu hezk pzvisko Early Bird - Rann pte. Satelity obhaj po nejrznjch drahch, peltvaj nad nejrznjmi msty nad zem, v rznch vkch. Spisovatele Arthura C. Clarka ji v roce 1945 napadlo, e by satelit mohl obhat nad rovnkem v takov vce a takovou rychlost, e by zemi
28. dl
Obr. 2 a) Pokryt zem signlem Astra; b) signlem Eutelsat II F6 Hot Bird obhl za 24 hodin. A protoe i Zem se ot, vis takov satelit nad uritm mstem nad zem. Takto je zaparkovno ji mnoho rznch satelit, mnoh z nich jsou ureny prv pro n domc pjem, jin jsou ureny pro nejrznj sluby, pro pjem jejich signl jsou tak
Obr. 1 Zkladn sestava pijmae
60

hled zachytte svho milka i s botami, zatmco s teleobjektivem vm bude chvli trvat, ne se strefte pesn tam, kde m obliej a pokud se vm bude tst ruka, neudrte ho v zbru. Stejn tak to je s parabolickou antnou. Mus bt pesn zamen pevn fixovan. A jsme zase u velikosti parabolickho zrcadla. O velkou plochu se vc opr i slab vtr, antnou me cloumat, vychlit ji nebo ji i strhnout. Men plocha antny na venkovn zdi vedle okna vydr i silnj npory vtru. Z tchto zkuenost plyne dal pouen. Antnu je dobr umstit tak, aby nepekela, mla vhled na nebe a tak, aby bylo mono jej polohu kdykoliv upravit, nastavit, ppadn i smst navt snh nebo saze. Ppadn j umstit tak, aby vm j nebo konvertor, nikdo neukradl. Shrneme: m vt parabolick zrcadlo, tm vt je jej zisk, tm u je hel vyzaovacho laloku tm pesnji se mus smrovat tm pevnji mus bt zakotven a naopak. Zisk se uvd v dB jako pomr vi napt dodanmu izotropnm ziem (to u bylo probrno dve). hel zbrovho laloku je pro ns vlastn hel nepesnosti nastaven nebo citlivosti nastaven. Pi pohybech mal antny j stle udrte v pjmu a mrnmi pohyby j mete nastavit do smru s optimlnm pjmem, u velk antny se strefte vedle a nevte kde jste, jestli nahoe, dole nebo kde. Prost jste vedle a nastupuje kompas, vodovha a hlomr a dal pomcky. Prmr zrcadla [m] 0,30 0,60 0,90 1,20 1,50 2,00 Zisk [dB] 29,4 35,5 39,0 41,5 43,5 46,0 hel [] 5,78 2,9 1,92 1,44 1,15 0,87
Obr. 3 Rozmstn nkterch geostacionrnch druic na obn drze patin zazen. I prost lid si m z eho vybrat. Jde pedevm o pjem televiznch program a rozhlasovho vysln. Nkdy je tent program vysln i nkolika satelity, napklad Eurosport je na Astra 1 A na 19,2 i na Eutelsat II F1 na 13 vchodn. Satelity pro individuln pjem vyslaj v psmu 11 GHz v rozsahu 10,950-11,700 GHz nebo 12,5 GHz v rozsahu 12,500-12,750 GHz nebo i v psmu 12 GHz v rozsahu 11,700-12,500 GHz nebo (G znamen (stejn jako u kondenztor) Giga a to je deset na devtou, take 11 GHz je 11 000 MHz).
Obr. 5 Parabolick antny; symetrick a mimostedn offsetov Dnes u nikoho nepekvapuje, e na Zemi dolet i signly od sond z hlubokho vesmru, ale v pozemskch podmnkch vme, e na VKV meme pijmat signly na pmou viditelnost tedy v okol asi tak do 100km. Pi dlkovm pjmu ji kvalita pijatho signlu kles a mus stoupat kvalita pijmacho zazen. To e lze pijmat signl ze satelit ve vzdlenosti 35 800 km je pro ty, kte sleduj vvoj skoro zzrak, pro dnen generaci je to samozejmost a tak to tak vezmeme my a soustedme se na praktick hlediska pjmu.
Jak satelit?
Nabz se jich ada a tak se meme rozhodnout pro jeden a antnu nasmrovat pesn na nj nebo s pouitm dmyslnho pozicionru nazvanho polarmount natet antnou po drze, na kter jsou jednotliv satelity umstny. Nejastji je pijmna tak zvan Astra, co jsou sestiky Astra 1A, Astra 1B, Astra 1C a Astra 1D, vechny na orbitu nad rovnkem nad mstem 19,2 vchodn dlky. Kad z nich m 16 transpodr - vyslacch kanl, celkem 64, nkter z nich jsou ureny pouze pro platc pedplatitele. Vechny tyi maj sice stejn souadnice, ale jsou od sebe vzdleny nkolik destek km, co se pi zamen ze zem zd na tu dlku, e jsou na stejnm mst. Satelity nedr na svm mst samy, pohybuj se podle zkon nebesk mechaniky a jsou ovlivovny mimo jin i vzjemnmi polohami planet na soustavy a jejich poloha mus bt korigovna raketovmi motorky. Ty tak umouj, aby pi doslouen njakho satelitu jeho msto zaujal jin, rezervn, kter mezitm me bt vyuvn jinmi slubami. Posluchai je toto vechno jedno. Prost m nkam nastavenou antnu a pijm programy, na kter je zvykl. V katalogu najdete napklad tyto daje:
7 vch. 10,75-11,70 GHz 10 vch. Eutelsat II F2 13 vch. Eutelsat II F1 13 vch. Eutelsat II F6 16 vch. Eutelsat II F3 19,2 vch. Astra 1A,B,C,D 23,5 vch. DSF Kopernikus Eutelsat II F4 10,95-11,70 GHz 10,95-11,70 GHz 11,20-11,55 GHz 10,95-11,70 GHz psmo 11 GHz psmo 11 i 12,5 GHz
Antny
Potebujeme antnu pro satelity, kter meme pijmat. Pedn to jsou tak zvan stedn vkonn satelity, kter vyslaj s takovm vkonem, e je jejich signl mono pijmat i s pijmai pro individuln pjem, kter lze koupit ve specializovanch obchodech stejn snadno jako teba automatickou praku. Pro jejich pjem sta parabolick antna s prmrem do 1 m. Jet ped deseti lety mly prvn paraboly prmr od 1,2 m a do 1,8 m, protoe ani sebelep pijma u nic neudl se slabm signlem. Dnes je vyzaovan vkon ze satelit tak velk, e k pjmu sta parabolick antny s prmrem u asi od 50 cm. Ty se tak kupodivu lpe smruj, protoe maj ir zbrov lalok. To lze pipodobnit objektivu fotoapartu. Bnm objektivem na prvn po-
Obr. 4 Ilustrativn zobrazen rozmstn druic nad obzorem
61

rizontln polarizac a sud s vertikln. Polaritu lze pepnout - mechanicky otoenm celho konvertoru - polarizan vhybkou - otenm polarizanho plku - magnetickm polarizrem - napov Pepnn se provd dlkov ovldacm naptm od pijmae. O tom vce pt. kol na pt: zopakujte si zempis a zjistte si zempisn souadnice msta, kde bydlte.
Obr. 6 Stdn sudch a lichch kanl s vertikln a horizontln polarizac Astra 1A a dal a dal (Telecom, Intelsat, PAS, atd..) Take musme mt nejen antnu zamenou na urit satelit, ale tak musme mt pijma schopn pijmat v jeho vyslacm psmu. To zajiuje tak zvan konvertor, kter pevd signl pijat antnou na kmitoet, kter lze poslat po kabelu do specilnho pijmae, kter me tento signl zpracovat a upravit tak, aby ho bylo mono sledovat na televiznm pijmai (viz obr. 1). To, co je vidt ped parabolickm zrcadlem je LNB - Low Noise Block - nzkoumov blok, kter m v podstat tyto sti: - ozaova - feedhorn - polariztor - LNC - vlastn konvertor Ozaova - feedhorn - oiarova je vysoustruen trubka s profilovanm rzn drkovanm hrdlem, co je vlastn vstupn obvod pro mikrovlny. Zde u nen rezonann obvod s ladcm kondenztore a navinutou cvkou s njakou induknost, ale pesn definovan dutina. Ozaova je zakryt teflonovm vekem proti vniknut vlhkosti. Polariztor - je nutn pro nastaven polarity roviny pjmu. To u znme z bnch TV antn. Mohou bt umstn naleato pro pjem vysln s horizontln polarizac a nebo na bok pro pjem s vertikln polarizac. Vysln ze satelitu tak pichz ve dvou rovinch - s vertikln a horizontln polarizac a podle toho je teba nastavit i polaritu pijmae. LNC je vlastn tleso s konvertorem. V konvertoru je osciltor, kter kmit napklad na kmitotu 10 GHz a jeho kmitoet se smuje s pijmanmi kmitoty a jejich rozdlov kmitoet u jde na vstup z konvertoru, zde u na bn Fkonektor (nebo i jin druhy VF konektor) a kabelem do pijmae, kter u nen na stee, ale v byt, nebo v dom. I star zazen maj dobrou ivotnost a tak se mete v praxi setkat i s nimi. Konvertory jsou bu pro jedno psmo, napklad 11 GHz v rozsahu 10,950-11,700 GHz nebo 12,5 GHz v rozsahu 12,500-12,750 GHz
Slovnek
sever north nord jih south sud vchod east ost zpad west west ozaova feedhorn LNBLow Noise Block - nzkoumov (vstupn) blok LNCLow Noise Convertor - nzkoumov konvertor LNALow Noise Amplifier - nzkoumov pedzesilova
Obr. 7 Vstupn konvertory LNB nebo mohou pracovat ve dvou psmech pepnnm napt pivdnm z pijmae volbou LNB A a LNB B. Pklad pevodu kmitot z pijmanho psma s kmitotem osciltoru 10 GHz: fvst = fvst - fosc fmin = 10 950 - 10 000 = 950 [MHz] fmax = 11 700 - 10 000 = 1750 [MHz] vstupn kmitoet v rozsahu 950 a 1750 MHz. Tyto kmitoty lze kvalitnm kabelem ji vst k pijmai Pi kmitotu osciltoru 11 475 pro psmo 12,5 GHz je fmin = 12 500 - 11 475 = 1 025 [MHz] fmax = 12 750 - 11 475 = 1 275 [MHz] Pi kmitotu osciltoru 10,750 f min = 11 700 - 10 750 = 950 [MHz] fmax = 12 500 - 10 750 = 1 750 [MHz] Novj druicov pijmae mohou zpracovvat ir psmo a jejich vstupn kmitoty jsou v psmu 950 a 2050 MHz. Je jasn e mus bt pouit co nejkvalitnj kabel s co nejmenmi ztrtami. Polarita signl umouje vt nahutn kanl vedle sebe, lich s ho-
Prameny
[1] Brad, Jindich; Satelitn technika populrn,Grada 1993 [2] Krieg, Bernhard; Satelitn televize (mn teorie, vce praxe) - HEL Ostrava 1992 [3] AR B 6/1990 vod do problematiky druicovch pijma, ing. Krupka, Z.,ing. Kunc, J. [4] AR B 6/1992 Stavebn prvky druicovho pijmae, ing. Ji Otpka CSc. [5] ST 6/1989 str. 211-213, ing. Prochzka, M., Primrn zie pro mal parabolick antny [6] Rdiotechnika 5/1988 str. 220-221 (MLR), Viletel Istvn, Mholdvev 4. [7] ST 2/1987 str. 69-70, Orientace antn pro druicov pjem, ing. Jansa, J. [8] Funkschau 17/1987 str. 54, Satellitempfang - Standorte [9] ELO 7/1986 str. 12-18 [10] ST 2/1988, str. 71, Program Polarmount, ing. Otpka, J. [11] RFE 5/1990, str. 326-329, Dipl.-ing. Andr Tatter, Antennenwinkelbestimmung eines Satellitenstandortes [12] Kralj, M.; TELE-audiovision; Mnchen 7(1987) 40, s.20 [13] Kathrein - katalog 1998
Jak satelit?
Pijma s psluenstvm lze koupit v obchod i s nvodem o obsluze. Mont antny zvldnou ikovn ruce. Kam antnu nasmrovat vm porad sousedi, ale alespo nco byste mli vdt. Antna mus bt nasmrovna na satelit. Smr pjmu parabolickho zrdcadla je dn jeho optickou osou. V minulm sle byly uvedeny dv modifikace parabolick antny -
29. dl
s ohniskem uprosted - prime focus a s ohniskem mimo sted plochy - offset antene. U obou se jedn o tut plochu rotanho paraboloidu, u prvnho druhu o plo-
62

Ne vechny satelity toti meme bnm zazen pijmat. V dajch o satelitu ns bude zajmat: pozice na orbitln drze, psmo, ve kterm vysl (nkter vyslaj i v psmu 4GHz - pro n jsou zapoteb velk parabolick antny a samozejm i jin konvertor), potebn minimln velikost paraboly zpsob modulace - PAL, SECAM, NTSC, D2MAC zakdovn pouze pro platc majitele dekodr. Teprve potom je vm k nemu daj o druhu programu, jazyku vysln, kmitotu, polarit a zvukovm doprovodu. Tyto daje je mono najt napklad ve specializovanm asopise [3], nebo na internetu. Kdo s nm um, najde sm, kdo ne, me zkusit pomcku na konci lnku. Nkter daje se mn, napklad v minulm pokraovn mal koly byl mysln ilustrativn ponechn daj z katalogu pro rok 1998 o satelitu Eutelsat II-F3 na 16 stupnch vchodn dlky. V prosincovm sle [3] je uvedeno, e se tento satelit pesouv na jinou pozici a je nahrazen satelitem Eutelsat W2, kter programy pebr. Divk zmnu satelitu nepozn, dokud nejsou programy zmnny nebo naopak vtan pidny, jako napklad u Astry.
Obr. 1a Ilustran mapka s hodnotami elevace pro rzn zempisn ky, vzhledem k mstnmu polednku
Obr. 3b Pohled na satelity od Kyjeva (30v.d./50s..) a smrovn strefte na cel stupn, bude to stejn smrovnm podle kvality pjmu a ne njakmi mickmi pomckami a dokonalmi vpoty. Nemjte strach, strefili se vichni, na jejich balkonech a domech parabolick antny vidte.
Vhodn pijmac zazen

pestavuje parabolickou antnu vhodn velikosti, LNB pro urit psmo, nebo spe univerzln pro vechna psma, pijma pro pjem televiznho nebo rozhlasovho vysln. V poznmce bvaj uvdny normy televiznho signlu: pokud je vysln v D2-MAC mus ho tak umt zpracovat satelitn pijma, PAL - obvykl v zpadn Evrop, SECAM - obvykl ve Francii a dve v cel vchodn Evrop, NTSC - pouvan v USA. U ns se pechzelo ze SECAM na PAL a proto se televizn pijmae vybavovaly automatickm pepnnm PAL/ SECAM a bnho posluchae to ani nezajmalo, prost to bere jako samozejmost. Zlovstn poznmka Pay TV (placen) nebo kd. systm znamenaj, e signl je upraven tak, e si ho do sledovateln podoby me dekdovat jenom ten, kdo m zakoupen dekodr nebo zaplacen zvltn poplatek. V minulm sle byla zmnka o polarit signlu. Ta vs bude zajmat a pi ladn na jednotliv kanly. Nic nen teba mechanicky otet, polaritu pepnte dlkov nastavenm na pijmai. Stejn jako pijman psmo. Proto je mimo koaxilnho kabelu od LNB k pijmai jet od pijmae k LNB pivdno pepnac napt pro nastaven polarity a pepnn psem. U nkterch pijma-
Obr. 1b Elevace grafick znzornn pojmu chu soumrnou kolem osy a u druhho o plochu nad osou. Pro? m vc na jih, tm vc mus bt antna naklonna nahoru a pak vypad jako velk msa, ve kter se me usazovat snh, nmraza, saze, neistoty a pod, kter zhoruj pjem a antna se mus istit. Kdy se pouije jenom vez z tto plochy, kter zstane v pvodnm hlu, je optick osa tat a pitom plocha antny je skoro svisl. m vc k severu, tm vc je svisl. U offsetovch antn by ml bt poten hel uveden v technick dokumentaci, nebo na mrce stavitelnho drku antny. Pi monti a smrovn se postupuje bu pesn podle kompasu (buzoly), vodovhy (libely), hlomru, olovnice a rznch lat a hlovch ablon nebo docela prost zpsobem kdo hled a najde. Druh zpsob je mon pi smrovn malch parabol na stedn vkonn satelit typu Astra, protoe vyzaovac hel mal paraboly je vt a sp se strefte, to u bylo uvedeno v minulm sle. Pro nasmrovn musme vdt jak satelit chceme pijmat na jak pozici je jak je zempisn dlka a ka msta pjmu zda mme vhodn pijmac zazen.
Obr. 3a Pohled na satelity od Hodonna (17 v.d./49s..)
Pozice satelitu
se udv jako souadnice msta na zemkouli, nad kterm vis. Protoe tyto satelity jsou na orbitln drze nad rovnkem, tedy nad nultm stupnm, uvd se pouze zempisn dlka s doplnnm E east - vchodn dlka nebo W - west zpadn dlka. Souadnice na zemi najdete na map nebo v atlase, to je uivo ze zkladn koly, zde je pro zjednoduen pozice uvdna jako desetinn slo - napklad DSF 28,5 nebo Astra 19,2.Take i pro vpoty je vhodn souadnice msta pjmu pevst na desetinn slo. I kdy nemte pesnou mapu, sta vm paprov mtko a kalkulaka a potn na cel stupn. Uznejte sami, jste schopni teba i jen zatlouct tyku k rajatm svisle s pesnost na stupe? A jak se vm zdaj bt rovn. Podvejte se na koln hlomr a je vm jasn, e desetiny stup mete zanedbat. Kdy se pi monti
Obr. 3 Elevace k satelitu, vzhledem k mstnmu polednku
Obr. 3c Pohled na satelity od Pae (2,5v.d./50s..)
63

Turksat 1C Cine 5 TRT TV1 Eutelsat W2 RTM Marokko Business TV Hot Bird Duna TV BBC World Thor I/II/III TV Danmark Amos-1 ART TV Telecom 2B/2D France 2 Intelsat 705 RAI PAS-3R Penos.kan. 42E 120 240 16E 70 80 13E 70 70 0,8W 80 4W 80 5W 90 18W 120 43W 120 11.007 11.175 10.972 11.163 10.815 10.989 11.216 11.342 12.564 11.012 12.575 V H V H H V V H V V H 7.02/7.20 6.65 6,60 digitl. 6,50 7.02/7.20 digitl. 6.60 5.80 6,60/6,65 6.60/7.20 PAL Secam PAL PAL/NTSC PAL PAL PAL B-MAC PAL PAL turecky turecky arabsky orig.tn maarsky anglicky D2-MAC angl./dnsky polsky francouzsky italsky originl.tn
Tab. 4 U satelit je uvedena pozice, vyslan program, potebn velikost paraboly, kmitoet kanlu, polarizace, zvukov doprovod, norma a jazyk jsou ji jednotliv kanly i polarita je na vchod azimut 90, na jihu je 180 nastaveny vrobcem, u jinch pijma a na zpad 270. Take mte dv mose po zadn CHANNEL SEARCH nebo nosti. Bu je azimut uveden v oboru 0 ADVANCED SEARCH pijma samoia 360 nebo je smr uveden jako odn nalad, podobn jako u autordia, jechylka od jihu o urit hel na vchod nome zde m vc prce a tak to trochu nebo na zpad, co je pro praktitj. dle trv. Nejrychlej je AUTOMATIC INSatelity nejsou rozhzeny po obloze STALATION, ale to u je vdy vc techjako hvzdiky, ale jsou jako korlky nanick vbavy pijmae. vleen na rce. Drha je nejve nad mstnm polednkem. Z jednoduchho Smrovn antny grafu si mete pro jednotliv rovnobky zjistit vku satelitu nad obzorem. Na Po piroubovn antny je teba j ose x jsou vyneseny rozdly mezi mstnastavit ve smru nahoru, ktermu se k nm polednkem a pozic satelitu. elevace a ve smru doleva nebo dopraNa ose x si najdete rozdl mezi mstva, kter bv uvdn jako azimut. nm polednkem a pozic satelitu a na ose Turist vd, e zakalen stelka komy si najdete na kivce pro uritou rovnopasu ukazuje na sever, zde je azimut 0 bku potebnou elevaci. a pak dle ve smru hodinovch ruiek
Obr. 5 Vpoet elevace a azimutu v programu Qbasic Na dalch grafech jsou ilustrativn pohledy na satelity tak jak jsou vidt od Kijeva (50s.. 30v.d.) a Pae (49s.. 2,5v.d.) a ze 49s.. a 17v.d. Nechtjte pesn tabulky pro vechna msta, je to zbyten. Jestlie chcete pijmat satelit Astra, podvejte se na tabulku pro zem s rozmezm mezi 12 a 22v.d. na 49s.. Puntiki si mohou podle nsledujcch vzorek udlat tabulky i pro jin rovnobky a zjist to, co dl vtina lid selskm rozumem: nam parabolu nkam na jih a zvedne ji do hlu odpovdajcmu asi 33 stup a pak pohybem doleva nebo doprava se sna zachytit pjem ze satelitu a pak upravenm zdvihu - elevace j nastav do smru s nejlepm pjmem. s.. 48 49 50 51 elevace 34,88 33,79 32,70 31,61 deklinace 7,11 7,21 7,30 7,38
Obr. 4 - Vpoet elevace a azimutu v programu Calc602. Mal pomcka pro dosud neznal: do bunk C3, C4 a C5 napete souadnice satelitu a pjmae.Do buky D3 napete pevod na radiny =C3/180*PI. Buku D3, D4 a D5 oznate a provedete nakoprovn tohoto vzoreku dol souasnm stiskem Ctrl+D. Do buky D7 napete vzoreek =ATAN(TAN(D5-D3)/SIN(D4)). Do buky E8 napete pomocnou st vzoreku, kterou potom budete dosazovat do D8, take v E8 bude =COS(D4)*COS(D5-D3). Do buky D8 napite =ATAN((E8-0.15103)/SQRT(1E8*E8)). Tyto hly je teba pevst na stupn, take do buky C7 napete =180+D7/PI*180 a do buky C8 napete =D8*PI/180. Pak sta dosazovat rzn pozice satelit a mst pjm a tabulka se vm sama ihned pepot. Bhem sekundy mte vsledek. Tak na co tabulky. Protoe jsme ve kole, zkuste si to pro nejrznj souadnice a trochu pemlejte.
v.d. 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
Tab.1 azimut pro rzn severn ky 48 49 50 -9,2 -9,3 -9,5 -8,0 -8,0 -8,2 -6,6 -6,7 -6,8 -5,3 -5,4 -5,6 -4,1 -4,2 -4,2 -2,8 -2,8 -2,9 -1,5 -1,6 -1,6 -0,3 -0,3 -0,3 1,0 1,0 1,0 2,3 2,3 2,4 3,6 3,6 3,7
51 -9,6 -8,3 -6,9 -5,6 -4,3 -3,0 -1,6 -0,3 1,1 2,4 3,7
Tab. 2 Tyto tabulky si mete udlat kdykoliv sami, ale pro? Vm sta jenom na map najt polohu vaeho pjmu, zjistit si polohu pijmanho satelitu a dosadit je do vzoreku. Vzoreky pro vpoet byly publikovny napklad v [1] [2] [7], postup v-
64

Pak sta dosazovat rzn pozice satelit a mst pjm a tabulka se vm sama ihned pepot. Bhem sekundy mte vsledek. Tak na co tabulky. Protoe jsme ve kole, zkuste si to pro nejrznj souadnice a trochu pemlejte. Jednoduch program v jazyce Basic (ti bejzik) m podobn postup: stanovte si promnnou PI a pomocnou promnnou pro pevod stup na radiny zadte souadnice ve stupnch a pevedete je na radiny provedete vpoet elevace, azimutu a deklinace a nechte je vypsat na obrazovce. Program pite peliv, kad rka m svj vznam. S pomoc tohoto programu jenom troiku doplnnho si mete udlat tabulku satelit, kter jsou nad obzorem. Pi pokusech o pjem z jinch satelit zjistte, e daje o jejich vysln jsou uiten. Pokud nemte pijma pro D2MAC, nebo dekodr pro zakdovan vysln, nebo dostaten velkou parabolu, nebo pijma pro patinou normu vysln (PAL, Secam, NTSC), atd, nebudete moci vyslan poad sledovat. V nsledujc tabulce jsou pouze ilustrativn ukzky rznch pozic satelit, potebn veliksti paraboly, kmitoet kanlu, polarita, zvukov doprovod, norma a jazyk. Obr. 6a, b Zempisn souadnice mst v R a SR (nahoe polednky, dole rovnobky) potu pomoc potae v [6] [9] [10]. Kdy u znte vzoreky, udlte si jednoduch program sami napklad v programu Basic (je v MS-DOS, ale technicky nen problm si qbasic.exe a qbasic.hlp pekoprovat i do PS-DOS nebo Windows 95) nebo v njakm tabulkovm editoru, napklad v Calc602 nebo Excel. Do buky D7 napete vzoreek = ATAN(TAN(D5-D3)/SIN(D4)) Do buky E8 napete pomocnou st vzoreku, kterou potom budete dosazovat do D8, take v E8 bude = COS (D4) COS (D5-D3). Tyto hly je teba pevst na stupn, take do buky C7 napete = 180 + D7/PI*180 a do buky C8 napete = D8 PI/180.
Pozice 42v.d. 28,5v.d. 28,2v.d. 26v.d. 19,2v.d. 16v.d. 13v.d. 10v.d. 7v.d. 5,2v.d. 4,8v.d. 3v.d. 4z.d. 5z.d. 5z.d. 8z.d. 18z.d. Satelit Elevace Turksat 1C28,88 DSF Kopernikus 32,71 Astra 2A 32,76 Arabsat 2A 33,12 Astra 1A/B/C/D 33,75 Eutelsat W2 33,78 Hot Bird 1/2/3/4/5 33,66 Eutelsat II-F2 33,38 Eutelsat II-F4M 32,97 Sirius1 32,65 Sirius2 32,571 Telecom 2C 32,19 Amos-1 30,27 Telecom 2B/2D 29,95 Nilesat 101 29,25 Telecom 2A 28,88 Intelsat 705 24,62 Azimut -31,71 -15,09 -14,70 -11,85 -2,91 1,32 5,29 9,24 13,15 15,48 5,98 18,28 26,96 28,16 30,54 31,71 42,85
Kde hledat v sti? Zkuste:

http://hlava22.fsv.cvut.cz http://ekox.fsv.cvut.cz/astra1a.shtml www.mobil.cz/sat/prehled.html www.astra.lu www.arab.net/arabsat www.eutelsat.org www.francetelecom.fr www.intelsat.com www.panamsat.com
Poznmky k vpotm
Neznal potrp njak divn vsledky a do okamiku, kdy si petou, e hly ve stupnch je teba pro vpoty pevst na radiny a vsledek zase na stupn. Jednodue hel ve stupnch nsobte Ludolfovm slem a dlte 180. Mal rozdl je v nkterch pkazech: Qbasic ATN SQR p je teba de finovat PI = 3.14159 Calc602 ATAN SQRT PI Mal pomcka pro dosud neznal. Do bunk C3, C4 a C5 napete souadnice satelitu a pjmae. Do buky D3 napete pevod na radiny = C3/180*PI. Buku D3, D4 a D5 oznate a provedete nakoprovn tohoto vzoreku dol souasnm stiskem Ctrl+D.
Pouit literatura:
[1] Brad, Jindich; Technika pjmu ze satelit [2] Krieg, Bernhard; Satelitn televize (mn teorie, vce praxe) - HEL Ostrava 1992 [3] Satelit Plus .12/1998 - tabulky str. 16. a 23. [5] Kathrein - katalog 1998 [6] ST 2/1987 str. 69-70, Orientace antn pro druicov pjem, ing. Jansa, J. [7] Funkschau 17/1987 str. 54, Satellitempfang - Standorte [8] ELO 7/1986 str. 12-18 [9] ST 2/1988, str. 71, Program Polarmount, ing. Otpka, J. [10] RFE 5/1990, str. 326-329, Dipl.-ing. Andr Tatter, Antennenwinkelbestimmung eines Satellitenstandortes [11] Kralj, M.; TELE-audiovision; Mnchen 7(1987) 40, s.20
Tab. 3 - Tabulka elevac a azimutk satelitm z msta na 17 v.d. a 49 s. .
65

Mc pstroje
Jet ne oteveme nov tma, vrame se krtce k 28. sti. Reagoval na ni mimo jin Ing. Humlhans, jeho pounmky otiskujeme, nebo vme,e promnoh z vs jsou praktick. Nejen kolky ze koly praktick elektroniky Rdia plus mon zaujme,e z Internetu lze zskat informace o aktuln provozovanch televiznch a rozhlasovch programech na transpondrech dvou u ns nejastji pijmanch satelitnch systm ASTRA 1A -D a Eutelsat II F1 (Hot Bird 1 - 5). Kdo je alespo obas sleduje, zjistil, e obvykl zmna programu vyhrazena opravdu lze o zmnch dozvdt, ale vzhledem k vrobnm lhtm nebo intervalu vydvn nemohou, asto asi ani neohlen zmny podchytit. Na webovskch adresch www.eutelsat.com nebo www.astra.lu naleznete samozejm mnoho dalch informac, ale tento pspvek chce pedevm upozornit na monost staen seznam televiznch (a rdiovch) kanl ve tvaru soubor tabulkovho procesu MS EXCEL. To umouje vytdit a zskat, na rozdl od jinak rozshlch titnch seznam velmi snadno, ty informace, kter ns prv zajmaj a ty si pak ppadn vytisknout. Ale te pmo k vci. Astra - po zadn adresy http:// www.astra.lu a pipojen, zvolme mezi komunikac v anglitin, francouztin, nmin a panltin. V ppad vybereme Channel Guides a nsledn Download. Po nataen strnky si vybereme my co ns zajm, zda analogov nebo digitln televizn nebo rozhlasov programy a formt souboru *.xls (Excel 3) nebo textov *.csv (lze vloit do rznch tabulek a databz). Pravm tlatkem myi vyvolme menu z nho vybereme monost uloen do souboru a to bnm zpsobem na n pevn disk provedeme. Eutelsat - tentokrte vyjdeme z domovsk strnky http://www.eutelsat.com z NF genertoru meme nastavit jeho vku - tedy kmitoet a slu - tedy velikost vstupnho napt. Tvar vstupnho signlu bv obvykle sinusov. (Viz obr. 4). Osciloskop je na prvn pohled skka, kterou pipojujeme podobn jako reproduktor dvma vodii na vstup menho zazen. Na obrazovce je vidt tvar signlu. Ns zatm zajm jenom vstup, na kter se pivd signl a monost upravit si obrzek tak, aby se dal dobe pozorovat. Jednm knoflkem se obvykle d nastavit velikost obrzku a druhm poet period na obrazovce. Nechtjte popis njakho uritho osciloskopu, jste ve kole a ne v recitanm krouku, kde se u zpamti bsnika. Podvejte se na jakkoliv osciloskop, kter je po ruce.
30. dl
plat a to nejen co do skuten npln vysln, ale i jeho provozovatele. Existuj sice specializovan asopisy, kde se nov slova: osciloskop, genertor, milivoltmetr Na vstupu nzkofrekvennho zesilovae je pipojen reproduktor, vstupn signl slyme. Kdy na tent vstup pipojme osciloskop, meme tvar vstupnho signlu vidt. Protoe je hudba nebo e promnliv, vidme na obrazovce rzn rozkmitan ps. Toto zobrazen se pouv k orientaci ve zvukovm zznamu pi editaci zvuk pi potaovm zpracovn. Pi elektrotechnickch mench se na osciloskopu zobrazuj souvisl periodick dje - pro men nzkofrekvenho zesilovae pouijeme jako zdroj signlu nzkofrekven genertor. Nzkofrekvenn genertor je na prvn pohled skka, kter m stejn jako CD pehrva, mikrofon, gramofon, atd. vstup tvoen dvma vodii, kter se pipoj na vstup zesilovae. Hudba a e jsou smsic rznch tn, kter maj vku, barvu a slu a i pi zkouen zesilovae signlem
a po kliknut na tlatko start poslze volme German version nebo rovnou http://www.eutelsat.de. V anglick verzi, alespo v dob psan pspvku, tabulky nebyly. Na nmeck strnce zvolme Frequenzen als Excel-Datei a nsledn bu vybereme soubor Excel (tentokrte 97) pmo nebo v komprimovan podob jako soubor ARJ. V tomto ppad jsou televizn i rozhlasov programy, analogov i digitln v jednom souboru. Zkratkou se lze dostat pmo ke staen soubor pes adresu http:// www2.eutelsat.de/tvfrequenzen/download.htm. Staen soubor provedeme obdobn jak to bylo popsno v ppad Astry. Mme-li ji soubory na svm disku, meme si je pomoc programu EXCEL97 tdit a adit sluby vyslan na jednotlivch kanlech satelit podle naich poadavk co se te kmitotu, nru, jazyka, polarizace, kdovn, sla transpondru.
Obr. 2 Na vstupu zesilovae z Rdia plus KTE . 12/97 je pipojen nf genertor a na vstupu je zobrazen osciloskopem
Zobrazen signlu
Nastaven velikosti svisle
a) Knoflk pro nastaven velikosti obrzku ve svislm smru bv obvykle mnohopolohov pepna s oznaenm V/div a ovld vstupn zesilova osciloskopu. V/div znamen napt ve voltech nebo milivoltech na kad dlek. Je-li tedy na obrazovce zobrazen signl s ampli-
Obr. 1 Zobrazen signlu na vstupu
Obr. 3 Praktick zobrazen zapojen mcch pstroj a zesilovae
66

sebe rozkmitanch nepokojnch kivek, kter vbec nejsou k pozorovn. To je proto, e kdy paprsek dojde na konec obrazovky a pebh znovu na zatek, nezan znovu na zatku prchodem nulou, ale tam, kde prv je. To napravuje synchronizace, dmysln obvod, kter spout nov zobrazen a pi prchodu signlu nulou. Nastaven synchronizace je jet jednodu ne jej vysvtlen. Knoflkem synchronizace SYNC nebo LEVEL (rove velikosti signlu, pi kterm se zobrazen signlu synchronizuje) pootome tak, a se obrzek zastav. A jet k tomu se u nkterch osciloskop u tohoto knoflku rozsvt LED. Protoe synchronizace me bt ovldan i z venku - extern nebo zevnit - intern, stiskneme pepna do polohy INT (pomcka - interna v nemocnici je pro vnitn nemoci).
Obr. 4 Blokov schma zapojen mcch pstroj pi men nf zesilovae tudou 4 dlk a pepna je na rozsahu 200 mV, je amplituda signlu 4 200 = 800 mV.
Obr. 7 Ilustrativn zobrazen ovldacch prvk obecnho osciloskopu prvk a to nepotme jet sov vypna, kter bereme jako plnou samozejmost. Pamatuj: pi peruen men bhem dne nen nutn osciloskop vypnat, ale je teba sthnout jas, aby paprsek nevypaloval svou stopu do stntka, co se projev slepou vodorovnou rou uprosted obrazovky. To je jedna z prvnch vc, kter si vimnete pi koupi starho osciloskopu a tomu by potom mla odpovdat i cena.
Poet period
b) Knoflk pro nastaven potu period ve vodorovnm smru bv obvykle mnohopolohov pepna s oznaenm time/div a ovld rychlost asov zkladny, tedy jak rychle b paprsek po obrazovce, co nm me bt teoreticky jedno, prost si chceme zobrazit signl tak, abychom vidli, jak m tvar. Obvykle si nechme zobrazit tak asi dv a ti periody signlu. Ale kdy u jsme u toho, meme zmit jak dlouho jedna perioda trv tak, e zmme, pes kolik dlk je zobrazena. Je-li tedy na obrazovce zobrazen signl s periodou dlouhou 3 dlk a pepna rychlosti asov zkladny time/div je v poloze 0,5 ms, je doba periody 3 0,5= 1,5 milisekund. Kad je hraika a zkou, co to udl, kdy pepne a na konec, urit si to zkuste i vy a tak mal vysvtlen. Pi pomal rychlosti vidte, e paprsek jede jako kdy se pe zleva do prava, rychle pebhne zpt a pak zase znovu pe zleva doprava a tak se to stle opakuje. Pi vy rychlosti u je vidt rychle kmitajc vodorovn ra a pi jet vy rychlosti u oko pohyb vnm jako souvislou ru. Druh extrm je pi zobrazen signlu, kdy vidte na obrazovce nkolik period, pi dalm pepnut jich je zobrazeno vc a pi jet vy rychlosti sta osciloskop zobrazit tolik period vedle sebe, e je vnmte jako souvisl svtl ps.
Dal prvky
e) Jet pro plnost si ekneme nco o dalch ovldacch prvcch. MAG je magnifier - tedy asov lupa, kdy si mete uritou st zobrazen kivky rozthnout a pozorovat njak urit detail, zkmit, pechod, nebo prost cokoliv. X je horizontln obrazov zesilova, kter se pouv ke zvltnmu zobrazen, pi kterm je ale vypnut asov zkladna. Jestlie budete mt na osciloskopu stle svislou ru uprosted a dlte, co dlte, podvejte se, jestli jste nhodou nevypnuli asovou zkladnu. + - uruje, jestli bude zobrazen zanat kladnou nebo zpornou plvlnou. AUTO u nkterch osciloskop zapn synchronizaci.
Obr. 6 Vysvtlujc obrzek k men amplitudy a periody
Nastaven obrazu
d) Dal ovldac prvky jsou bu oznaeny piktogramy - slunko je jas, soustedn krouky jsou zaosten a podobn soustedn mezikru je astigmatismus, co je tak druh zaosten. Tmito temi prvky si nastavme stopu tak, aby byla ostr a ne moc irok. Nejdve si sthneme jas tak, aby byla stopa paprsku pimen vidt a potom j obma knoflky zaosten zaostme, ppadn doostme a pi zobrazen signlu po cel ploe obrazovky. Cel obrzek si meme posunout knoflky se ipkami nahoru-dol a vlevovpravo. Jako pomcka slou vypna signlu, nenpadn tlatko nkde u vstupnho konektoru oznaen 0. Pitom si meme stopu nastavit pesn na prostedek obrazovky nebo vbec stopu najt, kdy je nkde za rohem, tedy mimo stntko, bu nkde nahoe (dole) nebo vpravo. To bylo dalch osm ovldacch
Vstup osciloskopu
Na vstupu osciloskopu je obvykle souos konektor, ke ktermu se pipojuje kabel, zakonen dvma bannky, z nich jeden je iv. Jestlie se ho budeme dotkat rukou, bude osciloskop reagovat jako iv - na obrazovce se bude objevovat vlnc se kivka. Na druh mete sahat jak chcete, nic se nedje, je pipojen na kostru osciloskopu, na zem, na mnus. iv bv nkdy erven, co je barva ohnku a zem zelen, co je barva trvy, nebo ern s barvou hlny, atd., urit na vhodn pomcky pro zapamatovn pijdete sami. POZOR! pi pipojen osciloskopu na zesilova, kter m jeden pvod reproduktoru na zemi a druh iv, muste zem osciloskopu tak pipojit na zem!!! Ti vykinky jsou mlo. Kdo to splete a m zesilova napjen ze zdroje, kter m mnus zdroje tak pipojen na zem, zkratuje si vstup zesilovae a jde kupovat nov IO.
Synchronizace
c) Vrame se zpt k zobrazen nkolika period signlu. Obrzek by ml bt pkn zastaven, ale nkomu pluje po obrazovce nebo je vidt nkolik pes
Obr. 5 Praktick zapojen podle obr. 4
67

Pozor pi men zesilovae, zapojenho do mstku, kdy ani jeden z pvod na reproduktor nen spojen se zem. Jakmile zem osciloskopu pipojte na kterkoliv z tchto pvod, zase ho zkratujete a mte o zkuenost vc. To je jenom varovn pro pokroil. zapne vnitn synchronizaci INT a knoflkem SYNC obrzek zastav pepnaem asov zkladny time/div nastav poet period (2-3) vstupnm naptm genertoru nastav poadovanou velikost amplitudy, kterou prbn m pomoc rastru na obrazovce a polohy pepnae V/div. A pak si koly obrt. Tak si to krsn procvite a mete pikroit k vlastnmu men. oznauje NFmV metr. Opt je to na prvn pohled skka se vstupnm konektorem pro kabel se dvma pvody - zemnm a ivm, midlem se stupnic a pepnaem rozsah a vypnaem. M se stejn jako u jakhokoliv voltmetru. Ped menm se pepne na nejvy rozsah, pipoj na men objekt, zvol vhodn rozsah, pete namen hodnota a pak zase pepne na velk rozsah, aby se pi ptm men vtho napt, ne je nastaven rozsah, mc pstroj nezniil. Domc kol: zkuste se podvat na libovoln osciloskop, kter uvidte ve kole, v asopisu, katalogu, z vlohou, na vstav a pokuste se najt ovldac prvky, kter znte. Pokud mte monost si i shnout, budete o zitek bohat a zjistte, e vechny osciloskopy maj mnoho vc podobnch a e pro vs nebude problm je poznat a pouvat.
Oznaovn vstup
Z geometrie vme, e vodorovnou osu oznaujeme x a svislou osu y. Ve vodorovnm smru nm paprsek vychyluje asov zkladny a ve svislm smru vertikln zesilova. Vstupn konektor tedy bv oznaen Y. To je pro jednopaprskov osciloskopy. Jestlie mme dvoupaprskov osciloskop, m dva vstupn zesilovae oznaen A a B a tak dva vstupy A a B a kdy u je to tak, bv i vstup jednopaprskovho osciloskopu nkdy oznaovn psmenem A. Kdo m dvoupaprskov osciloskop a chce mit jako na jednopaprskovm, prost stiskne pepna A a bude pozorovat pouze jednu stopu. Druhou je mono odvst nkam z cesty, teba dol. Ped vlastnm menm je vhodn udlat si mal ncvik obsluhy genertoru a osciloskopu teba hrou. Jeden ibal pepne pepnae do rznch poloh a druhmu ekne, aby mu zobrazil napklad signl s kmitotem 1kHz a amplitudou 600 mV. Druh do hry nejdve zapne oba pstroje, zapne kabel osciloskopu na vstup nf genertoru na genertoru nastav poadovan kmitoet a hrub velikost vstupnho signlu na osciloskopu najde na obrazovce stopu a nastav ji doprosted, zaost a nastav vhodn jas zkontroluje e nen vypnut vstup 0 pepnaem vstupnho zesilovae V/div nastav velikost obrzku
Men zesilovae
Na vstup zesilovae pipojme nf genertor a na vstup osciloskop. Znovu: zemn pvod na zem, iv na vstup! Na nf zesilovai nastavme kmitoet 1kHz. Nikdo vm ho nevnucuje, ale lidsk ucho sly kmitoty v rozsahu asi od 20 Hz do 20 kHz, tedy od hloubek a po vky a 1kHz pro ns me pedstavovat stedy a navc je to kulat slo. Samozejm meme zesilova pezkouet v celm penosovm psmu, ale kmitotovou charaktetistiku zmme a po zkladnm men. Ke zmen vstupnho napt a vstupnho napt ale nepouijeme osciloskop. Drah digitln osciloskopy sice na obrazovce zobraz namen hodnoty seln, ale slu signlu meme namit levnji.
Slovnek
AF - audio frequency - nzkofrekvenn kmitoet AV - audio voltmeter - nzkofrekvenn voltmetr AF generator - nf genertor osciloscop - osciloskop brightness - jas focus - zaosten astigmatismus - astigmatismus horizontal - horizontln - vodorovn vertical - vertikln - svisl synchronization - synchronizace CRT - cathode ray tube - obrazovka magnifier - asov lupa mains - s, sov vypna power - napjen, sov vypna internal - intern - vnitn external - extern - vnj level - rove (spoutn synchronizace)
Nzkofrekvenn milivoltmetr
Napt mme voltmetrem. Obvykl voltmetry m napt stejnosmrn nebo stdav a jsou cejchovan pro sov kmitoet 50 Hz. Protoe men signl je v nzkofrekvennm rozsahu 20 Hz a 20kHz, pouijeme nzkofrekvenn voltmetr. Obvykl voltmetry m napt v rozsahu od 1 V do 300 V. My potebujeme mit i v rozsahu milivolt a tak se tedy n mc pstroj jmenuje nzkofrekvenn milivoltmetr a nkdy se
Men nf zesilovae
nov slova: vstupn vkon, limitace, vstupn napt Jak m zesilova? Dvacetiwattov. Z praktickho hlediska ns bude zajmat pedevm : vstupn vkon maximln vstupn napt maximln odbr proudu Vkon je prvn daj, kter se u nf zesilovae obvykle uvd i kdy ostatn jsou nemn dleit a k nim postupn tak dojdeme.
31. dl
Mc pstroje zapojme podle popisu v minulm sle. Dbme pitom na zsady: Na napjen sta bn propojovac kablky ale pro pvod signlu mus bt pouity stnn kablky, viz [1] str. 25, tedy od nf genertoru ke vstupu zesilovae a od vstupu zesilovae k osciloskopu a nf milivoltmetru. Na iv vstup zesilovae nesm bt pipojen pvod od uzemnnho stnn, viz [2] str. 35 (vstup by se zkratoval na zem). Kabely mus bt pipojeny tak, aby nedolo ke zkratu mezi bannky nebo krokodlky ani pi dotyku ani samovolnm pohybem ohebnho kabelu.
Obr. 1 Zapojen mcch pstroj pro men vkonovho nf zesilovae
68

se signl jakoby zaraz o njakou neviditelnou pekku. U se nezvyuje, ale tvar se omezuje. To je maximum, kterho meme doshnout. U i sluchem mete postehnout zmnu zabarven zvuku. Kdybychom pidvali dle, oezval by se tvar sinusovky stle vc, blil by se a obdlnkovmu prbhu a zvuk vychzejc z reproduktoru by se zeteln zmnil. Pi reprodukci hudby nebo ei je toto zkreslen jet znatelnj, nepjemn a k neposlouchn. Vstupn rove signlu z nf genertoru nastavme jenom tak velikou, aby vstupn napt zesilovae bylo co nejvt, ale na pohled jet nezkreslen, neomezen. Tm jsem doshli maxima, za kterm by u dolo k omezen - limitaci (viz obr. 2). proud I neznme, ale vme, e se vypote podle Ohmova zkona I = U/R Take do prvnho vzorce dosadme msto I zlomek U/R a zskme upraven vzoreek P = U^2/R (tedy U na druhou lomeno R) Pro n ppad ho jenom troiku doplnme Pvst = Uvst^2/Rz kde Pvst je vstupn vkon Uvst je vstupn napt - jedn se o stdav, efektivn napt Rz je zatovac odpor, impedance reproduktoru Pklad: Na zesilovai s TDA2822M z Radio plus .3/99 str. 333 [3] namme napkad vstupn napt 3,2V pouit reproduktor m impedanci 4ohmy potme Pvst = 3,2^2/4 Pvst = 10,2/4 Pvst = 2,55 [W]
Obr. 2 a) ist sinusov prbh signlu, b) potek limitace, c) limitace, omezen signl, d) siln limitovan prbh Bv dobr si jet ped menm mc pstroje vyzkouet, nastavit, zvl ve kolch, kdy ovldac prvky zstanou nastaven njak od poslednho men, nebo si s nimi nkdo jet hrl a vechno je jinak. Nen na kodu si cel zapojen vyzkouet bez zesilovae, a teprve potom se zesilovaem. S nf milivoltmetrem zachzme jako s obvyklm voltmetrem - po skonen men ho vdy pepneme na nejvy rozsah, jinak riskujeme uraen ruiky nebo znien voltmetru.
Odbr proudu
Obr. 3 Pi men odbru proudu zesilovae ze zdroje prost dp napjen vadme amprmetr Zmme: U vst max - maximln vstupn napt U vst max - maximln vstupn napt Oba daje ns velice zajmaj. Ale u koncovho zesilovae jsme nejdve zvdav na vstupn vkon. Zmili jsem vstupn napt. Znme impedanci reproduktoru - bv na nm napsan nebo meme zkusit ohmmetrem zmit ohmick odpor a potat alespo s nm nebo si docela jednodue uvdomme, e reproduktory mvaj obvykle 4ohmy, mn asto 8ohm (sluchtka k walkmanu 16 ohm, mn asto 32 ohm), ale vyskytuj se i jin impedance (25 ohm, 90 ohm atd). Pro jednoduchost budeme uvaovat 4 ohmy. Odbr proudu ns zajm kvli volb napjecho zdroje, zda bude stait napjen z baterie nebo z malho sovho adaptru, nebo jak bude muset bt dimenzovan sov transformtor a cel zdroj. Take pi men limitace pi jednom namme i odbr proudu. Prost do pvodu napjen vadme amprmetr a pi plnm vkonu peteme velikost maximlnho proudu.
A pr vpot jen tak mimochodem

Zeslen
A = Uvst/Uvst A je bezrozmrn slo, kter udv, kolikrt je vstupn napt vt ne vstupn, ili, kolikrt je vstupn napt zeslen. Pokud chcete zeslen pevst na dB, pouijeme vzorec A[dB] = 20.log(Uvst/Uvst)
Postup
pstroje zapojme podle schematu (viz obr. 1) na nf genertoru nastavme kmitoet f=1kHz (viz [2]) vstupn napt genertoru nastavme na minimum potenciometr hlasitosti zesilovae nastavme na maximum nf milivoltmetr pepneme na nejvy rozsah zapojen zkontrolujeme te teprve zapneme napjen.
Vstupn vkon
Znme vzoreek pro vpoet vkonu P=UI
Pkon
Pnapjen=Unapjen.Imax
Limitace
Vstupn napt z genertoru postupn zvyujeme a na obrazovce osciloskopu sledujeme tvar signlu na vstupu zesilovae. Tvar by ml bt ist sinusov, nezkreslen. Velikost amplitudy se bude zvtovat a do urit hranice, kde
Obr. 4 Pi men vstupnho napt prost nf milivoltmetr pipojme na vstup zesilovae
69

kd nebo seln hodnota jsou neiteln. To je jen tak na okraj pro dal zkuenosti. Za korunu jste zskali dal cennou zkuenost, e pouit reproduktor mus vkon zesilovae snst. Jestlie pouijete reproduktor z malho tranzistorovho pijmae uren napklad pro vkon 1 W k zesilovai s vstupnm vkonem a 5 W nebo i vc, pepl se cvka v reproduktoru stejn jako v ppadu s rezistorem. Take pi koupi reproduktoru je prvn daj jeho impedance napklad 4 ohmy a dal je vkonov zaten, kter snese napklad 10 W. V katalogu GM elektronik (viz. [4]) najdete rezistory kter se hod jako zatovac odpor. Napklad: drtov rezistory v keramickm pouzdru 4 nebo 8 ohm na 20 W, ppadn rezistory na 5 W, s hodnotami v ad E12, nebo metaloxidov na 2W s hodnotami v ad E12. Pamatujete? V ad E12 je dvanct hodnot 1,0 - 1,2 - 1,5 - 1,8 - 2,2 - 2,7 - 3,3 - 3,9 - 4,7 - 5,6 - 6,8 - 8,2. Z praktickch dvod bv uiten ppravek - krabika s rezistorem a zdkami pro pvody k zesilovai a mcm pstrojm.
Obr. 5 Jednoduch ppravek zatovac odpor Unapjen je napt zdroje, Imax je maximln odbr proudu pi vybuzen na pln vkon.
Obr. 7 Rozsahy pepnae odpovdaj pouze pi nastaven potenciometru do polohy CAL Vechny namen hodnoty si zapeme do seitu a hlavn tak uvedeme: jak zesilova mme, Uzdroje - napjec napt Rz - zatovac impedanci f - kmitoet, pi kterm mme
innost
Uinnost je podl vstupnho vkonu a pkonu. Toto slo se nsob 100 a uvd se v procentech a oznauje se eckm psmenem n. n = (Pvstupn/Pnapjen) 100 [%]
Zatovac odpor
Pokud mte koncov zesilova, kter m na vstupu pipojen reproduktor, poznte sami, e vm hlasit ev vad a sami co nejrychleji domte a hlasitost sthnete na pijatelnou hlasitost rovn signlu z genertoru nebo regultorem hlasitosti zesilovae. Proto se pi men vkonovch zesilova msto reproduktor pouv uml zt - zatovac odpor. Zatovac odpor si mete vyrobit z njakch vkonovch rezistor seazench paraleln tak, aby vsledn rezistivita byla 4 ohmy nebo 8 ohm a aby takovto kombinace snesla poadovan vkon. Vstupn vkon mus vydret i reproduktory. Kdo chce, me obtovat miniaturn nebo tvrtwattov rezistor 4 ohmy pipojen msto reproduktoru. Pi vybuzen zesilovae na vt vkon, ne rezistor snese, nejdve uctte zvltn zpach, pi doteku zjistte, e rezistor heje, pak uvidte, e zan na prostedku hndnout, ernat, pl se, stoup prouek dmu, je ctit zpach a pak rezistor zern a peru se. Pamatuj : peplen rezistor nepedstavuje zkrat, naopak, m nekonen odpor-rezistivitu. Vimnete si, e u ani nezjistte jeho pvodn hodnotu, rov
Men vstupnho napt

Vstupn napt meme zmit u nkterch nf genertor pmo na jeho vestavnm midle nebo docela prost nf milivoltmetr odpojme od vstupu a pipojme ke vstupu.
Men vstupnho napt

Pokud nemme nf milivoltmetr, pome nm v nouzi i voltmetr pepnut na stdav rozsahy. Jsou sice cejchovan na men efektivn hodnoty pi kmitotu 50Hz (tedy kmitotu elektrorozvodn st) ale napklad u rukovho midla DU10 bylo men na kmitotu 1kHz stle v uveden toleranci.
Klidov stav
Klidov stav pedstavuje zesilova bez signlu. Men je velice snadn. Po namen maximlnch hodnot prost odpojme od vstupu nf genertor. Z reproduktoru by nemlo bt nic slyet, ale u nkterch zesilova slyme lehk brum nebo um. Osciloskop pepnme na vt a vt citlivost, a uvidme, e rovn ra je troiku roztepen, ppadn je vidt cel tepatajc se psek, reagujc na jakkoliv piblen ruky ke vstupu zesilovae. To co vidme lze ppadn i orientan zmit nf milivoltmetrem. Napt, kter namme je t.zv. umov nebo brumov napt. Jestlie je milivoltmetr cejchovn tak v dB, meme tuto hodnotu pest jako napt ve V nebo jako rove v dB. Pitom tak meme zmit klidov odbr proudu, kter nm k, jak velk proud zesilova odebr v neinnosti bez signlu. Namen hodnoty zapeme jako Uum Iklid. Pamatuj: po skonen men pepneme amprmetr i nf milivoltmetr na nejvt rozsah, kdo to neudl, riskuje znien a a asi koup nov, bude si to dlouho pamatovat. Vypad to sloit? Vbec ne, zesilova mete zmit bhem dvou minut.
Men osciloskopem
Pi zobrazen prbhu napt na osciloskopu meme zmit velikost amplitudy, tedy napt od vrcholu kladn plvlny k vrcholu zporn plvlny, t.zv. mezivrcholov napt Umv, kter se dve uvdlo jako napt U - tedy napt pika-pika, v anglosask literatue uvdn jaku Vpp nebo slovn jako Vpeak-to-peak. Z elektrotechniky a fyziky vte, e pikov hodnota jedn plvlny je tedy Umv/ 2 a efektivn hodnota je pikov hodnota krt odmocnina ze dvou dlen dvma, co se d vyjdit jako Uef = 0,707 Umv/2 Pozor, u osciloskopu je na pepnai vstupnho napt ve V/dlek jet knoflk pro jemn nastaven zeslen. daj na pepnai plat pouze pi vytoen tohoto knoflku na maximum, do polohy oznaen CAL - calibrated - kalibrovno. Ppadn maj nkter osciloskopy jet t.zv. kalibran napt. Modern osciloskopy pmo na obrazovace ukou namen hodnoty zobrazenho signlu.
Obr. 6 pikov hodnota je polovina napt mezi obma pikami. Efektivn napt je asi 70,7 % ze pikov hodnoty napt
70

Napklad: velikost amplitudy je velk 3 dlky po 0,2 V tedy 0,6 V co je 600 mV pikov napt je 600/2 tedy 300 mV efektivn hodnota je 0,707 300 = 212,1 [mV] To by mla bt hodnota, kterou namte nf milivoltmetrem. vkon zmenm vstupnho napt na reproduktoru stdavm voltmetrem a vpotem podle uvedenho vzoreku. Poznmka: Vstupn a vstupn napt se v literatue oznauje rzn: u1 u2 uvst uvst Uvst Uvst vi vo (voltage input, voltage output) ue ua (u eingang u ausgang) v naem vkladu pro pehlednost pouijeme msto selnch index zkratky, nap. u Pvst.max. je na prvn pohled zejm, e se jedn o maximln vstupn vkon. A problm pochopte, mete pout jakkoliv index nebo pi potaovm zpisu livobolnou promnnou. Mc pstroje mete vyut ve kolnch dlnch nebo laboratoch (i s radou a pomoc uitel nebo mistr), na pracoviti v zamstnn, nkde vs nechaj zmit hodn lid v servisu, ppadn si mete docela levn koupit pouit mc pstroje ve vprodeji, na inzert, nebo nov kvalitn od rznch firem.
Odkazy na literaturu:
[1] Rdio plus 12/97 [2] Rdio plus 6/99 [3] Rdio plus 3/99 [4] katalog GM elektronik 1999 str. 17,18
trocha slovek
anglicky: amplifier audio amplifier amplification loudspeaker speaker - zesilova - nf zesilova - zeslen - reproduktor (pln nzvev) - reproduktor (zjednoduen nzev) - sluchtka - vkon, pkon - pkon - vstupn vkon - zt - vstup - vstup - vstupn napt - vstup - vstup - napt
Co kdy nemme osciloskop?

Budete-li se pi men limitace dvat na tvar signlu na osciloskopu, zjistte, e ji poten limitaci poznte sluchem. Jet vc se zkreslen pebuzenm projev pi reprodukci hudby nebo slova. Limitace je pro vs tam, kde u by zanalo slyiteln zkreslen. V profesionlnch podmnkch se maximln vkon stanovuje pro zkreslen 10 %, co je dost barbarsk, protoe to je tak asi nejvt pijateln zkreslen. U kvalitnch zesilova se maximln zeslen uvd pro maximln zkreslen 1 % a u nejkvalitnjch se u jmenovitho maximlnho vkonu pouze uvede maximln zkreslen. V nejprostch podmnkch si u zesilovae mete zmit alespo vstupn
phones power power consumption output power load input output output voltage nmecky: eingang ausgnag spannung
Takov ikovn zesilova!

nov slova: vstupn citlivost, vstupn rove V Radio plus - KTE .2/1999 na stran 7 a 8 (viz [1]) je zesilova - stavebnice . 396, kter bjen pome k dalm experimentm s dobrm koncem, nebo je pln prakticky vyuiteln jako pdavn zesilova pro walkmana CD pehrva CD-ROM zvukovou kartu PC tape deck gramofon, atd. POZOR!!! Ped jakmkoliv pipojovnm ehokoliv na vstup vaeho domcho zazen si to stokrt rozmyslete a radji stejn nic nepipojujte, abyste si nezkratovali vstup. Zniili byste si drah zazen. Pokud pesto chcete pokraovat, pouvejte originln konektory, necpte do konektor dn drtky!!! K zatenickm pokusm radji pouijte njakho vyazenho walkmana a pesto dbejte, abyste nkde drtky na druhm konci kablku nezkratovali.
32. dl
TDA2822M
Podle popisu z minulho sla si zesilova zmme a pizpsobme. Meme postupovat: a) ryze prakticky b) bdav.
1 L 2 zem 3 P
Vstupn vkon
a) Zesilova pipojme k walkamanu, CD pehrvai - diskmanu, zvukov kart potae, atd. Nastavme takovou hlasitost, aby zvuk byl co nejsilnj a jet nezkreslen. Zmme vstupn napt na reproduktoru a vypotme vstupn vkon. Impedance reproduktoru na nm bv napsan, nebo budeme potat se 4 ohmy. Ppadn meme pout jin napjec napt, ale pozor, jen takov, aby ho zesilova vydrel. A znovu vypotme vstupn vkon. Praktika mnohdy ani vc nezajm a zesilova prost pouv. b) Zesilova a mc pstroje zapojme podle popisu z minulho sla, pipojme napjec napt 6 V. Zjistme kdy zan limitace a zmme maximln vstupn napt uvst, maximln vstupn napt uvst, maximln odbr proudu Imax. Men meme provst nejdve naprzdno bez reproduktoru s reproduktorem 4 ohmy s reproduktorem 8 ohm
Konektory a) prmr 2,5 mm mono b) prmr 3,5 mm mono c) prmr 3,5 mm stereo d) prmr 6,3 mm mono e) prmr 6,3 mm stereo f) cinch
nebo co dm dal Men provedeme s napjecm zdrojem, kter budeme chtt pro zesilova pouvat, kdo m nastaviteln zdroj, me mit pi napt: 6 V 9 V
71

en pro uritou zatovac impedanci a je dobr ji dodret. 200 mV, take na tento vstup zesilovae lze pivst maximln vstupn napt 200 + 20 = 220 mV. Pokud chcete citlivost snit jet vc, napklad pro vstupn napt a 800mV, pouijete rezistor 390k. Take citlivost zesilovae je vstupn napt pro urit vkon, vstupn napt pro pln vybuzen koncovho zesilovae, vstupn napt pedzesilovae pro urit standartn vstupn napt atd.
Zeslen
nebo si zkusit, pi jakm nejmenm napt jet zesilova pracuje. To pro ppad, kdy se zesilova napj z baterie, kter se postupn vybj, abychom vdli, do jakho napt jet bude zesilova pracovat. Nemte pro pokusy reproduktor 8 ohm? Stavte stereofonn zesilova a tak mte peci dva 4ohmov. Zapojte je do serie. Mte dva 8 ohmov? Zapojte je paraleln, vsledn impedance bude 4 ohmy. Zkuebn vzorek pro men byl zapojen podle aplikanoho firemnho schmatu (viz obr. 1) uvedenho v katalogu Philips nebo v katalogu GM elektronik [3]. Pro pokus sta zapojen na nepjivm kontaktnm poli. U zkuebnho vzorku byly nameny tyto hodnoty: Uzdroje u vst u vst P vst [V] [mV] [V] [W] naprzdno (bez reproduktoru) 6V 17 1,75 9V 32 2.8 8 ohm 6V 11 1,2 0,18 9V 20 2,2 0,605 4 ohmy 6V 11 1,2 0,36 9V 17 2,0 1,0 Vkon jsme samozejm nemili, ale vypotali podle vzoreku P = U.I kde I sice neznme, ale vme, e I = U/R a tak si to U/R dosadme do pvodnho vzoreku msto I a mme vzoreek P = U U/R co je P = U2/R. Pouen: 1. Maximln rozkmit napt, tedy amplituda pika-pika je vdy o trochu men ne napjec napt. Pi menm napjecm napt je men a pi vtm napt vt. Logick, e? Jeslie tedy chceme zesilova s vtm vkonem, musme pout vt napjec napt. Ale jenom takov, aby ho zesilova vydrel. 2. Jestlie pouijeme reproduktor s vt impedanc, bude vkon ni a naopak, jestlie pouijeme reproduktor s ni impedanc, bude vstupn vkon vy. Ale pozor, vstupn impedance se nesm sniovat na men hodnotu ne je uren, protoe by se zesilova petil a zniil. Kad zesilova je obvykle navrZesilova m urit zeslen. U naeho zesilovae jsme namili vstupn i vstupn napt a tak meme vypotat zeslen, napklad pi 9 V a zaten 4 ohmy bylo vstupn napt uvst = 11 mV a vstupn napt uvst = 1,2 V. Pi vpotu pevedeme vstupn napt tak na milivolty a vypoteme zeslen A = uvst/uvst A = 1200/11 A = 109,09 tedy asi 100. Toto slo je nm prakticky skoro k niemu, ns zajm hlavn to, pro se pi zapojen tohoto zesilovae k walkmanu ozvv pern zkreslen zvuk, ze zvukov karty PC je to to sam. Jenom pi zeslaben na minimum je to v podku. Co to je?
Ryze prakticky
bez jakhokoliv men docela jednodue na vstup pipojte trimr nebo potenciometr a nastavte ho tak, a ani pi plnm vybuzen nedochz ke slyitelnmu zkreslen. Odpojte ho, zmte a nahradte rezistorem nejbli hodnoty.
Vstupn citlivost
Zkusme zmit vstupn napt z walkmana. Ejhle, pi bn hlasitosti je napt na vstupu pro sluchtka asi 100 a 150 mV, naplno skoro a 400 mV. Z kazetovho pehrvae nazvanho tape deck je vstupn napt pi nejhlasitjch pasch tak a 200mV. Ze zvukov karty PC pi plnm zeslen a asi 800 mV. Z mixnho pultu a 1,55 V.
Zvr?
Zesilova se bjen hod ke zvukov kart PC, mete pout jakkoliv reproduktory, teba i bedny kter mte doma. Hod se k diskmanu - pehrvai CD, nebo k pehrvn na mechanice CDROM. Tu sta pipojit na napjec napt, vpedu m sluchtkov vstup a mte pehrva CD. Dnen CD-ROM jsou oznaeny 40. To je pro potaov data. Pro pehrvn zvukovho CD na tto rychlosti nezle. Mete si velmi lacino koupit star, pomalej, kter mnohdy le nkde vyazen, nepouvan. Nebojte se experimentovat.
LM386
N zkuebn zesilova m ale maximln vstupn napt pro pln vybuzen a do limitace pouze asi 11 a 20 mV (podle zvolenho napjecho napt a zatovac impedance reproduktoru). Zesilova je teba zdroji signlu pizpsobit. Z pokus v 12. sti Mal koly [2] mte LM386, je tak pouit ve stavebnici . 385 v [5]. Schema je na obr. 3. Pro porovnn uvdme namen hodnoty vzorku: Uzdroje uvst uvst Imax Pvst [V] [mV] [V] [mA] [mW] naprzdno (bez reproduktoru) 6 V 80 1,7 9 V 130 2,6 12 V 370 3,6 8 ohm 6 V 115 1,3 70 210 9 V 200 2,2 110 605 12 V 280 2,9 150 1050 4 ohmy 6V 130 1,3 130 420 9 V 180 1,8 140 810 12 V 190 2,1 200 1100 Takto zapojen zesilova m men vstupn citlivost, lze ho pipojt pmo k walkmanu, diskmanu atd. Vidme, e pi vtm napjecm napt dv vt vkon.
Vstupn dli napt

Celou problematiku si zjednodume pro n ppad - chceme pipojit zdroj signlu s rovn a do 200mV ke vstupu zesilovae s citlivost pro pln vybuzen 20 mV. N zesilova je pli citliv, vstupn napt je oividn 10 vt ne je zapoteb. V [1] Radio plus - KTE . 2 je vtipn na vstupu zapojen jet rezistor 100k kter s rezistorem 10k tvo dli napt. Je to jakoby pevn nastaven potenciometr. (viz obr. 2) Bystr hlavy vypotaj maximln vstupn napt podle vzoreku, ostatn mohou uvaovat logicky. Na rezistoru 10k je maximln vstupn napt 20 mV. Na rezistoru 100k je napt
72

b) Zkuste si vypotat, jak je vstupn vkon do 16 ohmovch sluchtek diskmana, jestlie na vstupu namte napklad 300mV Stejnm zpsobem mete postupovat u rznch koncovch zesilova i pedzesilova. Tento vklad se vm hod napklad pi stavb zesilova z Radio plus - KTE [4], [5], [6], [7], [8], [9]. V katalogu nebo literarue [10] se obvykle uvdj typick parametr y, kter vm obvykle dostaten napov, ale nkdy je vhodn zmit si zesilova sami.
Jak to, e vstupn napt neme bt vt? Pro dochz k limitaci? Podvejte se na obr. 3. Rozkmit, amplituda, napt mezi obma vrcholy sinusovky mus bt men, ne je napjec napt, protoe jet njak napt zstv na koncovch tranzistorech v integrovanm obvodu. A efektivn napt, kter mme, vidte na obrzku. Pro jak velkou rove m bt zesilova postaven? 1 a 5 mV dynamick mikrofon 200 mV vstup z gramofonu, magnetofonu cvkovho i t.zv. tape decku - kazetovho pehrvae bez koncovho zesilovae, t.zv. diodov vstup z rozhlasovho pijmae, a dal. 0,775 V je normovan rove t.zv. nula decibel, co si zaslou dal vysvteln, mnohdy se j pouv u vstupu ze zvukov karty PC, u mixnch pult a zvlt v telefonii atd. 1,55 V je dvojnsobek, ili +6 dB, je to t.zv. linkov vstup pro rozvody signlu. 0,2 a 1 V rzn vstupy pro sluchtka (s rznou impedanc) 20 a 200 mV snma na kytae, nkdy mv i vlastn pedzesilova na normovanou rove. Zvltn je monost pipojit se na sluchtkov vstup z walkmana, diskmana - pehrvae CD, na CD-ROM v potai, televizor, televizn hry, mal klvesy CASIO atd.
Praktick rady:
Kdo m osciloskop, me uvidt i jin zajmavosti: 1. Nepodceujte kondenztor pipojen jenom mezi + a - napjen. Kdy ho nhodou vynechte, nebo ho mysln vyndte, zjistte, e zvuk je jin, zkreslen a na osciloskopu uvidte ruen vf kmitnm. 2. Njak divn zakmitv? ra na osciloskopu nen rovn, hladk, ale roztepen? Boucherotv len na vstupu - kondenztor asi 100nF s malm odporem asi 10 ohm by ml toto vf zakmitvn odstranit. Bu bv zapomenut, nebo je mono velikost rezistoru zmnit na hodnotu mezi 1 a 10 ohmy. U LM386 by nemusel bt, ale pi zapojen na nepjivm kontaktnm poli s delmi drtky, nebo nevhodn navrenm plonm
spojem me k takovmu zakmitvn dojt. 3. Nevte tak docela rznm adaptrm. Mte ho pepnut napklad na napt 9 V, ale on dv naprzdno teba i 15 V! A naopak, pi zaten me jeho napt klesnout teba jenom na 7 V. Vimnte si, pro jak proudy je dimenzovan. Proto si u zesilovae tak mte odbr proudu. 4. Pro pipojen pouvejte konektory. Na vstup se pouvaj rzn jacky (ti deky) o prmru 2,5 mm, 3,5 mm a 6,3 mm. Jsou v proveden MONO i STEREO. pika bv iv, u stereofonnho i vedlej krouek. Zbytek je pipojen na stnn kablku (viz obr. 4). Hotov kablk s konektorem si radji dvakrt zkontrolujte, ne byste si zkratovali a zniili vstup njakho vaeho zazen. [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] Radio plus - KTE 2/1999 str. 7 a 8 Radio plus - KTE 12/1997 str. 2527 katalog GM elektronik Radio plus - KTE 1/1999 str. 9 Radio plus - KTE 1/1999 str. 10 Radio plus - KTE 4/1999 str. 1819 Radio plus - KTE 6/1999 str. 24 Radio plus - KTE 1/1999 str. 9 Radio plus - KTE 7/1998 str. 8-9 269 integrovanch obvod, HEL, Ostrava 1996 str. 8687
Domc kol:
a) Zkuste si vypotat, jak je vstupn napt do 16 ohmovch sluchtek walkmana pi vkonu 1 mW
Stereofonie
nov slova: stereofonie, stopy, tandemov potenciometr, kanly Mme dv ui. Proto meme urit, odkud zvuk pichz. Stojme-li ped ivm orchestrem, vychutnvme si pedevm dokonal iv zvuk a vnmme, odkud zn jednotliv nstroje. Do kadho ucha pichz zvuk jinak. Basu vpravo vnm prav ucho silnji, banjo (ti bendo) vlevo je slyet vc levm uchem. Prav ucho je pi zvuku zleva sten stnno lebkou. Koho to zajm, me si v patin literatue zjistit, zda ui (a vyhodnocen v mozku) mohou vnmat i asov rozdl mezi pchodem zvuku k levmu a pravmu uchu. Pi rychlosti en zvuku ve vzduchu 330 m/s by vzdlenost u asi 15 cm pedstavovala dobu asi 0,5 ms. My vezmeme jako fakt, e slyme prostorov stereofonn.
33. dl
Zznam
Postavme-li ped orchestr jeden mikrofon, bude nahrvka monofonn, nememe urit, odkud zvuk pichz, rozloen nstroj. Postavme-li ped orchestr dva mikrofony, bude nahrvka stereofonn, me-
me urit, odkud zvuk pichz, rozloen nstroj. Je u vc zpsobu nahrvn, techniky, jestli jsou mikrofony napklad u penosnho radiomagnetofonu pl metru od
73
sebe, nebo jestli jsou na tyi metr od sebe, nebo vc, nebo jestli jsou umstny do uml hlavy, aby se co nejvce napodobilo vnmn zvuku uima.
krofony. To je velice strun a zjednoduen princip. Ve skutenosti bv u magnetofon pro domcnost jedna hlava. Pi pehrvn je zapojen na vstup zesilovae, kter pak zesiluje signl snman hlavou z psku. Pi nahrvn je zapojena na vstup zesilovae a svm magnetickm polem zmagnetovv psek protahovan ped hlavou. To u je vc pepna, zesilova a korekc a to je u zase jin pohdka. Zkladn zznam na psku se pouval na zznam na gramofonov desky, kde z penosky opt vychzel signl levho kanlu a signl pravho kanlu. Zem je spolen, a tak na penosce vidte ti kontaktn kolky.
Pepna mono/stereo tronick zen naptm, kter se d jednm potenciometrem pro oba kanly najednou. Stereofonn zesilova vytvote ze dvou monofonnch.
Pepna MONO/STEREO
A co kdy chcete stereofonn zesilova pipojit na monofonn zdroj signlu? Na monofonn magnetofon, elektrofonickou kytaru, klvesy, apod.? Zvuk by znl jenom z jednoho kanlu a druh by byl nevyuit. Vye to jedin pepna MONO/STEREO, co je vlastn jenom spna, kterm se spoj lev a prav vstup a signl pak jde do obou kanl.
Obr. 1 Stereofonn zesilova je tvoen dvma zesilovai, potenciometr je tandemov, ovld najednou oba kanly Vsledkem jsou dva signly. Z levho mikrofonu a z pravho mikrofonu. Nsleduje dal zpracovn.
Kter kanl je lev a kter prav?

Tandemov potenciometr Zvltnmi pravami je mono signl z levho a pravho kanlu sdruit, spolen penet nebo ukldat a pak znovu obnovit oddlen lev a prav kanl. To se tk rozhlasovho nebo televiznho stereofonnho vysln, zznamu na CD atd. Na vstupu dekodru tedy je opt lev a prav kanl. Tedy penosov kanl. Lev kanl bv oznaovn L, prav R (nebo esky P). Stereofonn zesilova tedy obsahuje dva zesilovae. Pokud zesilova mme nebo opravujeme nebo zapojujeme, uvaujeme kad zvl. U modernch integrovanch obvod vypad schma spe jako blokov schema, najdeme + napjen - napjen zem (nemus bt spolen s - !!) vstup lev vstup prav vstup lev vstup prav Nejjednodu je postavit se ped bn stereofonn radiokazetov magnetofon a nahrt si zvuky bl k levmu mikrofonu a pak k pravmu. Logicky nejjednodu je kat do levho lev, lev a naopak. Kdy si nahrvku pehrajete, budete lev slyet zleva a naopak. Psek pak pehrajete pes vae zkouen zazen a kdy je to obrcen, bu pehodte jenom na zesilovai kabely k reproduktorm (v Kocourkov by prohodili reprobedny), pokud zesilova vyrbte, pipjte vstupy zesilovae k patinm konektorm a oznate je. Zkuste si sami sprvn umstn levho a pravho kanlu i obrcen. U nkterch skladeb vbec dn rozdl nezjistte, u jinch je rozdl znateln.
Nahrn na magnetofonov psek.

Magnetofon m v zznamov hlav dv cvky - levou a pravou, kter nechvaj na psku dv zmagnetizovan stopy - se signlem z levho a pravho kanlu.
Pehrvn z magnetofonovho psku

Magnetofon m ve snmac hlav dv cvky - levou a pravou, kter snmaj signl zvl z lev a zvl z prav stopy. Ob souasn. Tento signl se vede do dvou zesilova - jeden zesiluje lev a druh prav kanl. Na vstupu tchto zesilova jsou reproduktory. Reproduktor od zesilovae levho kanlu se umisuje ped posluchae vlevo a druh reproduktor od pravho kanlu napravo. Take zvuk z tchto reproduktor vychz ze stejnho smru, jak je zachytily mi-
Regulace hlasitosti
Kad kanl zesilovae m vlastn regultor hlasitosti, vlastn zen vek, hloubek, atd. Klasicky se pouvaj potenciometry, kter maj na jedn osice dva potenciometry, tzv. tandemov. V modernch obvodech se pouv elekObr. 3 V proveden stereofonnho zesilovae jako intehrovanho obvodu jsou v jednom pouzdru oba zesilovae se spolenm napjenm, ale vstupy zvl pro kad kanl
Obr. 2 Stereofonn zesilova je ovykle na jedn desce, ale uvaujeme kadou polovinu zvl
74

U walkmana prost obrtte sluchtka. I na nich mte oznaen L a R. Tady stereofonie nekon, vvoj pokraoval kvadrofoni, domc kino a kina maj nkolika kanlov zvukov doprovod. Klasick stereofonie je pi poslechu hudby bn, monofonn je napklad telefon, ozvuen spolench prostor letitn haly, ndra, hudebn kulisa v obchodnch domech, atd. jednomu reproduktoru, sly spe jenom tento kanl, napklad buen bicch a sbor a nesly zpv nebo pi komickch vstupech sly jednoho komika a druh je slab nebo nen slyet vbec. Vyven sly zvuku z jednotlivch kanl lze nastavit ovldacm prvkem oznaovanm jako balance, tedy vyven. Doma jste si zkusili vypotat a) jak velk je napt na vstupu 16 ohmovch sluchtek pi vstupnm vkonu 1mV. Slovn eeno je vkon P rovn U na druhou lomeno R. pravou dostaneme vraz U se rovn odmocnina z P krt R. Vkon 1 mW si pevedeme na 0,001 W a odmocnina z 0,001 krt 16 je 0,1264911064067, po zaokrouhlen je to tedy asi 126 mV. b) Jak velk je vkon pi vstupnm napt 300 mV do sluchtek 16 ohm. P = U2/R Napt 300mV pevedeme na 0,3 V a potme (pro jednoduchost vypad jednodkov zpis takto): P = 0.3^2/16 P = 0.09/16 P = 0.005625 co je asi 5,6 mW
Vyven
Stereofon poslech je toti mon jenom v uritm prostoru mezi dvma reproduktory. Jestlie je poslucha bl
Koupen stavebnice
nm uet spoustu asu i problm se sehnnm vech soustek, ustienm, leptnm a vyvrtnm desky plonho spoje. Je-li to stavebnice eskho vrobce nebo s nvodem v eskm jazyce, je to bez problm. Ale poradme si i s nvodem v jinch jazycch. V prvn ad zjistme k emu zazen slou a jak m zkladn technick parametry. slice a jednotky jsou ve vech jazycch stejn. Zkuste se mysln podvat do nvodu nebo na lnek v asopisu napsan v jazyce, kter neznte. Najdte sla a jednotky. Urit najdete - napjec napt - odbr proudu - njak napt v mV - njak daje v ohmech - vkon ve W - rozmry v mm - atd. Tak nkter slova jsou podobn v mnoha jazycch, nebo ve skupinch jazyk. Napklad kondenztor, LED, tranzistor a podobn. U rezistor nebo cvek, tedy jednch z nejstarch soustek, jsou v jednotlivch jazycch rozdly znan. Podobnost je velice vzdlen nebo vbec dn. Je napjen stejnosmrnm naptm 4,5 a 15 V, maximln odbr proudu je 400 mA, klidov odbr proudu je 12 mA. Je ho tedy mono napjet z baterie (pro nae pokusy je to nejbezpenj), z autobaterie, adaptru, nebo jinho zdroje. Pro pln vybuzen koncovho zesilovae sta 150 mV. ili je ho mono pout pro melodick zvonek, jako extern zesilova pro televizn hry, pro domc cvien na kytaru se snmaem nebo jako monofonn zesilova pro walkmana, discmana, zvukovou kartu v PC, tapedeck - cvkov nebo kazetov magnetofon, mal klvesy, atd.
34. dl
Obr. 3 Schma zesilovae s TDA 1015 Uveden hodnoty plat pro napjec napt 12 V. Pi jinm napjecm napt jsou hodnoty jin. V originlnm nvodu jsou uvedeny, ale vy si je mete zmit sami. Vimneme si nkolika vt:
Reproduktor
Obr. 2 Pouit sledovae signlu Vstupn citlivost pedzesilovae je 20 mV pro pln vybuzen. Je to tedy mono pout napklad pro mikrofon nebo pro zesilovn slabch signl (z nf vstupu pijmae, atd). Kadou st je mono pout zvl nebo ob spolen. V pvodnm nvodu je mezi pedzesilovaem a koncovm zesilovaem propojka. Pokud chcete dit hlasitost, zapojte na jej msto potenciometr. Walkman, discman, klvesy a ostatn pstroje, u kterch bereme signl ze sluchtkovho vstupu, m vlastn ovldn hlasitosti. Vstup z tape-decku, diodov vstup z pijmae, mikrofon, svj vlastn regultor hlasitosti nemaj a je ho teba zapojit na vstup zesilovae. Kmitotov charakteristika nm k, e zesilova pen v uritch mezch kmitoty od 60 Hz do 15 kHz. A loudspeaker of 4 to 8 ohm should by wired to the connections LS. Un haut-parleur de 4 a 8 Ohm doit etre mont aux connextions LS et masse Auf die Anschliessunen LS und Masse soll ein 4 bis 8 Ohm Lautsprecher angeschlossen verden. Aan de aansluiting LS en massa dient een luidspreker van 4 tot 8 ohm to worden aangebracht. Co esky znamen e na vstup mezi piky oznaen LS a zem se m pipojit reproduktor 4 a 8 ohm. I kdy nerozumte vemu, jasn vidte 4 a 8 ohm, co pochopte, e pat k reproduktoru a LS je oznaen ppojnho bodu na plonm spoji i na schematu.
Jazykov koutek
Pro dnen jazykov koutek si vybereme napklad SUPERMINI 2,5W AUDIO POWER AMPLIFIER K2637. Je zejm, e se jedn o velice malik NF zesilova s vkonem 2,5W. Jdeme do Evropy a teme viz. tab. 1. Je to tedy nzkofrekvenn zesilova, kter m dv sti - pedzesilova a koncov zesilova.
Ochrany
Short circuit and thermal overload protected. Thermische und Kurzschlussicherheid.
Obr. 1 Blokov schma zesilovae s pedzesilovaem
75

Technical data
Power supply: 4.5 to 15V DC Supply current: 400mA Input sensitivity Input impedance: Frequency characteristics: Output impedance: Max. output power: Dimension : : power-amplifier: : pre-amplifier: power-amplifier: : pre-amplifier: 60 Hz to 15 Khz power-amplifier : pre-amplifier 2, 5 W (4 Ohm, 12 V) 42 32 27 mm 150 mV (12 V) 20 mV (12 V) 20 Kohm 200Kohm 4-8 Ohm 1 Kohm
Thermische en kortsluitbeveilinging. Protection contre court-circuits et protection thermique. Ochrana proti peten zkratem a tepelnmu peht. I kdy je integrovan obvod chrnn proti nhodnmu zkratu na vstupu, nen vhodn ho mysln zkratovvat na del dobu, protoe obvod je vkonov petovn.
Napjen
The power supply is connected to points + and ground. Mind the polarity! It can be from 4.5 to 15 V DC, and need not to be stabilised. Napjec napt je pivedeno do bod + a zem. Zachovejte polaritu! Me bt od 4,5 do 15 Vss a nemus bt stabilizovan. Jet si povimneme, e LS - loudspeaker je reproduktor INL - input low je vstup pedzesilovae INP - input power je vstup koncovho zesilovae J - jumper je propojka mezi pedzesilovaem a koncovm zesilovaem. Pomineme zvltnost v psan velkch psmen K-kilo nebo O-ohmy nebo psan jednotek za selnou hodnotu s mezerou nebo bez mezery. V textu je to uvedeno podle originlu. Takto se mete orientovat v jakkoliv technick dokumentaci, vybrat si to podstatn. I kdy znalost alespo jednoho svtovho jazyka vm oteve dvee do svta. Praktick vyuit
Technische Angaben
Speisespannung: 4,5 bis 15 V DC Stromverbrauch : 400 mA Ruhestrom: 12mA Eingangsempfindlichtkeit: Endverstrker Eingangsimpedanz Frequenzcharakteristik: 60 Hz bis 15 kHz Ausgangimpedanz Max. ausgangsleistung: Abmessungen:
: 150mV (12V) : Vorverstrker : Endverstrker : Vorverstrker : Endverstrker : Vorverstrker 2,5 W (4 Ohm, 12 V) 42 32 27 mm
: 20 mV (12V) : 20 Kohm : 200 Kohm (12 V) : 4-8 Ohm : 1 Kohm
Donnes techniques
Tension dalimentation: Courant absorb: 400 mA Courant de repos: 12 mA Sensibilit dentre Impdance dentre Charectristiques de frquence Impdance de sortie : Puissance max. de sortie Dimensions: 42 32 27 mm 4,5 a 15V DC
: amplificateur de sortie : pr-amplificateur : amplificateur de sortie : pr-amplificateur : 60 Hz a 15KHz : amplificateur de sortie : pr-amplificateur : 2,5 W (4 Ohm, 12 V)
: 150 mV (12 V) : 20 mV (12 V) : 20 Kohm : 200 Kohm : 4-8 Ohm : 1 Kohm
Technische gegevens:
Voedingsspanning : 4,5 tot 15 V DC Opgenomen stroom: 400 mA Ruststroom: 12 mA Ingangsgevoeligheid: Ingangsimpedantie Frequentiekarakteristiek: 60 Hz tot 15 KHz Uitgangsimpedantie Afmeting: 42 32 27 mm mysln nen uvedeno, v jakm jazyce je text napsn. Pesto je mono vyst a pochopit, e esky by to bylo:
Sledova signlu
Pi opravch pijma, zesilova a dalch nf zazen je teba mnohdy sledovat, kam a signl prochz, kde se ztrc. K tomu se pouv tzv. sledova signlu, co je nf zesilova, kter pipojujeme postupn na zdroj signlu, na vstup zesilovae, na prvn tranzistor, na druh, na pepnae, potenciometry, do jednotlivch bod kde by ml bt signl a sledujeme, jestli tam je nebo nen a zda se smrem od vstupu k vstupu opravdu zesiluje. Tento zesilova by bylo mono pout pro tyto ely, protoe m dva vstupy s rznou citlivost ale i dostaten velkou vstupn impedanci.
eindversterker voorversterker eindversterker voorversterker eindversterker voorversterker
: 150 mV (12 V) : 20 mV (12 V) : 20 Kohm : 200 Kohm : 4-8 ohm : 1 KOhm
Technick daje
Napjec napt: 4,5 a 15 V stejnosmrn Odbr proudu: 400 mA Klidov odbr proudu: 12 mA Vstupn citlivost: Vstupn impedance:
Mikrofonn zesilova
koncov zesilova: pedzesilova: koncov zesilova: pedzesilova: 150 mV (12 V) 20 mV (12 V) 20 kohm 200 kohm 48 ohm 1 kohm
Kmitotov charakteristika: 60 Hz a 15 kHz Vstupn impedance: koncov zesilova: pedzesilova: Max. vstupn vkon: 2,5 W (pi 4ohmech a 12 V) Rozmry: 42 32 27 mm
Tab. 1
Citlivost je dostaten. Co takhle si pohrt se smrovost mikrofonu? Mikrofony maj rznou smrovou charaktetistiku. Kulov - snm stejn siln ze vech stran. Osmikov snm ze dvou protilehlch stran. zce smrov mikrofon snm pouze z jednoho smru. Napklad pi filmovn s mikrofonem na kamee nen slyet dech nebo dokonce
76

jazykov doplnk (mysln bez oznaen jazyka) rezistor resistor rsistance kondenztor capacitor condensateur cvka coil bobine dioda diode diode tranzistor transistor transistor integrovan obvod IO, IC CI LED LED DEL potenciometr potentiometer potentiometre pepna switch commutateur weerstand condensator spoel diode transistor IC LED potentiometer schakelaar Widerstand Kondensator Spule Diode Transistor IC LED Potentiometer Schalter rezistencia condesadore bobina diodo transistor C.I. DEL potencimetro conmutador
funn opertora, vren kamery nebo jin ruiv zvuky. Nvleky a pnov nebo huat kryty na mikrofonech tlum i um vtru. Zkuste si mikrofon umstit napklad do ohniska reflektoru baterky nebo parabolickho zrcadla reflektoru automobilu do msta, kde byla rovka. Budete snmat zvuk z prostoru, kam svtil kuel svtla. Fantazii se meze nekladou, o sv poznatky se podlte s ostat-
nmi, zajmav poznatky mohou bt redakc uveejnny.
0,001 W a odmocnina z 0,001 krt 16 je 0,1264911064067, po zaokrouhlen je to tedy asi 126 mV. b) Jak velk je vkon pi vstupnm napt 300 mV do sluchtek 16 ohm. P = U2/R Napt 300 mV pevedeme na 0,3 V a potme (pro jednoduchost vypad jednodkov zpis takto): P = 0.3^2/16 P = 0.09/16 P = 0.005625 co je asi 5,6 mW [1] Dokumentace ke stavebnici Velleman.kit K2637 [2] J. A. Komensk - Brna jazyk, 1633 [3] Fr. J. Zoubek, O vzdlvan jazyk, 1874 [4] Radio plus - KTE . 8/1999 [5] Radio plus - KTE . 12/1997 s.25-27.
Doma jste si zkusili vypotat

a) jak velk je napt na vstupu 16 ohmovch sluchtek pi vstupnm vkonu 1mV. Slovn eeno je vkon P rovn U na druhou lomeno R. pravou dostaneme vraz U se rovn odmocnina z P krt R. Vkon 1mW si pevedeme na
Co je v reprobedn?
Nov slova: vhybka, kmitotov charakteristika, dlc kmitoet Pi pokusech se zesilovaem jste zjistili, e reprodukce ovlivnna umstnm reproduktoru: nejslab - ve volnm prostoru lep - na desce nejlep - v uzaven skni Skni se tak nkde k reprobox, poetn reprobedna nebo jenom bedna. Je to cel soustava, kad st m na reprodukci vliv: velikost a tvar skn typy reproduktor vhybky prosted, pro kter je urena. Konstrukce reproduktorovch soustav je cel vda, velmi dobe a mnohokrt popsan v nejrznj literatue. Na konci lnku je nkolik odkaz. Vy si jist najdete sv informace, v rovni odpovdajc vaemu zjmu. My to vezmeme od lesa. atd.) pipojme zesilova a na jeho vstup pipojme vhodn reproduktor (viz obr. 1). Pi pokusech jsme zjistili, e je rozdl v reprodukci malmi a velkmi reproduktory. Dle si reproduktory meme rozdlit podle penench kmitot na basov stedotnov vkov
35. dl
Tlumivka na feritovm hrnkovm 0,7 a 1,5 mm. Pro n pokus zkusme nkde v naich pokladech vyhrabat njakou cvku, kter by mla co nejmen ohmick odpor - tedy navinutou njakm silnjm drtem. Mete pout sekundrn vinut njakho rozebranho sovho transformtoru, teba i bez plech, nebo i s jdrem, njakou tlumivku ze sovho zdroje. Zvuk je najednou dut, duniv, bez vek. Pamatuj: m vt induknost, tm vy odpor cvka klade stdavmu proudu, tlum ho, k se j tlumivka.
Vzduchov cvka svzan tkalounem
2. pokus
Ped reproduktor pipojme do srie kondenztor (viz obr. 2). Pro pokus ve kole by vm pipravili hodnoty napklad 1, 2, 4 a 8 mikrofarad, vy pouijte to, co budete mt po ruce. Kondenztor mus bt bipolrn (tedy ne elektrolytick, kter m vyznaenou polaritu vvod), obvykle je to typ MP, co znamen, metalizovan papr. Podle tvaru bvaj krabicov, men hodnoty svitkov - vleek. Zvuk z reproduktoru zn slab a pisklav. Pamatuj: m men kapacita, tm jsou nzk kmitoty omezenj.
Trocha teorie.
I kdy jsme praktick kola, meme vdt, e odpor kladen stdavmu proudu kapacitou kondenztoru nebo induknost cvky se vypot podle vzorc XC = 1/2*pi*f*C [ohmy; Hz, F] [1] XL = 2*pi*f*L [ohmy; Hz, H] [2] Reaktance kondenztoru nebo cvky spolu s ohmickm odporem reproduktoru tvo dli napt a m je reaktance vt, tm men napt zbyde na rozkmitn kmitaky reproduktoru a zvuk je slab. U kondenztoru se zvyovnm kmitotu a u induknosti se sniovnm kmitotu kles jejich reaktance a na reproduktoru je vy napt, co si meme jednodue orientan zmit.
1. pokus
Na zdroj signlu (kazetov nebo CD pehrva, gramofon, vstup z pijmae
3. pokus
Ped reproduktor zapojme do srie tlumivku (viz obr. 3). V reproduktorovch soustavch bvaj obvykle vzduchov cvky, nebo tlumivky na jdru z EI plech nebo na specilnm ferritovm jdru. Jsou navinuty drtem o prmru
Krabicov a svtkov kondenztor
77

Pi jakch kmitotech budeme mit?
Kdy napt namte na njakch kmitotech, kde byla njak miteln zmna a chcete si udlat graf, dojdete k poznn, e bn linern stupnice jako podle pravtka je nevhodn. Na vtin grafu by byly vky, stedy nkde v lev tetin a basy tsn u levho okraje (viz obr. 5). Pitom chceme njak hezk linern mtko - jedna, dva, ti, tyi a tak dle (viz obr. 6). Ing. Velick nm na prmyslovce toto mtko elegantn doplnil destkami a dodal, e se jedn o dekdy, kde deset na nultou je jedna, deset na prvou je deset, deset na druhou je sto, na tet je tisc, na tvrtou deset tisc a krsn mtko bylo na svt. Takov, jako vdte na grafech v literatue (viz obr. 7). Pro nae ely si na osu x uvedeme kmitoty v Hertzech (viz obr. 8).
Na ose x je logaritmick stupnice, na ose y linern, papru se k semilogaritmick; Kdo ho nem, nemus pracn rsovat vechny osy, sta systmem 1-2-5-10 najt body pro tyto kmitoty na bnm milimetrovm pape Pi men postupujeme od 1 kHz, kter je pro ns vchoz kmitoet a zvolen rove vchoz (vztan, referenn) napklad 1V. Nastaven rovn nemnme, mnme kmitoet od 20 Hz do 20 kHz, hodnoty zapisujeme do tabulky a zhotovme grafy, kter mohou vypadat napklad jako na obrzku 10.
Tlumivka
Pokud je ohmick odpor tlumivky pli velk, nedoshne napt ani pi nzkch kmitotech pvodn rovn bez tlumivky. Vkon se zbyten ztrc. Prv proto mus bt ohmick odpor tlumivky co nejmen. Prmr drtu, kterm je tlumivka navinut, se vol tak s ohledem na protkajc proud.
4. pokus
Na vstup zesilova msto kazetovho nebo CD pehrvae zapojme nzkofrekvenn genertor a na vstup zapojme nzkofrekvenn milivoltmetr (viz obr. 4). Nastavme takovou rove signlu, aby na reproduktoru na vstupu zesilovae bylo napt napklad 1 V. Nejdve pi kmitotu 1 kHz, kter bude pro ns referenn (esky eeno vztan) kmitoet. Tuto rove napt z genertoru nebudeme mnit, mnit budeme kmitoet v celm slyitelnm psmu, tedy od 20 Hz do 20 kHz (i kdy to vechno neslyme). Nejdve si vimneme, v jakm rozsahu sly nae ui. Pak si ale musme uvdomit, e slyme to, co se line z reproduktoru. Je jasn, e z basovho reproduktoru uslyme i vce hloubek a z vkovho zase spe vysok kmitoty. Zatm se tedy nenechme ovlivnit tm co slyme, budeme mit. Prvn men udlme jenom s reproduktorem. Komu vad pskn, me pout zatovac odpor - rezistor 4 nebo 8 ohm, podle pokus s menm vstupnho vkonu zesilovae. Druh men se vazenm kondenztorem a tet s tlumivkou. Pi men na samotnm reproduktoru by napt mlo bt v celm psmu linern, stl. To je dal vlastnost NF zesilovae - vyrovnan kmitotov charakteristika. Pi men s tlumivkou by mlo napt se zvyovnm kmitotu klesat. Pi men s kondenztorem by mlo od uritho kmitotu stoupnout a k pvodn hodnot.
Je to dost hrub, jednotliv dekdy se mohou rozdlit napklad zhruba na tetiny. Tomu odpovdaj logaritmy sel 2a5 log(2) = 0,30103 log(5) = 0,69897 pro ns to je asi 0,3 a 0,7 z velikosti jedn dekdy. Kdyby bylo dlen na milimetrovm papru po 10 cm na kadou dekdu, byla by dvojka na 3 cm a ptka na 7 cm.
5. pokus
Pokus o jednoduchou reproduktorovou soustavu. Dve stail v rdiu nebo televizoru jeden reproduktor. Obvykle dostaten penel stedy a sten i hloubky. Ppadn se do jeho stedu pidval trychtek pro lep vyzaovn vek. Nkde se i pro sporu msta pouvaly reproduktory s elipsovitm tvarem membrny. Na vych kmitotech vlivem stoupajc induknosti innost klesala a proto se paraleln k tomuto reproduktoru mohl pes kondenztor C pipojit vkov reproduktor (viz obr. 11). V praxi se dlaj reproduktorov soustavy dvoupsmov nebo tpsmov. Kdyby byla tlumivka a kondenztor zvoleny nhodn nebo zkusmo, byl by vsledn penos zejm nevyven. a) Jestlie by se ob sti nepekrvaly, byly by slyet jenom basy a vky ale se slabmi stedy. Sice by se mohlo zdt, e bedna m v porovnnm se stedy skvl basy i vky, ale celkov by mla men citlivost. b) Jestlie by se ob sti pekrvaly nevhodn, byla by v tto sti vsledn impedance men, a tud vkon na stedech vt, a tak by se vc zatoval zesilova a mohlo by bt peten, nebo i znien.
Obr.5 Budeme tedy mit systmem 1 - 2 5 - 10. Pipravme si tabulku (viz obr. 9). Sta od ruky, protoe pouvte tverekovan seit, bude to pehledn i pravn a dostaten ilustrativn. Ve kole byste pouili milimetrov papr nebo tak zvan semilogaritmick papr, kter m osu x dlenou logaritmicky a osu y linern. Vhodn je tydekdov.
Obr. 6a, b, c, d
78

f
UR Hz V
tak vol podle typ reproduktor, u dvoupsmovch reproduktorovch soustav napklad 3000 Hz. Kondenztory se vyrbj v uritch hodnotch, tlumivky lze navinout pomrn pesn.
20
50
100
200
500
1k
2k
5k
10k
20k
Proto se stanovuje urit dlc kmitoet.
Mezn, dlc kmitoet

Ohmick odpor reproduktoru je i pi zmnch kmitotu stejn, reaktance tlumivky se se zvyovnm kmitotu zvyuje. Stav, kdy je XL = R oznaujeme jako mezn kmitoet. Dosadme a upravme. XL = R [4] Poznmka pro redakci KTE: prosm vyszet jako vzorce podle matematickch zvyklost, ne v jednodkov form a s L u XL podsazenm a s C u XC podsazenm.: 2L = R f = R/2L [5] XC = R [6] 1/2C = R 1 = 2RC f = 1/2RC [7] Prvnm urujcm initelem je impedance reproduktor, dlc kmitoet se
Vpoet C a L
Zkusme si vypotat kapacitu a induknost napklad pro dlc kmitoet 3000 Hz, reproduktory s impedanc 8 ohm. pravou vzoreku [7] dostaneme (vpoet uvdme mysln v jednodkov form) C=1/2fR [8] po dosazen vyjde C = 1/(2*3,14*3000*8) C = 1/150720 C = 6,634819532909e-6 tedy asi 6,9 krt deset na mnus estou, tedy asi 6,9 mikrofarad. Pro n jednoduch pklad je to dostaten, ji-
nak by se uvaovalo dle s mnoha dalmi vlivy a hledisky, ve je dopodrobna popsno v literatue, tato st koliky je pro pln zatenky a jenom ilustrativn. Induknost vypoteme obdobn podle vzoreku [5]. L = R/2*3,14*f L = 8/2*3,14*3000 L = 8/18840 L = 4,246284501062e-4 co je asi 0,42 krt deset na mnus tet, tedy asi 0,42 mH (milihenry) Tlumivku je sice mono vyrobit podomcku, ale kdo dl doma nudle? Od specializovanch firem je mono koupit tlumivky nebo dokonce cel vhybky, i cel stavebnice reproduktorovch soustav.
Literatura:
[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] Luke, J; Vrn zvuk, SNTL Praha 1962 AR 2/75 str. 46 AR B 5/81 Funkschau 25/82 str. 52-56 AR B 2/84 AR B 6/86 AR B 5/93 A Radio - konstr.elektr. 1/96
Reprosoustava vlastnma rukama?

klov slova: tlumivka, kostra, strmost vhybek Pro ne? Stavba m ti zkladn kroky: 1. studium vhodn literatury 2. vroba skn 3. vroba vhybek. Nejjednodu je koupit si celou sadu: sk, reproduktory a vhybky a provst si jenom konenou mont. Pro nkoho je jednodu si sm vyrobit podle osvdenho publikovanho nvodu sk a dokoupit si reproduktory a vhybky, pro jinho je vroba skn nepekonatelnou pekkou, ale me si udlat vechno ostatn. Koupit se d vechno, nkoho odrazuje cena tlumivky a trouf si ji vyrobit sm. Uvate tedy sv monosti: kvli nkolika tlumivkm kupovat celou velkou cvku lakovanho mdnho drtu, vyrbt vhodnou kostiku, ppadn improvizovat njakou navjeku. V nkerch odbornch kolch nebo uilitch jsou dobe vybaven navijrny, nebo se d navjet i upnutm kostry cvky do soustruhu.
36. dl
Vzduchov cvka
Kostra
a) bn pro transformtory, b) kulat, vlastnorun vyroben. Obr. 1 Jednotliv dly kostry pertinaxov destiky, elo a kovov bonice pro zpevnn sestaven kostry a vplov devn palk vlastnosti cvky pln zmnil. Na tto kostice cvka zstane, proto je zapoteb tolik kostiek, kolik bude tlumivek. Ped navjenm se do kostiky vlo zpevovac palk s drou pro osu (prmr napklad 8mm) a na ela kostry se pilo bonice ze eleznho plechu asi 1,5mm silnho, aby se tlakem navjenho drtu kostra neroztrhla. Na drt se asi 15 cm
Materil
a) Pokud mte po ruce kostiky pro transformtor, ppadn i palk, bonice a navjeku, je po starostech. Kostra pro transformtor bv bu lepen vcelku, nebo sestavovan. Jestlie ji nemte a budete ji vyrbt, nemuste se dret dnch nvod a udlte si ji podle sebe. Rozmry transformtorovch plech bvaj v tabulkch, rozmry kostiky snadno odvodte podle nich. Je vyrobena z pertinaxu nebo lamintu o tluce 1,5 mm (jako destika pro plon spoje). Destiku pro plon spoje s vrstvou mdi nepouvejte, ta by tvoila zvit kolem dokola, tedy jaksi zvitov zkrat, kter by
Obr. 2 Sestava ,atioce, kovov bonice, devn palk, sestaven kostra, kovov bonice, matice
79

c) do zez vlome dostaten dlouh provzky, napneme je a pichytme je k ose napklad samolepkou, nebo kouskem drtu, d) zsobn cvku s drtem upevnme voln otonou proti navjece, nebo nm ji navlknutou na njak vhodn kulat tyce prost podr kamard v rukou, e) do zezu vlome drt, nechme ho asi 15 cm vynvat ven a pipevnme k ose, aby pi oten neplandal ve vzduchu, f) otme kostrou a navjme drt pkn zvit vedle zvitu. Druhou rukou vedeme drt a drme ho napnut. Potme zvity, ppadn si dlme po destkch rky. Kamard a je zticha, jinak se pi potn spletete a pokud si mysl, e vm pome tm, e bude potat s vmi, eredn se plete. Nikdy nebudete vdt, kdo z vs potal dobe. Kdy u se spletete, nemusela by to bt tak velk chyba, kdyby ob cvky nemusely bt stejn. (Dlte peci dv, pro dv reprobedny). Pelivka nepovedenou cvku vyhod a zane znovu. Kad chyba znamen odpad a zbyten vyerpvn prodnch zdroj, hromadn odpadu a v lepm ppad nutnost odpad tdit a recyklovat, v horm ppad zneitn ivotnho prosted materilem, kter tam nepat a mohl bt efektivn vyuit jinak. Mal odboen: tite i svj vlastn odpad, by se vm zd nepatrn. Zvl dvejte elezo, hlink, m, odkapanou pjku, pouit baterie, papry. Budete se divit, ale za rok budete mt hromdky, kter se u vyplat dt do sbru. Za m a hlink dostanete penze, baterie od vs asi nikdo chtt nebude, ale v nkterch solidnch opravnch nebo prodejnch hodinek maj krabici, kam dvaj vybit baterie knoflkov rtuov nebo lithiov lnky, NiCd akumultory, a jin. g) Po navinut stle jet drte pevn cvku i napnut drt a za pomoci kamarda cvku pevn sthnte provzky, aby se nerozlezla a nerozmotala, h) uvolnte matky, sundejte bonice (u vte, pro jsou v nich drky?) a cvku sesmeknte ze stedov trubky. A te praktick rada. A se budete marn pokouet pevn utaenou cvku z trubky sthnout, podvejte se znovu na obrzek. Jedno z monch een je podln rozznut trubky - do vzniklho zezu se d vloit njak psek, kter pjde snadno vyjmout (napklad pejle do jitrnic, zpalka aj.). Po jeho vyndn se d vnitn trubka troiku stisknout a cvku lze lehce sesunout. Hotovou cvku je dobr jet na nkolika mstech svzat plochm tkalounem nebo ji celou omotat napklad zkou pskou na koberce, na hokejky nebo na dtka. Nezapomete si
Obr. 3 Kostra pro samonosnou cvku: kulat elo se zezy, vnitn trubka s podlnm zezem vyplnnm vlokou, vnitn vymezovac palk. Cel sestava je zajitna dvma maticemi od kraje pive tenk, pevn provzek, drt se zevnit prothne nejnim otvorem v koste a provzkem se pevn pive ke koste. Podobn se po navinut druh konec drtu pive k cvce, zbytek drtu se odsthne od zsobn cvky a asi 15 cm dlouh kus se vyvede vhodnou drkou v elku kostry. Hotov cvka se obvykle ovj vrstvou olejovho prokladovho papru nebo jet lpe transformtorovm pltnem (pevn, lut, hladk, von pryskyic). Kdo ho nem, pouije alespo njakou izolan psku, aby se tenk vrstva laku na vinut neodela. Nezapomete si na cvku nalepit ttek kde je uveden alepo poet zvit. Prmr drtu nebo induknost si mete kdykoliv zmit, ale zvity u spotte tko. Je vhodn si daje o cvce poznamenat do vaeho seitu: pouitou kostru, prmr drtu, poet zvit, pedpokldanou induknost, zmenou induknost (ppadn vpoet) a asopis nebo knihu ze kter jste erpali. A pak to mete smle zapomenout a uvolnit si pam pro dleitj vci. b) Kulat kostra pro navinut cvky sta jedna, cvka se sve tkalounem aby se nerozpadla a pak se z tto kostry sesune. Je samonosn. Zlat ruiky naich ten vyuij i to, co maj po ruce. Vhodn je kousek novodurov trubky pro vodovod nebo topen, nen kehk, d se snadno uznout a zapilovat. Bonice mohou bt tak z novoduru nebo plexiskla alespo 3 mm silnho, pekliky nebo jinho materilu. V bonicch jsou zezy pro vvod drtu zatku vinut a pro provzky, ktermi je po navinut cvky svzna, aby se nerozpadla. Uprosted je otvor pro osu, kterou se cel kostra sthne, aby drela pohromad. Osa bv upevnna v navjece nebo je pmo na n nasazena klika. Pi navjen se klikou ot cel kostra jako prastko na roni. Aby osa vedla stedem cvky, bv uprosted vymezovac palk, nebo alespo vloky s prmrem stejnm, jako je vnitn prmr trubky.
pilepit ttek s daji: poet zvit, prmr drtu, pedpokldan nebo zmen induknost. Zbyten nebv ani uveden letopotu a signatura, znaka nebo podpis.
Kolik zvit?
a) pesn podle pouvanho nvodu b) podle vpotu c) zkusmo a) Bod za a) je jasn. b) Vpoty pro vlcov cvky jsou vlastn empirick vzorce, vznikl dky trplivosti a dmyslu vdce, nejsou logickm odvozenm njakch prodnch zkon. V literatue se uvd nkolik postup, na ukzku si pedvedeme vpoet podle vzorce uvedho v knize [4], ale postup pizpsobme praktickm podmnkm. Zadme si vnitn prmr cvky, protoe vychzme z trubky, kterou mme, ku cvky odhadneme podle tohoto prmru tak, aby vsledn cvka byla sp jako pneumatika, ne ploch vleek nebo placka jako podloka. Nejefektevnivnji je pouit materil vyuit kdy je vka vinut stejn jako jeho ka a vnitn prmr cvky dvojnsobek vky vinut. Ilustrativn vpoet si provedeme po jednotlivch adch. Poet zvit v jednotlivch adch je dn kou vinut dlenou prmrem drtu. Pro jednoduchost budeme uvaovat, e kad ada je pesn na spodn, take vka vinut je poet ad nsoben prmrem drtu. Rozmry zadvme v mm a induknost vychz v mikrohenry, take vsledek podlme tiscem, protoe v nvodech bv daj v mH. Vpoet provedeme s vhodou v jazyce Basic nebo v Calc602 nebo Excelu. Napklad: Rozmry se zadvaj v milimetrech a vsledek je v mikrohenry. c) Zkusmo to jde tak, ale je vt spoteba materilu. Pokud pak chcete cvek vyrbt vc, pro ne. V praxi se to dl asi takto: zm se rozmry tlumivky, kterou chcete napodobit (napklad v oteven reprobedn) a zhotov se podobn (nebo prost jakkoliv) kostika. Navine se na n tolik zvit, aby vypadala jako vzor. Pak si nechme zmit induknost na cvky (ve kole, uiliti, servisu apod.) a postupujeme podle vahy: Induknost je rovna jaksi konstant cvky dan tvarem, rozmry, pouitm jdrem, zpsobem navinut atd., nsoben potem zvit na druhou. [1] L = k.n2
Postup vinut
a) sestavme kostru, b) kostru nasadme na osu a zpevnme maticemi,
80

Ze zmen induknosti a znmho potu zvit vypotme konstantu na cvky. k = L/n2 [2] Potom do vzoreku dosadme poadovanou induknost a konstantu a vypotme poet zvit. n2 = L/k [3] a z toho n = sqrt(L/k) [4] vyszet jako odmocninu z L lomeno k Zkusme si to. Nae cvka m napklad n = 100 zvit L zmen = 0,35 mH, co pro vpoet je 35.10-5 H (kdy budeme potat stle v mH, meme d pi vpotu vynechat) L poadovan = 0,42mH Potme konstantu: k = 0,35/1002 k = 0,35/104 k = 0,35.10-4 Tuto konstantu dosadme a vypoteme poet zvit n = odmocnina (0,42/0,35.10-4) n = odmocnina (1,2.104) n = 1,1.102 n = 110 zvit Pokud se tvar cvky pli nezmn, bude i jej konstanta skoro stejn a vsledek bude prakticky pouiteln. Je jednodu navinout vc zvit a pak ppadn nkolik odvinout ne se snait drt napojovat a njak zvity pidvat nebo cvku vyhodit a vinout znovu. Pi navinut pesn spotan cvky (podle bodu b) nebude vdy induknost pesn ta, kterou chceme. Kdy jsme doli a sem - nen jednodu si cvku radji koupit? Specializovan firmy je nabzej samostatn nebo i cel vhybky optimalizovan pro urit reproduktory a urit skn. A naopak. Nen to krsn pocit z tvoen? Posluchat vlastnorun postavenou reprosoustavu, se skkami potaenmi koenkou, devnou nebo mramorovou tapetou? v decibelech a pak je na grafu vidt, e vypotan mezn kmitoet m pokles o 3dB a dle je pokles pi kadm zdvojnsoben kmitotu o 6dB. Vhybky 12dB/oktvu strmji oddluj pracovn oblasti basovho, stedovho a vkovho reproduktoru. Schemata, vpoty a praktickou realizaci najdete v literatue. Mimo jin, napsali jste si Jekovi o pedplatn oblbenho asopisu?
Trocha anglitiny
home made - doma vyroben do it yourself - udlej si sm coil - cvka core - jdro diameter - prmr wire - drt wdg. - windings - zvity trial and error - metoda pokusu a omylu happy new year - astn nov rok
Strmost vhybek
V nabdce se objevuj vhybky se strmost 6dB/oktvu nebo 12dB/oktvu (ti 12 decibel na oktvu). Z pechozho vyuovn vme, e 6dB znamen dvojnsobnou nebo polovin vstupn rove. Oktva je v hudb osm tn, osm tn m oproti prvnmu pesn dvojnsobn kmitoet. Napklad komorn a m kmitoet 440Hz, a o oktvu vy m 880Hz, o dal oktvu 1760Hz atd. U vhybky se strmost 6 dB/oktvu je napt pi meznm kmitotu 3000Hz napklad 0,7V. Pi kmitotu o oktvu vym, tedy 6000 Hz bude napt polovin, tedy 0,35V. V [1] Radiu plus KTE .11/99 bylo men provdno pro nzornost ve voltech. Nkdo to rd
Literatura:
[1] Radio plus KTE 11/1999 [2] Radio plus KTE 1/1999 [3] Luke, Vrn zvuk, SNTL Praha 1962, str. 270-279 [4] Kozler, Novk, Stavba tranzistorovho pijmae, SNTL Praha 1962, str. 65, 66 [5] AR/B 2/1984 [6] AR/B 4/1984 [7] AR/B 6/1986 [8] katalog DEXON Praha [9] katalog Klitech Nov Knn
Praktick poznatky:
Vimnme si, e pi dvojnsobnm potu zvit by byla induknost tynsobn!
Autordio
klov slova: ovldac prvky, mont, opravy
37. dl
Co um autordio?
Klasick autordio je pijma pro VKV a SV kombinovan s kazetovm pehrvaem. Jako zvltn psluenstv bv vybaven pehrvaem CD a doplkovm vkonnm koncovm zesilovaem a reproduktory. U ns se vyskytuj autordia s popisem v anglitin nebo nmin, kter vak bn uivatel ani nevnm, m poslepu nauen hmaty na zapnut, peladn na jinou stanici nebo zasunut kazety a jej pehrvn. Tvar a rozmry jsou od dob prvnch autordi stle tyt, li se na prvn pohled pednm pa-
Obr. 2 Na zadnm panelu jsou konektory pro antnu, reproduktory a napjen nelem a technickmi uitnmi vlastnostmi. Autordio mvalo dva velk knoflky - regultor hlasitosti s vypnaem a ladn. Mezi knoflky bvaly pepnae rozsah - SV, DV, KV pozdji i VKV. Novji se doprosted mezi tyto knoflky zaaly umisovat mechaniky pro pehrvn kazet (CC).
Reprodukce
V dnen dob je nastavovn hlasitosti (VOLUME) mnohdy provdno tlatky pro zesilovn (INCREMENT) a zeslabovn (DECREMENT). Tat tlatka se tak pouvaj pro funkce nastaven vek (TREBLE) nebo bas (BASS), pro nastaven hlasitosti reprodukce ze zad-
Obr. 1 Vechny ovldac prvky na pednm panelu autordia
81

rozsahu (BAND). Princip je velice prost. Postupn se zvyuje ladc napt na varikapech a kdy je naladna njak stanice, ladn se zastav a stanice chvli hraje, po 5 sekundch ladn pokrauje a opt se zastav na dal stanici. To zastavovn nedlaj dn trpaslci, ale pi naladn na vyslajc stanici se na vstupu objev nzkofrekvenn signl, kter slyme jako hudbu nebo e a tak je mono st tohoto signlu usmrnit a docela jednodue tmto stejnosmrnm naptm dit obvod pro nastavovn ladcho napt. Technickch een je vc, ale uivatele zajm jenom to, e tato funkce za nj prolad cel psmo. Jestlie se mu naladn program lb, me optovnm stiskem tlatka SCAN nebo njakho jinho tlatka zruit vyhledvn a dl poslouchat tuto stanici. Ukldn stanic (STORE) do pamti me bt bu prbn, nalad se vechny nalezen stanice nebo pouze stanice s nejlepm pjmem (BTM - Best Tuning Memory), nejvce vak jenom tolik, kolik je pedvoleb. Nebo je mono do pedvoleb naladit pouze sv oblben stanice napklad volbou sla pedvolby, naladnm na stanici a stiskem tlatka pro nastaven SET nebo MEMORY. Zle na tom, jestli jezdte pouze v urit mal oblasti nebo pejdte do mst nebo zem, kde u sv pedladn stanice nechytte. Je v tom tak kus exotiky, kdy pejedete za humna a msto svch oblbench stanic slyte um a v tto komunikan neznm krajin spustte pehledov ladn a ozvou se vm stanice o kterch jste ani netuili. Pokud to pi pejezdu na dovolenou muste udlat nkolikrt, budete velebit toho, kde na tuhle technickou fintu piel. Nemuste znt dn kmitoty a nzvy vysla v cizin. Dal technick finta spov v pjmu uritho programu, kter je vysln celoplon z rznch vysla na rznch kmitotech. V praxi to vypad tak, e se pi pejezdu mimo oblast silnho pjmu vaeho programu pijma sm pelad na jin kmitoet, na kterm vysl tent program v mst, kde prv jedete. Takhle samozejm vyslaj jenom nkter programy s celosttn psobnost. n jaksi prahov hodnota citlivosti (SENSITIVITY), kter prost stanice se slabm signlem natolik potla, e nejsou slyet, naopak jsou slyet pouze nejsilnj mstn stanice s dokonalm pjmem. Samozejm e v mstech, kde sla signlu kols, dochz k vpadkm pjmu. Pak je lep bu pepnout na dlkov pjem a strpt um nebo niky signlu, nebo peladit na jinou stanici.
Hudebn sk
Zvl pi dlouhch cestch maj mnoz idii sv oblben kazety nebo CD jako zvukovou kulisu, kterou vnmaj jako uklidujc pozad. Po pamti znaj poad skladeb, jejich pozornost neodvd dn reklamy, ei redaktor nebo nenadl zvuky, jingly (ti dingly). Volba zdroje signlu SRC (SOURCE) se tak provd stiskvnm jedinho tlatka RADIO - TAPE (zznam na psku) - CD (zznam na kompaktnm disku) OFF (vypnuto) a znovu dokola.
Obr. 3 Reproduktory jsou pipojeny na konektor nch reproduktor (FADER), vyven sly reprodukce ze stran (BALANCE) a pro zdraznn hlubokch tn a vek asi o 6dB (LOUDNESS), co je zapoteb zvl pi slab reprodukci, aby se vyrovnal fyziologick vjem slyen. Aby kad funkce nemla svj pr tlatek me se jejich vznam pepnat postupnm stlaovnm nastavovacho tlatka BAS - TRE - BAL - FAD - VOL - a tak dl kolem dokola. Postupnou volbou lze tak stiskvnm jedinho tlatka vybrat (SELECT) rzn zabarven zvuku - LINE, kdy je kmitotov charakteristika v celm slyitelnm psmu vyrovnan - linern, CHURCH (ti er - kostel, chrm) nebo HALL - kdy se zvuk rozlh jako ve velkm sle, POP (populrn hudba), CLASIC (klasick hudba), SPEACH (ti sp e), ROCK, atd.
RDS
Velmi uitenou vbavou je sluba doplkovch informac pro idie - RDS Radio Data System, ARI, kde najdete u zmiovan seznam alternativnch frekvenc (AF) a dal uiten funkce: TA Traffic Announcement - indikace zprv o stavu na komunikacch, uvdnch zvltm cvrlikavm nvtm, kter umouje pednostn poslech tchto zprv ped hudbou. Pi poslechu hudby z kazety (CC) nebo pehrvae kompaktnch disku (CD) se me jejich reprodukce pozastavit a po skonen relace se opt obnov v pvodn hlasitosti. Samoinn vypnn me bt tak ovldno napojenm na mobiln telefon, radiov pojtko nebo vyslaku, kdy je v ppad vyzvnn nebo pjmu selektivn volby poslech z autordia peruen, aby hovor nebyl ruen. Na displeji se tak me zobrazit indentifikace programu PI (Program Identification), nzev programu PS (Program Service Name), PTY (Program Type) druh programu - sport, zbava, hudba.
Ladn
Ladn (TUNE, TUNING) je obohaceno o pedvolbu (PRESET) nejastji poslouchanch stanic do pamti (MEMORY). V pamti jsou uloen data, ktermi se nastavuje ladc napt pro ladc prvky (varikapy), odpovdajc naladn stanice. Tchto pamovch mst (BANK) me bt tolik jako je tlatek pedvoleb (napklad 1 a 6) nebo jich me bt napklad est pro AM vysln na stednch vlnch (MW) nebo est a dalch est pro pjem FM vysln na VKV (VHF). Msto prosvtlen sklenn stupnice s mechanickm pevodem na ruiku ukazatele bv displej (DISPLAY). Na stupnicch dv bvala jmna vysla od domckho Praha I a Praha II pes cizokrajn Wien, London, Paris a po Luxembourg, Trieste i Roma. Dnen displeje zobrazuj nejen naladn kmitoet, ale u doplkovch slueb i zkratku nzvu vyslae a dal daje. Ladn je mono provdt run (MANUAL) nebo aby se idi mohl soustedit na zen, me bt ukldn do pamti spojeno s pehledovm ladnm (SCAN nebo SEEK), kdy je postupn pelaovno cel kmitotov psmo zvolenho
Citlivost
Velice citliv pijmae mohou v nkterch oblastech pijmat mnoho stanic blzkch i vzdlench, co nkdy vede i ke zhoren kvalit pjmu. Pokud nkdo chce poslouchat i tuto slabou stanici pijmanou na velkou vzdlenost (DX, DIST., DISTANCE), m pijma pepnut na maximln citlivost. Pokud chcete poslouchat pouze mstn - lokln stanice (LO., LOCAL), je v pijmai nastave-
Obr. 4 Zjednoduen blokov schma s pepnaem RADIO/MAGNETOFON
82

e) oton, sklopn pedn panel se peto do klidov polohy bez ovldacch prvk. f) vvoj pokrauje a pesto se v nvodech objevuj slovka STEAL - krst STOLEN - ukraden, ANTI THEFT - chrnn proti ukraden. prvn pohled - maj vyboulenou, nafouknutou epiku, nebo z nich vystel vechno, co bylo vevnit. Vypad to okliv, ale mnohdy sta cel prostor pijmae vyistit a kondenztory vymnit. Mnohdy to ale tak odnese koncov zesilova a je teba vymnit integrovan obvod. Bu mv velik odbr proudu, pepaluje pojistku, heje se, nebo nedl vbec nic. Meme zkusit pivst signl z genertoru na vstup a poslechnout si, jestli bude slyet na vstupu. Pozor na pipojovn osciloskopu, mv jeden pl uzemnn a tak by mohl zkratovat vstup, jak jsme probrali v sti o zesilovach. Peten velkou zt - nkte kluci si autordio vylepuj pidvnm dalch reproduktor paraleln. Vc to hraje do t doby, ne se integrovan obvod koncovho zesilovae pepl. Potejte: k reproduktoru 4 ohmy pidte dal 4 ohmov reproduktor, vsledn impedance je jenom 2 ohmy. Vkon je dvakrt vt, z vstupu do reproduktor tee dvakrt vt proud. Pokud jedete pr kilometr, njakou dobu vylepen funguje, ale pi del cest napklad na dovolenou najednou autordio zane podivn zkreslovat, zeslab se a pokud ho vas nevypnete, je konec. Nkter autordia maj funkci automatickho omezen vkonu pi peht, pi vychladnut opt umon reprodukci pi plnm vkonu. Zkrat na vstupu - udlte docela snadno. patnm zapojenm pi monti nebo nhodnm zkratem pi zkouen rznho pepojovn kabel zapnutho autordia. Vsledek bv impozantn deska zapch spleninou, integrovan obvod me bt i viditeln pokozen praskl, nafouknut, odloupnut a bvaj doslova vyplen cestiky plonch spoj tam, kde tekl nejvt proud. Lze je nahradit kousky drtu pipjenmi ke
Mont autordia
penechme odbornmu servisu. Nebo si troufnete vrtat dru pro antnu do karoserie, nathnout antnn kabel, pipojit napjen a do dvek vyvrtat dry pro reproduktory tam, kam se vejdou, kde nejsou njak pky nebo thla od otvrn nebo prostor, do kterho sjd pi oteven okna sklo? Nco jinho je vmna autordia za nov. Napjen bv obvykle z autobaterie 12V, veden pes zvltn pojistku (FUSE). Nkdy bv v pouzdru na kabelu. Kladn (POSITIVE) pl se pivd na pijma pes spnac skku, pijma je mono zapnout a pi zapnut klku zapalovn (IGNITION KEY). Nkter pijmae umouj funkci pijmae jet maximln 10 minut po vypnut, aby se pi nhodnm oputn vozidla s hrajcm pijmaem zbyten nevybjela baterie a pak po prochzce lesem nebylo mono s vozidlem odjet. Zporn pl (NEGATIVE) bv pipojen na kostru (GROUND). Druh pvod napjecho napt je veden pmo od baterie, nevypn se, je to udrovac napt pro pam pedvoleb. Po jeho odpojen se obsah pamti vynuluje (RESET) a pi novm pipojen je teba provst nov nastaven pedvoleb. Reproduktory (SPEAKER) se pipojuj dvma vodii, i kdy by jeden byl nkde pipojen na zporn pl. Reproduktory jsou vpedu (FRONT) nebo vzadu (REAR), lev (LEFT) a prav (RIGHT), jsou oznaovny zkratkami RF - prav pedn LF - lev pedn RR - prav zadn LR - lev zadn Mont usnaduje barevn znaen vodi, zsuvn konektory pro napjen, reproduktory a pipojen antny. Bn se vyskytuj dva druhy antnnch konektor - kolk zasouvan hluboko do konektoru v pijmai nebo konektor pro pipojen na vystoupl krouek konektoru IEC. Pokud mte na kabelu kolk, sta si koupit pechodku - redukci pro pizpsoben obou konektor.
Obr. 5 Antnn konektory bvaj rzn CD pehrva m sv dal funkce, bylo by to na dal povdn. Ovldn nkterch funkc je tak zdvojeno, ovldac tlatka umstna na volantu v dosahu prst.
Zabezpeen?
Bohuel, autordia se kradou (THIEF, STEAL). Nepome ani mont velkmi rouby. Zlodj pak rozmlt palubn desku, vtinou pokod i autordio, kter je pak k niemu. Vrobci se sna krdem zabrnit nkolika zpsoby a) pijma je vyjmateln ze uplku, odnesen dom. Rdio majitel pen sem a tam jako koka koata, ale v palubn desce je pouze przdn dra. b) kdovn selnm kdem - po zapnut pijmae se na displeji objev CODE a je teba zadat sprvn kd. Pi nesprvnm zadn zstane pijma uritou dobu neinn a pak teprve je mono zadat kd znovu. Pi dalm nesprvnm pokusu se ekac doba prodlou na dvojnsobek a pi dalm zase na dvojnsobek. Pokus je jenom nkolik (napklad 16). Nepome ani vypnut a nov zapnut nebo odpojen od baterie. Pokud se tento poet pokus vyerp, je mono si nechat pijma znovu dekdovat po pedloen prodejnho dokladu tenky a zrunho listu nebo jinho certifiktu u vrobce nebo autorizovan opravny. Ukraden takovhoto pijmae je naprosto nesmysln, protoe bez znalosti kdu je zcela nepouiteln. Proto je dobr si slo poznamenat nkde doma a ne na kryt pijmae. Mezi lidmi se k, e nkdo to um rozkdovat, ale vtinou to jsou jenom fmy a navc - slun servis kraden autordia neopravuje. c) kdov karta - pijma lze aktivovat pouze kdovou kartou. d) odnmateln (DETECHABLE) pedn panel s ovldacmi prvky lze uloit do malho pouzdra jako na brle a odnst ho v kapsice s sebou. Bez tohoto panelu je pijma nepouiteln a tud pro zlodje bezcenn. Nevhoda: panel vm me upadnout, nebo ho nkde zapomenete.
Chyby pi monti se vymst

Obrcen polarita napt - obvykle to odnesou elektrolytick kondenztory pipojen pmo ve vtvi napjen nebo u reproduktoru. Mnohdy je poznte na Obr. 6 Vez z firemn dokumentace zapojen konektoru reproduktor
83

zdrav sti cestiky a k vvodm novho integrovanho obvodu. Nehraje kazetov pehrva - na okraji mechaniky bv pepna, na kter tla po zasunut kazeta. Je zapnuto napjen pro motorek a vstup zesilovae by ml bt pepnut msto na vstup pijmae na vstup z magnetofonov hlaviky. Mnohdy sta tento pepna vyistit a nastavit tak, aby spolehliv pepnal. Slab pjem - bv zpsoben patnou mont antny, nebo patn antny nebo kabelu. Bylo by to na dlouh povdn, nejlep uebnice pro vs bude nvod k obsluze vaeho autordia, nebo jet lpe servisn dokumentace, kterou mete zakoupit u specializovanch firem. Pouen: schraujte si schmata a dokumentace nejrznjch pstroj. I kdy je nepotebujete hned, mohou se hodit. A jich bude vc, naute se je tdit podle druh, vrobc. Jestlie na okraji listu nen uvedeno k emu je, napite si to dv, ne to u nikdy nezjistte.
Sov transformtor
klov slova: pkon, prez jdra, primr, sekundr, ochrana ped nebezpenm dotykovm naptm. POZOR: vyhlka . 50/78 Sb stanovuje rozdlen osob podle kvalifikace. Mimo jin stanovuje, e osoby, kter nemaj patinou kvalifikaci, nesmj pracovat na zazen nzkho napt (do 500 V) pod naptm. Osoby vykolen a prokazateln pouen smj pracovat v blzkosti maximln 20 cm od nekrytch st pod naptm a jet k tomu pod dohledem osoby s vy kvalifikac! Jinak eeno: pokud jste ky elektrotechnickch odbornch kol nebo odbornch uili, mete men provdt pod vedenm, nebo jet lpe dozorem uitel a mistr. Pokud ji mte odbornou kvalifikaci, nen pesto nikdy opatrnosti nazbyt. Tato st koliky je vak pro pouen i ostatnch. Jestlie m nkdo dietu, neznamen to, e si neme prohlet jdeln lstek. Sov transformtor je zazen kter mn - transformuje - sov napt (u ns 230 V s kmitotem 50 Hz) na jin napt, protebn pro napjen dalch obvod. M dv vinut: primrn - pipojen na sov napt a sekundrn, ze kterho odebrme napt. Nebojte se teorie, probereme si to prakticky: Pedn: stejnosmrn napt takto transformovat nejde. Za druh: mal transformtor je pro mal vkony a velk pro velk vkony. Za tet: silnjmi drty meme vst vt proudy ne tenkmi drty.
38. dl
M plechy jsou skldny stdav 20W vstupnho vkonu zesilovae je jenom asi 60% z celkovho pkonu. Pkon tohoto zesilovae tedy je asi 20/0,60 = 33 W. To je hrub odhad. Transformtor je drah, take je lep vychzet z pesnjch daj.
EI plechy jsou skldny stdav
Kupujeme transformtor
Nejednodu je transformtor koupit hotov, profesionln vyroben, odpovdajc bezpenostnm pedpism. V nabdce katalog jsou pevn sov transformtory, take n prvn poadavek je: napt na sekundru. Druh poadavek je na maximln odebran proud. Kdy je vynsobme, mme vkon, co je tet poloka, kter se u transformtor obvykle udv.
Proveden transformtoru
Na prvn pohled se li tvarem a podjdra se jim k: s plechy EI nebo M C neboli cka toroidn, s prstencovm jdrem. Pedn: jdro je skldno z jednotlivch plech. Nic se tm neuet, hmotnost jdra je stejn, jako kdyby bylo z jedinho kusu eleza, ale zmen se tm ztrty zpsoben vivmi proudy v jdru. Aby byl uzaven magnetick obvod, mus bt jdro uzaven a nejednodu je ho sloit: pojmenovn plech vychz z jejich tvaru - viz obr. 1 Pi hodnocen transformtoru uvaujeme tak takto: a) Transformtory s EI plechy se daj snadno vyrobit, prvn radioamati si je vyrbli sami podomcku a ani zanajc tovrny, dnes zvunch jmen, nebyly o mnoho lpe vybaven, ne jich dlniky. A ani dnes nen problm si transformtor podomcku navinout. Ns zajm, e tyto transformtory zabraj v zazen tvar krychle. le
Obr. 1a plech M
Pklad 1.
Pro napjen zesilovae je pouit transformtor s naptm 22 V a proudem 1,5 A. V katalogu jsou ale transformtory rozdlen podle pkonu, co te? Vkon transformtoru by ml bt P = U.I tedy P = 22.1,5 co je 33VA.
Obr. 1b plechy EI
Pklad 2.
Pro 20W zesilova chci vyrobit zdroj. Jak transformtor mm pout? Nejednodu odhad k, e zesilova m innost asi tak 60 a 70 %, budeme uvaovat sp s tou ni, take tch
Obr. 1c Obrazek s plochou stednho sloupku transformtoru s jdrem sloenm z E plech
84

Take si pi koupi meme s vhodou vybrat transformtor ji s vvody uzpsobenmi pro osazen do plonho spoje nebo transformtor se zalitm pvodem k primru, nkdy i s pojistkou, u kterho mme jistotu, e nehroz nebezpe dotyku sti pod naptm. To jsou napklad transformtory 11,7 V pro halogenov svtla, kter se hod pro zanajc amatry hlavn z hlediska bezpenosti.
Obr. 2 Transformtor s jdrem sloenm z plech b) Transformtory s C jdrem poznte snadno, nekouk z nich tolik eleza, na prvn pohled vidte dv stejn velk cvky vedle sebe, pak teprve si vimnete oblouk jdra, kter cvky na obou koncch spojuj. Kdy budete njak transformtor na C jdru rozebrat, nejdve sejmete armaturu, kter cel transformtor dr dohromady, potom vm vypadnou dv sti jdra, jako dv ka a zbydou vm dv cvky, vzjemn propojen svmi vvody. Ns zajm, e transformtor je ploch, vejde se do niho prostoru. Tak je men, ne transformtor pro stejn vkon, vyroben z EI plech. c) transformtor na prstencovm jdru je ozdoba modernho nzkofrekvennho zesilovae. Technicky dokonal transformtor pro dokonal zazen. Dokonale vyuit jdro, je cel uvnit cvky. K monti sta jedin roub uprosted. V proveden s drtovmi vvody toto trafo zabere asi jenom 60% prostoru, kter by zabralo trafo s EI plechy pro stejn vkon. Tomu tak odpovd cena. Take krom zkladnch parametr ns bude zajmat velikost, rozmry a cena. Pi dalm studiu zjistte, e dleit je velikost rozptylovho pole, kter me zpsobovat vren pi reprodukci, tzv. sov brum, dle zpsob vyveden pvod, zpsob izolace transformtoru, atd.
Obr. 5b Zazen tdy II m dvojitou izolaci nebo zeslenou izolaci, pohy bliv pvod m vidlici pevn spojenou s kabelem tenciometr a knoflky, vypnae nebo konektory, mus mt trojilovou sovou ru a tet la mus bt pipojen na kostru a na kostru se tak pipojuje jdro transformtoru. Zazen tdy II nem na povrchu dn vodiv sti a transformtor je uvnit. K napjen sta dvouilov sov ra, jej vidlice mus bt s pohyblivm pvodem pevn, neoddliteln, spojen. Toto je pouze orientan vod. Znovu je teba pipomenout, e pro elektrick zazen oprvnn existuj dobr a dsledn dodrovan normy a pedpisy a jejich opomenut me znamenat tragdii. Sami zhodnote sv kvalifikan pedpoklady a radji zstate u teorie.
Obr. 4 Kresba tranformtoru s prstencovm, toroidnm jdrem
Oddlen sovho napt

Vrobce by ml zaruit naprosto dokonal oddlen primru od sekundru, aby nedolo k proraen izolace a tm k prniku st do pstrojov sti zazen. Toto nebezpe hroz u neodborn nebo nedbale vyrobenho amatrskho transformtoru. Kdyby napklad dolo k proraen izolace mezi primrnm vinutm a sekundrnm vinutm transformtoru, kter m mezi vvody sekundrnho vinut napklad napt 10 V, mohlo by mezi kterkoliv z tchto vvod a zem bt napt a 230 V, tedy pmo sov napt!
Prez jdra
Penen vkon transformtoru zle na jeho jdru. Na magnetickch vlastnostech, sycen jdra, istm prezu eleza, atd. Vypad to sloit, ale v praxi se pouv jednoduch pouka: Prez jdra v cm2 je roven asi tak odmocnin z pkonu.
Pklad 3.
Transformtor m mt pkon asi 100VA. Jak velk m bt prez stednho sloupku jdra? S = odmocnina z P S = odmocnina ze 100 S = 10 [cm2]
Vvody transformtoru
a) na pjec piky na izolan lit na vrchu transformtoru b) na pjec piky pro osazen do plonho spoje, dole, pod transformtorem c) na svorkovnici (pod rouby) d) zalisovan pvod k primrnmu vinut - sov flexora - bezpen proveden e) pouze drtov vvody (napklad u nkterch toroidnch transformtor). Obr. 5a Kostra transformtoru se spojuje s koszrou pstroje a s ochrannm vodiem. Schma zapojen transformtoru u zazen tdy I.
Pipojen sovho transformtoru

Z praxe vte, e k holcmu strojku, sovmu adaptru nebo televizoru vede pouze dvouilov sov ra s plochou zstrkou se dvma kolky. Vrtaka, ehlika, remoska, osciloskop, pota a podobn zazen maj trojilovou sovou ru se zstrkou se dvma kolky a dutinkou spojenou s ochrannm vodiem. Ve je dno normami a pedpisy, ke kterm postupn tak dojdete, te jenom okrajov uvedeme, e zazen tdy I, kter m kovov kryt nebo sti spojen se spolenou kostrou - kovov osiky po-
Obr. 3 Neuml kresba tranformtoru s C jdrem
Transformtor s jdrem sloenm z EI plech
85

nila pojistka, shoelo by vinut transformtoru na uhel. Nejvce zpachu vydvaj prokladov olejov papry mezi jednotlivmi vrstvami vinut. Znalost tohoto zpachu je dleit, protoe opravi vadn trafo poznaj mnohdy u po uchu. Netete aprlov slo, to je fakt. Prmr drtu pro urit proud se d najt v tabulkch, ale obvykle se pouvaj dv vahy: 1) proudov hustota v mdnm drtu by mla bt maximln 2,5 A/mm2 . Jinak eeno drtem o prezu 1mm2 sm tci proud maximln 2,5 A. Pak by se pli zahval a mohl by se peplit. Pozor, prez nen prmr. Drt o prmru 1mm m polomr r=0,5mm. Pr-
Kostra pro vinut cvky transformtoru 2. vstupn napt (naprzdno) 3. maximln odebran proud (sekundru), ppadn vkon transformtoru 4. proveden - tvar jdra 5. bezpenost proveden Pi odhadu vlastnost transformtoru se zamme pedevm na: 1. prez jdra v cm2 2. odhad vkonu, co je druh mocnina prezu P = S2 3. odhad proudu tekouc vodiem d = sqrt (I/2) Ostatn pt.
Transformtor s C jdrem
Pklad 4.
Mm transformtor s EI plechy se kou stednho sloupku 32 mm a vkou svazku plech tak 32 mm. Jak je jeho pkon? Prez stednho sloupku je S=a.b S = 32.32 S = 1024 [mm2] co je 10,24 [cm2] Pkon P = S2
Obr. 6 Toroidn transformtor ez drtu, tedy plocha kruhu se rovn p krt er na druhou, tedy 3,14 . 0,52 , co je 3,14 . 0,25, tedy 0,78 mm2 . Tmto drtem by ml tci proud maximln 2,5 . 0,78 = 1,95A. Chytr hlavy zajm, kde se vzala ta hodnota 2,5A/mm2. Zkusmo. Zle na tom, jestli je vodi veden ve volnm prostoru, kde se me snadno chladit, nebo je navinut na cvce transformtoru. 2) Druh praktick pouka k, e prmr drtu m bt roven odmocnin z poloviny proudu. d = sqrt(I/2) pro n ppad s proudem 2A d = sqrt(2/2) d = sqrt(1) d = 1 tedy drt o prmru 1mm pro proud 2,5A d = sqrt(2,5/2) d = sqrt(1,25) d = 1,128 mm a kdo tomu nev, a si vypot prez tohoto drtu. Domc kol: jde tento vzoreek jet troku zjednoduit? Take si shrneme, e pi koupi transformtoru musme uvaovat: 1. transformtor na sov napt
Pouit literatura:
Pkon je asi 10,242 co je 104,86 take vkon je o troku men, tedy asi 100 VA. Tento jednoduch vpoet vm pome u na prvn pohled odhadnut vkon transformtoru. A naopak. Jestli si myslte, e mal transformtorek z rdia nebo kalkulaky, kter dv napt, kter by se vm hodilo, mete pout pro vkonn zesilova, zkuste si odhadnout jeho monosti tmto jednoduchm vpotem. To je vc jdra.
Obr. 7 Transformtor s vvody na svorkovnici katalog transformtor SVED, elektrotechnick drustvo katalog transfor mtor TALEMA ELECTRONIC s.r.o. katalog transformtor TBP TRANSFORMTORY s.r.o katalog transformtor TRONIC s.r.o katalog soustek GM electronic str 48-51 Novk, Kozler; Amatrsk soustky a stavba tranzistorovch pijma, SNTL Praha 1963 Dvoek, Marvnek, Elektronika, Alfa, Bratislava 1972
Prez vodie
Druh veliina urujc vstupn vkon je proud z transformtoru. Teoreticky byste z malho transformtoru mohli dmat i vy vkon, ale za chvli byste uctili zvltn vni, pak byste spatili prouek dmu a nakonec ctili smrad. Pokud by v transformtor nezachr-
Zhodnocen a prava sovho transformtou

Klov slova: proud naprzdno, zvit na volt, sestava Pi stavb amatrskho zazen lze koupit nov transformtor podle naich poadavk, nebo pout transformtor, kter nm z neho zbyl a mohl by se hodit. Pokud na transformtoru nen dn ttek, meme pesto zjistit jeho vlastnosti, ppadn ho upravit a pout.
39. dl
Proveden
Pokud je na ttku napsno, e je to sov transformtor, mme napl vyhrno. Pokud vidme pouze dva vvody, jedn se zejm o tlumivku. Tlumivka je cvka pouze s jednm vinutm. A navc, plechy tlumivek bvaj skldny s mezerou. Po
Vkon transformtoru
Pedn posuzujeme jeho velikost, penen vkon odhadneme podle velikosti stednho sloupku S v cm2, vkon P je asi S na druhou.
86

hodnoty si peliv zap do svho seitu nebo na samolepku, kterou si na transformtor pilep, aby pt nemuseli hledat, kam si to napsali a pak mit znovu. Zsada: nejprve zapojme men obvod, amprmetr pepneme na nejvy rozsah, zkontrolujeme zapojen a pak teprve pipojme na sov napt. Bhem men na nic nesahme, jednu ruku drme radji za zdy a kdyby se nco dlo, ihned napjen odpojme. Co by se mohlo dt? Mohlo. Ruka mcho pstroj let za roh, trafo von, nebo pchne, line se z nj dm. Nebo se nedje vbec nic. Ale obvykle se transformtor chov naprosto klidn, odebr njak mal proud. Napklad u transformtoru s vkou plech 32mm a odhadovanou rkou stednho sloupku 32mm je plocha stednho sloupku 32 32 = 1024 mm2 co je asi 10 cm2. Deset na druhou je sto a tak bychom oekvali, e transformtor bude schopen penet asi 100 W. Byl namen proud naprzdno napklad 50 mA. Pkon naprzdno tedy je 230 V 50 mA, co je 230 0,05 = 11,5 W. Take toto trafo meme pout jako sov. bytek napt na ohmickm odporu drtu, kterm je transformtor navinut. Dal men se provd u pi skuten zti, nejlpe u na vstupu za usmrovaem.
Zvltn transformtory
a) transformtor, kter m jedno vinut s velkm ohmickm odporem a druh s malm odporem. Pi pipojen na sov napt m sice dost velk proud naprzdno, ale na sekundru docela pouiteln napt, deset, dvacet volt. Pi rozebrn zjistme, e m plechy EI sloen tak, e E a I jsou zvl a mezi nimi je nkdy vloen prouek lepenky, take mezi ky a ky je mezera. To nen sov transformtor, ale vstupn transformtor ze starch elektronkovch rozhlasovch nebo televiznch pijma. b) sov transformtor, pouvan v elektronkovch zazench m obvykle primrn vinut na 220 V s odbokou pro 120 V a na sekundru m dvakrt 300 V tenkm drtem pro odbr asi 50 a 100 mA a dal vinut vinut tlustm drtem m 6,3 V pro proud teba a 4 A, u jet starch pstroj bylo jet vinut pro 4 V. Pokud je vm lto dobe proveden transformtor vyhodit, mete ho rozebrat, nechat navinut primr a znovu si navinout sekundrn vinut podle naich poadavk. c) sov transformtor pouvan pro elektronick kalkulaky s displejem, kde jedno vinut pro napjen displeji m asi 90 V a 150 V, dal je teba 12 V. Pokud nkdo toto trafo chce pout, nemus si vinut pro 90 V vmat a pouije jenom to, kter se mu hod, nebo opt trafo me rozebrat, primr nechat a navinout si svj sekundr. d) pozor, vechny transformtory nejsou sov, zvl kdy rozeberete starou televizi, nebo njak neznm zazen.
Obr. 1 Transformtor s odbokou na primru a nkolika sekundry tlumivce se chce aby propoutla stejnosmrn proud a stdavmu proudu kladla co nejvt odpor. Jestlie je jdro tlumivky skldno z M plech, zjistte, e mezi stedn st vseku a obvodovou st je mezera. S tou nic nenadlte. U plech pro sov trafa tam njak malik mezera je, aby vbec plechy ly skldat, ale u tlumivek bv vyseknut mezera 0,5 nebo i 1 mm irok. Pokud takov plechy pouijete pro sov transformtor, bude mt u pi zapojen naprzdno znateln velk proud naprzdno.
Kter vvody k emu pat

Zjistme, jak vvody k emu asi pat. Do transformtoru nen vidt, ale meme odhadnout, e vinut tenkm drtem, bl ke koste, bude asi primr. Proto by pi zkouen ohmmetrem toto vinut mlo mt nevt odpor. Pokud najdeme dv takovto vinut a jedn se o star transformtor z dob, kdy v sti bvalo 220 nebo 120 V, me se jednat o jedno vinut s odbokou pro 120 V nebo rozdlen vinut pro 120 V a pak jet pro dalch 100 V. Dal vinut mohou mt mal odpor, zvlt, maj-li jenom nkolik zvit silnm drtem. To budou zejm sekundrn vinut. Me bt jedno, nebo jich me bt vc. Kdy u tume, kter vinut je asi primrn, zmme proud primru naprzdno. Viz obr. 1.
Obr. 2 Men odbru naprzdno Jestlie si nejsme jisti, jestli vybran vinut opravdu lze pipojit na sov napt, postupujeme po krocch (viz. obr. 3).Do transformtoru nepustme najednou cel napt 230 V, ale postupn. K tomu slou t.zv. regulan transformtor, kterm meme nastavovat napt od nuly a asi do 250 V. Na dlnch bv star kulat, velikosti velkho 5 litrovho kuchyskho hrnce, nebo ve skovm proveden velkho mcho pstroje s voltmetrem a sovou zsuvkou, kter v sob m vestavn i oddlovac trafo. Nejprve nastavme napt 50 V a zmme odbr proudu. Pot nastavme 100 V a opt zmme proud, pak to sam pi 150 V, 200 V a konen pi 230 V. Pokud by pi 150 V proud strm vzrostl a pi pokusu nastavit 200 V by se stle vce hroziv zvyoval, znamen to, e jdro je u pln nasyceno a vinut pat asi 120 V a na 230 V s pipojit nepjde. (Viz. obr. 4).
Proud naprzdno
To znamen, e je pipojen pouze primr na s a na sekundru jet nen nic pipojeno (viz obr. 2). Jet z transformtoru neodebrme dn proud a u sm odebr proud. Nco odebrat mus, ale ne zase moc. Co je to moc? Jestlie transformtor m penet vkon 100W, je hloup, aby napklad 30W spoteboval sm pro sebe. Tak asi desetina by byla pijateln. Take m men transformtor, tm men by ml bt proud naprzdno a m vt transformtor, tm me bt proud naprzdno vt. ! Protoe se jedn o men, kter je vyhrazeno pouze odbornkm, musme ho provdt podle sv kvalifikace bu pod dozorem, nebo dohledem, odbornci sami a ostatn si to nechaj zmit a dvaj se, jak se to dl a namen
Rozebrme transformtor
Pedn si nepoztrcme noiky, lity, svorky nebo kryt a nerozbijeme si kostru s vinutm. To je pak lep ji zahodit a navinout cel transformtor znovu. Nkdy bvaj plechy staen plechovou armaturou, kterou sta sthnout. Plechy M jsou seroubovan Po uvolnj stle dr pohromad. Nejhor je vydolovat prvn plech, tak se obvykle zni. Plechy jsou toti v jdru nkdy utsnny
Napt na sekundru
Kdy u mme transformtor pipojen, zmme napt na sekundrnch vinutch (viz obr. 5). Je to tak napt naprzno, tedy men bez zaten. Po pipojen zte toto napt klesne. Zde se uplatuje vliv ztrt v transformtoru,
Obr. 3 Men kivky proudu naprzdno
87

ry, kter dr pohromad transformtor sloen z EI plech. vrchu transformtoru a lpe se chlad, me bt proudov hustota a 4 A. Jde zde hlavn o oteplen, kter nesm transformtor zniit ani pi trval zti. 2) Mon odebran proud vypotme z vkonu transformtoru a sekundrnho napt. Napklad mme transformtor pro 100 W a na sekundru budeme mt 20 V. Msto 100W pkonu budeme na sekundru uvaovat po ztrtch asi o 10 % mn. Take teoreticky by bylo odebrat proud 90 : 20 = 4,5 A. Jestlie bychom dovolili proudovou hustotu 3 A/mm2, bude potebn prez drtu 4,5 : 3 = 1,5 mm2. Prmr vypotme podle znmho vzoreku. (vypoteme er na druhou 1,5 : 3,14 = 0,5 a er je odmocnina z 0,5, co je 0,7. To je polomr. Prmr drtu je D = 2 r, co je 2 0,7 = 1,4). Take pouijeme drt o prmru 1,4mm 3) Vejde se nm drt do oknka v koste? Jestlie ne, mme dv monosti. Bu nechat to, co se podailo navinout a napt bude men, nebo pout ten drt. Kdo m rd teorii, najde vechno v tabulkch.
Poet zvit
Kdy chceme na transformtor navinout nov sekundr, musme vdt, kolik zvit mme navinout. Nejjednodu je vpoet trojlenkou. Pklad: ze sekundru, kter pvodn dval 6,3 V jsme odvinuli 32 zvit. Vpotem zjistme, kolik je zvit na jeden volt. Zde to je 32 : 6.3 = 5. Jestlie chceme nov sekundrn vinut napklad 20V (stdav napt, po usmrnn bude vy), vypoteme poet zvit n2 = 20 5 co je 100. Pokud se nm pi odvjen poet zvit nepodailo pesn spotat, meme pout piblin odhad podle vzoreku, kter pro kmitoet st 50 Hz a sycen jdra 1T (jeden Tesla) udv poet zvit na jeden volt jako podl 45/S, kde S je plocha stednho sloupku v cm2. Je to jenom piblin, protoe neuvaujeme ztrty. Vpoet transformtoru bv uvdn v uebnicch, te ho peskome.
Obr. 4 Graf zvislosti proudu naprzdno na primrnm napt vinut pro 120 V a vinut pro 220 V; TRANSFORMTOREK ENC 036 2 ZPA Preov pro 12 , 220 a 380 V/6, 12 a 24 V klnkem, kter se vm nepoda vythnout, protoe je zaraen cel dovnit a nen ho za co chytit. Take si transformtor opeme o pevnou podloku a sname se krajn plech noem uvolnit po celm obvodu. U plech EI se poda odloupnout horn ko a kdy transformtor nen slepen impregnac, je mono poklepnm na roubovk open o sted ka plech povystrkat ven. U plech M se mus plech po celm obvodu uvolnit, na jedn stran pjde nadzvednout, na druh stran jenom maliko. Nkdy ho lze zachytit kombinakami, ale to je asi tak vechno. Nehnete s nm. Pomete si upnutm za vytahovan plech do svrku (viz obr. 6). Zapenm za transformtor plech troiku popojede. Plech znovu upnete do svrku o kousek n a opakujete. Kdy plech vythnete, jdou ostatn vyndavat lpe. Plechy - jsou z jedn strany naten barvou, lakovan, kdysi se mezi n dvaly tenk prokladov papry. Kad plech toti mus bt od ostatnch magneticky izolovn. Kdyby nebyly oddleny, bylo by jdro jedna velk kostka, kde by viv proudy mohly rejdit celm jdrem a cel efekt jdra sloenho z plech by byl ztracen. Transformtor by ml velk odbr. Plechy si na stl odkldejte tak, jak jste je vyndali. Pokud byl transformtor impregnovn ve vosku, nebo parafnov hmot, je na pohmat kluzk a pi optovn monti by se vm mon ani vechny do kostry nevely. Proto bude zapoteb vosk smt njakm rozpoutdlem. Nedvejte je na kamna, protoe zahtm plech by se zmnily jejich magnetick vlastnosti. Pi vrob se plechy po vysekn lisem jet haj pi urit teplot. Svornky - tedy rouby kter transformtor dr pohromad tak na sob maj navlknutou izolan trubiku nebo jsou alespo ovinut proukem papru. Opt se jedn o izolaci, aby nedolo k magnetickmu zkratu mezi plechy. Tot plat pro prouek lepenky vloen do armatu-
Konen mont
Obr. 5 Men napt naprzdno Po navinut posledn vrstvy vvod piveme ke koste a na vinut jet navineme dal prokladov papr, aby transformtor byl chrnn ped odenm. Jet lep je transformtorov pltno. Nezapomeneme bu pod posledn vrstvu vloit ttek s daji o transformtoru, nebo je napeme na samolepku a pilepme nahoru. Plechy opt skldme stdav, po zastren poslednho plechu nkdy bv nutn mezi jdro a kostru zarazit ploch klnek z pihrocenho pertinaxu. Jdro polome na rovnou pevnou plochu a poklepnm bronzovou palikou, nebo sp kladvkem, ale pes palk z tvrdho deva, plechy srovnme. Po konenm sestaven se v prmyslu transformtory impegnuj bu tlakov
Vineme sekundr
Po odvinut pvodnho sekundru nm zstane pouze primr, kter chceme zachovat. Sekundr mus bt od primru, kter je pipojen na s, dokonale oddlen. V praxi to bv a) vrstvou prokladovho papru, navinutou na primru, b) oddlenm pepkou. V jedn komrce je primr a ve druh sekundr. Nkdy bvaj tyto komrky opravdu oddlen, na jdro se mohou nasadit jedna po druh. To je vhodn pi prmyslov vrob. Nkdy mete pi rozebrn transformtoru pod sekundrem najt jeden zvit mdn flie pes celou ku kostry, pipojen naletovanm drtem na kostru pstroje. Tato flie v ppad proraen vinut zkratuje napt na kostru a pak je vc pojistky, aby obvod rozpojila. Pozor! zvit nen kolem dokola spojen! To by vznikl zvit nakrtko. Pod mdnou fli je vloen prokladov papr, aby se na konci flie nezkratovala se svm zatkem.
Prmr drtu
Musme uvaovat ti hlediska: 1) Prmr drtu volme podle poadovanho odebranho proudu. V minulm sle jsme uvaovali proudovou hustotu 2,5 A/mm2. U sekundru, kter je na po-
Obr. 6 Krajn plech je chycenve (svrku a penm povytahovn ven
88

parafnovou hmotou, transformtory pro zvltn ely se zalvaj zvltn pryskyic. Pro nae ely alespo transformtor z boku nateme barvou. Nitocelulozov schne rychle, syntetick cel den. To nen pro okrasu, ale mezi plechy pedn neme vnikat vlhkost a plechy nereznou. Plechy slepen barvou tak nemohou drnet, bruet v rytmu sovho kmitotu. Vimnte si, e plechy, na kter shnete rukou, reziv. I trocha potu je agresivn. Pokud je transformtor vkldn do plechov armatury, nezapomeneme na paprovou vloku. Po zhotoven se v prmyslu transformtor nejdve zkou napovou zkouekou na prraz mezi primrem a kostrou a tak mezi primrem a sekundrem. Podle rznch pedpis by ml vydret po uritou dobu napt 2000 V. Dle se m odbr naprzdno a sekundrn napt na przdno. Pokud si na 100 % nejste jisti, e transformtor je naprosto bezpen, nepouvejte ho. Nebo si ho nechte pezkouet u odborn firmy. Upravili jste si v minulm sle vzoreek pro vpoet prmru drtu? Slovn eeno je mono odmocninu z proudu dlenho dvma rozdlit na odmocninu proudu nsobenou odmocninou z jedn poloviny, take vsledn vzoreek je velice jednoduch d = 0,7*sqrt(I). (Odmocniny se neikovn szej a tak je vhodnj jednodkov potaov zpis).
Nvrh transformtoru
klov slova: typizovan jdra, poet zvit, plnn kostry Transformtor lze koupit nov, nebo ho prost navinout. I kdy ho nebudete navjet, mete vdt, z eho se pi vpotu vychz. Teoretick rozbor je obvykle v uebnicch elektrotechniky [viz seznam literatury na konci lnku], nebo napklad v Radio plus KTE . 5 a 6/1998. Protoe jsme praktick kola, vezmeme to opt spe prakticky na pkladu. Chceme transformtor z 230 V na 25 V/ 1,5 A. 1. Vkon transformtoru P2 = U2 I2 P2 = 25 1,5 P2 = 37,5 [W] 2. Pkon bude vy. Ztrty pr bvaj asi tak 10 %. Nemuste tomu vit. Nakonec si je mete sami zmit, stejn jako prvn konstrukti transformtor, v jejich stopch te jdete i vy. V naem zjednoduenm pkladu tedy k vkonu pipoteme 10 %. P1 = P2 1,10 P1 = 37,5 1,10 P1 = 41,25 [W] 3. Mohli bychom vypotat plochu stednho sloupku, ale radji se podvme do
ty p plechu M12 M17 M20 M23 M29 M34 M34 vkon [W] 5 15 25 50 70 120 180 vka [mm] 14,5 19,5 26,5 31,5 32,5 35 52 n1V 0,5 mm 26,6 14,0 8,7 6,4 5,0 3,92 2,63 n1V 0,3 mm 30,4 15,9 10,0 7,3 5,9 4,5 3,0 p lo c h a 1x 1,30 2,21 3,06 4,25 4,44 6,84 6,84 p lo c h a 2x 1,26 2,06 3,00 3,98 4,19 6,48 6,48
40. dl
tabulek typizovanch transformtor. Napklad u plech M je pro plechy velikosti M12 pkon 5W, pro M17 je to 15W a tak dle. Pro n vypotan pkon 41,25 W najdeme nejbli vy jdro, tedy M23. 4. Mohli bychom vypotat poet zvit na jeden volt, ale radji se opt podvme do tabulek. Pro toto jdro jsou zde dva daje. Jeden pro plechy siln 0,5 mm a druh pro plechy siln 0,3 mm. Zmme si, jak plechy mme a pokraujeme ve vpotu. (Nemte posuvn mtko?
ty p p le c h u EI12 vkon [W ] 3 4 5 6 EI16 5 6 8 10 EI20 8 10 20 30 EI25 30 40 60 80 vka [m m ] 10 12,5 16 20 12,5 16 20 25 16 20 25 32 20 25 32 40 25 32 40 50 n1V 0 ,5 m m 39,4 31,5 24,8 19,7 23,7 18,5 14,8 11,85 14,8 11,85 9,58 7,36 9,58 7,66 5,92 4,74 5,92 4,64 3,69 2,96 n1V 0 ,3 m m 44,0 35,2 27,6 22,1 26,5 20,6 16,5 13,3 16,5 13,3 10,2 8,35 10,2 8,5 6,6 5,3 6,60 5,17 4,12 3,30 5,10 4,45 2,74 2,30 1,80 1,43 1,10 0,95 0,56 0,46 p lo c h a 1x p lo c h a 2x
Tab. 1 Zjednoduen tabulka transformtorovch plech typu M

Typ plechu oznauje vlastn ku stednho sloupku plechu vkon maximln vkon vka vka svazku plech n1V poet zvit na 1 V pro jdro z plech 0,5 mm plocha plocha oknka pro vinut s vvody na jedn nebo na obou stranch
Obr. 1 Oknko pro vinut na koste Tak si na sebe polote teba dvacet plech, zmte celkovou tlouku a podlte dvaceti.) Pro n ppad je u plech silnch 0,5 mm, 6,4 zvit na 1 V. 5. Poet zvit na primru je n1 = U1 n1V n1 = 230 6,4 n1 = 1472 [zvit]. 6. Poet zvit na sekundru je n2 = U2 n1V n2 = 25 6,4 n2 = 160 [zvit]. 7. Pozor na ztrty v transformtoru. Nco se ztrc v eleze jdra a nco v mdi vinut. Celkem jsme uvaovali 10 % a tak jsou dv een, v literatue a programech se pouvaj ob: a) na sekundru pidme o 10 % zvit vc, nebo b) na sekundru pidme o 5 % zvit vc a na primru 5 % ubereme. Take pi pidn 10% zvit na sekundr nm vyjde poet zvit n2 = 160 1,10 n2 = 176 [zvit]. 8. Mohli bychom vypotat prmr drt, ale podvme se do tabulek. Pro maximln proud sekundrem 1,5A v tabulkch najdeme drt o prmru 0,85 mm.
EI32
60 100 150 200
Tab. 2 Zjednoduen tabulka plech typu EI viz [3, 4, 5] Ha, kde je proud primru? Ten musme vypotat z pkonu a sovho napt I1 = P1 : U1 I1 = 41,25 : 230 I1= 0,1793 co je asi 0,18 A. Pro tento proud najdeme v tabulkch drt o prmru 0,3 mm. 9. Take bychom mohli shrnout: I. 230 V/0,18 A - 1472 zv. prm. 0,3 CuL II 25 V/1,5 A - 176 zv. prm. 0,85 CuL (CuL znamen mdn lakovan drt.) Vejde se nm to na kostiku? I to se d z chytrch tabulek zjistit. Pot se tak zvan plnn kostry. Kad typ jdra m urit rozmry a pro vinut je na koste oknko urit velikosti. Tabulky nm nabz monost uvaovat vvody a) jenom na jedn stran b) na obou stranch Pro n ppad je plocha oknka 3,89 cm2.
89

p r m r d r tu [m m ] 0,1 0,15 0,18 0,20 0,224 0,236 0,250 0,280 0,30 0,315 0,355 0,335 0,375 0,4 0,423 0,45 0,475 0,5 0,53 0,56 0,6 0,63 0,67 0,71 0,75 0,8 0,85 0,9 0,95 1,00 1,06 1,12 1,18 1,25 1,32 1,40 1,50 1,6 poet z v it na 1cm2 6000 2800 2000 1650 1350 1250 1100 870 770 690 625 560 510 450 400 360 325 300 265 240 210 190 170 155 140 120 110 100 90 83 74 65 56 50 44 40 33 28 p r o u d [m A ] p i h u s to t 2 ,5 A/ m m 2 20 44 63 78 88 110 123 154 177 194 220 245 275 314 355 400 442 490 550 616 705 785 880 990 1100 1250 1420 1590 1770 1965 2200 2400 2740 3030 3420 3750 4500 5000
Jakou plochu zabere vinut?

V tabulkch najdeme kolik zvit se vejde na 1cm2. Z toho vypotme, kolik cm2 zabere nae vinut. 10. Plocha vinut Primrn vinut n1 m 1472 zvit drtem o prmru 0,3 mm, kterho se do 1cm2 vejde 770 zvit. Vypoteme jeho plochu: S1 = 1472 : 770 co je 1,91 cm2. Sekundrn vinut n2 m 176 zvit drtem o prmru 0,85 mm, kterho se do 1cm2 vejde 110 zvit. Vypoteme jeho plochu: S2 = 176 : 110 co je 1,6 cm2. Ob plochy seteme a mly by se nm vejt do oknka: S = S1 + S2 S = 1,91 +1,6 S = 3,51 cm2 V tabulce je plocha pro vinut jenom 3,89 cm2 take se nm nae vinut na kostru vejde. Pokud ne, budeme upravovat. Jestlie chyb jenom mlo, uvme, jestli budeme opravdu potebovat takov vkon a jestli by nestail o trochu ten drt. Jestlie chyb vc nebo moc pebv a transformtor by byl nevyuit, zvolme jinou velikost transformtoru a znovu pepotvme. Je lep radji dle uvaovat a potat, ne navinout nepouiteln zmetek a zkaen materil vyhazovat. Proda nen nevyerpateln, je teba materilem dobe hospodait. Zjednoduen tabulka transformtorovch plech typu M: typ plechu - oznauje vlastn ku stednho sloupku plechu vkon - maximln vkon vka - vka svazku plech n1V - poet zvit na 1V pro jdro z plech 0,5 mm a 0,3 mm plocha - plocha oknka pro vinut s vvody na jedn nebo na obou stranch Tento typ plech vychz z nmeck normy DIN a u ns ho pouvala nap-
klad TESLA Stranice. Pro tyto vkony stailo pouze 6 typ plech a 7 velikost kostiek a samozejm i ppravk na navjen - palk, bonic, atd., co pedstavovalo 7 velikost transformtor. U plech typu EI jsou pro kad typ plechu 4 velikosti kostry, co pedstavuje tyi krt vc velikost transformtor a tak je mono pro urit vypoten vkon zvolit nejvhodnj velikost transformtoru, take se uspo m, elezo. Kad typ tchto plech m sv vhody. Tabulky prmru drtu jsou pro rychlou orientaci, obejdete se i bez nich, jenom s paprem a tukou. Protoe sekundr je bl k povrchu transformtoru, meme pipustit proudovou hustotu napklad 3 A/mm2. Jak velk bude prmr drtu pro proud 1,5 A? Prez S = 3 : 1,5 co je 2 mm2 Z toho vypoteme prmr D = 0,797 a nejbli vyrbn drt m prmr 0,8 mm. Take si tuto tabulku mete klidn kdykoliv sami pomoc jenoduchho programu vytvoit a vytisknout.
Literatura:
[1] Radio plus KTE 5/1998 - Transformtory str. 2224 [2] Radio plus KTE 6/1998 - Transformtory str. 2324 [3] Radiov konstuktr 4/1974 str. 1826 a tituln list [4] Rdiotechnick prruka, Bratislava 1973 str. 108124, peklad [5] [5] Telefunken Laborbuch I, Ulm/Donau 1961 [6] Mattko;Elektronika pro SPE, SNTL Praha 1987, str. 7578 [7] Mattko, Fojtov ;Elektronika pro 3. ro. SPE, SNTL Praha 1981, str. 421 424 [8] Faktor, Zdenk; Transformtory a cvky pro elektroniku, BEN 1999 [9] Breyl, Hudec, MK-B/1992 program pro Nvrh transformtor V 1.1 [10] Radio plus KTE 2/2000 str. 3438 [11] Rdio plus KTE 3/2000 str. 3436 atd.
Tab. 3 viz [3]
Co se starou CD-ROM?
Klov slova: kompaktn disk, CD-ROM, laser, napjec zdroj Pokud se vm dostane do ruky vyazen CD-ROM, je vyazen asi proto, e - je opravdu vadn, nebo - je u pomal, ale dobr. Na prvn pohled vidte, e je to ploch uzaven krabice, na jedn stran m eln panel (viz obr. 1) uzaven dvky vsuvnch san pro vloen CD, tlatko pro vysouvn a zasouvn san, vlevo malou drku konektoru pro sluchtka a vedle nj okraj zoubkovanho koleka regultoru hlasitosti a indikan LED. Novj CD-ROM maj jet druh tlatko pro skokov pechod na dal stopy. Na zadn stran (viz obr. 2) je nkolik konektor, u kterch obvykle bv popis: DC INPUT - napjec konektor pro 5V= a 12V=. 40 pinov dvouadov konektor pro pipojen datov sbrnice, stejn jako u harddisku, oznaen napklad HOST INTERFACE nebo ATAPI a podobn.
41. dl
Obr. 1 eln panel CD-ROM MODE SELECT - ti dvojice propojek oznaen : - CS. nebo CSEL - MA. nebo MASTER (stejn jako u harddisku - jestlie je zapojen jako dc)
90

zznam na rozdl od gramofonov desky nebo magnetofonovho zznamu je proveden digitalizac, tedy pevodem zvukovho - audio signlu vzorkovnm s kmitotem 44,1 kHz a 16 bitovm pevodem a dalm velice dmyslnm zpracovnm do digitlnho tvaru a pak zaznamenn vyplenm do disku. Vroba disku by byla na dlouh povdn, ns zajm to, e jednotka CD-ROM ve kter lze pehrvat CD s potaovmi daty me pehrvat i bn CD s hudbou. Proto je na pednm panelu konektor pro sluchtka a regultor hlasitosti.
Obr. 2 KOnektory na zadn stran CD-ROM - SL. nebo SLAVE (u harddisku znamen, e je druh, zen) Propojka obvykle bv na SL, tak j tam meme nechat. DIGITAL AUDIO - dvoupinov konektor - digitln vstup pro dal zpracovn v PC AUDIO OUTPUT (L - GND - GND - R) - vstup analogovho stereofonnho signlu. Pokud CD-ROM ji v potai doslouila a budeme j chtt zkusit vyut jako jednoduch pehrva CD se zvukovm zznamem, pouijeme pouze jedin konektor - napjen. Napjec konektor zskme z njakho vraku PC nebo v njakm bazaru nebo firm, kter se zabv pestavbami PC. V nvodu ke stavb zdroje pro CDROM v KTE . 11/1996 na stran 271274 je uvdn napjec napt CDROM 5 V/0,6 A a 12 V/0,7 A Pi men rznch CD byl odbr proudu u 5 V= asi 300 a 400 mA a u 12 V= pi rozjezdu motorku asi 800 mA a pak pi rovnomrnch otkch disku asi 300mA. Take lze pedpokldat, e ani vae CD-ROM nebude mt odbr vt ne 1A a tud je mono pout obvykl stabiliztory typu 7805 a 7812, kter je mono pout a do odbru proudu 1 A, (vy proud vestavn elektronick pojistka omez a napt kles). Ob dv napt je teba zapnat a vypnat souasn, nejlpe dvojitm vypnaem na vstupu zdroje. Pi vypnut zdroje sovm vypnaem zstvaj nabit elektrolytick kondenztory ve zdroji a na nkterm z vstup me napt zstat o chvilku dle ne na druhm. Kdo chce mt jistotu, me si zkonstruovat obvod, kter bude hldat ptomnost obou napt a pi poklesu jednoho z nich ob dv vypne.
Obr. 4 Znaky zaruujc bezpen proveden a oznaen laseru 1. tdy
Zesilova
Zesilova pro tuto jednotku by ml bt stereofonn a ml by mt vstupn citlivost takovou, aby ho bylo mono vybudit vstupnm naptm pro sluchtka, tedy asi od 100mV. To u jsme potali, uvaujeme-li napklad vkon do sluchtek 1 mW a impedanci sluchtek napklad 16 ohm, ale to u je jin kapitola. Pro bn poklidn hran sta napklad malik zesilova s TDA2822M publikovan v KTE 2/99 na stran 6-7 jako stavebnice . 396 (lze objednat v redakci). Nepotebujete regultor hlasitosti, protoe ten je u na pednm panelu CD-ROM. K napjen sta adaptr. Vstupn rove linkovho vstupu bv 0 dB, tedy 0,775 V a pokud m zesilova vt citlivost, je nutno na vstupu pidat dli napt tvoen rezistorem a potenciometrem. Pokud si chcete z CD-ROM udlat pehrva na CD, vyplat se vm udlat si do jednoho zazen - zdroj pro CD-ROM i - zdroj pro zesilova a jet vestavt i - stereofonn zesilova. Me vs napadnout otzka: pro bych ml dlat pehrva z CD-ROM, kdy ho mm v potai? Pro ne? Kdy mte fungujc dobrou CD-ROM, jej pkon i s pkonem zesilovae bude tak do 10 W, pota i s monitorem m pkon mnohonsobn vt - stovky watt.
Napjec zdroj
mus mt ob dv napt 12 V= i 5 V=. Ob napt se mus souasn zapnout a tak souasn vypnout. Pokud pipojte pouze 12 = V, v mechanice to hroziv zavr, ppadn vyjedou san ven, zevnit se bude ozvat cvakn peskakovn pevod posuvu laserov hlavice na krajnm dorazu. Tak byste si mechaniku mohli zniit. Meme pout napjec zdroj z PC, nebo zdroj meme s naimi znalostmi vyrobit. Velikosti proud najdete na typovm ttku CD-ROM. Na ttcch namtkou vybranch CD-ROM (viz obr. 3) jsou tato daje: CD-767E Acer 5 V = /900 mA 12 V =/ 1500 mA CDR-130A NEC 5 V = /0,9 A 12 V =/ 1,2 A, na nkterch je uvedeno jenom napt, vypalovaka CDR m uveden pkon 11W.
Jazykov koutek
Cdko je podstatn jmno rodu stednho, bn skloovan podle vzoru msto a v etin pln zdomcnlo. C znamen slovo COMPACT - kompaktn, celistv a bylo pouito nejdve u kompaktnch kazet magnetofonovch psk, se ktermi se na rozdl od psku na cvkch bjen zachz, jsou to ty znm kazety, oznaovan CC (ale toho si vm mlokdo). Kdy Philips piel se svm zznamem na optick disk, dostal oznaen CD - compact disc. To nen chyba, ve slov disc je opravdu c. DISK je disk pro magnetick zznam - harddisk, floppydisk a DISC i s typickm tvarem psma a logem je disk pro optick zznam. Prvn byl zznam hudby a zhy se pilo na monost zaznamenvat msto hudby i potaov data, tedy COMPUTER DATA a tak vznikl disk CD-ROM. Zkratka ROM znamen, e je to mdium, kter slou k uloen potaovch dat pouze pro ten - read only memory. Nae cdko s nahrvkami hudby je technicky oznaovan jako CD-DA kde DA znamen DIGITAL AUDIO, protoe
Pozor!
Na CD-ROM je spousta rznch typovch ttk (viz obr 4. a 5) a vrazn
Obr. 3 Typov ttek s uvedenm napjecch napt
Obr. 5 Znaka pozor neviditeln zen
91

1993 - Safety of laser products, znaku CE atd.
Druhy CD
(Podle Dr. Bernarda Steinbrinka) Zvukov CD mla od r.1982 na trhu velk spch, potaov prmysl zjistil, e velk mnostv digitlnch audio dat me bt nahrazeno digitlnmi potaovmi daty. Tak se zrodil CD-ROM. Zkladem byla erven kniha (Philips/Sony 1982) ve kter definuje Audio CD (CDDA), specifikace CD-ROM byla uvedena ve lut knize (1984), pro pouit zvukovho zznamu, video zznamu a animac v programech (emu dnes kme multimedia) musela bt rozena, tak byl v Zelen knize (1987) definovn Compact Disc - interactive (CD-i). Interaktivn programy mohou bt spoutny pouze na potach nebo pehrvach CD-i. Nejznmj cdko - Audio CD (CDDA) je ureno pro zznam a lze je pehrvat na pehrvach CD a na CDROM. Zvukov zznam je tak na CD Mixed Mode - se smenm zznamem. Zde jsou data uloen na prvn stop (prvn na ad pi pehrvn) a na dalch stopch je zvukov zznam. Modern pehrvae prvn stopu uml, zatmco star pehrvae se sna pehrvat i prvn stopu, co se projev hlasitm pitnm, kter vak me zniit reproduktory nebo zesilova. Aby se tomu pedelo, byl v roce 1996 pedstaven nov systm nazvan CD-Extra (znm i pod nzvy CD-Plus, Enhanced CD nebo multisession), definovan firmami Philips a Sony v Modr knize. Na tento disk by se pednostn mlo hledt jako na audio CD, kter vhodn poskytuje nevyuit prostor na vtin audio CD pro pdavn informace, kter mohou bt interpretovny jednotkami CD-ROM a multimedilnmi potai. Pozor, zvukov zznam je na prvnch stopch a potaov data jsou na konci. I kdy nov audio pehrvae data uml, ostatn je budou chtt pehrvat jako zvukov zznam a opt me dojt ke znien k zesilovae a reproduktor. Pro-
Nahoe st s pohnc mechanikou, dole celkov pohled toe audio pehrva jsou schopn pehrvat pouze stopy prvnho zznamu na CD, budou hrt vdy, kdy najdou prvn zznam. Ale adi CD-ROM, kter je schopn pehrvat CD-Extra, se vdy nejdve podv na posledn zznam na CD (na datovou st) a zane ji st dv, ne zane cokoliv dlat s prvnm audiozznamem.
Detailn fotografie sti s optikou a ukrytou laserovou diodou plus celkov pohled ze zadn strany lut ttek CLASS 1 LASER PRODUCT. Zvlt v nvodu k tzv. vypalovace CD-ROM je zdraznno, e nemte snmat kryt, protoe uvnit je laser. Poadavky k zajitn bezpenosti pi prci s laserem stanov vyhlka eskho adu bezpenosti prce . 124/1982 Sb. Do tdy 1 pat lasery, u kterch nejvy vkon zen nepevyuje nejvy ppustn hodnoty (nen nebezpen lidskm om), ale tak vechny pln zakrytovan lasery, jejich kryt je upraven tak, aby jej nebylo mono otevt bez pomoc nstroj a aby pi jeho oteven dolo k peruen chodu laseru. Na ttcch CD-ROM najdete i dal znaky zaruujc bezpenost a shodu s mezinrodnmi standardy, nap. IEC 825:
Odkazy na literaturu:
[1] [2] Manul k CD-ROM ATAPI/E-IDE Vrbov, Jelnkov, Gavrilov - vod do laserov techniky, VUT Praha 1994 Henderson - A guide to laser safety, Chapman & Hall, 1997 Manul k CRW4416SX Yamaha Manul k CRW6416S Yamaha WinOnCD 3.6 - manul k softwaru CeQuadrat KTE 2/99 str 6,7 - Zesilova s TDA2822M
[3] [4] [5] [6] [7]
drba a oprava mikropjeky

Klov slova: mikropjeka, metoda porovnvnm, nastaven teploty Na mnoha dlnch se pouv mikropjeka, kter m dv sti: vlastn pjeku a zdroj napt. Na mnoha dlnch se pouv oblben elektronicky regulovaten spjkovaka ERS 50 z TESLA Liptovsk Hrdok. drba pedstavuje pevn - vmnu houbiky na istn hrotu - vmnu hrotu - vmnu topnho tlska - vmnu peplen ry - dotaen matice potenciometru - vmna pojistky - atd. Hrot se vymuje cel. Obvykle vydr velmi dlouho. Nesm se ale istit pilnkem, jako u mdnch hrot pjeek 75W/24V. Odelo by se pokoven a hrot by stejn neel pocnovat a pouvat. Nenvratn by byl znien. Hrot se za stu-
42. dl
dena po uvolnn prunho hku sthne z tyky a msto nj se nasad nov.
Houbika
Hrot se ist za tepla otenm o navlhenou houbiku - pongiu. Houbika mus bt vlhk, ne mokr. Pi otrn hrotu o suchou houbiku se houbika velmi rychle spl a je nutno koupit novou. Na krytu bv npis PONGIU NAVLHI. Nezkouejte j nahradit molitanem, poly-
92
Schma regulovateln pjeky styrenem, filcem nebo jinm materilem, kter po zaht na hrotu udl smrdut kvarek, kter opravdu nelze nim odstranit. Pojistky nahrazujeme pouze hodnotami doporuenmi vrobcem, tedy pojistku FU1 v primru sovho transformtoru 0,5 A a FU2 v sekundru 0,4 A. Pozor: ped kontrolou pojistek jakhokoliv zazen vdy zazen vypneme a odpojme od st. lze snadno vythnut. Pokud je zapeen, je teba pout nstroj s pesnm prmrem tyky, jinak ji mete pokodit. Rukoje tak me bt pokozen. Zkroucen teplem, jestlie nefunguje regulace, nebo praskl po pdu, atd. Lze j snadno vymnit. Sovou ru peplte, ani nevte jak. Sta chvilka nepozornosti, binec na pracovnm stole a je ctit zpach spleniny. Nic hroznho, pokud se nikomu nic nestalo. Proplenou ru je nutn vymnit. Ale pozor. V ppad sov ry se mus dodret bezpenost prce a provedenou vmnu mus zkontrolovat osoba s patinou kvalifikac. V prvn ad je teba naprosto pesn podle originlu pipojit ru a zachovat barvy izolace! Jednotliv nhradn dly lze koupit houbiku, hrot, topn tlsko, tyku, rukoje i pojistky a ry. na dc elektrod nen dc napt, je tyristor vypnut a do okamiku, kdy se na n dc napt z regultoru pivede.
Regulace
Funkce je na prvn pohled zejm. Knoflkem nastavme poadovanou teplotu, LED svt a pikldnm hrotu do kalafuny nebo na pjku meme zkusit, jestli je u hrot pjeky dostaten oht. Pi dosaen nastaven teploty LED zhasne. Po chvilce vidme, e se LED znovu rozsvt. To znamen, e pi dosaen nastaven teploty se tlsko pestalo zahvat a kdy po chvilce jeho teplota poklesla, znovu se zapne jeho zahvn. dc napt pro tyristor se zskv z dc sti, ve kter se porovnvaj dv napt: a) napt snman na tlsku na LED a b) napt z potenciometru regulace teploty. Tato napt se pivdj na dva rzn vstupy operanho zesilovae. Jestlie je tlsko studen, vidme, e svt LED a toto napt se pivd na vstup 2, kde se porovnv s naptm na vstupu 3. Na vstup 3 pivdme napt, kter meme potenciometrem mnit od urit minimln hodnoty a do hodnoty, pi kter tlsko heje naplno. Zahvnm tlska se mn jeho odpor a tud napt pivdn na vstup a kdy se ob napt vyrovnaj, zmn se skokem napt na vstupu, na dc elektrodu nen pivdno napt, tyristor nevede, ale tlsko setrvanost stle heje a do doby, kdy jeho teplota poklesne na uritou mez. Snman napt, piveden na vstup 2 je men, ne napt nastaven potenciometrem a zase se na vstupu obvodu objev napt, kterm se znovu oteve tyristor a tlsko znovu zane ht. My vidme pouze to, e LED svt, kdy se tlsko zahv a e nesvt, kdy je rozeht na nastavenou teplotu. Tot vdte u ehliky nebo fritovacho hrnce, ale zde je zeno elektronicky. U vtiny elektronickch zazen nikdy nebude znt zcela podrobn jejich funkci. Na pkladu tto pjeky si ukeme, jak lze pesto pi oprav postupovat.
Topn tlsko
Jestlie pjeka neheje a ob pojistky jsou v podku, meme ohmmetrem pi vypnut (!) pjece zkontrolovat, jestli tlsko nen peruen. Sta sthnout rukoje a mit na pvodech od tlska ke kabelu. Ve schematu si vimnte, e paraleln k tlsku je pipojen rezistor R12 a s nm v srii LED. Jestlie je tlsko peruen, mte vlastn jenom tento rezistor a LED, take pi pipojen ohmmetru namte v jedn polarit pvodnch r rezistor + odpor LED v propustnm smru a pi opan polarit rezistor + odpor LED v zvrnm smru. Nebo prost odpojte alespo jeden pvod od tlska. Tlsko m jeden pvod hnd a druh ern, jeden krat a druh del. Tuto polaritu je teba dodret. a proto si ji ped demont poznamenejte. Pamatuj: obezetn technik si pi demonti jakhokoliv zazen dl poznmky, co kam vedlo a hlavn barvy vodi. Nepodceujte to, ppadn si tyto poznmky udlejte pmo do technick dokumentace. Kus papru nkam zalote a u se s nm nikdy neshledte. Jestlie po oprav tlsko siln heje, teplotu nelze knoflkem regulovat, tyka s hrotem se me rozhavit a do ervena. Okamit pjeku vypnte. een je jednoduch. Jestlie ped tm pjeka normln fungovala a zmna nastala a po vmn topnho tlska, je zejm obrcen polarita tlska (zvl kdy si nepamatujete, jak bylo zapojen pvodn). Sta obrtit polaritu a ve je v podku. Tyka, ve kter je tlsko zasunut, je tenkostnn, ocelov a tlsko obvykle
Rekonstrukce
Jestlie se vm dostala do ruky pjeka ji star, vyazen, z vprodeje, na inzert atd., me se stt, e u m nco za sebou nebo je z n jenom torzo, ale pokud je v podku transformtor a mechanick dly, je mon j celou zrekonstruovat a teba i vyrobit nov plon spoj. Schma zapojen bv v krabici (ale kde t je konec..), bylo publikovno v Amatrskm rdiu [2], nebo kdyby to bylo opravdu nutn, si ho prost nakreslte podle skutenosti. Zkladem je sov transformtor, kter m dv sekundrn vinut. Z vinut II. je po usmrnn v Graetzov zapojen (bez filtranho kondenztoru) zskno stejnosmrn napt, kter pulzuje pi kad plvln, take jeho kmitoet je 100 Hz. Tmto naptm je pes tyristor VS napjeno tlsko. Tyristor je vlastn jaksi ventil, kter se naptm na dc elektrod oteve a zstane oteven do t doby, ne jm pestane tci proud. Tedy na konci kad plvlny. Kdyby napjec napt tyristoru bylo opravdu jenom stejnosmrn, tyristor by se otevel a zstal by oteven stle a tlsko by stle topilo a nebylo by ho mono ani na chvilku vypnout. Jestlie
93

Nkdy bv povolen matika potenciometru a potenciometr se to a to dokola, a se ukrou pvodn drtky a pak samozejm nereguluje. Jestlie nen vidt nijak oividn vada, pichz as pro men. Ale jak hodnoty mme namit? vu, dal je teplota, kdy se pjka tav, pak teplota, kter se pouv a pak i vt teplota pro masivnj spoje, pi kter se men spoje bhem chvilky pehvaj a cn edne a spoj je peplen. To by bylo nastaven podle citu. Napt pro regulaci teploty se mn zmnou odporu potenciometru, spodn a horn hranici nastavuj dva trimry, kter bvaj zakpnuty proti pootoen (ervenou) barvou. Obvykle s nimi nikdo nehbe a tak jejich nastaven mete vit. Pokud s nimi nkdo pootoil, pokuste se je podle flku barvy nastavit tak, jak to asi bylo pvodn. Tuto metodu popisuji podrobn proto, protoe se me hodit pro opravy nejrznjch prmyslovch zazen, kter se snail opravovat kdosi ped vmi a ktermu nemete pijt na jmno. Pokud nkdy v njakm zazen budete v pokuen njakm nastavovacm prvkem pootoit, udlejte si na nm znamnko, pootote, sledujte, co to udl, a pak ho vrate zptky, jak to bylo. Jinak se z toho zblzn nkdo po vs. Pokud v pjece nkdo trimry opravdu otel, nebo je vymnil, mete jejich sprvn nastaven zjistit porovnnm s dobrm kusem. Za vs to zmili uov oboru mechanik elektronickch zazen z SPVE, kdy si pi vuce vadn pjeky sami opravuj. s naptm opravovanho pstroje. Nebo je mono porovnat odpory trimr.
Porovnn odpor
Trimry nebudeme vyndvat. Nezajm ns jejich hodnota, ale hodnota odporu, kter namme pi zapojen v zazen i s ovlivnnm ostatnmi obvody. Pro porovnvn pouijeme tent mc pstroj, protoe jin me mt jin vlastnosti a me namit jin hodnoty. A tak je to rychlej. Odpor namen na trimru RP3 15 kiloohm byl podle polohy jezdce potenciometru od 3,8 do 4,2 kiloohm. Odpor namen na trimru RP2 68 kiloohm (to je ten na destice pln dole, RP3 je nad nm) byl 20,2 kiloohm. Take teplotu se sice nedozvme, ale porovnnm s fungujcm kusem zjistme, jak by mlo bt nastaven u opravovanho kusu.
Metoda porovnvnm
se pouv u nlezsk prce, pokud mme alespo jeden dobr kus. Porovnvat meme napt v uritch bodech, nebo odpor. Kdo se styd, e by pouval opisovn, me si to nazvat komparativn metoda. Pozor: pokud nemte patinou elektrotechnickou kvalifikaci, nesmte pracovat na zazen pod naptm. ci odbornch kol mohou urit prce provdt pod dohledem a pi men na otevenm zazen pod naptm nejlpe pod dozorem uitele nebo mistra s patinou kvalifikac a na patin vybavenm pracovnm stole. V prvn ad si namme typick napt na sekundrech transformtoru (podle schmatu 25 V a 10 V), napt na anod tyristoru (u vzorku bylo nameno 23 V na stejnosmrnm rozsahu voltmetru), na dc elektrod tyristoru (0 nebo 23 V), na pvodech k topnmu tlsku, atd. Napjec napt pro operan zesilova m pro nezasvcen kupodivu kladn a i zporn napt (+13 V a -13V) a stabilizovan zenerovmi diodami VD7 a VD8 (+6 V a -6 V), kter je pivedeno na napjen operanho zesilovae. Na svtc LED bylo u vzorku nameno napt asi 2 V, na vstupu 7 operanho zesilovae napt 5 V nebo -3,9 V atd. Tak je mono mit dl a porovnvat napt zdravho kusu a opravovanho. Samozejm e oba kusy by mly mt potenciometr nastaven do stejn polohy.
Zvr
Nebyl by problm vm publikovat schma se vemi namenmi hodnotami, ale vy peci nebudete opravovat tento jeden typ zazen, ale jakkoliv jin. Protoe jsme v Mal kole praktick elektroniky, naute se sami postupovat pi opravch systematicky, dlat si poznmky, hledat dokumentaci a vyuvat i porovnvn s dobrm kusem.
Porovnn napt
Vechna napt se m proti zemi a bereme jako fakt, e u operanho zesilovae mou bt s polaritou + nebo -. Pokud mte rukovm midlem, kter nem automatick nastaven polarity, muste ho podle polarity menho napt sprvn pipojit. Na trimru RP3 15 kiloohm a tedy na spodnm okraji potenciometru bylo nameno napt -1,7 V, na jezdci potenciometru je tedy podle jeho polohy napt od -1,7 V do -6 V. Jezdec potenciometru je spojen s trimrem RP2 68 kiloohm a na jeho druhm konci bylo nameno napt pi nastaven potenciometru na minimum asi -1,2 V a na maximum -4,2 V. To je metoda pi kter porovnvme napt namen na fungujcm pstroji
slovensko-esk slovnek
slovensko-esk: pongia - houbika spjkovaka - pjeka anglicko-esk: soldering - pjen soldering iron- pjeka heating element - topn tlsko comparative method - porovnvac metoda temperature - teplota
Nastaven teploty
Jak mm nastavit teplotu, kdy ji nemohu zmit? Na stupnici na pednm panelu jsou naznaeny teploty, kter podle zkuenosti odpovdaj vlanmu, pedehtmu hrotu, kdy pjeka nen vypnut, je jenom v pohotovostnm sta-
Literatura:
[1] 3F1 185 25 firmen schema ELEKTRONICKY REGULOVATEN SPJKOVAKA ERS 50 [2] AR 12/1991 str. 496, prava mikropjky ERS 50, V. Jemelk [3] Katalog PS technik, CD-ROM
Dnes poznme tyristor a triak

Klov slova: tyristor, triak, spnn spna. Jako spnac prvek sice funguje i tranzistor, ale opravdovm spnaem se stal a tyristor a vvojov mlad triak. Schmatick znaka (viz obr. 1a) je podobn diod, m A - anodu, K - katodu a navc G - dc elektrodu. Msto dlouhho vysvtlovn si udlme pokus.
43. dl
Pokus 1
Podobn jako jsme to v zatcch na koliky zkoueli s tranzistorem, si do obvodu (viz obr. 2) zaadme tyristor. rovika nesvt. Na dc elektrodu pes rezistor pivedeme napt. Tyristor se oteve a vede, rovika nebo LED svt.
Tyristor
V elektronicky regulovanm zdroji k pjece v minulm sle jsme poznali tyristor. Na rozdl od elektromechanickch spna - rel, stykae, apod nem mechanick kontakty, je to bezkontaktn
94

a vm njak zapojen podle njakho asopisu nebude sprvn fungovat jen proto, e jste pouili jin typ tyristoru.
Obr. 1a Tyristor
Obr. 1b Triak
Napt z dc elektrody odpojme a ejhle... tyristor stle vede!! Je sepnuto. Kdy se dost vynadivme, jak nm to pkn funguje, zaneme pemlet, jak ho zhasnout. Jednodue. Rozpojme obvod. Jakmile tyristorem pestane tci proud, nevede. Vyuit? Snad pli primitivn, ale jednm tlatkem mete obvod zapnout a druhm vypnout. Ono by se u njak vyuit nalo, sta trocha fantazie.
Pokus 3
Kdy u jsme u dc elektrody, vidte podobnost s tranzistorem. Tak jsme mili proud bz, ale vce jsme si vmali napt mezi bz a emitorem UBE, podle kterho se pozn, e tranzistor vede nebo nevede. U kemkovho tranzistoru je UBE asi 0,6 a 0,7 a tak si ho meme zmit i u tyristoru (viz obr. 4). Podobn jako u tranzistoru si mete ci, e k sepnut tyristoru sta pomrn mal napt mezi dc elektrodou G a katodou K. Toto napt se v katalogu nkdy uvd tak, je to dobr vdt sp pro pedstavu, jak se tyristor d. Kdy je na G napt UGT, me bt tyristor sepnut. Obr. 4 Tyristor a triak napjen stdavm naptm s bt tyristor. Jenome takhle mete ovldat rzn spotebie napjen ze st. Rozsvcet a zhasnat svtla, spoutt motory, topen, pjeku atd. Pamatuj: pi trvale pivedenm napt na dc elektrodu se zd, e tyristor stle vede. Ne. Pi skonen kad plvlny, kdy napt klesne k nule, se rozpoj, nevede. Ale pokud je na dc elektrod napt UGT, znovu se pi dal plvln sepne a tak se to rychlost 50 Hz opakuje a nae oko to ani nesta vnmat jako peruovn a vidme, e rovka trvale svt.
Pokus 2
Jak m bt velk odpor? Pece nebudete stle slep opisovat ze schmat. V katalogu si vimnete, e u tyristoru jsou rzn daje o dovolenm napt a proudu a mimo jin tam je i proud IG, co je proud tekouc dc elektrodou, potebn pro sepnut tyristoru.
Pokus 4
Pece nebudeme pod tyristor sami njakm tlatkem rozpojovat. To zad stejnosmrn napt, kter vdy po chvilkch pestane. Nen to nic neobvyklho,
Pokus 5
Tot se vyzkoume i s triakem. Vmna tyristoru za triak je na nepjivm kontaktnm poli dlem okamiku. rovka pi pouitm tyristoru svt mn ne s triakem. m to?
Triak
Obr. 2a Tyristor se spn proudem do dc elektrody U tranzistor jste si hodnotu rezistoru stanovovali oklikou podle zesilovacho initele tranzistoru, kter byl tak pokad jin. Tady se vm v katalogu pmo nabz hodnota. Zkusme si tento proud zmit. Do zapojen (viz obr. 3) pouijeme potenciometr (linern), ve kole by uitel pouil posuvn odpor, nebo odporovou dekdu nebo jin poklady, vm sta to, co mte. Zpotku nastavme maximln odpor, postupn ho sniujeme, mme proud tekouc do dc elektrody a sledujeme, kdy se tyristor sepne - rozsvt se LED. Proud si poznamenme. Tent pokus meme zopakovat pi rznch naptch. Jenom nesmme pekroit maximln napt UDRM uvdn v katalogu. Tent pokus meme zopakovat s rznmi typy tyristor, kter mme po ruce. Rzn typy tyristor maj v katalogu uvdn rzn proudy IGT, maj rznou citlivost. Na tento pokus si vzpomete, Obr. 3 Men proudu IG je to stdav, usmrnn napt, ale pozor - nevyfiltrovan. Mus tepat. V rytmu sovho kmitotu. POZOR: podle stupn na kvalifikace nesmme sami pracovat se sovm naptm! Smme pout nejve bezpen napt, z bezpen provedenho zdroje - transformtoru, kde nen mon dotyk ivch st pod naptm. Pro n pokus meme pout napklad bezpen proveden transformtor pro halogenov osvtlen 12 V se zalitm - izolovanm - pvodem sovho napt, nebo jin bezpen zdroj stdavho napt a jet radji pod dozorem osoby s patinou kvalifikac. Ochotn se vs ujmou uitel odbornch pedmt. rovku zvolme podle pouitho zdroje. Pro 12 V transformtor napklad rovku 12 V do auta, napiklad malou 1 W nebo 5 W. Obvod zapojme podle obrzku 5. Bez zapojen dc elektrody rovka nesvt. Na dc elektrodu pipojme napt svt. Odpojme - zhasne. Znovu pipojme, rozsvt se. Odpojme - zhasne. Tyristor se tedy zapn i vypn naptm na dc elektrod. To nm nemus pipadat jako moc zvltn. To zvldne jakkoliv pkov vypna nebo rel, na to nemuTriak je mlad bratek tyristoru. U jeho schematick znaka (viz obr. 9) napovd, e se bude chovat asi jako dv diody zapojen proti sob. A opravdu. Propout ob plvlny. Jeho elektrody se oznauj A1 - prvn anoda, A2 - druh anoda a opt G - dc elektroda. dc napt se obvykle pivd mezi jednu z anod, je to A1 a dc elektrodu G. Opt si mete provst tat men jako u tyristoru. (V zahranin literatue najdete msto A1 a A2 zkratky MT1 a MT2).
Pokus 6
Tyristor se v sepnutm stavu chov jako dioda. Propout proud v jednom smru, ve druhm smru proud nepropout. To znamen, e ze sovho napt propout vdy jenom kladn plvlny, zporn plvlny nepropout. Podvejte se na schma v minulm sle. Napt pro topn tlsko, spnan tyristorem, bylo usmrnno dvojcestnm usmrovaem v Graetzov zapojen, take se vyuvaj ob plvlny. V jedno-
Obr. 2b Pokus se rovikou a bateri z baterky
Obr. 5 Dioda propout pouze kladn plvlny, rovka svt mn
95

soustka tyristor triak tyristor
Obr. 7 rovka za dvojcestnm usmrovaem svt naplno, vyuv ob plvlny cestnm usmrnn bylo vyuit maximln 50%. Nae zapojen si tedy doplnme o usmrova. Je jas rovky vy?
typ BT151/800 BT138/800 2N5064 T08-6A
IT 12 A 12 A 0,8 A 0,8 A
UDRM 800 V 800 V 200 V 600 V
UGT 1,5 V
IGT 15 mA min 35 mA
pouzdro TO220AB TO220AB TO220AB TO220AB
0,8 V
0,2 mA max 10 mA
triak
Pokus 7
Zkusme si to co nejjednodueji. Pmo na vstup transformtoru pipojme rovku (viz obr. 6). Svt. Do obvodu vadme diodu - rovka svt mn, protoe dioda propout pouze plvlny kter pichzej v propustnm smru.
uijeme stejnosmrn napt z prvnho pokusu - z ploch baterie, ze zdroje, atd. Kdy na dc elektrod ponechme trvale stejnosmrn napt UGT, do dc elektrody G trvale potee proud IG a jakmile se znovu na tyristoru objev dostaten napt, je proudem I G sepnut a vede a do okamiku, kdy napt zase poklesne na konci plvlny k nule. Zvdav teni si mohou zkusit zmit, pi jakm napt na tyristoru zane vst (to se m pi stejnosmrnm napt).
R2 - rezistor 1k2 P - potenciometr 3k3 nepjiv kontaktn pole univerzln mc pstroj
Domc kol:
Tranzistory umme vyzkouet ohmmetrem nebo zkouekou jako diody. Jak se chov pi podobnm zkouen tyristor a triak?
Slovnek - anglitina
Vzhled tyristor a triak

je na prvn pohled stejn jako u tranzistor. Pouzdra tyristor a triak jsou stejn jako pro tranzistory. Vborn uebnice je katalog. Pokud ho nemte, kupte si ho za vysvden nebo prost pro radost a pouen. V katalogu mete najt tyristory a triaky, kter maj podobn parametry, odliuje je vak to, e tyristor propout jednu plvlnu a triak ob. Na vyzkouen tchto soustek lze pout jednoduchou zkoueku.
Obr. 8 Triakem prochz stdav proud, ale je zen stejnosmrnm proudem IG Do obvodu zapojme dvoucestn usmrova (viz obr. 7) - rovka svt zase jako dv, jsou vyuity ob plvlny.
Obr. 9 BTA, BT, T, N. Ilustrace pouzder z katalogu GM Electronic 1995; jen u pouzdra T092 je dc elektroda triaku uprosted, u ostatnch na obrzku v pravo SCR - silicon controled regulator tyristor thyristor - tyristor triak - triak
Soustky pouit k pokusm

BAT TR - ploch baterie - transformtor (230 V/12 V, nebo zvonkov) Ty1 - tyristory viz text Tr1 - triaky viz text D1 - dioda usmrovac nap 2N4009, KY701, KY130/80 atd D1-4 - diodov mstek B250C1500 - rovika 3,5V/0,3A (do baterky), 12 V (do auta - max 5 W) R1 - rezistor 470
Pokus 8
Sprvn vm dolo, e kdy proud do dc elektrody odvozujeme od napt na tyristoru, tak nm pulzuje v rytmu sovho kmitotu. Sepne se a v okamiku, kdy dc elektrodou tee takov proud, aby se tyristor sepnul. Tak co kdybychom, podobn jako v elektronicky regulovan pjece, dc elektrodu dili stejnosmrnm naptm? Zapojme si obvod podle obrzku 8. Po-
Literatura k tmatu:
Katalog GM elektronik 1995 str. 40 Katalog GM elektronik 1998 str. 45 Katalog GM elektronik 1999 str. 65 Katalog GM elektronik 2000 str. 75 RS katalogue 1997 str. 845, 848 Holub, Zka, Praktick zapojen polovodiovch diod a tyristor, SNTL 1971 Konstrukn katalog TESLA Ronov - vcevrstv spnac soustky, 1987
Regultor vkonu s tyristorem a triakem

klov slova: zkouen ohmmetrem, regultor vkonu, fzov regulace, hel oteven Kdy u je mono vyzkouet diody a tranzistory ohmmetrem, urit mnoh z kutil zkus vyzkouet i tyristor a triak. Zkouky si rozdlme na zkouen ohmmetrem s rukovm midlem ohmmetrem v digitlnm multimetru zkouekou diod v multimetru. Pi zkouen ohmmetrem menou soustkou tee mal zkuebn proud v zvislosti na citlivosti midla a jeho vnitnm odporu. Pi nulovm odporu tee rukovm midlem obvykle proud pro plnou vchylku ruky, tedy dov destky a stovky mikroampr. U digitlnho ohmmetru mn. Namen hodnoty tedy nejsou smrodatn, pokud chcete zjistit, jestli je soustka dobr,
44. dl
mete porovnat hodnoty namen stejnm midlem u dobr a u zkouen soustky. Ilustrativn uvdme hodnoty namen u zkuebnch vzork. Pro nae pokusy jsou vybrny tyto soustky: tyristor BT151 a ZN5064 a triak BT138 a ZO106. Nejsou to vyhozen penze, protoe je vyuijete pro sv praktick zapojen.
96

nom troiku svtila, take bylo zapoteb tyristor nutno otevt trochu vc zatenm rezistorem R3). Na zkouece by mly bt dv patice - jedna pro poad vvod K, A, G (u triak A1, A2, G) a druh pro triaky v pouzdru TO92 s poadm vvod A1 G A2. Hodnoty rezistor jsou vyzkoueny pro triaky a tyristory pouitch v naich pokusech.
Obr. 1 Zkouen tyristoru a triaku ohmmetrem
Zkouen ohmmetrem a zkouekou diod

Podobn jako u zkouek diod a tranzistor se ohmmetr pipoj ke zkouenm elektrodm v jedn polarit a potom se pvody prohod a m se v opan polarit (viz obr. 1). U tyristoru i triaku se kupodivu nam njak odpor pouze mezi G a K (nebo A1 triaku) a je skoro stejn i v obou polaritch u velkch ale u malch 0,8 A v jedn polarit njak odpor je a ve druh je nekonen. Mezi anodami nebo anodou a katodou je v obou polaritch ohmmetru odpor nekonen. Tyto hodnoty jsou pouze pro porovnn a vysvtlen rozdl jednotlivch men. Vezmeme jako fakt, e mezi dc elektrodou a katodou je mono v obou smrech namit njak odpor a zkouekou njak napt. U malikch v pouzdru TO92 se odpor men digitlnm multimetrem znan li.
Regultor vkonu
Triak a tyristor se nepouv pouze pro spnn, ale i pro regulaci vkonu. Elektrickou run vrtaku s regulac otek snad u kad povauje za samozejmost. Regultor meme pout pro stmva osvtlen, topn tleso, motorek icho stroje, atd. Na jednoduchch pkladech si ukeme princip fzov regulace. Pokusy budeme provdt s bezpenm naptm z bezpen provedenho transformtoru. Pokusy s obvody napjenmi ze st 230 V me provdt pouze osoba s patinou kvalifikac nebo pod dozorem nebo dohledem osoby s patinou kvalifikac.
Obr. 4 Regultor s triakem n proud do dc elektrody, aby nedolo k jejmu znien. Kondenztor C spolu s P1 a R2 uruj pi jakm fzovm hlu dojde k oteven tyristoru nebo triaku. Nebudeme se zapltat do teoretickho rozboru, tch je dost v uebnicch.
1. pokus
Z minulch pokus u vme, e kdy do dc elektrody netee dn proud, rovka nesvt, protoe tyristor nen sepnut. Zapojme obvod podle obr. 3. Potenciometrem lze mnit jas rovky od slabho a do skoro plnho jasu. Msto potenciometru mete pout trimr - je levnj a pro pokusy sta. Odpojte kondenztor. Oh, tak ten to m na svdom. Bez kondenztoru se sice mn proud dc elektrodou, ale kdy u je tyristor sepnut, tee jm proud a rovka svt pod stejn! Kdy ho opt pipojte, vidte, e jas lze zase regulovat.
Jednoduch zkoueka
Jednoduch zkoueka (viz obr. 2) vychz ze zapojen publikovanho v asopisu Elektor [2]. Tyristor nebo triak je pipojen ke zdroji stdavho napt pes dv LED zapojen proti sob. Je spnn naptm usmrnnm diodou D pes tlatko a kontroln ervenou LED. Pi stisku tlatka tee do dc elektrody proud, erven LED svt. Jestlie je triak dobr, tee jm pi sepnut proud v jedn plvln jednm smrem a ve druh plvln druhm smrem a tak svt jedna LED a pak zase druh LED, jenome padestkrt za sekundu a nae oko to vnm tak, e svt ob. Zkoume-li tyristor, tee jm proud pouze jednm smrem a svt pouze jedna LED. (Ve skutenosti ta druh LED pece je-
Obr. 3 Nejjednodu zapojen fzovho regultoru s tyristorem
Fzov regulace
Pro pokusy opt pouijeme transformtor (napklad) 12 V a vhodnou rovku, napklad telefonn rovku 12 V/ 50 mA, rovku do auta 12 V (ne vc ne 5 W) nebo dv 6 V do svtilny jzdnho kola anebo 3 rovky 3,5 V/0,3 A do baterky, zapojen do srie. rovka je k napt pipojena msto pes vypna pes tyristor nebo triak. Potenciometrem P1 se nastavuje jas rovky. Rezistor R1 omezuje maximln mo-
Obr. 5 Grafick znzornn fzovho prbhu
2. pokus
Msto tyristoru pouijeme triak. Z minulho vyuovn vme, e triak propout ob plvlny a tak je mono usmrova vynechat a obvod zapojme podle obr. 4. Hodnoty soustek jsou vyzkouen pro uvdn tyristory a triaky. Pokud pouijete potenciometr s vt hodnotou, bude mt vt st mrtvho chodu, kdy u bude rovka zhasnut a pesto jet osa
Obr. 2 Schma a rozmstn soustek jednoduch zkoueky tyristor a triak
97

B T138 tria k 1 2 A odpor namen UNI10 odpor namen D T93A odpor namen APPA 98 zkoueka diod APPA 98 60/60 147/147 tot 127mV B T151 ty ris to r 1 2 A 60/200 213/213 tot 176mV ZO 1 0 9 tria k 0 ,8 A 60/>1M 800/760 912/912 0,6V ZN 5 0 6 4 ty ris to r 0 ,8 A 70/60 840/>1M 10M/>10M 0,67V
a oiven a pokusy provdjte pod jejm dozorem. Opatrnosti nikdy nezbv.
Trochu se zastavme u volby soustek

Potenciometr a dal rezistory mus bt dimenzovny tak, aby snesly protkajc proud. Ve schmatech uvdnch v literatue bv u rezistoru u hodnoty odporu v ohmech jet daj ve wattech, napklad 6k8/4 W. Ve starch schmatech bv vkon oznaovn mskou slic. Tento rezistor heje, ale chra vs zdrav rozum, aby vs nenapadlo si na nj shnout!! V prvn ad, je-li regultor napjen ze st a rezistor je pipojen ve vtvi pvodu od fze, me dojt k razu elektrickm proudem. A co je hor - svvolnm dotykem!
Tab. 1 Rukov UNI 10 a ostatn digitln multimetry potenciometru nebude vytoen a na konec. Zkuste mnit i hodnotu kondenztoru. Pi urit hodnot se svit rovky ztmav a pak se zane opt rozsvcet. Take te je as alespo na zjednoduen vysvtlen principu. Jestlie (bez kondenztoru) dc elektrodou tee dostaten proud pro sepnut tyristoru, sepne se tyristor ji na zatku kladn plvlny stdavho napt na tyristoru. Je sepnut a do okamiku, kdy napt zase na konci plvlny klesne k nule a tyristor se rozepne a nevede. To jsme si vyzkoueli ji minule. pnul a skoro na jejm konci, eknme v dob odpovdajc 30 ped koncem plvlny, kme, e hel oteven je 30. To je pro teoretiky (viz obr. 5). Praktika sp zajm, jak moc nebo mlo svt rovka. Vimnete si, e se
Obr. 8. Sov regultor vkonu rovka nerozsvt pln, take usoudme, e hel oteven je men ne 180. Pokud rovka i pi nastaven na minimum mrn hne, usoudme, e poten hel oteven je vt ne 0. Za druh, studen rezistor vypad stejn jako hork. Jestlie je opravdu hork, splte se. Nkte technici zkouej teplotu horkch soustek nebo rozplench chladi rychlm dotykem naslinnho prstu (v dobch ped vynlezem termostatu tak vadlenky zkouely teplotu ehliky). Za tet. Pokud je v obvodu soustka, kter heje, zde to je rezistor, umisuj se ostatn soustky dl od n. Rezistor se tak osazuje tak, aby byl kousek nad deskou. Bu tvarovnm vvod nebo posazenm na izolan korlky. Pi vtch proudech je teba tak chladit i tyristor nebo triak.
Obr. 6. Regultor s tyristorem Pidnm RC obvodu dochz k nabjen kondenztoru, kter trv tm dle, m je rezistor (zde potenciometr) zapojen v srii, vt. Tak se stane, e napt na tyristoru u vzrst, ale tyristor sepne a v okamiku, kdy napt na dc elektrod je tak velk, aby mohlo dojt k sepnut tyristoru. Ono to chvilku trv. Chvilku nebudeme vyjadovat v asovch jednotkch, obvykle se vyjaduje ve stupnch. Je to prost. Cel perioda sinusovho prbhu pedstavuje hel 360 a jedna plvlna je tedy polovina, tedy 180. Jestlie je tedy tyristor spnn ji na zatku kad plvlny, je oteven po celou plvlnu, kme, e hel oteven je 180. Jestlie ale probhla u skoro cel plvlna a tyristor se se-
3. pokus
Pedchoz obvod byl spe na ukzku principu fzov regulace. Na obr. 6 je zapojen fzov regulace s neobvykle zapojenmi tranzistory PNP a NPN, kter nahrazuj stejn neobvykl tranzistor UJT (uni junction tranzistor) a jejich princip zapojen najdete v literatue. Zapojen m opt verzi s tyristorem a na obrzku 7 s triakem.
Sov regultor
Tato zapojen se ji v praxi pouvaj pro regulaci spotebi pro sov napt. Regultor na obrzku 8 lze pout pro stmva osvtlen, regulaci otek motoru vrtaky nebo icho stroje, regulaci vkonu topnho tlesa. Ale POZOR! Je nutno zajistit, aby regultor byl proveden naprosto bezpen, co spluj tovrn vrobky, kter jsou zkouen autorizovanou zkuebnou, kter vyd osvden o splnn bezpenostnch kritrii. I zazen vyrbn podomcku mus bt bezpen. Pokud v literatue najdete vhodn schma a chcete takov regultor zhotovit, nechte si ho zkontrolovat osobou s patinou kvalifikac
Literatura
[1] Katalog soustek GM elektronik 2000 [2] Elektor 5/1990 str. 5657 [3] Malina, Poznvme elektroniku IV dl, vydavatelstv Kopp [4] Holub, Zka, Praktick zapojen polovodiovch diod a tyristor, SNTL 1971 [5] AR 2/1969 str. 57 Kunc, Stmva osvtlen [6] AR 6/1976 str. 2156 Dr. Krsa, Tyristorov regulace univerzlnch motork [7] AR 12/1976 str. 456, doplnn k [6] [8] AR 7/1977 str. 256257 Tyristorov regultor [9] AR 4/1996 Tyristorov regultor
Obr. 7. Regultor s triakem
98

Bezkontaktn spnn
Klov slova: spna, regultor, bezpen oddlen V minulm sle jsme si vyzkoueli innost tyristoru a triaku pi fzov regulaci vkonu zte. Praktickch nvod a schmat najdete dost v rzn literatue a technick dokumentaci. Dmyslnch, urench pro nejrznj pouit a aplikace. Regultory vkonu zen fzov lze zjednoduit na principiln schma s pvodem sovho napt do zte, zt a njakou ernou krabikou (co je terminus technikus pro zazen, do kterho nen vidt co v nm je, ale jsou popsny jeho vlastnosti, parametry a funkce). Kdy dme, tak bv zakreslen i njak ovldac prvek, v tomto ppad potenciometr s knoflkem na osice. Takhle uvaovali i vrobci soustek - cel regultor lze integrovat (dal ciz slovo slouit) do jednoho celku - soustky. Pi hledn v katalozch lze narazit na nejrznj typy. Minimln udrovac proud zte 25 mA Vstupn sov napt 50/60Hz 240V Celkov hel vodivho stavu 160 Dosaiteln hel oteven 30-160 innost penosu 99% Teplota okol -40C a +70C Napov oddlen 2000V po dobu 1 min. Z popisu je vidt, e vborn poslou pro jednoduch aplikace a zt do 250W. Tomu tak odpovdaj rozmry.
45. dl
Obr. 4 Pi pipojen fze na kostru pstroj normln funguje, ale mezi kostrou a zem je pln sov napt
Technick daje
Vstupn sov napt 50/400Hz 50250V Celkov hel vodivho stavu 160 Dosaiteln hel oteven 30-160 Maximln dc proud 50mA Skladovac teplota -40C a +105C Protoe se obvykle pouvaj regultory pro bn pouvan zte, vyvinuli konstrukti ji cel hotov regultor. Viz obr. 3. Je to ji kompletn obvod s pedchozm dcm obvodem, triakem s chladiem, potenciometrem. Nejdleitj vlastnost je oddlen od s a monost uzemnn. To znamen, e vlastn chladi je mono piroubovat na uzemnnou kostru zazen nebo mohutnj chladi a e potenciometr je oddlen od st a pi dotyku na jeho osiku neme dojt k dotyku sti spojen se st. Pouit: fzov regulace topnch tles, svtel, motor apod. Vlastn chladi umouje pouit pro zte do 5A.
Obr. 1 Fzov regultor vkonu do zte v zkladn verzi a s pidanm odruovacm lenem Na obr. 1 je jednoduch regultor tohoto druhu firmy Sutronics. Toto je cel regultor. Na prvn pohled jedin soustka se temi vvody, kter umouje regulovat zt a 250W pipojenou na sov napt a 240V. V katalogu tyto soustky najdete pod nzvem Phase Control Regulator. Viz obr. 1.
Obr. 2 Obvod pro fzov zen triaku, kter se pipojuje na vvodu 1-2-3 Protoe nkter fzov regultory jsou zdrojem ruen v psmu rozhlasovho a televiznho pjmu, zapojuje se ped regultor jet tak zvan odruovac obvod, co bv obvykle tlumivka a kondenztor. V tomto ppad je pouita tlumivka 100 mikrohenry (kter ale mus snst proud 1A) a kondenztor 0,1 mikrofaradu, kter ale mus bt dimenzovn na 400V. Kdyby byl pouit kondenztor na men napt, prorazil by se a zkratoval by obvod.
Technick daje
Vstupn sov napt Minimln udrovac proud zte hel oteven Provozn teplota Vka ka Hloubka 240V 30 mA 0 - 165 -40C a +70C 44 mm 33 mm 23 mm
Technick daje
Maximln stl proud Max. pikov proud 1,1A 120A
Obr. 3 Snad u jednodu zapojen regultoru vkonu ani neme bt Na prvn pohled podobn soustka s nzvem Phase Angle Triac Firing Circuit (viz slovnek na konci lnku). Viz obr. 2. Tento obvod firmy Sutronics slou k fzov regulaci vtiny zt v rozmez 1 a 100 A. Je to pouze dc obvod pro pipojen triak a velikost zte je dna velikost triaku, kter tento obvod spn a chladiem a proto me mt tak mal rozmry. Sta k nmu pipojit pouze vhodn triak s chladiem a potenciometr 250 kiloohm a zt.
Obr. 1a Samotn soustka
Obr. 5a a c Ukzky optick vazby svtiv diody na zen tranzistor; d a e optolen ve funkci fototriaku
99

Vechny tyto ti popisovan soustky jsou pouze na ukzku, jak pracovat s literaturou, s katalogy, protoe pi sv prci narazte na spoustu zajmavch zapojen a novch aplikac. Tyto jsou z RS katalogu 97, ale katalog je spousta. Velice zajmav a dmysln obvod je Siemens SLB 0587 vyvinut speciln pro ely plynul regulace osvtlen a byl uveden v KTE magaznu 3/1997. vho napjen. U rovky je jedno, na kterm pvodu je pvod od fze a kter je zem. Pokud se ale fze dostane na zem, bude i na zemnm pvodu barevn hudby. A zase dle, na tuto samou zem je pipojen i zesilova, ze kterho si signl odebr. A tak by mohlo dojt k razu pi dotyku na kostru zesilovae a na tuto kostru me bt pipojena i kostra mikrofonu a kytary atd. Viz obr. 4. Proto pozor na nkter zapojen publikovan v asopisech. Pro ilustraci se podvejte do KTE .10/ 1999 na stranu 6. Toto na prvn pohled velmi sloit zapojen m tyi vstupy ty signl odvdnch z vstupnch tranzistor do dalho zapojen publikovanho v KTE 11/1999. Zde na stran 18 je cel tajemstv oddlen. Zajiuj je tak zvan optoleny, kde k penosu signlu dochz na uritou vzdlenost svtlem. Take oba odvody - dc i sov jsou od sebe dostaten oddlen fyzicky i elektricky. Opt je teba pipomenout nezbytn zsady bezpenosti prce, uvdn v pedchozch vkladech.
Trocha technick anglitiny

alternating voltage - stdav napt angle - hel amount of energy - mnostv energie circuit - obod, elektronick obvod firing - spnn (odvozen od slova fire zpal, zeh) load - zt isolate - oddlen insulate - izolace, izolan schopnost cabability - schopnost, vlastnost device - zazen ensure - zajistit feature - technick vlastnost, vbava, parametry power controller - regultor vkonu phase control regulator - fzov zen regultor phase angle - fzov hel phase angle triac firing circuit - triak spnan obvodem s fzovm zenm R.F.I. - radio-frequency interference - ruen na vf kmitotech time constant - asov konstanta peak current - pikov proud state current - stl proud ambient temperature - teplota okol
Bezpen oddlen
Velmi dleit je naprosto bezpen provoz a obsluha vech zazen napjench ze st. U pedchozho popisu regultor se jednalo o ucelen zazen, kter bv cel zakrytovan a ani na osice potenciometru nesm bt v dnm ppad nebezpen dotykov napt proti zemi. Tyristorov a triakov spnae se ale pouvaj v mnoha aplikacch, kdy je zapoteb spnat zt pipojenou k sovmu napt njakm zazenm. Typickm pkladem je tak zvan barevn hudba. Podle rytmu hlubokch tn napklad basy nebo bicch blik jedna barva svtel, pi vkch - napklad slov kytary, klves, atd blikaj svtla jin barvy a pi stedech zase jin barva. U jednoduch barevn hudby je to teba po jedn rovce a u velkch svtelnch park cel rampy s reflektory. dc obvod je pipojen k zesilovam a jeho vstup je pipojen k lampm napjenm ze st. A zde je nutn naprosto bezpen oddlen. Protoe dc napt pro triak se pivd mezi zem a dc elektrodu z njakho zesilovae, je tato zem spolen i pro zem so-
Optoleny
Optoleny jsou soustky, kde dochz k penosu signlu svtlem. Viz obr. 5a) a 5c). Svtiv dioda je v jednom pouzdru se svtlocitlivm prvkem. Te se podvejte do katalogu polovodiovch soustek na strnku s optoleny a optotriaky. U optolenu je svtlocitliv soustka napklad tranzistor a u optotriaku je svtlem spnn triak (viz obr 5d a 5e), kter se pouv pro spnn jinho, externho triaku s vlastnostmi, kter potebujeme. Velmi pkn je stavba popsna napklad v Rdio plus KTE . 12/1998 str. 15.
Literatura k textu
[1] RS Components katalog 1997-98 str. 849 [2] GM electronic katalog 2000 str. 95, 96 [3] Rdio plus KTE . 10/1999 str. 5-7 [4] Rdio plus KTE . 11/1999 str. 18-19 [5] Rdio plus KTE . 120/19989 str. 15-16 [6] Rdio plus KTE . 1/1999 str. 17-20 [7] KTE magazn 3/1997 str 31-3
Optolen, optotriak
Klov slova: bezpen oddlen, optotriak, spnn v nule, katalogov list ce transformtoru mezi primrem a sekundrem toto napt vydret a nesm se prorazit a toto napt se nesm dostat na sekundrn st napjee a tm i na cel pipojen zazen. Z tohoto hlediska je zazen bezpen. Oddlen transformtorem nen vude mon a i kdy by bylo mono triak nebo tyristor spnat pes transformtor, je v porovnn s optoelektrickou soustkou nevhodn: vt rozmry, vt pracnost pi vrob a spoteba materilu (viz obr. 1). Piezoelektick oddlovac lnek napklad PZK 20 firmy Siemens [viz 1] m uvdn oddlovac napt 4 kV. Vyuv penos akustickm vlnnm (zvukem). Pracuje na podobnm principu jako bn ppky v digitlnch hodinkch, piezoelektrick sirnky pod. Pi piveden stdavho napt uritho kmitotu na elektrody nanesen na keramice se destika rozkmit. A podobn jako u piezo-
46. dl
Bezpen oddlen
Optoleny se pouvaj pro signlov propojen a zrove napov oddlen dvou rozdlnch prosted. Podobn, jako se na infeknm oddlen v nemocnici mohou nvtvy domlouvat s pacienty pes zaven okno. Sklo je oddl a pesto se vid a sly. U optoelektrickch soustek se uvd tak zvan oddlovac nebo izolan napt, kter jet soustka vydr. Pro porovnn: sov transformtory se zkuej, zda po dobu jedn minuty vydr napt mezi primrem a sekundrem 2 kV. Take kdyby se nhodn a krtkodob pi njakm vboji, napklad pi bouce, napovch pikch naindukovanho napt a podobn, mezi primrem a sekundrem objevilo napt 2 000 V, mus izola-
Obr. 1 Druhy vazeb: optick, induktivn, akustick lelektrickho mikrofonu vznik kmitnm keramick destiky napt, kter se snm na druhm konci druhmi dvma elektrodami. Tato soustka je mal tve-
100

V katalogu jsou uvdny jako NONZERO-CROSSING TRIACS. Bezkontaktn spnn umouje pipojovn a odpojovn zte, pi kterm se vyuv doby cel plperiody sinusovho prbhu stdavho proudu - prost k zapnut njakho zazen a k vypnut. Zde se nic nereguluje. Neuvd se dn hel oteven, spna je bu trvale sepnut nebo rozepnut. Zt proud tee nebo netee. Je to sice hodn laicky vysvtleno, ale jsme ve kole.
Obr. 2 Akustick vlna m rychlost 2000 m/s reek keramiky 20 20 2 mm se tymi vvody. M nevhodu, e ke sv innosti potebuje osciltor s kmitotem asi 95 kHz, kter ji rozkmitv a spnn triaku touto soustkou se provd pipojovnm tohoto kmitotu. (Viz obr. 2, 3 a 4.)
Obr. 6b MOC3041 je spoutn a pi prchodu nulou Kdyby ke spnn dochzelo pokad pi jinm hlu, byla by na grafu tto funkce ohranien plocha v kad, takto sepnut period, jin a tud by i vkon do zte byl jin. Za druh: pi sepnut v okamiku, kdy u na triaku njak napt je, dojde k prudkm nrstu proudu, kter je zdrojem ruen i v psmu rozhlasovho a televiznho vysln (R.F.I). K tomu dochz u regultor, ale tam se pidv odruovac len. Proto se u optotriak pro tyto ely, pouv funkce spnn v nule.
Obr. 3 Piezoelektrick element je mal destika 20 20 mm se 4 vvody
Optoelektrick spojen
Pouit optoelektickho penosu zn i mal dt, kter udr v ruce ovlada k televizoru. V optolenu (a tedy i optotriaku) je vyuvno optoelektick spojen na krtkou vzdlenost. Napov oddlen je dokonal. Peskokov napt v suchm vzduchu je asi 20 kV na 1 cm. V praxi se pouvaj optoleny, kter maj zaruen oddlovac napt nkolik kilovolt. Vt je zbyten, protoe pi vym napt by si vboj nael cestiku jinudy - peskokem mezi noikami soustky, materilem pouzdra soustky nebo i plonho spoje, nebo pi orosen zazen penesenho z chladnho prosted do tepl mstnosti.
Obr. 5 Optolen m mal rozmry Pouv se pro ovldn: elektromagnetickch ventil svtel motor topnch tles elektromagnetickch upnek elektromagnetickch spojek rozbhu motor jako polovodiov rel nebo pro stykov rozhran mezi logickmi dcmi obvody a ovldanm zazenm napjenm ze st. V katalogu jsou uvdny jako ZEROCROSS OPTOISOLATORS Nejkrat doba sepnut me bt doba jedn plperiody.
Obr. 7 Na LED v optolenu je napt UF asi 1,3 V Pokud je triak sepnut na dobu trvajc mnoho period, uplatn se toto spnn v nule pouze u prvn plperiody, ostatn se ji spnaj krtce pro prchodu nulou. Zvltnm ppadem tto aplikace je napklad pstroj pro lbu pulznm magnetickm polem, kde je cvka budc magnetick pole peruovan napjena ze st v rytmu odvozenm od sovho kmitotu po dobu jedn, dvou nebo nkolika period. Kdyby proud do cvky nebyl spnn v nule, bylo by pi kadm sepnut magnetick pole jinak siln, nepravideln, kulhalo by.
Obr. 4 Princip zapojen s PZK20 Optotriaky navc ovldaj triak, v jeho obvodu je zapojena njak zt. Z minule vme, e tyristor a triak se daj pout v zsad dvma zpsoby. Pro: a) regulaci vkonu b) spnn. U uvdnch regultor vkonu se nastavuje urit hel oteven tyristroru nebo triaku, vyuv se jenom st periody sinusovho prbhu stdavho proudu tekoucho zt. Pouv se u regulace: motor vrtaek, aj. intenzity svtla rovek vkonu topnch tles sveek atd.
Obr. 6a MOC3020 reaguje pmo na vstupn pulz Nejdel doba je libovoln. Kdy je na dc vstup optotriaku pivedeno napt, optotriak se sepne, pi prchodu stdavho proudu nulou se sice rozepne ale jakmile napt na triaku opt zane vzrstat, znovu se sepne atd... (Viz obr. 11). To u znme z minulho vkladu.
K emu je spnn v nule dobr?

Kdy chceme vyuvat celou plperiodu prbhu proudu, mus k sepnut triaku dojt co nejdve na zatku plvlny, tedy jak se k pi prchodu nulou. Kdyby zanalo pozdji, nevyuila by se cel plvna.
Obr. 8 Optolen sm o sob snese pouze mal proud, dostaten pro sepnut externho triaku
101

MOC3041 IFT = 15 mA MOC3042 IFT = 10 mA MOC3043 IFT = 5 mA Maximln proud IFT max je 60 mA. Podle doporuen vrobce m proud bt vt ne IFT a men ne IFT max. Abychom si ovili, e optolen opravdu spn, pipojme na jeho vstup malou telefonn rovku 12V/50 mA (Viz obr. 8). Vt proud by optolen mohl petit a zniit. Aby byl pokus bezpen, pouijeme zdroj stdavho napt napklad 12 V transformtor z minulch pokus a 12 V/ 5W rovku do auta. Triak nen sepnut, rovka nesvt. Kdy na vstup optotriaku pivedeme takov napt, aby se LED uvnit pouzdra rozsvtila, sepne se tmto svtlem optotriak uvnit pouzdra. Pi spojen pepnae se rovka rozsvt, pi rozpojen zhasne. ne za obvod, ale ped nj. Je to sriov zapojen, tak je to jedno. Funguje to stejn?
4. pokus
Ostatn se meme podvat na originln schma z katalogovho listu vrobce, kde je zt pipojen na sov napt (obr. 12). Opt upozorujeme na bezpenost prce, viz pedchoz lekce. obvod meme doplnit i o spnn tranzistorem a aby bylo vidt, kdy je sepnut a kdy tedy svt LED uvnit optotriaku, pidame jet LED.
Obr. 9 Pokusn zapojen pro oven funkce optick vazby (R1 = 470 ) V katalogu najdete tak obvody SSR - solid state rele - tedy polovodiov soustky s funkc nahrazujc klasick elektromagnetick rel nebo stykae. (Poznmka: v katalogu najdete tak obvody, kter spnaj kdykoliv, v nule i pi maximu). Praktick vyuit najdete v literatue. Funkci si meme vyzkouet na jednoduchm zapojen. V nkolika konstukcch v Rdiu plus je pouit obvod MOC3020 a MOC3041. (Viz obr. 5). Nen pouvn pmo pro spnn zte, ale jinho triaku. Ten se vol podle spnanho napt a proudu, ppadn se umsuje na masivn chladi.
Obr. 12 Ukzka schmatu uvedenho v katalogovm listu vrobce ukzka schmatu podle americk normy Kdo si rd hraje, me triak spnat napklad asovm spnaem s obvodem 555, kter jsme probrali ji v zatcch koly. Tak je teba mono na uritou dobu rozsvtit svtla, spustit ventiltor, topen, zapnout motor erpadla. Parametry optolen obvykle najdete v dobrm katalogu alespo ty zkladn. V katalogovch listech vydvanch vrobci najdeme daj vc. Domc kol: jak dlouho trv jedna perioda siovho kmitotu 50 Hz? Jak dlouh je jedna plperioda? Obr. 11 MOC3020 je spoutn okamit v kterkoli fzi prbhu, MOC3041 je spoutn a po prchodu nulou
1. pokus.
Na vstupu optolenu je uvnit pouzdra LED, kter se napj ze zdroje pes rezistor. Musme uvaovat jej katalogov hodnoty - IFT - proud pi rozsvcen a UF - napt na LED pi svitu. Meme je zmit. (Viz obr. 7). A nebo vpotem zjistme, jak velk proud tee pi napt UB = 5 V a R = 220 ohm. Napt na rezistoru je rozdl napjecho napt UB a napt na LED oznaenho UF. Potme: I = (UB UF)/R. Po dosazen nm vyjde proud asi 17 mA. Vrobce uvd tyto proudy IFT: MOC3020 IFT = 30 mA MOC3021 IFT = 15 mA MOC3022 IFT = 10 mA MOC3023 IFT = 5 mA Maximln proud IFT max je 50 mA.
Trocha technick anglitiny

alternating voltage - stdav napt ambient temperature - teplota okol operating temperature - provozn teplota storage temperature - skladovac teplota lead temperature - teplota pvod pi pjen soldering temperature - teplota pi pjen main voltage - sov napt resistive load - odporov zt inductive load - induktivn zt triggering - spoutn zero - nula crossing - ken, pechod pes.. circuit - obvod zero crossing circuit - obvod pro spnn v nule
2. pokus
Zapojen si rozme podle obr. 9. Kdy na vstup optotriaku pivedeme takov napt, aby se LED uvnit pouzdra rozsvtila, sepne se tmto svtlem optotriak uvnit pouzdra a tento optotriak sepne triak Tr1. rovka svt. Rozpojenm vstupu rovka zhasne. Pipojenm se rozsvt. Co je v tom za zzrak, vdy to nic nen? To um kad obyejn mechanick pkov vypna. To ano, ale pomoc tohoto obvodu meme zt ovldat elektronicky a bez kontakt spnae, kter by musel vydret spnan proud.
trocha nminy:
Piezo-Zndkoppler - piezokeramick vazebn lnek optokoppler - optoelektick vazebn lnek piezokeramik - piezokeramika Suplika: Pokud tento lnek tou teni, kte maj nov katalogy a star se chystaj vyhodit, vnujte je, prosm, pro
3. pokus
Kdo k, e zt mus bt prv v horn vtvi? Zt zapojme do doln vtve z pohledu obrzku a stejn tak meme i rezistor R2 zapojit od obvodu
Obr. 10 Zt me bt v kterkoliv vtvi (R1 = 390 )
102

pouen potebnm - odbornm kolm, uilitm, nebo prost klukm v sousedstv. I star katalogy poslou pro pouen. Vzpomete si, jak jste i vy hledali potebn informace a na ty, kdo vm pomohli.
Literatura k textu
[1] Elektronik 6/1982 [2] GM electronic katalog 2000 str. 95, 96 [3] Rdio plus KTE . 10/1999 str. 57
[4] Rdio plus KTE . 11/1999 str. 1819 [5] Rdio plus KTE . 120/19989 str. 1516 [6] Rdio plus KTE . 1/1999 str. 17 20 katalogov list MOTOROLA MOC30xx
Rozvod TV signlu v byt

klov slova: rozboova, sluova, zesilova, kanl Zklady TV techniky byly ji probrny v KTE .3/1999. V praxi se pouvaj kabelov rozvody, STA - spolen televizn antny, my se soustedme na instalaci pro byt, dm. Pokud potebujete signl rozboit do t smr, pouijete trojnsobn rozboova. Dvojnsobn rozboova m uvdn prchoz tlum 3,5 a 4 dB, tynsobn 6 a 9 dB. Decibely u znte, vzpomete si, e tlum 6 dB znamen
47. dl
Ppad 1.
Panelkov byt s jednou zsuvkou spolen televizn antny. Signl z jedn antny chceme pivst do dvou televizor. Domc kutil by kapesnm nokem oholil kabel k televizoru a na nj by pidrtoval kabel k druhmu televizoru v dtskm pokoji. Pipojenm dvou televizor paraleln by se svod v tomto mst zatil vc a strhnul by se signl i v dalch bytech. Pi nhlm zhoren signlu pak technik bh od bytu k bytu a zjiuje, kdo to zavinil a m dle zvadu zjiuje, tm je rozzuenj a prvem. een je prost: rozboova signlu. (Viz obr. 1). Obr. 4 Sluova dvou kanl ve IV. a V. psmu zvan vchodn norma - OIRT a zpadn norma CCIR. Dnes jsou ji skoro vechny televizory vybaveny automatickm pepnn zvukovho doprovodu vchodn normy 6,5 MHz a zpadn normy 5,5 MHz a tak je bnmu uivateli jedno, co chyt. Rozdl je v kmitotovm rozsahu kanl III. televiznho psma - viz tab. 1. Podle normy OIRT je ka jednotlivch kanl 8 MHz, norma CCIR m ku 7 MHz. Na rozdly mezi normami pijdete pi ladn televizoru na tyto kanly, protoe podle OIRT je v psmu od 174 do 230 MHz 6 kanl a podle CCIR je ve stejnm psmu 7 kanl. Na nkterch televizorech mte pi ladn monost zvolit si normu vysln pepnnm B/G, D/K, I, L. Zjistte, e nae vyslae pijmte pi D/K a nkter zahranin pi B/G. Pokud mte spolenou televizn antnu (STA), zle na sprvci, na jak kanly vm pijman vysln pevede a v jak norm jsou rozvdny po dom. U kanl ve IV. a V. psmu jsou vyslac kmitoty u obou norem stejn. A te praktick poznmka: u ns prodvan sluovae, vhybky a antnn
Obr. 2 Sluova VKV a IV. a V. psma snen rovn napt na polovinu. Hlavn vhodou je slouen dvou signl pi zachovn impedanc zdroj i vstupn impedance. U vech sluova, rozboova i antnnch zesilova se v televizn technice uvauje impedance 75 ohm.
Obr. 1a Rozboova s IEC konektory Na konce kabel se jenom namontuj konektory a zapoj do rozboovae. Rozboova je pasivn, nen zapoteb dn napjen. Vyrbj se v rznm proveden - s konektory IEC i zvitovmi F-konektory, jsou irokopsmov, pro cel psmo 40 a 800 MHz, tedy pro pjem TV v I a V. psmu, vetn psma vysln FM rozhlasu na VKV.
Obr. 3 Sluova VKV, III. psma a IV. a V. psma
Kanly
TV vysla nevysl jenom na jedinm kmitotu, ale televizn kanl mus bt tak irok, aby byl penen zvuk i obraz, v Evrop bylo historickm vvojem ustleno nkolik norem. U ns ns zajm tak
Obr. 1b Rozboova v proveden se zvitovmi F-komektory
Obr. 5 Sluova 39. kanlu s ostatnmi kanly IV. a V. psma
103

p s m o OIR T I. psmo VKV I K3 II. psmo K4 K5 K6 K7 K8 III. psmo K9 K 10 K11 K 12 K 21 IV. psmo a K 39 K 40 V. psmo a K 60 p s m o C C IR kanl K2 I. psmo K3 K4 VKV II K5 K6 K7 III. psmo K8 K9 K 10 K11 K 12 kanl K1 K2 MH z 48,5 56,5 58 66 66 72 76 84 84 72 92 100 174 182 182 190 190 198 198 206 206 214 214 222 222 230 470 478 614 622 622 630 782 790 MH z 47 54 54 61 61 68 87,5 108 174 181 181 188 188 195 195 202 202 209 209 216 216 223 223 230
VKV uvaovno toto psmo, nebo je vyznaeno jako VKV II.
Prameny
Vtina rozhlasovch stanic ve svm vysln oznamuje svj vyslac kmitoet, vyslac kmitoty televiznch vysla a pevad najdete napklad v tto literatue a v sti. Prameny, odkud mete erpat informace, najdete na konci lnku.
Ppad 2.
Mte antnu pro pjem TV signl a chcete pout zvltn antnu pro pjem rozhlasovho vysln na VKV a signl slouit do jednoho kabelu, abyste ze stechy nemuseli vst dva kabely. Pouijete sluova TV + VKV. (Viz obr. 2).
Ppad 3.
Mte jednu antnu pro pjem TV signl ve IV. a V. psmu a chcete pijmat i siln TV signl ve III. televiznm psmu. Potebujete je slouit do jednoho kabelu. Pouijete sluova TV psem I + TV IV a V. Nkdy se tato psma oznauj obsaenmi kanly napklad K6-12 a K2160. Ob antny mohou bt nasmrovny do rznch smr.
Ppad 4.
Mte antnu pro pjem FM rozhlasu, antnu pro pjem ve III a dal pro pjem ve IV. a V. televiznm psmu. Pouijete sluova s tmito vstupy. (Viz obr. 3).
Ppad 5.
V mst vaeho bydlit pijmte v IV. a V. psmu dva vyslae, kad z jinho smru, mte tedy dv antny, jejich signl je zapoteb slouit. V katalogu je napklad sluova pro slouen kanl K39 a K60. Jin kanly si mete urit v objednvce. (Viz obr. 4).
Ppad 6.
V mst vaeho bydlit pijmte v IV. a V. psmu v jednom smru nkolik vysla na rznch kmitotech a z jinho smru vysla vyslajc v tm psmu. Pouijete sluova pro slouen vmi zvolenho kanlu (uvedete ho v objednvce) a zbytku psma (REST). Napklad v jednom vstupu K39 a ve druhm K1-36 a K42-60. Kanly okolo sluovanho kanlu jsou potlaen. (Viz obr. 5) Sluova slou pro slouen signlu. Pokud je signl dostaten siln, je mono ho pmo pout. Pokud jsou signly rzn siln, je mono je zesilovat, tlumit, odfiltrovvat, smovat a rzn zpracovvat. Obrcenm zapojenm sluovae zskte rozboova, napklad
zesilovae maj kmitotov rozsah kanl podle na normy.
FM vysln na VKV
Na stupnici starch pijma najdete kmitotov rozsah od 65 do
73 MHz, obvykle uvdn jako VKV I, v souasnosti u ns i v sousednch zemch vtina vysla vysl v kmitotovm psmu 87,5 a 108 MHz, uvdn jako VKV II. U sluova a antnnch zesilova je tedy jako FM
104

pro oddlen signlu pro televizor a pro pijma VKV. V praxi se tak pouvaj sluovae s antnnm zesilovaem. Prolistujte si katalogy a z nabdky si vyberte to, co nejlpe vyhovuje va situaci. http://www.pvnet.cz/www.teroz - vrobce http://www.vftech.sk - VF TECH Prievidza - vrobce http://www.vftech.sk (vrobce) http://www.jjj-sat.cz (prodej) http://kathrein.de (nmecky) http://www.sapro.cz/asta (antny) http://ruzicka.baf.cz/Jidxc (Jihlavsk DX klub) http://www.multiweb.cz/tvprogram (kmitocty)
Vyslac kmitoty:
Katalog TEROZ Lotice 2000 Rozhlas a televize - pehledy vysla pro rok 2000, CS DX Klub, obj. nap. BEN http://ruzicka.baf.cz/Jidxc - Jihlavsk DX klub http://www.multiweb.cz/tvprogram Nkter informace v sti: http://www.pvnet.cz/www.teroz (vrobce)
Prameny:
KTE 3/1999 str. 33-35 Antnn zesilovae, sluovae psluenstv: Katalog TEROZ Lotice 2000 Katalog Kathrein na CD-ROM, Version 4.0
Slovka:
REST - zbytek (psma) OSD - On-Screen-Display - stav ladn a nastavovn pijmae zobrazen na obrazovce.
Antnn zesilovae
Klov slova: antnn zesilova, zeslen, ka psma, decibely Vklad je pro poteby mal koly velmi zjednoduen a m pomoci zatenkm v praktick orientaci v problematice instalace antn a zesilova. Pi instalaci antn pro pjem FM rozhlasu a televize z pozemnch vysla bv mnohdy nutn pijman signl jet zeslit. Prvn krok je volba vysla, kter budou pijmny, volba vhodnch antn a zpsob slouen jejich signl. Zesilovae s v podstat pouvaj k tmto elm: a) zeslen pijmanho signlu, b) prbn zeslen signlu v televiznch rozvodech Kdy je ji antnn systm optimln a pesto je pijman signl slab, pouvaj se ke zlepen pjmu antnn zesilovae. Pokud je obraz zrnit a zvuk zauml, je pouit zesilovae eln. Obraz hrub zrnit, v ruen spe tuen, ne vidn, rozpadl do bhajcch dk a bez zvuku, se d vylepit tko. Msto investice do zesilovae se vyplat znovu rozhldnout po stechch soused a zjistit, zdali se tento program v mst pjmu opravdu d zachytit v pijateln kvalit, ppadn uvit, zdali se tento program ned zachytit z jinho vyslae, na jinm kanlu, nebo z jinho smru. A hlavn by tento signl mla bt schopna pijmat antna. Je zbyten kupovat zesilova, kdy mnohdy sta antnu vystrit z pdy nad stechu, zmnit jej umstn, vku nad ternem, nebo pout sprvn typ antny nebo vyhodit star, nevyhovujc, nevodiv kabel a podit si nov. Zesilovae posuzujeme podle ady vlastnost: ky psma zeslen mechanickho proveden dalch vlastnost Postupn si je ukeme na pkladech z praxe.
48. dl
Obr. 3 Kmitotov charakteristika selektivnho zesilovae pro jeden kanl dal, napklad slab zahranin vysla, pouv se zesilova naladn na tento jeden kanl, tedy kanlov zesilova. Obvykle tento vysla bv pijmn z jinho smru a tak pro jeho pjem bv instalovna zvltn antna. S vhodou se pouv dlouh YAGI antna, kter je ji svmi mechanickmi rozmry a provedenm urena pro tento kanl. Zde se pednostn antnn zesilova umisuje do instalan krabice umstn pmo na antn. Zesilova je napjen po kabelu bu z msta, kde je dal domovn zesilova, napklad na pd nebo v nejvym pate domu, nebo z napjee umstnho v blzkosti pijmae, aby byl po ruce.
Obr. 2 Kmitotov charakteristika irokopsmovho zesilovae
Celkov slab pjem

Pokud je v mst pjmu slab celkov signl v celm televiznm psmu, napklad v mstech vzdlench od vyslae, za kopcem nebo v dol, je vhodn pout irokopsmov zesilova. Protoe se na cel toto psmo pokrvajc FM rozhlas a I. a V. televizn psmo pouv nkolik antn, bvaj s vhodou tyto domovn zesilovae zrove kombinovny se sluovaem. Na prvn pohled m tento zesilova ti vstupn konektory pro svody od t antn, napklad pro FM rozhlas, pro I-III. a pro IV.-V. televizn psmo a jeden vstupn konektor. Na druh pohled si vimneme zda konektory jsou typu IEC nebo zvitov Fkonektory. Na krytu bv typov ttek a popis s uvedenm zkladnch technickch parametr.
Vzdlen antna
Nkdy je nutno jednu z antn umstit napklad na druhou stranu domu, nebo na vy stor, na strom, apod. a ne se signl z tto antny pivede do sluovae k ostatnm, zeslab se ztrtami ve veden. Tyto ztrty je mono vyrovnat prbnm zesilovaem umstnm do
Obr. 1 Antnn zesilova pro instalaci do krabice na antn a v prbnm proveden na kabel
Pjem jednoho slabho vyslae

Pokud je pjem mstnch stanic v dobr kvalit a k tomu chcete pijmat jeden Obr. 4 Kmitotov charakteristika zesilovae pro skupinu kanl
105

pijman signly uprav tak, aby se ji daly pivst do pijmae a pijmat. Protoe v kabelovch rozvodech dochz k tlumu signl, je teba tyto ztrty njak nahradit, signl zeslit. Toto zeslen me bt v podstat dvoj: vkonov zeslen v domovnm zesilovai a prbn zeslen na vyrovnn ztrt.
Obr. 5 Kmitotov charakteristika zesilovae pro dva rzn kanly veden. Na rozdl od zesilovae umisovanho do instalan krabice, kter m na vstupu drtov nebo pskov pvody pro mont pod roubky, m vstupn a vstupn konektor a opt bv napjen po veden. Typick pklad tto vzdlen antny je ppad, kdy jsou antny na jedn stran domu smrovny do vnitrozem na mstn vysla a pjem zahraninho vyslae je mon napklad z druh strany domu, nebo ze storu na sousedov zahrad, odkud nen vysla zastnn budovami, kopcem nebo jinmi pekkami.
Obr. 6b Grafick znzornn sluovanch psem
Konstrukce zesilovae
Do zesilovae nen vidt a elem tto lekce nen popis schmatu zesilovae ani jeho stavba, ty mete najt v literatue, ale pochopen, co se skrv za daji v katalogu. Mete se dost, e zesilova je jednotranzistorov dvoutranzistorov (tedy zejm lep) a s vkonovm (tetm) tranzistorem. Logicky m jednotranzistorov zesilova men zeslen ne dvoutranzistorov , zde se mu k zisk. T tranzistorov zesilova m tet tranzistor pouit jako vkonov zesilova, aby ze zesilovae bylo mono napjet vc pijma, napklad v penzionu, hotlku nebo ve kole. V dobrm katalogu (nap. viz [1]) jsou uvedeny zkladn parametry, kter nm pomohou pi vbru toho nejvhodnjho pro nae ely. Jsou to: ka psma G - zisk v dB F - umov slo vybuditelnost v dBV.
Vybuditelnost
Co je to za vlastnost? M ns to vbec zajmat? A co ta straideln znaka dBV ? Straidla nejsou, vysvtlen je prost. V povdn o antnch jsme si kali, e se rove vdy k nemu vztahuje. Znte nadmoskou vku, vku rozhledny nad ternem, atd. U antny se jej zisk porovnv s naptm, kter dodv prost dipl. Take jste logicky pochopili, e znaka dBV asi vyjaduje pom vysokofrekvennho napt k napt o velikosti 1V. Jestlie tedy lze zesilova vybudit na rove napklad na 60 dBV, znamen to, e na vstupu me bt napt o 60 dB vy ne je 1 V. Uvaujeme: 20 dB odpovd 10 krt vtmu napt. 60 dB je 20 + 20 + 20 dB a tomu odpovd souin jednotlivch zeslen 10 krt 10 krt 10 co je 1000. Na vstupu tohoto zesilovae tedy me bt napt a 1000 V co je 1 mV. Uvaujeme dle: 6 dB odpovd 2 vtmu napt.. Jestlie zesilova lze vybudit a na rove 66 dB, zd se to seln pouze o maliko vt, ale protoe stn logaritm sel odpovd nsoben sel, je vsledn rove 60 dB + 6 dB pevedena na nsobek 1000 t 2, co je 2 000. Pokud lze zesilova vybudit a na 100 dBV, znamen to, e na vstupu me bt signl o rovni napt velikosti 20 + 20 + 20 + 20 + 20 co je 10 10 10 10 10 = 100 000 V a to je 100 mV. Take pi nkupu zesilovae je teba si urit el, pro jak m slouit, zda pmo do antnn instalan krabiky, nebo domovn zesilova pro slouen a zes-
Psmov zesilova
Pokud jsou vyslan programy v mst pjmu zachytiteln jedinou irokopsmovou antnou, pouv se psmov zesilova. Typicky to je napklad antna, kter se podle vzhledu k matrace nebo sto, pro kanly IV. a V. televiznho psma, tedy od 21. do 60. kanl, nebo antna s motlkovit tvarovanmi direktory, lidov nazvan podle obchodnho nzvu jednoho z typ tchto antn X-color. Tm, e psmov zesilova zesiluje pouze kmitoty uritho psma, nedochz k pehlcen zesilova blzkm, nebo vkonnm vyslaem jinho psma.
Zisk
Nebojte se decibel, j jsem je probrali (viz [2]). Jenom pipomeneme, e 6 dB znamen zdvojnsoben napt, tedy zisk (-6 dB znamen polovin napt, tedy tlum), 20 dB znamen zdesetinsoben. Vzpomenete si, e pi nsoben sel se staj jejich logaritmy, take pi soutu 6 + 6 dB je vsledn rove 12 dB souinem zeslen 2 2 = 4, tedy tynsobn zeslen. Zisk zesilova je tedy pro ce psma druh
Domovn rozvod
Zkratky STA - spolen televizn antna a TKR - televizn kabelov rozvod vt rozshl st kabel, zesilova a tajemstv. Ale i mal rodinn domek, penzion, hotlek, kola mohou mt vtven st. Zkladem je ji probran antnn systm, sluovae a zesilovae, ppadn tlumov lnky, ktermi se
umov slo
umov slo je pomr mnostv umu v signlu na vstupu zesilovae k mnostv umu v signlu na vstupu zesilovae (viz [3]). Protoe v zesilovai je polovodiov prvek - tranzistor - zdrojem umu, je jasn, e se do signlu um pidv. Ideln by tedy tento pomr ml bt roven jedn, ale bv vdy vt. V katalogu fy Teroz si mete vimnout, e umov slo je v nkterch ppadech men ne 1, protoe se uvd v dB. Obecn tedy plat, e m men je umov slo, tm je zesilova lep. Ale sp tento parametr bereme jako fakt.
Obr. 6a Aktivn sluova se zesilovaem: G = 10 dB, F = 3,5 dB
Obr. 7 Domovn zesilova: G = 30 dB, F = 5 dB v proveden se zvitovmi konektory
106

len signl z antn pro pm pouit, nebo antnn zesilova pro dal domovn rozvod, nebo prbn zesilovae. Dobr katalog je jako vborn uebnice pro pouen, i kdy samozejm nevyuijete vechno, co se nabz. Obrzky a grafy pouit v tto sti Mal koly byly pevzaty z katalogu firmy TEROZ Lotice. Mechanick proveden si vybrte podle umstn a podle ceny. Jednodu proveden v plechovch krabikch, nebo robustn proveden v pouzdrech odlvanch nebo lisovanch z hlinku nebo jinch kov, s konektory. Kompletn domovn souprava obsahuje antny pro pjem pozemnch vysla i soustavu pro pjem ze satelitu. Komponenty opt najdete v katalogu, u dobr firmy vm porad kompletn tedy s vbrem vhodnho pijmae pro pjem ze satelit a i s vbrem vhodnch satelitnch pepna, satelitnch rozboova, kabel a zapojenm.
Odkazy
[1] [2] [3] [4] [5] [6] Katalog TEROZ Lotice KTE Rdio+ 1/1999 KTE Rdio+ 3/1999 Katalog GM electronic http://www.vftech.sk Klabal, J.: Stavme jednoduch pjmae VKV, NV Praha, 1988 [7] Katalog JJJ-Sat & Besie
Pipojen zesilovae
klov slova: pedzesilova, pizpsoben, dB, Calc602 kosti 3,2V. Ob hodnoty si pevedeme na stejn jednotky, napklad na mV: vstupn napt je 80 mV a vstupn napt je 3 200 mV a tak zesilova zesl 3200 : 80 = 40 krt. A = U2/U1 To je zeslen zesilovae a je jedno, jestli je zesilovn slab nebo siln signl. Pamatuj: obvyklm regultorem hlasitosti na vstupu zesilovae se nemn zeslen zesilovae, ale velikost napt, pivdnho na vstup.
49. dl
Vstupn napt
Koncov zesilova postaven pesn podle nvodu, pipojen k pedzesilovai postavenho tak podle nvodu nkdy vet, zkresluje, pi staen hlasitosti bu hraje slab nebo zane vt a nic se s tm ned udlat. Rozarovn a zklamn jsou slab slova, ale een je dnenm tmatem. Pedn: u koncovho zesilovae ns zajm pedevm maximln vstupn vkon, kter bv u kadho zapojen obvykle uvdn. Dodrme i napjec napt, ale vtinou pehldneme dal dleit daj - maximln vstupn napt pro pln vybuzen nebo napov zeslen. Napov zeslen udv, kolikrt je vstupn napt vt ne vstupn a oznauje se velkm psmenem A ppadn A[U]. Jestlie je vyjdeno v dB, oznauje se A[dB], v nkterch anglicky psanch katalozch GV (co je sice napov zisk - Gain Voltage ale je uvdn v dB).
Obr. 2a Pipojen pedzesilovae s vtm vstupnm naptm ne je maximln vstupn napt koncovho zesilovae pes dli napt na hodnotu potenciometru nebo rezistoru pipojenho na vstupu zesilovae, zde napklad 50 kiloohm. 3. kolci vyuij trojlenku, 4. ostatn uvauj logicky a dosad si tyto hodnoty: na odporu 50 k chceme napt 80 mV na vstupu dlie o neznmm odporu X je napt 240 mV a potme neznm odpor X. Pomr tohoto odporu X k hodnot potenciometru 50 k je stejn jako pomr napt 240 mV k 80 mV. Byst teni prominou, ale pro pln zatenky dopotme. 240 : 80 = 3 a z toho vypoteme, e hodnota odporu X = 3.50 a to je 150 kiloohm. Z tchto 150 kiloohm je st tvoena potenciometrem 50 kiloohm a zbytek je hodnota rezistoru, kter zapojme ped potenciometr. Vstupn napt pivdn ze zdroje signlu se na tomto dlii rozdl a jenom jeho st je na potenciometru a je dle pivdna na vstup zesilovae. Je to velmi zjednoduen, uvdn pro snaz pochopen. (Vbec jsme neuvaovali vstupn odpor zdroje signlu a vstupn odpor zesilovae atd..)
Dli napt
Na tomto jednoduchm pkladu si ukeme jak se vytvo dli napt. Pi pipojen tohoto zesilovae na vstup kazetovho magnetofonu zesilova slun zesiluje do nastaven potenciometru hlasitosti asi tak nejve do poloviny, potom je u zvuk pevan, zkreslen, pebuzen. Tak velk vstupn signl u zesilova nen schopen zeslit. Proto je teba na vstup pivdt nejve takov napt, aby zvuk byl jet nezkreslen, i kdy je potenciometr hlasitosti vytoen na maximum. Take ped potenciometrem mus bt pivdn signl jet zmenen. To zajist dli napt, kter meme stanovit poetn nebo prakticky. Prakticky je to rychlej a tak ho popeme nejdve. Prost do cesty signlu vadme trimr nebo potenciometr a jeho velikost nastavme tak, aby pi potenciometru regultoru hlasitosti nastavenm na maximum, byl vstupn signl jet ist a nezkreslen. Pot trimr odpojme, ohmmetrem zmme jeho hodnotu a nahradme rezistorem nejbli hodnoty. Teoreticky uvaujeme takto: 1. zmme maximln vstupn napt ze zdroje signlu (kazetovho magnetofonu, vstupu CD pehrvae, zvukov karty, elektronickho klvesovho hudebnho nstroje nebo jinho audio vstupu), pro n pklad napklad 240 mV. 2. zjistme jak velk je vstupn impedance zesilovae - zn to hrozn, ale pro zjednoduenou vahu se prost podvme
Napov zeslen
Protoe jsme praktick kola, uvedeme si praktick pklad. Pi men jsme na vstup zesilovae pivedli signl o kmitotu 1 kHz a jeho rove jsme zvyovali a do okamiku omezen - limitace, a pak jsme na vstupu namili maximln vstupn napt napklad 3,2 V. Potom jsme zmili napt na vstupu zesilovae, napklad 80 mV. Otzka zn: kolikrt zesilova zesiluje? Slovn lze odpovdt, e napt 80 mV zesilova zesl na napt o veli-
2. pklad
Postavili jsme koncov zesilova, kter m v nvodu uvdn zisk (tedy jinm slovem zeslen) GV = 40 dB. Pipomeneme si [viz 1], e zisk v decibelech se vypote z napovho zeslen tak, e zeslen vyjden jako jeho dekadick logaritmus, znsobme 20. Pro ty, kte logaritmy neznaj : napklad pi zeslen 10 krt je logaritmus sla 10 jedna (protoe m jednu nulu) a pi znsoben 20 je zisk v dB roven 20 1, co je 20 dB. Jestlie je u zesilovae uvdn zisk 40 dB, postupujeme opan, dosazenm do vzorce
Obr. 1 Zeslen je pomr vstupnho napt ku vstupnmu
107

3. pklad
Podle nvodu stavme zesilova u kterho je uvdn maximln vstupn vkon, ale nikde nen nic o zeslen ani vstupnm napt. Co te? Pouijem postup uveden v vodu. Prost na vstup pivedeme z NF genertoru signl, kter budeme zvyovat tsn pod mez, kdy by se signl na vstupu zaal omezovat limitovat, a zmme maximln vstupn napt a vstupn napt, kter hledme. Jenom pro pesnost si vypoteme maximln vstupn vkon a porovnme s tm, co k nvod. Snadn, e. [Viz 2, 3, 4]. reproduktoru chtli mit v mstnosti, je teba si pedevm chrnit sluch chrnii, mstnost mt zvukov izolovanou, nebo prost pout umlou zt, jak jsme to ji probrali. Uvdomte si ale, e 300 W m napklad plotnka na elektrickm vaii - siln heje. A stejn siln bude ht i v zatovac odpor. Lze ho sestavit z nkolika vkonovch rezistor zapojench paraleln a umstnch tak, aby mohly bt chlazeny.
Obr. 2b Na rezostiru 8200 j e desetkrt vt napt ne na 820 A[dB] = 20.log (U2/U1) 40 = 20.log (U2/U1) log (U2/U1) = 2 to u nepotme a podvme se do tabulek, jak slo m logaritmus dv. Je to slo 100. (Ti, kdo neznaj logaritmy si vimnou, e 100 m dv nuly, ostatn vd, e 100 = 102). Take te u vme, e tento zesilova zesiluje 100 krt. To znamen, e z napt na vstupu o velikosti 1 mV je na vstupu napt 100 mV, z napt teba 1 mV je na vstupu 1300 mV, a tak dle. Te znme zeslen, ale stle nevme, jak velk je maximln vstupn napt. Neznme ani maximln vstupn napt, ale pokud je uvdn maximln vstupn vkon zesilovae, meme si toto napt vypotat. Jestlie je maximln vstupn vkon na reproduktoru s impedanc 4 ohmy napklad 10 W, potme zptn. Vkon je podle Ohmova zkona P = U.I. Proud I neznme, ale lze ho vypost podle vztahu I = U/R. Nemusme nic potat, U/R si prost dosadme do prvnho vzorce msto I a tak mme upraven vzorec P = U U/R, co se lpe pe jako P = U2/R. Pro vpoet napt z vkonu na reproduktoru si tento vzoreek jet upravme: U2=P.R a celou rovnici odmocnme U= odmocnina z P.R. Dosame nae sla - vkon 10 W a reproduktor 4 ohmy U = odmocnina z 10.4 U = odmocnina ze 40 U = 6,3 [V]. To je tedy maximln vstupn napt. Dlme-li toto vstupn napt zeslenm, zskme i maximln vstupn napt. A jsme tam, kde jsme chtli bt. Shrneme: a) z maximlnho vstupnho vkonu na reproduktoru o znm impedanci vypoteme maximln vstupn napt, b) ze zeslen uvdnhho v dB vypoteme zeslen jako pomr vstupnho napt ke vstupnmu, c) z vstupnho napt dlenho zeslenm zjistme vstupn napt a d) pokud je toto vstupn napt men, ne je napt pivdn na vstup, stanovme hodnoty vstupnho dlie napt.
6. pklad
Poume se z technick dokumentace. Napklad pedzesilova s TDA1524 je ke koncovmu stupni s TDA2030 pipojen pes odporov dli R5/R6 ??? [viz 5]. Sami provete vahu, v jakm pomru tento dli dl a jak velk st napt z pedzesilovae tedy jde na koncov zesilova.
4. pklad
Z koupen stavebnice stavme zesilova s maximlnm vstupnm vkonem 300 W do 8 ohm.... (to je ale macek, co?), ale neznme ani zeslen tohoto zesilovae, ani maximln vstupn napt. Co te? Pi men tohoto monstra vybuzenho na pln vkon do reproduktoru bychom boili zdi i dobr sousedsk vztahy. Pomeme si vahou, e zeslen, tedy zisk uvdn jako pomr vstupnho napt ke vstupnmu je stle stejn, a zesilujeme slab signl, nebo siln. Take meme na vstup pivst napt napklad 100 mV (aby se to lpe potalo) a namme napt na vstupu (napklad 2,5 V). A dle postupujeme jako v pedchozch pkladech. a) Z uvdnho maximlnho vstupnho vkonu do znmho reproduktoru vypoteme maximln vstupn napt. U = odmocnina ze 300.8 U = odmocnina ze 2400 U = 49 V b) Z pomru vstupnho napt ke vstupnmu vypoteme zeslen tohoto zesilovae. A = (U2/U1) A = 2,5/0,1 A = 25 c) Z takto zmenho a vypotenho zeslen a maximlnho vstupnho napt vypoteme maximln vstupn napt U1 = U2/A U1 = 49/25 U1 = 2 [V]. Maximln vstupn napt tohoto zesilovae pro pln vybuzen je 2 V. Take ped tento zesilova meme pedadit vhodn korekn pedzesilova s vstupnm naptm a 2 V.
Mme pt smysl
Slyte jet ve zcela tich mstnosti tikot hodin? Slyte upadnout pendlk? Pokud ano, mte jet dobr sluch. Nemte dn dvod si sluch niit pobytem v hlunm prosted. Pi expozici silnm zvukem me dojt k nevratnm zmnm na sluchovm stoji a k uritmu stupni hluchoty. Hluchota se projevuje nejenom celkovm snenm citlivosti, ale nemonost vnmat urit kmitoty nebo oblasti kmitot. Sluch se vyetuje specilnm audiometrickm menm, ale tak daleko to nenechte dojt. Chrate si svj sluch a sluch ostatnch.
Jet k decibelm
V Mal kole v . 1/1999 jsme probrali vpoet decibel podrobn. Vbornm prostedkem je napklad tabulkov editor Calc602. Spousta Excelist ho ji opustila i proto, e jim neel na Pentiu s taktovac rychlost vt ne 200 MHz spustit. Na obrazovce se objev tajemn npis RUN-TIME ERROR 200 a tma..., co je problm i dalch program psanch pod Turbo Pascalem. Vysvtlen je pro uivatele trochu zhadn, ale een je velice snadn a prost. Na Internetu se objevil progrmek TPPATCH.EXE, kter sta spustit napsnm jeho nzvem s nzvem opravovanho programu, tedy napklad TPPATCH CALC602.EXE a vmiku je
5. pklad
D se vbec takov zesilova zmit? Ano. Ke kadmu zesilovai je teba mt i reproduktorou soustavu, kter je schopna takov vkon spolehliv vyzit. Jestlie je teba ozvuit njak velk prostor, se tento zvuk do prostoru a je ho slyet iroko daleko. Pokud byste vkon do
Obr. 3 Nzorn ukzka dlie, jeho st je potenciometr na vstup
108

Calc602 opraven a mete ho ke sv spokojenosti dl pouvat. Tento program mete zskat v oddlen technick podpory Software602. Ostatn Calc602 jsme pouvali i pi vpotu a grafickm znzornn smrovn parabolick antny na satelity na orbitu, lze ho pout pro vpoet kmitot podle sla kanlu TV psma, vpoty antn, atd. [3] [4] [5] [6] [7] [8] Rdio plus KTE . 7/99 Rdio plus KTE . 8/99 AR B 1,2,3/1998 ? Sdlovac technika 8/1988 str...? alan@netmax.de ? hotline@software602.cz
Odkazy:
[1] Rdio plus KTE . 1/99 [2] Rdio plus KTE . 6/99
Men koncovho nf zesilovae

klov slova: uzemnn, kostra, zkrat, men V nkolika pedchozch kapitolch bylo uvdno varovn ped zkratem na vstupu koncovho zesilovae. Nejdve si udlme trochu jasno v nzvoslov. U zesilova a ostatnch zazen pro reprodukci a zpracovn hudby, mluvenho slova a zvuk, prost u elektroakustickch zazen, se pi pipojovn a propojovn uv slovo IV vodi a ZEM nebo KOSTRA. vae, kam se pipojuje kabel od mikrofonu, kytary, magnetofonu - tedy vstupn svorky; kam se pipojuje reproduktor - tedy vstupn svorky. U obecnch dvojbran (zase nov slovo - dv brny: vstupn a vstupn brna) jsou vstupn svorky a vstupn svorky. Prost eeno: zesilova m vtinou jeden pvod iv a druh neiv, obvykle se mu k zem nebo kostra.
50. dl
Pipojen reproduktoru
Na prvn pohled ve schmatu zesilovae vidte, jestli je reproduktor zapojen mezi vstup a zem. Pi nejbnjm napjen z jednoho zdroje bv zem spojen ze zpornm plem zdroje. Pokud je zesilova v kovovm krytu nebo na kovovm rmu, ktermu se k kostra (dve chassis - teno as), je tak spojen se zem - viz obr. 1. A opravdu se nkdy jet dodaten uzemuje pomoc takzvan pizemovac svorky.
Obr. 4 Jestlie je osciloskop pipojen neivou, uzemnnou svorkou na iv vstup zesilovae dojde pi jakmkoli spojen spolenho zemnho vodie se skutenou zem ke zkratu nesprvn zapojen S vstupem si nemusme dlat starosti. Reproduktor meme pipojit v libovoln polarit a nen teba pouvat stnn kabel. Jedin problm by byl ppadn zkrat na vstupu. Jestlie na vstup zesilovae pipojujeme reproduktor, je vechno v podku. Hraje. Ale pi nesprvnm pipojen mcch pstroj me dojt ke zkratu pes SPOLENOU ZEM.
Obr. 1 Zazen, kter nen spojeno se zem, nap. walkman, CD-man, penosn pijma Zaneme od zesilovae. Vstup zesilovae m dv svorky. Jedna je iv pi dotyku prstu na iv vstup je u citlivch zesilova z reproduktoru slyet brum nebo vren, nebo dokonce rozhlasov vysln siln mstn AM stanice. Tlo se chov jako antna, kter zachycuje rozptylov pole z kabel sovho rozvodu v mstnosti a tak ostatn elektromagnetick vlny. Pi dotyku na druhou svorku se nedje nic. Je spojen s neivou st zesilovae, obvykle spojenou s kostrou, zpornm plem zdroje nebo s uzemnnm. Svorka. Dal slovo z elektrotechnickho pravku. Samozejm nemus jt o opravdovou svorku, do kter se pipojoval vodi a dotahoval proti vypadnutm roubkem. V technickm nzvoslov se jedn o urit msto zazen - napklad msto, kam se pipojuje kladn nebo zporn pl zdroje, msto na desce zesilo-
Obr. 2 Kostra, a tedy i neiv vstupn svorka osciloskopu, je ochrannm vodiem spojena pmo se zem sprvn zapojen
Obr. 3 Jestlie je zporn pl zdroje spojen se zem a osciloskop je pipojen neivou a tud uzemnnou vstupn svorkou na iv vstup zesilovae, dojde ke zkratu vstupu nesprvn zapojen Signl od mikrofonu, gramofonu, kytary, magnetofonu, klves, zvukov karty potae, nebo jakhokoliv audiovstupu se pivd na vstup zesilovae dvma vodii. Obvykle bv tak jeden z nich piveden na iv vstup a druh na zem. Zde problm nebv. Pokud m pvod o kytary, mikrofonu, magnetofonu, atd. konektor, bv zapojen provedeno sprvn: iv pvod na vstup stnn na zem, kostru, mnus. Pokud by byl napklad snma od kytary zapojen stnnm na iv vodi a iv vodi kabelu piveden na zem, kytara by sice ze zesilovae slyet byla, ale byl by slyet brum a tak pi kadm dotyku na snma, struny nebo kovovou st kytary (kter bvaj kvli sprvnmu stnn propojen) by se ze zesilovae ozval siln sov brum nebo rozhlasov vysln siln AM stanice.
Pipojen osciloskopu
Osciloskop nen reproduktor. M svj iv vstup a kostru. Protoe osciloskop je napjen ze st, je kovov kostra spojen ochrannm vodiem v sov e pipojen na zem, uzemnn. A ochrann vodi je pes sovou zsuvku spojen se zem. Viz obr. 2. V tom problm nen. Problm nastane, jestlie je obrtme pvody osciloskopu a kostra zesilovae tak pipojena na tuto zem. To se me stt nkolika zpsoby:
Obr. 5a Zdroj stereofonnho signlu je napklad zvukov karta PC, tape deck, CD-ROM, pedzesilova, gramofon, aj.
109

b, stedn topen, v koupeln i kovov vana, zrube dve a pod. Pro snaz pedstavu je cel vklad velmi zjednoduen, jenom si uvdomte, e kad zazen, kter je tilovou sovou rou pipojeno k sov zsuvce, m tak takto uzemnnou kostru. Jestlie nhodn obrtte pvody od osciloskopu a iv pvod pipojte na kostru zesilovae, nic se nedje. Prost signl nevidte, Ale, jestlie je kostra osciloskopu pipojen na iv vstup zesilovae, me dojt ke zkratu vstupu na zem. Pes zem, a tedy i kostru osciloskopu. Zkrat na vstupu zesilovae obvykle zpsob znien koncovch tranzistor. Koncov tranzistory jsou i v integrovanm obvodu a tak je v podstat znien integrovan obvod. A pitom sta si jenom dt pozor. Znovu se vrtme k ppadm, kdy je kostra zesilovae pipojen na uzemnn. a) Nkte amati pi stavb zdroje spojuj zporn pl s kostrou a tm i se zem. b) Jestlie mte zesilova napjen teba i z baterie a tud je dokonale odizolovn od jakhokoliv uzemnn (co je napklad u vech penosnch bateriovch pstroj - rdi, walkman, diskman, atd.), neznamen to, e se na jeho kostru nedostane zem. To je v ppadech, kdy na vstup tohoto zesilovae pipojte zdroj signlu, kter m neiv vodi vstupu pipojen na uzemnn. Napklad pi pipojen na zvukovou kartu potae. Zde je zejm, e pota je napjen ze st tilovou sovou rou a e tedy i kostra potae a tm i zem zvukov karty, je pipojen na nulov potencil uzemnn. Jestlie bychom v tomto ppad na vstup zesilovae pi men pipojili omylem stnn a tud kostru (zem, uzemnn) osciloskopu, dolo by pes tuto zem ke zkratu vstupu a tm ke znien zesilovae - viz obr. 4. c) Tak to znte? Ve vni poznvn elektroniky mme nkdy na stole takov vrab hnzdo, e se me stt, e nkter kabely, mc ry, pvody a drty vedou do vech stran a nkde nkter vodi me bt spojen s kostrou njakho zazen a tud uzemnn. Chce to podek. Nejprve provst zapojen, potom cel zkontrolovat a pak teprve zapnout napjen a mit. Pamatuj: zsada u pipojovn vech mcch pstroj napjench ze st: iv na iv a zem na zem.
Obr. 5b
Obr. 5c
Obr. 6 Jestlie pipojme k mstkov zapojenmu zesilovai, jeho kostra je spojense zem, jakkoliv mc pstroj: osciloskop, nf milivoltmetr, mi zkreslen atd., kter m neivou vstupn svorku spojenou se zem, me dojt ke zkratu vstupu proti zemi zapojen pro TDA2050 jednou jako stereofonn zesilova (viz obr. 5a, b) a podruh jako monofonn zesilova v mstkovm zapojen (viz obr. 5c). M vt vkon. S funkc si nedlejte starosti. Jenom pokud ho chcete mit, nastv problm. Jak se m pipojit osciloskop nebo nzkofrekvenn milivoltmetr, kdy jsou oba vstupy na reproduktor iv?! Ani jeden z pvod nen pipojen na kostru. A jestlie pipojme kostru osciloskopu nebo nf milivoltmetru na jedenu ze dvou svorek vstupu, znime tuto st koncovho zesilovae (viz obr. 5d). Logicky vyplvaj tato een a) prost zesilova vyrobit, pouvat a nemit, b) vstupn rove zmit digitlnm multimetrem napjenm z baterie, c) pokud mermomoc chceme vidt signl na vstupu osciloskopem, pouijeme dvoupaprskov osciloskop - pepneme ho do reimu A + B, vstup A pipojme na jednu vstupn svorku, vstup B na druhou vstupn svorku a signl zobrazme. d) pouijeme nf genertor se symetrickm vstupem, kde oba vstupy jsou iv - napklad i jednoduch amatrsk, napjen z baterie, nebo speciln pro pouit v telekomunikacch (napklad 12XG036 - u z typovho oznaen tute, e takov asi nemte) a zajistme, aby zem osciloskopu ani nhodou nebyla nkde propojen se zem zesilovae.
Obr. 5d Nkter zesilovae lze zapojit jako a, b stereofonn se dvma reproduktory, nebo c tak zvan do mstku s vstupem pro jeden reproduktor. Ani jedna z vstupnch svorek nen spojena se zem. Take pi pipojen osciloskopu dojde pi pipojen neiv uzemnn svorky na reproduktor ke zkratu na zem a) Zesilova je napjen ze sovho zdroje, kter m zporn zdroj spojen s kostrou - viz obr. 3. b) Zesilova sice nem kostru (spolenou zem, mnus...) spojenou ze zem, ale na vstup je piveden signl ze zazen, kter je spojeno se zem - viz obr. 4. c) Zesilova nen ani napjen ze zdroje, kter by ml uzemnn zporn pl zdroje, ani nen pipojen k zazen, kter je spojeno s kostrou, ale njakm zpsobem je jeho kostra (spolen zem, mnus..) spojen ze zem. d) Zesilova m mysln kostru spojenou s uzemnnm, kvli dobrmu stnn a odruen. Slovo zem, zem, uzemnn opravdu znamen, e pvod je opravdu piveden na potencil zem, po kter chodme, vechny lutozelen vodie v sovm rozvodu domku, bytu nebo dlny, jsou spolen propojeny a spojeny s uzemnnm. Stejn tak je na toto uzemnn pipojeno kovov vodovodn potru-
Poznmka na okraj
U je vm jasn, pro autordia maj pvody k reproduktorm veden dvma vodii a nepouv se jeden vodi a kostra? Pokud nkde v pijmai bv neiv vstup zesilovae spojen s kostrou budi, ale koupte-li si jin autordio, a jsou vodie k reproduktorm dva.
Mstkov zesilova
Zvltnm ppadem zesilovae je zesilova, kter nem reproduktor pipojen mezi iv vstup a zem, a tedy zporn pl zdroje. Je to tak zvan mstkov zesilova. V katalogu najdete napklad
110

Neekejte schmata zapojen. Tch mte spoustu na jinch strnkch a v literatue. V tto kolice jsme si jenom zjednoduen ukzali praktick zapojen mcch pstroj pi men zesilovae.
Jazykov koutek
bridge bridge circuit earth earthed - mstek - mstkov zapojen - zem, zemkoule - uzemnn
earth wire ground grounding chassis live short circuit
- zemnc vodi - zem - uzemnn - kostra - iv vodi - zkrat v obvodu
Kombinovan napjen
klov slova: olovn akumultor, nabjen, ivotnost, elektronick pojistka, Zenerova dioda nco splenho a chladi integrovanho obvodu nabjee byl hork. Podle tchto kaz byla zvada hledna nejdve v obvodu napjen pstroje.
51. dl
Olovn akumultor
Nic netrv vn, ani ivotnost olovnho akumultoru. Motorist vd, e akumultor v aut m ivotnost asi 4 a 6 let a tak i u zazen s kombinovanm napjenm je teba potat s tm, e akumultor doslou. V Rdiu plus . 5/98 jsme v 17. sti probrali bezdrbov olovn akumultory i jednoduchou nabjeku. Pipomeme si, e pi nabjen z nabjeky tee do akumultoru urit nabjec proud, kterm se akumultor nabj. Elektrochemick dj uvnit pomineme, je v uebnicch, te ns zajm hlavn nabjec proud, ppadn napt, kterm nabjme.
Obr. 4 Akumultor pipojme na regulovan zdroj a sledujeme nabjen od nejvyho rozsahu. V naem ilustrativnm ppadu tekl nabjec proud hroziv velk a chladi rychle hl. U druhho obdobnho zazen, kam jsme akumultor pepojili, nevydrela tavn pojistka 0,5 A. Akumultor m pitom v katalogu psan maximln nabjec proud 0,45 A. Zvr - je zejm vadn akumultor. Te zaalo vzpomnn, kdy se kupoval akumultor, jak je star a jestli je to na nm nkde uvedeno. Lze akumultor njak zmit nebo oivit, teba byl jenom hodn vybit?
Obr. 2a, b Zmme napt na vstupu nabjee
Postup:
1. Zazen vypneme a zmme napt na akumultoru (viz obr. 1). Pro ilustraci v naem ppad msto oekvanch 12 V bylo jenom 8,5 V. Je to akumultorem nebo nabjeem? 2. Odpojme (sta jeden vvod) akumultor, zapneme nabjen a zmme nabjec napt (viz obr. 2). Nabje byl nastaven na nabjen konstantnm naptm 14 V a opravdu tam toto napt bylo. Ha. Nabjec napt je v podku, ale akumultor je nabit pouze na 8,5 V. Je v podku nabjeka? Dv dostaten nabjec proud? 3. Do srie s akumultorem pipojme amprmetr tak, aby nabjec proud tekl amprmetrem a tento proud zmme (viz obr.3) (neastnk, kter by pipojil amprmetr paraleln, by z nho ml zapchajc krabiku na vyhozen). Zapojen si radji dvakrt zkontrolujte a zanejte
Men akumultoru
K men pouijeme regulovateln napjec zdroj, voltmetr a amprmetr (viz obr. 4).
Obr. 1a, b Zmme napt pmo na akumultoru Pi nabjen konstantnm proudem sledujeme proud tekouc do akumultoru a mme napt na akumultoru. Obvykle se uv pravidlo, e nabjec proud by ml bt asi jedna desetina jmenovit kapacity akumultoru a neml by bt pekroen. K jitn obvykle sta bn tavn pojistka. Pi nabjen konstantnm naptm je na vstupu nabjee napt doporuen vrobcem, je uveden v katalogu. Jak proud tee do akumultoru si meme zjistit z pilnosti ale nazajm ns a do doby, kde se zanou dt zvltn vci. Stalo se toto: zazen s kombinovanm napjenm ze st a z akumultoru pi dobjen ze st bn pracovalo, ale pi provozu z baterie brzo pestvalo pracovat, alarm krtce zakoural a to bylo vechno. Jet pozdji pracovalo jenom ze st a pak i to zvadlo. Pi sejmut krytu bylo lehce ctit
Obr. 5 Zdnliv neporuen pvodn lanko s nevodivou koroz uvnit izolace
Postup:
1. Na zdroji nastavme napt asi o 1 V vy ne je napt na akumultoru a pipojme ho pes amprmetr k akumultoru. 2. Nastavme takov napt, aby do akumultoru tekl obvykl nabjec proud tedy bu uveden v katalogu, nebo men ne jedna desetina kapacity. Zmme napt, poznamenme si ho a budeme sledovat jeho nabjen. 3. Jestlie napt na akumultoru zane pozvolna stoupat, budeme proud upravovat tak, aby byl stle stejn - konstantn a sledujeme, zda napt akumultoru asi po 5 hodinch dostup na svou jmenovitou hodnotu a po asi 10 hodinch a na hodnotu, uvdnou pro nabjen konstantnm naptm, kter m nabjeka, napklad 14,5 V. V tom ppad by aku-
Obr. 3a, b Zmme nabjec proud akumultoru
111

Mimochodem
V vodnm hledn zvady byl ve tetm bodu po zmen napt tak zmen nabjec proud. Kdo tento bod pesko, me bt zaskoen neobvyklou zradou. V praxi se mete setkat s ppadem, kdy na vstupu nabjee nebo njakho zdroje namte napt, ale nelze odebrat proud, akumultor nen dobjen, zazen nefunguje. ertovo koptko je v korozi. Pokud nkdo pouije star recept s pjec vodikou z kyseliny soln a zinku a konektor pipj k pvodnmu lanku s pomoc tto vodiky, spoj je sice dokonal, ale bhem doby zane psobenm kyseliny korodovat. A uvnit izolace mte msto vodivho mdnho lanka, skoro nevodivou zkorodovanou hmotu (viz obr. 5). Zrada je v tom, e koroze me bt uvnit izolace teba nkolik milimetr od spoje, kter je prolit pjkou a dr. Pak opravdu voltmetrem napt za tmto spoLED oznaen LOW), nebo indiktorem peruen pojistky. Dnes se podvme na elektronickou pojistku.
je elektronick obvod, kde nepeho dn drtek jako v tavn pojistce, ale omez vstupn proud tak, aby nemohl tci vy proud, ne je nastaven pojistkou. Tak je napklad chrnn napjec zdroj ped zkratem. Pi zkratu je na vstupu samozejm napt nulov, ale zkratem tee zkratov proud pouze tak velk, jak mu dovol pojistka. Zapojen je docela prost. Nejdve se ale podvme, jak vlastn pracuje stabilizovan zdroj.
Obr. 6 Stabilizace Zenerovou diodou multor jet byl dobr, ale zvada by byla v nabjece. 4. V naem ilustrativnm ppad se napt nemnilo, zstvalo stle na stejn rovni po celou dobu nabjen. Pozor: takovto experimentln nabjen nenechvme bez dozoru, nebo dokonce pes noc, je teba ho sledovat, aby z njakho dvodu nedolo k pekroen maximlnho ppustnho proudu akumultoru, nebo jeho pokozen a ppadnmu puknut pouzdra nebo vyteen obsahu ven. Zvr: akumultor je vadn a bez ltosti je mono ho vyhodit a koupit nov. Popisovan ppad nen vymylen experiment, ale praktick ppad nkolika podobnch krabicovch bezdrbovch hermetizovanch akumultor 12 V/1,2 Ah, kter byly nkolik let v kadodennm provozu v alarmech a penosnm mcm pstroji.
Zenerova dioda
je zkladn soustka stabiliztor. V propustnm smru se chov jako bn dioda, ale v zvrnm nevede jenom do uritho - Zenerova - napt. Pak se oteve a zane vst. Napt je na n stle stejn, ale i v tomto zvrenm smru tee proud IZD. Pokus si udlejte s libovolnou zenerovou diodou.
Obr. 8a Elektronick pojistka otevenm To zkratovv ZD
Men zenerovy diody

Viz obr. 6. V katalogu zjistte, e pro vai zkuebn Zenerovu diodu je uveden maximln proud napklad 50 mA. Abychom ji nepetili, zvolme pedadn rezistor tak, aby proud tekl men, napklad asi 10 mA. Men si nejlpe vychutnte jestlie Zenerovch diod mte celou hrst a kadou jinou. Prost jednu za druhou pikldte do obvodu a jenom tete Zenerovo napt. Tento obvod je vlastn nejjednodu stabilizovan zdroj. Pokud budete vstupn napt mnit, bude vstupn napt na Zenerov diod stle stejn. Kdo m rd laboratorn prce, me si napt na vstupu mnit po jednom voltu napklad od 0 a do 20 V a mit vstupn napt. Pi uritm napt - to je Zenerovo napt - pestane napt stoupat a bude stle stejn, stabiln, tedy stabilizovan. 1. pravidlo: vstupn napt mus bt vy, ne je zenerovo napt. Jestlie R1 zvolme tak, aby nm v klidu zenerovou diodou tekl proud napklad 50mA a do njak zte budeme odebrat proud 30 mA, proud se rozdl a do zenerovy diody nm potee jenom 20mA, ale na vstupu bude stle stejn - Zenerovo napt. Jestlie budeme do zte odebrat proud 45 mA, potee Zenerovou diodou jenom 5 mA, ale stle jet sv napt dr. Jestlie ale budeme odebrat napklad 60 mA, Zenerovou diodou nepotee dn proud a napt kles, jako by tam vbec nebyla. bytek na R1 meme spotat podle Ohmova zkona.
Kam s odpadem?
Lehce se ekne: vyhodit. Ale kam? Jenom ne do popelnice. V akumultoru je olovo a i kdy se vm zd, e ho nen moc, kdyby to udlal kad, bylo by ivotn prosted brzy zcela otrven. Olovo je opravdu jedovat, na otravu olovem umraj napklad kachny, kter s ervky, kter najdou v bahnitm dnu, polykaj tak olvka upadl z vlasce rybm. I kdy si myslte, e vs nikdo nevid a toxick odpad hodte do popelnice, vid to vae svdom. Zkuste akumultor odnst jako odpad do sbrnch surovin, do servisu akumultor, nebo do sbrnho dvora. V mnoha mstech je dobe zorganizovan pravideln svoz nebezpench odpad - zbytk barev, edidel, zivek, bateri a dalho materilu. Matka proda a dti vaich dt vm podkuj.
Obr. 8b Elektronick pojistka otevenm ochrannho tranzistoru To pikrcuje T1 jem mnohdy namte, ale jenom dky tomu, e k namen tohoto napt sta, aby voltmetrem tekl jenom malik proud, kter jet zkorodovan msto propust. Pjec vodiku pouvaj klempi k pjen okap a k pjen v elektronice se vbec nehod. Mimo jin: pokud mte tuto vodiku ve skni s nadm nebo vaimi vcmi, i kdy je v dobe uzaven lhvice, po ase zjistte, e se vm na vem kovovm nad, soustkch, vvodech soustek a vem co me korodovat, objev matn bl povrch, na kter nelze pjet, elezn pedmty se pokrvaj rz, rez vm seere panty ve dvcch atd, atd. To nen strak, to je zkuenost.
Pojistka
Aby nemohlo dojt k pebjen akumultoru velkm proudem ani ve ve popisovanm pdad, je nejlevnjm eenm zaazen bn tavn pojistky do vstupu. Pokud ale na provoz zazen s kombinovanm napjenm ze st i akumultoru zcela spolhte (napklad u alarm, trvale pracujc pstroje pro monitorovn nejrznjch dj) je teba napjec zdroj doplnit indiktorem poklesu napt (u alarmu napklad blik
Obr. 7 Nejjednodu zapojen stabiliztoru se ZD a tranzistorem
112

typ BC547 BC337 BD135 BD237 BD439 UCE0 45 V 45 V 45 V 80 V 60 sV IC 0,1 A 0,5 A 1,5 A 2A 4A Ptot 0,5 W 0,8 W 8W 25 W 36 W hFE 110 800 100 600 100 25 25
je v literatue publikovna nejmn 30 let, v integrovanch obvodech ady 78xx je pmo uvnit pouzdra, nastaven na pevn proud 0,1 A nebo 1 A, podle typu. Co kdy ale chceme jinou hodnotu maximlnho proudu? Pro ilustraci si ukeme dva zpsoby omezen proudu. Oba maj jedno spolen. V obvodu je zaazen rezistor s malm odporem. Snmme napt vznikajc na tomto rezistoru a jestlie toto napt doshne napt 0,65 V, oteve tranzistor, kterm pak meme stabilizovan zdroj pikrtit. Na obrzku 8a) je zapojen, kterm se pi oteven tranzistoru To zkratuje Zenerova dioda, napt na vstupu se tak zmen a neme tci vt proud. Na obrku 8b je zapojen, kterm se pi oteven tranzistoru To zkratuje pechod bze-emitor a tak je pikrcen vstupn tranzistor a neme jm tci vt proud. Vysvtlen je velmi zjedoduen, ale snad pochopiteln. Slvko pikrcen je zde mysln. Kdyby se tranzistorem To tranzistor T1 zcela zavel, pestal by jm tci proud, na rezistoru Ro by nevznikalo napt Uo a tranzistor To by se nezavel a tak by zase mohl tci maximln proud, na rezistoru Ro by vzniklo napt Uo, kterm by se otevel tranzistor To a ten .. prost pikrt T1 tak, e jm tee pouze urit maximln proud.
typ BZY009.1 BZY012 BZY015 1N5338 1N5346B 1N5349B
Utyp 9,1 V 12 V 15 V 5,1 V 9,1 V 12 V
UZ 8,5..9,6 V 11,4..12,7 V 13,8..15,8 V
IZT 50 mA 50 mA 50 mA
IZmax 165 mA 110 mA 98 mA
150 mA 125 mA
520 mA 430 mA
Tab. 1 2 pravidlo: na Zenerov diod je stabiln napt pouze, pokud j tee proud. A pravidlo pro n ppad: ze stabilizanho obvodu se Zenerovou diodou meme odebrat nejve takov proud, jako byl nastaven klidov proud, bez zte. Hm. Ale to je pro praktick ely mlo. Tak si ho zeslme.
Velmi jednoduch stabiliztor

je na obrzku 7. Pomeme si zjednoduenm pravidlem, e proud kolektorem je beta krt vt ne proud bz. Aby se to lpe potalo, eknme, e beta (v katalogu oznaovan jako h21 ti h dva jedna) je asi 100, take aby nm kolektorem tekl proud 100 mA, sta, aby bz tekl proud 1 mA a pi odbru 1000 mA budeme ze Zenerovy diody do bze odebrat pouze 10mA. Take sta nastavit klidov proud Zenerovou diodou teba jenom 15 mA. Kdo nem zatovac rezistor, me si pomoci tak, e zhotov stabiliztor na 12 Va jako zt pouije 1 W nebo 5 W rovky do auta. Kdy pomine okouzlen ze zeslen proudu, podvme se na napt. Na Zenerov diod namme napt UZD, mezi bz a emitorem tranzistoru napt UBE asi 0,6 V. Z toho nm plyne 3. pravidlo: vstupn napt je jenom o mal napt (UBE) men ne napt na Zenerov diod. Ctte pi zaten zvltn slab zpach? Naslite si prst a kratice se dotknte tranzistoru. Je hork? Jestlie ho takto nechte jet chvilku, zni se, protoe nevydr tak velk proud. Maximln kolektorov proud je uveden v katalogu. Take msto malho tranzistoru pouijeme vkonov tranzistor a nejlpe s chladiem. Jeho vkonov zaten meme vypotat z napt na tranzistoru a maximlnho odbru proudu: P = (Uvst - Uvst).Imax [W; V, A]. V praxi se tak pouv zapojen s vce tranzistory. Proud do bze vkonovho tranzistoru je zesilovn jet jednm tranzistorem, vsledn proudov zeslen beta se rovn beta jedna krt beta dv. Take ze Zenerovy diody je odebrn jet men proud, zmny proudu jsou tedy men a tud jsou i men i beztak mal zmny Zenerova napt a zdroj je tedy dobe stabilizovan.
Vpoet odporu Ro
vychz z napt pro oteven tranzistoru naptm UBE = 0,65 V. Hodnotu rezistoru tedy vypoteme podle Ohmova zkona tak, e pro napt dosadme hodnotu 0,65 V a pro proud dosadme maximln poadovan proud elektronick pojistky. Ro = 0,65/Imax [ohmy, A] Pklad: pro proud 1 A je hodnota Ro 0,65 ohmu. Nebo jinak: na rezistoru 1 ohm vznikne napt 0,65 V pi prtoku proudu 0,65 A. Pklad: jak velk bude muset bt rezistor v elektronick pojistce pro maximln proud 0,45 A, kter snese pi nabjen olovn akumultor 12 V/1,2 Ah? Ro = 0,65/0,45 Ro = 1,44 [ohmu] Zvolme nejbli vy v ad, napklad 1,5 ohmu.
Tab. 2 a) klidovou vkonovou ztrtu, kdy je na tranzistoru napt UKE pouze jako rozdl Uvst-Uvst, jak jsme potali ji ve b) vkonovou ztrtu pi zkratu, kdy vstupn napt je 0 V a tak mezi kolektorem a emitorem tranzistoru je pln vstupn napt Uvst. Take napklad pi Uvst = 20 V a maximlnm zkratovm proudu Imax = 1 A je tranzistor zatovn vkonem P = 20.1 co je 20 Watt. Take i kdy je dobe chlazen, neml by zdroj zstat zkratovan pli dlouho. 2. Rezistor R1 u Zenerovy diody je teba pslun dimenzovat. Napklad Uvst = 20 V, UZD = 12 a IZD = 50 mA. PR1 = (Uvst-UZD).IZD PR1 = 8 0,05 PR1 = 0,4 [W] A jestlie je elektronickou pojistou podle zapojen 8a) Zenerova dioda zkratovan, je na rezistoru R1 pln vstupn napt a vkonov zaten stoupne a na 2,5 W. Bn 1 W rezistor heje, zapch a hndne. 3. Rezistor Ro mus bt dimenzovn na vkon dan naptm 0,65 V a maximlnm proudem Imax. Pi proudu 1 A vychz vkon na 0,65 W ale teba pi 2 A je to ji 1,35 W a bn 1 W rezistor by byl opt petovn. Jednoduch pokusy meme provdt na nepjivm kontaktnm poli, krom zatovnm velkm proudem, aby se vznikajcm teplem nedeformovala uml hmota. K pokusm posta libovoln univerzln tranzistor NPN (viz. [3]).
Slovnek
fuse - pojistka lead - olovo overload - peten surcharge - peten power - pkon, vkon timelife - ivotnost operating life - ivotnost throw off - odhodit toxic - toxick, jedovat waste - odpad
Vkonov zaten
Vkony nememe pominout, jinak mete stle ctit zpach plcch se horkch rezistor, tranzistor a zkladn desky. 1. Vkon vkonovho tranzistoru vypoteme jednak jako
Literatura:
[1] Rdio plus 5/98 str. 3234 [2] Rdio plus 3/98 str. 23 [3] Katalog GM elektronik [4] Katalog akumultor Fulgur Batman [5] Katalog akumultor Panasonic
113

Princip stabilizovanho zdroje
klov slova: zen vstupnho napt, referenn napt, dli napt V minul sti jsme se vrtili k plnm zkladm stabilizace napt. Nejjednodu stabiliztory maj vstupn napt dan typem Zenerovy diody a i kdy mte monost si vybrat z vce kus, je to pli hrub nastaven. Nen na kodu podvat se na princip nastavovn vstupnho napt, i kdy zpsob nastaven u integrovanho obvodu napklad LM317 jsme ji probrali. V zapojen na se Zenerovou diodou na obr. 1 je jej napt pivedeno na bzi tranzistoru T1 a skoro to sam napt je pak i na vstupu. V zapojen na obr. 2 je do cesty Zenerov diod pidn tranzistor. Protoe napt mezi bz a emitorem tranzistoru T2 je v porovn se Zenerovm naptm diody velmi mal - asi 0,65V, meme c, e napt, kter je na Zenerov diod, je i na bzi tranzistoru T2. A jsme tam, kde jsme byli pi nvrhu dlie napt u zenho stabilizovanho zdroje. Na rezistoru R2 tedy mme nemnn referenn napt. Slovo referenn znamen vztan, nebo srovnvac, vytoen do polohy, kdy m nejmen odpor a nejvt napt je pi vytoen do polohy, kdy m nejvt odpor. Pi pohledu na schma tak vidme, e dli je zapojen na vstupu stabilizovanho zdroje a tud nm z toho vyplv zvr: jak je napt na dlii, takov je vstupn napt stabilizovanho zdroje. Na vstup mete pipojit nap-
52. dl
na operan zesilova podvme tak, jak vypad na prvn pohled. Je to soustka, kter m dva vstupy, vstup a napjen. Ji od prvnho uveden operanch zesilova se kupodivu ustlilo i slovn vvod - 2 a 3 jsou vstupy, 6 vstup, 4 zporn pl napjen a 7 kladn pl napjen. Byst teni, kte si vimli, e chyb 1 a 8 by ve starch konstrukcch nali, e zde bvala zapojen jaksi kompenzace, ale tm se nenechme rozptylovat.
Ekologie i v elektronice
Jednoduch zapojen stabilizovanho zdroje nm poslou pro vklad principu a pochopen sloitjch zapojen totoho druhu zdroje. Nikde nen eeno, e takov zdroj muste stavt. V praxi bva astji znalost zkladnho prinicipu a zapojen pouita pi opravch - pi hledn zvady v napjecm zdroji a i v jinch obvodech a zazench. Neodmtejte znalosti i starch technologi. Mnoh zazen a pstroje slou dlouh lta a jenom proto, e dojde k zvad soustky za pr korun a technik by nebyl schopen tuto zvadu zjistit a opravit, by se zazen pln slouc svmu elu vyadilo z provozu. To by mlo adu dsledk - ze zazen by vznikl odpad, kter by bylo nutno recyklovat, nebo v horm ppad by zneistil ivotn prosted a pouit materil by se ji nikdy nevrtil k pouit. Msto vadnho zazen by bylo teba pout nov, vyroben z novch materil. Jednou k tomu samozejm dojde, modernj zazen nahrad zastaral, ale pokud stle slou svmu elu, je mono ho udrovat v provozu. Mnoz lid maj na chalupch a na chatch star televizor, kter stle slou, i kdy nem teletext, stereofonn zvuk a spoustu pedvoleb a dlkov ovldn. I proto je dobr znt technologie a alepo princip zapojen
Obr. 2 Narezistoru R2 je referenn napt Uref = UZD + UBE. Dli mete sloit napklad z rezistoru R1 = 2k2 a potenciometru P1 = 2k7 klad roviku 12 V/50 mA a sledovat jej jas. Lep pochopen principu zskte menm jednotlivch napt.
Zapojen s operanm zesilovaem

Pedchoz zpsob stabilizace je velmi jednoduch, v nkterch obvodech je pro mstn stabilizaci napt stle pouvan, ale ve stabilizovanch napjecch zdrojch se toto jednoduch zapojen nahradilo obvodem nazvanm operan zesilova. Obejdeme teorii a podvme se na jeho praktick pouit. Podobn jako v zapojen s tranzistorem, kde je na emitoru referenn napt ze Zenerovy diody a v bzi je zapojen dli napt, urujc velikost vstupnho napt, je v zapojen s operanm zesilovaem msto tranzistoru zapojen operan zesilova. Na schmatu na obrzku 3 vidme, e m dva vstupy oznaen + a -, ale to neznamen, e by se tam pipojovalo napjec napt. Tyto vstupy se jmenuj invertujc a neinvertujc vstup. Prozatm nm to pro vysvtlen sta. Vstup operanho zesilovae je pipojen do bze tranzistoru. Pi troe fantazie vidme, e ob zapojen jsou si podobn a tak podobn pracuj. Jet je zapoteb pipojit napjec napt pro operan zesilova, na obrzku pro pehlednost nen nakresleno. Pro tentokrte jet pln pomineme celou problematiku napjen operanch zesilova - teni, kte do redakce poslaj sv nmty a konstukce zdroj pro operan zesilovae se tak dokaj, ale te se
Obr. 1 Zkladn schma stabiliztoru s pevnm vstupnm naptm Uvst = UZD UBE Zenerovu diodu a rezistor R1 pouijete z minulch pokus porovnvac, tedy napt, ze kterho si vychz pi dalch vpotech a vahch.
Dli napt
Na dlii tvoenm potenciometrem P1 a rezistorem R2 je na rezistoru pipojenm mezi bzi tranzistoru T2 a zporn pl zdroje referenn napt kter si pro potn nazveme Uref. Vstupn napt meme vypotat teba trojlenkou nebo pmou mrou, kad jak um. Uvaujeme - jestlie je na rezistoru R2 napt Uref, je na potenciometru P1 napt ve stejnm pomru. Z toho vypoteme celkov napt na rezistoru R2 i na potenciometru P1, jako jejich souet, nebo prost podle vzoreku U = Uref (P1 + R2)/R2 Z toho vyplyne, e nejmen napt na dlii je v ppad, e potenciometr je
Obr. 3 Podobn by vypadalo i zapojen s operanm zesilovaem pro pehlednost nen zakresleno napjen (pouze srovnejte podrobnost s pedchzejcm a nsledujcm zapojenm)
114

klad 4k7. Dli sestavme z rezistoru 2k2 a potenciometru (nebo levnjho trimru) 2k7. Take teoreticky bychom mohli nastavit nejvt vstupn napt podle vztahu U2 = Uref.(P1+R2)/R2 U2 = 7,15 (2700 + 2200)/2200 U2 = 7,15 2,23 U2 = 15,9 [V] co je opt hodnota, kterou by bylo mono pout k elu, kter jsme nakousli ji minule, tedy k dobjen olovnch (gelovch) heremtizovanch akumultor. Pokud zvolme jinou velikost potenciometru, meme se dostat teoreticky a ... no nebojte se to ci, jestlie by potenciometr byl vynechn, jeho odpor by tedy byl nekonen, bylo by vstupn napt teoreticky nekonen, ale to v praxi nikdy nejde. Dvod je nkolik:
Obr. 4 Velice zjednoduen schma zapojen zdroje s integrovanm obvodem 723 minimln nastaven napt 7 V R1 je libovoln hodnota mezi 2k2 a 10k obvod, kter jsou pouity ve zazen a pstrojch, kter i po ltech bezvadn pln svj el.
Obr. 5b Pi uvedenm pomru odpor rezistor R1 a R3 bude na vstupu . 3 referenn napt 2 V, kter bude zrove urovat minimln nastaven napt noduch vahy: referenn napt na tyce je 7,15 V. Toto napt se pivd na trojku a je tak 7,15 V. Co kdy pidme jeden jedin rezistor a vznikne nm dal dli napt a na trojce bude vstupn napt tohoto dlie? Pro snadnj potn pouijeme rezistory 5k1 a 2k. Jejich souet je v sriovm zapojen 7,1 kiloohmu. Ta sla jsou si dost podobn a uvaujeme, e jestlie je na odporu 7,1 kiloohmu napt 7,15 V, je na rezistoru s odporem 2 kiloohmy napt asi 2 V. Take pidnm jedinho rezistoru mme referenn napt na trojce 2 V a to je pro ns minimln nastaviteln napt na vstupu (viz obr. 5b). Pro jednoduchost je pi vkladu stle jet vynechn obvod elektronick pojistky. Pokud pokusy provdte na nepjivm kontaktnm poli, je zmna dlem okamiku.
MAA723
V 70. letech minulho stolet (to to utk) se v konstrukcch napjecch zdroj objevil a dodnes je mnohde pouvn, integrovan obvod oznaen typovm slem 723. Ten m v pouzdru integrovny tyto sti: zdroj referennho napt operan zesilova obvod elektronick pojistky vstupn tranzistor. Na obr. 4 je schma opt npadn pipomnajc pvodn zdroj s tranzistorem a Zenerovou diodou a dle i zdroj s operanm zesilovaem. Hodn hrub meme IO typu 723 popsat takto. Na vvodu slo tyi je referenn napt 7,15 V. Toto napt se pivd na trojku (hele, to je podobn jako u operanho zesilovae, e?). Podobn jako je na bzi a emitoru dcho tranzitstoru na obr. 1 takka to sam napt, je stejn i na vstupech operanho zesilovae v integrovanm obvodu, tedy na trojce, je i na dvojce. Nsleduje znm dli napt. U vme, e tot napt, kter je na dvojce, by mlo bt i na rezistoru R2 a e na vstupu stabilizovanho zdroje je takov napt, jak je na dlii. Dle si vimneme, e IO je tak napjen. Kladn napjec napt se pivd na sedmiku i osmiku a ptka je pipojena na zporn pl zdroje. Vstup z integrovanho obvodu je na estce a podobn jako u pedchozch zapojen je piveden na bzi vkonovho tranzistoru. Je to velice hrub popis, ale pro prvn orientaci by mohl stait. sla vvod si nemuste pamatovat, jsou uveden v katalogu i s popisem.
Obr. 5a Pidnm rezistoru R3 vznikne dli napt R1 a R3, kter ur velikost novho referennho napt Vstupn napt neme bt nikdy vt ne je vstupn napt pivdn na stabilizovan zdroj. Vstupn napt tohoto integrovanho obvodu je podle katalogu maximln 37 V, vy napt by nevydrel. Maximln vstupn napt je u tohoto integrovanho obvodu v praxi vdy asi o 3 V men ne je vstupn napt pivdn na stabilizovan zdroj.
Trocha anglitiny:
stabilization - stabilizace divider - dli voltage divider - napov dli reference voltage - referenn napt PSU - power supply unite - napjec zdroj op. amp. - operational amplifier - operan zesilova set voltage - nastaven napt Vin, Vout - vstupn a vstupn napt fault, malfunction - zvada, chyba replace - vymnit, nahradit (vadnou soust) repair opravit
Minimln vstupn napt

Minimln vstupn napt bude dan minimlnm referennm naptm v tomto zapojen je to 7,15 V. Pro tak pesn? Je to dan vnitn strukturou integrovanho obvodu, toto referenn napt je pevn a je uvdn v katalogu. S tm nic nenadlme, bereme to jako fakt. Jestlie si chceme vyrobit napjec zdroj pro napjen naich zkuebnch zapojen, meme jednoduchou - takka korunovou pravou, snit minimln napt napklad na 2 V (viz obr. 5a). Mn u to nezkouejte, vychzme ze zapojen doporuenho vrobcem. Pokud by nkdo chtl zdroj nastaviteln od nuly, pouije zapojen s plovouc zem nebo jin zapojen, kter najde v literatue. My jsme kola a tak nebudeme peskakovat. Vyjdeme z jed-
Literatura
Literatura:schmat zapojen stabilizovanch zdroj v literatue najdete spoustu bu jako samostatn napjec zdroje nebo jako sousti napjecch obvod nejrznjch elektronickch zazen, nebo v katalozch, napklad: Katalog TESLA Ronov Ruka, Arend; Napjec zdroje asopisy AR, KTE, RFE, Elektor a jin Malina - Poznvme elektroniku atd.
Vstupn napt
Pro stanoven vstupnho napt opt plat probran vzoreek. Zapojen tohoto zdroje si meme vyzkouet na nepjivm kontaktnm poli. R1 zvolme nap-
115

Oprava stabilizovanho zdroje
klov slova: systematick postup, elektronick pojistka, V minul sti jsme nakousli stabilizovan zdroj s obvodem 723. Dnes se na nj podvme podrobnji, jako na ukzku, jak se postupuje pi hledn zvady a oprav obdobnho typu zdroje, protoe njak zdroj m mnoho zazen a tak je i jeho zvada takka univerzln. Postupuje se systematicky od zjevnch pin po lokalizaci vadn sti, nhradu vadn soustky za dobrou, a kontrolu funknosti. Piny zvad bvaj tyto: znien soustky dlouhodobm provozem nebo stm patn zachzenm se zdrojem vlastn chyby pi stavb a oivovn zdroje. denztor za usmrovaem m malou kapacitu, nedochz k dostaten filtraci, co se pi napjen nzkofrekvennch zesilova projevuje slyitelnm brumem. Pi oprav nabjee baterie mobilnho telefonu bylo teba vymnit i elektrolytick kondenztor. Zdnliv nic mimodnho, ale...pozor! Pouit typ byl
53. dl
Obr. 2 Na pouzdru nebo chladcm kidlku tranzistoru bv kolektor u IO naopak GND daje najdete v katalogu uren pro provozn teplotu do 105 C. Nen to dn vzcnost, jak by se zpotku zdlo, je bn uvdn napklad v katalogu GM elektronik. Pi vmn za obvykl typ by dolo k jeho znien a ppadn i znien dalch st. Take to je
Obr. 3 Matika nebo i matika s kovovou podlokou nasazen na roub me zkratovat sousedn vodiv cesty lze ji podloit izolan podlokou nebo cesty vst dle od sebe Obr. 1 Vvody IO v kovovm pouzdru bvaj slovan pi pohledu zespodu, u plastovho pouzdra DIL zhora pozor u A723 v plastu je jin slovn vvod Strnut se projevuje hlavn u tepeln namhanch st, v mstech s velkm proudovm a vkonovm zatenm - sov ra v mstech ohybu, vkonov tranzistor, ppadn dal tranzistory nebo rezistory, kter se pi provozu bu trvale, nebo obas hej, tedy napklad rezistory v obvodu elektronick pojistky. Strnou i elektrolytick kondenztory, co znaj pedevm opravi televizor - bu ztrat kapacitu, nebo maj svod. Oboje se nesnadno m, mnohde se sp ne drah mc pstroj osvduj jednoduch zkoueky, ale projevy jsou tak typick, e zkuen praktik odhadne, kter kondenztor je asi vadn a spn ho vymn. Elektrolytick kondenztory vysychaj, ale tak nkdy ztrcej kapacitu, kdy nejsou dlouhou dobu pipojen na napt, kter je formuje, udruje vrstviku dielektrika. Pokud prvn filtran kondal vlastnost kondenztoru, kterou je teba vzt v vahu. Pipomeneme si, e u kondenztoru uvdme jeho kapacitu v F, maximln provozn napt ve V a nov i maximln provozn teplotu ve C. Ostatn, nabje byl opravovn proto, e se pi nabjen velmi siln hl, doslova topil a hork byla i baterie v mobilnm telefonu. patn zachzen se zdrojem se vyskytuje pedevm u zdroj s elektronickou pojistkou, kter uivatel povauj za
Obr. 4 Peplenou vodivou cestu v zeslabenm mst plonho spoje je mono j opravit pemotnm kouskem vodie nezniiteln a dvaj mu zabrat. Obvykle to bv petovn, mnohdy i dlouhodob. Hrubou chybou je pokus spojit dva zdroje paraleln, aby dvaly vt proud, pipojen zdroje k obvodu, kter ji je pod naptm - bu napjenho z jinho zdroje, nebo obvodu, ve kterm je velk elektrolytick kondenztor nabit z pedchozho pokusu, apod. Vlastn chyby se pi konstrukci stvaj tak. Nkter jsou zludn a o to si je vce pamatujete. Obrcen slovan noiky integrovanho obvodu. Pokud plon spoj navrhujete nejprve podle rozloen ze strany soustek a zapomenete ho obrtit, poznte to hned. To, co m bt nahoe, (napklad plus) je dole (a mnus nahoe), nebo co m bt vpravo je vlevo a naopak. Pokud je to jenom u integrovanho obvodu, hled se to h. U jakkoliv soustky se podvejte do katalogu, jak m orientovan vvody. Integrovan obvod 723 je m v katalogu zobrazen pi pohledu ze spodu. slovn je od zetelnho vstupku na epice. U vstupku je destka. Ale tak to nen u vech soustek! Napklad operan zesilova v pouzdru s kulatou epikou m vvody slovan pi pohledu zespodu, ale v plastovm proveden DIL pi pohledu shora, proti smru hodinovch ruiek, jak jsme to poznali ji v potcch mal koly u obvodu asovae 555. Chladi. Vkonov tranzistor bv pipevnn na chladi. U vkonovch tranzistor v kovovm pouzdru je na pouzdru kolektor a proto nen mon chladi vodiv pipevnit (pmo piroubovat) na kovovou kostru zdroje, zvlt, kdy kostra bv nkdy spojena se zpornm p-
Obr. 5 Ukzka oznaen mcch mst pi hledn zvady stabilizovanho zdroje
116

a je pipojen drty, zkontrolujeme, jestli nkter z nich nen utren nebo odpojen. Ohmmetrem vyzkoume, jestli se odpor potenciometru pi oten osiky mn. Ped men ohmmetrem ale stabilizovan zdroj odpojme, pesvdme se, jestli je opravdu odpojen a pak si zmme napt na vstupu i vstupu zdroje, jestli jet nezstaly nabit elektrolytick kondenztory. Pokud by byly jet nabit, mohlo by dojt k pokozen ohmmetru. 5. A te pozor - jak napt je na trojce, mlo by bt i na dvojce - tedy na obou vstupech operanho zesilovae uvnit IO. Pokud tam nen a dli rezistor-potenciometr je v podku, je integrovan obvod vadn. To se projevuje tm, e vstupn napt nelze regulovat, nebo v jenom v uritm rozsahu. Pro zdroje s tmto obvodem je to dost typick zvada. 6. Zkontrolujeme vkonov tranzistor. Lze ho (pi vypnutm napjen!) vyzkouet zkouekou v digitlnm multimetru, kterou bychom mli mezi bz a emitorem a tak mezi bz a kolektorem namit napt asi 0,6 a 0,8 V v ppad, e na bzi je iv pvod od mcho pstoje. Pokud mc ry prohodme a na bzi pipojme pvod od zpornho plu mcho pstroje - oznaen COM (co znamen common - spolen), mlo by na stupnici bt tot napt, jako pi nepipojench pvodech. Men tranzistor jsem probrali v jedn z potench kapitol. 7. Pokud opravujeme zazen, kter ji fungovalo, bv nprava snadn. Pokud oivujeme nae vlastnorun vyroben zazen, je teba dkladn zkontrolovat cel zapojen, hledat zkraty na plonm spoji, zda nen zkrat mezi vvody tranzistoru a chladie, zda soustky maj sprvn hodnoty - barvy barevnho kdu se nkdy patn rozliuj, atd. Jakmile zvadu najdete a odstrante, zmocn se vs vtzoslavn pocit, kter si vychutnejte. Tak se rod odbornci.
Obr. 6a, b Elektronick pojistka je uvnit IO napt z Ro otvr tranzistor a tm pojistku lem zdroje bu pmo, nebo pes pipojen zazen, napjen ze st. Nkter integrovan stabilizovan zdroje naopak maj chladc kidlko spojeno s vvodem oznaenm GND nebo GROUND, ale v nkterch zapojench nebv spojen se zpornm plem. Zrada je i ve roubku, kdy vedle nj vedou cestiky plonho spoje, ale pi dotaen matiky k desce matika pilehne na cestiku a me zpsobit zkrat bu soustky pipojen roubkem k nedouc cestice, nebo zkrat dvou sousednch cestiek. Potenciometr. Pro nastavovn napt se pouv linern potenciometr s oznaenm /N. Pokud ve svch zsobch vyhrabete potenciometr s oznaenm /G nebo /log, je vhodn pro regulaci hlasitosti. To u tak znme z pokus s asovaem, zesilovaem i stmvaem. Nesprvn navren cestiky plonch spoj. Plat zsada, e cestiky, ktermi vede vt proud, mus bt ir. V cel dlce. Pokud je cestika v nkterm mst zen, kdy se napklad vyhb jin cestice, nebo se proplt zenm mstem, je v zeslabenm mst vt proudov hustota, pi zaten me dojt k plnmu peplen vodiv cesty, co je bjen zvada, protoe se snadno hled a opravuje - je na prvn pohled vidt, je ctit splenina a peruen msto se d snadno pemostit mezi zdravmi msty pimen silnm vodiem. Lep ne drtek je lanko v izolaci.
Postup pi oprav zdroje s IO typu 723

1. Zkontrolujeme si napt pivdn na vstup stabilizovanho zdroje. Zkontrolujeme tak, jestli nen vadn pojistka u sovho transformtoru. Obvykle zmme napt pmo na filtranm kondenztoru zdroje, nebo na kolektoru vkonovho tranzistoru, protoe je dobe pstupn pro dotyk mcho hrotu. Pokud mme ze strany plonho spoje, zmme napt na 7 a 8, poznme je podle toho, e jsou spojen. V katalogu si vimneme, e vvody jsou slovan pi pohledu zespodu, ve smru hodinovch ruiek od vstupku na krytu. Lep vrobci maj pmo na plonm spoji oznaen nkter vvod, napklad jedniku, od kter se ostatn potaj. 2. Zmme napt 7,15 V na tyce. Pokud ho nenamme, pesvdme se, jestli mme sprvn - proti zpornmu plu zdroje, kter by tak ml bt piveden na ptku integrovanho obvodu. Jestlie toto napt nenamme, je integrovan obvod v tto sti vadn a vymnme ho. 3. Zmme napt pivdn ze tyky na trojku - vstup operanho zesilovae. Jeho velikost je dan odporovm dliem, kter jsme si ji popsali, tedy 7,15 V nebo njak nastaven napt, napklad 2 V. 4. Pokud potenciometr nen na desce s plonmi spoji, ale na pednm panelu
je sten vestavn v integrovanm obvodu, na desce je rezistor Ro. Princip elektronick pojistky jsme si ji vysvtlili. Prtokem proudu z vstupu stabilizovanho zdroje na rezistoru vznik bytek napt, kter se pivd na tranzistor elektronick pojistky uvnit integrovanho obvodu na vvodech 1 a 10. Jestlie toto napt vzroste a na velikost 0,65 V, tranzistor se oteve a elektronick pojistka omez vstupn proud. Je to stejn jako u elektronick pojistky, kterou jsme si popsali minule, ale tranzistor je uvnit pouzdra IO. U integrovanch obvod stabilizovanch zdroj, se ktermi jsme se seznmili na potku,
Obr. 7 Vnitn struktura a rozmstn vvod uveden v katalogu TESLA Ronov; vimnte si elektronick pojistky vpravo dole na vvodech 1 a 10
117

tedy napklad 7805, 7805L, LM317, LM317L, je cel elektronick pojistka integrovan uvnit a m pevn nastaven omezovac proud, kter najdete v katalogu. Napklad 1 A nebo u proveden L 100 mA.
slovn zsoba
internaly fused - s vnitn pojistkou overolad protection - ochrana proti peten heat - teplo, horko overheated - peht
overheating - peht over - pe... pes thermal range - tepeln rozsah malfunction - zvada shortcircuit - zkrat break - peruit, peruen
Stavba stabilizovanho zdroje

klov slova: nastaven napt a proudu, indikace peten, vstupy Napklad pro referenn napt 2 V a potenciometr 22 kiloohm je pro vstupn napt 20 V zapoteb rezistor 2k4. Viz tabulky na obrzku 1a) a 1b). Vypoten hodnoty jsou orientan, protoe rezistory se vyrbj v adch hodnot a samy maj uritou toleranci. Kdo potebuje pesn nastaven, pouije msto rezistoru trimr nebo rezistor s trimrem pro jemn nastaven. V nkterch ppadech se msto potenciometru pouv hrub nastaven napt pepnaem s rezistory (napklad po 2V) a jemn doladn potenciometrem.
54. dl
Regulace vstupnho napt

ji byla probrna nkolikrt. Vrtme se k naemu uebnicovmu pkladu se stabiliztorem s IO typu 723. Jestlie mme u tohoto stabilizovanho zdroje minimln referenn napt 2V na rezistoru 2 kiloohmy, bude na potenciometru 20 kiloohm napt 20 V a na celm dlii 20+2=22 [V]. Aby vstupn napt bylo pkn kulat slo, teba i proto, e na vstup zdroje zabudujeme voltmetr se stupnic do 20V, byl by zapoteb potenciometr 18 kiloohm. Ale potenciometry se nevyrbj v tak hust ad hodnot jako rezistory. Co kdy
Obr. 3 Do elektronick pojistky v IO se pivd jen st napt snmanho na Ro upravit, aby vypnala teprve a pi 2A. A kdy trimr vytome a na 1/4 drhy, mme dokonce 4x vt maximln proud! A kdybychom trimr vytoili a na konec drhy, proud by se vbec neomezoval. Jenome to u by elektronick pojistka ztratila svj smysl. Rezistor elektronick pojistky meme tedy navrhnout pro men maximln proud, napklad 200mA a pak meme nastavenm jezdce trimru, nebo spe potenciometru, nastavovat vt maximln proud. Toto zapojen se hod pro ppad, kdy potebujeme vstupn proud omezit v malch mezch, napklad mezi 0,5 a 1A. To je opt ppad ochrany pi dobjen gelovch olovnch akumultor. Pro zmenen citlivosti nastaven polohy jezdce trimru a tak proto, e se pouv asi jenom polovina odporov drhy, se k trimru zapoj do srie rezistor jakoby nahrazujc nepouvanou polovinu odporov drhy. A pi zachovn stejnho rozsahu nastaven se nm rozthne oblast nastaven jezdce trimru od jednoho kraje do druhho kraje odporov drhy. Nastaven nen tak citliv.
Obr. 2 Do elektronick pojistky v IO se pivd napt snmanho na rezistoru Ro Obr. 1a Ukzka vpotu vstupnho napt v Calc602 v ad nmi uvaovanho typu mme nejbli hodnotu 22 kiloohm? Prost v malch mezch zmnme hodnotu rezistoru. Opt se vrtme k vchoz rovnici, uvdn v minulch stech Mal koly Uvst=Uref.(P1+ R3)/R3. Kdo jde rd pmo k cli, uprav si rovnici tak, aby pmo vypoetl rezistor R3. Kdo uvauje logicky, vezme nejbli rezistory v ad a dosad do vzoreku nebo opt pouije uiten tabulkov editor napklad osvden Calc602 nebo Excel. Jak jsme ji jednou uvdli, Calc602 b pod DOSem i na 286, 386, 486 i Pentiu a po jednoduch prav programem TPPATCH.EXE (lze ho zskat u Software602) i na Pentiu s taktovac rychlost nad 200 MHz.
Nastaven vstupnho proudu

se provd rznmi zpsoby, pro nae ely si ukeme zpsob navazujc na pedchoz vklad (viz obr. 2). Jestlie rezistorem Ro protk proud, vznik na nm bytek napt. Jestlie napt doroste na hodnotu asi 0,65V, oteve se dc tranzistor elektronick pojistky a tm vstupn proud pikrt a bude ho udrovat na tto hodnot, prakticky teba a do tvrdho zkratu na vstupu. To je tedy maximln proud. Co kdy z rezistoru Ro nebudeme snmat cel napt, ale jenom jeho st (viz obr. 3). K rezistoru Ro se paraleln pipoj trimr, napklad 220 ohm. Jestlie je jezdec vytoen zcela na maximum, snmme z rezistoru to napt, kter na nm je. To je tedy pvodn vchoz stav. Jestlie ale jezdec vytome do poloviny drhy trimru, snmme z rezistoru Ro vlastn jenom polovinu napt, take k oteven tranzistoru elektronick pojistky jet zdaleka nedojde a meme odebrat vt proud. Teprve kdy napt mezi jezdcem a krajem trimru doroste na napt 0,65V, pak teprve dojde k aktivaci elektronick pojistky a tm k omezen proudu. Take pvodn elektronickou pojistku s omezenm pi 1A meme
Obr. 1b Tabulka hodnot R2 pro rzn vstupn napt a rzn hodnoty potenciometru P1
Obr. 4 Do elektronick pojistky v IO se pivd napt z dlie zapojenho mezi bzi T2 a vstup
118

Pi nastaven jezdce potenciometru na kraj spojen s bz snmme cel vyhodnocovan napt, citlivost je nejvt, mme tedy polohu elektronick pojistky pro nejmen proud. V praxi sta asi 50 mA, protoe se hod napklad pro nhradn nabjen 500mAh NiCd akumultor, nemte-li nabjeku. Pi nastaven na druh konec by se nesnmalo dn napt, proud by mohl tci neomezen velk, elektronick pojistka by zdroj nechrnila. Vhodn poloha je tam, kde tee takov proud, kter zdroj snese. U obvyklch dlenskch zdroj postauje maximln proud 1A, ppadn a do 2A. Kdo potebuje vt proud, a si postav nebo koup spnan zdroj, jako jsou napklad v potach. Opt jako v pedchozm ppad s potenciometrem do srie zapojme rezistor, vymezujc ma-
Obr. 5 Na dlii se snm napt Ube + Uo, take elektronick pojistka je citlivj a spn ji pi malch proudech A jet malikost: pi maximlnm proudu napklad 1A na rezistoru vznik napt 0,65V (a vkon 0,65W), pi 2A by to bylo napt 1,3V (a vkon 1,3W), pi 4A ji napt 2,6V (a vkonov zaten rezistoru by bylo 2,6W), prost, nen to dobr een. Jin monost je vazen diody (viz nap. [3]), na kter je pi prtoku proudu ji poten napt UAK=0,6V, nebo vyuit napt UBE=0,65 V mezi bz a emitorem vkonovho tranzistoru (viz obr. 4.). Zapojen je doplnno o budc tranzistor, kter je zapojen na vstupu integrovanho obvodu a kter teprve bud vkonov tranzistor. Nesnm se pouze napt vznikajc na rezistoru Ro, ale rovnou souet tohoto napt s naptm UBE=0,65 V mezi bz a emitorem vkonovho tranzistoru, tedy napt mez bz vkonovho tranzistoru a vstupem (viz obr. 5). Okamit vs napadne, e toto napt je tedy i pi malm proudu stejn, nebo vt, ne 0,65V, tedy napt, kter nm otvr tranzistor elektronick pojistky. V tom je ten vtip. Opt pouijeme potenciometr a jeho jezdcem si budeme do elektronick pojistky odebrat pouze st tohoto napt a tm si budeme nastavovat, pi jakm proudu dojde k jeho omezen. Vypad to sloit, ale v praxi je to zcela snadn. Pokusn zdroj si opt mete sestavit na nepjivm kontaktnm poli, lpe se experimentuje a mn zapojen a hodnoty soustek.
Obr. 7c Mon pokusn zapojen indiktoru peten s LED 5. Jet jednou se ujistte, e zdroj je vypnut a amprmetr pipojte na vstup a cel zapojen si zkontrolujte. 6. Zdroj zapnte a na amprmetru sledujte velikost vstupnho proudu. Pokud ruka vylet nkam za roh, okamit zdroj vypnte a zkontrolujte si cel zapojen. 7. Pozvolna zkuste zvit nastaven vstupnho napt, ale protoe vstup je amprmetrem prakticky zkratovan, je vstupn napt prakticky skoro nulov a tak do urit mry me vzrstat jenom vstupn proud. To co namme, je maximln proud, omezen elektronickou pojistkou na uritou hodnotu. 8. Pozvolna otejte potenciometrem omezen proudu a sledujte maximln vstupn proud. Minimln a maximln dosaiteln proud si poznamenejte. 9. Pokud snad z vaeho zdroje vydmete teba 4A, moc se neradujte, protoe za chvli uctte zpach plench petench soustek, ktermi tento proud tee a proto se rychle vrate k hodnot, kterou by v zdroj, tedy hlavn sov transformtor, vkonov tranzistor i rezistor Ro snesl. Toto men je dost surov, ve kolnch laboratornch podmnkch by se na zdroji nastavilo njak napt, napklad 12V (nebo jakkoliv jin) a vstup by se zatoval velkm laboratornm posuvnm odporem, kter by tento proud snesl. Milo by se vstupn napt i proud a sledovalo by se, od jak hodnoty proudu zane napt klesat. Pi zvten proudu na uritou hodnotu opravdu proud pestane stoupat, zastav se, ale napt prudce zane klesat, skoro a na nulu. Nkter chytr zdroje dokonce pi zkratu svj maximln proud sn, je to zapojen nkdy oznaovan jako fold-back. 10. Men rychle ukonete ! Nenechvejte zdroj dlouho peten do zkratu, protoe nen nezniiteln. Uvaujte. Jestlie je na vstupu napt napklad 25 V a pi zkratu vm tee maximln proud 2A, je tranzistor zatovn vkonem
Obr. 7a Jednoduch indiktor peten se rovikou, 7b primitivn nhraka LED s rezistorem ximum. Kdo rd pot, me si ve vypotat, praktik postupuje zkusmo.
Nastaven regulace elektronick pojistky

Abychom mohli elektronickou pojistku zmit, musme zdroj zatit tak, jako pi zkratu a tento maximln proud zmit - na vstup pipojme amprmetr. Pipojit pmo na vstup zdroje amprmetr zn naprosto neuviteln a tvrd, ale mus se postupovat zcela systematicky. 1. Zdroj nechme vypnut! 2. Potenciometr omezen proudu vytote do polohy, kdy je snmno cel vyhodnocovan napt, tedy jezdcem ke konci spojenmu s bz tranzistoru, tedy aby pojistka mla nejvt citlivost. Pokud tto vt dobe nerozumte, nebo si nejste jisti, vytote ho tedy na prostedek. Nkam se trefme. 3. Potenciometr nastaven napt nastavme na nejmen vstupn napt. Pokud nevte, na kterou stranu potenciometru mte toit, prost zdroj na chvilku zapnte, napt nastavte napklad pomoc voltmetru a pak zdroj opt vypnte. 4. Te si mc pstroj pepnte na men proudu a pokud mte rukovm midlem, pepnte ho na nejvy rozsah, nebo alespo na rozsah 1A.
Obr. 6 Indiktor peten je spnn tm naptm, jako elektronick pojistka IO
119

P=U.I, tedy P=25.2 co je 50 watt. Splili jste se nkdy o 40 W rovku ve stoln lampice? To je jenom pro srovnn tepelnch ink tohoto vkonu. Po men provete vyhodnocen, namen hodnoty si zapite a chvilku pemlejte a uvaujte, zda toto nastaven bude dobr, nebo bude teba nkter hodnoty soustek upravit. Tak mete naslinit prst a opatrn se zkuste krtce dotknout vkonovho tranzistoru i chladie, ppadn rezistoru Ro. Uvate, jestli bude zapoteb pout vt chladi, rezistor Ro na vt vkonov zaten, umstit ho ve nad desku plonch spoj, aby se mohl lpe chladit, nebo zda je cel konstrukce vyhovujc pro konenou mont. Protoe, a bude zdroj hotov a v krytu, mus pracovat zcela spolehliv a bez nutnch astch oprav splench soutek. ratue najdete nejrznj zapojen s operanm zesilovaem, kter tak potebuje sv zvltn napjen, sov transformtor mv dal vinut jenom pro obvod indikace zkratu, zapojen tchto indiktor je trochu komplikovan. U zdroje s pevnm vstupnm naptm sta na vstup pipojit LED a rezistor. Ale jak to udlat u zdroje, jeho vstupn napt se ve velkm rozsahu mn? Na obr. 6 je velmi jednoduch obvod s malou telefonn rovikou 6V/50mA. Aby tato rovika byla napjena stle stejnm naptm a svitila stejn pi rznch naptch, je jej napt stabilizovan zenerovou diodou 1NZ70. Vlastn je to zapojen podobn stabiliztoru ze zatku vkladu o stabilizovanch zdrojch. Vtip je v tom, e tento obvod je spnn tranzistorem T3, kter je otevrn stejnm naptm 0,65V jako tranzistor elektronick pojistky uvnit IO (viz obr 7a). Pokud tedy je na elektronickou pojistku pivdno napt, kter dorostlo a do napt 0,65V, oteve se tranzistor pojistky a zrove se tak oteve tranzistor T3, kter mezi vstup a vstup stabilizovanho zdroje pipoj indikan obvod a jeho rovka se rozsvt. Jednoduchou primitivn napodobeninu lze zkuebn realizovat i pouze z LED a rezistoru (viz obr 7b). Pitom se vyuv vlastnosti LED, e jet svt i pi menm proudu, ne je jmenovit. Take rezistor R se dimenzuje pro nejvt napt a jmenovit proud (obvykle 20mA). Ppadn lze jednoduch zapojen realizovat i s LED msto rovky (viz obr. 7c). Ppadn by bylo mono pout zdroj konstantnho proudu pro LED s tranzistorem FET. Mte dal nmt na pemlen a vlastn pokusy. tenm, kte poslaj sv nmty na probran tmata, nap. p. Rybnik zdroj pro OZ, dkujeme, postupn na n tak pichz ada.
Slovn zsoba
internaly fused - s vnitn pojistkou fold back - zabaleno zpt - viz text switch - spnn switch transistor - spnac tranzistor overload indicator - indiktor peten short circuit - zkrat
Indikace peten
Dlensk zdroje bvaj vybaveny indikac peten a zkratu. Pokud je zdroj vybaven rukovm voltmetrem, je pi zkratu vidt prudk pokles ruky, ale na digitlnm voltmetru je indikace zkratu velmi nenpadn. Proto se na zdrojch pouv jet svtlko, kter se rozsvt prv jen pi peten a pi zkratu. V lite-
literatura nap.
[1] KTE Rdio plus 6/2001 [2] KTE Rdio plus 7/2001 [3] Weisz O, Stabilizovan zdroj s L200T AR 6/97 [4] Katalog TESLA Ronov - integrovan obvody
Konstrukce stabilizovanho zdroje

klov slova: parametry, krajn meze, vnitn uspodn, design Pi svch pokusech napjench dosud z baterie, jednoho dne dojdete k pochopen nutnosti mt svj vlastn dlensk zdroj. Me si koupit hotov nebo stavebnici, nebo si vybrat z bohat nabdky publikovanch zdroj a sm si ho postavit. Zas a znovu je teba pipomenout: sov zdroj je zazen napjen sovm naptm a proto je absolutn nutn, aby byl proveden bezpen a vyhovoval pslunm normm.Nesm nikoho ohrozit: ani svho tvrce nebo jakoukoliv dal osobu a nesm bt zdrojem jakhokoliv dalho nebezpe - poru, ruen, atd. Rozhodneme se, jak napt a proud by ml zdroj dodvat. Potom si bu vybereme z nabdky hotovch stavebnic, nebo konstrukc uvdnch v odbornch asopisech nebo knihch, vodtkem mohou bt i parametry zdroj prodvanch v obchodech, zdroj ve kole, na dln, nebo u kamarda. Pro bn pokusy sta mal zdroj napklad od 2 do 20 V s proudem do 1,5 A. Pokud nkdo m velk oi a chce zdroj, kdy u tak u, s co nejvtm naptm a proudem, aby u byl na vechno, zjist, e i profesionln zdroje maj reln realizovateln parametry.
55. dl
Zkuste potat
To je i napt, kter je na vkonovm tranzistoru (viz pedchoz sti Mal koly). Jestlie autordio bude odebrat proud 1 A (aby se nm to lpe potalo), bude tranzistor zaten vkonem P = U I tedy P=16 1 co je 16 W. Tranzistor mus tento vkon snst a tak je nutn ho chladit. Co kdy budete oivovat napklad digitln teplomr napjen naptm 5V a s odbrem 1A? Vpoet bude stejn, jenom s jinmi sly: napov spd na tranzistoru bude 28-5=23V a jeho vkonov zaten bude P = 23 1 tedy 23 W. A do tetice: jestlie na vstupu bude zkrat, tedy 0 V? Zdroji se nic nestane, je chrnn elektronickou pojistkou nastavenou napklad na 1 A. Na vkonovm tranzistoru bude mezi jeho kolektorem a emitorem napt 28 0 = 28 V a vkonov ztrta bude 28 1 = 28 W. A te si pedstavte, e si chcete postavit tento typ zdroje eknme do 40 V, kter m na vstupu 45 V a s odbrem maximln 2 A. Podle pedchozch vpot zjistte, e tranzistor by musel bt dimenzovn alespo na 90 W, opaten mohutnm chladiem. Transformtor 100 W nen problm, jenom m vt rozmry a je dra ne transformtor pro bn uvan napt a proudy.
Stabilizovan zdroj od 2 do 25 V m na vstupu, tedy hned za usmrovaem, napt 28V. Jestlie si na vstupu zdroje nastavme napklad 12 V pro napjen opravovanho autordia, bude mezi vstupem stabilizovanho zdroje a jeho vstupem napt 28 V-12 V, co je 16 V.
Obr. 1 Knoflk a) se znakou, b) ipka, c) s ryskou
120

Samozejm je znien a me bt pinou zvady dalch obvod a soustek. Poznmka: pokud pi rozebrn nejrznjch zazen najdete elektrolytick kondenztor, kter nem dnm zpsobem vyznaenou polaritu, je to tak zvan bipolrn kondenztor. Bi.. znamen dvoj.., tedy dvojplov, kde na polarit nezle.
Konstrukn proveden
Nastaven vstupnho napt
se obvykle a nejlevnji provd potenciometrem, ppadn hrubm nastavovnm napklad po 2 V pepnaem a jemnm nastavenm potenciometrem. To je nejastji pouvan ovldac prvek a proto by ml bt na pednm panelu snadno pstupn pro uchopen a oten, s dostatenm prostorem okolo, pro prsty.
Obr. 2a Sestava zdroje naleato
Transformtor
Zopakujeme si, e na sekundrnm vinut sovho transformtoru namte voltmetrem (na stdavm rozsahu) efektivn napt. Po usmrnn ji na filtranm kondenztoru namte stejnosmrn napt. Naprzdno, tedy bez odbru, je asi 1,4 krt vt (viz uebnice elektrotechniky). Na toto napt je dimenzovan elektrolytick kondenztor. To je tak vstupn napt pro stabilizaci. Nejvt vstupn napt stabiliztoru je vdy podle typu o nkolik volt men. Jestlie pouijete transformtor se sekundrnm naptm 20 V, bude po usmrnn na filtranm kondenztoru napt asi 28 V. To je odhad, ne pesn vpoet, ve kterm by se uvaoval bytek napt na diodch a dal ztrty. Maximln vstupn napt bude asi o 3 V men, take transformtor by bylo mono pout pro stabiliztor napt asi do 25 V. Transformtor tak mus bt dimenzovn na proud, kter budete chtt odebrat a tm se zptn dostaneme k penenmu vkonu a tm i rozmrm a podle typu i k obrzku v katalogu a cen. Krajn meze parametr zdroje tedy uruj parametry transformtoru.
Maximln vstupn napt

V katalogu si vimneme nejenom maximln vkonov ztrty vkonovho tranzistoru, ale tak maximlnho vstupnho napt integrovanho obvodu stabilizovanho zdroje, kter je opravdu maximln. Jeho pekroen nebo i jenom dosaen me znamenat znien soustky. Pklad z praxe: na dln odbornho uilit byl proveden rozvod napt pro dlensk pjeky 24 V~/75 VA. Kdy byly zapojeny vechny pjeky, bylo napt opravdu asi 24 V~, ale kdy nebyla zapojena dn, bylo napt naprzdno a 27 V~, kter se zatenm klesalo. Pracovn stoly byly vybaveny stabilizovanmi zdroji, napjenmi z tohoto napt. Po usmrnn 24 V~ a filtraci bylo vstupn napt na elektrolytickm kondenztoru na vstupu stabilizovanho zdroje asi 33 V=. Ale kdy nebyly pjeky zapnut, bylo napt naprzdno 27 V~ po usmrnn a 38 V=. A to byl dvod, pro integrovan obvody MAA723 ve zdrojch asto odchzely a bylo je teba vymovat. prava spovala ve snen napjen integrovanho obvodu zenerovou diodou na maximln 35 V a pozdji tak nhradou zdroj za zdroje s LM317 a L200, kter maj o troku vy maximln vstupn napt. Jenom na okraj: napjen zdroj naptm z transformtoru pro pjeky bylo zvoleno mimo jin i z bezpenostnch dvod, aby ci mli zcela bezpen zdroj malho napt a nepichzeli do styku se sovm naptm. Druh kuriozita. Podomcku vyroben jednoduch stabilizovan zdroj s MAA723 byl napjen sovm transformtorkem 24 V~ urenm pro rozvade. Je bn k dostn, profesionln vyroben. Byl ale vyroben pro napt 220 V~ s toleranc 10 %, ili snesl i dnench 240 V~. Pi zmn na 240 V~ je na vstupu transformtorku msto 24 V~ napt 24.240/220 co je 26,18 V~. Nezaten transfomtorek dv naprzdno napt trochu vy a tak se tak stalo, e po usmrnn bylo napt na vstupu integrovanho obvodu asi 37 V a integrovan obvod ho nevydrel. Oprava byla jednoduch. Do pvodnho krytu byla vmontovna nov destika s novm stabilizovanm zdrojem s L200.
Nastaven vstupnho proudu

tedy maximlnho vstupnho proudu ped omezenm elektronickou pojistkou, se provd v zsad dvma zpsoby pepnaem s nkolika polohami, nebo plynule potenciometrem. V prvnm ppad bv zdroj doplnn indiktorem peten, ve druhm ppad jet amprmetrem.
Midlo
Pokud je zdroj vybaven midlem, a ji rukovm, nebo digitlnm, je jeho nejlep umstn takov, aby pi nastavovn ruka nebrnila pohledu na midlo. Tedy NAD ovldacm prvkem, nebo pro pravky VLEVO od nj. Levk si pi konstukci svho vlastnho zdroje uspod rozmstn ovldacch prvk, svorek a midel prakticky zrcadlov obrcen. Co m pravk vlevo, d si levk doleva a naopak. Nesmjte, se, je to velice dleit i pi konstrukci elektronickch zazen, zvlt u takovho, kter vm m slouit dlouho a jeho konstrukci si mete sami navrhnout.
Pedn panel
Na pednm panelu jsou ovldac prvky, jejich rozmstn, velikost a vzhled, ppadn popis, ur rozmry, estetick psoben a ovladatelnost zdroje. Dle se rozhodneme pro umstn vstupnch svorek (zdek), sovho vypnae o indiktoru zapnut.
Elektrolytick kondenztor
mus bt dimenzovan na nejvy napt, kter se na nm me objevit, tedy pi nezatenm zdroji, jak se k naprzdno. V pedchozm ppad je napt naprzdno 28V, take kondenztor mus bt dimenzovn na vy vyrbnou hodnotu, napklad na 35V. To je napt, kter vydr, ne napt, kter na nm je. Jestlie pouijte napklad 24 V transformtor, je usmrnn napt na kondenztoru naprzdno teoreticky asi 34 V. Je teba zvolit kondenztor na 40 V. Pipomeneme si, e konstrukn napt kondenztor jsou v katalogu, v praxi je najdete spolen s kapacitou natitn pmo na kondenztoru. Bu uveden i s jednotkami, napklad 100 F/25 V nebo zkrcen 100 /25 V nebo pro sporu msta jenom 100/25. Na elektrolytickch kondenztorech je vyznaen polarita, kterou je teba zvlt v napjec sti pstroj dodret. Obrcen elektrolytick kondenztor se po zapojen uvnit zaheje a vzniklm tlakem viditeln a slyiteln pukne a jeho obsah vyhezne ven.
Poloha
Zdroje se konstruuj v nejrznjch podobch. Naleato i nastojato, dve si kutilov s oblibou vyhrli i s panelem
Obr. 2b Sestava zdroje kostka
121

teplo tak rozptyluje do prostoru. Hlavn ovldac panel bv vpedu, v nkterch specilnch ppadech nahoe. Na zadnm panelu bv pvod sovho napjen, sov pojistka, ppadn mka pro chlazen a nkter dal pomocn prvky. metrem. I mal voltmetr na zdroji je uiten, pedevm si i koutkem oka vimnete nhlho a rznho poklesu napt pi zkratu. Nastaven maximlnho proudu je mono provdt hrub jenom malm knoflkem s jednoduchmi znakami a popisem. Rukov amprmetr je kupodivu velice uiten, protoe z pohybu ruky mete sledovat kolsn odbru proudu, ihned vidte velikost odebranho proudu. Vstupn zdky mus bt oznaeny polaritou vstupnho napt, s vhodou se pouvaj barevn, napklad erven pro + a modr nebo ern pro -. Lep ne prost zdky jsou svorky kter maj otvor pro bannek jako zdka a navc je mono jej horn st sten odroubovat a dal vodi pipojit pod tuto svorku a dothnout. Nkter svorky v sob maj z boku i drku a vodi je mono zasunout do tto drky a zajistit dotaenm vrchn sti svorky. Pokud jsou svisle, bv zvykem, e nahoe je + a dole mnus, pi umstn vedle sebe to u tak jednoznan nen - zda m bt plus vpravo nebo vlevo od zporn zdky. Hlavn to zeteln oznate barevn i symbolem + a -. ON - zapnuto OFF - vypnuto VOLTAGE - napt CURRENT - proud OVERLOAD - peten MAINS - s OUTPUT - vstup FUSE - pojistka DC - stejnosmrn proud AC - stdav proud SET - nastavit, nastaven ADJUST - jemn nastaven, doladn OVERLOAD PROTECTION - ochrana proti peten FOOL -PROOF - blbovzdorn, chrnn proti neodborn manipulaci (podobn bvaj potpsk hodinky oznaen water-proof) Domc kol: podle slovnku si zjistte, jak by popis ovldacch prvk zdroje vypadal v nmin nebo jinm jazyku (slovensky, polsky, madarsky, francouzsky aj.).
Na pednm panelu
jsou hlavn ovldac prvky a indiktory: sov vypna indiktor zapnut (zelen) nastaven napt nastaven proudu vstupn zdky (svorky) indiktor peten (erven) voltmetr amprmetr atd. Sov vypna bv pkov, s polohou nahoru zapnuto, dolu vypnuto, nebo kolbkov I zapnuto O vypnuto. Pkn je sov vypna s osvtlenm, pouitm pro indikaci zapnut. Pro indikaci se pouv zelen LED nebo rovika se zelenm nebo irm krytem. U starch zdroj se nkdy setkte s doutnavkou (tlejevkou slov.). Tu poznte snadno. M bled narovl svit, pipojuje se pes sriov rezistor pmo k sovmu napt, na rozdl od roviky, kter m vlkno, jsou v doutnavce dv elektrody, mezi nimi vznik doutnav vboj. Nastaven napt lze provdt knoflkem ve tvaru ipky nebo knoflkem s ryskou ukazujc na stupnici pod knoflkem. To je nejjednodu zpsob indikace vstupnho napt. Jednoduch, lacin a kupodivu i pesnj ne ruka na stupnici malho midla. Jestlie mte midlo s rozmrem 5x5 cm je stupnice dlouh asi 4 cm. Zatmco stupnice okolo knoflku o prmru 4 cm by mla kolem dokola 4 krt p, co je 12,56 cm. Potenciometr se neot o 360, ale jenom o 270C, tedy t tvrtin. Take stupnice je dlouh 9,42 cm. A u stabilizovanho zdroje dostaten stabiln. Voltmetr na zdroji me slouit pro men nastavenho napt, proto by ml mt vt rozmry a tm i del stupnici. Men voltmetry s krat stupnic jsou vhodn spe jako indiktory napt, kter si podle poteby pesn mte volt-
Obr. 2c, d Sestavy zdroj nastojato s midlem a bez umstnm ikmo. Na zdroj konstruovan naleato se d postavit njak dal pstroj, kter potebujete mt na och, nebo teba i jenom poloit seit a tuku, nebo kalend. Prost plocha se d vyut. Konstukti ad mcch pstroj pouvaj tak zvanou panelovou konstukci, kdy pstroje maj urit rozmry stejn a daj se stohovat na sebe. Vtina domcch kutil nem monost si vyrobit skku a kryt zdroje a tak vyuije monosti koupit si ji hotovou, nebo jako polotovar, a tak m zklad stejn modulov ady i pro dal zazen, kter si bude stavt.
Rozmry
uruj nejvt soustky, tedy sov transformtor, chladi, elektrolytick kondenztory, ppadn i rozmry pednho, tedy ovldacho panelu. Vechno lze zmenit, zminiaturizovat, ale kdy se podvte do domc ve s pijmaem, zesilovaem, CD pehrvaem a kazetovm dvojetem, zjistte, e uvnit je spousta volnho prostoru. Rozmry se podizuj vzhledu, ovldacm prvkm, stupnicm a rozmrm ostatnch zazen, kter se pouvaj spolu.
Vnitn uspodn zdroje

uruje umstn nejvt soustky, tedy sovho transformtoru. Obvykle bv v zadn sti, aby nepekel ovldacm prvkm na elnm panelu. Pokud je ve zdroji chladi, bv umstn bu k zadn nebo bon stn, kter vznikl
Spnn s rel
klov slova: rel, spnn, kontakty, spnan proud a napt, ochrann dioda V nkterch nvodech a schmatech rznch druh zazen nachzte zdnliv archaickou soustku - rel. Je to elektromechanick spnac prvek, kter m dv hlavn sti - elektromagnet tvoen cvkou a kontakty. Princip je prost: jestlie se na vinut cvky pivede napt, tee cvkou proud, kter vybud magnetick pole - z cvky se stane elektromagnet, kter pithne kotvu mechanicky spaenou s kontakty. Pi odpojen napt od cvky pestane cvkou tci proud a kotva je opt odtaena do klidov polohy. Podobu rel vyjaduje i schmatick znaka. M dv sti: vinut a kontakty.
56. dl
Vinut se obvykle oznauje velkmi psmeny a kontakty malmi. V telefonii, kde se donedvna rel pevn pouvala, bylo oznaovn jet podrobnj. Pro vtnu aplikac, kde bv jedno rel, sta pro oznaen vinut napklad RE a pro kontakty napklad re1, re2, atd. Schmatick znaka vinut a kontakt nemus bt kreslen v tsn blzkosti,
122

spnat pi 12 V. Jestlie by mlo sepnout ji pi 6 V, mlo by bt na 6 V. Telefonn rel bvala na 24 V, jin rel jsou na 36 V nebo na 60 V. Je logick, e rel na 24 V naptm 12 V asi nesepnete, nebo naopak, e vinutm rel urenm pro 6 V pi zapojen na 24 V potee velk proud a vinut se me peplit. Rozah pracovnch napt pi kterm rel spn bv uvedeno v dobrm katalogu nebo katalogovm listu (viz [6]). Rel se spnaj stejnosmrnm naptm, na polarit u vtiny typ nezle (nemaj uvedenu polaritu + a -, na smr magnetickho pole klidn zapomete, je jedno, jestli kotvu pitahuje severn nebo jin pl, kdo m zjem, a si s tm lme hlavu ve fyzice). V katalogu najdete i rel pro stdav napt. jen napjen z baterie, aby ani na chvilku nebylo napjen peruen). Kontakt me bt i nkolik - napklad dva nebo i ti pepnae (to je napklad ppad spnn tfzovho napt). Maximln proud, kter me rel spnat, zle na konstrukci kontakt a kontaktnch per. Pro spnn malch proud sta kontaktn pera s malmi stykovmi plokami, pro vt proudy mus bt kontaktn pero i kontakty dimenzovan pro tyto proudy, aby se prtokem proudu pli nezahvaly a neopalovaly. Jestlie v praxi pouijete jemn modelsk rel pro spnn velkch proud, bude se siln zahvat, kontakty se prtokem velkho proudu deformuj, kontaktn ploky se v mst styku vlivem pechodovho odporu styku opaluj, oplenm kontakt se zvyuje pechodov odpor, zahvn je jet vt, a je pechodov odpor tak velk, e kontakty nespnaj, nevedou. Maximln spnac napt, pro kter je rel ureno, bv uvedeno v katalogu. Nen to dno velikost rel, ale elektrickou pevnost izolace mezi kontaktnmi pery a odskokovou vzdlenost kontaktnch per. U nkterch rel urench pro spnn malch napt (nap. do 50 V) by pi spnn nebo rozpojovn kontakt pipojench na napt napklad 240 V dochzelo k jisken, kterm by se kontakty opalovaly a opt by brzy pestaly plnit svou funkci. Proto pi spnn sovho napt mus bt kontakty rel na toto napt dimenzovan. V praxi napklad u pokojovch termostat pro spnn plynovch kotl stenho topen. V nkte-
Obr. 1 a) rel v klidu, b) rel pitaen ale vinut se kresl tam, kde je na nj pivdno spnac napt a kontakty jsou ve schmatu kreslen tam, kde nco spnaj. To, e pat k sob, je patrn z oznaen. Rel se ve schmatech kresl vdy v klidovm stavu (stejn jako i jin spnae a pepnae). Kontakty se ve schmatech kresl obvykle podle zvyklost vitch z telefonie. Porovnej si schmatickou znaku pepnae a pepnacch kontakt rel. Podobn zapojen i schmatickou znaku maj rzn elektromagnety s njakou mechanickou blokovac funkc (napklad v nkterch magnetofonech, videorekordrech a pod.), ppadn mechanicky spaen s kontakty pro dal elektronick obvody.
Konstrukce rel
Na prvn pohled jsou rel mal, velk, nastojato, naleato, oteven i zakrytovan v plastovm nebo kovovm pouzdru, uren pro osazen do plonho spoje, nebo pro pipojen pjecmi oky, nebo pro vsazen do patice.Ve schmatu vechna vypadaj stejn, jak si tedy vybrat to prav? V praxi se stv, e ve schmatu je uveden typ, kter se vm neda sehnat, nebo nen uveden dn typ, nebo chcete pout rel, kter mte po ruce v uplkovch zsobch.
Obr. 2 Jednoplov rel s pepnacm kontaktem Kontakty jsou v zsad spnac, rozpnac, pepnac a speciln. Spnac kontakty se pi pitaen rel sepnou, rozpnac rozepnou a pepnac se pepnou - obvykle bv jeden kontakt (stedn) spolen, kter se obvykle se spnacm kontaktem sepne a zrove se rozepne od rozpnacho kontaktu. Pro nkter speciln ppady se pouv napklad tak zvan nerozpojiteln morse, kdy se rozpnac kontakty rozpoj a teprve po spojen spnacch kontakt (co by pro pedstvu mohlo bt na pklad pi pepnut sovho napjen na bateriov, kde se napjen ze sovho zdroje odpoj a teprve po pipo-
Zkladn vlastnosti
Pro pouit rel musme znt jeho zkladn vlastnosti: napt na cvce (spnac) druh kontakt maximln spnan proud maximln spnan napt. Napt na cvce kterm se rel spn bv uveden v katalogu nebo si ho prost vyzkoute a zmte. Jestlie chcete rel pout pro njak zapojen napjen napklad z autobaterie 12 V, mlo by
Obr. 3 Subminiaturn rel pro osazen do plonho spoje s dvouplovmi pepnacmi kontakty
123

nebo slyte lehk klepnut, nebo na kontakty pipojte ohmmetr nebo bzuk. b) Stejn dleit je oven, e rel pi pouvanm napt opravdu spn a jak spolehliv. Rel pipojme k regulovatelnmu napjecmu zdroji a napt postupn plynule zvyujeme a sledujeme, pi jakm napt sepne. To je minimln napt pro funkci rel. Pak napt zvme a na pedpokldanou pracovn, ppadn katalogovou hodnotu napt. Rel mus spolehliv pithnout. c) Stejn dleit je i odpadnut kotvy a pepnut do klidov polohy po odpojen napjecho napt vinut. Postupujeme opan. Sniujeme napt zdroje a sledujeme, pi jakm napt rel odpadne a kontakty se pepnou do klidov polohy. Napt pi kterm rel odpadne bv men, ne napt pro ptah. Nkdy se stv, e rel lep a kotva odpadne a pi znanm poklesu napt. To je dleit vdt u zapojen, kde rel spn a rozpn pi malch zmnch napt na cvce. lo pod mez, pi kter rel spnalo. Pi pouit citlivho jazkovho rel, kter z vstupu odebralo do vinut men proud, bylo vechno v podku. Druh verze spovala v doplnn zapojen o zesilovac tranzistor. Telefonn rel pouit na spnn zte pipojen na sov napt fungovalo asi rok a pak zaaly obasn problmy a nakonec pln konec. Po rozebrn spnae bylo vidt, e kontaktn ploky rel byly zernal, oplen a uplen. Stailo rel vymnit za vhodn typ a zazen dl spolehliv spn. Ze veho nejlep je prost pout vhodn rel, vbr je velik.
Obr. 4 tvary kontakt rch kotlech rel v termostatu pipojuje pmo obhov erpadlo na 240 V, u jinch typ kotl se spn pouze dd napt, napklad 24 V, kterm se d dal obvody kotle. V na mal kole praktick elektroniky pomineme teoretick rozbory fyzikln podstaty elektromagnetu, prunost, pevnost, konstrukci kontakt, pouit materily, atd., to ponechme jinm kolm, ns zajm pedevm praktick pouit. Vhodn rel pro zamlen pouit tedy m a) spnac napt takov, aby dc obvod rel sepnul b) potebn kontakty - spnac, rozpnac, pepnac c) potebn poet kontakt d) kontakty dimenzovan pro uvaovan napt e) kontakty dimenzovan pro pedpokldan maximln proud Meme v zsad rozliit tyto druhy rel: pro spnn sovho napt (nn) pro spnn malch napt a velkch proud pro spnn malch napt a malch proud. Slovo mal berte pro ely zjednoduenho vysvtlen ve vztahu k sovmu napt, kter je oproti nmu velk. V technickm nzvoslov je pesn stanoveno, e mal napt je do 50 V, sov napt je u tak zvan nzk napt a napt na zapalovac cvce motoru, nebo anodov napt obrazovky je tak zvan vysok napt.
Jazkov rel
Jazkov rel je tvoeno cvkou, ve kter je vloena sklenn trubika se zatavenmi dvma kontakty, kter se spnaj magnetickm polem cvky. Co zvldne magntick pole cvky, um i obyejn magnet! Sta rel rozebrat, kontaktn trubiku pipojit k ohmmetru nebo bzuku, piblit mal magnet a mte princip bn prodvanch magnetickch dvench spna k alarmm. Tyto spnae se prodvaj pkn zakrytovan i se roubky a magnetem. Mohou se pout napklad pro snmn otek (u tachometru na kole), koncov spna njakho pohylivho mechanizmu, pepna rozsah mcho pstroje nebo regultor hlasitosti si nezvykle mkkm otenm osiky a plavnou aretac v nastaven poloze magnetem, atd.
Obr. 5 Ukzka zapojen ochrann diody k vinut rel d) Mit proud vinutm cvky by ns skoro ani nenapadlo, ale podobn jako u tyristoru nebo triaku to me bt dleit. U nkterch rel sta pro ptah pomrn mal proud a u jinch typ rel proud znan vt. D se pedpokldat, e miniaturn rel mete spnat menm proudem a rel, kter m ji na prvn pohled cvku navinutou silnm drtem, bude odebrat velk proud. V katalogu se tento proud obvykle neuvd, bv uveden ohmick odpor cvky v ohmech nebo pkon v mW.
Ochrann dioda
Ve vtin schmat je paraleln k vinut rel zapojen dioda v nepropusta) zakrytovan
b) odkrytovan
Men rel
Pi men rel se osvduje tento postup: a) Podle oznaen na krytu, naslepo, nebo pohledem na nezakrytovan rel zjistme, na kter vvody je vyvedeno vinut cvky a kontakty. Na vvodech vinut rel by ml bt namen ohmick odpor vinut, sepnut kontakty by mly mt prakticky nulov odpor a rozepnut nekonen (tedy maximum toho, co namte nepipojenm ohmmetrem). Pokud postupujete naslepo, zkoute vvody postupn kad s kadm. Po pipojen napt k vinut rel sepne a znovu zkoute, kter kontakty se spnaj a kter rozpnaj. Sepnut rel bu vidte napohled,
Praktick zkuenosti
Pro asov spna napjen ze zdroje 12 V bylo pouito na prvn pohled pkn rel, kter vak podle oznaen mlo bt na 24 V. Pi men nkolika kus byla vybrna rel, kter spolehliv spnala ji pi napt menm ne 10 V a zapojen bez problm pracuje. Na vstupu integrovanho obvodu TTL bylo pipojeno rel, kter sice samo spolehliv spnalo pi 5 V, ale v obvodu ne a ne a neseplo. Pinu odhalilo zmen napt na vstupu - po pipojen vinut rel vstup zatilo tak, e napt kles-
c) cvka
d) sklenn trubika s kontakty
e) spnn magnetem
Obr. 6 Schma zapojen
124

Rel je nesklonn podstatn jmno rodu stednho, pomnon, odvozen od francouzskho slova relais, co pr byly pepahac stanice pro koskou potu.
Slovka
esky-nmecky-anglicky rel-Relais-relay jazkov rel-Zungenrelais-tonguetype relay, reed relay kontakt-Kontakt-contact spnac kontakt-Schliesskontakt-operating contact, make contact, making contact rozpnac kontakt-ffungstkontakt-break contact pepnac kontakt-Umschaltkontaktchange contact, two-way contact
nm smru, take se zd, e je k niemu. Funguje to pece i bez diody. Vysvtlen je prost: jestlie cvkou protk proud, vznik kolem n magnetick pole. Pi odpojen cvky od napt pestane proud cvkou tci, magnetick pole se ru a ve vinut cvky se krtkodob naindukuje napt, ale s obrcenou polaritou. Napt je tm vt, m je vt induknost cvky, m je vt zmna proudu a m krat dobu trv. Pouit znaj vichni star motorist. Peruovnm napt z autobaterie se v cvce indukuje napt, kter se pouv pro zapjen smsi jiskrou mezi kontakty svky. U rel s malou induknost vinut pi odpojen nedochz ke vzniku tak velkho napt, ale vznikl indukovan napt by mohlo zniit polovodiovou soustku, kter rel spn - tranzistor, operan zesilova, integrovan obvod, apod. Dioda zapojen v zvrenm smru k napjen toto naindukovan zporn napt zkratuje. Ostatn jsou to pouze kratik jehlov impulzy. Tato dioda se pipojuje pmo na pvodn kontakty k vinut rel, nebo na plon spoj co nejble k pvodm vinut (viz obr. 3).
Kontakty
NO normaly open - oteven, tedy spnac kontakt NC normaly closed - uzaven, tedy rozpnac kontakt COM common - spolen kontakt pepnae SP single pole - jednoplov DP double pole - dvouplov SPNO jednoplov spnac SPCO jednoplov pepnac DPCO dvouplov pepnac coil cvka coil power consumption pkon cvky nominal coil power jmenovit pkon cvky coil resistance ohmick odpor vinut cvky contact rating zaten kontakt a.c. stdav proud d.c. stejnosmrn proud switch spnn, pepnn
ukzka katalogovch daj

SPCO d.c. coil 12 V (9.6-19.2 V) 480 ohms contact rating 1 A,28 V d.c./0.5 A, 120 V a.c. max. switched voltage 150 V d.c./220 V a.c. max. switched power 28 W/60 VA nominal coil power 450 mW coil resistance 480 ohms
Literatura:
[1] Rdio plus KTE 1/1999 str. 7-8 [2] Rdio plus KTE 1/2000 str. 17 [3] Rdio plus KTE 2/2000 str. 10-11 [4] Rdio plus KTE 1/2001 str. 19 [5] Rdio plus KTE 3/2001 str. 19 [6] RS Components catalogue 1998 [7] katalog GM electronic 2001 [8] katalog FK technics 2001 [9] katalog GES-elektronik 2001
Pouit rel
klov slova: rel, spnac napt, spnac obvody, samopidrujc obvod Pro praktick pokusy s rel si pipravme napjec zdroj a vhodn rel. Kdo m zdroj nastaviteln do 25 V me pout jakkoliv rel spnan naptm do 25 V. Pokud ke svm pokusm pouvte plochou baterii nebo malou devtivoltovou, muste si rel peliv vybrat podle daj uvedench v katalogu.
57. dl
Obr. 1 Kontakty rel je mono spnat stejnosmrn i stdav napt, signl z reproduktoru nebo sov napt c) Pi pouitm pracovnm napt, kter budeme pro rel pouvat, zmme proud tekouc vinutm. To bude i proud, kter mus snst polovodiov soustka, kter bude rel ovldat. d) Zmme ohmick odpor vinut rel a porovnme ho s dajem v katalogu. Pro zajmavost podle Ohmova zkona vypotte z napt pivedenho na vinut a odporu vinut, jak velk proud by ml teoreticky vinutm tci. (Aha, tak proto se v katalogu neuvd proud tekouc vinutm, ale jeho odpor...) e) Pokud mte zdroj s nastavitelnm vstupnm naptm, vyzkouejte si pi jakm napt na vinut rel spolehliv pithne a spoj (nebo rozpoj) sv kontakty a tak zmte, pi jakm napt na vinut rel spolehliv odpadne a rozpoj (nebo spoj) sv kontakty.
1. pokus
a) Rel pipojme vinutm ke zdroji. U nkterch rel vidme, e se kontakty pepnuly nebo slyme klepnut. O sepnut nebo rozepnut kontakt se pesvdme bzukovou zkouekou v multimetru, ohmmetrem, nebo rovikou. b) Pokud nemme rel s vyznaenou polaritou pvod k vinut, prohodme polaritu pvod. Rel pitahuje i tak.
2. pokus
Rel zapojte do kolektoru tranzistoru, na bzi nen pivedeno dn napt. Rel je v klidov poloze. Na bzi pipojte pes rezistor R1 napt a sledujte,
125

nebo zesilovae, kter mte na sv pokusy. Ovldnm rel mete ovldat i pipojovn a odpojovn reproduktoru. Zvr: Rel je ovldno stejnosmrnm naptm, ale svmi kontakty me spnat obvody ktermi tee stejnosmrn proud nebo stdav proud - se sovm kmitotem 50 Hz nebo jinmi kmitoty, napklad s kmitoty slyitelnho psma od 20 Hz do 20 kHz a to nen vechno, protoe se vyrbj i speciln vysokofrekvenn rel pro ovldn obvod pracujcch na velmi vysokch kmitotech. Zvdav teni si pro porovnn najdou st vnovanou tyristorm a triakm, kter se pouvaj pro spnn obvod se stdavm nebo tepavm stejnosmrnm proudem.
Obr. 2a Jednoduch asov spna s rel na vstupu zda rel pithlo. Podobn jako u prvnch pokus s tranzistory mete do bze zapojit trimr nebo potenciometr, kterm budete nastavovat rzn proud do bze, a ochrann rezistor zapojen do srie s trimrem, aby i pi vytoen do krajn polohy, kdy m nejmen odpor, netekl do bze takov proud, kter by tranzistor zniil. Trimr nastavte do takov polohy, kdy rel spolehliv pitahuje. Obvod vypnte a zmte tento odpor. Pi pouit vtho odporu by se ji rel nepitahovalo. Jazykov poznmka: akc rel je pitaen kotvy a pi odpojen napt od vinut rel dochz k odpadnut kotvy a uveden do klidovho stavu. To jestli sepne nebo rozepne nebo sepne i rozepne souasn, je vc uspodn kontakt. Proto pouvme vraz stav pitaen a odpadnut kotvy. Kotva - nen lodn kotva, kter se shazuje do moe, ale pohybliv kovov st, kter je pitahovna jdrem elektromagnetu a jej pohyb je mechanicky spaen s pohybem kontaktnch per.
4. pokus
Pipomete si 9, 10 a 11. st Mal koly vnovanou asovai 555. Sestavte si asov spna nebo blika a na vstup zapojte rel. Pokud je vae rel spnno proudem, kter snese vstup
Obr. 3 Rel sepne jestlie na vstupu je a) nulov napt, b) pln napt asovae, mete ho pipojit pmo na vstup. Tak je napklad eeno zpodn pipojovn reproduktor k zesilovai a 2 sekundy po zapnut, aby v reproduktorech nebylo slyet hlasit lupnut (viz [5]). Pokud vae rel potebuje k pitaen vt proud, ne snese vstup obvodu 555, pipojte rel pes ranzistor jako v pokusu 6.
Obr. 4 Jestlie rel odebr vt proud ne snese vstup pedchozho obvodu, pouije se pro zeslen tranzistor napjec napt ostatnch obvod. Kvli tomu peci nebudeme dlat jin zdroj, nebo zaazovat stabiliztor. Sta do srie s vinutm zapojit rezistor za korunu. Jeho velikost urte napklad trojlenkou nebo podle Ohmova zkona. Pklad: Rel na 5 V m odpor vinut 100 ohm. Chceme ho pipojit na 12 V. Jak velk bude srec odpor? Pro jednoduchost nebudeme uvaovat bytek napt na tranzistoru. Na rezistoru se mus srazit napt 125 = 7 V. Velikost odpor je v pm mrnosti k velikosti napt, tedy 7/5 = x/100 a tak vypotme Rx = 100.7/5 co je 700/5 a vyjde nm 140 ohm. Podle Ohmova zkona si to zkuste sami. Kdo radji m, a si pipoj sv rel na zdroj 5 V a zm proud tekouc vinutm. Potom do srie s vinutm pipoj trimr nebo potenciometr asi do 500 ohm, nastav ho na maximln hodnotu, pipoj na poadovan napt, napklad 12 V, sniuje velikost odporu a m proud. A potee tmto sriovm obvodem stejn proud, potenciometr odpoj, zm jeho odpor a nahrad odporem. Zkuen teni tuto st peskakuj, ale zatenk se tak mus prokousat zklady, kter u pokroil znaj.
3. pokus
a) Kontakty rel zapojte do zvltnho obvodu tvoenho tmito kontakty, rovikou a stejnosmrnm zdrojem napjen. Pitahovnm rel se ovld tento stejnosmrn obvod, rovika se rozsvc a zhasn. b) Msto stejnosmrnho zdroje pouijte v tme obvodu zdroj stejn velkho stdavho napt. Pitahovnm rel se ovld i tento stdav obvod. c) Kontakty rel zapojte do obvodu pvodu k reproduktoru njakho pijmae
5. pokus
a) K vstupu zazen napjenho 5 V chceme pipojit rel 12 V rel. Opt si pomeme tranzistorem. Rel pipojme pes tranzistor a napjme ho naptm 12V z jinho zdroje. Pro jistotu, aby pi znien tranzistoru nebylo tmto vym naptm znieny pedchoz obvody (a obvykle dra ne tranzistor) bv v nkterch konstrukcch do vstupu zaazena oddlovac dioda, kter v propustnm smru z vstupu proud propout a v zvrnm smru nevede a to i pi mnohem vtm napt, ne je obvykl napjec napt pro rel. b) Mme rel, kter se ideln hod pro n el, ale je na men napt, ne
Obr. 2b Pokud rel potebuje pro sepnut vt proud, zesl se tranzistorem
126

e to u umte udlat s triakem oddlenm optolenem). Z oblk fantazie se vrtme na zem a pro jednoduchost si zkusme asovm spnaem doplnnm rel ovldat rovku. Takovou, jakou je schopen rozsvtit v zdroj. Jestlie sv pokusy napjte z baterie, tak sta rovika do baterky; pokud mte zdroj 12 V/1 A mete zkusit pipojit automobilovou rovku 5W nebo 10W. Kdo si potrp na zvukov efekty, me pipojit malou nebo i silnj sirnku. Prost si prakticky ovte e dcm obvodem mete ovldat rel, kter svmi kontakty spn nebo rozpn jin, nezvisl obvody.
Obr. 7a Spna se samopidrujcm obvodem a svmi vlastnmi kontakty se pipoj k napjen a tlatko meme pustit, rel se samo dr pitaen. Kdy po nastaven dob rel odpadne, obvod se peru a zazen se uvede do klidu, kdy neodebr dn proud. Aplikac najdete v literatue mnoho, vimnte si, e rel lze pipojit na vstup obvod s logickmi obvody TTL, CMOS, operanmi zesilovai, asovai 555 i 555C a jinmi. Z uvedench pklad vidte, e rel uveden ve schmatech mete nahradit jinmi vhodnmi typy. Technick daje najdete v dobrm katalogu, kter zrove slou i jako praktick uebnice a je vhodn
Krtkodob osvtlen
Dcko jde spt, rozsvt si mal svtlko, dobhne do postlky, zakut se pod peinu a svtlko se samo za chvli zhasne. Pi stisknut tlatka START se asov spna zapne a pithne se rel. Jeho spnac kontakty uzavou obvod se rovikou, rovika svt. Pes rezistor R1 se nabj kondenztor C1 a po uritou mez, kdy se zmn napt na vstupu asovae (vvod . 3), rel odpadne a rovka zhasne. Jasn.
Obr. 5 dc obvod me bt napjen jinm naptm ne rel, pipojen k a) asovai 555, b) mikroadii Atmel
Aplikace
Rel se pouv v mnoha aplikacch, kter najdete v literatue. A je to zavrn a otvrn kurnku, imobilizr v automobilu, odpojovn nabjeky nebo pepnn ze stavu zkladnho nabjen do udrovacho dobjen, zapnn plynovho kotle, zpodn pipojovn reproduktor po zapnut, atd. Zle na va fantazii, co by rel mohlo spnat. Jestlie vae rel m kontakty, kter snesou proudy i nkolik ampr, mte monost jet vce. Od rozsvcen mal roviky po automobilov halogenov reflektory, zapnn malho motorku z dtsk hraky nebo mohutnho ventiltoru, zapnn bzuku nebo jeiv sirny, pepnn barevnch svtel, ovldn elektromagnetickho ventilu automatickho splachovae zenho fotobukou, kterm se po nastavenou dobu pout voda do mul na zchod, ovldn vbojky pi expozici citliv vrstvy pi vrob plonch spoj fotocestou. Jdete do sklepa pro uhl, rozsvtte si a pak s kbelky v obou rukou vychzte ze sklepa a potebovali byste tet ruku (a istou, aby neumazala vypna), aby po vs zhasla. To za vs udl chytr obvod s asovm spnaem (v tomto ppad bychom pracovali se sovm naptm a tak to pro ely na koly zstane pouze jako ukzka principu - nehled na to,
OPbr. 6 Rel lze pipojit i na vstup logickch integrovanch obvod CMOS
Diskuze:
V tomto zapojen mus bt asov spna stle zapnut, jenom se tlatkem START spout. To by z baterie lo tak, ale asova by i v klidu odebral proud a baterie by se zbyten vybjela. Pouijeme tedy jin obvod, kter sepne rel okamit po zapnut. To je pklad blikae s dlouhou dobou blikn. Ale my nechceme, aby rovka stle blikala. Chceme, aby se na chvli rozsvtila a pak zhasla. Pouijeme rel se dvma pry kontakt. Jednm prem se bude zapnat obvod rovky a druh bude tvoit tak zvan samopidrujc obvod. Jeho innost je zejm ze schmatu zapojen. Napjen rel je zapojeno pes jeho vlastn kontakty. V klidu jsou rozepnut, rel ani asov obvod nejsou napjeny. Stisknutm tlatka pemosujcho tyto kontakty se zapne obvod, rel pithne
Obr. 7b Samopidrujc obvod i jako drek teba pod stromeek nebo za vysvden.
Literatura:
[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] katalog GM elektronic katalog RS components http://www.sweb.cz/novzden/ kap_senzor.htm KTE 9, 10, 11/1997 Mal kola st 9, 10, 11 Rdio plus KTE 6/2000 str. 19, Automatick zalvn Praktick elektronika A Rdio 7/ 2000 str. 7, Spna PIR Praktick elektronika A Rdio 10/ 1999 str. 5, Zpodn pipojovn reproduktor Praktick elektronika A Rdio 11/ 2000 str. 14, Laserov zvora
[8]
127

[9] Rdio plus KTE 9/1999 str. 7, stav. . 425 Spna osvtlen interiru automobilu [10] Rdio plus KTE 6/2000 str. 19, Automatick zalvac zazen [11] Rdio plus KTE 1/2000 str. 17, Teplotn rozdlov spna, stav. . 452 [12] Praktick elektronika A Rdio 11/ 2000 str. 26, Teplotn rozdlov spna [13] Rdio plus KTE 1/2001 str. 19, Releov karta [14] Rdio plus KTE 3/2001 str. 1923, Automatick aluzie [15] Praktick elektronika A Rdio 1/ 2000 str. 14-15, Zabezpeovac zazen automobilu [16] Elektor 7-8/2001 str. 109, Wechselbliner [17] Elektor 7-8/2001 str. 122-123, Dammernsschalter
Napjen operanch zesilova

klov slova: operan zesilova, symetrick napjen, sted Pi listovn v asopisech, technickch dokumentacch a odbornch publikacch nachzte soustku nazvanou operan zesilova nebo zapojen, kde je tak zvan symetrick napjen. Zpotku pln pomineme teorii operanch zesilova, kter je ostatn velmi podrobn popsna a rozebrna v bn dostupn literatue. Pro nae ely chceme vdt, jak si njak jednoduch zazen s operanm zesilovaem postavit, napjet a pouvat, ppadn v nm mit nebo hledat zvadu. Operan zesilova (viz obr. 1a, b) je ve schmatech kreslen jako integrovan obvod na jeho schmatick znace vidme dva vstupy, jeden vstup a dva pvody napjen - kladn napjec napt a zporn napjec napt. Ale... spojen se zpornm plem zdroje. To se zd tak samozejm, e o tom ani nepemlme. Take kdy v takovm zazen mme, pipojme spolen pvod voltmetru (COM) nebo zpornou svorku voltmetru na zem nebo zporn pl zdroje a men napt v jednotlivch bodech zapojen vztahujeme k tomuto vodii. Na schmatu vidte u kladn svorky napjen +9 V a u zporn svorky 0 V .
58. dl
Obr. 3 Symetrick napjec zdroj s jednocestnm usmrnnm Druh pklad vypad podobn. Jedn se zjednoduen nepln schma pedzesilovae s operanm zesilovaem (viz obr. 2b). Schmatick znaka vypad podobn a podobn je i schma zapojen. Vstupn signl se pivd mezi vstup a zem, vstupn signl je mezi vstupem a zem. U svorek pro napjen je tak oznaena polarita: +9 V a -9 V. Ale zde je rozdl. To jsou napt vztaen k zemi. Napjen je provedeno ze dvou zdroj stejn velkho napt. Jejich spolen sted je pipojen na zemn vodi. Je teba zajistit symetrii kladnho a zpornho plu napjen vi zemi. Provd se to nkolika zpsoby.
Napjen
U obvyklch spotebi m napjen dva pvody. U napjen stejnosmrnm naptm oznaujeme kladn napjec pvod polaritou + a zporn napjec pvod polaritou -. Ve sloitjch zazench mme napt obvykle proti spolenmu vodii, kter bv spojen s kostrou zazen a protoe kostra bv njakm zpsobem spojen se zem, k se mu zem. U dnench automobil je zporn pl akumultoru pipojen na kostru a podobn i u mnoha elektronickch zazench bv spolen zem
Obr. 2a Zapojen nf zesilovae s nesymetrickm napjenm, 2b zjednoduen zapojen operanho zesilovae se symetrickm napjenm U operanch zesilova je tak napjen s vyznaenou polaritou, napklad +15V a -15V. Jenome to jsou dv rzn napt, kter se vztahuj k zemi. Toto napjen tedy provdj dva zdroje napt, nebo jeden dvojit zdroj napjen. Napklad dv 9V baterie. Jejich spolen spoj je sted napjen a ten je pipojen na zemn vodi zazen. kme, e pro napjen operanch zesilova se pouv symetrick napjec zdroj. V uritch ppadech lze pout i bn zdroj a sted pro funkci operanho zesilovae se utvo umle, napklad dliem napt. Pro ilustraci se vrtme k jednoduchmu koncovmu zesilovai s integrovanm obvodem LM386 (viz obr. 2a). Vstupn signl je piveden mezi vstup a zem a vstupn signl piveden na reproduktor zapojen mezi vstup a zem. Zesilova je napjen ze zdroje napklad 9 V. Zporn pl zdroje je pipojen na zemn vodi. To u mme vyzkouen a neteba to dle rozebrat.
Symetrick napjec zdroj

Nejjednodu je napjen ze dvou bateri, kter se zapn a vypn souasn dvojitm vypnaem. Dal druh symetrickho napjen pouv symetrick sov transformtor. M dv shodn sekundrn vinut s vyvedenm stedem. V katalogu najdeme napklad transformtor 230/2 15 V a podobn.
Jednocestn usmrnn
Pro nkter aplikace sta jednoduch zdroj s jednocestnm usmrnnm. V kad napjec vtvi je pouze jedna usmrovac dioda a filtran kondenztory (viz obr. 3).
Obr. 1a Schmatick znaka operanho zesilovae, 1b slovn vvod (u obou obrzk pohled shora)
Obr. 4 Symetrick napjec zdroj s dvojcestnm usmrnnm
128

napt. A naopak. Take je to vlastn obrcen. Kladn plvlna signlu na vstupu zpsob zpornou plvlnu na vstupu. To je tedy invertujc vstup. Operan zesilova m podobn invertujc vstup. Druh vstup operanho zesilovae je neinvertujc, kdy na vstupu je signl ve shodn fzi se vstupnm. Kdo se chce hloubji ponoit do studia operanch zesilova, m k dispozici dostatek literatury, funkce jsou podrobn popsny a rozebrny ale pro nae ely nemusme hned zachzet do podrobnost. a spolen tet svorka je oznaena trojhelnkem. To bv ve schmatech, kde je umle vytven sted napjecho napt pi pouit bnho nesymetrickho zdroje. Oba zpsoby kreslen si pedvedeme na praktick ukzce.
Praktick ukzka
Zkladn funkci operanho zesilovae si mete vyzkouet na ppravku, publikovanm v literatue ji nkolikrt. Zde jej uvdme pro doplnn vkladu. Operan zesilova je zapojen jako osciltor s kmitotem asi
Obr. 5 Vytvoen umlho stedu napt pomoc OZ
Dvojcestn usmrnn
V praxi se pouv dvojcestn usmrnn ve znmm mstkovm Graetzov zapojen (viz obr. 4). Rozdl je v tom, e zporn pl nen pipojen za zemn vodi, ale oba ply zdroje jsou oznaeny svm naptm. Sted sekundrnho vinut se spojen se zemnm vodiem, jeho svorka tedy m oznaen 0 V. Napt na kladn i zporn svorce se m vi tomuto vodii. Nejlpe se m voltmetrem s automatickm nastavenm polarity. Na displeji se zobraz hodnota menho napt i se znakou polarity. Vtina multimetr nezobrazuje znamnko plus (stejn jako kalkulaka), pouze znamnko mnus.
Uml sted
Pokud mme zdroj jednoho napt, meme vytvoit jeho uml sted, vi nmu budou oba ply zdroje symetrick. V literatue asto najdete zapojen s operanm zesilovaem. Obvykl zdroje napjen nemvaj zporn pl uzemnn a tak se nov vznikl sted spojuje se zem. Nkdy ale bv zporn pl zdroje spojen se zem, a tak se tento sted oznauje jinou znakou, zde trojhelnkem.
Obr. 7 Zapojen z obrzku 6 se zakreslenm propojenm vech pslunch svorek
Znaka uzemnn
Pro zjednoduen schmat se nkdy nekresl spoj mezi jednotlivmi soustkami, kter jsou pipojeny na spolenou zem, ale na jejich vvod se zakresl znaka uzemnn, kostry. Pi propojovn vodii nebo kreslen plonho spoje mus bt samozejm vzjemn propojeny. Podobn se v rozshlejch schmatech nepropojuj vechny pvody k napjen, ale zakon se svorkou s oznaenm napjen napklad +Ucc nebo +12 V nebo jenom +. Tyto svorky jsou samozejm tak propojeny a pipojeny na pslunou svorku na napjecm zdroji. Na schmatu i ve skutenosti. A do tetice - v zapojench s operanmi zesilovai mete nkde vidt dal znaku, co je spolen sted napjen operanch zesilova. V asopisu Rdio plus KTE je pro kreslen schmat pouvn program LSD a tento sted oznauje trojhelnkem. Take na schmatu zdroje jsou oznaeny svorky +Ucc a -Ucc
Invertujc vstup
Zpotku je to tajemn slovo na zlomen jazyka, ale znamen to jedin. Inverze znamen obrcen a tady se jedn o obrcen fze signlu, co provd i bn zesilova s jednm tranzistorem. Pivedeme-li na bzi tranzistoru kladnou plvlnu signlu, zvt se proud bz. Tm se zvt proud kolektorem tranzistoru a na rezistoru zapojenm v obvodu kolektoru vznikne vt bytek napt. Take na kolektoru je men
Obr. 6 Obvod pro vytvoen symetrickho napjen, 6b filtrace napjecho napt, 6c obvod pro zkouen OZ
0,5 Hz, aby bylo mono vidt blikn LED na vstupu. Jestlie je operan zesilova dobr, LED stdav blikaj. Pokud LED nezat pli vstup OZ, je mono je pipojit pmo pes rezistor. Ve druh verzi jsou LED spnny pes tranzistory a vstup OZ je mn zatovn. Zapojen je napjeno ze symetrickho zdroje nebo dvou devtivoltovch bateri. Pro jednoduchost si ho mete sestavit na nepjivm kontaktnm poli. Nepjiv kontaktn pole je uiten pomcka a stle se hod. Byl by to i vhodn drek pod stromeek. Pokud nemte symetrick zdroj nebo dv devtivoltov baterie, mete pout zapojen vytvejc symetrick napt z nesymetrickho pomoc dalho operanho zesilovae. Toto zapojen tak najdete v literatue. Zkuste si nejdve postavit samotn obvod pro vytvoen umlho stedu napjecho napt. Nezapomete zapojit i kondenztory 100nF. Pokud je vynechte, zjistte, e napt nen symetrick, li se. S podobnm blokovnm kondenztory 100nF jsme se setkali ji pi stavb stabilizovanho zdroje s obvodem typu 7805 a LM317. Tyto blokovac kondenztory by mly bt co nejble napjecm pvodm k IO. Na obrzku 6a, b, c vidte jednotliv sti: vlastn zkoue operanch zesilova, filtran kondenztory s pvody k napjen a obvod s dalm operanm zesilovaem vytvejc uml sted napjen. Vechny pvody oznaen stejnm symbolem mus bt
129

propojen +Ucc, -Ucc, zem i sted. Pro nzornost je tot zapojen na obrzku 7 v jednom celku. V literatue se ale astji setkte s kreslenm schmat kde nejsou napklad pvody napjen propojen, ale jsou oznaen. Stejn tak zemn pvody. Jde o zvyk a pedstavivost. Ostatn, schmata jsou tak pehlednj a nejsou tak zadrtovan.
OA inverting input non-inverting input output Vcc+ VccOZ invertujc vstup neinvertujc vstup vstup Ucc+ (kladn napjec napt) Ucc- (zporn napjec napt)
Literatura
[1] Malina; Pokusy z elektroniky, III. dl, vydavatelstv Kopp 1999
Jazykov koutek
operational amplifier operan zesilova
[2] Rdio plus KTE 10/1999 str.5-8, Barevn hudba [3] Rdio plus KTE 6/1999 str. 24, Pedzesilova s plynulou regulac zeslen, konstrukce . 415 [4] Rdio plus KTE 8/2000 str. 11, Zdvojova kmitotu pro kytary [5] Amatrsk rdio A 6/1991str. 210-213, RNDr. V. Pasek, Zkoue operanch zesilova [6] Amatrsk rdio B 3/1997, Belza, Operan zesilovae
Zdroje pro operan zesilovae

klov slova: operan zesilova, napjen, nf pedzesilova teratue najdete vrazy - kompartor, integrtor, invertujc a neinvertujc zesilova, diferenn nebo logaritmick zesilova a podobn. Neskome pmo doprosted, chceme si jenom postavit njak zapojen, kter jsme si nali v asopisu nebo knce a ve kterm je soustka s nzvem operan zesilova. Chceme vdt, jak ji zapojit a jak napjet. Nkter schmata vypadaj na prvn pohled nepehledn, ale cel zmatek skon, jestlie si koupte stavebnici, ve kter je ji hotov plon spoj, osadte ho, pipojte napjen a kdy to funguje, vc vs nemus zajmat.
59. dl
Operan zesilova
Pi listovn v asopisech, technickch dokumentacch a odbornch publikacch se zapojen s operanmi zesilovai zpotku jev zdnliv nepehledn a komplikovan. Operan zesilovae (zkratka OZ) najdete pod oznaenm 501, 741, 748, 071, 072, 084, 1458, 5532 atd. Psmena ped slem oznauj vrobce. Napklad MAA501, TL071, LM741, MC1458 apod. Operan zesilovae se li svmi parametry, vnitn strukturou, zpsobem a elem pouit a dalmi vlastnostmi, kter bvaj uvedeny v dobrm katalogu nebo katalogovch listech vrobc. Pro ely na Mal koly budeme brt jako fakt, e ve schmatech, kter ns zajmaj je uveden njak typ operanho zesilovae, a tak ho dodrme. Stle se motme kolem nzvu operan zesilova. Slovo operan je zde ve vznamu specilnch funkc - toto zapojen slou nejen k zesilovn nzkofrekvennch signl, ale i k porovnvn stejnosmrnch napt, zesilovn nepatrnch zmn, stn napt aj. V li-
Obr. 3 Vytvoen umlho stedu a) odporovm dliem, b) operanm zesilovaem U jednoduchch OZ se dodnes vesms dodruje ustlen slovn vvod: 2 invertujc vstup, 3 neinvertujc vstup, 6 vstup, 7 kladn napjen, 4 zporn napjen. Jednika a osmika u nkterch typ slou pro takzvanou kompenzaci - pro pipojen dalch soustek, co zatm pomineme (viz obr. 1).
NF zesilova
Pro zatek se podvme na zapojen nzkofrekvennho pedzesilovae, kter se vyskytuje v mnoha aplikacch (viz obr.2a). Vstupn signl je piveden pes kondenztor C1 na vstup. Zeslen signl se odebr z vstupu pes kondenztor C2. Kondenztory slou k oddlen stejnosmrnch napt. Novinka je v zapojen rezistor R1 a R2. To je takzvan zptn vazba, kter uruje zeslen obvodu. Mezi vstupem a zem, tedy na obou rezistorech R1 a R2 zapojench v srii je vstupn napt Uo (o jako output). Na druh vstup operanho zesilovae je pivedena st tohoto napt. Pomr napt na vstupu k napt na vstupu je dan pomrem rezistor, na kterch tato napt jsou, tedy Uo/Ui = (R1+R2)/R1. Signl je pivdn na invertujc vstup oznaen + a zptn vazba je zaveden
Obr. 2 Operan zesilova zapojen jako a) nf zesilova, b) stejnosmrn zesilova Akoliv pvodn operan zesilovae byly sestavovny z diskrtnch soustek - tedy tranzistor a rezistor, dnes se vyrbj jako integrovan obvody. Bvaj v kulatm kovovm pouzdru nebo ernm plastovm pouzdru s vvody ve dvou adch - DIL, podobn jako asova 555 nebo zesilova LM386, kter ji znme. Stejn je i slovn vvod - pi pohledu shora od znaky proti smru hodinovch ruiek. V jednom pouzdru me bt integrovno i vc operanch zesilova, napklad dvojit TL072 nebo MA1458.
Obr. 1 Uspodn vyvod a) LM741, LM748, TL071 aj., b) MC1458, TL072, TL082 aj.
Obr. 4 Zdroj symetrickho napt pouze s filtrac
130

em napt, kterm si vytvome sted (viz nap. [9]). Dli je tvoen dvma rezistory zapojenmi v srii. Maj stejnou hodnotu a protkajcm proudem na obou vznik stejn velk napt. Obvykle se vol hodnoty asi od 2k2 do 47k. Dliem s menmi hodnotami tee pi stejnm napt vt proud a lze ho i vc zatit. Pokud je teba vytvoit uml sted napjen pro odbr vtho proudu, pivd se napt z tohoto odporovho dlie na vstup operanho zesilovae zapojenho jako takzvan sledova signlu (viz nap. [10]). nebo zem. Je to praktick zkuenost, kterou si budete o to lpe pamatovat, kdy vm obvod nebude na prvn zapojen fungovat. Za to vm nikdo ned ptku. Napak. To, e nkdy udlte chybu, nebo dlouho ptrte po pin nezdaru nebo nesprvn funkci, pemlte, hledte v katalogu nebo literatue, konzultujete s kamardy a pak opravujete, je velmi uiten pro v odborn rozvoj. Naute se systematicky hledat zvadu, nevzdat se a nakonec se z toho pouit i radovat z spchu. Ne pro njak urit obvod, ale i pro dal een technickch problm a ivotnch situac. Krom operanch zesilova jsou symetricky napjen napklad i vkonov koncov zesilovae, napklad naptm 40V. Zde nen dn stabilizace zapoteb, dost na tom, e tento zdroj umouje odebrat dostaten velk proud a vstupn napt je filtrovno kondenztory s velkou kapacitou. Toto symetrick napt lze po prav na patinou velikost pout i pro napjen pedzesilova a dalch obvod s operanmi zesilovai.
Obr. 5 Zdroj symetrickho napt doplnny o stabilizaci Zenerovou diodou z vstupu na neinvertujc vstup oznaen -. Zjednoduen meme ci, e zeslen A tohoto zesilovae je A = (R1+R2)/R1. A je bezrozmrn slo, kter udv, kolikrt je vstupn napt vt ne vstupn. V praxi se setkvte s upravenm vzorcem A = 1+R2/R1.
Zdroje napjen
I kdy v nkterch ppadech lze pro zskn symetrickho napt pout bn transformtor s jednm sekundrnm vinutm, pouvaj se pro tento el transformtory se dvma symetrickmi sekundrnmi vinutmi, napklad 230V/ 2 15 V. V literatue mete najt nejrznj zapojen symetrickch zdroj. a) pouze s usmrovaem a filtranmi kondenztory viz obr 4
Stejnosmrn zesilova
Kdy vynechme kondenztory na vstupu a na vstupu, plat uveden vztah i pro stejnosmrn napt na vstupu a vstupu (viz obr.2b). A mme stejnosmrn zesilova, kter se pouv v mnoha aplikacch, napklad v mc technice.
Napjen
Pro nkter zapojen s operanm zesilovaem nen teba stavt zvltn zdroj symetrickho napt. Pomeme si dli-
Obr. 9 Zesilova s nastavitelnm zeslenm b) pedchoz doplnn o stabilizaci zenerovmi diodami (viz obr. 5 a [11]) c) stabiliztory s tranzistory (viz obr. 6 a [12]) d) stabiliztory s integrovanmi obvody zdroj pevnho napt (viz obr. 7 a [13]) e) stabiliztory s integrovanmi obvody nastavitelnho napt (viz obr. 8 a [14]) f) nastaviteln stabiliztory s vzjemn vzanmi vtvemi g) nastaviteln vlen stabiliztory, kter pi peten v jedn vtvi sn napt i v druh vtvi. Tchto zapojen najdete v literatue celou adu. Nepehldnte: Zapojen kladn vtve zdroje u znme. Zporn vtev je velmi podobn, jenom se msto npn tranzistoru pouije tranzistor pnp a mst integrovanho obvodu stabiliztoru pro kladn napt se pouije obdobn typ, ale pro zporn napt. Li se i oznaenm napklad k ad IO 78xx je doplkov ada 79xx. Take ve zdroji 12 V pouijte 7812 a 7912. K oblbenmu LM317 je obdoba LM337 (viz obr. 6, 7, 8). Ve najdete v dobrm katalogu. Podvejte se tak na slovn a pozice vvod na pouzdru, kde je vstup, vstup a nastavovn
Praktick pokus
V [4] byl uveejnn pedzesilova pro mikrofon s operanm zesilovaem zapojenm tak, aby ho bylo mono napjet z bnho nesymetrickho zdroje. Z jinho asopisu [5] si vypjme nastaven zeslen potenciometrem v srii s rezistorem. Pokud nemte TL071, mete pout polovinu TL072 nebo MC1458. Ale zde je zmna v slovn vvod. Pro prvn vyzkouen bez mcch pstroj mete pout mal elektretov mikrofon nabzen pod katalogovm nzvem MCE100 a jako koncov zesilova pout napklad LM386, kter mte pedchozch pokus. Obvod (viz obr. 9) mete snadno a rychle sestavit na nepjivm kontaktnm poli (dobr drek pod stromeek nebo za vysvden - osvdil se ji mnohokrt). Signl z mikrofonu je piveden pes kondenztor C1 a rezistor R1 1k na invertujc vstup - (. 2). Zeslen je veden z vstupu pes kondenztor C2. V tomto zapojen je zeslen ureno pomrem rezistor zapojench trochu jinak ne v vodnm pkladu, ale poetn je to stejn. Msto rezistoru je zapojen trimr
Obr. 6, 7, 8 Zdroj symetrickho napt doplnn o stabilizaci s tranzistory (6), stabiliztorem s pevnm naptm (7) integrovanmi obvody s nastavitelnm vstupnm naptm (8)
131

nebo potenciometr 100k a k nmu v srii rezistor 10k. Take je mono celkovou hodnotu tohoto odporu mnit od 10k do 110k. Invertujc vstup je pipojen na uml sted tvoen rezistory stejn hodnoty 47k. Nezapomete tak zapojit kondenztor C3. Operan zesilova je napjen z bnho zdroje 12 V. Zeslen nzkofrekvenn signl je piveden pes potenciometr nebo trimr P2 na vstup zesilovae s LM386 a je slyet z reproduktoru. Pi praktick realizaci zejm tak dojdete k podobnm zkuenostem: 1. Trimr P1 nastavte zpotku na nejmen hodnotu, aby zeslen pedzesilovae bylo minimln a teprve potom mete citlivost zvyovat. 2. Potenciometr P2 nastavte na maximum, pokud nevte, kde je maximum, dejte ho doprosted. Kdy je toti nastaven na minimum, mete se myln domnvat, e zapojen nefunguje. 3. Akoliv u LM386 nemus bt zapojen Boucherotv len ve vstupu, bylo ho nutno pi zapojen na nepjivm kontaktnm poli metodou vrabho hnzda doplnit. Bez nj byl signl zkreslen, na osciloskopu bylo vidt siln zakmitvn na vf kmitotech. 4. Dal divn zvuky, zakmitvn a zkreslen bylo zlikvidovno pidnm filtranho kondenztoru pmo u zesilovae, akoliv pmo ve stabilizovanm zdroji je tak filtran kondenztor. A navc - k filtranmu kondenztoru 100 mikrofarad bylo teba pidat jet paraleln keramick 100 F co nejble k vvodu napjen OZ. 5. Pesto se pi zvten citlivosti zesilova rozhoukal, hvzdal a bublal vlivem akustick zptn vazby, kdy mikrofon zptn zachycoval svj vlastn zvuk z reproduktoru. Mikrofon byl pipjen na asi 5m dlouh stnn kabel a vystren za dvee do vedlej mstnosti a dvee zaveny. Bylo po akustick vazb a citlivost bylo mono jet zvtit. Pak bylo pekvapiv slyet i pomrn slab zvuky kroky, poloen tuky na stl apod. [2] Punoch, J. Operan zesilovae v elektronice, Ben, Praha 1999 [3] Rdio plus KTE 7/2001 str. 5-7, Zvukov spna [4] Praktick elektronika C 6/2001 str. 2526, Pedzesilova pro kondenztorov mikrofon [5] Rdio plus KTE 6/1999 str. 24, Pedzesilova s plynulou regulac [6] Rdio plus KTE 9/1999 str. 8-10, Domc zesilova [7] Praktick elektronika A Radio 4/ 1997, Nf zesilovae s SMD [8] Praktick elektronika A Radio 7/1997, str. 23, Zdroje dvojitho napt, Hjek Z. [9] Rdio plus KTE 10/2000 str. 12, Nf usmrova k DMM [10] Rdio plus KTE 8/2000 str. 11, Zdvojova kmitotu pro kytaru [11] Rdio plus KTE 6/2000 str. 34-35, prava mikropjeky [12] Amatrsk rdio A 11/1992 str. 508, Barevn hudba, Patera M. [13] Rdio plus KTE 9/1999 str. 20-21, Zdroj 2 x 12V/1A, stavebnice . 421 [14] Amatrsk rdio A 12/1995, str. 18, Symetrick stabilizovan regulovateln zdroj, Hjek Z. [15] 269 integrovanch obvod, HEL, 1996
Zvr
V tomto pokusu nelo o zhotoven citlivho pedzesilovae, ale o praktick vyzkouen obvodu s operanm zesilovaem s nastavitelnm zeslenm.
Literatura:
[1] Malina; Pokusy z elektroniky, III. dl, vydavatelstv Kopp 1999
Zkladn zapojen zesilovae s OZ

Klov slova: operan zesilova, invertujc, neinvertujc zapojen, vstupn impedance, zeslen, parametry OZ Pi listovn literaturou narazte na spoustu velmi odbornch lnk o operanch zesilova i schmata zajmavch zapojen, kter si sama kaj o vyzkouen. Nebo si prost nco postavte a pouvte. A tak mete zat hloubat, jak to vlastn funguje. Vezmme si velmi pouvan zapojen zesilovae. M dv zkladn zapojen: invertujc a neinvertujc. Oba dva zesiluj bn nzkofrekvenn signl, ppadn stejnosmrn napt, jejich zeslen se d nastavit pomrem rezistor. V em je rozdl? n vazba z vstupu zpt na vstup, bylo by zeslen vlastnho operanho zesilovae velmi, velmi velik, dov 100 000. Pesnji to najdete v katalogu. Tm, e zavedeme zptnou vazbu, meme ci, e vstupn napt je na rezistorech R1 a R2 a vstupn napt na rezistoru R1. Vypad to podivn, vdy vstupn napt pivdme na + vstup (3) a rezistor R1 je pipojen na vstup (2). To je dno jednou z vlastnost operanho zesilovae, a tou je napov nesymetrie vstupu UIO tu meme pro jednoduchost pochopit jako malik napt, o kter se li napt mezi vstupy. Je to jenom nkolik milivolt a tak si meme zjednoduen ci, e jak napt je na jednom vstupu, je takov i na druhm vstupu. Zeslen tohoto zesilovae A tedy vypoteme jako podl vstupnho napt UO a vstupnho napt UI a jak jsem si ukzali, jako podl odpor na kterch tato napt jsou: A = UO/UI A = (R1+R2)/R1 a po prav A = 1 + R2/R1
60. dl
Neinvertujc zesilova
Jeho zkladn zapojen je na obrzku 1. Na neivertujc vstup se pivd vstupn napt UI , na vstupu je vstupn napt UO. Kdyby nebyla zapojen zpt-
Invertujc zesilova
Obr. 1 Princip zapojen a) neinvertujcho, b) invertujcho zesilovae Jeho zkladn zapojen je na obrzku 3a, b. Na invertujc vstup se pivd vstupn napt UI, na vstupu je vstupn napt UO. Kdyby nebyla zapojen
Obr. 2 Vstupn Obr. 3 Vstupn napt je napt je vpodstat vpodstat napt na napt na rezistoru R1 rezistoru R2 zptn vazba z vstupu na vstup, bylo by zeslen vlastnho operanho zesilovae.... to je stejn jako u neivertujcho zesilovae. Rozdl je v zapojen rezistor R1 a R2. Vstupn napt se na vstup (2) pivd pes rezistor R1 a tent vstup je piveden zptn vazba rezistorem R2 z vstupu. Zeslen tohoto zesilovae A vypoteme opt jako podl vstupnho napt UO a vstupnho napt UI. Kdy si pedstavme, jakoe mezi vstupy nen dn rozdl napt, d se ci, e co je na dvojce, je i na trojce. A tak meme ci, e na rezistoru R2 je vstupn napt. Stejn tak si pedstavme, e vstupn napt je na rezistoru R1. Take zde je zeslen dan pomrem rezistor R1 a R2. Viz obr. 4a, b. A = UO/UI A = R2/R1
132

Men zeslen
Pro men zeslen pouijeme zapojen doplnn o napjen, blokovac kondenztory 100nF na pvodech napjen, co nejble k IO. Msto stejnosmrnho napt pouijeme stdan napt z nzkofrekvennho genertoru a tak zapojen doplnme oddlovacmi kondenztory C1 a C2 na vstupu a vstupu. Zvolme rezistory s hodnotami napklad R1=10k a R2=1M, ty potom uruj zeslen. Zapojen mcho pracovit je na obrzku 4. Na vstup zesilovae zapojme nzkofrekvenn genertor a na vstup zapojme nzkofrekvenn milivoltmetr stejn, jako pi men zesilovae v 30. a 31. sti Mal koly. Teoreticky by zeslen neinvertujcho zesilovae mlo bt 101 a invertujcho 100 a podle toho zvolme vstupn napt. Na genertoru nastavme kmitoet napklad 1 kHz. Na vstup zesilovae pipojme nzkofrekvenn milivoltmetr, pepnut na nejvy rozsah. Zkontrolujeme cel zapojen a potom zapneme napjen. Nzkofrekvenn milivoltmetr pepneme na rozsah, kde bude mono dobe pest velikost vstupnho napt. Tot men provedeme s invertujcm zesilovaem i s neinvertujcm zesilovaem. Namen hodnoty porovnme s vypotenmi.
Onr. 4 Ilustrace k vpotu zeslen a) neinvertujcho, b) invertujcho zesilovae To je skoro stejn, jako u neinvertujcho zesilovae. Pklad: Aby se nm dobe potalo, zvolme si R1=1k, R2=100k. Neinvertujc zesilova: A = 1+100/1 A = 1+100 A = 101 Invertujc zesilova: A = 100/1 A = 100 Pro se tedy pouvaj tato rzn zapojen, kdy se zd, e krom toho, e invertujc obrac fzi signlu, maj stejn zeslen? A to jestli je vstupn napt ve fzi se vstupnm stejn nepoznm, neuslym to a kdybych to nevdl, ani bych netuil, e to existuje. Ideln operan zesilova by ml mt tyto vlastnosti: veliknsk napov zeslen (asi 100 000) velik vstupn odpor (megaohmy) malik vstupn odpor (ohmy) symetrick napjen rozkmit vstupnho napt skoro a do velikosti napjecho napt. Neinvertujc zesilova m opravdu velik vstupn odpor a tak pedchoz obvod nijak nezatuje. Invertujc zesilova m vstupn napt piveden na vstup pes rezistor R1. Vstupn odpor tohoto zapojen zesilovae je tak velk, jako hodnota rezistoru R1. V uvedenm pkladu byla hodnota rezistoru R1 1 kiloohm. V rznch zapojench v asopisech vdte prakticky pouvanou hodnotu napklad 10k. V nkterch aplikacch zapoteb co nejvt vstupn impedance v du megaohm a v jinch je zapoteb nebo sta impedance men v dech kiloohm.
Dal varianty
Nkter genertory nemaj midlo vstupnho napt, nebo nen cejchovan. A i kdy genertor m midlo vstupnho napt (vstupn rovn), je vhodn si toto napt zmit. Prost si
Praktick realizace zesilovae

Pi praktick realizaci zesilovae je teba doplnit jet rezistor R3, kter je teba pro vyven obvodu, pipojit napjen, kter pro pehlednost pi vkladu principu zeslen nebylo zakresleno a tak je teba doplnit blokovn pvod napjen kondenztory 100 nF co nejble k integrovanmu obvodu. Viz obr. 5a, b.
Postup:
Napjec napt zvolme napklad 9V ze dvou 9V bateri, nebo symetrick zdroj asi do 15V. Aby se nm dobe potalo, zvolme vstupn napt napklad 10mV, take pi zeslen 100 by vstupn napt mlo bt stokrt vt, tedy 1000mV, co je 1 V. Na genertoru tedy nastavme vstupn napt 10 mV.
Obr. 5 Skuten zapojen a) neinvertujcho, b) invertujcho zesilovae
nzkofrekvenn milivoltmetr zapojte nejdve na vstup zesilovae, nastavte a zmte si vstupn napt a potom ho odpojte a pipojte na vstup a zmte vstupn napt. Nemuste mit se vstupnm naptm 10mV. Pi zeslen 101 by na rozsahu 1V la ruka u troku za okraj stupnice a na rozsahu 10V by byla teprve v desetin stupnice a hodnota by se nedala dost pesn pest. Proto mete pout napt napklad 8 mV a na vstupu by mlo bt 800 mV nebo 808 mV. Mete si zkusit nastavit i jin zeslen, zvolte si napklad rezistory R1=10k a R2=100k. Zeslen by mlo bt 10 ppadn 11. Viz obr. 4a, b. Vstupn napt mete nastavit vt, napklad 80 mV. Mete zkusit mit i na jinch kmitotech, 1 kHz jsme zvolili protoe je zhruba uprosted slyitelnho psma, pouv se jako referenn (vztan) kmitoet u rznch nzkofrekvennch men. Tot men by bylo mono provst i se stejnosmrnm naptm, ale protoe bnm multimetrem nemete mit stejnosmrn napt v milivoltech, pouijete vstupn napt napklad 0,5 V a pi desetinsobnm zeslen by vstupn napt mlo bt 5 V, respektive 5,5 V. Zapojen stejnosmrnho zesilovae (viz Rdio plus 1/2001) na rozdl od stdavho nem vazebn kondenztory a na vstup se pivd pmo stejnosmrn napt.
133

Pokud nemte dn mc pstroj, zkuste si zapojen nvertujcho i neinvertujcho zesilovae doplnit o mikrofon a koncov zesilova, jako v pokusnm zapojen v minulm sle Mal koly. Au napov zeslen R vst vstupn odpor R vst vstupn odpor
Literatura:
Pro ilustraci, jak dlouho se ji OZ pouvaj, je uvedena i literatura 30 let star. [1] Malina, V.:Poznvme elektroniku III, Kopp, esk Budjovice, 1999 [2] Sluka, Z.: AR6-10/1973, Zapojen s OZ [3] Ruka, Arend AR 11/1972 str. 429-430 [4] Rdio plus KTE 6/1999 [5] Rdio plus KTE 7/1999 [6] Radiov konstruktr 6/1970 str.30-41 [7] Analogov integrovan obvody, Sv. A, TESLA Ronov, 1987
Vysvtlivky
UI UO UCC ICC UOPP UID vstupn napt (input) vstupn napt (output) napjec napt napjec proud vstupn napt mezivrcholov (peak-to-peak = pika-pika) napov nesymetrie vstup
Ukzky katalogovch hodnot 741

UCC ICC UI UO U IO Au R vst napjec napt napjec proud vstupn napt max. vstupn napt max. napov nesymetrie vstup napov zeslen vstupn odpor 3 a 22 V 1,3 mA 15 V 20V 1,5 mV 150 000 3 M
Vstupn impedance zesilovae

klov slova: vstupn impedance, impedann pizpsoben, zesilova, emitorov sledova, operan zesilova U operanho zesilovae se pouvaj dva druhy zapojen - invertujc a neinvertujc. Li se mimo jin i vstupn impedanc. Tato vlastnost se zd docela nedleit do okamiku, kdy se projev. uebnicch a literatue najdete naprosto exaktn vklad i s vpoty, my to pro ely na Mal koly praktick elektroniky opt vezmeme zjednoduen a prakticky. Zcela konkrtn: z nostalgie si chcete pehrt star dobr elpka- tedy ern gramofonov desky. Kdy mte gramofonov desky, mte nkde i odloen gramofon. Co zvldla star technika, zvldne i nov. Pi pipojen gramofonu s krystalovou penoskou ke vstupu vaeho modernho vkonnho zesilovae slyte cosi velmi slabho. Ihned to svedete na star desky, star gramofon, star nevmco, ale kdy oprte i star zesilova, budete pekvapeni, ono to funguje. Tento zesilova m toti i vstup pro krystalovou penosku, kter sice dv na vstupu napt asi 200 mV, ale m velik vnitn odpor, pesnji eeno impedanci, a tak se mus pipojit ke vstupu zesilovae, kter m tak velkou impedanci. Tomu se k impedann pizpsoben, co u znte z vf techniky, kde se napklad kabel od antny 75 pipojuje do vstupu pijmae s impedanc 75 .
61. dl
Dli napt
Pro ilustraci si pedstavme gramofonovou penosku pipojenou na vstup zesilovae. Viz obr. 1. Na prvn pohled vidme pouze penosku, kabel a zesilova. Penoska m svj vnitn odpor Ri a zesilova Rvst. Pi pipojen penosky k zesilovai vznikne dli napt, kter jsme probrali u nkolikrt, a tak vme, e napt na tomto dlii jsou v pomru pslunch odpor. Pro pedstavu, aby se nm to lpe potalo, si ekneme, e vnitn odpor penosky je 1 M vstupn odpor zesilovae 10 k. U na prvn pohled je vidt, e pi pomru 1000 k ku 10 k bude na vstupu tohoto dlie napt asi 100 krt men. Take kdy na vstupu nezaten penosky bude vstupn napt napklad 200 mV, bude na vstupu zesilovae s vnitnm odporem 10 k napt 100 x men, tedy jenom 2 mV. Kdyby vstupn odpor zesilovae byl stejn velk jako vstupn odpor penosky, kleslo by napt prv na polovinu.
Obr. 2 Neinvertujc zesilova 47 k. Pro dynamick mikrofon se nkdy uvd impedance 600 , tak zvan vysokoimpedann vstup m impedanci obvykle vt ne 100 kiloohm, u specilnch micch pstroj dov i M.
Vstupn odpor obvod s operanmi zesilovai

Pro jednoduchost budeme uvaovat operan zesilovae ve stejnosmrnch obvodech a budeme pouvat pojem odpor. Svou povahou m ideln operan zesilova vstupn odpor takka nekonen, ve skutenosti v dech M (viz katalogy). Napklad v neinvertujcm zapojen operanho zesilovae na obrzku 2. A mme zesilova s vysokoimpe-dannm vstupem. Jestlie chceme neinvertujc zesilova s menm vstupnm odporem, sta ke vstupu pipojit paraleln rezistor s poadovanou hodnotou. Vsledn vstupn odpor je dn paraleln kombinac vstupnho odporu a odporu tohoto rezistoru. Potme podle znmho vzoreku R = Rvst.Rp/ (Rvst+Rp). Jestlie je odpor tohoto rezistoru znan men ne vstupn odpor operanho zesilova, je vsledn vstupn odpor uren prakticky velikost pidanho rezistoru. Napklad v zapojen pedzesi-
Vnitn odpor nebo impedance?

Zjednoduen eeno je vnitn odpor odpor kladen stejnosmrnmu proudu, nebo odpor kladen stdavmu proudu, tedy i nzkofrekvennmu signlu, relnm odporem. Jestlie se jedn o odpor kladn stdavmu proudu obecn, kme mu impedance. Tak se uvd v ohmech, ale pi rznch kmitotech me bt rzn. To jsme si ukazovali na pkladu vhybek u reproduktor, tvoench tlumivkou nebo kondenztorem. Vnitn odpor, i spe impedanci gramofonov penosky nebo mikrofonu, magnetofonov hlavy, vstupn napt a impedanci zvukov karty PC, vstupu pro nahrvn z TV apod., najdeme v katalogovm listu nebo technickch dajch k vrobku. Napklad magnetodynamick penoska m impedanci
Obr. 1 Pipojen gramofonu zesilovai
134

Napov sledova
V literatue tak nachzte zvltn zapojen operanho zesilovae, kter vypad, jako kdy se tn ot dozadu koue do ocsku (viz obr. 4). Tomuto zapojen se k napov sledova a m tyto podstatn vlastnosti: nezesiluje - zeslen je 1 velik vstupn odpor - ideln by ml bt nekonen malik vstupn odpor - ideln by ml bt nulov. Pouv se prv pro svj velik vstupn odpor jako oddlovac zesilova, aby nezatoval pedchoz obvod. Tedy bu jako vstupn obvod pedzesilovae, kter m mt co nejvt vstupn odpor, nebo jako vstupn obvod zazen, kter nem bt zatovno dalm obvodem. Slovo sledova najdete v literatue napklad jako sledova signlu. To je pomocn zesilova, kterm je mono hledat zvadu v zesilovai nebo AM pijmai tak, e se sleduje, kam a prochz signl. Od vstupu po jednotlivch krocch smrem k vstupu. Tam, kde se signl ztrc, se hled zvada. Zkladn vlastnost tohoto sledovae je, e zkouen obvod vbec nezatuje, jenom, jako kdy se lehce posad motl, snm signl a dle ho zesiluje. M velik vlastn vnitn odpor, sprvn eeno velikou vstupn impedanci. Jako sledova signlu k opravm nzkofrekvennch zesilova mete pout jakkoliv nf zesilova s velkou vstupn impedanc. Nebo k bnmu zesilovai pidte na vstup obvod, ktermu se k sledova.
Vstupn odpor bnch zesilova

Vnitn odpor u nkterch obvod meme odhadnout, napklad odpor potenciometru zapojenho na vstupu zesilovae meme pro jednoduchost povaovat za vstupn odpor zesilovae. Samozejm je teba uvaovat i paraleln pipojen vnitn odpor zesilovae, kter nen vidt, nen na nm napsan dn hodnota a dokonce je i pi rznch kmitotech jin. Vypad to jako zamotan klubko, ale vezmeme to zkrtka.
Obr. 3 Invertujc zesilova lovae [viz 6] se vstupn impedanc 47 kiloohm nebo 600 je paraleln k neivertujcmu vstupu pipojen rezistor s odporem 47 k, nebo 600 . Take te u vme, jak se realizuje neinvertujc zesilova s rznm vstupnm odporem. Tento odpor se pi vpotu zeslen neuplatuje, je soust vstupnho dlie danho vninm odporem zdroje signlu a takto realizovanm vstupnm odporem zesilovae. Zeslen je ureno pomrem odpor R1 a R2, jak jsme probrali minule. V invertujcm zapojen operanho zesilovae na obrzku 3 je na neinvertujcm vstupu zem a na invertujcm vstupu je takzvan virtuln zem. Slovo virtuln znte z potaovch napodoben skutenosti blcch se realit. Virtuln zem tedy znamen, e tento vstup nen pmo uzemnn, ale chov se, jako kdyby byl uzemnn. Take mezi vstupem a touto virtuln zem le odpor R1. Vstupn odpor tohoto zesilovae je tedy prv tak velk, jak velk je odpor R1. Meme napsat, e Rvst=R1. Tento odpor se ale uplatuje v zeslen stupn. Take R2 mus bt tolikrt vt ne R1, kolikrt mus zesilova zesilovat. Jestlie je R1 napklad 1 k a chceme, aby zesilova zesiloval stokrt, bude R2 stokrt vt, tedy 100 k. Takto byl realizovn pedzesilova se dvma vstupy - vysokoimpedannm se vstupn impedanc 100 k a nzkoimpedann s impedanc 4,7 k. Zcela jednodue. Vstupn impedance je v podstat urena rezistorem R1 a rezistor R2 je zvolen tak, aby bylo nastaveno poadovan zeslen. Jestlie m bt zeslen 100, je R2 stokrt vt, tedy k R1=4,7 k je R2=470 k a k R1=100 k je R=10 M. Zde vidme, e nelze jt a do krajnosti, protoe velk odpory se tko realizuj. Nejenome se bn prodvaj rezistory s odporem asi do 1M, ve specializovanch obchodech a asi do 10M, ale je teba tak potat s odporem izolace - tedy izolanm odporem pouit desky plonch spoj, povrchovm zneitn prachem, zvlt vodivm prachem, vlhkost a dalmi vlivy.
Men vstupn impedance

K men budeme potebovat nzkofrekvenn genertor, nzkofrekvenn milivoltmetr, obyejn linern potenciometr a ohmmetr, napklad v multimetru. Zapojen je na obrzku 6. Pedpokldme, e nzkofrekvenn genertor m vlastn vnitn odpor velmi mal, pro jednoduchost uvaujeme nulov. a) Na vstupu genertoru nastavme kmitoet napklad 1 kHz a njak napt, napklad 100 mV. Zmme ho nzkofrekvennm milivoltmetrem. b) Genertor pipojme na vstup menho objektu. Nzkofrekvenn milivoltmetr pipojme na tento vstup. c) A nyn mezi genertor a vstup objektu pipojme potenciometr a postupn zvyujeme jeho odpor tak, a napt na vstupu klesne na polovinu. To znamen, e na vstupu menho objektu je polovina napt a polovina je na odporu potenciometru. A logicky, odpor potenciometru se rovn vstupn impedanci menho objektu. d) Potenciometr odpojme a zmme jeho odpor. Takhle se to ale nedl, protoe ke vstupn impedanci zesilovae fakticky pipojujete i vnitn odpor micho pstroje, kter me bt podle typu dov M, nebo teba jenom nkolik k, co by men znateln ovlivnilo.
a) b)
Obr. 4 Sledova Ve verzi s tranzistorem se nazv emitorov sledova (v dob elektronek to byl katodov sledova). Obvykl nf zesilova bv v zapojen se spolenm emitorem - emitor je spojen se zem, zatovac pracovn odpor je v kolektoru. Tranzistor zesiluje, jeho vstupn odpor je v du kiloohm. Emitorov sledova (viz obr. 5) m pracovn odpor zapojen v emitoru, kolektor je pipojen pmo na napjen, je to zapojen se spolenm kolektorem. V literatue se uvd, e jeho vstupn odpor je zhruba nsobek zesilovacho initele tranzistoru krt odpor v emitoru. K tomu je teba uvit i vliv pedpovho odporu v bzi. Teoreticky m emitorov sledova s odporem v emitoru 1 k zesilovacm initelem 300 vstupn odpor zhruba 300 k.
c)
Obr. 5 a) zesilova se spolenm emitorem, b) zapojen se spolenm kolektorem emitorov sledova, c) zapojen emitorovho sledovae na vstup zesilovae pro gramofon
135

multimetrem. Zkuste si zmit vstupn impedanci napklad vaeho zesilovae s LM386. a) Na vstup pipojte signl ze sluchtkovho vstupu walkmana a na vstup zesilova pipojte voltmetr. I kdy vstupn napt kols, odhadnete jeho stedn velikost. b) Do vstupu vate potenciometr a zvtujte jeho odpor tak, a velikost vstupnho napt klesne na polovinu pedchzejcho. c) Potenciometr odpojte a zmte jeho odpor. Pokud je znan vt ne vnitn odpor sluchtkovho vstupu walkmana (dov jenom ohmy), je velikost odporu stejn jako velikost vstupn impedance zesilovae.
Obr. 6 Zapojen mcch pstroj pro men vstupn impedance Postupujeme takto: a R2 = 1k, pouit tranzistor ml zesiloa) Mc pracovit zapojme podl vac initel h21e zmen multimetrem schmatu. 530. Teoreticky by vstupn odpor ml bt b) Na vstupu genertoru nastavme 530 1000, tedy 530 k. Ve skutenosti kmitoet napklad 1 kHz. byl namena vstupn impedance c) Na vstup zesilova pipojme nzko351 k. K vypoten vstupn impedanci frekvenn milivoltmetr, nebo v nouzi volje teba pidat vliv paraleln pipojentmetr pepnut na stdav rozsah. ho rezistoru R1. Potme Rvstupn = d) Na vstupu genertoru nastavme n530000*1500000/(530000 + 1500000), jak napt, nemus ns zajmat, jak je velco je 391 kiloohm. Pracn byste mohk, te teme napt na vstupu zesilovali potat vechno mon, ale mnohem e, prost na genertoru nastavme takov rychlej je prost provst men. Bnapt, aby na vstupu bylo napt naphem dvou minut bylo na napjivm konklad 1V, nebo aby ruika ukazovala na taktnm poli provedeno zmen i pro konec stupnice, nebo prost njak. emitorov odpor 5k1, vylo 756 kilooe) Mezi genertor a vstup objektu pipohm a pi odporu 10k vylo 861 kiloojme potenciometr a postupn zvyujehm. Bez dlouhho potn a odhadome jeho odpor tak, a men napt klesvn, jak dalece je vpoet pesn. ne na polovinu. Prost msto men Pokus 2. malho napt na vstupu mme vt na vstupu. Jak je velk, nm je jedno, Zkuste si men provst s vam zesisledujeme jeho pokles na polovinu. lovaem z ped-chozch pokus, napklad f) Potenciometr odpojme a zmme s LM386 nebo s TDA2822M. jeho odpor. Odpor potenciometru je stejNemte mc pstroje? n jako vstupn impedance zesilovae. Take i kdy dovnit zesilovae nen Jestlie nemte nzkofrekvenn gevidt, projevila se jeho vlastnost - vstupnertor, ani nzkofrekvenn milivoltmen, nebo vnitn impedance. tr, mete provst improvizovan men i s voltmetrem pepojenm na stdav Pokus 1. rozsahy, napklad v multimetru. VyuiMen vstupn impedance emitorojeme toho, e na vstupu zesilovae je vho sledovae. Byl zvolen R1 = 1M5 vt napt, kter mete zmit i vam
Litaratura:
[1] Punoch, J.: Operan zesilovae v elektronice, BEN, Praha 1999 [2] Punoch, J.: Operan zesilovae, Amatrsk rdio ada B 4/1993 [3] Everyday Practical Electronics, Dec., 2001, stra 844-846 [4] Belza, J.: Zapojen s operanmi zesilovai, A Radio konstrukn elektronika 3/1996 [5] Wait, J. V., Huelsman, Mc Graw Hill, Inc., J. P., Korn, G. A.: Intoduction to Operational Amplifiers Theory ande Application, 1999 [6] Dietmeier, U., Vzorce pro elektroniku, BEN, Praha 1999 [7] Praktick elektrinika A Radio 4/1997, str. 16-17 [8] Praktick elektronika C stavebnice a konstrukce 6/2001, str. 25
Linern ohmmetr
klov slova: linern ohmmetr, operan zesilova, rukov midlo, referenn zdroj Zajmavou aplikac operanho zesilovae je linern ohmmetr. Klasick pmoukazujc ohmmetr s rukovm midlem m stupnici nelinern, kter m na pravm okraji stupnice nulu ohm a smrem k levmu okraji se zhuuje, take nejpesnji se hodnota odporu te zhruba k prostedku stupnice. Ohmmetry v univerzlnch mcch pstrojch mvaj obvykle nkolik rozsah, nebo alespo dva rozsahy pro mal a velk odpory. Digitln multimetry m odpory s pesnost na nkolik platnch slic, co pro bnou praxi zcela sta. Nyn se soustedme na pouit operanho zesilovae. Podobn princip, kter si probereme je mono pout pro pmoukazujc mi kapacity, mi intenzity osvtlen atd. Hlavn vhodou je linern stupnice, tedy bn pvodn stupnice rukovho midla, nebo stupnice, kterou si mete dostaten pesn narsovat sami. Linern ohmmetr je v literatue popisovn ji od zatku uveden operanch zesilova v integrovanch obvodech na trh. Zkladem je stejnosmrn zesilova, jeho pomr vstupnho napt ku vstupnmu je uren pomrem odpor . Abychom mohli vyjdit hodnotu neznmho rezistoru Rx, potebujeme znt pesnou hodnotu odporu druhho rezistoru a vstupn napt Uvst. Zmme v-
62. dl
Obr. 1b Men napt na vstupu, na vstupu a mezi vstupem a referennm naptm stupn napt Uvst a z uvedenho vztahu meme vypotat neznm odpor, nebo zvolit takov hodnoty, aby se seln hodnota dala na stupnici midla snadno pest. V principu je jedno, jestli neznm odpor bude R1 ve vstupu nebo R2 ve zptn vazb z vstupu na vstup, nebo zda pouijete invertujc zesilova nebo neinvertujc. V literatue najdete oba zpsoby.
Obr. 1a Zkladn zapojen neinvertujcho zesilovae
136

pojme mezi neinvertujc vstup a vstup - u pokusnho vzorku bylo nameno napt 2,4V.
Druh pokus - mnme Rx

Abychom vidli, e se napt na vstupu opravdu mn podle velikosti odporu Rx, nahradme ho trimrem 100 kiloohm nebo linernm potenciometrem 100 kiloohm. Viz obr. 2. Na osiku nasadme knoflk se znakou, nebo si na nj fixou nakreslme teku, abychom se alespo hrub orientovali, jak velk odpor jsme asi nastavili. A mme vstupn napt mezi vstupem a neinvertujcm vstupem. Pi zmn odporu na polovinu toto napt opravdu kleslo na polovinu. Pesvdme se o tom. Mme dv monosti - bu odporem nastavit napt na polovinu a pak odpojit napjen, potenciometr odpojit, nepohnout osikou a zmit jeho odpor, nebo zmit jeho pvodn odpor pi nastavenm vstupnm napt, potom nastavit polovin odpor - zmme ho ohmmetrem v multimetru - a potom ho zapojme do obvodu a zmme vstupn napt. Pozor! Pokud pouvte univerzln multimetr, nezapomete pepnout pepna z men odpor na men napt, jinak si ukroutte hlavu divenm, e nemte to, co by se namit mlo. Zkuenj se mon uklbnou, ale jsme v praktick kole a toto je zkuenost z praxe. Obr. 5 Zenerovou diodou tee proud, na zenerov diod je referenn napt Uref pojenm rezistoru Rx, tedy pi hodnot Rx=nekoneno tak nekonen vstupn napt, ale to me bt nejve jenom takov, jak je napjec napt. Pi pouit 9V bylo vstupn napt proti zemi asi 8,5V. Nebo proti referennmu vstupu o referenn napt men, v ukzkovm pkladu 8,5-2,4=6,1V. Tuto hodnotu budeme brt v vahu, kdy nen pipojen dn neznm odpor.
Obr. 2 Msto voltmetru mme napt rukovm midlem s pedadnm rezistorem Rp.
Neinvertujc zesilova
Na obrzku 1 je zjednoduen zapojen pro prvn praktick pokusy, ke kterm budeme pro oiven potebovat multimetr, nebo alespo dva rezistory se stejnm odporem 100 kiloohm. Na neinvertujc vstup je pivedeno vstupn napt. Chceme, aby bylo konstantn, nemnn, tak esky kme vztan, cizm slovem referenn, a proto se i v literatue obvykle oznauje Uref. V tomto zapojen bude rezistor R1 mt znmou hodnotu 100 kiloohm a R2 bude neznm, ozname ho Rx. Z pedchozho vkladu vme, e pomr vstupnho napt ku vstupnmu je pomru rezistor R1+R2 ku R1 a pravami tohoto vztahu dojdeme ke vzorci Uvst= Uref . (1+Rx/R1)
tvrt pokus - pipojme rukov midlo

Meme zmit vstupn i vstupn napt a z jejich pomru se znalost hodnoty jednoho z rezistor vypotat druh neznm, ale to nm stle jet nic nek, a k rychlmu peten hodnoty to m jet daleko, pece nebudeme mit s kalkulakou v ruce. V literatue obvykle najdete schma s rukovm midlem, kter prv nemte. Ale rukov midla jsme probrali ji v potcch na koliky a nen pro ns problm udlat si pedadn odpor pro libovoln vhodn midlo. Zcela prakticky. Na midle obvykle vidme stupnici s potem dlk a pokud ji nechcete pekreslovat, mete ji vyut. Pouijeme midlo magnetoelektrick (poznme ho podle znaky) s rozsahem napklad 100 mikroampr. Pokud mte jin, napklad 40 mikroampr, 250 mikroampr, nebo 1 mA, prost takov, jak mte. Pi pouit midla 100 mikroampr vyuijeme stupnici tak, e si ekneme, e vchylka ruky na 100 dlk bude 100 kiloohm. Nebo napklad na 64 dlk bude 64 kiloohm a tak dle. vaha: jestlie chceme, aby nm ruika pi napt na vstupu odpovdajc neznmmu odporu Rx ukazovala na konec stupnice, zvolme takov pedadn odpor Rp, aby midlem tekl takov proud, aby ruiku vychlil na konec stupnice. Pedbn odpor odhadneme tak,
Prvn pokus - men napt

Na vstup pipojme referenn zdroj napt a oba rezistory zvolme stejn, 100 kiloohm. Zmme napt na neinvertujcm vstupu a pot na vstupu a pot uvaujeme. Zcela konkrtn. Na zenerov diod bylo nameno napt 2,4 V a na vstupu bylo nameno napt 4,8 V, co je potvrzeno i teoreticky dosazenm dosazen do vzorce, kde vychz, e Uvst=Uref.(1+100/100) Uvst=2,4.(1+1) Uvst=2,4.2 Uvst=4,8 [V] To je napt namen vi spolen zemi. Jestlie ale budeme mit napt vi neinvertujcmu vstupu, bude vstupn napt o referenn napt men, o tom se pesvdme zmenm - voltmetr pi-
Obr. 4 Zapojen pepnae rozsah, po pipojen Rx stiskneme tlatko Zkuste si potenciometr nastavit a na minimum, mlo by to bt takka k nule ohm. Napt na vstupu by mlo prakticky tak klesnout a na nulu. Nebude to pesn nula, protoe mezi vstupy je jaksi mal rozdlov - offsetov - napt, ale mlo by bt prakticky zanedbateln. Zvr: vstupn napt se mn podle velikosti odporu Rx. Jestlie Rx je nula, je vstupn napt vzhledem k neinvertujcmu vstupu nulov, jestlie je velikost odporu Rx stejn velk, jako R1, vzroste toto napt na hodnotu stejn velkou, jako je Uref.
Tet pokus maximln odpor

Obr. 3 Pedadnm odporem i midlem tee stejn proud Im Stle jsme mli pipojen neznm men odpor Rx. Teoreticky by pi odObr. 6 Referenn napt 5 V zskan stabiliztorem 78L03
137

meno napt 2,4V. Ale na n bylo oznaen 3V9. Jak to? Pro toto zenerovo napt by bylo teba, aby zenerovou diodou tekl takov proud, aby na n bylo napt jak je uvedeno v katalogu. Viz obr. 5. Zcela prakticky byl rezistor 4k7 nahrazen menm a menm, napt sice bylo vy, pi hodnot 240 ohm bylo napt ji 3,4V, ale zenerovou diodou ji tekl proud asi 22 mA. Nevad, jak napt mme, to mme, lze ho pout tak, hlavn, e toto referenn napt pi zaten nekles, je stle stejn, nemnn. Jestlie je dekdov odpor Rl 100 kiloohm a neznm men odpor Rx tak 100 kiloohm, je vstupn napt dvojnsobek referennho napt 3,4 krt 2 tedy 6,8V, co je stle men ne je maximln napt omezen pouitm napjecm naptm 9V baterie. Vyhovuje, jenom je opt zapoteb upravit hodnotu pedadnho odporu Rp midla, aby i pi tomto referennm napt vchylka ruky odpovdala menmu odporu.
Obr. 7 Referenn napt lze nastavit podle poteby obvodem LM317L 500 kiloohm. Kdybychom nechali pe vstupn napt dlm proudem mvodn dekdov rezistor R1 100 kilooidla Im, zde hm, doli bychom pi neznmm rezisRp=(Uvst-Uref)/Im toru 100 kiloohm na 100 dlk. V naem ppadu to je Postup: pipojme toto midlo, meRp=(4,8-2,4)/0,0001 n rezistor Rx 100 kiloohm, dekdov Rp=24000 ohm rezistor R1 100 kiloohm a trimr pedTo je celkov odpor sloen z vnitnadnho odporu Rp nastavme tak, aby ho odporu midla a pedadnho odporuka ukazovala na 100 dlk. Opravdu ru. Vnitn odpor midla praktik zjiovat nm to do 100 kiloohm m tak jako nemus, prost pouije trimr s vt hodu midla se stodlkovou stupnic. Menotou a po zapojen nastav jeho hodnome namit i vt rezistory, ale do tu tak, aby ruka ukazovala na konec stup500 kiloohm se nedostaneme, protoe nice. Viz obr. 3. A mme jednoduch vstupn napt by mlo pro ptkrt vt ohmmetr. Trimrem nebo potenciometrem rezistor Rx ne R1 bt tak ptkrt vt pouitho msto Rx mete mnit jeho ne referenn napt, ale jsme omezeni odpor a sledovat vchylku ruiky na maximlnm naptm na vstupu, jak jsem stupnici. Nastavenou hodnotu mete si zmili ve tetm pokusu. V tomto ukzpodle pedchozho postupu zkontrolovat. kovm ppad meme mit nejve do Kdy vm ruika uke na 22 dlk, asi 250 kiloohm, pi vtm odporu u bude vchylka odpovdat neznmmu ruka v nejde. Vida, i to je jedno eeodporu 22 kiloohm, a tak dle a dle. n, jak udlat, aby ruka midla pi odPt pokus mme rezistory pojenm menm rezistoru Rx nela za roh stupnice. Msto nastavitelnho neznmho odeen: pro midlo se stupnic do poru mete pipojit njak v rezistor. 500 dlk meme pout rezistor R1 Zatm zvolte njak s hodnotami od 10 ki500 kiloohm a meme mit do loohm do 100 kiloohm. Kdy hodnota 500 kiloohm, nebo pi dekdovm odbude men, bude i vchylka men. Napporu 50 kiloohm do 50 kiloohm a tak klad rezistor 5 kiloohm zpsob vchylku dle. Obdobn napklad pi stupnici do jenom 5 dlk. Naopak u rezistoru vtho 250 dlk, 150 dlk, 40 dlk, nebo jane 100 kiloohm pjde ruika za roh kou vlastn pouijete. Pokud si budete stupnice. A pi kdy nebude pipojen dkreslit svou vlastn stupnici, nikdo netvrn rezistor, ruka vylet a na doraz za kond, e mus bt do njakho kulatho scem stupnice a je nebezpe e si bu la. Jenom mus bt linern. nrazem mechanicky ulom bvaj sklenn, nebo e se pepl cvka systmu Sedm pokus referenn midla. To se e nkolika zpsoby, nanapt pklad pepnaem rozsah, kdy msto jedV vodu byla pouit referenn zdroj noho rezistoru R1 pouijeme nkolik vdy se zenerovou diodou, na kter bylo nas nsobkem deseti, nkdy se k e to jsou dekdov odpory. Napklad 1k, 10k, 100k, 1M. A mme rozsahy pro men odpor do 1 kiloohmu, 10 kiloohm, 100 kiloohm, 1 megaohmu a podobn. Viz obr. 4. Nedoucmu vyletn ruky zabrnme alespo z sti tm, e zanme mit od nejvyho rozsahu a e msto vypnae napjen pouijeme tlatko, kter stiskneme a kdy je neznm men rezistor pipojen. Viz obr. 4.
Osm pokus 7805

Co kdy jako zdroj referennho napt msto zenerovy diody pouijeme zdroj pevnho napt 7805? Ano, ale musme dodret nkolik pedpoklad. Viz obr. 6. Pedn je teba vstup i vstup tohoto obvodu blokovat kondenztory 100 nF, jak jsme ji probrali v sti o tomto obvodu [8]. Jestlie budeme chtt, aby ruika ukazovala na konec stupnice kdy hodnota dekdovho odporu R1 a menho odporu bude stejn, bude vstupn napt dvojnsobek referennho napt, jak jsme si ekli ji v vodu. Take 2 krt 5 je 10. To nm devtivoltov baterie neumon, ale ohmmetr je mono napjet z jinho zdroje, napklad 12 V.
Devt pokus LM317

U LM317 si meme nastavit libovoln napt od 1,25 V a do asi 30 V [viz 9]. Ideln. Pi napjen z 9 V baterie si meme realizovat napt napklad 4 V, dvojnsobek je 8 V, co je mn ne 9 V. Viz obr. 7. A te pro ty, kte nemaj
est pokus jin midlo

Pokud mte jin midlo, napklad se stupnic do 500 dlk, mete s pouitm tto stupnice mit rezistory napklad do
Obr. 8 Celkov principieln zapojen linernho ohmmetru
138

digitln multimetr, ani voltmetr, ani ohmmetr. Obvod zapojme podle schmatu na obrzku 8 . Rezistor R4 m podle katalogu mt hodnotu 240 ohm, na nm je napt 1,25 V. Kdy R5 v nastavovacm vstupu ADJ bude mt hodnotu 470 ohm, bude vstupn napt asi 3,7V, co lze ovit vpotem, to jsme ji brali. R1 bude mt hodnotu 100 kiloohm, msto neznmho rezistoru Rx pipojme rezistor s hodnotou tak 100 kiloohm, pouijeme midlo 100 mikroampr. Stle nic nemme, Trimr Rp nastavme na maximln hodnotu a zapneme napjen. Ruika ukazuje nkam na stupnici. Trimr nastavme tak, aby ruka ukazovala na konec stupnice, na 100 dlk. A je hotovo. Pokud pouijeme pesn 1% rezistory, meme naemu ohmmetru vit. Ppadn mete pout pepna a pepnat rozsahy 1k, 10k, 100k. Toto nen stavebnice ohmmetru, je to vklad s praktickmi ukzkami, kter budou pokraovat pt. [1] Malina, Vclav: Poznvme elektroniku III, str. 126-133 Kopp, esk Budjovice 1990 [2] Amatrsk Rdio 7/1978 str. 250, Linern ohmmetr [3] Amatrsk Rdio ada B 3/1997 str. 104 viz. Amatrsk Rdio 11/1978 str. 428, Linern ohmmetr [4] Amatrsk Rdio A4/1988 str. 136, Linern ohmmetr [5] Amatrsk Rdio 4/1989 str. 130, Linern ohmmetr [6] Bell, I.., Chesmore, D., Op. amps in Sensor Circuits, Everyday Practical Electronics, Dec. 2001, s. 844-845 [7] Punoch, J.: Operan zesilovae v elektronice, BEN, Praha, 1999 [8] Rdio plus KTE 3/1998 str. 22-23 Zapojen se stabiliztory 7800 [9] Rdio plus KTE 4/1998 str. 28-29
Jin verze linernho ohmmetru

klov slova: linern ohmmetr, operan zesilova, referenn zdroj, rukov midlo Zkladem je opt stejnosmrn zesilova, jeho pomr vstupnho napt ku vstupnmu je uren pomrem odpor. Abychom mohli vyjdit hodnotu neznmho odporu Rx, potebujeme znt pesnou hodnotu odporu druhho rezistoru a vstupn napt Uvst. Zmme vstupn napt Uvst a z uvedenho vztahu meme vypotat neznm odpor, nebo zvolit takov hodnoty, aby se seln hodnota dala na stupnici midla snadno pest. V principu je jedno, jestli neznm odpor bude R1 ve vstupu nebo R2 ve zptn vazb z vstupu na vstup, nebo zda pouijete invertujc zesilova nebo neinvertujc. V literatue najdete oba zpsoby (viz obr. 1). Uvst = Uref (R2/R1)
63. dl
Prvn pokus - men napt Tet pokus - pipojme rukov midlo
Rukov midlo pipojme stejnm zpsobem jako v minul sti Mal koly (viz. obr. 4). Pokud m midlo linern stupnici, mete ji vyut. Mte-li napklad midlo se stupnic do 100 A sto dlk, je snadno pmo pouiteln. Pokud mte midlo se stupnic, kter m 150 dlk (do 150 A), nen teba stupnici pekreslovat, prost budete mt rozsah do 150. Podobn se mete setkat s midlem se stupnic, kter m 40 dlk, 250 dlk, nebo jakoukoliv jinou. Postup je prost. Ponechme R1 s hodnotou 100 k, Rx zvolme tak 100 k. Do srie s mcm pstrojem zapojme pedadn odpor sloen z rezistoru a trimru pro jemn nastaven. Trimr nastavme tak, aby ruika ukazovala na 100 dlk. Pokud mme midlo, kter m stupnici se 100 dlky, bude ukazovat na konec stupnice. Pokud mte midlo, kter m stupnici do 150 dlk, bude ukazovat na 100 dlk. Pitom mte monost mit odpory a do 150 k, take kdybyste msto neznmho odporu Rx pouili potenciometr napklad 250 k, mete jm pro vyzkouen rozsahu men nastavovat men odpor od nuly a do 150 k. Pokud mte referenn napt Uref = 4 V, vystoup vstupn napt, a na 6 V, co je stle jet men, ne je napjec napt. Ruika midla bude
Na vstup pipojme referenn zdroj napt a oba rezistory zvolme stejn, 100 k. Zmme vstupn referenn napt a napt na vstupu a pot uvaujeme. Na referennm zdroji z minulch pokus s LM 317 nastavme napklad napt 4 V a zmme napt na vstupu (viz obr. 3). Mlo by bt stejn, tedy tak 4 V (kdo m 7805, bude mt napt 5 V).
Invertujc zesilova
Na obr. 2 je zjednoduen zapojen pro prvn praktick pokusy, ke kterm budeme pro oiven potebovat tak multimetr a dva rezistory se stejnm odporem 100 k. K napjen pouijeme dv devtivoltov baterie, nebo symetrick zdroj napjen. Na invertujc vstup je pivedeno znm konstantn, nemnn, esky vztan, cizm slovem referenn napt oznaen Uref (viz [3], [4], [5]). V tomto zapojen bude rezistor R1 mt znmou hodnotu 100 k a R2 bude neznm, ozname ho Rx. Z pedchozho vkladu vme, e pomr vstupnho napt ku vstupnmu je pomru rezistor R2 ku R1 a pravami tohoto vztahu dojdeme ke vzorci
Obr. 2
Druh pokus - mnme Rx

Kdybychom Rx odpojili, byl by odpor nekonen velk a vstupn napt by tedy tak mohlo bt nekonen, ale zstane omezen napjecm naptm, tedy men ne 9 V. Pi pokusech tedy nejdve pipojme rezistor a teprve potom pipojme napt. To lze provst dvojitm vypnaem, nebo tlatkem se dvma pry kontakt, nebo alespo dvma tlatky pobl sebe, aby je bylo mono stisknout souasn. Nebo je pro pokusy mon pout promnn odpor - bu laboratorn, nebo v bn praxi linern potenciometr nebo alespo trimr. Budeme-li odpor zmenovat, bude pmo mrn klesat i vstupn napt. Take pi zmenen odporu na polovinu klesne tak vstupn napt na polovinu. Zmna vstupnho napt je vzhledem ke zmnm odporu linern, co je vhodn pro konstrukci linernho ohmmetru s rukovm midlem.
Obr. 1
Obr. 3
139

stupnice. Proud obvodem je uren velikost napt a celkovm odporem obvodu, kter je tvoen vlastnm vnitnm odporem midla, co je ohmick odpor drtku vetn pvod, kterm je cvka navinut a pedadnm odporem. Pokud je v njakm nvodu [2] uveden mc urit pstroj, napklad 01 mA s vnitnm odporem Ri = 100 , budete ho asi tko shnt a zbyten, kdy mete pout jakkoliv podobn od 40 A a po asi 5 A. Vnitn odpor midla lze zmit digitlnm ohmmetrem. Kdybyste k men pouili rukov ohmmetr, kter m vlastn mc proud vt, ne je mc proud menho midla, vyletla by jeho ruika za roh a mohlo by se pokodit. Jenom pro ilustraci byl digitlnmi multimetry DT93A a APPA 98 zmen vnitn odpor stejnho typu midel
40 mikroampr 100 mikroampr 250 mikroampr 6,73 kiloohmu 4,46 kiloohmu 0,256 kiloohmu
Sedm pokus - odporov dekdy

Pi pokusnm men jsme msto rezistor s neznmm odporem pouvali potenciometr, jeho odpor jsme po odpojen mohli zmit. Pro snadnj orientaci je lep potenciometr piroubovat na panel nebo do krabiky a na osu nasadit knoflk se ipkou, ryskou nebo alespo znakou a pod knoflk si dokreslit stupnici, nebo alespo znaky. Jet vhodnj je pout desetipolohov pepna, kterm se pepnaj jednotliv rezistory, ppadn nkolik pepna - dekdy. Ty najdete v laboratoch napklad s rozsahy 1x, 10x, 100x, 1000x, 10000x, kad rozsah s deseti polohami 0-1-23-4-5-6-7-8-9. Pouvaj se v nich speciln bezindukn odpory ze specilnch slitin, kter se nechvaj strnout, aby se jejich vlastnosti ani asem nemnily. Pro nae ely zcela posta bn rezistory bn pepnae. Praktick poznmka: kdy ci zanou v laboratoi ze zvdavosti kroutit vemi knoflky, kter se daj otoit a cvakat vypnai a pepnai, koleduj si o hromy a blesky, ppadn dvojku z chovn. Ale ped pouitm odporov dekdy je pravidlem, e se vemi pepnai nkolikrt oto, aby se dotykov plochy kontaktnch per a kolk pepna dokonale oistily a pechodov odpor byl co nejmen.
Obr. 4 na konci stupnice, na 150 dlcch, co zna, e neznm men odpor je 150 k. Kdybyste tento odpor jet zvtovali, zvtovalo by se by v pomru tchto odpor i vstupn napt, ale ruika midla by ji la za roh a midlo by se mohlo pokodit. Vstupn napt by bylo:
Uvst=Uref (R2/R1) Uvst=4 250 000/ 100 000 Uvst=4 2,5 Uvst=10 [V]
Protoe napjec napt je 9 V, neme bt vstupn napt vt a tak by vstupn napt bylo pro vechny vy odpory stejn a men patn.
Pravidlo:
Pro zvolen rozsah men (zde do 100 k) pouvme obvykle normlov odpor (zde odpor R1 tak 100 k) stejn velk. Referenn napt mus bt men, ne napjec napt. Pokud je zvolen rozsah men vt ne normlov odpor, mus bt referenn napt ve stejnm pomru men. Mme-li napklad stupnici do 200 A a tud chceme mit odpory a do 200 k, a normlov odpor je 100 k, bude vstupn napt dvojnsobn vt ne referenn napt.
Co z toho plyne? e zde nen dn logick souvislost mezi rozsahem a vnitnm odporem, e ho sice lze zmit, ale nejjednodu je prost do srie s mcm pstrojem vadit trimr a nastavit ho tak, aby men hodnota byla stejn jako na kontrolnm pesnm mcm pstroji. Kdo m rd teorii, najde vpoty pedadnch odpor i bonk v uebnicch, ale jak vidno, jde to i prakticky.
est pokus - zmna rozsah

Rozsah men meme zmnit zmnou normlovho odporu, zde R1 (viz. obr. 5). Aby se vyuila tat stupnice, pouvaj se zmny rozsah po dekdch, tedy v nsobcch deseti. Napklad 100 k, 10 k, 1 k, atd. Pro pepnn lze pout tpolohov pepna k knoflkem se ipkou nebo znakou. Tyto rezistory vlastn uruj pesnost men a proto by mly bt co nejpesnj. Bn se vyskytuj 20 %, 10 %, ale stejn bn mete koupit i 1 % a tak je tedy pouijeme.
tvrt pokus - mnme referenn napt

Zdroj konstantnho napt je k dispozici vc, snadno lze pout integrovan obvod 7805 s pevnm vstupnm naptm 5 V, 7806 s naptm 6 V, nebo jin, nebo pout LM317 s vstupnm naptm nastavitelnm od 1,25 V a do 37 V, co jsme ji probrali nkolikrt, zde pouijeme napt men, ne je napjec napt. Pitom uvaujeme, e se baterie vybjej, ale jet pi esti voltech by zapojen mohlo stle pracovat, take ho zvolme do esti volt.
Osm pokus - men rezistor R1

Principiln je tak mon jako neznm odpor uvaovat R1 ve vstupu OZ, v publikovanm zapojen [6] lo tak o principiln zapojen a ne o konen vrobek. Pro jednoduchost bylo vstupn napt meno voltmetrem. Pedevm proto, e jednoduch digitln voltmetr je skoro stejn drah jako rukov midlo a po pokusech me opt slouit svmu elu. Zde je teba dodret, aby men rezistor ml odpor vt, ne je odpor ve
Pt pokus - rukov midlo

Pouijeme rukov midlo s magnetoelektrickm systmem, ve kterm se v magnetickm poli poot cvka tm vc, m vt proud cvkou tee. Cvka je spojen s ruikou, jej vchylku meme st na stupnici. Na stupnici jsou vyznaeny dlky s selnm oznaenm, aby se lpe potaly. Jak velk proud vychl ruiku na konec stupnice je dno konstrukc midla. Stupnice je linern. Pouijeme-li midlo k men napt, me nm bt pln jedno, jak velk proud vychl ruiku na konec
Obr. 5
140

full scale known unknown test feed back op. amp precision pushbutton select range n three pole switch uncertainity Obr. 6 zptn vazb z vstupu na vstupu. Jako zdroj referennho napt 5 V je pouit 7805 (viz. obr. 6). V ukzkovm pkladu byl pouit rezistor R2 1 k. Na vstupu bylo nameno vstupn napt 0,153 V. Neznm men odpor byl zjitn vpotem: R1 / R2 = U1 / U2 a z toho R1 = R2 . (U1 / U2) a po dosazen R1 = 1 000 . 5 / 0,153 R1 = 5000/0.153 R1 = 32680 [] Tento odpor by samozejm bylo mono namit pouitm digitlnm multimetrem, ale jedn s o oven teorie a kdo chce, me si obvod o rukov midlo doplnit. U tohoto zapojen je teba, aby men odpor byl vt, ne normlov odpor, take jestlie je normlov odpor 1k, meme mit odpory vt ne 1 k. V tomto ppad je pi odpojenm neznmm odporu vstupn napt nula, take pi pouit rukovho midla by ruika byla v klidov poloze. - pln vchylka na stupnici - znm (rezistor) - neznm - zkouen - zptnovazebn - operan zesilova - pesn - tlatko - volba rozsahu me- tplov pepna - nejistota (nepesnost, chyba men)
Literatura:
[1] Punoch, J.: Operan zesilovae v elektronice, BEN, Praha, 1999 [2] Amatrsk Rdio 7/1978 str. 250, Linern ohmmetr [3] Funkschau 5/1979, str. 269 [4] Sdlovac technika 6/1981 str. 240 [5] Amatrsk rdio B 3/1997 str. 104 [6] Bishop, Owen; In-Circuit Ohmmeter, Everyday Practical Electronics, June 2001, str. 450 [7] Bell, I.., Chesmore, D., Op. amps in Sensor Circuits, Everyday Practical Electronics, Dec. 2001, s. 844-845 [8] Katalog soustek GM electronics
Trocha anglitiny
linear ohmmetr circuit circuit diagram dual 9 V supply linern ohmmetr obvod schma zapojen dvojit zdroj 9V
Mikrofon
Klov slova: mikrofon, druhy mikrofon, napjen Oprava Mal koly v Rdiu plus KTE . 1/2002. Na schmatu zesilovae s mikrofonem jsou obrcen oznaen vstupy operanho zesilovae 2 a 3 a vynechan kondenztor ped reproduktorem. Mikrofon m stejnou schmatickou znaku (viz obr. 1) pro vechny druhy mikrofon: a) uhlkov b) dynamick c) elektretov d) kondenztorov e) keramick Principiln se li a pi stavb zazen podle asopisu, knihy nebo jin dokumentace je teba dodret uveden druh. Ve vtin dnench schmat se vyskytuj hlavn elektretov a dynamick. Zsadn rozdl z hlediska jejich pipojen je v napjen mikrofonu. Elektretov a kondenztorov je teba napjet, dynamick je sm zdrojem vstupnho napt i bez napjen.
64. dl
Uhlkov mikrofon
Je historicky nejpouvanj druh mikrofonu. Pouval se vce ne sto let v telefonech a dodnes mnoh amatr nkde ve svch zsobch m tak zvan mikrofonn vloky. Uhlkov mikrofon m jednoduchou konstrukci a napt z mikrofonu je dostaten velk, aby zvuk byl slyet v telefonnm sluchtku piloenmu k uchu i bez zesilovae. Konstrukce je velmi jednoduch v uzaven kulat plechov krabice je uhlkov prach, kter tsn pilh k membrn. Pi hovoru proti mikrofonu se membrna rozechvv a v jeho rytmu stlauje uhlkov zrna. Tm se mn odpor kladen prkovm uhlkem proudu tekoucmu z baterie. Uhlkov mikrofon vyhovoval v klasick telefonii, kde se pouv penosov psmo od 300 Hz do 3 400 Hz, co sta pro srozumitelnost hovoru. Pokud nkde ve svch zsobch tento mikrofon mte, lze ho pi pokusech pout spe pro snmn ei nebo zvuk ne pro snmn hudby.
Dynamick mikrofon
Obr. 1 Schmatick znaka mikrofonu je spolen pro vechny druhy mikrofon Dynamick mikrofon vynalezl na konci 20. let W. C. Wente a A. C. Thuras v Bellovch laboratoch a byl patentovn v roce 1931 (viz. [2]). M podobn
Obr. 2 Jednoduch zesilova se zeslenm 200 princip jako elektrodynamick sluchtko nebo reproduktor. M v podstat dv podoby s membrnou spojenou s pohyblivou cvkou nebo s pskem v magnetickm poli. Zmnami magnetickho pole vznik elektrick napt na cvce. To je uivo ze zkladn koly. Pro ns je podstatn, e tento druh mikrofonu je sm o sob zdrojem stdavho napt, kter m kmitoet zvuku dopadajcho na membrnu. Tmto druhem mikrofonu lze snmat kmitoty (podle kvality) od destek Hz po tisce Hz (napklad od 50 Hz do 15 kHz) ve vborn kvalit, nesrovnateln s uhlkovm mikrofonem. Napt z tohoto druhu mikrofonu je v du milivolt a v porovnn s uhlkovm mikrofonem velmi slab a proto se mus vce zeslit. Dynamick mikrofony se prodvaj v dnench cench od stovek korun do
141

kisty nebo letce, kte mli kolem krku psek se dvma mikrofony pitisknutmi zpedu na krk, po stranch ohryzku. Mikrofon snm pmo chvn na krku a je necitliv na vnj hluk. Zatm zcela pomjme vnitn konstrukci mikrofon, zamme se na jejich pipojen k zesilovai. Obr. 3 Nastaven pracovnho bodu mikrofonu a) trimrem, b) odporovm dliem, c) zenerovou diodou tisc. Ve druh polovin minulho stolet se pouvaly jako bn kvalitn mikrofony k ozvuovn sl nebo jako psluenstv magnetofon. Tento druh mikrofonu m podobn jako reproduktory malou impedanci, kter se jet transformtorem upravuje na 150 a 600 ohm. (Ta estistovka nen nhoda, je to kouzeln hodnota v telefonii a pbuznch oborech podobn, jako je 75 ohm v televizn technice).
1. pokus
Elektretov mikrofon mme z minulch pokus, stejn jako jednoduch zesilova s LM386 (viz obr. 2). U tohoto zesilovae meme nastavit zeslen od 20 do 200. V zapojen se zeslenm 20 je zesilova vhodn pro zeslen signlu napklad z walkmana ale pro zeslen signlu z mikrofonu je to mlo. Pi pipojen kondenztoru C4 je nastaveno zeslen 200 a zesilova lze pout i pro slab signl z mikrofonu. Pesn men se provdj ve specilnch laboratoch, my dme zatm jenom na vlastn dojem a jednoduch vpoty. Uvaujeme: LM386 poskytuje pi plnm vybuzen vkon 0,4 W do reproduktoru 8 ohm. Vstupn napt na reproduktoru ji umme vypotat jako odmocninu ze souinu vkonu a impedance reproduktoru, co je odmocnina ze 3,2 a to je asi 1,7 V. Jestlie zesilova zesiluje 200 krt, sta pro vybuzen na pln vkon napt 1,7/200 co je 0,0089 V, tedy asi 9 mV. Pokud je reprodukce zkreslen, chraplav, pebuzen, znamen to, e mikrofon dodv vt napt ne 9 mV. Pokud je zvuk stle jet slab, je napt z mikrofonu mal. Slab v porovnn se slou zvuku, kterou je zesilova schopen reprodukovat z jinho zdroje (napklad z walkmana zde sta vynechnm kondenztoru C4 10 mikrofarad nastavit zeslen jenom 20). Ve schmatech s tmto druhem mikrofonu je napjen provedeno pes rezistor s odporem velikosti asi od 1 do 10 kiloohm. Msto tohoto rezistoru meme zkusit pout trimr a zkusit nastavit nejvhodnj hodnotu, kdy mikrofon dv nejsilnj nezkreslen signl (viz obr. 3a). Napjec napt pro mikrofony tohoto typu bv v mezch asi od 1 do 10 V, pesn hodnoty najdete v dobrm katalogu. Pro pravu velikosti napjecho napjen se pouvaj dva rezistory a elektrolytick kondenztor (viz obr. 3b). Rezistor pipojen pmo k mikrofonu je jeho pracovn a druh upravuje velikost napt pro napjen mikrofonu. Tento rezistor je pro signl blokovan malm elektrolytickm kondenztorem (asi 10 mikrofarad), take se jeho vliv na signl neuplatn, pouze na nm vznik potebn bytek stejnosmrnho napjecho napt. V nkterch schmatech
Kondenztorov mikrofon
je ji od prvn poloviny minulho stolet chloubou pikovch nahrvacch studi. Vynalezl ho v roce 1916 E. C. Wente v Bellovch laboratoch v USA. Tak tento mikrofon potebuje napjec napt. V tubusu mikrofonu byl zabudovn elektronkov zesilova, kter byl napjen ze zvltnho napjecho zdroje, umstnho na zemi pobl mikrofonu a do zesilovae se vedl ji zeslen signl. Kvalitn mikrofony byly nesmrn drah a zlepen kvality i jen o mal stupnek znamenalo nkolikansobn zven ceny. V katalozch vrobc mikrofon dnes najdete velmi drah studiov mikrofony, i mikrofony za ceny pijateln pro hudebn skupiny. Vechny maj spolenou nutnost pout zdroj tak zvanho fantomovho napjen tedy pvod napjecho napt k mikrofonu od zesilovae, nebo malou 9 V baterii umstnou pmo v tlese mikrofonu. Velikost potebnho fantomovho napt bv uvedena v katalogovch listech. V nkterch katalozch nebo obchodech je pod nzvem kondenztorov mikrofon nabzen elektretov mikrofon v cench kolem sta korun. U obou tchto typ mikrofon je teba pout stejnosmrn napjec napt bu z vnitn baterie v tlese mikrofonu, nebo ze zdroje v zesilovai, zvukov karty PC atd.
Elektretov mikrofon
Znte jako krtk kulat kovov vleek s jemn mkovanou eln plokou, kter vdte v magnetofonech, miniaturnch kamerch, v katalogu soustek a jinde a kter je pouvn ve vtin nvod pro dnen amatrsk zazen tohoto typu. Jeho vznik se datuje a od roku 1962 vynalezli ho v Bellovch laboratoch James West a Gerhard Sessle (viz [3]). Vhoda je levn (v dnench cench od 20 do 150 korun), penen kmitotov psmo pokrv bn rozsah slyitelnosti (tedy napklad od 50 Hz do 15 kHz podle kvality), vstupn napt je v du destek milivolt, nen citliv na zachzen jako dynamick nebo kondenztorov mikrofon. Jeho zvltnost je nutnost napjen. V tomto mikrofonu bv vestavn tranzistor zen polem, tak zvan FET, co zvenku nen vidt, ale bez tohoto napjen z mikrofonu dn signl nevychz. Napjen je velmi jednoduch, pes rezistor s odporem asi od 2 do 10 kiloohm. Nkter mikrofony maj ti vvody iv vstup signlu, napjec vstup a spolenou zem, jin maj jenom dva vvody jeden je zem a druh je iv vstup signlu, spolen s napjenm. Signl se z mikrofonu vede na zesilova pes kondenztor, kter stejnosmrn napt nepust do vstupu zesilovae, oddl ho, k se mu oddlovac kondenztor. Pokud tedy ve schmatu zesilovae s mikrofonem najdete typick zapojen rezistoru pipojenho na napjec vtev, je pedpokldno pouit tohoto druhu mikrofonu. Pokud tento napjec rezistor, nebo jin napjen mikrofonu chyb, je zesilova uren pro dynamick mikrofon.
Keramick mikrofon
je dal vyrbn druh. Napklad v katalogu Conrad jsou keramick mikrofony ve tvaru kulat drkovan kapsle o prmru 25 nebo 32 mm s neobvyklou impedanc 200 nebo 230 kiloohm a kmitotovm rozsahem od 300 Hz, ale tak i od 30 Hz nebo od 1 kHz do asi 10 a 15 kHz.
Krystalov mikrofon
vm svm nzvem pipomene krystalovou penosku v gramofonu. I tento mikrofon byl asto pouvn jako dostaten kvalitn a levn mikrofon a tak se s nm mete setkat i dnes. Pokud vm pi pokusech njak mikrofon nebude fungovat, nezahazujte ho, postupem asu teba na jeho vlastnosti pijdete. Mezi sbrateli vojenskch relikvi jsou i tak zvan hrdeln mikrofony pro tan-
142

et jakoby ozvna a nakonec se systm nepjemn rozhouk a rozpsk, mnohdy nepomh ani zakryt mikrofonu rukou, nebo otoen s mikrofo-nem na druhou stranu. Pi pokusech se osvdilo pipojen mikrofonu na asi dvou a t metrov stnn kabel a jeho umstn do vedlej mstnosti, za zaven dvee. Aby v kamard nemusel pod nco do mikrofonu kat, a pitom nevdl, jestli to je slyet nebo ne, dejte mikrofon napklad k putnmu rdiu nebo do mstnosti, kde se mluv, nebo ho prost vystrte z okna ven, kde jsou slyet njak zvuky. Vy si zesilova zesilte jenom tak, abyste slyeli.
Obr. 4 Pokusn zapojen pro elektrov mikrofon uvidte napt pro mikrofon stabilizovan zenerovou diodou (viz obr. 3c [6]) na uritou velikost (v katalogu mete najt i mikrofony, kter maj pracovn napt napklad 1 a 10 V, nebo 3 a 10 V nebo teba jenom 4,5 V). je vt ne maximln vstupn napt zesilovae a zesilova je pebuzen s l y te zkreslen skeky a houkn. een: bu nastavme zeslen pedzesilovae na maximum a hlasitost nastavujeme regultorem hlasitosti, tedy potenciometrem na vstupu zesilovae, nebo nechme hlasitost na maximum, abychom ji mohli kdykoliv podle poteby nastavovat, a trimrem nastavme zeslen pedzesilovae. Zeslen pedzesilovae s operanm zesilovaem ji vypotat umme.
2. pokus
Pokud zeslen koncovho zesilovae nebo pedzesilovae pro signl z mikro-fonu nesta, pouv se mikrofonn pedzesilova. V nejjednodum ppad sta zesilova s jednm tranzistorem, ppadn zesilova s nastavitelnou velikost zeslen a dalmi vlastnostmi (ka psma atd.) Pro n pokus k zeslen pouijeme zapojen s operanm zesilovaem, protoe zeslen lze nastavit zmnou velikosti odporu ve zptn vazb z vstupu na vstup. Pro pokusy meme pout bn typ operanho zesilovae, v praktickch nvodech a technickch dokumentacch najdete speciln nzkoumov typy. Uvaujeme: jestlie je k zesilovai se zeslenm 200 zapojen pedzesilova se zeslenm 100, je i citlivost stokrt vt a teoreticky bychom mohli slyet i trvu rst, jenome i nhodn okoln hluky nebo um jsou takov, e vstupn napt z mikrofonu jet stokrt zeslen
Jazykov oknko:
Microphone Dynamic Condenser Carbon Moving coil Ribbon Diafragma mikrofon dynamick kondenztorov uhlkov pohybliv cvka pskov mikrofon membrna
Poslechov zkouky
Mnoz borci se uklbnou nad malikm plwattovm zesilovaem s LM386, vdy mohou pout teba stowattov dlo. Je to mysln kvli akustick zptn vazb. Pi pokusech je teba mikrofon vzdlit od reproduktoru, aby mikrofon nezachycoval znovu svj zvuk z reproduktoru. Foukn nebo mluven do mikrofonu a zrove poslech svch zvuk z reproduktoru proto nen mon. Sta, kdy mte mikrofon ve stejn mstnosti jako reproduktor. Jakmile mikrofon zachyt zvuk z reproduktoru, zesl ho, zeslen se ozve z reproduktoru a tento jet silnj zvuk je zachycen mikrofonem a znovu zeslen. Nejdve je sly[1]
Literatura:
Rdio plus KTE . 1/2002 Mal kola praktick elektroniky [2] http://history.acusd.edu/gen/recording/ microphones3.html [3] http://www.invent.org/hall of fame/ 150.html [4] Praktick elektronika A Radio 4/1997, str. 17 [5] Everaday Practical Electronics, April 2001, str. 266-267, Sound Trigger. [6] Everaday Practical Electronics, February 2002, str. 84-86, Guitar Practice Amps. [7] Katalog GM Electronic 2002 [8] Katalog RS Components 1997/1998 [9] Katalog Conrad 2001 [10] Katalog Dexon 2000/2001 [11] http://www.panasonic.com/industrial/ components/pdf/em02 wm64 a c k bc bk dne.pdf
Mikrofon
Klov slova: mikrofony,ozvuovn, konektory, nesymetrick a symetrick zapojen mikrofon Ke zvukov kart PC se obvykle pipojuje elektretov mikrofon, pro e, zpv nebo hudebn nstroje se obvykle pouv dynamick mikrofon, ve studich pro nkter ely i kondenztorov mikrofony. To je dan kvalitou i cenou. Druh mikrofonu obvykle na prvn pohled nepoznte (viz obr. 1a, b; [1]).
65. dl
Mikrofon u PC
Vae PC m zvukovou kartu se vstupem pro mikrofon. Tento vstup je uren pro elektretov mikrofon. Tomu je pizpsobeno pedevm napjen mikrofonu a velikost zeslen. Pokud byste ke zvukov kart chtli pipojit kvalitn dynamick mikrofon, nebo njak jin dynamick mikrofon, je teba provst nkolik vah a een: 1. Na kabelu od mikrofonu mus bt nasazen konektor vhodn pro tento mikrofonn vstup, tedy mal jack. 2. Pi pipojen dynamickho mikrofonu ke vstupu, na kterm je stejnosmrn napjec napt, by tmto mikrofonem tekl stejnosmrn proud, jeho velikost by byla dan velikost napjecho napt pro pvodn elektretov mikrofon a velikost
Obr. 1b Dynamick mikrofon MD431ii pracovnho odporu v napjen a ohmickm vnitnm odporem mikrofonu. 3. Na vstupu dynamickho mikrofonu je pi stejnm akustickm tlaku, lidov eeno, pi stejn silnm zvuku snmanm mikrofonem, men napt ne na elektretovm. kme, e dynamick mikrofon m men citlivost. Protoe zeslen zvukov karty v PC nelze mnit tak jako u vmi vyrbnho pedzesilova e jeteba pro zeslen pout alespo maljednoduch pedzesilova (viz. obr. 2, [2], [3], [4] a [5]).
Obr. 1a Kondenztorov mikrofon ME65
143

magnetofonu, ppadn z vestavnho gramofonu a nahrvn z tchto zdroj signlu na psek. V 60. a 80. letech minulho stolet byly pijmae, zesilovae a magnetofony vybavovny mnoha externmi vstupy a vstupy, aby je bylo mono vzjemn propojovat. V dnench vch je ve propojeno uvnit a pro zjednoduen obsluhy najdete jenom to nejdleitj: antnn vstup pijmae, vstupn konektory pro pipojen reproduktor a ppadn nzkofrekvenn vstup pro pipojen gramofonu, nebo univerzln nzkofrekvenn vstup, obvykle s kulatmi souosmi konektory RCA nazvanmi CINCH. Tento vstup se pro mikrofon nehod. Pokud v m mikrofonn vstup, nebv na zadn stran, aby byl dobe pstupn. Pozor, pokud najdete kulat otvor, do kterho by vm el jack konektor od vaeho mikrofonu, pesvdte se, zdali nen oznaen PHONES nebo obrzkem sluchtek. Mikrofonn vstup mv tak konektor typu jack, ale s oznaenm MIC nebo celm nzvem v ei vrobce - mnoho vrobc oznauje ovldac prvky a konektory anglickmi nzvy, ale u vrobk urench pro domc trh je oznaen v ei zem uren, take se i u ns setkte i oznaenm v nmin, francouztin, etin a dalch jazycch.
Obr. 2 Jedna z publikovanch verz adaptru umoujcho pipojen dynamickho mikrofonu ke vstupu pro elektrov mikrofon
Obr. 5 Konektor XLR je mohutnj ne DIN a m jin slovn nch nstroj, atd. V tto sti ns zajmaj mikrofonn vstupy.
Karaoke
Vae domc stereofonn soustava, v, m vstup oznaen tajemnm slovem KARAOKE a obrzkem mikrofonu. K emu to je dobr? V nkterch zemch se lid bav mimo jin i vlastnm zpvem, kterm doprovzej oblben skupiny a zpvky, kter poslouchaj z kazetovho nebo CD pehrvae. Zpvaj do mikrofonu a tento signl se pidv k pvodn psni a zn z reproduktor spolen. Stdaj se, bav se, a to mete i vy. V katalozch nkterch firem, nebo v prodejnch, vm nabdnou mikrofon oznaen jako vhodn pro karaoke. Me mt napklad konektor typu jack, kter zasunete do pslunho konektoru ve vi a pouvte. Slu signlu z mikrofonu mete nastavit zvltnm regultorem, obvykle knoflkem pobl mikrofonnho vstupu. U nkterch mikrofonnch vstup pro karaoke je i obrzek s mikrofonem a naznaenou polaritou + a -, co znamen, e vstup je uren pro napjen, tedy elektretov mikrofon. Vtina mikrofonnch vstup u rdi, magnetofon, v a zesilova je ale urena pro dynamick mikrofon. S mikrofonem v (dnench) cench ji od stovek korun mete snmat e, hudbu i zpv. Nkter mikrofony maj na rukojeti vypna, kterm lze mikrofon vypnout.
Konektory
Jestlie mte k dispozici njak mikrofon a chcete ho pout, obvykle vs nejdv napadne, jak m konektor a jestli pjde nkam pipojit. V zsad se vyskytuje nkolik typ: a) jack - v rznch velikostech b) XLR - mezi muzikanty nazvan Canon (ti kanon) c) DIN nejastj audio konektor 2. poloviny minulho stolet d) a dal.
Jack
m tvar kolku s vloenm oddlovacm izolanm kroukem mezi obma kontaktnmi plochami konektoru. Na piku konektoru je piveden iv pvod, dk bl ke kabelu je spojen se stnnm (viz obr. 3). Mikrofonn kabely jsou samozejm i jako ostatn kabely pro penos stdavch signl stnn. V bnch ppadech jsou audio kabely proveden jako souos, koaxiln, maj tedy iv vodi veden uprosted kabelu, kolem nj je izolace a na n je po cel dlce kabelu stnc vodi ve tvaru pletenho opeden nebo ovinut vodivm pskem. Cel kabel je jet izolovan. Take kad vodi m jinou funkci, jeden z nich je iv a druh zemn, zapojen je vzhledem k zemi nesoumrn, nesymetrick. Konektory typu jack (viz obr. 4) maj prmr 6,3 mm, 3,5 mm a 2,5 mm, (6,3 mm je v nkterch katalozch uvdn jako 1/4 ili jedna tvrtina palce, proto to neobvykl slo). Vyrbj se tak pechodky, redukce, tedy napklad konektor, kter m kolk o prmru 6,3 mm a v zadn sti je konektorov dutinka pro zasunut konektoru s kolkem o prmru 3,5 mm. Konektory, kabely, redukce, spojky a dal materil mete kdykoliv dokoupit, sortiment je velmi bohat, jenom vdt, co potebujeme.
Ozvuen
schze spolku zahrdk, malho shromdn ped kolou nebo v tlocvin, turnaje v emkoliv, vernise vstavy, mdn pehldky, poulin hudebn produkce, bujar svatby, apod., obvykle znamen zajistit zesilova, reproduktory, mikrofon, kabely, zdroj napjen a dal. Domc stereofonn soupravy obvykle bvaj kompaktn (ve v jednom) umouj reprodukci z rozhlasovho pijmae, CD pehrvae, kazetovho
Obr. 4 Konektory typu jack ve tech veikostech Pi ozvuen mal rodinn slavnosti nebo podobn situace me v poskytnout reprodukci hudby a s pipojenm mikrofonem i snmn vaeho mluvenho slova (slavnostnho ppitku, projevu) nebo zpvu. Penosn radiomagnetofony mvaj vlastn vestavn mikrofony - jeden nebo dva, kter umouj monofonn nebo i stereofonn nahrvn, ale mnoh u mikrofonn vstup pro pipojen externho mikrofonu nemaj. Zesilovae pro ozvuovn maj obvykle mnohem vt vkon, ne je zapoteb pro pokojov poslech, a podle vstupnho vkonu tak mus bt dimenzovan reproduktorov soustavy. Zesilovae mvaj vstupy pro signly z rznch zdroj - z magnetofonu, CD pehrvae, mikrofonu, snma hudeb-
Obr. 3 iv vodi je pipojen na kontakt konce konektoru typu jack, stnn je pipojeno na tlo kolku
Obr. 6 Konektor DIN jako 3 kolkov a 5 kolkov
144

ceti lety, je mechanicky robustn, spoj je elektricky spolehliv. Je kulat, se temi kontaktnmi kolky, cel stnn (viz obr. 5). Tento konektor najdete napklad ve spodn sti rukojeti mikrofonu a k mikrofonu si tedy tak dokoupte pslun kabel. Prodava vm porad a pak koupte sprvn druh. Kabel me bt zakonen na jednom i na druhm konci XLR konektory, nebo na druhm konci me mt kolk typu jack. Tak mohou bt kabely proveden pro symetrick zapojen i pro nesymetrick, co je v profesionln praxi teba vdt. sted jako zem a 53 jako vstup levho a pravho kanlu z gramofonu (viz obr. 6). Z t doby mete ve svch zsobch nebo i u fungujcch zazen najt mikrofony, obvykle dynamick, s konektorem DIN. Tento typ konektor tak najdete na mnohch cvkovch magnetofonech, kter dodnes mohou spolehliv fungovat.
Kovov kulat konektory

se roubovac pevlenou matic z doby jet ped konektory DIN ji asi neuvidte, akoliv to byly byteln konektory, o trochu vt ne DIN. Byly samozejm i na mikrofonech a zesilovach (v t dob obvykle jet elektronkovch) a pokud funguj, mete je z nostalgie i dnes pout. Rozmry konektor a slovn vvod najdete v katalozch, doprovodn ilustrace jsou jenom na ukzku. Potebn informace se naute sami hledat v literatue a na webu.
Obr. 7 Princip symetrickho a nesymetrickho pipojen mikrofonu
DIN
DIN jsou konektory pouvan v audiozazench zhruba od 60. let minulho stolet. Zkratka DIN oznauje nmeckou normu pro prmyslov zazen podobn jako nae SN, take tuto zkratku najdete i u mnoha dalch technickch daj, kter nemaj s konektory nic spolenho. DIN konektory najdete na rozhlasovch pijmach, gramofonech, magnetofonech i zesilovach t doby, na vstupech pro vstup signlu i pro vstup na nahrvn, vmodifikacch jako tkolkov a ptikolkov, postupem vvoje i sedmikolkov a jin. Vvoj: prostedn kolk je spojen s kovovou zkladn st konektoru a ta je pipojen na stnn a tud na zem. Na jeden postrann kolk byl piveden iv vstup, co stailo u monofonnch zazen. slovn (je na vlisku konektoru vidt) 123 bylo pi pechodu na stereofonii doplnno tak, aby pvodn bylo zachovan: 14 pro vstup levho a pravho kanlu na nahrvn z rdia na magnetofon, 2 upro-
Symetrick a nesymetrick zapojen

Opakem k ve popsanmu bnmu zapojen je zapojen soumrn, symetrick, v anglicky psan literatue uvdn jako balanced (nesymetrick zapojen je tedy analogicky oznaovno jako unbalanced). V tomto zpsobu zapojen jsou oba vodie iv, piveden na speciln symetrick vstup (viz obr. 7). Cel kabel je tak stnn a stnn je spojeno se zem, take na prvn pohled mikrofon pipojen kabelem do zesilovae symetricky nebo nesymetricky vypad stejn. Toto vysvtlen je zatm jenom na okraj, kdybyste pi rozebrn konektoru kabelu vedoucho k takto zapojenmu mikrofonu z neznalosti nco nepokazili.
Prameny:
[1] http://www.sennheiser.cz [2] http://epanorama.net/circuits/dynamic _to_electretinput.html ; Tomi Engdahl, Finsko. [3] Praktick elektronika A Radio 12/1999 str. 18; Ing L. Jsaj; Pripojenie dyna mickho mikrofnu k zvukovej karte PC. [4] Praktick elektronika A Radio 1/2001 str. 13; J. Belza; Pipojen mikrofonu ke zvukov kart PC. [5] http://www.belza.cz/pcamp/mic.htm [6] Katalog GM electronics 2002 [7] Katalog Conrad 2001 [8] Katalog RS Components 1997/98
XLR
XLR je modern konektor pouvan v audio technice. Vznikl asi ped dva-
Mikrofon parametry a vlastnosti

Klov slova: mikrofon, charakteristika, rozsah, impedance, vlastnosti Na prvn pohled se mikrofony li vzhledem: pro dren v ruce nebo vloen do drku na stojanu stoln stojnkov nebo s jednoduchou oprkou pro uchycen na odv - na sako, do at nebo s klipsnou na kravatu bimbajc se na tyi zvukae u filmu nebo v televizi zaven uprosted pruinovho chytu v rozhlasovm studiu pevn namontovan na videokamee nebo jenom tuen za otvorem v mobilnm telefonu atd. Mikrofon je svmu elu pizpsoben tvarov i funkn. Parametry mikrofonu najdeme bu v dokumentaci, nebo alespo na obalu mikrofonu, kdy by ml bt uveden typ, vrobce, druh a dal technick parametry. daj o vrobci dv tuit kvality mikrofonu, typov slo slou k vyhledn dalch technickch daj v katalogu vrobce, nebo alespo k nalezen sprvn technick dokumentace mezi ostatnmi dokumentacemi a zrunmi listy, kter si peliv uivatel ukld na msto, kde je me najt. To je velmi dleit zvyk, kter se muste tak nauit; napklad u nkterch lkaskch pstroj je pmo nazeno, e pruka s nvodem k obsluze a technick dokumentace mus bt vdy k dispozici a uloen u pstroje, a se jedn o kosmetick nebo operan laser nebo plicn ventiltor. K dleitm technickm parametrm pat:
66. dl
Obr. 1 Ukzka kulov, vesmrov charakteristiky studiovho mikrofonu U87Ai (vimnte si, e na kmitotu 16 kHz m citlivost z boku malou)
145

nebo vzduchovm nrazm pi hlskch b, p, f se ped vlastn mikrofonn systm umisuje hust mka, kter slou zrove jako kryt eln strany mikrofonu, a navc se na nj nasazuj rzn chundelat nvleky, kter podobn jako sov pe ztlum umn proudcho vzduchu. Vtk me zpsobit umn ve vtvch nebo v trv a list, ale u mikrofonu me i slab proudc vzduch nebo dech pi prchodu mkou ped membrnou zpsobit slyiteln um. Zle na elu nahrvky, zda je teba, by byl slyet kad ndech, napklad u rozhlasovch her, nebo zda pi reporti z hor nem bt hlasatel pehluen svistem jinak mrnho vtru, mkovnm mikrofonu. co obvykle nevad, protoe vysok kmitoty nad 10 kHz mnoz star lid u vbec nesly, nebo se ve spektru zvuk nevyskytuj, nebo jsou vyloen nepjemn - pskn rozklad televizoru na kmitotu 15 625 Hz sly vechny dti a dospl jim nev. U hlubokch kmitot opt dochz k poklesu vstupnho napt. Jestlie je u mikrofonu uvedeno frequency response 8014 000, znamen to, e mikrofon snm vechny zvuky v psmu od 80 do 14 000 Hz se stejnou citlivost, tedy e vstupn napt pi stejnm akustickm tlaku je stle stejn, kmitotov charakteristika je rovn. To by byl ideln stav. V nzkofrekvenn technice se jako mez pouv odchylka o 3 dB, co je slo, kter vm zatm nic nek, ale pro porovnn je odchylka o 6 dB zdvojnsoben, nebo 6 dB polovin napt. Nkte vrobci uvdj jin meze, nebo jenom jednu z nich, aby lpe vystihli charakteristiku mikrofonu. Charakteristika mikrofonu nemus bt rovn. Naopak u nkterch mikrofon se mysln zaazuj basov filtry, kter ni kmitoty potlauj. Napklad od 75 Hz nebo od 150 Hz ne, aby se zlepila srozumitelnost ei. U nkterch mikrofon je tak na grafu vidt zdraznn vek na kmitotech okolo 10 kHz, k poklesu na vych kmitotech stejn dojde, ale tmto podepenm o nkolik kHz ve, a vsledn charakteristika m vt rozsah. U mikrofon s kardioidn charakteristikou dochz pi snmn zvuku blzko mikrofonu ke zdraznn hlubokch kmitot takzvan proximity effect, a naopak. Vtina vrobc ke svm mikrofonm dodv i graf kmitotov charakteristiky, ale ten bv pnosem pouze pro techniky, kte v nm mohou st. Pro vtinu uivatel je dleit strun slovn popis, podobn jako pro lkae popis zznamu EKG nebo EEG.
Obr. 2 Ukzka osmikov charakteristiky druh mikrofonu dynamick, elektretov, kondenztorov, jin impedance uvdn v ohmech (napklad 800 ohm) kmitotov charakteristika (napklad 8018 000 Hz) smrov charakteristika (kulov, osmikov, kardioida) citlivost uvdn v mV/Pa nebo jinch jednotkch maximln ppustn rove akustickho tlaku SPL druh konektoru, ppadn i dlka kabelu rozsah provoznch a skladovacch teplot a vlhkosti rozmry a hmotnost a dal uitn vlastnosti Pro zpsob zachzen je velmi dleit znt i cenu.
Obr. 3 Ukzka kardioidn charakteristiky mikrofonu U87Ai
Impedance
se zd nedleit, prost pouijeme mikrofon, kter mme. Hlavn rozdl je mezi vysokoimpedannm a nizkoimpedannm mikrofonem. Nkter typy jsou pepnateln pro ob dv impedance. Jde hlavn o penosov vlastnosti pi penosu po kabelu. m del kabel, tm m vt kapacitu, kter ovlivuje nejni penen kmitotov psmo, tedy penos bas. Obecn plat, e u vysokoimpedannho pipojen by kabel ml bt krat, u nzkoimpedannho me bt pi zachovn stejnch penosovch vlastnost del. Zatovac impedance ZL je minimln doporuen impedance zte, tedy impedance vstupu zesilovae, do kterho je mikrofon pipojen. Bv vt ne impedance mikrofonu.
Druh mikrofonu
je dobr znt nejenom z principilnch dvod, ale i z hlediska vhodnosti pouit, zda je ho mon pout v ternu jako reportn mikrofon, nebo jenom ve vnitnm prosted bez otes. Uhlkov mikrofony v telefonech snely bn nejenom hrub zachzen v telefonnch budkch, ale i opocen pi hovoru v zim, kdy cel povrch mluvtka byl pokryt kapkami. Kondenztorov mikrofony jsou na vlhkost velmi citliv, ve vlhkm vzduchu se v mikrofonu neudr elektrostatick nboj a mikrofon a do vyschnut nefunguje. Na uhlkov mikrofon se pi patn srozumitelnosti bn poklepvalo prstem, aby se stlaen uhlkov zrna naechrala, protepala, a znovu mohla reagovat na zmny tlaku vzduchu na membrnu pi ei. Tento praktick zvyk se jako zlozvyk penesl a do doby dynamickch mikrofon, kdy mnoz enci zkoueli mikrofon tak, e do nj foukali, nebo na nj ukali prstem, tukou, nebo na kovovou mku krbali nehtem. U modernch dynamickch pskovch mikrofon by mohlo dojt k jejich pokozen. Prv kvli proudcmu vzduchu
Kmitotov charakteristika
je grafick znzornn prbhu vstupnho napt v zvislosti na kmitotu. U mikrofonu je to kivka, jej prbh se v uritm psmu takka nemn, vstupn napt m velikost jenom v mrnch mezch odlin od napt pi referennm kmitotu 1 kHz. Pi vysokch kmitotech ale vstupn napt zane klesat,
Obr. 4 Ukzka superkardioidn charakteristiky mikrofonu KMS105
146

nedochzelo k nedoucm peslechm. Kad nstroj nebo nstrojov skupina se snm zvl. Zvltn mikrofon je umstn ped reprobednou basov kytary, saxofonista m svj mal mikrofon umstn pmo v st trouby, ozvuen bubenka je cel vda zvltn mikrofon je pro kop, dal jsou pro inely, virbl a kotle, kad zpvk m svj mikrofon, publikum se snm tak jinm mikrofonem, atd., atd.
Obr. 5 Ukzka kmitotov charakteristiky mikrofonu KMS 105 ve volnm prostoru (free field) a v blzkosti (near field)
Smrov charakteristika
je velmi dleit vlastnost mikrofonu, je dan mechanickou konstrukc. Kulov, vesmrov, omni-directional charakteristika znamen, e mikrofon snm zvuky ze vech smr stejn siln. Napklad pi snmn koncertu filharmonie je slyet nejenom zvuk orchestru, ale i zvuk prostoru, ve kterm se koncert kon, vetn zvuk z publika. Tot plat pro zbavn poady, kde bezprostedn reakce na vtip je lep ne pidvan uml smch. Stejnm druhem mikrofonu se snmaj besedy u kulatho stolu, kdy je slyet vechny astnky stejn. Mikrofon reaguje na zmny akustickho tlaku vzduchu na membrnu, bez ohledu odkud zvuk pichz. Men se provd ve zvukotsn mrtv komoe, ve kter nedochz k odrazm zvuk od stn, zvuk se od zdroje pouze jednm smrem. Mikrofon se umst do osy se zdrojem zvuku a zm se vstupn napt z mikrofonu, pot se oto o uritou vchylku od zdroje zvuku a znovu se m vstupn napt. Tak se provede men v cel rovin, ze vech smr. Protoe charakteristika bv osov soumrn, sta vykreslit pouze polovinu grafu. Zobrazen se provd v polrnch souadnicch, kdy na obvodu v mst osy mikrofonu je vztan rove, tedy 0 dB, a v soustednch krunicch ble ke stedu jsou zobrazeny souadnice s ni rovn, napklad po 5 nebo 10 dB. Zkladn men se provd pi kmitotu 1 kHz. Na vych kmitotech se projevuje vliv rozmr a tvaru mikrofonu, a tak pi snmn z boku nebo zezadu me bt namen jin tvar kivky. Aby se nemuselo kreslit nkolik charakteristik, vynesou se obvykle do jednoho grafu, vyuij se jeho ob poloviny, ry pro jednotliv kmitoty se odli rkovnm nebo tekovnm a vyzna v legend u grafu. Osmikov charakteristika, bi-directional, figure-eight, svm nzvem pipomn tvar smrov charakteristiky, snm nejsilnji ze dvou opanch stran. Zepedu a zezadu. Je to dno mechanickou konstrukc mikrofonu. Akustick tlak zvuku dopadajcho na membrnu je snmn zepedu i zezadu. U zvuku dopadajcho na membrnu z bonho smru je tlak ped
membrnou i za membrnou vyrovnan, membrna se nepohybuje, mikrofon m vi zvukm z bonho smru men citlivost. Graf pipomn slici osm. Opt jsou rozdly ve smrov citlivosti pi rznch kmitotech. Jestlie je zdroj zvuku velmi blzko mikrofonu, dochz k nrstu vstupnho napt na nzkch kmitotech zdraznn bas. Toho nkdy vyuvaj hlasatel a zpvci, s mikrofonem tsn u st se jejich hlas zd syt a pln. S tmito mikrofony se mete setkat v nahrvacch studich nebo pi zznamu ze slu, kde je snmn i zvuk prosted slu a publika. Smrov mikrofon je uren pro snmn zvuk z uritho smru. Zle na konstrukci, jak zce smrov je. Charakteristika tvarem pipomn ledvinu nebo srdko, a tak se j k ledvinov, nebo kardioidn, pi dalm zen superkardioida a hyperkardioida. Praktick vyuit je nasnad. Reportn mikrofon v runm prosted snm pedevm hlas reportra a zvuky z ostatnch smr jsou potlaeny. Tot znte pi snmn videokamerou. V dech, ustn odvu, hmatn prst po kamee a vlastn hluk kamery se nezaznamenv, mikrofon na zvuky zezadu nen citliv. Pi blzk vzdlenosti zdroje zvuku i u tohoto mikrofonu dochz ke zdraznn bas. U superkardioidy a hyperkardioidy jsou zvuky z bok jet vce potlaeny, na charakteristice ale vidte, e citlivost zezadu je vt, ne u kardioidy. Tento typ mikrofon bv na videokamerch, nebo se pouvaj v reportn praxi, nebo k bodovmu snmn nkterch vzdlench zvuk. Narozdl od snmn hudby v jejm pirozenm prosted, kdy se pouv vesmrov mikrofon, se ke snmn uritch nstroj pouvaj smrov mikrofony, aby
Dal vbava mikrofonu

Nkter mikrofony jsou vybaveny i dalmi funkcemi a pslunmi vypnai a pepnai. Vypna se pouv k pohotovostnmu nebo provoznmu vypnn nebo zapnn mikrofonu. Ve studich je takzvan kaltko, tlatko, kterm me hlasatel i bez znamen do reie za oknem mikrofon odpojit a odkalat si. Zkladn dobrou vlastnost vypnae je jeho bezhlunost. Pepna tlumu - velikost vstupnho napt z mikrofonu lze utlumit o 10 dB, nebo o 20 dB. Basov filtr pro potlaen subsonickch a hlubokch zvuk, napklad od kmitotu 75 Hz, nebo 150 Hz (se strmost 6 dB/ oktvu), ppadn nkolika stupov basov filtr napklad 5stupov. Pepna smrovch charakteristik nebo pepna impedance bv u nkterch specilnch mikrofon. Nkte vrobci u svch mikrofon uvdj i odolnost proti ruivm zvukm a umm (noise) psobench dechem (breathing), ustnm atstva (clothing), hmatem po rukojeti (handling), tahem kabelu po zemi, ovldnm vypnae, vtrem a vzduchem proudcm mkovnm mikrofonu aj. Pi vslovnosti hlsek P, B nebo F nktermi hlasateli dochz k nrazm vzduchu, kter v mikrofonu psob nepjemn zdraznn tchto hlsek, nebo k pe fouknut. Obvykl molitanov filtry nebvaj pli inn, prudk rzy vzduchu je mono rozptlit pes hust kovov stko, umstn asi 15 cm od mikrofonu. D se koupit jako psluenstv, nebo vyrobit navleenm jemn dmsk punochy na rmeek o prmru asi 20 cm.
Obr. 6 Ukzka kmitotov charakteristiky mikrofonu U87Ai pi kardioidn smrov charakteristice
147

Proti nkterm ruivm zvukm nechrn ani sebelep vbava mikrofonu. Jsou to hlavn rzn zlozvyky - foukn, mruen, odkalvn, by se zavenmi sty, poukvn tukou, nebo dokonce pikou boty do stolu, na kterm je umstn mikrofon, nedouc projevy do mikrofonu, kdy se domnvte, e je vypnut. Tak nevhodn volba mikrofonu - napklad vesmrov mikrofon pi reporti z vrobnho procesu snm okoln zvuky na kor komente, kter v hluku zanik (pokud to nen el). Potebn daje najdete v katalogovch listech vrobc nebo katalozch v titn form, nebo na internetovch strnkch. Naute se sv informace zskvat, tdit, ukldat a nepotebn opt likvidovat. Jinak budete zahlceni informacemi, ve kterch budete ty potebn he hledat.
Prameny:
[1] Vlach, Vclav, Pruka zvukov techniky, Muzikus 1995 Praha [2] http://www.sennheiser.cz [3] http://www.neumann.com [4] http://www.mikrofony.cz [5] http://arts.ucsc.edu/EMS/Music/ tech_background/TE-20/teces_20.html [6] Katalog Conrad 2001 [7] Katalog RS Components 1997/98
Mikrofon parametry a vlastnosti

Klov slova: mikrofon, citlivost, decibel, SPL, prh slyen, prh bolesti, ochrana sluchu. V tto sti budeme zjiovat vstupn napt mikrofonu z katalogovch daj. V katalogovch dajch nemme uveden pmo vstupn napt, ale citlivost, sensitivity uvdnou v rznm tvaru, kter si dle vysvtlme napklad: citlivost 18 (mV/Pa) sensitivity 0,8 mV/ubar@1kHz sensitivity 54 dB (ref. 1V/Pa) sensitivity 28 mV (at 94dB SPL) sensitivity 76 dB (1V@1mbar). ale i o exaktn men hlunosti prosted nebo technickch zazen. daj o hlunosti najdete napklad i u koprky, vysavae, ventiltoru, vnitnho prosted automobilu nebo budov a jinde. Tak u mikrofon najdete nkolik daj v decibelech. Rzn zpsoby potn s dB jsme probrali ji v 25. sti Mal koly praktick elektroniky v KTE . 1/1999, kde jsme v dB potali pomr napt mezi prostm diplem a sloitj konstrukc antny [2]. A = 20 log (2/(210-5)) A = 20 log (105) A = 20 5 A = 100 [dB]
67. dl
A stokrt slab tlak rozhovoru dvou lid A = 20 log (2 10-2/(2 10-5)) A = 20 log (103) A = 20 3 A = 60 [dB]
Hladina akustickho tlaku

V literatue se uvdj napklad tyto hladiny zvuku:
prh slyen odhlunn mstnost tikot hodin v tich mstnosti tich kancel tich restaurace rozhovor dvoui lid (1m) run ulice vysava (1m) tovrn hala vkik u ucha vstel velmi hlun prmyslov vroba prh bolesti rockov koncert (pmo u beden) startujc sthaka (1 m) atd. 0 dB 20 dB 30 dB 40 dB 50 dB 60 dB 70 dB 80 dB 90 dB 100 dB 110 dB 120 dB 130 dB 140 dB 150 dB 0,000 02 Pa 0,000 2 Pa 0,002 Pa 0,02 Pa 0,2 Pa 2,0 Pa
Pklad 1
Uvd se, e pi hodn hlasitm zpvu ve vzdlenosti 15 cm od ucha nebo mikrofonu je akustick tlak asi 2 Pa. Kolikrt je tento akustick tlak vt ne akustick tlak prahu slyen 2 10-5 Pa? Potme ve stejnch jednotkch, tedy Pa, podl je 105; je tedy desettisckrt vt.
Akustick tlak
Citlivost mikrofonu se uvd jako napt, kter je na vstupu mikrofonu pi urit sle zvuku, kterou snm. Je jasn, e se zvtujc se vzdlenost sla zvuku kles. A stejn tak kles i vstupn napt mikrofonu, snmajc tento zvuk. Take jako mitelnou veliinu budeme uvaovat akustick tlak v uvaovanm mst, co me bt ucho, kterm poslouchme, nebo mikrofon, kterm tento zvuk snmme. Akustick tlak je tlak zvukovho vlnn, o kter se mn atmosfrick tlak. kme, e je na nj superponovn. Lidsk sluch je schopen vnmat zvuky o kmitotu asi od 20 Hz do 20 kHz. Jako sted se uvauje kmitoet 1 kHz i proto, e je to pkn kulat slo.
Pklad 2
Pi rozhovoru dvou lid asi ve vzdlenosti 1 metru je akustick tlak jejich hovoru asi 0,02 Pa. Opt vypoteme pomr k akustickmu tlaku prahu slyen 2 10-5 Pa. Protoe 0,02 Pa = 2 10-2 Pa , je tento pomr 103, tedy tisc. Protoe u mikrofonu je vstupn napt pmo mrn akustickmu tlaku, meme ci, e kolikrt je vt nebo men tlak, tolikrt je vt nebo men vstupn napt mikrofonu. A jsme skoro tam, kde jsme ji potali s naptm na antnch a pomr pevedli na dB. Vzorec pro vpoet pomru napt v dB znte ve tvaru :
20,0 Pa
200,0 Pa
Prh slyen
Menm bylo zjitno, e nejslab zvuk na tomto kmitotu, kter je jet ucho schopno vnmat, m akustick tlak asi 2,5 10-5 Pa. Protoe to nen njak pesn dan stav, stejn jako u stanoven nejhlubho tnu, kter lovk sly, bylo ureno, e jako prh slyen bude uvaovn tlak 2 10-5 Pa. 1 Pa (Pascal ti paskal) = 1 N/m2 = 10 bar (mikrobar)
Zle na vzdlenosti od zdroje zvuku. Uvdomte si, e jinak vnm rove hlasitosti poslucha a jinak uvauje zvuka. Pi poslechu saxofonu ze vzdlenosti 10 m mte jin pocit hlasitosti, ne jak mus uvaovat zvuka, kter umst mikrofon 40 cm od st trouby, nebo dokonce pmo do st, co se bn dl pi snmn jednotlivch nstroj.
SPL
V jednodkovm zpisu pro kalkultory nebo tabulkov editor vzorec vypad: A = 20 log (u2/u1) [dB; V, V] a podle toho i A = 20 log (p/p0) [dB; Pa, Pa], kde p je akustick tlak v uvaovanm mst a p0 je akustick tlak prahu slyen. Take velmi hlasit zpv m v pomru k prahu slyen rove Hladina akustickho tlaku bv v literatue uvdn jako SOUND PRESSURE LEVEL (SPL). V technickch dajch mikrofonu bv uvdn maximln SPL, tedy rove, kterou mikrofon me jet snmat bez zkreslen nebo pokozen. Nkte vrobci uvdj hranici zkreslen TRESHOLD HARMONIC DISTORTION (THD) napklad 0,5 %, jin 3 %, podle elu mikrofonu.
Decibely
V nejrznjch pleitostech slyte o hladin zvuku uvdn v decibelech, sonech nebo fnech. Nejde jenom o rzn potleskomry nebo kravlometry,
148

men, bude i vstupn napt stokrt men, v tomto ppad tedy 0,04 mV. Jestlie zvuka pi snmn velkho bubnu umst mikrofon 3 cm od blny a akustick tlak bude napklad 200 Pa, tedy stokrt vt, mlo by bt i vstupn napt stokrt vt, tedy 400 mV (pokud by mikrofon tento zvuk vbec snesl). jch nkterch vrobc setkte s citlivost mikrofonu vztaenou k tlaku 1 bar. Napklad 0,8 mV/bar@1kHz. Zavin znamen, e daj plat pi (anglicky at) kmitotu 1 kHz.
Pevod:
Tlaku 1 Pa = 10 bar odpovd rove napt 94 dB. Vstupn napt pi 1 baru je desetkrt men ne pi tlaku 1 Pa a vztahuje se tedy k SPL o 20 dB menmu, tedy 9420 = 74 dB. Jestlie najdete daj 2 mV/Pa nebo 0,2 mV/bar, je citlivost mikrofon stejn.
Dynamick a kondenztorov mikrofon

Tab. 1 Pomr napt v dB
Lidsk sluch
je zzrak prody. Akustickmu tlaku prahu slyen 20 mikropascal odpovd rove 10-12 W/m2. Hladin prahu bolesti 130 dB odpovd rove 1 W/m2. Lidsk sluch tedy umouje slyen v asnm rozsahu od hladiny 10-12 W/m2 a po 1 W/m2. Kdyby byl prh slyen jet o d ni, slyeli bychom zvuky vlastnho tla, um krevnho obhu, srden innost, trven atd. Prh bolesti naopak chrn sluch ped pokozenm. Siln zvuk, kter vyvolv bolest, nut lovka, aby si zakryl ui a prchal z msta, kter je pro nj nebezpen. Pokud tento zvuk trv jenom krtce, sluch se nepokod. Jenome mlad organismus me pocit tto bolesti potlait a v hlunm prosted zstane. Pitom vak dochz k nevratnmu pokozen sluchovho stroj. K trvalmu pokozen me dojt i dlouhodobm setrvvnm v hlunm prosted, i jedinou expozic silnm hlukem! Nemus jt o hluchotu v celm kmitotovm psmu, ale o snen vnmn zvuku na uritch kmitotech. Audiometrickm menm ve specializovan ORL laboratoi lze velmi pesn urit stav sluchu i zjistit nkter typick pokozen, napklad prmyslovm hlukem, zvukem vstelu, vbuchu nebo i hlunou hudbou. Sluch ni nejenom hlun hudba z reproduktor, ale i mnohonsobn slab zvuk pichzejc pmo do zvukovodu ze sluchtek. Pokozen sluch nelze napravit, nevystavujte hluku sebe ani ostatn lidi a zvtka.
Rozdl mezi dynamickm a kondenztorovm mikrofonem je i ve velikosti vstupnho napt. Napklad u dynamickho mikrofonu mete v katalogu najt vstupn napt 1,8 mV/Pa a u kondenztorovho tho vrobce vstupn napt 31 mV/Pa. Tyto daje se obvykle vztahuj k referennmu kmitotu 1 kHz.
Citlivost jet jinak!

V katalogu najdete citlivost uvedenou napklad jako 54 dB vztaenou k 1 V/ bar a chcete vdt, jak velk vstupn napt tedy na mikrofonu bude. Zde men slo znamen men pomr vi 1 V, tedy vt vstupn napt a tud vt citlivost, a naopak vt slo znamen vt pomr vi 1 V, a tedy men vstupn napt a tud men citlivost.
Referenn akustick tlak 1 Pa

Referenn akustick tlak 1 Pa je v literatue uvdn jako 94 dB. K tomuto slu lze dojt pmm vpotem podle vzorce, nebo vahou, e 100 dB odpovd tlak 2 Pa a 1 Pa je o polovinu men. A polovin odpovd rove ni o 6 dB. Ukzka postupu a) pmm vpotem A = 20 log (1/0.00002) A = 20 log (50000) A = 20 (log(5) + log(10000)) A = 20 (0,7 + 4) A = 20 (4,7) A = 94 dB b) pomrem mezi 2 Pa a 1 Pa. Tlak 2 Pa je dvakrt vt ne 1 Pa. Dvojnsobku tlaku odpovd dvojnsobn napt a opt potme: A = 20 log (2/1) A = 20 0,30105 A = 6 [dB] Take jestlie akustickmu tlaku (SPL) 2 Pa odpovd rove 100 dB, pro tlak 1 Pa odpovd rove o 6 dB men, tedy 1006, co je 94 dB.
Pklad 4
Mikrofon m uvdnou citlivost 60 dB. Tato citlivost se vztahuje k 0 dB definovan jako napt 1V pi tlaku 1 bar. Jak velk je toto napt? Hodnota 60 dB odpovd tiscinsobku napt vi referennmu a 60 dB tiscinu. Vzhledem k 1 V to je 1 mV. To znamen, e pi akustickm tlaku 1 bar je vstupn napt 1 mV. Protoe 1 Pa = 10 bar a 1 mikrobar je tedy 0,1 Pa, bylo by vstupn napt mikrofonu pi akustickm tlaku 10 krt vt, v tomto ppad tedy 10 mV. Za domc kol si sami zkuste vypotat, jak velk napt odpovd daji 54 dB (1V/bar).
Maximln vstupn napt z mikrofonu

Pklad 3
V katalogu je uvedeno napklad, e citlivost mikrofonu je 2 mV/Pa, tedy pi SPL = 94 dB a maximln SPL je 134 dB. Jak velk je tedy maximln vstupn napt tohoto mikrofonu? Rozdl tchto tlak je 13494, co je 40 dB a vypoteme, e to je stonsobek. Maximln vstupn napt tohoto mikrofonu je tedy 2 x 100, co je 200 mV.
Pklad 5
Elektretov mikrofon m katalogov daj sensitivity 35 dB ref. (1 V/bar@ 1 KHz, 3 V /2,2 k). Jak velk je jeho vstupn napt? Pedn to bude napt vztaen k 1 V pi kmitotu 1 kHz, pi napjecm napt 3 V a zatovac impedanci 2,2 k. slo 35 dB rozlouskneme s pomoc zkladnch znalost matematiky: Vme, e logz(x) = y a e x = zy, kde z je zklad logaritm 10 (Napklad logaritmus 3 pat slu x = 103 a to je 1000.) Podobn do vchozho vzoreku dosadme hodnotu v dB. A = 20 log(x), kde x je hledan pomr napt. A = 10(x/20) Take po dozazen
Citlivost mikrofonu mV/Pa

Zcela prakticky ns zajm, jak velk napt je na vstupu mikrofonu. Protoe vstupn napt zvis na sle zvuku, tedy na rovni akustickho tlaku, najdete v katalogu napklad daj 4 mV/Pa. To znamen, e pi sle zvuku, kter psob tlak 1 Pa, je na vstupu mikrofonu napt 4 mV. Tento daj se obvykle vztahuje k men pi referennm kmitotu 1 kHz. Zvuk o sle 1 Pa pedstavuje napklad velmi siln zpv do mikrofonu. Jestlie prmrn akustick tlak rozhovoru dvou lid snman ze vzdlenosti 1 m bude 0,02 Pa, bude tedy stokrt
Referenn akustick tlak 1 bar

Ped zavedenm jednotek SI se tlak mil v barech (znte slovo barometr - tlakomr na men tlaku vzduchu), a tak se dve, ale i v dnench katalogovch da-
149

A = 10(35/20) A to u z hlavy napotme, mme kalkulaku, nebo tabulkov editor, postup je v [2], pro kontrolu, zda vm vylo tot, by ml pomr napt bt 0,0178 V, tedy 17 mV. Pamatujeme si, e: zdvojnsoben napt pedstavuje zisk +6 dB polovin napt pedstavuje tlum -6 dB desetkrt vt napt m zisk 20 dB Za domc kol si zkuste spotat, jak velk pomr napt odpovd 10 dB.
Zvr:
Akustick tlak nemme, zcela prakticky jenom pouvme vstupn napt mikrofonu piveden na vstup zesilovae. Z katalogovch daj meme zjistit velikost vstupnho napt pro srovnvac rove tlaku. Naute se orientovat i v zdnliv nejasnch katalogovch dajch i jinch soustek, naute se rozliit daje potebn od podrunch, jak jsem si ukzali ji v prvnch stech Mal koly v sti o LED (ped pti lety).
Prameny:
[1] Vlach, Vclav: Pruka zvukov techniky, Muzikus, 1995, Praha [2] Rdio plus KTE 1/1995, Mal kola Decibely [3] http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/ sound/dba2.html [4] http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/ sound/intens.html [5] http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/ sound/earsens.html [6] http://www.shure.com/support/technotes/ app-sensitive.html [7] http://home0.inet.tele.dk/groth/lydtryk.html
Kompartor, pipojen odporovho idla

klov slova: termistor, jmenovit odpor, operan zesilova, kompartor. NTC, PTC, hystereze Pi zapojen operanho zesilovae jako zesilova jsme potali vstupn napt z pomru rezistor ve vstupu a zptn vazb z vstupu na vstup. m byl rezistor ve zptn vazb vt vzhledem k rezistoru ve vstupu, tm vt bylo zeslen obvodu. Take ji malik zmny napt na vstupu zpsobovaly velk zmny vstupnho napt, a do velikosti napjecho napt. Vt napt na vstupu prost bt neme. Kdy se rezistor ve zptn vazb vynech, meme velikost R2 uvaovat jako by byla nekonen velk, a tak i zeslen by bylo jakoby nekonen. V praxi toto zeslen bv dov desetitisce nebo statisce, prost tolik, e i pi mal zmn napt na vstupu dojde ke zmn napt na vstupu skokem do maxima. vleek 9 mm, dlka 34, (ed, z televizoru) vleek 5 mm, dlka 15, okrov, rud teka vleek 5 mm, dlka 15, lut, rud teka vleek 5 mm, dlka 20, modr, 2 zelen teky vleek 5 mm, dlka 20, hrkov, modr teka vleek 5 mm, dlka 20, hrkov, 2 hnd teky skelnn baka s perlikou 18, dlka 40 mm kulat terk 6 mm s pvody Tab. 1 (voltmetr), LED s rezistorem v srii, malou (takzvanou telefonn) roviku 12 V/0,05 A, atd. K napjen pouijeme obvykl nesymetrick zdroj, nebo dv ploch baterie v srii, nebo malou 9 V baterii. Viz obr. 1. Zkuste otet trimrem a sledujte stav vstupu. Pi uritm nastaven se napt na vstupu skokem zmn. To je jenom princip, kter se dle vyuv v mnoha modifikacch. Protoe se porovnvaj napt na vstupech, provd se porovnn, komparace, k se tomuto zapojen kompartor.
68. dl
980 ohm 55 ohm 110 ohm 14 600 ohm 3 000 ohm 5 000 ohm 10 500 ohm 2 100 ohm
Termistor
Schematick znaka termistoru vypad jako znaka rezistoru, ale doplnn o znak promnlivosti, podobn jako u trimru nebo potenciometru, s psmenkem t, co zna teplotu. Mnus oznauje, e termistor m zporn teplotn souinitel, to znamen, e pi oht se jeho odpor zmenuje. U bn uvanch kov se se zvyujc se teplotou odpor stoup. Zkuste si sami zmit ohmmetrem odpor vlkna nezapojen rovky 100 W/230 V. A pak si pro porovnn vypotte, jak velk je odpor rovky z jejch parametr. Pi bn pokojov teplot, nebo i kdy rovku vlote do ledniky, nebo nechte leet na stole na slunku, bnmi midly dn zmny odporu nezjistte. Jej odpor se zmn a teprve pi rozhaven vlkna na teplotu dov tisce stup. Termistor je soustka, kter m teplotn strmost mnohem vt. Zle na druhu, typu, materilu a proveden termistoru. Jeho jmenovit odpor, uvdn v katalogu, je odpor zmen pi ur-
1. pokus
Podobn jako v zapojen linernho ohmmetru [1, 2, 3] pivedeme na jeden ze vstup pevn, nemnn napt, budeme mu kat referenn, neboli vztan. Toto napt zskme z bnho odporovho dlie. Jestlie oba rezistory budou mt stejnou velikost, bude na kadm z nich polovin napt. Na druh vstup tak pivedeme napt z odporovho dlie, jeho dlc pomr meme mnit: pouijeme rezistor a trimr. Pouijeme trimr s asi dvojnsobnou hodnotou, ne m rezistor ve stejn vtvi, abychom mohli nastavovat vt i men odpor, a tud men nebo vt napt na vstupu. Na vstup operanho zesilova zapojme nco, m meme zjiovat velikost vstupnho napt: mic pstroj
Obr. 2
idlo
V praxi meme realizovat obvod porovnvajc fixn (pevn, nemnn, referenn) napt s naptm na odporovm dlii, kter je tvoen rezistorem a njakou soustkou, kter sv vlastnosti mn podle vlivu prosted, k se j idlo. V tomto zapojen to me bt napklad termistor, kter mn svj odpor pi zmnch teploty, fotorezistor, kter mn svj odpor pi zmnch osvtlen, idlo vlhkosti, idlo tlaku, nebo i jin soustky a obvody.
Obr. 1
Obr. 3
150

25 C 20 C 0 C 90 C (asi) 120 C (asi) 20 000 ohm 25 260 ohm 66 100 ohm 1640 ohm 660 ohm baky s perlikou uprosted, ve tvaru diod, apod. U oznaen v katalogu najdeme zkratku NTC nebo PTC. Pod zkratkou NTC je termistor se zpornm teplotnm souinitelem (Negative Resistivity/Temperature Coefficient), PTC je oznaen pro termistory s kladnm (Positive) teplotnm souinitelem. Vyrbj a pouvaj se oba typy. Termistor se zpornm teplotnm souinitelem pi zaht svj odpor zmenuje, a naopak. V nkterch schmatech v literatue tak najdete jako teplotn idlo pouit tranzistor, diodu, nebo dokonce kapacitn diodu a i dal soustky, kter sv vlastnosti mn vlivem zmn teploty. Krom jmenovitho odporu a rozmr tak v katalogu najdete doporuenou hodnotu proudu. Pi vtm protkajcm proudu se termistor sm ohv a pokud je pouit pro snmn, nebo dokonce men teploty, je tmto proudem ovlivnn. Na termistoru obvykle jeho hodnotu nenajdete, d se najt v katalogu nebo katalogovm listu, nebo prost termistor zmte pi bn pokojov teplot, pi kter ho zejm stejn budete pouvat. Z rznch zazen jsme vyletovali a zmili rzn termistory, viz tabulka. Tot asi udlte vy, prost zmte, ppadn pouijete a zapojen upravte, nebo koupte pesn poadovan typ.
Tab. 2 Ukzka men termistoru 20k NR??? it teplot, obvykle pi jmenovit teplot 25 C, nebo pi urit, pracovn teplot, pro kterou je definovn.
Obr. 6 Zkuste si tak mit odpor termistoru ohmmetrem v rukovm univerzlnm midle i v digitlnm multimetru. Rozdly jsou nejen v pesnosti ten namen hodnoty, ale i v mcm proudu tekoucm menm odporem.
2. pokus
Pokud jste nali soustku, o kter si myslte, e je to termistor, nebo to o n vte, zkuste ji pipojit k ohmmetru a zmit jej odpor. Pot se pokuste soustku njak oht, napklad podrenm v prstech, pofouknm, piblenm hrotu pjeky (nedotkat se), nebo proudem horkho vzduchu z fnu na vlasy a souasn sledovat zmny odporu. Ohmmetr s rukovm midlem je pro pokus lep, protoe nzorn vidte zmny odporu podle pohybu ruky. Rychlost zmny odporu zvis i na tepeln kapacit soustky, a tak u nkterch typ chvilku trv, ne se oheje. Stejn tak i pi oddlen zdroje tepla chvilku svou teplotu podr a nvrat ke klidov hodnot je pozvoln a ne skokem. Zsada: m vt je hmotnost termistoru, tm pomalej je odezva na zmny teploty, a naopak. Perlikov termistor, jeho jdrem je malik perlika velikosti makovho zrnka, m velmi rychlou odezvu na zmny teplot, hod se napklad jako idlo pro men teplot. Tyinkov termistor, kter m tvar vleku podobn jako bn rezistor, je vborn pro snmn teploty napklad chladie koncovho stupn, teploty termostatu udrujcho stlou teplotu, napklad krystalu pesnho osciltoru, nebo pro snmn teploty oleje nebo teploty v obilnm sile, nebo jinho prosted. Najdete rzn typy a tvar: pro mont pmo na kovovou plochu, jej teplotu m snmat, poltkov typy s tvarem podobnm keramickmu kondenztoru, kulat krouky, mal kostiky pro povrchovou mont na desky plonch spoj SMD, vleky, sklenn
4. pokus
Zapojme si pouze odporov dli tvoen rezistorem a termistorem, pipojen na napt napklad 9 V jako v nsledujcm pokusu. Mme napt uprosted dlie, tedy pmo na termistoru. Termistor ohvme nebo nechme ochlazovat, sledujeme zmny napt: pi oht se odpor termistoru sniuje a napt na termistoru kles. Pouijte termistor s odporem dov kiloohmy. V naem ilustrativnm pkladu jsme pouili termistor s odporem pi pokojov teplot asi 3000 . Rezistor 5k6. Vimnte si, e dli nen soumrn. Ve schmatech v literatue tak ne, tak to napodobme. Nae namen napt bylo 3,15 V, ale v prbhu pokusu vlivem tepla ze stoln lampiky a prvanu od okna couralo asi od 3,2 V a asi do 2,95 V. ist teoreticky si toto napt mete vypotat, my budeme prakticky mit. Termistor budeme opt zahvat nebo ochlazovat a sledovat rozsah zmny napt.
5. pokus
Obr. 5
3. pokus
Zkuste si zmit termistor v nkolika typickch bodech, kter lze snadno doshnout. Zmte odpor termistoru pi bn pokojov teplot (tu mete zmit bnm pokojovm teplomrem), po oht podrenm v prstech, po vychlazen termistoru v chladnice na teplotu blzkou nule (teplotu v jednotlivch oddlech chladniky si sami zjistte z technick dokumentace k chladnice, nebo ji zmte), ppadn odpor pi teplot tajcho ledu (tu mete vidt na vlastn oi plovouc led ve vod) nebo vloen do hrneku s prv pevaenou vodou (teplota ni ne 100 C), (viz ukzka v tab. 2). Nevkldejte termistor do rychlovarn konvice!! Pozor na opaen! Kdo si rd hraje, me termistor zamrazit do ledu v mraznice. Jestlie mte monost mit plynule napklad po 10 C, mete hodnoty vynst do grafu, ale nm jde sp o poznn principu termistoru a kompartoru.
Termistor zapojme do doln vtve odporovho dlie v neinvertujcm (-) vstupu operanho zesilovae. Odporov dli v invertujcm (+) vstupu by ml alespo piblin koprovat hodnoty dlie s termistorem, pesn nastaven a vyven provedeme trimrem. Pitom sledujeme stav na vstupu kompartoru. Pot termistor ohejeme na njakou teplotu, kterou se nm poda realizovat, napklad oht termistor ruku, pitisknout ho k hrnku s horkm ajem, piblit pjeku, zatm ve jenom pokusn. A te zkuste nastavit vstup tak, aby LED svtila, nebo rel
Obr. 4
151

v obvodu sepnulo, svtila rovika, zatm ve proti zemi. Pi ochlazen termistoru na pokojovou teplotu by pi poklesu na uritou hodnotu ml vstup zmnit svj stav skokem, tedy ne plynule, jak to bylo v zapojen linernho ohmmetru nebo u stabilizovanho zdroje. ru a zahvme ho. Kdy vlivem oht termistoru jeho odpor klesne a napt klesne a na velikost nastavenou na druhm vstupu, LED se rozsvt. sensor Fhler (m) czujnik comparator, Komparator, comparateur idlo (angl) idlo (nm) idlo (pl) kompartor
8. pokus
Zkuste si realizovat jednoduch teplotn spna s vstupem na rel. Vhodn rel ji umte vybrat a pout. Pouijte operan zesilova, kter jsme pouili k pedchozm pokusm, a podle toho si do svho schmatu doplte sla noiek. Samozejm, e si je nepamatujete. Naute se hledat v katalogu, nalezen daje pout a zase znovu zapomenout a uvolnit si pam pro potebnj informace. Soustek je tolik a dal pibvaj, e duevn hygiena, a k tomu pat i zapomnn nepotebnch informac, je velmi dleit. A umn najt si potebn informace, a kdy jsou zapoteb.
Prameny:
[1] Rdio plus KTE 2/2002 M 59. st Zkladn zapojen s OZ str.28, 29 [2] Rdio plus KTE 4/2002 M 61. st Linern ohmmetr, str. 27,28 [3] Rdio plus KTE 6/2002 M 62. st Jin verze linernho ohmmetru, str. 27, 28 [4] Rdio plus KTE 10/2001 M 55. st Rel, str. 30,31, [5] Rdio plus KTE 11/2001 M 56. st Pouit rel, str. 30,31, [6] AR 10/1973, Sluka, Z.: Zapojen s operanmi zesilovai, str. 386, 387 [7] http://www.belza.cz regulace otek PC ventiltoru [8] http://www.thermometrics.com men teplot [9] http://cd-amper.cz/firmy/p/pmec esk vrobce termistor Pi vyhledvn na webu pouijte jako klov nejen termistor, ale i thermistor.
6. pokus
Vy budete mit to, co mte, n pklad je pouze ilustrativn. Msto zkusmho nastavovn trimru tak, aby LED svtila nebo zhasla, si zmme napt na vstupu, na kterm je pipojen termistor. Pot budeme mit napt na druhm vstupu. Trimrem nastavme toto napt piblin na podobnou hodnotu. A nyn zkoume nastavit o troiku men nebo vt napt. LED se nm rozsvc a zhasn.
7. pokus
Termistor ohejeme a zmme na nm napt. Pot trimrem toto napt nastavme i na druhm vstupu. Mezitm termistor ochladl a LED zhasla. Obvod tedy mme nastaven pro sepnut pi pedchoz teplot. Opt mme napt na termisto-
Slovnek:
temperature ambient temperature resistor thermistor teplota okoln teplota rezistor termistor
Odporov idlo
klov slova: horn mez, doln mez, tepeln setrvanost, hystereze, fotorezistor, regulace Zopakujeme si, e mnli se teplota prosted, mn se i odpor odporovho idla. Pi zvyovn teploty se u termistoru se zpornm teplotnm souinitelem NTC odpor sniuje. V zapojen na obrzku 1 se zvenm teploty termistoru sn jeho odpor a tm se zmen i napt na dlii R1Rt, kter je pivedeno na neinvertujc vstup operanho zesilovae. Protoe v tomto zapojen nen zavedena zptn vazba z vstupu na vstup, bude li napt na invertujcm vstupu vt ne na neinvertujcm, zmn se vstupn napt skokem na maximln dodaitenou hodnotu samozejm ni ne je napjec napt. Toto zapojen lze pout napklad pro indikaci zaht na uritou mez peht pekroen urit meze nebezpe pekroen teploty To je pouze slovn vyjden, zle na tom, jak vznam vzrst sledovan teploty m. U praktickch realizac sledovn zmn teploty obvykle krom indikace zven teploty nastv njak reakce na tento stav. Bu indikovan teplo njak pouvme, nebo ho naopak nechceme a tak vypnme vytpn nebo dokonce zapnme chlazen. Spnn je mono provst: tranzistorovm spnaem rel tyristorem nebo triakem nebo i jinak Tato tmata jsme ji probrali a tak si probran zapojen mete doplnit podle svch poteb.
69. dl
Obr. 2 Zapojen se zavedenou hysterez se zaheje na nastavenou mez, odpoj se vytpn a teplota opt kles, pi poklesu se opt zapne. Kdyby rozdl mezi teplotou, kdy dojde k vypnut a teplotou kdy dojde k zapnut byl pli mal, tak by se topn tleso zapnalo vypnalo i pi malch odchylkch teploty, obvod by doslova osciloval, indiktor blikal. U ehliky nebo mikropjeky vidte, e po zaht na uritou teplotu indiktor zhasne a topn tlsko je odpojen a teprve po ochlazen na uritou teplotu opt zane zahvn. Mme tedy dv meze doln mez horn mez. Setrvn v tomto rozdlovmu stavu na nezmnn hranici se k hystereze. V zkladnm zapojen na obrzku 1 je hranice zmny velice ostr a u naich pokus je tepeln setrvanost termistoru i rychlost zmn teploty tak velk, e po
Hystereze
Ns te zajm pechodov stav mezi ohtm na uritou mez a ochlazenm pod tuto mez. Zcela prakticky: u ehliky nebo mikropjeky (nap. ERS50 a jinch) vidte indikaci opanou. Svtlko svt pi ohevu a pi dosaen nastaven teploty zhasne. ehlika nebo pjeka jsou zaht a jejich teplo meme pouvat k ehlen nebo pjen. Pitom ale teplota ehliky nebo hrotu pjeky opt kles. Kdy klesne pod mez, pi kter se vytpn odpojilo, opt se zapne a vytp. Jakmile
Obr. 1 Pokusn zapojen kompartoru
152

na horn hranici. Ob napt na obou vstupech si napeme a porovnme. Jsou takka stejn.
2. pokus
Zapojme rezistor R4 (viz obr. 2). Opt opakujeme tent pokus. Ha! Pi nastaven trimru Px na hranici, kdy se LED rozsvt, se napt na druhm vstupu se zmnilo! Poskoilo o kousek v. A pi oten trimrem zpt musme napt na nastavovanm vstupu dorovnat a na tuto hranici. Pak dojde opt ke skoku napt na vstupu na pvodn hodnotu. A mme hysterezi.
Obr. 6 Fotorezistor rove napt na pevnm dlii v invertujcm vstupu. Po povolen stisku se termistor po chvilce ochladil a LED zhasla. Pi oht teplem pjeky asi 0,5 cm od termistoru napt kleslo z pvodnch 3,1 V na asi 2,5 V, nebo i mn, podle zaht. Pi troe trplivosti mete sledovat, jak pi vychldn termistoru napt pozvolna roste a kdy doroste na hranici danou naptm na invertujcm vstupu, LED zhasene. Pi zapojen rezistoru R4 se zavede zptn vazba z vstupu na vstup; ta vta nm nic nek tak ji prakticky vyzkoume. Opt pipojme napjec napt. LED je zhasnut, na invertujcm vstupu (3) je pevnm dliem z pedchozho pokusu nastaveno napt o trochu men, ne na termistoru na neinvertujcm vstupu (), Voltmetr pipojme na invertujc vstup a sledujeme napt. Pi oht termistoru se jeho odpor zmenuje, zmenuje se i napt na neinvertujcm vstupu. Jakmile je na () vstupu men napt ne na (+), LED se rozsvt. Ale ouha, Napt na vstupu (+) nm ucuklo! O trochu se zvilo. Take aby LED zhasla, mus se napt na termistoru snit jet POD pvodn nastavenou hodnotu, a na novou vypnac hodnotu. V pokusnm zapojen pi rezistoru R4 82k napt poskoilo ze 3,1 V na 3,2 V. Zd se to maliko, ale u termistoru to znamen nkolik C. Kdy termistor zchladme (studenou lhv nebo kouskem ledu z ledniky) a napt na termistoru a dlii nastavovacho napt se vyrovnaj a LED zhasne, napt na invertujcm vstupu opt posko na pvodn nastavenou hodnotu a LED bude zhasnut a do doby, ne napt na termistoru pi oht doroste na tuto hranici.
Obr. 3 Teplotn idlo s hysterez pekroen hranice teploty nic nebrn jejmu zvyovn a tak se po pechodu hranice, pi kter se vstupn napt operanho skokem zmn, teplota jet dle zvyuje. Pokud bychom sledovali teplotu, kter roste pomalouku a pi vypnut vytpn (nebo zapnut chlazen) by ihned klesala, dolo by ve popsanmu neustlmu zapnn a vypnn. Pro ilustraci chovn obvodu s hysterez si nae zapojen doplnme o rezistor vedouc z vstupu na vstup v obr. 2 to je R4. Ve schmatech v literatue najdete tento rezistor s hodnotou dov megaohmy, my to pro ely mal koly troku peeneme, pouijeme takovou hodnotu, aby zmny byly dobe miteln, napklad 100k.
3. pokus
Msto trimru Px opt zapojme termistor, R4 odpojme a napt na vstupech pi pokojov teplot vyrovnme. LED nesvt. Termistor zaneme zahvat, LED se rozsvt. Termistor nechme zchladnout, LED zhasne.
Obr. 5 Schmatick znaka fotorezistoru
1. pokus
Pro jednoduchost si zapojme msto termistoru opt trimr na nepjivm kontaktnm poli je to dlem okamiku (vborn drek k vnocm, e?) a nastavme na nm hodnotu, kterou by ml termistor v klidovm stavu tedy pi pokojov teplot. Druhm trimrem P1 nastavme takovou hodnotu, aby kompartor byl ve stavu blzkm peklopen, ale jet se nepeklopil. To udlme tak, e trimrem otme tak, a se LED na vstupu prv zhasne a popojedeme jenom o kousek dl. Rezistor R4 zatm nezapojme. Mme ob vstupn napt na zkladnm obvodu (u mte vlastn digitln multimetr? Taky dobr tip na drek k vnocm). A te trimrem Px nahrazujcm termistor otme a sledujeme zmny vstupnho napt a vimneme si, pi jakm napt na vstupu se nm rozsvtila LED na vstupu dolo ke skoku napt
4. pokus
Do zapojen z 3. pokusu zapojme rezistor R4 a opakujeme. Termistor ohvme, LED se rozsvt. Termistor nechme opt zchladnout, ale LED nechce zhasnout ani pi poklesu na pvodn teplotu! Termistor musme dokonce ochladit, aby LED zhasla. Pokus opakujeme a pitom mme napt na obou vstupech a vimneme si zmny napt na vstupu, kterou je pak teba dorovnat.
Jak byl men zkuebn vzorek:

U pokusu s termistorem, kter m pi pokojov teplot 25 C odpor 3 000 ohm v zapojen podle obrzku 3 bylo na termistoru napt asi 3,1 V (viz obr. 4). Toto napt je pivedeno na neinvertujc () vstup. Na invertujcm vstupu byl trimr P1 nastaven tak, aby se LED rozsvtila a pak jezdec pooteen tak, aby prv zhasla. Na tomto vstupu bylo nameno takka tot napt, ale o desetinku ni. Mal mnemotechnick pomcka: kdy je na kladnm vstupu ni napt ne na zpornm, tak je kompartor ve stavu, kdy m na vstupu minimln napt, nkdy se k, e je ve stavu low na doln rovni. A naopak, jeli na kladnm vstupu vt napt ne na zpornm, je ve stavu high na horn rovni. Pi oht v prstech se okamit LED rozsvtila, napt na termistoru kleslo pod
Mnoho slov?
Vyzkouejte si to radji sami prakticky. A co kdy pouijte termistor s kladnm teplotnm souinitelem PTC, nebo ho dte do horn vtve dlie, nebo bude v dlii na invertujcm vstupu a nastavovat budete rove na neinvertujcm vstupu? Zle na vs, jestli chcete bt jenom pojdai kol nebo mte na vc.
Obr. 4 Men napt na vstupech
Obr. 7 Men odporu fotorezistoru
153

t pravideln cestika, m dva vvody (viz obr. 5). Schmatick znaka (viz obr. 6) se v literatue rznch zem li, ale vdy m v sob symbol rezistoru a symbol dopadajcho svtla ipky smrem k soustce. Odpor lze zmit bnm ohmmetrem, fotoorezistory se vyrbj v hodnotch dov kiloohm a stovek kiloohm. To je tak zvan jmenovit hodnota. Podobn jako jsme termistory mili pi pokojov teplot, tak i fotorezistory zkusme mit pi bnm osvtlen. Ouha. Pi pikryt se odpor zv, pi osvtlen se zmen. Take jmenovit odpor je definovan ve stavu bez osvtlen.
Obr. 8 Men napt na fotorezistoru v dlii napt
5. pokus
Stle jsme se motali kolem pokojov teploty a ochlazen pod pokojovou teplotu se mus provst umle, tak zkusme cel pokus provst pi vy teplot, ne je pokojov. Termistor opt zahejeme v prstech na teplotu asi 35C, pi kter se LED rozsvt, nechme ho trochu ochladit, teba na pokojovou teplotu nebo o nco vy a protoe LED by sama nezhasla, trimr P1 nastavme tak, aby LED prv zhasla. Mme nastavenou doln mez hystereze. Ale tm jsme zmnili i nastaven napt na (+) vstupu, se kterm se porovnv napt na termistoru. Nyn termistor opt zahvme, pokud nesta prsty, pouijeme blzkost pjeky, sledujeme, kdy se LED rozsvt. To je horn mez hystereze. Pi poklesu pod tuto teplotu LED nezhasne, mus klesnout a na doln mez. No a mme simulovanou situaci pi zahvn tlska mikropjeky. Podobn pracuje i elektronick pokojov termostat napklad plynovho kotle. Pi poklesu teploty na uritou doln mez, napklad 20 C se v termostatu sepne rel a svmi kontakty zapne kotel. Pi zaht nad 20 C se nevypne, ale nechv topen zapnut a do doby, ne teplota v mstnosti bude napklad o 1 C vy. Potom kontakty rel rozepnou a kotel vypnou. Zase a do doby, kdy teplota v mstnosti s termostatem klesne pod tuto teplotu. Kdyby termostat neml tuto hysterezi, tak by kotel i pi sebemenm prvanu nebo oteven dve zapnal a po zaht opt vypnal.
Obr. 9 idlo osvtlen s fotorezistorem pro baantky, zda se bude odpor mnit. Ns ale zajm nejvc vliv na bn denn svtlo, nebo svtlo rovky, kter m svteln spektrum podobn dennmu.
6. pokus
Mme fotorezistor. Zkuste zmit jeho odpor ohmetrem (viz obr. 7) s rukovm midlem i v digitlnm multimetru pro porovnn, jestli se ob metody neli. Vme, e mc proud rukovm midlem je takov, aby se vychlila ruka, tedy dov destky a stovky mikroampr, u DMM me bt mnohem men. Tak je mono ho mit i voltamprovou metodou a zjistit, jestli je jeho charakteristika linern. U termistoru prchodem proudu dochz k vlastnmu ohvn, kter me ovlivnit jeho odpor. Tady vs sice tak me zajmat, zda se odpor fotorezistoru pi zmnch teploty mn, ale hlavn vlastnost fotorezhistoru je citlivost na svtlo. Zkladnm materilem je sirnk kademnat CdS, m je vysvtlena i zkratka tto soustky a oznaen ve schmatech. Na rozdl od fotodiody nebo fototranzistoru nem anodu a katodu, nezle na jeho polarit, Zkuste si ho sami pi men otoit, a se pesvdte. Zakrvejte ho rukou, peneste ho msto osvtlenho sluncem, lampikou, sledujte rychlost odezvy tady sice nen tepeln setrvanost jako u termistoru, ale tato soustka m odezvu na zmnu osvtlen dosti lnou. Zkuste lampiku se rovkou 40 W nebo 100 W v lamp. Dojdete k poznn, e m je zdroj svtla intenzivnj, nebo bl, tm je odpor ni a naopak. Koumav tene napadne i citlivost na svteln spektrum na teplo nereaguje, take je asi necitliv i na infraervenou st spektra. Zkuste na nj svtit napklad infrarovkou m erven svtlo, pouv se na len znt, nebo v lhnch
7. pokus
Nasimulujeme si dli napt podobn jako v zapojen s termistorem (obr. 8). Fotorezistorr zapojme do srie s rezistorem R1 a tento odporov dli pipojme ke zdroji napt. Mme napt na fotoorezistoru pi rznm osvtlen (osvtlen i zakryt). Mn se v uritch mezch, kter si poznamenejte.
8. pokus
Fotorezistor zapojme to obvodu, ve kterm jsme mli termistor (viz obr. 9). Podoba je npadn, take funkci ji znte. Pi osvtlen fotorezistoru jeho odpor klesne, klesne napt na vstupu kompartoru, a rozsvt se LED na vstupu.
9. pokus
Zkuste si sami doma udlat obrcen idlo, reagujc ne na osvtlen, ale na zhasnut, na tmu. To zdaleka nen konec, sami si najdte podobn aplikace v literatue, zkouejte, bdejte, ute se a realizujte v praxi. Hezk vnoce a do novho roku vechno nejlep.
Nkolik slovek:
high low temperature low temperature high temperature limit photoresistor nominal value regulation set vysok nzk teplota nzk teplota vysok teplota mez fotorezistor jmenovit () hodnota regulace nastavit, nastaven
Fotorezistor
V katalozch najdete i dal odporov idlo, reagujc na zmny svtla. V katalozch nebo na sti ho najdete pod nzvy fotoodpor, fotorezistor, photoresistor, photorezistor, CdS sensor, apod. V dalm textu budeme pouvat pouze jeden nzev. Vypad jako kulat nebo hranat knoflek s oknkem, ve kterm je klika-
Fotorezistor, fotodioda, fototranzistor

klov slova: idlo, fotorezistor, fotodioda, fototranzistor, porovnvn pro vyhledvn na webu: CdS, photocell, photodiode, phototransistor, Fotorezistor mn pi osvtlen aktivn ploky svj odpor. Stejn jako rezistor nebo termistor nem polaritu. Jet se k nim z praktickch dvod vrtme. Pro za-
70. dl
najc zjemce o elektroniku, pro kter je zapojen s operanm zesilovaem, uveden v pedchozch kapitolch na koliky zatm pli sloit, je zapojen na obr. 1.
154

2. pokus
Msto termistoru zapojme fotorezistor, v nkterch katalozch uvdn jako CdS, ve star literatue jako fotoodpor. Jak ji vme, fotorezistor m pi bnm osvtlen njak odpor, kter si mete zmit ohmmetrem a pi zmnch osvtlen se tento odpor mn. Zapojen na obr. 2 je takka shodn se zapojenm na obr. 1. Velikost hodnoty trimru P1 volme tak, aby bylo mono dostaten citliv nastavit takovou polohu jezdce, kdy idlo rozsvc LED. a) Logickou vahou si ekneme, e pi napjen z baterie 9V a napt mezi bz a emitorem otevenho tranzistoru asi 0,7 V je pomr horn vtve dlie k doln vtvi v pomru napt 90,7 = 8,3 ku 0,7, tedy hrub zaokrouhleno asi 10. Aby bylo mono trimrem nastavovat pracovn bod podle zmn odporu termistoru nebo fotorezistoru, zvolme tuto hodnotu asi 5 men ne je odpor termistoru nebo fotorezistoru pi vchozm stavu tedy teplot nebo osvtlen. b) Ryze prakticky bez men prost pou ijeme trimr njak hodnoty, napklad 1 k a pokud by pracovn bod byl tsn za krajn polohou trimru, pouijeme men hodnotu, napklad polovin. A pokud by ani nastavenm na horn polohu trimru stle nedolo k oteven tranzistoru, pouijeme trimr s hodno tou napklad 10 vt. Prost se zkusmo nkam trefme ryze prakticky, pouze s logickou vahou i bez men.
Obr. 4 Men fotodiody mcky, kter pro pevod infraervenho svtla na viditeln pouvaj rzn prvky citliv na toto infraerven zen, co je pklad i infraerven fotodiody. A tu te mte v ruce. Fotodiodu tak mete najt na vraku disketov jednotky, nebo i jinch zazen, kter mete prozkoumat a pouit se z nich. Dvejte se pozorn, kad rozebran zazen, na kterm u nen co pokazit se me stt zdrojem pouen o pouvanch technologich, soustkch a funkci zazen.
Obr. 1
1. pokus
Msto operanho zesilovae pouijeme kemkov tranzistor. V nkterch schematech najdete oznaen TUN, co je zkratko pro Tranzistor Univerzln NPN, tedy tranzistor, kter vyhov ve vtin univerzlnch zapojen. V naem ppad to me bt nzkofrekvenn tranzistor KC507 a KC509, nebo jeho obdoba KC237 a KC239. K v katalozch TESLA Ronov znamen kemk. Firma Siemens ve svch katalozch germaniov soustky oznauje prvnm psmenem A a kemkov psmenem B. Dal psmeno oznaujte typ soustky, zde psmenko C znamen nzkofrekvenn tranzistor, tedy tranzistor pouiteln s napjenm z bnch zdroj napjen, tedy i z bateri pouvanch pro nae pokusy. Napklad tranzistory BCnco. Zn to divn, ale na slu opravdu vtinou nezle, jenom je teba dodret polaritu tranzistoru uvedenou v nvodu NPN nebo PNP, co si mete podle jedn z prvnch lekc tto koliky zjistit. Pouijeme takov termistor, kter se nm poda sehnat z njakho vyslouilho zazen. Ped zapnutm napjen trimr P1 otome jezdcem na tu stranu, kde je trimr pipojen k zemi, tedy k zpornmu plu zdroje. Take pi zapnut je mezi bz a emitorem tranzistoru prakticky nulov napt, tranzistor nevede, LED nesvt. Pomalm otenm trimru najdeme polohu, kdy se LED prv rozsvt. Potom se vrtme do polohy, kde LED prv zhasne. A te zkusme termistor ohvat bu v prstech nebo o hrneek s horkm ajem, nebo piblenm horkho hrotu pjeky. Odpor termistoru se teplem sn a do bze tranzistoru zane tci vt proud, kter oteve tranzistor a LED v kolektoru se rozsvt. Pokusy s teplem byly popsny v pedchozch kapitolch.
Pozor!
Pokud chcete nkter soustky vypjet pro dal pokusy, pjejte na dobe vtranm mst, krtce a snate se nevdechnout linouc se kou a zpach. Nkter desky bvaj jet po zapjen opateny ochrannm lakem proti korozi nebo dalm vlivm prosted a pi zaht se z nich mohou uvolovat zdrav kodliv ltky. Fotodioda m schmatickou znaku (viz obr. 3) podobnou LED, ale ipky smuj dovnit. Fotodiody se vyrbj v nejrznjm proveden a) podle citlivosti na svteln spektrum pro viditeln svtlo, pro infraerven zen a i pro ultrafialov zen. b) s elnm nebo bonm oknkem c) s rznm provedenm pvod, v kovu, plastu, ir, sklenn, plastov, tmav, atd.
3. pokus
Obr. 3 Schma diody
Fotodioda
Nebute smutn, e nemte pro pokusy termistor nebo fotorezistor, hledejte dl. Na zkladn desce videa nebo televizoru mete najt idlo dlkovho ovldn. Mnohdy bv jet zakrytovan v plechu, typick je pro nj tmav ploka, za kterm bv tak zvan fotodioda nebo fototranzistor. Tmav ploka je tmav pro denn svtlo, kter pes ni neprochz a neovlivuje tak idlo. Pro dlkov ovldn elektrickch spotebi televizoru, videa, Hi-Fi ve, stahovn aluzi v byt nebo i pro penos signl bezdrtov myi se pouv vtinou infraerven svtlo. Infraerven svtlo le u ervenho okraje spektra viditelnho svtla, tak ohe nebo hav tlesa maj ervenou barvu, kterou zasahuj do viditeln sti svtla. Infraervenou sloku u lidsk oko nevid, pro non vidn slou optick po-
K diod, o kter si myslme, e je to fotodioda, pipojme citliv voltmetr pepnut na stejnosmrn rozsah (viz obr. 4). Vyhov bn digitln multimetr, ppadn i univerzln rukov mc pstroj DU10 nebo UNI10 a podobn. Abyste si udlali pedstavu, co asi mete namit, je zde uveden pklad men neznm fotodiody z jakho videa. mysln, protoe tak asi budete postupovat i vy. To je vodtko pro vai dal innost v ivot. Nehledat pesn nvody, cestiky kter ped vmi vylapal nkdo jin. Mte vlastn rozum. Jen tak se stanete budoucm novm Voltou, Edisonem, Novkem i Krajkom.
Obr. 2
Obr. 5 Men osvtlenho pechodu tranzistoru
155

vm pouzdru kolem prsvitnho ztavu pvod. Zkusme si rozebrat tranzistor v kovovm pouzdru. Napklad vkonovmu NPN tranzistoru lze pilkou na kov uznout po obvodu vko a pokud nepokodte vnitn strukturu, me zkusit mit napt na vvodech bze a emitoru. Pi zmnch osvtlen tto vnitn struktury se mn i napt (viz obr 5). Pro plnost si zkuste jet zmit i napt mezi bz a kolektorem a mezi kolektorem a emitorem. Tranzistory se v praxi daj jednodue vyzkouet jako dobr/ patn ohmmetrem. Zkuste si takto osvtlovan oteven tranzistor zmit v propustnm i zvrnm smru ohmmetrem v DMM i rukovm mcm pstroji.
Obr. 6 Zapojen a) fotodiody, b) fototranzistoru Dioda poloen na stole u okna v mstnosti se zivkovm osvtlenm mla mezi anodou a katodou napt asi 240 mV. Pi zastnn rukou napt kleslo na asi 160 mV. Reaguje! Pi osvtlen stoln lampikou napt vzrostlo na asi 480 mV. Pi zakryt prstem napt kleslo na asi 200 mV. Jak to? Pi pedchozm zastnnm rukou bylo napt jenom 160 mV a te asi 200 mV proto, e na prst svtila stoln lampika a prstem svtlo prosvtalo. Infraerven svtlo me tlem teplokrevnch ivoich, tedy m.j. s ervenou krv, pronikat pomrn hluboko a prstem prost prosvt. To je mimodk i jeden z dkaz, e zkouen fotodioda reagovala na infraerven svtlo. To nebyl clen pokus, jenom logick zdvodnn pozorovanho jevu. Pi zhasnut svtla a dalm zakryt diody napt kleslo a na asi 50 mV. Npad: penst diodu do pln tmy! Nmitka - nebude vidt na mc pstroj. Vypad to jako aprlov vyprvn, ale naute se mt npady a provdt jejich hodnocen a realizaci. Jste v kole praktick elektroniky. Pi vloen fotodiody do zavenho seitu na n napt kleslo asi na 20 mV. Zvr: bez osvtlen, tedy bez dopadajc svteln energie na diod nen dn napt. m vt osvtlen, tm vt napt, ale jenom do velikosti napt na pechodu PN, tedy asi do 0,6 V. Zkuste zamnit pvody o midla. V jedn pozici je ped hodnotou napt znamnko mnus, v ppad kladn polarity se znamnko nezobrazuje. Toto napt je polarizovan, fotodioda m lidov eeno plus a mnus. Na rozdl od termistoru a fotorezistoru je u fotodiody teba dodret zapojen anody a katody podle schmatu.
Obr. 7b Obvod reagujc na svtlo
Praktick realizace
Obvod s termistorem mete pout napklad k hldn poklesu teploty k bodu mrazu u budov po zplavch mete termistory zazdt sdrou na povrch mokr stny a pvody od tchto idel vst k zazen, kter jste na zklad pedchozch lekc mal koly schopni alespo teoreticky realizovat, kter pi poklesu na nastavenou teplotu spust ventiltor ppadn zapne i napjen do topn spirly horkovzdunho ventiltoru. Bylo by mono napklad mokrou budovu a nad ru zaplaven nasucho obezdt polystytenovmi deskami a mezi nimi a stnou ponechat mezeru na proudn horkho vzduchu. Tento izolan obal jet navc tsn zakrt PVC nebo PE fli, aby vzduch neutkal kde nem. A mezi stnu a tuto izolaci vhnt tepl vzduch, nechat ho proudit tak, aby stna nepromrzla a krystalizac vody se zdivo nerozdrobilo. Proudc vzduch zrove odvd odpaovanou vlhkost. Nejde ani tak o vysuen, jako o zajitn, aby zdivo pes zimu nepromrzlo. Nklady na izolan obal i tu trochu elektroniky a horkovzdun ventiltor jsou mnohonsobn ni ne znien budova a jej demolice, nehled na citovou vazbu k pokozenmu domu.
Fototranzistor
Tranzistory citliv na svtlo se nazvaj fototranzistory. V pouzdru maj oknko pro osvtlen, nebo je cel pouzdro ir. Kupodivu mnoh fototranzistory maj jenom dva vvody emitor a kolektor, protoe na bzi dopad proud foton, take i v nkterch schmatech je nakreslen znaka fotodiody a teprve v popisu nebo v rozpisce je uveden fototranzistor. Na schmatick znace opt vidme dv ipky smujc do soustky. V literatue najdete nejrznj zapojen s fotodiodami a fototranzistory, napklad laserovch zvor, tester dlkovho ovldn, a dalch. Protoe jejich odezva na zmnu osvtlen je mnohem rychlej ne u fotorezistor, pouvaj se i na penos signl optickou cestou. Tato zazen meme rozdlit zhruba podle reakce na stavy: svtlo/tma digitln plynul zmny analogov signlov oba zpsoby
5. pokus
Pouze pro vyzkouen si meme zapojen na obr. 1 upravit pro spnn fotodiodou (viz obr. 6a) nebo fototranzistorem (viz obr. 6b),
trocha slovek:
photocelle IR infrared day light dark light remote control Fotozelle, e; IR infrarot Tageslicht, s finster, lichtlos licht Fernbedienung, e fotobuka I infraerven denn svtlo tmav svtl dlkov ovldn
4. pokus
Pechody PN jsou i v tranzistoru, v [6] je uveden praktick neekan vliv nhodnho intenzivnho osvtlen na funkci elektronickho zazen tm, e svtlo pronikalo do tranzistoru v kovo-
6. pokus
Obvod s fotorezistorem meme zapojit tak, aby nm reagoval na tmu (viz obr. 7a) nebo na svtlo (viz obr. 7b). Funkce je jasn. Obdobn meme zapojit i obvod s termistorem, aby reagoval na zaht nebo naopak na ochlazen.
Prameny:
[1] [2] [3] [4] [5] Rdio plus KTE 11/2002 Mal kola Rdio plus KTE 12/2002 Mal kola ed, Vclav; Rozeberte si PC http://www.pcprg.com/camlight.htm http://www.belza.cz/measure/dotest.htm - tester dlkovch ovlada [6] Rdio plus KTE 1/1999 Mal kola [7] Rdio plus KTE 8/2001 str. 1618 Otvrn kurnku [8] http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/kap2/ 2_2_5.html
7. pokus
Msto LED meme do kolektoru tranzistoru zaadit vhodn rel, kterm meme nco spnat nco... rel a pipojovn dalch obvod a spotebi k jeho kontaktm jsme u probrali. Spotebie napjen stdavm naptm je lep spnat triakovm spnaem zenm oddlujcm optotriakem to jsme tak probrali.
Obr. 7a Obvod reagujc na tmu
156

Fotorezistor, fotodioda, fototranzistor
Klov slova: vstupn obvody idel, idla komparace, vlastnosti svtla, men svtla. spnat cokoliv stejnosmrn nebo stdav obvody s rznm naptm (i kmitotem), zle jenom na proveden rel (lednici, plynov kotel stednho topen, topn tlsko akvria, vstranou dopravn znaku pozor nled!, svtlo automatickho majku, veejn poulin osvtlen, atd. [2]. Na obr. 3 je v obvodu spnacho tranzistoru optolen, kterm je spnn triak a ten me spnat klasick spotebie napjen stdavm, obvykle sovm naptm, i nejrznj dal zazen napjen tmto naptm obhov erpadlo slunench kolektor, reflektor, odsava dmu, zle na va fantazii [3].
vlnov dlka [nm] 14 350 395 425 425 455 455 490 490 575 575 590 590 650 650 750 750 10 000
71. dl
barva UV fialov indigov modr zelen lut oranov erven I
Aplikace idel
Zopakujeme: idla vlivem zmn prosted, na kter jsou citliv, mn sv elektrick vlastnosti. V pedele probranch obvodech se jejich stav porovnv s uritm pevnm, nemnnm, referennm (vztanm) stavem. Pi pekroen tchto uritch hraninch, meznch, limitnch, prahovch stav hornch (maximlnch) nebo dolnch (minimlnch) se vstup z porovnvacho komparanho obvodu pouv k zen njakch dalch zazen, nebo obvod rozsvcen, zhasnut, zapnut i vypnut topen, nebo naopak chlazen, ventiltoru, topnho tlesa, motoru, obhovho erpadla, stncch aluzi, oteven nebo zaven kurnku, zaplen hoku, vyputn vody, vypnut nebo zapnut lednice nebo oteven dve, vjezdovch vrat, zastaven vrobn linky kostkovho cukru, vyvoln alarmu, spadnut klece, napotn dalho kusu vrobku, osoby prochzejc turniketem, snmn otek 5,25 diskety, pijmn pulz infraervenho zen dlkovho ovldn televizoru, videa, atd. atd.... Aplikac je mnoho a mnoho. Nejsou omezeny inenrskmi monostmi, ale silou ducha, npad a fantazie. Pipomete si sami(y) dal a dal aplikace.
Tab. 1 celkovm jasu je napt z porovnvacho idla mal a k vyhodnocuje se napt na druhm idle vzhledem k tomuto referennmu idlu. Uveden zapojen vyhodnocovalo tmav a svtl tvereky na B monitoru potae [5] a [6]. c) Robot, kter se nat za svtlem, m dv idla a vyhodnocuje, zda je na obou stejn napt. Jestlie na jedno idlo dopad mn svtla, robot se ot tak, aby se napt na obou idlech vyrovnala. Bez ohledu na uritou intenzitu. d) Podobn se zamuje dalekohled sledujc slunen skvrny, slunen kolektory na ohev vody nebo slunen fotovoltaick lnky. e) lovk vyhodnocuje smr zvuku dvma uima, tot lze elektronicky realizovat dvma mikrofony na vstupech.
Obr. 2 Spnacm tranzistorem je spnno rel, jeho kontakty ovldaj dal obvody
Vzjemn porovnvn komparace

Poznali jsme, e podle zapojen termistoru v dlii meme vyhodnocovat zven nebo snen teploty vzhledem k urit, pevn nastaven mezi. V jinm zapojen se dvma idly porovnme snman stav na jednom idle vzhledem k promnlivmu stavu na druhm idle. Pklady z praxe: a) kdy je voda ze slunenho kolektoru teplej ne voda v zsobnku, je zapnut obhov erpadlo, kter ji dopravuje do systmu [3], [4] a jestlie je (napklad v noci nebo i ve dne po delm zamraen) voda z kolektoru studenj ne voda v zsobnku, obhov erpadlo se zastav, aby se voda v zsobnku neochlazovala. Srovnvac bod je teplota vody v zsobnku. V lt me bt napklad 50 C, zatmco na jae nm me stait, e bhem krtkho dne nap. 20 C tepl voda z kolektoru pedehv pro dal pouit vodu v zsobnku o 10 C studenj. b) Snma reagujc na svtl a tmav plochy je mus rozliit pi velkm i malm celkovm jasu. Proto jsou pouita dv idla. Vyhodnocuje se, zda na jednom idle je snmn vy jas ne na druhm. Protoe pi velkm celkovm jasu me bt i na porovnvacm idle vy rove napt. A podobn i pi malm
Nkter spnac obvody

Pro ilustraci si pipomeneme nkolik typickch ji publikovanch vstupnch obvod, kde na vstupu z kompartoru je: a) spnac tranzistor b) tranzistorem spnan rel c) optolenem spnan optotriak Spnac obvody, rel, triaky, optoleny a jejich aplikace jsme ji probrali v minulch stech. Na obr. 1 je spnacm tranzistorem pmo zapnn a vypnn ventiltor. V tomto ppad stejnosmrn motor ventiltoru [1]. Na obr. 2 je spnacm tranzistorem spnno rel, kter svmi kontakty me
Men teploty a intenzity osvtlen

Msto vyhodnocovn meznch stav a pouit pro spnn je mono tyto hodnoty mit a namen napt pevdt na pslun jednotky.
Teplomr
Jestlie v zapojen ohmmetru, kter jsme ji probrali, zapojme msto neznmho rezistoru s pevnou hodnotou termistor, bude se pi zmnch teploty jeho odpor mnit. Nen nic jednoduho, ne stupnici midla pestkat blm sprejem a nakreslit si novou stupnici. Tu si ocejchujete v jednotkch, kter vm bude vyhovovat C, F nebo Kelvinech. A zase: nic vs neomezuje, aby jste pou-
Obr. 1 Spnacm tranzistorem je pmo ovldn ventiltor
Obr. 3 Tranzistorem je ovldn optolen a jm triak
157

vlnov dlka [nm] 428 470 475 526 555 565 574 585 590 605 615 630 635 655 697 barva modr modr modr zelen zelen ist zelen zeleno lut lut jantar. lut oranov oran. erven erven erven super erven diff. erven tmav
V obvykle pouvanch fotoapartech a kamerch je expozimetr ji soust vnitnho vybaven pro automatick nastaven expozice. U expozimetru je nejdleitj to, e m ve spektru viditelnho svtla, kterm se m exponovat film. Zatmco polovodiov fotocitliv prvky uvdn v katalozch maj rznou citlivost pro rzn sti spektra.
Svteln spektrum
Viditeln svtlo tvo pouhou st kmitotovho spektra, v katalozch se obvykle uvd jako vlnov dlka od 400 nm do 750 nm. Pokud chceme ke svm pokusm pout nebo koupit njak fotocitliv prvek, je teba se v katalogu podvat na tento parametr. Napklad fotodioda firmy Siemens SFH206 je citliv na IR i na viditeln svtlo, obdobn typ SFH206K m filtr, kter propout pouze IR zen. Nzvoslov zkratek vychz z nminy i anglitiny IR je infrarot nebo infrared tedy infraerven (I) zen. Slovo zen je pesnj, protoe slovo svtlo vyjaduje pouze viditeln svtlo. Pokud kme, e infraerven lampa m infraerven svtlo, vyjaduje pouze to, e vidme, e pi zapnut svt erven, ale vtina zen je infraerven, kter ji oko nevnm jako svtlo, m spe tepeln inky na prohvanou tk. Podobn je UV ultraviolet esky ultrafialov zen. Lidsk oko vnm kmitoty psma oznaovanho jako viditeln svtlo jako barvy v poad, kter je mono vidt v duze. Pr kdysi jaksi uitel fyziky ermk nauil dti mnemotechnickou pomcku pro zapamatovn poad: ermk Oznamuje e Ztra Mme Fyziku ( erven, O oranov lut, Z zelen, M modr F fialov). Tab. 1 si nemuste pamatovat, pokud chcete vdt, na jakou barvu, nebo na jak rozsah barev je soustka citliv, pomeme daji o LED diodch katalogu [9]. Take napklad fotodioda: BPW21 citliv na 350 a 820 nm je citliv na cel spektrum viditelnho svtla i okraj UV a BPW41N na 925 nm tedy na infraerven zen tto vlnov dlky a fototranzistor BPW40 s rozsahem 520 a 950 nm je citliv na spektrum od zelen a po okraj infraervenho zen, nen citliv na modrou a modrozelenou, ani na UV zen. Pro vae pokusy budete v katalogu hledat i tyto daje a tak smr a hel, ve kterm je soustka citliv. Nkter z eln ploky, jin z boky.
Tab. 2 vlnov dlky barvy nalezen podle LED v katalogu ili vae vlastn znaky na midle snhovou vloku nebo rampouch, snhulka pro nzk teploty apod. u midla sledujcho pokles teploty pod zmrazovou teplotu, kdy je nutno zapnout ohvn potrub, nebo ehokoliv. Nic vs neomezuje. Mi teploty motoru auta m tak jenom nkolik ar a erven polko. Vc nen zapoteb. Samozejm se vyrbj pesn teplomry. Men teplot je cel vda. Nvody na stavbu amatrskch teplomr najdete v literatue. Tot plat pro men intenzity osvtlen. Rozliuje se jas, osvtlen, pmo dopadajc nebo rozptlen svtlo i barevn spektrum.
Obr. 4 Kompartor porovnv napt ze dvou snmacch prvk souasn
Nkter slovka
green pure green amber infrared (IR) infrarot ultraviolet (UV) sensitive area luminance direction angle surface flat surface not flat zelen ist zelen jantarov infraerven (I) ultrafialov citliv ploka osvtlen smr hel povrch, plocha ploch zakiven ploka (na fotodiod) Pro nzornost vkladu byla pouita zjednoduen schmata ji publikovanch zapojen, kter najdete v tchto odkazech: [1] Praktick elektronika C stavebnice a konstrukce 6/01 str. 2728 [2] Rdio plus KTE 1/99 str. 7; Teplotn spna stavebnice . 393 [3] Praktick elektronika A radio 9/97, str. 2324, erka, Rastislav.: Ovlda snench kolektorov [4] Praktick elektronika A radio 11/00, str. 26, Kadlec, Ji: Teplotn rozdlo v spna [5] Sdlovac technika 7/85 str. 271 [6] A Rdio konstrukn elektronika 3/97, str. 78 [7] Rdio plus KTE 1/99 str. 8; Svteln spna stavebnice . 394 [8] A Rdio konstrukn elektronika 6/01 str. 16 [9] Katalog GM electronics
Expozimetr
Nejjednodu zazen na men svtla je tak zvan expozimetr. Podobn jako u trochu nezvyklho npadu oznait teploty na teplomru obrzky ani na expozimetru nemte uvdn seln hodnoty lux, ale ruika ukazuje na polko s slem, podle kterho nastavujete expozici as a clonu, samozejm jet podle citlivosti filmu. Expozimetry se vyrbj v podstat dvojho typu: a) bez baterie b) s bateri V expozimetru bez baterie je pouze fotolnek a rukov midlo. Jako fotolnek se u prvnch expozimetr pouval nejstar znm typ selenov lnek. Selenov lnek je praddeek dnench germaniovch a kemkovch soustek. V expozimetru s CdS fotorezistorem mus bt elektrick lnek (nesprvn nazvan baterie, protoe baterie je tvoen nkolika lnky). Fotorezistor nen zdrojem napt, mn svj odpor podle zmn svtla dopadajcho na citlivou plochu.
158

Kandela svtivost
Klov slova: svtivost, kandela, zen, svtlo, fotometrie. osvtlen, infraerven zen standard zaloen na svitu rovky byl zvisl na jej stabilit, i kdy ji u od roku 1933 byl znm pozdji pijat princip definice podle emise svtla z ernho tlesa pi teplot tuhnouc platiny (2045 K). Jednotky svtivosti odvozen od velikosti plamene nebo hnut vlkna rovky pouvan v nkterch zemch tak byly ji ped rokem 1948 nahrazeny pvodn novou svkou odvozen od svtivosti Planckova zie (ernho tlesa). Pipravovala ji komise pro osvtlen CIE od roku 1937, vyhlena roku 1946 a ratifikovna roku 1948. Dostala nov nzev candela (oznaen cd). V nkterch uebnicch, literatue a i na netu stle najdete star definici (nap. viz [3]): Svtivost jedn kandely m 1/60 cm absolutn ernho tlesa pi teplot tuhnouc platiny pi tlaku 1 atmosfry.
pkon [W] 40 60 100 200
72. dl
svteln tok [lm] 430 730 1380 3150
Zkladn pojmy
Zen: penen energie elektromagnetickch vln (ale i stic) prostorem. Ziv energie: hrn energie zen na vech vlnovch dlkch, a je vidme nebo ne. Svtlo: zen kter je vnmno jako svtlo (pijmno okem a vyhodnocovno v mozku). Svtivost: obvykl katalogov daj u LED uvdnou v kandelch, ze zkratkou cd, obvykle vak v milikandelch, zkratka mcd. Podrobnosti najdete v uebnicch a literatue. My se dnes budeme zabvat viditelnm svtlem a infraervenm zenm.
Tab. 1 ji jako reflexn, nkdy tak nazvanou signln barvu). V literatue se setkte s V-lambda kivkami, kter byly zskny experimentln menm citlivost zraku mnoha osob a podle tchto vsledk standardizovny. K slu 1/683 W se dolo pepotnm z pvodn definice.
Svtivost LED
V katalogu mme LED zhruba rozdlen do skupin podle svtivosti: obvykl 1 a 10 mcd (vtinou kolem 2,5 mcd) zven 100 a 1000 mcd (obvykle kolem 140 mcd) velmi vysok 1000 a 9500 mcd. U nkterch LED je ale uveden i parametr svtelnho toku mlm mililumen.
Svtivost
Kdy fyzikov dospli k nutnosti vyjdit svit, svtivost, slu svtla, pouili jako srovnvac objekt svku. Citace z knky vydan v Olomouci roku 1902 [viz 1; str. 216]: Jednotkou svtivosti je normln svka paraffinov 2 cm v prmru s plamenem vysokm 50 mm, anebo Hefnerova lampa (octan amylnat) s plamenem 40 mm vysokm. Hefnerova lampa se m ku svce normln jako 1 : 1,2. Na konferenci elektrik (1884) byla za jednotku svtla ustanoveno mnostv svtla, je dv 2 cm2 tavc se platiny (jednotka Viollenova). Roku 1889 byla zavedena normln decimln svka, rovnajc se dvacetin jednotky Viollenovy. Pokrauje voln peklad z [2]: Roku 1909 se nrodn laboratoe USA, Francie a Velk Britnie rozhodly pijmout mezinrodn svku (International Candle) definovanou podle rovky s uhlkovm vlknem. Nmecko v t dob zstvalo u sv definice Hefnerovy svky. Ale
Svteln tok
Ve fyzice se ute i o svtelnm toku (luminous flux; Lichtstrom) F v lumenech (lm). Lidov eeno: svteln tok [lm] je roven svtivosti [cd] nsoben prostorovm hlem, ve kterm je svtlo vyzaovno, nebo uvaovno V katalogovch listech rovek a osvtlovacch tles mete najt daje v lumenech. Napklad v [6] je tabulka (viz tab. 1) daj svtelnho toku bnch rovek
Obr. 2 Svteln tok v prostorovm hlu 1 steradin osvtl na kulov ploe s polomrem 1 m plochu 1 m2 Absolutn ern tleso je hypotetick objekt, kter pohlcuje vechno, jm zachycen zen a tak je tedy ern. Pi teplot 1772 C je ale rozhaven, podobn jako wolframov vlkno v rovce a tak svt. Velikost 1/60 cm2 pedstavuje ploka 1 a 2/3 mm2. Protoe se ern tleso pi vysok teplot tko realizovalo, byly vyuity nov monosti radiometrie v men optickho zivho vkonu ke stanoven nov definice kandely. Kandela je jednotka pro svteln zen v danm smru ze zdroje, kter emituje monochromatick zen na frekvenci 540 1012 Hz a m v tomto smru intenzitu 1/683 wattu na steradin (viz [2, 4]). Steradin je jednotkov prostorov hel, kter na kulov ploe ohraniuje plochu rovnou druh mocnin polomru. Take na kulov ploe o polomru 1 m ohraniuje plochu 1m2 (cel kulov plocha m 4p steradinu). Frekvence 540 1012 Hz odpovd vlnov dlce lutozelenho svtla 555 nm, na kterou je lidsk oko nejcitlivj (znte
Osvtlen
Pro osvtlen (illumination, lighting; Beleuchtung, Beleuchtungstrke) E se pouv jednotka 1 lux (lx). Men intenzity osvtlen se provd z praktickch dvod:
Obr. 1 Svka s jednotkovou svtivost
Obr. 3a Jednoduch luxmetr s kalibrac kadho rozsahu zvl
159

* u stanoven sprvn expozice pi fotografovn a filmovn (na film i pi digitlnm zznamu) * u stanoven vhodnosti osvtlen prosted v obytnch i veejnch budovch a prostranstv. Osvtlen 1 lux je a) v mst 1 m vzdlenm od zdroje svtla se svtivost 1 kandela b) nebo tam, kam dopad svteln tok 1 lumen na 1 m2. a) Z praxe vte, e stoln lampika se 40 W rovkou vm osvtl pracovit lpe, ne lampa se stejnou rovkou u stropu.
venkovn prosted sluneno skorojasno polojasno skorozataeno zataeno zpad slunce plnk svit hvzd jasn obloha vnitn prosted operan sl vkladn sk projekn kancel kancel obytn mstnosti chodby dobe osvtlen ulice slab poulin osvtlen osvtlen [lux] 50 000100 000 25 00050 000 10 00025 000 2 00010 000 1002000 1100 0,010,1 0,00010,001 osvtlen [lux] 5 00010 000 1 0005 000 300500 200300 50200 50100 20 0,1 svteln tok [lm] 3 0006 000 1 5003 000 6001 500 120600 6120 0,066 0,00060,006 0,0000060,00006 svteln tok [lm] 300600 60300 1830 1218 312 36 1,2 0,006
Tab. 2 (pevzato ze [7]) jsou dvee, na kter si chcete posvtit, nebo oko, do kterho vm nkdo baterkou svt, nebo idlo midla osvtlen. Vztah vyjaduje vzorec: E = F/S [lx; lm, m2] Na internetu mete najt mnoho odkaz (viz prameny na konci lnku), napklad i tab. 2 (viz [7]). Obr. 3b Kalibrace pro vechny rozsahy spolen Podle prvnho Lambertova zkona se intenzita osvtlen sniuje se tvercem vzdlenosti E = I/r2 [lx; cd, m]. Praktick pklad: Jestlie pouijete napklad vysoce svtivou blou LED s 8000 mcd (tedy = 8 cd) jako montn svtlko pi opravch elektronickch zazen, osvtl vm ji ze vzdlenosti 1 m intenzitou E = 8/1 co je 8 lux. Ze vzdlenosti 10 cm (tedy 0,1 m), je intenzita ji E = 8/0,12. co je 8/0,01 a tedy 800 lux a vzdlenosti 2 cm to je dokonce 2000 lux. b) Jestlie m njak zdroj svtla (napklad baterka) svtivost 20 cd v hlu asi 60, odpovd svtelnmu toku 20 lumen vyzaujcmu do svtelnho kuelu s prostorovm hlem 1 steradin. Na kulov ploe 1 metr od zdroje svtla osvtl plochu 1 m2. Jakkoliv objekt, kter je na tto ploe je osvtlen 20 lm/m2. Tedy 20 lx. A je jedno, jestli to vyuit rukov midlo se 100 dlkovou stupnic a tak jsou i rozsahy stanoven 100 lx, 1 000 lx a 10 000 lx.
Kalibrace
Osadit plon spoj je snadn, ale bez kalibrace je to pouh hraka pro demonstrovn monosti men osvtlen. Prv proto pedchzel dlouh teoretick rozbor. Autor [8] pro kalibraci pouv referenn luxmetr. Pokud vm ho nkdo pj. V [9] je pro kalibraci pouita bn mln, matov rovka 100 W. Pro rozsah 100 lx je umstna 1 m daleko a kolmo k citliv ploce idla. Trimrem P1 je ruka 1 mA midla nastavena na konec stupnice. Pro rozsah 1000 lx je umstna 30 m daleko a ruka 1 mA midla je nastavena na konec stupnice trimrem P2. Pro rozsah 10 000 lx je umstna 30 cm daleko, ale trimrem P3 se nastavuje na 0,1 mA, tedy na desetinu pln vchylky ruky.
Jednoduch luxmetr
Obvykle je zapoteb zmit osvtlen ve spektru viditelnho svtla, u solri ve spektrech UV zen. Bu se vyhodnocuje jako celek, nebo jako hrn zen na vech vlnovch dlkch v menm spektru. Jako idlo je mono pout napklad fotodiodu BPW21 nebo asi desetkrt levnj BPW34, kter m v katalogu uvdn spektrum citlivosti v celm psmu viditelnho svtla. V literatue (viz [8] a [9] je tato fotodioda pipojena na vstup operanho zesilovae a ve zptn vazb je pepna rozsah a rezistory pro jednotliv rozsahy. V zapojen na obrzku a) jsou jednotliv rozsahy nastavovny kad zvl, v zapojen b) je luxmetr kalibrovn a dalm zesilovaem pro vechny rozsahy spolen. Namenou hodnotu lze st na rukovm midle nebo na digitlnm multimetru. Opt se s vhodou vyuij rozsahy mcch pstroj. V zapojen podle [8] se vyuv rozsah multimetru 2 V a tak jsou rozsahy stanoven 200 lx, 2 000 lx, 20 000 lx a 200 000 lx. V zapojen [9] je
Vlastn pokusy
Obvod zapojte podle obrzku c). Pro napjen pouijete symetrick napjec zdroj, kter jsme ji probrali, nebo si pomete jednoduchm odporovm dliem. Pozor, nezapomete na blokovac kondenztory u napjen, jinak se vm me stt, e napt ne a ne a nebude symetrick. Sta 68 nF u kadho pvodu napjen, ppadn jet 10 F. Do zptn vazby zapojme rezistor 1 M a na vstup pipojme bn digitln multimetr nebo rukov midlo. Pracovit by mlo bt osvtleno tak, abyste vidli na midlo, ale ne na pmm slunci u okna, protoe i odraen svtlo by vm ovlivovalo vae vahy o osvtlovn. Vae namen hodnoty si pite. V pln tm nebo pi zakryt idla by vstupn napt mlo bt 0 V. Pi osvtlen bnm osvtlenm najdete dal hodnotu. Pokud mte veer,
Obr. 3 c) Principiln pokusn zapojen je teba doplnit o napjen, d) obvod z c) je teba doplnit o napjen
160

vvody pi tm a osvtlen a pak si udlejte sami zvr.
5,8V Tma 4,3V Svtlo zivek 2,5m vysoko 120mV Lampika 40W 30cm
Neviditeln svtlo
Kdy ji zkuste zapojit jako bnou LED pes rezistor nic (viz obr). Nic nevidte, svt v infraerven, pro lidsk oko neviditeln sti spektra.
Obr. 4 Pokusn zapojen fototranzistoru v mstnosti pi umlm osvtlen, mete zkusit pout bnou stoln lampiku se 40 W rovkou ve vzdlenostech od 1 metru a asi do 10 cm. Nyn zkuste do zptn vazby zapojit rezistor 2 M. Namen hodnoty by mly bt dvojnsobn. Pi pokusn kalibraci mstnost zatemnte a pouijte 100 W nekrytou matovou rovkou. Nejlpe ve voln stojc lamp bez stntka nebo odrazovho krytu. Pozor na splen! rovka je hork! Pokud jste mlad vzkumnci, nedlejte tyto pokusy sami, vdy v ptomnosti dosplho.
Ppravek na zkouen
Pro vyzkouen sprvn innosti LED s infraervevnm zenm si pomeme jednoduchm ppravkem. M dv sti: vyslac a pijmac. a) IR idlo Na nepjivm kontaktnm poli (nebo v nouzi pipojenm do elektriksk lustrsvorky) zapojme fototranzistor do srie s rezistorem R1 a obvod pipojme na napjec napt, napklad na 4,5 V z ploch baterie, nebo jin napt. U zkuebnho vzorku jsme pouili 6 V. Mme napt na kolektoru fototranzistoru. Bnm voltmetrem, jak mte, sta i ten nejlacinj digitln multimetr. Namte njak napt, men, ne je napjec, protoe fototranzistor je osvtlen. Pi zakryt v prstech, nebo ernou krabikou od filmu, nebo jakkoliv jinak se napt zv skoro a na hodnotu napjecho napt - fototranzistor nevede. Pi osvtlen zblzka napklad stoln lampikou toto napt kles, tranzistor vede. idlo pikryjeme dlan ruky, mme vstupn napt a ruku shora prosvtm stoln lampikou nebo baterkou. Tlem prochz erven sloka spektra, proto fototranzistor reaguje. Mete zkusit i jin zdroje svtla a filtry. Zvr: tento fototranzistor reaguje na viditeln i erven svtlo. b) IR LED IR LED zapojme do srie a rezistorem R2. Nevidme, e by svtila. Otome ji smrem k fototranzistoru. Napt na fototranzistoru klesne. Zkusme mezi LED a fototranzistor vkldat neprhlednou pepku - napt reaguje. IR LED tedy svt. Pokus: zkuste obrtit polaritu LED. Te IR idlo reaguje na bn osvtlen. Proto se ped infraerven idlo vkld filtr, aby jeho innost nebyla ovlivovna okolnm svtlem. K pokusm s vhodou vyuijte kryc sklka nebo epiky z idel dlkovho ovldn z vrak videomagnetofon, nebo televizor, kter vm hodn soused a pbuzn nos k vaim pokusm, nebo je sami vykuchte u popelnic.
enou tmto smrem. V praxi ale asto potebujeme, aby citliv ploka byla na boku. V katalozch bvaj uvdn jako side looking. U nkterch idel na prvn pohled vidme oko, ploku nebo jakousi peciku nebo kapiku sklovit hmoty, kudy svtlo dopad na citlivou oblast. U jinch idel aktivn plochu (active area) zjistte pokusem a omylem (trial and error), nebo je v katalogu oznaen NOT FLAT AREA doslova ne ploch ploka, tedy ta zaoblen. Chrate si zrak: osvtlen pracovit nebo prosted m bt pimen. Pli slab osvtlen namh zrak a pli siln osvtlen je nepjemn. Sprvn volen osvtlen se posuzuje i u projekt staveb a me bt kontrolovno i hygienickou slubou specilnm mcm pstrojem luxmetrem.
Kter je kter?
Z obchodu jste si pinesli LED pro infraerven zen a infrafototranzistor. V katalogu a v literatue bvaj uveden napklad IRE 5 a IRS 5 nebo L53P3C a L53F3C jin. I kdy vm je peliv prodava dal do dvou pytlk a oznail, urit se vm stane, e se vm na stole smchaj. A te kter je kter? Vypadaj podobn. S vhodou pouijete v digitln multimetr. Mte obvykle 2 monosti zkouen: ohmmetrem zkoueku diod Mte v jednom smru a pak ve druhm - prost pehodte pvody a) infra LED ohmmetrem v obou smrech nepropustn, velik odpor >10 M diodov zkoueka v jednom smru stejn napt, jako kdy nic nen pipojen (u DMM APPA 98 je to napklad 2,63 V), ve druhm smru njak napt, napklad 1,05 V. b) fototranzistor (m dva vvody, nkdy si ho v literatue pletou s fotodiodou) Ohmmetrem v jenom smru (nepropustnm) m velik odpor >10 M, ve druhm se odpor mn podle osvtlen pi zakryt prsty napklad 7 k a pi osvtlen lampikou 40 W ze 30 cm m odpor asi 60 reaguje na svtlo. Zkouekou diod v nepropustnm smru stejn napt jako u nepipojen soustky, v propustnm tot pi zakryt tm a pi osvtlen se napt zmenuje (napklad a na 45 mV). Podobn si sami zkuste zmit fotodiodu a porovnat si jej vlastnosti s fototranzistorem. Zkuste zmit napt mezi
Obr. 5 Mezi infra LED a fototranzistory vkldejte neprhlednou pepku
Prameny:
[1] Pehledy vd prodnch k poteb uitelstva a studujcch napsal Jan KRANICH, nkladem R. Prombergara, Olomouc, 1902, [2] http://physics.nist.gov/cuu/Units/can dela.html [3] http://www.ucalegon.com/~gopsi/encyclopedia/candela.htm [4] http://www.natmus.dk/cons/tp/lightcd/ light_cd.htm [5] http://www.elkovo-cepelik.cz/teorie/ fotometrie.htm [6] Gren-Formeln-Begriffe, Siemens Aktiengesellschaft, Berlin- Mnchen, 1972 [7] http://www.electro-optical.com/whitepapers/candela.htm [8] Praktick elektronika C 6/1998, str. 26-27 Luxmetr k multimetru [9] Everyday Practical Electronics, December, 2001, str. 878 [10] Katalog GM electronics
Slovka:
candle area illuminated area light cone incandescent incandescent lamp svka plocha osvtlen plocha svteln kuel hnouc, ziv rovka s teplm svtlem, na rozdl od zivky nebo vbojky se studenm teplem
Kterou stranou se idlo dv?

Obvykl LED vyzauj nahoru tedy ve smru osy. Tak dosud probran idla (fotorezistor, fotodioda, fototranzistor) mla citlivou plochu (sensitive area) oto-
161

bulb bulb light incadescent lamp rovka rovka rovka pearl frosted perleov, u ns tzv. mln pskovan, u ns tzv. matov side look side looking bok, bon dvat se idlo citliv z boku.
Jet se trochu vrtme

klov slova: internet, Active-X, modem, poplatky; autordio, konektor; stmva, idlo Dnes se vrtme ke tem ji probranm tmatm, kter stoj znovu za povimnut: [1] HW ochrana ped Active X Rdio plus KTE . 3/2001, str. 1011, Jan David, stavebnice . 506,. [2] Autordio Rdio plus KTE . 1/2000, str. 3436, Mal kola, 37. st. [3] Fzov regultor vkonu (stmva osvtlen) Rdio plus KTE . 11/2000, str. 1617, stavebnice . 490 znaky sloen z jednotlivch bit jedniek a nul. Aby je bylo mono penet a ukldat, pouval se ji v 80. letech minulho stolet u prvnch pota pro domc pouit a zbavu geniln jednoduch zpsob: tato data se pevedla na slyiteln zvuk a nahrla na normln bn kazetov magnetofon, nebo se
73. dl
a demodultor, podle prvnch psmen MODEM. Penos je jasn. Podobn jako data je mono penet i volan slo bu ve tvaru pulz jako z mechanick selnice, nebo tn tnov volby. V em je problm? V penzch v poplatcch za hovorn. Pi navazovn spojen je tento postup: Zvednut sluchtka uzave se obvod mezi telefonnm pstrojem a telefonn stednou, kme, e se uzae smyka, kterou tee proud. Volba telefonnho sla. Vyzvonn volanho astnka Navzn spojen Trvn spojen Ukonen spojen, rozpojen smyky Zapotn hovoru podle doby trvn a tarifu podle psem. Pesn to se dje pi pipojen potae pes modem po telefonnch linkch. Obvykle si volte nejbliho poskytovatele internetovho spojen, abyste platili mstn hovorn, nebo i zlevnn tarif pro internet. Toto slo si pi instalaci a konfiguraci nastavujete na svm PC. Jenome se vyskytnou firmy, kter chtj vydlat na drahm, velmi drahm pipojen pes vzdlenou zemi. Vy sice volte mstn telefonn slo, ale na nkterch strnkch se me vyskytnut tak zvan pesmrovn, kdy je v modem odpojen a program provede volbu jinho sla, pes kter jste pipojeni. Take volte mezinrodn za mnohem vy tarif ani o tom vte. Zkuenj uivatel PC a modemu podle sluchu poznaj, e modem navazuje spojen ozv se typick cvrlikn. V prbhu penosu dat je ji reproduktor odpojen a nen nic slyet. Toto se jednoduchm AT pkazem d udlat i programov. Take
Obr. 3 z tohoto magnetofonu nahrla do potae. Logick rovn jedniky mly jin kmitoet a logick nuly taky trochu jin. V tomto lnku to dle rozebrat nebudeme. Prost to byl slyiteln zvuk, kter bylo mono slyet pi penosu jako typick cvrlikn. Specialist znaj pojem tnov telegrafie, pro normln uivatele potae to bylo zajmav a okamit pouiteln znovu. Ostatn stejn geniln byl vyeen vstup z potae prost na televizor, kter byl prakticky v kad domcnosti. Pro penos mezi dvma potai na dlku se tedy pouil znm princip tnov telegrafie, binrn data (dnes bychom ekli digitln) se namodulovala na slyiteln kmitoet v modultoru a ten se poslal bnmi telefonnmi linkami a k demodultoru, kde se zvuk pevedl opt na binrn data a v potai se mohla pout. Take u kadho potae je modultor
Obr. 1 Pesmrovn hovor, Active X, modem apod. nikomu nic nekaj, dokud nhodou nedostane et za pipojen internetu pes telefon ve vi, kterou by ani ve snu neoekval. Tento problm byl popsn a een ji v [1]. Protoe tento stav je stle aktuln, jet se k nmu vrtme. Vklad principu penosu dat po telefonn lince pro n el velmi zjednodume.
Obr. 2 Po telefonnch linkch je mono penet nejenom hovor, ale i data. Pro srozumitelnost hovoru je obvykle pouito kmitotov psmo 300 Hz a 3400 Hz. Pro telegrafii se pouvala Morseova abeceda sloen z rek a teek, kter bylo mono slyet jako ppn ve sluchtkch, nebo vidt v zznamu na paprovm psku, nebo jako svteln signly. Pi dlnopisnm penosu se lo jet dl, msto teek a rek se pouvaly pulzy a mezery. Aby se poznalo, kde znak (tedy psmeno, slice nebo jin znak) zan, byl pidn jet vodn start bit a na konci stop bit. Podobn jsou pak v digitln technice jednotliv
Obr. 4
162

a podle toho oekvan funkce, ne konektor vzadu (viz [2]). Ostatn specializovan firmy vm autordio spolehliv instaluj i s pslunmi konektory.
Obr. 5 pi oteven njak www strnky s tmto pesmrovnm je v PC na chvilku odpojen, je provedena volba novho sla s odpojenm reproduktorem, abyste to neslyeli a pak pokraujete dl za cenu mezinrodnho hovoru. Zapojen publikovan v [1] um toto nedouc odpojen zjistit, a zrove je peruen spojen neobnov a je na vs, abyste zjistili dvod odpojen a pak teprve ppadn pokraovali. AT pkazy jsou urit typick softwarov zpsob ovldn modemu a jeho innosti, napklad AT Lx znamen nastaven hlasitosti z reproduktoru L0 nzk hlasitost L1 nzk hlasitost vchoz L2 stedn hlasitost L3 vysok hlasitost A podobn lze reproduktor i vypnout, opt v AT pkazu M0 reproduktor je stle vypnut M1 reproduktor je vypnut pi pjmu nosn frekvence (implicitn nastaven) M2 reproduktor je stle zapnut M3 reproduktor je deaktivovn pi volb (lidov tak zvan vyten sla) nebo pijmn nosn. Tchto AT pkaz je cel ada, tchto pr je jenom pro ilustraci popisovanho problmu. Autordio povauje vtina idi za velmi jednoduch zazen prost se pipoj a hraje. Pokud kupujete autordio, zajm vs spe jeho pedn panel
Obr. 7 Ale..mohou se vyskytnout i zcela neaprlov situace, kdy se laik div a odbornk asne: autordio ve Favoritu hraje a ve Felicii si ani nekrtne: (a vy nevte pro. Znovu ho vyndte a zkoute. Hraje venku, v dln, ve Favoritu..a ve Felicii ne. Jdete na to od lesa. Napjen v podku. Antna v podku. Zkuste msto antny do dutinky konektoru zastrit kus drtu HRAJE!! a jak. Znovu zapnete pvod od antny a nic. Je to asi v antn. Myslte si, e je vadn konektor, tak ho opatrn rozeberete. Vedle silnho kabelu vm stle pek jet jeden drtek, stle se plete, ale asi tam m bt, tak ho nechte. V konektoru vs pekvap, e je asi utren. Nen v nm dn drt nebo lan-
vozy maj naopak vhodu antna m vlastn antnn zesilova. Tento zesilova mus bt napjen, jinak se chov jako neprchodn blok a signl z antny neme kabelem projt a do rdia.
een:
Nkter modern autordia maj vyveden kontakt pro napjen tohoto antnnho zesilovae. Samotn antnn zesilova m mal vlastn odbr proudu (napklad asi 5 mA), ale kdyby byl zapojen trvale, tak by ji znateln vybjel autobaterii. e se to nkolika zpsoby: antnn zesilova je zapnn pi zapnut autordia prostednictvm vstupu pro napjen antny, na konektoru na zadn sti autordia, nebo pokud tento kontakt nem, tak antnn zesilova je zapnn vdy kdy je zapnut klek zapalovn a je napjen cel soustava. A je to vyeeno. Sta napjet zesilova. Zapojen konektoru najdete ve firemn dokumentaci k vaemu autordiu, kterou si schovvte i se zrunm listem a tenkou, ppadn dalmi dokumenty, nebo bv nalepen na krytu autordia. Pokud ne, svte se dobr zaveden firm, kter autordia instaluje. Nemuste vechno dlat sami. Na obrzcch v ploze jsou pouze ukzkov nkter typy konekor autordi, jak byly publikovan v [6]. Vimnte
Obr. 8 ko, jako v kabelu svodu od televize (viz [5]). Pak si vimnete tenkho drtku, kter mete z kabelu povytahovat. Dost! Netahat! Kabely svodu pro autoantnu mvaj mysln uvnit spirlku tenkho drtku aby byla zachovan potebn impedance a kabel ml pesto co nejmen kapacitu a nerozlaoval vstupn obvody. Ale v tom to nen. Zrada je jinde. Felicie a jin
Obr. 6
Obr. 9
163

kter je spojena s stmi pod naptm. Podobn je een i novj konstrukce. Instalan krabice mus vyhovovat pedpism. Upozornn: pokud nemte patinou elektrotechnickou kvalifikaci podle vyhlky . 50/78 Sb, nesmte toto zazen instalovat. Mete si ho vyrobit, ale instalace a kontrola, zda odpovd pslunm pedpism mus bt provedena osobou s pslunou kvalifikac. Pokud nevte o co jde, tak vte, e vy to nejste. Jde opravdu o ivot, neriskujte. I takovto jednoduch zazen me mt sv mouchy. Pi pokusnm zapojen u jednoho vzorku fungovalo a u druhho se stle dokola rozsvcelo a zhasnalo, dlalo si co chtlo. Nebudu vs napnat. U toho neposlunho kusu byl vinou del pvodn drt asi plmetrov. Sta krtk tak asi 10 cm. Do toho dlouhho se indukovalo rozptylov pole z okol kabel v mstnosti, svtel a zsuvek a osoby pobl, kter se tomu divila. K tto reminiscenci pat i vzpomnka na uitele. Kad m sv uitele a pedagogy, na kter vzpomn ne pi dni uitel, ale v praxi, kdy jedn podle toho, jak se to nauil. K prvnmu tmatu pat vzpomnka Ing. Pecovi ze SPE v Praze a Ing. Martochovi z VST. Druh kamardovi a asnmu praktikovi Honzovi Koloukovi z firmy zabvajc se autordii, a tet vbornmu pedagogovi a mistrovi odbornho vcviku Zdekovi Malekovi ze SOUE v Praze. A vy si vzpomete na sv uitele a ite se tm nejlepm, co vs nauili.
Obr. 10 si pouze vstupu napjen antny, u nkterch typ nen. Pozor, u nkterch typ je pod oznaenm antna tak vysouvn antny, kter je v klidu skryt uvnit karoserie a vysouv se pouze pi pjmu. Stmva (viz [3]) tak dovede pkn potrpit. Byl publikovn v [4] a v upraven verzi ve [3]. M asno funkci. Dotknete se rozsvt se, dotknete se zhasne. To je hezk, e nemuste nic makat, sta se dotknout, ale je to skoro normln. Ale... Dotknete se, drte a ono se pomalu rozsvc a kdy pustte, tak na t rovni zstane tlumen svtit. Nebo naopak To ve je v obou lncch popsno. Ale... Opatrnost vel pozor, je to njak divn dotkte se sti, kter je pmo spojen se st. To by mohlo zabt. Ne. Dotykov ploka je spojena s obvodem pipojnm k sti pes rezistory s odporem 4M7, take by i pi zkratu tekl proud pouze 25 mikroampr. A navc, ploky se nemuste dotkat. Sta se piblit. Osvden konstrukce pouv jako dotykovou ploku tvereek cuprextitu na
Prameny:
[1] HW ochrana ped Active X Rdio plus KTE . 3/2001, str. 1011, Jan David, stavebnice . 506 [2] Autordio Rdio plus KTE . 1/2000, str. 3436, Mal kola, 37. st. [3] Fzov regultor vkonu (stmva osvtlen) Rdio plus KTE . 11/2000, str. 1617, stavebnice . 490 [4] Fzov zen inteligentn stmva osvtlen, KTE 3/1997 [5] K antn pat kabel, Mal kola . 26, Rdio plus KTE . 2/1999, str. 3335 [6] http://sterr.narod.ru/autoaudio.htm
dotknete se, drte a ono se vm pomalu stmv (viz tabulka). asn jako v divadle. Zvlt na nvtvy to dl velk dojem. A v praxi je to tak vhodn nastavte si takov osvtlen, jak prv potebujete. Propojkami si mete nastavit ti rzn reimy, ko je popsno ve v textu, ostatn jsou zejm z tabulky.
Obr. 11 plon spoje umstn POD vkem celoplonho vypnae. Vypna je vykuchan, uvnit instalan krabice vypnae je elektronika stmvae a ta je spojena kouskem lanka s touto dotykovou plokou. Nedotkte se dn kovov sti,
Napjen antnnho zesilovae

klov slova: antnn zesilova, napjen, napjec vhybka, autordio, konektor Kdy do antnnho konektoru autordia zasunete pvod od bn autoantny, je signl z tto antny pivdn na vstup pijmae, dle zpracovn a pijma hraje. Ale napklad u Felicie je v pat antny namontovn zesilova a do pijmae se pivd ji zeslen signl. Antnn zesilova je aktivn blok, kter pro svou innost mus bt napjen. Bez napjen se chov jako zaven prjezd, pokud njak signl projde, je zeslaben.
74. dl
Konektor autordia
Vtina autordi se pipojuje specilnmi konektory jeden antnn a druh komplexn pro napjen, vstupy na reproduktory, dal vstupy a vstupy a ovldn souvisejcch zazen vy-
164

zesilovaem nehraje, nebo velmi slab. Je teba pipojit i napjen. Jak jsme si kali ji minule, napjen antnnho pedzesilovae se zapn souasn s autordiem, aby se zbyten nevybjela baterie. Pokud autordio nem vlastn vstup na napjen, nebo nevte, kter vvod slou pro napjen antny, e se napjen tak, e se antnn zesilova napj vdy, kdy je zapnuto palubn napjen otoenm klku. Ppadn nouzov zvltnm vypnaem, do doby, ne bude instalace ukonen do podoby pro bn uvn.
5 napjen antny 6 zkladn napjen 12 V 13 kostra 14 trval napjen procesoru
Obr. 1 Kulat konektory Blaupunkt bez dalho oznaen souvn antny, ovldn soubnho provozu vyslaky nebo mobilnho telefonu, CD-pehrvae, atd. My si dnes vimneme hlavn napjen antny. Pokud nemte sprvn zapojen konektor, autordio, kter vm hraje napklad ve Favoritu, kde je bn antna, pi pipojen k antn s antnnm
8 zkladn napjen 12 V 13 napjen antny 16 kostra
Obr. 4 Podobn jako u antnnch zesilova pro FM rozhlas a televizi je napjen mono eit i napjenm po kabelu. Na obou koncch u vstupu do pijmae a u vstupu ze zesilovae je stejnosmrn napt oddleno kondenztorem C. Kondenztorem signl prochz, ale oddl stejnosmrn napt. Stejnosmrn napt se pivd do antnnho zesilovae pes tlumivku L. Pro vysok kmitoty tlumivka pedstavuje velik odpor a tak vm signl neutee tudy, kudy nem, a pro stejnosmrn napjec proud m malik odpor dan pouze odporem drtu, kterm je navinuta. Tyto tlumivky maj nkolik zvit drtu, jsou bu vzduchov navinut napklad na tyce o prmru 5 mm a po navinut se s tyky sundaj a tak jak dr se zapj do krabiky. Jin tlumivky bvaj navinut na feritov tyince. Urit ve svch pokladech mte njak rozebran kanlov voli, nebo vrak televizoru i rozhlasovho pijmae, tam ve vysokofrekvenn sti podobn induknosti cvky najdete.Podobn napjec v-
A napjec st konektoru 4 trval napjen procesoru 5 napjen antny 7 zkladn napjen 12 V (pes klek) 8 kostra (-)
popis pouze typickch kontakt: 1 napjen antny 2 hlavn + (pes klek) 3 napjen antny 4 pam + 12 V (trval)
Obr. 3 Standardn ISO konektor m sv podoby i v dalch typech konektor Konektor je velk ada, v naich zemch se vyskytuje nkolik hlavnch typ, lze je koupit ve specializovanch obchodech, nebo je jednodu nechat si celou instalaci provst u dobr firmy, kter prci provede komplexn i s tenkou a zrukou. Pesto se podvme na jejich zapojen (viz obr. 1, 2, 3 a 7)
Napjec vhybka
1 napjen antny 15 hlavn + (pes klek) 16 pam + 12 V 17 kostra, zem, -
Obr. 2a, b vidte, e konektory se tvarov velmi li, v popisu jsou pro ilustraci uvedeny pouze hlavn pvody
Nejjednodu je vst koaxilnm kabelem od antny signl do antnnho konektoru autordia a zvltnm kablkem vst napjen k antnnmu zesilovai. Napklad u Felicie najdete vedle antnnho kabelu jet izolovan drtek, pesnji eeno lanko, kter se na stran pijmae pipojuje ke zdroji napjen.
1 zkladn napjen 12 V (pes klek) 3 trval napjen 5 napjen antny
Obr. 5
165

technickmi podmnkami a ani pi trvalm pipojen nesm zpsobit por. Pesto si dvejte pi pouvn tchto adaptr pozor, aby nebyly zakryty njakmi polti, pitisknutm alounnho nbytku, nebo v mst kde se na n pmo pr pdy za komnem, kde bvaj nnosy saz, prachu, sena, pilin a pod. V automobilech je k napjen pouita autobaterie. ch stanic se ztrat v umu (ostatn je lep si msto vylepovn zesilovae koupit pijma s vt citlivost). Antnn zesilova pmo u antny zesl napt dodan antnou na takovou velikost, e i po prchodu svodem (kabelem) je na jeho vstupu dostaten velk napt. Obvykle jet vt, ne je na vstupu antny. Jestlie je zisk zesilova podle daj vrobce napklad 20 dB a v kabelu dojde k tlumu o 6 dB, je na vstupnch svorkch pijmae stle jet oproti svorkm antny zisk 20 6 = 14 dB. Pokud nechcete potat, aspo odhadnte, e 6 dB je dvojnsobek, 12 dB tynsobek, take 14 dB pedstavuje vce ne 4 vt napt ne dv antna. Pokroil vd, e 20 dB znamen 10 vt napt, 6 dB znamen polovinu, take antnn napt se zesl na desetkrt, a tlumem kabelu na polovinu, a e vstupn napt tedy je 10 : 2 = 5 vt ne na vstupu z antny. Antnn zesilova lze umstit i na pl cesty, napklad v budovch pod stechou na pd, kde je pvod napjen stov zsuvka.
5, 6 spolen zem 7 podprn napjen + 12 V 14, 15 zkladn napjen + 12 V (pes klek) 16 napjen antny
Umstn antny
U vech bnch penosnch pijma je antna soust pijmae a pi penosu signlu z antny do vstupu pijmae nedochz k dnm dalm ztrtm. Pokud je antna umstna mimo pijma, dochz pi penosu signlu z antny do pijmae ke ztrtm. U automobil se antny obvykle umisuj tak, aby pvodn kabel byl pokud mono co nejkrat: ji v dobch prvnch autordi se umisovala do pednho blatnku, pozdji elegantn do zadnho blatnku nebo na stechu. Z hlediska specilnch vlastnost antn se uvauje i vka antny nad ternem, vliv karoserie jako protivhy, tvar a sklonn antny, jej dlka, atd. Antnu umstnou uprosted stechy kolmo vzhru pouvaj napklad radioamati, nebo speciln sluby, svisl pruty mete vidt i na vojenskch vozidlech. Na okraji stechy nad pednm sklem, jako napklad u Favorita, je pomrn blzko k pijmai v palubn desce automobilu. U historickch vozidel s dlenm pednm sklem na levou a pravou st, napklad u populrnch voz taxisluby Pobda, se svod od antny vedl stednm sloupkem mezi skly. Protoe se na stechy automobil umisuj i nosie ly, kol a rozmrnjch pepravovanch nklad a antna na pedn sti stechy sklonn dozadu by pekela, vidte u mnoha voz, zvlt v proveden kombi, antnu umstnou a v zadn sti stechy. Zde je kabel ji tak dlouh, e dochz ke ztrtm napt na vstupnm konektoru pijmaje je men ne je pmo u antny. Proto se signl zesiluje antnnm zesilovaem.
1 zkladn napjen + 12 V 2 spolen zem 3 trval napjen + 12 V 5 napjen antny
Obr. 6 Ukzky dalch tvar konektor a umstn napjen antny, bez uvdn blich daj hybka mus bt i u napjecho zdroje. Napjec vhybky se prodvaj i k antnnm zesilovam pro pjem FM rozhlasu a TV. (viz obr. 5)
um
U pijma pro FM se jako pijateln rove signlu uvauje takov napt, kter je o 26 dB vt ne rove umu. Jestlie prchodem signlu kabelem
Napjec zdroj
Napjec zdroj je tedy mono umstit nejen pmo u zesilovae ale i u pijmae. Odbr antnnch zesilova bv obvykle jenom nkolik mA (jednotky a destky mA) a proto je mono pout jenom tenk kablk. U zesilova pro FM rozhlas a TV bv napje trvale pipojen na s, v domcch zesilovach pmo v sestav zesilovae, nebo se pouv tak zvan adaptr, kter se zapojuje do sov zsuvky a kablkem se vede u pmo napjec napt. To je ppad napklad oblben irokopsmov antny nazvan podle tvaru matrace. Zapojen je tak jednoduch, e instalaci tto antny zvldne bn kutil sm, napjec adaptr pipoj do te sov (dvoj)zsuvky, ze kter je napjen i televizor, nebo videorekordr. Konstrukce tchto adaptr mus odpovdat technickm parametrm pro tato zazen i z hlediska bezpenosti. V prvn ad nesm dojt k razu elektrickm proudem, mus bt bezpen proveden a to je oznaeno i na krytu, kryt by ml bt vyroben z materilu, kter odolv i definovanmu mechanickmu namhn pdu, rzm, apod. Pi dotyku na tyto adaptry se nkdy uivatel div, e hej. Nkter adaptry vce, nkter vbec. Toto oteplen je tak ureno
4 umlen pi telefonovn (mute telefon) 10 nastaven hlasitosti 16 napjen antny
Umstn zesilovae
Prchodem signlu kabelem dochz ke ztrtm, hlavn tlumu, co se projev tm, e na konci kabelu je men napt ne na zatku. Jak jsme si kali ji u antnnch zesilova pro pjem FM rozhlasu a televize, je zesilova mono umstit a) u pijmae b) u antny c) kdekoliv mezi tm, kde je to vhodn. Antnn zesilova umstn u pijmae zesiluje ji slab signl a signl slab-
v bloku napjen A 1 automatick hlasitost (regulace hlasitosti podle rychlosti jzdy SCV) 2 umlen pi telefonovn 3 linern vstup pro subwoofer
Obr. 7 Ukzky i nezvyklch vvod na konektoru autordia
166

dojde k tlumu napklad o 6 dB (aby se to dobe potalo), budou bez umu pijmny stanice kter budou mt napt ne o 26 dB, ale o 26 + 6 = 32 dB vy ne je rove umu. Protoe 6 dB znamen dvojnsobek, zmiz stanice, kter nemaj dvojnsobnou rove napt na antnnch svorkch po prchodu kabelem v umu. A pokud je antnn zesilova a v tomto mst, na konci kabelu, zesilovnm umu bude signl hor ne nezeslen. Proto je vhodnj antnn zesilova umstit u antny, co je ppad dnes popisovanch zesilova pro autordi.
Vozidlov antny
Ve vozidlech se pouvaj nejenom pijmae pro FM rozhlas, ale i mobiln telefony, vyslac stanice a dal zazen, kter potebuj antnu. Nkte vrobci pro tyto ely vyrbj kombinovan antny (viz [3]). Dvejte se, ute se prax. Upozornn: zapojen konektor pevzat z [6] jsou pouze pro ilustraci rznosti tvar a slovn vvod konektor u autordi rznch vrobc. Pesn zapojen zskte v dokumentacch dodvanch jednotlivmi vrobci.
Odkazy:
[1] Katalog TEROZ Lotice http://www.teroz.cz [2] Katalog VF Tech Prievizda http://www.vftech.sk [3] Katalog Kathrein, http://www.kathrein.de [4] Rdio plus KTE 2/1999, K antn pat kabel, Mal kola . 26 [5] Rdio plus KTE 12/2000, Antnn zesilovae, Mal kola . 48 [6] http://sterr.narod.ru/autoaudio.htm [7] Rdio plus KTE 1/2000, Autordio, Mal kola . 37
Logick integrovan obvody

klov slova: TTL, CMOS, napjen, zaten vstupu, logick rovn, log 0, log, invertor V asopisech a odborn literatue je mnoho zapojen s takzvanmi logickmi obvody. Stejn jako u jakchkoliv jinch zapojen, kter vs zajmaj, prost koupte soustky podle rozpisky, nakreslte plon spoj, nebo si koupte hotovou stavebnici, osadte, zapojte a pouvte. Abyste pi prolapvn cestiky svho poznvn nco nerozlapali, podvme se na toto tma zcela prakticky. v ad ppad nejsou tyto dva stavy vyjdeny jenom naptm ano ne, ale jeho rznmi rovnmi, pouv se tak pro vy napt oznaen log. H (z anglickho high) a pro ni log. L (low).
75. dl
Schematick znaka
Schematick znaka se vyvjela od prvnch oblch tvar po obdlnkov, aby je bylo mono snadnji kreslit a modifikovat podle vvoje, pidvanch vstup a vstup. V ad publikac a technickch dokumenacch se vak stle pouvaj pvodn znaky podle americk normy ASA, protoe jejich funkce je na prvn pohled zejm a neme dojt k omylu ani pi mn kvalitnm tisku, i rychlm kreslen od ruky (viz obr. 2). Obecn se proto tyto znaky pouvaj astji (jak je vidt i v tomto asopise), pestoe souasn platn normy je nepipoutj.
Obr. 3 Obvod pro vysvtlen funkce invertoru vstupu tedy logicky je jednika. Vstup se chov prv opan, jestlie je na vstupu jednika, je na vstupu nula, take na nm napt nen, LED na vstupu nesvt. Pi stisku tlatka je vstup spojen se zem, na vstupu proti zemi napt nen, je na nm logick nula. Vstup se chov jako zlobiv chlapeek, kter dl vechno obrcen. Jestlie je na vstupu nula, je na vstupu jednika, LED na vstupu svt. Kdy si tyto dva stavy rozkreslme do dvou obrzk (obr. 4a, b), bude zapojen vypadat naprosto nefungujcn, kde je njak napjen?
Obr. 1a Jednoduch logick obvod
Logick stavy
Jestlie rovka nen pipojena na napt, vypna je vypnut, netee skrz n proud, a tak logicky vzato nesvt. A naopak pi zapnut svt. Mme tedy dva stavy: svt nesvt, napt je napt nen, jednika nebo nula, logick jednika nebo logick nula. Nic mezi tm. Nekme, e rovka krsn svt nebo e m bled narovl svtlko, nebo e detk cupit po stee. Pr nepr. Logick jednika se oznauje log 1 a logick nula jako log 0. Protoe ale
Obr. 2 Schematick znaka invertoru, hradla
Napjen obvod
Aby logick obvody mohly fungovat, mus bt napjen, ale to v mnoha schmatech nebv pro jednoduchost nakresleno. I kdy je v pouzdru vce obvod, jsou vechny napjen najednou. a) b)
Invertor
Nejjednodu kostika stavebnice logickch obvod m jeden vstup a jeden vstup. Koleko na vstupu znamen takzvanou inverzi vstup se chov pesn obrcen (v nkterch schematech je koleko nahrazeno trojhelnkem). Jestlie je na vstupu napt, tedy logick jednika, na vstupu je opan logick rove logick nula. A naopak, jestlie na vstupu nen kladn napt, je tam tedy logick nula, na vstupu je opan logick rove logick jednika je na nm napt. To se d krsn nasimulovat viz obr. 3. V klidu je tlatko rozepnut, na vstup je pes rezistor R1 pivedeno napt. Na
Obr. 1b Vypna s polohami I a 0
Obr. 4 Vstup pipojen na rove a) logick jedniky, b) logick nuly
167

Napklad obvod 4049 m v pouzdru 6 invertor a ty maj spolen napjen, kladn pl zdroje na vvodu . 1 a zporn na vvodu . 8 (viz obr. 5).Vvody jsou v anglosask literatue oznaovny slovem pin, v poetn verzi v mnonm sle jako piny, v esk a slovensk literatue a technickch dokumentacch se pouval pojem piky ve vznamu piek u mcch nebo ppojnch bod. Schma z obr. 3 pi zakreslen napjen je na obr. 6. Pokud nevcn kroutte hlavou nad invertorem v podob ern krabiky, do kter nen vidt, zkuste si ho pedstavit v zjednoduen form s tranzistorem (viz obr. 7). V klidu je na bzi pivedeno pedpt, kter otvr tranzistor. Tranzistor vede, chov se jako sepnut spna, jako kus drtu, na kolektoru tedy proti zemi nen skoro dn napt a LED na vstupu nesvt. A naopak, jestlie je pechod bze-emitor zkratovan, na vstupu tedy je nulov napt, tranzistor je zaven, co si meme zjednoduen pedstavit, jako kdyby pechod kolektoremitor byl rozpojen, a na kolektoru je tedy napt. Pesn teoretick vklad vm daj ve kole, my to bereme ryze prakticky. verze CMOS 4049 nebo 4011 i 4001 tlatko rezistor 1 k LED (2 mA) van obvody, kter sice zanaj dvojslm 74, ale za kterm nsleduj dv, nebo dokonce ti psmena, kter zna rozen zkladn ady (74LS00, 74ALS00, 74HC00, 74ACT00), z nich mnoh tak nelze se zkladn adou zamnit!!! Ale o tom a nkdy pt. Zatm je pouze teba mt toto na pamti. Pro vai prci zatm sta vdt, e pi stavb zazen podle nvodu dodrte typ uveden ve schmatu nebo rozpisce. verze TTL 7404 nebo 7400 tlatko rezistor 220 LED (20 mA) mono je opt nabt. Z bezpenostnch dvod je nepouvejte souasn pi nabjen. Napt z akumultoru je na 5 V stabilizovno stabiliztorem s pevnm naptm a elektronickou pojistkou, napklad 7805 pro proudy a do 1,5 A, nebo 78L05 pro proudy do 100 mA, co jsme u probrali. Sov adaptry maj kolsav napt podle zte, uvedenmu napt nen co vit. Pokud ho chcete pout, je teba, aby byl v prvn ad v naprosto bezpenm stavu nesm mt rozbit kryt, a mus vyhovovat pedpism na bezpen zazen, co je patrno z oznaen na krytu. Vstupn napt je teba stabilizovat stabiliztorem, ppadn zkontrolovat voltmetrem. Zvlt po zaten me vstupn napt adaptru klesnout pod rove, kdy jet dochz ke stabilizaci a vstupn napt je ni, ne je pro napjen obvodu zapoteb. Pokud mete, adaptrm se vyhnte. Napjec bloky rznch vyazench zazen mvaj tak napt 5 V a lze je pout. Vraky tiskren, stolnch kalkultor, elektronickch micch pstroj, alarm dalch zazen mvaj jedno z napjecch napt 5 V.
Obr. 6 Schma z obr. 3 se zakreslenm napjenm
Napjec napt
Pro logick obvody se stalo typick napjec napt 5 V. Setkvte se s nm v PC i dalch zazench s logickmi integrovanmi obvody. Nejstar a nejrozenj obvody zanaj dvojslm 74, napklad 7400, 7493 (ti sedmdesttyi nula nula, nebo sedmdesttyi devadestti). Jedn se o takzvan obvody s logikou TTL (tranzistor tranzistor logika). Podle katalogovch daj vrobce m toto napt mt toleranci 5 V 0,25 V. Vvojov mlad jsou obvody oznaovan jako CMOS tykov ady, tedy napklad 4011. Ty je mono napjet naptm v mezch 3 a 15 V. Ob technologie jsou natolik odlin, e obvody jimi vyroben maj zcela odlin parametry. Nen tedy v dnm ppad mono obvod TTL nahradit pmo bez prav zapojen obvodem CMOS. Jet mlad a modernj jsou integro-
Zdroje pro pokusy

Obecn lze ci, e pro obvody TTL mus napt bt stabilizovan a na deskch s vtm potem pouzder jet blokovan kondenztory pmo u kadho pouzdra. Pro obvody CMOS je teba dodret mezn hodnoty, napt nemus bt stabilizovan. Pro zatenick pokusy je naprosto bezpen napjen z baterie. Zinkouhlkov lnek m napt 1,5 V a baterie pak 3 V, 4,5 V, 6 V, 9 V atd. Vidme, e pro napjen TTL obvod je 4,5 V mlo a 6 V moc. Na zkladn pokusy ploch baterie 4,5 V sta. Pro napjen CMOS meme pout i malou destikovou 9 V baterii, protoe CMOS maj mal pkon. Niklokadmiov akumultor (zkratka NiCd) m napt lnku 1,2 V, take tveice v nabitm stavu m 4,8 V. Po vybit je
Obr. 5 slovn vvod integrovanho obvodu, vyznaen napjen, pi pohledu shora
Bjen je napklad vyjmateln kompaktn napjec blok stolnho kalkultoru, kter mete pout takka bez dalch prav a od vrobce mte zajitno, e zdroj je z hlediska bezpenosti proveden bezpen. Zdroj z PC je tak kompaktn blok, m dv napjec napt 5 V a 12 V vyveden na 4 dutinkov konektory dvou rozmr vt pro napjen CD-ROM, harddisku a men pro napjen disketov mechaniky. Modern napjec zdroje pro PC vak vyaduj pro svoji sprvnou innost zkladn desku potae, a nejsou proto na pokusy vhodn!
168

tenm nabt i igelitov pytlk, take se vm lep na ruce, lep se na nj papry. Tento nboj se svede uzemnnm, napklad dotykem ruky na njak kovov uzemnn pedmt. a) Soustky CMOS vm prodava d na kousku ern pnov hmoty nebo s vvody obalenmi kouskem kovov flie. Pnov hmota obsahuje vodiv uhlk, kter pro elektrostatick nboj vvody spojuje na stejn potencil. b) Na vvody obvod nesahme prsty. c) Na vodiv cesty a konektory osazench desek nesahme holma rukama. To plat i pro desky do PC, i kdy si kdekdo mysl, e tyto pedpisy jsou zbyten, e se tomu nic nestane. Pro sprvnou funkci je teba dodrovat pokyny vrobce. Na deskch citlivch na elektrostatick nboj je mezinrodn pouvan lut znaka se krtnutou ernou rukou v chopov pozici (viz obr. 8). kter se tenm nenabj. Kdysi oblben silonov pracovn plt nebo koile a kalhoty z umlch vlken se tak tenm mohou nabt, a proto je lep msto nich pout odv z prodnch vlken bavlny, lnu, apod. e) Ped pjenm je vhodn se hrotem pjky dotknout uzemovacho bodu a vybt ji, bn mikropjky, napklad ERS 50 a dal, maj uzemnn kovov kryt vetn stojnku na pjku, nebo uzemnn samostatn stojnek. f) Je teba dodret maximln meze napjecho napt, u CMOS ady 4xxx mezi 3 a 15 V, u ady 74HC mezi 2 a 6 V, u 74HCT mezi 4,5 a 5,5 V (viz 1). g) Pi zapnutm napjen se integrovan obvod nesm vyjmat z patice. Vyjmout se sm a po vypnut napjen, nejlpe lehkm nadzvednutm tenkm roubovkem a pak pinzetou. h) Vstupn signl se na integrovan obvod sm pivst a po zapnut napjen, ale pi naich potench pokusech se cel obvod zapn najednou. i) Otzkou je i pouit nepjivho kontaktnho pole. Je nabzeno i ve stavebnicch MAXiTRONIC, jejich recenze byla otitna i v naem asopisu, nepjiv kontaktn pole se pouv i ve vvojovch kitech pro obvody PIC. Je vhodn alespo dodret zkladn zsady prce s obvody CMOS do poslednho okamiku mt integrovan obvod s vvody bu ve vodiv pnov hmot, ve kter jste ho koupili, nebo kovov flii a integrovan obvod zasunout na sv msto a jako posledn. Podobn jsou integrovan obvody CMOS citliv na elektromagnetick pole. Proto pi pjen nepouvme pistolovou pjeku. Nejvhodnj je mikropjeka. V nouzi sice lze pistolovou pjeku pout, ale jej zapnn a vypnn je nutn provdt dle od obvod, co se velmi rychle uke jako nepraktick. I tak je vak nebezpe, e na hrotu pjeky bude napt penesen ze st pes kapacitu transformtoru. Vzhledem k souasnm cenm mikropjeek, kter se pohybuj okolo 1500 K, se koup opravdu vyplat, vyuijete ji na pjen nejenom CMOS obvod, ale vech soustek na osazovanch deskch. Je to vhodn drek za vysvden, nebo pod stromeek.
Obr. 7 Tranzistor jako invertor Pozor u zdroj, kter snesou velk odbr proudu. Pi nesprvnm zapojen obvodu, nebo nesprvn zvolench hodnotch soustek me zkratovnm dojt a k rychlmu rozhaven nkterch vodi, jejich peplen a monosti vzncen holavch ltek, kterch se dotkaj proplen devn desky stolu, seitu nebo ubrusu, na kterm mte pokusn obvod poloen. Napklad zdroj pro PC je schopen dodat proud a 30 A. Pi nhodnm zkratu olovnho akumultoru se propojovac ra s bannky bhem vteinky rozplila, izolace se roztavila a drt peplil. Chvilka strachu, zpach spleniny uml hmoty, lek, as nad roztavenm peplenm mdnm lankem ve e, zmkl sekvaen izolace postupn tvrdne, ern kvarek vypad okliv, ale i to je praxe. Naute se pracovat tak, aby ke zkratm vzniklm nedbalost a nepozornost nedochzelo, naute se i ichem poznat spleninu, a diagnostikovat tak alespo pedbn zvadu i zakrytovanho zazen.
Zachzen s obvody typu CMOS

V obvodech typu CMOS jsou tranzistory zen elektrickm polem FET, kter jsou citliv i na elektrostatick napt. Proto jsou obvody CMOS vybavovny ochranou proti tomuto napt, ale pesto by se s nimi mlo zachzet v rukavikch. Tak alespo prav teorie. Projevy elektrostatickho nboje znte jako bolestiv tpnut pi dotyku na kovov uzemnn pedmty, pokud je vae tlo nabito napklad chz suchma nohama po suchm koberci z umlch vlken, uesnm suchch vlas v suchm vzduchu hebenem slyte praskav zvuk a v pln tm vidte slabouk zblesky jiskiek. Podobn se v suchm vzduchu me
Obr. 8 Znaka zkazu dotyku holou rukou (rn tisk na utm poli)
d) Osazovn a prci s CMOS obvody provdme na stole, na kterm neme vzniknout elektrostatick nboj, napklad devnm, nebo na vodiv podloce bu ze speciln, jakoby jemn mozaikov hmoty, kter vypad jako podlahov krytina. Do hmoty je pidn uhlkov prach, kousky hmoty jsou ohranieny tenkmi ernmi nepravidelnmi obrysy. Ohmick odpor bnm ohmmetrem asi nenamte, me bt a v du megaohm, na svod elektrostatickho nboje ale sta. Nkte amati, kterm se ji podailo necht integrovan obvody zniit, pouvaj jednoduchou podloku polepenou alobalovou fli. Profesionln pracovn stoly pro prci s CMOS obvody a FET tranzistory maj tuto vodivou plochu spojenou mdnm pskem s uzemovac svorkou a zdkou pro tenk kablk, kter vede k pizemovacmu psku pipevnnmu na zpst mn aktivn ruky (u pravk lev). Pro domc prci sta, abyste nesedli na idli se sedkem z uml hmoty (napklad novoduru, lamintu apod.), nebo na idli s potahem z umlch vlken a nevrtli se na n, a pracovali na devnm stole, nebo si prci podloili njakou vhodnou podlokou,
Obr. 9 Pipojen LED na vstup invertoru CMOS
169

Zaten vstup
Vstupy logickch integrovanch obvod se obvykle pipojuj na dal vstupy, dalch obvod. Zatitelnost vstupu se uvd potem vstup, kter k nmu lze pipojit. Ns to zajm hlavn proto, e pi zkladnch pokusech na oven funkce logickch obvod chceme stav vstupu indikovat svitem LED. U TTL obvod lze vstup zatit proudem asi tak do 20 mA, co sta na rozsvcen bn LED, ale radji stejn budeme LED rozsvcet menm proudem, asi tak 10 a 15 mA. Podle daj vrobce obvody TTL nejsou schopny proud do zte dodvat, ale pouze jej odebrat, nebo pi zaten vstupn napt kles. Proto je v praxi vhodnj LED pipojit mezi kladn napt a vstup hradla, ale nikoliv mezi vstup a zem (GND, 0V). Pro nae pokusy pouijeme proto radji obvody CMOS, kter tuto vlastnost nemaj, i kdy nejsou schopny do zte proud pro rozsvcen LED dodvat. To ale nevad, protoe meme pout nzkopkonov LED s proudem pro rozsvcen 2 mA, pslun typy najdeme v katalogu. Aby se nm v krabice nepopletly, koupme je s odlinm rozmrem, napklad o prmru 3 mm. LED z pedchozch pokus mme zejm o prmru 5 mm. CMOS obvody maj ochranu vstupu proti zkratu, ale ne proti trvalmu zkratu. Vstupn odpor bv uveden v katalogovch listech, napklad pro 4011 se pi uvd vstupn odpor 550 (viz [4]). Pi pipojen LED jet musme pidat dal rezistor, jeho hodnota je takov, aby pi pouitm napjecm naptm z vstupu tekl maximln proud 2 mA. Pouijete-li bnou LED, bude vm svtit jako bludika, 2 mA jsou pro jej pln rozsvcen mlo. Zmente-li nebo vynechte-li rezistor, bude vstupn proud uren pouze vnitnm rezistorem a zvlt pi malm napjecm napt integrovan obvod tento proud nevydr. Z katalogovch daj lze vyst (viz [4]), e pi vym napjecm napt je mono z vstupu odebrat vt proud. Zvr: pouijte typy a hodnoty soustek uvedench ve schmatu.
Co budeme potebovat:
nepjiv kontaktn pole *zdroj 5 V izolovan drtky 0,6 mm tpac kletiky pinzetu s kulatmi pikami kapesn n krabiku od bonbn *mal DMM + ry
Odkazy:
[1] Katalog soustek GM electronic [2] Jedlika, P., Pehled obvod ady 4xxx, BEN, Praha 1996 [3] 269 integrovanch obvod, HEL, Ostrava 1996 [4] Amatrsk Rdio ada B .3/1985 [5] http://noel.feld.cvut.cz/semi/logic.htm [6] http://www.dnp.fmph.uniba.sk/~kollar/dg_w/dig_1.htm [7] konstrukn katalog bipolrnch logickch obvod, Tesla Ronov, 1984
Zkladn zapojen logickch obvod

klov slova: TTL, CMOS, blika, zaten vstup V asopisech a odborn literatue vidte mnoho zapojen kter lkaj k vyzkouen. Abychom nedlali zbyten chyby a odpad, probereme si postupn nkter zkladn zapojen. ka) nebo nem napt (logick nula) viz obr. 2.
76. dl
Pouzdro
Vstup proti kladn napjec vtvi. Pi logick jednice tedy napt na vstupu, proud LED nepotee. Na vstupu je prakticky tot napt jako je napjec napt. LED se rozsvt pi vstupu ve stavu logick nuly, na vstupu je napt blzk napt na zporn vtvi napjen, obvykle se k, e na vstupu je nula, nebo nulov napt (co pro zjednoduen vkladu meme pout). A te pozor! V katalogu si vimnte, e se zatovac proudy vstupu pi logick jednice nebo logick nule li. Je to dno vnitn strukturou obvodu, kterou najdete v literatue, napklad v [2, 3].
Osciltor
Nejsnze si funkci zkladnch logickch obvod ukeme na blikai. Blika je osciltor, kter m na vstupu nco, co me svtit napklad LED, rovku, aj., s takovm opakovacm kmitotem, abychom vidli blikn. Vyjdeme ze zapojen multivibrtoru s tranzistory viz obr. 1. Multivibrtor je tvoen dvma tranzistorovmi zesilovai pracujcmi ve spnacmi reimu (tranzistor vede-nevede) kter maj navzjem spojen vstupy se vstupy. Protoe tranzistor pracuje ve dvou stavech vede, nebo nevede, meme toto zapojen provst i s logickm obvodem, kter m tak dva stavy na vstupu m napt (logick jedni-
V pouzdru je nkolik obvod napklad v 4049 nebo 4069 je est invertor. Je pln jedno, kter z nich pouijeme. Pokud mte njak schma s sly u jednotlivch vstup a vstup, bvaj tam obvykle pouze kvli lep orientaci v obrzku rozmstn soustek a obrazci plonch spoj. V nkterch schmatech msto invertoru s jednm vstupem a jednm vstupem vidte pouit dvouvstupov hradla meme je pro toto zapojen pout tak. Je to jako kdy msto pinkn do me jednou rukou pinkte obma souasn. Hlavn je, aby hradlo mlo invertovan vstup - na schmatu je na vstupu nakreslen koleko jako znaka inverze. Zopakujeme, e invertor m na vstupu prv opan logick stav ne na vstupu. Pi praktickm zapojen (viz obrzek 4) pro napjen obvodu meme pout i plochou baterii s naptm 4,5 V pro CMOS 4049 i 9 V baterii.
Typick osciltor zapojen jako blika

V literatue najdete rzn zapojen. Pokud je chcete vyzkouet, podvejte se pedn, zda je s obvody typu TTL typicky maj oznaen zanajc 74. (napklad 7400, 7493 atd.) a napjec napt 5 V. Obvody typu CMOS pro pmou nhradu obvykle nelze pout. Podvej-
LED na vstupu
Pro vyzkouen zte opt pouijeme zapojen z minul kapitoly viz obr. 3 Vstup proti zemi se zd samozejm. Jestlie je na vstupu logick jednika, to znamen, e na vstupu je napt, meme tmto naptm rozsvtit LED zapojenou proti zemi.
Obr. 1 Multivibrtor tvoen tranzistory
Obr. 2 Obdoba obr. 1 s hradly
170

zamovat. Napjec napt me bt v mezch od asi 3 V do 15 V, podle pouitho napjecho napt se vol rezistor na vstupu. Pokud vm vsledek njak nevychz, je to tm, e tento obvod m jinou strukturu m urit vstupn odpor, co je mj. i soust ochrany vstupu ped zkratovnm. Vstupn odpor proti zemi a proti kladnmu napjecmu napt dov je ve stovkch ohm se li, v bnm katalogu ho obvykle nenajdete, jsou uvedeny napklad v [4]. A tak se li zatovac vstupn proud pi logick jednice a logick nule (viz [3]). CMOS obvod 4049 vypad na prvn pohled i podle katalogovch daj stejn, jenom v nzvu m podivn pouit jako budi sbrnice. To znamen, e vstup lze zatit vtmi proudy v du mA a 10 mA podle pouitho napjecho napt. V tomto ppad bychom mohli pout i obvykl LED s typickm proudem If = 20 mA. Pozor, podvejte se na zapojen invertor v pouzdru od 4069 se li nejenom tm, e m msto 14 noikovho pouzdra 16 noikov, ale plus napjen m na vvodu .1
Obr. 3 Zapojen LED na vstup proti a) kladn napjec vtvi, b) zemi me se na vvoj zapojen osciltor zapojench pro lep pochopen jako blika (viz obr. 6). TTL obvod 7404 napjen 5 V 0,25 V, LED proti kladn vtvi napjen svt pokad, kdy je na vstupu logick nula. Rezistorem R1 omezujeme vstupn proud do LED. Jeho velikost urme takto: napjec napt je 5 V, pedpokldme, e pi log.1 je na vstupu tak asi 5 V, na LED je pi svitu napt asi 2 V (zle na typu a barv u nkterch 1,7 V a u jinch teba 2,4 V). Rozdl napt na rezistoru je tedy 52 = 3 [V]. Pro proud 10 mA je hodnota R1 = Ur/If. Po dosazen R1=3/0,010 a vyjde nm 300 ohm. Jenome v nkterch schmatech vidte hodnotu R = 220 ohm, nebo dokonce 180 ohm. Pi zaten toti pi vstupu ve stavu logick jedniky nen napt 5 V, ale men a m je zaten vt, tm vce kles a nen tedy jasn, jak velk napt se tedy m do vzoreku dosadit. Prost jde o to, aby vstupem hradla (invertoru) tekl maximln takov proud, aby ho vstup vydrel bez pokozen a aby LED svtila. 74HC04 zapojen vypad podobn, meme pout napjen v rozmez od 2 do 6 V, take meme pout napklad plochou baterii, nebo tveici nabjecch NiCd lnk po 1,2V s celkovm naptm 4,8 V. Protoe tento obvod m povolen vstupn proud podstatn men, du miliampr, musme pout LED s proudem 2 mA tzv. LOW POWER (nzkopkonovou). V dobrm katalogu tento daj najdete (napklad viz [5, 6, 7]). 74HCT04 stejn zapojen, ale je ureno pro napjen v mezch 4,5 V a 5,5 V. CMOS obvod 4069 zapojen na prvn pohled vypad jinak, take vidte, e tyto dva druhy logickch obvod nelze pmo
Obr. 6 Osciltor s obvodem typu 7404 zapojen jako blika nebo genertor slyitelnho zvuku
1. pokus:
Rezistor M2, kapacita kondenztoru C je 2 mikrofarady rychlost blikn je asi 2 Hz. ta m mlokdo a tak si pomeme tm, e spotme poet bliknut za 10 vtein a podlme deseti. Pro napjen z baterie 9 V pouime u LED s proudem pro rozsvcen 2 mA rezistor R2 = 3k3, pro napjen z ploch baterie R2 = 680 ohm.
2. pokus
Rezistor M2 zapojme do srie s trimrem 1M, kondenztor pouijeme keramick s kapacitou 150 nF (nebo njakou hodnotou, kterou mme v uplku 100 nF, a 330 nF). Meme nastavit rychlost blikn od velice rychlho (taem zmeno 14 Hz) a po pomalej asi 2,5 Hz. Zkuste si ke kondenztoru pipojit paraleln jet jeden se stejnou kapacitou a blikn by mlo mt frekvenci polovin.
3. pokus
Ke kondenztoru C pipojme kondenztor 2 mikrofarady. Blikn bude jet pomalej. Pi vytoen trimru na minimln hodnotu se bude uplatovat pouze hodnota rezistoru M2 a frekvence bude stejn jako v 1. pokusu. Pi zvyovn velikosti odporu trimru se bude blikn zpomalovat. Pokud pouvte kvalitn kondenztor, bude zpomalovn plynul. Pokud pouijete bn elektrolytick kondenztor, mon pi uritm nastaven blikn pestane. Je to tm, e vlastn svodov proud proud kondenztoru je tak velk, e se pes velk odpor nesta nabt.
Obr. 5 Jin zpsob kreslen tho osciltoru
CMOS 4011 nebo 4001

Msto jednoduchch invertor lze pout dvouvstupov hradla, zatm ns nezajm jestli jsou soutov se znakou 1 nebo souinov se znakou & ve schmatick znace. Zcela prakticky byl realizovn tento blika: Na vstup pipojme LED s proudem pouze 2 mA, tak zvanou LOW POWER LED. Svtivost i napt pro rozsvcen m stejn jako LED s proudem 20 mA. Zmenm stanovena hodnota rezistoru pro napjen z 9 V baterie pro ervenou LED 3k3 a pro napjen z ploch baterie 680 ohm. Zkuste si LED na vstupu invertoru zapojit proti kladnmu plu zdroje i proti zemi (viz obr. 3). Vnitn vstupn odpor je v obou zpsobech zapojen podobn a tak meme tyto hodnoty pout pro oba zpsoby zapojen. Blika zapojme podle schmatu na obrzku 5. Frekvence blikn zle na velikosti odporu rezistoru R a kapacity kondenztoru C.
4. pokus
Zkuste si toto zapojen provst s obma druhy dvoustupovch hradel 4001
Obr. 4 Zapojen osciltoru s invertoru CMOS 4069
Obr. 7 Vstupem logickho obvodu meme spnat vt proud a) tranzistorem, b) vkonovm logickm obvodem
171

zistor R. Kapacitu mnit nememe, rezistor meme nahradit trimrem zapojenm v srii s rezistorem. Rychlost blikn meme nastavit podle elu indikace pomal blikn navozuje pocit klidu, bezpe, tak vm blik napklad indiktor monitoru v klidovm (spcm) stavu. Rychl blikn se pouv pro upozornn na njak nouzov alarmujc stav obvykle souasn se zvukovou nvst ppnm ve stejnm rytmu. Pokud nastavte jet vt rychlost, mete myln ci, e osciltor pestal blikat. Nepestal. Blik vy rychlost, ne dovede mozek ze zrakovho vjemu vyhodnotit jako blikn vnmme ho jako trval svit. Ale blik. To si mete ovit zobrazenm vstupnho kmitotu osciloskopem, nebo si ho pozdji vydlme a podvme se na zpomalen. Ostatn frekvence se v tomto zapojen ned mnit ve velkm rozsahu. Mezn kmitoet, pi kterm jet osciltor kmit je dan typem integrovanho obvodu, zatm ho pomineme.
Obr. 8 Osciltor s CMOS obvodem zapojen jako blika Pokud nkde vidte takovto schma, podvejte se, jakou impedanci maj uvedenou u reproduktoru. Obvykle to bv neobvykl hodnota 50 ohm, kterou asi nemte, protoe pokud pro sv pokusy pouvte vykuchan reproduktory z vyazench rdi, televizor nebo rzn reproduktorov bedniky, maj impedanci obvykle 8 ohm nebo 4 ohmy. Sluchtka k walkmanu mvaj 16 nebo 32 ohm. Take je nelze pmo pipojit k vstupu probranho logickho integrovanho obvodu. Impedanci 50 ohm mvaly tak zvan sluchtkov vloky do telefonnho sluchtka pokud ji nkde ve svch pokladech mte, pro pokusy se docela dobe hod. A jet je teba tuto vloku pipojit pes srec rezistor. Samozejm o tento bytek bude slab i zvuk. A navc se uplatuje i vnitn odpor vstupu logickho obvodu.
i 4011 (zatm ns z jejich funkce zajm jenom to, e maj invertor) i s invertory v obvodu 4069 nebo 4049 ty maj pouze jeden vstup, v pouzdru je jich est, mete pout kterkoliv chcete.
5. pokus
Zkuste na vstup LED pipojit pes tranzistor, jak jsme to probrali ji nkolikrt. V tomto ppad meme pout i LED s vtm odbrem proudu obvyklou s proudem 20 mA. Podobn u tohoto obvodu nedochz k peklopen z jednoho logickho stavu a naopak pi stejnm napt, ale je mezi nimi rozdl. Zapojen s tmto obvodem si troku zjednoduen rozebereme od zatku. Obvod napjme napklad z baterie 9 V. Ped pipojenm napjecho napt je kondenztor C vybit. Po zapnut napjen pedstavuje prakticky zkrat vstupu na zem, na vstupu tedy zpotku nen dn napt, je na nm logick nula. Protoe obvod je invertor, je na vstupu logick stav opan je na nm logick jednika, je na nm prakticky tot napt jako je napjec. Tmto naptm z vstupu se pes rezistor R1 mil kondenztor nabj, zpotku hltav, pak zpomaluje, a do napt, kter na vstupu tohoto obvodu znamen logickou jedniku, napklad 6 V. Na vstupu je tedy logick jednika a vstup se zmn na logickou nulu tedy napt blzk nule. Do vstupu prakticky dn proud netee a kondenztor se tak pes tent rezistor zane vybjet. Vybjec proud tee do vstupu ve stavu logick nuly a do okamiku, kdy se kondenztor vybije na hodnotu, kter na vstupu tohoto obvodu znamen stav logick nuly, napklad 3 V. Na vstupu je tedy logick nula, vstup se zmn na log. 1 a z nj se kondenztor opt zane nabjet a do hodnoty, log. 1 na vstupu atd. atd. Toto zapojen tedy me fungovat dky rozdlu mezi rozdlu napt logick nuly a jedniky na vstupu. Proto v literatue u tohoto zapojen uvidte pouit obvod 4093 nebo podobn 40106 a bnm ho nelze pout.
Genertor slyitelnho kmitotu

Nabjec konstanta tau je nsobkem kapacity C a odporu R. Jestlie zvolme kondenztor s ni kapacitou, bude kmitoet vy, msto blikn uvidme trval svit. Jestlie msto LED zapojme na vstup osciltoru sluchtka nebo reproduktor, meme tento kmitoet pevst na slyiteln zvuk uslyme pskn.
Spnn zte s vtm proudem

Pouijeme tranzistor. Malm proudem do bze se otvr tranzistor, kterm prochz proud do zte. Tak je na vstup mono pipojit obvyklou LED s proudem 20 mA, rovku, nebo i reproduktor nebo piezoelement. Pro jednoduchost uvaujeme, e proud kolektoru je beta krt vt ne proud bze. Beta je zesilovac initel, oznaovan v h parametrech jako h21e (ti h dva jedna ) a u bnch tranzistor bv kolem sta. V rozmez od asi 20 do 1000. Napklad BC 547 m podle katalogu [5] 200 a 450. V literatue se setkte s kreslenm schmatickch znaek podle nejrznjch norem, napklad v [1] na stran 37 vidte schmata kreslen podle rusk normy GOST a americk ASA.
Zaten vstup
Logick obvody nejsou vtinou konstruovny na pm pipojen k zti, ale kdy si chceme vyzkouet funkce alespo tch zkladnch pomoc LED, je teba dodret zkladn zsady. TTL obvody tedy ada 74xx (napklad 7400) nem vstup chrnn proti zkratu vstup se nesm zkratovat.. Pi zaten napt na vstupu kles, pi zkratu tee vstupem urit maximln zkratov proud, kter me obvod zniit. U obvod CMOS pro nae pokusy pouijeme LED s proudem pro rozsvcen 2 mA, pslun typy najdeme v katalogu. CMOS obvody maj ochranu vstupu proti zkratu, ale ne proti trvalmu zkratu. Zvltn pozornost je teba vnovat pi koprovn schmat s reproduktorem na vstupu. Kdybychom na vstup pmo pipojili reproduktor s impedanc 4 ohmy a na vstupu byla rove logick jedniky s naptm napklad 4 V, tekl by nm ist teoreticky vstupem proud 1 A!! Take to ne.
Odkazy:
[1] Rdio plus KTE, 6/2003, Mal kola praktick elektroniky [2] Integrovan obvody ady 4xxx, BEN, Praha 1992 [3] 296 integrovanch obvod, BEN, Praha 1992 [4] Amatrsk Rdio ada B .3/1985 [5] Katalog GM electronic [6] Everaday Practical Electronics, Jan. 2002, str. 23
Zmna frekvence
Frekvence je dan rychlost nabjen a vybjen kondenztoru C1, pes re-
172

Blika s logickmi obvody
klov slova: pouzdro DIL, hradlo, montn ppravek CMOS, blika, zaten vstup, piezoelement, ppn Podle popisu v minulm sle si docela prakticky si zapojme jednoduch blika. Vlastn osciltor (viz obr. 1) je tvoen dvma hradly Q1 a Q2 (psmenem Q se v technickch dokumentacch oznauj rzn logick obvody bez ohledu na funkci, podobn jako tranzistory T, rezistory R atd.). Je jedno, jestli pouijeme invertor, kter m jeden vstup, nebo hradlo se dvma nebo vce vstupy spojenmi paraleln, hlavn e na vstupu je nakreslen znaka inverze koleko. Dal hradlo Q3 slou jenom k oddlen vlastnho osciltoru, na jeho vstup pipojme LED (viz obr. 2). Trimr P1 nastavme asi tak do poloviny drhy, abychom mohli odpor mnit na ob strany,zapojen si zkontrolujeme, nezapomene pipojit i napjen k integrovanmu obvodu, plus na trnctku a mnus na sedmiku. Po zapojen by LED mla zat blikat. Rychlost blikn nastavujeme trimrem. Nejpomalej blikn je pi nejvtm odporu P1.
77. dl
Obr. 5 Msto LED na vstup pipojme piezoelektrick akustick mni krt rychlej, abychom doshli stejn rychlosti blikn jako s trimrem 1 M, museli bychom pout kondenztor s desetkrt vt kapacitou, napklad pro kombinaci P1 1 M a C1 22 bychom pouili P1 100 k a C1 22F. Jsou przdniny, nebudeme nic potat, jenom budeme pokusniit a sledovat.
Obr. 3 Zmnou odporu P1 meme mnit frakvenci
Pouijeme:
IO CMOS 4011 R1 10k P1 1M C1 100 nF R2 3k3 D1 LED 2 mA baterie 9 V
pouijeme:
R1 100k
4. pokus
LED proti kladn napjec vtvi blik, zkusme LED zapojit proti zpornmu plu napjen pro napjen 9 V pouijeme tent rezistor R2 3k3, pro napjen 4,5 V hodnotu R2 zmnme na 680 ohm (viz. obr. 4). Funguje napohled stejn. Jenom LED svt pi logick jednice na vstupu, pi zapojen LED proti kladnmu plu svt pi logick nule na vstupu.
Obr. 1 Zkladn zapojen osciltoru
1. pokus
Zapojen zapojme podle obr. 3. Podle pouitho napjen zvolme velikost rezistoru R2 pro LED takov, aby LED tekl proud maximln 2 mA. Aby vstup CMOS obvodu nebyl peten a byl schopen proud pro rozsvcen LED dodat. Bu mme nzkopkonovou LED (low power) nebo pouijeme bnou s katalogovm proudem 20 mA, ale nechme j tci proud pouze 2 mA. Ona svtit bude, jenom o trochu mn. Pro napjen pro napjen z 9 V baterie bude R2 mt 3k3, a pi napjen z ploch baterie 4,5 V je hodnota odporu R2 560 ohm. Abychom blikn LED na vstupu osciltoru vidli, zvolme kapacitu 100 nF a msto jednoho rezistoru zapojme trimr nebo potenciometr P1 s hodnotou napklad 1 M a k nmu do srie jet rezistor s hodnotou asi 10 k, aby i pi nastaven trimru na nulovou hodnotu njak odpor v obvodu byl zapojen. Pouijeme integrovan obvod CMOS 4011, kter obsahuje tyi dvouvstupov hradla.
2. pokus
Zmnme kondenztor zvolme hodnotu napklad 22 nebo i 47, blikn se velmi zpomal. Podobn jako u asovae s 555 zle na asov konstant RC obvodu, tedy na nsobku R a C. S kondenztorem 47 bude blikn velmi pomal, doba svitu a zhasnut bude asi 10 sekund, s kondenztorem 22 asi 4 a 5 sekund pi trimru nastavenm na maximum. Pi nastavovn men hodnoty se rychlost blikn zvyuje. Nastavme si takovou rychlost, kter se nm zd pro nae ely vhodn. Poklidn blikn jako u spcho stavu monitoru, nebo rychl alarmujc u monitoru ivotnch funkc pacienta.
5. pokus
Zmenme-li kondenztor C1, bude rychlost blikn takov, e ji lidsk oko nesta sledovat jako jednotliv bliknut, ale jako souvisl svit. Ale pesto to jsou pulzy. Na vstup zapojme elektroakustick mni (viz obr. 5). Vhodn je napklad piezoelement mnc elektrick napt na mechanick chvn membrny, kter uchem slyme jako klapn, ppadn tn. Vhodn piezoelement pouze reprodukuje piveden kmitoet m dva vvody. Existuj i jin typy pzk samovybuzovac, kter pskaj na svm uritm kmitotu, nebo dokonce piezosirny. Ty pouijeme a jindy. Nyn chceme sledovat vku tnu osci-
Obr. 4 Tot zapojen s LED proti zemi
Pouijeme:
C1 22, 47
3. pokus
Obr. 2 Osciltor doplnn o dal hradlo, LED a napjen Msto trimru 1 M pouijeme trimr s hodnotou 100 k. Blikn bude deset-
Obr. 6 a) Sluchtko 50 ohm by bylo nutno zapojit pes rezistor, b) piezoelektrick mni je mono pipojit pmo proti zemi, nebo c) proti kladn vtvi napjen
173

n vtvi bude na vstupu hradla logick nula. Do obvodu LED vadte miliamprmetr a msto odporu R2 pouijete trimr. Abyste mli jistotu, e neudlte na vstupu zkrat, pouijte v srii s trimrem jet ochrann odpor, napklad 330 ohm nebo podobnou hodnotu a trimr nastavte na maximum. Po zapnut napjen odpor trimru zmenujete tak, a vm LED potee potebn proud, my pro nzkopkonov LED nastavujeme 2 mA. Ostatn je mono msto nich zapojit i bnou LED, ale nechte j tci proud tak jen ty 2 mA. Po nastaven proudu obvod vypneme a hodnotu R2 + P2 zmme a pouijeme nejbli vy hodnotu, kter se vyrb.
Obr. 7 Msto pes rezistor, lze sluchtko nebo piezoelement pipojit pes kondenztor ltoru. Vhodn je napklad typ uvdn v katalogu GM Electronics jako KPE126 m prmr 29 mm, nebo jet lep KPS110, kter m podle katalogu kmitotov rozsah 500 Hz a 9 kHz. Piezoelement zapojme msto LED, nebo pmo paraleln k n. Pi pomalm blikn vidme a slyme pi kadm bliknut klapnut. Pi rozsvcen i pi zhasnut. Pi vy rychlosti blikn se i klapn zrychluje, pi C1 asi 68nF je slyet bublav tn a LED svt napohled souvisle. kladnmu plu napjen (viz obr. 6). Psk? Pozor, pokud byste pouili bn reproduktor 4 ohmy, nebo dal pouvan hodnoty 8 ohm apod., choval by se obvod jako pi velkm zaten takka zkratovm. Jestlie msto piezoelementu chcete pout napklad vloku do telefonnho sluchtka 50 ohm nebo 200 ohm, je zapoteb ji zapojit pes rezistor, kter ale samozejm vkon zvuku sn.
8. pokus
Z vstupu hradla do elektroakustickho mnie tee stdav proud s kmitotem osciltoru. Zkusme tedy piezoelement zapojit pes kondenztor (viz obr. 7). Zvolme hodnotu napklad 100 nF nebo 22. Podobn by bylo mono pipojit i sluchtkovou vloku. Obr. 10 Uren velikosti odporu pro LED na vstupu proti zporn vtvi napjen Tak nm pro 4011 i 4001 vyly tyto hodnoty: 9 V proti + plu 3k3 9 V proti plu 3k3 4,5 V proti + plu 560 ohm 4,5 V proti plu 680 ohm Zkuste si to pro napjec napt, kter pouvte, napklad pro zdroj 5 V, nebo 6 V, nemuste stle jenom opisovat, mte svou hlavu :-) a tak j pouvejte. Poznmka: Vimnte si, e stle ve schmatick znace vynechvme rozlien zda se jedn o inver tor, dvouvstupov hradlo NAND nebo NOR. Pi pouit dvouvstupovho hradla prost oba vstupy spojme paraleln, jako kdy pi
pouijeme:
KPE126 (KPS110) C1 47n, 68n, 100n, 22, 47
6. pokus
Vymnme kondenztor za hodnotu C1 10 nF, trimr 1M, na vstup pipojme piezoelement. Nastavme vhodnou vku tnu. Opt nejni tn je pi nejvtm odporu nastavenm R1 + P1. Zkusme mnit hodnoty kondenztor 2n2, 10 n, 22 n, 33 n, 47 n atd. Opt si nastavme njakou vhodnou vku tnu, napklad s kondenztorem 10 nF a trimrem 1M. Piezoelement mme zapojen msto LED, take pes odpor. Pokud pouvme pi napjen 4,5 V rezistor R2 560 ohm, meme piezoelement zapojit pmo z vstupu. Pi napjen z 9 V baterie je rezistor R2 3k3 a tak msto nj meme zkusit zapojit men, 560 ohm. Zvuk je silnj. Pi zapojen pmo na vstup hradla, je zvuk jet silnj.
Obr. 9 Uren velikosti odporu pro LED na vstupu proti kladn vtvi napjen
9. pokus
A co to takhle spojit? Na vstup zapojit i LED i elektroakustick mni (viz obr. 8). Je mono mt pi pokusech zapojenou i LED i elektroakustick mni a jenom mnit hodnoty kondenztor a pozorovan jevy si zapisovat do svho seitu. Na zvr prce si najdte vhodnou hodnotu C1 a odporu R (sloenho z R1 + P1) pro blikn a tot i pro slyiteln tn. Hodnotu odporu zjistte tak, e zazen vypnete, nepohnete s nastavenm trimru P1, odpojte je a zmte ohmmetrem.
Pouijeme:
2n2, 10 n, 22 n, 47 n, 68 n
7. pokus
Podobn jako je mono LED zapojit proti kladn napjec vtvi i proti zemi, je mono i piezoelement zapojit proti
10. pokus
Obr. 8 Pokud zapojme piezoelektrick mni i LED, uslyme pi blikn klapn Jak se dolo na hodnoty rezistor R2 u LED? Velmi jednodue (viz obr. 9 a obr. 10). V zapojen z minul sti Mal koly si hradlo zapojte tak, aby LED svtila, tedy pi zapojen LED proti klad-
Obr. 11 Integrovan obvod vsazen do patice
174

grovan obvod se vkld zasunutm do patice (viz obr. 11). Pi vyjmn je teba integrovan obvod postupn nadzvednout na obou koncch rovnomrn a vythnout smrem nahoru (viz obr. 12), nejlpe malm plochm roubovkem. Nervte to prsty! Barbara toto incho prozrad ohnut posledn noiky obvodu (viz obr. 13).
Soustky pro dnen pokusy:

R1 P1 C1 10 k, 100k 100k 1 M 2n2, 10 n, 22 n, 33 n, 47 n, 100 nF, 22, 47 R2 560R, 680R (pro napjen 4,5 V) R2 3k3 (pro napjen 9 V) D1 LED 2 mA (nebo i obvyklou 20 mA) IO1 4011 (ppadn 4001 nebo 4069) BAT ploch baterie 4,5 V nebo 9 V baterie + konektor (klips) SL piezoelement KPE126 nebo KPS110 nepjiv kontaktn pole (test board) pinseta mal ploch roubovek tpac klet stranov izolovan drtky
Obr. 12 Integrovan obvod vyjmme rovnomrnm tahem vzhru volejbalu pinkte msto jedn ruky obma souasn. V na literatue i svtov literatue se pouvaj dva zkladn zpsoby kreslen schmatickch znaek logickch obvod. Invertor m na vstupu znaku invereze, tvary schmatickch znaek negovanho souinu a soutu jsou na obrzku 14. Abychom mohli obvod zapojit, najdeme si v dobrm katalogu i vnitn schma zapojen vstup a vstup. Obvody pouit v dnen sti Mal koly 4011 se tymi dvouvstupovmi hradly NAND, 4001 se tymi dvouvstupovmi hradly NOR a 4069 estic invertor jsou na obrzku 15. Vechny maj kladn pl napjen na vvodu . 14 a zporn na vvodu . 7. Napjen je pro vechna hradla v pouzdru spolen.
Obr. 15 Zapojen vstup a vstup ste pli zkracovat a pjte je pmo na pslun polka. Bu si obrzek polek nakreslte na destiku podle vaeho zvyku napklad popisovaem Centrofix (to u jsme probrali), nebo na destiku pilepte ps izolepy a mezery proeete ostrm nokem a pak se budete snait vyznut dlc cestiky vyrpnout pikou noe nebo vt jehlou (napklad na vyvn) a destiku pak vyleptte v roztoku chloridu elezitho. Nebo prost do mdn flie podle ocelovho pravtka vyrpete njakm ostrm pedmtem rhy hranou roubovku, rsovac jehlou, zlomenm vrtkem, noem, atd. Pozor na raz! A pozor na vrypy do stolu, kdy na konci destiky sjedete s okraje dol. Tyto rhy je poteba udlat aspo pl milimetru irok, vyisti je a vyzkouet bzukem nebo ohmmetrem, zdali mezi sousednmi polky nen zkrat. Ale to je pouze pro przdninov nedokavce. Ostatn mohou leptat. Do destiky nemusme vrtat dn drky, soustky prost pjme kapkou pjky pmo ze strany spoj. Na desku pipjme i patici pro vkldn integrovanho obvodu. Obvod do patice vsadme a po zapojen celho obvodu. Pokusn zapojen lze velmi snadno mnit prost odpjte jeden kondenztor a msto nj zapjte jin a sledujete zmny. Ped zmnami zapojen ale vypnte napjen!
Patice
Pro pokusn zapojen se pouvaj rzn zkuebn desky, napklad nepjiv kontaktn pole (test board) a inte-
Obr. 14 Schmatick znaky invertoru a dvouvstupovch hradel negovanho soutovho a souinovho
Zkuebn destika
Pokud nemte nepjiv kontaktn pole, mete si snadno vyrobit zkuebn destiku z kousku umatexov nebo podobn desky pro plon spoje. Roztee polek zvolte podle rozte noek integrovanho obvodu, tedy po 2,5 mm. Dal polka pouijete pro pipjen vvod soustek. Vedlej polka propojujete prost zakpnutm pjkou, propojen vvod soustek na vzdlenjch polcch provedete pipjenm drtku. Mohou bt ohnut do oblouku, aby se dobe drely v pinset nebo prstech a dobe se s nimi pracovalo. Tak vvody soustek nemu-
Obr. 13 Pi zvedn na jednom konci se krajn noiky ohnou!
175

Odkazy:
[1] Rdio plus KTE, 6, 7/2003, Mal kola praktick elektroniky [2] Integrovan obvody ady 4xxx, BEN, Praha 1992 [3] 296 integrovanch obvod, BEN, Praha 1992 [4] Amatrsk Rdio ada B .3/1985 [5] Katalog GM electronic [6] Everaday Practical Electronics, Jan. 2002, str. 23
Logick funkce NAND, NOR

Klov slova: logick souet, logick souin, negovan funkce, START-STOP tlatko, SET, RESET Umme zapojit jednoduch obvod kter vydv ppav zvuk a obvod kter blik. Zkusme si je dt oba dva dohromady, tak aby ppnut bylo souasn pi rozsvcen LED. nika a hradlo innost obvodu nijak neovlivuje. Z pieza se ozv pskn nebo LED blik. Na dc vstup pipojme tlatko, nebo na nepjivm kontaktnm poli drtek, a dotkneme se jm zpornho plu napjen, na vstupu tedy bude logick nula. Ppn pestane, LED pestane blikat. Znovu odpojme a zase pipojme a zase. A si pohrajeme, zaneme pemlet, jak to pout dl. Pomoc druhho vstupu meme funkci obvodu zapnat nebo vypnat. Kdyby vstup nebyl pipojen na kladn pl napjen pes rezistor, zkratovalo by stisknut tlatko napjen na zem (viz obr. 3).
78. dl
ho obvodu. Pokud zapojme do naeho obvodu msto 4011 obvod 4001 bude stejn fungovat osciltor pro ppn i osciltor pro blikn, ale, v mst dcho hradla bude funkce jin. V katalogu se obvody li oznaenm NAND a NOR.
Logick funkce
Inverze
Inverze znamen obrcen logickho stavu, to znamen e na vstupu je opan logick stav ne na vstupu. Vstup ozname A a vstup Y logick stavy pro pehlednost zapeme do tabulky.
A 0 1 Y 1 0
1. pokus
Vlastn osciltor je tvoen dvma hradly. Za tmito hradly mme elektroakustick piezoelement nebo LED pipojenou pes dal oddlovac hradlo. Nyn jako toto tet hradlo pouijeme dvouvstupov hradlo negovanho souinu, z minulch pokus mme 4011.
Obr. 1 a) Jeden vstup nechme zapojen na v stup osciltoru a druh vstup zkusme pipojit na kladn pl napjen, tedy na logickou jedniku (viz obr. 1). dn zmna ve funkci nenastala obvod pp nebo blik jako ped touto pravou. b) Jeden vstup nechme zapojen na vstup osciltoru a druh vstup zkusme pipojit na zporn pl napjen, tedy na logickou nulu (viz obr. 2). Na vstupu je trvale jednika. Pokud mme LED zapojenou proti kladnmu plu, nesvt, pokud je zapojen proti zemi, svt trvale, ale neblik. Logick nula na druhm vstupu vstup dr na stl rovni bez ohledu na stav prvnho vstupu. A je na nm jednika nebo nula. Pokud je na vstupu piezoelement, ppn se neozv.
Obr. 3 Stiskem tlatka pivedeme na vstup logickou nulu.
3. pokus
Jestlie je tedy na dcm vstupu logick jednika zvuk psk. Pi logick nule pskn pestane. Msto peruovn zvuku stiskvnm tlatka meme pout rytmu blikn LED. Stdn logick jedniky a nuly na vstupu blikae je pivedeno na dc vstup dvouvstupovho hradla ppavho obvodu (viz obr. 4). Ejhle! Pi kadm bliknut se ozve ppnut a pi zhasnut LED je chvilku ticho. Trimrem P1 si zkusme nastavit rznou rychlost blikn, od pomaloukho a po rychl. Souasn s tm se mn i rychlost ppn. A te kon elektronika a zan psychologie. Zle na vs, jak chcete tento obvod pout. Zda pro poklidn ppn s bliknm po uplynut doby asovho spnae na uvaen vajek nebo pro nalhav a rychl poplan ppn monitoru ivotnch funkc u lka pacienta (bed side monitor). Druhm trimrem si mete podle stejnch hledisek nastavit vku tnu ppn.
Slovn tabulku peteme takto. Jestlie na vstupu A je logick nula, je na vstupu prv obrcen logick stav logick jednika. Jestlie na vstupu A je logick jednika, je na vstupu logick nula. Podobn pravdivostn tabulky rznch logickch integrovanch obvod najdete i ve specializovanm katalogu.
Logick souin
Budeme uvaovat dva vstupy A a B. Aby se vystdaly vechny kombinace na vstupech A a B, vypeme si do tabulky pehledn vechny tyi.
A 0 0 1 1 B 0 1 0 1 Y 0 0 0 1
A opt teme. Jestlie na vstupu A i na vstupu B jsou nuly, potme nula krt nula je nula, na vstupu je nula (docela logick, e). Podobn i dl nula krt
2. pokus
Druh, budeme mu te kat dc vstup pipojme pes rezistor na kladn pl napjen, na vstupu je logick jed-
4. pokus
Vimli jste si, e tveice dvouvstupovch hradel v 4011 a 4001 m vstupy a vstupy zapojen na stejn noiky (kdo chce, me ci piny) integrovanObr. 4 Logick nula pi zhasnut LED zrove blokuje i ppn
Obr. 2
176

rdia. Aby autordio hrlo, mus bt zapnut klek zapalovn I vypna autordia. Anglick slovo AND pro pesnj smysl v logickch obvodech pelome jako i. Tvrzen si opt ovte v tabulce. Obr. 5 Toto je tak logick souet jedna je zase nula, na vstupu je nula. Jednika krt nula je opt nula, na vstupu je zase nula. Pouze pi jednikch na obou vstupech je jedna krt jedna rovno jedn. Na vstupu je logick jednika. Z toho si pamatujeme, e jestlie je na jakmkoliv vstupu nula, je vstup zase nula.
Negovan funkce
Ne, e by nkdo schvln vymlel hned negovanou funkci, ale i tranzistor se v typickm zapojen prost chov jako invertor a tak i prvn hradla mla na vstupu obrcen logick stav ne na vstupu. Jednou z prvnch kostiek stavebnice logickch obvod se stal obvod 7400 se tveic negovanch logickch souin NAND. Pidnm psmenka N oznaujc negaci vznikly obvody, kter mte v katalogu NAND negovan logick souin NOR negovan logick souet Pro negovan funkce nae pravdivostn tabulky upravme tak, e vstup bude mt prv opan logick stav. NAND negovan souin
A 0 0 1 1 B 0 1 0 1 Y 1 1 1 0
Obr. 8 tlatka na vstup pivedeme logickou nulu, na vstupu se objev logick jednika dokud nestisknete druh tlatko, a pak opt dr v novm stavu. Podobn se spn napklad ventiltor odsvn u brusky nebo v kravn. Jednm tlatkem se odsvn zapne a ventiltor b dokud ho nkdo nevypne stiskem druhho, tak zvanho STOP tlatka. Funkce je na prvn pohled velmi jednoduch, probereme si ji po krocch. slovn plat pro obvod CMOS 4011. 1. Na obou vstupech je pes rezistor pivedeno napt, tedy logick jednika. 2. Stiskneme tlatko na jednom ze vstup tm na nj pivedeme logickou nulu. Na vstupu hradla je inverzn stav, tedy pesn opan logick nula (viz obr. 8) 3. Tato nula pichz na vstup (5) druhho hradla. Na druhm vstupu (6) tohoto hradla je pes rezistor pivedena tak logick jednika. Jedna krt jedna je jedna, ale inverz je na vstupu logick nula (viz obr. 9) 4. Tuto logickou nulu z vstupu pivedeme na vstup (2) prvnho hradla. Nula krt jedna je nula ale po inverzi je na vstupu logick jednika. Ta tam u je od okamiku, kdy jsme stiskli tlatko. 5. Tlatko meme pustit (viz obr. 10). Na vstupu (1) u tohoto tlatka je opt logick jednika, ale z vstupu druhho hradla nm na vstup (2) stle pichz logick nula a tak stav stle DR. Klopn obvod se peklopil. 6. Meme toto tlatko stisknout znovu a znovu a znovu,.... stav se nemn. Je nastartovno, toto tlatko meme oznait jako START tlatko. 7. Jestlie stiskneme tlatko na druhm ze vstup pivedeme na nj logic-
Logick souet
Opt si logick stavy na obou vstupech zapeme do tabulky a potme. Nula plus nula je nula na vstup do sloupeku Y zapeme nulu. Nula plus jedna je jedna na vstupu je jednika. Jedna plus nula je jedna na vstupu je jednika. Jedna plus jedna je... JEDNA! To je v logice.
Vrokov logika
Logika se vyuuje jako samostatn pedmt a podrobnosti najdete v literatue a uebnicch.
Logick souet OR
Zapojme si jednoduch obvod kter perume dvma tlatky zapojenmi paraleln, tedy vedle sebe (viz obr. 5). Jako napklad tlatka zvonku jedno u vchodu do domu a druh u dve bytu. Zvonek bude zvonit kdy stisknete tlatko u vchodu NEBO u dve. Nebo. Anglicky OR. Vimnte si, e kdy stisknete jedno nebo druh, zvonek bude zvonit stejn jako kdy stisknete ob najednou. Nebude zvonit vc. Prost bude zvonit. To je ta logick jednika v tabulce u soutu jedna plus jedna.
A 0 0 1 1 B 0 1 0 1 Y 0 1 1 1
NOR negovan souet

A 0 0 1 1 B 0 1 0 1 Y 1 1 1 0
A tm se dostvme zptn k naemu 2. pokusu. Jestlie je na dcm vstupu logick nula, je vsledn souin vdy nula a po inverzi logick jednika. I kdyby ostatnch vstup bylo teba sedm, jestlie je na jakmkoliv ze vstup logick nula, je na vstupu jednika.
Logick souin AND

Zapojme jednoduch obvod, kter perume dvma tlatky zapojenmi v srii, tedy za sebou (viz obr. 6). Toto zapojen najdete napklad u autordia. V nkterch vozech je napjen autordia vedeno pes spnac skku a pi vypnut klku zapalovn (ignition key) autordio nehraje aby vm nevybjelo baterii. Take mme dva vypnae spnac skku a vypna auto-
Obr. 7 Zkladn zapojen klopnho obvodu
Klopn obvod
Dal velmi dleitou kostikou ve stavebnici logickch obvod je klopn obvod (viz obr. 7). M nkolik velmi dleitch vlastnost. Sta ho peklopit jedinm stiskem tlatka a i kdy tlatko pustte, obvod dle ve svm novm stavu dr,
Obr. 6 Logick souin
Obr. 9 Jednika na vstupu s jednikou na vstupu druhho hradla daj nulu na vstupu
177

START nebo STOP?
Zle na tom, jestli chceme pro sputn obvodu pout logickou jedniku nebo logickou nulu. Tlatka si ozname podle jejich elu a ne logickho stavu (viz obr. 11). Ale bv zvykem spoutn oznait zelen a vypnut erven jak to znte napklad u indikace zapnut televizoru zelen: hraje, erven: vypnuto do pohotovostnho (stand by) stavu. Zazen nen pln vypnuto. Je napjen dc obvod, jako napklad tento n. V anglitin se pouvaj slova SET pro nastaven a RESET pro uveden do vchozho (nulovho) stavu. V nkterch obvodech se resetem opravdu provd vynulovn ale to ns teprve ek. Velikost rezistor na vstupech (zde R6 a R7) se vol tak, aby na vstup bylo pivedeno napt, ale proud tekouc pi stisku tlatka na zem byl pokud mono mal a nezatoval zbyten zdroj, podobn jako jsme to probrali u spoutcho tlatka asovho spnae s obvo-
Alternativy
Msto tlatek meme pout jakkoliv jin spnac prvky kontakty na dvech, kter pi rozsvcen spust alarm do t doby, ne je alarm zruen hldaem stiskem vypnacho tlatka, atd. Zkuste si sami vymyslet monosti pouit. Technicky lze provst ledacos, zle na fantazii a npaditosti.
Trocha anglitiny
OR AND SET RESET stand by table low high fan nebo a, i (spojka) nastavit nastavit zpt do vchozho stavu pohotovostn, klidov stav zazen tabulka doln, nzk logick rove, log(0) horn, vysok logick rove, log(1) ventiltor
Obr. 10 se penese na vstup prvnho hradla a tlatko je mono pustit. Stav se nezmn kou nulu, objev se na vstupu (4) druhho hradla jednika, tato jednika s jednikou na vstupu (1) zpsob e na vstupu (3) prvnho hradla bude nula a tato nula pejde na vstup druhho hradla..... 8. a dl u to je obdobn. Toto tlatko si nazveme STOP tlatko. Nefunguje vm to na prvn zapojen? Zkontrolujte si, zda mte pipojen napjen k integrovanmu obvodu plus na 14 a mnus na 7. Spolen body na schmatu je teba pi zapojovn spojit: zemn spoje a tak vechny spoje piveden na kladn pl napjen. A jet jednou pekontrolujte cel zapojen, podvejte se do katalogu kde jsou vvody vstup a vstup. Nemuste se to uit zpamti. Obvod je cel ada a stle pibvaj. Naute se informace najt pout nepotebn zapomenout.
Oeten tlatek
Dal zajmavou a dleitou vlastnost tohoto klopnho obvodu je tak zvan oeten zakmitvn tlatek. Kontakty tlatka toti pi sepnut nebo rozepnut jet nkolikrt zakmitnou. Jsou to nepatrn pohyby, s velice krtkou dobou trvn, ale mohou vyvolat stdav impulzy jedniek a nul. A prv tmto obvodem se zajist, e reaguje pouze na prvn spojen kontakt, obvod se peklop a na dal impulzy vznikl zakmitnm kontaktnch per nezareaguje.
Obr. 12 Cel blikac ppac kombajn dem 555. V literatue najdete hodnoty od asi 1k do 1M, pouijeme napklad 10k. Je teba, aby do vstupu tekl njak minimln proud, kter bv uveden v konstruknm katalogu.

soustky z minulch pokus a navc:
R3 R3 R4 R5* R6* R7,8 R7,8 D2 D3 IO2 Tl 1,2 560 (pro napjen 4,5 V) 3k3 (pro napjen 9 V) 560 ohm 10 k a 1M 10 k a 1M 680 (pro napjen 4,5 V) 3k3 (pro napjen 9 V) LED 2 mA (nebo i obvyklou 20 mA) zelen LED 2 mA (nebo i obvyklou 20 mA) erven 4011 tlatka spnac
Jednoduch alarm
Nae zapojen si doplnme o START STOP tlatko (viz obr. 12). Jenom spojme nae dva obvody: opticko akustick obvod kter pp v rytmu rozsvcen LED a dc START-STOP obvod. Ppn je blokovno zhasnutm LED. K zen tohoto obvodu vyuijeme druh vstup negovanho souinovho hradla podobn jako u blokovn ppnut pi rozsvcen LED logickou nulou. Jestlie na tomto dcm vstupu bude logick jednika, obvod bude ppat a blikat a okamiku, kdy stiskem tlatka STOP blikn zastavme. Podobn tlatko znaj pacienti v nemocnici u dlouho. Jedinm stiskem tlatka u postele pacient sepne obvod rozsvt se svtlo v pracovn sester, zvon zvoneek a dal svtlo svt nade dvemi pokoje a do t doby, ne pijde sestra a stiskem vypnacho tlatka pivolvn nezru.
Odkazy:
[1] Rdio plus KTE, 6, 7, 8/2003, Mal kola praktick elektroniky [2] Integrovan obvody ady 4xxx, BEN, Praha 1992 [3] 296 integrovanch obvod, BEN, Praha 1992 [4] Katalog GM electronic [5] a dal literatura a www strnky
Obr. 11 START-STOP tlatko s indikac LED
178

ta, dlika
Klov slova: ta, dlika, tn, vstupy dliky, nulovn V odborn literatue se setkvme s pojmem dlika. Nepedstavujte si hned kalkulaku, kter vm vydl slo 365,2 : 7,26 nebo nco podobnho. Nejjednodu dlika dl dvma . Jestlie na vstup dliky pivedeme pravideln pulzy, budou na vstupu pulzy s polovinm kmitotem (viz obr. 1).
79. dl
Obr. 3 Ukzka oznaovn vvod IO pi pohledu shora tegrovanch obvod, ale i celch dl nebo desek. Popis a zkratky se obvykle pejmaj z katalogovch list vrobc, vtinou z anglitiny (viz obr. 2a, b, c). Pokud vm zapojen nefunguje, zkontrolujte si, zda mte: pipojen napjen kladn pl zdroje na Udd a zporn pl zdroje na Uss; nulovac vstup R mus bt pipojen na zem, tedy na zporn pl napjen je na nm logick nula.
Obr. 1 Na vstupu je polovin kmitoet
Zkladn zapojen
Na vstup dliky pivedeme pulzy napklad z naeho pedchozho obvodu blikae. Nechme ho rychle blikat. Na vstupu dliky bude LED blikat polovin rychlost. Z rodiny CMOS logickch integrovanch obvod si vybereme napklad obvod s selnm oznaenm 4024 sedmistupov binrn ta 4040 dvanctistupov binrn ta
Oznaovn vvod
Vstup obvodu, na kter pivdme pulzy se oznauje CLOCK, nebo zkratkou CLK nebo jenom C. Vstupy obvodu se oznauj Q s dalm oslovnm Q0, Q1, Q2 atd, nebo prost 1, 2, 3, co znamen prvn dliku v integrovanm obvodu, druhou dliku, tet dliku, atd. Nulovn znamen uveden vech vstup do stavu logick nuly a oznauje se RESET, RES nebo jenom R, v nkterch katalozch jet s blim urenm napklad MR. Na obr. 3 je ukzka zpsobu oznaen vvod (viz [1]). Podvejte se sami do rznch katalog (nap. [2]) a naute se lutit vznam znaen. Doslova lutit, protoe v praxi se mlokdy stv, e mte k dispozici kompletn dokumentaci zazen, nebo vklad pouitch zkratek. V naem pkladu na obrzku 3 to jsou: Udd + napjen U ss napjen CP vstup pulz MR nulovac vstup nc nezapojen vvod
Druh pokus
Druhou LED pepojme z vstupu Q0 na vstup Q1 dal dliky. Blikn bude dvakrt pomalej ne v pedchozm ppad. Pak ji pepojme jet na dal vstup a frekvence blikn bude opt polovin ne na pedchozm vstupu. Pouvme nzkopkonov LED s proudem pro pln svit 2 mA. Pokud chcete pout bn LED s typickm proudem 20 mA, budou vm svtit i pi proudu 2 mA, sice trochu mn ne obvykle, ale jde nm pouze o pedveden principu dliky.
Obr. 2 LED zapojen na vstupu 4020 trnctistupov binrn ta Schmatick znaky se v literatue kresl podle rznch norem a zvyklost, u ns je vit kreslen ze kterho je patrn funkce obvodu viz obr. 2. Obrzek tho obvodu, ve kterm jsou pouze oslovan vvody bez oznaen jejich funkce je znmkou patn technick kultury. Ve sloitch schmatech je nejvhodnj forma sluujc ob normy oslovn a popis jednotlivch vvod. Toto kreslen se pouv nejenom u in-
Obr. 4 Zvuk o oktvu ni m polovin kmitoet
Prvn pokus
Na vstup dliky pivedeme pulzy napklad z naeho pedchozho obvodu blikae (viz obr. 1). Nechme ho rychle blikat. V obvodu 4024 je nkolik dliek zapojench postupn za sebou, Q0 je vstup prvn dliky, Q1 vstup druh dliky atd. Nzkopkonovou LED zapojme pes rezistor 3k3 na vstup blikae, tedy na vstup dliky a nechme ji velmi rychle blikat. Druhou LED zapojme na vstup prvn dliky bude blikat polovin frekvenc. Obvod dl kmitoet dvma. Dl, proto mu kme dlika.
Tet pokus
Lidsk oko vnm blikn s kmitotem asi do 16 Hz. Ucho vnm kmitoty asi od 20 Hz do 20 kHz. V naem pokusu budeme omezeni kmitotovm rozsahem elektroakustictickho piezoelektickho mnie (slovo pzk je sice krat, ale okliv). Zmnou velikosti
Obr. 2a, b, c Rzn zpsoby kreslen a oznaovn obvod
Obr. 5 Oznaovn vstup
179

Pt pokus
Abychom vidli funkci dliek lpe, zapojme LED na tyi po sob jsouc vstupy (viz obr. 7). Blika nastavme tak, aby LED na jeho vstupu (vstupu dliky) blikala velmi rychle. Na vstupu prvn dliky Q0 bude LED blikat polovin rychlost, na vstupu Q1 jet pomaleji a na Q3 nejpomaleji. Jestlie blikn na vstupu zpomalme asi tak dv bliknut za sekundu, bude LED za prvn dlikou blikat v rytmu jedn sekundy, za druhou po dvou sekundch, za tet po tyech sekundch a za tvrtou osm sekund svt, osm sekund tma.
Obr. 6a, b Oznaovn nbn a sestupn hrany pulzu kondenztoru C1 zvme kmitoet osciltoru tak, aby piezoelement na vstupu reprodukoval vysok pitiv zvuk. Tento kmitoet pivedeme na vstup dliky a piezoelement zapojme na vstup prvn dliky Q0 (viz obr. 7). Tn je sice zdnliv stejn, ale o oktvu ni. Na dalm vstupu opt o oktvu ni. Toto ale funguje pouze u piezoelementu, kter m kmitotov rozsah podobn sluchtku nebo reproduktoru, vtina piezoelement m maximum innosti na uritm pracovnm kmitotu a ostatn reprodukuje slab, nebo vbec. Vhodnj by bylo sluchtko s pokud mono co nejvy impedanc, zapojen pes rezistor nebo pes kondenztor tyto pokusy jsme ji dlali. Zapamatujeme si pouku tn o oktvu ni m polovin kmitoet.
Obr. 9 Ukzka pravohlho pulzu poteb a tak by na n v 16 noikovm pouzdru nezbyly voln noiky.
ta
Stle pouvm slovo dlika i kdy v katalogu je tento typ obvodu oznaen jako ta, counter. Ano. Tento obvod vlastn pot, kolik pulz pilo od vynulovn na vstup. Jenome je pot po svm. V na kultue vyuvme dobrodin destkov soustavy, kme j dekadick. V logice mme dva stavy, tedy binrn, kde bi znamen dva. Na zatku je po vynulovn na vech vstupech logick nula, po prvnm pulzu je na prvnm vstupu jednika, ostatn jsou nuly. Ale pi druhm nensleduje dvojka, ale na prvnm vstupu je zase nula s jednika je na druhm vstupu. Pi tetm pulzu ...atd. Po chvilce tn se vm zd, e stav na vstupech je chaotick, ale opak je pravdou. Protoe jsme kola praktick elektroniky, nechme teorii kole a vysvtlme si to prakticky.
Grafick znzornn
V literatue nebo katalozch vdte tajupln grafy. Vysvtlme si ho. Na vstup dliky pichzej pravohl pulzy. Pi sestupn hran pulzu se zmn vstup dliky l logick nuly na logickou jedniku a dr na n (viz obr. 8a). Teprve pi dal sestupn hran opt zmn svj stav, tentokrt z logick jedniky na nulu (viz obr. 8b). Tak se to opakuje. Pokud je vstup tto dliky piveden na vstup dal dliky, dje se to sam. Vdy pi sestupn hran. Zkuste si to nakreslit sami, nejlpe na tverekovan papr. Pro vai prci je ideln seit formtu A4 se tvercovou st 5 mm.
tvrt pokus
Na co je nulovac vstup RESET? Pokud jste obvod zapojili sprvn, fungoval vm na prvn zapojen. Nyn zkuste vstup RESET odpojit. To je nejist stav, kter se u CMOS obvod nepouv, ale simuluje vm jak obvod pracuje kdy zapomenete nulovac vstup zapojit. Kdy ho pipojte na kladnou napjec vtev, tedy na plus, pivedete na nj logickou jedniku, bude na vech vstupech logick nula, dliky nebudou dlit. Vstup je oznaen slovem CLOCK nad kterm je pruh. Tento pruh znamen negaci, jak j znme z invertoru to znamen, e vstup reaguje na logickou nulu. Protoe se do vstupu pivdj pulzy se stdajc se logickou jednikou a nulou, reaguje vstup prv na okamik, kdy se jednika mn na nulu, tedy na sestupnou hranu. V nkterch schmatech se i na tento vstup kresl koleko znaky negace, aby bylo na prvn pohled vidt, e vstup ek na nulu (viz obr. 5). Nkdy se u vstup nebo v pravdivostnch tabulkch v katalogovch listech kresl znaka nbn, vzestupn hrany nebo sestupn hrany (viz obr 6a,b).
Binrn znamen dvojkov

Zpomalme rychlost blikae tak, abychom mohli jednotliv stavy dobe sledovat a zapsat je to tabulky. Podobn jako u destkov soustavy, kde mme jednotky, destky, stovky, tisce, budeme nejni d, tedy jakoby jednotky pst do pravho sloupeku. Std se nm jednika a nula 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 Sledujeme LED na vstupu druhho dlie. Blik vdy a po dvou bliknutch pedchozho dlie 0 0 0 0 0 1 1 0 1 1 0 0 0 1 1 0 1 1 0 0 1 atd.. 0 0 0
Obr. 8a, b, c
Pulz
Na rozdl od napt sinusovho prbhu mohou mt pulzy rzn tvar. Na obrzku 9 vidte, e perioda pulzu trv od nbn hrany, tedy ela pulzu a opt k dal nbn hran dalho pulzu. Pulz m elo, vzestupnou hranu, st periody, ve kter je rove logick jedniky (H, High), sestupnou hranu tl a st periody, ve kter je rove logick nuly (L, Low)
Dlika
V integrovanm obvodu je obvykle nkolik dliek, azench za sebou, take dlc pomr je dn nsobky dvma (viz obr. 10). Napklad v obvodu 4024 je jich sedm, v obvodu 4040 je jich dvanct a v obvodu 4020 je jich dokonce trnct, ale bez vstup prvnch t nejsou za-
Obr. 7 Indikace vstup ty dliek
180

Podobn to bude u dalho vstupu, tentokrte pes tyi pulzy bude logick nula a pes tyi jednika. Pochopili jsme a udlme si u z hlavy celou tabulku: 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 1 0 1 0 0 0 1 0 1 0 1 1 0 0 1 1 1 1 0 0 0 1 0 0 1 1 0 1 0 1 0 1 1 1 1 0 0 1 1 0 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 Tabulka by pokraovala dle opt jako od zatku Protoe jednotliv vstupn pulzy meme spotat, meme si tabulku doplnit i o poadov slo. Take prvn slo je ve dvojkov soustav nula je 0 0 0 0. A napklad est je 0 1 1 0. Takhle meme dojt a k devtce, ale stav vstup se jet mn dl a do patnctky. Se tymi vstupy tedy mme estnct stav. po. D C B A 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 2 0 0 1 0 3 0 0 1 1 4 0 1 0 0 5 0 1 0 1 6 0 1 1 0 7 0 1 1 1 8 1 0 0 0 9 1 0 0 1 10 1 0 1 0 11 1 0 1 1 12 1 1 0 0 13 1 1 0 1 14 1 1 1 0 15 1 1 1 1 Take se nm tn zan objevovat.
Trocha anglitiny:
count counter reset clock pulse potat ta vynulovn hodiny pulz

soustky z minulch pokus a navc:
R2,3 R2,3 D1 D2-5 IO2 PE 560 (pro napjen 4,5 V) 3k3 (pro napjen 9 V) LED 2mA (nebo i obvyklou 20 mA) LED 2mA (nebo i obvyklou 20 mA) 4024, 4040, 4020 piezoelement (viz pedchoz sti)
Odkazy:
[1] Jedlika, P., Pehled obvod ady CMOS 4000, BEN, Praha 1996 [2] Katalog GM electronic [3] 269 integrovanch obvod, HEL, Praha 1996 [4] Teska, V. Ing., Integrovan obvody CMOS, Amatrsk rdio B/3/1985 [5] a dal literatura a www strnky
Vyhodnocen natanho stavu

Klov slova: tn, dekodr, BCD, sedmisegmentov displej Jestlie by na vstupech dliek byly LED, bylo by mono z indikovanho stavu pest natan poet impulz docela prost. Na mst kde LED svt teme logickou jedniku a na mst kde nesvt, logickou nulu (viz. obr. 15). po. D C B A 8 4 2 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 2 0 0 1 0 3 0 0 1 1 4 0 1 0 0 5 0 1 0 1 6 0 1 1 0 7 0 1 1 1 8 1 0 0 0 9 1 0 0 1 10 1 0 1 0 11 1 0 1 1 12 1 1 0 0 13 1 1 0 1 14 1 1 1 0 15 1 1 1 1 Jestlie chceme stav vstup dliek dvma pest jako destkov slo, seteme prost vhy na mstech, kde je na vstupu logick jednika. Napklad u sla 5 vidme, e na vstupech mme 0101. Jednika je ve sloupecch s vhou 4 a 1, seteme 4+1 a vsledek je 5. Podobn: u sla 0110 je souet vah 0 + 4 + 2 + 0 = 6 u sla 1101 je souet vah 8 + 4 + 0 + 1 = 13 Tento stav indikovan LED je ve dvojkov soustav. Binrn. Tento vklad m praktick vznam, podobnm zpsobem se v servisnm reimu nkde nastavuj nejrznj pepnae nebo hodnoty pedvoleb (napklad u mincovnku praek pro veejn nebo domovn prdelny, u nkterch malch pobokovch steden aj.)
80. dl
Dvojkov soustava
Ve kole by vs nauili pest hodnotu pomoc vhovch hodnot. Vhov hodnota nejniho du je jedna, na vym du dvojnsobn, tedy dv, na dalm tyi, pak osm, estnct atd. Tak by vm to odvodili podle mocnin sla dv: na nejnim du je to dv na nultou, tedy jedna. Na dalm dv na prvou, co jsou dv, na dalm dv na druhou, tedy tyi. Pak dv na tet, co je osm, dv na tvrtou je estnct atd. Sloupeek A odpovdajc vstupu prvn dliky tedy bude mt vhu jedna. Sloupeek B dva, C tyi, D osm atd.
Obr. 2
Dekadick znamen destkov

Kdy u jsme si zvykli na destkovou soustavu, chceme natan poet pulz vidt jako destkov slo. V katalogu najdeme v ad CMOS obvod 4028 pevdjc binrn stav na stav jeden z deseti. Je aktivn pouze ten vstup, kter odpovd binrnmu stavu na vstupech (obr. 1 a 2). Prakticky: jestlie na vstupech je 0-11-0, bude jednika na vstupu odpovdajcmu slu 6. Kdybyste na vstupy tohoto pevodnku zapojili LED tak, aby svit indikoval logickou jedniku, rozsvtila by se podle stavu na vstupech odpovdajc LED. Jen ta jedna jedin. Na ostatnch vstupech je logick nula (viz obr. 3) Pulzy z osciltoru jdou na vstup tae 4024 a natan poet je na jeho vstupech v binrnm (dvojkovm) kdu. Logick stavy ze ty po sob jdoucch dliek se pivdj na dekodr. Zde je
Obr. 1
181

sedmisegmentov displej. Obvod 4511 z rodiny CMOS m na aktivnch vstupech rove logick jedniky, tedy napt takka tot jako napjec. Udlme si jednoduchou tabulku se stavy na vstupu slo a b c d e f g 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 1 0 0 0 0 2 1 1 0 1 1 0 1 3 1 1 1 1 0 0 1 4 0 1 1 0 0 1 1 5 1 0 1 1 0 1 1 6 0 0 1 1 1 1 1 7 1 1 1 0 0 0 0 8 1 1 1 1 1 1 1 9 1 1 1 0 0 1 1
Obr. 3 stav tchto ty bit (4 bitov vstup) pevdn na stav jeden z deseti. Obvod 4028 m na vstupech logickou nulu, pouze na jedinm vstupu, danm pevodem BCD na destkov slo m logickou jedniku. Zmatek.? Nenechte se vyvzt z klidu podivuhodnm oznaovn prvnho vstupu u dliky Q0, druhho Q1, nebo u tohoto obvodu prvnho vstupu A0, druhho A1, atd, kdy vte, kolikt v poad jsou. Je to odvozeno od vhy dv na nultou u nejniho du s vstupem Q0 (i kdy je to vstup prvn dliky), dv na prvou na vstupu Q1 druh dliky, dv na druhou na vstupu Q2 na vstupu tet dliky, atd. V nkterch katalozch jsou vstupy oznaovny seln sprvn 1, 2, 3 atd, tedy ne od nuly. Prost je teba abyste pochopili vznam oznaen. Modernj prvek byl DIGITRON [6, 7]. M podobn princip, ale elektrody doutnavky jsou z drtku vytvarovanho do tvaru slice, druh elektroda je hust ska. Msto bledrovho svitu maj ervenou nebo zelenou barvu, podle barvy skla. Opt je pro jejich buzen pouvn princip jedna z deseti. Protoe pro doutnav vboj mus bt napt nkolik destek volt, je pro kadou slici zapoteb jet tzv. budc tranzistor. Pokud budete nkdy rozebrat starou elektronickou kalkulaku s tmito digitrony, bude ve zdroji sov transformtor s jednm sekundrnm naptm pro dc logiku a druhm pro napjen digitron.
Obr. 6 Vypad to zmaten, ale je to prost: U slice 8 svt vechny segmenty, na vech vstupech je logick jednika. U slice 0 svt vechny (log. 1) krom segmentu g (log. 0) U slice 1 svt pouze segmenty b, c (log. 1), ostatn jsou na logick nule. U slice 7 svt pouze segmenty a, b, c (log. 1), ostatn jsou na logick nule. Atd.. zkuste si tuto tabulku udlat sami zpamti.
Dleit poznmka:
Indikaci LED pouvme pouze pro vysvtlen funkce, protoe obvod 4028 nen konstruovn pro pipojovn LED jako zte vstupu proti zemi. Kreslme to tak pouze pro pedstavu. Sprvnj by bylo na vechny vstupy zapojit tranzistory nebo invertory, kter snesou vt vstupn proud, napklad 4049, na kter bychom mohli zapojit i bn LED s proudem 20 mA, ale ne proti kladnmu plu zdroje. V historicky nedvn dob byly nejmodernj tae osazeny tak zvanmi DEKATRONY [5]. Bylo to deset doutnavek (doutnavka je slovensky tlejevka) v jedn bace uspodanch do kruhu. Indikovan slo se poznalo podle poad, kter z nich svtila.
Obr. 5
BCD kd
V tabulce vstup dliek DCBA jsme si mohli udlat 16 rznch stav pro sla od 0 a do 15. Protoe dekadick soustava m pouze deset slic, jsou ostatn stavy nezobrazeny. Tomuto kdu se k 8421 nebo BCD z anglickho binary coded decimal (destkov slo kdovan ve dvojkov soustav).
Obr. 7
7 segmentov displej
Lze ci, e 7 segmentov displej (viz obr. 6) znamenal pro lidstvo podobn pokrok jako vynlez rovky. Pomoc 7 LED uspodanch do tvaru slice lze zobrazit slice od nuly do devtky. Pro konstrukn ely se vilo oznaovn segment psmeny a a g (viz obr. 7). Rozsvcenm pouze uritch segment se zobraz slice (viz obr. 8)
Digitln zobrazen
Na obr. 9 vidte schma se zobrazenm stavu slic. Pulzy z osciltoru jdou na vstup tae 4024 a natan poet je na jeho vstupech v binrnm (dvojkovm) kdu. Logick stavy ze ty po sob jdoucch dliek se pivdj na dekodr. Zde je stav tchto ty bit (4 bitov vstup) pevdn na logick stav na sedmi vstupech (7 bitov vstup) pro 7 segmentov displej. Obvod 4511 m na aktivnch vstupech logickou jedniku. Tato napt rozsvt pslu-
Dekodr 4/7
Obr. 4 Dekodr (esky pevodnk) pevd slo peveden na BCD kd na kd pro
182

a na zporn pl napjen. Proto se pouvaj displeje se spolenmi katodami common cathode (CC) viz obr. 11. Probrme to proto, e pi pejmn nejrznjch schmat bv obvykl nahrazovn soustek tmi, kter jsou k dispozici, nebo ve schmatech nebvaj bli daje napsan, nebo se prost text lnku te a kdy vechny pokusy zklamaly. Obr. 8 n segmenty displeje. Vimnte si, e displej je typ se spolenmi KATODAMI. Napt na vstupech me rozsvtit jednotliv LED v displeji zapojen proti zpornmu plu napjen. Obr. 11
Sedmisegmentov displeje
Meme si vybrat podle parametr 1. se spolenou katodou nebo anodou 2. velikost od asi 7mm a 20 mm (obsahuj jenom jednu LED, u vtch jsou dv, nebo vce a pi svitu je na nich vt napt 3. barva jako LED (erven, zelen, lut) podle elu 4. svtivost v mcd V katalogu si vimnte vech parametr jet dve ne nco neuvliv kou-
Displej
Displej je tvoen sedmi LED uspodanch do tvaru slice 8 a ppadn i malikou LED pro desetinnou teku (d.p. decimal point) vlevo (LDP) nebo vpravo (RDP). A te dleit rozdl: displeje se vyrbj uspodan tak, e maj spolen vechny katody a na anody se pivd napt (viz obr. 13) nebo se spolenmi anodami (viz obr. 14) a tak jsou tak v katalogu oznaeny. CA common anode spolen anody CC common cathode spolen katody Tomu by mly odpovdat i esk zkratky SA a SK, ale v mnohch katalozch se pejmaj zkratky od vrobc, nebo se komol napl esky a napl anglicky (SC spolen catda?) Obr. 10
Proudy, rezistory
V sedmisegmentovch displejch jsou LED s bnmi parametry, to znamen, e pro rozsvcen sta proud asi 10 mA, a napt svtc LED je asi 2 V. Bli daje najdete v dobrm katalogu (nap. [2]) nebo katalogovch listech. Aby tento proud nebyl pekroen, vazuje se do srie s kadm segmentem LED rezistor, jeho odpor lze zhruba vypotat podle ohmova zkona jako podl rozdlu napt zdroje a LED k proudu. Napklad pro napjen z 9 V baterie je na vstupu 4511 podle katalogu napt asi 8,5 V. Na LED budeme potat 2 V a proud 10 mA R = (8,52)/0,01 R = 7,5/0,01 R = 750 Meme zvolit nejbli hodnotu 680 (ostatn 9V baterie se nm bude pi pokusech vybjet a jej napt bude klesat). Praktik nic nepot, prost do srie se segmentem vad miliampermetr a msto rezistoru trimr nebo potenciometr a nastav takovou polohu jezdce, a je proud men nebo rovn proudu doporuenm vrobcem displeje i pevodnku. Pitom vid, jak mu segment svt. Pot potenciometr odpoj a zm jeho nastaven odpor a nahrad rezistorem s nejbli hodnotou. Dojde k podobnmu vsledku.
Spolen katody nebo anody...

Historicky star jsou pevodnky TTL napklad D147, kter mly na vstupech segment, kter mly svtit, logickou nulu, proud tedy tee z kladnho plu napjen pes displej DO VSTUPU pevodnku a pes nj pak na zporn pl napjen. K tomu jsou vhodn sedmisegmentov displeje se spolenmi anodami common anode (CA) viz obr. 12. Pevodnky CMOS, napklad 4511 m na vstupech segment, kter maj svtit logickou jedniku, jsou tedy zdrojem napt pro rozsvcen LED v displeji. Proud tee z vstupu na anody LED jednotlivch segment a pes n na spolen katody
Obr. 12 pte a pak teba ani nevyuijete.
LT, BI, a dal..

Pevodnk D147 a i mlad bratek 4511 maj krom vstup A, B, C a D a vstup a, b, c, d, e, f, g tak jaksi dal vstupy s divnm oznaenm.
Obr. 13 LT Lamp Test m nad oznaenm prouek oznaujc inverzi, take ek na nulu. Tento vstup je bn pipojen na kladn pl napjen, na logickou jedniku. Pi piveden logick nuly (zapojenm na zporn pl napjen) se bez ohledu na vstupy rozsvt vechny segmenty. Je to test displeje. BI Blank Input slovo blank vm pipomene blanket tedy nevyplnn, przdn formul. Podobn pi piveden logick nuly na tento vstup se vechny segmenty
Obr. 9
183

Trocha anglitiny:
binary decimal code coded common CA CC convert decode decoder BCD blank lamp latch enable pulse binrn, dvojkov destkov kd kdovan spolen common anode common cathode konverze, pevod dekdovat, pevst dekodr, pevodnk binary coded decimal przdn lampa zachytit povolit, dovolit pulz
Obr. 14 zhasnou, stav displeje se vyprzdn. I tomto vstupu je normln logick jednika je zapojen na kladn pl napjen. EL nebo LE znamen Latch Enable. Enable znamen povolen (disable nepovolen, zkaz njak funkce). Latch znamen zachycen, podren. Tuto funkci znte. Napklad na displeji hodin vm natvan hodnodnota sekund b ped oima, setiny na stopkch ani nestate sledovat. Pi stopnut se vm zobraz hodnota natan prv v okamiku zachycen. Pro nae prvn pokusy je zapojen podle schmatu. V literatue a katalozch si vimnete, e bv aktivovna nkde logickou nulou, jinde jednikou.
Obr. 15 [2] Jedlika, P., Pehled obvod ady CMOS 4000, dl II. 41xx, 43xx, 45xx, 40xxx, BEN, Praha 1996 [3] Katalog GM electronic [4] 269 integrovanch obvod, HEL, Praha 1996 [5] http://www.electricstuff.co.uk/dekatron.html [6] http://frank.pocnet.net/sheets/022/suppinfo/DekatronCircuits.pdf [7] http://www.sphere.bc.ca/test/nixie.html [8] http://www.askjanfirst.com/nix.htm [9] http://members.shaw.ca/roma/one%20digit.html
Odkazy:
[1] Jedlika, P., Pehled obvod ady CMOS 4000, dl I. 40004099, BEN, Praha 1996
184

Mala Skola Prakticke Elektroniky

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Mala Skola Prakticke Elektroniky

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Mal kola praktick elektroniky I.

Mal kola praktick elektroniky I.

Mal kola praktick elektroniky I.

Jak tedy na to chceme jt my

A jak chceme udret v zjem?

Mal kola praktick elektroniky I.

Zkladn pojmy elektrotechniky

Zkladn pojmy lektrotechniky

Mal kola praktick elektroniky I.

Elektrick nboj a kapacita

A te u konen nco praktickho

Soustky a jejich tdn

Mal kola praktick elektroniky I.

SMD soustky jsou opravdu miniaturn (2 zvteno)

Zkladn elektronick soustky

Konektor existuje obrovsk mnostv nejrznjch druh

Mal kola praktick elektroniky I.

Rzn typy kondenztor (skuten velikost)

Svtiv dioda (2 zvteno)

Mal kola praktick elektroniky I.

Pro pjee a nepjee

Mal kola praktick elektroniky I.

Deska univerzlnho plonho spoje

Mal kola praktick elektroniky I.

Jak a s m se co dla co budete potebovat

Mal kola praktick elektroniky I.

Nejjednodu zapojen diody

Mal kola praktick elektroniky I.

Mal kola praktick elektroniky I.

Jak to, e jsou nkter LED jin?

Zvltn svtiv diody

Vysoce svtiv LED

Mal kola praktick elektroniky I.

Obr.2 Princip tranzistoru

Mal kola praktick elektroniky I.

Obr.8 Zapojen LEDkovho blikae. Pro U2 = 4,5 V je R1 = R4 = 150 a R2 = R3 = 4k7

Druh dnen pokus:

Mal kola praktick elektroniky I.

Zase trocha teorie

Mal kola praktick elektroniky I.

Obr. 4a Zapojen sluchtka 50

Obr. 4b Zapojen sluchtka 8

Obr. 3a, b Ukzky funkc vvod

Mal kola praktick elektroniky I.

Mal kola praktick elektroniky I.

Mal kola praktick elektroniky I.

Mal kola praktick elektroniky I.

pi dotahovn je drt vystrkovn

Pipojen vodie pod roubek

Mal kola praktick elektroniky I.

Osazovn plonch spoj

prava osazen desky

Sprvn tvar jako Jetd

Mal kola praktick elektroniky I.

Obr. 2 Blokov schma zapojen z obr. 1

Obr. 5 Zkladn zapojen zesilovae s LM386

Mal kola praktick elektroniky I.

Obr. 8 Napjen mikrofonu

Obr. 7 Elektrov mkrofon a schmatick znaka mikrofonu

Obr. 10 Reproduktor jako mikrofon

Mal kola praktick elektroniky I.

Obr. 1 Men napt rukovm mcm pstrojem

Mal kola praktick elektroniky I.

Vpoet hodnoty podle rozsahu voltmetru